Dest nieil.sklepy,
spadla i zffinecka
zed've Slavkove
)
Vcerejsi silna boufka nejvice zasahla Slavkov u Brna, kde voda zatopila sedm ulic a smetla i sedesatim'etrovy kus zamecke zdi. Meteorologove varuji, ze privalove deste budou na jihu Moravy hrozit i po zbytek tYdne. JIZNI MORAVA Trvalo to jen zhruba .FAKTA I petadvacet minut, ale nasled1:y bu dou tide ze Slavkova u Brna odkli Pffvalove deste hrozi diU zet dlouhe dny. Nave toto mesto bylo nejvice postiieno necekane BouFky podle meteorologu hrozi i v pfistich dnech. Mohou se silny-m pfivaloYj'lIl destem, ktery vyskytnout intenzivni srazky, pustosil jih Moravy. Voda tu smet kroupy nebo narazy vetru kolem la sedesatimetrovy kus zamecke zdi a sedm slavkovsJeych ulic zme 75 kilometru za hodinu. Srazek a oblacnosti ubude v patek a sobotu. nila vreky. ..Desitky domii maji zaplavene stani. ..Te tezke udelat vyeet zasahii sklepy, ganize, zhruba dvacet ai tn cet domacnosti i obytne prostory," a skod, protoze jednotky v utery uvedl feditel slavkovsk-ych technic . prejiZdely od jednoho zasahu rov Jeych slliZeb RadoslavUmsJey. U ne nou ke druhemu, " popsal mluvCi kterych domii by stacila jen 0 deset hasicu Taroslav Haid. CesJey hydrometeorologick-Y cen tirnetrii vyssi h1adina, aby voda urad pi'itom stale varuje pi'ed silnl' dovnitf vtekla okny. Na vlakovem mldraii bylo vody tolik, ze !ide ne mi boufkami, ktere by mohly na jihu Moravy udent znovu dnes a zit mohli vystupovat z vlakii. ra. "Pi'ivalove deste delaji obrovske Voda se na Slavkov valila z okol nieh strani z nekolika smeru. Nej skody. Ti'eba v Dubnanech se sta 10, ze se kanaJizace ucpala bahnem horsi byla situace ve Spitalske a Tyr a voda zaeala vyverat ven," vysvet sove ulici. Po nestesti u zamku je uzavfen i park. lil Haid. Vydatnl' des[ v nod na ute ry take znovu zvedl h1adinu feky Krome zasahu ve Slavkove hasi Moravy na jejim dolnim toku. ci vyjiZdeli po kraji cell' den bez pre
V LanZhote na Breclavsku vodohos podan opet vyhlasili druhl' povod novy stupen - pohotovost. Zrovna zde ale voda nikoho neohroZlije.
Vyplavene obce scitaji skody V souvislosti se zap lavami z minu}e ho rydne liZ nyni obce take pomalu scitaji skody za povodne. Nejposti zenejsi 0 bCl na dolnim toku Mora vy byl Rohatec ...Voda podemlela silnici do pi'fstaviste, znicila trav nik na fotbalovem hfisti a zaplaviJa radu zahradek a sklepii,"vyjmeno vava starosta obce Miroslav Kralik. A desetitlsiee bude stat jen postfik proti komarum, kteff se budou v la gunach hojne lihnout. V Hodonine by nakJady na proti povodiiova opatieni nemely pre sahnout dye ste tisic korun, hlavne za vystavbu provizorni skarinske hraze z pytlii s piskem. Petra Kozlanska s pFispenim redaktor u Vice lolografif ze zatopenych oblasti najdete na brno.idnes.cz
Zabouri, sprchne, a pod viaduktem u hlavnmo nadraZi stoji voda . BRNO
(rys) Silna priitrz mracen, dila mluvcf dopravniho podniku Hana Pohanova. ktera se vcera odpoledne prehnala Pru toenost kanalii, do kterych pres Brno, vytvofila pod viaduk voda pod viaduktem steka, zajiStu tern u hlavnilio nc'idraif velkou ka luz, kvUli ktere nemohly mezi na- . ji Brnenske komunikace: ACkoli jsou na tom to miste problemy pfi draZim a Zvonarkou projizdet temer kaidem vetsim deW, nepla tramvaje. nuji se zadne vetsi prestavby. "Voda zatopila vyhybku a tram "Marne nasmlouvanou firmu, vaj e nemopJy pod viaduktem pro ktera rna mens) cerpadla, nez jsou jet od 13.54 do 14.02 hodin. Museli ta nase, a dostanou se s nimi pod pfijet dispecefi a dalsi lide. kteti viadukt. Problem je v tom, ze na to vodu odsavali a kolej cistili," poM
misto' stek
/1p Plies
Povodne piijdou na pet millard, odhadl Hasek PRAHA Skody z povodni, ktere uplynull' ryden postihly Moravu a Slezsko, dosahnou necelych peti miliard koron. Prohlasil to vcera set Asociace kraju a nejtman Jihomoravskeho kraje Michal Hasek. Zatim se podIe Haskova vyjadi'eni pro Radiozur nal jedmi 0 hrube odhady celko vl'ch skod, situace v postiZenych regionech se toti z stale vyviji. ,,Moravskoslezsky kraj se stale potyka zejmena se sesuvy pudy. Muze tarn dochazet k novym liko darn aja myslim, ze pfesne vycis leni kraje dodaji v zakonnl'ch ter minech," rekl Hasek. Kraje musi vycislit skody sedrn dni po ukon- . ceni stravu nebezpeCi. . Vlada uz souhlasila·s vypsa nim povodnovych dluhopisii na kryti skod a protipovodnovl'ch opatreni ve vysi til miliard koron. Vedeni Poslanecke snemovny rozhodlo, aby mivrh na vypsani dluhopi su projednali posianci ve stavu le
,
t. (PO ve
/'IIV/NY
21/.>
,
Hasek: Deet
za zapIavy
do peti miliard
Povodne na Morave a ve Slez sku napacbaly skody do peti mi liard korun: V titery to uvedl predseda Asociace laaju CR a ji bomo~avsky bejtman Michal Hasek (CSSD). Podle nej se v dusledku dalSicb desfu a po kracujfcfch sesuvu pudy situace na vychode republiky stale me nf. Regiony musf skody vycfslit podle zikona do sedmi dnu od doby, kdy bude zrusen stav ne- . bezpecf: (rsk)
,/
Ucet za letosni povodne: pet miliard korun
Pokud se potvrdr odhady Asociace krajLI, je letosnr vell
•
tJ VELKA VODA LETOS VYJDE AZ NA PET MIllARD KORUN JAN I(LICKA
Praha - Bl1de to kruty licet,
na druhou stranu daleko lepsi nez v minulych letech. Zaplavy na severn!, stfedni a jizni Morave buctOll stat mi nimalne tfi az pet miliard Iw run. Alespon tak to zatim od haduje Asociace luaju CR. Asi nejhllfe to letos odnesly obce na Frydecko-Misteclm a Karvinsku. Jeste vcera tam hasici odcerpavali vodu z la gun a statici prohlizeli pod macene domy. "Jde 0 nejvice postizen? regiony. V prvnim pfipade uz marne hlaseno dvanact set pojistnych uda losti, ve druhem kolem tisi covky," potvrdil vcera Deni 1m mluvci Ceske pojiSfovny Vaclav Balek.
Pomoc se bllzl Snemovna by uz dnes mela rozhodnout 0 vydani mimo fadnych dluhopisu za tfi mi liardy korun_ A stejne tak mi nisterstvo pm mistni rozvoj (MMR) uz postizenym lid em nabidlo jednorazovy prispe vek 30 tisle korun na obnovu domacnosti a 150 t!sic jako prispevek na stavbu noveho obydlL Pro lidi, ktefi ted' zadaji 0 pomoc, je stezejni osobou sta rosta obce. K nemu musi sme rovat vsechny zadosti. "UZ se nam ozvali !ide se stiznosti, ze jim starosta rekl, ze na vyri zovani zadosti nema cas. Nic to vsal< nemeni na tom ze je to jeho povinnost," zduraznuje mluvci MMRMartin Ayrer. Pro zadatele, kteri u sveho starosty neuspeji, zfidilo MMR specialni telefonni lin 1m 224 861 704 (pani Novotna).
~~--~~----~-
30 ti5fc Iwrull - poskytne stat obcanLllll na obnovLI ponicene ciol11acnosti. 0 jednorazovoLi dotaci mohoLi lide pozaclat pmsti'ecl nictvil11 forrillil are u sveho starosty. 150 tisfc korull - je pi'ispevek urceny pro ty, ktei'i prisli 0 bydleni. Penize se vztahuji r1a jednu bytovoLi jednotku. Dotaci poskytuje krajsky lli'ad na zi:1klade pisel11ne zaciosti, kterou za obcana'poda obec na l11inisterstvo pro l11istni mzvoj (MMR).
Nfzlwllrocelle Plljcl
AI
etyi' miliard korun, z toho asi 1,5 miliarely vyplaU pOjisrovny lidem
.. Vlacla ehee vyclat dluhopisy za iPi miliardy korul1
~ Do pojisroven zatin1 clorazilo 4552 pojistnych mlalosti, celkove
jicl1 bllde zilrllba 19 tisfc
~ Sl
az 700 l11ilionLI kOI'lIrl, dalsich 200 az 300 miliollli korlln bucioll
stat skody na polich. Zaplaveno bylo asi 12 tisic hektarll
• Ve sbfrce l1a povocll1e se zatim [Jodie
Fora DftrcLl vybralo jeelenilct milionll Iwnin
c
\
3 az ~ miliard I(c
Rol< 2010 Pocet Il1I'tvycr 1 clovek
5,6 miliardy I(c
Rol< 20 09 Pocet, mlJvych 13lieli
Rol< 2006 5 miliaI'd I
Pocet mrtvyeh o lieli
Rol< 2002 73,3 milial'ely I(c
Pocet mrtvych 171idi
Rol< 1997 63 miliard I(c
Pocet mrtvych 551idi
ZDllOJ:
CAP. CPo
WIKIPEDII\ GTI(
Foro. IlENil(
,
Pfisli j sme 0 vsechno, placl f)£}JIl( lide z Troubek )tIS'
ItlFOGRt,FIKJI DHIII(fJINIl~ICII tECH
Troubky - Deset uhynulych slepic v bahne na dvorku a nad nimi na bidle osamoce ny kohout, ktery uz ani neko krha. Vydava jen podivne skreky, ktere se podobaji I
Pi'iste uz se stehuji Lide zatlm maji jine starosti nez volat pojisfovne. "Bude me uklizet nejmin do nedele," fika Jarmila Nemcakova. Ta se do cisteni pfizemniho pat ra domu pustila s eelou rodi nou. Misto zahrady ma za domem jezero, z nehoz vycni va jen obrys bazenu. I ten vo da ztejme nenavratne posko dila. "Dole jsme neco stihli vyklidit, ale podivejte se na to bahno. A fasadu jsme meli de lanou pred ttemi lety. Oprot! devadesatemu sedmemu je to oneco lepsi, ale stejne: jestli to pfijde jeste jednou, nic me tu neudrzi. Stehuju se pryc," podotlda :lena. (Pl!, paJd()
Dvadnydo voleb. Co mam delat, kdyi... BRNO Ones ve 14 hodin budou zby
vat presne dva dny dootevfeni vo
lebnich mismosti. MP ONES proto
pfimiSi prehled nejdUlezitejsich
"Co mam delat, kdyZ .. .?"
Chei volicskY prukaz.
Pro ziidost postou liZ !huta uplynu
la, ale Ize si ho vyzvecinout osobne.
A to nejpozdeji cines do i6 hodin na
obecnim iliade nebo iliade mestske
easti. Vyda ho na poekani. nPodle
obcanskeho zakoniku by melo bjt
moine jeho vyzvednuti jinou oso
bou, ktera bude vybavena plnou
moei - pro zadost i prevzeti volebni
ho prUkazu," dodava Eva Sychrova
z jihomoravskeho Jcraj$keho iliadu.
Onemoenel jsem a nemuzu dojit do
volebni mistnosti.
V patek, kdy je praeovni den, Ize za
volat na iliad a pozadat, aby eleno
ve komise pfisli i s urnou do bytu.
Vsobotu je podle Evy Syehrove neje
fektivnejsi poprosit souseda, aby
vasi prosbu v mistnosti vyfidil. "Or
zet slliZbu na iliadeeh v sobotu tom
nevyplyva ze zakona," upresnila.
Mam propadlou obcanku.
Jako naruada stacl eestovni pas.
S takzvanjrn potvrzenim 0 obcan
skem prukazu volic neuspeje.
nNeni tam fotografie," vysvetluje
Sychrova. Ani bez pasu a obcanlcy
vsak neni vse ztraeeno. "V Brne na
magistratu a pak v kaide obci s roz
sii'enou pusobnosti, kde se prUka
zy vydavaji, bude v pohotovosti
sluzba, ktera na pockani obcanku
vyda. S platnosti na jeden rok,"
i'ika iliednice.
Nenajdu sve jmeno
v seznamu volicu.
Technicke vypadky, ktere zpusobi
ly rnnoho stiZnosti v minuJych vol
bach, podle Sychrove letos nastat
nemohou. "Pokud prokaze, ze rna
v okrsku trval~ bydliSte, mus! mu
komise umoznit hlasovat," ujistu
je Sychrova.
Volebni listky nepi'isly/ztratil jsem
je/sezral je pes.
Nejpozdeji vcera mely listky pfijit
volicUm do schranek. Kdo je nedo
stal, mel by se obratit na obecni
iliad nebo iliad sve mestske casti.
Nahradni sady jsou take pnchysta
ny ve volebnich mistnostech.
Barbora Fialov;i
B'ourka zborila zed' a zalila MARKETA FORRO
Jiini Morava - Plovouci po· pelnice, zaplavene sklepy, obri lagunya zborenazarnecka zed'. Takove jsou nasledky veerejsi odpoledni boufky, ktera za sahla Slavkov u Brna na Vys· kovsku. Takove mnozstvi vody obyvatele neparnatuji dvacet let. Prudke boufky pritorn jiZ· ni Moravu jeste nekolik dni neopusti. Privalova voda ve Slavkove zaplavila sklepy hotelu Flori· an a spoustu rodinn5r ch i by tovych dornu. ..PostiZene je sidliste Zlata Hora, Tyrsova ulice a lokalita Na Spitalce," . .
uvedl velitel vyskovskych hasieu Jifi Bohuslav. V bahnite vode lidern zmizela auta, na nadrazi dokonce kvu· Ii povodni nernohli lide vy stupovat z vlaku.
J en mistnf j ednotka Nasledky povodne likvidovali ve Slavkove pouze rnistni dobrovolni hasiei. ..VetSina nasich jednotek odeerpava vodu v Ivanovicich na Hane. VyjiZdime navic i k nehodarn a jinYm udatostern," vysvetlil Bohuslav. V Ivanovicich voda zatopila sklepy a zahradky. Privalove
deste se nevyhnuly ani jin5'ffi eastern jiZni Moravy ...Na Br· nensku hasiei nasazovali eer padla k odeerpani zatopenych sklepu v Podoli Pozoficich, Sokolnicich a ve Slapanicich," rekl mluvei jibornoravskych hasieu Jaroslav Haid. Ve Sla· panicich hasiei staveIi proti povodnovY val z pytlu s piskem jako preventivni ochranu pred rozvodnenY"m potokern. Na Hodoninsku zaplavila voda tti sta metrU silnice v Uhficich a sklepy domu v Dubnanech. Hasiei museli odstranovat i vyvracene stromy, ktere blokovaly silni ceo Celkove vyjeli tficetkrat.
IJ'
Jiini Moraua - Prave dnes rnaji lide posledni Ploznost ziskat voliesky prukaz. Po trebuji ho ti, kteri v dobe vo leb nebudou v miste sveho tr valeho bydliSte, a presto chte jivhodit do urny- svlij hlas . Kdyz prlikaz ziskaji, mohou volit v kteremkoliv rniste Ceske republiky. Papirovy listek s ufednirn razitkem urady vydavaji uz jen dnes . "Zajemce rnusi pfijit na urad mestske easti, pri
kr~j
i.G/.>
dnes naposledy
padne na mestsky nebo obec ni urad mista, kde rna trvale bydliSte. Po overeni totoznos ti prukaz ziska," uvedla jibo moravska volebni koordina torka Eva Sychrova. V nejvetSi brnenske mest ske easti Brne-stred dnes vy davaji prukazy do sedmnacti hodin. "Takjak marne uredni hodiny," potvrdil mluvei radnice Roman Burian. Do veerejsiho poledne urad vy· da1665 prukazu. Stejne rnohou lide k vy· zvednuti volieskeho prukazu
Volicsky prukaz dnes naposled
zadat 0 pomoc pri vydani do DokonCenizestr.l Otevrene budou i prepazky kladu," feklvedouci odboru odboru spravnich einnosti v vnitfnich veci v Pohofelicich Husove ulici v Brne. "V patek ..Zdenek Blecha. KvUli prokazani totoznosti dokonce uZ od osmihodin ra no do desiti veeer a v sobotu je potfeba vzit si do volebni od,osmi do dvou odpoledne," rnistnosti prave platny ob uvedl mluvei brnenskeho eansky prlikaz nebo pas. "Di ky jejich bleskovernu vydani magistratu PavelZara. Na poekani vystavi uredni· rnohou volit i ti, kteri doklad v ci takzvanou rychlou obean· poradku nernaji," konstatova· ku. "Jde 0 obeansky prlikaz la mluvel mesta Vyskov Dana bez strojove Citelnych udaju s Bednarova. Clenove volebnich komisi platnostf na jeden rok. Mesic pred zahajenim a v posledni uZ take vedi, kolik lidi budou den vol.eb lze takovy doklad muset obejit s urnami v ne· vydat z jakehokoli duvodu," rnocnicich nebo leeebnach. upozornil Jan Janovieek z ..Komisijsrne nahlasili sto vo· lieu," uvedla mluvei Fakultni Mestskeho madu v Breclavi. Ve volebnich rnistnostech v nernocnice Brno Anna Mra zova. celem kraji take kazdernu po Brnenska Nernocnice Mi· radi, karn si pro platny obean· sky prlikaz zajit. Na blanen· losrdnych bratri zaregistro· ske i boskovicke radnici, v vala k volbarn sedmdesat vo Hustopeeich, Mikulove nebo lieu z peti set hospitalizova· Pohorelicich bude mit po do· nych lidi. "Jsou to pfevazne bu voleb sluzbu urednik , kte· pacienti z leeebny dlouhodo· ry zajisti vydani platneho do· be nemocnych a z chirurgie, kladu. ..Navic na rnestsky kteri podstoupi planovane mad vyvesirne telefonni cislo, operace," podotkl mluvei ne· mocnice Pavel Gejdos. karnrnohou lide zavolat a po
vYuZit dnesni uredni hodiny na radnicich vsech mest a ob· ci jiZni Moravy. Tam porno· hou i lidern, kteri zjistili, ze rnaji neplatny obeansky pru· kaz, pas, nebo doklady ztrati· Ii. Na vsech uradech chystaji mirnoradne pateeni a sobotni sluzby. "Pani, ktera je i ve vo· lebni komisi, vystavi zajem· cUm po oba dny nahradni ob· eanku," uvedl Miroslav Svo boda z uradu v Hustopeeich na Brnensku. Poftraa:vam na str. 5
Ochrana pred vodou? Pol _____
Prehrady, ktere zadrzi vodu pri povodnich, se na jihu Moravy sta.vely vetSinou na pocatku mlnuleho stoletL Ted'se aktualne zadna nova nechysta. Ochranlt domy by mely hlavne poldry a hraze. tepliekem poLdru se siee v poslednieh dneeh mluvi hlavne v Troubkaeh , ale zaji mat by se 0 nej meli i lihomorava ne. Kdyby uz byl hotovy, obyvatele z Hodoninska a Bfeclavska, ktefi bydli kousek od feky Moravy, by meli pfeee jen troehu kJidnejsi spa
O
nL "Pro jizni Moravu je pfedevsim dulezite, aby se zpomalil odtok z horni casti povodl a postavily se tady dalSi hraze a poldlY," uvedl Antonin Tuma, feditel spolecnosti Povodi Moravy. Jenze napfiklad stavba poldru u Teplie na uzemi Olomouekeho kraj.::!, ktery rna zadr ze t az 33 milionu kubiku vody, uz nekolik let vazne na tom, ze se ne podafilo vyko upit vseehny pozem kyo "A bez majetkoveho vypofada ni nelze za dat 0 stavebni povole ni," upozornil Antonin Tuma. Ale slibil, ze Povodi Moravy nyni zno vu obesle vseehny vlastniky po zemku, ktere k jeho budovani po tfebuje. Stat mu ze pozemkyvteehto pfi padeeh i vyvlastnit, ale i to byl za tim behna dlouhou trat. Nez k vy vlastneni dojde soudn[ eeslou, mu seji se provest vseehny kroky ve douci k dohode s vlastniky a to se muze tahnout i nekolik leI. Po pondelnim jedMini vlady vsak tepliekY poldr i dalSi prolipo vodnova opatfeni, ktera kraj pOlfe buje, uz nemusejl b}rt v nedohled nu. V1ada totiz rozhodla, ze proees vyvlaslnovani nyn! zJyehli.
Sehvalila take navrh miniStra ze medelstvi lakuba Sebesty, aby mili arda korun urcemi ptJVodne na ob nOVIJ a odbahneni rybniku sla na protipoygdnova opatfeni. Na ne je nyni pro eele Cesko vycleneno eel kern jedenael a pul miliardy ko run . Co konkretne se za tyto penize postavf na jizni Morave, ale minis lerstvo zatim sdelit neehee. "Kon hetni slavby se zvefejnf az pote, co je projedna mezirezortni komi se," fekJa vcera mluvei minister stva zemedelstvi Dila Vrbova. Na hraze eekaji nap fikJad Cvrco vice v okrese Brno-venkov. "Reka lihlava Ieee jen par metnl od vesni ee a hlfdame ji pokazde, kdyz se rozvodni. Spojili jsme se s obeemi v okoli, ze hraz vybudujeme spo lecne s Povodim Moravy. Jen ze stavbu zdrzuji majelkove vztahy, a tak jsme se rozhodli jit vlastni eeslou. Oiky pozemkove uprave, ktera tady nedavno probehla, je v!iak LIZ m a rne vyfesene," uvedl a starostka Cvrcovie Lenka Salando va a dodala, ze asi dvouldlometro YOU hraz za zhruba dvaeet milionu korun jim pomuze postavit pozem kovy ufad. Podle Antonina 'fumy je v kraji aktwllni i rozsifeni poldru na sou toku Moravy a Dyje a poldru Ptitlu kypod novomlynskJ'mi nadrzemi. Helena Vaculovii Mate strach z povodn!? Mila by se opatfenl urychlit? Piste na helena.vaculova@m fdnes cz
Povoden na yYstavlsti V 8rne vcera predvedli simulace povodnf. 2x toto: 0 Bailon Mierny
Opatrenr V kraJI pflpraven6 k zahaJen( letovice - zvysen i kapac ity koryta
(42 milionu korun)
Svltava, Spe~ov - hraze (8 mil.)
lanzhot -II. etapa opat/eni
(30 mil.)
Slavkov u Brna _. povodnova
ochrana mesta (70 mil.)
Dyje, Znojmo - kanalizace
Melkusova (10 mil.)
Test ziiplavovou vlnol! absolvoval i vyprostovaci vuz.
Nejdlfv feky. pak nebe Zatlmco povodn~ nyn! nehrozf, obyvateie Slavkova
v~E':ra
vyplaviiy privaiove deste.
Foto Radek Mica. MF DNES
Boure na jibu Moravy ·zamestnala basice
Ze ctyfiactyficeti vykazanych vyjezduv utery do patnacte hodiny jich bylo sestadvacet na odstranovani skod . Milan Vojtek
Na desitkach mistjihomorav skeho kraje zasahovali od pon delniho vecera do uterniho od poledne hasici. 0 praci se jim . p
. y pouzili i vodnf proud," Haid. NaHodonfnsku se voda dosta
la i clO sklepa kostela v Miloli cfch , jejf Iikyidace zamestnala dais! hasiec. Pt-frno v Hodonfne
meli j inou pnici , v mfstnf easti Nes)'t vitr slrhJ sti'echu dvoupod laznfho dornu. Ncbezpeenou
stresnf krytinu z vlniteho plechll odstranili pomocf rozbrusovacf a zacluanarske pily. Dalsfvoda na vycerpanf cekala na hasiee ve Velalicfch, Kovalovi cfch, Sokolnicfch a Tesanech na Brnensku. V Brne-Reckovicfc h pomocf eerpadla likviclovali lagu nu u eerpacf slanice v Hraclecke ulici. "Na Breclavsku hasiei vyjeli k llcpane kanalizaci ve Sportovni ulici v Tynci. Slojatoll VOdli od eerpali a kanali zaci procistili od bahna. Na silnici z Kobylf do Te rezina dve jednotky hasiClI v)'jiz dely k likvidaci jezera, ktere vo zovkll zaplayilo v deice 300 metru. Policiste silnici uzavreli," uvedl mlllvci. S novym dnem se na situaci prarnalo zmenilo. Ze Clyriactyr-i ceti oficialne vykazanych vyjez du v lltery clo patnacte hodiny jich bylo sestadvacet na odstranovani nasledkll bouri. Krome eerpani vody hasiei likvidovali popadane stromy. Po etrnacte hodine hasiei cerpali vodu hned na etyrcch m!s tech ve Slavkove na Vyskovsku. Asi nejvaznejs! silLlaci [dili .v 1vanovicfcb na Hane, kde voclnf laguna vyplachla kotelnu a neko lik sklepu.
a Breclavsku velka voda jenom zahrozi a
BltECLAVSKO (juh, ema) - Letosni velka voda na Brec lavsku velke skody naStesH ne napachala. Presto proiily obce na POdlUZl nekoJik narocnych dnil. Okresni protipovodi'lova ko mise pravide\ne vyhodnocovala situaci. MinuIe utery dorazil na Bfeclavsko i hejtman Michal Hasek, ktery predtim absolvoval ve vrtuJniku·cestu nad zbytkem Moravy. "Musim riet, 1.e Morava je nejk1idnejsi ze vseho, co jsme vide\. Katastrofa jsou Troub ky," sdelil evidentne otreseny hejtman po ptijezdu do Bfecla vi. "Tady na jihu nam pomoh 10 cizi nestesti, hodne vody se dostalo mimo koryta rek, takZe
voda pi'ijde na dolni toky poz deji a ne v talcove VYSce," uvedla Anna HlIbackova, vedoud kraj ske protipovodnove komise. V utery se zvySil prutok Ky jovkou, aby se pomohlo Hodo ninu. To zkomplikovalo situaci v Tynci a v Lan1.hote. Bfeclav proto nabidla Lan1.hotu sve mo bilni protipovodnove steny. Ty byly ve vecernich hodinach in stalovany Na slajsi u tovarny na hokejky. "Osobne jsem v Lan1. hote sledoval vybudovani mo
bilni protipovodi'love zabrany. Jde 0 reSeni, ktere me vzhledem k usporam casu, lidi i prostred ku oslovuje. V nejbliZSi dobe predIo1.lm organum kraje navrh na pofizelll takovychto prbtipo vodnovych zafizeni z rozpoctu kraje - ta by v mimof
Ve stredll odpoledne dosla pod Kosticemi k odplaveni ca.sti hraze asi ve dvoumetrovem use kll a voda ze zaplneneho koryta Kyjovky se zacala rozlevat do pfilehlych polio Povodi Moravy nasadilo specialni bagr, ktery ve vecernich hodinach trhlinu utesnil. Neslo ale 0 nijak drama tickou situaci. Naruseni hraze zabranilo dalslmu planovanemu
"
" TYO~/K
8 rJ. fi,C/.,lfV> J(() .tbIS oJ'
JEVISCIVICE
Novy autobusovy
terminal je hotov
TYDEN DO VOLEB Povodni odnesly cast kampani Velka voda, ktera zalila Moravu, zasahla i do
kampane. Strany se pfedMnely vtom, kdo da .
vice penez, rusily mltinky, nahizely pomocne
ruce. A rozjela se debata, zda majl politici
alespoft symbolicky podpoftt svou pfitoninosti
lidi postifune ptirodni katastrofou, nebo radeji
neprek
nijak neobvykle - plipomenme, jake dostal
kapky George W. Bush, kdyi do New Orleansu
zasaieneho hurtkanem Katrina pftjel aZ po
nekolika dnech. Do terenu se nakonec vydallidr
ODS Petr Netas, pfedseda CSSD lift Paroubek
da! pfednost snemovne a na miste ho zastoupil
vtradicrum povodiJovem odevu ceskych politiku
- maskacich - vrchnl hejtman Michal Hasek. Paroubek mel ale radeji na vodu vyrazit, mozna by se pak vyvaroval skandalnich vyroku jako toho v LN: pftrovnani situace CSSD k vraideni Zidli. nacisty za ki'istalove noci roku 1938.
zvysovani prutoku v Kyjovce, takZe zabrany stavene v Lan1.ho te llakonec nebyly potteba. Ve ctvrtek byl vyhlasen zakaz vstu pu na Soutok a do lesa pod Tvr donicemi, ktery ale skoncH hned o den pozdeji. Morava v Lan1. hote kulminovala ve ctvrtek pred pulnoc!. Pote zacala voda opadat a situace na Kyjovce . i Morave se vracela k normaIu.
Od vcerejska v Jevisovicich na 2no: jemsku funguje novY aut?busovy termimil. Nejmensi mesto Jlhu Mo ravy jej nechalo zbudovat kvuli krajskemu integrovanemu doprav nirou systemu, jeni na 2noJemsk~ zacne fungovat od cervence. Novy terminal, ktery z vetSiny hradf ev ropska dotace, je bezbariero.v-f~ blizko centra a hlavne bezpecny m~l~ pro cestujicl. Roene, by projit asi 90 tisic lid!. Ma tn stanl pro auto busy, cykliste na nem maji k dispozici stojan na ,ko~a, v blizkosti vznikla i parkovacl mls tao NovY autobusovYterminal zaca Ii budovat i v nedalekem Znojme. I tam vetsinu nilladu uhradi ev ropska dotace. (vsm)·
!m:.
Bfeclav zapujCila do Lanzhota mobilni protipovodnol'e steny.
Foto: Karel Hemala
Odstavne nadrazi v Brne je hotove
BRNO (baf) Odstavne midraii v Hor nich Herspidch za tii miliardy ko run je hotove. Symbolickou pasku vcera prestfihl brnensry prima tor Roman Onderka. Soucastl nadrazl, ktere mlIZ,e slouzit jalc staremu, talc zamyslene mu novemu nadrazi, je nejvetsl mycka vlalcovych souprav v republi ee, odstavna kolejiSte, teclmologic
ka zafizenl pro bezpecny provoz a talce silnicru podjezd pod ulid So kolovou, Podle Onderky se stavba net}'ka jen odstavneho nadrazL,,)e to o tom, zda do Brna pfijde osm mili ard z Unie na nove nadrail a zda se zaplSe zlat}'m pismem na zeleznicni mapu Evropy," pfipomne! Onder- . ka. Dodal, ze odstavne nadraii je
mysleno jako "nulta" etapa vystav by noveho naruazl v Jiznlm centru. "Odstavne mldrazl vytvarl nutne podmfnky, aby modernizace zelez nicnlho uzlu mohla zacit," dodal vcera sef Spravy zeleznicnf doprav nf cesty (illvestor Iloveho bmenske IIo Ilddraif - pozn.red.) Jan Koma . rek.
» Rozhovor (tete na strane B5
I1F DNE"~
.2GIs
Projekt nadraZi stoji Sprava zeleznicni dopravni cesty hleda investora pro viceucelovy dum nad novym nadrazim v Brne. BRNO Projektovani osobnfho na draiivBme se nehYbe. Na obchod nf dum, takzvane komercni zastfe seni, neni investor, mesto i kraj za pracovavaji dalsi projekty. "Jakmi Ie bude vydano lizemni rozhodnu ti, musime okamzite pokraeovat," ujiSt'uje feditel Stavebni spravy Olomouc Jiff Mlynar, ktery projekt ze strany investora - Spravy zelez niCni dopravni cesty (SZDC) - zajiS fuje.
Co nkate na to, ie zelem protes tuji kvti.li nedostatku informaci o priprave noveho nadraii? Po sianec Dndi'ej Liska dokonce io terpeluje premiera, at projekt proven, protoie se mu nezda transparentni. Je mozne, ze informace brnenslcY mi kruhy nepronikly talc, jalc by si projekt zasluhoval. Stavebni spra va Olomouc pripravila v posled nich mesidch devet clanku, ktere vysvetlovaly vyznam, obsah, opat feni i technicka uskali pfestavby Zeleznicniho uzlu Brno. Bohuzel jsme si zatim v tisku nic neprecet Ii. Je ale dillezite zduraznit, ze jde zatim 0 neschvalene navrhy. Tim myslite kcmercni zasrreseni, takzvaneho Scarabea?
Ano, brouk, komercni zastfeseni. TakZe jeste nem jisle, zda se bude stavet, nebo ne? Kdybych to mel vzit z gruntu: SZDC pripravuje tento projekt leta. Nejde jen 0 vystavbu noveho nadraiL ale vybudovani noveho prutahu mestem. Ten rna propojit
"Cekrone na uzenwi rozhodnuti. N echceme pokracovat v projektu, kdyby ho nekdo zhatil." koridory, ktere se v minulych le tech budovaly. Je to soucasti mezi narodnich umluv, ke kterym se Ceska republika zavazala, a vycha zi z technicke nutnosti. Tedy zlep-' sit stay, ve kterem se soucasne na draii nachazi. Prestavba soucasne ho riadrail by byla velice financne a technicky slozita. Ale co je hlav nL mesto Brno si samo ve svem uzenmLm planu stanovilo, ze chce uvo!nit stavajici prostor ko!em hlavniho nadraii.
Vratme se ke Scarabeovi. Zeleni i ODS v Bnle si steiovali, Ze neve d!, kdo zadai tento projekt archi tektu Petru Parolkovi. V roce 2006 rninisterstvo dopravy uvaiovalo, jalc by se dalo to finan covani nadraii odlehcit po vzoru Nemecka ei Francie. My dostali za likol prozkoumat, jalc by se dal pro jekt realizovat formou PPP, tedy formou spoluprace mezi statnim a soukromym sektorem. A zacali jsme se bavit s PPP cent rem v Brne . Koncem roku 2006 tedy PPP centrum provedlo pruzkum mezi investory. Ale to bylo jeste prerl krizi. Presne jste formulovala, proc jsme se ted' dostali do C!zlcYch. V te dobe se zajemci, veld investori v Cesku, vyslovili !dadne. JeuZe nechteli tu le vitujici lavku, kterou tehdy mesto vybralo v architektonicke soutezi. PPP centrum doporucilo, abychom pi'isli s lepsim napadem. A nabiclli nam, ze oslovi sve spolupracovnf kyo Talc vznikl navrh komereniho za stfeseni nMrazi od firmy Parolli. JeuZe palc prisla krize a my ted' ne marne investora. Do projektu zaca ly vstupovat i nove pozadavky mes tao Proto je projektova.ni osobniho nadrazi zastaveno.
Na co cekate? Jednalc, jestli bude do projektu za pracovan severojizni diametr, tedy brnenska podzemni dr
Concentus Moraviaeetos spoji baroko 5 jazzem
HUSTOPECE (ema) - Prv- 15. rocniku festivalu sestavili nlm koncertem v nlmci festi- spolecne specialista na starou valu Concentus Moraviae bude hudbu Vaclav Luks a jazzman uterni vystoupeni souboru Jaromir Honzak. Unity Quartet v hustopecs\cem Hustopecsky koncert nabidne dome U Synlcfl. nestandardni hudebn! pohosteFestival Concentus Moraviae ni v podani ansamblu, v nemi. pozve behem cervna do jedinec- ph vyzrale a moderni interprenych historickych prostor vybra- taci k1asickych standardtl spojily nych mest Jihomoravskeho kraje sve sHy ctyfi osobnosti ceske a a Vysociny. V 17 mestech zazni moravske jazzove sceny. vice ne:i 30 koncerti'I s podtituUnity Quartet tvori kontralem Baroko a jazz - dobrodruz- basista Petr Dvorsk)', bubenik sty! improvizace. Dramatllrgii Kamil Slezak, saxofonista Ra-
dek Zapadlo a kytarista Vi\em Spilka. Jednota a naladeni na stejnou jazzovou vlnovou delhI dava prostor empatii a hudebni komunikaci vsech clentl kvarte ta, hracska zkusenost a vymHost jim dovoluje interpretQvat mo
derni jazzove klasiky original ne, ale zaroven s respektem k tradici. Temata Wayna Shortera, Bennyho Goisona, Joe Hender sona, Thelonia Monka a dalsfch patri k zakladll modern!ho jazZll a stejne tak tvori jadro reperto-
anI skllpiny Unity Quartet. Ka pe\a pokrtila v lednll 2008 sve debutove CD, ktere natocila v kvetnu 2007 v ramci serialll Jazz na Hrade. Koncert zaCina 1. cervna v
19.30 na nadvofi domu 1I Syn kil. Dais! festivalove koncerty bu dou 4. cervna ve Valticich, 12. cervna v kurdejovskem kostele sv. Jana Kftitele a 14. cervna v mikulovskem zamkll.
TYOTZN,'K
Festival spojl baroko a jazz zamku a Zameckem skleniku v Boskovicich, osmeho a dva advacateho cervna v Rajci Jestfebi a pateho a jedenacte· ho cervna v Lysic1ch. "Festi val je pro nas vzdycky prijem take na jazz," pribliZila pro nezpestfeni. Neprinas! nam dukcni festivalu Jitka Miko jen vynikajici kulturni zazit va. ky, ale pomaha nam i pri
Drivejsi rocniky festivalu opravach zamku. Z penez, kte tahly hlavne fanousky vazne re jsme vybrali na vstupnem v hudby. Nyni se poradatele predchotich rocnicich, jsme rozhodli prilakat do koncert mohli zrekonstruovat kolona nich salu take posluchace ji du o Z .1etosniho vstupneho nych zanru. "Festival pro mes bychom zase chteli na zamek ta predstavuje vrchol hudebni nakoupit nove! zidle," u vedla sezony. Proto jej chceme Martina Medkova Rudolfova,
otevfit pro co nejsirsi okruh kastelanka zamku v Lysicich, lidi. V letosnim jubilejnim na jehoz nadvori a ve velkem patnactem rocniku tak lide salonu se koncerty odehraji.
muzou hledat neobvykle . hu Take v Rajci se liZ na mimo debni paralely mezi jazzem a radny hudebni zazitek pfipra barokem," doplnila Mikova. vuji. "Na festival chod1 rok od Cilem mezimi.rodniho hu roku vic lidi. Koncerty jdou debniho festivalu Concentus totiz rtapric zanry, a tak si tam muzou najit svu.j styl lide ze Moraviae je predstavit take Ii dem v mensich mestech pr- · vsech vekoyYch skupin. . pri votfidni ceske i zahranicni chazeji starS! i mladiiide, ro hudebniky. Nit Blanensku se -diny s detmi a koncerty si pri posluchaci muzou tesit hned jiZdeji poslechnout take za· na Sest koncertu. Tretiho a jezdy z ciziny," vyjmenoval ra jednadvacateho cervna zazni jecky starosta Pavel Perout. dva z nichv boskovickem Pokraeorini na str. 2
I
Blanensko - Baroko a jazz. Na toto neobvykle spojeni se mu· zou liZ brzy tesit hudebni fa· nousci. Popatnacte zazni take ve mestech na Blanensku kon certy mezinarodniho hudeb· niho festivalu Concentus Mo· raviae. Letos na tema Baroko a jazz - dobrodruZstvi improvi zace. Lide si muzou nezvykle propojeni stylu pfijit poslech nout napriklad do Rajce Jestfebi, Lysic i do Boskovic_ "Festival muzou posluchaci navstivit od devetadvacateho kvetna do sestadvacateho cervna vetSinou na zamcich a kostelech v celkemsefunnacti mestech jiZni Moravy a Vyso ciny. PribliZne tfetina koncer ill bude venovana baroknimu a predbarolmimu repertoaru, v casti zazni zajimave vice zanrove projekty a v posledni casti lakame posluchace letos
Festivalletos spoji bat'oko a jazz Dokoneeni ze str.I Aby ojedinely mezinarodni festival Concentus Moraviae prinasel svYro posluchacfun vzdycky neco noveho, kazdy rok jej pripravuje jiny dra maturg, ktery mu tak vtisk ne jedinecnou podobu. Letos se dramaturgie chopili Ja romir Honzak s Vaclavem Luksem. A prave Luks je au torem neobvykleho hudeb niho propojeni baroka s jaz zem.
"V dramaturgii letosniho rocniku festivalu, na niZ spo lupracuji spolecne s jazzma nem Jaromirem Honzakem, se zamerujeme na aspekty spojujici jazz s barokni a pfedbarokni hudbou, jako je improvizace a spolecne in
spiracni zdroje. Verime, ze
swingujici baroko a kontra punktujici jazz pfinesou na
vstevnikfun koncerru rono ho radosti a umozni jim na hlednout do sveta obou zanru. odhalujiciho krasy stare hudby a jazzu v novem svetie," uvedl Luks.
Misto cinkotu "salin" na ctvrt roku sbijecky Provoz tramvaji na zastavca esxa v centru Brna ustane. Uzavirka zacne 7. cervna, potrv;3 do konce srpna. Doprava bude omezena' jeste v fijnu. BRNO Davy lidi klickujicich k na stupnim ostruvkum mezi bagry a vysoJcymi ploty. Tak dnes vypada jostova ulice, na ktere se v zastav ce Ceska kfiZi nekolik tramvajo vych tras. Od 7. cervna do konce prazdnin tudy ale tramvaje nepojedou. Kw. li postupujici rekonstrukcisi Brna . ne budou muset zvyknout na ob jizd'kove trasy. I po prazdninach bude provoz omezen. Tramvaje se po obvyklych trasach znovu rozje dOllOd zacatku listopadu.
nase taktika," dodala mluvci Poha nova. Objizd'kove trasy tramvaji od 7. cervna povedou z Moravskeho namesti ulici Rooseveltovou a take pres namesti Svobody. Do konce . cervna budou moei vozy projiZdet take z Husovy ulice pres Komen skeho namesti smerem na Kravi horu. Behem letnich prazdnin se ale rozkope i Komenskeho names ti a k oblibenemu koupaliSti na Kravi hore pojedou auto busy. Zastavka Ceska zcela z jizdnich radii nezmizi. Na Zerotinove na . Ostruvky budou i pro vozickare mesti vznilaie diky takzvanemu "Na jostove bude probiliat vyme uvrarovemu zakonceni provizorni na·casti kolefovych teles. PoCita se zastavka pro nahradni tramvajove take s upravou ostrlivku, aby byly !inky. "Tramvaj zajede aZ na konec pfizpiiso bene vozickanun," fekla ulice Vevefi a pak pojede zpatky_ mluvci brnenskeho dopravniho Budou k tomu ale potfeba obou podniku Hana Pohanova. Doprav smerne vozy," popsala Pohanova. ni podnik tak vyuzije toho, ze na Ty budou aZ do konce njna obslu jostove prave probilia velka rekon hovat !inky s oznacenim xlI a x13. strukce kolektorU a plynovodii. Nahradi takspoje 3,11,12 a 13, kte re dnes jezdi na konecnou Rako "SnaZime se vsechno delat kom plexne. provadernejnarocnejsf · vecka v Bystrci a do Technologicke opravy prave v dobe · prazdnin je ho parku. }) Pokracovani na 5!rane 82
.
FA T
Jak pojedou tramvaje Od 7. cervna do zacatku prazdnin Unka 3 pojede ze Stare osady jen na Moravske namesti a Hlavni nadraii a zpet Linka 4 uzel Ceska objede Husovou ulici. Unn 5 bude na Poifei odklonena ulici Rasinovou a Hybesovou. Unka 6 pojede pouze z Kralova Pole, nadraii na Hlavni nadrazi a zpet Linn 7 pojede ze Stareho Liskovce nove na Namesti Miru, pres Konecneho n
MP
/JNES
2blS
MistociDkotu "salin"na ctvrt roku sb~jecky » Pokracovanl ze strany Sl Zmenyv doprave potrvaji do konce rijna, jen pro linky 5,6 a 7 bude jo~ tova prlljezdna uz od zacatku zarf. Podrobny plan zmen vcetne vyluko vych jizdnlch radu zverejni doprav ni podnlk dnes. "Na jednotliva postizena mista umistime vpredstihu informacnf ta bule, Ai prace zacnou, nasadime do terenu informatory, kteri cestuji ci navedou, Po skonceni pr!lci Se v~echny trasy vrati do svych piivod nich koleji, " doplnila mluvtl Poha
nova. Opravy na Moravskem na mesti by mely trvat do konce rijna, stavebni prace na jostove se vsak protiihnou az do (mora pl'istiho roku, Celkem budou rekonstrukce stat 347 milionll korun, z toho ale te mel' dve ste milionii zaplati Evrop sRa llnie, Krome novych m\stllpnich ost riivku se mohou cestujici tMit i na nove svetelne tabule, ktere budoll informovat 0 pfijezdech spoju na Ceskou, Takove tabule jSOll jiz dnes v Brne bezne, na tomto uzlu ale do
sud chybeji. "Poeita se s tim, ze jes te behem rekonstrukce Jo~tovy se tam nainstaluji ctyfi takove tabule, Zamer za zhruba jeden a pul milio nu p rav~ podpofilibrnensti radni," rekl vcera millvei magistratu Pavel Zara, Opravy kanalizace, vodovodll a dalSf infrastruktury se drzf stano veneho harmonogramn a zatfm ne nabraly zadne zpozdeni, "V$e prob[ ha podle planu, K1ademe dllraz na to, aby se to stihlo yeas, i kvUllcerpa ni penh z evropsk:)ich fondll, " uved
la mluvci magistr~tu 501)11 H~luzo va, Brno se do opravve velkem pus tile prave kVllli moznosti zaplatit je penezi z evropsk:)ich fondii, "Oficialni s tiznosti kVllli opra yam zatim nejsou, ale IlZ z medii je videt. ze lidem vadi hlavne hluk, Mesto ma ale prostredky z Evrop ske unie, tak je rozumne opravovat, je treba se chovat hospodarne, i kdyi to zplhobuje velkou rozesta venost, " vysvetluje Haluzova_ Michal Horcik Vaclav Prak
Sep,s ali petici proti elektrarne
Velke Opatovice - Pfestehoval se na okraj Velkych Opatovic kvUli malebne krajine a moz na uz letos bude hledet z okna na fotovoltaickou elektrarnu. Zprava 0 rozbehlem uzemnim [oizeni ohledne stavby elek trarny nemile pfekvapila Da vida Vykydala i jeho sousedy. Se stovkami dalsich lidi se te dy podepsal pod petici a minu~ ly tyden ji pfedali zastupite lum. Doufaji, ze se jim rozjety kolotoc podafi zastavit. o tom, ze zastupitele schva lovali zmenu uzemniho planu
stirn, Ze v lokalite Zadvofi vznikne fotovoltaicka elek trarna, nemeli Velkoopato victi tuseni. "Informace 0 tom udajne visela na ufedni desce. V dokumentech jsou zminena jen cisla parcel, to nikomu nic nefika. Zmema uzemniho pla nu je tak vic jak rok schvale na. My jsme se bohuzel do zvecteli az 0 uzemnim fizeni. Kdybychom tusili, ie nam za okny postav! elektrarnu, ni kdy bychom se sem nesteho vah," je rozhofceny Vykydal a uporonluje, ze slunecni pa-
Velkoopatovicti sepsali petfci
proti fotovoltaicke elektrarne
Dokollceni ze str. 1 Podle starosty mesta Jifiho ' Belehradka se vse udalo v souladu se zakonem. "Po ckame na proveteni z lcraj skeho uradu a petici se bude zab~lvat rada mesta," uved!. Uzemni plan Velkych Opa tovic pocita s vic jak tfemi hektary pro fotovoltaickou elektrarnu. "Dva hektary z te to plochy patfi mestu. 0 stav be elektramy jedname s jed nou firmou . DaISi jeden a pul hektaru tvori soukrome po zemky," upresnil starosta s tim, ze vlastnik nebo vlastnici soukromych pozemku se do mlouvaji na uslcutecneni pla nu s dalsi spolecnosti. 0 ktere firmy se jedna, to nesdelil. Vlastnikem soukromeho pozemku, na Iderem rna elek trarna stat, je vedouci odboru vystavby velh:oopatovicke radnice Petr Dostal. Ten vec komentovat nechce. "K teto za.lezitosti se nebudu vyjad rovat kvuli podjatosti," uvedl.
Na soukromych pozem cich chce slunecni elektrar nu postavit firma Sini sidlici v Praze. Svou vizi chce napl nit jeste letos. "Pro tuto lolm litu jsme se rozhodli kvuli tomu, ze tam s fotovoltaickou elelctrarnou pocita uzemni plan . Dale je to moznost na pojeni elelctrarny do distri bucni soustavy spolecnosti E.ON," fekl jednatel Sini Cestmir Sekanina stirn, ze slunecni panely zaplni plo chu 0 rozlozejeden a pul hek taru. Spolecnost podle nej s lidmi, lctefi tam bydli, hodla nadale komunikovat. nNe chceme nikoho poslwzovat, chceme se s lidmi bavit pri mo. Solami panely nevytva 1'i zadny hluk, neodrazi svet 10 ani nijak jinalc neobtezu ji," dodal Selcanina. Ten tvr di, ze spolecnost je v p1'ipade uskutecnEmi projektu pri pravenafinancne podporit nektere z vybranych al,tivit mesta.' (opa)
nely by mely stat zhruba dva cet metru od jeho domu. Vel koopatovicti se v techto dnech radi s pravnikem a po ukon ceni uzemniho fizeni chteji poslat odvolani na krajsky Mad. Pod petici se podle Vykyda la podepsalo pres ctyfi sta lidi. "Na petice ale neberou ve Velkych Opatovicich zfetel. Pfitom, kdyz chce nekdo z lidi provest zmenu na svem dome, musi mit souhlas svYch sou sedu," mini Vykydal. ' PoIcralovi\N na dr. 2
BI,A IJb}J Sk 'f '
OG"A!''k ,ibiS'
v
Cast koste. it zitstane spat
Probdila noc v kostelich ceka nel
BRNO Noc kostelu se stav3 fenome nem. A letosni rocnik rozhodne, zda zlomi i zbyvajiei stale jeste vet sinu farnosti, kde se zapojenim do akee otaleji. Nejvetsi pocet ehnlmu se v pa tek v 'noei otevi'e v Brne, kde mela Noe kostelu loni premieru . A hned po nem ve Znojme. V jinyeh mes tech ale vahaji nebo pl'iznavaji, ze nestihli. To je griklad kostela na Ze lene hore ve Zd"aru nad Sazavou, zapsa neho jako pamatka UNESCO. "Uvazovali jsme 0 ote vreni, ale bohuzel uz bylo pozde. Bylo by to pfilis naryehlo, takZe .se radeji pl'ipravJme plnohodnotne na
pristi rok," flka teditel telcskeho praeoviste Narodniho pamiitkove ho llstavu Libor Karasek. iavfeny zustane i kostel v rimskokatolicke farnosti Knini ee u Boskovic. "Noe kostelu je pornerne nova vee, navie mame jine aktivity a svoji roli se hralo ito, ze jsme mimo Brno," vy svetlil farar Miroslav Sudoma. "Proti akci ale nie nemame, urcite nelze vylouCit, ze se v pi'iStieh roc nicieh zapojime," doplnil.
VNsina duehovnich vsak vnima Noe kostelu jako ojedinelou prile:H tost, jak nabidnout zajemetim moz nost nezavazneho pl'iblizeni se a se tbni s kfesianstvim .."Takove akee vedou k tomu, aby lide meli k sobe bliZ. Vloni v katedrale panovala otevl-ena atmosfera, ktera vytvofila velrni krasny vecer," pi'ipomnel bis kup brnenske dieeeze Vojteeh Cikr Ie prtibeh lonskeho premieroveho rocniku.
Farnosti hledaji zpusob, jak akei ozvlastnit. V Brne cita doprovodny program desitky stran, je v nem na pi'iklad vystup do veie kostela sva teho Jakilba. Podivat se na morav SkOll metropoli v noei a s nadhle dem ale umoini take jine kostely, krome katednUy na Petrove tl'eba jeste i zidenicky kostel Sv. Cyrila a Metodeje. Lide ale budou moei mimo jine do hrobky Liehtenstejnu ve VI'anove u Bma, ktera s vykla
NOC KOSTIEtU V B I~NENSK· DIECEZ. v brntnlU dlec'zl se do NClci kostehi v patClk l.apojl desltky mist. Obvykle nelv61lli kostely ve mlstl, it to neJCln i'imskokatollck~: " v okrese Blansko Adamov, Blansko (dreveny kostelik), Krtiny,' . Kunstat, Sloup, I(a.terina-Sebrov " v Brnt a okoli temei' vsechny .... chramy v centru, navic napf'. Tuf'ahy;
lesna, Zidenice ci I
" v okrese Bfeclav Hustopece u Brna, Klobouky; Sitborice, Velke Pavlov ice, Zajeci "na vysoflnl Jihlava (sv.lgnac), Trest, Names( nad Oslavou, Os ova Bityska, Trebit
" na Hodoninsku Dolnr Bojanovice a Hodonln .. na vyskovsku Kobehce, Milonice, Rousinov,Saratice " na Znojemsku Brezany, ~ Dyjakovice, Hluboke Masuvky, Hradek u Znojma, Jaroslavice, Popice u Znojma, Prosimerice, Sumna, Vemyslice, Znojmo (vetsina chramti)
dem lIebyla otevrena dye desitky let. Organizatofi projevili take smy sl pro humor. Pod nazvem Pozor, nekouse dostanou pi'ichozi v koste Ie sv. Stanislava v Kunstatu na Mo rave moinost neformalniho setkani s -knezem, v Saraticfeh se zase v kosteie sv. Mikuh'ise bude soute zit 0 nejlepe "vypecenY" kostel ne boli 0 nejlepsi eukrarske zpodobe ni mistniho svatostanku. Se zajiste rum hladkeho prubehu budou vsu de pomahat pl'edevsim dobrovolni ei. "Proti lonskemu roku jsme je jieh pocty posilili, jen v katedrale na Petrove jieh bude na sedm desi tek," upresnil Jan Zaplatil. Zpfistupnit sve pros tory se v Brne rozhodli take baptiste ci evangeliei. V Dolnieh Kouni cieh na Brnensku vza li akCi do svyeh nl kou pravoslavni duehovni. V jejieh brnenskem ehnlmu zase budou mod pi'iehozi uvitat divotvornou ikonu Pi'eslavne Bohorodiee Ob mekceni kamennyeh srdei.
,
LfPOIiE N()v/NY
,MIs
Nelze politiky z jedne strany hazet
do jednoho pytle, r sta Breclavi
.<.hIS [lilECLAV - llfec\avslcy
rOSla pfed blffidmi se
"0-
'1 llie, lla co byeh vZpOm lll<11 S rados!\. Pro nH~Slo udel,,\ neeo jenolll poslanee SlIstr, ktery Hi II licloVcll ani v politice nenL Moje zkl1~e n ost s Iidovci z kOlllul1
pl1r~
lamentnimi volbami vefejne po
polililcy je lake ~l"ln;\. V roce 2002 jsme podepsali koalicni slll lollVU s nimi , (;SSD a KS(;M,
ala 7..a p<\r dnl jsme si v lisku pi-e tetli, ie Iiclovei vyz)'rvaji k vy1'vo fell! prolikol11uni sticke kO<1liee. l1ez toho, ie b)' l1 am neco rekli, Ie by LIZ poclepsanoll Sm lOtlVll
Jifi Holobr6clek Prot jsle se rozhodl vefejne podpo!it kandidaty (;SSD? Nefekl !lyeh, Ze jsem podporil ka"didery CSSD. Rozhodl jsem se
vypovedel i. To byl. pro me teh dy vdb !kola, nebyl jsem na to piipnlVeny. V roce 2006 lake intrikova li na \'~echn)' strall Y. To
verejne podpoiir neKtere kOlli(l'eln{ Iidi n. k.ndi
'l.kusenosl, klerou mam z.a 11 let v
jsou v!c i, ktere velmi tHko do· kaz.u skollsnout. Pfes vseehny vyhnuly vuti ODS, !cterc jsle uvedl, jste s ni
politice, kd)' jsem d~lal piednosl\I
okresniho Machi a sta.;"osl\\ meSia, mile uk<\Ulla, ze to jsoll lide, ktefi mesh I dolcizali vi
ale vytvolili na bfed.vske rad nic11walici, .. Kd)'z Pro region vytvoriJ luto
1O}lsHm, ie je 7)1sadoll slusneho chovan I, ie kdyi mi nekdo vyjdo opakovane vstfic. bez ohledll na 10, Ie je v jine polilicke slr<1llf, lelk se ho nel110hu zfict. Ut nehoonotim. jestli to byli oraolov/, zelenl, i loli, ale j.d 10 byli Iide. Molo~ je 10 na hoda, moin;} OSlIel, ale vel-~inou to
byli poslanei U\ soei~lni clemoknl eli, klert 0 folo nH~sfo meli z.ttjell1. A to i presto, ze v tOllltO volebnflll ol)clobi CC;SD llen! na brec1'lVske raclnici v koa!ici. Po<1pora ze stril tty I'os\
koalici s relalivlie
"Lilie sc 11 illS/ znjfmnl, klcry posf(/Ilec /lCCO (lelri roslil nrec/o"; DYIIJO Piskllirl.
(1
kfer{1 /"Ie," Nkri S'(I
P()rn: r/I'clli,'
Takfe nez31etl na tom, z kte· re strany konkretn{ poslanee jel Polilika se sice rozdehlje 11(1 pr.\\'i I-I.jd), je slejlla,j.ltO dTiv. Urci· volial, .Ie jeslii si \l~kdo mysli, Ie ci a levici. ette v poclslale tn I.,k vl·lbec te je spollsta socialnlch demokr
'.11.
nejlogit l ej~im
parlnerem, sODS, lak byly ob rovsl<'; Ilaky na mistn; ODS, aby raMj; vytvorila koalici s (;SSD, lidovci a Volbou pro MeSlo, je·
Apollol1ovCl ehramu," jako to treb(1 muse! llc1elat pall poslanec Sustr. V llo'Vinach se tento boj 0 s!~tlli pel1i ze popisoval j"ko kllpOV~lli hl~stl
,U",.
Sliedll. V roce 2000 - 2008 vlndl. kroji ko.lice lidoveu a ODS, kled dr
tela meslo Rfed
nas,
tal< tlo Ofed
sl
Soucasl\Oll sitllaei po nnSI\lpll hejtmilna Haska vnlm<\m pro m~slo joko ballam. MUIem e se l1a l1~j kdykoliv obratit a polmd l1eco sllbl, lak 10 IIdela.
Prot uyl vztah mezi bfedav sko\l radnicI a lidovci ve vedenf kr.je 10k napjory!
Lidovci by be7.. 1ll0ravskYeh kfajll byii polit icky be'lv)'znam nL A je pot reba se zeplat, co Ii dovci t!mto krajltrn pfinesli. Pro n<\s v~ada !:ej_!\1lClI1 ~~
nom aby Pro region 11l.11sel. at vyhral vyrazile volb},. clo opozi ceo PfitOlll plfltime 12 let dluhy, kler'; na r.dniei IId~l ala ODS. A
rnfstni sdrllzeni ODS by to 7..nl sello jen kvttli tomu. ie slo clo koaliee s ml III i. ODS je stram. nesmirne eentrtllistieka, co se rozhodne v Prtlz.e, to se hude del"l na lllellli cell: republik)', nej
Ilakonee i Topol~'lka . Strana se zllbyva vlastnill1 i problemy a uz vl1bee nema sHu fdit problemy lidt kole m. Mysllm, ie Dfec\avi by se velm i IW,O d ychalo, kdyby byl premier zOOS.
I pfesto, ie v parlamentu z. ODS Pavel Suchanek z Rakvi c? Dnell je hlavn!m t lovekem v krajsk'; ODS jiri Kadrnka , se klerym ma nredav je!l~ Ilekolik so uunkh proeest" proloie jeho inveklivy pfesAhly ramee slu s lH~: ho chovani. Neverilll, le by ookaza! Jlotreby mesta vnimat neslranic1<)'" liclsky se 0 ne 'In jirnat.
V pfeovolebni kampani je
evergrecnem varovnn{ pfed na vra tem i
sl!Oro jisll' opel bude
