1.Chemie obecná a chemické výpočty

1.Chemie obecná a chemické výpočty 1. Tvrzení, že reagují-li spolu chemické látky v isolované soustavě, je součet hmotností látek před reakcí roven součtu hmotností látek po reakci, je : a) nesmyslné b) zákon Avogadrův c) zákon násobných poměrů slučovacích d) zákon zachování hmotnosti 2. Tvrzení, že hmotnost libovolné sloučeniny (molekuly) se rovná součtu hmotností jednoduchých látek (atomů), které ji tvoří, je : a) zákon Avogadrův b) zákon násobných poměrů slučovacích c) zákon zachování hmotnosti d) nesmyslné 3. Tvrzení : chemické prvky obsažené v reaktantech jsou ve stejných druzích a ve stejném množství obsaženy také v produktech chemické reakce, ať už v nich vytvářejí jakékoli sloučeniny, představuje : a) nesmysl b) zákon Avogadrův c) zákon násobných poměrů slučovacích d) zákon zachování hmotnosti 4. Tvrzení : jestliže prvky spolu tvoří několik sloučenin, hmotnost jednoho z prvků (který se slučuje se stejnými množstvími prvků dalších) jsou vzájemně v poměrech celých čísel, představuje : a) nesmyslné tvrzení b) zákon Avogadrův c) zákon násobných poměrů slučovacích d) zákon zachování hmotnosti 5. Tvrzení, že ve stejných objemech různých plynů nebo par je, za neměnného tlaku a stálé teploty, stejný počet molekul, je : a) nesmysl b) jeden ze základních chemických zákonů c) zákon násobných poměrů slučovacích d) zákon zachování hmotnosti

6. Atomy, které se shodují v počtech protonů i neutronů, označujeme jako : a) prvky b) isotopy c) nuklidy d) radioisotopy 7. Je-li látka tvořena výhradně atomy o stejném počtu protonů, jedná se o : a) prvek b) isotop c) nuklid d) radioisotop 8. Jestliže se atomy látky shodují v počtu protonů a přitom liší v počtu neutronů, jedná se o : a) prvek b) isotop c) nuklid d) radioisotop 9. Které tvrzení je správné? Isotopy mají: a) různé vlastnosti chemické a proto i různé účinky biologické b) stejné vlastnosti fyzikální a různé chemické c) stejné vlastnosti chemické i fyzikální d) stejné vlastnosti chemické a různé fyzikální 10. Isotopy mají stejný : a) počet protonů a neutronů b) součet elektronů a neutronů c) součet protonů a neutronů d) počet protonů a různý neutronů 11. Kolik elektronů mají atomy alkalických kovů ve valenční sféře ? a) 7 b) 2 c) 8 d) 1

12. Kolik valenčních elektronů mají kovy alkalických zemin ? a) 1 b) 2 c) 7 d) 8 13. Důvodem elektroneutrality neionisovaného atomu je : a) shoda počtu protonů a neutronů v jádře b) shoda počtu protonů v jádře s počtem elektronů v obalu c) rozdíl v počtu protonů v jádře s počtem elektronů v obalu d) rozdíl počtu protonů oproti počtu neutronů v jádře 14. Rozdíl v klidových hmotnostech mezi protonem a elektronem je řádově : a) 10 2 b) 10 3 c) 10 5 d) 10 6 15. Chemicky charakteristické a jedinečné chování prvkům dává :

18. Jestliže má atom 15 elektronů, které jsou rozděleny do tří „vrstev“ a v první „vrstvě“ od jádra jsou 2e-, ve druhé 8e- a ve třetí 5e-. Jde o : a) Zn b) P c) Mn d) O 19. Část prostoru ve kterém se elektron vyskytuje s nejvyšší pravděpodobností se označuje jako : a) hladina b) orbital c) hlavní číslo kvantové d) spin 20. O tom ve kterém z orbitalů se bude ten který elektron vyskytovat, rozhoduje : a) Hundovo pravidlo b) postavení prvku v periodickém systému c) množství energie vlastní tomuto elektronu d) jemu nejbližší proton v jádře 21. Jedinečnost postavení elektronu v obalu atomu charakterisuje :

a) počet jejich elektronů b) součet počtu jejich protonů a neutronů c) jejich postavení v periodické tabulce d) uspořádání elektronů v jejich obalu

a) výstavbový princip b) hlavní kvantové číslo c) tvar a prostorová orientace jeho orbitalu d) společně hodnota hlavního, vedlejšího, magnetického a spinového čísla

16. Odečteme-li od hmotnostního čísla atomu, zaokrouhleného na celé číslo, číslo protonové, získáme údaj o :

22. O možnosti či nemožnosti dvou elektronů sdílet totožný orbital, rozhoduje jejich vlastnost charakterisovaná kvantovým číslem :

a) počtu neutronů b) počtu elektronů c) relativní atomové hmotnosti d) hmotnosti isotopů

a) hlavním b) vedlejším c) magnetickým d) spinovým

17. Jestliže se v jádře atomu nachází 11 protonů, v obalu 11 elektronů a počet neutronů je 12, jde o atom :

23. O postavení prvku v periodické tabulce rozhoduje jeho :

a) Ti b) Mg c) Na d) Se

a) počet protonů b) počet elektronů c) elektronegativita d) počet neutronů

24. Periodický zákon vystihuje skutečnost, že vlastnosti různých prvků se :

30. Prvek značky Ca náleží do skupiny označované „kovy alkalických zemin“, protože :

a) mění lineárně a nezávisle b) periodicky opakují c) mění periodicky a závisle d) mění podle period ve kterých stojí

a) se vyskytuje převážně v žulách a rulách b) jeho oxid reaguje s vodou za vzniku hydroxidu c) stojí nad sebou v 1. skupině periodické tabulky d) vytváří s elektronegativními prvky alkalické soli

25. V periodách systému se vlastnosti prvků :

31. Prvky značek O, S náležejí do skupiny označované :

a) shodují b) plynule mění c) mění od nekovových ke kovovým d) mění od kovových k nekovovým 26. Ve skupinách periodického systému vyjádřeného tabulkou stojí prvky : a) podobných vlastností chemických b) podobných vlastností fyzikálních c) odlišných vlastností chemických d) o stejné elektronegativitě

a) kovy alkalických zemin b) halogeny c) chalkogeny d) kovy alkalické 32. Prvky značek F, Cl, Br, I náležejí do skupiny označované : a) kovy alkalických zemin b) halogeny c) chalkogeny d) kovy alkalické

27. Prvky nejhojněji zastoupené v tělech organismů se v periodické tabulce nacházejí ve:

33. Prvky značek He, Ne, Ar, Kr, Xe, Rn náležejí do skupiny označované :

a) III. – VIII.. skupině 2. a 3. periody b) I. – VIII. skupině 3. a 4. periody c) 2. a 3. skupině II. – VIII. periody d) 2. – 4. skupině 1., 2 . a 13. – 17. periody

a) halogeny b) chalkogeny c) kovy alkalické d) inertní plyny

28. Prvky značek Li, Na, K náležejí do skupiny označované jako :

34. Prvky značek He, Ne, Ar, Kr, Xe, Rn náležejí do VIII. skupiny periodické soustavy protože:

a) kovy alkalických zemin b) halogeny c) chalkogeny d) kovy alkalické

a) tvoří skupinu vzácných plynů b) mají totožný počet valenčních elektronů c) mají totožný počet elektronů d) je tam zařadil D.I.Mendělejev

29. Prvky značek Li, Na, K náležejí do skupiny označované „alkalické kovy“, protože :

35. Prvky značek F, Cl, Br, I jsou jako skupina označovány názvem „halogeny“ protože :

a) reagují s vodou za vzniku hydroxidů b) jejich oxidy reagují s vodou za vzniku alkálií c) stojí nad sebou v 1. skupině periodické tabulky d) vytvářejí s elektronegativními prvky alkalické soli

a) se jim nedostává jednoho valenčního elektronu b) mají vysokou hodnotu elektronegativity c) vyskytují se ve sloučeninách typu solí d) leží v VII. skupině periodické tabulky

36. Prvky značek He, Ne, Ar, Kr, Xe, Rn se označují jako „inertní plyny“ protože :

41. Radioaktivní záření  se ve stejnosměrném elektrickém poli :

a) mají uzavřený elektronový oktet b) reagují jenom s kyslíkem za vysokých teplot a tlaků c) leží v VIII. skupině periodické tabulky d) velmi neochotně reagují s čímkoli

a) nevychyluje b) vychyluje směrem k anodě c) vychyluje směrem ke katodě d) zesiluje

37. Prvky VIII. skupiny periodického systému jsou mimořádně stabilní a jen neochotně vytvářejí sloučeniny protože: a) mají uzavřený valenční elektronový oktet b) reagují jenom s kyslíkem a to ještě za vysokých teplot a tlaků c) leží v VIII. skupině periodické tabulky d) mají stejný počet valenčních elektronů 38. Rozhodujícím faktorem pro to, zda bude nuklid určitého prvku radioaktivní je : a) poměr počtu elektronů v obalu k počtu protonů v jádře b) poměr počtu neutronů k počtu protonů v jádře c) poměr rozdílu součtu protonů a neutronů vůči elektronům d) zda náleží k prvkům přechodným či nepřechodným 39. Přirozenou radioaktivitou prvku rozumíme jeho ochotu samovolně : a) uvolňovat elektrony b) uvolňovat protony c) zbavovat se protonů i elektronů d) měnit postavení v periodickém systému 40. Radioaktivní záření typu  lze odstínit dokonce jen papírem, protože : a) jde vlastně jen o nízkoenergetické atomy He b) jde pouze o proud elektronů c) probíhá jen na značně vzdáleném Slunci d) probíhá jen v hluboko uložených horninách zemské kůry

42. Jakou částicí byl ozařován atom 26 13 Al , vznikl-li jeho přeměnou atom 30 15 P ? a) H+ b) 4 2 He c) 1 1 H d) e43. Při vyzáření částice alfa z atomu 226 88 Ra vznikne a) 227 89 Ac b) 223 87 Fr c) 222 86 Rn d) 210 85 At 44. Z typů radioaktivního záření se lékařsky využívanému RTG záření svým charakterem nejvíce blíží záření : a) b) c) d)

   

45. Dobu potřebnou k vyhasnutí radioaktivity daného množství radioaktivního nuklidu ovlivňuje : a) množství b) teplota c) tlak d) nic z toho 46. Skutečnost, že při radioaktivním rozpadu nenastává přeměna všech jader současně a navíc nelze určit, které z jader se v tom kterém okamžiku rozpadne se odráží : a) v existenci tří přírodních rozpadových řad b) v definici poločasu rozpadu c) ve vlivu množství radioisotopu na trvání rozpadu d) ve vlivu teploty na dobu trvání rozpadu

47. Tři přírodní radioaktivní rozpadové řady vedou nakonec ke vzniku :

53. Násobné vazby v organických sloučeninách mohou mezi sebou vytvářet atomy:

a) stabilních nuklidů Pb b) stabilního nuklidu Bi c) nuklidů Pb nebo Bi d) nuklidů Pb, Tl, Hg

a) C, N, O b) C, H, N c) N, O, H d) C, S, H

48. Poměr skutečné hmotnosti atomu (molekuly) vůči atomové hmotnostní konstantě je :

54. Nesymetrické a nerovnoměrné rozmístění vazebných orbitalů mezi vázanými atomy v molekulách heteronukleárních (sloučenin s výrazným rozdílem v elektronegativitách zůčastněných atomů) charakterizuje vazby :

a) relativní atomová (molekulová) hmotnost b) Avogadrova konstanta c) 1/12 skutečné hmotnosti atomu (molekuly) d) poměr hmotnosti atomu (molekuly) k nuklidu 12C 49. Je-li částice látky složena z více atomů o stejném počtu protonů, pak se jedná o : a) molekulu prvku b) molekulu sloučeniny c) nuklid d) isotop 50. Přiblíží-li se atomy na vzdálenost, kdy je celková potenciální energie systému atomů (molekuly) menší než součet energií atomů oddělených následuje : a) jaderná řetězová reakce b) vznik chemické vazby c) radioaktivní rozpad d) znásobení chemické vazby 51. Symetrické a rovnoměrné rozmístění vazebných orbitalů mezi vázanými atomy v molekulách homonukleárních (molekulách látek se zanedbatelným rozdílem v elektronegativitách zůčastněných atomů) charakterizuje vazby a) nepolární b) polární c) jednoduché d) násobné 52. Při vzniku chemických vazeb se energie soustavy látek : a) nemění b) spotřebovává c) uvolňuje d) někdy spotřebovává, někdy uvolňuje

a) nepolární b) polární c) jednoduché d) násobné 55. Množství energie, které je zapotřebí pro štěpení chemické vazby je ve srovnání s množstvím energie, která se uvolní při jejím vzniku : a) stejné b) větší c) menší d) nezjistitelné 56. Ve kterých jednotkách se udává molární vazebná energie ? a) joule . mol b) kcal c) joulech d) joule / mol 57. Míra schopnosti atomu (vázaného v molekule) přitahovat elektrony chemické vazby, se označuje jako : a) elektronegativita b) vazebná energie c) vazebná vzdálenost d) částečný náboj

58. Míra schopnosti atomu (vázaného v molekule) poskytnout elektrony chemické vazby ve prospěch jiného atomu (atomů), se označuje jako : a) elektropositivita b) vazebná energie c) vazebná vzdálenost d) částečný náboj 59. Čím je rozdíl v elektronegativitách atomů vázaných v molekulu větší, tím je vazba : a) polárnější b) kovalentně c) delší d) kratší 60. Jsou-li kationty prvku uspořádány do krystalové mřížky a jejich elektrony jsou pohyblivě sdíleny všemi atomy, jedná se o vazbu : a) kovovou b) kovalentní c) iontovou d) koordinační 61. To jakou maximální vazebnost mohou projevovat atomy ve sloučeninách, lze z periodické tabulky zjistit podle : a) čísla skupiny b) čísla periody c) relativní atomové hmotnosti d) počtu elektronů 62. Uvolňování kladně nabitých jader helia z prostoru atomového jádra, provázené rozpadem jader atomů, se označuje jako záření : a) alfa  b) beta  c) gama  d) RTG

63. Uvolňování proudu záporně nabitých elektronů nebo kladně nabitých positronů z prostoru atomového jádra, provázené jeho rozpadem, se označuje jako záření: a) alfa  b) beta  c) gama  d) RTG 64. Uvolňování fotonů z prostoru jádra, provázené rozpadem jader atomů, se označuje jako záření : a) alfa  b) beta  c) gama  d) RTG 65. Mezijaderná vzdálenost atomů, při které potenciální energie systému dosáhne minima, představuje : a) délku chemické vazby b) vazebnou energii c) disociační energii d) množství energie, které se uvolní při vzniku vazby 66. Relativní elektrický náboj (tj. náboj vyjádřený počtem elementárních nábojů ) který by byl na atomu přítomen, kdyby elektrony každé vazby, vycházející z atomu, náležely elektronegativnějšímu z vazebných partnerů, se označuje pojmem : a) elektronegativita b) oxidační číslo c) redoxní potenciál d) vazebnost 67. Výměnu elektronů mezi atomy v průběhu reakce, kdy atomy produktů nabývají jiných oxidačních čísel než měly v reaktantech, vystihuje pojem: a) redoxní děj b) oxidace c) redukce d) redoxní potenciál

68. Podstata redoxního chemického děje spočívá ve: a) výměně elektronů mezi atomy b) výměně protonů mezi atomy c) výměně elektronů a protonů mezi atomy d) změně oxidačních čísel reagujících atomů

74. Prvky s protonovým číslem (Z) větším než 83 jsou všechny : a) radioaktivní b) kovy c) přechodné kovy d) lanthanoidy

69. Je-li donorem vazebného e- páru v molekule pouze jeden z atomů, jedná se o vazbu :

75. Kolik částic obsahujue 1 mol definované látky ?

a) koordinačně kovalentní b) čistě kovalentní c) dvojnou d)  (sigma)

a) 6,0231023 b) 12 c) tolik, kolik je rel.částicová hmotnost látky d) 126,0231023

70. Jestliže při vzniku molekuly jeden z atomů poskytne prázdný vazebný orbital, zatímco druhý atom volný elektronový pár, jedná se o vazbu :

76. Jak se označuje jednotka látkového množství ?

a) koordinačně kovalentní b) čistě kovalentní c) dvojnou d)  (sigma)

a) gram b) mol c) mol/l d) kilogram

71. Dipólový moment molekul látky a kmitání jejich elektronových obalů se mj. projeví na :

77. Bude-li naváženo v gramech takové množství částic ( iontů, atomů, molekul ) látky, které odpovídá její vlastní relativní částicové hmotnosti, bude této látky právě :

a) bodu tání a varu b) chemickém chování c) vyšší reaktivnosti d) nižší reaktivnosti

a) 1 mol b) 6,022  1023mol c) 6,022  1023 g d) 0,166  1023 mol

72. Existence volných elektronových párů na některém z atomů vázaných v molekule a přítomnost atomu vodíku vázaného s atomem o vysoké elektronegativitě, vede ke vzniku :

78. Množství látky připadající na definovaný počet částic ( 6,022 x 1023 ) této látky, představuje :

a) dvojné vazby b) trojné vazby c) vodíkového můstku d) dispersních sil 73. V důsledku přítomnosti vodíkového můstku uvnitř molekuly, má látka oproti jiným molekulám obdobné struktury teplotu varu : a) vyšší b) nižší c) stejnou d) v rozpětí 0° - 100°C

a) 6,022  1023mol b) 6,022 1023 g c) 0,166  1023 mol d) 1 mol 79. Otázka „jaké je látkové množství“ je totožná s otázkou kolik je : a) molů určité látky b) gramů určité látky c) relativní molekulová hmotnost látky d) absolutní hmotnost látky v kg

80. Jaké je látkové množství 2 dm3 vody ? a) n = 111,1 mol b) n = 222,2 mol c) n = 2 litry d) n = 111,1 g 81. Bude-li naváženo 18,015g H 2 O, pak toto množství představuje : a) 6,022  1023 mol H 2 O b) 1 mol H 2 O c) 108,49  1023 mol H 2 O d) 2,99  1023 mol H 2 O 82. Takové látky, které mají volný elektronový pár, kterým k sobě mohou poutat proton, lze označit za : a) kyseliny b) zásady c) pufry d) donory protonů 83. Konjugovaným párem (v teorii acidobasické) rozumíme : a) dvojici protolytů lišících se o jeden H+ b) čtveřici protolytů lišících se o dva H+ c) dvojici protolytů lišících se o jeden H+ a jeden ed) dvojici protolytů lišících se o jeden e84. V reakci: HCl + H 2 O  H 3 O+ + Cl,kdy odštěpením protonu z molekuly kyseliny chlorovodíkové vzniká konjugovaná zásada, přijetím protonu molekulou vody vzniká konjugovaná kyselina, je konjugovanou zásadou HCl : a) H 2 O b) H 3 O+ c) Cld) OH-

85. Při reakci: HCl + H 2 O  H 3 O+ + Cl, kdy odštěpením protonu z molekuly kyseliny chlorovodíkové vzniká konjugovaná zásada a přijetím protonu molekulou vody vzniká konjugovaná kyselina, je konjugovanou zásadou H 3 O+ : a) H 2 O b) H 3 O+ c) Cld) OH86. Při reakci : HCl + H 2 O  H 3 O+ + Cl- , kdy odštěpením protonu z molekuly kyseliny chlorovodíkové vzniká konjugovaná zásada, přijetím protonu molekulou vody vzniká konjugovaná kyselina, je konjugovanou kyselinou pro H 2 O : a) H 3 O+ b) Clc) OHd) H+ 87. V reakci : HCl + H 2 O  H 3 O+ + Cl, kdy odštěpením protonu z molekuly kyseliny chlorovodíkové vzniká konjugovaná zásada, přijetím protonu molekulou vody vzniká konjugovaná kyselina, je konjugovanou kyselinou pro Cl-: a) H 3 O+ b) H 2 O c) HCl d) H+ 88. Konjugovaný acidobasický pár je dvojice protolytů : a) lišících se o jeden H+ b) lišících se o jeden ec) lišících se v pH d) shodující se v počtu H+ 89. Míra schopnosti látky odštěpit nebo přijmout proton ( H+) se označuje jako : a) elektronegativita b) síla kyseliny či zásady c) redoxní potenciál d) disociační konstanta

95. Záporná hodnota dekadického logaritmu aktivity ( v silně zředěných roztocích i koncentrace ) oxoniových ( "vodíkových“) iontů H 3 O+ (H+), představuje :

90. Stanovit kyselost nebo zásaditost nějakého roztoku: a) lze pomocí vodíkového exponentu b) lze pouze ve srovnání s H 2 O c) nelze d) lze pomocí rozdílu pH a pOH

a) pH b) disociační konstantu H 2 O c) elektronegativitu d) disociační konstantu kyseliny

91. Hodnota disociační konstanty kyseliny ( K HB ) udává sílu kyseliny, čím je tato hodnota vyšší, znamená to, že kyselina : a) je silnější b) je slabší c) má více H+ d) má méně H+

a) o řád b) o 1% c) o 1 d) o 14 %

92. Hodnota disociační konstanty zásady ( K B ) udává sílu zásady, čím je tato hodnota vyšší, čím je tato hodnota vyšší, znamená to, že zásada : a) je tím slabší b) je tím silnější c) má více OHd) má méně OH93.

+

-

H 2 O + H 2 O <=> H 3 O + OH NH 3 + NH 3 <=> NH 4 + + NH 2 Výše uvedené rovnice představují příklady dějů :

a) neutralisačních b) autoprotolytických c) které nemohou nastat d) redoxních H 3 O+ + OH- <=> H 2 O + H 2 O NH 4 + + NH 2 - <=> NH 3 + NH 3 Výše uvedené rovnice představují příklady dějů : 94.

a) neutralisačních b) autoprotolytických c) které nemohou nastat d) redoxních

96. Odchylka stupně pH o 1 znamená změnu koncentrace protolytu :

97. Změna koncentrace protolytu o řád znamená : a) odchylku pH o 1 stupeň b) o řád c) o 1% d) o 7 98. pH 0,001 M roztoku HCl je : a) pH = 3 b) pH = 1 c) pH = 0, 001 d) pH = 5 99. Koncentrace oxoniových iontů 0,001 M roztoku HCl je : a) 0,001 mo/ l b) 10-3 mol/l c) 0,003 d) 10-3 g 100. pH 0,000 01 M roztoku NaOH je: a) 10-5 mol/ l b) 0,000 01 mol/l c) pH =5 d) pH = 9

101. Jaká je koncentrace oxoniových iontů v 0,000 01 M roztoku NaOH :

106. Podle změny stechiometrie reaktantů se v případě děje

a) 10-9mol / l b) 10-5 mol / l c) 0,000 01 mo/l d) 5 mol/l

NaNO 3 + KCl = NaCl + KNO 3

102. Jaká je koncentrace hydroxylových iontů v 0,000 01 M roztoku NaOH : a) 10-9mol / l b) 10-5 mol / l c) 0,000 01 mo/l c) 5 mol/l

, jedná o reakci : a) skladnou (syntetickou) b) rozkladnou (analytickou) c) vytěsňovací (substituční) d) záměnnou (konversní) 107. Je-li substrát rozkládán vodou, např. podle vztahu, 2MgS + 2H 2 O = Mg(OH) 2 + Mg(HS) 2 jedná se o proces :

103. Podle změny stechiometrie reaktantů se v případě chemického děje Fe + S = FeS, jedná o reakci : a) skladnou (syntetickou) b) rozkladnou (analytickou) c) vytěsňovací (substituční) d) záměnnou (konversní)

a) oxidační b) redukční c) hydrolytický d) hydratační 108. Jestliže substrát reaguje s rozpouštědlem, např. podle vztahu,

104. Podle změny stechiometrie reaktantů se v případě chemického děje

HgCl 2

2HgO = 2Hg + O 2

a) oxidaci b) redukci c) solvolysu d) nitraci

a) skladnou (syntetickou) b) rozkladnou (analytickou) c) vytěsňovací (substituční) d) záměnnou (konversní)

+

2NH 3

= HgNH 2 Cl

+

NH 4 Cl

jedná se o:

105. Podle změny stechiometrie reaktantů se v případě děje CuSO 4 + Fe = FeSO 4 + Cu , jedná o reakci :

109. Tvrzení : „přírůstek látkového množství produktů a úbytek látkového množství reaktantů za jednotku času dělené stechiometrickým koeficientem“ představuje vyjádření :

a) skladnou (syntetickou) b) rozkladnou (analytickou) c) vytěsňovací (substituční) d) záměnnou (konversní)

a) druhého zákona thermochemického b) zákona zachování hmotnosti c) prvního zákona thermochemického d) rychlosti chemické reakce

110. Rychlost chemické reakce, v závislosti na jejich vlastnostech a teplotě, při které reakce probíhá, je :

115. Reaguje-li elementární sodík s vodou, bude výsledný roztok:

a) nepřímo úměrná okamžité koncentraci výchozích látek b) přímo úměrná součinu okamžitých koncentrací výchozích látek c) přímo úměrná podílu koncentrací produktů vůči reaktantům d) přímo úměrná součinu koncentrací substrátu a činidla

a) zásaditý b) kyselý c) červený d) slaný

111. Množství energie, kterou musí reagující částice mít, aby srážka s jinou částicí byla účinná a došlo ke vzniku produktu se označuje jako energie :

a) prvek b) isotopy c) nuklidy d) isobary

a) katalytická b) inhibiční c) aktivační c) vazebná 112. Látka jejíž přítomnost v reakční směsi zvětší množství účinných srážek částic a reakce tak probíhají rychleji i za nižších teplot, se označuje termínem : a) reaktant b) činidlo c) katalysátor d) inhibitor 113. Látka v jejíž přítomnosti nestačí k účinné srážce reaktantů ani aktivační energie a následkem toho se menší množství srážek stává účinným a reakce je pomalejší, se označuje termínem :

116. Atomy téhož prvku, které stojí v periodické tabulce prvků na tomtéž místě a přitom mají odlišný počet neutronů se nazývají :

117. Prostorová orientace elektronového orbitalu atomu je charakterisována : a) číslem hlavním b) spinem c) číslem magnetickým d) osami x, y, z 118. Přiblíží-li se atomy na vzdálenost, kdy je celková potenciální energie systému atomů (molekuly) menší než součet energií atomů oddělených následuje : a) jaderná řetězová reakce b) vznik chemické vazby c) radioaktivní rozpad d) znásobení chemické vazby

a) reaktant b) činidlo c) katalysátor d) inhibitor

119. Symetrické a rovnoměrné rozmístění vazebných orbitalů mezi vázanými atomy v molekulách homonukleárních (molekulách látek se zanedbatelným rozdílem v elektronegativitách zůčastněných atomů) charakterizuje vazby

114. Porušení chemické rovnováhy vlivem změn okolí podnítí v systému děj, který směřuje k návratu do původního rovnovážného stavu. Ke vlivům, které to mohou vyvolat nepatří změny :

a) násobné b) polární c) jednoduché d) nepolární

a) tlaku b) koncentrace c) teploty d) katalysátoru

120. Která z uvedených látek má nejméně polární molekuly :

126. Jaké pH má roztok, který obsahuje v jednom litru 0,001 mol H+ :

a) voda b) oxid uhličitý c) kyselina fluorovodíková d) amoniak

a) 4 b) 3 c) 10-3 d) 11

121. Při úplné disociaci molekul dihydrogenfosforečnanu sodného vzniknou ionty :

127. Z uvedených dvojic vyberte jedinou, která skutečně tvoří kombinaci kyselina / konjugovaná zásada :

a) Na+, 2H+, PO 4 3b) Na+, H 2 PO 4 c) NaH 2 3+, PO 4 3d) Na+, H+, HPO 4 2-

a) HCl/Clb) HCl/H+ c) HCl/NaOH d) NaCl/Cl-

122. Za kyselinu se považuje látka :

128. Která z uvedených dvojic netvoří konjugovyný acidobasický pár ?

a) obsahující v molekule alespoň jeden atom H b) schopná poutat na svou molekulu další H+ c) schopná ze své molekuly uvolnit H atomy d) schopná ze své molekuly uvolnit H+

a) NaOH/NaCl b) H 2 CO 3 /NaHCO 3 c) NaH 2 PO 4 /Na 2 HPO 4 d) NaHCO 3 /Na 2 CO 3

123. Kterou z částic si při acidobasické reakci vyměňuje kyselina se svojí konjugovanou zásadou:

129. Konjugovanou basí K 2 HPO 4 je :

a) H b) H+ c) OHd) e124. Během protolytické reakce H 2 O + HCl  H 3 O+ + Cl- mají molekuly vody funkci : a) acidobasického rozpouštědla b) neutrálního rozpouštědla c) kyselého rozpouštědla d) zásady

a) K 3 PO 4 b) Na 2 HPO 4 c) KOH d) KH 2 PO 4 130. Které z tvrzení ohledně oxidačního činidla odpovídá skutečnosti : a) je donorem elektronů b) není donorem elektronů c) není akceptorem elektronů d) je donorem i akceptorem elektronů 131. Částice se oxiduje jestliže:

125. Matematickým vyjádřením hodnoty vodíkového exponentu pH je : a) log [H 3 O+] b) – log [H 3 O+] c) –log (O – 14) d) pH  7

a) odevzdává elektron b) přijímá proton c) odevzdává proton d) přijímá elektron

132. Probíhá-li děj H 2 molekula vodíku :

= 2H+ + 2e- , pak se

138. Jakého oxidačního čísla nabývá atom síry ve sloučenině CuS ?

a) redukuje b) oxiduje c) stává aniontem d) nemění

a) -II b) -I c) +I d) +II

133. Kov působí jako redukovadlo vůči těm kationtům kovů, které jsou v řadě potenciálů od něj :

139. Oxidačního čísla -I nabývá atom chloru v

a) vlevo b) nad ním c) vpravo d) pod ním 134. Která ze sloučenin se v uvedené reakci redukuje? H 2 O 2 + 2KI + H 2 SO 4 = I 2 + K 2 SO 4 + 2H 2 O a) K 2 SO 4 b) H 2 O 2 c) H 2 SO 4 d) KI 135. Který z uvedených kationtů je dále možno oxidovat ? a) Fe3+ b) Zn2+ c) Sn2+ d) Cd2+ 136. Oxidační číslo atomu ve sloučenině může být : a) jen kladné a záporné b) jen záporné c) kladné, záporné i nulové d) jen kladné 137. Jaké oxidační číslo náleží atomu chromu ve sloučenině K 2 Cr 2 O 7 ? a) VII b) -VI c) II d) VI

a) chlornanu draselném b) chlorečnanu draselném c) chloridu draselném d) molekule chloru 140. Jaké oxidační číslo přísluší vodíku v molekule H 2 ?: a) +I b) +II c) -I d) 0 141. Jaké oxidační číslo má atom kyslíku v peroxidové vazbě ? a) -I b) +I c) -II d) –III 142. Jaké oxidační číslo má vodík v hydridu vápenatém ? a) -II b) -I c) -VII d) +I 143. Jakých oxidačních čísel nabývají atomy jodu a fluoru ve sloučenině IF 5 ? a) I (I) a F (-V) b) I (V) a F (-I) c) I (-V) a F (I) d) I (-I) a F (V)

144. Křemík nabývá v oxosloučeninách oxidačního čísla : a) -II, II, IV b) II, IV c) jen -IV d) jen IV

150. Hladina glukosy v krevním séru u zdravého člověka kolísá mezi hodnotami 3,3 – 5,6 mmol/l , v tomto případě jde o vyjádření pomocí : a) koncentrace hmotnostní b) koncentrace látkové c) látkového množství d) hmotnostního zlomku

145. Fehlingovo činidlo : a) oxiduje aldehydy b) oxiduje sekundární alkoholy c) redukuje aldehydy d) oxiduje aldehydy i ketony 146. Při reakci H 2 O 2 s KMnO 4 peroxid vodíku : a) podléhá redukci b) exploduje c) podléhá oxidaci d) vůbec nereaguje

151. Kolik částic obsahujue 1 mol zlata ? a) 6,023x1023 b) 12 c) tolik, kolik je M r hmotnost Au d) 12 x 6,023x1023 152. Skutečný průběh autoprotolysy vody nejlépe vystihuje rovnice : a) b) c) d)

147. Prvky, které mají nízký počet valenčních elektronů se při reakcích chovají jako: a) slabá oxidační činidla b) silná oxidační činidla c) silná redukční činidla d) nebo počet elektronů nemá na red-ox vlastnosti vliv 148. Při své redukci látka elektrony :

H 2 O  H+ + OHH2O  H2 + ½ O2 nH 2 O  nH+ + nOH2 H 2 O  H 3 O+ + OH-

153. Která z řad stechiometrických koeficientů odpovídá uvedené rovnici? a FeSO 4 + b H 2 O 2 + c H 2 SO 4 = xFe 2 (SO 4 )3 + y H2O a) b) c) d)

a = 1, b = 2, c = 1, x = 1, y = 2 a = 2, b = 1, c = 1, x = 1, y = 2 a = 2, b = 1, c = 1, x = 2, y = 1 a = 1, b = 2, c = 1, x = 2, y = 1

a) přijímá b) vytváří c) uvolňuje d) přijímá i uvolňuje

154. Která z řad stechiometrických koeficientů odpovídá uvedené rovnici?

149. Jak se označuje jednotka látkového množství ?

a KBr + b KIO 3 + c H 2 SO 4 = x Br 2 + y I 2 + z K 2 SO 4 + q H 2 O

a) gram b) kilogram c) mol d) mol/l

a) a = 6, b = 5, c = 1, x = 6, y = 6, z = 10, q = 6 b) a = 6, b = 6, c = 5, x = 1, y = 6, z = 6, q = 10 c) a = 10, b = 2, c = 6, x = 5, y = 1, z = 6, q = 6 d) a = 5, b = 1, c = 6, x = 6, y = 10, z = 6, q = 6



a Cu + b HNO 3 = x Cu(NO 3 ) 2 + y NO + z H2O

a Te + b HClO 3 + c H 2 O = x H 6 TeO 6 + y Cl 2

a) a = 3, b = 8, x = 3, y = 2, z = 4 b) a = 3, b = 2, x = 1, y = 3, z = 8 c) a = 8, b = 3, x = 2, y = 1, z = 3 d) a = 2, b = 1, x = 3, y = 8, z = 3

a) a = 12, b = 5, c = 3, x = 5, y = 6 b) a = 6, b = 12, c = 5, x = 3, y = 5 c) a = 5, b = 6, c =12, x = 5, y = 3 d) a = 5, b = 3, c = 5, x = 6, y =12



a FeSO 4 + b H 2 O 2 + c H 2 SO 4 = xFe 2 (SO 4 )3 + y H2O

a KClO 3 + b KI + c H 2 SO 4 = x K 2 SO 4 + y KCl + z I 2 + q H 2 O

a) a = 2, b = 1, c = 1, x = 1, y = 2 b) a = 1, b = 2, c = 1, x = 1, y = 2 c) a = 1, b = 2, c = 1, x = 2, y = 1 d) a = 2, b = 1, c = 1, x = 2, y = 1

a) a = 6, b = 3, c = 3, x = 1, y = 3, z = 3, q = 1 b) a = 3, b = 3, c = 1, x = 3, y = 3, z = 1, q = 6 c) a = 3, b = 1, c = 3, x = 3, y = 1, z = 6, q = 3 d) a = 1, b = 6, c = 3, x = 3, y = 1, z = 3, q = 3


162. Řetězení molekul vody prostřednictvím „vodíkových můstků“ je umožněno :

a HI + b H 2 SO 4 = x I 2 + y H 2 S + z H 2 O a) a = 4, b = 1, x = 4, y = 1, z = 8 b) a = 8, b = 4, x = 1, y = 1, z = 4 c) a = 8, b = 1, x = 4, y = 1, z = 4 d) a = 1, b = 8, x = 4, y = 1, z = 4

a) vazebným úhlem 105° v molekule vody b) polárním charakterem vazby mezi kyslíkem a vodíkem c) vhodnou délkou vazby mezi atomy kyslíku a vodíku d) asymetrickým uspořádáním molekuly vody


163. Dosažení mimořádně nízkých teplot ( řádově 10-3 K ) by se podařilo nejspíše pomocí :

a FeCl 3 + b H 2 = x HCl + y Fe

a) tekutého dusíku b) pevného oxidu uhličitého c) směsi NaCl a ledu d) varem kapalného He

a) a = 3, b = 2, x = 6, y = 2 b) a = 2, b = 6, x = 3, y = 2 c) a = 2, b = 3, x = 6, y = 3 d) a = 2, b = 3, x = 6, y = 2

164. Nejslabší kyselinou z níže uvedených je : 159. Která z řad stechiometrických koeficientů odpovídá uvedené rovnici? a H 2 O 2 + b KMnO 4 + c H 2 SO 4 = x O 2 + y H 2 O + z MnSO 4 + q K 2 SO 4 a) a = 2, b = 3, c = 5, x = 8, y = 2, z = 1, q = 5 b) a = 5, b = 8, c = 2, x = 1, y = 5, z = 2, q = 3 c) a = 3, b = 5, c = 8, x = 2, y = 1, z = 5, q = 2 d) a = 5, b = 2, c = 3, x = 5, y = 8, z = 2, q = 1

a) HF b) HCl c) HClO 4 d) HNO 3

165. Nejsilnější z níže uvedených kyselin je : c) HF b) HCl c) HClO 4 d) HNO 3

171. Kolik gramů KCl (M = 74,5 g/mol) je třeba rozpustit, aby roztok obsahoval 0,5 mol iontů K+ ? a) 14,9 g b) 37,25 g c) 1,49 g d) 3,725 g

166. Kolik g hydroxidu draselného a vody musíme vzít pro přípravu 250 g 15 % roztoku?

172. Hmotnostní koncentrace se udává v :

a) 37,5 g b) 6 g c) 1 666 g d) 0,1666 g

a) mol / l b) g / l c) g / 100 g roztoku d) %

167. Kolik gramů dusičnanu vápenatého a vody se nachází v 130 g 20 % roztoku?

173. Jaká je látková koncentrace roztoku NaOH, je-li ve 2 l rozpuštěno 3,5 mol látky?

a) 26 g Ca(NO 3 ) 2 a 104 g (ml) H 2 O b) 0,065 Ca(NO 3 ) 2 a 129,9 g (ml) H 2 O c) 104 g Ca(NO 3 ) 2 a 26 g (ml) H 2 O d) 65 g Ca(NO 3 ) 2 a 65 g (ml) H 2 O

a) 0,007 mol/l b) 7,0 mol/l c) 17,5 mo/l d) 1,75 mol/l

168. Kolik g pevného 100% NaOH je potřeba na přípravu 250 ml roztoku látkové koncentrace c = 0,1 mol/l ? (M NaOH = 40) :

174. Jaké látkové množství NaCl obsahuje 0,5 l roztoku, kde c (NaCl) = 0,2 mol/l ?

a) 1 g b) 0,1 g c) 10 g d) 4 g 169. Jakou koncentraci v hmotnostních % bude mít roztok, který vznikne rozpuštěním 15 g CaCl 2 ve 100 ml vody - je-li hustota H 2 O rovna 1,00 ? a) 0,15 % b) 1,5 % c) 15 % d) 13 % 170. Kolik látky je třeba rozpustit, aby roztok obsahoval 0,05 mol NaOH ?(M = 40,0 g/mol ) a) 0,08 g b) 0,02 g c) 2,0 g d) 0,8 g

a) 0,1 mol b) 0,4 mol/l c) 4 mol/l d) 0,25 mol/l 175. Jaká je látková koncentrace c (NaOH) , obsahuje-li 100 ml roztoku 25 mmol NaOH ? a) c = 4 mol/l b) c = 0,25 mol/l c) c = 2,5 mol/l d) c = 0,4 mol/l 176. Jaký bude výsledný objem roztoku, máme-li rozpustit 2 mol KBr tak, aby vznikl roztok o látkové koncentraci c (KBr) = 0,25 mol/l ? a) V = 8,0 l b) V = 4,0 l c) V = 0,5 l d) V = 5,0 l

177. Kolik g NaOH ( M = 40,0 g/mol ) potřebujeme na přípravu 500 ml roztoku o látkové koncentraci c (NaOH) = 0,2 mol/l ? a) 4 g b) 100 g c) 40 g d) 10 g 178. Kolik g NaCl ( M = 58,4 g/mol ) potřebujeme na přípravu 1,5 l roztoku s látkovou koncentrací c (Na+) = 0,3 mol/l ? a) 52,56 g b) 26,28 g c) 2,63 g d) 262,8 g 179. Jaká je látková koncentrace roztoku, který obsahuje 620 g HCl ( M = 36,5 g/mol ) v 10 l roztoku ? a) c = 1,70 mol/l b) c = 17 mol/l c) c = 2,263 mol/l d) c = 22,63 mol/l 180. Jaká je látková koncentrace roztoku, který obsahuje 3,5 g KBr ( M = 119,0 g/mol ) v 600 ml roztoku ? a) c = 0,049 mol/l b) c = 24,99 mol/l c) c = 0,49 mol/l d) c = 0,23 mol/l 181. Jaká je hmotnostní koncentrace roztoku, který obsahuje 4,5 g K 2 CO 3 v 300 ml roztoku ? a) 1,5 g/l b) 15,0 g/l c) 1,35 g/l d) 13,5 g/l

182. Kolik g KOH je třeba na přípravu 0,5 l roztoku hmotnostní koncentrace 0,25 g/l ? a) 12,5 g b) 1,25 g c) 5 g d) 0,125 g 183. Údaj c (HCl) = 0,65 mol/l po převedení na hmotnostní koncentraci (při M = 36,5 g/mol ) odpovídá: a) 2,37 g/l b) 237 g/l c) 23,7 g/mol d) 23,7 g/l 184. Údaj o hmotnostní koncentraci Na 2 SO 4 = 25 g/l , po převedení na koncentraci látkovou (při M (Na2SO4) = 142,0 g/mol) znamená : a) c = 1,76 mol/l b) c = 0,176 mol/l c) c = 0,176 mmol/l d) c = 17,6 mol/l 185. Hmotnostní zlomek w (NaCl) roztoku, který vznikl smícháním 0,5 kg NaCl a 8600 g vody bude: a) w = 0,055 b) w = 0,043 c) w = 0,43 d) w = 430 186. Kolik g KBr a kolik g vody obsahuje 1,2 kg roztoku, kde w (KBr) = 0,08 ? a) m (KBr) = 96,0 g b) m (KBr) = 9,60 g c) m (KBr) = 0,15 kg d) m (KBr) = 1 104,0 g

m (H2O) = 1 104,0 g m (H2O) = 11,04 kg m (H2O) = 1,05 kg m (H2O) = 96,0 g

187. Kolik g vody je třeba přidat ke 217 g 7 % roztoku NaCl, aby vznikl roztok 2 %? a) 5,425 g b) 542,5 g c) 108,5 g d) 54,25 g

188. Kolik g HgCl 2 a vody je zapotřebí k přípravě 150 g nasyceného roztoku, je-li rozpustnost za daných podmínek 7,09 g HgCl 2 / 100 g H 2 O ? a) m(HgCl 2 ) = 9,93 g b) m(HgCl 2 ) = 9,93 g c) m(HgCl 2 ) = 993 g d) m(HgCl 2 ) = 140,03 g

m(H 2 O) = 140,07 g m(H 2 O) = 1400,7 g m(H 2 O) = 1400,7 g m(H 2 O) = 9,93 g

189. V jakých jednotkách má smysl v medicíně udávat hustotu ? a) kg/cm3 b) kg  m-3 c) g/cm3 d) kg  cm3 190. Jakou hmotnost má 0,3 l ethanolu s hustotou 0,89 g/cm3 ? a) m = 2670 g b) m = 26,7 g c) m = 80,1 g d) m = 267 g

Výsledky: 1d 2c 3d 4c 5b 6c 7a 8b 9d 10 d 11 d 12 b 13 b 14 b 15 d 16 a 17 c 18 b 19 b 20 c 21 d 22 d 23 a 24 c 25 d 26 a 27 a 28 d 29 a 30 b

31 c 32 b 33 d 34 b 35 c 36 d 37 a 38 b 39 c 40 a 41 a 42 b 43 c 44 c 45 d 46 b 47 a 48 a 49 a 50 b 51 a 52 d 53 a 54 b 55 a 56 d 57 a 58 a 59 a 60 a

61 a 62 a 63 b 64 c 65 a 66 b 67 a 68 a 69 a 70 a 71 a 72 c 73 a 74 a 75 a 76 b 77 a 78 d 79 a 80 a 81 b 82 b 83 a 84 c 85 a 86 a 87 c 88 a 89 b 90 b

91 a 92 b 93 b 94 a 95 a 96 a 97 a 98 a 99 b 100 d 101 a 102 b 103 a 104 b 105 c 106 d 107 c 108 c 109 d 110 b 111 c 112 c 113 d 114 d 115 a 116 b 117 c 118 b 119 d 120 b

121 b 122 d 123 b 124 d 125 b 126 b 127 a 128 a 129 a 130 b 131 a 132 b 133 c 134 b 135 c 136 c 137 a 138 a 139 c 140 d 141 a 142 b 143 b 144 d 145 a 146 c 147 c 148 a 149 c 150 b

151 a 152 d 153 b 154 c 155 a 156 a 157 c 158 d 159 d 160 c 161 d 162 b 163 d 164 a 165 c 166 a 167 a 168 a 169 d 170 c 171 b 172 b 173 d 174 a 175 b 176 a 177 a 178 b 179 a 180 a

181 b 182 d 183 d 184 b 185 a 186 a 187 b 188 a 189 c 190 d

1.Chemie obecná a chemické výpočty

Recommend Documents