1991 Sb. o kolektivním vyjednávání, v platném znění, tuto. kolektivní smlouvu

Kolektivní smlouva JAVOŘICE, a.s.

uzavřená na období od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2013

Kolektivní smlouva 2013 V souladu se zákonem č.262/2006 Sb. Zákoníkem práce a se zákonem č. 2/1991 Sb. o kolektivním vyjednávání, v platném znění,

uzavírají smluvní strany: zaměstnavatel: Javořice, a.s., Ptenský Dvorek 100, 798 43 PTENÍ zastoupený ing. Janem Vařekou, předsedou představenstva na straně jedné, a odborová organizace: Základní organizace OS DLV PILA Ptení, Ptenský Dvorek 100, 798 43 PTENÍ zastoupená panem Jaroslavem Juryškem, předsedou ZO OS DLV na straně druhé,

tuto

kolektivní smlouvu takto:

Kolektivní smlouva 2013

Javořice, a.s.

Stránka 2 z 24

A. Základní ujednání A. 1. Platnost a rozsah kolektivní smlouvy A.1.1. Ustanovení této kolektivní smlouvy vychází z: -

ratifikovaných mezinárodních úmluv, zákoníku práce v platném znění, dalších zákonů, právních předpisů a vyhlášek ustanovení kolektivní smlouvy vyššího stupně.

Tato kolektivní smlouva je závazná i pro případné právní nástupce smluvních stran této kolektivní smlouvy. A.1.2. Tato kolektivní smlouva (KS) je platná a) pro zaměstnance, kteří jsou u zaměstnavatele v pracovním poměru, b) pro bývalé zaměstnance důchodce, kteří odešli do důchodu bezprostředně po skončení pracovního poměru u zaměstnavatele po dni 31. 8. 1998 a to v těch článcích této smlouvy, kde je to výslovně uvedeno. c) pro účely pracovněprávních nároků zaměstnanců se do doby trvání pracovního poměru u zaměstnavatele započítávají i doby nepřetržitého trvání pracovních poměrů u všech jeho právních předchůdců (od data 1. 9. 1998). A.1.3. Tato smlouva upravuje vzájemné vztahy a spolupráci obou smluvních stran a stanoví v rámci daném právními předpisy vyšší, nebo další pracovně právní, mzdové, sociální a jiné nároky zaměstnanců. A.1.4. Obě strany jsou si vědomy toho, že v době uzavírání této smlouvy nebyly známy situace a vzájemné vztahy, k nimž může v době platnosti této smlouvy dojít. Proto došlo k porozumění a shodě v tom, že pokud taková situace dle názoru kterékoliv smluvní strany nastane, vstoupí obě strany neprodleně v jednání za účelem doplněni nebo změny této smlouvy. A.1.5. Závazky v této podnikové smlouvě, budou kontrolovány při společném jednání mezi smluvními stranami pololetně ke dni 30. 6. 2013 a 31. 12. 2013. A.1.6. Spory o řešení závazků budou přednostně řešeny jednáním. Pokud tato jednání nepovedou k cíli, budou řešeny prostřednictvím zprostředkovatele, případně rozhodce v souladu se zákonem. A.1.7. Pokud v době platnosti této smlouvy dojde k tomu, že by se některá část této smlouvy dostala do rozporu se zákonem, nebo jiným obecně závazným právním předpisem, stane se v tomto článku neplatnou. A.1.7.1. Smluvní strany berou na vědomí ustanovení zákona o kolektivním vyjednávání v tom, že neplatná je kolektivní smlouva v té části, která je v rozporu s právními předpisy, upravuje nároky zaměstnanců v menším rozsahu než kolektivní smlouva vyššího stupně. A.1.8. Počty vyhotovení a způsob distribuce podnikové kolektivní smlouvy je upraven v závěrečných ustanoveních této smlouvy. A.1.9. O uzavření nové kolektivní smlouvy bude zahájeno jednání nejpozději 60 dnů před uplynutím platnosti této smlouvy. Nedojde-li nejpozději do 15 dnů před uplynutím platnosti této smlouvy k podpisu nové smlouvy, zavazují se obě smluvní strany k podpisu dodatku, jímž bude prodloužena platnost této kolektivní smlouvy. A.1.10. Tato smlouva vstupuje v platnost dnem podpisu. Doba platnosti a účinnost smlouvy je uvedena v závěrečné části.


Javořice, a.s.

Stránka 3 z 24

A. 2. Právní úkony A.2.1. Právní úkony v pracovněprávních vztazích jménem zaměstnavatele se řídí ZP. A.2.2. V pracovněprávních vztazích vystupuje jménem zaměstnanců Základní organizace OS DLV.

A. 3. Vzájemné vztahy smluvních stran A.3.1. Smluvní strany se zavazují vzájemně plně respektovat postavení a pravomoci zaměstnavatele i odborové organizace, vyplývající z právních předpisů a této smlouvy. A.3.2. V rámci práva zaměstnanců na informace o činnosti zaměstnavatele, zásadních otázkách souvisejících s ekonomickou činností a zásadních otázkách souvisejících s rozvojem společnosti, budou zaměstnavatelem odborové organizaci poskytovány čtvrtletně informace v návaznosti na § 279 a § 287 ZP. A.3.2.1. Zaměstnavatel poskytne odborové organizaci informace minimálně v rozsahu vymezeném ZP A.3.2.2. Dále zaměstnavatel poskytne písemně, zpravidla však v elektronické podobě, vždy za období od počátku roku do konce každého pololetí odborové organizaci u zaměstnavatele údaje ze mzdové oblasti v rozsahu uvedeném v příloze č. 1. této PKS. A.3.2.3. Zaměstnavatel vytvoří odborové organizaci takové podmínky, aby mohla s potřebnými informacemi seznámit všechny zaměstnance. A.3.3

Zaměstnavatel projedná s odborovou organizací s předstihem (zpravidla dva měsíce, minimálně 3 týdny předem) oblasti vymezené ZP. Dále také: a) b) c) d) e) f) g) h) i) j) k)

všechny případy rozvázání pracovního poměru podle § 52 a)-e) ZP, přičemž podá informaci o rozvázání pracovních poměrů dohodou, otázky péče o zaměstnance, opatření ke zlepšení pracovních podmínek, hygieny při práci, péče o pracovní prostředí, opatření k zamezení pracovních úrazů, další opatření týkající se většího počtu zaměstnanců, opatření týkající se hromadné úpravy pracovní doby, doby přesčas, možnost nařizovat práci ve dnech pracovního klidu a noční práci se zřetelem na bezpečnost a ochranu zdraví při práci (§ 99 ZP), nejnovější stav a strukturu zaměstnanců, pravděpodobný vývoj zaměstnanosti u zaměstnavatele, základní otázky pracovních podmínek a jejich změny, systém hodnocení a odměňování zaměstnanců, převádění zaměstnanců na jinou práci podle § 46 Zákoníku práce, pokud zaměstnanec s tímto převedením nesouhlasí. V takových případech bude podána jen souhrnná informace. Projednání není nutné, pokud doba převedení není delší než 21 dnů, výši náhrady škody a obsah dohody o způsobu její úhrady, s výjimkou náhrady, která nepřesahuje 1.000 Kč, systém školení a vzdělávání zaměstnanců, opatření v souvislosti s hromadným propouštěním, okolnosti převodu úrazového pojištění na Českou správu sociálního zabezpečení. Dohodne další způsob spolupráce při vyšetřování pracovních úrazu a pomoci postiženým zaměstnancům či pozůstalým po smrtelných pracovních úrazech nebo nemocích z povolání.

K projednání uvedených záležitostí zaměstnavatel poskytne potřebné informace a podklady, bude přihlížet ke stanoviskům odborové organizace. V případech, kdy bude dosaženo shody, toto lze upravit dohodou.


Javořice, a.s.

Stránka 4 z 24

A.3.4.

Za větší počet zaměstnanců se považuje vždy více než: a) b) c) d)

pět zaměstnanců u organizační jednotky do 20 zaměstnanců, deset zaměstnanců u organizační jednotky od 21 do 100 zaměstnanců, 10 % zaměstnanců u organizační jednotky od 101 do 300 zaměstnanců, třicet zaměstnanců u organizační jednotky, kde je více než 300 zaměstnanců.

A.3.5. Zaměstnavatel bude předkládat včas, případně v dohodnutých lhůtách, odborové organizaci k získání jejího předchozího souhlasu všechna opatření, u nichž dle platných předpisů je stanovena povinnost spolurozhodování, dle zákoníku práce. A.3.6.

Zaměstnavatel se zavazuje, že: a) b) c) d) e)

f) g)

h)

i) j)

k)

Bezplatně poskytne místnosti pro činnost odborové organizace (schůze a jednání VZO) se základním vybavením, pokud jsou ve vlastnictví zaměstnavatele (§ 277 ZP). Umožní pro VZO bezplatně v nezbytně nutné míře a po vzájemné dohodě, technické prostředky (rozmnožovací a kopírovací stroj, fax, telefon, přístup k elektronické poště). Pokud zaměstnavatel bude mít k dispozici místnost vhodnou ke konání členské schůze odborové organizace, poskytne ji v případě požadavku ze strany odborové organizace v potřebném termínu. Po vzájemné dohodě a v součinnosti s odborovou organizací zajistí v případě potřeby na svůj náklad konání schůze všech zaměstnanců, případně setkání důchodců-bývalých zaměstnanců. Umožní funkcionářům a zaměstnancům OS DLV po vzájemně dohodnutém termínu přístup do svých prostorů a provozoven za účelem plnění odborové činnosti a poskytne jim potřebnou součinnost tak, aby nedošlo k narušení plynulosti výroby a činností souvisejících s podnikatelskými aktivitami zaměstnavatele. Na pozvání odborové organizace se zúčastní jeho jednání. Bude bezplatně provádět srážkou ze mzdy zaměstnance dle § 146, odst. c) ZP úhradu příslušných členských příspěvků (ve výši 1 % z čisté mzdy nebo dávek ji nahrazující) a do deseti dnů od výplatního termínu je poukáže jednou částkou na účet odborové organizace a předá ji jmenný seznam zaměstnanců s uvedenou výší provedených srážek. Za zdaňovací období předchozího kalendářního roku provede rekapitulaci sražených členských příspěvků jednotlivě za každého člena odborové organizace tak, aby toto mohlo být po potvrzení podkladem pro účely odpočtu od základu daně z příjmu fyzických osob ve smyslu §15 odst. 7 zák. č.586/1992 Sb. v platném znění. Zaměstnavatel umožní odborové organizaci, aby na své náklady na dohodnutých místech umístila své informační vývěsky. Zaměstnavatel uvolní v případě požadavku odborové organizace z pracovní činnosti po dobu výkonu odborové funkce zaměstnance, kteří jsou dle stanov a vnitřních předpisů odborového svazu do těchto funkcí zvoleni, ponechají je v pracovním poměru, vyplatí jim stanovenou mzdu a uhradí povinné zdravotní a sociální pojištění. Tyto částky budou refundovány odborovou organizací z vlastního účtu odborové organizace. Po skončení výkonu této funkce budou tito zaměstnanci zařazeni na původní práci. Nebude-li to možné z důvodu, že tato práce odpadla nebo pracoviště bylo zrušeno, bude bývalému funkcionáři nabídnuto jiné pracovní zařazení odpovídající jeho původní pracovní smlouvě. Není-li toto možné a nedohodne-li se zaměstnavatel s tímto zaměstnancem jinak (např. rekvalifikací na jiné pracovní zařazení), bude s ním ukončen pracovní poměr z důvodů organizačních změn. Zaměstnavatel souhlasí s tím, že odborová organizace má právo provádět u zaměstnavatele zdravotní, sociologické a psychologické průzkumy a testy za účelem zjištění krizových a problémových situací zaměstnanců. Při provádění těchto akcí nebudou ze strany zaměstnavatele činěny překážky, pokud tím nebude narušen provoz zaměstnavatele. Výsledky těchto šetření budou za dohodnutých podmínek poskytnuty i zaměstnavateli jako podklad pro kolektivní vyjednávání a sociální program. Odborová organizace zajistí odborný výkon těchto činností na vlastní náklad.


Javořice, a.s.

Stránka 5 z 24

l)

m) n)

Umožní konání voleb odborové organizace v pracovní době a na pracovišti dle § 276 odst. 6. ZP. Nedovolují-li to provozní možnosti zaměstnavatele, může se volba uskutečnit i mimo pracoviště. Doba a místo konání voleb bude dohodnuto na základě návrhu odborové organizace, podaného zaměstnavateli nejpozději 30 dnů před termínem konáním voleb. Přiznává odborové organizaci a svazovým inspektorům bezpečnosti práce OS DLV práva dle §322 ZP. Zajistí dle § 108 odst. 6 ZP školení pro odborovou organizaci a zástupce pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, které jim umožní řádný výkon jejich funkce a zpřístupní jim právní a ostatní předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a doklady o vyhledávání a vyhodnocení rizik, opatřeních k odstranění rizik a k omezení jejich působení na zaměstnance a k vhodné organizaci bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců při práci, evidenci a hlášení pracovních úrazů a uznaných nemocí z povolání, výkonu kontroly a opatřeních orgánů, kterým přísluší výkon kontroly nad bezpečnosti a ochranou zdraví při práci, podle zvláštních právních předpisů.

A.3.6.1. Zaměstnavatel podle možností, odprodá přednostně svým zaměstnancům, kteří o to požádají odpadní a palivové dříví. A.3.7. Personální otázky A.3.7.1. Péče o zaměstnanost a)

b)

c)

d)

e)

Zamýšlené strukturální změny, organizační nebo racionalizační opatření, v důsledku nichž má dojít k uvolňování zaměstnanců, počty a strukturu zaměstnanců, kteří mají být propuštěni, bude zaměstnavatel konzultovat zpravidla dva měsíce předem (minimálně však tři týdny) s odborovou organizací a projedná s nimi opatření ke zmírnění nepříznivých důsledků, zejména možnosti náhradního zaměstnání a náhradních výrobních programů. Při rozvázání pracovního poměru, z důvodu organizačních změn podle § 52 písm. c, ZP, bude zaměstnavatel mimo jiné přihlížet k pracovní výkonnosti, možnostem dalšího odborného a pracovního růstu a k délce pracovního poměru u zaměstnavatele. Nebude-li to nezbytné, nepřistoupí zaměstnavatel k rozvázání pracovního poměru se zaměstnanci 4 roky před dovršením nároku na předčasný důchod. V případě zaměstnání manželů, nebudou tito propuštěni během jednoho roku (současně), z důvodu zabezpečení jejich základních potřeb. V případech, že zaměstnavatel z vážných provozních důvodů bude snižovat stav zaměstnanců, bude přihlížet ke schopnosti zaměstnance, kvalifikaci, délce trvání pracovního poměru, s ohledem na efektivnost a dodržování pracovní a technologické kázně. Zaměstnanci, kteří budou propuštěni a současně projeví zájem o práci u zaměstnavatele při doplňování stavu, rozšiřování zaměstnavatele, budou začleněni do seznamu zájemců. Vznikne-li u zaměstnavatele nové pracovní místo nebo se uvolní pracovní místo již zřízené, umožní zaměstnavatel, ještě před oznámením úřadu práce, aby se o něj ucházeli vlastní zaměstnanci, splňující stanovené požadavky a předpoklady pro výkon práce na daném pracovním místě. Posouzení stanovených požadavků a předpokladů u jednotlivých zaměstnanců je plně v pravomoci zaměstnavatele, který bude jednotlivé vhodné zaměstnance o této možnosti zaměstnání informovat (např. osobním pohovorem, telefonicky, písemnou nabídkou). V souladu se Zákonem o zaměstnanosti budou cizí státní příslušníci, zaměstnáváni na základě řádného pracovního povolení (případně registrace u občanů Slovenské republiky) výhradně v řádném pracovním vztahu za stejných podmínek jako ostatní zaměstnanci.


Javořice, a.s.

Stránka 6 z 24

A.3.8. Odborová organizace se zavazuje a bude dbát, aby: a) b)

c) d) e)

členské schůze odborové organizace byly konány mimo pracovní dobu v pracovní době bude Výbor odborové organizace zasedat, bude-li jednání zaměřeno k přípravě, uzavření nebo vyhodnocení kolektivní smlouvy, k projednávání stížnosti na dodržování kolektivní smlouvy, k vyšetřování příčin pracovních úrazů, výsledků prověrek BOZP, k projednání stížností zaměstnanců na postup zaměstnavatele, nebo bude-li jednání vyvoláno ze strany zaměstnavatele. po dobu platnosti kolektivní smlouvy byl udržen sociální smír a v součinnosti se zaměstnavatelem působit při smírném řešení pracovněprávních sporů, poskytovat zaměstnavateli účinnou odbornou pomoc při školení, poskytovat zaměstnavateli účinnou pomoc při přípravě a organizování voleb zástupců zaměstnanců do dozorčí rady

A.3.8.1. Zaměstnanci jsou povinni jednat tak, aby nepoškozovali zájmy zaměstnavatele, přičemž za oprávněné zájmy zaměstnavatele jsou považovány vždy: a) b) c) d) e) f)

g)

dodržování vnitřních předpisů společnosti (zaměstnavatele), ochrana informací a osobních údajů, ochrana duševního vlastnictví a.s., zahrnující veškerá práva k nehmotným statkům včetně obchodní značky a obchodní pověsti, ochrana majetku a.s., dodržování pracovní doby zaměstnanci a zákaz zaměstnance vykonávat podnikatelskou či jinou výdělečnou činnost pro sebe či třetí osobu v pracovní době a zákaz používání majetku a.s. k této činnosti. právo na to, aby zaměstnanec bez souhlasu zaměstnavatele nevyvíjel podnikatelskou, či jinou činnost ve stejném oboru činnosti, v jakém podniká zaměstnavatel, řádné plnění veškerých povinností zaměstnanců, které pro ně vyplývají z právních předpisů, pracovních smluv, pracovního řádu a kolektivní smlouvy. Zaměstnanci mají povinnost upozornit nadřízené na podezření, že jiný zaměstnanec je pod vlivem alkoholu či jiných omamných prostředků, povinnost zaměstnanců podrobit se na pokyn nadřízených vedoucích zaměstnanců (počínaje přímým nadřízeným) vyšetření, zda nejsou pod vlivem alkoholu nebo jiných omamných prostředků. Zaměstnanec má přitom právo, v případě, že by to neznamenalo nepřiměřený odklad vyšetření, přizvat k tomuto vyšetření nezávislého svědka.

A.3.9. Stížnosti zaměstnanců týkající se činnosti zaměstnavatele nebo zaměstnanců samotných, budou projednány bez zbytečného odkladu příslušným nadřízeným zaměstnancem. Nedojde-li na této úrovni k uspokojivému vyřízení stížnosti do 5 pracovních dnů, postoupí zaměstnanec tuto stížnost písemně vedoucímu organizační jednotky, který tuto záležitost písemně vyřídí (odpoví) ve lhůtě do 15 dnů ode dne doručení stížnosti. Tím není dotčeno právo zaměstnance se obrátit se stížností na VZO v případě, že nebude stížnost uspokojivě vyřešena.

A. 4. Pracovní poměr A.4.1. Vznik pracovního poměru A.4.1.1. Zaměstnavatel uzavírá se zaměstnancem pracovní smlouvu nejpozději v den vzniku pracovního poměru. Pracovní smlouva je vždy písemná. K základním náležitostem pracovní smlouvy patří: -

druh vykonávané práce, místo výkonu práce, den nástupu do práce,


Javořice, a.s.

Stránka 7 z 24

-

doba trvání pracovního poměru, případné sjednání zkušební doby, mzdové podmínky budou stanoveny samostatným písemným dokladem.

A.4.1.2. Opakované pracovní poměry na dobu určitou budou uzavírány jen ve výjimečných případech, kdy se jedná o časově omezené práce. Platné pracovní smlouvy, uzavřené na dobu neurčitou nebudou měněny na pracovní smlouvy na dobu určitou, pokud o to sám zaměstnanec nepožádá. A.4.1.3. Zaměstnavatel zajistí, aby každý zaměstnanec při nástupu do práce byl prokazatelně seznámen s: -

pracovním zařazením, mzdovými podmínkami, pracovní náplní jeho činnosti, bezpečnostními předpisy týkajícími se jeho práce, zvláštnostmi pracoviště, pracovním řádem, kolektivní smlouvou.

Dále zajistí: -

provedení vstupní lékařské prohlídky, vybavení potřebnými OOPP podle platného seznamu.

Uvedené úkony jsou v přímé souvislosti s výkonem pracovních povinností a jako takové jsou posuzovány. A.4.1.4. Neobsahuje-li pracovní smlouva údaje o právech a povinnostech vyplývajících z pracovního poměru, je zaměstnavatel povinen zaměstnance o nich písemně informovat, a to nejpozději do 1 měsíce od vzniku pracovního poměru; to platí i o změnách těchto údajů. Informace musí obsahovat (§ 37 ZP) : a) b) c) d) e) f)

jméno, popřípadě jména a příjmení zaměstnance a název a sídlo zaměstnavatele, je-li právnickou osobou, nebo jméno, popřípadě jména a příjmení a adresu zaměstnavatele, je-li fyzickou osobou, bližší označení druhu a místa výkonu práce, údaj o délce dovolené, popřípadě uvedení způsobu určování dovolené údaj o výpovědních dobách, údaj o týdenní pracovní době a jejím rozvržení, údaj o mzdě nebo platu a způsobu odměňování, splatnosti mzdy nebo platu, termínu výplaty mzdy nebo platu, místu a způsobu vyplácení mzdy nebo platu, údaj o kolektivních smlouvách, které upravují pracovní podmínky zaměstnance, a označení účastníků těchto kolektivních smluv.

A.4.2. Změny pracovního poměru A.4.2.1. Převedení na jinou práci Zaměstnavatel bude převádět zaměstnance na jinou práci, než je sjednána v pracovní smlouvě pouze v souladu s § 41 ZP. Jestli-že je zaměstnanec (s jeho souhlasem) převeden na jinou práci mimo rámec jeho pracovní smlouvy, přísluší mu mzda za jeho práci a doplatek do výše jeho průměrného výdělku, kromě případů uvedených v § 139 odst. 3 ZP. A.4.2.2. Pracovní cesty a přeložení Zaměstnavatel může vyslat zaměstnance na pracovní cestu, případně přeložit zaměstnance, pouze v souladu s § 42, § 43 a §240 ZP. A.4.3. Ukončení pracovního poměru A.4.3.1. Dojde-li k rozvázání pracovního poměru z důvodů uvedených v Zákoníku práce § 52 písm. a – d), bude zaměstnancům v den odchodu, nejpozději však v nejbližším obvyklém výplatním termínu vyplaceno dohodnuté odstupné ve smyslu zákona, bez ohledu na to, zda bude zaměstnanci dána


Javořice, a.s.

Stránka 8 z 24

výpověď, nebo z těchto důvodů dojde k dohodě o rozvázání pracovního poměru. A.4.3.2. Zaměstnavatel se zavazuje, že zaměstnanci, který je ve výpovědní lhůtě podle ZP § 52 písm. a – e), a který projeví zájem o uzavření dohody o rozvázání pracovního poměru z téhož důvodu před skončením výpovědní lhůty, vyhoví, pokud tomu nebrání vážné důvody. A.4.3.3. Zaměstnanci, s nímž je rozvazován pracovní poměr výpovědí podle § 52 písm. a),b), a c) nebo dohodou o rozvázání pracovního poměru z téhož důvodu, bude poskytnuto zvýšené odstupné, podle doby nepřetržitého trvání pracovního poměru u zaměstnavatele a jeho právních předchůdců, od 1.9.1998, které ve smyslu § 67 odst. 1) ZP činí včetně zákonného nároku: a) 0 až 5 let b) 5 až 10 let c) 10 a více let

3 násobek průměrného měsíčního výdělku 4 násobek průměrného měsíčního výdělku 5 násobek průměrného měsíčního výdělku

Zaměstnanci, s nímž je rozvazován pracovní poměr výpovědí podle § 5 písm. d) nebo dohodou z týchž důvodů, přísluší při skončení pracovního poměru odstupné ve výši dvanáctinásobku průměrného výdělku (dle § 67, odst. 1 ZP). A.4.3.4. Do doby nepřetržitého trvání pracovního poměru se nezapočítává doba výkonu veřejné funkce (s výjimkou uvolněného odborového funkcionáře u zaměstnavatele), přičemž se trvání pracovního poměru tímto nepřerušuje. A.4.3.5. Dohodne-li se zaměstnavatel se zaměstnancem o dřívějším ukončení pracovního poměru, bude se odstupné zvyšovat za každý celý kalendářní měsíc dřívějšího ukončení pracovního poměru o jednonásobek průměrného výdělku nebo o jeho poměrnou část, v případech, kdy pracovní poměr skončí v průběhu kalendářního měsíce. Poměrná část odstupného se stanoví podle počtu kalendářních dnů po dni skončení pracovního poměru do konce příslušného kalendářního měsíce. A.4.3.6. K omezení nežádoucího stavu, kdy zaměstnanci vedle svého pracovně právního vztahu vykonávají činnost, která je shodná s předmětem činnosti zaměstnavatele a využívají k tomu poznatků, vědomostí a výsledků práce, nebo jiným způsobem omezují pracovní příležitost pro ostatní zaměstnance, dohodly se obě strany na následujícím opatření: a) b)

Písemný souhlas k výkonu výdělečné činnosti, který je shodný s předmětem činnosti společnosti, bude vydáván kterémukoli zaměstnanci jen výjimečně. Provozování výdělečné činnosti podle předchozího odstavce bez písemného souhlasu bude považováno za porušení pracovní kázně zvláště hrubým způsobem a může být důvodem k okamžitému zrušení pracovního poměru.

A.4.3.7 Odborová organizace neprodleně (nejpozději do 15 dnů) po provedených volbách předloží zaměstnavateli seznam volených funkcionářů, kteří požívají zvýšené ochrany v pracovněprávních vztazích. Tento seznam bude aktualizován při jakékoliv změně do 14 dnů. Rozvázání pracovního poměru výpovědí ze strany zaměstnavatele s těmito odborovými funkcionáři bude uplatněno jen v souladu s ustanoveními § 61 ZP. A.4.3.8. Za závažné porušení pracovní kázně, které je důvodem pro možnou výpověď ze strany zaměstnavatele (§ 52, písm. g) ZP) lze považovat zejména: a) b) c) d) e) f)

záměrné zamlčení důležitých osobních údajů nebo falšování dokladů porušení povinnosti zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, které jsou spojeny s výkonem práce výkon podnikatelské nebo jiné výdělečné činnosti, jejíž obsah je shodný s předmětem činnosti zaměstnavatele, bez jeho souhlasu členství v řídících nebo kontrolních orgánech právnických osob, mající stejný předmět činnosti jako zaměstnavatel, bez souhlasu zaměstnavatele neplnění jednotlivých závazků pracovní smlouvy, opakované neplnění pracovních povinností jednání v rozporu s oprávněnými zájmy společnosti a poškozování jejího dobrého jména


Javořice, a.s.

Stránka 9 z 24

g) h) i) j) k)

zneužití postavení vedoucího zaměstnance odmítnutí podrobit se předepsané lékařské prohlídce neomluvená absence v rozsahu do dvou dnů (pracovních směn) včetně, v průběhu 6ti po sobě jdoucích měsíců, přičemž zameškané části směn se sčítají výkon práce pro sebe a pro jiné osoby v pracovní době nerespektování pracovních příkazů nadřízených

A.4.3.9. Za závažné porušení pracovní kázně zvlášť hrubým způsobem, které může být důvodem pro okamžité zrušení pracovního poměru ze strany zaměstnavatele (§ 55 ZP), lze považovat zejména: a) b) c) d) e) f) g) h)

neomluvenou nepřítomnost v práci v rozsahu tří a více pracovních směn v průběhu šesti po sobě jdoucích měsíců, přičemž zameškané části směn se sčítají, odcizení věcí nebo peněz z majetku zaměstnavatele nebo spoluzaměstnanců, požívání alkoholických nápojů nebo jiných omamných látek na pracovišti a v pracovní době i mimo toto pracoviště, závažné ohrožení zdraví, či životů, způsobené nedodržením stanovených technologických či jiných postupů a předpisů BOZP, fyzické napadení spoluzaměstnance, zneužívání svěřených pracovních pomůcek, zařízení a duševního majetku zaměstnavatele pro vlastní výdělečnou činnost, případně pro třetí osobu, úmyslné uvádění zaměstnavatele v omyl spočívající např. v nepodloženém vykazování práce a mezd. zaviněné porušení povinností zaměstnance (se kterými byl seznámen) při práci (manipulaci) se svěřeným osobním počítačem (PC), spočívající zejména v instalaci jakýchkoliv jiných počítačových programů na svěřený PC, ke kterým nemá zaměstnavatel právo užívání na základě licenční či jiné smlouvy, s výjimkou legálně získaného software s předchozím písemným souhlasem zaměstnavatele (zastoupeného pracovníkem OIS), kdy uživatel je povinen předložit pracovníku OIS doklad o řádném nabytí softwaru, u něhož žádá zaměstnavatele o souhlas s instalací.

A.4.3.10.Při soustavném, méně závažném porušování povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci (pracovní kázně) může dát zaměstnavatel výpověď ve smyslu § 52, písm. g) ZP, pokud byl zaměstnanec v době posledních šesti měsíců v souvislosti s porušením pracovní kázně písemně upozorněn na možnost výpovědi a pokud se nejedná o porušení pracovní kázně závažnějšího rázu dle předchozích ustanovení. A.4.3.11.Nesplňuje-li zaměstnanec požadavky pro řádný výkon sjednané práce, spočívající mimo jiné v neuspokojivých pracovních výsledcích (§ 52, písm. f) ZP), lze zaměstnanci dát z tohoto důvodu výpověď, jestliže byl v době posledních 12 měsíců písemně vyzván k jejich odstranění a zaměstnanec je v přiměřené době neodstranil. Zaměstnavatel může dát také zaměstnanci výpověď z pracovního poměru v případě, že zaměstnanec zvlášť hrubým způsobem poruší jinou povinnost zaměstnance stanovenou v § 301 a) ZP (porušení režimu dočasně práce neschopného pojištěnce, pokud jde o povinnost zdržovat se v době dočasné pracovní neschopnosti v místě pobytu a dodržovat dobu a rozsah povolených vycházek podle léčebného režimu) A.4.3.12.Skončení pracovního poměru ze strany zaměstnavatele výpovědí a okamžitým zrušení pracovního poměru, včetně případného upozornění na možnost výpovědi a včetně zaslání příslušných informací k projednání odborové organizaci ve smyslu § 61 ZP zabezpečuje personální odbor. A.5.1. Při hromadném propouštění dle § 62 odst. 2 ZP je zaměstnavatel povinen o svém záměru písemně informovat odborovou organizaci a to nejpozději 30 dnů před dáním výpovědi jednotlivým zaměstnancům a projednat s odborovou organizací za účelem shody opatření směřující k předejití či omezení hromadného propouštění, zmírnění jeho následků pro zaměstnance, především s možností jejich zařazení ve vhodném zaměstnání na jiných pracovištích zaměstnavatele. Před tímto jednáním je zaměstnavatel povinen poskytnout odborové organizaci potřebné informace a podklady.


Javořice, a.s.

Stránka 10 z 24

A. 5. Pracovní doba A.5.1. Pracovní dobu řeší vnitropodniková směrnice – Pracovní řád A.5.2. Délka stanovené týdenní pracovní doby u zaměstnavatele pro všechny pracovní režimy je ve smyslu § 79 ZP 37,5 hodin týdně.  U zaměstnance mladšího než 18 let nesmí délka směny v jednotlivých dnech překročit 8 hodin a ve více pracovněprávních vztazích podle § 3 věty druhé Zákoníku práce nesmí délka týdenní pracovní doby ve svém souhrnu překročit 40 hodin týdně (§79a ZP).  Zaměstnavatel může se zaměstnancem na jeho žádost, nebrání-li tomu vážné provozní důvody, dohodnout kratší pracovní dobu (tzv. zkrácený úvazek). Začátek a konec pracovní doby se v jednotlivých směnách stanovuje takto: -

při rovnoměrně rozvržené pracovní době: 06:00 – 14:00 hod. – ranní směna 14:00 – 22:00 hod. – odpolední směna 22:00 – 06:00 hod. – noční směna

-

při nerovnoměrně rozvržené pracovní době: 06:00 – 18:00 hod. – denní směna 18:00 – 06:00 hod. – noční směna

A.5.3. Zaměstnavatel poskytne zaměstnancům nejdéle po 6 hodinách a mladistvým zaměstnancům nejdéle po 4,5 hodinách nepřetržité práce neplacenou pracovní přestávku na jídlo a oddech v trvání nejméně 30 minut (§ 88 ZP). Tato přestávka se nezapočítává do pracovní doby. Přestávky není možné určit na začátek nebo konec pracovní doby. Tato přestávka může být rozdělena do dvou 15-ti minutových částí. U prací, které nemohou být přerušeny přestávkou (např. nepřetržitý provoz) bude i bez přerušení provozu (práce) poskytnuta přiměřená doba pro oddech a jídlo. Tato doba se započítává do pracovní doby. A.5.4. Při nerovnoměrném rozvržení pracovní doby není přípustná jednotlivá směna delší než 12 hodin. Smluvní strany se ve smyslu § 83, odst. 1 ZP dohodly, že vyrovnávací období, ve kterém týdenní pracovní doba bez práce přesčas nesmí u nerovnoměrného rozvržení pracovní doby překročit v průměru stanovenou týdenní pracovní dobu, bude stanoveno formou Dodatku k této Kolektivní smlouvě společně vždy s rozpisem směn na celé toto vyrovnávací období, nejdéle však na období 52 týdnů po sobě jdoucích. A.5.5. Ve dnech pracovního klidu (§ 91 a § 99 ZP) lze nařídit práci jen výjimečně po projednání s odborovou organizací. Práce ve dnech pracovního klidu nesmí být nařízena osamělému zaměstnanci pečujícímu o dítě mladší než 8 let nebo o dvě děti mladší než 10 let bez jeho souhlasu. O nařízení práce ve dnech pracovního klidu musí být zaměstnanci vyrozuměni alespoň 48 hodin před nástupem na takovou směnu, pokud je to z důvodů a povahy takové práce možné. A.5.6. Pracovní pohotovost (§ 78, odst. 1h) ZP a § 95 ZP). Pracovní pohotovostí je doba, v níž je zaměstnanec připraven k případnému výkonu práce podle pracovní smlouvy, která musí být v případě naléhavé potřeby vykonána nad rámec jeho rozvrhu pracovních směn. Pracovní pohotovost může být jen na jiném místě dohodnutém se zaměstnancem, odlišném od pracovišť zaměstnavatele. Pracovní pohotovost může zaměstnavatel na zaměstnanci požadovat, jen jestliže se o tom se zaměstnancem dohodne. Za dobu pracovní pohotovosti přísluší zaměstnanci odměna podle § 140 ZP (blíže viz PKS, článek B.1.7.g.). Za výkon práce v době pracovní pohotovosti přísluší zaměstnanci mzda; odměna podle § 140 za tuto dobu nepřísluší. Výkon práce v době pracovní pohotovosti nad stanovenou týdenní pracovní dobu je prací přesčas (§ 93 ZP). Pracovní


Javořice, a.s.

Stránka 11 z 24

pohotovost, při které k výkonu práce nedojde, se do pracovní doby nezapočítává. O držené pracovní pohotovosti dle jednotlivých zaměstnanců vede zaměstnavatel evidenci (§ 96 ZP). A.5.7. Práce přesčas (§ 78, § 93, § 96, § 98, § 99, § 241, § 245 ZP). A.5.7.1. Prací přesčas (§ 78, odst. 1 písm. i ZP) je práce konaná zaměstnancem na příkaz zaměstnavatele nebo s jeho souhlasem nad stanovenou týdenní pracovní dobu, vyplývající z předem stanoveného rozvržení pracovní doby a konaná mimo rámec rozvrhu pracovních směn. U zaměstnanců se sjednanou kratší pracovní dobou je prací přesčas práce přesahující stanovenou týdenní pracovní dobu (37,5 hod. týdně), těmto zaměstnancům nelze práci přesčas nařídit. Zaměstnavatel nesmí zaměstnávat prací přesčas těhotné zaměstnankyně a zaměstnankyně nebo zaměstnance, kteří pečují o dítě mladší než 1 rok (§ 241 ZP), a dále mladistvé zaměstnance (§ 245 ZP). A.5.7.2. Práce přesčas smí být nařízena max. v rozsahu 150 hodin za rok a 8 hodin v jednotlivých týdnech, nad tuto hranici pak může být se zaměstnancem dohodnuta v celkovém rozsahu do 416 hod. ročně a v průměru 8 hodin týdně (52 týdnů x 8 hod.). Roční limit práce přesčas se úměrně snižuje podle neodpracované doby (týdnů) v průběhu roku (např. nemoc, dovolená, vznik pracovního poměru v průběhu roku apod.), tj. týdny, kdy zaměstnanec nepracoval, nemohou být zařazeny pro výpočet maximálního rozsahu práce přesčas. Referenční období, ve kterém práce přesčas nesmí v průměru překročit 8 hodin týdně, se sjednává podle § 93 odst. 4 ZP na 52 týdnů po sobě jdoucích, a to od ledna do prosince. O přesčasové práci vede zaměstnavatel jmenovitě evidenci, která je dostupná ve mzdové účtárně. A.5.8. Práce v noci (§ 78, § 94, § 239, § 245 ZP). A.5.8.1. Práce v noci je práce konaná mezi 22.00 a 6.00 hod. Zaměstnancem pracujícím v noci je ten, který během noční doby odpracuje nejméně 3 hodiny ze své pracovní doby v rámci 24 hodin po sobě jdoucích v průměru alespoň jednou týdně (§ 78 odst. 1 písm. k a l ZP). A.5.8.2. Práce v noci smí být konána zdravotně způsobilými osobami staršími 18-ti let. Práci v noci nesmí vykonávat mladiství zaměstnanci (mladší 18-ti let), viz § 245 ZP. Zaměstnavatel je povinen zajistit, aby zaměstnanec pracující v noci byl vyšetřen lékařem pracovně-lékařské péče (§94 odst. 2 ZP) a) b) c)

před zařazením na noční práci pravidelně podle potřeby, nejméně však jednou ročně kdykoliv během zařazení na noční práci, pokud o to zaměstnanec požádá

Úhrada poskytnuté zdravotní péče nesmí být na zaměstnanci požadována. Mzdu za noční práci upravuje mzdová část této PKS. A.5.8.3. Noční práce nesmí být nařízena osamělému zaměstnanci, pečujícímu o dítě mladší 8 let nebo dvě děti mladší 10 let bez jeho souhlasu. A.5.8.4. Zaměstnávání žen v noci je možné jen v rámci zákona (§ 239 ZP).

A. 6. Dovolená na zotavenou A.6.1. Každý zaměstnanec má nárok na dovolenou za kalendářní rok, popřípadě na její poměrnou část, nebo na dovolenou za odpracované dny, v zákonném rozsahu podle Zákoníku práce. Výměra dovolené v kalendářním roce činí 4 týdny (§ 213 ZP). A.6.2. Dobu čerpání dovolené určuje zaměstnavatel podle rozvrhu čerpání dovolené vydaného s předchozím souhlasem odborové organizace tak, aby si zaměstnanec mohl dovolenou vyčerpat zpravidla v celku a do konce kalendářního roku. Při stanovení plánu dovolených je nutno přihlížet k úkolům zaměstnavatele a k oprávněným zájmům zaměstnance. Poskytuje-li se zaměstnanci dovolená v několika částech, musí alespoň jedna část činit nejméně dva týdny, pokud se zaměstnanec se zaměstnavatelem nedohodne jinak (§ 217 ZP). Určenou dobu čerpání dovolené je


Javořice, a.s.

Stránka 12 z 24

zaměstnavatel povinen písemně oznámit zaměstnanci alespoň 14 dnů předem, pokud se nedohodne se zaměstnancem na kratší době (§ 217 ZP). Stejná lhůta platí, žádá-li zaměstnanec zaměstnavatele o poskytnutí dovolené. A.6.3. Termín a délku hromadného čerpání dovolené stanoví zaměstnavatel v dohodě s odborovou organizací tak, aby se zaměstnanci o tom dozvěděli nejméně 30 dnů před jejím začátkem (§ 220 ZP). Hromadná dovolená nemůže být delší než dva týdny.

A. 7. Překážky v práci A.7.1. Překážky v práci z důvodu výkonu odborové funkce: A.7.1.1. Bude poskytnuto pracovní volno s náhradou mzdy k jednání vyvolanému zaměstnavatelem nebo odbory, směřujícímu k přípravě, projednáni, schválení nebo změně kolektivní smlouvy a jejímu vyhodnocení prováděnému společně se zaměstnavatelem. Doklad o jednání (místo, datum, účastníci, důvod jednání) bude vždy předložen ze strany odborů vedoucímu personálního odboru. Náhradu mzdy hradí zaměstnavatel. A.7.1.2. Pověřeným funkcionářům bude poskytnuto pracovní volno s náhradou mzdy v případech vyšetřování pracovních úrazů, provozních nehod a havárií a rovněž při jejich účasti při provádění jiných šetření bezpečnosti práce a ochrany zdraví při práci, které se uskuteční na základě dohody mezi zaměstnavatelem a odborovou organizací. Doklad o šetření (místo, datum, účastníci, důvod šetření) bude vždy předložen ze strany odborů vedoucímu personálního odboru. Náhradu mzdy hradí zaměstnavatel. A.7.1.3. Funkcionářům a členům odborové organizace bude po předchozí dohodě se zaměstnavatelem poskytnuto pracovní volno v dohodnutém rozsahu k účasti na jednání Výboru základné organizace, školeních a seminářích, organizovaných OS DLV s náhradou mzdy a požadavkem na refundaci vyplacené náhrady. Doklad o interní akci odborů (místo, datum, účastníci, předmět jednání) bude vždy předložen ze strany odborů vedoucímu personálního odboru. Náhrada mzdy poskytnutá v těchto případech bude ze strany zaměstnavatele refundována odborům. A.7.1.4. Podle § 203, odst. 2, písmeno a, b, c, ZP přísluší zaměstnanci pracovní volno pro jiný úkon v obecném zájmu: a)

b) c)

k výkonu funkce člena orgánu odborové organizace podle ZP, rady zaměstnanců a zástupce pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a činnosti člena volební komise podle ZP (§ 283 až 285), jakož i k výkonu funkce člena orgánu právnické osoby voleného za zaměstnance podle zvláštního právního předpisu s náhradou mzdy ve výši průměrného výdělku, k výkonu jiné odborové činnosti, zejména k účasti na schůzích, konferencích nebo sjezdech (bez náhrady mzdy), k účasti na školení pořádaném odborovou organizací v rozsahu 5 pracovních dnů v kalendářním roce, nebrání-li tomu vážné provozní důvody, s náhradou mzdy ve výši průměrného výdělku.

A.7.2. Překážky v práci z důvodu obecného zájmu se řídí dle ZP. A.7.2.1. Zaměstnavatel podle § 200 ZP poskytne zaměstnanci pracovní volno v nezbytně nutném rozsahu k výkonu veřejných funkcí, občanských povinností a jiných úkonů v obecném zájmu, pokud tuto činnost nelze provést mimo pracovní dobu. Náhrada mzdy od zaměstnavatele v těchto případech nepřísluší, není-li dále v ZP nebo této kolektivní smlouvě stanoveno jinak. A.7.2.2. Překážky v práci z důvodu obecného zájmu jsou rozlišeny na:


Javořice, a.s.

Stránka 13 z 24

  

výkon veřejné funkce (§ 201 ZP), občanské povinnosti (§ 202 ZP), jiné úkony v obecném zájmu (§ 203 ZP).

A.7.2.3. Výkon veřejné funkce vymezuje § 201, odst. 1) a 2) ZP. Výkonem veřejné funkce je například výkon funkce poslance Poslanecké sněmovny Parlamentu, senátora Senátu Parlamentu, člena zastupitelstva územního samosprávného celku nebo přísedícího. Podle § 201, odst. 3) ZP zaměstnanci, který vykonává veřejnou funkci vedle plnění povinností vyplývajících z pracovního poměru, může být z důvodu výkonu veřejné funkce poskytnuto pracovní volno v rozsahu nejvýše 20 pracovních dnů (směn) v kalendářním roce. Náhrada mzdy od zaměstnavatele nepřísluší. A.7.2.4. Výkon občanských povinností je vymezen v § 202 ZP. O výkon občanských povinností jde zejména u svědků, tlumočníků, soudních znalců a jiných osob předvolaných k jednání u soudu, správního úřadu, jiného státního orgánu nebo orgánu územního samosprávného celku, při poskytnutí první pomoci, při opatřeních proti přenosným nemocem, při poskytnutí osobní pomoci při požární ochraně, při živelních událostech, nebo v obdobných mimořádných případech a dále v případech, kdy je fyzická osoba povinna podle právních předpisů osobní pomoc poskytnout. Náhrada mzdy od zaměstnavatele nepřísluší. A.7.2.5. Jiné úkony v obecném zájmu vymezuje § 203 ZP. a) Pracovní volno s náhradou mzdy v rozsahu stanoveném ZP v § 203, odst. 2), pod písmenem:    

a) - k výkonu funkce člena orgánu odborové organizace atd. (blíže viz článek A.7.1.4. PKS), c) - přísluší k účasti na školení pořádaném odborovou organizací (blíže viz článek A.7.1.4. PKS), d) - činnost dárce při odběru krve a při afereze (oddělení krevní plazmy), e) - činnost dárce dalších biologických materiálů.

b) Pracovní volno bez náhrady mzdy v rozsahu stanoveném ZP v § 203, odst. 2), pod písmenem:         

b) f) g) h)

- k výkonu jiné odborové činnosti (blíže viz článek A.7.1.4. PKS), - činnost členů volebních komisí, - činnost zaměstnance při přednášce nebo výuce včetně zkušební činnosti, - činnost člena Horské služby a fyzické osoby, která na její výzvu a podle jejích pokynů osobně pomáhá při záchranné akci v terénu, i) - činnost vedoucích táborů pro děti a mládež, atd. j) - činnost zprostředkovatele a rozhodce při kolektivním vyjednávání, k) - činnost dobrovolného sčítacího orgánu při sčítání lidu, domů a bytů, l) - činnost dobrovolného zdravotníka Červeného kříže, m) - činnost zaměstnance při organizované zájmové tělovýchovné, sportovní nebo kulturní akci.

A.7.2.6 Náhrada mzdy při překážkách v práci z důvodu obecného zájmu nad rozsah stanovený zákoníkem práce a kolektivní smlouvou nebude u zaměstnavatele poskytována. A.7.3. Překážky v práci na straně zaměstnance A.7.3.1. Důležité osobní překážky v práci na straně zaměstnance budou řešeny v souladu s § 191 až 198 ZP. A.7.3.2. Jiné důležité osobní překážky v práci V případě jiných důležitých osobních překážek v práci na straně zaměstnance než jsou uvedeny v § 191 ZP a vymezených podle § 199, odst. 2 ZP v Nařízení vlády (č. 590/ 2006 Sb.) v platném


Javořice, a.s.

Stránka 14 z 24

znění, poskytne zaměstnavatel pracovní volno s náhradou mzdy ve výši průměrného výdělku takto: a) b) c) d) e)

Při vlastní svatbě zaměstnance 2 dny K účasti na svatbě rodiče zaměstnance 1 den K účasti na svatbě dítěte 1 den Při úmrtí manžela, manželky, druha, družky, dítěte 5 dnů Při úmrtí rodiče a sourozence zaměstnance, rodiče a sourozence jeho manžela, jakož i manžela dítěte nebo manžela sourozence zaměstnance 2 dny K účasti na pohřbu prarodiče nebo vnuka zaměstnance nebo prarodiče jeho manžela nebo jiné osoby, která se zaměstnancem žila v době úmrtí v domácnosti 1 den Jestliže zaměstnanec obstarává pohřeb výše uvedených osob další 1 den K převozu manželky nebo družky do a ze zdravotnického zařízení při narození dítěte 1 den K přestěhování zaměstnance s vlastním bytovým zařízením, je-li to v zájmu zaměstnavatele:  v rámci obce 1 den  při stěhování do jiné obce 2 dny

f) g) h) i)

V ostatních nevyjmenovaných případech bude poskytnuto pracovní volno s náhradou mzdy, případně pracovní volno bez náhrady mzdy, v rozsahu stanoveném platným právním předpisem (příloha Nař. vl. č. 590/2006 Sb.). Blíže viz body A.7.3.3. a A.7.3.4. PKS. A.7.3.3. Pracovní volno s náhradou mzdy v rozsahu vymezeném přílohou NV č. 590/2006 Sb. v platném znění: a) b)

c) d)

e) f)

vyšetření nebo ošetření zaměstnance ve zdravotnickém zařízení (náhrada mzdy po nezbytně nutnou dobu = cesta do zdravotnického zařízení, doba vyšetření, cesta zpět). doprovod rodinného příslušníka do zdravotnického zařízení (náhrada mzdy po nezbytně nutnou dobu, max. 1 den) nebo zdravotně postiženého dítěte do zařízení sociálních služeb nebo speciální internátní školy (náhrada mzdy po nezbytně nutnou dobu, max. 6 pracovních dnů v kalend. roce). pohřeb spoluzaměstnance (s náhradou mzdy na nezbytně nutnou dobu; osoby, které se zúčastní pohřbu, určuje zaměstnavatel nebo zaměstnavatel v dohodě s odborovou organizací). vyhledání nového zaměstnání před skončením pracovního poměru výpovědí danou zaměstnavatelem podle § 52 písm. a) až e) nebo dohodou z týchž důvodů na nezbytně nutnou dobu, nejvýše na 1 půlden v týdnu po dobu výpovědní doby v délce dvou měsíců; se souhlasem zaměstnavatele lze volno slučovat. znemožnění cesty do zaměstnání u zaměstnance těžce zdravotně postiženého (náhrada mzdy po nezbytně nutnou dobu, max. 1 den). pracovně-lékařská prohlídka, vyšetření nebo očkování související s výkonem práce (náhrada mzdy po nezbytně nutnou dobu = cesta do zdravotnického zařízení, doba vyšetření, cesta zpět).

A.7.3.4. Pracovní volno bez náhrady mzdy v rozsahu vymezeném přílohou NV č. 590/2006 Sb. v platném znění: a) b) c)

d) e) f)

při přestěhování zaměstnance, který má vlastní bytové zařízení na nezbytně nutnou dobu, nejvýše na 2 dny. při nepředvídaném přerušení provozu nebo zpoždění hromadných dopravních prostředků (bez náhrady mzdy na nezbytně nutnou dobu). při vyhledání nového místa před skončením pracovního poměru (na nezbytně nutnou dobu, maximálně půlden v týdnu po dobu výpovědní doby v délce dvou měsíců); se souhlasem zaměstnavatele lze volno slučovat. při účasti při porodu manželky (družky) na nezbytně nutnou dobu. při doprovodu rodinného příslušníka do zdravotnického zařízení u ostatních rodinných příslušníků nevymezených v uvedeném NV. při doprovodu dítěte do školského poradenského zařízení (po nezbytně nutnou dobu).


Javořice, a.s.

Stránka 15 z 24

A.7.3.5. Zaměstnavatel může poskytnout zaměstnanci na základě jeho žádosti pracovní volno bez náhrady mzdy i z jiných osobních důvodů (mimořádné neplacené volno) v dohodnutém rozsahu, nebrání-li tomu vážné provozní důvody. Při poskytnutí volna bude dohodnuta úhrada zdravotního pojištění zaměstnancem za dny neplaceného volna dohodou o srážce ze mzdy. Srážka ze mzdy bude zahrnovat zdravotní pojištění placené zaměstnavatelem i zaměstnancem v zákonné výši. A.7.4. Překážky na straně zaměstnavatele A.7.4.1. Nemůže-li podle § 207, písm. a) ZP zaměstnanec konat práci pro přechodnou závadu způsobenou poruchou na strojním zařízení, kterou nezavinil, v dodávce surovin nebo pohonné síly, chybnými pracovními podklady nebo jinými podobnými provozními příčinami, jde o prostoj, a nebyl-li převeden na jinou práci (§ 41 odst. 5 ZP), přísluší mu náhrada mzdy ve výši 80 % průměrného výdělku. A.7.4.2. Jestli-že byl zaměstnanec v důsledku prostoje převeden na jinou práci (§ 41 odst. 5 ZP) mimo rámec jeho pracovní smlouvy, přísluší mu mzda za vykonávanou práci a doplatek do výše průměrného výdělku. Je-li zaměstnanec převeden na jinou práci z důvodů, které sám zavinil, přísluší mu mzda podle skutečně vykonávané práce. A.7.4.3. Nemůže-li podle § 207, písm. b) ZP zaměstnanec konat práci v důsledku přerušení práce způsobené nepříznivými povětrnostními vlivy nebo živelní událostí a nebyl-li převeden na jinou práci (dle § 41 odst. 5 ZP), přísluší mu náhrada mzdy ve výši 80% průměrného výdělku. A.7.4.4. Nemohl-li zaměstnanec konat práci pro jiné překážky na straně zaměstnavatele, než jsou uvedeny v § 207 ZP a § 209 ZP, poskytne mu zaměstnavatel náhradu mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku. To neplatí, bylo-li uplatněno konto pracovní doby (§ 86 a 87 ZP). A.7.4.5. O jinou překážku v práci na straně zaměstnavatele (podle § 209 ZP), jde také tehdy, kdy zaměstnavatel nemůže přidělovat zaměstnanci práci v rozsahu týdenní pracovní doby z důvodu dočasného omezení odbytu jeho výrobků nebo omezení poptávky po jím poskytovaných službách (tzv. částečná nezaměstnanost). Upraví-li v každém jednotlivém případě písemná dohoda mezi zaměstnavatelem a odborovou organizací důvody překážky v práci a výši poskytované náhrady mzdy, která přísluší zaměstnanci, bude náhrada mzdy činit 70 % průměrného výdělku. A.7.5. Překážky v práci a přerušení práce způsobené živelními událostmi: a) zaměstnanec se následkem živelní události nedostaví do zaměstnání v důsledku přerušení provozu nebo zpoždění hromadných prostředků - zaměstnavatel omluví nepřítomnost zaměstnance a poskytne mu neplacené volno na nezbytně nutnou dobu. b) zaměstnance osobně (jeho rodinu) postihla živelní událost, jejímž následkem došlo ke zničení nebo vážnému poškození místa ubytování (bytu, domu) a zaměstnanec se v důsledku toho nemohl dostavit do zaměstnání - zaměstnavatel poskytne zaměstnanci na požádání omluvené pracovní volno s náhradou mzdy ve výši platného průměrného výdělku v rozsahu maximálně 3 dny, ve větším rozsahu pak případně omluvené neplacené volno. c) pokud se zaměstnanec řádně dostaví do zaměstnání a v důsledku živelní události dojde k přerušení práce a následnému převedení na jinou práci, přísluší zaměstnanci mzda nejméně ve výši platného průměrného výdělku. d) pokud se zaměstnanec řádně dostaví do zaměstnání a v důsledku živelní události dojde k přerušení práce a nepřevedení zaměstnance na jinou práci, přísluší zaměstnanci náhrada mzdy ve výši platného průměrného výdělku. e) pokud zaměstnanec nenastoupí do zaměstnání z důvodu, že poskytuje osobní pomoc při živelní události (plní občanskou povinnost v rámci překážek v práci z důvodu obecného zájmu) je zaměstnavatel povinen omluvit nepřítomnost zaměstnance v práci na základě potvrzení vydaného subjektem (zpravidla obecním úřadem), kde zaměstnanec zajišťuje odvrácení živelní události a odstraňování jejích následků. Ve


Javořice, a.s.

Stránka 16 z 24

smyslu § 200 ZP náhrada mzdy od zaměstnavatele v tomto případě nepřísluší. A.7.6. Pracovní volno související s brannou povinností bude poskytováno dle § 204 ZP. A.7.7. Překážky v práci z důvodu školení, jiné formy přípravy nebo studia podle § 205 ZP. Účast na školení, jiná forma přípravy nebo studium, v nichž má zaměstnanec získat předpoklady stanovené právními předpisy nebo požadavky nezbytné pro řádný výkon sjednané práce (= zvýšení kvalifikace), které je v souladu s potřebou zaměstnavatele, zasahuje-li do pracovní doby, je překážkou v práci na straně zaměstnance, za kterou přísluší náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku.

A. 8. Bezpečnost a hygiena práce A.8.1. Zaměstnavatel zabezpečí: a)

b)

Soustavné přijímání konkrétních opatření k zajištění bezpečného výkonu práce, technických zařízení, optimálního pracovního prostředí a hygieny práce v souladu s právními předpisy a k tomu poskytne odborové organizaci všechny příslušné informace. Účinný systém prevence a kontroly na úseku BOZP, který bude vycházet z vnitropodnikového zajištění a úzké součinnosti s odborovou organizací především při vyšetřování pracovních úrazů a nemocí z povolání, jejich odškodňování, neprodlené odstraňování zjištěných nedostatků a závad. K tomuto účelu bude zpracován a zabezpečen podrobný program: -

c)

posílení odpovědnosti vedoucích zaměstnanců systém pravidelných vyhledávání rizik a kontrol bezpečnosti práce a jejich prokazatelnost, stanovení termínu a odpovědnosti k odstranění závad. Provádění kategorizace prací z hlediska bezpečnosti a ochrany zdraví při práci ve smyslu požadavku zákona č. 258/2000 Sb. v platném znění, o ochraně veřejného zdraví a vyhlášky Ministerstva zdravotnictví č. 432/2003 Sb., kterou se stanoví podmínky pro zařazování prací do kategorií. Návrhy na opatření ještě před odesláním příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví projednat s odborovou organizací. Zaměstnavatel do jednoho měsíce poté, co se dozvěděl o rozhodnutí orgánu ochrany veřejného zdraví o vyslovení souhlasu se zařazením zaměstnanců do kategorií, bude informovat zaměstnance o tom, do jaké kategorie byla jimi vykonávána práce zařazena. přehled o potřebě bezpečnostního značení a upozornění na nebezpečná místa (bezpečnostní značení), jeho realizace a pravidelné údržba zpracování plánu poskytování první pomoci při úrazech, vybavení pracovišť prostředky k poskytnutí první pomoci při úrazech, vyškolení potřebného počtu osob schopných poskytnout první pomoc při úrazech vyškolení odborových funkcionářů (zástupců zaměstnanců) pro bezpečnost práce a ochranu zdraví při práci vyškolení dostatečného počtu osob k prvotním zásahům při potlačování požárů systém zlepšování situace v bezpečnosti práce využíváním podnětů ze strany zaměstnanců. Zaměstnavatel zabezpečí poskytování potřebných osobních ochranných pracovních prostředků, mycích, čisticích a dezinfekčních prostředků a ochranných nápojů dle „Směrnice pro poskytování OOPP, mycích, čisticích a dezinfekčních prostředků a ochranných nápojů“. Poskytování OOPP bude prováděno dle Seznamu poskytovaných OOPP, který je součástí citované směrnice. Seznam je zpracovaný dle


Javořice, a.s.

Stránka 17 z 24

d)

jednotlivých profesí na základě posouzení a vyhodnocení rizik vykonávaných prací. Poskytování OOPP nelze nahradit finančním plněním. Čištění, opravy a údržba přidělených OOPP budou prováděny na náklady zaměstnavatele. Náhrada za čištění, opravy a údržbu OOPP probíhá nadále dle platné podnikové směrnice. Ochranné nápoje budou poskytovány dle platné vnitřní směrnice zaměstnavatele.

A.8.2. Pro všechny profese, které představují zvýšenou míru ohrožení života a zdraví zaměstnanců, bude zajištěna odpovídající odborná způsobilost. Zaměstnanec smí být pověřen jen výkonem práce, k níž je odborně způsobilý. A.8.3. Každý vedoucí zaměstnanec je povinen se jednou za tři roky podrobit školení a ověření znalostí ve smyslu požadavku § 103 odst. 2 ZP z bezpečnostních předpisů, vztahujících se ke všem jím řízeným profesím. A.8.4. Porušení předpisů bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, s nimiž byl zaměstnanec prokazatelně seznámen, může být považováno za závažné porušení pracovní kázně a může být důvodem k výpovědi. A.8.5. Opětovné porušení předpisů BOZP, na něž byl zaměstnanec již dříve písemně upozorněn, může být považováno za porušení pracovní kázně zvlášť hrubým způsobem a může být považováno za důvod k okamžitému zrušení pracovního poměru. A.8.6. Požívání alkoholu nebo omamných látek je porušením pracovní kázně zvlášť hrubým způsobem a může být považováno za důvod k okamžitému zrušení pracovního poměru. Ověřování, zda zaměstnanec není pod vlivem zmíněných látek, je v pravomoci všech vedoucích zaměstnanců. Může však být prováděno jen za přítomnosti dalšího svědka. A.8.7. Zaměstnavatel zajistí bezplatnou závodní lékařskou preventivní péči pro své zaměstnance v rozsahu daném platnými právními předpisy. A.8.7.1. Zaměstnanci jsou povinni podrobit se vstupním, periodickým, mimořádným a případně výstupním lékařským prohlídkám v termínech dle profesí a rizikovosti pracovišť, stanovených platnými obecně závaznými předpisy a vnitřními předpisy zaměstnavatele. Výstupní lékařská prohlídka se vždy provádí u zaměstnanců konajících rizikové práce (kat. 3,4) - určené takto příslušným pracovištěm Krajské hygienické stanice. A.8.8. Pokud lékařské prohlídky, prováděné v zájmu nebo na pokyn zaměstnavatele (viz odst. A.8.7.1.), nebudou hrazeny zdravotní pojišťovnou, uhradí je zaměstnavatel. A.8.9. V případě, že na základě doporučení lékaře, smluvně zajišťujícího závodní preventivní lékařskou péči, bude zaměstnanec nadále neschopen ze zdravotních důvodů vykonávat práci pro ohrožení nemocí z povolání, zajistí zaměstnavatel v případě své potřeby a zájmu zaměstnance na své náklady jeho rekvalifikaci pro výkon práce odpovídající jeho zdravotnímu stavu. A.8.10. Jestliže zaměstnanec následkem pracovního úrazu nebo nemoci z povolání zemře, poskytne zaměstnavatel pozůstalým jednorázové odškodnění dle § 375 až 378 ZP. A.8.11. Zaměstnavatel se zavazuje poskytnout odborové organizaci záznam o úrazu a ústředí OS DLV Praha zaslat hlášení o každém smrtelném pracovním úrazu.

A. 9. Sociální oblast A.9.1. Sociální fond A.9.1.1. Zaměstnavatel může pro uspokojování sociálních potřeb svých zaměstnanců zřizovat sociální fond. Jeho tvorba a stanovení výše přídělu do sociálního fondu je v pravomoci příslušného orgánu zaměstnavatele, který je k tomu pověřen v souladu se stanovami společnosti. Při zpracování zásad pro čerpání i při stanovení přídělu do tohoto fondu bude přihlíženo k oprávněným a konkrétním požadavkům zaměstnanců, zastoupených odborovou organizací.


Javořice, a.s.

Stránka 18 z 24

A.9.1.2. V případě zřízení sociálního fondu, zaměstnavatel ve spolupráci s odborovou organizací vypracuje Zásady hospodaření se sociálním fondem, a formou Dodatku Kolektivní smlouvy se stanou její součástí. A.9.1.3. Sociální fond vytvořený zaměstnavatelem bude určen pro všechny zaměstnance zaměstnavatele, popř. bývalé zaměstnance bez rozdílu. A.9.2. Závodní stravování A.9.2.1. Zaměstnavatel umožní zaměstnancům stravovat se ve všech směnách a poskytne jim z nákladů příspěvek na stravování nejméně ve výši 55 % z ceny stravenek v nominální hodnotě minimálně 60,-Kč v průběhu jedné pracovní směny (§ 24 odst.2, písm.j) zák. č.586/1992 Sb.). A.9.2.2 Bližší podmínky závodního stravování řeší příloha č. 2 KS – Pravidla poskytování příspěvku na stravování. A.9.2.3. Odměny při životních a pracovních výročích a za dárcovství krve 

Dosažení 50 let věku Při dovršení životního jubilea 50 let věku může být zaměstnanci vyplacena jednorázová odměna při splnění podmínky nepřetržitého trvání pracovního poměru u zaměstnavatele v délce nejméně 5 let. Odměna činí při délce pracovního poměru: od 5 do 10 let od 10 do 15 let od 15 do 20 let od 20 do 25 let nad 25 let



do do do do do

2.000,3.000,4.000,5.000,6.000,-

Kč Kč Kč Kč Kč

První skončení pracovního poměru u zaměstnavatele po nabytí nároku na invalidní nebo starobní důchod. Dle délky nepřetržitého trvání pracovního poměru u zaměstnavatele činí odměna: od 5 do 10 let od 10 do 15 let od 15 do 20 let od 20 do 25 let nad 25 let



do do do do do

2.000,3.000,4.000,5.000,6.000,-

Kč Kč Kč Kč Kč

Dosažení 25 let celkové doby zaměstnání v pracovním poměru od prvého vstupu do zaměstnání /věrnostní/. Zaměstnanec musí sám nahlásit (doložit) na personálním oddělení. Celková výše odměny nepřesáhne 200,- Kč za každý odpracovaný rok v pracovním poměru u zaměstnavatele (nejméně však 5 let). Maximální výše odměny může činit 5.000,- Kč. Odměnu za výše uvedená výročí zaměstnanci navrhuje přímý nadřízený. V návrhu zhodnotí přístup zaměstnance k výkonu práce a plnění pracovních povinností. Návrh (výši odměny) schvaluje ředitel společnosti. Pro posuzování nepřetržitosti trvání pracovního poměru platí i zde ustanovení článku A.1.2.c) KS.



Odměna za dárcovství krve - při udělení Jánského plakety (zaměstnanec doloží sám): -

Bronzová Stříbrná Zlatá


1.500,- Kč 2.000,- Kč 2.500,- Kč

Javořice, a.s.

Stránka 19 z 24

A. 10. Cestovní náhrady A.10.1. Pracovní cestou se podle § 42 ZP rozumí časově omezené vyslání zaměstnance zaměstnavatelem k výkonu práce mimo sjednané místo výkonu práce. Zaměstnavatel může vyslat zaměstnance na dobu nezbytné potřeby na pracovní cestu jen na základě dohody s ním. Zaměstnanec na pracovní cestě koná práci podle pokynů vedoucího zaměstnance, který ho na pracovní cestu vyslal. A.10.2. Pro účely poskytování cestovních náhrad se za pracovní cestu považuje i cesta uvedená v § 152, písm. b) a c) ZP, tedy cesta mimo pravidelné pracoviště a cesta v souvislosti s mimořádným výkonem práce mimo rozvrh směn v místě výkonu práce nebo pravidelného pracoviště. A.10.3. Není-li dle § 34 ZP v pracovní smlouvě sjednáno pravidelné pracoviště pro účely cestovních náhrad, je pravidelným pracovištěm místo výkonu práce sjednané v pracovní smlouvě. Jestliže je však místo výkonu práce sjednáno šířeji než jedna obec, považuje se za pravidelné pracoviště obec, ve které nejčastěji začínají pracovní cesty zaměstnance. A.10.4. Sazby stravného, stanovené podle § 163 ZP, platné pro všechny zaměstnance (Vyhláška č.429/2011):   

76,-Kč, trvá-li pracovní cesta 5 až 12 hodin, 116,-Kč, trvá-li pracovní cesta déle než 12 hodin, nejvýše však 18 hodin, 181,-Kč, trvá-li pracovní cesta déle než 18 hodin.

Při pracovní cestě, která spadá do 2 kalendářních dnů, se upustí od odděleného posuzování doby trvání pracovní cesty v kalendářním dnu, je-li to pro zaměstnance výhodnější. A.10.5. Bylo-li zaměstnanci během pracovní cesty poskytnuto jídlo, které má charakter snídaně, oběda nebo večeře, na které zaměstnanec finančně nepřispívá, bude zaměstnavatel za každé uvedené jídlo stravné krátit o hodnotu: a) b) c)

snídaně 20 %, oběd 40 %, večeře 40 % stravného, trvá-li pracovní cesta 5 až 12 hodin, snídaně 20 %, oběd 35 %, večeře 35 % stravného, trvá-li pracovní cesta déle než 12 hodin, nejvýše však 18 hodin, snídaně 20 %, oběd 25 %, večeře 25 % stravného, trvá-li pracovní cesta déle než 18 hodin.

A.10.6. Pokud je zaměstnanec vyslán zaměstnavatelem (příslušným vedoucím) na pracovní cestu, přísluší mu cestovní náhrady dle Zákoníku práce. Do doby trvání pracovní cesty se započítává vedle doby výkonu práce, nezbytně nutná doba cesty z místa pravidelného pracoviště na místo výkonu práce a zpět. Souběh příspěvků na závodní stravování a stravného při pracovní cestě dle zákoníku práce není přípustný. Použije-li zaměstnanec po dohodě se zaměstnavatelem k pracovní cestě své vlastní vozidlo, uhradí mu zaměstnavatel jízdní výdaje dle zákoníku práce.


Javořice, a.s.

Stránka 20 z 24

B. Mzdy B. 1. Základní ustanovení B.1.1. Zaměstnancům přísluší za vykonanou práci mzda nebo odměna z dohod za podmínek, stanovených zákoníkem práce, kolektivní smlouvou a vnitřními mzdovými předpisy zaměstnavatele, splatná v dohodnutém termínu. B.1.2. Základní sazba minimální mzdy, stanovená touto kolektivní smlouvou pro 37,5 hodinovou týdenní pracovní dobu, činí: a) 51,40 Kč/hod. za každou hodinu odpracovanou zaměstnancem pro 37,5 hodinovou pracovní dobu. b) 8000,- Kč za odpracovaný měsíc pro zaměstnance odměňovaného měsíční mzdou, případně poměrná část podle odpracované doby v měsíci (to platí i pro jednotlivé měsíční sazby uvedené v tabulce u bodu B. 3). c) procenta z výše uvedených částek, uvedená pro jednotlivé skupiny zaměstnanců s omezeným pracovním uplatněním v platném Nařízení vlády č. 567/2006 Sb. „O minimální mzdě…“ To platí i pro částky uvedené v tabulce u bodu B.1.3. B.1.3. Nejnižší úrovně zaručené mzdy (minimální mzdové tarify) pro stanovenou týdenní pracovní dobu jsou odstupňovány podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti vykonávaných prací, zařazených do 12 tarifních stupňů, a jsou sjednány takto:

Tarifní stupeň 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12.

37,5 hod. / týden

X

v Kč za hodinu

v Kč za měsíc

51,40 53,50 55,80 58,70 62,70 67,40 72,70 78,90 85,70 94,00 104,00 115,60

8000 8280 8650 9090 9710 10440 11260 12210 13270 14570 16120 17900

Zaměstnanec má nárok na příslušnou nejnižší úroveň zaručené mzdy v návaznosti na skutečně odpracovanou dobu a typ mzdy, kterým je odměňován (hodinová, měsíční). Do příslušné úrovně nejnižší zaručené mzdy v jednotlivých tarifních stupních se nezahrnuje mzda za práci přesčas a mzdové příplatky uvedené v odstavci B.1.7. této PKS. Ostatní případné složky mzdy (např. odměny, prémie, osobní hodnocení apod.) se do nejnižší úrovně zaručené mzdě zahrnují.


Javořice, a.s.

Stránka 21 z 24

Zařazení prací (činností, profesí) do tarifních stupňů výše uvedených provádí zaměstnavatel podle přílohy č. 1 k Nařízení vlády č. 333/1993 Sb. „O stanovení minimálních mzdových tarifů ...“ ve znění platném k 31. 12. 2006. B.1.4. Zaměstnanci přísluší mzda stanovená zaměstnavatelem pro danou profesi nebo pracovní činnost, kterou zaměstnanec vykonává, a to nejméně ve výši minimálního mzdového tarifu příslušného tarifního stupně (dle bodu B.1.3.této PKS), do kterého je u zaměstnavatele vykonávaná profese nebo pracovní činnost zařazena. Zařazení dané profese nebo pracovní činnosti do tarifního stupně bude zaměstnanci sděleno písemně. U dělnických profesí, zahrnujících v rámci sjednaného druhu práce více souvisejících pracovních činností a odměňovaných u zaměstnavatele podle vykonávané příslušné činnosti (výkonu) v rámci sjednaného druhu práce (profese), je pro účely odměňování (nejnižší úrovně zaručené mzdy) rozhodující tarifní stupeň odpovídající dané vykonávané činnosti. B.1.5. Pokud zaměstnanec v rámci sjednaného druhu práce v pracovní smlouvě provádí práce (činnosti) zařazené do různých tarifních stupňů, lze jej odměňovat v příslušném měsíci podle činnosti, která v tomto období převládá, nebo průměrným tarifním stupněm, který s ním byl předem dohodnut, nebo samostatně za každou vykonávanou pracovní činnost. B.1.6. Smluvní mzda se sjednává zpravidla se zaměstnanci, kteří jsou v přímé řídící působnosti statutárního orgánu a v přímé řídící působnosti vedoucího zaměstnance, přímo podřízeného statutárnímu orgánu, pokud statutární orgán zaměstnavatele nerozhodne jinak. B.1.7. Mzdové příplatky Zaměstnavatel je povinen podle obecně platných právních předpisů poskytovat příplatky, jejichž minimální výše se touto PKS stanovuje takto: a)

Příplatek za práci ve svátek Za dobu práce ve svátek přísluší zaměstnanci dosažená mzda zvýšená o 100% průměrného výdělku, pokud se zaměstnavatel na tom se zaměstnancem dohodl místo poskytnutí náhradního volna. Bližší podmínky upravuje § 115 a) ZP.

b)

Příplatek za práci v sobotu a neděli Zaměstnancům, kteří pracují v sobotu a v neděli, poskytuje zaměstnavatel příplatek ve výši 16,Kč/hod (nejméně však 10% průměrného výdělku), a to za každou odpracovanou hodinu.

c)

Mzda za práci přesčas Za dobu práce přesčas přísluší zaměstnanci dosažená mzda a příplatek ve výši 25% průměrného výdělku, nedohodne-li se zaměstnanec se zaměstnavatelem na poskytnutí náhradního volna.

d)

Příplatek za práci v noci Za práci v noci přísluší zaměstnanci příplatek ve výši 10,-Kč/hod.

e)

Příplatek za práci v odpolední směně Za práci v odpolední směně (v době od 14:00 do 22:00 hod.) přísluší zaměstnanci příplatek ve výši 5,-Kč/hod., a to za podmínky, že odpracoval alespoň 2 hodiny.

f)

Příplatek za práci ve ztíženém pracovním prostředí Za práci ve ztíženém pracovním prostředí přísluší zaměstnanci příplatek ve výši 7,-Kč/hod. Seznam pracovišť klasifikovaných jako ztížené pracovní prostředí je uveden vnitropodnikovém předpise k BOZP.

g)

Odměna za pracovní pohotovost Za hodinu pracovní pohotovosti přísluší odměna ve výši 15% průměrného výdělku.

h)

Příplatek za práci ve výškách Za práci ve výšce nad 10m přísluší zaměstnanci příplatek ve výši 10,-Kč/hod.


Javořice, a.s.

Stránka 22 z 24

B.1.7.1. Ztíženým pracovním prostředím pro účely poskytování příplatku podle zákoníku práce je podle § 6 NV č. 567/2006 Sb. prostředí, ve kterém je výkon práce spojen s mimořádnými obtížemi vyplývajícími z vystavení účinkům ztěžujícího vlivu (vymezeným v § 6 odst. 2 uvedeného Nařízení vlády) a z opatření k jejich snížení nebo odstranění. Výše příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí zaměstnanci přísluší za každý ztěžující vliv. B.1.8. Pro zjišťování průměrného výdělku pro účely zjišťování náhrady škody při pracovních úrazech a nemocech z povolání, je rozhodným obdobím předchozí kalendářní rok, bude-li takto určené rozhodné období pro zaměstnance výhodnější. B.1.11. Smluvní strany se podle § 305, odst. 1. ZP dohodly, že zaměstnavatel může vnitřním předpisem stanovit další mzdová práva a ostatní práva v pracovněprávních vztazích, po dohodě s odborovou organizací.

B. 2. Růst mezd B.2.1. Zaměstnavatel se zavazuje, že průměrná mzda v roce 2013 nepoklesne pod celoroční průměrnou mzdu roku 2012. B.2.2. Průměrná mzda bude vyhodnocována porovnáním průměrných hrubých hodinových výdělků, zjištěných z odpracovaných hodin a z úhrnu mezd (vybraných mzdových složek), zúčtovaných zaměstnancům k výplatě v příslušném období, a to samostatně dle jednotlivých provozů a za kategorie zaměstnanců D a THZ. Součástí zpracovaných údajů (dosažených průměrných hrubých hodinových výdělků) bude i aktuální definice započítaných mzdových složek. Do mzdových složek se pro tyto účely nezahrnují odměny při životních a pracovních výročích. Produktivita práce z přidané hodnoty na 1 zaměstnance za příslušné období se vypočte z průměrného evidenčního počtu zaměstnanců, přepočteného na plně zaměstnané.

B. 3. Odměna za pracovní mobilitu B.3.1. Zaměstnavatel ocení zaměstnance, kteří se nejvíce podílí na výkonech společnosti a přispívají tak ke snižování přesčasové práce. Za odpracování plného fondu pracovních doby v měsíci (bez přesčasů) bude přiznána zaměstnanci odměna ve výši 2.000,- Kč. Odměna bude vyplácena měsíčně. B.3.2. Tato odměna nebude vyplacena zaměstnanci který: -

neodpracuje celý fond pracovní doby v daném měsíci z důvodu nemoci a OČR. bude mít v daném měsíci neomluvenou absenci.

B.3.3. Odměna bude krácena o alikvotní část: -

za dobu čerpání dovolené v daném měsíc.


Javořice, a.s.

Stránka 23 z 24

C. Závěrečná ustanovení C.1.1. Tato KS je platná dnem podpisu obou smluvních stran s tím, že nabývá účinnosti 1. 1. 2013. C.1.2. Platnost KS končí 31. 12. 2013. Pokud nebude uzavřena nová KS, anebo pokud nebude uzavřen Dodatek k této KS prodlužující její platnost, zůstává tato KS i nadále v platnosti do doby uzavření nové KS pro další období, nejdéle však do 30. 6. 2014. C.1.3. Jednání o uzavření nové PKS bude zahájeno nejpozději do 1. 11. 2013. Nebude-li dohodnuto jinak, předloží společně písemné připomínky, návrhy změn, požadavky a případně návrh nové PKS zástupce odborové organizace nejpozději do 31. 10. 2013 vedení společnosti. C.1.4. Smluvní strany zahájí neprodleně jednání o plnění této KS s cílem předejít případnému sporu, pokud o to jedna z nich požádá. Případné změny a doplňky této KS musí být zpracovány písemně a podepsány na téže listině oprávněnými zástupci smluvních stran. Smluvní strany se dohodly na tom, že závazný výklad ustanovení této KS budou v případě nejasnosti provádět společně oprávněni představitelé smluvních stran, které KS podepsaly. C.1.5. Smluvní strany jsou povinny uschovávat KS po dobu nejméně 5 let od skončení doby její účinnosti. C.1.6. Obě smluvní strany obdrží po jednom stejnopise této KS opatřeným originálními podpisy oprávněných zástupců smluvních stran. Distribuci PKS (fotokopie) zajistí a.s. ve spolupráci s příslušnou odborovou organizací v potřebném počtu ks. Přílohy: 1. Tabulka Rozboru průměrných mezd 2. Pravidla poskytování příspěvku na stravování 3. Volební řád pro volbu člena Dozorčí rady a.s.

Ve Ptenském Dvorku dne 18. 12. 2012

……………………………………….………………….. Ing. Jan Vařeka předseda představenstva Javořice, a.s.


…………………...……………………………………………….. Jaroslav Juryšek předseda Základní organizace OS DLV PILA Ptení

Javořice, a.s.

Stránka 24 z 24

Příloha č. 1 Kolektivní smlouvy Javořice, a.s. 2013

Příloha č. 1

Kolektivní smlouva Javořice, a.s. 2013

Stránka 1 z 1

Příloha č. 2 Kolektivní smlouvy Javořice, a.s. 2013

Pravidla poskytování příspěvku na stravování A) ÚVODNÍ USTANOVENÍ V souladu s ustanovením § 140 zákoníku práce umožní zaměstnavatel zaměstnancům ve všech směnách stravování. Podle ustanovení kolektivní smlouvy společnosti a v souladu s příslušnými ustanoveními zákona o daních z příjmů (č. 586/1992 Sb.) a výkladu Ministerstva financí k § 24 cit. zákona (pokyn č. D190) zabezpečí zaměstnavatel po stránce organizační závodní stravování zaměstnanců s příspěvkem podle dále uvedených pravidel. B) PŘÍSPĚVEK ZAMĚSTNAVATELE Příspěvek poskytne zaměstnavatel všem zaměstnancům v hlavním pracovním poměru se sjednaným rozsahem týdenní pracovní doby (úvazkem) 25 hodin a delším. Zaměstnavatel poskytne příspěvek na jedno hlavní jídlo v průběhu jedné pracovní směny (dále jen "jídlo") zaměstnanci (dle bodu 5.2.), který odpracuje celou pracovní směnu v návaznosti na rozsah týdenní pracovní doby sjednaný v pracovní smlouvě, pokud není vyslán na pracovní cestu, při které mu vznikne nárok na stravné podle zákona č. 119/1992 Sb. o cestovních náhradách. V případě, že odpracovaná směna bude delší než 11 hodin (bez práce přesčas), poskytne zaměstnavatel poměrný příspěvek na ½ dalšího jednoho hlavního jídla. Ve zvláštním režimu jsou pracovníci při nerovnoměrném rozvržení pracovní doby (např. 11,5 a 12 hod. směny), kteří mají nárok na 1,5 stravenky za odpracovanou směnu. V souhrnu nesmí tento měsíční nárok překročit počet stravenek, na který by byl nárok při rovnoměrném rozvržení pracovní doby. Směnou se ve smyslu § 83 zákoníku práce rozumí část stanovené týdenní pracovní doby (§ 83a odst. 5 ZP) bez práce přesčas, kterou je zaměstnanec povinen na základě předem stanoveného rozvrhu pracovních směn odpracovat v rámci 24 hodin po sobě jdoucích. Pro posouzení doby trvání pracovní směny je rozhodná délka pracovní směny stanovená zaměstnavatelem v souladu se zákoníkem práce. Příspěvek zaměstnavatele na závodní stravování se neposkytuje zaměstnanci, který odpracuje pouze část pracovní směny nebo je vyslán na pracovní cestu, při které mu přísluší stravné podle §5 a §12 zákona o cestovních náhradách. Příspěvek na stravování se neposkytuje za výkon práce přesčas. Zaměstnavatel poskytne zaměstnanci příspěvky na závodní stravování ve výši 55% z ceny jednoho hlavního jídla formou stravenky v hodnotě 60,- Kč. Příspěvek ze sociálního fondu nebude poskytován. Podmínkou pro poskytnutí příspěvku je souhlas zaměstnance s úhradou částky za odebraná jídla formou srážky ze mzdy.

Příloha č. 2


Stránka 1 z 3

Příspěvek na závodní stravování se neposkytuje zaměstnancům konajícím práce pro zaměstnavatele na základě dohod o provedení práce a pracovní činnosti. C) ORGANIZAČNÍ ZABEZPEČENÍ Poukázky na stravování budou v rámci společnosti zajišťovány prostřednictvím jednoho smluvního partnera. Vedoucí střediska vyhotoví po skončení kalendářního měsíce seznam zaměstnanců s nárokem na počet stravenek pro jednotlivé zaměstnance podle údajů v evidenci odpracovaných dnů a evidence pracovních cest s nárokem na stravné v předchozím kalendářním měsíci. Tento seznam předá účetní. Účetní: -

objedná u smluvního partnera poukázky na stravování podle seznamů předá poukázky pověřeným zaměstnancům středisek (organizačních jednotek) spolu se seznamem o nárocích počtu poukázek podle zaměstnanců, zabezpečí proúčtování stravenek (úhrada zaměstnavatelem a zaměstnancem).

Za odběr poukázek od účetní a jejich výdej zaměstnancům, proti jejich podpisu, odpovídá zaměstnanec střediska pověřený vedoucím střediska. Po výdeji stravenek zaměstnancům proti podpisu předá pověřený zaměstnanec střediska zpět do mzdové účtárny podepsaný seznam jako doklad k úhradě za odebrané stravenky formou srážky ze mzdy. Seznam se předkládá nejpozději do konce následujícího kalendářního měsíce, za který jsou stravenky poskytovány.

Při výdeji stravenek bude dodržován následující postup: 1. Vedoucí středisek jsou povinni nejpozději 2. pracovní den předložit účetní seznam zaměstnanců s nárokem na počet stravenek pro jednotlivé zaměstnance. 2. Mzdová účetní do 3. pracovního dne v měsíci sdělí kontaktní osobě předběžný počet stravenek dle obdržené docházky. V tomto okamžiku ještě není nutno předávat jmenný seznam zaměstnanců s uvedením jejich nároku na poukázky na stravování. 3. Kontaktní osoba objedná u smluvního partnera poukázky na stravování podle informace předané mzdovou účetní. Při objednávání stravenek je vhodné počítat s určitou rezervou, aby stravenek byl při jejich vydávání dostatek. 4. Mzdová účetní zkontroluje seznam zaměstnanců s nárokem na počet stravenek pro jednotlivé zaměstnance podle údajů v evidenci odpracovaných dnů a evidenci pracovních cest s nárokem na stravné ve zpracovávaném kalendářním měsíci. Ve spolupráci s odpovědným vedoucím provede případné opravy tohoto seznamu. Mzdová účetní předá seznam kontaktní osobě, a to do 5. pracovního dne v měsíci. 5. Kontaktní osoba předá poukázky na stravování pověřeným zaměstnancům středisek spolu se seznamem o nárocích počtu poukázek podle jednotlivých zaměstnanců, ihned po obdržení od smluvního partnera, nejpozději 12. kalendářní den v měsíci. 6. Pověřený zaměstnanec střediska neprodleně předá poukázky jednotlivým zaměstnancům proti jejich podpisu. 7. Po výdeji stravenek zaměstnancům předá pověřený zaměstnanec střediska zpět do mzdové účtárny podepsaný seznam jako podklad k prokázání oprávněnosti provedené srážky ze mzdy za odebrané stravenky. Seznam se předkládá nejpozději do konce následujícího kalendářního měsíce, za který jsou stravenky poskytovány. 8. Srážka ze mzdy za odebrané stravenky bude provedena v měsíci, za který jsou stravenky vydávány (př. stravenky za dny odpracované v měsíci červenci jsou vydávány v 1. polovině srpna, srážka ze mzdy bude promítnuta ve mzdě za měsíc červenec). 9. Při ukončení pracovního poměru je nutno srážku i způsob předání stravenek za odpracované dny řešit s konkrétním zaměstnancem individuálně. Za řešení je odpovědný nadřízený zaměstnanec pracovníka končícího pracovní poměr.

Příloha č. 2


Stránka 2 z 3

Výše uvedené termíny jsou obecné, neberou v úvahu dny pracovního klidu. V konkrétních případech, kdy termíny výše uvedené se shodují se dnem pracovního klidu, je termín pro předání příp. převzetí příslušných dokladů stanoven na nejbližší následující pracovní den. Postup při účtování stravenek Veškeré operace budou zaúčtovány v období, s nímž věcně a časově souvisí. Při účtování je nutno dodržovat časový harmonogram měsíční závěrky. Dále je způsob účtování uveden na příkladu 1 ks stravenky za 1 odpracovaný den v měsíci červenci (již po zohlednění služebních cest), která byla fyzicky vydána v měsíci srpnu: Zúčtovací datum xUD.. 31.7.2005 xUD.. 31.7.2005 xMZD. 31.7.2005 xNF.. srpen xUD.. srpen xBV.. srpen

Pořadí Doklad 1. 2. 3. 4. 5. 6.

Text

Částka

MD

D

33,-27,-27,-60,-60,-60,--

527100 335100 331101 213120 333200 321100

333200 333200 335100 321100 213120 221100

Náklady zaměstnavatele 55 % Část hrazená zaměstnancem 45 % Úhrada 45% srážkou ze mzdy Nákup stravenky Fyzický výdej stravenky Úhrada faktury

Účtování na kontech přímého účtování 333200 a 213120 budou po zaúčtování xUD dokladem (krok 5. v pořadí) vyrovnány (uzavřením položek), totéž na kontě 335100. D) SPOLEČNÉ USTANOVENÍ V případě, že zaměstnanec odebere v měsíci více jídel, než na kolik mu vznikl nárok, nebo zaměstnanec, který nemá nárok na příspěvek a využívá závodní stravování spolu s ostatními zaměstnanci a zaměstnavatel hradí odebraná jídla, uhradí zaměstnanec plnou hodnotu jídla.

Příloha č. 2


Stránka 3 z 3

Příloha č. 3, Kolektivní smlouvy Javořice, a.s. 2013

Volební řád pro volbu člena dozorčí rady, voleného zaměstnanci akciové společnosti Javořice, a.s.

KS 2013, Příloha č. 3

Javořice, a.s.

Strana 1 (celkem 5)

Volební řád I. ÚČEL Volební řád slouží k zabezpečení organizace a provedení voleb členů dozorčí rady společnosti Javořice, a.s. (dále jen „společnost“) volených zaměstnanci v souladu s ustanovením §200 Obchodního zákoníku. II. AKTIVNÍ VOLEBNÍ PRÁVO Právo volit člena dozorčí rady mají pouze zaměstnanci, kteří jsou ke společnosti v pracovním poměru. III. PASIVNÍ VOLEBNÍ PRÁVO Zvolena může být pouze fyzická osoba, která je v době volby v pracovním poměru ke společnosti nebo je zástupcem nebo členem zástupce zaměstnanců podle zvláštního právního předpisu. Kandidát nesmí být členem představenstva, prokuristou nebo osobou oprávněnou podle zápisu v obchodním rejstříku jednat jménem společnosti. Kandidátem může být pouze fyzická osoba, která dosáhla věku 18 let, která je plně způsobilá k právním úkonům, která je bezúhonná ve smyslu zákona o živnostenském podnikání a u níž nenastala skutečnost, jež je překážkou provozování živnosti podle zákona o živnostenském podnikání. Kandidát musí dále splňovat podmínky dle ust. § 31a) obchodního zákoníku. IV. ZPŮSOB NAVRHOVÁNÍ KANDIDÁTŮ Kandidáta na funkci člena dozorčí rady je volební komisi oprávněn navrhnout každý zaměstnanec, který je oprávněn volit, představenstvo společnosti a odborová organizace působící ve společnosti. Písemný návrh kandidáta musí být společnosti doručen ve lhůtě nejpozději 14 dní před vyhlášeným dnem voleb. Podpis návrhu musí být úředně ověřen a přílohou návrhu musí být písemný souhlas kandidáta s volbou (není-li navrhující osoba totožná s kandidátem) s úředně ověřeným podpisem kandidáta, výpis z rejstříku trestů kandidáta, který k datu volby nebude starší než 3 měsíce a čestné prohlášení kandidáta o splnění podmínek výkonu funkce, uvedené na formuláři, který je přílohou tohoto volebního řádu. V. VOLEBNÍ KOMISE Volební komise je tříčlenná. Dva členy volební komise jmenuje odborová organizace a jednoho člena volební komise jmenuje představenstvo společnosti. Členové volební komise volí ze svého středu předsedu komise. Volební komise:  sestavuje seznam oprávněných voličů 

sestavuje seznam kandidátů



tiskne volební lístky



organizuje volby a dohlíží na jejich průběh



ověřuje totožnost oprávněných voličů a vede záznamy v seznamu oprávněných voličů o účasti ve volbách a o vydání hlasovacího lístku



zajišťuje sumarizaci a protokolaci výsledků voleb



zajišťuje zveřejnění a oznámení výsledku voleb představenstva společnosti a ostatním členům dozorčí rady


Javořice, a.s.

Strana 2 (celkem 5)

VI. ORGANIZAČNÍ ZAJIŠTĚNÍ VOLEB Volby člena dozorčí rady voleného zaměstnanci vyhlašuje představenstvo po dohodě s odborovou organizací. Organizační zajištění voleb přísluší volební komisi. Náklady voleb hradí společnost. Volby se konají v pracovní době na pracovišti. Účast ve volbách je společnost povinna umožnit zaměstnancům s aktivním volebním právem po dobu nezbytně nutnou. VII. ZPŮSOB PROVEDENÍ VOLEB Hlasování je tajné prostřednictvím hlasovacích lístků, dle následujícího vzoru:

HLASOVACÍ LÍSTEK pro volbu člena dozorčí rady společnosti Javořice, a.s. zaměstnanci společnosti Jméno a příjmení kandidáta:

Volím:

Xxx Yyy Zzz Křížkem označte (zaškrtněte) pouze jednoho kandidáta, kterému dáváte svůj hlas.

Každý volič hlasuje osobně odevzdáním hlasovacího lístku do zapečetěné volební schránky. Za platný bude považován pouze ten hlasovací lístek, ve kterém bude „zaškrtnuta“ volba pouze jednoho voleného kandidáta. Volit lze pouze kandidáty dozorčí rady uvedené na hlasovacím lístku. Jinak upravené, případně vůbec neupravené hlasovací lístky, znamenají neodevzdání hlasu pro žádného z kandidátů. K platnosti volby se vyžaduje, aby se voleb zúčastnila alespoň polovina oprávněných voličů. VIII. VÝSLEDKY VOLEB Po ukončení voleb otevře volební komise volební schránku a provede kontrolu a sčítání hlasovacích lístků. Po sečtení platných hlasů volební komise pořídí zápis o výsledku volby ve třech stejnopisech, který podepíší všichni členové volební komise. Jedno vyhotovení bude uloženo v odborové organizaci, jedno bude předáno k archivaci ve společnosti a jedno bude určeno pro obchodní rejstřík příslušného soudu. Seznam oprávněných voličů, odevzdané hlasovací lístky a zápis o výsledku volby bude archivován ve společnosti po celou dobu její existence, v souladu s vnitřním předpisem společnosti upravujícím archivaci písemností. IX. VZNIK MANDÁTU Zvolen je kandidát s nejvyšším počtem odevzdaných hlasů oprávněných voličů. V případě, že člen dozorčí rady nebude zvolen. Zejména pro neúčast alespoň poloviny oprávněných voličů nebo pro stejný počet hlasů pro dva nejúspěšnější kandidáty, budou se volby opakovat stejným způsobem v nejbližším možném termínu, který vyhlásí volební komise. Výsledek voleb bude zvolenému kandidátovi oznámen nejpozději do 7 kalendářních dnů od konání voleb. Ve stejném termínu budou výsledky voleb oznámeny zaměstnancům společnosti. Mandát člena dozorčí rady vzniká písemným oznámením výsledku voleb zvolenému kandidátovi, nejpozději však sedm dnů od ukončení voleb.


Javořice, a.s.

Strana 3 (celkem 5)

X. ZTRÁTA MANDÁTU Člena dozorčí rady, voleného dle tohoto volební řádu lze před skončením funkčního období odvolat stejnou rozhodovací procedurou, kterou byl zvolen. Mandát zanikne vždy:  v případě odstoupení člena dozorčí rady 

ztrátou způsobilosti vykonávat funkci člena dozorčí rady



úmrtím

Ve všech uvedených případech je představenstvo po dohodě s odborovou organizací povinno bez zbytečného odkladu iniciovat doplňovací volbu, která se bude řídit pravidly přijatými v tomto volebního řádu. XI. ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ Tento volební řád je účinný od data jeho schválení představenstvem po předchozím projednání s odborovou organizací. Tento volební řád může být měněn pouze rozhodnutím představenstva přijatým po projednání s odborovou organizací.


Javořice, a.s.

Strana 4 (celkem 5)

Čestné prohlášení a podpisový vzor Já, níže podepsaný ……………………….., r.č. ……………………., bytem …………………………………….. PSČ ………………, prohlašuji, že souhlasím se svým ustanovením do funkce člena dozorčí rady obchodní společnosti: se sídlem: IČO:

Javořice, a.s. Ptení, Ptenský Dvorek 100, PSČ 798 43 634 92 202

a s převzetím povinností v rozsahu stanoveném příslušnými ustanoveními obchodního zákoníku. Prohlašuji, že splňuji všeobecné podmínky provozování živnosti podle zvláštního zákona a že u mne není dána překážka provozování živnosti stanovená zvláštním zákonem bez ohledu na předmět podnikání společnosti, tzn., že je mi 18 let, že mám plnou způsobilost k právním úkonům a že jsem bezúhonný ve smyslu zákona o živnostenském podnikání, což dokládám výpisem z rejstříku trestů. Čestně prohlašuji, že u mne nejsou dány překážky k provozování živnosti, tzn., že na můj majetek nebyl prohlášen nebo ukončen konkurz ani nucené vyrovnání a že mi soudem nebo správním orgánem nebyl uložen zákaz činnosti, týkající se živnosti, která je předmětem podnikání obchodní společnosti, jíž jsem členem dozorčí rady. Čestně prohlašuji, že u mne nejsou překážky k výkonu funkce podle § 31a obchodního zákoníku. Jsem si vědom, že úmyslné uvedení nepravdivých údajů v čestném prohlášení bude posuzováno jako přestupek, případně trestný čin. Toto prohlášení s úředně ověřeným podpisem rovněž představuje vzor podpisu, kterým se budu jako člen dozorčí rady za společnost podepisovat.

V ……………………….., dne ……………………..


Javořice, a.s.

Strana 5 (celkem 5)

1991 Sb. o kolektivním vyjednávání, v platném znění, tuto. kolektivní smlouvu

Recommend Documents