27 V´ynos ´ ıho ministerstva dopravy ze dne 30. zaˇ ´ r´ı 1976, kter´ym se Federaln´ ˇ ad ´ a ´ R ´ pro cejchovan´ ´ ı lod´ı vnitrozemske ´ plavby vydav Feder´aln´ı ministerstvo dopravy stanov´ı v dohodˇe se z´ uˇcastnˇen´ ymi u ´stˇredn´ımi org´any podle § 24 z´akona ˇc. 26/1964 Sb., o vnitrozemsk´e plavbˇe, ve znˇen´ı z´akona ˇc. 126/1974 Sb.:
´ c ˇ ast ´ A. Vˇseobecna
§1 1. Cejchov´ an´ı lodi se prov´ ad´ı mˇeˇren´ım pˇr´ımo na lodi. Cejchov´an´ı podl´eh´a ˇc´ast lodˇe nach´azej´ıc´ı se mezi vodoryskou, kter´ a odpov´ıd´ a nejvˇetˇs´ımu ponoru – horn´ı cejchovn´ı rovinou – pˇri kter´em lod’ m˚ uˇze plout a rovinou vodorysky pr´azdn´e lodˇe stanovenou podle § 2 odst. 2 – doln´ı cejchovn´ı rovinou. Jako doln´ı cejchovn´ı rovina m˚ uˇze b´ yt pouˇzita t´eˇz vodorovn´a rovina proch´azej´ıc´ı nejniˇzˇs´ım bodem lodn´ıho tˇelesa. 2. Rovina vodorysky pr´ azdn´e lodˇe – doln´ı cejchovn´ı rovina – je rovina proch´azej´ıc´ı ve v´ yˇsi hladiny vody, kdyˇz a) na lodi nen´ı palivo ani pohybliv´ a z´atˇeˇz a je na n´ı pouze v´ ystroj, z´asoby a pos´adka, kter´e se obvykle nach´ azej´ı na lodi za plavby, z´asoba pitn´e vody nesm´ı vˇsak podstatnˇe pˇrevyˇsovat 0,5 voda, kterou nelze vypumpovat z lodn´ıch prostor˚ u obvykl´ ymi ˇcerpac´ımi prostˇredky; b) stroje, kotle, syst´emy potrub´ı a zaˇr´ızen´ı, slouˇz´ıc´ı k pohybu lodˇe, k ohˇrevu nebo chlazen´ı obsahuj´ı vodu, olej a jin´e tekutiny nutn´e pro jejich provoz; c) lod’ se nach´ az´ı ve sladk´e vodˇe, tj. ve vodˇe, jej´ıˇz mˇern´a hmotnost se rovn´a 1. 3. Jestliˇze lod’ v dobˇe cejchov´ an´ı nesplˇ nuje podm´ınky uveden´e v odstavci 2 nebo podm´ınky d´avaj´ıc´ı stejn´ y ponor a pˇribliˇznˇe stejn´ y n´aklon, pak se pˇri v´ ypoˇctu pˇrihl´ıˇz´ı k rozd´ılu zat´ıˇzen´ı lodˇe a k rozd´ılu v mˇern´e hmotnosti vody. §2 1. Cejchovn´ım prostorem je prostor, mezi vnˇejˇs´ımi stˇenami lodn´ıho tˇelesa omezen´ y horn´ı cejchovn´ı rovinou (rovinou nejvˇetˇs´ıho ponoru) a doln´ı cejchovn´ı rovinou. 2. Horn´ı cejchovn´ı rovina je urˇcena bezpeˇcnostn´ı vzd´ alenosti a voln´ ym bokem pˇredepsan´ ymi nebo obvykl´ ymi pro vodn´ı cestu, pro niˇz ’ je lod urˇcena. 3. U plavidel, kter´ a nenaloˇzen´a maj´ı vˇetˇs´ı ponor na z´adi, avˇsak pˇri naloˇzen´ı pluj´ı v rovnov´aˇzn´e poloze, stanov´ı se horn´ı cejchovn´ı rovina takov´ ym zp˚ usobem od stˇredn´ı rovn´e ˇc´ asti dna nebo k´ ylu, aby byly dodrˇzeny bezpeˇcnostn´ı vzd´alenost a voln´ y bok pˇredepsan´e nebo obvykl´e pro vodn´ı cestu, po kter´e m´ a plavidlo plout.
1
§3 1. Pˇresnost cejchov´ an´ı mus´ı b´ yt takov´a, aby velikost chyby v hodnot´ach v´ ytlaku zapisovan´ ych do ’ cejchovn´ıho pr˚ ukazu (at jde o nejvˇetˇs´ı v´ ytlak odpov´ıdaj´ıc´ı urˇcit´emu rozd´ılu v ponoru), nepˇrekroˇcila: 1 % pro hodnoty v´ ytlaku do 500 m3 , 5 m3 pro hodnoty v´ ytlaku od 500 m3 do 2000 m3 , 0,25 % pro hodnoty v´ ytlaku nad 2000 m3 . 2. Zat´ıˇzen´ı lodˇe, odpov´ıdaj´ıc´ı ponoru pr´azdn´e lodˇe mus´ı b´ yt uvedeno v cejchovn´ım pr˚ ukazu. 3. D´elka a ˇs´ıˇrka lodˇe se ud´ av´ a v centimetrech, v´ yˇska v milimetrech.
´ ı lod´ı urˇ B. Cejchovan´ cen´ych k dopravˇ e zboˇz´ı
§4 1. Mˇeˇren´a ˇc´ ast lodˇe se rozdˇel´ı na cejchovn´ı vrstvy vodorovn´ ymi rovinami, nebo v pˇr´ıpadˇe, ˇze horn´ı a doln´ı cejchovn´ı rovina nejsou rovnobˇeˇzn´e, rovinami proch´azej´ıc´ımi pˇr´ımkou pˇredstavuj´ıc´ı pr˚ useˇcnici tˇechto rovin (seˇcn´ ymi rovinami). V´ yˇska cejchovn´ı vrstvy se vol´ı takov´a, aby s pˇrihl´ednut´ım k tvaru lodn´ıho tˇelesa byla dostateˇcn´a pro pˇresn´ y v´ ypoˇcet objemu; pro v´ ypoˇcet objemu v tvarovan´ ych ˇc´ astech je vzd´ alenost mezi vodorovn´ ymi rovinami nebo stˇredn´ı v´ yˇska cejchovn´ı vrstvy mezi seˇcn´ ymi rovinami stejn´a a zpravidla se rovn´a 10 cm. 2. Objem cejchovn´ı vrstvy ohraniˇcen´e vodorovn´ ymi rovinami se vypoˇc´ıt´a n´asoben´ım poloviˇcn´ıho souˇctu ploch horn´ı a doln´ı roviny v´ yˇskou vrstvy. Objem cejchovn´ı vrstvy ohraniˇcen´e seˇcn´ ymi rovinami se vypoˇc´ıt´ a podobn´ ym zp˚ usobem, pˇriˇcemˇz za stˇredn´ı v´ yˇsku cejchovn´ı vrstvy se vol´ı d´elka svislice ohraniˇcen´ a horn´ı a doln´ı rovinou a proch´azej´ıc´ı tˇeˇziˇstˇem plochy stˇredn´ı ˇc´asti cejchovn´ı vrstvy. Pro zjednoduˇsen´ı lze pouˇz´ıt pro vˇsechny cejchovn´ı vrstvy d´elku svislice proch´azej´ıc´ı stˇredn´ım tˇeˇziˇstˇem. 3. Pro v´ ypoˇcet obsahu kaˇzd´e plochy se tato rozdˇel´ı poˇradnicemi kolm´ ymi k stˇredn´ı pod´eln´e rovinˇe lodˇe na d´ıly stejn´e d´elky; ve stˇredn´ı pod´eln´e rovinˇe lodˇe na d´ıly stejnˇe d´elky; ve stˇredn´ı ˇc´asti lodˇe, kter´a je obvykle podobn´ a obd´eln´ıku, jakoˇz i v pˇr´ıd’ov´ ych a z´ad’ov´ ych ˇc´astech, poˇcet d´ıl˚ u nem´ a b´ yt menˇs´ı neˇz ˇctyˇri, kromˇe toho, v pˇr´ıpadˇe potˇreby, ploˇsn´ y obsah pˇr´ıd’ov´ ych a z´ad’ov´ ych v´ ybˇeˇzk˚ u se vypoˇc´ıt´av´a zvl´ aˇst’.
2
4. Pro v´ ypoˇcet ploch omezen´ ych kˇrivkami se pouˇzije Simpsonova pravidla. v/3 (1a + 4b + 2c + 4d + 1e)
Pro koncov´e ˇc´ asti lodˇe mohou b´ yt kˇrivky zamˇenˇeny zn´am´ ymi kˇrivkami, jako napˇr. elipsou, parabolou, atd. Pˇri stˇredn´ıch d´ılech postaˇc´ı souˇcin d´elky a stˇredn´ı ˇs´ıˇrky. 5. Souˇcet cejchovn´ıch vrstev je pak objemem cejchovn´ıho prostoru. 6. Jestliˇze zmˇeny ploˇsn´ ych obsah˚ u maj´ı dostateˇcnˇe pravideln´ y pr˚ ubˇeh, lze se omezit na v´ ypoˇcet takov´eho poˇctu ploch, kter´ y bude dostateˇcn´ y k tomu, aby bylo moˇzn´e vykreslit kˇrivku pr˚ ubˇehu vodorovn´ ych ploch nebo nˇekter´ ych jejich prvk˚ u v z´avislosti od jejich v´ yˇsky a urˇcit ostatn´ı plochy na z´akladˇe t´eto kˇrivky. 7. Pod´ıl vznikl´ y dˇelen´ım objemu libovoln´e cejchovn´ı vrstvy jej´ı stˇredn´ı v´ yˇskou v cm je hodnotou v´ ytlaku lodˇe na kaˇzd´ y cm stˇredn´ıho ponoru t´eto cejchovn´ı vrstvy. 8. O postupn´em zvˇetˇsov´ an´ı v´ ytlaku pro kaˇzd´ y centimetr stˇredn´ıho ponoru, j´ımˇz se rozum´ı aritmetick´ y pr˚ umˇer u ´daj˚ u odeˇcten´ ych na vˇsech cejchovn´ıch stupn´ıch poˇc´ınaj´ıc doln´ı cejchovn´ı rovinou, se vyhotov´ı tabulka.
´ ı lod´ı C. Cejchovan´ ´ nejsou urˇ ktere ceny k dopravˇ e zboˇz´ı §5 1. U lod´ı, kter´e nejsou urˇceny k dopravˇe zboˇz´ı, postaˇc´ı nam´ısto cejchov´an´ı podle § 5 stanovit pouze v´ ytlak pro vodorysku nejvˇetˇs´ıho ponoru a vodorysku pr´azdn´e lodˇe nebo pro jednu z tˇechto vodorysek. Pro tento v´ ypoˇcet se vych´az´ı z geometrick´ ych u ´daj˚ u zjiˇstˇen´ ych pˇr´ımo na lodi nebo z v´ yrobn´ıch v´ ykres˚ u nebo se uzn´av´a za hodnotu v´ ytlaku souˇcin koeficientu plnosti a tˇr´ı n´asleduj´ıc´ıch rozmˇer˚ u lodˇe: a) d´elky, tj. vzd´ alenosti mezi pr˚ useˇc´ıky stˇredn´ı pod´eln´e roviny s kˇrivkou vodorysky; b) nejvˇetˇs´ı ˇs´ıˇrky na vodorysce; c) stˇredn´ıho ponoru, tj. svisl´e vzd´ alenosti mezi vodoryskou a nejniˇzˇs´ım bodem lodn´ıho tˇelesa v rovinˇe ˇzebrorysky, uprostˇred d´elky plavidla podle p´ısmene a). 3
Tyto rozmˇery se zjiˇst’uj´ı pˇr´ımo na lodi nebo z v´ ykres˚ u, bez zˇretele na vystupuj´ıc´ı ˇc´asti lodn´ıho tˇelesa. Zvolen´ a hodnota koeficientu plnosti se rovn´a hodnotˇe volen´e obvykle pro lodˇe pˇr´ısluˇsn´eho typu; pro lodˇe, kter´e maj´ı ostr´ y tvar lodn´ıho tˇelesa (osobn´ı lodˇe, remork´ery atd.) se voln´ı hodnota 0,7 jestliˇze k jej´ımu zjiˇstˇen´ı chyb´ı jin´e podklady. 2. Rozd´ıl obou v´ ytlak˚ u ud´ av´ a v´ ytlak prostoru mezi horn´ı a doln´ı cejchovn´ı rovinou. 3. Tabulka postupn´eho v´ ytlaku se nevyhotovuje.
D. Cejchovn´ı znaˇ cka, znaky a cejchovn´ı stupnice 1. Cejchovn´ı znaˇcky se vyznaˇcuj´ı na obou boc´ıch lodˇe; mus´ı b´ yt zˇretelnˇe viditeln´e a um´ıstˇen´e soumˇernˇe ke stˇredn´ı pod´eln´e rovinˇe. Kaˇzdou cejchovn´ı znaˇcku tvoˇr´ı vodorovn´a ryska nejm´enˇe 30 cm dlouh´a, um´ıstˇen´ a na u ´rovni ponoru, pro kter´ y lod’ byla cejchov´ana a svisl´a ryska, nejm´enˇe 20 cm dlouh´a, um´ıstˇen´ a pod vodorovnou ryskou v bodˇe jej´ıho stˇredu; na cejchovn´ı znaˇcce mohou b´ yt tak´e dalˇs´ı rysky, kter´e spolu s vodorovnou ryskou tvoˇr´ı obd´eln´ık, jehoˇz spodn´ı stranou je tato ryska. Rysky mus´ı b´ yt vyryty nebo vyraˇzeny. 2. Roviny proch´ azej´ıc´ı svislou ryskou cejchovn´ı znaˇcky mus´ı b´ yt rozm´ıstˇeny v pˇribliˇznˇe stejn´ ych vzd´alenostech od sebe a symetricky ke stˇredn´ımu tˇeˇziˇsti podle § 5 odst. 2. Vzd´alenost mezi tˇemito rovinami mus´ı b´ yt pro lodˇe, kter´e maj´ı “n“ p´ar˚ u cejchovn´ıch znaˇcek pˇribliˇznˇe 1/n d´elky lodˇe. 3. Kaˇzd´a lod’ mus´ı m´ıt nejm´enˇe 3 p´ ary cejchovn´ıch znaˇcek s v´ yjimkou a) lod´ı, kter´e neslouˇz´ı k pˇrepravˇe n´ aklad˚ u, u nichˇz se pˇripouˇst´ı jeden p´ar cejchovn´ıch znaˇcek; b) lod´ı do d´elky 40 m, u nichˇz se pˇripouˇstˇej´ı dva p´ary cejchovn´ıch znaˇcek. 4. M´ısto proveden´ı pˇredepsan´eho v odstavci 1 mohou cejchovn´ı znaˇcky sest´avat z pevnˇe pˇripevnˇen´e destiˇcky nejm´enˇe 30 cm dlouh´e a 4 cm vysok´e, jej´ıˇz spodn´ı strana odpov´ıd´a ponoru, pro kter´ y lod’ byla cejchov´ ana a jej´ıˇz stˇred je oznaˇcen ryskou. §6 1. Na destiˇck´ ach slouˇz´ıc´ıch jako cejchovn´ı znaˇcky nebo vedle cejchovn´ıch znaˇcek proveden´ ych podle § 7 odst. 1 mus´ı b´ yt zˇretelnˇe vyryt nebo vyraˇzen cejchovn´ı znak skl´adaj´ıc´ı se z n´asleduj´ıc´ıch u ´daj˚ u: a) rozpozn´ avac´ıch p´ısmen st´ atn´ı plavebn´ı spr´avy, popˇr. jej´ı poboˇcky, kter´a vydala cejchovn´ı pr˚ ukaz1 , b) ˇc´ısla cejchovn´ıho pr˚ ukazu, c) rozpozn´ avac´ıch p´ısmen st´ atu (CS), kter´a jsou posledn´ımi p´ısmeny cejchovn´ıho znaku. 2. Cejchovn´ı znak se t´eˇz vyznaˇc´ı nesmazateln´ ymi p´ısmeny na dobˇre viditeln´em m´ıstˇe na nˇekter´e pevn´e ˇc´asti pˇr´ıdˇe lodˇe, kter´ a nepodl´eh´ a n´araz˚ um a mimoˇr´adn´emu opotˇreben´ı. Toto m´ısto se uvede v cejchovn´ım pr˚ ukazu. 1
St´ atn´ı plavebn´ı spr´ ava v Praze se oznaˇcuje LPa a jej´ı poboˇcka v Dˇeˇc´ınˇe LDc. St´ atn´ı plavebn´ı spr´ ava v Bratislavˇe se oznaˇcuje DBa a jej´ı poboˇcka v Kom´ arnˇe DKo.
4
§7 1. K urˇcen´ı velikosti ponoˇren´e ˇc´ asti cejchovn´ıho prostoru zhotov´ı se na obou boc´ıch lodˇe cejchovn´ı stupnice (stupnice ponoru), a to v m´ıstech cejchovn´ıch znaˇcek, symetricky po dvou rovin´ ach kolm´ ych k pod´eln´e ose lodˇe a k vodn´ı hladinˇe. Kaˇzd´a lod’ mus´ı m´ıt 3 p´ary cejchovn´ıch stupnic s v´ yjimkou: a) lod´ı, kter´e neslouˇz´ı k pˇrepravˇe n´aklad˚ u, u nichˇz se pˇripouˇst´ı jeden p´ar cejchovn´ıch (ponorov´ ych) stupnic; b) lod´ı do d´elky 40 m, u nichˇz se pˇripouˇstˇej´ı dva p´ary cejchovn´ıch (ponorov´ ych) stupnic. 2. Pˇri vyznaˇcen´ı tˇechto stupnic mus´ı nulov´ y bod odpov´ıdat u ´rovni dna lodˇe v m´ıstˇe stupnice nebo, m´a-li lod’ k´ yl, nejniˇzˇs´ımu bodu k´ ylu v m´ıstˇe stupnice. 3. Cejchovn´ı stupnice uprostˇred lodi dosahuje aˇz k horn´ı cejchovn´ı rovinˇe. Cejchovn´ı stupnice na pˇr´ıdi a na z´adi maj´ı podle moˇznosti sahat o 20 cm v´ yˇse. 4. Konce cejchovn´ıch stupnic a kaˇzd´ y des´at´ y centimetr se oznaˇcuj´ı znaˇckami. Dalˇs´ı rozdˇelen´ı cejchovn´ıch stupnic po 2 cm se vyznaˇcuje barvou. 5. U lod´ı, kter´e nemaj´ı cejchovn´ı stupnice uprostˇred d´elky lodˇe, vyznaˇc´ı se horn´ı cejchovn´ı rovina na obou boc´ıch lodˇe zˇretelnou vodorovnou pˇr´ımkou 30 cm dlouhou, 4 cm ˇsirokou a um´ıstˇenou pod vodorovnou pˇr´ımkou v bodˇe jej´ıho stˇredu. Spodn´ı hrana vodorovn´e pˇr´ımky se kryje s vodoryskou nejvˇetˇs´ıho ponoru.
´ ı E. Cejchovn´ı zkouˇska a pˇrecejchovan´
§8 1. Pˇred cejchovn´ı zkouˇskou st´ atn´ı plavebn´ı spr´ava pˇrezkouˇs´ı, zda od posledn´ıho cejchov´an´ı nebyly na lodi provedeny stavebn´ı zmˇeny, jeˇz by mˇely vliv na v´ ysledek cejchov´an´ı, a zda cejchovn´ı stupnice nebo cejchovn´ı znaky a znaˇcky jsou neporuˇsen´e. 2. Zjist´ı-li se, ˇze na lodi byly provedeny stavebn´ı zmˇeny (zmˇena rozmˇer˚ u lodˇe v m´ıstech cejchovn´ıch znaˇcek nebo trval´e deformace lodn´ıho tˇelesa) maj´ıc´ı vliv na v´ ysledek cejchov´an´ı nebo chyb´ı-li cejchovn´ı stupnice nebo cejchovn´ı znaky nebo znaˇcky v takov´em rozsahu, ˇze nemohou b´ yt doplnˇeny, mus´ı b´ yt lod’ pˇrecejchov´ ana. 3. Pˇri cejchovn´ı zkouˇsce se zjiˇst’uje, o kolik procent n´asledkem vˇetˇs´ıho nebo menˇs´ıho ponoru pr´azdn´e lodˇe se zvˇetˇsil nebo zmenˇsil v´ ytlak cejchovn´ıho prostoru. V pˇr´ıpadˇe, ˇze zmˇena v´ ytlaku pˇresahuje hranici dovolen´e chyby uveden´e v § 4 odst. 1, je nutn´e lod’ pˇrecejchovat. 4. Uk´aˇze-li se pˇri cejchovn´ı zkouˇsce, ˇze je nutno sn´ıˇzit horn´ı cejchovn´ı rovinu, zmenˇs´ı se v´ ytlak cejchovn´ıho prostoru o v´ ytlak odpov´ıdaj´ıc´ı v´ yˇsce sn´ıˇzen´ı cejchovn´ıho prostoru. Pˇri zvˇetˇsen´ı v´ yˇsky cejchovn´ıho prostoru (pˇripouˇst´ı-li to tvar lodˇe), dopln´ı se tabulka nosnosti pro kaˇzd´ y centimetr ponoru. Jinak je nutno lod’ pˇrecejchovat. 5. Po pˇrecejchov´ an´ı se vyhotov´ı nov´ y cejchovn´ı pr˚ ukaz a star´ y cejchovn´ı pr˚ ukaz se jako neplatn´ y odebere. Podle moˇznosti se pˇri cejchov´ an´ı pouˇzije v´ ysledk˚ u pˇredchoz´ıho cejchov´an´ı.
5
§9 Plavebn´ı spr´ avy vedou rejstˇr´ık vydan´ ych pr˚ ukaz˚ u o cejchov´an´ı, cejchovn´ıch zkouˇsk´ach a pˇrecejchov´an´ı lod´ı. Pr˚ ukazy se zapisuj´ı do rejstˇr´ıku pod samostatn´ ym ˇc´ıslem, pˇriˇcemˇz se ˇc´ıslov´ an´ı prov´ad´ı v nepˇretrˇzit´em sledu. V rejstˇr´ıku se d´ale zaznamen´a datum vyd´an´ı pr˚ ukazu, pozn´avac´ı znak lodˇe, jakoˇz i ostatn´ı u ´daje umoˇzn ˇuj´ıc´ı lod’ identifikovat. § 10 Tento v´ ynos nab´ yv´ au ´ˇcinnosti dnem 1. ledna 1977. V Praze dne 30. z´aˇr´ı 1976 ˇ Ministr dopravy CSSR: Ing. Blaˇzek v. r. (Vyˇrizuje: dr. Dvoˇr´ ak – Herm´ anek, ˇc. j. 21 376/76-025)
˚ Pˇr´ıloha: vzor cejchovn´ıho prukazu
6
