Střední škola stavební Jihlava
STŘECHY 18. Intenzivní a extenzivní zeleň na střeše
Digitální učební materiál projektu: SŠS Jihlava - šablony
Ing. Jaroslava Lorencová © 2012
Projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky
Zelené ploché střechy
Rozdělení zelených střech V podstatě se střešní zahrady rozdělují podle druhu vegetace a tím i dle celkové skladby vegetačního souvrství na : • Extenzivní střešní zeleň • Jednoduchá intenzivní zeleň • Intenzivní střešní zeleň
Extenzivní střešní zeleň Má obvykle malou stavební výšku a plošná hmotnost vlastního vegetačního souvrství se obvykle pohybuje od 90 do 200 kg/m2. Vlastní výška střešního substrátu se zpravidla pohybuje od 60 do 150 mm podle zvolené technologie a druhu rostlin. Jedná se o neudržovanou zeleň s vhodně zvoleným výběrem nenáročných rostlin.
Schéma skladby extenzivní zelené střechy
1.podkladní konstrukce 2.parotěsná zábrana 3.tepelně izolační vrstva 4.hydroizolační vrstva 5.ochranná separační vrstva 6.vegetační souvrství
Jednoduchá intenzivní zeleň Je přechodovým typem mezi extenzivní a intenzivní zelení. Je v podstatě tvořena stejnými rostlinami jako má extenzivní zeleň s tím, že je doplňují suchomilné trvalky. Z hlediska využití, údržby a zavlažování je tento typ zeleně podobný jako extenzivní zeleň.
Intenzivní střešní zeleň Má větší stavební výšku a splňuje vysoké nároky z hlediska výběru a druhu rostlin. Je možné zde pěstovat jak požadované travnaté plochy, tak i náročnější rostliny, keře a stromky. Umožňuje rekreační a pracovní pobyt osob na střeše, ale znamená také nutnost provedení.
Schéma skladby intenzivní zelené střechy 1. 2. 3. 4. 5. 6.
podkladní konstrukce parotěsná zábrana tepelně izolační vrstva hydroizolační vrstva ochranná separační vrstva vegetační souvrství
samostatné doplňky zavlažovacího systému.
Výhody střešního ozeleňování Zemina a vegetační pokryv chrání střešní konstrukci před vlivem slunečního záření, které způsobuje postupné rozrušování izolačních živicových pásů a před destrukčními následky výkyvů teplot, které jsou zpravidla na nechráněných střešních konstrukcí značné. Vyšší finanční náklady, které je nutno vynaložit na instalaci hydroizolační fólie, zřízení vegetačního souvrství a osázení (osetí) rostlinami, jsou vyrovnány nižšími náklady na nutnou údržbu vegetací nechráněných střešních konstrukcí v dalších letech.
Nevýhody střešního ozeleňování
Nelze popřít, že na ozeleněnou střechu je nutno vynaložit vyšší finanční prostředky za dokonalou izolaci, vyšší pracnost, zřízení vegetačního souvrství a výsadbu rostlin. Podle německých údajů jsou tyto náklady průměrně o 10% vyšší ve srovnání s vybudováním holé střešní konstrukce – bez vegetace. Na to je třeba nahlížet z dlouhodobého hlediska. Je nutné statické zesílení nosné střešní konstrukce, neboť přitížení od vegetačního souvrství (obzvláště intensivní zeleně) je značné.
Hydroizolační vrstva
Minimální sklon hydroizolační vrstvy u zelených plochých střech by měl být 1%, optimální je podle zahraničních zkušeností okolo 2%. Po samotné zeleni je to jedna z nejdůležitějších částí střechy.
Závěrem
Střešní zeleň v našem obytném prostředí nebyla doposud řešena v dostatečném rozsahu a prosazována do praxe s náležitou velkorysostí, s jakou se zhruba od počátku šedesátých let prosazuje v jiných zemích. Pro tento způsob vnášení zeleně do těsného kontaktu s obydlenými stavbami nebyly u nás ani v průběhu osmdesátých let vytvořeny především vhodné stavebně technologické podmínky, jakkoliv byly teoreticky k problematice zakládání zeleně na střechách položeny poměrně dobré základy a bylo realizováno několik experimentálních zelených střech (Sempra Kroměříž 1979, Movis Holíč 1986 apod.). Stává se ale čím dál zřejmější, že střechy a fasády budov jsou dnes prakticky jedinými plochami, které lze do jisté míry a s řadou výhod pro tvorbu zeleně využít. Zahraniční zkušenosti bývají vyjádřeny názorem, že již 5% ozeleněných střech ve městech je přínosem pro obytné prostředí.
6 Použitá literatura Normy a předpisy: 1. ČSN P 73 0600:2000 Hydroizolace staveb –Základní ustanovení 2. ČSN P 73 0606:2000 Hydroizolace staveb – Povlakové hydroizolace – Základní ustanovení 3. ON 73 0606 Hydroizolace staveb – Izolace asfaltové - Navrhování a provádění 4. ČSN 73 1901:2011 Navrhování střech – Základní ustanovení 5. ČSN 50 3601:1975 Asfaltované a dehtované hydroizolačné pásy – Spoločné ustanovenia 6. ČSN EN 1991-1-4 Eurokód 1: Zatížení konstrukcí - Část 1-4: Obecná zatížení - Zatížení větrem 7. EN 1991-1-3 Eurokód 1: Zatížení konstrukcí - Část 1-3: Obecná zatížení - Zatížení sněhem 8. Soubor norem Tepelná ochrana budov 9. Soubor norem Požární bezpečnost staveb Odborné publikace: 10.KUTNAR – PLOCHÉ STŘECHY Monografie – Praha 2001 11.KUTNAR – KATALOG Hydroizolační systémy staveb z asfaltových pásů – Praha 1997 12.KUTNAR – KATALOG Hydroizolační systémy staveb z fólií z měkčeného PVC – Praha 1997 13.Luděk Svoboda, Zdeněk Tobolka – Stavební izolace – Praha 1997 14.sborníky přednášek k seminářům DEKTRADE – KUTNAR 2000 - 2006 15.předpis VDD – ABC der Bitumen-Bahnen - Technische Regeln 1991 16.KUTNAR – Vegetační střechy a střešní zahrady, Skladby a detaily, únor 2009 Firemní materiály: 17.DEKTRADE – Montážní příručka HYDROIZOLACE STŘECH Fóliové systémy ALKORPLAN, ALKORFLEX, DEKPLAN 18.DEKTRADE – Mechanicky kotvené jednovrstvé systémy ELASTEK 50 SOLO + ALKOR F 19.DEKTRADE – POLYDEK – návod k použití 20.DEKTRADE – Asfaltové pásy Dektrade – návod k použití 21.EJOT – výrobní program a katalog 22.FOAMGLAS – Practical Guide to Flat Roofing 23.APP – systémy střešních zahrad 24.ZINCO – systémy střešních zahrad 25.PARAMO – asfaltové výrobky 26.NOBASIL – výrobní program a katalog 27.G+H ISOVER – Styrodur 28.BÖRNER – lepidlo PUK 29.MITOP – výrobní program a katalog
Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je : ing.Jaroslava Lorencová Při tvorbě byly použity volně přístupné internetové zdroje. Autor souhlasí se sdílením vytvořených materiálů a jejich umístěním na www.ssstavji.cz Tvorba materiálů byla financována z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Střední školou stavební Jihlava.
