2008
2012
Výsledky hlasování volitelů (538)
Výsledky hlasování volitelů (538)
Barack H. Obama Joseph (Joe) R. Biden, Jr. [Demokratická strana] John S. McCain, III Sarah L. H. Palin [Republikánská strana]
Barack H. Obama Joseph (Joe) R. Biden, Jr. [Demokratická strana] Willard Mitt Romney Paul Ryan [Republikánská strana]
365 (67,8 %) 173 (32,2 %)
Výsledky podle států a volitelů WA
AK
11
3
206 (38,3 %)
Výsledky podle států a volitelů
WA
AK
332 (61,7 %)
12
3
ME
ME
MT
ND
3 4
7
3
MN
OR
17
VT
WI
31
SD
4
10
3 WY
NY
3 NV
Barva státu odpovídá barvě kandidáta, který získal nejvíce voličských hlasů. Velikost terčů odpovídá počtu volitelů (číslo v terči), jejich barva kandidátovi, pro kterého hlasovali volitelé.
1
5
21
7
IN
4
UT
CA
IA
NE
MD
11
CO
5 9
55
OH
5
11
8
11
OK
AZ
10
NM
TN
AR
7
5
MS
6
AL
9
V Nebrasce (poprvé od zavedení tamní tzv. okrskové metody – viz úvod atlasu) zvítězil v jednom z okrsků demokratický kandidát.
34 LA
FL
Hlasování voličů
ostatní 1,5 %
45,6 %
52,9 %
Vítězné státy (50+1)
22 29
27
Volby 2008 Historický přelom v podobě vítězství kandidáta černošského původu. Demokratický senátor Barack Obama byl zpočátku v primárkách považován za outsidera (proti favorizované Hillary Clintonové), později byli mnozí analytici skeptičtí k jeho nadějím na celkové vítězství pro jeho politickou nezkušenost a afroamerický původ. Vážná ekonomická krize, přičítaná zčásti na vrub republikánské vlády, nedůvěra ve schopnosti republikánského kandidáta McCaina řešit ekonomické otázky a kvalitně vedená kampaň přinesly nakonec Obamovi vítězství. Voleb se účastnil historicky nejvyšší počet voličů, volební kampaň byla nejdražší v historii. Demokraté získali poprvé od roku 1964 Indianu a Virginii, poprvé od roku 1976 pak Severní Karolínu.
0
Náskok vítěze před druhým nejúspěšnějším kandidátem v daném státě (podle podílu voličských hlasů) Obama o více než 25 %
DC
IN
18
20
UT
CA
MD
11
CO
6 9
6
55
OH
5
10
8
10 3 DC
MO
11
OK
AZ
11
NM
NC
AR
7
5
7
DE
13
TN
4
14
3
VA
KY
11 RI
NJ
WV
IL
KS
PA
CT
15
SC
6
6
AL
9
9
GA
16
38 LA
FL
Hlasování voličů
51,0 %
Vítězné státy (50+1)
24
Obama o 5–25 %
27
McCain o více než 25 % 500 km
NH
8
47,2 %
0
5
6
20
6
TX
Hlasy voličů (129,2 mil.)
500 km
McCain o 5–25 % náskok vítěze do 5 %
2009–2013
BARACK Hussein OBAMA První prezident – Afroameričan, prezident „změny a velkých nadějí“. Od jeho vlády se očekávalo ukončení angažovanosti v Iráku a Afghánistánu, posílení vztahů s evropskými spojenci (a obecně vylepšení „pověsti USA ve světě“), vstřícnější postoj k ekologickým opatřením, snaha o větší diverzifikaci energetické základny, ale prvořadým úkolem bylo řešení hluboké ekonomické krize.
Barva státu odpovídá barvě kandidáta, který získal nejvíce voličských hlasů. Velikost terčů odpovídá počtu volitelů (číslo v terči), jejich barva kandidátovi, pro kterého hlasovali volitelé.
IA
NE
4 MA
NY
NV
Převaha vítězných kandidátů v jednotlivých státech
HI
10
3
3
ostatní 1,8 %
AK
29 MI
MS
15
VT
WI
SD
4
8
GA
9
Hlasy voličů (131,4 mil.)
15
SC
6
TX
7
3 DC NC
16
10
ID
4
10
MO
3
WY
RI
DE
13
MN
OR
12
15
3
VA
KY
CT
7
4
3
HI
NJ
WV
IL
KS
6
PA
20
21
4
4 NH MA
MI
ND
3
3
10
ID
HI
MT
4
29
Volby 2012 Územní rozložení výsledků voleb se velmi podobá volbám v roce 2008. Republikáni se pokusili využít rozčarování z Obamy, ale vnitřní napětí v Republikánské straně a „bratrovražedný“ boj v republikánských primárkách je o výhody připravil. Kandidátem republikánů se nakonec stal bývalý guvernér Massachusetts – W. Mitt Romney, který představoval spíše umírněnější křídlo strany, nicméně musel neustále manévrovat, aby se zcela nerozešel s ultrakonzervativci (např. Tea Party). Oproti volbám 2008 získal Indianu a Severní Karolínu, dále pak jeden volitelský hlas za okrsek v Nebrasce. Navíc „republikánské státy“ získaly díky přepočtu volitelů po sčítání v roce 2010 šest hlasů na úkor „demokratických států“. To však na vítězství nestačilo.
0
500 km
Převaha vítězných kandidátů v jednotlivých státech
Náskok vítěze před druhým nejúspěšnějším kandidátem v daném státě (podle podílu voličských hlasů) Obama o více než 25 % Obama o 5–25 % Romney o více než 25 %
AK HI DC
0
500 km
Romney o 5–25 % náskok vítěze do 5 %
2013–
Obama se narodil 4. srpna 1961 v havajském Honolulu do smíšené bělošsko-černošské rodiny. Otec pocházel z Keni, matka byla běloška z Kansasu. Rodina se rozpadla, když byly Barackovi pouhé dva roky. Otec se odstěhoval zpátky do Keni, syna vídal zřídka, matka pak žila většinou v Indonésii, odkud pocházel její druhý manžel. Barack s ní zde strávil čtyři roky, většinu mládí ale prožil na Havaji u svých prarodičů. Absolvent politických věd na Columbijské univerzitě a práva na Harvardu započal profesní dráhu jako právník. V roce 1992 se oženil, má dvě dcery. Jeho politická kariéra začala v roce 1997 a byla velmi strmá. V roce 1997 se stal senátorem ve státě Illinois (1997–2004), v roce 2004 byl zvolen do amerického
36
Senátu. Na celostátní úrovni se poprvé dostal do popředí na konferenci demokratů v roce 2004, kde zaujal přítomné skvělým projevem. Volební kampaň v roce 2008 vedl mimořádně profesionálně, vedle charismatu, mladistvého vzhledu a výjimečných řečnických schopností, kterými se pro mnohé stal „nástupcem“ J. F. Kennedyho, zaujal také výběrem kvalitních spolupracovníků (např. volba zkušeného senátora Josepha Bidena jako kandidáta na viceprezidenta otupila kritiku směřující k Obamově nezkušenosti v zahraniční politice). Do Baracka Obamy vkládala značná část veřejnosti obrovské naděje, míra jeho popularity byla zpočátku velmi vysoká (cca 70%), a pro 44. prezidenta USA tak
BARACK Hussein OBAMA bylo nesmírně obtížné „nezklamat“. Což jeho první funkční období plně potvrdilo. Podařilo se mu stáhnout americké vojáky z Iráku, snížit angažovanost USA v Afghánistánu, zlepšil vztahy se spojenci, relativně úspěšně čelil hospodářské krizi, sanoval banky, zachránil americké automobilky před bankrotem a ekonomika USA začala opět růst (i díky boomu těžby břidličného plynu, který výrazně snížil cenu energií). Novou etapu vztahů s Ruskem zahájila dohoda START (Strategic Arms Reduction Treaty – Dohoda o snížení počtu strategických zbraní) podepsaná 8. dubna 2010 v Praze ruským prezidentem D. Medvěděvem a prezidentem Obamou (dohoda navazuje na starší smlouvy
START I a START II). Na druhé straně zadlužování Spojených států neustále rostlo, Obama nedokázal uzavřít kritizované „vězení teroristů“ na Guantánamu, napětí mezi tábory republikánů a demokratů se nesnížilo, ba naopak. V prvním funkčním období se vedle výše zmíněných témat usilovně věnoval reformě zdravotnictví. Přes odpor republikánů (i malé části demokratů) se mu v roce 2010 podařilo prosadit kompromisní návrh rozšiřující zdravotní pojištění, byť stále se nejedná o plné všeobecné zdravotní pojištění (start reformy byl několikrát odložen). Právě jen dílčí úspěchy ve vyjednávání s republikány, zásadní neshody ve způsobu řešení rekordního schodku státního rozpočtu
37
a pokračující hospodářská krize snížily popularitu Obamy v polovině funkčního období ke 40 %. Ve volebním roce 2012 se však již dostavily příznaky hospodářského oživení (nezaměstnanost klesla z více než 10 % na konci roku 2009 k 8 %), o rok dříve se stáhli Američané z Iráku a američtí vojáci našli a zabili hlavního strůjce útoků z 11. září 2001 – Usámu bin Ládina. To vše pomohlo Obamovi k volebnímu vítězství nad M. Romneym a druhému funkčnímu období. (V roce 2009 obdržel Obama poměrně překvapivě Nobelovu cenu míru – jako čtvrtý prezident USA, po T. Rooseveltovi, W. Wilsonovi a J. Carterovi – za „mimořádné úsilí o posílení mezinárodní diplomacie a spolupráce mezi národy“.)
Výsledky hlasování voličů podle států
Legenda do 50,0
50,0–69,9
70,0–89,9
do 50,0
50,0–69,9
70,0 a více
do 50,0
50,0–69,9
70,0 a více
90,0 a více
vítězství demokratického kandidáta (v poli je vepsán podíl voličské podpory v %) vítězství republikánského kandidáta (v poli je vepsán podíl voličské podpory v %) vítězství kandidáta třetí strany (v poli je vepsán podíl voličské podpory v %)
uvádíme zisk A. Gorea (zvítězil podle podílu voličských hlasů), ale prezidentem se stal G. W. Bush (rozhodly volitelské hlasy)
název státu
zkratka
1896
1900
1904
1908
1912
1916
1920
1924
1928
1932
1936
1940
1944
1948
1952
1956
1960
1964
1968
1972
1976
1980
1984
1988
1992
1996
2000
2004
2008
2012
zkratka
název státu
Alabama
AL
67,0
60,8
73,4
70,8
69,9
76,0
67,3
67,8
51,3
84,7
86,4
85,2
81,3
79,8
64,6
56,5
56,4
69,5
65,9
72,4
55,7
48,8
60,5
59,2
47,7
50,1
56,5
62,5
60,3
60,5
AL
Alabama
Aljaška (Alaska)
AK
50,9
65,9
45,3
58,1
57,9
54,4
66,7
59,6
39,5
50,8
58,6
61,1
59,4
54,8
AK
Aljaška (Alaska)
Arizona
AZ
43,5
57,2
55,6
41,3
57,6
67,0
69,9
63,5
58,8
53,8
58,4
61,0
55,5
50,5
54,8
61,6
56,4
60,6
66,4
60,0
38,5
46,5
51,0
54,8
53,4
53,5
AZ
Arizona
Arkansas
AR
73,7
63,5
55,4
57,3
55,0
66,0
58,5
61,2
60,3
86,0
81,8
79,0
70,0
61,7
55,9
52,5
50,2
56,1
38,7
68,8
64,9
48,1
60,5
56,4
53,2
53,7
51,3
54,3
58,7
60,6
AR
Arkansas
Colorado
CO
84,9
55,4
55,3
48,0
42,8
60,7
59,3
57,0
64,7
54,8
60,4
50,9
53,2
51,9
60,3
59,5
54,6
61,3
50,5
62,6
54,1
55,1
63,4
53,1
40,1
45,8
50,8
51,7
53,7
51,4
CO
Colorado
Connecticut
CT
63,2
56,9
58,1
59,4
39,2
49,8
62,7
61,5
53,6
48,5
55,3
53,4
52,3
49,6
55,7
63,7
53,7
67,8
49,5
58,6
52,1
48,2
60,7
52,0
42,2
52,8
55,9
54,3
60,6
58,1
CT
Connecticut
Delaware
DE
53,2
53,7
54,1
52,1
46,5
50,2
55,7
57,7
65,0
50,6
54,6
54,7
54,4
50,0
51,8
55,1
50,6
61,0
45,1
59,6
52,0
47,2
59,8
55,9
43,5
51,8
55,0
53,4
61,9
58,6
DE
Delaware
Florida
FL
70,5
71,3
68,3
63,0
69,5
69,3
62,1
56,9
56,8
74,7
76,1
74,0
70,3
48,8
55,0
57,3
51,5
51,2
40,5
71,9
51,9
55,5
65,3
60,9
40,9
48,0
48,9
52,1
50,9
49,9
FL
Florida
Georgie (Georgia)
GA
57,8
66,9
63,7
54,6
76,6
79,5
72,3
74,0
56,6
91,6
87,1
84,9
81,7
60,8
69,7
66,5
62,5
54,1
42,8
75,0
66,7
55,8
60,2
59,8
43,5
47,0
54,7
58,0
52,1
53,2
GA
Georgie (Georgia)
Havajské ostrovy (Hawaii)
HI
50,0
78,8
59,8
62,5
50,6
44,8
55,1
54,3
48,1
56,9
55,8
54,0
71,8
70,5
HI
Havajské ostrovy (Hawaii)
Idaho
ID
78,1
50,8
65,8
54,1
32,1
52,0
65,6
47,1
64,2
58,7
63,0
54,4
51,6
50,0
65,4
61,2
53,8
50,9
56,8
64,2
59,9
66,5
72,4
62,1
42,0
52,2
67,2
68,4
61,2
64,1
ID
Idaho
Illinois
IL
55,7
52,8
58,8
54,5
35,3
52,6
67,8
58,8
56,9
55,2
57,7
51,0
51,5
50,1
54,8
59,5
50,0
59,5
47,1
59,0
50,1
49,7
56,2
50,7
48,6
54,3
54,6
54,8
61,8
57,5
IL
Illinois
Indiana
IN
50,8
50,6
54,0
48,4
43,1
47,4
55,1
55,3
59,7
54,7
56,6
50,5
52,4
49,6
58,1
59,9
55,0
56,0
50,3
66,1
53,3
56,0
61,7
59,8
42,9
47,1
56,7
59,9
49,9
54,0
IN
Indiana
Iowa
IA
55,5
58,0
63,4
55,6
37,6
54,6
70,9
55,0
61,8
57,7
54,4
52,0
52,0
50,3
63,8
59,1
56,7
61,9
53,0
57,6
49,5
51,3
53,3
54,7
43,3
50,3
48,5
49,9
53,9
52,0
IA
Iowa
Jižní Dakota (South Dakota)
SD
49,7
56,7
71,1
58,8
50,6
49,8
60,7
49,7
60,2
63,6
54,0
57,4
58,3
51,8
69,3
58,4
58,2
55,6
53,3
54,2
50,4
60,5
63,0
52,9
40,7
46,5
60,3
59,9
53,2
57,9
SD
Jižní Dakota (South Dakota)
Jižní Karolína (South Carolina)
SC
85,3
93,0
95,4
93,8
95,9
96,7
96,1
96,6
91,4
98,0
98,6
95,6
87,6
72,0
50,7
45,4
51,2
58,9
38,1
70,6
56,2
49,6
63,6
61,5
48,0
49,9
56,8
58,0
53,9
54,6
SC
Jižní Karolína (South Carolina)
Kalifornie (California)
CA
49,2
54,5
61,8
55,5
41,8
46,7
66,2
57,2
64,7
58,4
67,0
57,4
56,5
47,6
56,8
55,4
50,1
59,1
47,8
55,0
49,4
52,7
57,5
51,1
46,0
51,1
53,5
54,3
60,9
60,2
CA
Kalifornie (California)
Kansas
KS
51,3
52,6
64,8
52,5
39,3
50,0
64,8
61,5
72,0
53,6
53,7
56,9
60,3
53,6
68,8
65,4
60,5
54,1
54,8
67,7
52,5
57,9
66,3
55,8
38,9
54,3
58,0
62,0
56,5
59,7
KS
Kansas
Kentucky
KY
48,9
50,2
49,8
49,7
48,5
51,9
49,7
48,9
59,3
59,1
58,5
57,4
54,5
56,7
49,9
54,3
53,6
64,0
43,8
63,4
52,8
49,1
60,0
55,5
44,6
45,8
56,5
59,6
57,4
60,5
KY
Kentucky
Louisiana
LA
76,4
79,0
88,5
84,6
76,8
85,9
69,2
76,4
76,3
92,8
88,8
85,9
80,6
49,1
52,9
53,3
50,4
56,8
48,3
65,3
51,7
51,2
60,8
54,3
45,6
52,0
52,6
56,7
58,6
57,8
LA
Louisiana
Maine
ME
67,9
61,9
67,4
63,0
39,4
51,0
68,9
72,0
68,6
55,8
55,5
51,1
52,4
56,7
66,1
70,9
57,1
68,8
55,3
61,5
48,9
45,6
60,8
55,3
38,8
51,6
49,1
53,6
57,7
56,3
ME
Maine
Maryland
MD
54,7
51,5
48,8
48,9
48,6
52,8
55,1
45,3
57,1
61,5
62,4
58,3
51,9
49,4
55,4
60,0
53,6
65,5
43,6
61,3
53,0
47,1
52,5
51,1
49,8
54,3
56,6
55,9
61,9
62,0
MD
Maryland
Massachusetts
MA
69,5
57,6
57,9
58,2
35,5
50,5
68,6
62,3
50,2
50,6
51,2
53,1
52,8
54,7
54,2
59,3
60,2
76,2
63,0
54,2
56,1
41,9
51,2
53,2
47,5
61,5
59,8
61,9
61,8
60,7
MA
Massachusetts
Michigan
MI
53,8
58,1
69,5
61,9
39,0
52,1
72,8
75,4
70,4
52,4
56,3
49,9
50,2
49,2
55,4
55,6
50,9
66,7
48,2
56,2
51,8
49,0
59,2
53,6
43,8
51,7
51,3
51,2
57,3
54,1
MI
Michigan
Minnesota
MN
56,6
60,2
74,0
59,1
37,7
46,4
70,6
51,2
57,8
59,9
61,8
51,5
52,4
57,2
55,3
53,7
50,6
63,8
54,0
51,6
54,9
46,5
49,7
52,9
43,5
51,1
47,9
51,1
54,1
52,7
MN
Minnesota
Mississippi
MS
91,0
87,6
91,1
90,1
88,9
92,8
84,0
89,3
82,1
96,0
97,1
95,7
93,6
87,2
60,4
58,2
39,0
87,1
63,5
78,2
49,6
49,4
61,9
59,9
49,7
49,2
57,6
59,4
56,2
55,3
MS
Mississippi
Missouri
MO
54,0
51,5
49,9
48,5
47,4
50,6
54,6
49,6
55,6
63,7
60,8
52,3
51,4
58,1
50,7
50,1
50,3
64,1
44,9
62,3
51,1
51,2
60,0
51,8
44,1
47,5
50,4
53,3
49,4
53,7
MO
Missouri
Montana
MT
79,9
58,4
54,2
47,0
35,0
56,9
61,1
42,5
58,4
58,8
69,3
58,8
54,3
53,1
59,4
57,1
51,1
59,0
50,6
57,9
52,8
56,8
60,5
52,1
37,6
44,1
58,4
59,1
49,5
55,3
MT
Montana
Nebraska
NE
51,5
50,5
61,4
49,1
43,7
55,3
64,7
47,1
63,2
63,0
57,1
57,2
58,6
54,2
69,2
65,5
62,1
52,6
59,8
70,5
59,2
65,5
70,6
60,2
46,6
53,7
62,3
65,9
56,5
59,8
NE
Nebraska
Nevada
NV
81,2
62,2
56,7
45,7
39,7
53,4
56,9
41,8
56,5
69,4
72,8
60,1
54,6
50,4
61,5
58,0
51,2
58,6
47,5
63,7
50,2
62,5
65,9
58,9
37,4
43,9
49,5
50,5
55,1
52,4
NV
Nevada
New Hampshire
NH
68,7
59,3
60,1
59,3
39,5
49,1
59,8
59,8
58,7
50,4
49,7
53,2
52,1
52,4
60,9
66,1
53,4
63,6
52,1
64,0
54,8
57,7
68,7
62,5
38,9
49,3
48,1
50,3
54,1
52,0
NH
New Hampshire
New Jersey
NJ
59,7
55,3
56,7
56,8
41,2
54,4
67,6
62,2
59,8
49,5
59,5
51,5
50,3
50,3
56,8
64,7
50,0
65,6
46,1
61,6
50,1
52,0
60,1
56,2
43,0
53,7
56,1
52,9
57,1
58,2
NJ
New Jersey
New York
NY
57,6
53,1
53,1
53,1
41,3
51,5
64,6
55,8
49,8
54,1
58,9
51,6
52,3
46,0
55,5
61,2
52,5
68,6
49,8
58,5
52,0
46,7
53,8
51,6
49,7
59,5
60,2
58,4
62,9
63,3
NY
New York
Nové Mexiko (New Mexico)
NM
41,4
50,2
54,7
48,5
59,0
62,7
62,7
56,6
53,5
56,4
55,4
57,8
50,2
59,2
51,9
61,1
50,8
55,0
59,7
51,9
45,9
49,2
47,9
49,8
56,9
53,0
NM
Nové Mexiko (New Mexico)
Ohio
OH
51,0
41,0
51,9
58,5
58,3
64,9
49,9
58,0
52,2
50,2
49,5
56,8
61,1
53,3
62,9
45,2
59,6
48,9
51,5
58,9
55,0
40,2
47,4
50,0
50,8
51,4
50,6
OH
Ohio
Oklahoma
OK
48,0
47,0
50,6
50,1
48,4
63,7
73,3
66,8
57,4
55,6
62,8
54,6
55,1
59,0
55,8
47,7
73,7
50,0
60,5
68,6
57,9
42,7
48,3
60,3
65,6
65,6
66,8
OK
Oklahoma
Oregon
OR
50,1
55,5
67,1
56,4
34,3
48,5
60,2
51,0
64,2
58,0
64,4
53,7
51,8
49,8
60,5
55,3
52,6
63,7
49,8
52,5
47,8
48,3
55,9
51,3
42,5
47,2
47,0
51,4
56,7
54,2
OR
Oregon
Pensylvánie (Pennsylvania)
PA
61,0
60,7
68,0
58,8
36,5
54,3
65,8
65,3
65,2
50,8
56,9
53,2
51,1
50,9
52,7
56,5
51,1
64,9
47,6
59,1
50,4
49,6
53,3
50,7
45,2
49,2
50,6
50,9
54,5
52,0
PA
Pensylvánie (Pennsylvania)
Rhode Island
RI
68,3
59,7
60,6
60,8
39,0
51,1
64,0
59,6
50,2
55,1
53,1
56,7
58,6
57,6
50,9
58,3
63,6
80,9
64,0
53,0
55,4
47,7
51,7
55,6
47,0
59,7
61,0
59,4
62,9
62,7
RI
Rhode Island
Severní Dakota (North Dakota)
ND
55,6
55,2
75,1
61,0
34,1
47,8
77,8
47,7
54,8
69,6
59,6
55,1
53,8
52,2
71,0
61,7
55,4
58,0
55,9
62,1
51,7
64,2
64,8
56,0
44,2
46,9
60,7
62,9
53,2
58,3
ND
Severní Dakota (North Dakota)
Severní Karolína (North Carolina) NC
52,6
53,9
59,7
54,2
59,2
58,1
56,7
58,9
54,9
69,9
73,4
74,0
66,7
58,0
53,9
50,7
52,1
56,2
39,5
69,5
55,3
49,3
61,9
58,0
43,4
48,7
56,0
56,0
49,7
50,4
NC
Severní Karolína (North Carolina)
Tennessee
TN
52,1
53,0
54,2
52,7
52,8
56,3
51,3
52,8
53,8
66,5
68,8
67,3
60,5
49,1
50,0
49,2
52,9
55,5
37,9
67,7
55,9
48,7
57,8
57,9
47,1
48,0
51,2
56,8
56,8
59,4
TN
Tennessee
Texas
TX
68,0
63,1
71,5
74,0
72,6
76,9
59,3
73,7
51,8
88,1
87,1
80,9
71,4
66,0
53,1
55,3
50,5
63,3
41,1
66,2
51,1
55,3
63,6
56,0
40,6
48,8
59,3
61,1
55,4
57,2
TX
Texas
Utah
UT
82,7
50,6
61,4
56,2
37,5
58,8
55,9
49,3
53,6
56,5
69,3
62,3
60,4
54,0
58,9
64,6
54,8
54,9
56,5
67,6
62,4
72,8
74,5
66,2
43,4
54,4
66,8
71,5
62,2
72,6
UT
Utah
Vermont
VT
80,1
75,7
78,0
75,1
37,1
62,4
75,8
78,2
66,9
57,7
56,4
54,8
57,1
61,5
71,5
72,2
58,7
66,3
52,8
62,7
54,3
44,4
57,9
51,1
46,1
53,4
50,6
58,9
67,5
66,6
VT
Vermont
Virginie (Virginia)
VA
52,5
55,3
61,8
60,5
66,0
67,0
61,3
62,5
53,9
68,5
70,2
68,1
62,4
47,9
56,3
55,4
52,4
53,5
43,4
67,8
49,3
53,0
62,3
59,7
45,0
47,1
52,5
53,7
52,6
51,2
VA
Virginie (Virginia)
Washington
WA
57,0
53,4
70,0
57,7
35,2
48,1
56,0
52,2
67,1
57,5
66,4
58,2
56,8
52,6
54,3
53,9
50,7
62,0
47,2
56,9
50,0
49,7
55,8
50,1
43,4
49,8
50,1
52,8
57,3
55,8
WA
Washington
Wisconsin
WI
59,9
60,1
63,2
54,5
41,1
49,4
71,1
54,0
53,5
63,5
63,8
50,2
50,4
50,7
61,0
61,6
51,8
62,1
47,9
53,4
49,5
47,9
54,2
51,4
41,1
48,8
47,8
49,7
56,2
52,8
WI
Wisconsin
Wyoming
WY
51,5
58,7
66,7
55,4
36,2
54,6
64,2
52,4
63,7
56,1
60,6
52,8
51,2
51,6
62,7
60,1
55,0
56,6
55,8
69,0
59,3
62,6
70,5
60,5
39,7
49,8
67,8
68,9
64,8
68,6
WY
Wyoming
Západní Virginie (West Virginia)
WV
52,2
54,3
55,3
53,4
42,1
49,4
55,3
49,5
58,4
54,5
60,6
57,1
54,9
57,3
51,9
54,1
52,7
67,9
49,6
63,6
58,1
49,8
55,1
52,2
48,4
51,5
51,9
56,1
55,6
62,3
WV
Západní Virginie (West Virginia)
District of Columbia (D. C.)
DC
85,5
81,8
78,1
81,6
74,9
85,4
82,7
84,6
85,2
85,2
89,2
92,5
90,9
DC
District of Columbia (D. C.)
61,1
43,4
60,7
50,1
50,8
58,8
53,4
43,0
49,2
48,4
50,7
52,9
51,0
CELKOVĚ
51,9
51,0
52,3
51,6
59,8
56,4
51,6
41,8
49,2
38
60,3
54,0
58,2
57,4
60,8
54,7
53,4
49,6
55,2
57,4
49,7
39
CELKOVĚ
Prezidentské volby USA ve 20. a 21. století
AK HI
0
DC
500 km
Průměr volebních účastí 1960–2012 (podíl z oprávněných voličů) do 50 %
50–60 %
nad 60 %
130 120 110 100 90 80 70 60 50
počet hlasujících voličů počet hlasů pro vítěze
40 30
Počet volitelů za jednotlivé státy 1912 WA
7
ME
MT
ND
4
5
5
12
ID
40
12 20
04
08
20
20
96
00 20
92
19
19
84
88 19
80
19
76
19
72
19
19
64
68
19
19
56
60 19
52
19
19
44
48
19
19
36
40 19
32
19
19
24
28
19
19
16
20 19
12
19
19
04
08
19
19
Změna počtu volitelů v jednotlivých státech Poslední významná změna v celkovém počtu volitelů nastala po sčítání v r. 1910, pozdější malý nárůst odpovídal přijetí nových států a uznání nároku D. C. (1904 – 476, 1908 – 483, 1912 – 531, 1960 – 537, od 1964 – 538). Změna „váhy“ jednotlivých států ve volitelském sboru souvisí s nerovnoměrným nárůstem populace. Pro ilustraci připojujeme volební mapy z let 1912 (tehdy měly USA 48 států) a 2012 (50 států a D. C.). Dnes náleží Kalifornii stejný počet volitelů (a tedy stejný význam) jako všem ostatním státům západu USA dohromady. Nerovnoměrné rozložení existovalo pochopitelně vždy, v průběhu 20. století se posunulo těžiště ze severovýchodu a středu více na úplný jih (Texas, Florida) a především západ USA (Kalifornie). Jde o důsledek migrace do tzv. „slunečného pásu“ jihu a jihozápadu, který se stal symbolem moderního průmyslu a služeb (letecký a kosmický průmysl, elektrotechnika, software atd.). V případě Arizony, Nového Mexika, Texasu či Kalifornie je příčinou nadprůměrného nárůstu počtu obyvatel také geografická blízkost hranic s Mexikem, odkud je v posledních desetiletích nejvyšší přistěhovalectví do USA. Pás šesti států na jihozápadě a západě USA (Texas –Washington) měl zastoupení ve volitelském sboru v r. 1904 odpovídající 7,5 %, v r. 2012 již 23,8 %. Naopak relativně poklesl význam států na severovýchodě (stagnace tradičních průmyslových odvětví), ale také zemědělských států ve středu země (např. sedm zemědělských států v oblasti prérií, podél Mississippi – Severní a Jižní Dakota,
Nebraska, Kansas, Minnesota, Iowa, Missouri – mělo v r. 1904 celkem 68 volitelů, zatímco v r. 2012 už jen 43 volitelů). Jak už bylo zmíněno v úvodu, rozložení členů ve volitelském sboru je přepočítáváno podle každého sčítání obyvatel (volitelský sbor je odrazem zastoupení zákonodárců v Kongresu). Vítězství ve volbách Jak kandidáti republikánské strany, tak kandidáti demokratů zvítězili ve 14 prezidentských volbách za posledních 108 let. Kandidáti jiných stran nebo uskupení dokázali ovlivnit volby jenom tím, že oslabili jednoho z hlavních kandidátů. V mnoha případech jde o kandidáty z lůna velkých stran – po neúspěchu na nominačním sjezdu, nebo když zásadně nesouhlasili s nominací konkrétního kandidáta, šli sami do voleb (1912 T. Roosevelt, 1924 R. La Follette, 1948 J. S. Thurmond, 1960 nezávislí volitelé, 1968 G. Wallace). Nejlepší výsledek kandidáta třetí strany zaznamenal bývalý oblíbený prezident T. Roosevelt v r. 1912 (27,4 % voličských hlasů, zisk 88 volitelů). Specifický byl volební rok 1960, kdy značný volební úspěch zaznamenali tzv. nezávislí volitelé, kteří odmítli podpořit kandidáty nominované sjezdem demokratů ( 24). Nejpřesvědčivější vítězství podle podílu voličských hlasů zaznamenal L. Johnson v r. 1964 (61,1 %), podle podílu volitelských hlasů F. D. Roosevelt v r. 1936 (98,5 %), nejvyšší počet volitelských hlasů obdržel R. Reagan v r. 1984 (525). Naopak nejtěsnější volby byly v r. 1960, kdy rozdíl mezi podíly voličské podpory kandidátů Demokratické a Republikánské strany
Změna prostorového rozložení podpory hlavních politických stran V r. 1904 bylo rozložení sil „ukázkové“ – demokratický kandidát „získal“ všechny státy „Jihu“, republikán zvítězil ve všech ostatních státech. Až do 60. let 20. století přežívala prostorová diferenciace daná občanskou válkou v USA (1861–65), resp. zrušením otroctví a obdobím tzv. Rekonstrukce Jihu (1865–77). Vzhledem k roli, kterou Republikánská strana (z ní vzešel A. Lincoln) sehrála v těchto událostech, bylo pro velkou část jižanů naprosto nepřijatelné ji volit (prezidentští kandidáti demokratů získávali na Jihu neuvěřitelně vysoké podíly voličských hlasů, např. v Jižní Karolíně neklesl jejich zisk v deseti volbách v období 1904–40 nikdy pod 90 %!). Naopak severovýchod podporoval více republikány, byť zde nebyla podpora tak jednoznačná jako v případě Jihu a demokratů. Postupně se však toto dělení začalo měnit. Historicky republikánský severovýchod přestal být jejich baštou ve 30. letech 20. století, demokrati ztratili „svůj“ Jih ve zlomových volbách 1964, od té doby volí jižanské státy takřka jednotně republikány (s výjimkou voleb v r. 1976; 28). Je možné konstatovat, že první polovina 60. let 20. století tak znamenala zásadní zlom ve volebních preferencích. Značná část voličů na Jihu byla již delší dobu rozladěna liberální politikou Demokratické strany, zvláště v otázce menšin a rasové segregace (štěpení strany v r. 1948, hnutí nezávislých volitelů v r. 1960). Politika prezidentů Kennedyho a Johnsona (včetně schválení zákona o občanských právech v r. 1964) znamenala „poslední kapku“ – Jih se přiklonil k podstatně konzervativnějším republikánům. V posledních šesti volbách se ustavilo nové rozložení sil: západní pobřeží a severovýchod USA volí demokraty, nepobřežní státy středozápadu a jih USA
45
4 NH
13
5
WY
MI
CT
13
8
3 6
KS
24 OH
8
IL
10
18
MD
WV
15
CO
13
12
3
3
SC
9 MS
AL
9
GA
12
10
TX
8
12
NC
TN
AR
10
NM
DE
VA
MO
OK
7
14
3
12
13 KY
AZ
5
NJ
PA
IN
29
UT
4
CA
RI
38
IA NE
18
MA
NY
3 NV
14
10
20
LA
FL
Rok 1912 jsme zvolili proto, abychom mohli zahrnout i státy vzniklé mezi lety 1904 a 1912 (Oklahoma, Nové Mexiko, Arizona).
6
0
500 km
2012 WA
12 ME
MT
ND
3
0
15
WI
VT
SD
4
20 10
6
4
MN
OR
7
4
3
MN
3
16
OR
10
ID
VT
WI
29
SD
4
10
3
MA
NY
3 IA
NE
NV
6
20
6
5
IN
MD
11
CO
6 9
10
13
10
8
VA
KY
3 DC
MO
NM
11
11
OK
AZ
AR
7
5
NC
TN
15
SC
6 MS
6
TX
4
7
DE
5
IL
KS
6
55
11 RI
14
3
WV
OH
CT
NJ
PA
18
20
UT
CA
4 NH
MI
WY
AL
9
9
GA
16
8 38 LA
FL
Nejsou zobrazeny terče volitelů Aljašky (3) a Havajských ostrovů (4).
29
0
500 km
volitelé podle oblastí USA 1912
4,7 % 4,5 %
2004
13,9 %
6,8 %
5,3 %
5,8 %
26,2 %
11,5 %
3,2 %
volební účast podle států
vývoj počtu hlasujících voličů
počet hlasujících voličů (mil.) počet hlasů pro vítěze voleb (mil.)
Nárůst počtu voličů První prezidentské volby ve 20. století se konaly v r. 1904, Spojené státy tehdy měly přibližně 82 milionů obyvatel (zhruba čtvrtinu dnešní populace), k volbám se dostavilo 13,5 milionu oprávněných voličů ve 45 existujících státech USA. Během osmi let přibyly další tři státy (Oklahoma, Nové Mexiko a Arizona), v r. 1959 doplnily Aljaška a Havajské ostrovy počet států USA na dnešních 50. Od r. 1964 má vlastní volitele i District of Columbia, ačkoliv není zastoupen v Kongresu (počet volitelů odpovídá úhrnu senátorů a poslanců, na které by měl nárok, kdyby byl státem, nesmí však převýšit počet volitelů státu s nejnižším počtem obyvatel – XXIII. dodatek ústavy z r. 1961). Od té doby probíhají prezidentské volby v 51 volebních obvodech, které mají díky většinovému systému zásadní roli (nikoliv jen statisticko-organizační jako např. u nás). Od r. 1920 je právo volit celostátně garantováno ženám (XIX. dodatek ústavy) – do té doby mohly volit jen v některých státech. XXVI. dodatek ústavy z r. 1971 celostátně garantuje volební právo pro občany starší 18 let. Pro úplnost je nutno zmínit, že volit může občan, který je tzv. registrován, přičemž proces registrace voličů je upravován místní legislativou jednotlivých států. Jak dokládá graf, za 108 let se počet voličů zdesateronásobil, což souvisí přirozeně především s nárůstem počtu obyvatel USA (1904 – 82,2 mil., 1920 – 105,3 mil., 1960 – 178,6 mil., odhad 2012 – 314,0 mil.), ale také s rozšířením volebního práva (viz výše). Průměrná volební účast za období 1904–2012 je zhruba 56 % (z oprávněných voličů). Volební účast se snižovala z hodnot nad 60 % na začátku století k hodnotám kolem 50 % v 80. a 90. letech 20. století. Existují významné regionální rozdíly ve volební účasti v rámci Spojených států amerických.
byl 0,16 % (113 000 hlasů). Anomálií voleb ve 20. století (a důsledkem principu vítěz bere vše) byly volby v r. 2000, kdy kandidát demokratů A. Gore sice získal nejvíce voličských hlasů, ale nezískal potřebnou většinu volitelů – prezidentem se stal republikán Bush. Je to v historii prezidentských voleb USA čtvrtý případ (r. 1824, 1876, 1888). Volby v r. 2000 přinesly také nejmenší odstup v rozdílu volitelských hlasů (271 vs. 266) od r. 1876. Nejdéle úřadujícím prezidentem v dějinách USA byl F. D. Roosevelt, který zvítězil ve čtyřech po sobě jdoucích volbách (1932–1944) a v úřadu byl od r. 1933 do své smrti v r. 1945. V r. 1951 byl přijat ústavní dodatek, který omezil právo vykonávat úřad prezidenta na nejvýše dvě funkční období. Nejkratší funkční období naopak měli W. Harding (1921–23, zemřel), J. F. Kennedy (1961–63, zavražděn) a G. Ford (1974–1977, do funkce byl nominován jako viceprezident, v dalších volbách nebyl zvolen). Za posledních sto let nastaly čtyři případy, kdy viceprezident musel zastoupit zemřelého nebo odstoupivšího prezidenta a stal se novým prezidentem USA (1923, 1945, 1963, 1974). Zvláštní je případ r. 1974 – G. Ford nebyl zvolen v řádných volbách v r. 1972 viceprezidentem, nastoupil teprve po rezignujícím viceprezidentovi Agnewovi.
22,4 %
20,5 %
13,4 %
23,0 %
16,8 %
10,4 %
11,7 %
Oblasti zleva: státy pacifického pobřeží, státy Skalistých hor, jihozápad USA, státy centrálních rovin, středozápad USA, jih USA, státy středoatlantské oblasti, severovýchod USA. Barvy odpovídají podkladům oblastí v mapách na této straně.
volí republikány. Odráží to skutečnost, že hlavní podporu získávají demokraté mezi obyvateli velkých měst a hustě zalidněných území, které se koncentrují právě na pacifickém pobřeží a na severovýchodě Spojených států amerických. Politologové zavedli pojem červené a modré státy. Nazývají tak ty státy, které mají tendenci v současnosti volit republikány, resp. demokraty. Lze najít jisté celkové charakteristiky států, které do jisté míry korelují
41
s volebními výsledky. Červené (republikánské) státy mají většinou vyšší podíl venkovského obyvatelstva s celkově nižším vzděláním a vyšší religiozitou (jde např. o tradičně konzervativní státy ve středu USA). Jak bylo řečeno výše, Američané z měst, multikulturní liberální společnost a oblasti s početně zastoupenými menšinami (Hispánci, Afroameričané) výrazněji podporují demokraty (modré státy). Je ovšem nutné dodat, že rozdíly nejsou zdaleka tak ostré.
2012
CT
MI
WY
1992
MA
NY
1972
WI
SD
1952
VT
NH ID
1932
1912
MI
RI
PA
IA
NJ
NE
MO
KY
NC TN OK SC
MS
AL
GA
2008
1988
DC
HI
AK
DC
HI
DC DC
AK
HI HI
AK AK
1964–2012
HI
500 km
AK
0
1968
FL
1948
1908
LA
1928
TX
WA
MT
ME
ND
MN
MI
OR
VT
NH ID
WI
SD
MA
NY
CT
MI
WY
IL
UT
2004
DE
1984
MD
OH
IN
WV
CO
CA
1964
NV
1944
NJ
1924
1904
RI
PA
IA NE
VA
KS
MO
KY
DC NC
TN
MS
AL
DC
HI
AK
Nejsou zahrnuty Aljaška (silně republikánská) a Havajské ostrovy (silně demokratické).
GA
TX
Četnost vítězství prezidentských kandidátů hlavních stran v jednotlivých státech
DC
SC
HI
AR
NM
AK
OK
AZ
LA
FL
vítězství republikánů ve více než 80 % voleb vítězství republikánů v 60–80 % voleb
42
2000
1980
1960
AK
HI
DC
HI
DC
DC
AK
HI
1996
AK
DC
http://uselectionatlas.org/ http://www.uselections.com/ http://www.presidentelect.org/ http://elections.gmu.edu http://www.electoral-vote.com/ http://clerk.house.gov/members/electionInfo/ http://www.archives.gov/federal_register/electoral_college/ http://www.fec.gov http://www.whitehouse.gov/ http://www.americanpresidents.org/ http://www.presidentsusa.net/ http://memory.loc.gov/ammem/index.html http://www.gop.org/ http://www.democrats.org/ http://en.wikipedia.org/ http://www.usconstitution.net/ http://www.findlaw.com/casecode/ http://usinfo.state.gov/usa/infousa/facts/
HI
Internetové zdroje:
1976
Janda, K., Berry, J. M., Goldman, J., Huff, E.: Výzva demokracie. Systém vlády v USA. Sociologické nakladatelství (SLON), Praha 1998, 423 s. Klíma, M.: Volby a politické strany v moderních demokraciích. Nakladatelství Radix, Praha 2003, 273 s. Kostelecký, T.: Volební systémy a politický konflikt v prostoru. In: Jehlička, P., Tomeš, J., Daněk, P.: Stát, prostor, politika. KSGRR PřF UK, Praha 2000, s. 242–262. Krejčí, M.: Jak se dělá prezident. Otakar II., Praha 2000, 201 s. Majstr, J., Mundil, S.: Washington do uzávěrky (prezidenti, novináři, kongresmani). Český spisovatel, Praha 1997, 559 s. Nevins, A., Commager, H. S.: Dějiny Spojených států. AMLYN, Klatovy 1994, 379 s. Purvis, T. L.: Encyklopedie dějin USA. Ivo Železný, Praha 2004, 575 s. Sandy, M. L.: Parties and Elections in America: The Electoral Process. Random House, New York 1987, 315 s. Schäfer, P.: Prezidenti USA. Mladá Fronta, Praha 1995, 539 s. Schantz, H. L.: American Presidential Elections: Process, Policy and Political Change. State UNY Press, Albany 1996, 258 s. Tindall, G. B., Shi, D. E.: Dějiny států: USA. NLN, Praha 2008, 904 s.
1956
zhruba vyrovnaný počet vítězství
1940
500 km
1936
0
vítězství demokratů v 60–80 % voleb
1920
vítězství demokratů ve více než 80 % voleb
vítězství republikánského kandidáta podle voličských hlasů
AR
NM
vítězství demokratického kandidáta podle voličských hlasů
AZ
vítězství kandidáta třetí strany podle voličských hlasů
DC
HI
AK
DC
HI
AK
DC
VA
KS
HI
DE
WV
CO
CA
MD
OH
IN
IL
UT
AK
NV
AK
Barone, M., Ujifusa, G.: The Almanac of American Politics 1982: The President, the Senators, the Representatives, the Governors: Their Records and Election Results, Their States and Districts. Washington, Barone 1981, 1258 s. Dvořáková, V.: Spojené státy americké – společnost a politika. Libri, Praha 2002, 298 s.
MN
1916
literatura:
ME
ND
500 km
Pro zobrazení území Spojených států amerických jsme použili Albersovo plochojevné kuželové zobrazení.
MT
OR
0
Poznámky: 1) Při psaní jmen prezidentských kandidátů se řídíme českými zvyklostmi – uvádíme dvě obvyklá jména, při psaní jmen prezidentů uvádíme všechna jména, která prezident používal nebo používá. 2) Protože jsme podíly v grafech zaokrouhlovali na jedno desetinné místo, je možné, že jejich součet nebude vždy přesně roven 100. 3) Fotografie prezidentů jsme čerpali z volných zdrojů.
WA
1900
Obecně lze říci, že mezi lety 1904 a 2012 došlo k výrazné změně geografického rozložení voličských preferencí, na konci 20. století se stala charakteristickou vyrovnanost podpory obou hlavních stran a větší vyhraněnost příznivců obou táborů, o výsledku voleb nyní rozhoduje malá část nerozhodnutých voličů v několika málo státech. Vedle stranické příslušnosti hraje velkou roli i osobnost kandidáta – voliči oceňují především vůdčí schopnosti, zkušenosti a důvěryhodnost. Více než v minulosti hraje při výběru kandidáta roli také zahraniční politika USA a její směřování. Změny zaznamenal i samotný úřad prezidenta – 20. století bylo ve znamení posilování jeho pravomocí, mimořádně se zvýšil jeho význam na poli legislativním, když se prezident ujal vedoucí role v legislativním procesu (návrhy zákonů, které předkládá Kongresu ke schválení). Vzhledem k dominantní pozici USA, kterou v průběhu 20. století získaly (a současně posílení pozice jejich prezidenta), tak na začátku 21. století mají (a v dohledné době stále mít budou) volby amerických prezidentů mimořádný význam pro celý svět.
volební preference 1904–1960
1896
Za silné červené státy jsou považovány Aljaška, Idaho, Indiana, Jižní Dakota, Kansas, Nebraska, Oklahoma, Severní Dakota, Utah a Wyoming, které od zmiňovaných voleb v r. 1964 nikdy nevolily demokraty (kromě jediné výjimky Indiany – v té v roce 2008 vyhrál demokrat Obama). Dalšími silnými červenými státy (demokraty nevolily od r. 1976) jsou Alabama, Jižní Karolína, Mississippi a Texas. Naopak silnými modrými státy jsou Havajské ostrovy, na pacifickém pobřeží Washington, Oregon, Kalifornie, na severovýchodě New York, Pensylvánie, Vermont, Maine, Massachusetts, Connecticut, Rhode Island, New Jersey, Delaware, Maryland a na středovýchodě Minnesota, Wisconsin, Michigan a Illinois. Ojedinělým případem je D. C., kde zatím vždy vyhráli demokratičtí kandidáti. V červených a modrých státech je o vítězi voleb prakticky rozhodnuto už měsíce před volbami a závěrečná fáze volební kampaně je tak honem za získání podpory jen v několika zbývajících (a mnohdy – z pohledu počtu volitelů – jen málo významných) státech (již měsíc před volbami v r. 2012 bylo dle průzkumů rozhodnuto ve 38 státech).
Předkládáme čtenáři Atlas prezidentských voleb v USA, který zachycuje výsledky volebních klání za posledních více než sto let. Prezidentské volby v USA jsou zajímavé samy o sobě už od svých počátků, jejich význam pro světovou politiku je ale daleko větší ve století dvacátém, kdy se Spojené státy postupně staly velmocí číslo jedna, a jejich prezident je tak vnímán jako nejmocnější muž světa. Výsledky voleb promítáme do map – zajímá nás geografické rozložení volebních výsledků, chtěli jsme zachytit přelévání sympatií k demokratickým a republikánským kandidátům na mapě Spojených států v průběhu století. Ambicí našeho díla je přiblížit jedno z nejtradičnějších politických soupeření, seznámit čtenáře s jeho systémem a formou krátkých medailonů i s jednotlivými americkými prezidenty a událostmi jejich funkčního období.
9 788087 34320 3
