164

NÁŠ ČASOPIS Duben 2015 / 164 Ale Marie stála venku před hrobem a plakala. Přitom se naklonila do hrobu a spatřila dva anděly v bílém rouchu, sedící na místě, kde předtím leželo Ježíšovo tělo, jednoho u hlavy a druhého u nohou. Otázali se Marie: „Proč pláčeš? “ Odpověděla jim: „Odnesli mého Pána a nevím, kam ho položili.“ Po těch slovech se obrátila a spatřila za sebou Ježíše; ale nepoznala, že je to on. Ježíš jí řekl: „Proč pláčeš? Koho hledáš?“ V domnění, že je to zahradník, mu odpověděla: „Jestliže tys jej, pane, odnesl, řekni mi, kam jsi ho položil, a já pro něj půjdu.“ Ježíš jí řekl: „Marie!“ Obrátila se a zvolala hebrejsky „Rabbuni“, to znamená ‚Mistře‘. Ježíš jí řekl: „Nedotýkej se mne, dosud jsem nevystoupil k Otci. Ale jdi k mým bratřím a pověz jim, že vystupuji k Otci svému i Otci vašemu a k Bohu svému i Bohu vašemu.“ Marie Magdalská šla k učedníkům a oznámila jim: „Viděla jsem Pána a toto mi řekl.“ (Janovo evangelium 20,11-18) Milí přátelé, sestry a bratři, Ježíšův prázdný hrob nebyl pro Marii ujištěním o vzkříšení, o tom, že Ježíš žije – byl to jen další šok, zklamání a zmatek. Zmatená a zoufalá nebyla jen Marie – všichni Ježíšovi učedníci si prožili něco hrozného. Oni totiž poznali v Ježíši Mesiáše, toho, který měl osvobodit Izrael – věřili mu, spolehli se na něj – úplně, stoprocentně. Ježíš byl popraven a je mrtev. Byla jejich víra nanic, spolehli se na něj nadarmo? Marie je zoufalá a plná pochybností. S Ježíšem, díky Ježíši se toho v jejím životě tolik změnilo. Ale teď se zdá, že to všechno bylo nanic. Začalo to tak nadějně a tak brutálně to skončilo. Ale Marie nezůstává sama se svými slzami. Nejdříve k ní mluví dva andělé. Anděl (angelos) znamená řecky posel. Ten, koho nám Bůh poslal, koho nám postavil do cesty (kdo nám v životě nějak pomohl, kdo nám pomohl k víře, kdo pro nás měl dobré slovo). Andělé se ptají Marie: „Proč pláčeš?“ A ona odpovídá: „Odnesli mého Pána a nevím, kam ho Obr. Zuzanka Franková, 14 let

položili.“ Marii skutečně nenapadlo, že by Ježíš – její Pán – byl vzkříšen a nechal po sobě prázdný hrob. Ona z toho byla jen zoufalá. Chtěla ho aspoň pomazat, vykonat mu tu poslední službu, a ani to teď nejde. Horší to už snad ani nemůže být. Zabili ho – a teď ještě odnesli jeho tělo. To je hnusné a navíc nedůstojné. Mimochodem – hned po Ježíšově zmrtvýchvstání se rozšířilo vysvětlení, proč že byl ten hrob prázdný - Ježíšovi učedníci údajně odnesli jeho tělo, aby mohli říci, že byl vzkříšen. Tak to zaznamenává už evangelista Matouš. Ale Ježíšovi učedníci, stejně jako Marie Magdalská, na to neměli ani pomyšlení. Zapomněli na Ježíšova slova o tom, že vstane z mrtvých. Ale pak se Marie obrátila a uviděla Ježíše. To se může stát i nám: obrátit se od těch, kdo nám o Ježíši řekli, k němu samému, vzhlédnout od andělů k Bohu. Mně osobně to také trvalo, než jsem zjistil, že do kostela chodím nejen kvůli lidem, se kterými se tam setkávám, ale také a především kvůli víře, kvůli Bohu. Marie spatřila za sebou Ježíše. Přichází k ní Ježíš, ten vzkříšený Ježíš. Ale Marie ho nejdřív nepoznává. Možná nevidí dobře skrz své slzy, možná že nemůže sama vyjít z té hořkosti, která ji zaplavila. Ježíš jí pokládá stejnou otázku, jako ti andělé: „Proč pláčeš? Koho hledáš?“ Marie ale pokládá Ježíše za zahradníka – a odpovídá mu spontánně, hořce, možná naštvaně: „Jestliže tys jej, pane, odnesl, řekni mi, kam jsi ho položil, a já pro něj půjdu.“ Marie se nevzdává, je odhodlaná si Ježíše najít. Ale to nestačí. Sama ho nepoznává. To rozhodující přichází z druhé strany: Ježíš Marii oslovuje, volá jí jménem, jako když s ní mluvil dřív. Teď ho poznává. Reaguje opět spontánně, ale jinak: „Mistře!“ Stačí jedno slovo – a je v něm toho tolik. Ježíš pro ni znamená všechno, díky Ježíši teď Marie, bývalá prostitutka, žije nový život. Radost naplňuje její srdce. Nejraději by ho objala – nejraději by se ho dotkla – možná aby věděla, jestli je to opravdu On – ale to Ježíš nechce: „Nedotýkej se mne! Mě si nemůžeš podržet - ale podržet si můžeš toto setkání, tuto radost, na celý život, na vždycky.“ Sestry a bratři, i nás může Vzkříšený potkat. A k tomu nepotřebujeme žádnou nadpřirozenou vizi, ani nemusíme prožít nějaké obzvláštní zjevení. To, co potřebujeme, je prosté, ale o to důležitější: nechat se jím oslovit, tak jako Marie. Vždyť On každého z nás volá jménem. To se děje velmi zřetelně např. při křtu. Také nám chce být blízko u svého stolu, chce se stát chlebem našeho života, pokrmem naděje, sílou lásky. I my můžeme říkat dál to, co řekl Ježíš Marii: že cesta k Bohu je volná, otevřená pro každého. A ještě víc: V životě i ve smrti nás provází a nás očekává milosrdný a láskyplný Bůh, který je Otcem Ježíše Krista i nás všech. Jeho lidskou tvář jsme poznali právě v Ježíši Kristu, který zvěstoval lidem Boží lásku pro všechny, ať se to hodilo nebo ne, říkal lidem pravdu do očí – a zaplatil za to životem. Ale Bůh se k jeho cestě přiznal, jeho vzkříšením potvrdil platnost Ježíšovy zvěsti i smysl jeho utrpení. Přijměte srdečné pozvání nejen na všechny bohoslužby, kdy se můžeme v radosti setkávat se Vzkříšeným Kristem i se sebou navzájem, ale i na Den Diakonie (pozvánka je uvnitř) a na sborový večer, kdy s námi bude Jan Bleša, římskokatolický farář z Kelče, mluvit o Večeři Páně. Přeji Vám všem radostí naplněný velikonoční čas. Srdečně Váš Daniel Heller, farář 2

č.164

Duben 2015

Jubilanti ——————————————————————— Věra Dobešová Eliška Adámková Marie Foltová Milena Šustalová František Palacký Milan Cedidla

Jan Zajíček Jaroslav Toman Emílie Buryšková Karla Stržínková Ludmila Kargerová Daniel Košťál

Staršovstvo —————————————————————  Reminiscence - hodnoceny byly: úžasný sborový večer sestry Blanky Maršálkové s pohoštěním, koncert Paprsků, sborový den s farářem Mojmírem Blažkem, Chaverut s velvyslancem Gary Korenem, presbyterní konference, sborové shromáždění, Velikonoce, čtení Bible na náměstí.  Žádosti: nahrávání ZUŠ Mibidizo v sobotu 13.6. (ev. 20.6.) 2015 v našem kostele, dovolená bratra faráře Hellera 2.-9.5.2015 a 31.5.-1.6.2015 – s obojím staršovstvo souhlasí  Sestra Eva Janírková zaslala finanční informace k 5. dubnu 2015: pokladna: 19 559,- Kč, bankovní účet: 276 833,- Kč, saláry hotově březen: 6 400,- Kč, saláry bankou březen: 7 050,- Kč, sbírky celkem březen: 21 002,- Kč, z toho 2 650,- Kč účelová sbírka, 2 440,- Kč postní na Sýrii, 10 087,- Kč pro potřebu sboru, 5 825,Kč na Hlavní dar lásky Jeronýmovy jednoty. ze zápisu Tomáše Jelínka

Sborové shromáždění ———————————————— Výroční sborové shromáždění zahájil bratr kurátor Martin Fojtů, který také jeho jednání předsedal. Zapisovatelem byl zvolen bratr Pavel Trusina, ověřovateli zápisu byli zvoleni bratři Daniel Košťál a Pavel Hromádka, skrutátorem byl zvolen bratr Tomáš Jelínek. Byly předneseny tyto zprávy: Zpráva kurátora sboru za rok 2014, kterou přednesl bratr kurátor Martin Fojtů. Zpráva kazatele sboru za rok 2014, kterou přednesl bratr farář Daniel Heller. Zpráva o nedělní škole za rok 2014, kterou přednesla sestra Daniela Jelínková. Zpráva spolku Communio Viatorum za rok 2014, kterou přednesl bratr Václav Fuksa. Zpráva o hospodaření sboru za rok 2014, kterou přednesla sestra Eva Janírková. Zprávu revizorů sborového hospodaření za rok 2014 přednesla Jarmila Valchařová. Zpráva o mládeži sboru za rok 2014 vypracoval Jindřich Jelínek a přednesla sestra Daniela Jelínková. Zpráva místního střediska Diakonie ČCE domácí péče za rok 2014, kterou přednesla ředitelka střediska sestra Zdislava Odstrčilová. Duben 2015

č.164

3

Poté sborové shromáždění schválilo všechny uvedené a přednesené zprávy, účetní uzávěrku sboru za rok 2014 a rozpočet sboru na rok 2015. Sborové shromáždění zakončil modlitbou bratr farář Heller. ze zápisu Pavla Trusiny

Zpráva kazatele za rok 2014 Milé sestry a milí bratři, má zpráva částečně doplní zprávu br. kurátora ve věcech duchovních, v oblasti setkávání a v tom, co se úzce týká mé práce. Během loňského roku jsem čerpal tříměsíční studijní volno. Děkuji Vám všem za pochopení a staršovstvu a dočasnému administrátorovi br.f. J. Krupovi za vstřícnou spolupráci. Děkuji zvláště br. kurátorovi, který si vzal na starost biblické hodiny a průběžně se ujímal různých úkolů. Ve výuce náboženství mě zastupovala ses. Ľubica Trusinová, při biblických hodinách bratři Pavel a Martin Fojtů. Množství aktivit v našem sboru vnímám jako nabídku, která je vždy pozváním, nikoli povinností. Začnu u toho nejdůležitějšího – u bohoslužeb: Ty se konaly, stejně jako i vysluhování VP, podle stejného rozpisu a v pravidelnosti jako v letech předchozích. Při bohoslužbách posloužili čteným kázáním sestra Pavla Taurková a bratři Tomáš Jelínek, Daniel Košťál, Pavel Trusina a Martin Fojtů. V rámci zástupů při mé dovolené a studijním volnu a při sborových dnech u nás posloužili: bratři faráři Miroslav Frydrych, Pavel Fojtů, Jan Krupa, Mojmír Blažek a Lubomír Červenka (v rámci návštěvy synodálů z Moravskoslezského seniorátu, spolu se ses. Noemi Batlovou, pastorační pracovnicí z Olomouce). Všem domácím i hostům srdečně děkuji. Starší a nemocné členy sboru jsme zvali a sváželi na bohoslužby s díkčiněním za úrodu. Kázání pro děti jsem měl 1x za měsíc, protože bylo málo učitelů nedělní školy (NŠ), ale po zúžení NŠ na skupinu menších dětí máme opět učitelů dost na to, aby mohlo být kázání pro děti méně často než 1x měsíčně. Děkuji nejen všem hudebníkům, ale také těm, kteří spolu se mnou při bohoslužbách slouží, ať jsou to presbyteři, mládež nebo děti. Bohoslužby v Domově pro seniory v Podlesí se konaly se čtrnáctidenní pravidelností (s výjimkou karantény). Děkuji všem, kteří tam se mnou jezdí a povzbuzují klienty Domova pro seniory i mne. V Domově pro seniory Podlesí mne zastupovali kolegové Josef Hurta, Radmila Včelná, Pavel Čmelík, Jarmila Wiera Jelinek, Zdeněk Píštěk, Bronislav Czudek, Martin Tomešek a také manželé Košťálovi. Br. Košťál pravidelně doprovází společný zpěv. V domově v Podlesí pracuje velkou částí svého úvazku sestra Věra Tyralíková. Její pastorační péče je klienty vnímaná velice kladně a v současné době, kdy se tamní společenství vlivem stěhování a chystaného zániku Domova rozpadá, je velmi důležitá, protože přináší uklidnění a naději. Biblická hodina se konala pravidelně. Probírali jsme biblická čtení z následující neděle, od podzimu jsme probírali „8 základních biblických pojmů“ podle stejnojmenné brožurky od br.f. Bohuslava Otřísala. Jedenkrát měsíčně se scházíme i se společenstvím neslyšících (tzv. kurzy Beta) – vede to k oboustrannému obohacení a je to 4

č.164

Duben 2015

možné jen díky obětavosti sestry Ľubici Trusinové, která tlumočí výklad i diskusi do znakové řeči a znakovou řeč do češtiny. Skupinka dětí je nyní menší, protože z ní odešly starší děti do dorostu, začaly však přicházet dvě „nové“ děti. Doufám, že z šestičlenné skupiny dorostu vznikne základ pro novou skupinu mládeže. Dorost směřuje ke konfirmaci. Ta by se mohla konat příští rok, není však zakončením přípravy v dorostu, dospívající se k ní budou moci přihlásit z mládeže, aby jejich rozhodnutí nebylo pod žádným tlakem. Tato praxe se již dříve v našem sboru osvědčila. Mládež podá ještě svou zprávu. Chtěl bych říci, že ač prožívá v setkávání útlum, tak když se sejde, je to vždy radostné setkání. Chtěl bych poděkovat za to, jak se mladí lidé v našem sboru věnují dětem a dorostu, pořádají pro ně víkendovky a tábory (právě nyní probíhá tzv. veteránská víkendovka). Při sborových dnech jsme měli jako hosty br.f. Petra Kulíka (s biblickou přednáškou „Svatost a láska“ podle knihy Leviticus) a br.f. Jana Krupu. Dva sborové dny jsme věnovali účasti na setkání v rámci Měsíce přátelství s Izraelem (Chaverut). Bez hostů bylo odpoledne se vzpomínáním na prázdniny a společný výlet na chalupu br. Hromádky spojený se smažením vajec. Dubnový sborový den byl tradičním Dnem Diakonie, za účasti bratra faráře Daniela Ženatého, náměstka synodního seniora. Byli při něm oceněni zasloužilí pracovníci i dobrovolníci Diakonie. Sborové večery pro nás připravili ses. Marta Doubravová ze střediska Diakonie na Vsetíně (o práci s Romy), celocírkevní kantor br. Ladislav Moravetz (o písni Studně nepřevážená), sestra Libuše Jelínková (vzpomínkový večer „Klíč a vzpomínky“), seniorátní kurátor br. Vladimír Buzek (setkání na Velké Lhotě s tématem proběhlého synodu) a manželé Košťálovi a manželé Krupovi (adventní setkání s účastí hostů z Velké Lhoty). V září se konal dvoudenní sborový zájezd do Jeseníků (byli jsme hosty u Kielarů na Malé Morávce a ve FS ČCE v Bruntále). V lednu probíhaly ekumenické bohoslužby, tradičně s velkou účastí. Jsem vděčný za ekumenická modlitební setkání, která se konají každý poslední pátek v měsíci. Novou a nadějnou aktivitou je ekumenický večer chval, který se bude konat několikrát do roka. I v loňském roce jsem byl pozván na ekum. bohoslužbu do sousední farnosti v Kelči. Navázal jsem kontakt s novým farářem CČSH Milanem Koplíkem z Nového Jičína. Náš sbor se také zapojil do Muzejní noci, kdy v našem kostele proběhla vernisáž výstavy sestry Karly Palátové a varhanní koncert sestry Daniely Valchářové. V rámci Noci kostelů jsme uspořádali panelový rozhovor na téma: Víra – nevíra / Ateismus – křesťanství a jiná náboženství / Otázky a pochybnosti. Ten se nesetkal početně s velkým zájmem, ale zpětná vazba účastníků byla velmi kladná, je zde zájem na pokračování dialogu mezi „věřícími“ a „nevěřícími“ a mezi vyznavači různých náboženství - chtěl bych v tom pokračovat, i když už máme na Noc kostelů i jiný program. Duben 2015

č.164

5

Zúčastnili jsme se také oslav střediska Diakonie hospic Citadela, které slavilo 10. výročí otevření, dále také instalace nového seniorátního výboru a instalaci sester farářek Márie Jenčové a Alexandry Prčíkové. Náš sbor tradičně podporuje benefiční koncerty. Díky tomu je i náš kostel čím dál známější a jeho práh pro veřejnost se snižuje. Ze sborové statistiky bych uvedl následující: Pokud je mi známo, oficiálně se nikdo neodstěhoval, přistěhoval se bratr Daniel Hluchý. Pokřtěni byli v loňském roce Daniel Sedlák (dospělý), Jan Hrtus a Emílie Hrtusová (děti). Loni jsem ve zprávě zapomněl na křest Verunky Hambálkové, za což se velmi omlouvám a nyní její křest doplňuji do sborové statistiky za minulý rok. Oddáni byli Jindřich Škrla a Hana Řeháčková, Vendula Machová a Jakobus Peters, Michaela Helimanová a Marek Böhm. Při pohřbu jsme se rozloučili se sestrou Vlastou Bělíkovou, ses. Marií Bryolovou a v Hošťálkové se ses. Bohumilou Kutějovou. V oblasti pastorace bych chtěl poděkovat za živou spolupráci s křesťanskou službou (sborovou diakonií), tedy se skupinkou lidí, kteří jsou ochotni navštěvovat jubilanty, ale také osamělé nebo nemocné lidi. Jsem také velmi vděčný za výbornou spolupráci s naší past. pracovnicí ses. Věrou Tyralíkovou. Bez její spolupráce už bych si pastoraci ve sboru jen těžko dovedl přestavit. Jsem rád, že se podařilo prodloužit její povolání v našem sboru o další rok. Děkuji Vám všem, kdo různé lidi ze sboru navštěvujete – a prosím, neostýchejte se o tom mluvit a přijít na setkání křesťanské služby, je dobré, když o sobě i o své práci vzájemně víme. Statisticky nyní přibývá jubilantů a starších členů sboru, také se snažím navštěvovat aspoň některé lidi ze střední generace. Rád přijdu na návštěvu na pozvání. V rámci spolupráce sboru se střediskem Diakonie docházím do střediska do stacionáře, na porady vedení a další porady. Na funkci v Dozorčí radě jsem musel rezignovat, protože je nyní ve středisku zaměstnaná má manželka. Jsem vděčný, že mohu spolupracovat se staršovstvem. Jsem vděčný za to, že se presbyteři chápou konkrétních úkolů, střídají v kostelnických službách, především oni se podílí na brigádách. Konkrétně již děkoval br. kurátor. Děkuji všem, o kterých ještě nebyla řeč; také bych rád povzbudil Vás všechny, kdo se ostýcháte zapojit, přidejte se podle svých obdarování a možností, zeptejte se presbyterů, ve které oblasti sborové práce je třeba pomoci. Vězte však, že i Vaše pouhá přítomnost má velký význam. Děkuji Vám i za vaši finanční štědrost – díky ní se nemusíme obávat nové situace církve s nároky finanční soběstačnosti, díky ní je možná práce ve sboru i podpora dalších lidí a dobrých věcí. Děkuji Vám všem za pozornost. Prosím za odpuštění, jestli jsem někomu ublížil. Stojím o důvěru všech členů sboru. Děkuji Vám za Vaši shovívavost, pochopení, za přátelství i za přímluvné modlitby. Daniel Heller

6

č.164

Duben 2015

Pozvání ———————————————————————

Děti, dorost, mládež ————————————————— Veteránská Víkendovka 2015 - Dračí slují aneb cesta do Středozemě Veteránská Víkendovka je setkání bývalých účastníků táborů, kteří již odrostli z táborových let - tedy jsou starší 15 let a nemohou už jezdit na tábory. Již druhý sraz Veteránské Víkendovky se konal 27. března ve Valašském Meziříčí, kde se všichni přivítali a vydali se na nedalekou autobusovou zastávku. Autobus nás zavezl do Ratiboře, ale během cesty se k nám měl připojit další účastník, jenže osud byl nemilý (stejně jako páteční počasí, které panovalo v pátek) a náš účastník se musel přidat později kvůli nestihlému autobusu. V Ratiboři nás čekala první hra s kartáčky na zuby, ale dříve než jsme pochopili pravidla, tak přijel autobus do Kateřinic. Zde už jsme nikam nespěchali, tak jsme začali hrát hru (na vraha) pomocí našich kartáčků, které sloužily jako naše zbraně. Při průběhu hry jsme došli do hostince "U Vrajů", který se nacházel na Končinách. Jakmile jsme dorazili do hostince, tak jsme začali připravovat naši skvělou večeři (guláš!), během této přípravy dorazil Sam Beneš, který sice přijel autem, ale cesty Končin jsou zrádné a auto zůstalo na louce na kopci. Tak se naši stateční odvážlivci vydali auto vytlačit, což se jim povedlo. Po večeři jsme byli našimi vedoucími (Davidem Jelínkem a Samem Benešem) seznámeni s budováním hry a celkovým příběhem na způsob Dračího doupěte. Následoval kvíz. Po obtížných otázkách z ekonomie, původu různých psích plemen, či dresů ragbyových družstev jsme unaveně zalehli do našich spacáků. Ráno po výborné snídani jsme se vydali na procházku. Po vycházce nastal čas oběda, jenže oběd v podání Veteránské víkendovky je buď uvařit si sám ve skupinkách, nebo udělat jednohubky, které jsou na talíři rozděleny na stanovištích a běhat před Samem a Davidem. Po aktivním obědě následoval odpolední klid. Nesměla chybět bojová hra a poté jsme pobrali dřevo na opékání naší večeře (buřtů). Po opékání přišla řada na krátkou pobožnost, která proběhla pod rouškou tmy a praskáním modDuben 2015

č.164

7

řínového dřeva. Jak čas plynul, tak jsme se přesunuli do chaty, kde jsme si sedli ke stolu a Sam začal vyprávět příběh, který navazoval na úryvek z pozvánky a dostalo se až k samotné hře Dračí doupě a až nás zmohla únava, tak jsme šli na kutě. V neděli ráno si nikdo nechtěl připustit, že se Veteránská Víkendovka blíží ke konci. Po snídani a úklidu chaty jsme se vydali do Ratiboře, kde nás autobus odvezl do Valašského Meziříčí, kde se všichni rozloučili. Všichni jsme si odnesli plno zážitků a krásné společné chvíle. Jakub Kubičný & Karolína Babicová

Pozvání na víkendovku pro velké děti a na oba letní tábory Pozvánka na jarní víkendovku 8. - 10. 5. 2015 pro velké (děti 3. - 9. tříd). Bližší informace se dozvíte po přihlášení u Jany Jelínkové, e-mailem [email protected] nebo na tel. čísle 721 935 219. Přihlašujte se do 20. dubna! Těšíme se na vás!! ;)

Tábor pro malé Spolek Communio viatorum zve děti ve věku od 5 do 8 let na letní tábor:

SAMUELŮV PŘÍBĚH termín: 5. – 11. července 2015 místo: chatky Podolí předběžná cena: 1 400 Kč Jakékoli dotazy vám ráda zodpoví Alena Jelínková. Jí také do 3. května 2015 předejte (či pošlete) přihlášku. kontakt: Alena Jelínková [email protected], tel. 720 554 721 Palackého 21, 757 01 Valašské Meziříčí

Událo se ve sboru —————————————————— Sborový večer Připravila jej Blanka Maršálková, která se snažila všem přítomným přiblížit své zážitky z pětidenního putování po Korutanech a ukázat zajímavé oblasti této nejjižnější spolkové země Rakouska. Dozvěděli jsme se něco z historie Korutan, provázela nás horskými masivy, městy, seznamovala nás s tím, co je pro Korutany typické: 8

č.164

Duben 2015

množství jezer, vodních toků, termálních pramenů. K tomu využívala názornou mapu a promítala své fotografie, k nimž vyprávěla: „Začínaly jsme ještě ve Štýrsku, jímž jsme projížděli, a to prohlídkou netypických lázní Bad Blumau (dílo svérázného rakouského architekta Hundertwassera); odtud už vedla cesta do Korutan. Druhý den nás lanovka vyvezla na Gerlitzen, vyhlídkovou horu nad Osiacherským jezerem; obdivovali jsme panorama slovinských masivů Karavanky a Julské Alpy. Zaujalo nás jezero Wörthersee (největší), k němuž jsme se dopravili, prošli jsme si poloostrůvek Maria Wörth, nahlédli do dvou kostelů. Měli jsme možnost spatřit jezero z vyhlídkové věže Pyramidenkogel. V nedalekém europarku nás zaujal Minimundus (Svět v malém) a terárium. Třetí den jsme si vyjeli nejvyšší železnicí v Evropě do světa hor ve Vysokých Taurech. Poté jsme navštívili středověké městečko Gmünd, podívali se do „Porsche automuzeum“ a již jsme uháněli vysokohorskou silnicí vzhůru údolím řeky Malty k přehradní nádrži Kölnbrein, která zachycuje vodu z ledovců. Dvěstěmetrová přehradní zeď je využívána i pro „bungee jumping“. Čtvrtý den jsme stanuli na zřícenině hradu Landskron, opravené a stále využívané. Dále jsme si vyjeli lanovkou na horu Goldeck; abychom pohodovou turistikou prošli Panoramaalm a zdolali několik vrcholků s nádhernými výhledy. Prohlédli jsme si město Spital an der Drau, vstoupili do kostela Zvěstování Panně Marii s moderním interiérem, včetně postranních obřích varhan. Druhé největší město Villach se pyšní trojlodním gotickým chrámem sv. Jakuba (původně protestantský). Čekala nás ještě prohlídka letoviska Ossiach a projížďka po stejnojmenném jezeře. Poslední – pátý den jsme se zastavili v hlavním městě Korutan Klagenfurtu, jehož symbolem je legendární drak. Obdivovali jsme městský farní kostel s 91 m vyso-

Duben 2015

č.164

9

kou věží, Zemský dům s arkádovým nádvořím, kašny, zejména tu s drakem a Herkulem, pomník Marie Terezie a další monumenty. Turisty byla stále obklopena bronzová plastika Wörthersee – Manndl, legendární postavička z pověsti o vzniku jezera Wörtkersee.“ Blanka Maršálková Sborový večer, který pro nás sestra Blanka Maršálková krásně nachystala, včetně úvodní pobožnosti a výborných koláčů, rychle uběhl. Po závěrečné modlitbě jsme zpívali oblíbenou píseň ses. Maršálkové „Neskládejte v mocných naději“. Sestře Maršálkové mnohokrát za nás všechny děkuji. Už teď se těším na její další cestopisné vyprávění. Daniel Heller

Událo se ve městě —————————————————— Chaverut – Přátelství Čtvrtou akcí letošní spolupráce Města (VM) a ICEJ byla 8. března (neděle) v 16 hodin přednáška Doc. ThDr. Tomáše Novotného v M-Klubu Zámku Žerotínů. Dr. Novotný je profesorem biblistiky a hebrejštiny na Filosofické fakultě Ostravské univerzity. Kromě své pedagogické činnosti je též hudebník a takto, jako dirigenta pěveckých souborů, ženského i mužského, zpívajících krásné židovské písně, jsme jej znali dosud. Tentokrát vystoupil před zcela zaplněným sklepním sálem našeho M-Klubu jako zábavný uvaděč do židovského života a judaismu vůbec, prostřednictvím humoru známé francouzské filmové komedie Dobrodružství rabína Jákoba (hlavní role Luis de Funes). Většina z přítomných film jistě viděla. Výkladem, který nám k několika jeho jednotlivým sestřihům Dr. Novotný poskytl, získala většina z nás nový pohled nejen na tento film, ale jeho prostřednictvím na celou řadu úkonů v běžném životě židovské rodiny. Dr. Novotný vedle ukázek z filmu užil k záznamům jednotlivých židovských pojmů ze života i zápisu na připravenou tabuli. Štěstí při tom přálo připraveným, kteří si pojmy a jejich výklad zaznamenali do svých poznámek. Já sám, bez tužky a zápisníku, jsem si zapamatoval pouze tři – ale myslím, že docela důležité: bar micva – jakási obdoba naší konfirmace, či prvního přijímání, jen ale u chlapců. Židovský chlapec je zde uváděn do mužství – ve filmu Rabiho synovec v Paříži. Sláva, k jejímuž uctění letí přes Atlantik i rabi, strýc až z New Yorku – Brooklynu. Druhé hebrejské slovo mezuza - viditelný židovský symbol, dřevěná krabička umístěná na vstupních dveřích židovských bytů, na niž židé při příchodu i odchodu sahají dvěma prsty, které si pak přikládají k ústům jako vyjádření úcty. Škoda, že jsem se pak v dotazech nezeptal, zda tato mezuza, jakoby nepřipomíná židům úctu k označení veřejí krví před vybíjení prvorozených Egypťanů andělem, těsně před odchodem Izraelitů z Egypta. Také ke třetímu pojmu – Talmud, spis další důležitosti po Tóře. Souhrnu dvou dílčích spisů (bohužel to mi chybí) – rozhovorů formou dotazů a odpovědí k různým otázkám židovského života, které vedli v historii Izraele různí nejvýznačnější rabínové. 10

č.164

Duben 2015

Takto, s komentářem, zápisem pojmů a vysvětlováním jednotlivých úkonů i situací, které jsou ve filmu zcela zřetelné, nás Dr. Novotný seznámil i s dalšími pojmy ze života židů. Zcela jistě nám při prvním shlédnutí filmu, již před mnoha léty, nebyly jasné. Při tom za velikého zájmu a smíchem oceněného filmového humoru, kterému jsme mnozí teprve nyní plně porozuměli. Pavel Hromádka U vstupu do M-klubu (vstupné dobrovolné) jsme si mohli vzít některé materiály. Vzal jsem si starší číslo Slova z Jeruzaléma ze září 2014, věnované převážně přehledu událostí z palestinsko – izraelského konfliktu 30. dubna až 9. září 2014. Vedle vítězných válek Izraele z historie po 2. válce světové, byl tento konflikt bez vítězů i poražených. Přinesl stovky mrtvých a zraněných na obou stranách, pochopitelně převážně Palestinců a dosud nedozněl – ba v současnosti vede i k částečnému odklonu podpory USA Izraeli. Druhým nosným tématem tohoto čísla časopisu je zabíjení křesťanů na mnoha místech blízkého východu. Třetím – současný nárůst antisemitismu a to i v Evropě. Ale o těchto tíživých jevech psát nechci, nejsem k tomu vůbec kvalifikován. Udělal jsem si jakýsi čtenářský průřez obsahem časopisu a mám za to, že bychom mohli znát alespoň dvě jeho zajímavosti. První je jakási statistika, jak jsou Izraelci náboženští (srovnej odhadem nás Čechy). Mezuzu (onu z filmu) si na dveře věší 98% Izraelců Obřízku svých synů stále koná 94% Svatbu dle náboženských zvyklostí slaví 87% Bar micvu – zahájení samostatného života hochů 83% Ostatní náboženské svátky (kromě šabatu) slaví 73% Šabat slaví a dodržuje i rituálně 66% Do synagogy (u nás do kostela) chodí pravidelně 50% Izraelců U Zdi nářků se modlí v těžkých situacích tisíce Izraelců a mezi nimi i ti, kteří se sami označují jako „nenáboženští“ Druhou zajímavostí je článek samotného Dr. Tomáše Novotného s názvem Volíme lež, nebo pravdu? Z něho jen výňatky: Jsem křesťan. A jako křesťan mohu milovat své nepřátele. Mohu, když mě někdo napadne, nastavit mu i druhou tvář... Ale nemám právo žádat nikoho jiného, aby udělal totéž. A když se stane, že mezi dvěma, které mám rád, dojde ke sporu, tak mám povinnost soudit, kdo je v právu a kdo spor rozněcuje. Kdo je útočník a kdo se brání. Ale nemám právo hlásat, ať moudřejší ustoupí – protože bych ho tím mohl odsoudit k neexistenci. Mám dokonce povinnost se napadeného zastat a udělat vše pro to, aby zvítězila pravda. Pět tisíc let staré sumerské přísloví říká: Řekni lež, řekni pravdu – bude věřeno lži. Lež je totiž velice často jednodušeji přijatelná. Natož, když je emocionálně nabita. Vždy je jednodušší rozhorlit se nad obrázky zkrvavených dětí, než pátrat po příčinách Duben 2015

č.164

11

konfliktu. Vždy je jednodušší se pohoršovat nad troskami poničené nemocnice nebo školy, než se vyrovnávat s faktem, že má někdo to svědomí tato místa použít jako vojenská stanoviště a ty nejbezbrannější používat jako lidské štíty... Slyšeli jste někdy v dějinách válek o armádě, která by upozorňovala předem svého nepřítele, kam bude střílet a kde bude bombardovat? Že by nepříteli poskytovala pravidelné přestávky na zotavení?... Že by za války dodával (Izrael) svému nepříteli vodu a elektřinu? Poskytoval mu nezištně humanitární pomoc? Na závěr citát nezapomenutelné ministerské předsedkyně paní Goldy Meir: My můžeme odpustit Arabům, že zabíjejí naše děti. Nemůžeme jim však odpustit, že nás nutí, abychom zabíjeli děti jejich. Mezi námi a Araby nastane mír teprve tehdy, až budou mít Arabové ke svým dětem větší lásku, než mají nenávist k nám. Výtah z originálu Pavel Hromádka

Kronika Farního sboru ve Valašském Meziříčí ————— Z kroniky za březen – co nebylo jinak uveřejněno První březnová neděle byla s kázáním pro děti. Br Heller při něm použil na základě biblického textu názornou demonstraci na tabuli: dětmi pojmenovávaného zla černou látkou. Na ní děti upevnily z papíru vystřižený bílý kříž, představující naopak dobro Od něho se pak rozbíhaly nalepené žluté papírové paprsky konkrétních projevů lidského dobra, jak je samy děti objevovaly, pojmenovávaly. Pak na žluté paprsky zapsaly. Při pečlivějším provedení by vzniklo jakési zářící slunce se středem v Kristovu kříži, tedy symbol dobra, vyzařující z našeho Pana Ježíše. Před stolem Páně se tentokrát zúčastnily opravdu jen ty nejmenší děti, patřící ještě do NŠ. Velmi dobré a názorné to však bylo i pro nás, starší. Neděle 15.3. byla sborovou nedělí s hostem, br. farářem Mojmírem Blažkem ze sboru v Českém Těšíně. O dopolední bohoslužby se podělili s br. Hellerem tak, že náš host pronesl kázání, spolu vysluhovali sv. večeří Páně a společně bohoslužby končili. Navíc manželé Blažkovi přednesli tentokrát zpívané požehnání. Kázání bylo opřeno o podobenství o zrnu hořčičném a kvasu potřebném k dobrému chlebu. Obojí začíná nepatrným zrnem, nenápadným kvasem a přece přinese tolikerý užitek – hořčičný strom a nezbytný chléb. Bylo to vlastně předznamenání sborového odpoledne, kdy br. Blažek přednesl úvahu o tom, „jak dnes svědčit o Bohu“. Tohoto setkání se nás zúčastnilo asi dvacet, nejen členů z našeho sboru, ale i hostů ze Vsetína a Hodslavic. Tématem bylo, jakým způsobem a komu dnes svědčit o naší víře. Br. Blažek si vybral dvě skupiny jednak těch nejubožejších – bezdomovce a Romy. Jako třetí skupinu naznačil možnosti svědectví migrantům, včetně muslimských. Příklady uvedl ze svého nového působiště. V diskusi, která byla bohatá, jsme se přece jen na této poslední skupině neshodli – u příchozích obyvatel z islámských států (migrantů) to považujeme za obdobu toho, jako bychom se to snažili (a neměli) u Židů, u kterých nás to ani nenapadne. Proti tomu, na podporu svého stanoviska br. Blažek znovu vysvětloval, že to nemá za prvotní cíl – ale, že se nám ta nynější situace migrace lidí z poni12

č.164

Duben 2015

čeného islámského světa k nám, přímo nabízí jako nová možnost daná PánemBohem, zatím jistě nerealizovaná, ale k úvahám. Z našich řad zaznělo několikeré postesknutí, proč nedovedeme lépe svědčit o své víře především našim vlastním sekularizovaným bližním. Doprovodem k odpoledni byly písně ze zpěvníku Svítá, které provázel br. Blažek na svou kytaru. Ve středu 18.3., po biblické hodině, jsme našli prostor k vzájemnému informování o proběhlých návštěvách křesťanské služby a jejich dalším rozdělení. V pátek 20.3. jsme vyslechli přednášku pana prof. Tomáše Halíka, kterou v rámci České křesťanské akademie (ČKA) měst V.M. a R.p.R. proslovil v doslova přecpaném sále zdejšího kina Svět. Lidé pro nedostatek místa seděli na všech schodech a v uličkách, ač byli vyzváni, aby je uvolnili (z bezpečnostních důvodů). Přednášel na téma "Současné proměny náboženství" a jen bych připojil - všech světových náboženství. A také dodal, že proměny vedou více a zjevněji k "dobrému" než ke "zlému". Nepleťme to - Islám není totožný s pojmem islamismus a už vůbec ne se slovy islámský terorizmus. To není zhoršený vývoj tohoto náboženství, ale jeho strašlivé zneužití. Obsah přednášky v délce jeden a půl hodiny nelze kronikářsky zaznamenat. Profesor Halík sklidil bouři potlesku a všeobecný souhlas a pochopení. Až na jednoho účastníka, který mu pak v rámci diskuse slušně, ale důrazně položil otázku: Když tvrdíte, že ti, kteří uctívají ve světě jednoho boha (užiji malé "b"), tj. Židé, křesťané a muslimové, máme tedy chápat, pane profesore, že Bůh (velké "B") - židovský a křesťanský, je totožný s Alláhem muslimů? Halík odpověděl bez zaváhání JE. Muž nepochopil, že odpověď je úplná a přitvrdil: Chcete tím říci, že Alláh je otcem Ježíše Krista? Halík odpověděl (teď se snažím reprodukovat jen přibližně): Věřící křesťan by to tak měl chápat a bylo by jistě lépe, kdyby to věřící muslimové pochopili stejně. Nejen, že Kristus je jeden z velkých proroků, jak je to v judaismu. Křesťané a Židé mají přece jen jednoho Boha - Abrahamova, Jákobova, bez pochybností. Když řekneme Bůh, pak my křesťané myslíme jediného, nebo trojjediného. To je ovšem pro muslimy poněkud neuchopitelné. Boha Otce, Syna a Ducha svatého – Trojjediného, vnímají jako rozpor. V hebrejštině i arabských jazycích je vyslovené a napsané jméno Alláh (nelze přepsat v originálu), totožné svou náplní užívanému starozákonnímu - Bůh. Po další otázce onoho muže se lidé kupodivu již hlasitěji a upřímně usmáli takto jím chápanému "rádoby rozporu" v Halíkově přednášce. Tolik jen jako osobní zážitek z významného setkání. Jen o dva dny později, v neděli 22.3. odpoledne jsme se (řada nás evangelíků) zúčastnili závěru Chaverutu ve velkém sále KZ – setkání s velvyslancem Izraele panem Garry Korenem, europoslancem Pavlem Svobodou, ředitelem ICEJ a zde překladatelem panem Dr. Mojmírem Kallusem. Byli přítomni i dlouholetí místní organizátoři, pánové Jindřich Kimler, Bohdan Mikušek a všichni představitelé Města. Přednáška pana velvyslance o „aktuální situaci na Blízkém východě“ byla velice otevřená a odrazily se v ní i nedávné volby, ve kterých opět vyhrála strana dosavadního předsedy vlády pana Netanjahua. Situace v oblasti je po letech nejtěžší. Pro Izrael je nepřijatelné vytvoření státu Palestina za trvání Hamásu s jeho teroristickým Duben 2015

č.164

13

Hisbaláhem. A nyní navíc s chystanými ústupky Izraeli nepřátelskému Íránu, s jeho v podstatě theistickou vládou. Nic pro nás Čechy s našimi nesrovnatelně malými problémy. Radostné v projevu pana velvyslance bylo jen oceňování váhy oficiálního i lidského přátelství ČR a nás Čechů s Iraelem. Jinak z projevu zaznívala jen vážná starost, byť optimisticky podaná a zároveň naděje do budoucna. Rovněž dotazy z řad přítomných měly tentokrát dobrou úroveň a svědčily o úrovni přítomné části obyvatel města. Přednášku doprovázelo vystoupení dívčího pěveckého kvarteta ZUŠ Alfréda Radoka za doprovodu klavíru. Dívky zazpívaly několik krásných židovských písní. Pavel Hromádka

Domácí péče – Žerotínova 319 757 01 Valašské Meziříčí telefon: 737 966 347 č.účtu:1855020319/0800 [email protected] www.diakonievm.cz

Hospic Citadela - Žerotínova 1421 recepce: 571 629 084 fax: 571 629 085 č.účtu: 94-2556380247/0100 [email protected] www.citadela.cz

Pozvání na Den DIAKONIE Vážení a milí přátelé Diakonie, děkujeme Vám, že se opět může v prostorách sboru ČCE ve Valašském Meziříčí uskutečnit Den Diakonie. Srdečně Vás zveme na DEN DIAKONIE, který budeme společně slavit v neděli 26. 4. 2015 v prostorách evangelického sboru a na zahradě fary. Program: 9.30 hod. - slavnostní bohoslužby 10.30 hod. - prezentace činnosti Diakonie ČCE - střediska ve Valašském Meziříčí 11.00 hod. - workshop bubnování pod vedením hudebníků ze skupiny Nsango Malamu (zájemci ať si přinesou vlastní buben - nejlépe indický) - workshop výroby papírových větrníků pro děti 14.00 hod. - koncert česko-africké skupiny NSANGO MALAMU spirituály a duchovní tradiční hudba z Konga a Angoly - výtěžek koncertu je určen na projekt Diakonie "Já to zvládnu" (Více o projektu se můžete dočíst na www.diakonievm.cz) Současně bude v kostele probíhat výstava obrazů dětí soukromého výtvarného oboru Hany Kocourkové. Tato výstava potrvá do 25. 5. 2015 a bude možno ji shlédnout vždy v neděli od 10.30 do 12.30 hod. Den diakonie jsme se po poradě s vedením Diakonie rozhodli pojmout více „otevřeně“, tj. více otevřený veřejnosti, aby se lidé dozvěděli o činnosti Diakonie, ale i 14

č.164

Duben 2015

o místním společenství ČCE, které poskytuje Diakonii často svou podporu a zázemí. V souvislosti s přípravou na Den diakonie hledáme ochotné pomocníky:  Kteří něco upečou nebo připraví nějakou dobrotu k jídlu doma (je třeba pamatovat na občerstvení pro česko-africkou skupinu Nsango Malamu i pro hosty po bohoslužbách – do koncertu, který je ve 14 hodin) nebo na faře  Kteří budou vařit čaje a kávu a nabízet je, zvlášť nově příchozím a hostům, kteří neví, kde co je  Kteří se budou věnovat hostům – tj. vystupujícím i návštěvníkům  Kteří něco pěkného vyrobí - pletené, šité, dřevěné, drátěné, perníkové atd. výrobky), které se budou nabízet k benefičnímu prodeji. Výtěžek z prodeje těchto výrobků bude rovněž věnován na službu pro lidi s mentálním postižením  Kteří v neděli 26. 4. ráno (v 8 hod.) pomohou s úpravou a prostřením stolů.  Kteří mohou udělat workshop pro děti (za pěkného počasí na zahradě nebo v parku) – výroba papírových větrníčků – příprava jakýchkoliv her pro děti, aby se po bohoslužbách mohly zabavit Kdo je ochoten jakkoliv přispět k hezkému vydaření tohoto dne, ať se přihlásí Danovi nebo Aleně Hellerovým. Potom je tu ještě jedna prosba: Středisko Diakonie ČCE ve Valašském Meziříčí, služba sociální rehabilitace, která se věnuje dospělým lidem s mentálním postižením, hledá dobrovolníky z řad mladých mužů, věk 18 – 40 let. Úkolem těchto dobrovolníků by bylo stát se kamarádem člověku s mentálním hendikepem. Pokud máte k dispozici 2 hodiny týdně a můžete tento čas pravidelně věnovat (společná návštěva kostela, fotbalu, koncertu, apod.), můžete se obrátit na mě, tel.: 739324816, ráda Vám podám bližší informace. Alena Hellerová

Prezentace zdravotnických a kompenzačních pomůcek Přijměte prosím pozvání a přijďte v úterý 21. dubna 2015 v 15 hodin na únorovou prezentaci zdravotnických a kompenzačních pomůcek v Hospici Citadela. Budete mít příležitost nejen vidět, ale také (třeba zábavnou formou) si vyzkoušet zdravotnické a kompenzační pomůcky:  přesvědčíte se, jak používání pomůcek zvyšuje kvalitu života našich klientů  odhalíte tajemství tréninku paměti  získáte cenné informace, jak podporovat své rodiče, prarodiče nebo jiné Vám blízké osoby v soběstačnosti i pozitivním myšlení  a při šálku kávy ochutnáte nějakou dobrotu z naší kuchyně Můžete si hospic projít a prohlédnout a navíc se seznámíte s jeho klíčovými zaměstnanci. Kdo byste měl zájem, přihlaste se do úterý 14. dubna u mne. Děkuji. S použitím pozvánky ses. Ruth Kopecké Daniel Heller

Duben 2015

č.164

15

Bohoslužby: 19. 4. neděle

9.30

bohoslužby s večeří Páně

26. 4. neděle

9.30

Den Diakonie - bohoslužby s večeří Páně, pověřování nových pracovníků střediska Diakonie a nových členů Dozorčí rady střediska

14.00

koncert skupiny Nsango Malamu

3. 5. neděle

9.30

bohoslužby s večeří Páně

10. 5. neděle

9.30

bohoslužby s večeří Páně

Úřední hodiny: kdykoli dle dohody Farář Daniel Heller mobil: 777 342 910 pevná linka: 571 161 561 [email protected]

Pastorační pracovnice

Další program v našem sboru v měsíci dubnu:

Věra Tyralíková mobil: 723 981 253

Pondělí 20. 4. v 18.00 h - sborový večer

Pokladník Eva Janírková mobil: 777 344 994

bratr farář Jan Bleša z Kelče - O večeři Páně

Adresa sboru: Pravidelný týdenní program: Středa

15.30

náboženství

18.00

biblická hodina

Čtvrtek

14.30

dorost

Pátek

18.00

mládež

Neděle

8.45

nácvik sborového zpěvu

9.30

bohoslužby

Blahoslavova 3 757 01 Val. Meziříčí telefon do kanceláře: 571 161 560 e-mail: [email protected] číslo účtu u Poštovní spořitelny: 190396260/0300 http://valasskemezirici.evangnet.cz

NÁŠ ČASOPIS Bohoslužby v domově důchodců v Podlesí: Neděle co 14 dní ve 14.00 hod. farář Daniel Heller 12.4., 10.5. - pro zájemce sraz u kostela ve 13.30 hod.

Vydáno 12. 4. 2015 Příspěvky, ohlasy a připomínky přijímá: Anna Jelínková Palackého 420/21 757 01 Val. Meziříčí mobil: 721 935 185 [email protected]