164

PROJEKT LEONARDO DA VINCI/ PŘENOS INOVACÍ 2009-2011 Přenos inovací v metodologiích pro evropské úředníky: pokračování ve společném vzdělávání“ CZ/09/LLP-LdV/TOI/134011

Integrace znevýhodněných skupin obyvatel se zaměřením na ženy-migrantky PŘÍRUČKA LEKTORA

Partneři: ILA – INA – SSAI - IPA

1/164

Příručka lektora


Obsah Obsah ......................................................................................................................................... 2 Základní myšlenka kurzu............................................................................................................. 4 Strukturovaný rozpis školení ....................................................................................................... 5 Lekce 1: Úvod ............................................................................................................................. 6 Program školení ...................................................................................................................... 7 Lekce 2: Přednáška .................................................................................................................... 8 Hlavní pojmy související s migrací a integrací ....................................................................... 19 Glosář ................................................................................................................................... 19 Lekce 3: Přednáška .................................................................................................................. 27 Situace v oblasti migrace na úrovni EU/národní úrovni.......................................................... 27 Informace pro školitele .......................................................................................................... 28 Situace v oblasti migrace na úrovni EU/národní úrovni.......................................................... 28 Lekce 4: Vstupní dotazník ......................................................................................................... 36 Poznámky pro školitele ......................................................................................................... 37 Dotazník ................................................................................................................................ 38 Lekce 5: Lekce .......................................................................................................................... 39 Mediální klipy a příběhy ......................................................................................................... 39 1. Cizincem v Bulharsku – Co to znamená? (BG).................................................................. 40 2. Uprchlice v Bulharsku se obtížně přizpůsobují novému životnímu stylu (BG) .................... 40 3. Italské ženy a děti: Černé ovce (IT) ................................................................................... 43 4. Thuy An (CZ)..................................................................................................................... 45 5. Mariam (CZ) ...................................................................................................................... 46 6. Škola neřeší odlišnosti uspokojivým způsobem (PT) ......................................................... 48 7. Migrující ženy představují ohroženou skupinu (PT) ........................................................... 49 Lekce 6: Diskuse ....................................................................................................................... 50 Lekce 7: Shrnutí ........................................................................................................................ 51 Shrnutí problémů a potíží ...................................................................................................... 51 Společný seznam problémů a potíží při integraci migrujících žen a nezletilých ..................... 52 Shrnutí: Národní adaptace: Portugalsko ................................................................................ 53 Shrnutí: Národní adaptace: Česká republika ......................................................................... 54 Lekce 8: Cvičení ....................................................................................................................... 56 Vytváření mapy ..................................................................................................................... 56 Kulturní ledovec – poznámky pro školitele............................................................................. 56 Rozvíjení aktivity/námět ke zkoumání ........................................................................................... 56 Lekce 9: Přednáška .................................................................................................................. 62 Prezentace diskriminace a stereotypů ................................................................................... 62 Diskriminace ......................................................................................................................... 63 Přímá diskriminace ................................................................................................................ 63 Nepřímá diskriminace............................................................................................................ 63 Lekce 10: Genderové cvičení + Lekce 11: Shrnutí .................................................................... 65 Genderové cvičení ................................................................................................................ 66 Migrující pracovnice a pracovníci: Posun k rovným právům a příležitostem .......................... 67 Lekce 12: Přednáška ................................................................................................................ 71 Mezinárodní a evropský právní rámec ................................................................................... 71 Informace pro školitele: Legislativa EU .................................................................................. 74 Mezinárodní legislativa .......................................................................................................... 75 Mezinárodní a evropský právní rámec ................................................................................... 76 Partneři: ILA – INA – SSAI - IPA

2/164

Příručka lektora


Evropské zákony a předpisy: ................................................................................................. 82 Lekce 13: Přednáška ................................................................................................................ 85 Zainteresované strany a příslušné nástroje na mezinárodní a evropské úrovni ..................... 85 Informace pro školitele .......................................................................................................... 86 Zainteresované strany a nástroje na mezinárodní a evropské úrovni .................................... 86 Lekce 14: Přednáška .............................................................................................................. 103 Národní právní rámec, příslušné nástroje a zainteresované strany ..................................... 103 Česká jednotka: Informace pro školitele .............................................................................. 104 Obecné informace, právní rámec a fondy ČR ...................................................................... 104 Lekce 15: Příklady projektů + Lekce 16: Plenární diskuse....................................................... 110 Integrace v praxi.................................................................................................................. 112 Cílová skupina..................................................................................................................... 113 Témata ................................................................................................................................ 114 Cílová skupina..................................................................................................................... 116 Témata ................................................................................................................................ 116 Hodnotící tabulka - kritéria................................................................................................... 117 Lekce 17: Výstupní dotazník ................................................................................................... 118 Lekce 18: Dotazník hodnocení/zpětné vazby .......................................................................... 119 Dotazník hodnocení/zpětné vazby....................................................................................... 120 Lekce 19: Zakončení a revize očekávání ................................................................................ 122 PŘÍLOHY ................................................................................................................................ 123 Příloha č.1 ............................................................................................................................... 123 Lekce 3: Zpráva Komise Evropskému parlamentu a Radě .................................................. 123 Příloha č. 2 .............................................................................................................................. 133 Lekce 3: Příručka o migraci lidí ........................................................................................... 133 Příloha č. 3 .............................................................................................................................. 137 Lekce 3: Informace o údajích v lekci 3 ................................................................................. 137 Příloha č. 4 .............................................................................................................................. 145 Lekce 12: Společná přistěhovalecká politika pro Evropu ..................................................... 145 Příloha č. 5 .............................................................................................................................. 151 Lekce 12: Plán politiky pro azyl ........................................................................................... 151 Příloha č. 6 .............................................................................................................................. 158 Lekce 12: Společný program pro integraci státních příslušníků třetích zemí ........................ 158 Příloha č. 7 .............................................................................................................................. 162 Lekce 12: Zelená kniha o vzdělávání dětí z rodin migrantů ................................................. 162 Příloha č. 8 .............................................................................................................................. 165 Lekce 14: Česká republika .................................................................................................. 165

Tento materiál vznikl pro účely projektu Přenos inovací v metodologiích pro evropské úředníky: pokračování ve společném vzdělávání a je možné ho přizpůsobit vzdělávacím potřebám cílových skupin.


3/164

Příručka lektora


Základní myšlenka kurzu Hlavní součásti vzdělávacího kurzu Integrace znevýhodněných skupin obyvatel se zaměřením na ženy migrantky Název vzdělávacího kurzu 8 hodin Délka Úředníci, pracovníci neziskových organizací, jiné právnické či fyzické osoby, které cítí potřebu seznámit se s teoretickými a praktickými základy Cílová skupina problematiky integrace cizinců přicházejících na území EU a ČR ze třetích zemí • Seznámit se se stávající situací imigrantů (se zaměřením na ženy) na úrovni EU a národní úrovni; • Uvědomit si kulturní odlišnosti a potřebu překonávat stereotypy a Hlavní cíle diskriminaci v souladu se Všeobecnou deklarací lidských práv; • Být schopen identifikovat a aplikovat nejvhodnější stávající opatření a nástroje pro integraci migrujících žen • znát základní pojmy integrace a migrace (glosář) • vědět jak získat přístup ke stávajícímu právnímu rámci • identifikovat hlavní činitele na úrovni EU a národní úrovni a zainteresované strany v těchto oblastech • identifikovat potíže a problémy v procesu integrace • znát hlavní opatření a nástroje dostupné na mezinárodní, Cíle – znalosti a evropské a národní úrovni dovednosti, přístupy • být schopen zvolit a aplikovat nejvhodnější nástroj • být schopen efektivně komunikovat v různých kulturních kontextech • být schopen spolupracovat a vytvářet sítě se zainteresovanými stranami procesu integrace • poznat postupy směřující ke kulturním a genderovým rozdílům Cílem modulu je účastníky blíže seznámit s pojmy a koncepcemi migrace a integrace, se stavem migrace na území EU a na nadnárodní úrovni, Shrnutí s pilíři současné integrační politiky EU a ČR a se specifiky, které ovlivňují integraci žen - migrantek. Kurz představuje integrační opatření a nástroje dostupné v EU a ČR a také zainteresované aktéry procesu integrace.


4/164

Příručka lektora


Strukturovaný rozpis školení Den 1 Čas 09:00

Kontrola/hodnocení

Praktická část

Nástroje a poznámky

Informace

1. ÚVOD 30 min 2. ZÁKLADNÍ POJMY INTEGRACE 20 min 3. SITUACE V OBLASTI MIGRACE NA ÚROVNI EU/NÁRODNÍ ÚROVNI 20 min 4. VSTUPNÍ DOTAZNÍK 5 min 5. CVIČENÍ: UKÁZKY A PŘÍBĚHY Z MÉDIÍ - identifikace hlavních problémů a potíží a řešení 45 min

10:00

11:00

Přestávka na kávu 10 min 6. DISKUSE a prezentace 20 min

7. SHRNUTÍ PROBLÉMŮ A POTÍŽÍ 10 min 8. VYTVOŘENÍ MAPY (ledovce) kulturních a genderových otázek 30 min

12:00 9. PREZENTACE (MÍSTA A PŘÍBĚHY) DISKRIMINACE A STEREOTYPŮ 20 min

10. GENDEROVÉ CVIČENÍ 20 min 11. SHRNUTÍ 10 min

13:00 Oběd 1 h

12. MEZINÁRODNÍ A EVROPSKÝ PRÁVNÍ RÁMEC 20 min 13. ZAINTERESOVANÉ STRANY A PŘÍSLUŠNÁ OPATŘENÍ NA MEZINÁRODNÍ A EVROPSKÉ ÚROVNI 20 min

14:00

14. NÁRODNÍ PRÁVNÍ RÁMEC, PŘÍSLUŠNÉ NÁSTROJE A ZAINTERESOVANÉ STRANY 20 min

15. PŘÍPADOVÁ STUDIE: PROJEKT INTEGRACE 90 min

15:00

16:00 16. PLENÁRNÍ DISKUSE 30 min

17:00

Přestávka na kávu 10 min

17. VÝSTUPNÍ DOTAZNÍK 10 min 18. DOTAZNÍK HODNOCENÍ/ZPĚTNÉ VAZBY 10 min 19. ZAKONČENÍ A REVIZE


5/164

Příručka lektora


OČEKÁVÁNÍ 30 min

Lekce 1: Úvod Vzdělávací kurz

INTEGRACE ZNEVÝHODNĚNÝCH SKUPIN OBYVATEL SE ZAMĚŘENÍM NA ŽENY - MIGRANTKY

Výuková lekce

1. ÚVOD 30 min

Čas

9.00

Délka Č.

30 min Činnost

Délka

1 Představte cíle kurzu Představte projektu

rámec

2 3 Představte školitele Představte školitele, jejich úkoly a 4 odpovědnosti Shromážděte očekávání na lepicích 5 lístečcích POST IT


Úkoly

5 min

Školitel X

3 min

X

2 min

X

Účastníci

Pomůcky

Poznámky

Program školení Krátká prezentace projektu

15 min

X

5 min

X

6/164

V pilotní fázi: představte důvody, cíle a partnery projektu

POST IT

Příručka lektora


Program školení INTEGRACE ZNEVÝHODNĚNÝCH SKUPIN OBYVATEL SE ZAMĚŘENÍM NA ŽENY MIGRANTKY Cílem modulu je účastníky blíže seznámit s pojmy a koncepcemi migrace a integrace, se stavem migrace na území EU a na národní úrovni, s pilíři současné integrační politiky EU a ČR a specifiky, které ovlivňují integraci žen - migrantek. Zájemci jsou do modulu průběžně aktivně zapojováni. Účastníci mají příležitost si vyzkoušet, na konkrétních příkladech identifikovat a aplikovat nejvhodnější dostupné stávající integrační opatření v EU a v ČR, a to s přihlédnutím ke specifickým potřebám žen - migrantek, a zvážit možnosti spolupráce se zainteresovanými aktéry procesu integrace. Obecné cíle 1. Seznámit se se stávající situací přistěhovalců mezi ženami na úrovni EU a národní úrovni; 2. Uvědomit si kulturní odlišnosti a potřebu překonávat stereotypy a diskriminaci v souladu se Všeobecnou deklarací lidských práv; 3. Být schopen identifikovat a aplikovat nejvhodnější stávající opatření a nástroje pro integraci migrujících žen a dětí Cíle Znalosti Na konci školení budou účastníci: - informováni o základních pojmech integrace a migrace (glosář) - vědět, jak získat přístup ke stávajícímu právnímu rámci - schopni identifikovat hlavní činitele na úrovni EU a národní úrovni a zainteresovaných stran v těchto oblastech - schopni identifikovat potíže a problémy v procesu integrace - seznámeni s hlavními opatřeními a nástroji dostupnými na mezinárodní, evropské a národní úrovni - vědět, kde hledat osvědčené postupy v této oblasti Přístupy Na konci školení budou účastníci přistupovat k tématu otevřeně a s multikulturním přístupem. - budou schopni zvolit a aplikovat nejvhodnější nástroj - budou schopni efektivně komunikovat v různých kulturních kontextech - budou schopni spolupracovat a vytvářet sítě se zainteresovanými skupinami procesu integrace Metodika školení Činnosti navrhované v manuálu jsou většinou založené na výkladu a aktivních metodách. Aktivní metoda se do velké míry spoléhá na zapojení účastníků a upřednostňování reflexe s využitím práce účastníků, a to samostatně nebo ve skupině. Tato reflexivní analýza se používá v různých okamžicích školení: prezentace informací, případové studie, pracovní skupiny, shromažďování zpětné vazby a diskuse a dotazování a zhodnocení školení. Cílem školení je nabídnout účastníkům znalosti a dovednosti prostřednictvím navrhované metodiky, zejména častým dotazováním na zpětnou vazbu a hodnocením, které zaznamená školitel.


7/164

Příručka lektora


Lekce 2: Přednáška

Vzdělávací kurz

INTEGRACE ZNEVÝHODNĚNÝCH SKUPIN OBYVATEL SE ZAMĚŘENÍM NA ŽENY - MIGRANTKY - Základní pojmy integrace

Výuková lekce Čas Délka

9.30 20 min

Č.

Délka

Tabulka

Prezentace klíčových pojmů pro stanovení společného jazyka 1


20

Úkoly Účastníc Školitel i

X

Pomůcky

Poznámky

PREZENTACE PPT Lekce - 2 Hlavní pojmy související s migrací a integrací + glosář

Asimilace, integrace, státní příslušnost, mezikulturnost, multikulturnost, s příklady (příklady různých modelů integrace), 5 politik (index MIPEX ) - přistěhovalec, migrant, genderový přístup, mainstreaming

8/164

Příručka lektora


Snímek 1

PROJEKT LEONARDO DA VINCI - PŘENOS INOVACÍ 2009 -2011 Přenos inovací v metodologiích pro evropské úředníky: pokračování ve společném vzdělávání CZ/09/LLP-LdV/TOI/134011

Hlavní koncepce týkající se migrace a integrace

1

Snímek 2


Hlavní body prezentace: 1. Hlavní pojetí migrace 2. Hlavní pojetí integrace 3. Druhy integrace 4. Index MIPEX 5. Hlavní pojmy – kategorie migrantů, aspekty týkající se pohlaví, nezletilí,obchodování s lidmi atd.

2


9/164

Příručka lektora


Snímek 3


Hlavní pojetí migrace 1. Teorie Ernesta Ravensteina 2. Teorie Еveretta S. Leeho 3. Neoklasická teorie 4. Teorie dvojího trhu práce 5. Koncepce migrační sítě 6. Koncepce migračních systémů

3

Snímek 4


Hlavní pojetí migrace (1) 1. Teorie Ernesta Ravensteina 1.1. Ernest Ravenstein položil základy systematického výzkumu migrace, které publikoval v článku s názvem „Zákony migrace“ (1889). 1.2. Hlavní závěry: • Migraci řídí proces přitahujících a odpuzujících faktorů, kdy nevyhovující podmínky na jednom místě nutí osoby toto místo opustit, zatímco příznivé podmínky v jiném místě osoby přitahují. • Základním důvodem migrace jsou lepší vnější ekonomické příležitosti. • Pohyb osob je dvoustranný. • Mobilita migrantů je ovlivněna jejich rozdílným věkem, sociálním postavením a pohlavím.


10/164

4

Příručka lektora


Snímek 5


Hlavní pojetí migrace (2) 2. Teorie Еveretta S. Leeho (1966) 2.1. Еverett S. Lee vyvinul teorii, která vychází z Ravensteinovy teorie a klade důraz na vnitřní faktory (odpuzující). 2.2. Hlavní závěry: • Obecně platí, že počet faktorů podporujících nebo bránících migraci je nekonečný. • Dopad faktorů se liší a závisí na individuálních rozdílech mezi migranty. • Tato teorie vymezuje 4 hlavní skupiny faktorů: _ faktory týkající se místa současného místa pobytu migrantů; _ faktory týkající se místa, o které migranti usilují; _ faktory týkající se nevýhod; _ individuální faktory – vzdělání, znalost hostitelského obyvatelstva, rodinné vazby atd. • Potenciální migrant se rozhoduje pro migraci po zvážení výše uvedených faktorů.

5

Snímek 6


Hlavní pojetí migrace (3) 3. Neoklasická teorie (Sjaastad 1962, Todaro 1969) • Objevuje se v prvním desetiletí po druhé světové válce. • Zkoumá důvody, motivy, mechaniku a nevyhnutelné náklady týkající se mezinárodní migrace pracovních sil a důsledky, které přináší. • Mezinárodní migrace pracovních sil vyplývá ze spontánních, samostatných rozhodnutí zaměstnanců, která jsou zcela a výhradně motivována ekonomickými hledisky, jako je vyšší odměna zaměstnanců a hospodářský blahobyt. • Platové rozdíly představují přirozený objektivní podnět k mezinárodní migraci do zemí, kde jsou platy vyšší. •Zaměstnanec, který se dobrovolně rozhodne pro migraci, si je plně vědom alternativních možností v různých zemích a zvolí ty, ze kterých bude mít největší prospěch.

6


11/164

Příručka lektora


Snímek 7


Hlavní pojetí migrace (4) 4. Teorie dvojího trhu práce (teorie segmentovaného trhu práce) (M. Piore 1970) • Objevuje se na konci 70. let 19. století. • Pozornost se soustřeďuje pouze na charakteristiky trhu práce hostitelské země (přistěhovalecké země). • Segmentace trhu práce je chápána jako bezprostřední důvod přistěhovalectví pracovních sil – existuje jeden trh práce, který nabízí bezpečná, dobře placená pracovní místa, a trh práce nabízející špatně placená pracovní místa. • Místní dělníci nejsou ochotni obsadit pozice v nepopulárních oblastech, kde jsou zapotřebí ne příliš kvalifikovaní zaměstnanci a pracovní místa nejsou dobře placená. • Ve vyspělých zemích je tato neustálá potřeba levné pracovní síly uspokojována dělníky, kteří jsou přitahováni ze zemí s nižším stupněm ekonomického rozvoje a nižšími příjmy. 7

Snímek 8


Hlavní pojetí migrace (5) 5. Koncepce migračních sítí Zkoumá důležitost významného společenského jevu souvisejícího s mezinárodní migrací pracovních sil, totiž utváření formálních i neformálních sdružení přistěhovalců v konkrétní zemi, kteří zůstávají v kontaktu se svými příbuznými a přáteli ve svých zemích původu. Hlavní činnost těchto sdružení se zaměřuje na podporu migrace a snížení souvisejících nákladů a rizik. • Koncepce migračních systémů Migrační systém je definován jako skupina zemí, v jejichž rámci existují trvale zavedené státy původu (emigrační) a cílové státy (imigrační) a mezi kterými mají migrační toky poměrně stabilní charakteristiky. 8


12/164

Příručka lektora


Snímek 9


Hlavní pojetí integrace 1. Asimilace Toto pojetí se objevilo na počátku 20. století. Pojetí vychází z myšlenky úplného začlenění přistěhovalců do hostitelské společnosti, splynutí přistěhovalců s komunitou, v níž se rozhodli žít. Příklad: „tavící kotlík“ – kotlík, v němž se různé rasy, jazyky, kultury a tradice mísí, a vytvářejí tak americkou identitu. Definice asimilace: Adaptace jedné etnické či sociální skupiny – obvykle menšiny – na jinou, zahrnující osvojení jazyka, tradic, hodnot a chování, či dokonce nejdůležitějších základních zájmů. 9

Snímek 10


Hlavní pojetí integrace(2) 2. Multikulturalismus Tato koncepce se objevila v 70. letech 20. století a je spojena se společenským hnutím v USA, Francii, Itálii atd. Koncepce multikulturalismu je založena na pochopení posilování rozvoje komunit, a to i prostřednictvím státních prostředků investovaných do výuky menšinových jazyků, vydávání místních novin a podpory dalších médií přistěhovaleckých komunit a zavedením kvót zastoupení menšin. Definice multikulturalismu: Politika nebo praktický postup, kdy je zajištěno stejné zastoupení a věnována stejná pozornost kulturním potřebám a příspěvkům všech skupin ve společnosti: zvláštní důležitost lze přisuzovat menšinovým skupinám, které v minulosti neměly dostatečné zastoupení, například prostřednictvím dvojjazyčného vzdělávání. 10


13/164

Příručka lektora


Snímek 11


Druhy integrace Existují různé typologie, z nichž nejvíce citovaná je v posledních letech Entzingenova a Biezeweldova typologie (2003), podle které existují čtyři dimenze: 1. Sociální a ekonomické integrace – týká se vzdělání přistěhovalců, jejich znalosti jazyka a přístupu na trh práce. Sociální a ekonomické integrace je podporována prostřednictvím: Pozitivní diskriminace – podpora opatření ze strany státu, která usilují o podporu zaměstnanosti přistěhovalců. Mainstreaming – přístup zaměřený na konkrétní problémy přistěhovalců, avšak aniž by byli oddělováni jako samostatná skupina a aniž by vznikal dojem, že jsou přistěhovalci zvýhodněni. 11

Snímek 12


Druhy integrace 2. Právní a politická integrace – týká se k posilování politického zapojení přistěhovalců do společenského a politického života a zvýšení úlohy sdružení přistěhovalců v utváření a realizaci politiky týkající se přistěhovalectví. 3. Kulturní integrace – proces spolupráce a vzájemného prostupování národní kultury a kultury etnických komunit v hostitelské zemi. Proces kulturní integrace vede ke vzájemnému seznámení, přijetí a obohacení lidí, a to bez ohledu na jejich etnickou či náboženskou příslušnost, a jeho výsledkem je vybudování kulturního a duchovního prostředí, v němž je každý přítomen svou vlastní identitou. 4. Postoj hostitelské společnosti – týká se rizika diskriminace a rasismu, podpory komunikace a spolupráce mezi hostitelskou společností a přistěhovalci.

12


14/164

Příručka lektora


Snímek 13


Index MIPEX 1. Index MIPEX – Index migrační a integrační politiky Tento index měří politiku integrace imigrantů a byl vytvořen a zaveden v Bulharsku Britskou radou a Skupinou pro migrační politiku (MPG). 2. Hodnocení se provádí jednou za dva roky a v jeho rámci je posuzována situace ve členských státech EU a v dalších vybraných cílových zemích. 3. Index je postaven na velkém počtu ukazatelů v 6 hlavních oblastech a na měření stupně integrace přistěhovalců do života hostitelské země: • Mobilita trhu práce • Sloučení rodiny • Dlouhodobý pobyt • Zapojení do politické činnosti • Přístup ke státní příslušnosti • Antidiskriminace V roce 2010 byla přidána ještě jedna oblast – vzdělávání.

13

Snímek 14


Hlavní pojmy 1. Adaptace – proces částečné nebo úplné změny přesvědčení a/nebo postojů určité osoby tak, aby vyhovovaly novým životním podmínkám. 2. Odcizení (ve společenských vědách) – pocit odcizení či oddělení osoby od jejího prostředí, práce, výsledků práce, nebo sebe sama. 3. Integrace – v rámci EU představuje integrace dynamický, obousměrný proces vzájemného přizpůsobování všech přistěhovalců a obyvatel členských států (CBP1). Klíčovými otázkami integrace je podpora základních práv, nediskriminace a rovných příležitostí pro všechny. Na úrovni EU je integrační politika rozvíjena v rámci Společných základních zásad – CBP. 4. Marginalizace – nastává v krizových podmínkách a je výsledkem trvalé společenské izolace celých sociálních skupin, kterým je odepřen přístup ke standardním sociálním službám, jako je vzdělávání, zdravotní péče, správní služby, kultura a umění, a přístup k zaměstnání.


15/164

14

Příručka lektora


Snímek 15


Hlavní pojmy 5. Přistěhovalectví – v rámci EU se jím rozumí postup, kterým osoba získá své místo obvyklého pobytu na území členského státu na dobu, která je nebo pravděpodobně bude nejméně dvanáct měsíců dlouhá, přičemž předchozí místo obvyklého pobytu této osoby bylo v jiném členském státě nebo v třetí zemi. 6. Přistěhovalec – v rámci EU se jím rozumí osoba, která provádí přistěhovalectví. 7. Státní příslušník třetí země – každá osoba, která není občanem Unie ve smyslu čl. 17 odst. 1 Smlouvy, včetně osob bez státní příslušnosti. 8. Žadatel o azyl – státní příslušník třetí země nebo osoba bez státní příslušnosti, kteří podali žádost o azyl, o níž dosud nebylo pravomocně rozhodnuto. 15

Snímek 16


Hlavní pojmy 9. Uprchlík – podle Ženevské úmluvy jde o osobu, která se nachází mimo svou vlast a má oprávněné obavy před pronásledováním z důvodů rasových, náboženských nebo národnostních nebo z důvodů příslušnosti k určitým společenským vrstvám nebo i zastávání určitých politických názorů, je neschopna přijmout, nebo odmítá vzhledem ke shora uvedeným obavám, ochranu své vlasti, nebo osoba bez státní příslušnosti nacházející se mimo zemi svého dosavadního pobytu následkem shora zmíněných událostí, a která vzhledem ke shora uvedeným obavám se tam nechce nebo nemůže vrátit. 10. Dlouhodobě pobývající rezident – státní příslušník třetí země, který má právní postavení dlouhodobě pobývajícího rezidenta podle definice uvedené v čl. 2 písm. b) směrnice Rady 2003/109/ES. 16


16/164

Příručka lektora


Snímek 17


Hlavní pojmy 11. Nezletilá osoba – osoba, které podle práva své země nedosáhla zletilosti, tj. ještě není oprávněna k výkonu konkrétních občanských a politických práv. Tento termín by měl být použit přednostně, je-li odkazováno na osobu jako jednotlivce. Termín dítě by pak měl být používán pro popis vztahu k jiným členům rodiny. 12. Nezletilá osoba (bez doprovodu) – státní příslušník třetí země nebo osoba bez státní příslušnosti mladší 18 let, jež vstupuje na území členských států bez doprovodu dospělé osoby, která za ni podle práva nebo zvyklostí odpovídá, a to po dobu, po kterou se skutečně nenachází v péči takové osoby; tato definice zahrnuje i nezletilé osoby, jež jsou ponechány bez doprovodu po vstupu na území členských států. 17

Snímek 18


Hlavní pojmy 13. Genderový mainstreaming – systematická integrace příslušných situací, priorit a potřeb žen a mužů do všech politik s cílem podporovat rovné postavení žen a mužů a mobilizovat všechny obecné politiky a opatření speciálně za účelem dosažení rovného postavení tak, že se ve fázi plánování bude aktivně a otevřeně brát ohled na jejich dopad na příslušnou situaci žen a mužů při realizaci, monitorování a hodnocení. 14. Mainstreaming – jde o zohlednění rovnosti, tedy o systematické zohledňování konkrétních dopadů všech politik na znevýhodněné skupiny během plánování, realizace a hodnocení. Cílem je dosažení rovnosti. Mainstreaming by měl začlenit zohlednění otázek rovnosti přímo do jádra veškeré politické práce tak, aby se tyto otázky staly základní součástí veškerých aktivit – rozvoje, výzkumu a prosazování politik, politického dialogu, právních předpisů, přidělování zdrojů, plánování, realizace a monitorování programů a projektů atd.


17/164

18

Příručka lektora


Snímek 19


Hlavní pojmy 15. Diskriminace (přímá) – případ, kdy je s jednou osobou zacházeno z důvodu rasy nebo etnického původu méně příznivým způsobem, než je, bylo nebo by bylo s jinou osobou ve srovnatelné situaci. 16. Diskriminace (nepřímá) – případ, kdy by v důsledku navenek neutrálního předpisu, kritéria nebo zvyklosti byla znevýhodněna osoba určité rasy nebo etnického původu v porovnání s jinými osobami, ledaže uvedený předpis, kritérium nebo zvyklost je objektivně odůvodněn legitimním cílem a ledaže prostředky k dosažení tohoto cíle jsou přiměřené a nezbytné. 17. Diskriminace (pozitivní) – politika nebo program poskytující výhody osobám z menšinové skupiny, které jsou považovány za tradičně diskriminované, s cílem vytvořit více rovnostářskou společnost. Tento přístup spočívá v přednostním přístupu ke vzdělání, zaměstnání, zdravotní péči nebo sociální péči. 18. Rovné zacházení (zásada rovného zacházení) – znamená, že neexistuje žádná přímá nebo nepřímá diskriminace na základě rasy nebo etnického původu.

19

Snímek 20


Hlavní pojmy 19. Obchodování s lidmi – znamená najímání, přepravu, předání, přechovávání nebo následné přijetí osoby, včetně výměny nebo předání kontroly nad touto osobou, pokud: (a) je při něm použito nátlaku, síly nebo pohrůžek včetně únosu nebo (b) je při něm využito omylu nebo podvodu nebo (c) je při něm zneužito moci nebo zranitelného postavení, takže osoba nemá jinou skutečnou a přijatelnou možnost než podvolit se danému zneužívání, nebo (d) při něm dochází k poskytování či přijímání finančních prostředků nebo výhod k získání souhlasu osoby, která má kontrolu nad jinou osobou, za účelem vykořisťování pracovní síly nebo služeb této osoby, zahrnujícího přinejmenším nedobrovolnou nebo nucenou práci či služby, otroctví či praktiky podobné otroctví či nevolnictví, nebo za účelem využívání k prostituci nebo jiným formám pohlavního vykořisťování včetně pornografie.


18/164

20

Příručka lektora


Hlavní pojmy související s migrací a integrací Glosář 1.

Acculturation

Postupné přijímání prvků cizí kultury (myšlenek, slov, hodnot, pravidel, chování, zvyklostí) osobami, skupinami nebo třídami určité kultury. Toto částečné nebo úplné přijímání je vyvoláno kontakty a vzájemným působením různých kultur prostřednictvím migrace a obchodních vztahů.

akulturace

2.

Adaptation

Proces, kdy osoba změní některá nebo všechna svá přesvědčení a postoje, a tím vyhoví novým životním podmínkám.

adaptace

3.

V kontextu EU: Osoba, která není státním příslušníkem členského státu Evropské unie.

Alien cizinec

Obecně: Osoba, která není naturalizovaným) daného státu.

státním

příslušníkem

(rodilým

či

Synonyma: Foreigner, non-citizen, non-national – státní příslušník třetí země 4.

Assimilation

Přizpůsobení jedné etnické nebo sociální skupiny – obvykle menšiny – jiné skupině, což zahrnuje jazyk, tradice, hodnoty a zvyklosti, nebo dokonce i základní životní zájmy.

asimilace

5.

Asylum

Forma ochrany poskytnutá státem na jeho území založená na principu nevracení osoby v případě jejího možného ohrožení (non-refoulement) a na základě mezinárodně i národně uznávaných práv uprchlíků. Uděluje se osobě, která nemůže žádat ochranu v zemi, jejíž má občanství anebo v níž má bydliště, především z obavy před pronásledováním z důvodu rasy, náboženství, národnosti, příslušnosti k určité sociální skupině nebo politickému přesvědčení.

azyl

6.

Asylum Applicant žadatel o azyl

Znamená státního příslušníka třetí země nebo osobu bez státní příslušnosti, která zažádala o azyl, o němž dosud nepadlo konečné rozhodnutí. Synonymum: Asylum Seeker – azylant

7.

Best practices

(effective)

osvědčené postupy

8.

Citizenship

Znamená speciální právní pouto mezi jednotlivcem a jeho zemí získané narozením nebo naturalizací, ať už prohlášením, volbou, sňatkem nebo jiným způsobem podle národních zákonů.

občanství 9.

Common Principles společné zásady


Znamenají prosazovat využívání stávajících pravidel a zásad, jak na mezinárodní, tak i národní úrovni. Osvědčené postupy lze převést do provozních směrnic, pravidel chování nebo jiných případů nevynutitelných předpisů (soft law), ale neměly by vést k oslabení či narušení platného práva. Jejich charakteristickými znaky je, že: jsou novátorské a přinášejí tvůrčí řešení; mají pozitivní dopad na úroveň realizace práv migrantů; mají setrvalý účinek, zvláště při zapojení samotných migrantů; a mají schopnost opakování.

Basic základní

V kontextu integrační politiky EU existuje soubor 11 jednoduchých a nezávazných, leč dobře promyšlených pokynů k základním principům určeným pro pomoc členským státům při vytváření jejich integrační politiky.

19/164

Příručka lektora


10.

Country of Origin země původu

11.

Cultural Diversity kulturní rozmanitost

12.

Cultural Pluralism kulturní pluralita

13.

Discrimination (Direct) diskriminace (přímá)

14.

Discrimination (Indirect) diskriminace (nepřímá)

15.

Discrimination (Positive) diskriminace (pozitivní)

Země (nebo více zemí), které jsou zdrojem migračních proudů a jejichž občanství může migrant mít. V kontextu uprchlíků podle směrnice 2004/83/ES to znamená zemí (nebo země) státní příslušnosti nebo, u osob bez státní příslušnosti, dřívějšího obvyklého bydliště. Kultura má rozmanité formy napříč časem a prostorem. Tato rozmanitost je vyjádřena v jedinečnosti a pluralitě identity skupin a společností, které tvoří lidstvo, a je zdrojem směny, novátorství a tvůrčích schopností. Je vnímána tak, že znamená, ve stále rozmanitějších společnostech, zajištění harmonického vzájemného působení mezi lidmi a skupinami s pluralitními, různorodými a dynamickými kulturními identitami a rovněž jejich ochotu žít společně. Politika začlenění a účasti všech občanů je zárukou sociální soudržnosti, životaschopnosti občanské společnosti a míru. Takto definována přináší kulturní pluralita politické vyjádření kulturní rozmanitosti. Nastává, když se s určitou osobou zachází méně příznivě, než se zachází, zacházelo se nebo by se zacházelo s jinou osobou ve srovnatelné situaci na základě rasového nebo etnického původu. Nastává, když zdánlivě nestranné ustanovení, kritérium nebo postup by dostaly osoby určitého rasového nebo etnického původu do jisté nevýhody ve srovnání s jinými osobami, není-li toto ustanovení, kritérium nebo postup objektivně opodstatněn legitimním cílem a prostředky k dosažení tohoto cíle nejsou přiměřené a nezbytné. Politika nebo program poskytující výhody lidem z menšinových skupin, na které se nahlíží jako na tradičně diskriminované, s cílem vytvořit více rovnostářskou společnost. To obsahuje přednostní přístup ke vzdělání, zaměstnání, zdravotní péči a sociálnímu zabezpečení. Synonyma: Positive Action, Affirmative Action – pozitivní akce, pozitivní afirmace

16.

Discrimination (Racial) diskriminace (rasová)

17.

Diversity rozmanitost

18.

19.

Rasová diskriminace podle mezinárodního práva znamená jakýkoli rozdíl, vyloučení, omezení nebo prioritu založenou na rase, barvě pleti, původu nebo národnostním či etnickém původu za účelem nebo s účinkem zrušení či zhoršení uznání, užívání nebo uplatňování lidských práv a základních svobod v politické, ekonomické, společenské, kulturní či jakékoli jiné oblasti veřejného života na rovnoprávném základě. Diskriminace je zakázána mezinárodním právem. Rozdíly v hodnotách, postojích, kulturních hlediscích, vírách, etnických základech, sexuální orientaci, dovednostech, znalostech a životních zkušenostech každého jedince v jakékoli skupině lidí.

Emigrant

Znamená osobu, která podstupuje vystěhovalectví.

vystěhovalec

Širší výraz: Migrant

Emigration

V kontextu EU znamená čin, kterým osoba, jež dříve měla obvyklé bydliště na území členského státu, ukončí svůj obvyklý pobyt v tomto členském státu na období, které je, nebo se očekává, že bude, alespoň dvanáct měsíců.

vystěhovalectví

V globálním kontextu je to čin opuštění nebo odchodu z jednoho státu s úmyslem usazení se v jiném státě. Širší výraz: Migration – migrace


20/164

Příručka lektora


20.

Equal Treatment (Principle of)

Znamená, že neexistuje žádná přímá ani nepřímá diskriminace založená na rasovém nebo etnickém původu, kde:

(princip) zacházení

(a) přímá diskriminace se má za existující, když se s jednou osobou zachází méně příznivě, než se zachází, zacházelo se nebo by se zacházelo s jinou osobou ve srovnatelné situaci na základě rasového nebo etnického původu;

rovné(ho)

(b) nepřímá diskriminace se má za existující, když zdánlivě nestranné ustanovení, kritérium nebo postup by dostal osoby určitého rasového nebo etnického původu do jisté nevýhody ve srovnání s jinými osobami, není-li toto ustanovení, kritérium nebo postup objektivně opodstatněn uznávaným cílem a prostředky k dosažení tohoto cíle nejsou přiměřené a nezbytné. 21.

22.

EU Blue Card modrá karta EU

Znamená povolení nesoucí označení „modrá karta EU”, které opravňuje držitele pobývat a pracovat na území členského státu podle podmínek směrnice Rady č. 2009/50/ES (vysoce kvalifikované zaměstnání).

Family Reunification

Vztahuje se na vytvoření rodinného vztahu buď:

sloučení rodiny

(a) vstupem do členského státu a pobytem v něm v souladu se směrnicí Rady č. 2003/86/ES, učiněným členy rodiny, státními příslušníky třetí země, kteří legálně pobývají v tomto členském státě („sponzorský stát”), aby zachovali svou rodinnou jednotku, ať už rodinný vztah vznikl před vstupem či po vstupu do sponzorského státu; nebo (b) mezi občanem EU a státní příslušníkem třetího státu pobývajícím mimo EU, který následně vstoupí do EU. Synonymum: Family Reunion

23.

Free Movement volný pohyb

Týká se osob (občanů EU a oprávněných příslušníků třetích zemí) uplatňujících své právo na svobodu pohybu tak, že přecházejí z jednoho členského státu do jiného členského státu, často kvůli zaměstnání. Synonymum: EU mobility, Inter-/Intra-EU migration – mobilita v EU, vnitřní migrace

24.

Gender gender

25.

Gender equality rovnost pohlaví

26.

Gender mainstreaming genderový mainstreaming

27.

Host Country hostitelská země

Gender se týká společensky vytvořených vlastností, rolí, činností, odpovědností a potřeb, převážně spojených se skutečností, zda jde o muže či ženu, v daných společnostech a společenstvích v daném čase. Pojem, který znamená, že všechny lidské bytosti mají volnost při rozvíjení svých osobních schopností a při svých volbách bez omezení danými přesnými rolemi podle pohlaví; a že různé typy chování, aspirací a potřeb žen a mužů se hodnotí a uznávají shodně. Soustavná integrace příslušných situací, preferencí a potřeb žen a mužů ve všech postupech vůči nim a se záměrem podpory rovnosti žen a mužů a mobilizace všech obecných postupů a opatření, výslovně za účelem dosažení rovnosti aktivním a otevřeným vzetím do úvahy jejich vlivů na příslušné situace žen a mužů při jejich zavádění, sledování a hodnocení už v přípravné fázi. V kontextu EU se tento termín více užívá v souvislosti s integrací a týká se členského státu, ve kterém příslušník třetí země přijímá legální pobyt. Synonymum: Receiving Country – přijímací země

28.

Host Society


V kontextu EU se tento termín vztahuje k integraci a týká se občanů

21/164

Příručka lektora


29.

30.

hostitelská společnost

(jak státních příslušníků, tak ostatních) z (národních/regionálních/místních) společenství uvnitř členského státu. V souladu s tím, že integrace je dynamický a dvousměrný proces, činnosti převzaté hostitelskou společností slouží k usnadnění integrace příslušníků třetí země podle základních společných zásad.

Imigrant

V kontextu EU znamená osobu podstupující přistěhovalectví.

přistěhovalec

Širší výraz: Migrant

Immigration

V kontextu EU znamená čin, kterým osoba zakládá své obvyklé bydliště na území členského státu na období, které je, nebo se očekává, že bude, alespoň dvanáct měsíců, a měla dříve obvyklé bydliště v jiném členském státě nebo třetí zemi.

přistěhovalectví

Širší výraz: Migration – migrace 31.

Integration integrace

32.

Intercultural dialogue mezikulturní dialog

33.

Long-Term Resident dlouhodobě pobývající rezident

34.

Mainstreaming mainstreaming

V kontextu EU je integrace dynamickým a dvousměrným procesem vzájemného přizpůsobování všemi přistěhovalci a občany členského státu (CBP1). Podpora základních práv, nulové diskriminace a rovných příležitostí pro všechny jsou klíčovými otázkami integrace. Na úrovni EU se integrační politika rozvíjí v rámci společných základních zásad – CBP. Ve své Bílé knize o mezikulturním dialogu mluví Evropská rada o mezikulturním dialogu jako o „otevřené a ohleduplné výměně názorů mezi jednotlivci a skupinami s odlišným etnickým, kulturním, náboženským a jazykovým základem a o odkazu založeném na vzájemném porozumění a respektu. Funguje na všech úrovních – uvnitř společností, mezi evropskými společnostmi a mezi Evropou a celým světem”. Podobně po vyhlášení roku 2008 Evropským rokem mezikulturního dialogu použila Evropská komise tento výraz jako „nástroj pomoci evropským občanům a všem, kteří žijí v Evropské unii k tomu, aby získali znalosti a schopnosti, které jim umožní vyrovnat se s otevřenějším a složitějším prostředím“. Znamená jakéhokoli státního příslušníka třetí země, který má status dlouhodobě pobývajícího rezidenta podle ustanovení článků 4 až 7 směrnice Rady č. 2003/109/ES. Začleňování problematiky rovnosti je systematickým zohledněním konkrétních dopadů všech postupů na znevýhodněné skupiny v okamžiku plánování, zavádění a hodnocení. Rovnost je cílem. „Mainstreaming“ je proces, který je zaměřen na dosažení tohoto cíle. „Mainstreaming“ by měl přivést uvažování o otázkách rovnosti přímo do centra práce ve všech oblastech tak, aby byly středem všech činností – rozvíjení postupů, výzkumu, advokacie, dialogu, legislativy, přidělování zdrojů, plánování, zavádění a sledování programů a projektů atd. To by mělo přicházet nejen od „specialistů na rovnost“, ale měl by se zapojit každý, kdo pracuje na jakémkoli aspektu politiky.

35.

Migrant migrant

Širší výraz pro přistěhovalce a vystěhovalce vztahující se na osobu, která opouští jednu zemi nebo region, aby se usadila jinde, často s úmyslem hledat lepší život. Poznámka: V kontextu azylové a migrační politiky EU se toto vztahuje se na státního příslušníka třetí země vstupujícího do (nebo migrujícího uvnitř) EU.

36.

Migrant (Economic)


Osoba, která opouští svou zemi původu čistě z ekonomických důvodů,

22/164

Příručka lektora


37.

migrant (ekonomický)

žádným způsobem se nevztahujícím k definici uprchlíka, nebo hledá hmotné zlepšení své existence.

Migrant (Irregular)

Zejména se vztahuje na státní příslušníky třetích zemí, kteří vstupují do členského státu anebo v něm pobývají či pracují bez nezbytných dokladů, povolení a registrací.

migrant (nelegální)

Synonyma: Third-country national found to be illegally present, insufficiently documented/undocumented/ – státní příslušník třetí země nedovoleně pobývající, bez dostatečných dokladů illegal/clandestine/unauthorised nelegální/nedovolený/neoprávněný migrant 38.

Migrant Worker) migrant pracovník)

39.

(Seasonal (sezonní

Migration

migrant

–

Vztahuje se na pracovníka (státního příslušníka třetí země), který je rezidentem ve třetí zemi, ale je zaměstnán v činnosti závisející na střídání ročních dob na území členského státu na základě smlouvy na dobu určitou a v určitém zaměstnání. V kontextu EU je migrace širším výrazem pro přistěhovalectví a vystěhovalectví, tj. činem, kterým osoba buď:

migrace

(i) zakládá své obvyklé bydliště na území členského státu na období, které je, nebo se očekává, že bude, alespoň dvanáct měsíců, a měla dříve obvyklé bydliště v jiném členském státě nebo třetí zemi; nebo (ii) dříve měla obvyklé bydliště na území členského státu a ukončila svůj obvyklý pobyt v tomto členském státu na období, které je, nebo se očekává, že bude, alespoň dvanáct měsíců. V globálním kontextu se toto vztahuje na proces stěhování, buď přes mezinárodní hranici (mezinárodní migrace) nebo v rámci státu (vnitřní migrace). Je to stěhování obyvatelstva zahrnující jakýkoli typ pohybu lidí bez ohledu na jeho délku, povahu a příčiny; zahrnuje migraci uprchlíků, vysídlenců, vykořeněných lidí a ekonomických migrantů. 40.

Migration (Circular) migrace (cirkulární)

41.

Migration (Economic) migrace (ekonomická)

42.

Minor

Dvěma hlavními formami cirkulární migrace, které by mohly být nejdůležitější v kontextu EU, jsou: •

Cirkulární migrace příslušníků třetích zemí usazených v EU

•

Cirkulární migrace osob sídlících ve třetí zemi

Vztahuje se na migraci především z ekonomických důvodů nebo pro hledání zlepšení hmotné situace.

Osoba, která podle práva své příslušné země nedosáhla věku zletilosti, tj. není dosud oprávněna uplatňovat konkrétní občanská a politická práva.

nezletilý

Jedná se o preferovaný výraz ve vztahu k jednotlivci. Výraz „dítě“ by se měl použít, popisujeme-li vztah k ostatním členům rodiny. 43.

Minor (Unaccompanied) nezletilý doprovodu)

(bez

Znamená státního příslušníka třetí země nebo osobu bez státní příslušnosti mladší osmnácti let, jež dorazí na území členských států bez doprovodu dospělého, který by za ni zodpovídal, ať už ze zákona nebo zvykově, a na tak dlouho, dokud není platně přijata do péče takové osoby, nebo nezletilého, který je ponechán bez doprovodu poté, co vstoupil na území členských států. Širší výraz: odloučené dítě Poznámka: Tento výraz se konkrétně vztahuje na státní příslušníky


23/164

Příručka lektora


třetích zemí nebo osoby bez státní příslušnosti, ale nikoli na nezletilé občany EU bez doprovodu pohybující se uvnitř EU, viz výraz odloučené dítě pro tuto druhou situaci. 44.

Minorities

Menšinová skupina je určena na základě své odlišnosti od většinové skupiny. Může zahrnovat menšiny založené na přisuzovaných statutech jako je rasa, národnost, pohlaví, sexuální orientace a postižení. Může rovněž zahrnovat skupiny s hluboce zastávanými sdílenými identitami a zvyky, včetně náboženských a jazykových skupin.

menšiny

45.

Politika nebo praxe věnování stejné pozornosti či zastoupení kulturním potřebám a přínosům všech skupin ve společnosti: zvláštní důraz lze položit na menšinové skupiny, které byly v minulosti málo zastoupeny, a to třeba dvojjazyčným vzděláváním.

Multiculturalism multikulturalismus

46.

Nationality

Znamená zákonné pouto mezi osobou a státem a nevyjadřuje etnický původ osoby.

státní příslušnost

Synonymum: Citizenship 47.

Naturalisation

Jakýkoli způsob získání státní příslušnosti po narození, kterou předtím cílová osoba neměla, jež vyžaduje žádost této osoby nebo jejího zákonného zástupce a také akt udělení státní příslušnosti státním orgánem. Tato definice neobsahuje automatické získání, které neiniciuje dotyčný jedinec nebo jeho zákonný zástupce (dokonce ani v případech, kdy má jedinec možnost odmítnout toto udělení příslušnosti) či získání příslušnosti založeném na jednostranném aktu cílové osoby (např. získání prohlášením nebo volbou).

naturalizace

48.

Partnership

Vztah mezi jednotlivci nebo skupinami, který je charakterizován vzájemnou spoluprací a odpovědností za účelem dosažení konkrétního cíle.

partnerství 49.

Partnership in Action partnerství v praxi

50.

Vztahuje se na podmínku (podmínky) či okolnost (okolnosti), které přitahují migranta do jiné země. Může to mít jednu konkrétní příčinu nebo celou škálu příčin, např. rostoucí ekonomické příležitosti a možnost rozvoje v cílové zemi.

Pull Factor přitahující faktor

51.

Vztahuje se na podmínku (podmínky) či okolnost (okolnosti) v zemi původu, které podněcují nebo povzbuzují vystěhovalectví. Může to mít jednu konkrétní příčinu nebo celou škálu příčin, např. mohou povzbuzovat vystěhovalectví klesající ekonomické příležitosti nebo politická nestabilita.

Push Factor odpuzující faktor

52.

a

Migrace je často analyzována z hlediska „modelu odpuzujícípřitahující”: V tomto kontextu jsou faktory, které iniciují a ovlivňují rozhodnutí migrovat, vymezené: zatímco odpuzující faktory v zemi původu ženou lidi k opuštění jejich země, přitahující faktory v cílové zemi je získávají pro tuto konkrétní zemi.

zpětném

Dohoda mezi EU anebo členským státem se třetí zemí na recipročním základě, která stanovuje rychlé a účinné postupy pro identifikaci a bezpečný a spořádaný návrat osob, které nesplňují, nebo už nebudou splňovat, podmínky ke vstupu, přítomnosti či pobývání na území třetí země nebo jednoho členského státu Evropské unie, a pro usnadnění přesunu těchto osob v duchu spolupráce.

Push-Pull Factor odpuzující přitahující faktor

53.

Re-Admission Agreement dohoda o přebírání

Je to schopnost partnerů ovlivňovat politiku, procesy a programy, které působí na praktický výkon partnerství.

K lednu 2010 byly v platnosti dohody o zpětném přebírání s Albánií,


24/164

Příručka lektora


Bosnou a Hercegovinou, Bývalou jugoslávskou republikou Makedonie, Hong Kongem, Makaem, Moldávií, Černou Horou, Ruskem, Srbskem, Srí Lankou a Ukrajinou a očekávalo se jejich brzké uzavření s Gruzií a Pakistánem. 54.

Refugee

Podle Ženevské úmluvy osoba, která kvůli opodstatněné obavě z pronásledování z důvodu rasy, náboženství, národnosti, politického přesvědčení nebo příslušnosti k určité sociální skupině pobývá mimo zemi své státní příslušnosti a nemůže, nebo kvůli této obavě není ochotna, sama využít ochrany této země; nebo osoba bez státní příslušnosti, která pobývá mimo zemi svého bývalého obvyklého bydliště ze stejných důvodů, jaké jsou uvedeny výše, a nemůže, nebo kvůli této obavě není ochotna, se do ní vrátit.

uprchlík

V kontextu EU se toto vztahuje konkrétně na státního příslušníka třetí země nebo osobu bez státní příslušnosti podle článku 1A (výše) Ženevské úmluvy, oprávněného pobývat na území členského státu, na kterého se nevztahuje článek 12 (Vyloučení) směrnice č. 2004/83/ES. 55.

Reintegration

Zpětné začlenění nebo zpětné připojení osoby do skupiny nebo procesu, např. migranta do společnosti jeho země návratu.

reintegrace 56.

Stateless Person osoba bez příslušnosti

57.

58.

státní

Osoba, kterou podle svého právního řádu nepokládá za svého příslušníka žádný stát.

Third-Country National

Znamená jakoukoli osobu, která není občanem Unie ve smyslu čl. 17 odst. (1) Smlouvy, včetně osob bez státní příslušnosti.

státní příslušník třetí země

Synonymum: Non-EU/EEA National

Traficking in Human Beings

Znamená nábor, dopravu, přesun, ukrývání a následné přijetí osoby, včetně výměny nebo předání kontroly nad touto osobou, když:

obchodování s lidmi

(a) je uplatněn nátlak, síla či hrozba, včetně únosu, nebo (b) je uplatněn klam či podvod, nebo (c) existuje zneužití moci nebo pozice bezbrannosti, které je takové, že osoba nemá žádnou jinou skutečnou a přijatelnou možnost než se podrobit tomuto zneužití, nebo (d) jsou předány nebo obdrženy platby či výhody k dosažení souhlasu osoby mající kontrolu nad jinou osobou za účelem využívání práce nebo služeb této osoby, včetně přinejmenším vynucené nebo povinné práce či služeb, otroctví nebo praxe podobné otroctví či nevolnictví, nebo za účelem využívání prostituce nebo jiných forem sexuálního vykořisťování, včetně pornografie.

59.

Vulnerable Person ohrožená osoba

60.

Xenophobia xenofobie


Vztahuje se na nezletilé, nezletilé bez doprovodu, postižené osoby, staré osoby, těhotné ženy, osamělé rodiče s nezletilými dětmi a osoby, které byly podrobeny mučení, znásilnění nebo jiným závažným formám psychologického, fyzického či sexuálního násilí. I když neexistuje žádná všeobecně přijímaná definice xenofobie, lze ji popsat jako přístupy, předsudky a chování, které odmítají, vylučují a často hanobí osoby na základě představy, že nejsou členy či jsou cizími osobami vůči identitě společenství, společnosti nebo národa.

25/164

Příručka lektora


Zdroje 1. Glosář pojmů z oblasti migrace a azylu, Evropská migrační síť, leden 20101 2. Terminologie související s migrací, Světová migrace 2008 3. Glosář UNESCO k migraci je k dispozici na: http://www.unesco.org/new/en/social-and-human-sciences/themes/socialtransformations/international-migration/glossary/ 4. Glosář k migraci je k dispozici na: http://www.reintegration.net/europa/download/Glossary_on_Migration.pdf

1

Autorská práva vyhrazena: Reprodukce je povolená s výjimkou reprodukce pro komerční účely za předpokladu, že je uveden zdroj a k reprodukci je připojen následující text: „Tento glosář vytvořila Evropská migrační síť (EMS). Evropská komise a Národní kontaktní místa, kteří společně tvoří EMS, nepřijímají žádnou právní ani finanční odpovědnost v souvislost s použitím informací obsažených v tomto glosáři nebo obsahem webových stránek, z nichž některé pojmy pocházejí.“ Partneři: ILA – INA – SSAI - IPA

26/164

Příručka lektora


Lekce 3: Přednáška Situace v oblasti migrace na úrovni EU/národní úrovni

Vzdělávací kurz Výuková lekce Čas

9.50

Délka Č.

INTEGRACE ZNEVÝHODNĚNÝCH SKUPIN OBYVATEL SE ZAMĚŘENÍM NA ŽENY - MIGRANTKY 3. SITUACE V OBLASTI MIGRACE NA ÚROVNI EU/NÁRODNÍ ÚROVNI 20 min 20 min

Činnost

Délka

Poskytněte přehled situace v oblasti migrace na úrovni EU a národní úrovni, zejména s ohledem na statistiku žen a nezletilých

10 min

Proveďte srovnání se situací v partnerských 2 zemích

5 min

Úkoly Účastní Školitel ci

Pomůcky

PREZENTACE PPT Lekce-3 Situace v oblasti migrace na úrovni EU/národní úrovni

X

kontrolní seznam s internetovými odkazy

Poznámky Viz přílohy: Dokumenty pro školitele: Příloha 1 První výroční zpráva o migraci přistěhovalectví a azylu (2009), Příloha 2 Průvodce lidskou migrací, Příloha 3 Informace o údajích z lekce 3 prezentovaných v tabulkách, snímky 4 Viz také informace pro školitele za prezentací ppt

1

Důvody pro migraci a druhy migrace na úrovni EU a národní úrovni

5 min

X

Data z Eurostatu

PREZENTACE PPT Lekce-3 Situace v oblasti migrace na úrovni EU/národní úrovni

X

Dva specifické sloupce (ženy a děti) – Ekonomická migrace, uchazeči o azyl, sjednocení rodiny, obchodování s lidmi

3


27/164

Příručka lektora


Informace pro školitele

Situace v oblasti migrace na úrovni EU/národní úrovni Snímek 2 http://ec.europa.eu/prelex/detail_dossier_real.cfm?CL=cs&DosId=199289 Snímky 3-4 Co je migrace lidí? (Human Migration Guide 2005 - Průvodce migrací lidí 2005, National Geographic) http://www.nationalgeographic.com/search/?search=Guide+Human+Migration+2005 Snímky 5-10, údaje uvedené v tabulkách Údaje uvedené v tabulkách v Lekci 3 na snímcích 4, 5 a 6 jsou převzaty z databáze Eurostatu. Eurostat je statistický úřad Evropské unie se sídlem v Lucembursku. Jeho úkolem je poskytovat Evropské unii statistické údaje na evropské úrovni, které umožňují srovnání mezi různými zeměmi a regiony. Statistické údaje o migraci a mezinárodní ochraně se řídí nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 862/2007 ze dne 11. července 2007 o statistice Společenství v oblasti migrace a mezinárodní ochrany a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 311/76 o sestavování statistik o zahraničních pracovnících. Populace podle pohlaví, věkové skupiny a státní příslušnosti (snímky 5-7) Zdroje dat: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/statistics/search_database Databáze podle témat – Populační a sociální podmínky – Populace – Mezinárodní migrace a azyl – Populace podle státní příslušnosti a země narození – Populace podle pohlaví, věkové skupiny a státní příslušnosti Poznámka: Podle článku 2 nařízení č. 862/2007 – přistěhovalec je osoba, která získá místo obvyklého pobytu na území členského státu po dobu, která je nebo pravděpodobně bude nejméně dvanáct měsíců dlouhá. Snímek 5 Poměr skupiny státních příslušníků třetích zemí (TCN) žijících v každé partnerské zemi k populaci dané partnerské země (tabulky – celkový počet TCN a procento TCN vzhledem k populaci ČS, poměr žen mezi TCN k TCN, poměr nezletilých mezi TCN k TCN) Snímky 6-7 5 hlavních skupin TCN v každé z partnerských zemí (grafy poměru 5 hlavních skupin TCN k celkovému počtu TCN za každou partnerskou zemi) První povolení k pobytu podle důvodu a státní příslušnosti (snímky 8-10) Zdroje dat: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/statistics/search_database Databáze podle témat – Populační a sociální podmínky – Populace – Mezinárodní migrace a azyl – Povolení k pobytu – První povolení k pobytu podle důvodu a státní příslušnosti Poznámka: Podle článku 6 nařízení č. 862/2007 – první povolení k pobytu udělené přistěhovalci, rozděleno podle státní příslušnosti, podle důvodu k vydání povolení a délce platnosti povolení.


28/164

Příručka lektora


Existují čtyři základní skupiny rozlišovaných důvodů k migraci: rodinné důvody, vzdělání, výdělečná činnost, jiné důvody Snímky 8-10 Důvody migrace a hlavní skupina TCN podle důvodu migrace v jednotlivých partnerských zemích (grafy celkového počtu důvodů migrace pro každou partnerskou zemi, celkový počet za hlavní skupinu státní příslušnosti v rámci TCN je uveden v legendě grafů)


29/164

Příručka lektora


Snímek 1


Lekce 3 Situace v oblasti migrace na úrovni EU/národní úrovni

1

Snímek 2


Evropský pakt o přistěhovalectví a azylu Přijatý Evropskou radou v říjnu 2008 Pět základních závazků 1. Legální přistěhovalectví – integrace: Upravit legální přistěhovalectví s ohledem na priority, potřeby a absorpční schopnosti dané každým členským státem a podporovat začlenění 2. Nelegální přistěhovalectví: Bojovat proti nedovolenému přistěhovalectví, zejména zajistit návrat neoprávněně pobývajících cizinců do jejich země původu nebo do země tranzitu 3. Ochrana hranic: Posílit účinnost ochrany hranic 4. Azyl: Budovat Evropu azylu 5. Globální přístup k migraci: Vytvořit globální partnerství se zeměmi původu a tranzitu a zároveň podporovat součinnost mezi migrací a rozvojem

2


30/164

Příručka lektora


Snímek 3


Společná přistěhovalecká politika pro Evropu Sdělení komise KOM(2008) 359 obsahuje 10 zásad, na kterých bude založena společná politika, a nezbytná opatření pro provádění těchto zásad. Tyto zásady jsou prosazovány v rámci tří hlavních směrů politiky EU: PROSPERITA: příspěvek legálního přistěhovalectví k socioekonomickému rozvoji EU • Jasná pravidla a rovné podmínky • Soulad mezi kvalifikací a potřebami • Integrace je klíčem k úspěšnému přistěhovalectví BEZPEČNOST: účinný boj proti nedovolenému přistěhovalectví • Vízová politika, která slouží zájmům Evropy a jejích partnerů • Integrovaná správa hranic • Bojovat aktivně proti nedovolenému přistěhovalectví a nulová tolerance k obchodu s lidmi • Účinné a udržitelné návratové politiky SOLIDARITA: koordinace mezi členskými státy a spolupráce s třetími zeměmi • Transparentnost, důvěra a spolupráce • Účinné a soudržné využívání dostupných prostředků • Partnerství s třetími zeměmi 3

Snímek 4


Proč lidé migrují? • Odpuzující faktory = důvody pro vystěhování ze země původu, jako je nedostatek potravin, válka, povodně atd. • Přitahující faktory = důvody pro přistěhování, jako je příjemnější podnebí prostředí, lepší dostupnost potravin, svoboda atd. Pohyb osob může být ovlivněn několika faktory zároveň, například: 1. 2.

Životní prostředí – podnebí, přírodní katastrofy, ... Politické – válka, politická perzekuce, ...

3. 4. 5.

Ekonomické – práce, podnikání, ... Kulturní – náboženská svoboda, vzdělání, ... Soukromé – člen rodiny, zdraví, ...

4


31/164

Příručka lektora


Snímek 5


Státní příslušníci třetích zemí (TCN), ženy, nezletilí Státní příslušníci třetích zemí celkem Podíl státních příslušníků třetích zemí na obyvatelstvu členského státu (%)

TCN, Women, Minors G E O /T C N 2 0 0 9

T C N to ta l

T C N /M S p o p u la tio n ra tio %

0 ,2 7 2 ,5 0 4 ,6 0 3 ,3 7 0 ,3 7

2 0 3 0 6 ,0 0

B u lg a r ia

2 6 1 7 2 7 ,0 0

C z e c h R e p u b lic

2 7 5 9 5 2 8 ,0 0

Ita ly

3 5 8 3 7 5 ,0 0

P o r tu g a l

1 9 8 3 6 ,0 0

S lo v a k ia

G E O /T C N w o m e n 2 0 0 9

TCN wom en

T C N w o m e n /T C N to ta l %

6 0 ,2 0 4 1 ,8 3 4 8 ,5 1 4 8 ,0 2 4 0 ,6 6

1 2 2 2 4 ,0 0

B u lg a r ia

1 0 9 4 6 8 ,0 0


1 3 3 8 7 4 8 ,0 0

Ita ly

1 7 2 0 9 1 ,0 0

P o r tu g a l

8 0 6 5 ,0 0

S lo v a k ia

G E O /T C N m in o r 2 0 0 9

T C N m in o r

T C N m in o r /T C N to ta l % 1 6 9 5 ,0 0

B u lg a r ia

3 7 7 2 8 ,0 0


7 1 9 4 1 7 ,0 0

Ita ly P o r tu g a l

6 6 5 0 3 ,0 0

S lo v a k ia

2 6 5 6 ,0 0

8 ,3 5 1 4 ,4 2 2 6 ,0 7 1 8 ,5 6 1 3 ,3 9

5

Snímek 6

PROJEKT LEONARDO DA VINCI - P ŘENOS INOVACÍ 2009 -2011 Přenos inovací v metodologiích pro evropské úředníky: pokračování ve společném vzdělávání CZ/09/LLP-LdV/TOI/134011

Bulgaria

Ratio to TCN

50,00

43,62

Russian Federation

40,00

Ukraine

30,00

Macedonia/FYROM

20,00

10,50

10,00

6,82

6,70

Armenia

4,65

Turkey

0,00 1 Citizenship

Czech Republic Ratio to TCN

50,00

47,07 Ukraine

40,00 30,00

Vietnam

20,24

Russian Federation

20,00

9,04

10,00

3,22

2,63

Moldova

0,00

Mongolia 1

5Top nejpočetnějších 5 of TCN skupin občanů citizenship třetích zemí v in BG, CZ, Bulharsku, ČRIT a Itálii

Citizenship

Italy

Ration to TCN

20,00

16,00

14,63

Albania

15,00 10,00

Morocco 6,17

5,00

China 5,58

4,12

Ukraine Philippines

0,00 1

6

Citizenship


32/164

Příručka lektora


Snímek 7


Portugal Portugal 35,00 30,00 35,00 30,00 25,00 20,00 25,00 15,00 20,00 10,00 15,00 10,00 5,00 0,00 5,00 0,00

Ratio to TCN Ratio to TCN

29,93 29,93

Brazil Brazil Ukraine 14,66 14,47 14,66 14,47

Ukraine Cape Verde Cape Verde Angola

7,77 6,99 7,77 6,99

Angola Guinea Bissau Guinea Bissau

1 1 Citizenship Citizenship

Slovak Republic Slovak Republic 23,78 23,78

Ratio to TCN Ratio to TCN

25,00 25,00 20,00 20,00 15,00 15,00 10,00 10,00 5,00 5,00 0,00 0,00

14,38 12,69 14,38 12,69 7,52 7,48 7,52 7,48

5 nejpočetnějších Top ofofTCN Top55občanů TCN skupin citizenship třetích zemí v citizenship Portugalsku a ininPT, PT,SK SK Slovensku

Ukraine Ukraine Serbia

Serbia Vietnam Vietnam Korea Korea Federation Russian Russian Federation

1

1 Citizenship Citizenship

7

Snímek 8


Reasons of migration top 1 of citizenship TCN

Důvody migrace občanů třetích zemí

Bulgaria 2008

Family reasons 378 Russian Federation

443 1546

776

Czech Republic 2008

Education reasons 635 Turkey

Family reasons 3233 Ukraine

10699

Remunerated activities reasons 441 Turkey 1168

Remunerated activities reasons 15605 Ukraine

4220 3149

Other reasons 275 Iraq

43282

Education reasons 1104 United States Other reasons 534 Ukraine

8


33/164

Příručka lektora


Snímek 9


Důvody migrace občanů třetích zemí

Reasons of migration top 1 of citizenship TCN Italy

Portugal

Remunerated activities reasons 19628 Morocco Family reasons 14047 Albania

9393 12512 76764

142889

Education reasons 2356 China

Family reasons 11295 Brazil

3756 1582 26115 23381

Other reasons 2533

Remunerated activities reasons 18132 Brazil Education reasons 1498 Brazil Other reasons 404 Brazil

9

Snímek 10


Důvody migrace občanů třetích zemí Reasons of migration

top 1 of citizenship TCN Slovak Republic

1224

Remunerated activities reasons 1168 Vietnam

449 3984

2368

Other reasons 1078 Serbia Family reasons 206 Korea Education reasons 87 Turkey

10

Snímek 11


34/164

Příručka lektora



Dopad hospodářské krize • Nižší migrační toky • Nižší poptávka po zahraničních pracovnících – liší se podle odvětví nejvíce zasaženy byly stavebnictví, zpracovatelský průmysl, cestovní ruch a finanční služby), úrovně vzdělání a odborné kvalifikace • Míra nezaměstnanosti osob, které nejsou občany EU, vzrostla z 13,6 % ve 3. čtvrtletí 2008 na 18,9 % ve 3. čtvrtletí 2009 • Objem prostředků poukazovaných do rozvojových zemí klesl – z 338 miliard USD v roce 2008 na 317 miliard USD v roce 2009 Doporučení EK • Maximalizovat přínosy pracovní migrace jako důležitého nástroje pro řešení nedostatků na trhu práce v rámci strategie EU 2020 • Řešit hospodářskou krizi se třetími zeměmi, které jsou jejími dlouhodobými dopady obzvláště postiženy

11


35/164

Příručka lektora


Lekce 4: Vstupní dotazník

Vzdělávací kurz Výuková lekce

INTEGRACE ZNEVÝHODNĚNÝCH SKUPIN OBYVATEL SE ZAMĚŘENÍM NA ŽENY - MIGRANTKY 4. VSTUPNÍ DOTAZNÍK 5 min

Čas

10.10

Délka

5 min

Č.

Činnost Před čtením příběhů: rozdejte krátký dotazník o vnímání kulturních rozdílů, požádejte účastníky, aby ho vyplnili

Délka

5 min


X

1


36/164

X

Pomůcky

Poznámky

Poznámky pro školitele, dotazník ano/ne

Ujistěte se, že všichni účastníci vyplnili dotazník a schovali si ho pro pozdější revizi (viz výuková lekce 17)

Příručka lektora


Poznámky pro školitele Cíle - Podpořit úvahy o kultuře, rozdílech a pohlaví; - Navodit náladu pro výukový blok, který bude následovat. Popis činnosti Tento dotazník bude rozdán ve dvou různých okamžicích, během výukové lekce 4 a znovu během výukové lekce 17. a) rozdejte dotazník a řekněte uchazečům, aby ho vyplnili samostatně, nikoli ve skupinách; b) na konci školení je požádejte, aby se k dotazníku vrátili a zamysleli se, zda by na některé otázky odpověděli jinak; c) podle času ponechejte prostor pro diskusi a požádejte, zda by se chtěl někdo podělit o své názory o tom, proč se jeho odpovědi v průběhu školení změnily (nezměnily). Materiál Dotazník Čas 5 minut poprvé a 5 minut na konci – celkem 10 minut. Pokud to čas dovolí, ponechejte 10 minut na konci pro diskusi.


37/164

Příručka lektora


Dotazník Odpovězte na následující otázky: Ano

Ne

Lidé z cizích zemí mají specifické charakteristiky a lze je snadno identifikovat Migrující ženy představují ohroženou skupinu Ženy jsou chudší než muži Přistěhovalci bez dokumentace jsou nebezpeční Přistěhovalci ohrožují naši kulturu a tradice Převzato z publikace „Myths and Facts of Immigration (Mýty a fakta o přistěhovalcích) Vysokého komisaře pro uprchlíky a mezikulturní dialog“, Portugalsko


38/164

Příručka lektora


Lekce 5: Lekce Mediální klipy a příběhy


10.15

Délka Č.

INTEGRACE ZNEVÝHODNĚNÝCH SKUPIN OBYVATEL SE ZAMĚŘENÍM NA ŽENY - MIGRANTKY 5. CVIČENÍ: MEDIÁLNÍ KLIPY A PŘÍBĚHY – identifikace hlavních problémů, potíží a řešení 45 min 45 min

Činnost

Vysvětlete úkol, požádejte o dobrovolníka, který 1 bude dělat zpravodaje Rozdělte účastníky do 4 podskupin a rozdejte 2 jim příběhy

Čtěte a diskutujte

Délka

Úkoly Školitel Účastníci

5 min

X

5 min

X

X

30 min

X

5 min

X

3 Připravte krátkou 4 prezentaci pro diskusi


Pomůcky

39/164

Poznámky

Migrující nezletilí a ženy Viz příběhy, mediální ukázky Viz: Lekce-5 1. Cizincem v Bulharsku – Co to znamená? Viz: Lekce-5 2. Uprchlice v Bulharsku se obtížně přizpůsobují novému životnímu stylu Vit: Lekce-5 3. Italské ženy a děti: Černé ovce Viz: Lekce-5 4. Thuy An a Mariam Viz: Lekce-5 5. Škola neřeší odlišnosti uspokojivým způsobem Viz: Lekce-5 6. Migrující ženy představují ohroženou skupinu

Co je předmětem příběhu? Koho se týká? Jaké byly potíže a problémy? Co mohlo být jinak? Poskytněte prosím možná řešení (krátkodobá i dlouhodobá) v rámci integrace.

Příručka lektora


Lekce 5 1. Cizincem v Bulharsku – Co to znamená? (BG) BULHARSKO | 18.7.2009

Osm procent cizinců v Bulharsku vnímá rozdíl v postoji vůči nim. Téměř 30 % vnímá tento postoj pouze zřídka, 50 % tvrdí, že jej nevnímá vůbec. Dle výzkumu Komise pro ochranu před diskriminací je nejobtížnější překonat jazykovou bariéru. Výzkum agentury MBMD, zadaný/objednaný Komisí pro ochranu před diskriminací, byl proveden mezi 1202 plnoprávnými občany země a 515 uprchlíky, přistěhovalci, žijícími v Bulharsku. Großansicht des Bildes mit der Bildunterschrift: The language barrier poses drawbacks to foreigners Překonat jazykovou bariéru je často nemožné Nejčastěji se odlišný přístup projevuje obtížemi v komunikaci, způsobenými jazykovou bariérou cizinců nebo nedůvěrou a podezřením vůči nim. Tento rozdíl v postoji je zjevný při každodenním kontaktu s lidmi na ulicích, se sousedy nebo zaměstnanci ve státních institucích. Podle autorů výzkumu jsou ve srovnání s ostatními negativnějšímu postoji vystaveni Arabové a Turkové. Nejvíce diskriminovanými ze všech cizinců v Bulharsku jsou dle údajů výzkumu uprchlíci. Jak ukazuje výzkum, faktory, které mají vliv na negativní postoj vůči cizincům v Bulharsku, jsou země původu, barva pleti, jazyková kompetence, mateřský jazyk, materiální status, zvyky a tradice, kultura, způsob života a stupeň vzdělání. Nejčastějšími problémy, kterým uprchlíci a cizinci při hledání práce čelí, jsou špatná znalost bulharštiny, neuznání diplomů, osvědčení a kvalifikací, jakož i věková bariéra 30 let, pokud jde o příležitosti ke zlepšování kvalifikace a přeškolení. Děti 26 % uprchlíků, přistěhovalců a jiných skupin cizinců, na kterých byl průzkum prováděn, navštěvuje školu, přičemž 7 % do školy nechodí a 46 % dotazovaných nemá děti ve školním věku. Nejběžnějšími důvody uváděnými pro nenavštěvování školy jsou neznalost bulharštiny a žádný přístup k příležitostem, jak se ji naučit, nedostatek podpory ze strany učitelů a spolužáků při procvičování látky vyučované ve škole, jakož i strach mezi rodiči, že by jejich děti mohly být vystaveny šikaně a obtěžování. BTA/ BG

Lekce 5 2. Uprchlice v Bulharsku se obtížně přizpůsobují novému životnímu stylu (BG) 14.3.2007 rádio - Bulharsko


40/164

Příručka lektora


Přes 15 000 uprchlíků našlo útočiště v Bulharsku v období od roku 1993 do konce ledna tohoto roku. V důsledku geografické polohy Bulharska se jedná zejména o osoby přicházející s migračními toky z Asie, Afriky a Středního východu. To znamená naprosto odlišnou kulturu a náboženství, což obvykle ztěžuje jejich integraci v Bulharsku. Zejména pro uprchlice je náročné dobře zapadnout a zvyknout si na nový životní styl. „Problémy, kterým uprchlice v Bulharsku čelí, jsou ještě větší, protože se musí spoléhat samy na sebe, nemají již nikoho, o koho by se mohly opřít nebo požádat o pomoc jako ve své rodné zemi. Zodpovídají nejenom za péči o děti, jejich výchovu a vzdělání, ale měly by také nalézt způsob finanční podpory svých rodin,” říká Linda Aunis, předsedkyně Výboru pro uprchlice v Bulharsku. „Většina z nás si nikdy předtím nepronajímala byt, kdysi jsme vlastnily domy, ale nebyly jsme svobodné. Pro svobodu jsme obětovaly vše, utekly jsme z vlastních zemí. Bulharsko udělalo pro uprchlíky mnoho, existuje zde řada různých programů, ale není pro nás jednoduché zapomenout na 30 nebo 40 let našeho života a začít znovu od nuly. Chce-li uprchlice začít pracovat nebo získat lepší vzdělání, nejdříve se musí zeptat manžela nebo příbuzných a většina z nás dostane odpověď „NE“. Jsem velmi šťastná, že minulý rok začalo mnoho uprchlic pracovat. Některé z našich žen začaly samy rozhodovat o tom, jak budou v Bulharsku dále žít.“ „Dle našeho názoru je adaptace pro uprchlice ve srovnání s dětmi a muži nejtěžší,“ říká Daniela Veleva ze Státní agentury pro uprchlíky. „Z tohoto důvodu vytvořila Státní agentura pro uprchlíky Integrační centrum, ve kterém jsou speciálně navržené místnosti pro vzdělávání uprchlic. Cílem je vzdělávat uprchlice v oblasti zvolné profese a dát jim šanci přispívat do rodinného rozpočtu. Profese, ve kterých nabízíme proškolení, jsou kadeřnictví, krejčovství, kosmetika, počítačová gramotnost. Dle našich pozorování si účastníce vedou opravdu dobře. Pracují z domova a některé z nich začaly pracovat dokonce i mimo domov. Příkladem jsou dvě ženy, které si otevřely vlastní kosmetické salóny a řídí je opravdu dobře. To je skutečný krok směrem k otevřenosti žen vůči jejich integraci v naší zemi.“ 47letá Samoye z Íránu žije v Bulharsku se svojí rodinou již více než 16 let. Sdělila nám, že nejobtížnější pro ni bylo, poté co byl jí a její rodině udělen humanitární status, zajistit bydlení. „Můj muž je invalida a máme 4 děti,“ říká Samoye. „To je problém, kterému jsem musela čelit nejenom já, ale je to problém pro všechny uprchlíky – nemají střechu nad hlavou. Proto tolik trpíme a každý den žijeme ve velkých obavách, že budeme vyhoštěni. Kam máme jít? Najdeme si práci a dokážeme našim rodinám zaplatit / zajistit jídlo, ale nalézt ubytování je obtížnější. Chtěli bychom, aby o nás, uprchlících, stát přemýšlel. Přišla jsem sem, když mi bylo 30. Mojí druhou domovskou zemí je Bulharsko. Mám ráda Bulhary, žiji zde ráda, ale opravdu bych oceňovala, kdybychom měli střechu nad hlavou, i kdyby to měla být pouze jediná místnost.“ Válka v Iráku přivedla rodinu 22leté Sandry do Bulharska. Byli s bratrem velmi malí, když jejich rodiče usilovali o útočiště v naší zemi. Sandra se do společnosti začlenila úspěšně. Usmívá se a oznamuje, že je zasnoubena s Bulharem. Nyní pracuje mladá Iráčanka jako dobrovolnice v Radě pro uprchlice v Bulharsku. „Je to obtížné nejenom pro nás, uprchlíky, ale i pro každého, kdo musí odejít někam jinam, kde


41/164

Příručka lektora


nezná ani jazyk, ani kulturu,“ říká Sandra. „Pro děti je to jednodušší, protože když jsou malé, učí se jazyk rychleji a socializují se a integrují snáze. Jste-li dítě, chodíte ven, hrajete si s ostatními dětmi a tímto způsobem poznáváte kulturu a způsob, jakým lidé hovoří.“ Rumyana Tsvetkova Rádio - Bulharsko


42/164

Příručka lektora


Lekce 5 3. Italské ženy a děti: Černé ovce (IT) Autoři: Gabriella Kuruvilla, Ingy Mubiayi, Igiaba Scego, Laila Wadia. Rok vydání: 2005 Historie: V první generaci dětí přistěhovalců narozených nebo vychovávaných v Itálii se odráží rozdělení jejich nové a tradiční identity. Igiaba Scego, narozená v Itálii somálským rodičům, absolventka studia pedagogiky, napsala příběhy „Dismatria” a „Klobása”. V příběhu „Dismatria“ nosí postavy oblečení stále v kufru, protože musí být neustále připraveny na návrat do Somálska. Hlavní postavou je matka. Jediná osoba mezi ostatními, která v kufru schovává všechny vzpomínky na Řím, protože se cítí tomuto městu zavázána, a jen stěží je schopna vyslechnout pravdivý příběh sounáležitosti k jiné zemi. Jednoho dne všichni členové rodiny neočekávaně vyprázdní své kufry, protože si všimnou, že vlastně mají nový domov: Cítí se jako Italové, což ale samozřejmě neznamená zradu Somálska. Příběh „Klobása“ vypráví o somálské dívce žijící v Římě, která utekla s rodinou, aby unikla občanské válce. Ráno jde ven, aby si v obchodě blízko domu koupila pět kilo klobásy, a ukázala tak všem, že je Italka. Začne pochybovat o své skutečné identitě a připraví si seznam příležitostí, při kterých se cítí jako Italka. Laila Wadia, která se narodila v Bombaji indickým rodičům, pracovala jako odborná asistentka na anglické Univerzitě v Terstu. Napsala „Kuře na kari“ a „Karneval“. V prvním příběhu se dočteme o kontrastech mezi indickým otcem, který je vázán svými zvyky, vzory tradicí, mladým přítelem dcery a synem Ligy severu, pro kterého je obtížné přijmout a dodržovat zvyky jiných kultur. Setkání dvou mladých mužů při večeři vede ke vzniku skutečných problémů a obavám mladého Inda. V „Karnevalu“ vnímá hlavní postava příjezd blízkého příbuzného zpočátku jako potupu před přáteli, ale postupem času se začne stále více zajímat o kulturu jeho domova. Gabriella Kuruvilla, narozená v Miláně indickému otci a indické matce, je malířkou, architektkou a novinářkou. Jako indická spisovatelka představuje své příběhy v knihách „Indie“ a „Ruben“. V prvním příběhu odcestuje hlavní postava, Marly, ve 30 letech do Indie s přítelem Davidem, aby se pokusila prozkoumat svůj původ. Byla zde již před 20 lety se svým otcem, což si ale příliš nepamatuje. Proto necítí pocit sounáležitosti k této zemi a během pobytu kouří a pije, protože toto chování je přípustné pouze pro turisty. Marly chce být zkrátka vnímána a přijata lidmi, ale zejména otcem bez ohledu na tradice. Hlavní postavou příběhu „Ruben“ je dcera Italky a indického černocha. Když na ni Italové volají „negerko“, uvědomí si, že je v Itálii. V Indii na ni děti zase ukazují a smějí se jí,


43/164

Příručka lektora


protože je bílá, a tak se cítí rozdělena na dvě půlky, které do sebe nezapadají. Po deseti letech otěhotní, toto těhotenství jí způsobí problém a začne se bát, aby se její syn necítil jako ona, vyhnancem v každé zemi. Ingria Mubiayi, narozená v Káhiře egyptské matce a otci ze Zairu, je majitelkou knihkupectví v jedné římské čtvrti. Ingria napsala příběhy „Doklady, prosím“ a „Soutěž“. V příběhu „Soutěž“ se dívka jménem Magda, sestra hlavní postavy, stane oddanou muslimkou. V koupelně se jí zjeví „táborová invaze“ ďábla našeptávače. Ďábel žádá, aby se na svět nahlíželo pouze přes čiré potřeby a v naprostém tichu. Tak se rodí velká důvěra mezi autorkou a její matkou. Dokonce i příběh „Doklady, prosím“ je vyprávěn se vzpomínkou na začátek jejího života, který byl během prvních let života v Itálii nelegální. Nicméně celý příběh je vnímán pouze z komického pohledu.


44/164

Příručka lektora


Lekce 5 4. Thuy An (CZ) (Nguyen) Thuy An Věk: 18 let Země původu: Vietnam Pobyt v České republice: 10 let Thuy An přicestovala do České republiky se svými rodiči. Byla osmiletým dítětem. Její rodiče byli a jsou obchodníky v Praze. Když přicestovala do České republiky, překvapily ji obarvené vlasy, sníh a nezávislost ve školách. Velmi rychle se seznámila s českým prostředím. Má ráda mírná léta a svobodu. Nenávidí sobectví a ignorantství. Ráda chodí do divadla, knihoven a na jiné kulturní události a chutnají jí jahodové knedlíky. Oceňuje český smysl pro humor, ale na druhé straně má také zkušenosti s českou neotesaností. Když byla malá, její spolužáci ji považovali za zvláštní, a tak neměla ve škole žádné kamarády. Někdy si z ní spolužáci dělali srandu, a proto byla smutná. Měla také obavy z gramatiky českého jazyka. Nyní je její pozice jiná. Češi jsou překvapeni její znalostí češtiny. Svůj budoucí život v České republice si představuje po boku dobrého muže bez ohledu na jeho občanství, ale ví, že její rodiče by upřednostňovali zetě vietnamské národnosti. Pokud jde o Vietnam, někdy ji chybí babička, která žije ve Vietnamu, oceňuje vietnamskou kulturu nahlížející na seniory jako na zdroj rozumu. (český internetový odkaz http://www.klubhanoi.cz/view.php?cisloclanku=2005111004)


45/164

Příručka lektora


Lekce 5 5. Mariam (CZ) Mariam Věk: 43 let Země původu: Arménie Pobyt v České republice: 13 let Zaměstnání: Umělkyně, malířka

Arménka Mariam se narodila v malém arménském městě Artik. Pochází z křesťanské rodiny. Od roku 1975 žila v Jerevanu, kde dokončila studia na střední umělecké škole a pracovala jako učitelka na základní umělecké škole. Zajímala se také o etnografii. Mariam poprvé navštívila Prahu v roce 1995. Od roku 1997 zde žije. Opustila Arménii s dcerou, jakmile se rozvedla a cítila potřebu změnit svůj život. V té době byla Arménie velmi chudá. Mariamin bratr žije také v Praze. Oženil se s Češkou. Mariam má rodinu po celém světě, ale s otcem dcery, který žije v Arménii, není v kontaktu. Mariam bydlí v Praze a Klatovech (malé město na jihozápadě Čech). Je svobodná, ale žije s přítelem a dcerou. Pracuje jako umělecká malířka a své obrazy prodává v krámku na jednom z pražských tržišť. Také šije hedvábné šaty, které představila na módní přehlídce v Karlových Varech. V létě bydlí Mariam v Klatovech. Účastní se aktivit pro opuštěné a postižené děti. Zde také vystavuje své obrazy v prodejní umělecké galerii a knihovně. Mariam hodně pracuje, a tak jí nezbývá mnoho času na soukromý život. Naštěstí má pro ni její český přítel pochopení a dcera jí pomáhá v každodenním životě. Mariam nekreslí pro peníze. Její obrazy jsou výplodem jejich pocitů a duševních potřeb, ale potěší ji, učiní-li někoho šťastným. Obvykle maluje v noci. Mariaminy obrazy jsou podvědomě spojeny s arménskými ornamenty a arménskou kulturou. Mariam se cítí jako Arménka, ale zároveň se cítí doma v Praze. Nepřemýšlí o návratu do Arménie. Stejně tak jako v Arménii se Mariam také v České republice obvykle setkává s lidmi, kteří se zabývají uměním. Je přesvědčena, že umělec by měl být osobou s otevřeným srdcem. Je to způsob, jakým zahnat úzkost z odlišnosti a ostatních národů. Mariam je také v kontaktu s arménskou komunitou v Praze, kde se může setkávat s obchodníky, ale raději se více pohybuje v uměleckém světě. Mariam si myslí, že arménská mentalita je emocionálnější a impulzivnější než česká. Tyto rozdíly vnímá zejména u českých přátel. Má více přátel mezi Čechy i mezi sousedy než v arménské komunitě. Mariam má v České republice zkušenosti s negativními reakcemi na její osobu cizinky. Myslí si, že někteří lidé řeší svoji nespokojenost tímto způsobem. Při návštěvě institucí cítí Mariam někdy aroganci ze strany úředníků. Mariam nemá žádné špatné zkušenosti se zdravotní péčí v České republice. Ocenila také český systém základních škol a způsob výuky, jelikož děti mají více času na hraní a


46/164

Příručka lektora


přemýšlení. Mariam by ráda vyučovala ve škole, ale ví, že její znalost češtiny nedosahuje požadované úrovně. Mariam chybí v České republice slunce. Na začátku pobytu v Praze byla fixována na rodinu. Nyní usiluje o nabytí znalostí českého jazyka. Mariam ráda cestuje na vlastní pěst, ale miluje Prahu. Myslí si, že Praha je kouzelným a inspirujícím místem; ráda se prochází po pražských ulicích. Nepřemýšlí o tom, že by opustila Prahu, protože zde má mnoho přátel, které má ráda. (český internetový odkaz http://www.cizinci.cz/clanek.php?lg=1&id=203)


47/164

Příručka lektora


Lekce 5 6. Škola neřeší odlišnosti uspokojivým způsobem (PT) -

Společenská třída a přistěhovalci představují pro učitele dvě hlavní „výzvy“. Národní průzkum poukazuje na slabé stránky týkající se rozmanitosti.

Učitelé upřednostňují více samostatnosti před určitými směry z Ministerstva školství jak pracovat se studujícím dětmi přistěhovalců a negativně reagují na podmínky začleňování a úspěch dětí s postižením. Dle národního průzkumu s názvem „Stát, škola a rozmanitost“, jehož výsledky byly dnes prezentovány v Lisabonu, je škola špatně připravena na práci s různými druhy lidí. Na otázku, které charakteristiky studentů představují pro učitele a školu největší výzvu, odpověděli učitelé společenskou třídu (70 %), původ (39 %), statut přistěhovalce (17 %) a věk (26 %). 2 % učitelů označila nekázeň, i když tato možnost volby v průzkumu nebyla. Tato skupina negativně určuje pracovní podmínky pro integraci znevýhodněných studentů, romských studentů pocházejících ze zemí mimo Evropskou unii, dětí bývalých emigrantů ze zemí, ve kterých není portugalština oficiálním jazykem, a chudých dětí. V průzkumu odpovídalo 872 učitelů. Nedostatek vzdělání a náboženství (obě 6 %) a nedostatek zájmu o studium (4 %) byly také identifikovány jako problematické. Raquel Madureira RMADUREIRA @METROPORTUGAL.COM http://www.readmetro.com/show/en/Lisbon/20100607/1/4/


48/164

Příručka lektora


Lekce 5 7. Migrující ženy představují ohroženou skupinu (PT) Odborníci objevují existenci přidané křehkosti ve vztahu k populaci jako celku LEONOR PAIVA WATSON Bez ohledu na to, že oficiální statistiky neuvádějí specifické údaje o úrovni chudoby přistěhovalkyň, odborníci tvrdí, že se jedná o jednu z nejohroženějších skupin. Přistěhovalkyně vykazují zranitelnost křehkost, která je vystavuje závažnému riziku. K tomuto ohrožení přispívá především otázka znalosti jazyka. Dokud se přistěhovalkyně nenaučí jazyk země, kterou si zvolila ke svému pobytu, její účast ve společnosti je omezenější, a proto pro ni bude přístup na trh práce obtížnější. Následují kulturní faktory. „Například Afričanky čelí velkým obtížím při hledání práce mimo domov,“ dokazuje příkladem Amélia Bastos, ekonomka a profesorka na Škole ekonomie a managementu (ISEG) na Technické univerzitě v Lisabonu. Stejný význam má dále situace, ve které se přistěhovalkyně nachází ve zvolené zemi. „Často, když manžel přicestuje jako první, žena poté přijede na turistické vízum. Nakonec zůstává v zemi ilegálně a je předmětem všech druhů pochybných prací. Skončí tak, že přijme jakoukoliv příležitost s velmi nejistým platem,“ zdůrazňuje odbornice, která se ve výzkumu zaměřuje hlavně na chudobu. Větší zranitelnost Na větší zranitelnosti se podílí také ostatní faktory. Ve většině případů nemají přistěhovalkyně zpočátku žádnou podporu rodiny, což znamená, že jsou zde samy nebo pouze se svými muži a dětmi; a protože jsou jedinými osobami, které se starají o děti, skončí často tak, že nemají možnost pracovat mimo domov. „To ovlivní materiální a nemateriální samostatnost. Nebudou-li mít žádnou finanční samostatnost, povede to k menší síle doma, a tudíž k menší síle rozhodování,“ vysvětluje. „To vše vytváří scenérii sociální exkluze. Jazyk, kulturní faktory a často pokorná role ve vlastní rodině vedou k tomu, že se ženy nezačlení do společnosti, ve které žijí. Skončí jako osoby neinformované a nepodílející se na státním občanství. Tím, že si neuvědomují svá práva a povinnosti, se stávají velmi izolovanými.“ „Například Afričanky méně studují a jsou velmi závislé na manželích. Mají málo prostředků k řádné integraci. Ženy z východní Evropy, i když zaujímají ve vztahu k manželům vedlejší roli, jsou často studovanější, což jim dává nástroje pro integraci.“ Boj proti exkluzi Jak lze tedy bojovat proti této exkluzi? Především „je důležité dostat se k těmto ženám. Je důležité, aby se naučily náš jazyk a aby měly přístup k informacím týkajícím se jejich práv a také povinností“, poukazuje Améla Bastos. Poté je důležité zvýšit informovanost ve zbývající části společnosti. http://jn.sapo.pt/PaginaInicial/Sociedade/Interior.aspx?content_id=1519272


49/164

Příručka lektora


Lekce 6: Diskuse Vzdělávací kurz Výuková lekce Čas

6. DISKUSE A PREZENTACE 20 min 11.10

Délka Č.


20 min Činnost

Požádejte každou ze 4 skupin, aby prezentovala svůj názor na 1 potíže, problémy a řešení


Délka

Úkoly Školite Účastní l ci

20 min

X

50/164

Pomůcky

Poznámky

Připravené diskuse

Příručka lektora


Lekce 7: Shrnutí Shrnutí problémů a potíží


7. SHRNUTÍ PROBLÉMŮ A POTÍŽÍ 10 min 11.30

Délka Č.


10 min Činnost

Délka

Zvolte prezentaci podle problémů identifikovaných 1 skupinami Doplňte předem vybraným seznamem nejdůležitějších otázek souvisejících s problémy a potížemi

10 min

Úkoly Školitel Účastní ci X

X

Seznam

Poznámky

Společný základ, který lze upravit pro danou zemi Viz následující seznamy.

2


Pomůcky

51/164

Příručka lektora


Společný seznam problémů a potíží při integraci migrujících žen a nezletilých Problémy a potíže při integraci, které jsou patrné u dvou zvolených mediálních příběhů, jsou následující: 1. Potíže při integraci související se změnou rolí a odpovědností žen ve srovnání s jejich zemí původu. 2. Existují psychologické překážky, způsobené pocity nostalgie a izolace. 3. Rozdílné vyznání a kultury činí integraci uprchlic a přistěhovalkyň složitější. 4. Velký problém pro většinu uprchlíků, zejména žen a děti, je skutečnost, že nemají bydlení a dostatek prostředků, díky čemuž je jejich integrace složitější. 5. Hlavní nevýhoda souvisí se skutečností, že nemluví moc dobře jazykem hostitelské země, což se stává překážkou, když chtějí pokračovat ve vzdělání nebo si najít práci. 6. Ve společnosti existuje rozdílný přístup k cizincům v závislosti na jejich národnosti, etnickém původu a vyznání. 7. Faktory, které mají vliv na negativní dopad na přistupování původních obyvatel k cizím státním příslušníkům, jsou následující: • země původu; • barva pleti; • kompetence v hostitelském jazyce; • materiální postavení; • zvyky, tradice, kultura; • způsob života; • stupeň vzdělání. 8. Cizí státní příslušníci čelí značným potížím při hledání práce, z nich nejčastějším jsou nedostatečné jazykové schopnosti a neuznání diplomů a kvalifikačních dokladů. 9. Děti některých uprchlíků a přistěhovalců nechodí do školy, protože: • Nejsou schopny mluvit jazykem hostitelské země a nemají dostatečnou možnost se ho naučit; • Mezi rodiči panuje strach z pronásledování jejich dětí; • Podpora na straně učitele a spolužáků během procesu osvojování jazyka není dostatečná.


52/164

Příručka lektora


Shrnutí: Národní adaptace: Portugalsko Dva články „Škola neřeší odlišnosti uspokojivým způsobem“ a „Migrující ženy představují ohroženou skupinu“ popisují následující obtíže a výzvy, kterým přistěhovalkyně a nezletilí čelí:

•

•

• •

2

• •

Jazykové znalosti Byrokratické postupy Přístup k: o vzdělávání; o zdravotním službám; o sociální ochraně; o právní ochraně/podpoře; o informacím o právech a povinnostech v cílové zemi.

Řádné pracovní podmínky2: • odměňování; • pracovní doba; • přesčasy; • placená dovolená; • omezení domácí práce; • minimální věk pro zaměstnání; • učňovství a školení; • ženské práce a práce mladých lidí; • činnosti odborových organizací; • účast na kolektivním vyjednávání a využívání jeho výhod; • bydlení a sociální zabezpečení. Sociální vnímání/stereotypy a přijetí státními příslušníky Psychologický tlak následkem kulturního šoku, rozdělení rodiny, problémy při integraci

http://www.ilo.org/gender/Events/Campaign2008-2009/lang--en/WCMS_101091/index.htm


53/164

Příručka lektora


Shrnutí: Národní adaptace: Česká republika Problémy (Nguyen) Thuy An Věk: 18 let Země původu: Vietnam Pobyt v České republice: 10 let Problémy a výzvy integračního procesu: Český jazyk – nízká úroveň znalosti češtiny byla hlavním důvodem potíží ve škole. Na druhé straně byla škola hlavním místem, kde se naučila český jazyk. Ekonomická situace – Rodina Thuy Any neměla žádné ekonomické problémy, protože její rodiče měli před příjezdem do Prahy všechny důležité informace o možnostech legální práce v České republice. Orientace v české společnosti – Rodiče Thuy Any získali všechny důležité informace o životě v České republice před příjezdem České republiky a brzy po něm. Získali povolení k pobytu, nastoupili do legálního zaměstnání a měli přístup ke všem nezbytným službám jako zdravotní péče, sociální služby a vzdělání pro jejich dítě. Thuy An považovala české prostředí a kulturu při příjezdu do České republiky za zvláštní. Navštěvování školy a účast na kulturních událostech ji zavedly do české kultury, a tak ji poznala velmi rychle. Měla by porovnávat hodnoty a zvyky své rodné kultury a české kultury a vytvořit si vlastní soukromý systém hodnot a zálib. Vztahy mezi cizincem a hlavní společností – Thuy An byla zpočátku spolužáky vnímána jako cizí element, a tak nemohla navázat přátelství s českými dětmi. Později, když více poznala českou kulturu, uspěla také v dětské komunitě. Nyní si uvědomuje své možnosti v České republice. Problémy Mariam Věk: 43 let Země původu: Arménie Pobyt v České republice: 13 let Práce: umělkyně malířka Problémy a výzvy integračního procesu: Český jazyk – Mariam by ráda pokračovala v práci učitelky dětí, kterou vykonávala v Arménii, ale uvědomuje si, že znalost českého jazyka je hlavní podmínkou. Mariam má hodně možností, jak se český jazyk naučit, zejména od českých přátel a sousedů. Existuje také mnoho další nevládních organizací a jazykových škol, které nabízejí kurzy českého jazyka. Ekonomická situace – Mariam nemá ekonomické problémy, protože žije v České republice legálně a má legální zaměstnání jako malířka a krejčová. Má ráda svoji práci, která ji umožňuje vyjádřit své arménské kořeny. Zároveň nemá příliš času na soukromý život. Tolerance přítele a dcery ji dává pocit stability. Její bratr také žije v České republice. Orientace na českou společnost – Mariam se zajímala o etnografii v Arménii. Dříve, než se rozhodla žít v Praze, navštívila Českou republiku. Získala nezbytné informace o životě v České Partneři: ILA – INA – SSAI - IPA

54/164

Příručka lektora


republice a vizi vlastní legální budoucnosti. Když Mariam přijela do České republiky, začala se setkávat s lidmi, kteří se zabývají uměním, a ti se stali jejími českými přáteli. Má také přátele mezi sousedy, kteří jí pomáhali s orientací v české kultuře a společnosti. Mariam má přístup ke všem nezbytným službám jako zdravotní péče, sociální služby a vzdělání pro své dítě. Vztahy mezi cizincem a hlavní společností – Mariam se v České republice setkala s negativními reakcemi hlavní společnosti vůči své osobě cizinky a také někdy při návštěvě institucí, kde se setkává s arogancí ze strany státních úředníků. Nemyslí si, že se jedná o osobní urážku vůči ní a je přesvědčena, že by umělec měl být osobou s otevřeným srdcem. Tento postoj jí pomáhá čelit tomuto typu zkušeností. Mariam respektuje českou kulturu a tradice; myslí si, že jsou inspirující a využívá je ve svých kresbách. Mariam se účastní aktivit pro opuštěné a postižené děti.


55/164

Příručka lektora


Lekce 8: Cvičení Vytváření mapy INTEGRACE ZNEVÝHODNĚNÝCH SKUPIN OBYVATEL SE ZAMĚŘENÍM NA ŽENY - MIGRANTKY

Vzdělávací kurz

8. VYTVOŘENÍ MAPY (ledovce) kulturních a genderových otázek 30 min

Výuková lekce Čas

11.40

Délka Č.

30 min Úkoly Pomůcky Školitel Účastní ci X 10 min Šablona

Činnost

Délka

Nakreslete ledovec

Poznámky

1 Položte karty se slovy 2 doprostřed místnosti Účastníci vstanou a každý si vezme jednu kartu a pověsí ji podle vnímání účastníků

X

20 min

Pokyny pro školitele

X

3

Rozdíly, podobnosti, souvislosti s národností, kulturní identita - lze Pokyny pro školitele klasifikovat podle vzájemné souvislosti (horizontálně) nebo podle viditelností (vertikálně)

Kulturní ledovec – poznámky pro školitele

Cíle a) Představit pojetí kultury prostřednictvím prvků, které ji utvářejí b) Podpořit pohled související s „viditelnosti” a „neviditelnosti” různých prvků kultury Rozvíjení aktivity/námět ke zkoumání3 a) Začněte tím, že řeknete účastníkům, že jednou z různých forem uvažování o pojetí kultury je možnost zabývat se větší či menší „viditelností” prvků, které kulturu utvářejí. Vysvětlete jim, že mnohé jednání dané kulturou není jako takové běžně chápáno, protože je bereme jako „přirozené” a protože jsme je přijali bez přemýšlení, ačkoli jsme se mu systematicky učili od dětství. Jiné aspekty kultury lze určit snadněji a toto cvičení chce klást důraz na rozdíl mezi vnímáním dvou různých druhů prvků, viditelných a neviditelných.

3

Upravil Luís Amorim podle: Fennes, H. & Hapgood, K., Intercultural Learning in the Classroom - crossing borders, The Cassel Council of Europe Series, Cassel, London, 1997 Partneři: ILA – INA – SSAI - IPA

56/164

Příručka lektora


b) Informujte účastníky o tom, že někteří odborníci na tuto oblast zkoumají pojetí kultury uplatněním představy ledovce, na jehož povrchu lze najít viditelné prvky a vespod lze najít prvky na první pohled méně viditelné. Tak, jak to můžeme vidět u ledovce, viditelné prvky kultury tvoří její velmi malou část, zatímco větší část prvků lze najít pod hladinou.

c) Vyzvěte účastníky, aby vytvořili svůj vlastní kulturní ledovec pomocí 45 karet, které jim rozdáte, přičemž na každé bude uveden jiný prvek kultury. Na flipchart nakreslete pomyslnou „vodní hladinu” nebo i ledovec a ujistěte se, že kreslíte větší část ledovce pod hladinou. Požádejte je, aby přilepili/připevnili karty s prvky kultury na flipchart podle kritéria viditelnosti tak, aby prvky, které se považují za viditelné, byly na povrchu ledovce, a prvky, které se považují za neviditelné, byly pod vodní hladinou. d) Řekněte účastníkům, že mohou umístit prvky podle hierarchie od nejviditelnějších k méně viditelným, čímž ukážou, že některé viditelné prvky mohou být viditelnější než jiné (dokonce i na povrchu ledovce), a že některé neviditelné prvky jsou více neviditelné než jiné (dokonce i na spodku ledovce), a že některé jiné se více vyskytují ve střední části, více či méně vzdálené od vodní hladiny, a je možno umístit je ve vzájemné souvislosti.

e) Rozdělte účastníky do 4 nebo 5 skupin (podle jejich celkového počtu) a rozdejte skupinám 30 karet. Dejte jim asi 5 minut k tomu, aby se seznámili s různými pojmy na kartách a dalších 10 minut k tomu, aby skupiny diskutovaly o jejich pozicích na ledovci.

f) Jakmile jsou všechny karty umístěny na ledovci, posuďte reakci skupin, pokud jde o konečný výsledek (například, zda někdo určí pomocí ledovce způsob, kterým je …). Pravděpodobně budou některé neviditelné prvky umístěny na povrch. Podpořte diskuzi o některých z nich, přitom lze očekávat, a je to přijatelné, že některé karty budou přemístěny. Pokud u některých prvků nedojde k úplné shodě skupin ohledně jejich umístění, dejte je mimo ledovec a pokračujte v diskuzi o dalších prvcích.

g) Není nutné umístit ledovec přesně tak, jak navrhují autoři (viz obrázek 1). Základním účelem tohoto cvičení je podpořit mezi účastníky myšlenku, že větší část prvků kultury není snadno na první pohled vnímána jako viditelná a že je nutno získat více znalostí, větší interakci s určitou kulturou, čas a přístup, abychom pochopili význam skrytý za prvky kultury. Obraťte pozornost k tomu, jak snadno může dojít k nedorozumění a jak často si myslíme, že známe určitou kulturu pouze podle analýzy viditelných prvků, přičemž strukturální základ této kultury můžeme najít pod hladinou. Při ukončování tohoto cvičení vyzdvihněte dynamický a vztahový charakter kultury – míněno jako proces. Tak jako identita, i kultury


57/164

Příručka lektora


podléhají změnám a úpravám a nevytříbí se ihned.

h) Na závěr ukažte model ledovce kultury, jak jej navrhli autoři Fennes a Hapgood. Ukažte text „objasnění kultury” a pokud jde o ledovec, dejte asi 10minutový prostor k diskuzi. Otázky do diskuze:

Co nám tento text říká o kultuře? j) V teoretickém rámci poukažte na vývoj výrazu kultura. Gnozeologicky se výraz kultura vztahuje ke kultivaci polí (v latině). Současné používání tohoto pojmu – v západním světě – se datuje od 18. století ve spojitosti s evropskou námořní expanzí zahájenou v 16. století (Lobera, 2004). V této etapě nastala nutnost objasňujícího modelu, který umožňoval klasifikovat (a legitimizovat) proces kolonizace a


58/164

Příručka lektora


nadvlády, který Evropané zavedli nad „ostatními”. Pokus dávat smysl tomu, co bylo objevováno, byl učiněn „v reakci na kategorie, které vyjadřovaly vlastní výklad světa” (Villoro, 1998), což znamenalo s ohledem na evropské parametry. Nezdar tohoto procesu vedl k hluboké úvaze o „ostatních”, “odlišných”, což vyústilo – hluboce ovlivněno rámcem evropského křesťanství – v klasifikaci cizinců jako „nedokonalých, démonických” (Villoro, 1998).

Doba osvícenecká, vlna vědeckých a pozitivistických úvah, které prošly evropskými intelektuálními kruhy 18. století, poznala triumf techniky, civilizace a pokroku. Kontrastně se stalo samozřejmostí předpokládat, že všechny společnosti, které nebyly založeny na stejných výchozích předpokladech, byly „zaostalé ”, „barbarské ” a „necivilizované”. Vítězství revolucí na konci 18. století přispělo v tomto směru ke krystalizaci prvků, které dnes považujeme za západní: nezadatelná práva, zastupitelská demokracie, ochrana před mocí, pojem rovnosti … Nakonec potvrzení národního státu jako kompetentního politického svazku legitimizovalo v průběhu 19. století vytvoření ideálu „jeden stát, jeden národ, jedni občané”, který se připojil k obvyklým kulturním náležitostem. I když jsou dnes tato „pomyslná společenství” uznávána jako politické konstrukce (Anderson, 1984), upevnila pojem kultury jako spojení zvyků, postupů a hodnot, které vysvětlují chování jednotlivců oproti vždy uznávané takzvané „západní společnosti” jakožto standardu (Lobera, 2004).

Kultura je skutečně důležitá. Avšak jak poznamenává Sem (2006), „skutečnou otázkou je, jak je kultura důležitá?” Ve shodě s autorem, ačkoli je zřejmé, že kultura ovlivňuje myšlení a chování lidí, kvalitu jejich života a jejich identitu, je zásadní věcí odmítnout pohled na kulturu jako na určující záležitost, ústřední a nepružnou, jako na záležitost konečnou. „Naše kulturní identity mohou mít obrovskou důležitost, ale nejsou strnule osamocené a izolované od ostatních vlivů našeho chápání a priorit“ (Sen, 2006:153). Při analýze významu kultury hraje významnou roli mít na paměti následující:

kultura není jediným identifikačním faktorem či referencí. Další faktory, jako jsou třída, pohlaví, sexuální orientace a politická ideologie, mohou mít podstatnou váhu

kultura není stejnorodým faktorem, může se lišit dokonce i v rámci zdánlivě stejnorodého kulturního prostředí – mluvme o kulturách

kultura není neměnná. Ovlivňuje množství faktorů a je jimi ovlivňována, včetně vnějších faktorů. My však snadno uzavíráme kulturu do neměnných přihrádek a máme tendenci činit kulturní zevšeobecňování, které velmi účinně určuje způsob našeho myšlení. Mějme na paměti, že proměnlivější a více interaktivní pojetí kultury nám může pomoci ke kritičtějšímu přístupu k jistému fatalistickému a nerealistickému kulturnímu determinismu. Čas 30 minut Partneři: ILA – INA – SSAI - IPA

59/164

Příručka lektora


Učební materiál/pomůcky 1 flipchart s obrázkem ledovce 2 různé barevné zvýrazňovače 45 karet s označením prvků kultury nalepovací štítky/lepidlo Karty: Viditelné prvky kultury (nad hladinou): 1. Výtvarné umění 2. Literatura 3. Divadlo 4. Klasická hudba 5. Populární hudba 6. Tradiční tance 7. Hry 8. Potrava 9. Oděv Neviditelné prvky kultury (pod hladinou): 10. Pojem skromnosti 11. Pojetí krásy 12. Názory na vzdělávání dětí 13. Vztah ke zvířatům 14. Modely hierarchických vztahů 15. Postupy při seznamování mužů a žen 16. Pracovní doba/rytmus 17. Definice hříchu 18. Pojetí čistoty/hygieny 19. Pojetí spravedlnosti 20. Pracovní stimuly 21. Představy o vůdcovství 22. Pojetí nemoci 23. Modely postupů pro kolektivní rozhodování 24. Definice duševní poruchy 25. Role, které určují status prostřednictvím věku/pohlaví/třídy/povolání/rodiny, atd. 26. Řeč těla 27. Přístup k řešení problémů 28. Pojetí „já” 29. Pojetí přátelství 30. Pojetí minulosti a budoucnosti

Textové/podpůrné materiály: Objasnění kultury Pojetí kultury lze chápat různými způsoby. Příběhy mohou pomoci převést pojmy do skutečnosti a podpořit myšlenku, že mnoho aspektů určité kultury není na první pohled snadno pochopitelných. Zamyslete se nad následujícím příběhem:


60/164

Příručka lektora


Začíná v tunelu s pěti psy. Pověste kus masa na provázek připevněný ke stropu tunelu a umístěte pod něj žebřík. Za malou chvíli jeden pes přijde k žebříku a začne po něm stoupat. Jakmile se dotkne žebříku, polijte všechny psy studenou vodou. Za malou chvíli učiní tento pokus jiný pes se stejným výsledkem: polijte všechny psy studenou vodou. Vypněte přívod studené vody. Když se pokusí třetí pes stoupat po žebříku, ostatní psi se budou snažit ho zastavit, ačkoli studená voda již byla vypnuta a už je nebudete polévat. Odveďte jednoho z pěti původních psů ze šachty a nahraďte ho novým psem. Nový pes uvidí maso a začne se pohybovat směrem k žebříku. Tváří v tvář takové hrůze ho ostatní psi napadnou. Po druhém pokusu a napadení přijde na to, že lezení po žebříku má za následek napadení ostatními psy. Odveďte dalšího z původních psů a nahraďte ho novým psem. Tento nový pes se také bude pokoušet lézt po žebříku a bude napaden ostatními psy. Předchozí pes se napadení s nadšením aktivně zúčastní. Nahraďte třetího původního psa novým psem. Nově příchozí pes se bude také snažit lézt po žebříku a bude také potrestán. Dva ze čtyř psů, kteří na něj zaútočí, nebudou mít ponětí, proč to dělají, jaký je důvod pro nepovolené lezení po žebříku. Nahraďte čtvrtého a pátého původního psa. Žádný z původních psů, kteří byli politi studenou vodou, když se pokoušeli dostat se k masu, už nejsou v tunelu. Přesto se žádný pes nepřiblíží k žebříku a nepokusí se dostat se k masu. Proč? Protože to je způsob, jakým se věci kolem nás stále odehrávají


61/164

Příručka lektora


Lekce 9: Přednáška Prezentace diskriminace a stereotypů

Vzdělávací kurz


Výuková lekce

9. PREZENTACE (MÍSTA A KLIPY) DISKRIMINACE A STEREOTYPŮ 20 min

Čas

12.10

Délka Č.

20 min Činnost

Představte všechny možné aspekty diskriminace a 1 stereotypů

Shrnutí

Délka 10 min

10 min


Pomůcky

Poznámky

X

X

Bibliografie

Kultura je statická zdůrazněte pozitivní aspekty kulturního mixu

2


62/164

Příručka lektora


Diskriminace Cíle a) Představit definici přímé diskriminace a nepřímé diskriminace; b) Podpořit úvahu týkající se „jiných lidí” a skutečnost, že každý je neustále „ten druhý” pro někoho jiného, v závislosti na úhlu pohledu. Rozvíjení aktivity/námět ke zkoumání a) Začněte tím, že se účastníků zeptáte, zda byli někdy svědky aktu diskriminace. Na začátku představte možné reálné situace. b) Nechte asi 10 minut pro diskuzi. Otázky do diskuze: Co je to diskriminace? Diskriminuji já (nebo jsem diskriminoval v minulosti)? c) Uveďte definici přímé diskriminace a nepřímé diskriminace a dejte příklady. Co je to diskriminace?4 Existují dva hlavní druhy diskriminace – přímá a nepřímá diskriminace. Přímá diskriminace Když se s osobou zachází hůře, ve srovnání s někým jiným, kvůli její rase nebo etnickému původu, náboženství či víře, postižení, věku nebo sexuální orientaci.

Příklady přímé diskriminace: majitel obchodu, který odmítne přijmout lidi s vhodnou kvalifikací jenom proto, že jsou určité rasy či etnického původu, nebo zaměstnavatel, který uvede v pracovním inzerátu, že se o práci mohou ucházet pouze mladí lidé, přestože by tuto práci výborně zastala i starší osoba.

Nepřímá diskriminace Když zdánlivě nestranné ustanovení, kritérium nebo postup znevýhodňuje lidi na základě rasového či etnického původu, náboženství či víry, postižení, věku nebo sexuální orientace, nemůže-li být tento postup objektivně opodstatněn legitimním cílem. Příklady nepřímé diskriminace: překladatelská společnost trvá na tom, že všichni žadatelé o práci překladatele musí mít řidičský průkaz, protože je občas potřeba doručit práci klientům nebo ji 4

http://ec.europa.eu/employment_social/fdad/cms/stopdiscrimination/fighting_discrimination/what_is_discrimin ation.htm?langid=en Partneři: ILA – INA – SSAI - IPA

63/164

Příručka lektora


od nich převzít. Protože toto brání některým lidem s postižením žádat o tuto práci a protože řízení auta není hlavním požadavkem na tuto práci, společnost fakticky diskriminuje tuto konkrétní skupinu lidí, nedokáže-li, že existuje objektivní důvod ospravedlňující toto opatření. Obchodní dům zakazuje svým zaměstnancům nosit pokrývku hlavy při obsluhování zákazníků. Tato zásada znamená, že lidem, jejichž vyznání požaduje pokrývku hlavy, jako například muslimským ženám, je zabráněno pracovat v tomto obchodě. Obchod nepřímo diskriminuje tuto skupinu lidí, nemůže-li prokázat, že existuje objektivní důvod ospravedlňující tuto zásadu.

d) V teoretickém rámci rozdejte informační dokument „Nediskriminuji… ,nebo ano?”, iniciativu Evropské unie Pro rozmanitost. Proti diskriminaci. http://ec.europa.eu/employment_social/fdad/cms/stopdiscrimination/downloads/Fact_sheet_5_I_dont_di scriminate/040105_Fact-Sheet_Spo_4AD67.pdf

e) Nezapomeňte na cvičení s ledovcem a na závěr připomeňte: Když analyzujeme význam kultury, je důležité mít na paměti následující:

kultura není jediným identifikačním faktorem či referencí. Další faktory, jako jsou třída, pohlaví, sexuální orientace a politická ideologie, mohou mít podstatnou váhu

kultura není stejnorodým faktorem, může se lišit dokonce i v rámci zdánlivě stejnorodého kulturního prostředí – mluvme o kulturách

kultura není neměnná. Ovlivňuje množství faktorů a je jimi ovlivňována, včetně vnějších faktorů.

My však snadno uzavíráme kulturu do neměnných přihrádek a máme tendenci činit kulturní zevšeobecňování, které velmi účinně určuje způsob našeho myšlení. Mějme na paměti, že proměnlivější a více interaktivní pojetí kultury nám může pomoci ke kritičtějšímu přístupu k jistému fatalistickému a nerealistickému kulturnímu determinismu.5 Čas 20 minut Učební materiál/pomůcky Prezentace PowerPoint

5

Cvičení Ledovec, lekce 8


64/164

Příručka lektora


Lekce 10: Genderové cvičení + Lekce 11: Shrnutí


INTEGRACE ZNEVÝHODNĚNÝCH SKUPIN OBYVATEL SE ZAMĚŘENÍM NA ŽENY - MIGRANTKY 10. GENDEROVÉ CVIČENÍ 20 min

11. SHRNUTÍ 10 min

12.30

Délka Č.

30 min Činnost

Video z EU nebo ILO

Délka



15 min 10 min

Poznámky Cíl: role migrujících žen při usnadňování procesu integrace

5 min X

1 2 Cvičení 3 Shrnutí

Pomůcky

X X

65/164

Příručka lektora


Genderové cvičení Cíle • • • •

Rozpoznat, kdy se požadavky po určitých pracovních místech, jakož i požadavky výběru zakládají na pohlaví, zejména na předpokladu, že za rodinný život zodpovídají zejména ženy nebo že muži mají větší potřebu rozhodovat; Rozpoznat, kdy se ženy a muži neúčastní veřejné a soukromé sféry rovným způsobem; Ukázat sociální normativ ve vztahu k pohlaví; Přejít povrchní hledisko a naučit se vnímat realitu.

Rozvoj aktivity/návrh na výzkum a) Projekt videoklipové kampaně EU věnované genderové platové mezeře (březen 2009) http://ec.europa.eu/social/main.jsp?catId=423&langId=en&videosId=1161&vl=en&furtherVideos=yes b) Vyzvat účastníky k prozkoumání možných důvodů za hranicemi statistiky ukázané ve videu. Debata by se měla zaměřit na následující aspekty6: - faktory související s pracovištěm; - faktory související s organizací společenského života; - kulturní a/nebo ideologické faktory. c) Závislost na využitelném čase: Aktuální statistika týkající se situace mužů a žen na trhu práce a jejich účasti na neplacených pracovních místech na národní úrovni, zdůrazňující asymetrii v indikátorech. Příklad – Indikátory trhu práce – Míra aktivity – Míra, která umožňuje definovat břemeno aktivní populace (zaměstnaní + nezaměstnaní) na celou populaci M.A. (%) = aktivní populace / celková pop.

6

„Platová mezera je vázána na řadu složitých příčin, které spolu často vzájemně souvisejí: podhodnocení ženské práce, oddělení na trhu práce, tradice a stereotypy a problémy při hledání roznováhy mezi prací a soukromým životem. Genderová platová mezera je důsledkem všech těchto faktorů a nerovností na trhu práce. Kampaň se

zaměřuje na zvýšení informovanosti veřejnosti o genderové platové mezeře a na vysvětlení způsobů jak se s ní vyrovnat.“

http://europa.eu/rapid/pressReleasesAction.do?reference=MEMO/09/91&format=HTML&aged=0&la nguage=EN&guiLanguage=en Partneři: ILA – INA – SSAI - IPA

66/164

Příručka lektora


MÍRA AKTIVITY Zdroj: INE ,Labour Muži

Ženy

Asymetrie

2001

58,5%

46,2%

12,3%

2002

58,2%

45,9%

12,3%

2003

57,7%

46,2%

11,5%

2004

58,1%

46,7%

11,4%

2005

57,9%

47,4%

10,5%

2006

58,2%

47,7%

10,5%

2007

58,2%

48,1%

10,1%

2008

58,2%

48,0%

10,2%

2009 -1ºT

57,5%

48,1%

9,4%

2009 - 2ºT

57,5%

47,8%

9,7%

Doba 20 minut – 1 hodina (v závislosti na využitelném čase) Zdroj a pomocné dokumenty Evropská komise Řešení genderové platové mezery – Často kladené otázky - Brusel, 5. března 2010 MEMO/10/65 http://europa.eu/rapid/pressReleasesAction.do?reference=MEMO/10/65&format=HTML&aged=0&l anguage=EN&guiLanguage=en

Mezinárodní organizace práce

Migrující pracovnice a pracovníci: Posun k rovným právům a příležitostem7 Prosinec 2008 téma Rovnost pohlaví v srdci konceptu důstojné práce, 2008-2009 Migrující pracovníci jsou osobami, které migrují z jedné země do druhé s představou, že zde získají zaměstnání jinak než vlastním přičiněním. Všichni migrující pracovníci bez ohledu na pohlaví a jiné osobní atributy by měli mít právo na neméně příznivé zacházení, než se dostává domácím pracovníkům, mimo jiné pokud jde o: • odměňování (včetně rodinných přídavků); • pracovní dobu; 7

http://www.ilo.org/gender/Events/Campaign2008-2009/lang--en/WCMS_101091/index.htm


67/164

Příručka lektora


• uspořádání přesčasů; • placenou dovolenou; • omezení domácí práce; • minimální věk pro zaměstnání; • učňovství a školení; • ženské práce a práce mladých lidí; • činnosti odborových organizací; • podíl na kolektivním vyjednávání a využívání jeho výhod; • bydlení a sociální zabezpečení. Migrující pracovnice jsou zaměstnávány v omezeném rozsahu pracovních činností, včetně manuální práce v zemědělství, továrnách nebo exportních zpracovatelských zónách (EZP), ale zejména v pracovních činnostech souvisejících se stereotypními úlohami jako ošetřovatelky, sestry, domácí pracovnice a pracovnice na nižších úrovních v pohostinství, hotelu a v oblastech zábavního průmyslu. Jsou-li ženy a dívky zaměstnávány mimo vlastní zemi, mohou být zvláště ohrožovány samotnou povahou vykonávané práce. Mohou se stát předmětem vykořisťování a zneužívání, a to nejenom proto, že jsou mimo právní ochranu země původu, ale také proto, že často přijímají pracovní místa, která jsou jen málo chráněna sociální legislativou. Jejich situace je často ještě horší v důsledku nedostatku autonomie a silného vztahu podřízenosti, který je typický pro tato pracovní místa. Mohou podlehnout násilí zakládajícím se na pohlaví nebo sexuálním zneužití, zejména pracují-li jako domácí nebo sexuální pracovnice. Tyto ženy jsou navíc obvykle mladé, chudé a izolované od svých rodin, které zanechaly v zemi původu. Nemluví jazykem hostitelské země, nejsou si vědomy práv, která jsou porušována, a obvykle neví, kde hledat pomoc. V krajním případě se mohou stát oběťmi donucovacího náboru a zaměstnaneckých postupů nebo obchodování s lidmi. Mladé ženy a dívky jsou zejména ohroženy obchodováním pro komerční účely sexuálního zneužívání. Kvůli vysoké a stálé nezaměstnanosti zavedlo mnoho zemí politiky vedoucí ke snížení počtu přistěhovalců a nyní stojí před problémem migrujících pracovníků, kteří se nacházejí v nelegální situaci a/nebo jsou ilegálně zaměstnáváni. I když není statistický důkaz jasný, lze předpokládat, že mnoho těchto pracovníku tvoří ženy. Genderově slepé přistěhovalecké politiky v cílových zemích mohou mít nepřiměřeně negativní účinky na přistěhovalkyně a zanechávat je napospas vyššímu riziku nelegálního zaměstnávání a deportace.


68/164

Příručka lektora


Více informací: ILO – International Migration Programme (MIGRANT)

- Mezinárodní organizace práce (ILO) – Mezinárodní program pro migraci ILO – Programme for the Promotion of the Declaration (DECLARATION) - Program na podporu deklarace ILO – Sectoral Activities (SECTOR): Health Worker Migration -Sektorové činnosti: Migrace zdravých pracujících ILO – Social Security Department -Oddělení socálního zabezpečení ILO – Bureau for Workers’ Activities (ACTRAV) on Migrant Workers - Kancelář pro zaměstnavatelské aktivity zaměřené na migrující pracovníky ILO – Bureau for Employers’ Activities (ACT/EMP) - Kanceláří pro zaměstnavatelské activity ILO – ITC International Training Centre on migration and trafficking -Mezinárodní školicí centum pro migraci a obchodování s lidmi International Labour Standards on Migrant Workers -Mezinárodní pracovní normy pro migrující pracovníky C97 Migration for Employment Convention (Revised), 1949 -C97 Úmluva o migraci za prací (revidovaná), 1949 C143 Migrant Workers (Supplementary Provisions) Convention, 1975 -C143 Úmluva o migrujících pracovnících (doplňující ustanovení), 1975 Resource Guide - Gender equality in the world of work -průvodce Resource Guide – Rovnost pohlaví v pracovním světě Gender Equality and Decent Work - Selected ILO Conventions and Recommendations Promoting Gender Equality - [pdf 703 KB] -Rovnost pohlaví a důstojná práce – vybrané úmluvy a doporučení ILO podporující rovnost pohlaví

Klíčové zdroje: •

Brochure - Women and men migrant workers: Moving towards equal rights and opportunities - [pdf 686 KB] -

•

Poster - Women and men migrant workers: Moving towards equal rights and opportunities - [pdf 216 KB] -

•

Brožura – Ženy a muži jako migrující pracovníci: Směrem k rovným právům a příležitostem

Plakát – Ženy a muži jako migrující pracovníci: Směrem k rovným právům a příležitostem

Postcard - Women and men migrant workers: Moving towards equal rights and opportunities - [pdf 398 KB] -

Pohlednice – Ženy a muži jako migrující pracovníci: Směrem k rovným právům a příležitostem


69/164

Příručka lektora


•

Selected ILO publications on gender and migrant workers -

•

Protecting Male and Female Filipino Nurses Migrating Abroad -

•

Od vysoké módy k výrobě šatů na Ukrajině

Women migrant workers: seizing opportunities, upholding rights -

•

Ochrana filipinských zdravotních sester, žen i mužů, kteří migrují do zahraničí

From high fashion ‘alta moda’ to dress-making in Ukraine -

•

Vybrané publikace ILO o rovnosti pohlaví a migrujících pracovnících

Migrující pracovnice: uchopit příležitosti, podpořit práva

Discussion Paper: Gender Dimensions of Globalization - [pdf 524 KB] -Diskusní text: Genderové rozměry globalizace

Organizace spojených národů

Úmluva o odstranění všech forem diskriminace žen – CEDAW http://www.un.org/womenwatch/daw/cedaw/text/econvention.htm CEDAW - Obecné doporučení č. 26 pro migrující pracovnice http://www.bayefsky.com/general/cedaw_genrecom_26_2008.pdf


70/164

Příručka lektora


Lekce 12: Přednáška Mezinárodní a evropský právní rámec


12. MEZINÁRODNÍ A EVROPSKÝ PRÁVNÍ RÁMEC 20 min 14.00

Délka Č.


20 min Činnost

Délka

Úkoly Školite Účastníc l i

Pomůcky

Poznámky

Další informace naleznete v následujícím seznamu odkazů a zdrojů, které jsou také uvedeny v prezentaci k této lekci O legislativě: http://europa.eu/legislatio n_summaries/justice_free dom_security/free_move ment_of_persons_asylu m_immigration/jl0001_en .htm COM(2008) 359 Představte hlavní mezinárodní rezoluce a deklarace

10 min

X

O společné Prezentace Lekce-12 přistěhovalecké politice Mezinárodní a evropský právní pro Evropu: rámec http://europa.eu/legislatio n_summaries/justice_free dom_security/free_move ment_of_persons_asylu m_immigration/jl0001_en .htm O Plánu azylové politiky: http://europa.eu/legislatio n_summaries/justice_free dom_security/free_move ment_of_persons_asylu m_immigration/jl0002_en .htm

1


71/164

Příručka lektora


O budoucím Společném evropském azylovém systému: http://europa.eu/legislatio n_summaries/justice_free dom_security/free_move ment_of_persons_asylu m_immigration/l14561_e n.htm O Společném programu pro integraci státních příslušníků třetích zemí: http://europa.eu/legislatio n_summaries/justice_free dom_security/free_move ment_of_persons_asylu m_immigration/l14502_e n.htm O Stockholmském programu: http://www.se2009.eu/en/ the_presidency/about_th e_eu/justice_and_home_ affairs/1.1965 O shrnutí legislativy EU: http://europa.eu/legislatio n_summaries/justice_free dom_security/index_en.ht m O Lisabonské smlouvě nemá stránku s obsahem 2007/C 306/01

Lisabonská smlouva pozměňující Smlouvu o Evropské unii a Smlouvu o založení Evropského společenství, podepsaná v Lisabonu dne 13. prosince 2007 O nezletilých doprovodu

bez

KOM(2010) 213/3 SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ Akční plán pro nezletilé bez doprovodu (2010 – 2014) {SEC(2010) 534


72/164

Příručka lektora


Viz Příloha 4: Společná přistěhovalecká politika pro Evropu, Příloha 5: Plán azylové politiky, Příloha 6: Společný program pro integraci státních příslušníků třetích zemí, Příloha 7: Zelená kniha o vzdělávání dětí z rodin migrantů

Představte deklarace a směrnice EU

10 min

Tip: zvolte jednu pro ženy a jednu pro děti – nejnovější a nejdůležitější

X

Viz také přílohy Lekce 12 2


73/164

Příručka lektora


Informace pro školitele: Legislativa EU (odkazy na dokumenty) Obecné dokumenty: Lisabonská smlouva lex.europa.eu/JOHtml.do?uri=OJ%3AC%3A2007%3A306%3ASOM%3AEN%3AHTML

http://eur-

Stockholmský program http://www.se2009.eu/en/the_presidency/about_the_eu/justice_and_home_affairs/1.1965 Přistěhovalectví: Evropský pakt o migraci a azylu register.consilium.europa.eu/pdf/en/08/st13/st13440.en08.pdf Plán politiky v oblasti azylu: integrovaný přístup k ochraně v rámci EU (Společný evropský azylový systém (SEAS)) http://europa.eu/legislation_summaries/justice_freedom_security/free_movement_of_persons_asyl um_immigration/jl0002_en.htm Společná přistěhovalecká politika pro Evropu: Zásady, opatření a nástroje http://europa.eu/legislation_summaries/justice_freedom_security/free_movement_of_persons_asyl um_immigration/jl0001_en.htm Integrace: Čtvrtá ministerská konference o integraci http://www.tt.mtin.es/eu2010/en/noticias/inmigracion/201004/INM20100421001.html#documentacion Společný program pro integraci státních příslušníků třetích zemí (Společný program pro integraci: rámec pro integraci státních příslušníků třetích zemí v Evropské unii) http://europa.eu/legislation_summaries/justice_freedom_security/free_movement_of_persons_asyl um_immigration/l14502_en.htm Migrující děti: Akční plán pro nezletilé osoby bez doprovodu http://www.childmigration.net/European_Commission_2010

(2010

–

2014)

Závěry Rady o nezletilých bez doprovodu (3018. zasedání Rady pro spravedlnost a vnitřní věci, Lucemburk, 3. června 2010) http://www.consilium.europa.eu/App/Search/searchMeta.aspx?id=1&lang=EN&searchterm=educati on+migrants+childr Zelená kniha o vzdělávání děti z rodin migrantů http://europa.eu/legislation_summaries/education_training_youth/lifelong_learning/ef0002_en.htm Závěry Rady o vzdělávání děti z rodin migrantů (2978. zasedání Rady pro vzdělávání, mládež a kulturu, Brusel, 26. listopadu 2009 ) http://www.consilium.europa.eu/App/Search/searchMeta.aspx?id=1&lang=EN&searchterm=educati on+migrants+childr Partneři: ILA – INA – SSAI - IPA

74/164

Příručka lektora


Rovnost pohlaví: http://ec.europa.eu/social/main.jsp?catId=418&langId=en Obnovená sociální agenda: http://ec.europa.eu/social/main.jsp?catId=547&langId=en Shrnutí legislativy EU http://europa.eu/legislation_summaries/justice_freedom_security/index_en.htm

Mezinárodní legislativa (odkazy na dokumenty) Všeobecná deklarace lidských práv (VDLP) http://www.un.org/en/documents/udhr/ Úmluva o právech dítěte a její http://www2.ohchr.org/english/law/crc.htm

opční

protokoly

Úmluva o odstranění všech forem http://www.un.org/womenwatch/daw/cedaw/text/econvention.htm Úmluva a protokol o právním http://www.unhcr.org/protect/PROTECTION/3b66c2aa10.pdf


75/164

http://www.unicef.org/crc/,

diskriminace

(CEDAW)

postavení

uprchlíků

Příručka lektora


Mezinárodní a evropský právní rámec Snímek 1


Lekce 12 Mezinárodní a evropský právní rámec

1

Snímek 2


Mezinárodní právní rámec • Všeobecná deklarace lidských práv • Úmluva o právech dítěte • Úmluva o odstranění všech forem diskriminace žen (CEDAW) • Úmluva a Protokol o právním postavení uprchlíků

2


76/164

Příručka lektora


Snímek 3


Všeobecná deklarace lidských práv (VDLP) • Přijata 10. prosince 1948 Valným shromážděním OSN v Paříži. • Představuje první globální vyjádření práv, na něž mají všechny lidské bytosti nárok. Skládá se ze 30 článků, které byly rozpracovány pozdějšími mezinárodními smlouvami, regionálními nástroji ochrany lidských práv, národními ústavami a zákony. • Mezinárodní listina lidských práv se skládá ze Všeobecné deklarace lidských práv, Mezinárodního paktu o hospodářských, sociálních a kulturních právech a Mezinárodního paktu o občanských a politických právech včetně jeho dvou opčních protokolů. Článek 1 • Všichni lidé rodí se svobodní a sobě rovní co do důstojnosti a práv. Jsou nadáni rozumem a svědomím a mají spolu jednat v duchu bratrství. Článek 2 • Každý má všechna práva a všechny svobody, stanovené touto deklarací, bez jakéhokoli rozlišování, zejména podle rasy, barvy, pohlaví, jazyka, náboženství, politického nebo jiného smýšlení, národnostního nebo sociálního původu, majetku, rodu nebo jiného postavení. Žádný rozdíl nebude dále činěn z důvodu politického, právního nebo mezinárodního postavení země nebo území, k nimž určitá osoba přísluší, ať jde o zemi nebo území nezávislé nebo pod poručenstvím, nesamosprávné nebo podrobené jakémukoli jinému omezení suverenity 3

Snímek 4


Úmluva o odstranění všech forem diskriminace žen (CEDAW) • Přijata v roce 1979 Valným shromážděním OSN. • Definuje diskriminaci žen jako „... jakékoli činění rozdílu, vyloučení nebo omezení provedené na základě pohlaví, jehož důsledkem nebo cílem je narušit nebo zrušit uznání, požívání nebo uplatnění ze strany žen, bez ohledu na jejich rodinný stav, na základě rovnoprávnosti mužů a žen, lidských práv a základních svobod v politické, hospodářské, sociální, kulturní, občanské nebo jiné oblasti.“ Jde o jedinou úmluvu o lidských právech, která • potvrzuje práva žen v oblasti reprodukce; • zaměřuje se na kulturu a tradice jako významné síly utvářející role mužů a žen a rodinné vztahy; • potvrzuje práva žen nabývat, měnit nebo si ponechat svou státní příslušnost a státní příslušnost svých dětí; • státy jako strany se také zavazují přijmout odpovídající opatření proti všem formám obchodu se ženami a vykořisťování žen.

4


77/164

Příručka lektora


Snímek 5


Úmluva o právech dítěte • Přijata Valným shromážděním OSN 20. listopadu 1989. • Jde o první právně závazný mezinárodní nástroj, který začlenil lidská práva v plném rozsahu – občanská, kulturní, ekonomická, politická a sociální práva. • Úmluva tato práva stanovuje ve svých 54 článcích a dvou opčních protokolech. • Dítětem se rozumí každá lidská bytost mladší osmnácti let, pokud podle právního řádu, jenž se na dítě vztahuje, není zletilosti dosaženo dříve. • Úmluva vysvětluje základní lidská práva, která děti mají nehledě na to, kde se nacházejí: právo na přežití; plný rozvoj; ochranu před škodlivými vlivy, zneužíváním a vykořisťováním; a právo plně se účastnit rodinného, kulturního a společenského života. • Čtyřmi základními principy úmluvy jsou nediskriminace; oddanost nejlepším zájmům dítěte; právo na život, přežití a rozvoj; a respekt k názorům dítěte. • Úmluva chrání práva dětí tím, že stanoví normy pro služby v oblasti zdravotní péče; vzdělávání; a právních, občanských a sociálních služeb.

5

Snímek 6


Úmluva a Protokol o právním postavení uprchlíků • Protokol byl schválen dne 28. července 1951 a vstoupil v platnost dne 22. dubna 1954 v Ženevě. Zpočátku se omezoval na ochranu evropských uprchlíků po druhé světové válce, avšak protokol z roku 1967 tato zeměpisná a časová omezení odstranil. • Jedná se o klíčový právní dokument pokud jde o vymezení definice uprchlíka, jeho práv a právních povinností států. Úmluva rovněž stanoví, které osoby nejsou považovány za uprchlíky, jako například váleční zločinci. Uprchlík • Osoba, která se nachází mimo svou vlast a má oprávněné obavy před pronásledováním z důvodů rasových, náboženských nebo národnostních nebo z důvodů příslušnosti k určitým společenským vrstvám nebo i zastávání určitých politických názorů, je neschopna přijmout, nebo odmítá vzhledem ke shora uvedeným obavám, ochranu své vlasti; nebo osoba bez státní příslušnosti nacházející se mimo zemi svého dosavadního pobytu následkem shora zmíněných událostí, a která vzhledem ke shora uvedeným obavám se tam nechce nebo nemůže vrátit…

6


78/164

Příručka lektora


Snímek 7


Právní rámec EU • Lisabonská smlouva • Stockholmský program • Společná přistěhovalecká politika pro Evropu (10 zásad uvedených v lekci 3) • Evropský pakt o přistěhovalectví a azylu (5 závazků uvedených v lekci 3) • Zelená kniha o vzdělávání dětí z rodin migrantů • Nezletilé osoby bez doprovodu • Společný evropský azylový systém (SEAS) • Obnovená sociální agenda • Ministerská deklarace – Zaragoza, duben 2010

7

Snímek 8


Lisabonská smlouva •

Tato „nová evropská reformní smlouva“, která vstoupila v platnost dne 1. prosince 2009, mění strukturu institucí EU i způsob jejich fungování s cílem učinit EU demokratičtější a efektivnější.

•

Rozšiřuje kompetence EU v otázkách azylu a přistěhovalectví. Politiky týkající se azylu a migrace jsou součástí „oblasti svobody, bezpečnosti a práva“, v níž Unie sdílí pravomoc s členskými státy. To znamená, že Unie má přednostní legislativní pravomoc.

•

Členské státy vyvíjejí aktivitu pouze do té míry, do jaké Unie neuplatnila své zákonné pravomoci.

Článek 63a • Evropský parlament a Rada mohou řádným legislativním postupem přijmout opatření pro povzbuzení a podporu činnosti členských států k podpoře integrace státních příslušníků třetích zemí oprávněně pobývajících na jejich území, s vyloučením harmonizace právních předpisů členských států.

8


79/164

Příručka lektora


Snímek 9


Stockholmský program •

Stockholmský program definuje rámec pro policejní a celní spolupráci, spolupráci záchranných služeb, trestněprávní a občanskoprávní spolupráci, politiku azylu a migrace a vízovou politiku v Evropské unii pro období 2010–2014.

6.1.4 Proaktivní politiky pro migranty a jejich práva • Evropská unie musí zajistit spravedlivé zacházení se státními příslušníky třetích zemí, kteří oprávněně pobývají na území jejích členských států. Cílem intenzivnější integrační politiky by mělo být, že těmto osobám budou přiznány práva a povinnosti srovnatelné s právy a povinnostmi občanů EU. … 6.1.5 Integrace • Úspěšná integrace oprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí je klíčová pro maximální využití přínosů přistěhovalectví. ... Cíl přiznání srovnatelných práv, povinností a příležitostí pro všechny je základním kamenem evropské spolupráce v oblasti integrace, přičemž je třeba zohlednit nezbytnost vyvážení práv a povinností migrantů. •

Integrace je dynamický, oboustranný proces vzájemné interakce, který vyžaduje nejen úsilí vyvíjené ze strany státních, regionálních a místních orgánů, ale i výraznější zapojení hostitelské společnosti a přistěhovalců.

•

Integrační politiky členských států by měly být podpořeny dalším rozvojem struktur a nástrojů pro výměnu znalostí a koordinaci s dalšími příslušnými oblastmi politik, jako je zaměstnanost, vzdělávání a sociální začleňování. Přístup k zaměstnání je zásadním prvkem pro úspěšnou integraci.

9

Snímek 10


Obnovená sociální agenda •

Obnovená sociální agenda byla přijata Evropskou komisí dne 2. července 2008.

Evropská sociální agenda a agenda rovnosti na období 2010–2015 představuje ambiciózní agendu, jejímž cílem je zajistit, aby politiky Evropské unie účinně reagovaly na dnešní ekonomické a sociální problémy. Sedm prioritních oblastí: • Děti a mládež – budoucnost Evropy • Investice do lidí: vytváření více a lepších pracovních míst, nové dovednosti • Mobilita • Delší a zdravější život • Boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení • Boj proti diskriminaci a podpora rovnosti žen a mužů • Příležitosti, přístup a solidarita v celosvětovém měřítku

10

Snímek 11


80/164

Příručka lektora



Zelená kniha o vzdělávání dětí z rodin migrantů Sdělení Komise – Migrace a mobilita: Úkoly a příležitosti vzdělávacích systémů EU KOM(2008) 423 zahajuje veřejnou konzultaci o politikách týkajících se vzdělávání dětí z rodin migrantů. Zelená kniha se zabývá situací v oblasti vzdělávání těchto dětí, politickými otázkami, které tato situace představuje, a možným způsobem řešení těchto otázek na národní a evropské úrovni. V listopadu 2009 byla Zelená kniha přivítána závěry Rady týkajícími se vzdělávání dětí z rodin migrantů. „Děti z rodin migrantů“ zahrnují všechny osoby žijící v některém z členských států EU, ve kterých se nenarodily. Patří sem jak občané EU, tak státní příslušníci třetích zemí. Problémy v oblasti vzdělávání na několika úrovních: Třída a škola: je třeba se přizpůsobit různorodosti mateřských jazyků, kulturních hledisek a dovedností, vyvinout nové pedagogické schopnosti přizpůsobené těmto novým úkolům a nalézt nové způsoby navazování kontaktů s přistěhovaleckými rodinami a komunitami; Školní systémy: je třeba předcházet rozdílům mezi školami následkem segregace na základě sociálně-ekonomické situace. Členskými státy byly přijaty konkrétní koncepční přístupy, které zdůrazňují význam osvojení jazyka hostitelské země a země původu; stipendií a grantů pro migranty a školy; doplňující podpory při vzdělávání, druhé šance a vzdělávání dospělých; preventivní strategie k zajištění integrovaného vzdělávání; odborné přípravy učitelů s cílem zajistit standardy kvality; mezikulturního vzdělávání. 11

Snímek 12


Nezletilé osoby bez doprovodu: • Jde o nezletilé osoby bez doprovodu vstupující do EU bez ohledu na to, zda jsou to žadatelé o azyl, nelegální migranti nebo oběti obchodování s lidmi Sdělení komise – Akční plán pro nezletilé osoby bez doprovodu (2010–2014) (IP/10/534). Návrh závěrů Rady (10630/10 12) se zaměřuje zejména na: • vědomosti o tomto jevu (např. zkvalitnění sběru dat); • prevenci přistěhovalectví, k němuž dochází za nebezpečných okolností, a obchodování s lidmi (např. financování preventivních opatření na místní úrovni; školení příslušníků pohraniční stráže); • přijímání a procedurální záruky (např. posouzení, zda stávající právní předpisy EU nabízejí nezletilým osobám bez doprovodu dostatečnou ochranu zajišťující, aby s nimi bylo zacházeno jako s nezletilými osobami; rychlé rozhodování v nejvlastnějším zájmu dítěte; výměna pokynů týkajících se osvědčených postupů; boj proti fenoménu zmizení); • spolupráci s třetími zeměmi (např. dohody; spolupráce v oblasti prevence, pátrání po rodinných příslušnících, návratu do rodiny nebo do sběrných středisek a opětovné začlenění v zemi původu nebo návratu); • návrat a opětovné začlenění do země původu (např. studie o stávajících postupech a právních předpisech napříč EU; praktická spolupráce mezi členskými státy, zeměmi původu, jakož i mezinárodními a nevládními organizacemi; financování zvláštních sběrných středisek). 12


81/164

Příručka lektora


Snímek 13


Společný evropský azylový systém (SEAS) • Jde o společný prostor, v němž zjednodušené a konsolidované věcné a procesní normy pro ochranu na celém území Unie předcházejí podvodům a zlepšují účinnost azylového řízení. • „Společné politiky“ pro azyl podle „jednotných standardů“ (v protikladu k „minimálním standardům“ podle Amsterodamské smlouvy). • Sdělení Komise KOM(2008) 360 předkládá plán politiky pro dokončení druhé fáze vytváření systému SEAS. Komise předkládá třístrannou strategii pro dosažení cílů SEAS, kterými je: • zajistit přístup k azylu těm, kdo jej potřebují; • zajistit společné azylové řízení; • vytvořit jednotný status azylu a podpůrné ochrany; • zohlednit otázky týkající se pohlaví a situace zranitelných skupin; • posílit spolupráci mezi členskými státy v praktických otázkách; • stanovit pravidla pro určení povinností členských států a pro mechanizmy na podporu solidarity; • zajistit soulad mezi azylovou politikou a ostatními politikami týkajícími se mezinárodní ochrany.

13

Snímek 14


Ministerská deklarace, Zaragoza, duben 2010 • Čtvrtá ministerská konference o integraci. • Ministři se dohodli, že se zaměří na klíčové aspekty integrace jako hnací síly rozvoje a sociální soudržnosti a v rámci jejich zkoumání začlení otázky integrace komplexním způsobem do všech relevantních oblastí politik, a dále že budou věnovat zvláštní pozornost těmto tématům: zaměstnanost a vzdělávání, komplexní účast: různorodé městské obvody, hodnocení integračních politik. Deklarace zdůraznila následující: • Různé studie ukazují, že míra zaměstnanosti je u přistěhovaleckých žen nízká, zejména během prvních tří let v hostitelské zemi. Z tohoto důvodu je zde silná potřeba tento nedostatek sledovat a zajistit migrantům, zejména ženám, včasnou pomoc. • Existují jednoznačné důkazy vycházející jak z národních ukazatelů, tak z mezinárodních studií, podle nichž se řadě dětí migrantů z hlediska výsledků vzdělávání i nadále daří hůře než jejich vrstevníkům. Aby bylo všem dětem umožněno dosáhnout svého plného potenciálu a abychom co nejlépe využili kulturní rozmanitosti v naší společnosti, vzdělávací systémy by měly vypracovat komplexní politiky se zohledněním skutečnosti, že úsilí samotných přistěhovalců je rovněž velmi důležité. V této souvislosti by měl být věnován zvláštní význam jazykovému vzdělávání. Ve vzdělávání dětí navíc hraje klíčovou roli aktivní zapojení jejich rodičů, a to počínaje raným dětstvím a základní školní docházkou. 14

Evropské zákony a předpisy:


82/164

Příručka lektora


Listina základních práv (200 / C 364/01) Konference zástupců vlád členských států, Smlouva o Evropské unii (CIG 87/2/04 REV 2). Směrnice Rady 2003/109/ES ze dne 25. listopadu 2003 o právním postavení státních příslušníků třetích zemí, kteří jsou dlouhodobě pobývajícími rezidenty Směrnice Rady 2000/43/ES ze dne 29. června 2000, kterou se zavádí zásada rovného zacházení s osobami bez ohledu na jejich rasu nebo etnický původ Směrnice Rady 2003/86/ES ze dne 22. září 2003 o právu na sloučení rodiny. Příručka o integraci – Generální ředitelství Evropských společenství pro spravedlnost, svobodu a bezpečnost 2004. Komise Evropských společenství, Brusel, 1.3.2006, KOM(2006) 92 v konečném znění, sdělení Komise Evropskému parlamentu, Ekonomickému sociálnímu výboru a Výboru regionů - Plán pro dosažení rovného postavení žen a mužů 2006-2010, SEC (2006) 275 Evropský parlament, usnesení A6-0307/2006 v konečném znění, 27.9.2006, “Zpráva o přistěhovalectví žen: úloha a postavení přistěhovalkyň v Evropské unii” (2006/2010 (INI)), Výbor pro práva žen a rovnost pohlaví Evropský parlament, usnesení A6-0033/2007 v konečném znění ze dne 8.2.2007, zpráva “Plán pro dosažení rovného postavení žen a mužů 2006-2010”, (2006/2132 (INI)), Výbor pro práva žen a rovnost pohlaví. Evropský parlament, usnesení A6-0251/2009 ze dne 6. 4. 2009, “Zpráva o společné přistěhovalecké politice pro Evropu: zásady, opatření a nástroje” (2008/2331 (INI)) Výbor pro svobodu, spravedlnost a vnitřní věci. Mezinárodní úmluvy Úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod (ratifikovaná 4. srpna 1955), Rada Evropy Mezinárodní úmluva o odstranění všech forem rasové diskriminace (ratifikovaná 5. ledna 1976), Valné shromáždění OSN Convenzione internazionale sui diritti dell'infanzia e dell'adolescenza (ratificata il 27 maggio 1991) Assemblea Generale delle Nazioni Unite. Mezinárodní úmluva o právech dítěte a nezletilých (ratifikovaná 27. května 1991), Valné shromáždění OSN Úmluva proti mučení a jinému krutému, nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání (ratifikovaná 3. listopadu 1988), Valné shromáždění OSN Úmluva o politických právech žen (ratifikovaná 6. března 1968), Valné shromáždění OSN. Mezinárodní úmluva o odstranění všech forem diskriminace žen (ratifikovaná 10. června 1985), Valné shromáždění OSN Úmluva č.138 o nejnižším věku pro vstup do zaměstnání (ratifikována 28. července 1981), ILO Partneři: ILA – INA – SSAI - IPA

83/164

Příručka lektora


Úmluva č. 182 o zákazu a okamžitých opatřeních k odstranění nejhorších forem dětské práce (ratifikovaná 7. června 2000), ILO. Úmluva č. 111 o diskriminaci (zaměstnání a povolání) (ratifikovaná Itálií 12. srpna 1963), ILO. Úmluva č. 143 o migrujících pracovnících (doplňující ustanovení), 1975 Úmluva týkající se migrace za nevýhodných podmínek a podpora rovných příležitostí pro migrující pracovníky a rovné zacházení s nimi (ratifikovaná 10. dubna 1981), ILO Úmluva č. 97 o migrujících pracovnících (revidovaná), 1949 - (ratifikovaná 22. srpna 1952), ILO Úmluva č. 89 o noční práci žen zaměstnaných v průmyslu (ratifikovaná 22. října 1952), ILO Úmluva č. 100 o stejném odměňování pracujících mužů a žen za práci stejné hodnoty (ratifikovaná 8.června 1956), ILO Úmluva č.183 o ochraně mateřství (ratifikovaná 7.února 2001), ILO. Dodatečný protokol k Úmluvě OSN proti nadnárodnímu zločinu o prevenci, potlačování a trestání obchodování s lidmi, zejména ženami a dětmi (známý jako Palermský protokol, přijatý a podepsaný v roce 2000), Valné shromáždění OSN.


84/164

Příručka lektora


Lekce 13: Přednáška Zainteresované strany a příslušné nástroje na mezinárodní a evropské úrovni


13. ZAINTERESOVANÉ STRANY A PŘÍSLUŠNÉ NÁSTROJE NA MEZINÁRODNÍ A EVROPSKÉ ÚROVNI 20 min 14.20

Délka Č.


30 min Činnost

Přehled evropských zainteresovaných stran, zdroje a programy financování

Délka

30 min

Školitel

Úkoly Účastníci

Poznámky

Prezentace Lekce 13 EU Zainteresova né strany a nástroje

Informace pro školitele Evropské instituce a orgány, programy jako Evropský fond pro integraci, ESF, Evropský Lekce -13 fond pro uprchlíky, Nástroje na DAPHNE, ISADORA mezinárodní apod. úrovni

X

1


Pomůcky

85/164

Příručka lektora


Informace pro školitele

Zainteresované strany a nástroje na mezinárodní a evropské úrovni (odkazy) Evropská komise http://europa.eu/institutions/inst/comm/index_en.htm http://europa.eu/institutions/inst/council/index_en.htm#top#top Rada Evropské unie http://ec.europa.eu/ewsi/en/about_us.cfm Obecný program Solidarita a řízení migračních http://ec.europa.eu/justice_home/funding/intro/funding_solidarity_en.htm

toků

(2007-2013)

Evropský fond pro integraci státních příslušníků třetích zemí (2007-2013) http://europa.eu/legislation_summaries/justice_freedom_security/free_movement_of_persons_asyl um_immigration/l14572_en.htm Evropský uprchlický fond (2008-2013) http://europa.eu/legislation_summaries/justice_freedom_security/free_movement_of_persons_asyl um_immigration/l14567_en.htm Evropský sociální fond (ESF) http://ec.europa.eu/employment_social/esf/discover/esf_en.htm http://ec.europa.eu/employment_social/esf/fields/employment_en.htm Program PROGRESS http://ec.europa.eu/social/main.jsp?catId=327&langId=en Evropská síť proti chudobě http://www.eapn.org/index.php?option=com_content&view=article&id=1396&Itemid=2&lang=en Program Daphne III ec.europa.eu/justice_home/funding/daphne3/funding_daphne3_en.htm Mezinárodní organizace pro migraci http://www.iom.int/jahia/Jahia/about-iom/lang/en The Council of Europe http://www.coe.int/aboutcoe/index.asp?page=quisommesnous&l=en http://www.coe.int/aboutcoe/index.asp?page=nosObjectifs&l=en Finanční mechanismus EHS a Norský finanční mechanismus http://www.eeagrants.org/id/74 http://www.eeagrants.org/id/1512


86/164

Příručka lektora


Snímek 1


Lekce 13 Zainteresované strany a nástroje na evropské a mezinárodní úrovni

1

Snímek 2


Zainteresované strany a nástroje na evropské a mezinárodní úrovni Evropská komise Rada Evropské unie Obecný program Solidarita a řízení migračních toků (2007–2013) • Evropský fond pro integraci státních příslušníků třetích zemí (2007– 2013) • Evropský uprchlický fond (2008–2013) Evropský sociální fond (ESF) Program PROGRES Evropská síť proti chudobě Program Daphne III Mezinárodní organizace pro migraci Rada Evropy Granty EHP a norské granty 2


87/164

Příručka lektora


Snímek 3


Evropská komise Je nezávislá na vnitrostátních vládách. Jejím úkolem je zastupovat a bránit zájmy EU jako celku. Zaměstnanci Komise pracují v sekcích známých jako „generální ředitelství“ a „služby“ (např. právní služba). Každé generální ředitelství odpovídá za určitou oblast politiky. Otázky přistěhovalectví a integrace spadají do oblasti svobody, bezpečnosti a práva Síť národních kontaktních míst pro integraci je fórem pro výměnu informací a osvědčených postupů na úrovni EU s cílem nalézt řešení pro úspěšnou integraci přistěhovalců ve všech členských státech a zajistit politickou spolupráci a soudržnosti jak na vnitrostátní úrovni, tak ve vztahu k iniciativám EU. Příručka o integraci pro tvůrce politik a odborníky z praxe V roce 2010 bylo zveřejněno třetí vydání příručky ve všech úředních jazycích EU. Byla sestavena ve spolupráci s národními kontaktními místy pro integraci společně s krajskými/místními orgány a nevládními zúčastněnými stranami. Druhé vydání se zaměřuje na některé z klíčových otázek rozvíjených Společnými základními principy a předkládá získané zkušenosti v následujících oblastech: mainstreaming integrace přistěhovalců, bydlení v městském prostředí, hospodářská integrace a správa integrace. Zapojení občanské společnosti a odborníků z praxe Posledními dvěma nástroji, jejichž existenci předjímá Společný program Komise pro integraci, jsou Evropské fórum pro integraci sdružující zástupce občanské společnosti a evropské internetové stránky o integraci. Na těchto stránkách jsou k dispozici podrobné informace o všech těchto iniciativách a dalších politikách a projektech souvisejících s integrací.

3

Snímek 4


Rada Evropské unie •

Rada je hlavním rozhodovacím orgánem EU. Zastupuje členské státy a jejích schůzek se účastní jeden ministr z každé vnitrostátní vlády EU. Kteří ministři se účastní jaké schůzky, záleží na předmětu jednání.

•

Prezidenti a/nebo předsedové vlád členských států se setkávají s předsedou Evropské komise jako Evropská rada až čtyřikrát do roka. Tyto schůzky „na nejvyšší úrovni“ stanoví celkovou politiku EU a řeší otázky, které by na nižší úrovni nemohly být vyřešeny.

•

Rada pro spravedlnost a vnitřní věci (SVV) zajišťuje setkání ministrů spravedlnosti a vnitra přibližně jednou za dva měsíce, aby jednali o vývoji a realizaci spolupráce a společných politik v oblasti svobody, bezpečnosti a práva. Otázky přistěhovalectví a integrace jsou součástí této oblasti.

4


88/164

Příručka lektora


Snímek 5


Obecný program Solidarita a řízení migračních toků (2007–2013) tento program byl vytvořen za účelem podpory v oblasti svobody, bezpečnosti a práva. Byly vytvořeny čtyři nové finanční nástroje: • Evropský fond pro integraci státních příslušníků třetích zemí (EIF) – zaměřený na integraci legálně pobývajících státních příslušníků nečlenských zemí EU • Fond pro vnější hranice – zaměřený na ochranu a ostrahu vnějších hranic • Evropský návratový fond (RF) – zaměřený na vracení státních příslušníků nečlenských zemí EU nelegálně pobývajících v EU • Evropský uprchlický fond (ERF) – zaměřený na azyl

5

Snímek 6


Evropský fond pro integraci státních příslušníků třetích zemí (2007– 2013) • Rozhodnutí Rady č. 2007/435/ES ze dne 25. června 2007 •

Celkový rozpočet fondu na období 2007–2013 činí 825 milionů EUR.

Obecným cílem je přispět k úsilí členských států • zajistit odezvu na složitou otázku integrace státních příslušníků třetích zemí; • vytvořit novou formu solidarity, která by podpořila snahy členských států o umožnění příslušníkům třetích zemí s odlišným kulturním, náboženským, jazykovým a etnickým pozadím, aby se usadili a aktivně se účastnili všech stránek života evropské společnosti.

6


89/164

Příručka lektora


Snímek 7


Evropský uprchlický fond (2008–2013) Rozhodnutí Rady č. 573/2007/ES ze dne 23. května 2007 Má celkový rozpočet ve výši 628 milionů EUR na období 2008–2013. Cílovou skupinou jsou osoby, které: • mají postavení uprchlíka ve smyslu Ženevské úmluvy ze dne 28. července 1951 • požívají určité formy dočasné nebo podpůrné ochrany. • jsou znovuusídlováni v členském státě. • kteří požádali o postavení uprchlíka nebo o jednu z těchto forem ochrany. Cílem Evropského uprchlického fondu je • posilovat solidaritu v rámci Evropské unie (EU) v otázkách azylu, a to podporou a motivací úsilí členských států jménem uprchlíků nacházejících se na jejich území. • podporovat a zlepšovat úsilí členských států EU při aplikaci spravedlivých a účinných azylových řízení a prosazovat osvědčené postupy v oblasti azylu.

7

Snímek 8


Evropský sociální fond • Jde o jeden ze strukturálních fondů EU, který byl zřízen za účelem snižování rozdílů v prosperitě a životní úrovni v rámci členských států a regionů EU, a tedy za účelem podpory hospodářské a sociální soudržnosti. • ESF je klíčovým prvkem strategie EU pro růst a zaměstnanost pro rok 2020 zaměřené na zlepšení života občanů EU tím, že jim poskytne lepší dovednosti a lepší pracovní vyhlídky. • V období 2007 až 2013 bude za účelem dosažení jeho cílů členským státům a regionům rozděleno přibližně 75 miliard EUR. Podporuje sociální začlenění. Aktivity směřující k dosažení trvale udržitelné integrace znevýhodněných a zdravotně postižených osob do pracovní síly zahrnují: • poradenství a školení, které je přizpůsobeno konkrétním potřebám znevýhodněných a zdravotně postižených osob; • zajištění možností pro integraci a nástup do zaměstnání a tvorba pracovních míst pro znevýhodněné a zdravotně postižené osoby v sociální ekonomice; • podpora podnikání znevýhodněných a zdravotně postižených osob; • osvětové kampaně podporující boj proti diskriminaci, změnu postojů a rozmanitost na pracovišti.


90/164

8

Příručka lektora


Snímek 9


Evropská síť proti chudobě (EAPN) • Jde o nezávislou síť nevládních organizací a skupin, které jsou od roku 1990 zapojeny do boje s chudobou a sociálním vyloučením v členských státech Evropské unie. Jejím obecným cílem je • podporovat a zvyšovat účinnost opatření směřujících k odstranění chudoby a prevenci sociálního vyloučení; • prohlubovat informovanost o chudobě a sociálním vyloučení; • přispívat k větší samostatnosti a odpovědnosti osob žijících v chudobě a sociálním vyloučení; • hájit společně s osobami žijícími v chudobě a sociálním vyloučení zájmy těchto osob. EAPN do všech oblastí své práce zahrnuje cíl rovnosti mužů a žen a cíl nediskriminace.

9

Snímek 10


Program Daphne III • Rozhodnutí Rady č. 779/2007/ES ze dne 20. června 2007, kterým byl zaveden program Daphne III jako součást obecného programu „Základní práva a spravedlnost“ Obecným cílem programu je • přispět k ochraně dětí, mladých lidí a žen před všemi formami násilí; • dosáhnout vysoké úrovně ochrany zdraví, pohody a sociální soudržnosti; • přispět k rozvoji politik Společenství, zejména těch, které se týkají veřejného zdraví, lidských práv a rovnosti žen a mužů, jakož i akcí zaměřených na ochranu práv dětí a boj proti obchodu s lidmi a pohlavnímu vykořisťování. Konkrétním cílem programu je • přispívat k předcházení všem formám násilí páchaného na dětech, mladých lidech a ženách, včetně pohlavního vykořisťování a obchodu s lidmi, ať k němu dochází na veřejnosti nebo v soukromí, a k potírání všech těchto forem násilí, a to přijímáním preventivních opatření a poskytováním podpory a ochrany obětem a ohroženým skupinám.


91/164

10

Příručka lektora


Snímek 11


Mezinárodní organizace pro migraci • Tato organizace byla založena v prosinci 1951 jako Mezivládní výbor pro evropskou migraci. Od roku 1989 existuje pod názvem Mezinárodní organizace pro migraci. Její sídlo je v Ženevě. • Stanovy Mezinárodní organizace pro migraci potvrzují souvislost mezi migrací a hospodářským, sociálním a kulturním rozvojem, jakož i právem na volný pohyb. Cíle organizace zahrnují: • přispět k zajištění řádného a humánního řízení migrace; • podporovat mezinárodní spolupráci v otázkách migrace; • pomáhat při hledání praktických řešení problémů týkajících se migrace; • poskytovat humanitární pomoc migrantům v nouzi, včetně uprchlíků a vnitřně vysídlených osob. Oblasti řízení migrace: • Migrace a rozvoj • Usnadnění migrace • Regulace migrace • Nucená migrace • Průřezové aktivity Mezinárodní organizace pro migraci, které do těchto oblastí zasahují, zahrnují prosazování mezinárodního práva v oblasti migrace, politická jednání a poradenství, ochranu práv migrantů a zdravotní a genderové aspekty migrace.

11

Snímek 12


Rada Evropy • Založena dne 5. května 1949 ve Štrasburku • Jejím hlavním cílem je vytvořit společnou demokratickou a právní oblast na celém kontinentu, a zajistit tak respektování svých základních hodnot, kterými jsou lidská práva, demokracie a právní stát. Obecným cílem je nalézat společná řešení zásadních problémů, jako je terorismus, organizovaný zločin a korupce, počítačová kriminalita, bioetika a klonování, násilí na dětech a ženách a obchodování s lidmi. Rada usiluje o: • ochranu lidských práv, pluralitní demokracie a právního státu; • posilování vědomí evropské kulturní identity a mnohotvárnosti a podporu jejich rozvoje; • nalezení společného řešení problémů, jimž evropská společnost čelí; • upevňování demokratické stability v Evropě prostřednictvím podpory politických, legislativních a ústavních reforem. 12


92/164

Příručka lektora


Snímek 13


Granty EHP a norské granty • V prosinci 2009 uzavřely Island, Lichtenštejnsko a Norsko dohodu s EU o finančních příspěvcích na období 2009–2014. • Podporuje projekty nevládních organizací ve 12 zemích, jejichž společným jmenovatelem je přesvědčení, že sociálního začlenění, zajištění lidských práv a politické participace lze nejlépe dosáhnout zapojením a podporou aktivní občanské společnosti. Granty mají různé priority, například: • výzkum a vzdělanost; • ochrana kulturního dědictví; • občanská společnost; • podpora slušných pracovních podmínek a tripartitního dialogu; • spravedlnost a vnitřní záležitosti; • lidský a sociální rozvoj.

13

Snímek 14


Nástroje na mezinárodní úrovni – OSN Mezinárodní úmluva o ochraně práv všech migrujících pracovníků a členů jejich rodin, 1990

Instruments at the International level - UN International Convention on the Protection of the Rights of All Migrant Workers and Members of Their Families, 1990 http://www2.ohchr.org/english/law/cmw.htm

14


93/164

Příručka lektora


Snímek 15


Deklarace a akční program Mezinárodní konference o lidských právech – OSN, Vídeň, 1993 http://www.unhchr.ch/huridocda/huridoca.nsf/(symbol)/a.conf.157.23.en § I, 24 – Velký význam musí být přikládán podpoře a ochraně lidských práv osob příslušejících ke skupinám, které se staly zranitelnými, včetně migrujících pracovníků, odstranění všech forem diskriminace takových osob a posílení stávajících lidských práv včetně účinnější realizace jejich ochrany. Státy jsou povinny na národní úrovni vytvářet a udržovat náležitá opatření – zejména v oblasti vzdělávání, zdravotní péče a sociální podpory – s cílem prosazovat a chránit práva osob patřících do ohrožených skupin příslušného obyvatelstva a zajistit účast těch z nich, které mají zájem nalézt řešení svých problémů.

15

Snímek 16


Akční program Mezinárodní konference o populaci a rozvoji – OSN, Káhira, 1994 12. zásada http://www.unfpa.org/public/icpd Hostitelské země oficiálních migrantů by měly těmto migrantům a jejich rodinám zajistit řádné zacházení, odpovídající sociální péči a fyzickou bezpečnost s ohledem na zvláštní podmínky a potřeby zemí, zejména v rozvojových zemích, a usilovat o splnění těchto cílů a požadavků pokud jde o neoficiální migranty, a to v souladu s ustanoveními příslušných úmluv a mezinárodních nástrojů a dokumentů. Země by měly všem migrantům zajistit veškerá základní lidská práva tak, jak jsou uvedena ve Všeobecné deklaraci lidských práv.

16


94/164

Příručka lektora


Snímek 17


Základní zásady Guiding Principles převzato z akčního programu Mezinárodní konference populaci a rozvojiof Action from theoICPD Programme 17

Snímek 18


12. Zásada Hostitelské země oficiálních migrantů by měly těmto migrantům a jejich rodinám zajistit řádné zacházení, odpovídající sociální péči a fyzickou bezpečnost.

18


95/164

Příručka lektora


Snímek 19


ILO – International Labour Organization http://www.ilo.org/global/What_we_do/InternationalLabourStandards/Subjects/Migrantwo rkers/lang--en/index.htm

19

Snímek 20


UN http://www.un.org/esa/population/migration/index.html

20


96/164

Příručka lektora


Snímek 21


UN Special Rapporteur on the human rights of migrants http://www2.ohchr.org/english/issues/migration/rapporteur/index.htm

21

Snímek 22


UN - Global Migration Group http://www.un.org/esa/population/migration/gmg/index.htm

22


97/164

Příručka lektora


Snímek 23


ILO – Protection of Women Migrant Workers www.oit.org/public/english/employment/gems/advocacy/protect.htm

23

Snímek 24

IOM - International Organization of Migration


http://www.iom.int/jahia/jsp/index.jsp

24


98/164

Příručka lektora


Snímek 25


IOM - International Organization of OIM Migration http://www.iom.int/jahia/Jahia/pid/782

25

25

Snímek 26


IOM - International Organization of OIM Migration http://www.iom.int/jahia/Jahia/pid/782

26


99/164

26

Příručka lektora


Snímek 27


Council of Europe – European Committee on Migration http://www.coe.int/t/dg3/migration/default_en.asp

27

Snímek 28


European Union http://ec.europa.eu/justice_home/fsj/immigration/fsj_immigration_intro_en.htm

28


100/164

Příručka lektora


Snímek 29


Evropská unie – rovnost žen a mužů ve vztahu k migraci http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=CELEX:52005DC0389:EN:NOT Společný program pro integraci – Rámec pro integraci státních příslušníků třetích zemí v Evropské unii Účinná a odpovědná integrace přistěhovalců na pracovní trh významně přispívá k dosažení lisabonských cílů. Komise podporuje úsilí členských států v oblasti zaměstnanosti, sociálních věcí a rovných příležitostí a klade při tom důraz na zohlednění specifik souvisejících s pohlavím, aby se plně využilo potenciálu přistěhovaleckých žen

29

Snímek 30


European Union - Report on Equality between Women and Men http://ec.europa.eu/social/main.jsp?catId=418&langId=en&furtherPubs=yes

30


101/164

Příručka lektora


Snímek 31


Evropská unie – rovnost žen a mužů a migrace „Potřebou začlenit hledisko rovnosti žen a mužů do imigračních politik se zabýval společný program pro integraci státních příslušníků třetích zemí přijatý Komisí. Tento program zdůraznil zejména význam plného využití potenciálu přistěhovaleckých žen na trhu práce.“ Zpráva o rovnosti žen a mužů – 2006

31


102/164

Příručka lektora


Lekce 14: Přednáška Národní právní rámec, příslušné nástroje a zainteresované strany


14.40

Délka Č.

INTEGRACE ZNEVÝHODNĚNÝCH SKUPIN OBYVATEL SE ZAMĚŘENÍM NA ŽENY - MIGRANTKY 14. NÁRODNÍ PRÁVNÍ RÁMEC, PŘÍSLUŠNÉ NÁSTROJE ZAINTERESOVANÉ STRANY 20 min 20 min

Činnost

Představte národní právní rámec

Délka

10 min

Úkoly Školitel Účastní ci

Pomůcky

Poznámky

a

Zvolte ty nejnovější a nejrelevantnější

X

odkazy bibliografie

X

Kontaktní seznam Popis organizace, (obecné číslo funkcí a rolí v nebo emailová procesu integrace adresa)

X

Viz přílohy Lekce příklady a 14 Národní prezentace ppt legislativa

1 Představte národní zainteresované skupiny

5 min

2

3

Představte příklady národních finančních zdrojů


5 min

103/164

Příručka lektora


Česká jednotka: Informace pro školitele Obecné informace, právní rámec a fondy ČR (odkazy)

Obecné informace, právní rámec a fondy ČR Integrace cizinců na území České republiky http://www.mvcr.cz/mvcren/article/integration-of-foreigners-within-the-territory-of-the-czechrepublic.aspx Informační listy země (Evropské http://ec.europa.eu/ewsi/en/info_sheet.cfm?ID_CSHEET=1

stránky

o

integraci

Český právní rámec Zákon č. 326/1999 Sb. o pobytu cizinců na území České http://www.mvcr.cz/mvcren/article/asylum-and-migration-legal-framework.aspx

republiky

…

Aktualizovaná koncepce pro integraci cizinců (státních příslušníků třetích zemí zákonně pobývajících na území ČR) byla přijata rozhodnutím vlády České republiky ze dne 8. února 2006 č. 126. Koordinační role při zavádění Koncepce pro integraci cizinců byla převedena z Ministerstva práce a sociálních věcí na Ministerstvo vnitra usnesením vlády České republiky ze dne 23. července 2008 č. 979. Každý rok je vládě předkládána Zpráva o realizaci koncepce pro integraci cizinců. V roce 2010 to bylo usnesení vlády České republiky ze dne 22. března 2010 č. 224 ke Zprávě o realizaci Koncepce pro integraci cizinců v roce 2009, udávající mimo jiné také postup pro rok 2010. http://www.mvcr.cz/mvcren/article/integration-of-foreigners-within-the-territory-of-theczech-republic.aspx Zákon č. 325/1999 Sb. o azylu … http://www.mvcr.cz/mvcren/article/procedure-for-grantinginternational-protection-in-the-czech-republic.aspx (zákon a další informace o postupu pro udělování mezinárodní ochrany v České republice) Usnesení vlády České republiky ze dne 14. května 2008 č. 543 o zabezpečení integrace azylantů a osob požívajících doplňkové ochrany v roce 2008 a následujících letech http://www.mvcr.cz/mvcren/article/integration-of-recognized-refugees913320.aspx?q=Y2hudW09Mg%3d%3d Státní program pro integraci se orientuje na poskytování pomoci osobám, kterým byl uznán statut uprchlíka při zajišťování jejich integrace do společnosti. Kodifikuje úsilí státu pomoci osobám, kterým byl uznán statut uprchlíka, při získávání bydlení, vzdělání v českém jazyce a uplatnění na trhu práce. http://www.mvcr.cz/mvcren/article/integration-of-recognized-refugees-913320.aspx (přehled integrace osob, kterým byl uznán statut uprchlíka)


104/164

Příručka lektora


Příklady národních finančních zdrojů Veškeré informace o skutečných zdrojích financování jsou uveřejněny na stránce www.cizinci.cz (pouze v českém jazyce) Státní rozpočet Ministerstva poskytují několik druhů dotací během roku (např. dotace na sociální služby) Ministerstvo vnitra [L Czech] / [L English] Ministerstvo práce a sociálních věcí [L Czech] / [L English] Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy [L Czech] / [L English] Ministerstvo kultury [L Czech] / [L English] Ministerstvo zdravotnictví [L Czech] / [L English] Ministerstvo pro místní rozvoj [L Czech] / [L English] Ministerstvo financí [L Czech] / [L English] Ministerstva průmyslu a obchodu [L Czech] / [L English] Finanční zdroje EU: Obecný program Solidarita a řízení migračních toků (2007-2013) – spravovaný Ministerstvem vnitra Evropský fond pro integraci státních příslušníků třetích http://www.mvcr.cz/clanek/obecny-program-solidarita-a-rizeni-migracnich-toku971865.aspx?q=Y2hudW09Mw%3d%3d

zemí

(IF)

-

Evropský fond pro uprchlíky (ERF) - http://www.mvcr.cz/clanek/obecny-program-solidarita-a-rizenimigracnich-toku-971865.aspx?q=Y2hudW09Mg%3d%3d Evropský sociální fond (ESF) - spravovaný Ministerstvem http://www.esfcr.cz/index.php?lang=2 – operační programy jsou:

práce

a

sociálních

Lidské zdroje a zaměstnanost - http://www.esfcr.cz/07-13/oplzz Vzdělání pro konkurenceschopnost - http://www.msmt.cz/strukturalni-fondy/op-vpk-obdobi 2007-2013 Praha Adaptabilita - http://www.prahafondy.eu/cz/oppa.html


105/164

Příručka lektora

věcí


Snímek 1


Lekce 14 Český právní rámec, příslušné nástroje a zainteresované strany

1

Snímek 2


Český právní rámec • Zákon č. 326/1999 Sb. o pobytu cizinců na území České republiky... • Zákon č. 325/1999 Sb. o azylu... • Usnesení vlády České republiky č. 543 ze dne 14. května 2008 o zabezpečení integrace azylantů a osob požívajících doplňkové ochrany v roce 2008 a v letech následujících • Státní integrační program je zaměřen na pomoc azylantům při zajištění jejich začlenění do společnosti. Tím je kodifikována snaha státu pomoci azylantům v oblasti zajištění bydlení, výuky českého jazyka a uplatnění na trhu práce. • Aktualizovaná Koncepce integrace cizinců (legálně pobývajících státních příslušníků třetích zemí) byla přijata usnesením vlády České republiky č. 126 ze dne 8. února 2006. Koordinační roli při realizaci Koncepce integrace cizinců byla přesunuta z Ministerstva práce a sociálních věcí na Ministerstvo vnitra, a to usnesením vlády České republiky č. 979 ze dne 23. července 2008. • Vládě je každoročně předkládána Zpráva o realizaci Koncepce integrace cizinců. V roce 2010 se tak stalo usnesením vlády České republiky č. 224 ze dne 22. března 2010 ke Zprávě o realizaci Koncepce integrace cizinců v roce 2009, které mimo jiné též stanovilo postup pro rok 2010.

2


106/164

Příručka lektora


Snímek 3


Česká integrační politika Je nedílnou součástí politiky legální migrace a musí reagovat na vývoj migrace. Je zaměřena na • podporu integrace legálně pobývajících cizinců do společnosti; • předcházení možným problémům v rámci přistěhovaleckých komunit a jejich vztahů s většinovou společností; • předcházení vytváření uzavřených přistěhovaleckých komunit, společenské izolaci a sociálnímu vyloučení cizinců; • praktické spolupráce všech, kdo mohou přispět k úspěšnému průběhu integrace; podpora rozvoje občanské společnosti a zvyšování informovanosti všech aktérů v procesu integrace; • tvorba nových nástrojů (přímá spolupráce s obcemi, krizové projekty, nově vzniklá integrační centra); • poskytování informací o cizincích a určených cizincům – internetové stránky Cizinci v České republice (http://www.cizinci.cz) jako přístupový bod k požadovaným dokumentům a kontaktům na zaměstnance státní správy a jiné subjekty, informační brožura pro cizince v pěti jazykových mutacích... Základní cílovou skupinou integrace cizinců je skupina státních příslušníků třetích-zemí legálně pobývajících na území České republiky. 3

Snímek 4


Priority integrace cizinců v České republice Cílená opatření, která mají sloužit jako podmínky klíčového významu pro úspěšnou integraci cizinců v České republice, zahrnují: • znalost českého jazyka cizinci; • ekonomická soběstačnost cizince; • orientace cizince v této společnosti; • vzájemné vztahy cizinců a většinové společnosti.

4


107/164

Příručka lektora


Snímek 5


Aktivity v regionech • Pro efektivní realizaci integrace je nezbytné, aby do tvorby a realizace Koncepce integrace cizinců byli zapojeni aktéři lokální úrovně. Centra na podporu integrace cizinců (integrační centra), částečně financovaná Evropským fondem pro integraci státních příslušníků třetích zemí (EIF): • slouží jako informační centra pro cizince a jako nástroj pro tvorbu a realizaci integračních politik v regionech. • úzce spolupracují s regiony a nevládními organizacemi s cílem poskytovat cizincům poradenské služby, jazykové kurzy a další preventivní aktivity. • zajišťují stálé sledování situace. • podporují rozvoj občanské společnosti Realizace krizových projektů poskytujících komplexní integrační opatření s cílem vyřešit kritickou situaci v některých městech s velkým počtem zahraničních pracovníků. Takové projekty reagují na nekontrolované problémy vyplývající z prudkého nárůstu počtu cizinců, propouštění zahraničních pracovníků, vytváření uzavřených komunit a rostoucího napětí mezi cizinci a místními obyvateli.

5

Snímek 6


České zainteresované strany Integrační politika se opírá o zapojení různých vládních ministerstev: • Ministerstvo vnitra – celkové řízení koordinace • Ministerstvo práce a sociálních věcí • Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy • Ministerstvo průmyslu a obchodu • Ministerstvo zdravotnictví • Ministerstvo pro místní rozvoj • Ministerstvo kultury Další partneři • Krajské úřady a obce • Nevládní, neziskové organizace • Organizace cizinců • Sociální partneři...

6


108/164

Příručka lektora


Snímek 7


Zdroje financování v České Republice Státní rozpočet Ministerstva poskytují během roku několik různých dotací (např. dotace na sociální služby). Finanční zdroje EU: Evropský fond pro integraci státních příslušníků třetích zemí 2007–2013 (EIF) Evropský uprchlický fond 2008–2013 (ERF) – pouze pro uprchlíky Evropský sociální fond (ESF) – Operační programy • Lidské zdroje a zaměstnanost • Vzdělávání pro konkurenceschopnost • Praha – Adaptabilita Iniciativa EQUAL, jejímž cílem je podpora lepšího modelu pracovního života bojem proti diskriminaci a vyloučení na základě pohlaví, rasového nebo etnického původu, náboženského vyznání nebo světového názoru, zdravotního postižení, věku nebo sexuální orientace. (Do roku 2008 byla financována prostřednictvím Evropského sociálního fondu.) Finanční zdroje obcí a krajských úřadů Obvykle jsou nízké a cílené. Jiné zdroje: Velvyslanectví Úřad Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky Granty EHP a norské granty


109/164

7

Příručka lektora


Lekce 15: Příklady projektů + Lekce 16: Plenární diskuse

Vzdělávací kurz

Výuková lekce Čas

15. VZOROVÝ PROJEKT: PROJEKT INTEGRACE 90 min

16. PLENÁRNÍ DISKUSE 30 min

15.00

Délka Č.


120 min Činnost

Délka


Pomůcky Příklady projektů Rozhlasov ý jazykový kurz. Přenos inovací pro ženy.

Prezentace projektů (jeden pro ženy, jeden pro děti)

10 min

Zkušenosti s nábožensk ou a kulturní rozmanitos tí: Nabídky pro školy, kluby mládeže a organizace pro mladé migranty

X

1

Vysvětlete mřížku, pomocí které by projekty měly být analyzovány

5 min

X

Mřížka

Poznámky

Přečtěte si prosím následující příklady projektů: Jeden projekt pro nezletilé, jeden pro ženy - z evropské databáze EQUAL evropské projekty osvědčených postupů při integraci. Prosím podívejte se na webové stránky a výsledky; proberte s účastníky společné a rozdílné znaky. Prodiskutujte uplatnění ve své zemi

Kritéria: stupeň spolupráce, potenciál k vytváření sítí, zapojení cílové skupiny, účast ve fázi návrhu, druhy nástrojů pro hodnocení, typologie zapojených činitelů, získané výsledky, extrahované osvědčené postupy, metodologie šíření, mainstreaming a komunikace s médii

2


110/164

Příručka lektora


Přečtěte si a diskutujte ve skupinách

75 min

X

15 min

X

3 Obě skupiny se opět spojí při plenární 4 diskusi Debata školitel 5 moderuje diskusi


10 min

X

Jedna skupina: případová studie “migrující nezletilí” druhá skupina: případová studie “migrující ženy”

X

111/164

Příručka lektora


Integrace v praxi

Integrace v praxi Začátek projektu Konec projektu Země konání Město Shrnutí

Rozhlasový jazykový kurz. Přenos inovací 1.10.2008 30.11.2010 Itálie Řím Lalera TOI je mezinárodní projekt spolufinancovaný programem Evropské unie Leonardo Da Vinci, který se zaměřuje na vytvoření prototypu rozhlasového programu pro výuku jazyků. Jeho první etapa nazvaná La.Le.Ra. byla oceněna evropskou značkou pro nejlepší projekt přenosu inovací v roce 2008. La.Le.Ra. TOI je cesta – navržená a vytvořená prostřednictvím spolupráce odborníků na jazykovou výuku, odborníků na e-learning, pedagogů, rozhlasových techniků a školitelů, soustředěná na deset vysílání – která se zaměřuje na podporu rozvoje jazykových a odborných dovedností rumunských pracovnic, obzvláště v oblasti pomoci a péče o staré lidi. Projekt přináší sestavu programů přizpůsobenou danému prostředí v Itálii, Španělsku a Rumunsku. V Itálii ji vysílalo Radio Popolare – Rome, Novaradio Florencie a Mugello. Ve Španělsku ji vysílalo Radio-Ema RTV v Sevile a v Rumunsku Societatea Română De Radiodifuziune, národní rozhlas.

Předmět/výzvy a cíle/předpoklady

Myšlenka použít rozhlas jako výukový nástroj pramení z několika úvah: 1. rozhlas poslouchají velmi rozmanití posluchači, nikoli nezbytně vzdělaní; a narůstá praxe poslechu rozhlasových stanic ze zemí původu přes satelit; 2. rozhlas lze poslouchat i během pracovní doby, doma, přes mobilní telefon a v prostředcích veřejné i soukromé dopravy. 3. kontakt vytvořený lidským hlasem je silnější a přesvědčivější než četba naučných informačních dokumentů. 4. rozhlas je snadno dostupná technologie, vyžaduje od uživatele jen malou investici a je kamkoli přenosný. Proto vznikla myšlenka jazykového kurzu přinášejícího užitek jak během pracovní doby, tak během volného času, který nevyžaduje cestování ani schopnost pracovat s digitálními technologiemi. Konkrétněji s ohledem na svůj cíl, čili rodinné sociální asistenty, tento kurz nevyžaduje žádnou znalost italštiny (což se obvykle stává, pokud jde o přístup k odborným výukovým kurzům).

Jak funguje?


•

Soustředí se na jednoduché technologie, dostupné,

112/164

Příručka lektora


nízkonákladové a všudypřítomné •

Zaměřuje se na jazykové potřeby určité kategorie Směs informací, zábavy a vzdělávání Směs médií (rozhlas, noviny, telefon) Učební materiály lze použít vice než jednou a lze je stáhnout z internetu

•

Výsledky

rozhlasový kurz italštiny a španělštiny zaměřený na dospělé ženy rumunské příslušnosti, které pracují v oblasti domácí péče. Umožňuje rozsah od úrovně A2 do B1 evropského referenčního rámce s žáky identifikovanými před studiem jazyka a po něm • teoretický model jazykové výuky zaměřený na integraci cizinek a splňující evropské parametry • zapojení zhruba 10 000 rumunských pečovatelek ve 3 evropských zemích Hodnotícími prvky jsou: Dostupnost rozhlasového vysílání s dvojím účelem jazykových forem a informacemi o otázkách týkajících se nové příslušnosti; Dostupnost internetu; Možnost použít jednoho nebo více učitelů; Možnost použít učební pomůcky distribuované bezplatným tiskem; Příležitost interakce s vysíláním nebo s učiteli po telefonu; Přítomnost pomocníků Přítomnost poslechových skupin.

Hodnocení

Jak je vidět, rozhlas byl doplněn nejméně třemi dalšími informačními zdroji: učebními pomůckami v bezplatném tisku, možností použití telefonu k uspokojení potřeb různých učebních cílů připravených k vysílání a webovými stránkami k vyhledávání a sledování textů. Tímto způsobem má posluchač příležitost opakovat si témata obsažená ve vysílání. To umožňuje posluchači účinněji sledovat učební směry a také využívat výhodu velkého rozšíření bezplatného tisku. Navíc jsme zahrnuli činnosti k rozvíjení schopnosti psát, které by byly jinak, pokud by byl uplatněn pouze rozhlas. Z hlediska možností variant výuky jazyků je model navržen podle pravidel pro kolektivní učení. Z tohoto důvodu vědomí významu a důležitosti předpokládané činnosti nastává ve spolupráci posluchačemluvčího-žáka. Ten se stává aktivní součástí procesu výuky jazyků, který je řízený a koordinovaný, ale není uložen „shora" vedoucím akce. Toto přímé zapojení uživatelů vede k narušení stereotypů o pečovatelích a přistěhovalcích všeobecně, která říkají, že nic neinvestují do hostitelské země (ani v ekonomickém smyslu ani do zaškolení) a jsou zde přítomni pouze proto, aby „zneužívali situace"

Komu bude prospěšný? Cílová skupina

POHLAVÍ


Rumunští pečovatelé žijící v jiných evropských zemích Region Lazio: město Řím – 3000 lidí Region Toscana: město Firenze, oblast Mugello – 3000 lidí Rumunsko: asi 2000 lidí Region Andalusie: 2000 lidí 113/164

Příručka lektora


Ženy Celkový rozpočet: 402 754 eur Příspěvek: Program Leonardo 299 065 eur Zdroj financování a použité zdroje

Organizace Kontaktní osoba

Pracovníci: vedoucí projektu, národní koordinátoři, administrativní pracovníci, regionální koordinátoři a tajemníci Výuka: školitelé, učitelé a pomocníci Web: animátoři webu Rozhlas: pracovníci rozhlasu Komunikace: novináři

Asociace Cies Centrum pro informace a rozvoj vzdělávání Giuseppe Giordani

E-mailová adresa [email protected]

Web

http://toi.lalera.org

Témata Vzdělává-ní a výuka Zdraví Zvyšová-ní uvědomě-ní

Integrace v praxi

Zkušenosti s náboženskou a kulturní rozmanitostí: Nabídky pro školy, kluby mládeže a organizace pro mladé migranty

Začátek projektu Konec projektu Země konání Město Shrnutí

1.5.2008 31.12.2009 Německo Berlín Projekt se realizuje ve spolupráci s různými náboženskými společenstvími v sousedství: lidé různé víry společně navštěvují školy a kluby mládeže, předvádějí své kostely, mešity, synagogy, chrámy, atd. a uskutečňují akce s mladými lidmi, kteří mají různé kulturní a náboženské základy.


114/164

Příručka lektora


Předmět/výzvy a cíle/předpoklady

Cíle projektu jsou: - předání znalostí o náboženských komunitách v oblasti Moabit - mládež dostátá příležitost ke kontaktu s lidmi jiného vyznání - oživení diskuze o kulturních a náboženských tradicích a kulturních znacích - podpora integrovaných společenství, která se zajímají o sebe navzájem, a rozmanitosti různých kultur a náboženství - povzbuzení mladých lidí k účasti na společenském životě, využití příležitostí a převzetí odpovědnosti Školy a kluby mládeže navštěvují členové Centra pro dialog mezi náboženstvími. Je tam vždy alespoň jeden muslim a jeden křesťan, ale také zástupce židů, buddhistů, hinduistů a rastafarianů. V rámci projektu existují různé varianty:

Jak funguje?

Výsledky

Návštěvy škol a klubů mládeže na dobu jedné či dvou vyučovacích hodin, ve kterých se probírá určité téma, například půst nebo otázka úlohy žen. Obvykle se koná úvodní krátká schůzka, na které prezentují hlubokou znalost tématu „odborníci” a poté se o tématu diskutuje se studenty z různých náboženských hledisek. Vždy existuje možnost pokládat všeobecné dotazy. Návštěvy kostelů, mešit, synagog a chrámů mládeží, která často vidí „stánek jiné víry” poprvé v životě. Akce na dny či týdny v mládežnických klubech a školách, které zahrnují zábavné činnosti, např. zápas v kopané mezi vyznavači různé víry nebo setkání při společném pečení. - Týmová práce mezi náboženstvími ukazuje mládeži možnost pokojné spolupráce a poznávání odlišností s respektem. - Cítí se být respektování ve svém vlastním kulturním prostředí - Jsou schopni zaměřit se na konflikty vnímané jako kulturní nebo náboženské v atmosféře pokojného dialogu. - Rozšiřují si obzory a revidují předsudky dříve pramenící z neznalosti Projekt je součástí berlínského vládního programu Postupující rozmanitost – posilující soudržnost. Nezávislá instituce určená berlínskou vládou neustále hodnotí všechny projekty v rámci programu. V tomto procesu hodnocení pomáhají s akcemi projektu vědci a projektový manažer se účastní školení a výměnných a kontrolních setkání.

Hodnocení Vnitřní proces hodnocení obsahuje setkání před a po, na kterých jsou účastníci vyškoleni, připravují akce a určují důležité aspekty jejich struktury a obsahu. Na následných setkáních členové týmu hodnotí zpětnou vazbu na kartách, které jim dají studenti, a vyměňují si zkušenosti. Komu bude prospěšný?


Cílová skupina (mladí migranti většinou ze zemí třetího světa) je nejvíce znevýhodňována v integrační politice. Migranti nadprůměrně 115/164

Příručka lektora


Cílová skupina

trpí sociálními a dalšími problémy. Tyto problémy na mnoha z nich ulpívají v důsledku etnických nebo náboženských otázek. To snižuje jejich sociální perspektivy a způsobuje mnohé konflikty v sousedství. V době konání projektu bylo navštíveno 57 škol a 7 klubů mládeže, konalo se 5 společných seminářů a realizovaly se 4 projekty menšího rozsahu. Hlavním zdrojem financování je berlínský senát v rámci programu „Postupující rozmanitost – posilující soudržnost".

Zdroj financování a použité zdroje

- Celkový roční rozpočet činí 40 000 eur - Projekt má projektového manažera (20 h týdně), studenta-asistenta (13,5 hodiny týdně) a mnoho dobrovolníků, kteří dostávají příspěvky na reprezentaci

Organizace Kontaktní osoba

Centrum pro dialog mezi náboženstvími Anna Traub

Funkce Web

Projektový manažer http://www.zidberlin.de Témata

AKTIVNÍ OBČANSTVÍ Platformy pro konzultace, zprostředkování a dialog SOCIÁLNÍ SOUDRŽNOST Ostatní služby VZDĚLÁNÍ A KULTURA Školní vzdělání Mezikulturní dialog včetně dialogu mezi náboženstvími Kulturní činnosti a rozmanitost ANTI-DISKRIMINACE A ROVNOST Pozitivní diskriminace NÁSTROJE A TECHNIKY Vyhodnocení a ocenění dopadů Zvyšování povědomí


116/164

Příručka lektora


Hodnotící tabulka - kritéria

Příklad projektu 1

Příklad projektu 2

stupeň spolupráce potenciál vytvářet sítě zapojení cílových skupin spolupráce při návrhu typy nástrojů pro hodnocení typologie zúčastněných činitelů dosažené výsledky získané osvědčené postupy metodologie jejich šíření jak v mainstreamingu, tak v mediální komunikaci


117/164

Příručka lektora


Lekce 17: Výstupní dotazník INTEGRACE ZNEVÝHODNĚNÝCH SKUPIN OBYVATEL SE ZAMĚŘENÍM NA ŽENY MIGRANTKY

Vzdělávací kurz Výuková lekce

17. VÝSTUPNÍ DOTAZNÍK 10 min

Čas

17.10

Délka Č.

10 Činnost

Vraťte se k dotazníku o vnímání kulturních rozdílů, který jste rozdali během výukové lekce 4; zeptejte se, zda by někdo vyplnil některou část jinak a jestli by se o své myšlenky 1 chtěl podělit se skupinou


Délka

Úkoly Školitel Účastní ci

10 min

118/164

X

X

Pomůcky

Pozná mky

Dotazník ano/ne

Příručka lektora


Lekce 18: Dotazník hodnocení/zpětné vazby


18. DOTAZNÍK HODNOCENÍ/ZPĚTNÉ VAZBY 10 min 17.20

Délka Č.


10 min Činnost

Rozdejte a vyberte dotazníky

Délka

10 min


1


119/164

X

Pomůcky

Dotazník

Poznámky POUŽIJTE STEJNOU STUPNICI HODNOCENÍ

Příručka lektora


Dotazník hodnocení/zpětné vazby Vážení účastníci, velice bychom ocenili, kdybyste nám laskavě poskytli zpětnou vazbu, která by nám pomohla zhodnotit organizaci a obsah semináře, který jste absolvovali, a byla by nám nápomocna také při plánování budoucích školicích aktivit. Pokud byste nám chtěli sdělit náměty a poznámky, které jsou mimo rozsah našeho dotazníku, budeme rádi, napíšete-li je na poslední stranu. Není potřeba, abyste vyplňovali své jméno.

Hodnotí se stupnicí od 1 do 5. 1 = slabý, 2 = uspokojivý, 3 = dobrý, 4 = velmi dobrý, 5 = vynikající 1. Obecné otázky o organizaci semináře 1.1 Podpora během semináře

1

2

3

4

5

1.1 Atmosféra

1

2

3

4

5

1.2 Rozdávané dokumenty

1

2

3

4

5

2

3

4

5

2. Obecná otázka o programu semináře 2.1 Jaké je vaše celkové hodnocení tohoto semináře? 1 Poznámka:

3. Byly informace, které jste obdrželi, zaměřeny na vaše pracovní potřeby? 1

2

3

4

5

4. Jsou nějaké oblasti, o nichž si myslíte, že by vám byly ku prospěchu, ale seminář se jimi nezabýval?

5. Pokud je to možné, popište, jaký prospěch vám podle vás tento seminář přinesl.

6. Navrhněte prosím jakékoliv vylepšení podoby semináře, které považujete za vhodné.


120/164

Příručka lektora


7. Hodnocení každého lektora

A) Pan/Paní.………………… Obsah přednášky

1

2

3

4

5

Styl přednášení

1

2

3

4

5

Prezentace předmětu

1

2

3

4

5

Propagační interakce se skupinou

1

2

3

4

5

Obsah přednášky

1

2

3

4

5

Styl přednášení

1

2

3

4

5

Prezentace předmětu

1

2

3

4

5

Propagační interakce se skupinou

1

2

3

4

5

B) Pan/Paní.…………………

Poznámky:


121/164

Příručka lektora


Lekce 19: Zakončení a revize očekávání


19. ZAKONČENÍ A REVIZE OČEKÁVÁNÍ 30 min 17.30

Délka Č.


30 min Činnost

Proveďte revizi očekávání, zeptejte se účastníků, zda jsou spokojeni, jestli byla naplněna jejich očekávání a co ještě 1 zbývá k diskusi Stručně shrňte cíle školení

Délka


15 min

15 min

X

2

3

Stručně shrňte dosaženého pokroku a důvodů


X

122/164

Pomůcky

Poznámky

Lepicí papírky z úvodní části Vraťte se k cílům, prezentace ppt z uvedeným ve výukové výukové lekce 1 lekci 1 Vraťte se k modelu “Realita - reflexeintervence”

Příručka lektora


PŘÍLOHY Příloha č.1 Lekce 3: Zpráva Komise Evropskému parlamentu a Radě

EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 6.5.2010 KOM(2010)214 v konečném znění ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ První výroční zpráva o přistěhovalectví a azylu (2009) {SEK(2010) 535} 1. ÚVOD V Evropském paktu o přistěhovalectví a azylu, který byl přijat v říjnu 2008 8, učinila Evropská rada pět základních závazků týkajících se legálního přistěhovalectví a začleňování, nedovoleného přistěhovalectví, ochrany hranic, azylu a partnerství se zeměmi původu a tranzitu (globální přístup). Toto je první výroční zpráva Komise o provádění paktu. Tato zpráva přispěje k přípravě každoroční diskuse Evropské rady o politikách v oblasti přistěhovalectví a azylu. Oddíl 2 shrnuje a hodnotí vývoj na úrovni EU a na vnitrostátní úrovni9 a předkládá doporučení s ohledem na pět jednotlivých oblastí paktu. Vzhledem k tomu, že se tato zpráva bude podávat každý rok, jsou v doporučeních vyzdviženy body, o nichž se Komise domnívá, že budou v příštím roce vyžadovat zvláštní pozornost. Závazky obsažené v paktu se budou rozvíjet rovněž v rámci Stockholmského programu10 a jeho akčního plánu. Zpráva se týká období od října 2008 do konce roku 2009. Důležitým faktorem byla hospodářská krize, takže se oddíl 3 zabývá jejími dopady na migraci. Oddíl 4 pojednává o metodice použité pro tuto zprávu a poté následují závěry. V příloze jsou uvedeny hlavní statistické údaje. 2.

POKROK, JEHOŽ BYLO DOSAŽENO V PĚTI OBLASTECH PAKTU

2.1. Legální přistěhovalectví – začleňování Hlavní závazek: upravit legální přistěhovalectví s ohledem na priority, potřeby a absorpční schopnosti dané každým členským státem a podporovat začlenění Legální migrace. Úroveň EU: Přijetí směrnice EU o modré kartě stanoví postup EU pro přijímání vysoce kvalifikovaných pracovníků. Pokračovaly diskuse o navrhované rámcové směrnici o 8

14368/08 (závěry předsednictví) a 13440/08 (pakt). Více informací je obsaženo v průvodním pracovním dokumentu útvarů Komise. 10 EUCO 6/09 (závěry předsednictví) a 17024/09 (program). 9

Přílohy -

- 123/164


jediném povolení a společném souboru práv pro migrující pracovníky. Iniciativa „nové dovednosti pro nová pracovní místa“11 zvažovala, jak lze spojit dovednosti migrujících pracovníků s potřebami EU v oblasti pracovních sil. Zpráva Komise určila možné problémy při provedení směrnice o sloučení rodiny do vnitrostátního práva. Byla rozvinuta vzájemná výměna informací, zejména prostřednictvím Evropské migrační sítě. Hodnocení mechanismu vzájemné výměny informací však prokázalo, že tento mechanismus nesplnil očekávání. Vnitrostátní úroveň: Migrace pracovníků se i nadále řídila potřebami trhu práce a upřednostňováním občanů EU. Hospodářská krize snížila příliv pracovníků, nikoli však ve všech členských státech. Některé členské státy proto zpřísnily kritéria vstupu či kvóty, zatímco jiné se spoléhaly na pružnost systémů založených na poptávce. Lepší řízení legální migrace zahrnovalo nové koncepce politiky, nové subjekty a zjednodušené postupy. Změny politik v oblasti sloučení rodiny zahrnovaly přísnější podmínky a větší opatření proti účelovým sňatkům. Hodnocení: V souladu s paktem se migrace pracovníků obvykle řídí potřebami trhu práce a upřednostňováním občanů EU. Objevila se vítaná tendence k zjednodušování postupů. Existuje však prostor pro lepší slaďování potřeb EU v oblasti pracovních sil s kvalifikacemi ve třetích zemích. Doporučení: Členské státy a Komise by měly ve spolupráci s třetími zeměmi nadále zlepšovat slaďování nabídky a poptávky na trhu práce a uznávání kvalifikací v souladu s opatřeními na podporu komplexní politiky v oblasti migrace pracovníků pod vlajkovou lodí iniciativy „program pro nové dovednosti a pracovní místa“ v rámci strategie Evropa 2020. To pomůže vyřešit rovněž demografické problémy. Je nutno provádět plán politiky v oblasti legálního přistěhovalectví: – členské státy by měly pracovat na včasném a ambiciózním provedení modré karty EU do vnitrostátního práva, – Rada a Parlament by měly využít novou dynamiku Lisabonské smlouvy k dosažení dohody o rámcové směrnici o jediném povolení a základních sociálně-ekonomických právech migrujících pracovníků. I nadále je důležitá vzájemná výměna informací: členské státy a Komise by prostřednictvím budoucích výročních zpráv o přistěhovalectví a azylu měly zlepšit podávání zpráv o důležitém vnitrostátním vývoji. Začleňování. Úroveň EU: Byly spuštěny dva nové nástroje: Evropské fórum pro integraci a evropské internetové stránky o integraci. Uskutečnila se práce v prioritních oblastech, které byly určeny v závěrech Rady z listopadu 2008: prosazování evropských hodnot, práce na vnímání migrantů a legálního přistěhovalectví u veřejnosti, rozvoj evropských modulů a určení ukazatelů k vyhodnocení výsledků. Byla vypracována třetí příručka o integraci. Podrobné informace jsou obsaženy ve zprávě pro konferenci ministrů o integraci v roce 201012. Rada přijala rámcové rozhodnutí o rasismu a xenofobii a pokračovaly diskuse o navrhované rámcové směrnici zakazující diskriminaci mimo oblasti zaměstnání. V březnu 2010 se Evropská rada shodla na tom, že by lepší začleňování migrantů pomohlo dosáhnout cíle stanoveného ve strategii Evropa 2020, který se týká 75% míry zaměstnanosti u osob ve věku 20–64 let. Vnitrostátní úroveň: Členské státy informovaly o přijetí nebo přípravě vnitrostátních právních předpisů, plánů nebo strategií. Řada členských států poukázala na mechanismy konzultací a 11 12

KOM(2008) 868. SEK(2010) 357.

Přílohy -

- 124/164


dialogu. Hlavními tématy politik byly jazykové vzdělávání, přístup k zaměstnání a opatření proti diskriminaci. Některé členské státy zaměřují své politiky na uprchlíky. Několik málo členských států formálně stanoví práva a povinnosti ve „smlouvě o integraci“. Některé členské státy informovaly o politikách k zlepšení postavení migrantů, a to jeho přeměně na dlouhodobý pobyt nebo občanství. Rostoucí počet členských států zmiňuje monitorování a snahy o vypracování ukazatelů. Hodnocení: Došlo k upevnění rámce EU. Na úrovni EU i na úrovni jednotlivých členských států se nadále rozvíjela politika v oblasti začleňování v souladu se společnými základními zásadami EU pro začleňování a společným programem pro integraci z roku 2005. Pozornost je věnována jak právům (zaměstnání, zákaz diskriminace), tak i povinnostem (jazykové vzdělávání). Vítanou tendencí je pokračující rozvoj struktur EU a vnitrostátních struktur za účelem výměny informací a dialogu pro politiky jako celek. Doporučení: Prioritu by měly mít i nadále ukazatele pro sledování výsledků politik v oblasti začleňování. Je nutno zahájit práci na novém programu EU pro začleňování migrantů, jenž má být přijat v roce 2011, jak požaduje strategie Evropa 2020, s přihlédnutím ke Stockholmskému programu a výslovnému právnímu základu (čl. 79 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie), který zavedla Lisabonská smlouva. 2.2. Nedovolené přistěhovalectví Hlavní závazek: bojovat proti nedovolenému přistěhovalectví, zejména zajistit návrat neoprávněně pobývajících cizinců do jejich země původu nebo do země tranzitu Úroveň EU: Byly přijaty dva hlavní nástroje: směrnice o navracení a o postizích proti zaměstnavatelům. Komise navrhla nástroj k lepšímu předcházení obchodu s lidmi a boji proti tomuto obchodu a k ochraně obětí. Agentura FRONTEX zvýšila své činnosti v oblasti navracení. Bylo vynaloženo úsilí o uzavření dohod o zpětném přebírání osob: byla podepsána dohoda s Pákistánem, pokročila jednání s Marokem a byla obnovena jednání s Tureckem (viz bod 2.5); byly přijaty směrnice pro jednání s Gruzií a Kapverdami. Pokračovala jednání o řadě dohod o partnerství a spolupráci. Účinnost dohod o zpětném přebírání osob je pravidelně sledována ve smíšených readmisních výborech. Řešení nedovoleného přistěhovalectví bylo hlavní složkou partnerství v oblasti mobility (viz bod 2.5). Vnitrostátní úroveň: Byla zahájena práce na provedení směrnice o navracení do vnitrostátního práva. V řadě členských států byla přijata opatření na podporu dobrovolného odchodu. Přísnější politiky v oblasti nuceného návratu a vyšší míry prosazování byly případně považovány rovněž za faktory vedoucí k poklesu nedovoleného přistěhovalectví. Některé členské státy poukázaly na vysoké počty neoprávněně pobývajících cizinců, které nelze prozatím navrátit, a uvedly, že je nutno přijmout opatření s cílem nalézt řešení. Značná podpora byla vynaložena na společné lety za účelem navracení. Několik členských států oznámilo opatření, která byla přijata v boji proti obchodování s lidmi. Mnoho členských států informovalo o úsilí o uzavření dvoustranných dohod o zpětném přebírání osob a zdůraznilo význam spolupráce s třetími zeměmi na úrovni EU s výhradou náležitých konzultací. Určité členské státy zmínily opatření v oblasti legalizace, která přijaly, zatímco některé jiné členské státy se snažily takovýmto opatřením zamezit nebo je přizpůsobit návratové politice. Několik málo členských států informovalo o mechanismech, jež mají zamezit zneužívání režimu legální migrace a volného pohybu, například lepší koordinací mezi jednotlivými částmi vnitrostátní správy. Hodnocení: Hlavními body, jimž byla věnována pozornost, byly návratová politika a dohody o Přílohy -

- 125/164


zpětném přebírání osob. Zdá se, že se v souladu se směrnicí o navracení stává upřednostňovanou možností návratu dobrovolný odchod. Na druhou stranu řada členských států přijala rovněž přísnější politiku v oblasti nuceného návratu a poukázala na odrazující účinek. Mnoho členských států informovalo o kladných zkušenostech se společnými lety za účelem navracení koordinovanými s agenturou FRONTEX. Pro politiky v oblasti nedovoleného přistěhovalectví je zásadní spolupráce se zeměmi původu a tranzitu. Další pozornost si zasluhuje existence vysokého počtu neoprávněně pobývajících cizinců, které nelze prozatím navrátit. Co se týká opatření v oblasti legalizace, zdá se, že členské státy nemají jednoznačný názor na jejich využívání jakožto nástroje k řešení nedovoleného přistěhovalectví. Doporučení: Členské státy by měly zvláštní pozornost věnovat úplnému a včasnému provedení směrnic o navracení a o postizích vůči zaměstnavatelům do vnitrostátního práva. Členské státy by měly zvýšit počet a účinnost inspekcí na pracovištích v odvětvích, v nichž hrozí zvláštní riziko využívání pracovníků bez povolení k pobytu. Členské státy by měly využít možnost, kterou nabízí směrnice o navracení, k posílení dobrovolného odchodu a využívat Evropský návratový fond. Je nutno dále podporovat využívání společných letů za účelem navracení s plným využitím Evropského návratového fondu a koordinace ze strany agentury FRONTEX. S přihlédnutím k různým koncepcím je nutno v souladu s doporučeními paktu podporovat výměnu informací a sledování vnitrostátních opatření v oblasti legalizace. Je zapotřebí další úsilí za účelem vyjednání a uzavření dohod o zpětném přebírání osob s hlavními třetími zeměmi. Vzhledem k vysokým počtům neoprávněně pobývajících cizinců, které nelze prozatím navrátit, provede Komise studii o zacházení s těmito osobami, přičemž bude nadále sledovat hlavní cíl, jímž je co nejrychlejší navrácení těchto osob (ukončení nedovoleného pobytu). EU a členské státy by měly zajistit, aby opatření, jejichž cílem je lepší kontrola migrace, plně přihlížela k základním právům a

2.3. Ochrana hranic Hlavní závazek: posílit účinnost ochrany hranic Úroveň EU: Uskutečnily se přípravné práce s ohledem na nedávný návrh (únor 2010) na modernizaci agentury FRONTEX a návrh týkající se systému EU pro registraci vstupů a výstupů a programu registrovaných cestujících. Byly odstraněny technické problémy, které vedly k odkladu Vízového informačního systému (VIS). Uskutečnily se diskuse ohledně zlepšení schengenského hodnotícího mechanismu navrženého Komisí. Byla pozměněna společná konzulární instrukce, která stanoví právní rámec pro lepší spolupráci mezi konzuláty členských států, a byla vypracována prováděcí opatření. Za účelem společného řízení smíšených migračních toků probíhala posílená mezinárodní spolupráce, zejména s Tureckem a Libyí (viz bod 2.5). Vnitrostátní úroveň: Všechny členské státy informovaly o úsilí vynaloženém na zavedení či zachování posílených mechanismů ochrany hranic – případně s podporou z Fondu pro vnější hranice. Řada členských států přijala opatření k posílení lepší spolupráce mezi migračními, pohraničními a policejními orgány. Členské státy informovaly o své aktivní účasti na činnostech Přílohy -

- 126/164


agentury FRONTEX; mnoho z nich vyslovilo podporu modernizaci úlohy agentury FRONTEX. Několik členských států zmínilo intenzivnější spolupráci s třetími zeměmi v oblasti správy hranic. Probíhaly přípravy na VIS; řada členských států vyzdvihla potřebu zabývat se co nejdříve zbývajícími překážkami. Některé členské státy usilovaly o podporu úlohy styčných úředníků pro přistěhovalectví ve vízových orgánech a byla aktivně podporována spolupráce mezi konzuláty na místní úrovni. Řada členských států provedla projekty pro programy registrovaných cestujících a systémy registrace vstupů a výstupů. Hodnocení: Všechny členské státy vzaly vážně závazek zajistit účinnější ochranu vnějších hranic. Bylo vynaloženo značné úsilí, včetně využívání moderních technologii. Často byla zmiňována prospěšnost financování z Fondu pro vnější hranice. Existuje široká podpora činností agentury FRONTEX a účast na jejích činnostech. Řada členských států dodržela výzvu k posílení spolupráce mezi konzuláty. Několik členských států – zejména na východní a jižní hranici EU – prohloubilo spolupráci se třetími zeměmi v oblasti správy hranic. Řada členských států litovala technických problémů a následného odkladu provozu VIS a některé z nich vyslovily pochybnosti ohledně dalšího rozvoje rozsáhlých systémů IT (např. Systém EU pro registraci vstupů a výstupů) v tomto okamžiku. Dosud nebylo možno dodržet závazek zlepšit schengenský hodnotící proces. Doporučení: Členské státy a Komise by měly co nejlépe využít hlavní právní nástroje a zajistit jejich náležité uplatňování (hraniční kodex, vízový kodex (zrušení společné konzulární instrukce), nařízení o agentuře Frontex, VIS, Fond pro vnější hranice) a přijmout potřebná prováděcí opatření. Pokud existuje široká podpora pro další harmonizaci (například modernizace úlohy agentury FRONTEX, jak navrhla Komise, nebo změna určitých ustanovení ve stávajících právních předpisech), je nutno v legislativních jednáních vynaložit úsilí s cílem dostát závazkům uvedeným v paktu za účelem uvolnění všech dostupných zdrojů k zajištění účinnější ochrany hranic a poskytnout agentuře Frontex zdroje potřebné k plnění jejího poslání. Schengenská spolupráce je vynikajícím úspěchem a schengenský hodnotící proces představuje jedinečný mechanismus přezkumu, který je nutno zachovat a posílit v souladu s ustanoveními Smlouvy. Tento mechanismus musí být založen na důvěře mezi všemi zúčastněnými subjekty a jednoznačném rozdělení pravomocí. Nyní, když vstoupila v platnost Lisabonská smlouva, předloží Komise v krátké době nový návrh. K dosažení výsledků bude zapotřebí pružnost ze strany všech orgánů EU a uznání právních skutečností. 2.4. Azyl Hlavní závazek: budovat Evropu azylu Úroveň EU: Komise předložila veškeré legislativní iniciativy, které požaduje pakt, a další iniciativy, jež byly oznámeny v plánu politiky pro azyl z června 2008. Změny směrnic o azylovém řízení a kvalifikacích reagují na požadavek paktu týkající se jednotného azylového řízení a jednotného právního postavení a mají podle očekávání zlepšit soudržnost mezi azylovými nástroji EU. Měly by zjednodušit, zefektivnit a upevnit hmotné a procesní normy ochrany v celé EU a vést k důkladnějšímu rozhodování v prvním stupni, a tak zamezit zneužívání a zvýšit účinnost azylového řízení. Byly navrženy rovněž změny dublinského nařízení a nařízení o systému Eurodac a směrnice o podmínkách přijímání a předloženy návrhy na společný režim EU pro přesídlení a Evropský podpůrný úřad pro otázky azylu (EASO) za účelem usnadnění, koordinace a posílení praktické spolupráce. V listopadu 2009 dosáhly Rada a Parlament ohledně EASO politické shody. Přílohy -

- 127/164


Byla přijata rovněž nelegislativní opatření. Externí hodnocení regionálních programů ochrany dospělo k závěru, že představují první a úspěšný mechanismus k poskytnutí větší ochrany uprchlíkům v blízkosti oblastí původu, jejich dopad však je malý kvůli omezené pružnosti, financování, zviditelnění a koordinaci s ostatními humanitárními a rozvojovými politikami EU a nedostatečné účasti třetích zemí. Bylo rozhodnuto tyto programy zlepšit a rozšířit, zejména v Africkém rohu (Keňa, Džibuti, Jemen) a v severní Africe (Libye, Egypt, Tunisko). Od července 2009 probíhala práce na pilotním projektu pro dobrovolné přesídlení příjemců mezinárodní ochrany z MT do jiných členských států s finanční podporou z Evropského uprchlického fondu, který v roce 2009 podpořil rovněž přesídlení 95 příjemců mezinárodní ochrany z MT do FR. S přesídlením příjemců mezinárodní ochrany z MT souhlasilo celkem deset členských států (DE, FR, LU, HU, PL, PT, RO, SI, SK, UK). Vnitrostátní úroveň: Do začátku období, pro něž se podává zpráva, již většina členských států provedla nástroje acquis v oblasti azylu v rámci první etapy do vnitrostátního práva, ačkoliv některé členské státy oznámily opatření k provedení do vnitrostátního práva se značným zpožděním až v roce 2009. K hlavním nahlášeným činnostem patřily činnosti v oblasti znovuusídlování a praktické spolupráce. Některé netradiční členské státy, pokud jde o znovuusídlování, nabídly znovuusídlení (BE, PT), zatímco nejméně dva členské státy (RO, SK) přijaly dočasně uprchlíky, kteří se mají znovu usadit jinde. MT a EL byly některými členskými státy (NL, UK) podpořeny formou praktické spolupráce, jako je odborná příprava a dočasné přidělení úředníků. Řada členských států (BE, CZ, DE, FR, NL, AT, SE, UK) pokračovala ve svém úsilí o vytvoření evropských osnov pro vzdělávání odborníků v oblasti azylu. Hodnocení: Pokračují snahy o splnění všech závazků týkajících se azylu, které jsou obsaženy v paktu. Ačkoliv došlo k značnému pokroku při zřizování EASO, který začne fungovat v roce 2010, a v oblasti znovuusídlování s rostoucím počtem členských států, které o ně projevily zájem, diskuse o změně nástrojů v rámci první etapy jsou obtížné a postupují pomalu. Většina členských států neprojevila velký zájem o opatření solidarity ve formě přesídlení příjemců mezinárodní ochrany v rámci EU. Doporučení: Rada a Parlament musí v probíhajících legislativních jednáních vynaložit další úsilí s cílem dostát svému závazku, pokud jde o společný evropský azylový systém, který zajišťuje vysokou úroveň ochrany a norem. Všechny zúčastněné strany by měly poskytnout plnou podporu rychlému zahájení činnosti EASO. Více členských států by mělo vynaložit větší úsilí o podporu členských států, které jsou nejvíce postiženy azylovými tlaky, a souhlasit s přesídlením příjemců mezinárodní ochrany nebo poskytnout podporu jinak, například ve formě technické pomoci, v souladu se zásadou solidarity a spravedlivého rozdělení odpovědnosti (čl. 80 SFEU) zavedenou Lisabonskou smlouvou. 2.5. Globální přístup k migraci Hlavní závazek: vytvářet globální partnerství se zeměmi původu a tranzitu a zároveň podporovat součinnosti mezi migrací a rozvojem Úroveň EU: Byly dále rozvíjeny nástroje globálního přístupu, a to na základě sdělení Komise „Posílení globálního přístupu k migraci“, v němž bylo navrženo zlepšení koordinace a soudržnosti s využitím synergií. Kromě probíhajících partnerství v oblasti mobility s Moldavskou republikou Přílohy -

- 128/164


(účast 15 členských států) a Kapverdami (5 členských států) podepsala EU v listopadu 2009 partnerství v oblasti mobility s Gruzií (16 členských států). Pracovní dokument útvarů Komise ze září 2009 vyhodnotil pilotní partnerství v oblasti mobility. Hlavní prvky hodnocení se projevily v závěrech Rady z prosince 2009. Byly využity jiné nástroje, například migrační mise v Gruzii, Tanzanii, Bělorusku a Keni. V 10 zemích v západní Africe a v 17 zemích ve východní a jihovýchodní Evropě byly dokončeny migrační profily a vyhotoveny byly rovněž profily připojené ke strategickým dokumentům jednotlivých zemí AKT. V Etiopii byla vytvořena platforma pro spolupráci. Byly úspěšně plněny závěry Evropské rady ze zasedání v červnu a říjnu 2009 týkající se Středomoří. Co se týká Turecka, byla obnovena pozastavená jednání o dohodě o zpětném přebírání osob, a agentura FRONTEX dosáhla pokroku při sjednávání pracovních ujednání. Pokud jde o Libyi, Komise pokračovala ve sjednávání rámcové dohody EU-Libye, včetně článku o migraci, a rozvíjela dialog a spolupráci. Pokud jde o Afriku, Komise podpořila opatření v rámci partnerství EU-Afrika v oblasti migrace, mobility a zaměstnanosti a na regionální úrovni program spolupráce Rabat-Paříž. Ve východní Evropě Komise podpořila konferenci ministrů v Praze v dubnu 2009 a navazující projekt budování partnerství v oblasti mobility. Co se týká ostatních regionů, EU zahájila strukturovaný dialog o migraci se zeměmi Latinské Ameriky a Karibiku a uskutečnila schůzky s ASEM a Indií. Tematický program financoval projekty týkající se odlivu mozků, cirkulační migrace, legální a nedovolené migrace, zapojení diaspory do rozvoje a převodů peněz. V rámci zeměpisných nástrojů bylo naplánováno financování pro činnosti související s migrací. Sdělení Komise ze září 2009 stejně jako závěry Rady z listopadu 2009 vyzdvihly potřebu soudržnosti mezi migrační a rozvojovou politikou. Vnitrostátní úroveň: Členské státy hlásily velký zájem o lepší synergii (např. vazby) mezi migračními politikami a vnějšími vztahy, zejména se zeměmi na migračních trasách do EU. Členské státy informovaly o náležitém přispění ke globálnímu přístupu, s účastí v partnerstvích v oblasti mobility, o migračních misích, zahájení budování partnerství v oblasti migrace a pokroku s ohledem na platformu pro spolupráci v Etiopii. Jednotlivé členské státy sjednaly dvoustranné dohody o otázkách migrace s Marokem, Ruskem, Gruzií, Ukrajinou, Kongem, Burundi, Malawi, Libyí, Albánií a Kapverdami. Některé členské státy přijaly střednědobou strategii pro rozvojovou spolupráci, která zahrnuje rozvoj spojený s migrací. Pokud jde o zvláštní záležitosti, existují programy týkající se transparentnosti v oblasti převodu peněz a boje proti „odlivu mozku“ etickým náborem zdravotnických pracovníků z rozvojových zemí. Hodnocení: Značně se rozvinul dialog se třetími zeměmi týkající se migrace, jednotlivé procesy dialogu je však nutno racionalizovat, přičemž je nutné posílit synergie mezi migrací a rozvojem. Je třeba posílit spolupráci v rámci tematického programu pomocí zeměpisných nástrojů EU a příspěvků členských států; spolupráce týkající se migrace a rozvoje by nyní měla přesahovat pilotní projekty. Úspěšně bylo podporováno využívání migračních profilů, klíčového nástroje pro vytvoření migrační politiky založené na průkazných údajích. Nástroje globálního přístupu je nutno systematizovat a konsolidovat s aktivním zapojením všech účastníků, aby byla zajištěna lepší koordinace, soudržnost a synergie. Doporučení: EU by s pokračující podporou ze strany členských států měla dále rozvíjet a upevňovat globální přístup k migraci na základě Stockholmského programu, a to strategickým a systematickým využíváním všech jeho nástrojů na základě důkazů racionalizací procesů dialogu a posílením operativní spolupráce. Je nutno posílit rovnováhu mezi třemi oblastmi (legální migrace, nedovolená migrace a rozvoj). Přílohy -

- 129/164


Je třeba se i nadále zaměřit na spolupráci s nejdůležitějšími zeměmi původu a tranzitu v Africe a ve východní a jihovýchodní Evropě. Je třeba podporovat rovněž dialog a spolupráci se zeměmi v Africe, například s Indií a Čínou, a v Latinské Americe a Karibiku. 3. DOPADY HOSPODÁŘSKÉ KRIZE Přistěhovalectví ze třetích zemí přispělo v mnoha členských státech k růstu. Hospodářský pokles vyvolává nové problémy, ačkoliv jeho dopady na migrační toky lze obtížně posoudit. Dvě třetiny členských států pozorovaly dopad hospodářské krize na migrační toky, který se projevil zejména ve snížené poptávce po zahraničních pracovnících. Migranti patří k osobám, které byly krizí zasaženy nejvíce. Dopady se však velmi liší, zejména podle jednotlivých odvětví (k nejhůře postiženým patří stavebnictví, zpracovatelský průmysl, cestovní ruch a finanční služby), úrovně vzdělání a odborných kvalifikací. Míry nezaměstnanosti u občanů třetích zemí vzrostly z 13,6 % ve 3. čtvrtletí roku 2008 na 18,9 % ve 3. čtvrtletí 2009 – což je vyšší nárůst než u státních příslušníků (z 6,4 % na 8,4 %), je však podobný jako u pracovníků z ostatních členských států (z 8,6 % na 12 %). Snížily se převody peněz do rozvojových zemí – z částky ve výši 338 miliard USD v roce 2008 podle Světové banky; odhad pro rok 2009 činí 317 miliard USD. Podpora EU se zaměřila na nejvíce postižené rozvojové země. Na dopady krize EU reagovala rozhodně. Mnoho z celkových opatření, například balíčky ekonomických pobídek a intervence na trhu práce prostřednictvím tvorby pracovních příležitostí, přineslo prospěch občanům EU i migrantům. Hospodářství se již zotavuje. Ačkoliv v krátkodobém horizontu krize zmírní nedostatek pracovních sil a kvalifikací, z dlouhodobějšího hlediska bude náležitě vypracovaná politika v oblasti legálního přistěhovalectví hrát i nadále důležitou úlohu při odstraňování nedostatku pracovních sil a řešení demografických problémů (počet ekonomicky aktivních obyvatel EU se bude od roku 2013/2014 snižovat). Příliš restriktivní politika by ve skutečnosti mohla dopady krize zhoršit, a to zvýšením nedostatku pracovníků. V této souvislosti by měla být věnována náležitá pozornost potřebě dodržovat zásadu upřednostňování pracovníků z Unie a příslušným přechodným ustanovením aktů o přistoupení přijatých v poslední době. Doporučení: EU a členské státy by měly maximalizovat přínosy migrace pracovníků jako důležitého nástroje k řešení nedostatků na trhu práce v rámci strategie Evropa 2020. EU by se měla zabývat hospodářskou krizí ve třetích zemích, které jsou obzvláště zasažen jejím dlouhodobými dopady. 4.

METODIKA

Pomocí „metody sledování“, kterou Komise popsala ve svém sdělení z června 200913, sestavila Komise tuto zprávu z příspěvků členských států a dalších informací, zejména zpráv národních kontaktních míst Evropské migrační sítě (EMS). Druhá výroční zpráva, jež má být předložena v roce 2011, bude zahrnovat rovněž Stockholmský program a akční plán týkající se přistěhovalectví a azylu. 13

KOM(2009) 266.

Přílohy -

- 130/164


Doporučení: Pro příští zprávu by členské státy měly Komisi opět předložit politickou zprávu, důležité věcné informace by však měly být uvedeny ve zprávách národních kontaktních míst EMS. 5.

ZÁVĚRY

Na vnitrostátní úrovni i na úrovni EU bylo při vypracovávání politik v oblasti přistěhovalectví a azylu dosaženo pokroku v souladu s paktem. Nyní je zavedena první generace nástrojů komplexní migrační politiky EU: právní předpisy, čtyři fondy, agentury a sítě, dohody se třetími zeměmi. Tyto nástroje je třeba plně zavést, co nejlépe využít a vyhodnotit14. Je nutno dále rozvíjet určité politické rámce, například plán politiky pro legální migraci a globální přístup. V některých oblastech předložila Komise návrhy na modernizaci nástrojů první generace vytvořením společného evropského azylového systému a modernizací agentury FRONTEX. Komise Evropský parlament a Radu vybízí, aby schválily ambiciózní právní předpisy. Je však zapotřebí další rozvoj migrační politiky EU, jak uznává Stockholmský program. Strategie Evropa 2020 vyžaduje komplexní politiku migrace pracovníků a lepší integraci migrantů, včetně na pracovišti. Doporučení obsažená v této zprávě stanoví priority pro nadcházející rok. Další podnět vyplyne rovněž ze změn v rámci Lisabonské smlouvy, zejména větší úlohy Evropského parlamentu, a z akčního plánu, jímž se provádí Stockholmský program15.

Příloha: Statistické shrnutí Demografický výhled EU16 •

Ze 495,4 milionu v roce 2008 se má počet obyvatel EU-27 v roce 2035 zvýšit na 520,7 milionu, načež v roce 2060 klesne na 505,7 milionu. Zatímco v roce 2008 připadaly na každou osobu ve věku 65 let a starší 4 osoby v produktivním věku (15–64 let), v roce 2060 má tento poměr podle očekávání činit 2:1.

Migrace a začleňování • Ke dni 1. 1. 2003 činil počet státních příslušníků třetích zemí v EU-25 16,2 milionu, tj. 3,6 % obyvatel. O pět let později, ke dni 1. 1. 2008, činil počet státních příslušníků třetích zemí v EU-27 19 milionů, tj. 3,9 % obyvatel EU-27 (4,15 % obyvatel EU-25). •

K největším skupinám státních příslušníků třetích zemí v roce 2008 patřili Turci, Maročané a Albánci.

•

V roce 2008 bylo v EU vydáno 1,62 milionu prvních povolení k pobytu17. Z toho 35 % bylo vydáno za účelem sloučení rodiny, 33 % za účelem placeného zaměstnání, 14 % za

14

V roce 2010 předloží Komise sdělení o vyhodnocení politik v oblasti spravedlnosti, svobody a bezpečnosti.

15

„Poskytování prostoru svobody, bezpečnosti a práva evropským občanům“, KOM(2010) 171. Eurostat: Statistika v kostce (Statistics in focus) 72/2008. 17 Kromě LU, UK. 16

Přílohy -

- 131/164


účelem studia a zbytek z různých důvodů (v souvislosti s ochranou, povolení bez práva na výkon práce atd.). •

Jak je uvedeno v tabulce, míra nezaměstnanosti u státních příslušníků, kteří chtěli pracovat ve vlastním členském státě, byla nižší než u státních příslušníků třetích zemí. Ačkoliv současná hospodářská krize postihla obě skupiny pracovníků, státní příslušníci třetích zemí byli zasaženi více: míra nezaměstnanosti se mezi 3. čtvrtletím roku 2008 a 3. Čtvrtletím roku 2009 u státních příslušníků zvýšila o 31 % a u státních příslušníků třetích zemí o 39 %

Občané EU

3. čtvrtletí 2007

3. čtvrtletí 2008

3. čtvrtletí 2009

Státní příslušníci

6,6 %

6,4 %

8,4 %

Ostatní občané EU

7,7 %

8,6 %

12 %

13,4 %

13,6 %

18,9 %

Státní příslušníci třetích zemí

Nedovolené přistěhovalectví a •

V roce 2008 činil počet neoprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí, kteří byli zadrženi v EU-27, přibližně 609 000 osob (v roce 2003 v EU-25 to bylo 425 000 osob). Členské státy vydaly přibližně 608 000 rozhodnutí o navracení. Počet uskutečněných návratů byl mnohem nižší, přibližně 241 000 (v roce 2003 v EU-25 to bylo 245 000).

•

Projekt Clandestino11 odhadl, že počet cizinců nelegálně pobývajících v EU-15 se v roce 2008 pohyboval v rozmezí od 1,8 do 3,3 milionu (pokles z 3,1–5,3 milionu v roce 2002).

Azyl •

V roce 2008 zaevidovaly členské státy o něco málo více než 240 000 žadatelů o azyl, což oproti roku 2007 představuje přibližně 6% nárůst. Z předběžných údajů vyplývá, že počet žádostí o azyl v roce 2009 zůstal na stejné úrovni jako v roce 2008; tato zdánlivá stabilita však skrývá významné rozdíly na vnitrostátní úrovni: členské státy ve Středomoří (EL, ES, IT, CY, MT) zažily pokles, existuje však velký nárůst v DK (59 %), HU (50 %), PL a FI (47 %), BE (40 %), DE (25 %), AT (23 %) a FR (19 %). Tyto údaje o celkovém počtu žádostí o azyl ale skrývají výrazné rozdíly mezi členskými státy v případech, kdy je tento počet vyjádřen podílem populace.

•

V roce 2009 patřily k nejdůležitějším zemím, jejichž občany byli žadatelé o azyl v EU, v tomto pořadí: Afghánistán, Somálsko, Rusko, Irák a Srbsko (včetně Kosova). Počty se v porovnání s rokem 2008 u Iráčanů snížily o 36 %, avšak v případě Afghánistánu a Srbska vzrostly o více než o 30 %.

•

V roce 2008 získalo více než 65 000 žadatelů o azyl v EU status mezinárodní ochrany. Tento status byl udělen téměř v 24 % rozhodnutí vydaných v řízení na prvním stupni. Kromě toho byl téměř 11 000 osobám povolen pobyt z humanitárních důvodů.

•

V EU bylo znovuusídleno 4 886 uprchlíků ze třetích zemí.

Přílohy -

- 132/164


Příloha č. 2 Lekce 3: Příručka o migraci lidí Příručka o migraci lidí (6–8) Tento podklad je možné namnožit pro studenty. © 2005 National Geographic Society. Všechna práva vyhrazena. Co je to migrace lidí? Migrace (lidí) je pohyb lidí z jednoho místa na světě na jiné místo za účelem založení trvalého nebo polotrvalého bydliště, obvykle přes politickou hranici. Příkladem „polotrvalého bydliště" je sezónní pohyb migrujících zemědělských dělníků. Lidé si buď stěhování zvolí („dobrovolná migrace") nebo jsou ke stěhování přinuceni („nedobrovolná migrace"). Migrace probíhají celou historií lidstva, začínaly přesunem prvních skupin lidí z jejich původních oblastí ve východní Africe do jejich současných míst na světě. Migrace probíhá v různém rozsahu: mezikontinentální (mezi světadíly), vnitrokontinentální (mezi zeměmi určitého světadílu) a meziregionální (v rámci zemí). Jedním z nejvýznamnějších migračních modelů je migrace z vesnic do měst – pohyb lidí z venkova do měst z důvodu vyhledávání příležitostí. Typy migrace • • • • • • • •

• • • • •

Přílohy -

Vnitřní migrace: Stěhování do nového domova uvnitř státu, země nebo světadílu. Vnější migrace: Stěhování do nového domova v jiném státu, zemi nebo světadílu. Vystěhovalectví: Opuštění jedné země a vystěhování do jiné (např. Pilgrims se vystěhovali z Anglie). Přistěhovalectví: Stěhování do nové země (např. Pilgrims se přistěhovali do Ameriky). Přesun obyvatelstva: Když vláda přinutí velkou skupinu lidí opustit region, obvykle na etnickém nebo náboženském základě. Je to rovněž známo jako nedobrovolná či nucená migrace. Vyvolaná migrace (rovněž nazývaná jako „zdráhavá" či „vnucená" migrace): Osoba nemusí opustit svou zemi, ale opustí ji kvůli nepříznivým podmínkám, jako je válečný stav, politické problémy nebo náboženská perzekuce. Postupná migrace: Řada kratších a méně extrémních migrací z místa původu osoby na konečné místo – jako je stěhování z farmy do vesnice, do města a nakonec do velkoměsta. Řetězová migrace: Řada migrací v rámci rodiny nebo určité skupiny lidí. Řetězová migrace často začíná jedním členem rodiny, který posílá peníze, aby přivedl ostatní členy rodiny na nové místo. Řetězová reakce vyúsťuje do migračních polí – sdružování lidí z konkrétního regionu v určitém sousedství nebo malých městech. Příručka o migraci lidí (6–8) Strana 2 z 5 www.nationalgeographic.com/xpeditions © 2005 National Geographic Society. Všechna práva vyhrazena. Návratová migrace: Dobrovolný pohyb vystěhovalců zpět do jejich místa původu. Je rovněž známa jako cirkulární migrace. Sezónní migrace: Proces stěhování na určité období v reakci na pracovní nebo klimatické podmínky (např. zemědělští dělníci sledují místa sklizně úrody nebo pracují ve městech mimo sezónu; „Stěhovaví ptáci", lidé kteří se stěhují na jih a jihozápad Spojených států během zimy).

- 133/164


Lidé, kteří migrují • • •

Vystěhovalec: Osoba, která opustí zemi, aby se usídlila v jiné zemi. Přistěhovalec: Osoba, která vstoupí do země z jiné země, aby založila nové bydliště. Uprchlík: Osoba, která pobývá mimo svou zemi původu kvůli obavě z pronásledování z důvodu rasy, náboženství, národnosti, příslušnosti k určité sociální skupině nebo politickému přesvědčení. • Vnitřně vysídlená osoba: Osoba, která je nucena opustit svůj domovský region kvůli nepříznivým podmínkám (politickým, sociálním, ekologickým, atd.), ale nepřekračuje žádné hranice. • Migrační proud: Skupinová migrace z určité země, regionu nebo města na určité místo. Proč lidé migrují? Lidé se stěhují z nejrůznějších důvodů. Zvažují výhody a nevýhody mezi variantou zůstat a odejít, a také faktory jako je vzdálenost, cestovní náklady, doba cesty, způsoby dopravy, územní a kulturní bariéry. Odpuzující faktory: Důvody k vystěhování (opuštění místa) kvůli těžkostem (jako je nedostatek potravin, válka, povodeň, atd.) Přitahující faktory: Důvody k přistěhování (pohyb do místa) kvůli něčemu přitažlivému (jako je příjemnější podnebí, lepší zásobování potravinami, svoboda, atd.) Lidi může ovlivňovat v jejich přesunech několik typů odpuzujících a přitahujících faktorů (někdy současně), včetně faktorů: 1. přírodních (např. podnebí, přírodní pohromy) 2. politických (např. válka) 3. ekonomických (např. práce) 4. kulturních (např. náboženství, svoboda, vzdělání) Příručka o migraci lidí (6–8) Strana 3 z 5 www.nationalgeographic.com/xpeditions © 2005 National Geographic Society. Všechna práva vyhrazena. Výhodnost místa: Žádoucí vlastnosti místa na základě jeho sociální, ekonomické nebo ekologické situace; často je toto používáno k porovnání hodnoty žití na různých místech. Představa jedince o výhodnosti místa může nebo nemusí odrážet skutečné podmínky v tomto místě. Mezilehlé příležitosti: Příležitosti vyskytující se nablízku jsou obvykle považovány za přitažlivější než stejné nebo trochu lepší ale vzdálené příležitosti, takže migranti mají tendenci usadit se v místech ležících blíže jejich původního místa, jsou-li ostatní faktory stejné. Distanční pokles: S rostoucí vzdáleností určitého místa klesá povědomí o tomto místě. Lidé se spíše usadí v (bližším) místě, o němž mají více znalostí, než ve (vzdálenějším) místě, o kterém toho vědí a zají méně. Zákony migrace Zeměpisec E.G. Ravenstein sestavil v 80. letech 19. století sérii „zákonů“ migrace, které tvoří základ moderní teorie migrace. Jednoduše řečeno, tyto principy říkají, že: • • Většina migrantů cestuje jen na kratší vzdálenost. • • Migranti cestující na dlouhé vzdálenosti se obvykle usazují v městských oblastech. • • Většina migrace nastává po krocích. • • Většina migrace probíhá z venkova do měst. • • Každý migrační proud vyvolává pohyb opačným směrem („protiproud"). • • Většinu migrantů tvoří dospělí lidé. • • Většinu mezinárodních migrantů tvoří mladí muži, zatímco více vnitřních migrantů tvoří ženy. Dopady migrace Přílohy -

- 134/164


Migrace lidí ovlivňuje modely chování a charakteristiky obyvatelstva, sociální a kulturní modely a procesy, hospodářství a fyzické prostředí. Jak se lidé stěhují, jejich kulturní znaky a myšlenky se s nimi šíří, a tak vytvářejí a pozměňují kulturní krajinu. Difúze: Proces, kterým se určité charakteristiky (např. kulturní znaky, myšlenky, nemoci) rozšiřují v prostoru a čase. Relokační difúze: Myšlenky, kulturní znaky, atd., které přecházejí s lidmi z jednoho místa na jiné a nezůstávají na svém původním místě. Expanzivní difúze: Myšlenky, kulturní znaky, atd., které přecházejí s lidmi z jednoho místa na jiné, ale nemizejí ze svého původního místa, např. jazyk. Kulturní znaky: Struktury lidských výtvorů (např. budov, duchovních míst, architektonických slohů, symbolů, atd.), které odrážejí kulturu a historii těch, kdo je vytvořili nebo je zaujímají. Příručka o migraci lidí (6–8) Strana 4 z 5 www.nationalgeographic.com/xpeditions © 2005 National Geographic Society. Všechna práva vyhrazena. Měření migrace Přistěhovaní: lidé, kteří se stěhují na jedno místo z jiného místa v rámci státu (vnitřní migrace). Vystěhovaní: lidé, kteří se stěhují z jednoho místa na jiné místo v rámci státu (vnitřní migrace). Hrubá migrace: celkový počet přistěhovaných a vystěhovaných migrantů (vnitřní migrace). Čistá vnitřní migrace: rozdíl mezi počtem přistěhovaných a vystěhovaných. Příchozí ze zahraničí: lidé přicházející do určitého státu z jiné země nebo části světa. Čistá migrace: rozdíl mezi čistou vnitřní migrací a počtem příchozích ze zahraničí. Zdroje pojednávající o migraci U.S. Census Bureau http://www.census.gov/ Population Reference Bureau http://www.prb.org/Content/NavigationMenu/PRB/Educators/Human_Population/Migration2/M igration1.htm CSISS Classics: Ernest George Ravenstein – Zákony migrace, 1885 http://www.csiss.org/classics/content/90 Ancestry.com: Třináct důvodů proč naši předkové migrovali http://www.ancestry.com/learn/library/article.aspx?article=1436 AngliaCampus: Migrace http://www.angliacampus.com/public/sec/geog/migrate/index.htm RevisionNotes.Co.UK: Migrace http://www.revision-notes.co.uk/revision/171.html Smithsonian Institution: Migrace v dějinách http://smithsonianeducation.org/migrations/start.html Zdroj informací o migraci http://www.migrationinformation.org/ UNHCR: Úřad Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky http://www.unhcr.ch/cgi-bin/texis/vtx/home Příručka o migraci lidí (6–8) www.nationalgeographic.com/xpeditions © 2005 National Geographic Society. Všechna práva vyhrazena. Mezinárodní organizace pro migraci http://www.iom.int/ Migration Dialogue http://migration.ucdavis.edu/index.php Netherlands Interdisciplinary Demographic Institute (NIDI)/EuroStat: Odpuzující a přitahující faktory mezinárodní migrace http://www.nidi.knaw.nl/web/html/pushpull/index.html Přílohy -

- 135/164


National Geographic Magazine: Měnící se Amerika http://www7.nationalgeographic.com/ngm/data/2001/09/01/html/ft_20010901.3.html National Geographic: Xpeditions – Geography Standard 9 – Charakteristiky, rozmístění a migrace obyvatelstva na zemském povrchu http://www.nationalgeographic.com/xpeditions/standards/09/index.html National Geographic: Xpeditions – Migrační stanice http://www.nationalgeographic.com/xpeditions/hall/index.html?node=36 National Geographic: Geography Action! – Migrace: Lidské putování http://ngsednet.org/community/index.cfm?community_id=7 National Geographic: Genografický projekt http://www.nationalgeographic.com/genographic/index.html National Geographic: Xpeditions – Migrace: Proč se lidé stěhují http://www.nationalgeographic.com/xpeditions/lessons/09/g68/tgmigration.html

Přílohy -

- 136/164


Příloha č. 3 Lekce 3: Informace o údajích v lekci 3 Informace o údajích v lekci 3 prezentované v tabulkách prezentace 4 migr_pop1ctz-Populace podle pohlaví, věkové skupiny a státní příslušnosti Poslední aktualizace Data ke dni Zdroj dat

12. 5. 2010 3. 6.2010 13:53:30 Eurostat

GEO/TIME Evropská unie (27 zemí) Bulharsko Česká republika Itálie Portugalsko Slovensko

2009

GEO/TCN 2009

TCN celkem

2008 : 7606551,00 10467542,00 60045068,00 10627250,00 5412254,00

Bulharsko Česká republika Itálie Portugalsko Slovensko

GEO/TCN ženy 2009 Česká republika Itálie Portugalsko Slovensko

GEO/TCN nezletilí 2009 Česká republika Itálie Portugalsko Slovensko

-

20306,00

0,27

261727,00

2,50

2759528,00

4,60

358375,00

3,37

19836,00

0,37

celkové % TCN ženy/TCN 12224,00

60,20

109468,00

41,83

1338748,00

48,51

172091,00

48,02

8065,00

40,66

TCN nezletilí

Bulharsko

Přílohy

% poměr populace TCN/ČS

TCN ženy

Bulharsko

- 137/164

497444598,00 7640238,00 10381130,00 59619290,00 10617575,00 5400998,00

celkové %TCN nezletilí/TCN 1695,00

8,35

37728,00

14,42

719417,00

26,07

66503,00

18,56

2656,00

13,39


GEO/AGE 2009 Bulharsko Česká republika Itálie Portugalsko Slovensko GEO/AGE 2009 Bulharsko Česká republika Itálie Portugalsko Slovensko GEO/AGE 2009 Bulharsko Česká republika Itálie Portugalsko Slovensko GEO/AGE 2009 Bulharsko Česká republika Itálie Portugalsko Slovensko

TCN nezletilí mladší 5 let 10,00 8553,00 242220,00 10807,00 451,00 TCN nezletilí 5 – 9 let 254,00 7544,00 176631,00 13756,00 568,00 TCN nezletilí 10 – 14 let 576,00 8942,00 149464,00 18418,00 642,00 TCN nezletilí 15 – 19 let 855,00 12689,00 151102,00 23522,00 995,00

celkové %TCN nezletilí/TCN 0,05 3,27 8,78 3,02 2,27 celkové %TCN nezletilí/TCN 1,25 2,88 6,40 3,84 2,86 celkové %TCN nezletilí/TCN 2,84 3,42 5,42 5,14 3,24 celkové %TCN nezletilí/TCN 4,21 4,85 5,48 6,56 5,02

Informace o údajích v lekci 3 prezentované v tabulkách prezentace 5 migr_pop1ctz- Populace podle pohlaví, věkové skupiny a státní příslušnosti Poslední aktualizace Data ke dni Zdroj dat

Bulharsko 2009 Ruská federace Ukrajina Makedonie/FYROM Arménie Turecko

Česká republika 2009 Ukrajina Vietnam Ruská federace Moldávie

Přílohy -

TCN Poměr k celkem TCN 43,62 8857 10,50 2132 6,82 1385 6,70 1360 4,65 945 TCN Poměr k celkem TCN 47,07 123203,00 20,24 52980,00 9,04 23665,00 3,22 8435,00

- 138/164

Portugalsko 2009 Brazílie Ukrajina Cape Verde Angola Guinea Bissau Slovenská 2009 Ukrajina Srbsko Vietnam Korea

TCN celkem Poměr k TCN 29,93 107253,00 14,66 52553,00 14,47 51839,00 7,77 27828,00 6,99 25062,00

republika TCN celkem Poměr k TCN 23,78 4717,00 14,38 2853,00 12,69 2517,00 7,52 1492,00


Mongolsko

Itálie 2009 Albánie Maroko Čína Ukrajina Filipíny

6873,00

TCN Poměr k celkem TCN 16,00 441396,00 14,63 403592,00 6,17 170265,00 5,58 153998,00 4,12 113686,00

Bulharsko Státní příslušníci třetích zemí (mimo EU-27)

7582592

Česká republika Státní příslušníci třetích zemí (mimo EU-27)

10060001

Itálie Státní příslušníci třetích zemí (mimo EU-27)

56153773

Portugalsko Státní příslušníci třetích zemí (mimo EU-27)

10184148

Slovenská republika Státní příslušníci třetích zemí (mimo EU-27)

5359709

Přílohy -

2,63

20306

261727

2759528

358375

19836

- 139/164

Ruská federace

1483,00

7,48


Bulgaria Ratio to TCN

50,00

43,62

Russian Federation

40,00

Ukraine

30,00

Macedonia/FYROM

20,00

10,50

10,00

6,82

6,70

Armenia

4,65

Turkey

0,00 1 Citizenship

Czech Republic Ratio to TCN

50,00

47,07 Ukraine

40,00 30,00

Vietnam

20,24

20,00

Russian Federation

9,04

10,00

3,22

Moldova

2,63

0,00

Mongolia 1 Citizenship

Italy

Ration to TCN

20,00

16,00

15,00

14,63

Albania Morocco

10,00

China

6,17

5,58

5,00

Ukraine

4,12

Philippines

0,00 1 Citizenship

Ratio to TCN

Portugal 35,00 30,00 25,00 20,00 15,00 10,00 5,00 0,00

29,93 Brazil Ukraine 14,66

14,47

Cape Verde 7,77

6,99

Angola Guinea Bissau

1 Citizenship

Slovak Republic

Ratio to TCN

25,00

23,78 Ukraine

20,00 15,00

14,38

Serbia

12,69 7,52

10,00

7,48

5,00 1 Citizenship

-

Korea Russian Federation

0,00

Přílohy

Vietnam

- 140/164


Informace o údajích v lekci 3 prezentované v tabulkách prezentace 6 migr_resfirst-První povolení podle důvodu a státní příslušnosti – Roční souhrn Poslední aktualizace Data ke dni Zdroj dat

Bulharsko 2008 Rodinné důvody Vzdělání

20.5.2010 3.6.2010 15:28:05 Eurostat

Důvody celkem

Výdělečná činnost Jiné důvody

Česká republika

776 Turecko 443 Irák

43282 10699 4220 3149

Portugalsko Rodinné důvody Vzdělání Výdělečná činnost Jiné důvody

Přílohy -

142889 76764 12512 9393

Důvody celkem

Ukrajina Ukrajina USA Ukrajina

15605 3233 1104 534

Hlavní skupina Hlavní skupina podle podle stát. stát. příslušnosti příslušnosti celkem

Důvody celkem

Výdělečná činnost Rodinné důvody Vzdělání Jiné důvody

441 275


Důvody celkem

Výdělečná činnost Rodinné důvody Vzdělání Jiné důvody

Itálie

Hlavní skupina Hlavní skupina podle podle stát. stát. příslušnosti příslušnosti celkem 1546 Ruská federace 378 1168 Turecko 635

Maroko Albánie Čína Somálsko

19628 14047 2356 2533

Hlavní skupina Hlavní skupina podle podle stát. stát. příslušnosti příslušnosti celkem 26115 Brazílie 11295 Brazílie 23381 18132 Brazílie 3756 1498 1582 Brazílie 404

- 141/164



Slovenská republika Důvody celkem Výdělečná činnost Jiné důvody Rodinné důvody Vzdělání

3984 2368 1224 449

Bulharsko 2008 Rodinné důvody Vzdělání Výdělečná činnost Jiné důvody

Hlavní skupina podle stát. příslušnosti celkem 378 635 441 275

Vietnam Srbsko Korea Turecko Hlavní skupina podle stát. příslušnosti Důvod celkem Ruská federace Turecko Turecko Irák

1546 1168 776 443

Česká republika Výdělečná činnost Rodinné důvody Vzdělání Jiné důvody


Hlavní skupina podle stát. příslušnosti Důvod celkem Ukrajina Ukrajina USA Ukrajina

43282 10699 4220 3149

Itálie Výdělečná činnost Rodinné důvody Vzdělání Jiné důvody


Hlavní skupina podle stát. příslušnosti Důvod celkem Maroko 142889 Albánie 76764 Čína 12512 Somálsko 9393

Portugalsko Rodinné důvody Výdělečná činnost Vzdělání Jiné důvody


Hlavní skupina podle stát. příslušnosti Důvod celkem Brazílie Brazílie Brazílie Brazílie

26115 23381 3756 1582

Hlavní skupina podle Slovenská republika stát. příslušnosti celkem Výdělečná činnost 1168 Jiné důvody 1078 Rodinné důvody 206 Vzdělání 87

Hlavní skupina podle stát. příslušnosti Důvod celkem Vietnam Srbsko Korea Turecko

3984 2368 1224 449

Přílohy -

- 142/164

1168 1078 206 87


Bulgaria 2008 Family reasons 378 Russian Federation 443 1546

776

Education reasons 635 Turkey Remunerated activities reasons 441 Turkey

1168

Other reasons 275 Iraq

Czech Republic 2008 Remunerated activities reasons 15605 Ukraine Family reasons 3233 Ukraine

4220 3149 10699 43282

Education reasons 1104 United States Other reasons 534 Ukraine

Přílohy -

- 143/164


Přílohy -

- 144/164


Příloha č. 4 Lekce 12: Společná přistěhovalecká politika pro Evropu http://europa.eu/legislation_summaries/justice_freedom_security/free_movement_of_persons_asyl um_immigration/jl0001_en.htm

Společná evropská přistěhovalecká politika musí poskytovat pružný rámec, který zohledňuje konkrétní situace v jednotlivých členských státech a je realizován v partnerské spolupráci mezi členskými státy a orgány Evropské unie (EU). Toto sdělení obsahuje 10 zásad, na kterých bude společná politika založena, a nezbytná opatření pro provádění těchto zásad. Jejich cílem je zajistit, aby legální přistěhovalectví přispívalo k socioekonomickému rozvoji EU, aby jednání členských států bylo koordinované, aby byla dále rozvíjena spolupráce se třetími zeměmi a aby byly efektivně řešeny otázky nedovoleného přistěhovalectví a obchodu s lidmi. PŘEDPIS Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů ze dne 17. června 2008 – Společná přistěhovalecká politika pro Evropu: zásady, opatření a nástroje [KOM(2008) 359 v konečném znění – dosud nezveřejněno v Úředním věstníku]. SHRNUTÍ Toto sdělení předkládá 10 společných zásad včetně konkrétních opatření pro jejich provádění, na jejichž základě bude formulována společná evropská přistěhovalecká politika. Za účelem dosažení koordinovaného a integrovaného přístupu k přistěhovalectví jsou tyto zásady začleněny do tří hlavních směrů politiky Evropské unie (EU), tj. prosperity, solidarity a bezpečnosti. Společná přistěhovalecká politika bude uplatňována v partnerství mezi členskými státy a orgány EU a bude na ni navazovat nový mechanismus pro pravidelné sledování a vyhodnocování, včetně ročních hodnocení. Evropská rada bude vydávat doporučení na základě zprávy Komise o situaci přistěhovalectví na evropské a na národní úrovni. PROSPERITA: příspěvek legálního přistěhovalectví k socioekonomickému rozvoji EU Jasná pravidla a rovné podmínky Přílohy -

- 145/164


Společná přistěhovalecká politika by měla být zaměřena na podporu legálního přistěhovalectví a jejími charakteristickými rysy by měly být srozumitelnost, transparentnost a spravedlnost. Mělo by tak být zajištěno poskytnutí nezbytných informací týkajících se legálního vstupu a pobytu v EU státním příslušníkům třetích zemí. Kromě toho musí být zaručeno spravedlivé zacházení se státními příslušníky třetích zemí oprávněně pobývajícími v EU. Praktické provádění těchto zásad vyžaduje, aby EU i členské státy: •

stanovily jasná a transparentní pravidla pro vstup a pobyt v EU;

•

poskytovaly informace potenciálním přistěhovalcům a žadatelům, včetně informací o jejich právech a povinnostech v případě legálního pobytu v EU;

•

poskytovaly pomoc a podporu týkající se splnění podmínek pro vstup a pobyt, a to jak v zemi původu, tak v zemi určení;

•

usilovaly o pružnou celoevropskou vízovou politikou.

Soulad mezi kvalifikací a potřebami: Ve světle Lisabonské strategie by podpora přistěhovalectví z ekonomických důvodů měla reagovat na hodnocení trhu práce EU vycházející z potřeb. Pokrok na úrovni všech kvalifikací a odvětví by měl být posuzován ve vztahu ke znalostní ekonomice a hospodářskému růstu. Současně je třeba mít na zřeteli zásadu upřednostňování pracovníků z členských států Společenství, právo členských států stanovit objemy přijímaných pracovníků a práva přistěhovalců. To v praxi vyžaduje, aby EU a členské státy: •

provedly hodnocení stávajících, střednědobých a budoucích (do roku 2020) potřeb evropského trhu práce z hlediska kvalifikačních požadavků;

•

vytvořily „přistěhovalecké profily“ obsahující informace o situaci na trhu práce a dostupných kvalifikacích, a shromažďovaly komplexní a srovnatelné údaje o přistěhovalectví;

•

vyvinuly politiky a nástroje pro slaďování poptávky a nabídky na trhu práce, schválily mechanismy uznávání odborných kvalifikací získaných v zahraničí a poskytovaly odbornou přípravu v zemích původu;

•

vyhodnotily současný a budoucí podnikatelský potenciál mezi přistěhovalci, včetně právního a provozního rámce pro vytvoření a rozvoj podpůrných opatření;

•

podporovaly opatření ke zvýšení zaměstnanosti mezi státními příslušníky třetích zemí, se zvláštním zaměřením na ženy, a poskytovaly alternativy k nezákonnému zaměstnání.

Integrace je klíčem k úspěšnému přistěhovalectví: Integrace – jako „dvousměrný proces“ – by měla být podporována v souladu se společnými Přílohy -

- 146/164


základními zásadami integrace. Měla by být posílena účast přistěhovalců, přičemž v hostitelské společnosti by zároveň měla být rozvíjena sociální soudržnost a přístupy k rozmanitosti. EU a členské státy by za tímto účelem měly: •

upevnit Rámec EU pro integraci;

•

podporovat řízení rozmanitosti a hodnocení výsledků integračních politik v členských státech;

•

podporovat programy integrace zaměřené na nově příchozí přistěhovalce;

•

zajistit legálně pobývajícím a pracujícím státním příslušníkům třetích zemí rovné příležitosti k postupu na trhu práce;

•

uplatňovat systémy sociálního zabezpečení stejně na přistěhovalce i státní příslušníky EU;

•

rozvíjet prostředky ke zvýšení zapojení přistěhovalců do společnosti;

•

revidovat Nařízení Rady 2003/86/ES o právu na sloučení rodiny;

•

pokračovat v uplatňování azylové politiky EU, a zároveň tato opatření dále rozvíjet, zejména prostřednictvím Plánu politiky pro azyl [jl0002].

SOLIDARITA: koordinace mezi členskými státy a spolupráce s třetími zeměmi Transparentnost, důvěra a spolupráce: Společná přistěhovalecká politika by měla být založena na principu solidarity, vzájemné důvěry, transparentnosti, odpovědnosti a společného úsilí Evropské unie a jejích členských států. EU a členské státy by se proto měly snažit: •

zlepšit sdílení informací s cílem vytvořit koordinované přístupy tam, kde jsou zapotřebí;

•

vytvořit mechanismy pro sledování dopadu vnitrostátních opatření s cílem dosáhnout jednotnosti v rámci EU;

•

vytvořit interoperabilní systémy k účinnějšímu řízení přistěhovalectví;

•

zajistit důslednou vnitřní a vnější komunikaci týkající se přistěhovaleckých politik EU.

Účinné a soudržné využívání dostupných prostředků: Finanční rámec by měl v duchu solidarity zohledňovat konkrétní problémy, kterým některé členské státy na vnějších hranicích čelí. EU a členské státy by v tomto ohledu měly: •

doplnit národní zdroje s využitím obecného programu Solidarita a řízení migračních toků (20072013);

•

podporovat provádění národních politik a schopnost reagovat na ad-hoc situace pomocí mechanismů výše uvedeného programu;

Přílohy -

- 147/164


•

provádět

průběžná

hodnocení

přidělování

finančních

prostředků

členským

státům

prostřednictvím programu a v případě potřeby tyto přidělené prostředky přizpůsobovat; •

dále rozvíjet řízení činností, které jsou financovány prostřednictvím Společenství a vnitrostátních zdrojů s cílem zabránit souběžným akcím.

partnerství s třetími zeměmi: Přistěhovalectví by mělo být nedílnou součástí vnějších politik EU. Spolupráce na všech aspektech otázek migrace by měla být podporována v partnerství se třetími zeměmi. EU a členské státy by za tímto účelem měly: •

podporovat rozvoj právního rámce a imigračního a azylového systému třetích zemí;

•

posilovat spolupráci a budování kapacit v partnerských zemích, a rozvíjet partnerství pro mobilitu v oblasti pracovní migrace;

•

používat politické nástroje vyvinuté v rámci „Globálního přístupu k migraci", a to zejména k posílení spolupráce s (potenciálními) kandidátskými zeměmi, a garantovat dostupnost a efektivní využívání finančních nástrojů potřebných k provádění tohoto rámce;

•

spolupracovat s africkými partnery s cílem společně provést proces z Rabatu z roku 2006 a partnerství mezi EU a Afrikou v oblasti migrace, mobility a zaměstnanosti;

•

posílit spolupráci s evropskými sousedními zeměmi a se zeměmi Latinské Ameriky, Karibiku a Asie s cílem prohloubit vzájemné porozumění problémům spojeným s migrací;

•

vytvářet právní a operativní prostředky k zajištění příležitostí pro cirkulační migraci a spolupracovat se zeměmi původu v oblasti nelegálního přistěhovalectví;

•

začlenit do dohod o přidružení s třetími zeměmi ustanovení o sociálním zabezpečení .

BEZPEČNOST: účinný boj proti nedovolenému přistěhovalectví Vízová politika, která slouží zájmům Evropy a jejím partnerům: Společná vízová politika by měla usnadňovat vstup oprávněných návštěvníkům a posilovat vnitřní bezpečnost. Tato vízová politika by měla být založena na využívání nových technologií a širokém sdílení informací mezi členskými státy. Aby toho bylo možné dosáhnout, EU a členské státy by měly: •

zavést čtyřstupňový systém s kontrolami žadatelů o víza v každé fázi;

•

zavést jednotná evropská schengenská víza;

•

využívat pro vydávání víz společná konzulární střediska;

•

prozkoumat možnost použití systému elektronických povolení k cestě pro státní příslušníky třetích zemí; Přílohy -

- 148/164


•

podrobněji prozkoumat vízové postupy, zejména pokud jde o dlouhodobá víza. Integrovaná správa hranic Ochrana integrity schengenského prostoru má zásadní význam. Měla by proto být zkvalitněna správa vnějších hranic a měly by být vytvořeny politiky v oblasti ochrany hranic v souladu s politikami v oblasti celních kontrol a prevence hrozeb. EU a členské státy by v praxi měly:

•

posílit funkční aspekty Evropské agentury pro vnější hranice (FRONTEX);

•

zavést integrovaný přístup ke správě hranic na základě lepšího využití informačních technologií a Sedmého rámcového programu (7. RP);

•

pokračovat v budování evropského systému ostrahy hranic (EUROSUR);

•

spolupracovat se třetími zeměmi na rozvoji správy hranic v příslušných zemích původu a tranzitu;

•

poskytovat finanční podporu pro rozvoj systému integrované správy evropských hranic;

•

lepší spoluprácí mezi orgány členských států vytvořit systém jednoho správního místa na hranicích země. Bojovat aktivně proti nedovolenému přistěhovalectví a nulová tolerance k obchodu s lidmi: Měla by být vyvinuta důsledná politika pro boj proti nedovolenému přistěhovalectví a obchodu s lidmi. Měla by být vytvořena opatření proti nehlášené práci a nezákonnému zaměstnávání a na ochranu obětí obchodování s lidmi. EU a členské státy by v rámci dosahování těchto cílů měly:

•

poskytovat zdroje pro prošetřování případů převaděčství a obchodu s lidmi;

•

spolupracovat na řešení nelegálního zaměstnávání se zástupci zaměstnanců a zaměstnavatelů;

•

rozvíjet nástroje pro analýzu rizika a zajistit hodnocení politik a zlepšování metod měření;

•

podporovat spolupráci mezi správními orgány, zejména pokud jde o křížové kontroly, a pomáhat při zajištění výměny osvědčených postupů;

•

podporovat využívání biometriky jako účinného nástroje v boji proti nelegálnímu přistěhovalectví a obchodu s lidmi;

•

uplatňovat základní lidská práva státních příslušníků třetích zemí nelegálně pobývajících v EU;

•

poskytovat ochranu a pomoc obětem obchodování s lidmi, a to rovněž pokud jde o jejich zotavení a opětovné začlenění do společnosti;

•

rozšířit právní rámec tak, aby pokrýval nové formy trestných činů v oblasti nelegálního přistěhovalectví a sexuálního vykořisťování dětí;

•

zajistit účinné provádění mezinárodních nástrojů v oblasti převaděčství a obchodu s lidmi v EU. Účinné a udržitelné návratové politiky: Přílohy -

- 149/164


Návratové politiky jsou nedílnou součástí politik v oblasti přistěhovalectví. Nelze doporučit hromadné poskytování právního statusu nelegálním přistěhovalcům; avšak neměla by být omezena možnost poskytnout právní status jednotlivcům. EU a členské státy by proto měly: •

zajistit vzájemné uznávání rozhodnutí o návratu v EU a posílit spolupráci mezi členskými státy při provádění těchto rozhodnutí;

•

zajistit, aby směrnice o společných normách při vracení nelegálně pobývajících státních příslušníků třetích zemí byla po vstupu v platnost prováděna a používána;

•

vytvořit prostředky k identifikaci navrátilců bez dokumentů a zvážit možnost zavést evropský průkaz pro vracení přistěhovalců bez dokumentů;

•

podporovat provádění readmisních dohod třetími zeměmi;

•

vytvořit společný evropský přístup k poskytování právního statusu nelegálním přistěhovalcům. Souvislosti V dnešní Evropě bez vnitřních hranic je koordinované řízení přistěhovalectví nanejvýš důležité. Od roku 1999 Evropská unie o takové řízení usiluje pod záštitou Smlouvy o ES. Komise však nepovažuje dosavadní úspěchy za dostatečné. Je zapotřebí společná celoevropská politika, která poskytne rámec pro ucelený postup. Vize této politiky byla prezentována dne 5. prosince 2007 v rámci sdělení Komise Směrem ke společné přistěhovalecké politice. Evropská rada následně důležitost vytvoření společné politiky potvrdila a požádala komisi, aby v roce 2008 předložila návrhy.

Přílohy -

- 150/164


Příloha č. 5 Lekce 12: Plán politiky pro azyl http://europa.eu/legislation_summaries/justice_freedom_security/free_movement_of_persons_asyl um_immigration/jl0002_en.htm

Tento plán politiky vymezuje plánovaný postup pro dokončení druhé fáze Společného evropského azylového systému (CEAS). Je založen na třístranné strategii zaměřené na harmonizaci norem ochrany, praktickou spolupráci a solidaritu. PŘEDPIS Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů ze dne 17. června 2008 – Plán politiky pro azyl: integrovaný přístup k ochraně v celé EU [KOM(2008) 360 v konečném znění – dosud nezveřejněno v Úředním věstníku]. SHRNUTÍ Toto sdělení předkládá plán politiky pro dokončení druhé fáze vytváření Společného evropského azylového systému (CEAS). Plán vychází ze třístranné strategie pro dosažení cílů CEAS, kterými je: •

zajištění přístupu k azylu pro ty, kteří jej potřebují;

•

zajištění společného azylového řízení;

•

vytvoření jednotného statusu pro azyl, jakož i pro podpůrnou ochranu;

•

zohlednění otázek týkajících se pohlaví a situace zranitelných skupin;

•

posílení spolupráce mezi členskými státy v praktických otázkách;

•

stanovit pravidla pro určení povinností členských států a pro mechanismy na podporu solidarity;

•

zajistit soulad mezi azylovou politikou a ostatními politikami týkajícími se mezinárodní ochrany.

Lepší a harmonizované normy mezinárodní ochrany Přestože první fáze vytváření společného evropského azylového systému přinesla značný pokrok Přílohy -

- 151/164


pokud jde o legislativní nástroje, požadovaných rovných podmínek nebylo dosaženo a přetrvávají velké rozdíly v provádění azylové politiky v členských státech. Komise proto zamýšlí změnit současné právní předpisy, a to: •

Směrnici o podmínkách přijímání – řešením vysoké úrovně volnosti, které se členské státy těší. Novelizovaná Směrnice o podmínkách přijímání by měla zajistit další harmonizaci a zlepšení norem přijímání, včetně procesních záruk při zadržení;

•

Směrnice o azylovém řízení – za účelem odstranění rozdílných procesních úprav členských států. Sladěním těchto postupů budou v rámci Evropské unie (EU) zaručeny stejné podmínky pro přístup k ochraně;

•

Kvalifikační směrnice – za účelem řešení odlišných výkladů této směrnice členskými státy vzhledem ke znění některých ustanovení. Novelizovaná verze směrnice bude rovněž podporovat zavedení jednotných statusů. Komise kromě novelizace stávajících právních předpisů rovněž zváží vytvoření nových nástrojů. To bude zahrnovat mechanismy pro převod ochrany. Dále bude zkoumáno sblížení vnitrostátních statusů ochrany, které nejsou pokryty stávajícím rámcem EU. Efektivní a podporovaná praktická spolupráce V důsledku nízké míry jednotnosti norem a rozdílných vnitrostátních postupů jsou rozhodnutí o udělení azylu v rámci EU přijímána nejednotně, přičemž šance na získání ochrany se mezi jednotlivými členskými státy zásadně liší. Je tedy třeba posílit praktickou spolupráci mezi členskými státy a zároveň harmonizovat právní předpisy. Zřízení Evropského podpůrného úřadu pro otázky azylu (EASO) – jak bylo navrženo haagským programem a zelenou knihou ze dne 6. června 2007 o budoucnosti společného evropského azylového systému – za účelem podpory a koordinace činností praktické spolupráce získalo širokou podporu. Komise proto zahájila studii proveditelnosti, na jejímž základě bude předložen legislativní návrh na vytvoření EASO. Solidarita a odpovědnost v rámci EU a ve vztazích se třetími zeměmi Ve jménu solidarity je třeba nalézt společné řešení problémů vyplývajících z vysokého počtu žádostí o azyl, jež některé členské státy vzhledem ke své zeměpisné poloze nebo z jiných důvodů dostávají. Již výše zmíněná opatření navržená v plánu politiky by měla harmonizovat pravidla žádání do té míry, že dojde k omezení sekundárního pohybu žadatelů o azyl. To povede ke spravedlivějšímu rozdělení žádostí mezi členskými státy. Komise dále zamýšlí novelizovat dublinské nařízení a nařízení Eurodac tak, aby byl orgánům členských států a Evropskému policejnímu úřadu (Europol) umožněn přístup do systému Eurodac Přílohy - 152/164 -


pro účely prosazování práva. Kromě toho – namísto přijetí nového zastřešující nástroje k podpoře solidarity mezi členskými státy – Komise usiluje o vytvoření řady mechanismů solidarity. Za účelem dosažení tohoto cíle je navrhováno následující: • zahájit studii, která posoudí možnost společného zpracování žádostí o azyl v rámci území EU; • definovat prostředky umožňující dočasný odklad uplatňování dublinských pravidel pro přesuny

žadatelů o azyl; • sestavit skupiny odborníků na azylovou problematiku v rámci EASO, které by poskytly členským

státům podporu při vyřizování žádostí; • poskytovat finanční prostředky na přerozdělení v rámci EU, pokud je to nutné, osob pod

mezinárodní ochranou. Ve jménu sdílené odpovědnosti a vzhledem k tomu, že třetí země a země prvního azylu přijímají mnohem větší počet uprchlíků, bude EU těmto zemím poskytovat větší finanční podporu na posílení jejich schopnosti poskytovat ochranu. Začleňování vytváření kapacit pro azyl do rozvojové spolupráce bude rovněž pokračovat. Komise v rámci skutečného závazku k solidaritě ve vnějších vztazích navrhuje, aby se EU při posilování ochrany uprchlíků zaměřila na následující: • Regionální programy ochrany, které budou na základě hodnocení provedeného v roce 2008

transformovány na regionální víceleté akční plány; • přesídlení, ke kterému Komise v roce 2009 navrhne plán na jeho rozvoj do celoevropského

efektivního nástroje ochrany; • lepší řízení příchodu žadatelů o azyl – Komise za tímto účelem provede studii využití

chráněného vstupu na území umožňujícího rozlišovat mezi osobami, které potřebují ochranu, a ostatními typy migrantů dříve, než dorazí na hranice potenciální hostitelské země. Komise v roce 2009 také zahájí studii ve spolupráci s Agenturou OSN pro uprchlíky (UNHCR) ohledně možnosti vyřizovat žádosti o azyl společně mimo území EU. Souvislosti Po vstupu Amsterodamské smlouvy v platnost v roce 1999 a na základě závěrů Evropské rady v Tampere konané ve dnech 15. a 16. října 1999 byla zahájeno budování evropského azylového systému (CEAS). Cílem první fáze (1999-2005) bylo harmonizovat právní rámce upravující problematiku azylu v jednotlivých členských zemích pomocí společných minimálních norem. Cíle druhé fáze CEAS byly stanoveny haagským programem. Přílohy - 153/164 -


Budoucí společný evropský azylový systém http://europa.eu/legislation_summaries/justice_freedom_security/free_movement_of_persons_asyl um_immigration/l14561_en.htm

Cílem této zelené knihy je identifikovat různé možnosti pro zvážení v druhé fázi vytváření evropského azylového systému. PŘEDPIS Zelená kniha ze dne 6. června 2007 o budoucnosti společného evropského azylového systému [KOM (2007) 301 v konečném znění – dosud nezveřejněno v Úředním věstníku]. SHRNUTÍ Cílem této zelené knihy je zahájit rozsáhlý proces konzultací vedoucí ke zveřejnění akčního programu. Tento dokument, jehož dokončení se předpokládá v prvním čtvrtletí roku 2008, spojí všechna opatření nezbytná pro zřízení společného evropského azylového systému. Žádosti o azyl Komise navrhuje: •

rozšířit možnosti pro podávání žádostí o azyl, a to zlepšením právní ochrany žadatelů o azyl, kteří své žádosti podávají na hranicích;

•

dále sbližovat některá vnitrostátní pravidla týkající se oblastí, které nejsou nebo jsou jen částečně pokryty ustanoveními vytvořenými v první fázi, a to zejména s ohledem na kvalitu procesu rozhodování, hodnocení dokumentů předkládaných žadateli o azyl a opravných prostředků;

•

znovu posoudit některé procesní mechanismy zavedené v první fázi harmonizace, jako je bezpečná země původu, bezpečná třetí země a bezpečná evropská třetí země. Podmínky pro přijímání žadatelů o azyl Komise by chtěla omezit hodnotící pravomoc vyplývající ze stávajících ustanovení směrnice Rady 2003/9/ES, kterou se stanoví minimální normy pro přijímání žadatelů o azyl v členských státech. Oblasti, v nichž tato pravomoc může být snížena, zahrnují přístup na trh práce a formu a úroveň materiálních podmínek přijímání pro žadatele o azyl. Ochrana žadatelů o azyl Přílohy -

- 154/164


Komise zvažuje možné modely „jednotného systému“. V rámci různých variant Komise navrhuje: • plnější harmonizace kritérií způsobilosti; • vyjasnění pojmů užívaných při vymezování důvodů ochrany; • sbližování práv a výhod spojených s přiznanou ochranou, a to zejména v oblasti povolení k pobytu,

sociálního zabezpečení, zdravotní péče, vzdělávání a zaměstnání; • zavedení jednotného statusu, který by se vztahoval na všechny osoby způsobilé pro status

uprchlíka nebo podpůrnou ochranu; • harmonizovat postavení přiznané osobám nemajícím nárok na mezinárodní ochranu, jak jsou

vymezeny v právních nástrojích vytvořených v první fázi, ale které jsou mezinárodním právem chráněny před vyhoštěním; • zavést systém vzájemného uznávání vnitrostátních rozhodnutí týkajících se azylu.

Přiměřená reakce v případě zranitelných osob Komise poukazuje na významné nedostatky vnitrostátních vymezení a postupů pro identifikaci nejzranitelnějších žadatelů o azyl. Komise je přesvědčena, že Evropské společenství musí podnikat důkladnější opatření ve všech fázích procesu hodnocení žádostí o azyl. Doporučuje soustředit se na určité konkrétní oblasti, např. zlepšit vymezení pojmu pomoc a odpovídající psychologické a lékařské poradenství. Komise dále navrhuje na evropské úrovni zavést: • evropské vzdělávací programy pro odvětvové pracovníky (učitele, zdravotníky, psychology, tlumočníky, právníky, sociální pracovníky, nevládní organizace atd.); • nástroje pro lepší šíření osvědčených postupů; a případně • společné normy týkající se kvalifikace a mechanismus monitorování umožňující zlepšit úroveň kvality služeb poskytovaných nejzranitelnějším osobám. Integrace Komise zahajuje všeobecnou diskusi o tom, jak zlepšit integraci osob, které mají nárok na mezinárodní ochranu. Komise navrhuje:

• posílit stávající právní předpisy EU;

Přílohy -

- 155/164


• dokončit integrační programy (řešit otázky ubytování, přístupu ke zdravotní péči a sociálním

službám); • zvyšovat povědomí aktérů pracovního trhu o přínosech, které lze získat zaměstnáním osoby s

nárokem na mezinárodní ochranu. Komise v tomto bodě doporučuje zaměřit opatření EU na oblasti, jako je uznávání kvalifikací. Provádění a podpůrná opatření Komise navrhuje rozšířit rozsah praktické spolupráce mezi členskými státy. Předpokládá například: • vypracování společných pokynů k výkladu a používání azylového acquis EU; • zkvalitnění portálu „informací o zemi původu“, například jeho propojením s dalšími databázemi o

přistěhovalectví a integraci; • zvýšení počtu osob účastnících se výměny správných postupů.

Komise chce rovněž zajistit větší podporu pro související činnosti a konkrétní a systematický mechanismus pro následné hodnocení výsledků těchto činností. Předpokládá, že do konce roku bude zahájena studie proveditelnosti, která prověří možnosti v této oblasti, včetně transformace struktur zapojených do praktické spolupráce na evropský podpůrný úřad. Sdílení odpovědnosti a finanční solidarita Komise navrhuje důkladněji prověřit zásady a cíle dublinského režimu (tedy dublinské nařízení a EURODAC) s cílem zajistit spravedlivější rozložení žadatelů o azyl a/nebo uprchlíků mezi členské státy. Komise chce také najít lepší způsob, jak využít zdroje Evropského fondu pro uprchlíky (ERF) ke snižování rozdílů a zvyšování úrovně stávajících pravidel. Za účelem posílení vlivu Evropského fondu pro uprchlíky Komise navrhuje zřídit mechanismy konzultací a/nebo sdílení informací na národní a evropské úrovni. Azyl: vnější rozměr Regionální programy ochrany EU, jak byly Komisí koncipovány, mají posílit ochranu uprchlíků a nabídnout jim trvalá řešení v regionu jejich původu a tranzitu. Dosud byly zřízeny dva pilotní projekty: jeden v západních nových nezávislých státech a jeden v Tanzanii. Přestože jsou tyto projekty zatím v příliš rané fázi, Komise ve světle vyhodnocení jejich výsledků zváží, jak může EU třetím zemím pomoci vypořádat se s problémy v oblasti azylu. Komise rovněž zvažuje, jak zlepšit globální strategie EU týkající se třetích zemí a jak zvýšit jejich soudržnost. Přílohy -

- 156/164


Komise také – paralelně s prováděním regionálních programů ochrany – zvažuje, jak zajistit globální finanční pomoc pro integrační opatření přijatá členskými státy. Pokud jde o smíšené migrační toky na hranicích (vlny příjezdů zahrnující jak nelegální přistěhovalce, tak i osoby, jež potřebují ochranu), Komise navrhuje zvážit: • zřízení mobilní skupiny odborníků na azylovou problematiku, které mohou být v případě potřeby

dočasně nasazeny a poskytovat pomoc členským státům. Bude-li přijatým řešením vytvoření evropského podpůrného úřadu, tento úřad by mohl nasazení skupin odborníků koordinovat; • poskytování mimořádné pomoci těmto členským státům, která jim umožní přijímat žadatele o azyl

a pomůže jim při vyřizování žádostí těchto žadatelů; • další doplňující opatření, která by mohla být přijata s cílem zajistit, aby byly do správy vnějších

hranic začleněny povinnosti týkající se ochrany uložené acquis EU a mezinárodním právem upravujícím uprchlictví a lidská práva. Souvislosti Akční plán haagského programu vyzývá k přijetí opatření, která povedou k vytvoření azylového systému do konce roku 2010. Komise se domnívá, že tento proces musí začít nyní. Vytvořila proto tuto zelenou knihu umožňující projednání těchto otázek a navržení nových opatření, a následně jejich přijetí do uvedeného data.

Přílohy -

- 157/164


Příloha č. 6 Lekce 12: Společný program pro integraci státních příslušníků třetích zemí http://europa.eu/legislation_summaries/justice_freedom_security/free_movement_of_perso ns_asylum_immigration/l14502_en.htm Toto sdělení Komise je první odpovědí na výzvu Evropské rady k vytvoření soudržného evropského rámce pro integraci. Základními kameny takového rámce jsou návrhy na konkrétní opatření zavádějící Společné základní zásady do praxe, společně s řadou podpůrných mechanismů Evropské unie (EU).

PŘEDPIS Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů ze dne 1. září 2005: „Společný program pro integraci, Rámec pro integraci státních příslušníků třetích zemí v Evropské unii“ [KOM(2005) 389 v konečném znění - Dosud nezveřejněno v Úředním věstníku]. SHRNUTÍ Sdělení obsahuje krátký úvod, který připomíná vývoj diskuse na úrovni EU v oblasti legální migrace a integrace státních příslušníků nečlenských států EU. Dále poskytuje řadu tabulek, které mají sloužit jako vodítko pro politiku integrace na základě Společných základních zásad (SZZ). „Integrace je dynamický, oboustranný proces vzájemného přizpůsobování jak přistěhovalců, tak residentů členských států.“ Komise navrhuje posílit na národní úrovni schopnost hostitelské společnosti přizpůsobit se rozmanitosti, rozšířit úlohu soukromých subjektů v oblasti řízení rozmanitosti, podporovat důvěru a dobré sousedské vztahy a vybízet ke spolupráci s médii. Dále navrhuje podporovat na evropské úrovni nadnárodní opatření a projekty zaměřené na zkoumání nových forem spolupráce Společenství. „Integrace předpokládá uznání základních hodnot Evropské unie.“ Komise navrhuje zdůrazňovat na národní úrovni ve vstupních programech občanskou orientaci, zahrnout na evropské úrovni integraci státních příslušníků nečlenských zemí do budoucích programů Agentury pro základní práva a hledat účinné způsoby ke zvýšení povědomí o základních hodnotách EU. Přílohy -

- 158/164


„Zaměstnání je klíčová část procesu integrace.“ Komise navrhuje předcházet na národní úrovni pracovní diskriminaci na trhu práce, zapojit sociální partnery do vypracování a realizace integračních opatření, podporovat zaměstnávání migrantů a jejich podnikání. Dále navrhuje sledovat na evropské úrovni dopad národních reformních programů v oblasti integrace přistěhovalců na pracovní trh, podporovat členské státy, aby vypracovaly politiky integrace na pracovní trh, a monitorovat uplatňování směrnice o diskriminaci v zaměstnání a o státních příslušnících nečlenských zemí EU dlouhodobě pobývajících v EU. „Základní znalost jazyka, historie a institucí hostitelské společnosti je pro integraci nevyhnutelná.“ Komise navrhuje posilovat na národní úrovni integrační složku prostřednictvím opatření před odjezdem, organizovat vstupní programy nabízející kurzy na několika úrovních a podporovat na evropské úrovni nadnárodními akce a inovativní modely integrace. „Úsilí v oblasti vzdělávání je pro integraci stěžejní.“ Komise navrhuje promítnout na národní úrovni různorodost do školních osnov a zohlednit konkrétní problémy mladých přistěhovalců, jako je účast na vyšším vzdělávání, a začlenit na národní úrovni cíle integrace do vzdělávacích programů (Vzdělávání a odborná příprava 2010) a napomáhat transparentnímu uznávání kvalifikací (Evropský rámec kvalifikací). „Přístup přistěhovalců k institucím, veřejnému a soukromému zboží a službám nediskriminujícím způsobem je stěžejním základem lepší integrace.“ Komise navrhuje posílit možnosti poskytovatelů veřejných a soukromých služeb v oboustranném působení na státní příslušníky třetích zemí, zavést udržitelné organizační struktury pro integraci a systémy pro sběr a analýzu informací, zapojit společnosti do diskusí o integraci a začlenit mezikulturní oblast do politiky přijímání zaměstnanců a odborné přípravy. Dále navrhuje monitorovat na evropské úrovni uplatňování směrnice o státních příslušnících třetích zemí, kteří jsou dlouhodobými residenty, a o rovném zacházení a podporovat studie a výměnu nejlepší praxe. „Četné kontakty přistěhovalců a občanů členských států tvoří základní mechanismus integrace.“ Komise navrhuje podporovat na národní úrovni aktivity, při nichž se přistěhovalci dostávají do styku s hostitelskou společností, zlepšovat životní podmínky a posílit na evropské úrovni rozměr integrace v politikách sociálního začleňování a sociální ochrany, podporovat výměnu informací a osvědčených postupů a podporovat nadnárodní spolupráci na regionální, místní a obecní úrovni mezi veřejnými orgány, soukromými podniky a občanskou společností, včetně sdružení přistěhovalců. „Musí být zajištěna ochrana svobody různých kultur a náboženství.“ Komise navrhuje rozvíjet na vnitrostátní úrovni konstruktivní mezikulturní dialog a fundovanou veřejnou rozpravu a podporovat Přílohy -

- 159/164


platformy dialogu napříč spektrem náboženských skupin a/nebo mezi náboženskými skupinami, a dále navrhuje napomáhat na evropské úrovni mezikulturnímu a mezináboženskému dialogu a pokračovat v rozvíjení dialogu s náboženskými a humanitárními organizacemi. „Účast přistěhovalců na procesu demokratizace a při formulování integračních politik podporuje jejich integraci.“ Komise navrhuje posílit na národní úrovni zapojení státních příslušníků nečlenských zemí EU do občanského, kulturního a politického života v hostitelské společnosti a podporovat dialog a konzultace s nimi, prosazovat aktivní občanství a vypracovat národní programy přípravy na občanství a naturalizační programy. Dále navrhuje zahájit na evropské úrovni studium/mapování uplatňování práv a povinností státních příslušníků nečlenských zemí EU v členských státech, podporovat vytváření platformy organizací přistěhovalců na úrovni EU a zkoumat, jakou hodnotu vytváří koncept aktivního občanství. Komise také navrhuje opatření na podporu soudržnějšího přístupu k integraci na úrovni EU. Na národní úrovni to znamená všeobecně podpořit integraci na všech úrovních příslušných politik a posilovat možnost koordinace národních integračních strategií na různých úrovních správy a – na úrovni EU – posilovat síť národních kontaktních míst a rozvíjet spolupráci mezi odpovědnými institucemi a poskytovateli služeb. Je také nutné provádět hodnocení a posílit na národní úrovni možnosti shromažďování, analýzy a rozšiřování statistik o integraci, vytvořit na evropské úrovni statistické nástroje a společné ukazatele a dále rozvíjet Evropskou migrační síť. Aby byl umožněn vývoj speciálních aktivit spolupráce, Komise předpokládá, že výsledky práce národních kontaktních míst budou sdělovány příslušným útvarům Rady, které se zabývají politikami souvisejícími s integrací. Národní kontaktní místa budou také pracovat na druhém vydání (2006) Příručky o integraci, které se zaměří na záležitosti bydlení a města, na přístup ke zdravotnickým a sociálním službám, na integraci na pracovní trh, na infrastrukturu integrace a ve svých analýzách řádně přihlédne k SZZ. Komise plánuje zahájit výběrové řízení na internetové stránky pro prezentaci evropských zkušeností s integrací přistěhovalců a zřídí Evropské fórum pro integraci na podporu účinného zapojení zúčastněných stran na úrovni EU. Hlavními úlohami fóra budou konzultace, výměna odborných znalostí a návrhy doporučení zveřejňované na internetových stránkách o integraci. Komise bude i nadále vypracovávat výroční zprávu o migraci a integraci, která je prostředkem umožňujícím monitorování dalšího vývoje integračních politik v Evropské unii. Souvislosti Přílohy -

- 160/164


Na základě žádosti Rady pro spravedlnost a vnitřní věci (SVV) z roku 2002 o založení vnitrostátních kontaktních míst pro integraci schválila Evropská rada v červnu 2003 na svém zasedání tento mandát a vyzvala Komisi, aby předkládala výroční zprávy o migraci a integraci. . Komise ve svém sdělení o přistěhovalectví, integraci a zaměstnanosti zaujala k integraci holistický přístup. V listopadu 2004 bylo zveřejněno první vydání Příručky pro tvůrce politiky a odborníky na integraci. Haagský program přijatý na zasedání Evropské rady ve dnech 4. až 5. listopadu 2004 zdůraznil, že je nutné zesílit koordinaci vnitrostátních integračních politik a iniciativ EU v této oblasti. Za účelem podepření soudržného evropského rámce pro integraci státních příslušníků nečlenských zemí EU přijala Rada pro spravedlnost a vnitřní věci dne 19. listopadu 2004 společné základní zásady (SZZ). SOUVISEJÍCÍ PŘEDPISY Sdělení Komise Radě, Evropskému parlamentu, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů: Třetí výroční zpráva o migraci a integraci [KOM(2007)512 v konečném znění – dosud nezveřejněno v Úředním věstníku]. V září 2007 předložila Komise třetí výroční zprávu o migraci a integraci, která je pokračováním procesu monitorování politiky v oblasti přijímání a integrace státních příslušníků nečlenských zemí EU v EU. Zpráva poskytuje informace o zřízení rámce EU pro integraci do června 2007. Všeobecná podpora integrace se stává nedílnou součástí tvorby a realizace politik napříč celou řadou politik EU, přičemž sdělení oznamuje závazek Komise předložit nové iniciativy zaměřené na další rozvoj rámce EU. Zpráva rovněž obsahuje specifické informace o různých dimenzích integračního procesu ve členských státech za rok 2005 a první polovinu roku 2006. Pracovní dokument Komise – Druhá výroční zpráva o migraci a integraci ze dne 30. června 2006 [SEK(2006)892 – dosud nezveřejněno v Úředním věstníku].

Přílohy -

- 161/164


Příloha č. 7 Lekce 12: Zelená kniha o vzdělávání dětí z rodin migrantů http://europa.eu/legislation_summaries/education_training_youth/lifelong_learning/ef0002_en.htm

Archiv Tato zelená kniha zahajuje veřejnou konzultaci o politice vzdělávání dětí z rodin migrantů. Zabývá se situací v oblasti vzdělávání těchto dětí, politickými otázkami, které tato situace nastoluje, a možným způsobem řešení těchto otázek na národní a evropské úrovni. PŘEDPIS Zelená kniha ze dne 3. července 2008 – Migrace a mobilita: úkoly a příležitosti vzdělávacích systémů EU [KOM(2008) 423 v konečném znění – dosud nezveřejněno v Úředním věstníku]. SHRNUTÍ Tato zelená kniha zahajuje veřejnou konzultaci o politice vzdělávání dětí z rodin migrantů. Otázky řešené v rámci konzultace zahrnují politické výzvy a možné reakce na ně, roli Evropské unie (EU) v souvislosti těmito reakcemi a budoucí směrnici 77/486/EHS o vzdělávání dětí migrujících pracovníků. Pro účely této zelené knihy je pojem „děti z rodin migrantů“ chápán jako odkaz na všechny osoby žijící v některém z členských států EU, ve kterých se nenarodily. Patří sem jak občané EU, tak státní příslušníci třetích zemí. Výzva v oblasti vzdělávání Počet dětí z rodin migrantů, které se potýkají s jazykovými a kulturními rozdíly a jsou ve slabém sociálně-ekonomickém postavení, v posledních letech ve školách eskaloval. Tato situace se proto stala pro evropské vzdělávací systémy velkou výzvou. Vzdělávací systémy musí i nadále poskytovat vysoce kvalitní a spravedlivé vzdělání, a zároveň vyhovět potřebám různorodější populace. Vzdělání je klíčem k integraci a zaměstnatelnosti. Pokud systémy při řešení tohoto problému neobstojí, může dojít k prohlubování sociálních rozdílů, kulturní segregaci a konfliktům mezi etniky. Vysoký počet dětí z rodin migrantů představuje pro vzdělávací sektor problém na několika úrovních: Přílohy -

- 162/164


• Třída a škola: je třeba se přizpůsobit různorodosti mateřských jazyků, kulturních hledisek a

dovedností, vyvinout nové pedagogické schopnosti přizpůsobené těmto novým úkolům a nalézt nové způsoby navazování kontaktů s přistěhovaleckými rodinami a komunitami; • Školní systémy: je třeba předcházet rozdílům mezi školami následkem segregace na základě

sociálně-ekonomické situace. Mnoho dětí z rodin migrantů má ve škole v porovnání se svými vrstevníky slabší výsledky. Migrující žáci se méně často zapisují do institucí předškolního a vyššího vzdělávání. Podíl žáků předčasně ukončujících školní docházku je navíc u těchto dětí mnohem vyšší. V některých zemích se tyto problémy mezi první a druhou generací přistěhovalců zhoršily, což naznačuje, že se vzdělávacím systémům nedaří podporovat integraci. Znevýhodnění ve vzdělávání u dětí z rodin migrantů souvisí s několika faktory. Některé faktory jsou spojeny s individuální situací studentů, jako je: • jejich sociálně-ekonomická situace; • ztráta hodnoty jejich znalostí nebo nedostatečné uznávání jejich kvalifikace; • nedostatečná znalost jazyka hostitelské země; • nízká očekávání rodin a komunit;

absence vzorů. Údaje však také ukazují, že některé země jsou při snižování rozdílů mezi migrujícími a místními žáky úspěšnější než jiné, a dokládají tak, že politiky mohou mít na výsledky ve škole výrazný vliv. Segregace například představuje začarovaný kruh, který ovlivňuje motivaci dětí a jejich výsledky. Seskupování žáků podle schopností může mít podobné účinky. Výsledky mohou být také ovlivněny tím, do jaké míry jsou učitelé připraveni vypořádat se s rozmanitostí a jaké ambice mají pro své žáky. Řešení těchto problémů v rámci politik Bylo zjištěno, že tento problém lze nejlépe řešit politikami a přístupy, které kladou důraz na rovnost ve vzdělávání a které komplexně pokrývají všechny úrovně a prvky vzdělávacího systému. Členské státy přijaly konkrétní politické přístupy k jednotlivým aspektům problémů v oblasti vzdělávání, jako například: •

ustanovení, která podporují osvojení jazyka hostitelské země a země původu;

•

cílená podpora v podobě kvót, stipendií a grantů pro migranty a školy; Přílohy -

- 163/164


•

doplňující podpora při vzdělávání, druhá šance a vzdělávání dospělých;

•

preventivní strategie k zajištění integrovaného vzdělávání;

•

odborná příprava učitelů s cílem zajistit standardy kvality;

•

mezikulturní vzdělávání. Role EU Zatímco politika vzdělávání zůstává ve vnitrostátní pravomoci, členské státy vyjádřily zájem o vzájemnou spolupráci v otázce začleňování migrujících dětí. Komise může za tímto účelem hrát roli prostředníka. EU ve skutečnosti již podnikla kroky, které ovlivňují politiky členských států, a to zejména prostřednictvím:

•

Společného programu pro integraci;

•

Programu celoživotního vzdělávání;

•

Programu Mládež v akci;

•

Strukturálních fondů;

•

Evropského roku rovných příležitostí pro všechny (2007);

•

Evropského roku mezikulturního dialogu (2008). Komise kromě toho navrhne nový rámec pro otevřenou metodu koordinace v oblasti vzdělávání a odborné přípravy, která poskytuje členským státům fórum pro spolupráci. A konečně, v rámci konzultace je rovněž řešena budoucí role směrnice 77/486/EHS v národních politikách vzdělávání. Objevily se otázky týkající se provádění směrnice a oblasti její působnosti, a její přidaná hodnota v politice vzdělávání byla zpochybněna. Bude proto zvážena možnost novelizovat, zrušit nebo nahradit směrnici alternativním přístupem. Zelená kniha předkládá otázky sloužící jako vodítko při konzultaci, která zůstává otevřena do 31. prosince 2008. Závěry z konzultace budou zveřejněny v roce 2009.

Přílohy -

- 164/164


Příloha č. 8 Lekce 14: Česká republika Integrace cizinců na území České republiky

http://www.mvcr.cz/mvcren/article/integration-of-foreigners-within-the-territory-of-the-czechrepublic.aspx Koncepce integrace cizinců na území ČR Koncepce integrace cizinců byla přijata usnesením vlády ČR ze dne 11. prosince 2000 č. 1266. Vycházela ze Zásad koncepce integrace cizinců na území ČR přijatých usnesením vlády ČR ze dne 7. července 1999 č. 689, z vnitrostátní právní úpravy postavení cizinců v jednotlivých oblastech integrace cizinců a z mezinárodních dokumentů v dané oblasti. Aktualizovaná Koncepce integrace cizinců byla přijata usnesením vlády ČR ze dne 8. února 2006 č. 126. Usnesením vlády ČR ze dne 23. července 2008 č. 979 byla koordinační role při realizaci Koncepce integrace cizinců na území ČR převedena z Ministerstva práce a sociálních věcí na Ministerstvo vnitra. Koncepce integrace cizinců počítá od svého vzniku se zapojením řady resortů (MV, MPSV, MŠMT, MPO, MZD, MMR a MK) a dalších partnerů (kraje, NNO vč. organizací cizinců, sociální partneři atd.). Reaguje tak na skutečnost, že integrace cizinců je komplexní problematikou, která se dotýká mnoha oblastí. Zpráva o realizaci Koncepce integrace cizinců je každoročně předkládána vládě. V roce 2009 se jedná o usnesení vlády ČR ze dne 16. února 2009 č. 183 ke Zprávě o realizaci Koncepce integrace cizinců v roce 2008, která uvádí mj. také postup pro rok 2009. V roce 2010 se jedná o usnesení vlády ČR ze dne 22. března 2010 č. 224 ke Zprávě o realizaci Koncepce integrace cizinců v roce 2009 (pdf, 392 kB) a návrh dalšího postupu, která uvádí m.j. také postup pro rok 2010. Cílová skupina Základní cílovou skupinou integrace cizinců jsou občané třetích zemí pobývající legálně na území ČR. Do cílové skupiny nepatří státní občané členských států Evropské unie ani žadatelé o mezinárodní ochranu. Pro integraci azylantů jsou určena specifická opatření Státního integračního programu. Koordinace politiky integrace v gesci MV Politika integrace cizinců je vnímána jako nedílná součást legální migrační politiky a musí na vývoj migrace reagovat. Politika integrace cizinců bude nadále zaměřena nejen na podporu začlenění legálně pobývajících cizinců do společnosti, ale zejména na prevenci případných problémů v oblasti imigračních komunit a jejich vztahu s majoritou. Cílem všech aktivit integrační politiky je předcházet vytváření uzavřených komunit imigrantů, společenské izolaci a sociálnímu vyloučení cizinců. Politika integrace cizinců bude nadále spočívat především na principech: •

Přílohy -

praktické spolupráce všech, kdo mohou přispět k úspěšnému průběhu integrace, - 165/164


•

efektivity integračních opatření,

•

zvyšování informovanosti všech aktérů v procesu integrace,

•

jasných a uchopitelných výsledků všech integračních aktivit,

•

nových nástrojů (přímá spolupráce s obcemi, emergentní projekty),

•

podpory rozvoje občanské společnosti – zejména pak v regionech v souvislosti s vytvářením regionálních integračních center.

Priority integrace cizinců Cílená specifická opatření, která mají sloužit jako klíčové předpoklady úspěšné integrace cizinců v ČR, jsou: •

znalost českého jazyka cizinci

•

ekonomická soběstačnost cizince

•

orientace cizince ve společnosti

•

vzájemné vztahy cizinců a majoritní společnosti.

Činnost obcí, krajů a nestátních neziskových organizací Integrace je procesem uskutečňujícím se v místech usídlení či pracovních aktivit cizinců, tedy na regionální a lokální úrovni. Obce a kraje zároveň hrají důležitou roli při poskytování zpětné vazby ústředním orgánům státní správy o fungování integrační politiky, o situaci a postavení cizinců na daném území a o problémech, která v procesu integrace cizinců vyžadují řešení. Z hlediska efektivního fungování integrace je zapojení lokální úrovně do tvorby a realizace politiky integrace cizinců nezbytné. Výrazem snahy Ministerstva vnitra přenést konkrétní opatření k integraci na úroveň regionů je podpora zřizování regionálních Center na podporu integrace cizinců (Integrační centra), zčásti financovaných z prostředků Evropského fondu pro integraci příslušníků třetích zemí (EIF) Od září 2009 zahájila činnost Centra v prvních šesti krajích (Plzeňském, Pardubickém, Moravskoslezském, Zlínském, Jihomoravském a Ústeckém), postupně budou zřízena ve všech krajích ČR. Centra plní funkci informačního střediska pro cizince a nástroje pro nastavení a realizaci integrační politiky v krajích. Cílem Center je zajistit v provázanosti s kraji poradenství pro cizince, kurzy a další preventivní činnost, permanentní monitoring situace a podporu rozvoje občanské společnosti; dále vytvořit regionální poradní platformu pro integraci. Další informace lze nalézt na webových stránkách Center na podporu integrace cizinců a Jihomoravského kraje – Jihomoravské centrum na podporu integrace cizinců. Ministerstvo vnitra iniciovalo realizaci emergentních projektů zajišťujících komplexní integrační opatření k řešení kritické situace ve některých městech s významným počtem zahraničních pracovníků. Tyto projekty reagují na nezvládnuté problémy v důsledku skokového nárůstu počtu cizinců, propouštění zahraničních pracovníků, vzniku uzavřených komunit a narůstajícího napětí mezi cizinci a místními obyvateli. Během roku 2009 se emergentní projekty realizovaly v Plzni, Havlíčkově Brodě, v Pardubicích a v městských částech Praha 14, Praha 12 a Praha - Libuš. V Plzni se v září 2009 uskutečnila pod patronátem Ministerstva vnitra první konference na území ČR Přílohy - 166/164 -


k integraci na lokální úrovni – Konference statutárních měst řešících integraci cizinců na úrovni samospráv. Nezastupitelnou úlohu v oblasti integraci cizinců mají nestátní neziskové organizace (NNO). V rámci Koncepce integrace cizinců je podporován vznik, činnost a rozvoj těchto organizací, vytvářejí se podmínky pro jejich aktivní účast při integraci cizinců. Činnost NNO v oblasti podpory integrace cizinců je finančně podporována z prostředků státního rozpočtu (dotace resortů), z prostředků Evropského fondu pro integraci státních příslušníků třetích zemí (EIF) a dalších fondů EU, resp. EHS. Informace o cizincích a pro cizince Ministerstvo vnitra a Ministerstvo práce a sociálních věcí průběžně aktualizují společné webové stránky Cizinci v České republice (www.cizinci.cz), které poskytují pracovníkům státní správy i dalším subjektům přístup k potřebným dokumentům a kontaktům a poskytují nezbytné informace umožňující jednotný postup v realizaci integrace cizinců v ČR. Ministerstvo vnitra vydalo aktualizovanou příručku Informace pro cizince s trvalým pobytem. Do konce roku 2009 bude vydána tiskem aktualizovaná Informační publikace pro cizince v pěti jazykových verzích. Další informace Další informace k tématu integrace cizinců lze např. získat na webových stránkách dalších participujících ministerstev (Ministerstvo práce a sociálních věcí, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, Ministerstvo průmyslu a obchodu, Ministerstvo zdravotnictví, Ministerstvo pro místní rozvoj, Ministerstvo kultury) a na stránkách Českého statiského úřadu a na Portálu veřejné správy ČR v sekci Cizinec.

Příklady zdrojů financování Veškeré informace o aktuálních zdrojích financování jsou zveřejněny na internetových stránkách www.cizinci.cz Státní rozpočet • ministerstva poskytují několik různých dotací v průběhu roku (např. dotace na sociální služby) •

Ministerstvo vnitra

•

Ministerstvo práce a sociálních věcí

•

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy

•

Ministerstvo kultury

•

Ministerstvo zdravotnictví

•

Ministerstvo pro místní rozvoj

•

Ministerstvo financí

•

Ministerstvo průmyslu a obchodu

EU finanční zdroje: Přílohy -

- 167/164


Program Solidarita a řízení migračních toků (2007-2013) - vedeného Ministerstvem vnitra http://www.mvcr.cz/clanek/obecny-program-solidarita-a-rizeni-migracnich-toku971865.aspx?q=Y2hudW09Mw%3d%3d Evropský fond pro integraci státních příslušníků třetích zemí-(IF) http://ec.europa.eu/ceskarepublika/press/press_releases/08081646_cs.htm

Evropský uprchlický fond (ERF) http://ec.europa.eu/ceskarepublika/press/press_releases/08081863_cs.htm

Evropský sociální fond (ESF) - spravuje Ministerstvo práce a sociálních věcí http://www.esfcr.cz/ Integrační centra

Integrační centra provozovaná Správou uprchlických zařízení

Centrum na podporu integrace cizinců – Pardubický kraj Boženy Němcové 2625 530 02 Pardubice Mgr. Ivona Baklíková ředitelka Mobil: +420 725 148 519 Tel.: +420 466 736 124 Tel./fax: +420 466 952 066 e-mail: [email protected] www.integracnicentra.cz Centrum na podporu integrace cizinců – Plzeňský kraj Resslova 14 301 00 Plzeň Mgr. Zuzana Sermešová ředitelka Mobil: +420 725 874 975 Tel./fax:: +420 377 223 157 e-mail: [email protected] www.integracnicentra.cz

Centrum na podporu integrace cizinců – Zlínský kraj Lorencova 3791 760 01 Zlín Bc. Roman Baláž ředitel Mobil: +420 725 148 515 Tel./fax: +420 577 018 651 Přílohy -

- 168/164


e-mail: [email protected] www.integracnicentra.cz Centrum na podporu integrace cizinců – Moravsko-slezský kraj Českobratrská 2227/7 702 00 Ostrava Bc. Kamil Vývoda ředitel Mobile: +420 725 148 522 Tel./fax: +420 596 112 626 e-mail: [email protected] www.integracnicentra.cz

Centrum na podporu integrace cizinců – Jihočeský kraj Kněžskodvorská 2296 37004 České Budějovice Mgr. Markéta Jindrová ředitelka Mobil: +420 725 339 386 Tel.: +420 387 202 508 Tel./fax: +420 387 735 285 e-mail: [email protected] www.integracnicentra.cz Centrum na podporu integrace cizinců – Karlovarský kraj Závodu Míru 876/3a 36017 Karlovy Vary Pavlína Hanková ředitel: Mobil: +420 725 339 387 [email protected] e-mail: www.integracnicentra.cz Centrum na podporu integrace cizinců – Liberecký kraj Hanychovská 622 460 07 Liberec Petra Sovová, DiS ředitel: Mobil: +420 725 339 388 Tel.: +420 482 313 064 Tel./fax: +420 482 313 825 e-mail: [email protected] www.integracnicentra.cz

Centrum na podporu integrace cizinců – Olomoucký kraj Tř. Kosmonautů 1085 77900 Olomouc Mgr. Jan Mochťák ředitel: Tel.: +420 585 204 686 Přílohy -

- 169/164


Tel./fax: +420 585 242 383 [email protected] e-mail: www.integracnicentra.cz

Integrační centra zřizovaná Jihomoravským krajem:

Centrum na podporu integrace cizinců – Jihomoravský kraj Mezírka 1 602 00 Brno Mgr. Kateřina Zouharová ředitel: Tel./fax: +420 533 433 540 e-mail: [email protected] Úřední hodiny: Úterý Středa

6:30 – 12:00 12:30 – 18:30 9:00 – 13:00 13:30 – 18:30

Integrační centra zřizovaná Úřadem vlády:

Centrum na podporu integrace cizinců - Ústí nad Labem Velká Hradební 33 400 21 Ústí nad Labem Tel.: 475 216 536 email: [email protected] www.p-p-i.cz Úřední hodiny: Po 9:00 – 19:00 Út 9:00 – 19:00 St 9:00 – 19:00 Čt 9:00 – 19:00 Pá 9:00 – 16:00 Abecední seznam vybraných neziskových organizací působících na poli integrace: Centrum pro integraci cizinců Kontakt

Kubelíkova 55, 130 00 Praha 3 Telefon: 222 713 332 e-mail: [email protected] Web: http://www.cicpraha.org Charita Česká republika Kontakt

Vladislavova 12, 110 00 Praha 1 Přílohy -

- 170/164


Telefon: 296 243 330 e-mail: [email protected] Web: http://www.charita.cz Organizace pro pomoc uprchlíkům, o. s. Kontakt Kovářská 4, Praha 9 Telefon: 284 683 714, 284 683 545 e-mail: [email protected] Web: http://www.opu.cz

Poradna pro integraci, občanské sdružení Kontakt Senovážná 2, 110 00 Praha 1 Telefon: 224 233 034, 224 216 758 e-mail: [email protected] Website: http://www.p-p-i.cz Sdružení pro integraci a migraci Kontakt Senovážná 2, 110 00 Praha 1 Telefon: 224 224 379 e-mail: [email protected]

Web: http://www.migrace.ecn.cz

SOZE Kontakt

Mostecká 5, 614 00 Brno Telefon: 545 213 643, 545 536 356 e-mail: [email protected] Web: http://www.soze.cz

SOZE kancelář v Olomouci Ostružnická 28, 779 00 Olomouc Telefon: 585 242 535 e-mail: [email protected] Komunitní centrum InBáze / o.s. Berkat Kotnakt Legerova 50, 120 00 Praha 2 Telefon: 224 941 415, 739 037 353 e-mail: [email protected] Web: http://www.inbaze.cz, http://www.berkat.cz

Český helsinský výbor

Přílohy -

- 171/164


Kontakt Štefánikova 216/21, 150 00 Praha 5 Telefon: 220 515 188 e-mail: [email protected] Web: http://www.helcom.cz Slovo 21 Kontakt Francouzská 2, 120 00 Praha 2 Telefon: 222 520 037 e-mail: [email protected] Web: http://www.slovo21.cz

Evropská kontaktní skupina v ČR Kontakt Žitná 45, 110 00 Praha 1 Telefon: 222 211 799, 774 454 560 e-mail: [email protected] Web: http://www.ekscr.cz

Multikulturní centrum Praha Kontakt Vodičkova 36, 116 02 Praha 1 Telefon: 269 325 345 e-mail: [email protected] Web: http://www.mkc.cz

Most pro lidská práva Kontakt 17. listopadu 216, 530 02 Pardubice Telefon: 467 771 170 e-mail: [email protected] Web: http://www.mostlp.org

Meta o.s. – Sdružení pro příležitosti mladých migrantů Kontakt Rumunská 29, 120 00 Praha 2 Telefon: 222 521 446 e-mail: [email protected] Web: http://www.meta-os.cz

OBERIG o.s. Kontakt Informační a vzdělávací středisko pro cizince „Slovanský dům“ Horova 8, 400 01 Ústí nad Labem Telefon: 475 205 721, 774 909 018, 773 909 018 email: [email protected] Web: http://www.oberig.cz

Seznam kontaktů oddělení cizinecké policie, úřadů práce, krajských orgánů a poboček odboru azylové a migrační politiky MV ČR Přílohy -

- 172/164


Cizinecká policie Cizinecká policie je samostatnou divizí Policie České republiky a její kompetence zahrnují vydávání povolení pro vstup a pobyt cizinců v České republice. Ředitelství služby cizinecké policie Olšanská 2, 130 00 Praha 3 Telefon: 974 841 219 Informační linky: 974 841 356, 974 841 357 Web: http://www.policie.cz

Ředitelství cizinecké policie v Praze Následující oddělení spadají do tohoto krajského ředitelství služby cizinecké policie: Praha, Benešov, Beroun, Kladno, Kolín, Kutná Hora, Mělník, Mladá Boleslav, Nymburk, Prahavýchod, Praha-západ, Příbram, Rakovník Kontakt Olšanská 2, 130 00 Praha 3 Telefon: 974 820 229 Ředitelství cizinecké policie v Hradec Králové Havlíčkův Brod, Hradec Králové, Chrudim, Jičín, Náchod, Pardubice, Kostelec nad Orlicí, Semily, Svitavy, Trutnov, Ústí nad Orlicí. Kontakt Bidlova 477, 501 01 Hradec Králové Telefon: 974 520 225 Ředitelství cizinecké policie v Ústí nad Labem Česká Lípa, Děčín, Chomutov, Jablonec nad Nisou, Liberec, Litoměřice, Louny, Most, Teplice, Ústí nad Labem. Kontakt Masarykova 27, 400 02 Ústí nad Labem Telefon: 974 420 340-5 Ředitelství cizinecké policie v Českých Budějovicích České Budějovice, Český Krumlov, Jindřichův Hradec, Pelhřimov, Písek, Prachatice, Strakonice, Tábor. Kontakt Pražská 558, 370 74 České Budějovice Telefon: 974 220 229, 387 428 506, 387 424 731

Ředitelství cizinecké policie v Plzni Domažlice, Cheb, Karlovy Vary, Klatovy, Plzeň-jih (Plzeň-south), Plzeň-město (the city of Plzeň), Plzeň-sever (Plzeň-north), Rokycany, Sokolov, Tachov. Kontakt Slovanská alej 26, 307 51 Plzeň Telefon: 974 320 229

Ředitelství cizinecké policie v Brně Brno-město, Brno-venkov, Blansko, Břeclav, Hodonín, Jihlava, Kroměříž, Třebíč, Uherské Hradiště, Vyškov, Vsetín, Zlín, Znojmo, Žďár nad Sázavou. Kontakt Kopečná 3, 602 00 Brno Telefon: 974 620 229

Přílohy -

- 173/164


Ředitelství cizinecké policie v Ostravě Bruntál, Frýdek Místek, Jeseník, Karviná, Nový Jičín, Olomouc, Opava, Ostrava, Prostějov, Přerov, Vyšní Lhoty, Šumperk. Kontakt Milíčova 20, 728 51 Ostrava Telefon: 974 720 229

Kontaktní informace na inspektoráty cizinecké policie v Praze a v Brně jsou uvedeny níže: Krajská ředitelství cizinecké policie pracují rozptýleně na území České republiky jako tzv."inspektoráty cizinecké policie". Tyto útvary se zabývají z významné části prací spojenou s pobytem cizinců na území Česká republika. Přesnou definici agendy podle lokalit podává zákon č. 326/1999 Sb. Sb., o pobytu cizinců na území Česká republika, ve znění pozdějších předpisů. Kompetence krajských ředitelství cizinecké policie a inspektorátů jsou uvedeny v článku 164, odst. 1-2 a čl. 164, odst. 3, resp. Inspektorát cizinecké policie v Praze Koněvova 188/32, 130 51 Praha 3 Telefon: 974 820 400-2, 974 820 409 Fax: 974 820 421 e-mail: [email protected] Úřední hodiny: Po – Čt: 7:30-18:00 Kancelář Praha 4 Address: Sdružení 1, 140 00 Prague 4-Pankrác Telefon: 974 820 817 Fax: 974 820 827 Út a Čt: 7:00-15:00 E-mail: [email protected] Úřední hodiny: Po a St: 7:30-17:00 Kancelář Praha 3 Olšanská 2, 130 52 Prague 3 Telefon: 974 820 409 Fax: 974 820 063 E-mail: [email protected] Úřední hodiny: Monday and Wednesday 7:30-17:00 Tuesday and Thursday 7:00-15:00 Closed on Fridays Inspektorát cizinecké policie Praha- západ Zborovská 1505, 150 00 Praha 5-Smíchov Telefon: 974 882 690-1 Fax: 974 882 689 e-mail: [email protected] Úřední hodiny: Po- St: 8:00-17:00 Kancelář Zdiby Přílohy -

- 174/164


Pražská 180, 250 66 Zdiby Telefon: 974 820 951-8 Fax: 284 890 925 e-mail: [email protected] Úřední hodiny: Po – St: 8:00-17:00 Inspektorát cizinecké policie Brno Kancelář (pro přicházející ze třetích zemí a rodinné příslušníky přicházejících z členských zemí) Kopečná 3, 602 00 Brno Telefon: 974 620 271 Fax: 974 620 274 e-mail: [email protected] Úřední hodiny: Po – St: 8:00-17:00 Pá: 8.00 – 12.00 Kancelář - pro přicházející z EU Cejl 62b, 602 00 Brno Telefon: 974 628 131 Fax: 974 628 140 e-mail: [email protected] Úřední hodiny: Po – St: 8:00-17:00 Pá: 8:00 – 12:00 Kontaktní informace na příslušné inspektoráty cizinecké policie jsou k nalezení nawebových stránkách Policie ČR: http://www.policie.cz ►Útvary Policie ČR ►Celorepublikové útvary). Úřady práce Úřady práce mají na starost udělování povolení cizincům za účelem jejich práce v ČR. Kontaktní informace na všechny úřady práce jsou k nalezení na webových stránkách MPSV: http://portal.mpsv.cz Krajské úřady Krajský úřad je jedním z regionálních orgánů odpovědných za celkový rozvoj daného kraje a za poskytování pomoci lidem žijícím v tomto regionu. Mezi povinnosti krajského úřadu patří zejména: vytváření podmínek pro rozvoj sociální péče, reakce na potřeby v oblasti ochrany a podpory zdravých životních podmínek, dopravy a přístupnosti, dostupnosti informací, školení a vzdělávání, kulturního rozvoje a ochrany veřejného pořádku. Kontaktní informace na krajské úřady jsou k nalezení na: http://portal.gov.cz Krajský úřad Odbor azylové a migrační politiky MV ČR

S účinností od 1. ledna 2009, Odbor azylové a migrační politiky Ministerstva vnitra (dále jen OAMP MV ČR), je příslušný správní orgán oprávněný zpracovávat všechny typy žádostí o povolení trvalého pobytu na území České republiky. Pro tento účel, byly zřízeny příslušné regionální pobočky OAMP MV ČR, umožňující cizincům podat své žádosti o trvalé povolení k pobytu a Přílohy -

- 175/164


umožňující cizím státním příslušníkům, kteří již povolení k trvalému pobytu, aby dodržovali své povinnosti a hlásili změny podle zákona o pobytu cizinců. Podrobnější informace o příslušné regionální pobočce OAMP MV ČR naleznete na webových stránkách Ministerstva vnitra na: http://www.mvcr.cz

Přílohy -

- 176/164

164

Recommend Documents