16 17

editorial:

obsah: Na obálce Klára Apolenářová jako modelka při Theatre Fashion Show

zoom:

Andrea Smejkalová v baletním sále / 2–3

ženská šatna:

Na obálce sopranistka Janáčkovy opery Daniela Straková-Šedrlová s dcerou Terezkou

Markéta Habalová, Daniela Straková-Šedrlová, Tereza Grygarová / 4–8 Dělat umění a mít rodinu je umění

aplaus: Karel Audy / 8–10 Umínil jsem si, že budu dělat balet

2–3 Sólistka baletu Národního divadla Brno Andrea Smejkalová pózuje v baletním sále NDB

kauza: Nabucco / 12–13 Na sklonku léta mě Daniel Dvořák pověřil vedením činohry NDB. Do divadla jsem přicházel se smíšenými pocity – jednak jsem ještě v té době musel dokončit inscenaci Deník krále v „konkurenčním“ brněnském Městském divadle, a jednak nebyla pověst brněnského „národního“ v té době zrovna nejlepší. Byl jsem velmi zvědavý, s jakými lidmi se zde setkám, jaká je vlastně v tomto divadle atmosféra. Nejlépe totiž člověk pozná divadlo při práci. Ředitel NDB Daniel Dvořák hned zpočátku vytvořil plán většího přiblížení se našim divákům a řadu z těchto projektů (Mikulášská nadílka, Rybova Česká mše vánoční) dostala za úkol zprodukovat právě činohra. Především na České mši vánoční, která byla naplánována v krkolomně krátkém čase, se začalo ukazovat, jak spolu jednotliví zaměstnanci NDB na různých úrovních dokáží komunikovat. Zpočátku nikdo moc nevěřil, že se Rybova Česká mše vánoční nakonec stane divácky a ekonomicky tak vděčnou akcí. Přesto lidé nasadili všechny síly a podařilo se našim divákům připravit důstojné a hluboké vánoční zážitky v jedné z nejkrásnějších moravských a českých divadelních budov. Stálo to za to. Atmosféra často tak hektických Vánoc, podpořená i celou řadou dalších interních divadelních aktivit, vánočních setkání a podobně, se v našem divadle nakonec pro mnohé z nás proměnila v čas, kdy jsme spolu mohli strávit nezapomenutelné sváteční chvíle. Přišel Nový rok a… zase rána, jak blesk z čistého nebe – hromadné focení! Do mrazivého lednového pondělního rána však vyrazilo přes pět set zaměstnanců NDB, přičemž nikdo z nás (snad kromě toho, kdo tuto věc vymyslel) netušil, že touto na první pohled tak jednoduchou, pro někoho třeba i banální akcí získá naše divadlo v příštích dnech pro sebe doslova neuvěřitelný mediální prostor. Nehledě k tomu, že celé „focení“ mělo nezanedbatelné další efekty: společně se zde například vůbec poprvé setkali zaměstnanci NDB, kteří v divadle desítky let pracují. Ředitel NDB s megafonem v ruce manévroval a organizoval velké skupiny lidí jako na začátku nějaké bitvy. A celková atmosféra se nakonec proměnila ve velký radostný novoroční happening. Jako režisér a šéf činohry jsem však především potřeboval zjistit, jaká je úroveň a reálné možnosti souboru činohry. Při zkoušení inscenace Královna Margot jsem si ověřil, že tento soubor má velkou vnitřní sílu a že je v něm i kolem něj mnoho talentovaných a obětavých lidí, s nimiž má cenu jít do velkých budoucích tvůrčích a duchovních dobrodružství. Zdenek Plachý, šéf činohry Národního divadla Brno

Každé město má svoji operu. Brno má Nabucca

j. h.: Ondřej Havelka / 14 Další režijní počin známého entertainera v Janáčkově divadle

4–8 Zahlédli jste někdy herečku, která vyletěla ze školy s koloběžkou v ruce a rozjela se ďábelskou rychlostí k Mahenově divadlu na zkoušku?

Brno plus: Iva Valešová / 16–17 Potřebuji slunce!

Gourmet: Zuzana Ščerbová / 18 Snadné, rychlé, italské – baklažánové pokušení

8–10 Od letošní sezóny je Karel Audy čerstvým sólistou baletu Národního divadla Brno…

Program březen–duben 2008: Janáčkovo divadlo, Mahenovo divadlo (+malá scéna), REDUTA / 21–27

Stanislav Fišer: Muzikálová legenda / 28

16–17 Iva Valešová nemá ráda zimu. Ráda se totiž posadí na lavičku a jen tak chvíli vdechuje život…

Společenský kaleidoskop: Trialog, Mozart v Redutě a další… / 29–30

Horoskop/jubilea: Výročí významných osobností NDB / 31

Fotka na závěr: Královna Margot / 32

8–10 Jak chutná lehké italské jídlo, když je uvaří půvabná herečka Národního divadla Brno?

DiVA… (divadlo jako životní styl) – dvouměsíčník Národního divadla Brno, ředitel Daniel Dvořák, NDB je příspěvková organizace, jejímž zřizovatelem je Statutární město Brno, primátor Roman Onderka Dvořákova 11, 657 70 Brno, tel.: 542 158 111, www.ndbrno.cz Realizace Agentura Větrné mlýny Design: www.vetrnemlyny.cz Náklad: 4000 výtisků ročník I., číslo 02 (březen–duben 2008) MK ČR E11077 ISSN 1803-0408 ERRATA: V minulém čísle jsme uvedli špatný letopočet narození módní návrhářky Marie Zelené. Narodila se roku 1965, takže jsme jí omylem přidali 11 let života. Za toto pochybení se omlouváme.

zoom

text Tereza Semotamová, foto NDB – Jana Halová

Andrea Smejkalová pózuje v baletním sále budovy Národního divadla Brno na Dvořákově ulici 11. Tuto budovu NDB využívá od roku 1947, své sídlo zde má především administrativa divadla a jeho ředitelství. Baletní sál mezi kancelářemi, účtárnou a ředitelnou je největším ze čtyř baletních sálů Národního divadla Brno, jeho rozměry jsou 18×14 metrů. Sál má 16 zrcadlových desek, podlaha je z černého linolea a najdete tu klavír značky Scholze und Söhne. 2

DiVA... divadlo jako životní styl březen/ duben 2008

Andrea (24) vystudovala brněnskou Taneční konzervatoř, poté nastoupila do baletního souboru NDB, kde od sezóny 2006/2007 působí jako sólistka. Za svou práci získala řadu prestižních ocenění (např.: Philip Morris Poupě baletu, 2005). Co Andrea Smejkalová nacvičí ve zkušebně, to večer předává divákům na prknech Janáčkova divadla. Můžete ji vidět jako Frýgii ve Spartakovi, tančí hlavní ženskou postavu v baletu Romeo a Julie a Raymondu ve stejnojmenném baletu. DiVA... divadlo jako životní styl březen/ duben 2008

3

ženská šatna:

text Tereza Semotamová, foto NDB – Pavol Juráš

Markéta Habalová, Daniela Šedrlová-Straková, Tereza Grygarová Rusalka děkující se publiku sice ještě stojí na prknech jeviště, ale v myšlenkách už je u plotny s bůčkem, zelím a knedlíky k zítřejšímu obědu. Zahlédli jste někdy herečku, která vyletěla ze školy s koloběžkou v ruce a rozjela se ďábelskou rychlostí k Mahenově divadlu na zkoušku? My ano. Dělat divadlo a mít rodinu je totiž umění.  4



5

ženská šatna: Tereza Grygarová (1974) vystudovala činoherní herectví na JAMU. Po absolutoriu přijala angažmá v činohře NDB, poté žila v Itálii, kde spolupracovala s filmem a televizí. Od roku 2004 je opět v angažmá NDB. Můžete ji vidět jako Melánii Galattisovou ve Škole manželů nebo jako Jindřišku de Nevers v Královně Margot. Daniela Straková-Šedrlová (1967) byla po absolvování brněnské konzervatoře jeden rok členkou operního studia při ND v Praze, odkud byla vyslána na studijní pobyt do Itálie. Od r. 1992 je sólistkou ND Brno. V současné době zpívá Dvořákovu Rusalku, Zerlinu v Mozartově Donu Giovannim a Mimi v Pucciniho Bohémě. Markéta Habalová (1977) vystudovala brněnskou taneční konzervatoř. Hned po absolutoriu nastoupila do angažmá NDB jako členka baletního souboru. Věnuje se také taneční choreografii, na Mezinárodní baletní soutěži obdržela 1. prémii za současnou choreografii. V současné době tančí v baletu Tango, Spartakus, Svěcení jara nebo Raymonda.

Daniela Šedrlová-Straková s dcerou Terezkou



V SEDMÉM MĚSÍCI NA JEVIŠTI „Když jsem studovala, myslela jsem si, že budu třeba učit na hudební škole. Časem jsem získávala své první role a začalo mě to hrozně bavit, propadla jsem tomu,“ vypráví operní zpěvačka Daniela Šedrlová-Straková o začátcích ve světě opery. Po studiích na Janáčkově akademii ještě tři roky studovala operu v Itálii, než v roce 1992 zakotvila opeře Národního divadla Brno. „Po přijetí do divadla mně několik let trvalo, než jsem se srovnala s životem profesionála, o dětech a rodině jsem neuvažovala. Poté jsem se seznámila s mým nastávajícím mužem, ale celkem dlouho nám trvalo, než jsme se rozhodli, že se vezmeme. Pak dlouho nic, až jsem zjistila, že čekám dítě.“ Čtyři měsíce o tom v divadle neměl nikdo ani potuchy, když se to ostatní dověděli, byla to pro ně, stejně jako pro Danielu, milá zpráva. Život zpěvačky a nastávající matky se neproměnil ze dne na den. Dál hrála a v Kouzelné flétně zpívala ještě v sedmém měsíci. „Prostě mi trochu povolili kostým,“ dodává s úsměvem Daniela. „Terezka se narodila v květnu na konci sezóny,“ vzpomíná Daniela na chvíle nejdůležitější pro každou ženu. „S vedením jsme řešili, kdy znovu nastoupím. Traduje se, že se nemá zpívat, dokud se kojí. Má profesorka ale ordinovala jinou kúru. Pomalý rozjezd, postupný návrat k opeře a už v prosinci jsem zpívala premiéru.“ ZKOUŠKY, KOJENÍ A DRUHÝ FAGOTISTA Je pravda, že když člověk z divadelního chodu vypadne, necvičí a nemá nad sebou bič v podobě termínu premiéry, tak zvolní a nesnaží se nijak udržovat. „Aspoň já jsem ten typ,“ prozra-

6


zuje Daniela. Jakmile se začalo zkoušet, začal kolotoč velkého plánování, který trvá už téměř šest let. „Byli jsme s manželem rozhodnutí, že pro Terezku nechceme žádnou paní na hlídání. Manžel hraje v orchestru na fagot, takže když jsem já měla představení, musel být někdo doma s Terezkou. Naštěstí jsou v orchestru fagotisté dva a ve většině představení je potřeba pouze jeden.“ Druhý fagotista se ukázal být kolegou k nezaplacení a mladé rodině pokaždé vyšel vstříc, takže rytmus divadla a hlídaní malé Terezky šlo snadno skloubit. „Ráno jsem Terezku nakojila, odjela do divadla na zkoušku, už ve dvanáct jsem poprosila režiséra, že musím domů kojit, pak zpátky na zkoušku. A večer zase zpět, buď na zkoušku nebo na představení.“ Zní to neuvěřitelně, ale fungovalo to. Jediné hlídání, které kdy malá Terezka zažila, byly občasné návštěvy babičky, protože v některém představení jsou oba fagotisté přece jen potřeba. ŽENSKÉ PRÁVO NA MANAŽERSKÝ CERTIFIKÁT Stejně jako Daniela i herečka Tereza Grygarová musí neustále plánovat. S dnes už bývalým manželem, rovněž členem Mahenovy činohry, Janem Grygarem, mají ve střídavé péči šestiletého syna Kryštofa. „Základem střídavé péče je komunikace. Kryštof má vlastně dva domovy, všechno dvakrát. To, kde zrovna je, záleží na tom, kdo z nás hraje – většinou ale oba, dále jak kdo chce trávit večer nebo co zrovna chce nebo potřebuje Kryštof.“ Některé děti věčné střídaní domovů a zvykání si na nové prostředí špatně snáší, malý Kryštof ale všechno zvládá v pohodě.

Tereza upozorňuje na to, že základem úspěchu je dobrá komunikace obou rodičů a podřízení zájmů dítěti. „Když si dělám rozvrh práce, třeba dabingu, musím se řídit nejen tím, kdy mám zkoušku či představení v divadle, ale taky dokdy je Kryštof ve školce, kdy má jeho táta volno a co tou dobou dělá můj přítel.“ Hlavní náplní práce herečky-matky je tedy všechno obvolat, synchronizovat a naplánovat do nejmenších detailů. „V Americe přišli na to, že ženská po mateřské má právo na manažerský certifikát. Nemám nic proti chlapům, ale je vědecky dokázáno, že oni prostě nejsou schopni dělat dvě či tři věci současně, ženy to svedou,“ chápavě popisuje Tereza muže a rozdíly mezi pohlavími. Dítě a divadlo jsou prostě vrcholový management, kde jedině dobrý plán zúročí úspěch. SMĚR: ŠKOLKA – DIVADLO A ZPĚT. NA KOLOBĚŽCE! Tereza Grygarová otěhotněla v době, kdy žila v Itálii, kde točila celovečerní filmy, pohádky a seriály. Slibně rozběhnutá kariéra herečky se na mateřské ocitla na bodu mrazu. Známé pravidlo odmítnutá nabídka znamená, že už další nepřijde se potvrdilo i v jejím případě. Tereza však nerezignovala, naučila se italsky a po návratu do Brna se přihlásila na Filozofickou fakultu, kam byla přijata. Brzy přišlo i divadelní angažmá v Národním divadle Brno. Terezin běžný den vypadá jako ztřeštěná road movie. Ráno s Kryštofem do školy, rychle na italštinu a pak rychle na koloběžce budovy Mahenova divadla za zkoušku. „Z Veveří je to do divadla z kopce, člověk se nemusí dřít a je to rychlé,“ popisuje Tereza výhody nevšední-

ho dopravního prostředku. Večer bývá buď představení nebo i další zkouška. Každopádně milovaná italština zatím trpí nejvíce. „Učím se kdekoli, v tramvaji, doma, když mám chvilku klidu, někdy kvůli tomu i vstanu o hodinu dřív než ostatní. V jednom představení mám pouze malou roli, takže před výstupem a po výstupu se můžu taky učit.“ KARIÉRU BEZ PŘERUŠOVÁNÍ Markéta Habalová, členka baletního souboru Národního divadla Brno, zatím děti nemá. V Brně se narodila a vyrostla, takže má takříkajíc výhodu domácího hřiště. Zatím bydlí u rodičů, ale nebude to zřejmě na dlouho. „Na jednu stranu je pohodlné žít s rodiči, doma je většinou navařeno, nakoupeno, uklizeno, ale chci mít soukromí a klid a poskytnout ho i rodičům. V současné době opravuji byt, do kterého se v nejbližší době nastěhuji.“ Kariéra baletek a hereček může být na první pohled podobná, lesk ramp a neutuchající potlesk publika i přízeň obdivovatelů. Kariéra baletky se však liší načasováním rodinného života. „Podle mě je dobré mít děti co nejdřív a potom si prožít kariéru tanečnice v klidu bez přerušování. Někdo se rozhodne, že počká na konec kariéry, a pak do toho praští, ale to může být pozdě.“ Markéta Habalová, Daniela Šedrlová-Straková i Tereza Grygarová znají přímo ze svého okolí mnoho případů ambiciózních žen, které čekaly, čekaly, až se rodiny nedočkaly. Mnohdy je takový nezdar spojen se zatrpklostí nejen vůči divadlu, ale třeba i celému světu. „Jde samozřejmě o ambice. Někdo je rád, že tančí a nebrousí si zuby na hlavní roli, někdo zase pořád čeká na svoji velkou šanci a nechce ji propást, takže si říká, že ještě vydrží sezónu a další a další, a nakonec zjistíte, že jste v divadle třináct let jako já,“ sčítá Markéta působení v tanečním ansámblu NDB. Nikdo nedovede přesně říct, jak dlouho lze v baletních piškotech zůstat v kondici a tančit první ligu. „Někdo musí v pětadvaceti na operaci, třeba kolene, někdo je po třiceti ještě na vrcholu tvůrčích sil. Často přemýšlím nad tím, co mě ještě čeká,“ směje se Markéta a dodává: „Začít s baletem je jeden velký životní krok, ale pověsit tanec na hřebík je asi ještě větší krok, málokdo nadobro ze scény odtančí s úsměvem.“ DŮCHODY BALETKÁM! Být baletkou znamená v praxi dennodenně prožívat plné nasazení, každodenní vypětí a dril. Poté, co tanečníci ukončí kariéru, mívají mnohdy zdravotní problémy a není pro ně tedy úplně jednoduché včlenit se do „normální“ společnosti, která se neřídí divadelním chodem. Dříve byl baletkám vyplácen důchod, ten však byl po revoluci zrušen. „Jeden bývalý kolega

Tereza Grygarová a její syn Kryštof

teď jezdí s tramvají, někdo už během práce tady v divadle studuje, třeba i práva, což obdivuji. Jiná bývalá kolegyně si troufla dokonce na medicínu,“ popisuje Markéta Habalová ubírání se kolegů po konci profesní dráhy. Obvyklejší je však u tance zůstat a působit, třeba v roli pedagoga. Nejtěžší je zvyknout si na úplně nové životní tempo, bez premiér, aplausů a věčného nedostatku času. Markéta má za sebou událost, která ji na případný konec kariéry předpřipravil. Jako by ji osud chtěl upozornit na to, že svět není jen jeviště. Před sedmi lety měla nehodu, při které si poranila nohu, následně prodělala pět operací. „Vůbec jsem nevěděla, jestli ještě budu tančit. Měla jsem jediný cíl: dostat se opět do formy, což se mi povedlo a jsem za to vděčná.“ V té době si mladá baletka kladla otázky, kudy se vydá, když pro ni boční dveře do divadla zůstanou zavřené. „Možná taneční choreografie, té se už nějakou dobu věnuji. Několik choreografií jsem dělala pro své kolegy na taneční soutěže a další pro taneční skupinu, kterou jsem několik let vedla. Po nehodě jsem hodně chodila na rehabilitace a myslím, že by mě zajímala i fyzioterapie.“ BIOLOGICKÝ ORLOJ Že je těžké děti plánovat, s tím se možná setkala většina z nás. Pro ženy v divadelním světě je však odchod na „mateřskou“ přeci jen ještě o něco větší dilema. Otázky, které si ženy musí klást mimo scénu si leckdy svou naléhavostí nezadají s těmi od Shakespeara. „Můžete si říct: jsem po škole, budu mít děti a pak kari-

Markéta Habalová

éra… Ale co když pak nepřijde žádná šance se do divadla vrátit? Někdo to má naopak: stihne rozjet kariéru, pak porodit a pokračovat v rozjeté kariéře jakoby nic. Biologické hodiny tikají každé ženě,“ říká Daniela Šedrlová-Straková. „Divadlo nesmí být vaše alfa a omega, protože jinak by byl život tragédie. Vždycky se najde někdo, kdo vás zaskočí. Koordinovat rodinný život a práci v divadle je věčný boj, ale kdo ty boje nepodstoupí, tak se mu to vymstí,“ říká Tereza Grygarová. Připadá jí tedy rozumné mít dvě důležité koleje, o které se denně pečuje, ale i bojuje: rodina a divadlo. PROČ MAJÍ HERCI VÍC NEŽ HEREČKY? Přestože je mnoho mužů, kterým se práce v domácnosti neprotiví a s dětmi tráví rádi a dobrovolně svůj volný čas, největší zátěž zůstává na ženě i na začátku jednadvacátého století. Přestože rovnost pohlaví je trend a ženská práva získávají jedno vítězství za druhým, zůstává spousta oblastí, kde ještě zdaleka není důvod k oslavám, alespoň z ženského pohledu. I pro povolání herec/čka, balet/ka, zpěvák/čka platí, že platy v mužské šatně jsou vyšší. „Nemluví se o tom, ale víme o tom,“ komentuje zažitou českou praxi snad ve všech odvětvích Tereza Grygarová a dodává, že je to nespravedlivé. Ženy-umělkyně to zkrátka nemají lehké. Aby mohly mít dítě, musí často obětovat i kus ambicí. Skloubit umění a rodinu jde, ale nedokáže to každý. Kromě nadání, píle, lásky a odhodlanosti je k tomu potřeba i kus onoho „ženského“ talentu, ingredience, o níž muži nemají ani ponětí. 


7

aplaus:

„

ptala se Jana Kalousová, foto NDB – Jana Hallová, Pavol Juráš

V baletu Raymonda tančím dvě hlavní role, Jeana de Brienna a Abderachmana. Bližší je mi role Abderachmana, což je vášnivý orientálec, který si usmyslí, že za každou cenu získá srdce krásné Raymondy. Jean de Brienn je naopak takový jinoch, který ještě moc neví, co je život. Mám raději charakterní role, do kterých můžu dát něco ze sebe a tím pádem to nejsou jen tančící figurky.

Umínil jsem si, že budu dělat balet Karel v NDB působí už osm let, od této sezóny se stal sólistou baletního souboru NDB. Mohli jsme ho vidět jako Spartaka ve stejnojmenném představení, jako Aliho nebo Konráda v Korzárovi či jako Merkucia v Romeovi a Julii. Ve výpravném baletu Raymonda, novince baletního repertoáru NDB, se představí jako rytíř Jean de Brienne a vášnivý Saracén Abderachman.

8


Co vás vedlo k tomu, že jste se začal věnovat baletu? Když jsem byl ve čtvrté třídě, tak k nám do školy jednoho dne přišla paní učitelka a ptala se nás, koho zajímá tanec, kdo se rád pohybuje a tak dále. Pár lidí se přihlásilo a mezi nimi i já. Po vyučování pak zkoušela naše dispozice (ohebnost těla, zkrácené šlachy, hudební sluch). Tomu, kdo uspěl, řekla, ať zkusíme přijímačky na taneční konzervatoř. Já pak týden před přijímačkami onemocněl a byl hrozně zklamaný, že tam nemůžu jít. Právě tehdy jsem si umínil, že balet chci dělat. Za rok jsem se pak na konzervatoř dostal, protože od toho roku se jakoby zázrakem začalo přijímat až z páté třídy.

Karel Audy v parku u Janáčkova divadla

měl rád všechny sporty a chtěl je dělat úplně naplno, tanec mi najednou připadal jako skvělé skloubení obrovské fyzické námahy a umění. Během dalších čtyř let, do absolutoria na konzervatoři, jsem potkal další výborné pedagogy a snažil se od každého něco naučit. Velkou zkušeností pro mě byly Mezinárodní taneční kurzy v Praze, které pořádala jedna z našich v zahraničí nejznámějších tanečnic, Daria Klimentová, primabalerína londýnského English National Theatre.

Splnilo studium na taneční konzervatoři vaše očekávání? Ze začátku mě to moc nebavilo. Asi tři roky jsem v tanci pořád hledal nějaký náboj, nějaké vzrušení. Nejdříve se v podstatě pořád stojí u tyče a trénují se pořád dokola základní prvky, což není rozhodně nic zábavného. Myslí jsem byl s klukama na fotbale nebo někde s autíčkama. V té době jsem si v žádném případě nemyslel, že bych se kdy pro klasický balet mohl opravdu nadchnout. Zajímal mě spíš moderní tanec a taky jsem se pět let závodně věnoval jachtingu.

Z JEVIŠTĚ TRYSKAJÍ EMOCE Může moderní tanec existovat nezávisle na klasickém? Ačkoliv je ruská škola dnes na západě považována tak trochu za přežitek, velké ruské soubory, petrohradské Mariinské divadlo nebo různé moskevské baletní soubory, zvládají precizně i moderní kusy možná právě díky tomu, že jejich klasika má obrovský základ a technickou čistotu. Takže si myslím, že moderní balet bez klasického je nesmysl. Mně osobně se líbí to, co pro mě představuje příjemný a esteticky pěkný zážitek. Podobně to mám i s hudbou. Nemohu říct, že poslouchám vyloženě klasiku, hardrock nebo hiphop, spíš od každého něco, ale důležité je, aby to mělo pěknou melodii.

Kdy se to zlomilo? Můj nezájem o tanec naprosto odboural Boris Hanák, dříve sólista baletu NDB, který nás na konzervatoři vyučoval. Teprve on mi ukázal, co všechno tanec člověku může dát. Vždycky jsem

Proč jste přijal angažmá právě do Janáčkova divadla? Na konzervatoři nás v prvním ročníku bylo skoro třicet a na konci jsme zbyli čtyři stateční kluci a pět holek. Moji spolužáci šli všichni do Prahy

Karel Audy (1984) vystudoval brněnskou Taneční konzervatoř. Od roku 2004 je členem baletního souboru NDB, od sezóny 2007/2008 je sólistou NDB. Zúčastnil se mnoha mezinárodních soutěží, v roce 2006 získal 1. místo na Mezinárodní taneční soutěži v Brně, byl ve finále meznárodních soutěží ve Vídni (2004) a Římě (2007). V současné době ho můžete vidět jako Spartaka ve stejnojmenném představení, vněkolika rolích v baletu Korzár nebo jako Merkucia v Romeovi a Julii.

Před vystoupením v baletu Raymonda

a nechápali, proč tady zůstávám. Já jsem byl ale rád, že tady mám možnost tancovat. Právě sem jsme totiž na konzervatoři chodili na všechna představení. V té době pro mě byli hvězdy ti sólisté a tanečníci, na jejichž místo jsem se nedávno dostal. Za tuto možnost jsem moc vděčný.

dovoluje předvést něco individuálního. Říkal mi: „Udělej si to po svém tak, aby to bylo přirozené.“ V Tangu je nádherná hudba plná vášně, takže se nepředvádí žádná technika, ale naopak z jeviště tryskají emoce. Myslím si, že právě tím představení diváky strhává.

Jak vzpomínáte na zkoušení představení Tango s choreografem Bronislavem Roznosem? S Broňkem jsme spolupracovali už na baletu Sylvie. I když jsem předtím už pracoval s nějakými moderními choreografy, tak u něj mě zaujala jeho práce s plasticitou těla. Dokáže celý soubor využít komplexně, ale zároveň nám každému

ZPÍVÁM JEN VE SPRŠE Co říkali rodiče na to, že se chcete věnovat tanci? Já bych to neměl na tátu říkat, ale když jsem nastoupil do prvního ročníku konzervatoře, tak si ze mě dělal srandu, že budu cirkusák a budu skákat po provazech, říkal mi, ať tam nechodím. Možná i proto, že mě takhle hecoval, tak jsem u toho vydržel. Teď jsou na mě rodiče strašně pyšní, jsou rádi, že tančím a poctivě chodí na premiéry. Akorát s babičkou je v tomto ohledu problém. V Romeovi a Julii jsem hrál Merkucia, kterého zapíchnou, to se rozbrečela. Potom jsem měl roli Amora v Sylvii a byla celá špatná z toho, jak mě dávají do řetězů a na vodítko. Potom jsem ji pozval na Spartaka, kde mě na konci probodlo rovnou pět mečů. Ale nejhorší pro ni bylo, když jsem ji vzal na Svěcení jara, protože ona zažila druhou světovou válku a moje postava zahyne v plynové komoře. Teď nevím, jestli ji mám vzít na Raymondu, protože tam mě na konci taky zapíchnou. Ale já na jevišti umírám rád.

Karel Audy jako Abderachman v Raymondě (s Janou Přibylovou)

Jak vypadá Váš běžný den? Když si vzpomenu na včerejšek, tak žiju celkem hekticky. Ráno jsem měl trénink, potom do dvou

zkoušku v divadle, pak jsem měl zkoušku z moderního tance v rámci studia taneční pedagogiky. Skončil jsem asi o půl čtvrté, šel zaplatit pokutu do knihovny a běžel na zkoušku do divadla. Pak jsem šel na nákup, udělal si večeři a šel spát. Do jakého věku se tancem lze živit? Po škole jsem si myslel, že to dlouho nevydržím. Je možné, že zítra půjdu po ulici, zakopnu, zlomím si nohu a už si v životě nezatancuju. Chci tančit, dokud budu cítit, že lidem dělá radost se na mě dívat. Až nebudu cítit kladnou odezvu nebo zjistím, že už mě tanec neuspokojuje, že mě zajímá něco jiného, tak s tím skončím. Vedle práce v divadle studuju taneční pedagogiku a myslím, že by mě bavilo pracovat s lidmi a učit, ale asi ne úplně malé děti. Nejdřív musím nasbírat co nejvíce zkušeností, především ze zahraničí, abych měl svým žákům co předávat. Nikdy Vás nelákalo třeba činoherní herectví nebo muzikál? Měl jsem nabídku na Romea, ale reagoval jsem tak, že přijmu jedině roli Quasimoda. V životě jsem neotevřel pusu na jevišti, takže by mě to určitě obohatilo, ale spíš bych se toho bál. Miluju všechny muzikály od West Side Story až po Fantoma opery, ale za zpěváka jsem jedině doma ve sprše. PRÁZDNINY V ŘÍMĚ Zúčastnil jste se několika tanečních soutěží. Čím vás to obohatilo? Pro mě je asi nejdůležitější, že poznám nové pro-


9



aplaus: Karel Audy 

středí a seznámím se s novými lidmi. Je cenné pozorovat jejich techniku a přístup k práci různých pedagogů a choreografů. Taky si říkám, že kdybych byl pořád zavřený tady na sále v Brně, tak bych si o sobě třeba mohl začít myslet, že jsem dobrej. Když někam odjedu, tak hned vidím, že to přece jenom není tak dobré, jak jsem si myslel. Účastí na soutěžích si usdržuji zdravou hranici pokory, úcty a motivace. Naposledy jsem byl na mezinárodní soutěži Premio Roma v Římě. Jel jsem tam spíš jakoby na prázdniny, abych poznal nové lidi a vyzkoušel svoje schopnosti v mezinárodním měřítku. Jak se vám líbilo v Římě? Řím mě naprosto uchvátil. Byla to pětikolová soutěž a já myslel, že po prvním kole vypadnu, budu chodit po městě a všechno si v klidu prohlídnu. Ale postupoval jsem pořád dál a dál, až jsem se dostal do finále. Nejvtipnější bylo, že jsem tam nejdřív ani neměl kde bydlet. Když jsem se na tu soutěž přihlašoval, tak mi řekli, že ubytování není problém. V Římě mi pak řekli, že to musel být omyl a že pro mě žádné zajištěné ubytování nemají. Takže jsem vzal kufr a vydal se do ulic Říma. V porotě byl pan Harapes, který mi i v tomto ohledu pomohl. Nakonec jsem si našel ubytování jednu zastávku metrem od Kolosea. Vždycky večer po soutěži jsem vyrážel na túru po památkách, které tam jsou v noci krásně nasvícené. Cestujete rád? Hrozně rád. Jsem rád, když někam jedeme i s divadlem. Vůbec mi nevadí jezdit z jednoho města do druhého a spát každou noc v jiném hotelu. Líbí se mi poznávat nová místa, třeba srovnávat odlišnost architektury ve Španělsku a v Japonsku nebo ochutnávat tamní speciality. Moje příjmení Audy je francouzského původu, takže mám vztah k Francii. Můj prapradědeček sem pravděpodobně přišel s Napoleonem a už

Na snímku Markéta Habalová Foto NDB – Pavol Juráš styling Vlasta Žďárská

tady zůstal. Na konzervatoři jsem měl čtyři roky francouzštinu, ale nemohu říct, že bych tímto jazykem plynně vládnul. Fascinuje mě hlavně francouzský životní styl. S tím souvisí i to, že miluju víno a ve sklepě si dělám sbírku z cest. S TRÉMOU JSEM SE VYPOŘÁDAL Musíte o své tělo nějak zvlášť pečovat, abyste byl v dobré kondici? Když jsem ještě bydlel v Kohoutovicích, tak jsem chodil hodně běhat. Věděl jsem, že potřebuji zlepšit fyzičku. Je tam krásný les, kde jsem to pak už znal tak, že jsem mohl chodit běhat i potmě. Teď chodím občas plavat a do posilovny. Hodně důležitá je i životospráva, protože kdybych se často přejídal, tak bych se cítil strašně těžce a s takovým pocitem se špatně skáče a tančí. Balet je v podstatě vrcholový sport a nedá se „flákat“, protože by se to velmi rychle někde projevilo. Míváte ještě trému? S trémou jsem se vypořádal hned na škole, protože když jsem měl svoje první sólo, tak jsem na ni dojel. Odpoutávalo to totiž pozornost od technické čistoty. Řekl jsem si, že když mě to baví a chci to dělat, tak se přece nebudu zaobírat něčím, co mi kazí představení. Většinou se na představení těším. Nervózní začnu být, když se mě někdo před představením zeptá, jestli nejsem nervózní. Uvědomím si, že ne a hned začnu být nervózní, že bych vlastně měl být nervózní. Stalo se vám při představení něco neplánovaného? Do orchestřiště se mi ještě skočit nepodařilo, tam jsem jenom hodil balónek, zadunělo to a možná jsem způsobil šok některému z muzikantů. V představení Sylvie mě kolega Richard Kročil chytí a má mě od sebe odhodit pryč. Já jako Amor, který schází z Olympu, mám na sobě

MARIIN SEN Hudba: Cesare Pugni, Camille Saint-Saëns Choreografie: Petr Zuska Kostýmy: Roman Šolc BEZPŘEDMĚTNÁ KŘEHKOST Hudba: Trent Reznor, Ludwig van Beethoven Choreografie: Tomáš Rychetský FRIDA Hudba: Elliot Goldenthal Choreografie: Jan Kodet

Jako Ali v Korzárovi (na soutěži Premio Roma v Itálii)

pastevecký oděv. Richard mě odhazoval a u toho mu omylem můj kostým zůstal v ruce a já stál na jevišti jen v červených kraťáskách. Tančil jsem okamžitě dál. Po premiéře za mnou přišel choreograf a říkal: „To je dobrý, ale dalo by se to ještě stupňovat.“ A vaše nejčerstvější role? V baletu Raymonda, kde tančím dvě hlavní role, Jeana de Brienna a Abderachmana. Bližší je mi role Abderachmana, což je vášnivý orientálec, který si usmyslí, že za každou cenu získá srdce krásné Raymondy. Jean de Brienne je naopak jinoch, který ještě moc neví, co je život. Mám raději charakterní role, do kterých můžu dát něco ze sebe, a tím pádem to nejsou jen tančící figurky. 

INZERCE

10


Tančí: Markéta Habalová Jana Přibylová Andrea Smejkalová Michal Štípa Karel Audy Jan Fousek Michal Pimek a další

PREMIÉRA 25/4 a 26/4 v Mahenově divadle

Současné taneční divadlo má nejvíce ze všech dramatických žánrů možnost vyjádřit citlivě a přitom se značnou expresivitou emoce nejrůznějšího druhu. Důkazem je baletní představení Svět touhy, věnované jednomu z nejbytostnějších lidských pocitů – touze. Večer se skládá ze tří různých baletních kompozic špičkových českých choreografů, reprezentujících generaci, která se s neobyčejnou vervou prosadila nejen doma, ale i na mezinárodních jevištích. V první části představí mladý choreograf Jan Kodet své zpracování osudu slavné

mexické malířky Fridy Kahlo, mimořádně kontroverzní osobnosti, nesmírně charismatické ženy, která byla od dětství nucena překonávat zdravotní překážky, nad nimiž však díky své ctižádosti, talentu a upřímné lidskosti zvítězila. V inscenaci je použita hudba Elliota Goldenthala z filmu Frida režisérky Julie Taymor v hlavní roli se Salmou Hayek. Na Fridu naváže Bezpředmětná křehkost, dílo choreografa Tomáše Rychetského, jenž se inspiroval slavným obrazem suprematistického malíře Kazimíra Maleviče Černý čtverec na bílém pozadí a svou inscenaci uvádí mottem: „…a tolik křehkosti

v sobě skrýváme jen tak bezcílně někomu dané a tolik násilí v našich duších našemu vjemu věnované a tolik křehkosti v sobě nosíme, sami nevíme, komu ji svěříme… Křehkosti… Vaše jméno je…“ Pro poslední část triptychu Mariin sen se šéf baletu pražského Národního divadla Petr Zuska nechal inspirovat osobností Marie Taglioni, jedné z nejslavnějších tanečnic romantické epochy baletu. Představitelka Sylfidy jako jedna z prvních baletek použila techniku tance na špičkách. V nápadech hýřící hravé komedii budeme svědky bizarního erotického snu hlavní hrdinky.


11

Generální partner inscenace:

kauza:

partneři inscenace: text Mojmír Weimann, foto NDB – Jana Hallová, archiv

Světová hvězda Szilvia Rálik jako Abigail, Nabucco, NDB 2007

Pavel Kamas, Nabucco, NDB 1985

Dne 8. června 2007, v den premiéry nového nastudování Verdiho opery Nabucco v Janáčkově divadle, byl v Brněnském deníku publikován článek Do Brna se vrací kultovní opera Nabucco. Tehdejší šéf opery Karel Drgáč se v něm k chystané premiéře vyjádřil jednoznačně: „Každé město má svou nejoblíbenější operu. Nikdo neví, proč to tak je, ale je to tak. V Brně je to Nabucco.“ Také recenzent tak proslulé revue jako Opus musicum ve své kritice brněnské inscenace Nabucca napsal: „Nabucco je opera, která se v Brně stala opravdovou legendou.“ FENOMÉN NABUCCO O samotném vzniku a historii opery Nabucco se vypráví mnoho legend. Dne 17. listopadu 1839 uvedl v milánské Scale šestadvacetiletý Giuseppe Verdi svou první operu Oberto, hrabě ze San Bonifacia, která se dočkala slušného počtu čtrnácti repríz. Brzy nato se Verdi přestěhoval do Milána, kde se seznámil s intendantem Bartolomeem Merellim. Zdálo se, že jej čeká skvělá budoucnost. Během dvou let však ztratil dvě malé děti, krátce nato i svoji ženu. Dva a půl měsíce po manželčině smrti, 5. září 1840, stihla skladatele další rána: premiéra jeho komické opery Jeden den králem ve Scale byla dokonalý propadák. Toto dílo se už

12


nikdy na žádné jeviště nevrátilo. Verdi prý reagoval prohlášením, že už nikdy nenapíše ani notu. Impresário Bartolomeo Merelli, který se ve vztahu k umělcům, kterým dával obživu, často choval jako pravý uzurpátor, byl ale skvělý manažer a talentovaného skladatele přemlouval k další práci. Nejdříve se mu to moc nedařilo, ale nakonec dal Verdimu text zručného libretisty Temistocla Solery o utrpení Židů v babylonském zajetí a králi Nabuchodonozorovi, jenž byl původně určen skladateli Otto Nicolaiovi, u nás dobře známému svou operou Veselé paničky windsorské. Tomu se text nelíbil a vrátil jej autorovi. Verdi byl prý téměř rozhodnut učinit totéž, když v tom jej zaujala slo-

va sborové písně Židů „Va, pensiero, sullálli dorate!“ („Leť, myšlenko na zlatých křídlech!“) a pustil se do komponování. Dokonce začal zasahovat i do libreta, a tak hned na slavnou sborovou scénu trpících zajatců navázal bojovným proroctvím jejich mluvčího, proroka Zachariáše, netušíc, že zkomponoval jednu z nejpůsobivějších operních scén v historii hudby. Krátce nato, 9. března 1842, se v milánské Scale konala premiéra, která se proměnila v triumf. V hlavní roli Abigail vystoupila vynikající sopranistka Giuseppina Strepponi, s níž začalo Verdiho pojit mnohem více než pracovní přátelství. Po mnohaletém společném soužití se nakonec

NABUCCO A ITALSKÉ RISORGIMENTO Říkává se, že Giuseppe Verdi ve sboru „Leť, myšlenko“ vytvořil neoficiální hymnu boje Italů za osvobození z cizí nadvlády a sjednocení země. Sbor se pro svou sugestivní melodii a text, korespondující s náladou širokých vrstev, opravdu setkal s velkým úspěchem. Ovšem nejnovější historické výzkumy ukázaly, že ačkoli byl Verdi upřímným stoupencem „risorgimenta“, tehdejšího národněosvobozeneckého hnutí, netvořil sbor prvoplánově s tímto úmyslem. Funkci jakési neoficiální hymny Italů prý zpočátku plnil spíše závěrečný ansámbl „Immense Jehova“. Dokonce se prý tehdy mezi italským obyvatelstvem věřilo tomu, že Verdi není skutečné skladatelovo jméno, ale pseudonym, skrývající v sobě jméno Vittorio Emanuele Re Di Italia, což bylo jméno panujícího piemontského krále, který se poté skutečně stal králem sjednocené Itálie. Kdekoli se Nabucco (původní název opery byl Nabucodonosor, což bylo později zkráceno) hrál, byl přijat s nadšením a lidé si vynucovali opakování sboru Židů, což bylo, především v zemích ovládaných Habsburky jako bylo Benátsko a Lombardie s hlavním městem Milánem, přísně zakázáno. Verdiho upřímným patriotismem a pověstnou svobodomyslností byly naplněny i jeho další opery, jež vznikaly v rychlém sledu za sebou.

Jimi si postupně získával mezinárodní proslulost a tyto opery posléze Nabucca zastínily. Připomeňme si v této souvislosti jedinečný film Luchina Viscontiho Vášeň, v němž při představení Trubadúra v benátském divadle La Fenice po strhující Manricově strettě vtrhnou návštěvníci do ulic a stavějí barikády. Ovšem sbor židovských zajatců žil nadále svůj vlastní úspěšný život. Poté, co Giuseppe Verdi ve svých sedmaosmdesáti letech dne 27. ledna v Miláně umřel, doprovodil jej na jeho na poslední cestě sbor osmi set dvaceti pěvců zpívající pod taktovkou Artura Toscaniniho „Va, pensiero…“. S mistrem se tehdy přišly rozloučit statisíce truchlících. NABUCCO A BRNO Nabucco se v Brně poprvé objevil už 11. března 1848, shodou okolností v den, kdy se v pražských Svatováclavských lázních konala slavná schůze českých vlastenců. Bylo to ovšem na tehdejší německé divadelní scéně Reduty, představení se nestalo repertoárovou operou.

Giuseppe Verdi (1813–1901)

stala jeho manželkou a provázela ho téměř až do konce života. Verdi ji přežil o čtyři roky. I k tomuto vztahu a roli Abigail se váže jedna legenda. Abigail je jednou z nejobtížnějších sopránových partií v operní literatuře a zlé jazyky tvrdily, že ji napsal tak obtížnou, aby si Giuseppina na ní trochu pokazila hlas a on ji měl jen pro sebe. Kdo ví, co je na tom pravdy? Nicméně mnohé sopranistky by mohly říci své k tomu, kolik námahy a úsilí je stálo zvládnout tuto náročnou roli.

Pavel Kamas, Nabucco, NDB 2007

Od pravidelného otevření české scény v Brně 6. prosince 1884 se na repertoáru divadla postupně objevilo téměř půl druhé desítky verdiovských titulů (například Trubadúr pět dní po zahájení), Nabucco se ale na scénu brněnské české operní scény ve vlastní inscenaci dostal až 8. února 1985. A nebylo vůbec lehké operu na repertoár prosadit. Obezřetnost stranických orgánů si ve vztahu k dílu nezadala nic s obezřetností habsburské policejní mašinérie v polovině 19. století. Opera ale byla přijata doslova triumfálně. Obecenstvo si samozřejmě vynutilo opakování židovského sboru – stejně jako milánské obecenstvo před půldruhým stoletím. Kritiky hýřily superlativy. Recenzent Lidové demokracie nadepsal svou úvahu Velká operní událost – a opravdu, nastudování šéfdirigenta Jiřího Pinkase a režiséra Václava Věžníka mělo zcela jistě parametry operního díla světové úrovně. V titulní roli se střídali Richard Haan, pro něhož byl Nabucco prvním vystoupením v Brně ve stálém angažmá (do loňského roku zpíval tuto roli na různých scénách dle vlastního vyjádření tři sta sedmdesátkrát) a Pavel Kamas (ten jako Nabucco v loňském novém nastudování oslavil významné životní jubileum). Skvělá byla Jitka Pavlová v roli Abigail a Richard Novák jako Zachariáš. A samozřejmě vynikl výborný orchestr a jako vždy excelentní operní sbor, perfektně připravený Josefem Pančíkem. Nabucco byl hitem, na který se stály fronty jako na nedostatkové zboží. Na repertoáru se udržel celých šestnáct let. Poslední provedení na scéně divadla se konalo 16. ledna 2000. Několik let Nabucca uváděla agentura Amneris na nádvoří Špilberku. Celkem se tato inscenace dočkala neuvěřitelných dvou set dvaceti repríz. Nabucco se v Brně stal opravdovým fenoménem. Verdiho opera o osvobození Židů z babylonského zajetí dorazila ve správnou chvíli na správné místo. 


13

j. h.: Ondřej Havelka

Giacomo Puccini (1858–1924): Gianni Schicchi Ruggero Leoncavallo (1857–1919): Komedianti

Málokdo ví, že entertainer Ondřej Havelka vystudoval operní režii v Brně. Brněnské publikum zná jeho inscenaci Prodané nevěsty. Dalším jeho režijním počinem na jevišti Janáčkova divadla je večer komponovaný z veristických oper: Gianni Schicchi a Komedianti.

Italský skladatel Giacomo Puccini se dlouho zaměstnával myšlenkou zkomponovat několik jednoaktovek, které by tvořily dokonalý celek. Jedním z vybraných námětů je burleska o velkém dědictví, chamtivých příbuzných, velké lásce a vychytralém Gianni Schicchim, který všechny převeze. Námět našli Puccini a libretista Giovacchino Forzano v jednom z příběhů Dantovy Božské komedie. Smečka sobeckých příbuzných toužících po dědictví poskytla skladateli jedinečnou příležitost rozehrát hudební charakterizační umění, s nímž příjemně kontrastují lyrické scény milostného páru Lauretty a Rinuccia. Soubor Janáčkovy opery Pucciniho operu neuvede v tradičním společenství zbylých dvou aktovek stejného skladatele, ale druhá polovina bude patřit světoznámé opeře Ruggera Leoncavalla Komedianti, která vznikla pro soutěž vypsanou nakladatelstvím Sonsogno. Autor jednoho ze zakladatelských děl verismu byl inspirován skutečnou příhodou z italského venkova. Vytvořil tak působivé drama ze života kočovných herců commedie dell‘arte, plné vášní, velkých citů a neobyčejně podmanivých melodií. Inscenace bude dílem režiséra a známého entertainera Ondřeje Havelky, který se v Brně představil jako tvůrce velmi úspěšné inscenace Smetanovy Prodané nevěsty. Hudební nastudování se ujal dirigent Jaroslav Kyzlink. V hlavních rolích se představí přední čeští a zahraniční pěvci jako Pavla Vykopalová, Raul Iriarte, Jiří Sulženko, Petr Levíček, Michal Lehotský, Roman Janál, Daniela Straková-Šedrlová, Dagmar Žaludková a další. Premiéra 18. 4. 2008 v Janáčkové divadle.

Ondřej Havelka (1954) vystudoval DAMU v Praze, poté operní režii na JAMU v Brně. Český herec, režisér, zpěvák, entertainer vlastního orchestru Melody Makers. Režíroval mimo jiné muzikál Má férová Josefína v Divadle Karlín, operu Nagano aneb Hokej v opeře v pražském Národním divadle nebo Prodanou nevěstu v Národním divadle Brno. Co vlastně opery Gianni Schicchi a Komedianti (Pagliacci) mají společného? Obě dvě pocházejí ze stejného období a jsou zařaditelné do žánru veristických oper – to je jasné pojítko. I jejich autoři, Puccini a Leoncavallo, jsou si po hudební stránce poměrně blízko, oba jsou zástupci nastupující moderny, oba vládnou typickou italskou zpěvností, jejich hudba je velmi líbivá. Zvolil jsem spojení těchto dvou děl, protože mě napadlo, že tyto opery se dají vyprávět jako jeden příběh. Operu Gianni Schicchi bude hrát stejný komediantský ansámbl, jaký vystupuje v následující opeře Pagliacci, jedná se tedy o divadlo na divadle. Čtyři hlavní postavy Komediantů hrají hlavní role i v Gianni Schicchim, což je pro ně poměrně náročné. Jak si chcete poradit s již zmíněnou líbivostí? Zaplaťpánbůh za ni. V tomto případě se jedná o líbivost v tom nejlepším slova smyslu. V žádném případě nejde o líbivý kýč, laciný, pokleslý, jako tomu často bývá v populární hudbě. Tady se jedná o kultivovanou, nápaditou, řemeslně dokonale propracovanou hudbu. Leoncavallo i Puccini jsou znamenití autoři. Proč jste se rozhodl inscenovat právě tyto dvě opery? Komedianti jsou velice oblíbená opera, ale protože je to hodinová záležitost, většinou se hrává s ještě jednou jednoaktovou operou, obvyklá kombinace je se Sedlákem kavalírem.

14

/ duben DiVA... divadlo jako životní styl březen leden / únor 2008 2008

premiéra

ptala se Tereza Semotamová, foto NDB – Jana Hallová

Hledali jsme nějaké neobvyklé spojení, aby to bylo dramaturgicky zajímavé a taky aby mě to bavilo. Bylo pro mě důležité vybrat takovou dvojici oper, která by poskytla možnost nějakého neotřelého inscenačního výkladu. Vlastně ani nevím, jestli se kombinace těchto dvou oper už někdy hrála. Jiný aspekt je ten, že divadlo chce jednou za sezónu uvést nějaký divácky atraktivní titul, ten bývá většinou italské provenience a Puccini se nabízí i vzhledem k tomu, že letos je to 150 let od jeho narození. Kdo se představí v hlavních rolích? Neddu potažmo Laurettu bude zpívat Pavla Vykopalová, která se představila už v Prodané nevěstě, Schicchiho a Tonia zpívá Jiří Sulženko, skvělý interpret, herecky velice tvárný, který je s Janáčkovým divadlem také pevně spjat. Principála komediantů ztvární Michal Lehotský. V dalších rolích se představí členové brněnského ansámblu – Jitka Zerhauová, Daniela Straková-Šedrlová, Jan Hladík, Zoltán Korda a další. V roli Peppeho se objeví zahraniční interpret Raul Iriarte, který pochází z Argentiny a nyní žije ve Vídni. Je to tenorista s velmi dobře posazeným hlasem, který by mohl být pro brněnské publikum příjemným objevem. Jaké to pro vás je být jistotou brněnského operního publika? Prodaná nevěsta je populární, ať ji dělá kdokoli, ale samozřejmě mě hodně těší, že si diváci moji Prodanku tolik oblíbili, viděli víckrát,

přivedli děti, příbuzné, kamarády. Opravdu mám velkou radost, že tato inscenace zaznamenala takový úspěch a doufám, že brněnské publikum nezklamu ani inscenací Schicchiho a Pagliacci. V jednom rozhovoru jste řekl, že operní režie pro vás znamená změnu rytmu života. Já bych to trošku poopravil, že tou změnou životního rytmu pro mě není jen operní režie, ale režie vůbec. Vzhledem k tomu, že zpívání s kapelou dělám už třicet let, tak se logicky dostavuje jistá únava ze stereotypu, která není nijak destruující, jedná se spíše o psychické opotřebování. Vlastně donedávna jsem se režii věnoval, byť jsem ji měl vystudovanou, jen zřídka. Nakonec to ale bylo tak, že ve správný okamžik přišla zajímavá nabídka. Říkal jsem si ale, že s tím budu obezřetně šetřit. Jenže tenhle rok přišlo víc nabídek, které jsem neměl to srdce odmítnout. Ve Státní opeře Praha budu na podzim režírovat Pucciniho Bohému. Příští rok se už ale zase zklidním a budu se snažit věnovat jen jednomu titulu. Jaký máte vztah k Brnu? Mám tady pár kamarádů, tetu, ale myslím, že ten vztah se utvářel přes kulturní prostředí, které tady je a vždy bylo velice živé. Člověk si musí vážit toho, že tady žila spousta velkých osobností a asi to není samo sebou, dokazuje to, že zde vládne výjimečný genius loci. 

Návrh scény Martina Černého


15

Brno plus:

Iva Valešová foto Karel Slach, text Jana Kalousová

„

Tady v tom zeleném secesním domě jsem s režisérem Ivanem Balaďou, kterého si velmi vážím, točila televizní inscenaci Otec.

S herečkou Mahenovy činohry, Ivou Valešovou, se setkáváme na Zelném náměstí. Iva právě nadšeně vysvětluje kolemjdoucím turistům, kterým směrem jít na hrad Špilberk, a pak se pohledem vrátí na vylidněný rynk. „Tato místa jsem si oblíbila v roce 1974, kdy jsem do Brna dojížděla ze Zlína. Činohra tenkrát sídlila v Redutě a já jsem zde byla každý den o hodinu dřív, takže jsem se po těchto místech procházela a užívala si jejich nádhernou atmosféru. Zelný rynk byl tehdy plný barev a různých vůní. Zkoušeli jsme tehdy Její pastorkyňu.“ V této inscenaci Zdeňka Kaloče šestadvacetiletá herečka ztvárnila roli Jenůfy a stála na jevišti po boku takových osobností českého divadla jako Svatopluk Skopal, Jiří Štěpnička, Mirek Středa nebo Vlasta Fialová. „Bylo to pro mě velmi šťastné období. Po mnoha letech jsem se do těchto míst vrátila, když se mi narodila Maruška, má třetí dcera, kterou jsem vodila do školky tady nedaleko,“ dodává Iva. POTŘEBUJI SLUNCE „Zimu ve městě nemám ráda, té si užívám, když jsem na venkově na naší chalupě v Křížovicích, která je nedaleko hradu Pernštejn. Tam je skutečně nádherná zima s poetikou jako z dob našich babiček nebo obrázků Josefa Lady. Připadá mi, že se svět postupně plní negací, a tak se těším na jaro. Už teď si domů kupuji květiny, říkám jim ‚sluníčka’,“ popisuje Iva s evidentní radostí, že jaro je už za dveřmi. Nejčastěji si domů nosí gerbery v hřejivé žluté nebo oranžové barvě.

16


Iva Valešová (1948) vystudovala činoherní herectví na JAMU v Brně. Krátce působila v Západočeském divadle v Chebu, dále v Městském divadle ve Zlíně a od roku 1974 je členkou činohry Národního divadla Brno. V současné době ji můžeme vidět jako paní Robyovou v Návštěvě staré dámy nebo jako Augustu v Osmi ženách.

A jak je to s hereččiným vztahem k Brnu? „Brno mám ráda, ale vadí mi, že město a především jeho střed je místo zalité betonem a asfaltem, což mi nedělá dobře. Je tady hrozně málo zeleně a náměstí Svobody je jen jakási neútulná a nelidská plocha, která rozhodně nezve člověka k tomu, aby se na chvíli posadil na lavičku a vdechoval život,“ vysvětluje Iva, co se jí na Brně nezamlouvá. CHALUPA I PROVENCE Právě na chalupě Iva ráda odpočívá prací na zahradě. Ráda se dotýká hlíny a miluje vůni levandule,

kterou před chalupou pěstuje. „K Provence, která je mým vysněným místem a kam bych se chtěla někdy podívat, mě přivedl mistr Horníček, s nímž jsem měla tu čest hrát v inscenaci Setkání s Veronikou. Byla to pro mne velká a krásná škola, i když jsem se pana Horníčka ze začátku hrozně bála,“ vzpomíná Iva na zajímavou hereckou zkušenost a přiznává, že místa má často spojená především s vzpomínkami na určitý pocit nebo osobnost. Denisovy sady před námi otevírají nádherný rozhled na Brno a místo, kde paní Valešová několik let žila. „Když jsem se chtěla přistěhovat do Brna,

tak se mi podařilo sehnat bydlení na Starém Brně. Bydlela jsem tam sama se svým synem Martinem, když byl ještě maličký, a sem do Denisových sadů jsme chodili na procházky.“ Kromě hraní v divadle spolupracuje Iva s rozhlasem. „Už třináct let natáčíme s Josefem Veselým pořad Toulky českou minulostí. S Josefem jsme spřízněné duše, rád by rád pokračoval až do dějin první republiky a možná ještě dál, takže nikdo z nás nesmí dlouhodobě onemocnět nebo nedej bože zemřít.“ Kromě toho po dlouhém přemlouvání začala vyučovat na JAMU. „Zjistila

jsem, že mi studenti přinášejí radost a že práce s nimi, ač je pro mě vyčerpávající tím, že musím znovu studovat to, co jsem již zapomněla, mi připadá tvůrčí a velice mě těší.“ MÉMU SRDCI BLÍZKÉ Iva se ocitá v divadle nejen jako herečka, ale často i jako divačka. „Divadlo hraju už přes třicet let, ale jsem člověk zvídavý a ráda se zajdu podívat na představení i do jiných divadel. Také ráda chodím na výstavy, mám v těchto kruzích mnoho přátel a svět výtvarného umění je mi blízký.“

Dalším oblíbeným místem Ivy Valešové je „její“ Mahenovo divadlo. „Ačkoliv tam hraju už velmi dlouho a přestala jsem se bát toho velkého prostoru, tak stále anebo možná právě proto si v něm potřebuji nalézt kousek soukromí.“ Proto si svoji šatnu uspořádala tak, že je to spíš takový útulný pokojíček. Před představením totiž potřebuje klid, aby se mohla soustředit. „Musím být koncentrovaná, ale zároveň klidná. Chci předat divákovi pocit, že příběh, který sleduje, a emoce v něm jsou pravdivé.“ 


17

gourmet:

premiéra

text Jana Nováková, foto NDB – Jana Hallová

Zuzana Ščerbová

Carlo Goldoni (1707–1793)

NÁMĚSTÍČKO (MS ITÁLIE 90)

Snadné, zdravé, italské V Goldoniho hře Náměstíčko se ve třetím dějství ptá paní Catte Treperenda hospodského, co bude k večeři. Hospodský odpoví, že makaróny s lilkovým krémem a parmazánem. Tuto specialitu jsme v Hotelu International vařili s herečkou Zuzanou Ščerbovou, která v této inscenaci hraje Angelínu. „Vaření mě vždycky zajímalo. Doma jsme byly čtyři děti, takže se u nás vždycky hodně vařilo. Začínala jsem buchtami, protože jsem hodně na sladké. Pak jsem se postupně naučila i ostatní jídla, většinou jsem se doptávala maminky,“ popisuje Zuzana své začátky v kuchyni. Pak už zapojila vlastní fantazii a zkoušela, co mohla.

Jako Charlotta de Sauve v inscenaci Královna Margot

Jedny prázdniny dokonce strávila v londýnské pizzerii. S láskou vzpomíná na tamní taštičky plněné mozzarellou a polévané bazalkovým máslem. Vaří především z kuřecího masa, neopovrhuje ani gulášem a miluje ryby, mořské plody však jen občas. „V momentě, kdy se na mě dívají oči nějakého mořského živočicha, tak to nejsem schopná pozřít. Nedělá mi moc dobře ani pocit, že mám v ústech ústřici, která je ještě živá.“ Zuzana Ščerbová byla dokonce dva roky vegetariánka. „Ale pak jsem časem cítila, že mi chybí. Je pravda, že jsem se cítila čistější, ale myslím, že jednou za čas maso neuškodí.“ Nad zdravým jídelníčkem však rozhodně přemýšlí a především dbá na to, aby byl pestrý. „Většinu

18


týdne vařím, ale dvakrát třikrát se může stát, že vaření kvůli divadlu nestíhám, takže si ráda skočím i do restaurace,“ popisuje Zuzana a dodává, že rozhodně nepatří k ženám, které by brojily za rovnocennost s tím, že muž patří k plotně stejně jako žena. „Ale samozřejmě je fajn, když přítel uvaří, když jsem třeba nemocná nebo když mě doma něčím překvapí po náročném dni. Ale že bych ho nutila k tomu, aby celou neděli sám vařil svíčkovou, to ne.“ Makaróny s lilkovým krémem a parmazánem Zuzce moc chutnaly. Na tomto jídle ocenila především snadnou přípravu a také to, že jako mnoho jiných italských pokrmů patří mezi ty zdravější, takže si člověk po nich může dopřát něco kaloricky hříšnějšího. „Na sladké nedám dopustit. Vychutnávám si je i s přípravou, takže peču třeba i dvakrát týdně.“ Teď už je tedy jasné, čím si Zuzku získat… 

MAKARÓNY S LILKOVÝM KRÉMEM A PARMAZÁNEM 1 lilek, 500 g makarónů, 1 cibule, 2 dcl smetany, 2 stroužky česneku, olivový olej, sůl, pepř, několik snítek tymiánu a lístků bazalky Lilek podélně rozkrojíme, osolíme, opepříme, uprostřed každé poloviny si nožem připravíme díru na snítku tymiánu, lilky pak přímo na plechu pokapeme olivovým olejem a dáme péct na asi 45 minut na 130° C. Cibuli nakrájíme na jemno a zpěníme ji na másle s olivovým olejem, přidáme dužinu upečeného lilku, čerstvě utřený česnek, smetanu, čerstvou bazalku a dochutíme solí a pepřem. Makaróny uvaříme v osolené vodě al dente. Scezené těstoviny přelijeme lilkovým krémem a dozdobíme parmazánem a lístky bazalky.

ZUZANA ŠČERBOVÁ (1979) studovala na Pedagogické fakultě Masarykovy univerzity, poté činoherní herectví na JAMU. Od absolutoria v roce 2004 je členkou činohry NDB. Spolupracuje s filmem i rozhlasem (sekretářka Dita v rozhlasové hře Antonína Přidala Prodám ucho, prodám hrob). V současné době Zuzana Ščerbovou můžete vidět v roli Cathy ve hře Osm žen nebo v roli Gerdy ve Sněhové královně.

režie: Roman Groszman Adaptace: Roman Groszmann a Jan Šotkovský Scéna a kostýmy: Sylva Marková Hudba: Richard Mlynář Hrají: Ivana Valešová Tereza Grygarová Zuzana Ščerbová Petr Bláha Petr Halberstadt David Kaloč Petr Panzenberger a další Komedie klasika italského divadla Carla Goldoniho, který žil a tvořil v 18. století, se dodnes těší značné divácké popularitě. Před nedávném jsme toho byli svědky i v Mahenově divadle při četných reprízách Poprasku na laguně a Treperend. Goldoni své komedie, z nichž mnohé byly inspirovány prostředím jeho milovaných Benátek a okolí města na laguně, psal jako hry o svých současnících. I když se svět od těch dob radikálně proměnil, starosti a strasti, které prožívali jeho současníci, prožíváme, byť třeba v trochu obměněné podobě, i my. A proto se dnes inscenátoři často uchylují k posunu příběhu do našich dnů. Režisér a šéf činohry olomouckého divadla Roman Groszman spolu s dramaturgem Městského divadla Brno Janem Šotkovským převzali základní schéma příběhu obyvatel jednoho malého náměstíčka, mezi nimiž to chvílemi jiskří, chvílemi dochází k prudkým a vášnivým sporům a pak zase ke stejně prudkému a vášnivému usmiřování, tak, jak to patří k jižanskému temperamentu. Děj přenesli do Florencie v červnu roku 1990, kdy v Itálii probíhalo mistrovství světa ve fotbale a ve Florencii právě hrálo své dva zápasy tehdejší československé mužstvo. Bylo to půl roku po pádu železné opony a mnozí čeští turisté za své našetřené peníze podnikli výlet do Itálie, aby se konečně podívali tam, kam dlouhá léta nesměli. A tak se do Florencie dostane i český turista, brněnský inženýr Karel Janoušek, a prožije tam mnohé rušné chvíle a také neopakovatelnou atmosféru velkého fotbalového svátku. Premiéra komedie Carla Goldoniho Náměstíčko s podtitulem MS ITALIA ´90 bude v režii Romana Groszmana uvedena 11. dubna 20O7. Autorkou výtvarné složky představení je Sylva Marková. DiVA... divadlo jako životní styl březen/ duben 2008 19

program březen–duben JANÁČKOVO DIVADLO

PHILIP GLASS: KRÁSKA A ZVÍŘE

Philip Glass (* 31. ledna 1937) je asi nejznámějším a nejhranějším skladatelem z amerických minimalistů, mezi něž patří např. Steven Reich, Terry Riley, John Adams nebo Michael Nyman. Jeho tvorba zahrnuje symfonická díla, koncerty, opery, skladby pro komorní obsazení, filmovou hudbu (např. Oscarem oceněný snímek Hodiny, Dokonalý trik, Truman show) a je charakteristická svými opakovanými motivy, fázovými posuny mezi jednotlivými nástroji a typicky „glassovskou“ harmonií. Opera Kráska a zvíře vznikla na základě filmového scénáře Jeana Cocteaua k proslulému stejnojmennému filmu s Jeanem Maraisem v roli Zvířete, který skladatel viděl při své návštěvě Paříže v roce 1954. Glass původní filmovou hudbu Georgese Aurica nahradil operní partiturou, hudbu nahrál a pustil současně s filmem. Jevištního uvedení se opera Kráska a zvíře poprvé dočkala v roce 1994 v italské Gibellině, záhy následovalo provedení v New Yorku a v Německu s velkým úspěchem, neboť Glassova posluchačsky vstřícná hudba vytváří svět plný kouzel a metafor pro malé i velké diváky. Inscenace Krásky a zvířete, která je prvním uvedením Glassovy opery v Brně, bude dílem mladého inscenačního týmu. Hudebního nastudování se ujme dirigent Jakub Klecker. Režie bude dílem avantgardního slovinského režiséra Rocca, jehož práci mělo brněnské publikum možnost vidět při slavnostním otevření Reduty, pro které vytvořil režii opery Noci Dnem. V hlavních rolích vystoupí Jana Wallingerová, Veronika Hajnová (Kráska), Jiří Hájek, Karel Škarka (Zvíře), Svatopluk Sem, Jiří Brückler (Avenant), Tereza Merklová, Andrea Priechodská (Félicie), Hana Škarková, Lucie Slepánková (Adélaide) a další. PREMIÉRA 2. KVĚTENA 2008 V REDUTĚ

1/3 sobota 19.00–22.15

Wolfgang Amadeus Mozart (sk. PS/1, PS/2, NAPOSLEDY) DON GIOVANNI Opera o osudu nejslavnějšího prostopášníka, tentokrát v Orient-Expressu (Nastudováno v italštině s titulky českého překladu)

2/3 neděle 17.00–19.30

Alexander Glazunov / Jaroslav Slavický (sk. C/1, C/2) RAYMONDA Klasický balet o dvou dějstvích

3/3 pondělí 19.00–22.00

Bedřich Smetana (Cena diváka 2006) PRODANÁ NEVĚSTA Nejslavnější česká opera o milém, který prodal svou milou

4/3 úterý 19.00–21.00

Leoš Janáček / Petr Zuska // Maurice Ravel / Zdeněk Prokeš // Igor Stravinskij / Libor Vaculík (sk. A/1, A/2) SONÁTA // PAVANA ZA MRTVOU INFANTKU, BOLERO // SVĚCENÍ JARA Baletní večer na hudbu skladatelů XX. století (Cena Sazky a Divadelních novin za choreografii)

5/3 sobota 19.00–21.00

Leoš Janáček / Petr Zuska // Maurice Ravel / Zdeněk Prokeš // Igor Stravinskij / Libor Vaculík (sk. R) SONÁTA // PAVANA ZA MRTVOU INFANTKU, BOLERO // SVĚCENÍ JARA Baletní večer na hudbu skladatelů XX. století (Cena Sazky a Divadelních novin za choreografii)

6/3 čtvrtek 19.30

KONCERT FILHARMONIE BRNO Předprodej vstupenek: Filharmonie Brno, Besední ul.

7/3 pátek 19.30


10/3 pondělí 18.00

Slavnostní vyhlášení výsledků ankety diváka DIVA 2007 Klub přátel opery a baletu (Vstup volný pro členy i nečleny KPOB)

11/3 úterý 19.00–22.00

Georges Bizet (sk. Dárek 1, Dárek 2, Dárek 3) CARMEN Opera o lásce vojáka Josého a nezkrotné španělské cikánky Carmen

Don Giovanni

premiéra

12/3 středa 19.00–21.45

Leoš Janáček JEJÍ PASTORKYŇA Operní drama o lásce, cti, vraždě a odpuštění

13/3 čtvrtek 19.30


14/3 pátek 19.30


15/3 sobota 17.00–19.00

Leoš Janáček / Petr Zuska // Maurice Ravel / Zdeněk Prokeš // Igor Stravinskij / Libor Vaculík (sk. F1, F2) SONÁTA // PAVANA ZA MRTVOU INFANTKU, BOLERO // SVĚCENÍ JARA Baletní večer na hudbu skladatelů XX. století (Cena Sazky a Divadelních novin za choreografii)

16/3 neděle 19.00

YAMATO – THE DRUMMERS OF JAPAN Strhující show japonských bubeníků

17/3 pondělí 19.00–21.50

Johann Strauss CIKÁNSKÝ BARON Romantická opereta o nalezeném pokladu a cikánské lásce

19/3 středa 19.00–21.40

Giuseppe Verdi (sk. B/1, B/2) LA TRAVIATA Opera o lásce slavné pařížské kurtizány – dámy s kaméliemi

Prodaná nevěsta

(Nastudováno ve francouzštině s titulky českého překladu)

Sonáta

(V roli Kostelničky Eva Urbanová)

Operní režisér a scénický výtvarník Rocc (vlastním jménem Rok Rappl) se narodil v Lublani. Vystudoval operní režii na JAMU v Brně a postgraduál u slavné německé scénografky Rosalie na Vysoké škole pro design v Offebachu nad Mohanem. Spolupracoval s Národním divadlem v Lublani, Národním divadlem v Praze a dalšími zahraničními scénami. U příležitosti znovuotevření dicavadla Reduta v roce 2005 režíroval pro Národní divadlo Brno operu Víta Zouhara Noci dnem.

20


Giuseppe Verdi generální partner představení NABUCCO Slavná opera o touze po svobodě (Nastudováno v italštině s titulky českého překladu)

26/3 středa 19.00–21.45

Petr Iljič Čajkovskij / Robert Strajner LABUTÍ JEZERO Romantický balet o lásce prince k princezně zakleté do labutě (Cena diváka 2002)

27/3 čtvrtek 19.30


28/3 pátek 19.30


29/3 sobota 18.00 – 21.10

Antonín Dvořák (NAPOSLEDY) RUSALKA Pohádková opera o krásné vodní víle a její nešťastné lásce k člověku

31/3 pondělí 17.00–19.45

Petr Iljič Čajkovskij / Robert Strajner (sk. KO) LABUTÍ JEZERO Romantický balet o lásce prince k princezně zakleté do labutě

(Cena diváka 2002)

Labutí jezero

režie a design © ROCC

25/3 úterý 19.00–21.50

Cikánský baron

(Nastudováno v italštině s titulky českého překladu)


21

2/4 středa 19.00–22.00

Bedřich Smetana (Cena diváka 2006) PRODANÁ NEVĚSTA Nejslavnější česká opera o milém, který prodal svou milou

1/3 sobota 17.00–18.50

Hans Christian Andersen (NAPOSLEDY) SNĚHOVÁ KRÁOVNA Ledová pohádka o síle lásky

3/4 čtvrtek 19.00–21.50

Gioachino Rossini (sk. Dárek 1, Dárek 2, Dárek 3) LAZEBNÍK SEVILLSKÝ Operní komedie o zamilovaném hraběti, krásné Rosině a mazaném Figarovi (Nastudováno v italštině s titulky českého překladu)

3/3 pondělí 18.00–20.30

Vítězslav Nezval (Cena diváka 2006) MANON LESCAUT Legendární poetická hra o svaté hříšnici a hříšné světici

4/4 pátek 19.00–21.45

Leoš Janáček JEJÍ PASTORKYŇA Operní drama o lásce, cti, vraždě a odpuštění

4/3 úterý 19.00–21.40

William Shakespeare VESELÉ PANIČKY WINDSORSKÉ Přerozkošná a převýborná komedie o Siru Johnu Falstaffovi a veselých paničkách windsorských

5/4 sobota 17.00–19.50

Giuseppe Verdi ( sk. C/1, C/2) generální partner představení NABUCCO Slavná opera o touze po svobodě (Nastudováno v italštině s titulky českého překladu)

5/3 středa 19.00–20.30

Sofoklés (Představení natáčeno Českou televizí, hrajeme bez přestávky) ANTIGONA Příběh lásky až za hrob

6/4 neděle 17.00–19.30

Alexander Glazunov / Jaroslav Slavický (sk. RP/1, RP/2) RAJMONDA Klasický balet o dvou dějstvích

7/3 pátek 19.00–21.20

Georges Feydeau TAKOVÁ ŽENSKÁ NA KRKU Třeskutá komedie o milostných vztazích v česko-slovenském podání

8/4 úterý 19.00–21.30

Sergej Prokofjev / Zdeněk Prokeš ROMEO A JULIE Romantický balet o třech dějstvích

8/3 sobota 18.00–20.30

9/4 středa 19.00–21.20

Giuseppe Verdi (sk. A/1, A/2) RIGOLETTO Opera o pomstě šaška Rigoletta, která se obrátila proti němu

Jules Verne TAJEMSTVÍ PRALESA aneb 800 mil po Amazonce Dobrodružná cesta po Amazonce plná překvapení. Krokodýli, divoši, indiáni a soudní proces

9/3 neděle 17.00–19.30

Robert Thomas OSM ŽEN Slavná detektivní komedie o mrtvém muži a osmi podezřelých ženách

12/3 středa 19.00–21.20

Hugo von Hofmannsthal ŠKOLA MANŽELŮ ANEB NEÚPLATNÝ Komedie, v níž frivolní aristokrat prohrává ve svých výstřelcích s tradičně smýšlejícím sluhou, jenž dokáže vrátit životu původní harmonii a řád

13/3 čtvrtek 19.00–21.20

Reginald Rose DVANÁCT ROZHNĚVANÝCH MUŽŮ Strhující inscenace ze soudního prostředí o hledání viny a odvaze postavit se proti všem

14/3 pátek 19.00

Peter Turrini (sk. MD premiéra) „MŮJ NESTROY…“ PREMIÉRA

15/3 sobota 19.00

Peter Turrini (sk. D) „MŮJ NESTROY…“

16/3 neděle 18.00–19.45

A. Piazzolla, C. Kraayenhof, Gotan Project, C. Gardel aj. / B. Roznos TANGO Současné taneční divadlo

17/3 pondělí 19.00

Peter Turrini (sk. ČP) „MŮJ NESTROY…“ Činohra

18/3 úterý 19.00–21.20

Molière ŠKOLA ŽEN Rozverná a rozkošná komedie o muži, který vychovával svoji vyvolenou ke stavu manželskému… (Cena diváka 2005)

19/3 středa 19.00–21.20

Agatha Christie PAST NA MYŠI Nejslavnější detektivní komedie všech dob

20/3 čtvrtek 19.00–22.00

Alexandre Dumas a Střežený Parnass KRÁLOVNA MARGOT Velké historické drama z období Bartolomějské noci

25/3 úterý 19.00–21.25

Friedrich Dürrenmatt NÁVŠTĚVA STARÉ DÁMY Napínavý příběh o touze po pomstě a moci peněz

26/3 středa 19.00–21.30

Josef Kajetán Tyl STRAKONICKÝ DUDÁK Národní báchorka o kouzelném putování za štěstím


29/3 sobota 19.00–20.30

Sofoklés (sk. PS/1, hrajeme bez přestávky) ANTIGONA Příběh lásky až za hrob

27/4 neděle 19.00–21.50

Giuseppe Verdi generální partner představení NABUCCO Slavná opera o touze po svobodě (Nastudováno v italštině s titulky českého překladu)

31/3 pondělí 18.00–20.30


28/4 pondělí 17.00

Beseda s tvůrci baletu RAYMONDA

28/4 pondělí 19.00–21.30

Alexander Glazunov / Jaroslav Slavický (sk. Dárek 1, Dárek 2, Dárek 3) RAJMONDA Klasický balet o dvou dějstvích

1/4 úterý 19.00

Peter Turrini „MŮJ NESTROY…“ Činohra

30/4 středa 19.00

BALETNÍ KONCERT K UCTĚNÍ I. V. PSOTY

2/4 středa 19.00–21.20

Reginald Rose DVANÁCT ROZHNĚVANÝCH MUŽŮ Strhující inscenace ze soudního prostředí o hledání viny a odvaze postavit se proti všem

13/4 neděle 14.00–16.00

DĚTSKÝ WORKSHOP Oblékáme operu – scéna, kulisy, kostýmy

14/4 pondělí 19.00–21.45

Johann Strauss CIKÁNSKÝ BARON Romantická opereta o nalezeném pokladu a cikánské lásce

15/4 úterý 16.00

Beseda k premiéře Gianni Schicchi, Komedianti

18/4 pátek 19.00

Giacomo Puccini // Ruggero Leoncavallo GIANNI SCHICCHI // KOMEDIANTI Opery (Nastudováno v italštině s titulky českého překladu)

20/4 neděle 19.00

Giacomo Puccini // Ruggero Leoncavallo GIANNI SCHICCHI // KOMEDIANTI Opery

(sk. JD premiéra)

PREMIÉRA (sk. E/1, E/2)

22/4 úterý 19.00

Giacomo Puccini // Ruggero Leoncavallo GIANNI SCHICCHI // KOMEDIANTI Opery

(sk. U/1, U/2)


23/4 středa 19.00–21.40

Rigoletto


Giuseppe Verdi (sk. R) LA TRAVIATA Opera o lásce slavné pařížské kurtizány – dámy s kaméliemi KONCERT FILHARMONIE BRNO Předprodej vstupenek: Filharmonie Brno, Besední ul.

25/4 pátek 19.30


26/4 sobota 19.00–21.40

Giacomo Puccini (sk. PS/1, PS/2) TOSCA Slavný příběh tragické lásky zpěvačky Toscy a malíře Cavaradossiho

22


Raymonda

24/4 čtvrtek 19.30

Její pastorkyňa


Antigona


Taková ženská na krku

11/4 pátek 19.30

(Cena diváka 2004)

Tajemství pralesa


Dvanáct rozhněvaných mužů

10/4 čtvrtek 19.30

Romeo a Julie


Manon Lescaut

program březen–duben MAHENOVO DIVADLO

Lazebník sevilský

program březen–duben JANÁČKOVO DIVADLO


23



3/4 čtvrtek 19.00–22.00


26/4 sobota 19.00

Elliot Goldenthal / Jan Kodet // Trent Reznor, Ludwig van Beethoven / Tomáš Rychetský // Cesare Pugni, Camille Saint-Saëns / Petr Zuska SVĚT TOUHY – FRIDA // BEZPŘEDMĚTNÁ KŘEHKOST // MARIIN SEN Baletní večer

4/4 pátek 19.00–21.20

Georges Feydeau TAKOVÁ ŽENSKÁ NA KRKU Třeskutá komedie o milostných vztazích

28/4 pondělí 19.00–22.00


5/4 sobota 19.00–21.20

Agatha Christie PAST NA MYŠI Nejslavnější detektivní komedie všech dob

29/4 úterý 19.00–21.30

7/4 pondělí 19.00–21.20


Robert Thomas (Cena diváka 2007) OSM ŽEN Slavná detektivní komedie o mrtvém muži a osmi podezřelých ženách

30/4 středa 18.00–20.30


(Cena diváka 2004)

14/4 pondělí 19.00

Carlo Goldoni (sk. ČP) NÁMĚSTÍČKO Komedie italského klasika, jejíž děj je přenesen do Florencie v roce 1990, do dnů konání MS ve fotbale

15/4 úterý 18.00

Peter Turrini (sk. SP) „MŮJ NESTROY…“ Činohra

16/4 středa 19.00–21.40

William Shakespeare VESELÉ PANIČKY WINDSORSKÉ Přerozkošná a převýborná komedie o Siru Johnu Falstaffovi a veselých paničkách windsorských

17/4 čtvrtek 19.00–21.25

Friedrich Dürrenmatt NÁVŠTĚVA STARÉ DÁMY Napínavý příběh o touze po pomstě a moci peněz

18/4 pátek 19.00–21.30


19/4 sobota 19.00–21.30

Robert Thomas (Cena diváka 2007) OSM ŽEN Slavná detektivní komedie o mrtvém muži a osmi podezřelých ženách

20/4 neděle 17.00–19.30

Josef Kajetán Tyl (sk. F/1, F/2) STRAKONICKÝ DUDÁK Národní báchorka o kouzelném putování za štěstím

21/4 pondělí 10.00–12.30

Josef Kajetán Tyl STRAKONICKÝ DUDÁK Národní báchorka o kouzelném putování za štěstím

22/4 úterý 19.00

Carlo Goldoni NÁMĚSTÍČKO Komedie italského klasika, jejíž děj je přenesen do Florencie v roce 1990, do dnů konání MS ve fotbale

23/4 středa 19.00

Peter Turrini „MŮJ NESTROY…“ Činohra

24/4 čtvrtek 19.00–21.20

Hugo von Hofmannsthal ŠKOLA MANŽELŮ ANEB NEÚPLATNÝ Komedie, v níž frivolní aristokrat prohrává ve svých výstřelcích s tradičně smýšlejícím sluhou, jenž dokáže vrátit životu původní harmonii a řád

25/4 pátek 19.00

Elliot Goldenthal / Jan Kodet // Trent Reznor, Ludwig van Beethoven / Tomáš Rychetský // Cesare Pugni, Camille Saint-Saëns / Petr Zuska PREMIÉRA SVĚT TOUHY – FRIDA // BEZPŘEDMĚTNÁ KŘEHKOST // MARIIN SEN Baletní večer

24


4/3 úterý 19.30–22.00

Divadelní soubor „Uzavřená společnost“ při ZUŠ PhDr. Z. Mrkose, Brno PLAY LORCA Čili lásky a zrady, jakož i zločiny a poklesky jedné generace v domě Bernardy Alby

6/3 čtvrtek 19.30–22.00


8/3 sobota 15.00–16.00

Václav Renč PERNÍKOVÁ CHALOUPKA Klasická pohádka o Jeníčkovi a Mařence

10/3 pondělí 19.00

Daněk a Rozbořil KOMONDOR Zpráva o přeslavném záměru, který se zrodil, zářil a padl v Čechách na přelomu tisíciletí PREMIÉRA

17/3 pondělí 19.30–22.00


27/3 čtvrtek 19.00

Daněk a Rozbořil KOMONDOR Zpráva o přeslavném záměru, který se zrodil, zářil a padl v Čechách na přelomu tisíciletí

29/3 sobota 15.00–16.00


4/4 pátek 19.30

Literárně-divadelní kopy Tomáše Kafky a Davida Vávry HRA, TO JE FOTBAL!

5/4 sobota 15.00–16.00

Josef Kainar ZLATOVLÁSKA Klasická pohádka o lásce krásné Zlatovlásky k mladému Jiříkovi

9/4 středa 19.30

Fotbal, to je hra! Setkání s Karlem Jarůškem, špičkovými fotbalisty a tvůrci inscenace Náměstíčko na téma Fotbal a divadlo

12/4 sobota 15.00–16.00


27/4 neděle 15.00–16.00

Josef Kainar ZLATOVLÁSKA Klasická pohádka o lásce krásné Zlatovlásky k mladému Jiříkovi

Královna Margot

Carlo Goldoni (sk. D) NÁMĚSTÍČKO Komedie italského klasika, jejíž děj je přenesen do Florencie v roce 1990, do dnů konání MS ve fotbale


Osm žen

12/4 sobota 19.00

3/3 pondělí 19.30–22.00

Jak si spolu hráli

Carlo Goldoni (sk. MD premiéra) NÁMĚSTÍČKO Komedie italského klasika, jejíž děj je přenesen do Florencie v roce 1990, do dnů konání MS ve fotbale PREMIÉRA

Rostislav Pospíšil JAK SI SPOLU HRÁLI Pohádková féerie pro děti od 3 do 8 let

Zlatovláska

11/4 pátek 19.00

1/3 sobota 15.00–16.00

ZMĚNA PROGRAMU VYHRAZENA     

PŘEDPRODEJ VSTUPENEK V HOTOVOSTI A NA PLATEBNÍ KARTY Administrativní budova NDB, Dvořákova 11 / tel. 542 158 183–4 / V pracovní dny od 8.00 do 17.30 h, v sobotu od 9.00 do 12.00 h Reduta, Zelný trh 4 / tel. 542 424 560 / V pracovní dny od 10:00 do 14:00 h Info centrum (pouze v hotovosti): Dům pánů z Lipé, nám.Svobody / tel. 532 292 222 / V pracovní dny od 8:00 do 20:00 h, v sobotu a neděli od 9:00 do 18:00 h Hodinu před představením v pokladnách divadel (pouze v hotovosti) Rezervace vstupenek on-line: www.ndbrno.cz

Perníková chaloupka

Sofoklés (Hrajeme bez přestávky) ANTIGONA Příběh lásky až za hrob

Past na myši

10/4 čtvrtek 19.00–20.30

MALÁ SCÉNA MAHENOVA DIVADLA

Škola manželů aneb Neúplatný

Vítězslav Nezval (Cena diváka 2006) MANON LESCAUT Legendární poetická hra o svaté hříšnici a hříšné světici

Strakonický dudák

9/4 středa 19.00–21.30

Veselé paničky Windsorské


Královna Margot

8/4 úterý 10.00–12.20


25

3/3 pondělí 19.00–20.30

Jean Genet (Hrajeme bez přestávky) SLUŽKY Slavný příběh z budoáru. Květiny, pudr, samet a otrávený lipový čaj

7/4 pondělí 19.00

4/3 úterý 19.00–21.10

Edward Albee (Divadlo Ungelt, Hrají: Ch. Poullain, J. Schmitzer) HRA O MANŽELSTVÍ Drama o dvou dějstvích

Edmond Rostand (Spolek Kašpar) CYRANO Cyrano – hrdý básník a skvělý šermíř, pohledný chlapec Kristián a krásná Roxana, gaskoňští kadeti, lstivý pan de Guiche, vojenské ležení v Arrasu a klášterní zahrada – to vše v příběhu, který rozhodně nezestárnul.

5/3 středa 19.00–20.10

David Drábek (NAPOSLEDY) ŠVÉDSKÝ STŮL Komedie o lásce rytíře jednohubky k čokoládové špičce

12/4 sobota 19.00

Wolfgang Amadeus Mozart FIGAROVA SVATBA Komorní opera HF JAMU uvede Figarovu svatbu v Redutě, kde kdysi – dávno před vznikem Figarovy svatby – jako zázračné dítě jedenáctiletý Mozart koncertoval. PREMIÉRA

6/3 čtvrtek 19.00–21.15

Arnold Schönberg / Fryderyk Chopin / Libor Vaculík (sk. BA) ÚPLNÉ ZATMĚNÍ Tanečně – činoherní drama (Pro diváky starší 15 let)

13/4 neděle 19.00

8/3 sobota 17.00–18.30

VEČER Z DĚL TEREZÍNSKÝCH SKLADATELŮ (sk. RP/1) Gideon Klein: TRIO (Balet NDB) Viktor Ullmann: BRUNDIBÁR (Dětský sbor Brno) Hans Krása: Dětská opera o jednom dějství (Kantiléna)

Wolfgang Amadeus Mozart FIGAROVA SVATBA Komorní opera HF JAMU uvede Figarovu svatbu v Redutě, kde kdysi – dávno před vznikem Figarovy svatby – jako zázračné dítě jedenáctiletý Mozart koncertoval.

15/4 úterý 19.00

Jedinečné setkání s Arnoštem Goldflamem! (Sklepení) BRNĚNSKÝ PROKLATEC Co všechno jste chtěli vědět a báli jste se zeptat. Tři neopakovatelná setkání s Arnoštem Goldflamem; one-man-show na tisíc témat spojených s Brnem! Každé představení je premiérou i derniérou zároveň.

19/4 sobota 19.00–21.10

Joe Orton JAK SE BAVIL PAN SLOANE Černá komedie o svádění, podvádění a nehodách podezřelého nájemníka

20/4 neděle 14.00–15.00

Karel Jaromír Erben DLOUHÝ, ŠIROKÝ A BYSTROZRAKÝ Klasická pohádka o statečném kralevici a třech tovaryších

20/4 neděle 18.00

Richard Wagner (Sklepení) PARSIFAL Multimediální divadelní projekt, ve kterém se účinkující, studenti z JAMU, FaVU, FAMU i profesionálové z Čech a Slovenska, snaží přenést myšlenky nového lidského výkladu díla s jeho složitou symbolikou do srozumitelného tvaru

22/4 úterý 19.00

Jedinečné setkání s Arnoštem Goldflamem! (Sklepení) BRNĚNSKÝ PROKLATEC Co všechno jste chtěli vědět a báli jste se zeptat. Tři neopakovatelná setkání s Arnoštem Goldflamem; one-man-show na tisíc témat spojených s Brnem! Každé představení je premiérou i derniérou zároveň.

24/4 čtvrtek 19.00–21.00

ZA OPERETOU KOLEM SVĚTA Zábavná výpravná féerie ze života operetních hrdinů a také jejich autorů

29/4 úterý 19.00

Jedinečné setkání s Arnoštem Goldflamem! (Sklepení) BRNĚNSKÝ PROKLATEC Co všechno jste chtěli vědět a báli jste se zeptat. Tři neopakovatelná setkání s Arnoštem Goldflamem; one-man-show na tisíc témat spojených s Brnem! Každé představení je premiérou i derniérou zároveň

30/4 strředa 16.00

BESEDA K PREMIÉŘE KRÁSKA A ZVÍŘE

Jean-Claude Carrière TERASA Konverzační komedie o pronájmu bytu s krásnou terasou

11/3 úterý 11.00–12.00


12/3 středa 19.00–21.10

Joe Orton JAK SE BAVIL PAN SLOANE Černá komedie o svádění, podvádění a nehodách podezřelého nájemníka

13/3 čtvrtek 19.00–21.00

ZA OPERETOU KOLEM SVĚTA Zábavná výpravná féerie ze života operetních hrdinů a také jejich autorů

16/3 neděle 19.00 – 21.40

Wolfgang Amadeus Mozart (sk. E/1) KOUZELNÁ FLÉTNA Pohádka o magickém putování za unesenou princeznou

22/3 neděle 18.00

Richard Wagner (Sklepení) PARSIFAL Předpremiérová debata s herci a tvůrci inscenace. Multimediální projektMultimediální divadelní projekt, ve kterém se účinkující, studenti z JAMU, FaVU, FAMU i profesionálové z Čech a Slovenska, snaží přenést myšlenky nového lidského výkladu díla s jeho složitou symbolikou do srozumitelného tvaru

25/3 úterý 19.00

Jean Genet (Hrajeme bez přestávky) SLUŽKY Slavný příběh z budoáru. Květiny, pudr, samet a otrávený lipový čaj.

26/3 středa 19.00–21.45

Martin McDonagh OSIŘELÝ ZÁPAD Drsná komedie o bratrské lásce ze zapomenuté irské vesnice

28/3 pátek 19.00–20.50

Zuzana Lapčíková / Hana Litterová BALADY Taneční divadlo

Švédský stůl

10/3 pondělí 19.00–21.15

Služky

VEČER Z DĚL TEREZÍNSKÝCH SKLADATELŮ (sk. RP/2, NAPOSLEDY) Gideon Klein: TRIO (Balet NDB) Viktor Ullmann: BRUNDIBÁR (Dětský sbor Brno) Hans Krása: Dětská opera o jednom dějství (Kantiléna)

Jak se bavil pan Sloane

9/3 neděle 17.00–18.30

W. A. Mozart: Figarova svatba

(sk. Reduta, pro starší 15 let)

Hana Litterová obdržela Cenu Divadelních novin za choreografii k této inscenaci, Zuzana Lapčíková byla nominována na Cenu Alfréda Radoka za nejlepší hudbu k divadelní inscenaci


30/3 neděle 19.00–21.40

Wolfgang Amadeus Mozart (sk. E/2) KOUZELNÁ FLÉTNA Pohádka o magickém putování za unesenou princeznou

1/4 úterý 19.00–21.15

Jean-Claude Carrière (NAPOSLEDY) TERASA Konverzační komedie o pronájmu bytu s krásnou terasou

2/4 středa 19.00–20.40

Jeffrey Hatcher PICASSO

4/4 pátek 19.00

Jean Genet (Hrajeme bez přestávky) SLUŽKY Slavný příběh z budoáru. Květiny, pudr, samet a otrávený lipový čaj.

5/4 sobota 19.00–21.45

Martin McDonagh OSIŘELÝ ZÁPAD Drsná komedie o bratrské lásce ze zapomenuté irské vesnice

26

Komorní opera Hudební fakulty JAMU Osiřelý západ

29/3 sobota 17.00–18.00

Terasa

(Divadlo Ungelt, Hrají: V. Cibulková, M. Kňažko)


Kouzelná flétna

program březen–duben REDUTA

Za operetou kolem světa

program březen–duben REDUTA

V druhé polovině 18. století musel libretista Lorenzo da Ponte na dvoře Josefa II. vydobýt povolení pro uvedení nové Mozartovy opery Figarova svatba, vycházející z francouzské Beaumarchaisovy činoherní komedie. V té době se již na scéně vídeňského Dvorního divadla hrála i druhá opera podle Beaumarchaisovy předlohy, a to Paisiellův Lazebník sevillský premiérovaný v roce 1783. Dne 1. května 1786 mohlo vídeňské publikum pod taktovkou samotného Mozarta vidět první provedení Figarovy svatby. Přestože se tato opera buffa dočkala ve Vídni jakéhosi úspěchu, poměrně záhy zmizela z repertoáru. Zato mimořádného ohlasu se jí dostalo v Praze. Obliba opery vedla takřka k sériovému uvádění, Mozart své drahé Pražany, kteří mu tolik rozuměli, několikrát navštívil a následně na objednávku pro tehdejší Nosticovo divadlo napsal novou operu – Dona Giovanniho. Studenti Hudební fakulty JAMU svou Figarovu svatbu představí na scéně Reduty, kde kdysi – dávno před vznikem Figarovy svatby – jako zázračné dítě jedenáctiletý Mozart koncertoval. Figarovu svatbu v českém překladu Rudolfa Vonáska nastudovala jako své absolventské představení studentka operní režie Alice Kučerová. Na inscenaci se dále podíleli produkční Helena Macháčková, posluchači operního zpěvu, kostýmní výtvarnice Kateřina Kerndlová a scénograf Tomáš Zmrzlý. Premiéra se koná 12. dubna 2008 v Redutě.


27

Stanislav Fišer:

Společenský kaleidoskop:

text Ivo Osolsobě, foto NDB – archiv

Muzikálová legenda

8/02/2008 - Mahenovo divadlo - Trialog První gratulace Vlastě Chramostové od uměleckého šéfa činohry NDB Zdenka Plachého k přesvědčivému výkonu v hlavní roli inscenace Babička Národního divadla z Prahy.

Tímto titulkem, žel smutečním, připomněla si kulturní veřejnost odchod režiséra brněnského Národního divadla Stanislava Fišera. Dílo, které vytvořil především v oblasti muzikálu, bylo v našich podmínkách ojedinělé. Dík Fišerovi poznalo Brno muzikály jako West Side Story (česká premiéra), Oklahoma!, Annie Get Your Gun, Show Boat, Kiss me, Kate!, Promises, promises, Man of la Manche, Zorba a dalších dvacet děl amerického muzikálu včetně dvakrát triumfálně uváděné My Fair Lady (téměř čtvrt tisíc repríz nejdřív na scéně dnešního Mahenova, hned však po jeho otevření na nově vybudovaném obřím jevišti Janáčkova divadla!). Fišerovo dílo bylo však zároveň hluboce tradiční. Fišer byl rodák z brněnských Ponětovic, musel si svoje studium na konzervatoři přímo vyvzdorovat, a cosi selsky tvrdohlavého se projevilo i v jeho názorech uměleckých i politických. Proto si tak skvěle rozuměl s texaskými Snílky (The Fantasticks) i s Iowou v muzikálu Music Man (ocenil to sám autor, Meredith Willson, který neváhal přijet na premiéru), stejně jako s irským Divotvorným hrncem či Jiráskovou-Dietlovou-Fischero-

vou-Petrovou Filozofskou historií. Bez Fišerova vzdoru nebylo by Brno poznalo Šumaře na střeše (Fišer jej uvedl hned jako odpověď na sovětskou okupaci), ani zdánlivě bezproblémovou operetku Děvče z přístavu, ve skutečnosti odvážný výsměch okupaci navzdory. Zcela tím pomíjíme Fišerovu činoherní režii, kde si zvlášť rozuměl s mistrem Karlem Högrem (Smrt obchodního cestujícího, Drahý lhář), stejně jako jeho tvorbu filmovou a tele-

9/02/2008 - Reduta Kmotrou Genetovým Služkám v Redutě byla legendární diva česko-slovenského divadla, paní Emília Vášáryová (na snímku vlevo stojí Klára Apolenářová s Erikou Stárkovou, herečky představující dvě hlaní postavy inscenace).

vizní (například brilantní celovečerní televizní koláž Dobrodruh a kavalír). Přes svoje pražské či bratislavské (a další) úspěchy (berlínský triumf prvního uvedení českého jevištního muzikálu, Blažkovy Dámy na kolejích) zůstal totiž Stanislav Fišer trvale věrný Brnu. Nebyla to z nouze ctnost, ale hluboce uvědomělý záměr. S Fišerem odešla jedna velká divadelní legenda. Legenda nedílně spjatá s Brnem a jeho – kdysi – zpěvohrou. 

6/02/2008 - Mahenovo divadlo - Trialog Po jednom z vrcholů letošního Trialogu, hostování Slovenského národného divadla s inscenací Úklady a láska. (Na snímku zleva: Miroslav Plešák, Marián Labuda, Alois Hajda)

18/01/2008, Mahenovo divadlo Křest prvního čísla vašeho magazínu DiVA… (Na snímku zleva: zpěvák Daniel Landa, 1.náměstkyně primátora města Brna Barbora Javorová a ředitel NDB Daniel Dvořák)

28 28


foto NDB – archiv

V zemi vycházejícího slunce máme svůj fanklub: Opera Janáčkova divadla se vrátila z Japonska, kde tým čítající téměř 175 členů strávil dva týdny (8. – 21. 1. 2008). Soubor celkem sedmkrát provedl Wagnerova Tannhäusera: v nejvýznamnějším tokijském divadle Bunka Kaikan, dále v městech Kanagawa, Nagoia, Osaka, Utsunomia, Musashino a Shikasaki. Přijetí bylo vřelé, všechna představení plně obsazená a nejen brněnská opera, ale i město Brno se tak dočkalo velmi dobré reprezentace. Operní soubor NDB byl v Japonsku, kde už má svůj vlastní fanklub, tentokrát už poosmé. Kuriózní bylo, že v japonském hlavním městě v té době byl i soubor opery pražského Národního divadla i Symfonický orchestr FOK. Inscenaci Wagnerova Tannhäusera můžete brzy vidět i v Janáčkově divadle, obnovená premiéra se koná 16. května 2008.


29

Společenský kaleidoskop:

text Ivo Osolsobě, foto NDB – archiv

Horoskop/jubilea:

RYBY (21. 2. – 20. 3.) Znáte ve svém okolí nějakou Rybu? Pak se nejspíš shodneme na tom, že osoby narozené v tomto znamení, vynikají svým nesobeckým a citlivým přístupem k ostatním. Agresivita a spekulace je jim španělskou vesnicí, jsou to lidé často až příliš opatrní. Často pochybují o svých schopnostech a mají nedostatek sebevědomí. I malé popichování okolí berou velice vážně a stávají se tak terčem posměchu. Přes skutečnost, že jsou to bytosti spolehlivé, upřímné a důvěryhodné, kolektiv jim právě díky jejich vlastnostem vyčítá chyby a problémy, jež nastaly. I ty, za které nemohou. Ryby spoléhají na sliby ostatních a nejednou naletí. Na profesionální úrovni a v zaměstnání si Ryby dobře vedou v kolektivu lidí, kteří jsou jim nakloněni, kteří dokáží ocenit jejich schopnosti a výkon. Hodí se do státní správy a do vědeckého výzkumu (tedy tam, kde se tak trochu „ztratí v davu“). Mají zvláštní cit pro přírodu (přírodovědci, chemici, ekologové) a historii. Ryba s Rybou se k sobě v manželství hodí a tvoří pak harmonický a vyrovnaný vztah. Chtějí-li vsak něčeho dosáhnout, není to spojení ideální. Jeden druhého totiž nedokáží dostatečně podpořit a podnítit. Jako vhodný „ochránce“ se hodí Štír, Rak nebo Panna. Ve znamení Ryb se narodili například: Carlo Goldoni, Ema Destinová, Henrik Ibsen, Antonio Vivaldi či Bruce Willis.

MAŠKARNÍ BÁL ANEB MOZART V REDUTĚ

V sobotu 26. 1. 2008 v předvečer výročí Mozartových narozenin se v Redutě uskutečnil první ročník velkolepého Maškarního bálu. Návštěvníci měli k dispozici všechny prostory tohoto skvostného domu, Reduta se skutečně otevřela „od sklepů až po půdu“. Proměnou však neprošel jen divadelní dům, návštěvníky hned po příchodu taky čekala změna image. Profesionální maskérky se ujaly diváků a jejich look odpovídal avizované mozartovské atmosféře (včetně škrabošek a paruk). Na programu byla hudba (Czech Virtuosi), tombola s první cenou, totiž výletem do Salzburku, Mozartova rodiště. Kdo chtěl, mohl se pod vedením choreografky Hany Litterové naučit menuet, součástí večera byla divadelní férie, kde spolu vystoupili Tereza Merklová s Andreou Priechoskou a herci Mahelovy činohry v režii a kostýmech Pavla Juráše. V podzemí byla nálada také mozartovská, nicméně o něco uvolněnější, k tanci a ochutnávce skvělých vín hrál slovutný DJ Andrea Fiorino. Příští rok u toho můžete být i vy, do kalendáře si stačí poznamenat: 24. ledna – Maškarní bál v Redutě.

V neděli 17. 2. 2008 v 18.00 se ve foyer Mahenova divadla konala mimořádná akce Fantom opery – Theatre fashion show. Půvabné zpěvačky, herečky a baletky Národního divadla Brno předvedly večerní róby Lukáše Kimličky (držitel titulu TOP STYL DESIGNER Kabo 2004) a Michaely Ľuptákové (přehlídky New York, Madrid…). Každý ze zúčastněných si mohl všimnout, že divadlo a móda k sobě mají velmi blízko. Kmotrou projektu byla slavná česká módní návrhářka Liběna Rochová.

THEATRE FASHION SHOW

BERAN (21. 3. – 20. 4.) Patří mezi tzv. ohnivá znamení a je plně pod vlivem mocného Marsu. Je snadné ho rozhněvat, ale stejně rychle se zase uklidní a jedná pak mírně. Berani jsou známí svým uměním říkat pravou věc v pravou chvíli (cítí, že je to tak správně a jednají podle toho). Snadno se učí a mají výbornou paměť. Je to jejich nesporné plus, které dokáží využít ve svůj prospěch. Rádi se baví a mají cit pro hudbu. Ve společnosti jsou tedy oblíbení, občas to ale zaskřípe právě díky jejich vlastnosti říct každému, co si myslí. Berani bývají schopnými výtvarníky, umělci, zdatnými právníky i státníky a mívají i literární nadání (ale spíše vyjímečně). Harmonii a soulad nacházejí Berani v manželství s partnery narozenými ve znamení Střelce, Lva nebo v jejich vlastním znamení. Temperamentu Beranů svědčí i partnerství s Váhou či Blížencem. Mezi známé Berany patří kupříkladu Charlie Chaplin, Marlon Brando, Dagmar Havlová, Jan Ámos Komenský či Václav Klaus. JOSEF ŠKROBÁNEK (4. 3. 1943) oslaví pětašedesáté narozeniny. Operní pěvec, člen Janáčkovy opery v letech 1966–2007 a pedagog brněnské Konzervatoře. JIŘÍ NERMUT (8. 3. 1923) oslaví své pětaosmdesáté narozeniny. Sólista baletu, choreograf, taneční pedagog, v NDB působil v letech 1946–1970. ZORA ŠEMBEROVÁ (13. 3. 1913) oslaví své pětadevadesáté narozeniny. Sólistka baletu NDB v letech 1932–1942, taneční pedagožka, první představitelka Julie ve světové premiéře Prokofjevova baletu Romeo a Julie v roce 1938.

Liběna Rochová

EVA VEŠKRNOVÁ (18. 3. 1948) oslaví své šedesáté narozeniny. Operetní a hlavně muzikálová herečka a zpěvačka, sólistka souboru zpěvohry NDB v letech 1966–1988. JOSEF KARLÍK (19. 3. 1928) oslaví své osmdesáté narozeniny, významný český divadelní, filmový a televizní herec, pedagog JAMU. Člen NDB v letech 1954–1997.

sopranistka Daniela Straková-Šedrlová

30


herečka Erika Stárková

sestavil Mojmír Weimann

baletka Veronika Kurjanová

Prof. PhDr. VÁCLAV CEJPEK (21. 3 .1953) oslaví své pětapadesáté narozeniny. Dramaturg, divadelní teoretik a historik, překladatel a pedagog. V současné době rektor JAMU.

Prof. dr. IVO OSOLSOBĚ (26. 3. 1928) oslaví své osmdesáté narozeniny. Dramaturg, divadelní a literární kritik mezinárodního renomé, vysokoškolský pedagog. Přední odborník v oblasti muzikálu. Člen NDB v letech 1955–1989. MAGDALENA BLAHUŠIAKOVÁ (28. 3. 1943) oslaví své pětašedesáté narozeniny. Operní pěvkyně, sólistka Janáčkovy opery v letech 1978–1984. Před padesáti lety (1. 4. 1958) zemřel BŘETISLAV BAKALA. Operní a symfonický dirigent, nadšený propagátor tvorby Leoše Janáčka. Člen NDB v letech 1929–1932. STANISLAV HEJNÝ (2. 4. 1908) by oslavil své sté narozeniny. Herec, člen činohry NDB v letech 1934–1972. Před 70 lety (2. 4. 1938) se konala v Divadle Na hradbách (nynější Mahenovo divadlo) premiéra opery Šarlatán Pavla Haase, který se stal obětí holocaustu. MARTIN DUBOVIC (4. 4. 1933) oslaví své pětasedmdesáté narozeniny. Herec a režisér, člen souboru zpěvohry NDB v letech 1968–1978. IVA VALEŠOVÁ (5. 4. 1948) oslaví své šedesáté narozeniny. Herečka, členka činohry NDB od roku 1974.

MILOŠ HÁJEK (5. 4. 1908 – 9. 9.1988), český herec, člen činohry Národního divadla Brno v letech 1941–1942, 1952–1976. MARJA ŽALUDOVÁ (7. 4. 1898) by oslavila své stodesáté narozeniny. Operní pěvkyně, členka Janáčkovy opery v letech 1937–1956. MILADA ŠAFRÁNKOVÁ (7. 4. 1928) oslaví své osmdesáté narozeniny. Operní pěvkyně, členka Janáčkovy opery v letech 1963–1987. FRANTIŠEK SONEK (12. 4. 1933) oslaví své pětasedmdesáté narozeniny. Korepetitor Janáčkovy opery v letech 1967–2005. ONDŘEJ MIKULÁŠEK (19. 4. 1958) oslaví své padesáté narozeniny. Herec činohry NDB. OLDŘIŠKA BÁRTÍKOVÁ (23. 4. 1948) oslaví své šedesáté narozeniny. Nápovědka souboru činohry NDB. OLGA SKÁLOVÁ (25. 4. 1928) oslaví své osmdesáté narozeniny. Sólistka baletu, choreografka a šéfka baletu, taneční pedagožka, v baletu NDB působila v letech 1943–1952 a 1975–1989. FRANTIŠEK PREISLER (29. 4. 1948) oslaví své šedesáté narozeniny. Operní režisér a šéf opery. V NDB působil v letech 1985–1991. 


31

Fotka na závěr:

18. ledna 2008 měla v Mahenově divadle premiéru Královna Margot (režie: Zdenek Plachý, scéna: Daniel Dvořák, kostýmy: Martina Zwyrtek, foto NDB – Jana Hallová)

Partneři NDB:

Mediální partneři NDB:

32


16 17

Recommend Documents