1.5.4
Kinetická energie
Předpoklady: 1501 Energie je jeden z nejpoužívanějších, ale také nejhůře definovatelných pojmů ve středoškolské fyzice. V běžném životě: energie = něco, co potřebujeme k vykonávání práce. Vyskytuje se v různých formách, které se dají měnit z jedné na druhou. To nám zatím stačí, lépe si pokusíme pojem energie přiblížit na konci kapitoly. Př. 1:
Na stole je položena cvrnkací kulička. Můžeme této kuličce dodat energii?
Mnoho způsobů: • kuličku rozpohybujeme ⇒ při srážce může rozpohybovat jinou kuličku, • kuličku zvedneme (nebo ji necháme spadnout na zem) ⇒ během pádu získá rychlost a tou může strčit do jiné kuličky, • kuličku zahřejeme ⇒ může zahřát ona nás (stačilo by ji dát na místo, kde je nižší teplota než ve třídě), • atd. My se budeme zabývat energií, kterou mají pohybující se předměty – kinetickou (pohybovou) energií. Př. 2:
Odhadni, na kterých veličinách závisí množství kinetické energie, kterou má pohybující se předmět a navrhni vzorec pro její výpočet.
• hmotnost předmětu: (moucha má menší energii než náklaďák) • rychlost předmětu: (slimák má menší energii než kulka) E = mv Pedagogická poznámka: Během diskuse nad podezřelými veličinami se snažím vést studenty k tomu, že kinetická energie je okamžitá vlastnost a měla by tedy být popsána veličinami, které také popisují okamžitý stav. Př. 3:
Najdi důvody, proč vzorec E = mv nemůže být správným vztahem pro kinetickou energii.
Více důvodů: • mv - vztah pro hybnost, těžko budeme mít stejný vztah pro různé veličiny. • mv - výsledkem výpočtu je vektor, energie je ale skalární veličina. • Kontrola jednotek: mv = 1kg ⋅1m/s , ale jednotkou energie je 1J = 1N ⋅1m = 1kg ⋅1m/s 2 ⋅1m = 1
kg ⋅ m 2 . s2
Než najdeme správný vzorec pro kinetickou energii, musíme zjistit, kde se kinetická energie v tělesech bere.
1
Pedagogická poznámka: Následující příklad je spíše pro lepší část třídy. I kvůli času je dobré k tomu přihlédnout a ty horší příliš netrápit. Př. 4:
U všech následujících dějů: nakresli obrázky, popiš působící síly, práce, kterou síly konají, celkovou vykonanou práci všech sil a změnu kinetické energie. a) Rovnoměrně přesouváme po podlaze skříň. b) Krabička se zastaví při pohybu po stole. c) Upuštěná křída padá k zemi (odpor vzduchu zanedbej).
a) Rovnoměrně přesouváme po podlaze skříň.
Fr 0°
Fp
směr posunutí
90° 90°
180°
Fg
Ft
Působící síly: • Fg - gravitační síla Země, kolmá na posunutí ⇒ WFg = 0 ,
•
Fp - tlaková síla podložky, kolmá na posunutí ⇒ WFp = 0 ,
•
Fc - síla tlačícího člověka, rovnoběžná s posunutím ⇒ WFc = Fc ⋅ s ,
•
Ft - třecí síla, opačná k posunutí ⇒ WFt = Ft ⋅ s ⋅ cos180° < 0 .
Pohyb je rovnoměrný ⇒ výsledná síla je nulová ⇒ Ft = Fc ⇒ W = WFc + WFt = 0 . Kinetická energie skříně se při rovnoměrném pohybu nemění (skříň je stále stejně těžká a má stále stejnou rychlost). b) Krabička se zastaví při pohybu po stole.
směr posunutí
Fp 90° 90°
180°
Fg
Ft
Působící síly: • Fg - gravitační síla Země, kolmá na posunutí ⇒ WFg = 0 , 2
•
Fp - tlaková síla podložky, kolmá na posunutí ⇒ WFp = 0 ,
•
Ft - třecí síla, opačná k posunutí ⇒ WFt = Ft ⋅ s ⋅ cos180° < 0 .
Výsledná práce W = WFt < 0 . Kinetická energie krabičky se při zastavování zmenší na nulu (stojící krabička má nulovou rychlost). c) Upuštěná křída padá k zemi (odpor vzduchu zanedbej). Působící síly: směr posunutí • Fg - gravitační síla Země, rovnoběžná s posunutím ⇒
WFg = Fg ⋅ s > 0 Kinetická energie krabičky se při padání zvětší z nuly na maximální hodnotu (křída nejdříve stojí a má nulovou kinetickou energii, během pádu se její rychlost zvětšuje, při dopadu má největší rychlost a tedy i kinetickou energii).
0° Fg
To nemůže být náhoda ⇒ Změna kinetické energie tělesa se rovná práci, kterou vykoná výslednice působících sil: ∆Ek = W .
⇒ Spočteme práci, kterou vykoná gravitační síla při pádu křídy, a tím získáme velikost kinetické energie: W = Ek = Fs = Fg ⋅ s . (potřebujeme vyjádřit výsledek pomocí hmotnosti a rychlosti ⇒ Fg = m ⋅ g ,
s=
1 2 1 2 at = gt ) 2 2
1 1 1 Ek = Fg ⋅ s = m ⋅ g ⋅ gt 2 = mg 2t 2 = m v 2 2 2 2
Kinetická energie hmotného bodu o hmotnosti m, který se pohybuje rychlostí 1 o velikosti v, je dána vztahem Ek = m v 2 . 2 Př. 5:
Urči kinetickou energii: a) chodce o hmotnosti 75 kg jdoucího rychlostí 5 km/h, b) auta o hmotnosti 1,6 t jedoucího rychlostí 130 km/h, c) mouchy o hmotnosti 0,1 g letící rychlostí 8 km/h.
a) chodec o hmotnosti 75 kg jdoucí rychlostí 5 km/h v = 5 km/h = 1, 4 m/s , m = 75 kg , Ek = ? 1 1 Ek = mv 2 = 75 ⋅1, 4 2 J = 72 J 2 2 b) auta o hmotnosti 1,6 t jedoucího rychlostí 130 km/h v = 130 km/h = 36,1m/s , m = 1, 6 t = 1600 kg , Ek = ? 1 Ek = mv 2 = 1600 ⋅ 36,12 J = 104000 J = 1MJ 2 3
c) mouchy o hmotnosti 0,1 g letící rychlostí 8 km/h v = 8 km/h = 2, 2 m/s , m = 0,1g = 0, 0001kg , Ek = ? 1 Ek = mv 2 = 0, 0001 ⋅ 2, 2 2 J = 0, 00025 J 2
Dodatek: Vyhledávání hmotnosti mouchy na internetu je velmi poučné. Udávané hodnoty jsou v rozmezí 500µg až 1 g, liší se tedy 2000 krát. Použitá hodnota je autorský odhad, který se v létě pokusím ověřit vlastním měřením. POZOR: Rychlost tělesa závisí na volbě souřadné soustavy ⇒ kinetická energie bude na volbě souřadné soustavy záviset také. Př. 6:
Urči kinetickou energie prázdné pivní láhve vyhozené z okna vlaku jedoucího rychlostí 90 km/h vzhledem: a) ke vlaku b) ke kolejím c) ke vlaku, jedoucímu stejnou rychlostí v protisměru. Rychlost, kterou cestující láhev vyhodil, považuj vzhledem k rychlostem vlaku za zanedbatelně malou. Hmotnost prázdné pivní láhve je 340 g.
m = 340 g = 0,34 kg a) ke vlaku Podle zadání máme rychlost hození zanedbat ⇒ v = 0 m/s ⇒ kinetická energie láhve vůči vlaku je nulová. b) ke kolejím Vzhledem ke kolejím má láhev stejnou rychlost jako vlak ⇒ v = 90 km/h = 25 m/s 1 1 Ek = m v 2 = ⋅ 0,34 ⋅ 252 J = 106, 25 J 2 2 c) ke vlaku, jedoucímu stejnou rychlostí v protisměru Vzhledem k protijedoucímu vlaku má láhev dvojnásobnou rychlost (rychlostí vlaků se sčítají). ⇒ v = 180 km/h = 50 m/s 1 1 Ek = m v 2 = ⋅ 0,34 ⋅ 50 2 J = 425 J 2 2
Dodatek: I když vyhazování předmětů z vlaku vypadá jako nevinná zábava, kvůli značné kinetické energii předmětů, jde o hloupou frajeřinu ohrožující zdraví a často i životy. Pro porovnání: Náboj ze samopalu AK-47 (kalašnikov) má hmotnost 8 g a úsťovou rychlost 710 m/s. Kinetická energie náboje ihned po výstřelu je tedy 1 1 Ek = mv 2 = 0, 008 ⋅ 710 2 J = 2000 J . 2 2 Pistolový náboj Luger 9mm má hmotnost 8 g a průměrnou úsťovou rychlost 340 m/s. Kinetická energie náboje ihned po výstřelu je tedy 1 1 Ek = mv 2 = 0, 008 ⋅ 3402 J = 462 J . 2 2 Pedagogická poznámka: Upozorňuji studenty, že i když rychlost mezi body b) a c) vzrostla na dvojnásobek, kinetická energie se zvětšila čtyřikrát (důsledek druhé mocniny ve vzorci). 4
Př. 7:
Urči rychlost, kterou se po cvrknutí rukou pohybovala po stole krabička, která se zastavila na dráze 60 cm ( f = 0, 6 ).
s = 60 cm = 0, 6 m , f = 0, 6 , v=? Krabička měla po cvrnknutí kinetickou energii, kterou spotřebovala na vykonání práce nutné k překonání třecí síly. W = Ek 1 Fs = Nfs = mgfs = mv 2 2 1 gf s = v 2 2 2 gf s = v 2
v = 2 gf s = 2 ⋅10 ⋅ 0, 6 ⋅ 0, 6 m/s = 2, 68 m/s Krabička se po cvrnknutí pohybovala rychlostí 2,68 m/s. Dodatek: Přesnější argumentace v předchozím příkladu by měla vypadat asi takto: Krabička měla po cvrnknutí kinetickou energii, jejíž změna během pohybu po stole se rovná záporné práci, kterou při pohybu krabičky vykoná třecí síla. Protože na konci pokusu krabička stojí, platí: E2 = 0 ⇒ ∆Ek = Ek 2 − Ek 1 = 0 − Ek1 W = ∆Ek 1 Ft s ⋅ cos180° = − mv 2 2 1 2 mgf s ⋅ ( −1) = − mv , dále je postup stejný s řešením použitým v příkladu. 2 Pedagogická poznámka: U přesnějšího přístupu zmiňovaného v dodatku je třeba dát pozor. Pro mnoho studentů je náročný a vede u nich k formálnímu přijetí, které ústí do mechanického biflování příkladu. Když postup v dodatku před studenty zmiňuji, zdůrazňuji, že všichni, kterým nepřijde naprosto přirozený se mají raději vrátit k jednodušší úvaze, kterou jsme použili při řešení příkladu. Př. 8:
Urči minimální hodnotu koeficientu tření mezi pneumatikami a silnicí pokud má automobil jedoucí rychlostí 50 km/h zastavit na dráze 10 m.
v = 50 km/h = 13,9 m/s s = 10 m Použijeme stejnou úvahu jako u předchozího příkladu. W = Ek 1 Ft s = mv 2 2 1 Nfs = mgf s = mv 2 2 1 2 gf s = v 2
5
f =?
f =
v2 2 gs
13,92 v2 = = 0,96 2 gs 2 ⋅10 ⋅10 Hodnota koeficientu tření mezi silnicí a pneumatikou musí být minimálně 0,96. f =
Dodatek: Stejně jako u příkladu 7 by bylo i u předchozího příkladu na místě argumentovat poněkud přesněji. Shrnutí: Kinetická energie je dána vztahem Ek =
6
1 2 mv . 2