150 Havlíčkův Brod Okrouhlice Úprava směrových oblouků Chlístov

Rekonstrukce silnice II/150 – Havlíčkův Brod–Okrouhlice

Úprava směrových oblouků Chlístov Oznámení záměru podle § 6 a příl. č. 3 Zákona 100/2001 Sb., v platném znění

Oznamovatel: Vysočina, Žižkova 57, 587 33 Jihlava, zastoupená: Krajským úřadem kraje Vysočina, odborem majetkovým; Oprávněný zástupce: Ing. Petr Kolář, vedoucí odboru

.................... Zpracovatel oznámení záměru: RNDr. Petr Obst, držitel autorizace k hodnocení vlivů staveb, činností, technologií a koncepcí na životní prostředí podle zák. č. 100/2001 Sb. (č.autorizace MŽP ČR 17832/2781/OPVŽP/01)

.................... Humpolec, 25. 11. 2006

ÚDAJE O ZPRACOVATELI: Obchodní jméno: IČO: sídlo: kancelář: telefon: e-mail:

G.L.I., sdružení podnikatelů 101 22 826 Štoky 83, 582 53 Štoky Havlíčkovo náměstí 839, 396 01 Humpolec 606 674 162 [email protected]

Odpovědný řešitel úkolu: RNDr. Petr Obst: –

– –

–

držitel autorizace ke zpracování dokumentací a posudků o hodnocení vlivů staveb, činností, technologií a koncepcí na životní prostředí (E.I.A.) podle zák. 100/2001 Sb. (osvědčení MŽP a MZd ČR č.j. 17832/2781/OPVŽP/01 z 24. 10. 2001, a osvědčení MŽP ČR č.j. 4532/OPVŽP/02 z 18. 9. 2002) autorizovaný projektant územních systémů ekologické stability (osvědčení České komory architektů, poř. č. 02 873 z 20. 6. 2000) držitel osvědčení o odborné způsobilosti projektovat, provádět a vyhodnocovat geologické práce v oborech ložisková geologie, geochemie, environmentální geologie a sanace (rozhodnutí MŽP ČR. poř. č. 1437/2001 z 21. 6. 2001) soudní znalec v oborech – ochrana přírody, specializace ekologie a ochrana životního prostředí – těžba, specializace geologie a těžba nerostných surovin (jmenovací dekret Krajského soudu Hradec Králové, poř. č. 2868 z 27. 4. 2000)

Havlíčkovo náměstí 839 396 01 Humpolec tel.: 606 674 162, e-mail: [email protected] Spoluřešitelé a zpracovatelé podkladových studií, měření a posudků (abecedně): Irena Dundychová – znalec v oboru ochrana přírody-dendrologie, Npor. Jana Lašky 3095, 580 01 Havlíčkův Brod, tel.: 569 429 563, e-mail: [email protected] Barbora Obstová – Masarykova univerzita, Přírodovědecká fakulta, Kotlářská 2, 611 37 Brno, tel.: 721 559 403, e-mail: [email protected] Ing. Zlata Obstová – G.L.I., Havlíčkovo náměstí 839, 396 01 Humpolec tel.: 723 225 523, e-mail: [email protected]

Rekonstrukce silnice II/150; úprava směrových oblouků Chlístov – oznámení záměru

OBSAH: A. B.

C.

D.

E.

ÚDAJE O OZNAMOVATELI ÚDAJE O ZÁMĚRU B.I Základní údaje B.I.1 Název záměru B.I.2 Rozsah a kapacita záměru B.I.3 Lokalizace záměru B.I.4 Charakter záměru a možné kumulace s jinými záměry B.I.5 Zdůvodnění potřeby záměru a přehled zvažovaných variant B.I.6 Stručný popis technického a technologického řešení záměru B.I.7 Termíny realizace záměru B.I.8 Dotčené správní celky B.I.9 Výčet navazujících rozhodnutí podle § 10, odst. 4 B.II Údaje o vstupech B.II.1 Půda B.II.2 Voda B.II.3 Elektrická energie B.II.4 Stavební materiál B.II.5 Ostatní surovinové a energetické zdroje B.II.6 Nároky na dopravní infrastrukturu B.II.7 Nároky na ostatní infrastrukturu, potřeba souvisejících staveb, zařízení staveniště B.III Údaje o výstupech B.III.1 Ovzduší B.III.2 Odpadní vody B.III.3 Odpady B.III.4 Hluk a vibrace B.III.5 Záření B.III.6 Environmentální rizika při haváriích STAV ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V ZÁJMOVÉM ÚZEMÍ C.1 Základní environmentální charakteristiky území C.2 Stav ovlivnitelných složek životního prostředí VLIVY ZÁMĚRU NA OBYVATELSTVO A NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ D.1 Charakteristika předpokládaných vlivů záměru a hodnocení jejich významnosti D.1.1 Vlivy na veřejné zdraví, vč. sociálně-ekonomických aspektů D.1.2 Vlivy na ovzduší a klima D.1.3 Vliv na hlukovou situaci, vibrace D.1.4 Vlivy na povrchové a podzemní vody D.1.5 Vlivy na půdu D.1.6 Vlivy na horninové prostředí a přírodní zdroje D.1.7 Vlivy na biotopy (ekosystémy), flóru a faunu D.1.8 Vliv na krajinný ráz D.1.9 Vlivy na hmotný majetek a kulturní památky D.2 Rozsah vlivů vzhledem k zasaženému území a populaci D.3 Údaje o vlivech přesahujících státní hranice D.4 Opatření k prevenci a eliminaci nepříznivých vlivů D.4.1 Opatření ke snížení hlučnosti D.4.2 Ochrana ovzduší D.4.3 Ochrana povrchových a podzemních vod D.4.4 Ochrana půdy a horninového prostředí D.4.5 Ochrana biotopů D.4.6 Ochrana krajinného rázu D.4.7 Ochrana hmotného majetku a kulturních památek D.4.8 Ochrana veřejného zdraví D.5 Nedostatky ve znalostech a neurčitosti při hodnocení vlivů POROVNÁNÍ VARIANT ŘEŠENÍ ZÁMĚRU


1 2 2 2 2 2 2 3 3 5 5 5 6 6 7 7 7 7 8 9 9 9 10 10 12 13 13 14 14 16 17 17 17 17 18 19 20 20 20 21 21 22 22 23 23 23 24 24 24 25 25 25 25 26

27 DOPLŇUJÍCÍ ÚDAJE 27 F.1 Mapová a jiná dokumentace F.1.1 Mapa širšího okolí se zákresem záměru, 1 : 50 000 27 F.1.2 Detail projektované situace na lokalitě, 1 : 2 000 28 textové přílohy, zařazené na konci svazku F.2 Podkladové studie F.2.1 Tabulky a mapy přírodovědných průzkumů lokality F.2.2 Dendrologický průzkum 29 G. SHRNUTÍ NETECHNICKÉHO CHARAKTERU 30 H. PŘÍLOHA (vyjádření příslušného stavebního úřadu) 31 POUŽITÉ PODKLADY A LITERATURA F.

ZKRATKY POUŽITÉ V TEXTU AOPK BPEJ BÚ ČAV ČD č.p. ČR ČSAV ČSN DUR GÚ IGP KrÚ k.ú. LPF MŽP NRaR NUTS ObÚ OP p.č. PHM PUPFL ŘSD SO st.p. SÚS TP ÚP ÚSES ÚTJ ÚTP ZE ZPF ZÚJ

Agentura ochrany přírody a krajiny bonitované půdně ekologické jednotky botanický ústav Česká akademie věd České dráhy číslo popisné Česká republika Československá akademie věd česká státní norma dokumentace pro územní rozhodnutí geografický ústav inženýrskogeologický průzkum krajský úřad katastrální území lesní půdní fond ministerstvo životního prostředí nadregionální a regionální Nomenclature Unit of Territorial Statistic (územně statistická jednotka) obecní úřad ochranné pásmo parcelní číslo pohonné hmoty (a maziva) pozemky určené k plnění funkcí lesa Ředitelství silnic a dálnic stavební objekt stavební parcela Stavba a údržba silnic technický podklad územní plán územní systém ekologické stability územně technická jednotka územně technický podklad zjednodušená evidence zemědělský půdní fond základní územní jednotka


A. A.1 A.2 A.3 A.4

ÚDAJE O OZNAMOVATELI Název:

Vysočina zastoupená: Krajským úřadem kraje Vysočina, odborem majetkovým IČO: 708 90 749 Sídlo: Žižkova 57, 587 33 Jihlava Oprávněný zástupce: Ing. Petr Kolář, vedoucí odboru adresa: Žižkova 57, 587 33 Jihlava telefon, fax: 564 602 215 e-mail: [email protected]


-1-

B.

ÚDAJE O ZÁMĚRU

B.I

ZÁKLADNÍ ÚDAJE

B.I.1

Název záměru

Záměr je uváděn pod názvem Rekonstrukce silnice II/150 Havlíčkův Brod - Okrouhlice, úprava směrových oblouků Chlístov. Projekt v předložené podobě a rozsahu splňuje kritéria pro záměry vyžadující zjišťovací řízení podle zákona č. 100/2001 Sb., příloha č. 1, kategorie II, bod 9.1 – novostavby a rekonstrukce silnic o šíři větší než 10 m (záměry neuvedené v kategorii I) nebo místních komunikací o čtyřech a více jízdních pruzích delších než 500 m. Příslušným úřadem pro zjišťovací řízení je v souladu s výše citovanou přílohou Krajský úřad kraje Vysočina se sídlem v Jihlavě. B.I.2

Rozsah a kapacita záměru

Předmětem záměru je rekonstrukce části silnice II/150 Havlíčkův Brod-Okrouhlice v oblasti mezi obcemi Dolní Chlístov a Okrouhlice v úseku o celkové délce 836,2 m (LIŠKA 2006). Součástí stavby jsou úpravy dvou stávajících hospodářských sjezdů, výstavba nového propustku a rekonstrukce dalšího, a přeložka kabelu ČD (podrobnosti viz kap. B.I.6). B.I.3

Lokalizace záměru

Lokalita se nachází v kraji Vysočina, v k.ú. Okrouhlice a Chlístov u Okrouhlice, cca 5 km severozápadně od Havlíčkova Brod a cca 9 km jihovýchodně od Světlé nad Sázavou – viz kap. F.1.1. Administrativní začlenění stavby podává následující tabulka: Admin. jednotka NUTS2 – oblast NUTS3 – kraj NUTS4 – okres NUTS5 – obec (ZÚJ) katastrální území (ÚTJ) pozemky

název Jihovýchod Vysočina (KrÚ Jihlava) Havlíčkův Brod Okrouhlice Chlístov u Okrouhlice

katastrální území (ÚTJ) pozemky

Okrouhlice

č. (ident. kód) CZ06 CZ061 CZ0611 569 186 709 638

143/1, 1632/34, 1632/35, 1632/36, 1632/37, 1632/38, 1632/41, 1632/54, 1730, 1731/1, 1732/1, 1733, 1734/1, 1734/5, 1734/7, 1734/8, 1734/14, 1921/1

709 654 47, 49, 50/6, 54, 55, 56, 359/1

Lokalizace záměru není v rozporu s platným ÚP obce Okrouhlice (viz příl. H). B.I.4

Charakter záměru a možné kumulace s jinými záměry

Jak již bylo uvedeno v kap. B.I.2, předkládaným záměrem je rekonstrukce úseku silnice II/150, spojená s nepříliš rozsáhlými stavebními úpravami navazující infrastruktury. Žádný další záměr podobného charakteru není na lokalitě ani v jejím širším okolí v současné době plánován.


-2-

B.I.5

Zdůvodnění potřeby záměru a přehled zvažovaných variant

Rekonstruovaná silnice II/150 je dopravní spojnicí regionálně významnějších sídel Havlíčkův Brod a Ledeč nad Sázavou; současně zajišťuje dopravní obslužnost ostatních sídelních lokalit na této trase a v jejím okolí. Nutnost rekonstrukce silnice II/150 v předmětném členitém úseku s úzkou ostrou serpentinou v centru je dána jeho nevyhovujícími parametry, zejména z hlediska směrového a výškového členění a šířkového uspořádání. Hlavními přepokládanými pozitivními aspekty záměru budou: a) zvýšení plynulosti dopravy; b) zvýšení bezpečnosti; c) snížení negativních vlivů z dopravy na životní prostředí d) zkapacitnění komunikace.I Umístění záměru, kategorie komunikace a celkové řešení stavby je poměrně jednoznačně určeno pozicí a parametry silnice II/150 a konfigurací terénu posuzované lokality. Záměr tedy nebyl projektován ve více variantách a kromě varianty základní (tj. rekonstrukce úseku silnice II/150), je jedinou další posuzovatelnou variantou varianta nulová, tzn. silnici ponechat v současném stavu. B.I.6

Stručný popis technického a technologického řešení záměru

Projektovaný záměr se skládá z 6 stavebních objektů (LIŠKA 2006): SO 101: rekonstrukce silnice II/150 (úprava směrových oblouků Chlístov); SO 102: rámový propustek v km0,59800; SO 103: oprava propustku v km 0,09400; SO 104: úprava napojení cesty na silnici II/150; SO 401: přeložka sdělovacího vedení ČD Telematika; SO 801: rekultivace pozemků stávající II/150; Ad SO 101: rekonstrukce silnice II/150 (úprava směrových oblouků Chlístov): Základní parametry: délka úpravy: kategorie silnice: třída dopravního zatížení: návrhová úroveň porušení: charakteristika dopravního zatížení:

836,2 m S 9,5/70 III D0 polotěžké

Směrové řešení: Oproti současnému stavu je projektovaná trasa výrazně napřímena – do celého cca 840 m dlouhého úseku jsou vloženy pouze dva mírné levostranné oblouky (R1 = 280 m, R2 = 2 000 m). Směrové řešení je navrženo dle ČSN pro návrhovou rychlost 70 km/h. Výškové řešení: Podélný profil trasy (a návrhová rychlost) je přizpůsoben vysoké terénní náročnosti stavby. Rekonstruovaný úsek na začátku a konci výškově a spádově navazuje na stávající silnici II/150, v km 0,350–0,550 je veden novým zářezem o max. hloubce 8 m, v km 0,360–0,610 pak po novém násypovém tělese (příp. alternativně po přemostění). S ohledem na minimalizaci zemních prací (zejména zářezů) je volen maximální přípustný spád pro tuto komunikaci a návrhovou rychlost 6 %. ■▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬ I Termínem zkapacitnění je míněno zvýšení průjezdnosti daného úseku, nikoli nárůst provozu. Rekonstrukce silnice II/150; úprava směrových oblouků Chlístov – oznámení záměru

-3-

Šířkové uspořádání: Šířkové uspořádání odpovídá parametrům dle ČSN 736101 pro danou kategorii silnice: jízdní pruh vodící proužek zpevněná krajnice nezpevněná krajnice celková šířka v koruně z toho: průjezdná (volná) šířka

2 × 3,50 m = 7,00 m 2 × 0,25 m = 0,50 m 2 × 0,50 m = 1,00 m 2 × 0,75 m = 1,50 m 10,00 m 9,50 m

Na začátku a konci úseku se trasa plynule napojuje na stávající šířkové uspořádání silnice II/150. Konstrukce vozovky: Vozovka je klasické konstrukce – živičný kryt, usazený na podkladu z kameniva a štěrkodrti na hutněném podloží; skladba a mocnost jednotlivých vrstev odpovídá vozovce D0-N-3-III dle ČSN 731401 a TP 170 Navrhování vozovek pozemních komunikací. Dle provedeného IGP (ENVIREX 2006) nebude třeba provádět sanace podloží komunikace. Na nezpevněné krajnice v místě násypu bude osazeno ocelové svodidlo schváleného typu. Křížení ostatních komunikací: V trase byly navrženy hospodářské sjezdy pro zajištění obsluhy okolních pozemků (viz též SO 104). Sjezdy jsou situovány v místech křížení stávajících polních a lesních cest. Dopravní značení: Po dokončení stavby komunikací a navazujících zpevněných komunikací bude provedeno vodorovné dopravní značení bílé barvy v reflexní úpravě v souladu s ČSN 018020 a TP 133. Osazeny budou rovněž i svislé dopravní značky v souladu s TP 65. Odvodnění komunikace a pláně: Odvodnění řešené přeložky silnice II/150 je zajištěno podélným a příčným sklonem vozovky a navrženým odvodňovacím zařízením (odvodňovací příkopy se zpevněným dnem a propustky pod vozovkou – viz též SO 102 a SO 103). Povrchové vody budou odváděny do recipientů v rámci příslušného povodí (lokálních vodotečí). Ad SO 102: rámový propustek v km 0,598 00 – objekt o celkové délce 38 m z prefabrikovaných dílců o vnitřní světlosti 1 × 2 m; dno propustku bude na základě požadavků AOPK upraveno jako biokoridor pro obojživelníky. Ad SO 103: oprava propustku v km 0,094 00 – stávající trubní propustek profilu DN 1 000 o délce 25 m je nutno prodloužit o cca 2 m. Úprava si vyžádá i vybudování nových čel a vtok a výtok budou vydlážděny kamenem do betonu. Podle skutečného stavu po odkrytí bude propustek v případě potřeby v nutném rozsahu rekonstruován. Ad SO 104: úprava napojení cesty na silnici II/150 – napojení stávající obecní cesty p.č. 371 k.ú. Okrouhlice v místě původní serpentiny na stávající trase II/150 (hospodářský sjezd, sloužící k zpřístupnění přilehlých lesních a zemědělských pozemků). Stavba o délce 88,5 m a šířce zpevněné části 6,0 m využije část vozovky současné silnice II/150, upravené ve vazbě na nové okolí; Ad SO 401: přeložka sdělovacího vedení ČD Telematika – dálkový kabel ČD zasahuje do prostoru přeložky silnice II/150 (lesní porost mimo pozemek ČD) a bude nutno ho přeložit, přičemž původní kabel se patně nepodaří vyjmout (vzrostlé stromy v části trasy). Mezi kabelovými spojkami km 231,44 (stávající) a km 231,33 (nově doplněná) bude tedy Rekonstrukce silnice II/150; úprava směrových oblouků Chlístov – oznámení záměru

-4-

do rýhy 35/70, vedené vyhovující trasou, vložen nový úsek předmětného kabelu. Přechod kabelové trasy pod korytem potoka bude řešen chráničkou. Ad SO 801: rekultivace pozemků stávající II/150 – na třech úsecích původní silnice II/150 o celkové délce 370 m budou odtěženy veškeré konstrukční vrstvy vozovky a zemina v okolí komunikace do vzdálenosti cca 2 m při mocnosti min. 0,3 m (původní příkopy). Předmětná část pozemku č. 359/1 (k.ú. Chlístov a Okrouhlice) o ploše 2 850 m2 bude na základně místního šetření ze dne 14. 3. 2006 převedena do lesního půdního fondu. Z důvodu minimalizace dopravních omezení a využívání objízdných tras bude stavba realizována po částech v kontinuálně navazujících etapách: Nejprve budou realizovány části přeložky, ležící mimo stávající trasu silnice II/150 při zachování provozu na II/150. Poté bude silnice II/150 v daném úseku zcela uzavřena a při využití objízdných tras budou dokončeny zbývající části stavby. Z výše uvedených údajů je zřejmé, že při výstavbě projektovaného záměru a doprovodných pracích budou používány technologie a materiály naprosto běžné v obdobných případech, tedy s poměrně spolehlivě stanovitelnými vlivy na životní prostředí. B.I.7

Termíny realizace záměru Zahájení stavebních prací Ukončení stavebních prací Zahájení provozu Ukončení provozu (předpoklad)

B.I.8

2Q/2008 4Q/2008 4Q/2008 desítky let

Dotčené správní celky

Kraj Vysočina: Krajský úřad kraje Vysočina, Žižkova 1882/57, 586 01 Jihlava Obec Okrouhlice: Obecní úřad Okrouhlice 186, 58231 Okrouhlice B.I.9

Výčet navazujících rozhodnutí podle § 10, odst. 4, a správních úřadů, které budou tato rozhodnutí vydávat

Územní rozhodnutí: Městský úřad Havlíčkův Brod, stavební úřad, Havlíčkovo náměstí 57, 580 61 Havlíčkův Brod. Stavební povolení pro stavební objekty v rámci silnice II/150: Městský úřad Havlíčkův Brod, odbor dopravy, Havlíčkovo náměstí 57, 580 61 Havlíčkův Brod. Stavební povolení pro vodohospodářské objekty: Městský úřad Havlíčkův Brod, odbor životního prostředí, Havlíčkovo náměstí 57, 580 61 Havlíčkův Brod. Stavební povolení pro stavební objekty v rámci železniční trati: Drážní úřad, sekce stavební, oblast Praha, Wilsonova 80, 121 06 Praha 2. Stavební povolení pro ostatní stavební objekty: Městský úřad Havlíčkův Brod, stavební úřad, Havlíčkovo náměstí 57, 580 61 Havlíčkův Brod.


-5-

B.II

ÚDAJE O VSTUPECH

B.II.1

Půda

Záměr je projektován ve volné krajině, mimo zastavěná území obcí. Posuzovaný záměr trvale zaujímá pozemky o celkové ploše cca 2 ha, přičemž hlavní zábor stavbou dosud nedotčených ploch zde bude spojen především se stavebním objektem SO101 – viz následující přehled: Parcel. č. druh pozemku k.ú Okrouhlice 47

lesní pozemek

forma ochrany PUPFL

49 lesní pozemek PUPFL 50/6 lesní pozemek PUPFL 54 lesní pozemek PUPFL 55 ostatní plocha 56 lesní pozemek PUPFL 359/1 ostatní plocha k.ú. Chlístov u Okrouhlice 143/1 zastavěná plocha a nádvoří II (1632/34) orná půda ZPF IV. tř. (1632/35) orná půda ZPF IV. tř (1632/36) lesní pozemek PUPFL 1632/37 trvalý travní porost ZPF IV. tř. 1632/38 trvalý travní porost ZPF IV. tř. (1632/41) orná půda ZPF IV. tř. (1632/54) orná půda ZPF IV. tř 1730 lesní pozemek PUPFL (1731/1) orná půda ZPF IV. tř. 1732/1 lesní pozemek PUPFL 1733 lesní pozemek PUPFL 1734/1 lesní pozemek PUPFL 1734/5 lesní pozemek PUPFL (1734/7) orná půda ZPF IV. tř. (1734/8) orná půda ZPF IV. tř. (1734/14) orná půda ZPF IV. tř. (1921/1) orná půda ZPF I.,II.,IV.,V. tř Celkem z toho: ZPF PUPFL

trvalý zábor [m2]

stavební objekty

791,5

SO 101, SO 102, SO 104, SO 401

579,4 255,1 1 226,6 22,8 239,0 2 916,5

SO 101 SO 101 SO 101 SO 101 SO 101 SO 101, SO 801

19,9 43,0 113,5 6,0 72,9 83,3 9,8 95,1 516,0 6 243,5 1 176,0 453,0 755,8 270,8 422,1 651,8 265,6 3 357,4 20 586,4 11 358,0 6 269,2

SO 101 SO 101 SO 101 SO 101 SO 101 SO 101 SO 101 SO 101 SO 101, SO 103 SO 101 SO 101 SO 101 SO 101, SO 401 SO 101 SO 101 SO 101 SO 101 SO 101

Z celkového trvalého záboru 2,06 ha představují zábory chráněných půd 0,63 ha PUPFL a 1,14 ha ZPF, přičemž v případě zemědělského půdního fondu se jedná prakticky výhradně o půdy IV. třídy ochrany, tedy o půdy s nízkou produkční schopností, pro zemědělské účely postradatelné a zastavitelné. Půdy vyšších tříd ochrany jsou dotčeny pouze zcela okrajově, navíc z podrobnější analýzy situace vyplývá, že předmětná parcela 1921/1 (číslo zjednodušené evidence) je již aktuálně v užívání SÚS Havlíčkův Brod a jedná se tedy o pozemek současné silnice II/150. Kromě výše uvedených trvalých záborů bude deponiemi ornice a výkopových zemin dočasně zabráno dalších 0,32 ha, převážně zemědělských půd, opět IV. tř. ochrany. V rámci projektové přípravy DUR budou zpracovány podrobnější podklady pro vynětí z LPF i ZPF (LIŠKA 2006). ■▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬ II V závorkách jsou čísla pozemků ve zjednodušené evidenci. Rekonstrukce silnice II/150; úprava směrových oblouků Chlístov – oznámení záměru

-6-

B.II.2

Voda

V období výstavby záměru bude spotřeba vody minimální. Půjde jednak o spotřebu užitkové vody pro stavební práce (betonování, resp. postřiky tuhnoucího betonu, postřiky proti prašnosti, čištění stavebních strojů a automobilů před výjezdem na okolní komunikace, čištění těchto komunikací), jednak o pitnou vodu pro pracovníky stavby. V prvním případě bude voda navážena cisternami, v případě druhém bude dovážena voda balená (PET láhve 1,5–2 l nebo velkoobjemové vyměnitelné PET láhve pro nápojové automaty, dle vybavení zařízení staveniště). Spotřeba vody u dokončené silnice je nulová. B.II.3

Elektrická energie

Projektovaný záměr bude v době výstavby připojen dočasnou staveništní přípojkou na stávající trafostanici v prostoru obce Chlístov. Aktuální odběr elektrické energie bude záviset především na charakteru prováděných stavebních prací, přičemž se předpokládá odběr zejména pro osvětlení stavby, vytápění a osvětlení účelových objektů zařízení staveniště (stavební buňky) a pro menší elektrospotřebiče a přístroje v těchto objektech. Celkový instalovaný příkon lze analogicky podobným stavbám odhadnout na cca 45–60 kW. Náhradní zdroj není požadován. Dokončená komunikace již bude bez nároků na spotřebu elektrické energie. B.II.4

Stavební materiál

Stavební materiály a suroviny budou buď připraveny ve specializovaných výrobnách mimo lokalitu a na sledované stavbě obvyklým způsobem aplikovány (asfaltobeton, beton, štěrk, drcené kamenivo), nebo budou navezeny ve formě již hotových komponent, z nichž budou na místě montovány finální technologické celky (ocelová svodidla, kanalizační prefabrikáty, apod.). Stavba vykazuje podle bilance zemních prací přebytek vytěženého materiálu (výkopové zeminy). Vytěžená zemina bude ukládána na dvě vyčleněné deponie v prostoru stavby (viz příl. F.1.2). Výkopek nevhodný ke zpětnému zásypu bude nahrazen dovezenou zeminou odpovídající kvality a známého původu, nevhodná a přebytečná zemina bude uložena na skládku inertního odpadu, určenou investorem stavby ve spolupráci s příslušným orgánem státní správy v odpadovém hospodářství. Předpokládaný přebytek zeminy je odhadnut na cca 13 tis. m3 (LIŠKA 2006). Před zemními pracemi bude sejmuta ornice a po jejich provedení opětovně rozprostřena na nezastavěné plochy původního staveniště (podrobněji kap. B.III.3), případně bude využita v jiné lokalitě podle dispozic příslušného orgánu ochrany ZPF. Jak již bylo uvedeno v kap. B.I.6, budou při výstavbě projektovaného záměru používány technologie a stavební materiály naprosto běžné v obdobných případech, tedy s poměrně spolehlivě stanovitelnými vlivy na životní prostředí. B.II.5

Ostatní surovinové a energetické zdroje

Kromě materiálů, surovin a energií, uvedených v předchozím textu, bude v období výstavby nutno zásobovat stavební stroje pohonnými hmotami, mazivy, chladícími médii a obdobnými materiály. Lze předpokládat, že s výjimkou pohonných hmot půjde u těchto látek o množství spíše podružná. Pohonné hmoty pro mechanismy pracující pouze v rámci staveniště budou dováženy speciálními cisternovými vozy; ostatní automobily budou PHM čerpat mimo posuzovanou lokalitu (u čerpacích stanic nebo ve vlastních výdejnách v areálech příslušných podniků).


-7-

Nový úsek komunikace II/150 z hlediska případných následných materiálových a energetických vstupů bude (např. při opravách nebo při zimní údržbě) nedílnou součástí silnice II/150 a vyčleňovat dílčí množství těchto vstupů pro předmětný úsek komunikace je tedy irelevantní. B.II.6

Nároky na dopravní infrastrukturu

Jelikož posuzovaná stavba je sama součástí dopravní sítě území, budou její vlastní nároky na dopravní infrastrukturu omezeny pouze na období výstavby, a to ve dvou aspektech: I. omezení dopravy; II. zátěž okolní dopravní sítě provozem, souvisejícím se stavbou. Ad I.: Z důvodu minimalizace dopravních omezení a využívání objízdných tras bude stavba realizována po částech v kontinuálně navazujících etapách: Nejprve budou vybudovány části přeložky, ležící mimo stávající trasu silnice II/150 při zachování provozu na II/150. Poté bude silnice II/150 v daném úseku zcela uzavřena a při využití objízdných tras budou dokončeny zbývající části stavby. Objízdné trasy budou vedeny po veřejných komunikacích v závislosti na aktuální dopravní situaci v širším území (další uzavírky apod.) v souladu s rozhodnutími příslušných správních orgánů. Předběžně jsou vymezeny dvě trasy: a) Perknov–Veselý Žďár–Okrouhlice pro směr Havl. Brod– Ledeč n. S.; b) Okrouhlice–Krásná Hora–Březinka–Poděbaby–Havlíčkův Brod pro směr opačný. Ad II.: Během stavby se dočasně zvýší provoz na lokalitě a na příjezdových komunikacích. Kromě strojů a nákladních automobilů (přemísťujících materiál) na vlastním staveništi přijede na lokalitu cca 2 960 dalších nákladních automobilů, jednak vyvážejících vytěženou zeminu a materiál vznikající při rekultivaci části silnice II/150 (odtěžení konstrukčních vrstev vozovky), jednak navážející stavební materiál a komponenty na rekonstrukci nového úseku silnice II/150. Odborný odhad počtu vozidel na základě materiálových bilancí záměru a analogií z obdobných staveb je obsahem následujících tabulek (zpracoval ING. P. BLÁHA, DMC, spol. s r.o., Havl. Brod): Materiály vyvážené (demoliční a staveništní odpady): Materiál beton výkopová zemina asfaltobeton štěrk železo a ocel směsný komunální odpad celkem

původ vybouraný beton výkopy, zemní práce konstrukční vrstvy vozovky konstrukční vrstvy vozovky konstrukční prvky silnice

počet nákladních vozidel 1 1 891 136 218 1 4 2 251

Materiály navážené (stavební materiály, polotovary a komponenty): Materiál asfaltobeton, obal. kamenivo kamenivo zpevněné cementem štěrk, štěrkodrť, štěrkové lože beton železo a ocel celkem

účel konstrukční vrstvy vozovky konstrukční vrstvy vozovky konstrukční vrstvy vozovky doprovodné stavební objekty stavební (armovací) ocel

počet nákladních vozidel 213 196 273 24 2 708


-8-

Pro dopravu materiálu na/ze staveniště bude využita silnice II/150 patrně v obou směrech, v závislosti na aktuálně naváženém/vyváženém materiálu. Průběh stavebních prací bude do předpokládaných 8 měsíců výstavby poměrně rovnoměrně rozfázován, bez výraznějších stavebních (a dopravních) vrcholů. Kromě speciálních strojů a nákladních automobilů pracujících a pojíždějících na vlastním staveništi přijede tedy v uvedeném období průměrně denně na lokalitu cca 18–20 dalších, vesměs nákladních automobilů, což představuje 36–40 jízd. V celkovém kontextu dopravní situace na lokalitě (5 009 vozidel denně dle sčítání 2005 – WWW.RSD.CZ) představuje tento počet nárůst intenzity dopravy o 0,72–0,80 %. U dokončeného záměru zůstane zachována původní intenzita dopravy na komunikaci II/150 (záměr sám o sobě pouze zvýší plynulost dopravy ve sledovaném úseku; případné výraznější zvýšení intenzity dopravy závisí na situaci v celé trase II/150 Havlíčkův Brod–Ledeč n. S. a na celé řadě dalších faktorů, především ekonomických a demografických). B.II.7

Nároky na ostatní infrastrukturu, potřeba souvisejících staveb, zařízení staveniště

Kromě plánovaných přeložek a úpravy inženýrských sítí na lokalitě, které jsou součástí záměru, nemá stavba další nároky na infrastrukturu území. Zařízení staveniště (běžného charakteru a vybavení) bude situováno v ploše zájmových pozemků. Pro přístup na staveniště bude využit stávající systém pozemních komunikací a cest, především silnice II/150.

B.III

ÚDAJE O VÝSTUPECH

B.III.1

Ovzduší

Po dobu stavebních prací lze lokalitu jako celek považovat za plošný zdroj znečištění ovzduší. Staveniště bude jednak zdrojem prachu z přemisťování sypkých materiálů a z pojíždění mechanismů po nezpevněných plochách staveniště, jednak emisí z výfukových plynů stavebních strojů a nákladních vozidel. Z této charakteristiky vyplývá i spektrum očekávaných znečišťujících látek: oxid siřičitý (SO2), oxidy dusíku (NOx), oxid uhelnatý (CO), uhlovodíky (CxHy), benzen a suspendované částice frakce PM10 z automobilové dopravy a sekundární prašnost z činnosti na staveništi. Působení tohoto zdroje bude nahodilé a přechodné po dobu realizace stavby, část jeho vlivů lze eliminovat vhodnými opatřeními (viz kap. D.4.2). Jedna ze stavebních fází – pokládání živičných konstrukcí vozovek – může být zdrojem nepříjemného zápachu. Tento vliv bude ale omezen pouze na vlastní staveniště a bezprostřední okolí. Rekonstruovaný úsek II/150 bude po dokončení liniovým zdrojem znečištění ovzduší (stejně jako jím je stávající trasa, resp. kterákoliv jiná silniční komunikace obecně), přičemž z hlediska jeho předpokládaných výstupů do ovzduší jsou určující dvě skutečnosti: – –

zprovozněním záměru se nezvýší intenzita dopravy v předmětném úseku (viz závěr kap. B.II.6); záměr představuje výrazné napřímení, vertikální vyrovnání a zkrácení trasy rekonstruované komunikace v předmětném úseku.

Výsledkem působení obou zmíněných faktorů bude významné zvýšení plynulosti dopravy a průjezdnosti sledované lokality oproti současné situaci, nutící zvláště řidiče nákladních vozidel k pomalé, neplynulé jízdě na nízké převodové stupně, s častým přeřazováním, zpomalováním a rozjížděním, tzn. k nejhoršímu možnému stylu jízdy z hlediska produkovaného hluku, vibrací a emisí z výfukových plynů. Lze tedy důvodně předpokládat, že po zprovoznění nové trasy se imisní situace v předmětné lokalitě spíše zlepší (viz kap. D.1.2).


-9-

B.III.2

Odpadní vody

Odpadní vody vznikající v souvislosti s posuzovaným záměrem lze rozdělit do dvou kategorií: I. vody splaškové; II. vody srážkové. Ad I.: Během výstavby budou součástí zařízení staveniště mobilní ekologická WC, lze tedy konstatovat, že záměr nebude zdrojem splaškových vod ani po dobu stavebních prací ani za provozu. Ad II.: Charakter odtoku srážkových (a tavných) vod v době výstavby bude zhruba odpovídat současnému stavu lokality (resp. podíl ploch s různým koeficientem odtoku se bude poměrně rychle měnit v závislosti na postupu stavebních prací). Během výstavby, zejména při rozsáhlejších zemních pracích při nepříznivém počasí, mohou být odtékající povrchové vody mechanicky znečištěny jemnou frakcí odkrytých nebo navážených zemin. U zprovozněné přeložky silnice II/150 je odvodnění zajištěno podélným a příčným sklonem vozovky a navrženým odvodňovacím zařízením (odvodňovací příkopy se zpevněným dnem a propustky pod vozovkou – viz též kap. B.I.6, body SO 102 a SO 103). Povrchové vody budou odváděny do lokálních vodotečí. V místech vyústění příkopů a rigolů do vodotečí budou umístěny lapače splavenin a budou zde zpevněna koryta toků (opatření proti mechanickému poškození břehů). Kvalita odtékajících vod nebude nijak výrazně změněna oproti současné situaci, již částečně ovlivňované stávající silnicí II/150 (zejména její zimní údržbou). Posuzovaná stavba nijak výrazně nezmění ani retenční schopnosti lokality. Na jedné straně dojde k zásadnější změně typologie povrchu ploch v prostoru budoucího nového úseku silnice II/150 (SO101), kde budou dosavadní zorněné pozemky se součinitelem odtoku 0,1–0,5 (podle vegetačního období a aktuálně pěstovaných plodin) nahrazeny plochou asfaltové vozovky, situaci zhoršující (součinitel odtoku 0,7–0,9), na druhé straně po rekultivaci rušených úseků stávající vozovky II/150 bude naopak část asfaltových ploch v délce cca 370 m (součinitel odtoku 0,7–0,9) nahrazena plochami zeleně, situaci naopak zlepšujícími (součinitel odtoku 0,05–0,15, podle charakteru ozelenění) – tyto pozemky budou následně převedeny do lesního půdního fondu (viz kap. B.I.6., bod Ad SO 801) B.III.3

Odpady

Odpady vznikající v souvislosti s posuzovaným záměrem lze rozčlenit do několika skupin, podle stavební etapy, v níž budou produkovány: I. odpady skrývek zemin; II. odpady z demolice a rekultivace stávající II/150 (SO 801) III. odpady stavební; IV. odpady provozní; V. odpady demoliční (po vypršení životnosti stavby). Ad I.: Při výstavbě bude na plochách dotčených stavbou sejmuta ornice (resp. 0,3 m mocná kulturní vrstva) a budou zahájeny rozsáhlé terénní úpravy a výkopové práce. Vzniknou tedy 2 poněkud odlišné typy odpadů, v katalogu ovšem zařaditelné pod shodný kód: Název odpadu zemina a kamení neuvedené pod číslem 17 05 03 zemina a kamení neuvedené pod číslem 17 05 03

kód 17 05 04 17 05 04

kateg. množství [m3] zdroj odpadu O O

3 400 13 000III

ornice výkopová zemina

■▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬ III Uveden pouze odhadovaný přebytek zeminy (LIŠKA 2006) Rekonstrukce silnice II/150; úprava směrových oblouků Chlístov – oznámení záměru

- 10 -

Ornice bude dočasně deponována ve vyčleněných plochách staveniště a následně bude rozprostřena zpět na trvale nezastavěné plochy záměru nebo na stavbou dotčené pozemky, uváděné do původního stavu, případně bude využita v jiné lokalitě podle dispozic příslušného orgánu ochrany ZPF. Část přebytečné výkopové zeminy, nevhodné do náspů vozovek, může být použita k modelaci nezatěžovaných partií stavby a okolního terénu; zbytek bude uložen na skládku inertního odpadu, určenou investorem stavby ve spolupráci s příslušným orgánem státní správy v odpadovém hospodářství. Již v této etapě prací budou patrně vznikat i odpady související se stavební a montážní činností, podrobněji charakterizované dále, pod bodem Ad III. Ad II.: Přehled odpadů z demolice a rekultivace stávající asfaltové komunikace II/150 podává následující tabulka: Název odpadu beton asfaltové směsi neuvedené pod číslem 17 03 01 železo a ocel zemina a kamení neuvedené pod číslem 17 05 03

kód

kateg.

17 01 01 17 03 02 17 04 05 17 05 04

O O O O

množstvíIV zdroj odpadu 10 t 600 m3 2,5 t 1 200 m3

vybouraný beton z konstrukcí odpad z demolice vozovek zábradlí říms, dopravní sloupky štěrkové podloží vozovek

Všechny uvedené odpady budou předány k recyklaci a využití jejich současnému majiteli (živičná konstrukce vozovky v majetku SÚS Havlíčkův Brod), případně jinému vhodnému a z hlediska odpadové legislativy oprávněnému zpracovateli (např. SETRA, spol. s r.o. – – recyklace stavebních odpadů). Ad III.: Dále budou vznikat odpady související se stavební a montážní činností, u nichž lze z analogie s obdobnými, již realizovanými záměry předpokládat následující druhovou strukturu: Název odpadu odpadní barvy a laky obsahující organická rozpouštědla nebo jiné nebezpečné látky odpadní barvy a laky neuvedené pod číslem 080111 piliny a třísky železných kovů odpady ze svařování papírové a lepenkové obaly plastové obaly směsné obaly textilní obaly absorpční činidla, filtrační materiály, čistící tkaniny a ochranné oděvy znečištěné nebezpečnými látkami beton

kód kateg. zdroj odpadu 08 01 11 N nátěry kovových konstrukcí 08 01 12 12 01 01 12 01 13 15 01 01 15 01 02 15 01 06 15 01 09 15 02 02

O O O O O O O N

17 01 01

O

dřevo plasty

17 02 01 17 02 03

O O

asfaltové směsi neuvedené pod č. 17 03 01 železo a ocel kabely neuvedené pod 17 04 10 izolační materiály neuvedené pod č. 17 06 01 a 17 06 03 směsný komunální odpad

17 03 02 17 04 05 17 04 11 17 06 04

O O O O

20 03 01

O

nátěry kovových konstrukcí montáž kovových konstrukcí montáž kovových konstrukcí obaly od použitých materiálů obaly od použitých materiálů, PET láhve obaly od použitých materiálů obaly od použitých materiálů nátěry kovových konstrukcí, pokládání živičných směsí nadbytečný nebo náhodně znehodnocený základový beton nebo betonové prefabrikáty odpadní stavební dřevo (bednění) montáž dílčích technologických celků záměru pokládání živičných směsí odpadní a znehodnocené konstrukční prvky instalace kabelů montáž dílčích technologických celků záměru odpad z objektů zařízení staveniště

■▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬ IV Dle materiálových bilancí ING. P. BLÁHY, DMC, spol. s r.o., Havl. Brod. Rekonstrukce silnice II/150; úprava směrových oblouků Chlístov – oznámení záměru

- 11 -

Lze předpokládat i vznik odpadů, souvisejících s provozem stavebních strojů a nákladních automobilů; tyto odpady by ale v místě stavby vznikly patrně pouze v souvislosti s případnou havarijní situací, protože pravidelná údržba zmíněných mechanismů, při níž především jsou podobné odpady produkovány, bude probíhat v garážích a dílnách dodavatele stavby mimo sledovanou lokalitu. Druhové složení nejčastěji vznikajících odpadů tohoto typu, pokud již nebyly uvedeny ve výčtech výše, podává následující tabulka: Název odpadu nechlorované hydraulické minerální oleje nechlorované minerální motorové, převodové a mazací oleje topný olej a motorová nafta motorový benzín obaly obsahující zbytky nebezpečných látek nebo obaly těmito látkami znečištěné absorpční činidla, filtrační materiály, čistící tkaniny a ochranné oděvy znečištěné nebezp. látkami pneumatiky olejové filtry olověné akumulátory jiné baterie a akumulátory směsné kovy kabely neuvedené pod 17 04 10 zemina a kamení obsahující nebezpečné látky

kód kateg. 13 01 10 N 13 02 05 N 13 07 01 N 13 07 02 N 15 01 10 N 15 02 02 N 16 01 03 O 16 01 07 N 16 06 01 N 16 06 05 O 17 04 07 O 17 04 11 O 17 05 03 N

Odpady související s výstavbou budou pokud možno separovány, budou uloženy na vyhrazených místech, vyhovujících požadavkům vyhlášky 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, a neprodleně budou předávány k zneškodnění oprávněným subjektům. Odpady v předchozích dvou výčtech vznikají náhodně, nesystematicky a v předem neodhadnutelných objemech. Z tohoto důvodu nejsou množství těchto odpadů uvedena, lze ovšem důvodně předpokládat, že půjde o množství bez problémů zvládnutelná. Ad IV.: Posuzovaný záměr za provozu sám žádné odpady neprodukuje, ty zde budou vznikat pouze v souvislosti s pravidelnou údržbou, případně při opravách; druhová skladba takto vznikajících odpadů bude prakticky totožná s výše uvedenými odpady z výstavby. Navíc zde stejně jako u provozních materiálových a energetických vstupů platí, že rekonstruovaný úsek po zprovoznění bude nedílnou součástí silnice II/150 a vyčleňovat dílčí množství případných odpadů, vznikajících v předmětném úseku, je tudíž neúčelné. Ad V.: Specifickým případem vzniku odpadů bude závěrečná demontáž posuzované stavby po vypršení její životnosti. Z hlediska typologie odpadů se situace nebude příliš lišit od předchozích výčtů, u některých položek lze pouze očekávat značné vznikající objemy. Uvedený případ je ovšem otázkou velmi vzdáleného výhledu v řádu minimálně desítek let, jeho detailnější rozbor tedy není v tomto okamžiku nezbytný. Veškeré odpady, vznikající během výstavby, provozu i případné demolice posuzované stavby jsou recyklovatelné nebo zneškodnitelné současnými technologiemi. B.III.4

Hluk a vibrace

Během stavby bude na lokalitě vznikat hluk z provozu použitých stavebních mechanismů; udává se v rozmezí mezi 80–95 dB(A) ve vzdálenosti 5 metrů. Širší okolí (podél příjezdových tras) bude ovlivňováno hlukem nákladních vozidel se stavebním materiálem; udáváno 70–82 dB(A) ve vzdálenosti 5 m. Hluk při výstavbě bude proměnlivý v závislosti na fázích výstavby. Hluková situace se dočasně zhorší i v sídleních lokalitách podél navržených objízdných tras. Z téhož zdroje (těžká technika, specifické stavební mechanismy) mohou v období stavebních prací pocházet i vibrace. Část vlivů lze eliminovat vhodnými opatřeními (viz kap. D.4.1). Rekonstrukce silnice II/150; úprava směrových oblouků Chlístov – oznámení záměru

- 12 -

Rekonstruovaný úsek II/150 bude po dokončení zdrojem hluku z dopravy, přičemž z hlediska jeho předpokládané významnosti jsou určující dvě skutečnosti: – –

zprovozněním záměru se nezvýší intenzita dopravy v předmětném úseku (viz závěr kap. B.II.6); záměr představuje výrazné napřímení, vertikální vyrovnání a zkrácení trasy rekonstruované komunikace v předmětném úseku.

Výsledkem působení obou zmíněných faktorů bude významné zvýšení plynulosti dopravy a průjezdnosti sledované lokality oproti současné situaci, nutící zvláště řidiče nákladních vozidel k pomalé, neplynulé jízdě na nízké převodové stupně, s častým přeřazováním, zpomalováním a rozjížděním, tzn. k nejhoršímu možnému stylu jízdy z hlediska produkovaného hluku, vibrací a emisí z výfukových plynů. Lze tedy důvodně předpokládat, že po zprovoznění nové trasy se hluková situace v předmětné lokalitě spíše zlepší (podrobněji v kap. D.1.3). B.III.5

Záření

Během výstavby ani za provozu zařízení nebudou, s případnou výjimkou svářecích agregátů použitých při kompletaci ocelových konstrukcí, používány zdroje ultrafialového a infračerveného záření, nebudou používány zdroje rentgenového ani radioaktivního záření a posuzované zařízení samo není zdrojem žádného z uvedených typů záření ani intenzivního světla. B.III.6

Environmentální rizika při haváriích

V době výstavby je největším havarijním rizikem havárie stavebního stroje nebo nákladního automobilu, spojená s únikem ropných látek nebo s požárem; vzhledem k použitým zařízením by ale nemělo jít o havárie výrazněji ekologicky rizikové a měly by být bez problémů zvládnutelné prostředky místních hasičských sborů nebo specializovaných zásahových jednotek. K obdobnému typu havárie by mohlo dojít i za provozu dokončeného úseku silnice II/150, který bude již nedílnou součástí komunikace II/150. Hlavním důvodem rekonstrukce této části silnice je však směrová a výšková úprava trasy (odstranění směrových oblouků u Chlístova) a její rozšíření v tomto úseku. Uvedené úpravy by měly zpřehlednit tuto část úseku silnice II/150, zajistit větší bezpečnost při jízdě a tím i výrazně snížit riziko možné havárie. Pokud k obdobné kolizi přesto dojde, platí totéž jako v době výstavby: nemělo by jít o havárii výrazněji ekologicky rizikovou a měla by být zvládnutelná prostředky zasahujících záchranných jednotekV.

■▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬ V Nelze pochopitelně vyloučit havárii vozidla s environmentálně rizikovým nákladem. Tu ale nelze vyloučit na žádné silnici, z výjimkou komunikací se zákazem vjezdu vozidel s náklady této kategorie. Přijatá opatření, rychlost a intenzita zásahu záchranných sborů pak musí odpovídat závažnosti dané situace. Rekonstrukce silnice II/150; úprava směrových oblouků Chlístov – oznámení záměru

- 13 -

C.

STAV ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V ZÁJMOVÉM ÚZEMÍ

C.1

ZÁKLADNÍ ENVIRONMENTÁLNÍ CHARAKTERISTIKY ÚZEMÍ (POZICE ZÁMĚRU V KONTEXTU ŠIRŠÍ OBLASTI)

Geologicky je celá zájmová oblast součástí jediné regionálně-geologické jednotky – – moldanubika, konkrétně centrálního moldanubického plutonu (MÍSAŘ ET AL. 1983). Posuzované území je situováno prakticky přímo na kontaktu granitů mrákotínského typů s plášťovými biotitickými migmatity. S granity jsou geneticky spjaty poměrně časté menší pegmatitové žíly, ale také okolní výskyty polymetalických rud, které byly předmětem středověké a raně novověké těžby. V geologické stavbě oblasti se výrazně uplatňují tektonické struktury dvou základních směrů: SZJV (systém labského lineamentu, resp. sázavského zlomu) a SV-JZ. Oba tektonické systémy jsou zřetelně patrné v morfologii sledovaného území a v predispozici sítě vodotečí. Kvartérní pokryv lze charakterizovat jako jílovito-písčitý zvětralinový plášť o průměrné mocnosti 2–4 m; svahoviny mohou místy dosahovat mocnosti až 8 m. Nivy vodních toků jsou tvořeny především hlinitopísčitými fluviálními sedimenty. Podle geomorfologického členění České republiky (CZUDEK ET AL. 1972; DEMEK ET AL. 1987; BOHÁČ, KOLÁŘ 1996) je posuzované území situováno do orografického podcelku Havlíčkobrodská pahorkatina (podrobněji v následující tabulce): provincie I subprovincie oblast celek podcelek

ČESKÁ VYSOČINA ČESKO-MORAVSKÁ SUBPROVINCIE I2 I 2C ČESKOMORAVSKÁ VRCHOVINA I2C-2 Hornosázavská pahorkatina I2C-2C Havlíčkobrodská pahorkatina

Zájmové území lze obecně charakterizovat jako plochou pahorkatinu, místy morfologicky zmlazenou ostřeji zaříznutými úseky údolí vodotečí. Nadmořská výška území se pohybuje v rozmezí cca 390–470 m. Geologické stavbě zájmového území odpovídá i hydrogeologická situace: celé území je hydrogeologickým masivem (rajón 652 – krystalinikum v povodí Sázavy) s monotónními hydrodynamickými poměry a nízkou, především puklinovou propustností hornin (s výjimkou připovrchového kolektoru v zóně větrání) a s maximální hloubkou zvodní cca 30 m. Hydrologicky patří oblast k povodí Sázavy (1-09-01), do níž je odvodňována sítí převážně vlásečnicových lokálních vodotečí. Klimaticky náleží sledované území k mírně teplé oblasti (QUITT 1971); konkrétně k regionu MT5. Charakteristické je zde normální až krátké léto, mírné až mírně chladné, suché až mírně suché, přechodné období normální až dlouhé, s mírným až mírně teplým jarem a mírným podzimem, zima je normálně dlouhá, mírně chladná, suchá až mírně suchá s normálním až krátkým trváním sněhové pokrývky – detaily viz následující tabulka: počet letních dní počet dní s prům. teplotou >10 °C počet mrazových dní počet ledových dní

30–40 140–160 130–140 40–50

průměrná teplota v lednu [°C] průměrná teplota v červenci [°C] srážkový úhrn za rok [mm] počet dnů se sněhovou pokrývkou

–4 až –5 16 až 17 600–750 60–100

Z biogeografického a geobiocenologického hlediska je území součástí bioregionu 1.48 hornosázavského (CULEK ET AL. 1996). Z pohledu obecně geografické typologie přírodních krajin se jedná o členitou silikátovou pahorkatinu chladných pohoří a kotlin s bučinami (GÚ ČSAV 1992). Rekonstrukce silnice II/150; úprava směrových oblouků Chlístov – oznámení záměru

- 14 -

Ve fytogeografickém členění spadá posuzovaná oblast do hercynské biogeografické podprovincie středoevropských listnatých lesů. Podle regionálního fytogeografického členění (BÚ ČAV 1987) přísluší řešené území do oblasti mezofytika (Mesophyticum), obvodu Českomoravské mezofytikum (Mesophyticum Massivi bohemici), podokresu 66 – Hornosázavská pahorkatina. Převládající rekonstrukční vegetační jednotkou (potenciální vegetací) jsou v území podle MIKYŠKY ET AL. 1970 a CULKA ET AL. 1996 acidofilní doubravy (Quercion roboripetraeae), místy i květnaté bučiny (Eu-Fagion). V údolích vodotečí jsou na nivách rekonstruovány luhy a olšiny (Stellario-Alneteum glutinosae, Carici remotae-Fraxinetum). Primární bezlesí prakticky chybí. Přirozenou náhradní vegetací jsou vlhké louky svazu Calthion (přecházející do rašelinných luk svazu Caricion fuscae), v suchém křídle pak vegetace svazů Cynosurion s navazujícími lemy svazu Trifolion medii. Zájmové území je součástí zoogeografické provincie listnatých lesů (MAŘAN 1958). V regionu se vyskytuje běžná, převážně ochuzená hercynská podhorská lesní fauna s fragmenty fauny bučin. Tekoucí vody menších vodotečí patří do pstruhového pásma, Sázava do pásma parmového až lipanového (CULEK ET AL. 1996). Z hlediska ekologické stability představuje sledovaná oblast mozaiku polí, luk a lesů se změněnou dřevinnou stavbou, tzn. území se střední ekologickou stabilitou. Podle využití ploch se jedná o zemědělsko-lesní krajinu lesně-polního využití (GÚ ČSAV 1992). Z kulturně-historického hlediska byla pro vývoj sledované krajiny rozhodující především hornická kolonizace, započatá v polovině 13. stol., a pozice širšího území v prostoru křížení významných komunikačních koridorů mezi Čechami a Moravou, případně Rakouskem (severojižní trasa „haberské stezky“ a východozápadní koridor, vázaný na řeku Sázavu); středověká sídelněkomunikační struktura se ve sledovaném prostoru v hrubých rysech zachovala dosud. Současné osídlení území je koncentrováno do několika sídel vesnického typu, jak větších (až charakteru městysů – např. Okrouhlice), tak menších (např. Chlístov). Vyskytuje se i zástavba rozptýlená ve volné krajině a území je částečně ovlivněno i blízkostí větší městské aglomerace (Havlíčkův Brod). Dopravní síť sledovaného území je poměrně hustá, založená především na silnicích II. a III. třídy. Do jisté míry páteřní komunikací je právě silnice II/150 (jejíž součástí je předkládaný záměr) a paralelní železniční trať. Sledované území zatím nepatří mezi krajiny s vyšší civilizační zátěží.

C.2

STAV OVLIVNITELNÝCH SLOŽEK ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ (CHARAKTERISTIKA DETAILU STAVEBNÍ LOKALITY)

Z charakteru posuzovaného zařízení a z údajů v předchozích kapitolách vyplývá, že případné vlivy záměru budou omezeny většinou pouze na stavbou dotčené pozemky a blízké okolí. V detailu stavební lokality se přírodní podmínky obecně nijak neliší od popisu v kap. C.1. Geomorfologicky představuje lokalita hranu svahu poměrně ostře zaříznutého údolí Sázavy. Celé území bylo ale v minulosti poměrně výrazně změněno terénními úpravami, souvisejícími s výstavbou výše zmiňovaných páteřních komunikací území – železnice Havlíčkův Brod–Praha a silnice II/150. Geologickým podložím budoucího staveniště jsou tedy granitoidy a plášťové metamorfity centrálního moldanubického plutonu, místy ovšem zbavené původního zvětralinového pláště nebo naopak překryté navážkami z dřívější dopravně-stavební činnosti v území. Kvalita ovzduší, v regionu jako celku poměrně vysoká, je ve sledovaném území poměrně nevýrazně negativně ovlivňována především provozem na silnici II/150 a údolním fenoménem řeky Sázavy s možností častějších inverzních situací.


- 15 -

Také povrchové a podzemní vody nejbližšího okolí stavby jsou částečně ovlivněny antropogenním zatížením území; opět ale nijak zásadně. Na sledované lokalitě, resp. ve vodotečích lokalitou protékajících a jejich břehových porostech, se projevují především ruderalizační a eutrofizující vlivy splachů z intenzivně obdělávaných zemědělských pozemků ve výše položených partiích svahů sázavského údolí. Zájmové území se nenachází v záplavovém území a není ohroženo zátopovými vlivy. Z výsledků mapování typologie biotopů je zřejmé, že výrazně převládajícími biotopy sledované lokality a relevantního okolí jsou biotopy silně ovlivněné nebo vytvořené člověkem (formační skupina X dle CHYTRÉHO ET AL. 2001), z nichž jsou plošně nejrozšířenější intenzivně obhospodařovaná pole (X2), následovaná lesními kulturami s nepůvodními druhy (X9A, X9B) a ruderálními bylinnými porosty (X7) s nálety pionýrských dřevin (X12) a křovinami s nepůvodními druhy (X8). Na lokalitě nebyl zjištěn žádný zvláště chráněný druh vyšších rostlin ve smyslu zákona č. 114/1992 Sb. a vyhlášky č. 395/1992 Sb. Součástí přírodovědných průzkumů lokality byla i nesystematická zoologická pozorování. Zoologicky byla lokalita shledána prakticky sterilní (zastiženy byly pouze běžné synantropní druhy ptáků a stopy aktivity zajíce polního a srnce obecného), přičemž ve sledovaném území ani v kontaktním okolí nebyl zjištěn žádný výskyt zvláště chráněného druhu živočichů. Tento výsledek je bezesporu ovlivněn i podzimním aspektem průzkumů, ale do značné míry vyplývá i z charakteru lokality. Tak, jako na kterékoliv jiné lokalitě, nelze krátkodobou přítomnost některého zvláště chráněného druhu v zájmovém území zcela vyloučit – např. vlaštovky obecné (Hirundo rustica), případně netopýři (Microchiroptera sp.), budou velmi pravděpodobně vzdušný prostor lokality využívat jako loviště, vodoteč v prostoru stávající serpentiny je možnou migrační trasou obojživelníků. Vzhledem k již zmiňovanému silnému antropickému ovlivňování lokality lze ale trvalejší výskyt nebo významnější aktivitu jakéhokoliv zvláště chráněného živočišného druhu na sledované lokalitě v současné době prakticky vyloučit, vesměs půjde o náhodné přelety nebo přeběhy. Z hlediska obecné ochrany přírody a krajiny je lokalita v kontaktu s trasou regionálního biokoridoru ÚSES 431 Nová Ves-Chlístov (BÍNOVÁ ET AL. 1996), vázaného na koryto a říční fenomén řeky Sázavy. Bezejmenný pravostranný přítok Sázavy v ose stávající serpentiny silnice II/150 je součástí trasy lokálního biokoridoru, na němž je v závěru zalesněné rokle nad serpentinou vymezeno lokální biocentrum. Posuzovaná lokalita není součástí žádného velkoplošného nebo maloplošného zvláště chráněného území přírody a krajiny ve smyslu § 14 zák. 114/1992 Sb., území se zvýšenou ochranou krajinného rázu ve smyslu § 14 zák. 114/1992 Sb., evropsky významné lokality Natura 2000, ani jiného typu území nebo pásma s legislativní ochranou, významnou ze sledovaného hlediska (např. OP vodního zdroje apod.). S žádným územím uvedené kategorie není lokalita ani v kontaktu nebo v pozici, umožňující chráněný zájem ovlivňovat. Příslušná ochranná pásma existují podél tras inženýrských sítí, produktovodů, komunikací a dalších účelových objektů a zařízení. Tato pásma mají ale spíše charakter technických omezení a z pohledu hodnocení vlivu stavby na životní prostředí nejsou obvykle relevantní. Z hlediska celkového stavu životního a přírodního prostředí lze zájmovou lokalitu označit za částečně antropicky ovlivněný krajinný segment, v němž nebyly identifikovány žádné významnější přírodní hodnoty negativně ovlivnitelné projektovaným záměrem, a jehož současné využití s předkládaným záměrem plně koresponduje.


- 16 -

D.

VLIVY ZÁMĚRU NA OBYVATELSTVO A NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

D.1

CHARAKTERISTIKA PŘEDPOKLÁDANÝCH VLIVŮ ZÁMĚRU A HODNOCENÍ JEJICH VÝZNAMNOSTI

D.1.1

Vlivy na veřejné zdraví, vč. sociálně-ekonomických aspektů

Z hlediska veřejného zdraví a faktoru pohody by problémovými aspekty záměru mohly být hluk a vlivy na kvalitu ovzduší. Oba zmíněné vlivy jsou podrobněji vyhodnoceny v následujících kapitolách (D.1.2 a D.1.3) se závěry, do značné míry platnými i pro hodnocení vlivů na veřejné zdraví, tj.: – vlivy výstavby záměru na veřejné zdraví budou nevýznamné až málo významné v negativním aspektu, buď vzhledem k jejich omezenému dosahu (vlivy z vlastního staveniště), k malé intenzitě (vlivy vyvolané dopravy na II/150) nebo k předpokládané krátké době působení (vlivy přeložené dopravy na objízdných trasách); – u zprovozněného záměru lze z obou sledovaných hledisek předpokládat vliv středně významný v pozitivním aspektu, odrážející jednak snížení hlukového a imisního zatížení lokality (pozitivní vliv z hlediska veřejného zdraví), jednak celkovou optimalizaci dosud komplikované dopravní situace v území (pozitivní vliv z hlediska faktoru pohody). Sociálně ekonomické aspekty nebudou výstavbou ani provozem lokality nijak výrazněji přímo dotčeny, vliv záměru z tohoto hlediska lze hodnotit jako nevýznamný. Nulová varianta veřejné zdraví, faktor pohody ani stávající sociálně ekonomickou situaci obyvatel prakticky nijak neovlivní, ale rezignuje na výše charakterizované pozitivní přínosy záměru. D.1.2

Vlivy na ovzduší a klima

Po dobu stavebních prací lze lokalitu jako celek považovat za plošný zdroj znečištění ovzduší. Staveniště bude jednak zdrojem prachu z přemisťování sypkých materiálů a z pojíždění mechanismů po nezpevněných plochách staveniště, jednak emisí z výfukových plynů stavebních strojů a nákladních vozidel. Z této charakteristiky vyplývá i spektrum očekávaných znečišťujících látek: oxid siřičitý (SO2), oxidy dusíku (NOx), oxid uhelnatý (CO), uhlovodíky (CxHy), benzen a suspendované částice frakce PM10 z automobilové dopravy a sekundární prašnost z činnosti na staveništi. Působení tohoto zdroje bude nahodilé a přechodné po dobu realizace stavby, část jeho vlivů lze eliminovat vhodnými opatřeními (viz kap. D.4.2). Jedna ze stavebních fází – pokládání živičných konstrukcí vozovek – může být zdrojem nepříjemného zápachu. Tento vliv bude ale omezen pouze na vlastní staveniště a bezprostřední okolí. Kromě vlastní stavební lokality a jejího kontaktního okolí bude výstavbou záměru ovlivňováno i okolí silnice II/150, využívané jako hlavní trasa pro dopravu materiálů na a ze staveniště. Vzhledem k poměrně rovnoměrnému rozfázování stavebních prací do předpokládaných 8 měsíců výstavby bude vyvolané navýšení dopravy na této komunikaci představovat cca 36–40 jízd nákladních automobilů denně, tj. 0,72–0,80 % stávající dopravní intenzity (5 009 vozidel denně dle sčítání 2005 – WWW.RSD.CZ); uvedenému procentuálnímu podílu bude odpovídat i mizivý příspěvek k celkové imisní situaci. V některých fázích výstavby záměru bude ze sledovaného hlediska ovlivňováno i okolí objízdných tras (viz kap. B.II.6, bod Ad I.), a to emisemi z přeložené dopravy. Pro obě předběžně vymezené trasy lze počítat se špičkovým navýšením intenzity provozu o cca 2 500 vozidel denně.VI Jak bylo ovšem uvedeno v závěru kap. B.I.6, bude z důvodu minimalizace využívání objízdných tras stavba realizována po částech v kontinuálně navazujících etapách – nejprve budou ■▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬ VI Polovina celkové denní dopravní zátěže silnice II/150 v rekonstruovaném úseku. Rekonstrukce silnice II/150; úprava směrových oblouků Chlístov – oznámení záměru

- 17 -

realizovány části záměru, nevyžadující přerušení provozu na II/150, poté bude silnice II/150 v daném úseku zcela uzavřena a při využití objízdných tras budou dokončeny zbývající části stavby. Uvedené vlivy výstavby záměru na ovzduší lze hodnotit jako málo významné, buď vzhledem k omezenému dosahu (vlivy z vlastního staveniště), k malé intenzitě (vlivy vyvolané dopravy na II/150) nebo k předpokládané krátké době působení (vlivy přeložené dopravy na objízdných trasách). Rekonstruovaný úsek II/150 bude po dokončení liniovým zdrojem znečištění ovzduší, přičemž z hlediska jeho předpokládaných výstupů do ovzduší jsou určující dvě skutečnosti: a) b)

zprovozněním záměru se nezvýší intenzita dopravy v daném úseku (viz závěr kap. B.II.6); záměr představuje výrazné napřímení (tzn. zkrácení) a vertikální vyrovnání trasy rekonstruované komunikace v předmětném úseku.

Zvláště s přihlédnutím k bodu b) lze tedy důvodně předpokládat, že po zprovoznění nové trasy se imisní situace v posuzované lokalitě spíše zlepší, především ze dvou důvodů: –

–

emise z dopravy na úseku komunikace jsou přímo úměrné délce příslušného úseku; při zachování shodné intenzity dopravy tedy již prosté napřímení (zkrácení) úseku obvykle vede ke snížení emisí; napřímení a vertikální vyrovnání trasy navíc eliminuje současný styl průjezdu většiny automobilů, zejména nákladních, rekonstruovaným úsekem – pomalou, neplynulou jízdu na nízké převodové stupně, s častým přeřazováním, zpomalováním a rozjížděnímVII, což je nejhorší možný způsob jízdy z hlediska produkovaného hluku, vibrací a emisí z výfukových plynů.

Změnou trasy II/150 není v daném úseku ze sledovaného hlediska ovlivněn žádný chráněný objekt – – dům na p.č. 375/45 k.ú. Okrouhlice (st. p. 34, č.p. 32) je v KN veden jako stavba pro dopravu. Vliv záměru na ovzduší lze tedy s přihlédnutím k výše uvedeným skutečnostem hodnotit jako středně významný v pozitivním aspektu, klima nebude záměrem ovlivněno vůbec. Nulové variantě odpovídá stávající imisní situace na lokalitě. D.1.3

Vliv na hlukovou situaci, vibrace

Během stavby bude na lokalitě vznikat hluk z provozu použitých stavebních mechanismů; udává se v rozmezí mezi 80–95 dB(A) ve vzdálenosti 5 metrů. Hluk při výstavbě bude proměnlivý v závislosti na fázích výstavby; stavební práce budou prováděny pouze v denní době, mimo intravilán obce a většinou v poměrně značné vzdálenosti od obytných objektů. Z téhož zdroje (těžká technika, specifické stavební mechanismy) mohou v období stavebních prací pocházet i vibrace. Část vlivů lze eliminovat vhodnými opatřeními (viz kap. D.4.1). Kromě vlastní stavební lokality a jejího kontaktního okolí bude výstavbou záměru ovlivňováno i okolí silnice II/150, využívané jako hlavní trasa pro dopravu materiálů na a ze staveniště. Vzhledem k poměrně rovnoměrnému rozfázování stavebních prací do předpokládaných 8 měsíců výstavby bude vyvolané navýšení dopravy na této komunikaci představovat cca 36–40 jízd nákladních automobilů denně, tj. 0,72–0,80 % stávající dopravní intenzity (5 009 vozidel denně dle sčítání 2005 – WWW.RSD.CZ); uvedenému procentuálnímu podílu zde bude odpovídat i mizivý příspěvek k celkové hlukové situaci. V některých fázích výstavby záměru bude ze sledovaného hlediska ovlivňováno i okolí objízdných tras (viz kap. B.II.6, bod Ad I.), a to hlukem z přeložené dopravy. Pro obě předběžně ■▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬ VII Stávající ostrá serpentina v centru předmětného úseku nutí rozměrnější nákladní soupravy téměř zastavit. Rekonstrukce silnice II/150; úprava směrových oblouků Chlístov – oznámení záměru

- 18 -

vymezené trasy lze počítat se špičkovým navýšením intenzity provozu o cca 2 500 vozidelVIII denně. Jak bylo ovšem uvedeno v závěru kap. B.I.6, bude z důvodu minimalizace využívání objízdných tras stavba realizována po částech v kontinuálně navazujících etapách – nejprve budou realizovány části záměru, nevyžadující přerušení provozu na II/150, poté bude silnice II/150 v daném úseku zcela uzavřena a při využití objízdných tras budou dokončeny zbývající části stavby. Uvedené vlivy výstavby záměru na hlukovou situaci lze hodnotit jako málo významné, buď vzhledem k omezenému dosahu (vlivy z vlastního staveniště), k malé intenzitě (vlivy vyvolané dopravy na II/150) nebo k předpokládané krátké době působení (vlivy přeložené dopravy na objízdných trasách). Rekonstruovaný úsek II/150 bude po dokončení zdrojem hluku z dopravy, přičemž z hlediska jeho předpokládané významnosti jsou určující dvě skutečnosti: a) b)

zprovozněním záměru se nezvýší intenzita dopravy v daném úseku (viz závěr kap. B.II.6); záměr představuje výrazné napřímení (tzn. zkrácení) a vertikální vyrovnání trasy rekonstruované komunikace v předmětném úseku, přičemž napřímení a vertikální vyrovnání trasy navíc eliminuje současný styl průjezdu většiny automobilů, zejména nákladních, rekonstruovaným úsekem – pomalou, neplynulou jízdu na nízké převodové stupně, s častým přeřazováním, zpomalováním a rozjížděním, což je nejhorší možný způsob jízdy z hlediska produkovaného hluku, vibrací a emisí z výfukových plynů.

Změnou trasy II/150 není v daném úseku ze sledovaného hlediska ovlivněn žádný chráněný objekt – – dům na p.č. 375/45 k.ú. Okrouhlice (st. p. 34, č.p. 32) je v KN veden jako stavba pro dopravu. Vliv záměru na hlukovou situaci lze tedy s přihlédnutím k výše uvedeným skutečnostem hodnotit jako středně významný, v pozitivním aspektu. Nulové variantě odpovídá stávající hluková situace na lokalitě. D.1.4

Vlivy na povrchové a podzemní vody

Vzhledem k předpokládanému vybavení staveniště mobilními ekologickými WC lze konstatovat, že záměr nebude zdrojem splaškových vod ani po dobu stavebních prací ani za provozu. Povrchové a podzemní vody lokality a relevantního okolí ovlivňovány pouze odtokem srážkových a tavných vod z plochy záměru. Charakter odtoku srážkových (a tavných) vod v době výstavby bude zhruba odpovídat současnému stavu lokality (resp. podíl ploch s různým koeficientem odtoku se bude poměrně rychle měnit v závislosti na postupu stavebních prací). Během výstavby, zejména při rozsáhlejších zemních pracích při nepříznivém počasí, mohou být odtékající povrchové vody mechanicky znečištěny jemnou frakcí odkrytých nebo navážených zemin. U zprovozněné přeložky silnice II/150 je odvodnění zajištěno odvodňovací příkopy se zpevněným dnem a propustky pod vozovkou; povrchové vody budou odváděny do lokálních vodotečí. V místech vyústění příkopů a rigolů do vodotečí budou umístěny lapače splavenin a budou zde zpevněna koryta toků (opatření proti mechanickému poškození břehů). Kvalita odtékajících vod nebude nijak výrazně změněna oproti současné situaci, již částečně ovlivňované stávající silnicí II/150 (zejména její zimní údržbou). Posuzovaná stavba nijak výrazně nezmění ani retenční schopnosti lokality. Zvýšení odtoku z nových asfaltových ploch projektované trasy bude do značné míry kompenzováno lesnickou rekultivací rušených úseků stávající vozovky II/150.

■▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬ VIII Polovina celkové denní dopravní zátěže silnice II/150 v rekonstruovaném úseku. Rekonstrukce silnice II/150; úprava směrových oblouků Chlístov – oznámení záměru

- 19 -

Výstavba ani provoz projektovaného záměru by tedy neměly mít prakticky žádný vliv na povrchové nebo podzemní vody; vzhledem k uvedeným skutečnostem lze vlivy vlastního záměru na povrchové a podzemní vody hodnotit jako nevýznamné. Nulová varianta zachová stávající kvalitu vod a odtokové poměry na lokalitě. D.1.5

Vlivy na půdu

Stavbou hodnoceného záměru bude dotčeno celkem 2,38 ha předmětného území, z čehož 0,32 ha reprezentují plochy dočasných deponií a 2,06 ha bude zastavěno trvale. Podstatnou část trvalého záboru – 1,14 ha, tj. cca 55 % – představují zemědělské pozemky (ZPF). Z přehledu v kap. B.II.1 je ovšem zřejmé, že se jedná prakticky výhradně o půdy IV. třídy ochrany, tedy o půdy s nízkou produkční schopností, pro zemědělské účely postradatelné a zastavitelné. Postup stavebních prací předpokládá sejmutí ornice z dosud nezastavěných partií zájmové lokality. Ornice bude dočasně deponována ve vyčleněných plochách staveniště a část jí bude rozprostřena zpět na trvale nezastavěné plochy záměru nebo na stavbou dotčené pozemky, uváděné do původního stavu. Přebytek bude využit podle dispozic příslušného orgánu ochrany ZPF. Trvalý zábor lesního půdního fondu (PUPFL) činí 0,63 ha (cca 31 %); tento vliv je ovšem částečně kompenzován lesnickou rekultivací 0,29 ha pozemků v rušené části stávající trasy II/150. Provozem záměru nebude půdní profil lokality již nijak ovlivňován (s výjimkou případné havarijní situace – viz kap. B.III.6). Celkově lze tedy vliv záměru na půdu označit za nevýznamný. Nulové variantě odpovídá současný stav půdy na dotčených pozemcích. D.1.6

Vlivy na horninové prostředí a přírodní zdroje

Stavbou hodnoceného záměru budou ovlivněny, případně mechanicky narušeny svrchní horizonty geologického profilu lokality, místy do hloubky až několika m. Vzhledem k charakteru geologického podloží lokality, v němž nebyly vymezeny žádné zdroje nerostných surovin, ale jde o zásah nevýznamný. Provozem záměru nebude horninové prostředí lokality již nijak ovlivňováno (s výjimkou případné havarijní situace – viz kap. B.III.6). Celkově lze tedy vliv záměru na horninové prostředí a přírodní zdroje označit za nevýznamný. Nulové variantě odpovídá současný stav horninového prostředí na lokalitě. D.1.7

Vlivy na biotopy (ekosystémy), flóru a faunu

Hodnocení vlivů záměru na biotopy, flóru a faunu je založeno jednak na vlastních průzkumech zpracovatelů oznámení (příl. F.2.1 tohoto oznámení), jednak na výsledcích specializovaných posudků na dané téma (DUNDYCHOVÁ 2006 – viz příl. F.2.2 tohoto oznámení). Biotopy (flóra) lokality budou během stavby ovlivněny, případně mechanicky narušeny na ploše cca 2 ha (určitou část této plochy ovšem aktuálně představují zpevněné plochy bez vegetace –– vozovka stávající silnice II/150). Dotčenými biotopy jsou ovšem výhradně stanoviště silně ovlivněná nebo vytvořená člověkem (formační skupina X dle CHYTRÉHO ET AL. 2001), z nichž jsou plošně nejrozšířenější intenzivně obhospodařovaná pole (X2), následovaná lesními kulturami s nepůvodními druhy (X9) a ruderálními bylinnými porosty (X7) s nálety pionýrských dřevin (X12) a křovinami s nepůvodními druhy (X8). Na lokalitě nebyl zjištěn žádný zvláště chráněný druh vyšších rostlin ve smyslu zákona č. 114/1992 Sb. a vyhlášky č. 395/1992 Sb. Nejvýraznějším zásahem do vegetačního pokryvu lokality bude odstraňování dřevin. Dendrologickým průzkumem (DUNDYCHOVÁ 2006) bylo na lokalitě v rámci paralelně probíhajícího povolovacího řízení o kácení mimolesních dřevin ohodnoceno celkem 15 stromů rostoucích podél komunikace II/150 Havlíčkův Brod–Okrouhlice, mezi obcí Dolní Chlístov a Okrouhlice; ze Rekonstrukce silnice II/150; úprava směrových oblouků Chlístov – oznámení záměru

- 20 -

základního protokolu uvedeného průzkumu (příl. F.2.2) vyplývá nepříliš vysoká kvalita odstraňovaných dřevin (různé odchylky od normálu, proschlé nebo mechanicky poškozené stromy); pouze u stromu č. 7 (lípa srdčitá) a stromu č. 8 (lípa velkolistá) byl zjištěn dobrý zdravotní stav a vysoká estetická hodnota. Další stromy budou káceny na lesních pozemcích v trase přeložky po vyjmutí příslušných ploch z LPF; v tomto případě půjde o vzrostlé dřeviny lesních kultur s poměrně vysokým podílem nepůvodních (invazních) dřevin (trnovník akát). Vlastní provoz záměru nebude biotopy lokality (resp. jejich botanickou složku) již nijak ovlivňovat nad míru v obdobných případech obvyklou. Fauna bude v době výstavby záměru rušena hlukem stavebních mechanismů a zvýšeným pohybem lidí na staveništi. Vzhledem ke stávající značné zoologické sterilitě lokality, zejména v partiích přímo dotčených stavbou nepůjde o vliv nijak zásadní, zvláště při dodržení vhodného harmonogramu přípravných a stavebních prací (kácení dřevin mimo období hnízdění ptáků, zemní práce mimo období přezimování živočichů). Provoz nového úseku silnice II/150 nebude živočichy ovlivňovat nad míru již nyní na lokalitě i v širším zájmovém území obvyklou (současná komunikace II/150); vzhledem k aktuálnímu stavu relevantního okolí lokality, a k již zmíněné lesnické rekultivaci části stávajících pozemků II/150 (v severní části zájmového území) naleznou živočichové v blízkém okolí dostatek náhradních (a pravděpodobně i kvalitnějších) stanovišť. Z hlediska obecné ochrany přírody a krajiny je lokalita v kontaktu s trasou regionálního biokoridoru ÚSES 431 Nová Ves-Chlístov (BÍNOVÁ ET AL. 1996), vázaného na koryto a říční fenomén řeky Sázavy, které ovšem posuzovanou stavbou nijak negativně ovlivněny nebudou. Bezejmenný pravostranný přítok Sázavy v ose stávající serpentiny silnice II/150 je součástí trasy lokálního biokoridoru, na němž je v závěru zalesněné rokle nad serpentinou vymezeno lokální biocentrum. Zmíněný lokální biokoridor (resp. jeho osová vodoteč) je možnou migrační trasou obojživelníků; na základě požadavku AOPK bude tedy propustek vodoteče pod náspem nového silničního tělesa řešen způsobem, zachovávajícím zmíněnou funkci vodoteče. Vzhledem k charakteru biotopů a aktuálnímu stavu lokality a jejího relevantního okolí lze celkově vliv záměru na biotopy (vč. jejich ekologické stability) a flóru hodnotit jako málo významné v negativním aspektu (s přihlédnutím k nutnému kácení vzrostlých mimolesních dřevin), a vliv na faunu jako nevýznamný. Záměr nemůže mít významný vliv na žádnou evropsky významnou lokalitu ani na ptačí oblast programu Natura 2000, nejbližší lokalita této kategorie (CZ0613332 – Šlapánka a Zlatý potok) je od posuzovaného záměru vzdálena 7,5 km. Nulové variantě odpovídá současný stav ekosystémů, flóry a fauny na lokalitě. D.1.8

Vliv na krajinný ráz

Z hlediska krajinného rázu lze zájmovou lokalitu označit za poměrně výrazně antropicky ovlivněný krajinný segment, v němž nebyly identifikovány žádné významnější přírodní, kulturní, estetické, případně další hodnoty natolik významné, aby byly zamýšlenou stavbou negativně dotčeny. Poměrně výrazným prvkem, spoluurčujícím krajinný ráz posuzované lokality, jsou navíc dopravní stavby (tj. silnice II/150 ve stávající trase a železnice Havlíčkův Brod–Praha), do kteréžto kategorie patří i předkládaný projekt. Vliv záměru na krajinný ráz tedy lze označit za nevýznamný. Nulové variantě odpovídá stávající krajinný ráz území. D.1.9

Vlivy na hmotný majetek a kulturní památky

Vlivy na hmotný majetek a na kulturní památky se nepředpokládají u žádné z obou hodnocených variant; existuje pouze možnost (zde velmi nepravděpodobná) archeologického nálezu během skrývkových nebo výkopových prací.


- 21 -

D.2

ROZSAH VLIVŮ VZHLEDEM K ZASAŽENÉMU ÚZEMÍ A POPULACI

Z charakteru posuzovaného objektu a z údajů v předchozích kapitolách vyplývá, že případné přímé vlivy záměru budou omezeny zejména na lokalitu stavby (dotčené pozemky), případně dočasně i na její okolí podél dalších úseků silnice II/150 a podél objízdných tras (hluková situace, vlivy na kvalitu ovzduší). Zprovozněný rekonstruovaný úsek bude ale z hlediska budoucích vstupů, výstupů a dopadů již nedílnou součástí silnice II/150 a vymezovat jeho dílčí vlivy bude dobudoucna poměrně obtížné a patrně nepříliš relevantní. V následující tabulce jsou nicméně kvantifikovány vlivy zprovozněného záměru jak na jednotlivé složky, tak na životní prostředí jako celek. Pro kvantifikaci byla použita pětistupňová škála: 0 – vliv nevýznamný nebo žádný, 1 – málo významný, 2 – (středně) významný, 3 – velmi významný, 4 – vliv určující. Vliv dotčená složka hodnocení veřejné zdraví

negativní

pozitivní

podrobnosti v kapitole

0

2

D.1.1

faktor pohody

0

2

D.1.1

sociálně-ekonomické aspekty

0

0

D.1.1

hluková situace, vibrace

0

2

D.1.2

ovzduší a klima

0

2

D.1.3

povrchové a podzemní vody

0

0

D.1.4

půda

0

0

D.I.5

horninové prostředí a přírodní zdroje

0

0

D.I.6

biotopy, ekosystémy

1

0

D.I.7

fauna

0

0

D.I.7

flóra

1

0

D.I.7

krajinný ráz

0

0

D.I.8

0

0

D.I.9

0 (0,2) nevýznamný

1(0,8) málo významný

hmotný majetek a kulturní památky celkový vliv na ŽP:

IX

– koeficient : – slovně:

Celkový vliv záměru na životní prostředí a veřejné zdraví lze tedy označit za nevýznamný v aspektu negativním (nevýznamné až málo významné přímé vlivy na jednotlivé složky životního prostředí na lokalitě), a málo významný v aspektu pozitivním (významnější vlivy, vyplývající z eliminace části nepříznivých dopadů dopravy sledovaným koridorem). V hodnocení vlivů záměru na životní prostředí a veřejné zdraví tak poměrně výrazně převládá pozitivní aspekt.

D.3

ÚDAJE O VLIVECH PŘESAHUJÍCÍCH STÁTNÍ HRANICE

Vzhledem k lokalizaci záměru nepřesáhne žádný z jeho vlivů státní hranice.

■▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬ IX Koeficient není stanoven jako prostý průměr hodnot jednotlivých hodnocených složek. Rekonstrukce silnice II/150; úprava směrových oblouků Chlístov – oznámení záměru

- 22 -

D.4

OPATŘENÍ K PREVENCI A ELIMINACI NEPŘÍZNIVÝCH VLIVŮ

D.4.1

Opatření ke snížení hlučnosti

Opatření pro období výstavby záměru: – – – – – –

pro dopravu materiálů na staveniště budou stanoveny přepravní trasy minimalizující zatěžování silniční sítě a vedené pokud možno mimo obytnou zástavbu; doprava bude minimalizována volbou vhodných nákladních vozidel a jejich plným vytížením; budou používány nákladní automobily a stavební stroje v řádném technickém stavu a opatřené předepsanými kryty pro snížení hladin hluku; stavební práce budou probíhat pouze v pracovních dnech v době od 7:00 do 21:00; hlučnější stavební mechanismy budou nasazovány podle předem zpracovaného harmonogramu v co nejmenším časovém souběhu; motory nákladních automobilů a stavebních strojů budou po dobu údržby, přestávek a odstávek vypnuty.

Provozovaný záměr bude z hlediska budoucích vlivů na hlukovou situaci (a na další složky životního prostředí) již nedílnou součástí silnice II/150 a případná opatření ke snížení hlučnosti jsou spíše otázkou technických parametrů projíždějících vozidel (tzn. obecných legislativních a ekonomických aspektů silničního provozu), tedy zcela mimo možnosti investora i budoucích provozovatelů záměru. D.4.2

Ochrana ovzduší

Opatření pro období výstavby záměru: – – – –

– – – –

pro dopravu materiálů na staveniště budou stanoveny přepravní trasy minimalizující zatěžování silniční sítě a vedené pokud možno mimo obytnou zástavbu; doprava bude minimalizována volbou vhodných nákladních vozidel a jejich plným vytížením; používané nákladní automobily a stavební stroje budou splňovat emisní limity, stanovené právními předpisy pro jednotlivé škodliviny; v případě potřeby bude během stavby technika před výjezdem na veřejné komunikace čištěna a bude zajištěno i čištění komunikace v dotčeném úseku (strojní nebo ruční zametání, kropení, apod.); při přepravě sypkých prašných materiálů bude náklad zakrýván plachtami; deponie sypkých a/nebo prašných materiálů budou v rámci staveniště vymezeny tak, aby byla co nejméně dotčena okolní obytná zástavba; v případě velké prašnosti při zemních pracích budou příslušné partie staveniště skrápěny; motory nákladních automobilů a stavebních strojů budou po dobu údržby, přestávek a odstávek vypnuty.

Provozovaný záměr bude z hlediska budoucích vlivů na ovzduší (a na další složky životního prostředí) již nedílnou součástí silnice II/150 a případná opatření na ochranu ovzduší jsou spíše otázkou technických parametrů projíždějících vozidel (tzn. obecných legislativních a ekonomických aspektů silničního provozu), tedy zcela mimo možnosti investora i budoucích provozovatelů záměru.


- 23 -

D.4.3

Ochrana povrchových a podzemních vod

Opatření pro období výstavby záměru: – na staveništi bude minimalizováno skladování látek škodlivých vodám; nezbytná množství látek této kategorie budou skladována odpovídajícím způsobem (např. barely se záchytnou vanou), přičemž je nutno zamezit únikům škodlivých látek do okolního prostředí a v případě havárie postupovat podle schváleného havarijního řádu stavby, zejména neprodleně zajistit adekvátní sanační práce; pro tento případ bude staveniště vybaveno prostředky k likvidaci havárie, rozsahem odpovídající kompletnímu úniku ropných látek ze stavebního stroje nebo nákladního automobilu; – používané nákladní automobily a stavební stroje budou v odpovídajícím technickém stavu z hlediska možných úkapů nebo úniků ropných látek; – stavební stroje budou na staveništi plněny palivy pouze v nezbytných případech, kdy by plnění mimo staveniště bylo organizačně neschůdné nebo technicky nerealizovatelné; – s výjimkou běžného denního ošetření nebudou na staveništi prováděny opravy ani údržba mechanismů; – během stavebních prací nebudou přejížděna nepřemostěná koryta vodotečí; – případný navážený materiál pro projektované náspy musí být známého původu a zcela inertní; pro tento účel nebude využit žádný recyklát ani zeminy ze starších deponií nejasného původu; – vznikající odpady budou tříděny a bude vedena jejich evidence, budou určena a technicky vybavena místa na dočasné skladování nebezpečných odpadů a sběrná místa na separovaný odpad (stanoviště sběrných nádob); – odpady (zejména kategorie N) budou na lokalitě dočasně shromažďovány pouze po nezbytnou dobu a to v určených, patřičně zabezpečených prostorech; – zneškodňování odpadů oprávněnými osobami bude smluvně zajištěno; smlouvy se zneškodňovateli odpadů budu přiloženy k evidenci odpadů. Po dokončení bude odvodňovací systém předmětného úseku silnice udržován v plně funkčním stavu, vč. pravidelného čištění lapačů splavenin. D.4.4

Ochrana půdy a horninového prostředí

Pro ochranu půdy a horninového prostředí platí především opatření, uvedená v kap. D.4.3. Z hlediska následného využití materiálu skrývek je nutno během stavebních prací zajistit oddělené deponování ornice a podložních zemin. D.4.5

Ochrana biotopů, flóry a fauny

Opatření pro období výstavby záměru: – bude vyloučen pojezd nákladních automobilů ve volné krajině mimo vymezené staveniště; – nezbytné kácení a odstraňování dřevin bude provedeno pokud možno mimo vegetační období, zejména mimo období hnízdění ptactva; – po dobu výstavby bude zajištěna ochrana dřevin podle ČSN DIN 18 920, tzn. zejména budou zabezpečeny ponechávané vzrostlé dřeviny proti poškození nadzemní části (obaly kmenů apod.) a při případných výkopech bude co nejméně narušen jejich kořenový systém; – zemní práce budou prováděny pokud možno mimo období, kdy by mohlo dojít k usmrcení v půdě přezimujících živočichů; – zejména jako preventivní opatření proti ruderalizaci území a šíření invazních druhů rostlin budou důsledně rekultivovány všechny plochy, dotčené stavebními pracemi;


- 24 -

–

D.4.6

v lokalitě stanovené příslušným orgánem ochrany přírody a krajiny bude realizována kompenzační výsadba v hodnotě odstraňovaných dřevin, vyčíslené v základním protokolu dendrologického průzkumu lokality (DUNDYCHOVÁ 2006). Ochrana krajinného rázu

Vzhledem k charakteru lokality a k parametrům a konstrukčnímu řešení posuzovaného záměru není nutno přijímat žádná další opatření nad rámec již uvedených. D.4.7

Ochrana hmotného majetku a kulturních památek

Není nutno přijímat žádná opatření nad rámec již uvedených, pouze v případě archeologického nálezu během stavebních prací je dodavatel stavby povinen umožnit archeologický výzkum lokality v souladu s platnou právní úpravou. D.4.8

Ochrana veřejného zdraví

Není nutno přijímat žádná opatření nad rámec již uvedených (viz zejména kap. D.4.1 a D.4.2). Pro dobu výstavby budou zpracovány provozní a havarijní řády, postihující případné kolizní situace i z hlediska ochrany životního prostředí a veřejného zdraví.

D.5

NEDOSTATKY VE ZNALOSTECH A NEURČITOSTI PŘI HODNOCENÍ VLIVŮ

Základní použitou metodou hodnocení a prognózování byly kvalifikované expertní odhady na základě údajů z použitých podkladů (jak dodaných zadavatelem, tak získaných z jiných zdrojů), a na základě vlastních průzkumů, výpočtů a praktických zkušeností řešitelů. Zdrojem neurčitostí při hodnocení vlivů posuzovaného záměru byly především podkladové projekty v různém stupni rozpracovanosti, odpovídajícím úvodním fázím územního řízení, tedy postrádající některé detaily konkrétních technických řešení dílčích problémů a podrobnější harmonogramy prací. Přes uvedené neurčitosti a nedostatky ve znalostech lze nicméně konstatovat, že pro postižení základních souvislostí a pro specifikace vlivů stavby na životní prostředí je informační hodnota veškerých použitých podkladových materiálů v současné podobě dostačující a předpokládá se jejich upřesňování v rámci následných stupňů projekce a realizace záměru.


- 25 -

E.

POROVNÁNÍ VARIANT ŘEŠENÍ ZÁMĚRU

V rámci tohoto oznámení byly posuzovány dvě varianty: I. II.

základní, tj. realizovat záměr rekonstrukce II/150 – Havlíčkův Brod–Okrouhlice; úprava směrových oblouků Chlístov; nulová, tzn. ponechat úsek silnice II/150 mezi obcemi Dolní Chlístov a Okrouhlice v současném stavu.

Většina nepříznivých vlivů základní varianty záměru souvisí především se stavebními pracemi na lokalitě. Jedná se ovšem o vlivy dočasné, z valné části vratné a s výjimkou dopravního zatížení území podél objízdných tras omezené pouze na lokalitu stavby (dotčené pozemky) a její těsné okolí. Vlivy dokončeného záměru jsou již především pozitivní a vyplývají z poměrně výrazného zlepšení dopravní situace v území, eliminujícího značnou část nepříznivých dopadů dopravy sledovaným koridorem. V hodnocení vlivů základní varianty záměru na životní prostředí a veřejné zdraví tak poměrně výrazně převládá pozitivní aspekt. Nulová varianta zachovává současný stav lokality a dopravních poměrů, přičemž rezignuje na zmíněné pozitivní aspekty záměru. Na základě veškerých dílčích i celkových výsledků hodnocení a porovnání obou variant lze poměrně jednoznačně doporučit realizaci základní varianty záměru, tj. rekonstruovat předmětný úsek silnice II/150 způsobem a v rozsahu podle předkládaného záměru, za podmínky dodržení všech opatření k prevenci, vyloučení a snížení negativních dopadů záměru na životní prostředí a veřejné zdraví.


- 26 -

F.

DOPLŇUJÍCÍ ÚDAJE

F.1

MAPOVÁ A JINÁ DOKUMENTACE

F.1.1

Mapa širšího okolí s lokalizací záměru, 1 : 50 000


- 27 -

F.1.2

Detail projektované situace na lokalitě, 1 : 2 000 (upraveno podle podkladů DMC, spol. s r.o., Havlíčkův Brod)


- 28 -

F.2

PODKLADOVÉ STUDIE (TEXTOVÉ PŘÍLOHY, ZAŘAZENÉ NA KONCI F.2.1: F.2.2:

G.

SVAZKU)

Tabulky a mapy přírodovědných průzkumů (OBST ET AL. 2006) Dendrologický průzkum (DUNDYCHOVÁ 2006)

SHRNUTÍ NETECHNICKÉHO CHARAKTERU

Posuzovaným záměrem je rekonstrukce (úprava směrových oblouků) silnice II/150 – Havlíčkův Brod–Okrouhlice mezi obcemi Dolní Chlístov a Okrouhlice v úseku o celkové délce 836,2 m. Součástí stavby jsou úpravy dvou stávajících hospodářských sjezdů, výstavba nového propustku a rekonstrukce dalšího, a přeložka kabelu ČD. Hlavními přepokládanými pozitivními aspekty záměru bude zvýšení plynulosti a bezpečnosti dopravy a snížení negativních vlivů z dopravy na životní prostředí. Lokalita se nachází v kraji Vysočina, v k.ú. Okrouhlice a Chlístov, cca 5 km severozápadně od Havlíčkova Brod a cca 9 km jihovýchodně od Světlé nad Sázavou. Žádný další záměr podobného charakteru není na lokalitě ani v jejím širším okolí v současné době plánován. Umístění záměru, kategorie komunikace a celkové řešení stavby je poměrně jednoznačně určeno pozicí a parametry silnice II/150 a konfigurací terénu posuzované lokality. Záměr tedy nebyl projektován ve více variantách a kromě varianty základní (tj. rekonstrukce úseku silnice II/150), je jedinou další posuzovanou variantou varianta nulová, tzn. silnici ponechat v současném stavu. Z důvodu minimalizace dopravních omezení a využívání objízdných tras bude stavba realizována po částech v kontinuálně navazujících etapách: Nejprve budou vybudovány části přeložky, ležící mimo stávající trasu silnice II/150 při zachování provozu na II/150. Poté bude silnice II/150 v daném úseku zcela uzavřena a při využití objízdných tras budou dokončeny zbývající části stavby. Při výstavbě projektovaného záměru a doprovodných pracích budou používány technologie a materiály naprosto běžné v obdobných případech, tedy s poměrně spolehlivě stanovitelnými vlivy na životní prostředí. Celkový vliv základní varianty záměru na životní prostředí a veřejné zdraví lze označit za nevýznamný v aspektu negativním a málo významný v aspektu pozitivním. Většina nepříznivých vlivů základní varianty záměru souvisí především se stavebními pracemi na lokalitě. Jedná se ovšem o vlivy dočasné, z valné části vratné a s výjimkou dopravního zatížení území podél objízdných tras omezené pouze na lokalitu stavby (dotčené pozemky) a její těsné okolí. Vlivy dokončeného záměru jsou již především pozitivní a vyplývají z poměrně výrazného zlepšení dopravní situace v území, eliminujícího značnou část nepříznivých dopadů dopravy sledovaným koridorem. V hodnocení vlivů základní varianty záměru na životní prostředí a veřejné zdraví tak poměrně výrazně převládá pozitivní aspekt. Nulová varianta zachovává současný stav lokality a dopravních poměrů, přičemž rezignuje na zmíněné pozitivní aspekty záměru. Na základě veškerých dílčích i celkových výsledků hodnocení a porovnání obou variant lze poměrně jednoznačně doporučit realizaci základní varianty záměru, tj. rekonstruovat předmětný úsek silnice II/150 způsobem a v rozsahu podle předkládaného záměru, za podmínky dodržení všech navržených opatření k prevenci, vyloučení a snížení negativních dopadů záměru na životní prostředí a veřejné zdraví.


- 29 -

H.

PŘÍLOHA


- 30 -

POUŽITÉ PODKLADY A LITERATURA BALADOVÁ Z. ET AL. (1991): Regionální ÚSES – průvodní zpráva, Východočeský region. - MS, OkÚ H. Brod. BENEŠ K. ET AL. (1963): Vysvětlivky k přehledné geologické mapě ČSSR 1 : 200 000, list M–33–XXII Jihlava. - Nakladatelství ČSAV, Praha. BÍNOVÁ L. ET AL. (1996): Nadregionální a regionální ÚSES ČR (Územně technický podklad). - SŽP Brno. BOHÁČ P., KOLÁŘ J. (1996): Vyšší geomorfologické jednotky České republiky. Geografické názvoslovné seznamy OSN–ČR. - ČÚZK, Praha. BÚ ČAV (1987): Regionálně fytogeografické členění ČSR. 1. Vyd. - Academia Praha. CULEK M. ET AL. (1996): Biogeografické členění České republiky. - ENIGMA Praha. CZUDEK T. (1972): Geomorfologické členění ČSR. Stud. Geogr. fasc. 23. - Geografický ústav ČSAV Brno. ČECH L. ET AL. (2002): Jihlavsko. In: Mackovčin P., Sedláček M. (eds.): Chráněná území ČR, sv. VII. - AOPK ČR Praha a EkoCentrum Brno. DEMEK J. ET AL. (1987): Hory a nížiny. Zeměpisný lexikon ČSR. - Academia Praha. DUNDYCHOVÁ I. (2006): Dendrologický průzkum stromů podél komunikace II/150 mezi obcí Dolní Chlístov a Okrouhlice. - MS, archív autorky. ENVIREX (2006): IG průzkum podloží silniční komunikace. - MS, Envirex, spol. s.r.o., Nové Město na Moravě GÚ ČSAV (1992): Atlas životního prostředí a zdraví obyvatelstva. - GÚ ČSAV Brno, FVŽP Praha. CHYTRÝ M. ET AL. (2001): Katalog biotopů České republiky. - AOPK ČR Praha. LÖW J. ET AL. (1995): Rukověť projektanta místního územního systému ekologické stability. - MŽP ČR/Doplněk Brno. LIŠKA S. (2006): II/150 – Havlíčkův Brod–Okrouhlice, úprava směrových oblouků Chlístov – průvodní a souhrnná zpráva dokumentace pro územní rozhodnutí . – MS, DMC, spol. s r.o., Havlíčkův Brod. MAŘAN J. (1958): Zoogeografické členění Československa. - Sborník Čs. spol. zeměpisné, 63/2. MÍCHAL I. ET AL. (1999): Hodnocení krajinného rázu a jeho uplatňování ve veřejné správě. - AOPK ČR, Praha. MIKYŠKA R. ET AL. (1972): Vegetace ČSSR, řada A, sv.2. – Geobotanická mapa ČSSR 1 : 200 000 – 1. České země, list M–33–XXII Jihlava. - Academia Praha. MÍSAŘ Z. ET AL. (1983): Geologie ČSSR, I. díl – Český masiv. - SPN Praha. QUITT E. (1971): Klimatické oblasti Československa. Stud. Geogr. fasc. 16. - Geografický ústav ČSAV Brno. VLČEK V. ET AL. (1984): Vodní toky a nádrže. Zeměpisný lexikon ČSR. - Academia Praha. ZOUBEK V. (red.) ET AL. (1963): Geologická mapa ČSSR; mapa předčtvrtohorních útvarů 1 : 200 000, list M–33–XXII Jihlava. - ÚÚG Praha/ÚGÚ Praha.

Dílčí informace a podklady z archívů a internetových stránek osob, organizací a firem: AGENTURA OCHRANY PŘÍRODY A KRAJINY ČR, STŘEDISKO HAVLÍČKŮV BROD KRAJSKÝ ÚŘAD KRAJE VYSOČINA, JIHLAVA; DMC HAVLÍČKŮV BROD, SPOL. S R.O. MINISTERSTVO ZDRAVOTNICTVÍ; MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ; ŘEDITELSTVÍ SILNIC A DÁLNIC ČR; WWW.CENIA.CZ WWW.NATURA2000.CZ + ARCHÍVY ŘEŠITELŮ.


- 31 -

150 Havlíčkův Brod Okrouhlice Úprava směrových oblouků Chlístov

Recommend Documents