15. ROZVOJ PRŮMYSLU, VĚDY A TECHNIKY OD POLOVINY 19. STOLETÍ PRŮMYSLOVÁ REVOLUCE (1836–1913) Za průmyslovou revoluci se označuje období, v němž nastaly ve Velké Británii výrazné změny, a v tovární výrobě se začal používat parní pohon. Průmyslová revoluce znamenala přechod od řemeslné a manufakturní výroby k výrobě tovární (za použití pracovních strojů a nových technologií). Hlavní pohonnou silou byla pára, symbolem revoluce parní stroj. V 18. století se ve Velké Británii mnoho lidí věnovalo domácí ruční výrobě zboží. Existoval také velký počet farmářů a rolníků – tato situace se v polovině 19. století změnila. Značná část Britů žila ve městech a pracovala v obrovských továrnách, obchodech, úřadech nebo na železnici. Britští vynálezci dále vyvíjeli nové převratné stroje, které vykonávaly tradiční práci (tkaní, předení) mnohem rychleji, než se dalo zvládnout ručně. Stroje se začaly používat i při výrobě železa a oceli, ze kterých se zase dále vyráběly další stroje, nástroje a zbraně. Tyto změny umožnily 4 faktory • těžba uhlí • systém plavebních kanálů • kapitál • levná pracovní síla Rozmach obchodu • Uhelné doly dodávaly uhlí pro pohon parních strojů. • Systém kanálů a železnic propojoval všechna hlavní britská průmyslová města. • Nové stroje se zasloužily o rychlejší a levnější výrobu zboží. • Majitelé továren a dolů měli velké zisky, z nichž část věnovali na nákup dalších strojů, a tak vytvářeli nová pracovní místa. Část peněz ukládali do banky, které potom poskytovaly půjčky. Život dělníků Pro mnoho dělníků byl život v továrnách a dolech těžký a nebezpečný. Muži, ženy a děti pracovali denně více jak 13 hodin, často za nízké mzdy. Nebezpečné stroje usmrcovaly nebo zraňovaly mnoho pracovníků. Postupně se prosazovaly zákony, které zkracovaly pracovní dobu a zakazovaly práci dětí (r. 1900). Odbory, dříve zakázané, bojovaly za lepší mzdu a pracovní podmínky – nakonec se jim to podařilo, dosáhly také možnosti vzdělávání pro všechny děti. Chudinské slumy byly vyklízeny a továrny a domy podléhaly kontrole, aby se zabránilo tomu, že některá obydlí neměla kanalizaci ani čistou vodu (z infikované vody totiž byly nemoci, hlavně cholera).
Nové továrny se stavěly v blízkosti kanálů a železnic, aby se do nich mohly rychleji dovážet suroviny a odvážet hotové výrobky.
1
15. ROZVOJ PRŮMYSLU, VĚDY A TECHNIKY OD POLOVINY 19. STOLETÍ
Práce v továrnách často vyžadovala spíše zručnost než sílu. Pro takovou práci se hodily i ženy a mnoho svobodných žen díky tomu získalo nezávislost, protože se dokázaly uživit samy. Důsledky průmyslové revoluce • rozvoj výroby o rozvoj strojírenství –poptávka po železné rudě, uhlí; nové metody výroby oceli o rozvoj chemie – poznatky užitečné v barvířství, tiskařství o rozvoj dopravy (hlavně železniční – budování kolejí, nádraží) - rok 1832 – spojila České Budějovice s Lincem první veřejná koněspřežná železnice na evropském kontinentě o rozvoj také říční dopravy (stavba průplavů), námořní dopravy o budování mostů (první železný most – přes řeku Severn vybudován 1775–79) o budování silnic o rozvoj obchodu o myšlenka free trade (volný, svobodný obchod) • sociální důsledky o růst počtu obyvatel o průmyslová revoluce zajistila práci o snížila se úmrtnost (zdokonalení hygieny, lékařské péče, menší hlad) o urbanizace o vznikají velká městská průmyslová centra, stěhování do měst o snížení počtu lidí v zemědělství, zvýšení v průmyslu o postupně vzniká dělnické hnutí (nízké mzdy => vykořisťování) o ve 40.–50. letech vznikají odbory (sdružení dělníků stejného oboru) kvůli hájení svých hospodářských zájmů (délka pracovní doby, výše mzdy) o v 60.–70. letech vznikají politické strany dělnictva (usilují o zastoupení dělníků v parlamentě, politickými prostředky prosazují své zájmy), které bojují za všeobecné volební právo Parní stroj • 1765 – vynález parního stroje je připisován Jamesi Wattovi (ve skutečnosti Watt „pouze“ významně zdokonalil stroje Thomase Saveryho a Thomase Newcomena). • V 19. století se parní stroj stal nejvýznamnějším zdrojem energie jak v průmyslu, tak v dopravě. Proto se tomuto století také říká století páry. • Dopravě kralovaly vlaky tažené parními lokomotivami, vody brázdily parníky, na polích se objevily parní oračky, parní mlátičky a parní lokomobily. Povrch silnic pak upravovaly parní válcovačky. • Ve 20. století význam parního stroje postupně upadá. Z dopravy byl vytlačen spalovacím motorem a z průmyslu elektrickými stroji a parní turbínou. • V současnosti je možné se s provozem parních strojů setkat především u nostalgických jízd parních lokomotiv.
2
15. ROZVOJ PRŮMYSLU, VĚDY A TECHNIKY OD POLOVINY 19. STOLETÍ Schematický popis jednoválcového parního stroje 1 - Píst 2 - Pístní tyč 3 - Křižák 4 - Ojnice 5 - Klika čepu ojnice 6 - Excentrický mechanismus 7 - Setrvačník 8 - Šoupátko 9 - Wattův odstředivý regulátor
Isambard Kingdom Brunel byl britský vynálezce, který navrhoval a stavěl železnice, mosty, tunely, viadukty, železniční stanice, přístavy a největší loď tehdejšího světa.
Great Eastern byl svého času největší parník světa (parník byla původně loď poháněná parním strojem, později i parní turbínou.)
ROZVOJ VĚDY A TECHNIKY Evropané i Američané byli v 19. století očarováni vědou. Chtěli o světě vědět více, než jim do té doby sdělovalo náboženství. Objevy byly dvojího druhu – teoretické a praktické. Matematici, vědci či filozofové bádali, diskutovali a pak své výsledky svých výzkumů publikovali, zatímco technici a vynálezci vyvíjeli nové úspěšné stroje a technologické postupy. Velký skok kupředu se učinil tehdy, když se začaly jako zdroj energie využívat namísto uhlí elektřina a nafta. Nebývale se rozvíjely přírodní a humanitní vědy, proto vznikaly vědecké instituce (Francouzské akademie přírodních věd), sdružení a nadace. Aby bylo možné oceňovat nejúspěšnější vědce, začala se roku 1901 udělovat Nobelova cena. Nejdůležitější vynálezy Rok
Kdo
Co
1752
Benjamin Franklin
Při pokusu s bleskem objevil elektřinu
1769
James Watt
Zkonstruoval parní stroj
1800
Alessandro Volta
První elektrická baterie, tzv. Voltův článek
1831
Michael Faraday
1837
Samuel Morse
Objevil magnetickou indukci dynamo Vynalezl Morseovu abecedu
a
vynalezl
elektrické
3
15. ROZVOJ PRŮMYSLU, VĚDY A TECHNIKY OD POLOVINY 19. STOLETÍ 1859
Edwin L. Drake
1867
Alfred Nobel
Objevil v Oil Creeku v Pensylvánii v USA bohatá ložiska ropy v hloubce jen 22 m, téhož roku první ropný vrt Vynalezl dynamit
1869
Dmitrij Ivanovič Mendělejev
Vytvořil periodickou tabulku prvků
1873
James Clerk Maxwell
1876
Alexander Bell
Objevil spojitost mezi elektřinou a magnetismem – tento objev nejvíce přesáhl význam 19. století, vedl totiž k používání elektrických motorů a veškerých elektrických zařízení, která používáme dodnes Vynalezl telefon
1877
Thomas Alva Edison
Vynalezl gramofon
1879
Thomas Alva Edison
Vynalezl žárovku
1881
Otevřeny první dvě elektrárny na světě, New Yorku/Londýn
1885
Carl Benz a Gottlieb Daimler
Sestavili první automobil
1888
Juhn Dunlop
Vynalezl pneumatiku
1889
Alexander Gustave Eiffel
Postavena Eiffelova věž v Paříži
1895
bratři Lumiérové
Uspořádali první veřejné promítání filmu v Paříži
1898
Zkoumali radioaktivitu a objevili radium
1899
Peirre a Marie Currie Sklodowská Ferdinand von Zeppelin
1903
bratři Wrightovi
1912
Henri Ford
Vynalezl vzducholoď Poprvé podnikli řízený let letadlem s benzínovým motorem R. 1911 první let u nás (Ing. Kašpar: Pardubice/Praha) Začíná hromadně vyrábět motorová vozidla (heslo: "Každý Američan bude mít vlastní vůz!") Až r. 1897 první automobil u nás (President)
Auto H. Forda
Eiffelova věž
Letadlo bratrů Wrightonových
Vzducholoď
Vzducholoď 4
15. ROZVOJ PRŮMYSLU, VĚDY A TECHNIKY OD POLOVINY 19. STOLETÍ Rozšiřování poznatků V mnoha městech se pořádaly přednášky a ukázky, které mohli navštěvovat i prostí lidé – podobné události byly velmi populární, každý chtěl slyšet o uskutečněných objevech. Pro ty, kteří se na ně nedostali, vycházely populárně naučné časopisy (Chambers´Journal založený ve Skotsku r. 1854). Také noviny dávaly vědě stále více prostoru a každý si mohl kupovat vědecké encyklopedie, jak vycházely po částech, shromažďovat je a vytvářet si tak vlastní knihovnu. Přínos biologie Charles Robert Darwin – britský přírodovědec a zakladatel evoluční biologie. Evoluční teorii opíral o přírodní výběr a pohlavní výběr. Velmi významné dílo O původu druhů (1859)
Evoluční vývoj dle Darwina Přínos v lékařství Věda vedla k pokrokům v léčbě chorob a také při jejich předcházení. Představy o příčinách chorob, které bývaly zpravidla jen pověrami, byly nahrazeny vědecky podloženými teoriemi. Například v Británii předvedl doktor John Snow, že propuknutí cholery roku 1854 v Londýně, které mělo za důsledek tisíce životů, lze přičíst používání jedné jediné infikované pouliční studny. To vedlo k vydání zákona o veřejném zdravotnictví, který nutil všechna města k zajištění čisté vody. Důležitý byl také objev Michaela Faradaye, že chemikálie éter tlumí bolest. V té době ještě neexistoval způsob, jak pacienta před operací uspat. Pacienti byli při plném vědomí a museli být drženi silnými muži. V roce 1846 byl poprvé při operaci použit éter, ale už o rok později zkusil Skot James Simpson chloroform. Anestetika tak umožňovala lékařům provádění takových operací, které byly dříve nemožné.
Jan Evangelista Purkyně – český fyziolog, anatom, biolog. Svým příspěvkem o živočišných tkáních složených z buněk s jádry se stal jedním ze spoluzakladatelů cytologie (věda zabývající se studiem buněk).
Louis Pasteur (1822–1895) – francouzský biolog, chemik a lékař. Zakladatel nových vědeckých oborů mikrobiologie (věda studující mikroorganismy jako jsou houby nebo viry) a imunologie (věda zabývající se zkoumáním imunitního systému), objevitel vakcín proti sněti slezinné a vzteklině.
Alexander Fleming (1881–1955) – skotský lékař, jenž v roce 1928 zjistil, že plíseň Penicilinum notatum vytváří látky, které zabíjí některé kmeny bakterií. V roce 1941 se začal penicilin masově vyrábět a používat v medicíně. Zásluhu na tom mají také německý biochemik Ernst Chain a australský patolog Howard Florey, kteří objevili způsob izolace a průmyslové výroby. Všichni tři dostali v roce 1945 Nobelovu cenu. Penicilin byl zpočátku vyhrazen jen pro oběti druhé světové války, ale od roku 1944 se začal používat i pro léčbu civilních obyvatel Británie a USA – po skončení války se používání penicilinu rozšířilo po celém světě. Objev penicilinu znamenal převrat v medicíně – dodnes je penicilin účinné antibiotikum. 5
