23. 3. 2015, číslo 02/15
Jak rozkvést Nechť na jaře vaše tělo ožije! Mistr světa v thaiboxu radí, jak se stát veganem. Chuťové orgie v nejlepší raw food kavárně. Když jóga zaplaví centrum Prahy. Co říká koučka, kterou poslouchá i britská královská rodina?
1ZEN
S t y l o v ý
m ě s í č n í k .
V yc h á z í
s d e n í k e m
E 1 5
editorial
Noční běh
▲ Inzerce A141015802 ▼▼-▼▼▼ Inzerce A151002804 – 2805
P
řijde chlapík za šéfem a říká prosebně: ,Chtěl bych přidat.‘ A šéf na to: ,No tak přidej!‘“ Haha, směje se svému vtipu můj kamarád, bývalý elitní voják, šťastně se láduje jitrnicí v nové karlínské hospodě U Tunelu. Bože, to je ale putyka! Velké hrnce s gulášem se vaří na kamnech jako z pohádky, staré masivní příbory máte schované v intarzovaných krabičkách na stolech, které kdysi bývaly šicími stroji. Můj žaludek zaplesá nad pivním sýrem přineseným ve starožitné porcelánové misce, dokonale zachované, která musela sto let trůnit někomu v hódobóžové vitrínce. Tuhle hospodu někdo vydesignoval s láskou. Někdo, kdo ví, že člověk, kterého svět dnes stále nutí přidat, hledá v nostalgii po-ma-lost. Mého kamaráda ale design nevzrušuje, jeho baví fraucimor. „Ženský jsou nejvíc, tyvoe,“ šklebí se tento profesionální kouč. Kromě Bible nečetl skoro nic, místo univerzity prošel válečnou vřavou a napsal několik velice úspěšných duchovních knih. „Hele, to je macek,“ šeptá, když se vnadná servírka otočí, a asi podesáté ten večer povídá: „Máme se ale skvěle, že jo!“ Když mi po večeři slehlo, šel jsem ještě běhat. Na Vítkov, co se tyčí nad Karlínem. Při pohledu odsud mi leží město u nohou, krásné souhvězdí pouličních lamp a rozžatých oken. Takhle zpovzdálí je město tiché jako nebe. Jakýpak stresss v té jasné jarní noci. Běžím vstříc své oblíbené Polárce. Jediné hvězdě na obloze, která se nehýbe. Taoisté proto věřili, že Polárka je bránou nebes. Gate to Heaven.
Dle starých spisů emanuje zlaté a fialové světlo, které do nás – pokud zklidníme mysl a jsme tomu otevření – proudí temenem hlavy. Já vždycky vím, kde je sever. Stačí mi na Polárku pomyslet a už cítím její golden touch. Je to jen sugesce? Co na tom záleží, když je to tak příjemné. Prochází to tělem jako slabý elektrický proud. Chtěl bych běžet věčně, ale budu se muset vrátit domů, kde spí dceruška a synátor. Opírám se ještě chvíli o strom. Jaro teprve začíná, a ať se stane cokoliv, bude to zase poprvé a bude to dobrodružství. Pod nohama cítím Zemi. Přemítám, že zrovna tady na tom vršku kdysi Žižka povraždil armádu nepřátel. Země ukrývá tolik tajemství. Pro mě je to obrovský živý organismus... Velryba, které žijeme na zádech a pořád vymýšlíme nějaké kokotiny. Trápíme ji, ale ona je tak hodná, jak je velká, a má s námi nekonečnou trpělivost, i když by nás mohla v jednom okamžiku nadobro smést do nicoty. A já k ní často mluvím, když běžím, a říkám: „Omlouvám se, ty naše stará velrybo... za to všechno.“ Je jaro, den vyhrává nad nocí, teplota stoupá, holky se začínají klubat ze zimních bund a ZEN po vás chce, abyste rozkvetli...
Jaro teprve začíná, a ať se stane cokoliv, bude to zase poprvé a bude to dobrodružství.
Jan Müller, šéfredaktor
ZEN03
www.marinayachting.it Marina Yachting, Široká 9, Praha 1 Marina Yachting, Králodvorská 9, Praha 1
obsah citát čísla
Snad je to proto, že „pravda“ je ženského rodu, že ji milují hlavně muži, a to až do té míry, že se za ni nechají zabít. Jeden můj učitel říkal, že mladí, nedospělí muži se stávají hrdiny a jdou se obětovat kvůli... matce. – Jan Bílý o tom, co všechno dokáže pouhá víra. Více na str. 8. ZEN Magazín Stylový měsíčník. Vychází s deníkem E15 ŠÉFREDAKTOR Jan Müller, 225 276 391 (
[email protected]) zástupkyně šéfredaktora Hana de Goeij, l. 334 (
[email protected])
Jak rozkvést Nechť na jaře vaše tělo ožije! Mistr světa v thaiboxu radí, jak se stát veganem. Chuťové orgie v nejlepší raw food kavárně. Když jóga zaplaví centrum Prahy. Co říká koučka, kterou poslouchá i britská královská rodina?
redakce Viola Černodrinská (
[email protected])
1ZEN
Art Director Samuel Kubín (
[email protected])
S t y l o v ý
m ě S í č n í k .
v yc h á z í
S
d e n í k e m
e 1 5
obálka Foto: Bára Prášilová
fotoprodukce Halina Šebesťáková Fotografové čísla Bára Prášilová, David Turecký, Martin Tůma & Jakub Skokan, Jiří Langpaul, Ondřej Tylčer, Petr Hricko DTP Retušéři: Miloslav Pařík (vedoucí), Libor Horyna, Milan Kubička, Zdeněk Němec Technické zpracování: Jan Karásek, Jiří Pavlíček INZERCE Lenka Benetková (ředitelka) 225 276 481 e-mail:
[email protected]
Generální ředitel David Hurta
DISTRIBUCE a VÝROBA Soňa Štarhová (ředitelka), 225 276 252 VYDAVATEL Mladá fronta a. s. Mezi Vodami 1952/9 143 00 Praha 4 – Modřany IČ: 49240315
8 planeta zen O kmenové duši I 10 jarní design I 12 chodec Tipy, kam v Praze 14 auto Na velikosti nezáleží I 16 rozhovor Rosemarie Blyth-Bata I 20 seriál Česká spořitelna I 25 jarní znovuzrození: Jan Müller – Beránek v kůži vlka I Vegan Virus l Moje živá kavárna I Vaříme za syrova I Pojďme omládnout l Lady Jóga I Body & Bodies l
60 byznys Protinožec vám radí I 62 móda Mušelínské
VYCHÁZÍ 23. 3. 2015
Může být energie zadarmo? l
TISKÁRNA EUROPRINT a. s.
bratrstvo I
MK ČR E20920 ISSN 1805-630X Tištěný náklad ověřuje ABC, člen IF ABC
Web magazínu ZEN: zen.e15.cz I Archivní vydání ZENu: zen.e15.cz/archiv
06ZEN
66 zen like
▼ Inzerce A151002582
MARKETING Hana Holková (ředitelka), 225 276 276 Markéta Priknerová (Brand Manager), 225 276 157
Foto Bára Prášilová
Najděte deset rozdílů: Šéfredaktor ZENu a vegetarián Jan Müller (180 cm, 70 kg) dává direkt šampionovi v thajském boxu a veganovi Janu Müllerovi (200 cm, 115 kg). Rozhovor Müllerů nadete na straně 26.
HUGO BOSS International Markets AG Phone +41 41 72 73 800 www.hugoboss.com
Praha 1 BOSS Store Na Příkopě 6 Praha 6 BOSS Store Letiště Václava Havla Praha, terminál 1, odletová hala A Praha 6 BOSS Store Letiště Václava Havla Praha, terminál 2, odletová hala C
inzerce_S15SR_BW_002_210x270mm_ZEN.indd 1
13.2.2015 11:29:14
sloupek
Spisovatel a odborník na systemické konstelace Jan Bílý o tom, jak nebezpečná může být víra v jedinou pravdu.
„Pravda“ je rodu ženského a milují ji hlavně muži.
byli přinuceni ho zneškodnit. A právě toto se dělo a děje v Afghánistánu, v Iráku, v bývalé Jugoslávii, v Gruzii, na Ukrajině a v Rusku. A samozřejmě i jinde na světě, neboť kmenové duše jsou všude a jejich jediná možnost, jak si udržet stoupence, je přesvědčit je o té jediné pravdě, té „naší“. Snad je to proto, že „pravda“ je ženského rodu, že ji milují hlavně muži, a to až do té míry, že se za ni nechají zabít. Jeden můj učitel říkal, že mladí, nedospělí muži se stávají hrdiny a jdou se obětovat kvůli... matce. A když pak na bojišti umírají, když krvácejí z utržených končetin nebo vykašlávají plíce spálené napalmem či rozleptané jedovatým plynem, vztahují se k mámě – buď ji volají, nebo ji proklínají. Možná že je to jejich touha, dostat se ven z víry, vrátit se opět tam, kde ještě žádná nebyla, k matčinu prsu, do jejího klína... Vrátit se tam, kde cítili nebe, ještě než byli přinuceni v něj věřit. Škoda jen, že jsem se dědečka, který byl docela moudrý, nezeptal, co s tím. Co s tou kmenovou duší, do níž vrosteme, neboť si zoufale přejeme být její součástí, patřit k ní, být s ní silný, opíjet se s ní, tančit s ní na barikádách... Co s tím, že právě tato kmenová duše je příčinou válek, genocid a koncentračních táborů. Možná by mi řekl: „Projít skrz ni. Zanechat ji za sebou. Nesnažit se vrátit do mámina klína tím, že padneme k zemi, ale uletět jí do nebe. Mít svoji vlastní pravdu a tolerovat všechny ty jiné. Prostě, Honzíku, dospět.“ Úplně zřetelně slyším, jak to říká. Přežil dvě války, nestal se hrdinou, což jsem mu jistou dobu trochu vyčítal, hrál v orchestrech na basu a také pracoval na finančním úřadě. Čím byl starší, tím víc hrál na basu, a tím méně chodil do berňáku. Čím byl starší, tím méně fandil víře, a tím víc miloval svět. Jednou si zase zašel na svůj úřad, jak tomu říkával, nastoupil do výtahu, a když výtah dojel do jeho patra, byl mrtvý. Stalo se to, dá se říci, na jeho cestě do nebe. Jan Bílý
P. S. Autorův blog najdete na janbily.blogspot.cz. Více také na jeho stránce www.konstelace.info. Jeho poslední kniha se jmenuje Vidím v tobě Boha, vidím v tobě Bohyni!.
08ZEN
Foto Profimedia
M
ůj děda se narodil před přelomem století – tedy toho devatenáctého a dvacátého – a prožil dvě války. „Válka se děje nejdříve v hlavách,“ říkal, „tak jako smrt. V obojí lidé nejdříve věří.“ Tenkrát mi bylo pět let a ještě jsem toho rozumu moc nepobral. Dneska, v mých šedesáti a se stále blíže se plížící válkou, chápu, jak hlubokou měl pravdu. Ta hloubka vězí ve slově „věřit“. Když se narodíme, jsme tělesně odkázáni na rodiče, především na mámu. Naše jediná potřeba je být nejlépe kdesi u ní v kontaktu, v teple a občas nakrmení. Mnoho toho vnímáme skrze naše probouzející se smysly, pláčeme, když se rodiče hádají, a smějeme se, když se někdo směje na nás, ale v nic nevěříme. Víra je konstrukce kmenové duše, jak říkají šamani, nebo produkt socializace, jak totéž nazývají psychologové. Víra je také nástroj, skrze který si kmen drží své příslušníky, své ovečky ve stádě. Pozor, nemluvím o spiritualitě, o přímé zkušenosti něčeho většího, posvátného, neboť tu kojenci a malé děti mají, i když ji mnozí později vytlačí z vědomí. Mluvím o víře, kterou se učíme od druhých. Ale není to, probůh, jen víra v bohy. Už ve škole do nás všemi otvory cpou víru, že dvakrát osm je šestnáct a babyka patří mezi vyjmenovaná slova. To lze ještě snadno přezkoumat. Už hůře se ověřuje tvrzení, že my jsme ti dobří a oni ti špatní. My oběti, oni pachatelé, my hrdinní obránci, oni zbabělí útočníci. Ale protože chceme někam patřit a náš kmen, stát, národ anebo prostě jen fotbalový klub to tvrdí, uvěříme tomu. „Jasně že to tak je,“ odsekneme pak sami kamarádovi, který nám odmlouvá, „tady to stojí černé na bílém, vzdělávej se trochu!“ A nastrčíme mu pod nos noviny, knihy, televizi či internet, kde je všude a tak krásně k poznání, že pravda je na naší straně. Běda když těm zcela nezpochybnitelným důkazům kamarád neuvěří. To přestane být kamarád, vymažeme ho z přátel na Fejsu, přestaneme s ním mluvit, zrušíme mu právo na sociální dávky, vyhodíme ho ze zaměstnání, zakážeme jeho rodnou řeč, přišijeme mu hvězdu na kabát... a zabijeme ho s dobrým svědomím, protože to byl on, který nás ohrožoval, který nám škodil, a tak jsme
▼ Inzerce A141014691
Planeta
Rádi bychom Vás pozvali na veletrh nábytku Salone del Mobile do Milána, kde budeme vystavovat od 14.4. do 19.4. naše designové sezení.
DESIGN
Kabelka Kelis značky Furla, cena v butiku, Malé náměstí 11, Praha 1
Kufr s odhlučněnými kolečky z kolekce Onyx, 61 890 Kč, Rimowa, Pařížská 26, Praha 1
Hodinky Marc Jacobs, 5970 Kč, www.klenotyaurum.cz
▼ Inzerce A141012593
Jarní trenčkot S.Oliver, 1999 Kč, www.soliver.cz
Plnicí pero Kaweco, 550 Kč, www.denimheads.cz
Lineární hliníkové Svítidlo SANT s opálovým difusorem, které vyrábí česká firma Halla, je dílem designéra Roba van Beeka. Svítidlo má vynikající světelné parametry, vložené zdroje LED dosahují provozní účinnosti až 150 lm/W, svítidla jsou stmívatelná, s přímo-nepřímým vyzařováním a možností míchání teploty bílé barvy dle aktuální potřeby (2700–6500 K). Svítidla SANT jsou ideálním řešením požadavku na nízkou spotřebu, vysokou účinnost a atraktivní design. Dají se použít samostatně či jako kontinuální osvětlovací systém.
10ZEN
Inzerce A151002152
České světlo
Připravila Viola Černodrinská l Foto archiv
Pánské sportovně elegantní boty Tom’s Viaje Sneaker, 2590 Kč, www.urbanlux.cz
PRAŽSKÝ CHODEC
7EDM tipů na skvělá místa Připravila Viola Černodrinská Ilustrace Tereza Kovandová
ŠVÝCARSKÉ DNY
www.MojeSvycarsko.com
V rámci Švýcarských dnů v Praze, které se konají 16.-19. 4., se budou v Městské knihovně konat zajímavé přednášky a v restauraci Žofín Garden degustace švýcarských vín a jiných gurmánských specialit.
INTERMEZZO
Ječná 550/1, Praha 2
Škola interiérového designu Intermezzo se během jednoho týdne přestěhovala do nového vymazleného prostoru. Větší učebny a lepší dostupnost do centra byly podmínkou stejně jako otevření nových kurzů již v dubnu!
MCQUEEN V HYPNÓZE
Na Příkopě 22, Praha 1
V pražském Slovanském domě najdete kromě kina a restaurací i skvosty značek Versace, Dirk Bikkembergs, Viktor&Rolf nebo Alexander McQueen. To vše pod vlajkou výběrového butiku Hypnose.
BERÁNKU NÁŠ
Novotného lávka 9, Praha 1
Jindřišská 5, Praha 1
Po úspěchu ve Vršovicích otevřela raw veganská restaurace Plevel svou další pobočku v centru Prahy. Dát si můžete třeba jídla z planých rostlin, na které se u nás téměř zapomnělo.
VENUŠINY KULIČKY
Kamenická 37, Praha 7
Rok poté, co designérka Anna Marešová uvedla do prodeje Venušiny kuličky Whoop.de.doo, otevřela studio, kde je možné tyto pomůcky zakoupit, „osahat“ a prohlédnout si i další produkty z její dílny.
12ZEN
MADE IN BOR
Živnostenská banka, Na Příkopě 20, Praha 1
Designérka Jitka Skuhravá Kamencová založila s manželem nové studio a 1. dubna bude v prostorách Živnostenské banky vystavovat spolu se skláři z Nového Boru svá nekonvenční svítidla. Výstava nese název Made in Bor – volume 2.
▼ Inzerce A151003210
PLEVEL
Restaurace Mlýnec připravila speciální velikonoční menu. Pochutnáte si například na jehněčím hřbetu s velikonoční nádivkou a černým česnekem či zmrzlině z mazance s rakytníkem a rozinkami.
SATPO-RSC2-PR_ZEN_2015-03_210x270.indd 1
10.3.2015 10:11:59
auto
Na velikosti nezáleží Důležitý je styl. S terénními auty jezdili do města jen farmáři nebo městští kovbojové. Z off-roadů se ale postupně stala SUV, která může řídit prakticky každý. A odsud už byl jen krůček ke kompaktním „terénním“ autům určeným převážně do města. Skoro by se chtělo říci, že se lidé do SUV zbláznili. Kupují je v jakékoli velikosti a libovolném stylu. Platí to samozřejmě i pro městská kompaktní a malá SUV, která na českém trhu patří k nejprodávanějším „terénním“ autům. My si je specifikujme velikostí karoserie kolem 4,2 metru. V tomto ohledu je v Česku nejúspěšnější Škoda Yeti – loni bylo registrováno pět tisíc těchto vozů. Dacia Duster nebo Hyundai ix35 jsou co do vnějších rozměrů přece jen o trochu větší. Zajímavostí je také MINI Countryman s délkou 4,1 metru, který do tohoto segmentu přináší svůj svébytný styl. Mezi kompaktní SUV nedávno vstoupila dvojice novinek – Jeep Renegade a Fiat 500X. Jsou sice po technické stránce vzdálenými příbuznými z jednoho koncernu, každý z nich ale má svébytný charakter.
Jeep Renegade Jeep má přirozeně terénnější charakter. Jeho vzhled se opírá o typickou masku chladiče se sedmi svislými otvory, kterou měly i válečné Jeepy Willys. Jeep model Renegade nabízí v několika verzích – od sportovní Sport přes stylovou Longitude, luxusní Limited až po terénní Trailhawk. V té poslední má světlou výšku 208 mm, zvětšené nájezdové úhly a celkově offroadovější výraz. Je to také verze, která projela náročnou terénní testovací dráhu Rubicon značky Jeep. Připraveno je několik zážehových a vznětových motorů. Základní verze vystačí s pohonem pouze předních kol, silnější motory jsou samozřejmě spojené se čtyřkolkou. Kromě manuálních převodovek doplňují nabídku také automaty. Specialitou je ve spojení s dvoulitrovým turbodieselem i terénní redukce.
Fiat 500X Méně terénní charakter má nový Fiat 500X. Svým designem dále rozvíjí téma klasické „pětistovky“. Na délku má přibližně 4,2 metru a sází především na praktičnost. I tento vůz je nabízen v různých provedeních – City Look navrženém pro městské použití a OffRoad Look s odvážnějším designem. Ve verzi Off-Road Look může být vybaven i pohonem všech kol. Fiat 500X sází především na vnitřní prostor a atraktivitu jeho provedení. Interiérem 500X atakuje segment kompaktních velkoprostorových vozů, případně klasických hatchbacků. Fiat 500X je z tohoto pohledu civilněji pojatým crossoverem.
Do segmentu malých a kompaktních SUV hodlá vstoupit také Volkswagen. Svoji představu o voze tohoto segmentu prezentoval na konceptu Taigun s délkou pouhých 3,8 metru. Tím je o třídu menší než Jeep Renegade a Fiat 500X. Není vyloučeno, že na stejném základě vyjedou také další modely koncernu Volkswagen, tedy konkrétně Škoda a Seat. Tato mini, nebo možná i mikro SUV na světových trzích nejsou novinkou. Zejména v Japonsku je tradičně najdeme třeba v nabídkách značek Suzuki či Daihatsu, v Evropě sem ale patřil de facto pouze Fiat Panda Climbing, který je zvýšenou verzí s pohonem 4x4 klasického Fiatu Panda.
14ZEN
Text Petr Hanke l Foto archivy firem
volkswagen taigun
I když se zdá, že trh je plný stylových SUV, existuje jedna výjimka – Suzuki Jimny. Tohle auto s délkou 3,7 metru je postavené v duchu nejlepších offroadových tradic. Má nosný rám, tuhé nápravy a velmi robustní konstrukci. Není tak komfortní a blyštivé jako moderní auta, je to spíše pracovní nástroj do nejtvrdších podmínek. A právě v tom je jeho síla a jedinečnost.
▼ Inzerce A151002846
suzuki jimny
Pro Vaše nespoutané já.
RA ZE P v x 2 V RO AUTO JA
Autorizovaný prodejce Volkswagen AUTO JAROV Osiková 2, Praha 3, tel.: 251 002 444, www.autojarov.cz, e-mail:
[email protected] Vídeňská 126, Praha 4, tel.: 251 002 803, www.autojarov-kunratice.cz, e-mail:
[email protected]
rozhovor r o s e m a r i e b ly t h - B ata
Na své jméno jsem hrdá Od založení firmy Baťa uplynulo 120 let. Na konferenci, kde čeští byznysmeni vzdávali hold batismu, se objevila vnučka Tomáše Bati a dcera Tomáše Bati ml., se kterou měl ZEN tu čest hovořit. Třeba o dědečkově jezdící kanceláři. Nebo o pasu, který rozplakal recepční. Text Zdeněk Strnad l Foto Ondřej Tylčer
16ZEN
lidé ze Zlína toho vědí málo o firmě Baťa po revoluci a naše rodina toho zase neví moc o poválečném Zlíně.
F
irma Baťa byla založena v roce 1894 ve Zlíně, tedy tehdejším Rakousku-Uhersku. Na svou dobu byla v Českém království nevídaným úkazem – nejen díky inovativnímu přístupu k výrobě bot (poprvé začali šít boty z levného plátna místo drahé kůže, čímž firma po první světové válce raketově vzrostla), ale také díky sociálním programům, využívání reklamy a vizionářskému přístupu k byznysu. Baťové se odjakživa považovali za přirozenou součást společnosti, a kdyby už tehdy existoval výraz „společensky odpovědné podnikání“, byli by jeho exemplárním příkladem. Ve Zlíně je jejich stopa vidět dodnes, hlavně co se architektury týče. Celé čtvrti baťovských dělnických kolonií jsou dnes prohlášeny za architektonické památky a v „mrakodrapu“, jednadvacáté budově bývalého svitovského areálu, na jejíchž návrzích se podílel i slavný Le Corbusier, dnes sídlí krajský úřad. S paní Rosemarie jsme se setkali v hotelu Adria. Starosvětsky upravený bar, jehož přivřenými okny se žlutými vitrážemi pronikaly paprsky slunce a dopadaly na usměvavého číšníka v livreji, krásně doplňoval celou scenérii. Takhle to tady mohlo vypadat už před 100 lety, a to do posledního detailu. Přivítala mě se sebejistým úsměvem a ukázala na kouřící šálek kávy: „Dovolila jsem si vám rovnou objednat.“ Rosemarie Blyth-Bata je ztělesněním toho, co si představujeme pod pojmem „dáma“, a nezapře ani baťovskou náturu, pověstnou svým perfekcionismem a přísností. „Je to podnik mé rodiny a na své jméno jsem hrdá. Někdy ale přijdu do našeho obchodu, podívám se na vystavené boty a už tak hrdá nejsem!“ Do Zlína jste se dostala poprvé až po sametové revoluci. Jak vás tam lidé přijali? Byli příjemně překvapeni, že jsem ještě naživu. (směje se) Ne každý se mnou chtěl mluvit, taky já neumím česky. Navštívila jsem tehdy muzeum a slavný baťovský výtah ve 21. budově bývalého Svitu. Naštěstí se našel pán, který mi ukázal hrob a vilu mého dědečka. Řekl mi: „Celý ži-
vot jsem pracoval u Bati.“ Já na to: „Myslíte ve Svitu?“ On odpověděl: „Ne, u Bati!“ Byl na to jméno neuvěřitelně hrdý. S historkami o Zlínu jsme vyrůstali, přitom spousta mých sourozenců v tom městě nikdy nebyla. V České republice jsem už ale byla i párkrát předtím, jako turista. Byla jsem zvědavá, tolik jsem toho o Zlíně slyšela! Chtěla jsem to vidět. Přijela jsem v roce 1995 inkognito, což mi vydrželo přesně do chvíle, kdy jsem se ubytovávala v hotelu Moskva. Recepční viděla můj pas a štěstím se rozplakala.
Dynastie: Tomáš Baťa mladší (vlevo) pokračoval v zahraničí v odkazu svého otce. Malá Rosemarie na snímku v náručí dnešního prezidenta firmy Baťa Thomase George Bati.
Ve 21. budově jsou dva slavné výtahy: jeden z prvních paternosterů, a také pověstná pojízdná Baťova výtahová kancelář. A víte, že teprve před dvěma lety jsem se tím paternosterem svezla? Ve Zlíně je ještě jeden paternoster. Jako děti jsme tam skládali zkoušku odvahy – museli jsme projet paternosterem celý okruh, čili přes horní strojovnu i přes sklep. Vážně? A jaké to je? ZEN17
Foto Profimedia a archiv
Budovatelský étos nebyl ve Zlíně jen za socialismu – tyto slogany používal Baťa už v meziválečném období. Jemu ale fungovaly... (vpravo) Rosemarie Blyth-Bata kontroluje v roce 1983 boty v továrně na Srí Lance – tehdy pracovala jako brand manažerka dětské řady Bubblegummers (vlevo dole). Nová kolekce v roce 1970 zahrnovala i pánský model s vyztuženou špičkou, potažený hadí kůží (vpravo dole).
18ZEN
Na podzim jste pořádali ke 120. výročí založení firmy konferenci. Která část vás zaujala nejvíc? Například Petr Chmela, jeden z diskutujících. Z maličké lokální firmy dokázal vybudovat kolos s miliardovými obraty, známý jako Tescoma, kde velice respektuje zásady baťovského systému. Jak se vám líbí současná zlínská architektura? Lidé si často stěžují, že se město o budovy bývalého areálu nestará, jak by mělo. U některých budov se jejich oživení povedlo dokonale, například slavný Corbusierův mrakodrap, budova 21, nebo budovy 13 a 14. Rozumím tomu, že některé z nich už nebudou příliš vhodné k používání, ale jsem ráda, že byly tak pevně a stabilně postaveny. Není to tak, že by se na nic nesmělo sáhnout. Co bych však ráda zachovala, je baťovský památník – to byla skvělá budova, kterou se budeme snažit zachránit. Město se ale musí koukat dopředu a znovu definovat samo sebe.
▼▼-▼▼▼ Inzerce A140005283
Historie firmy Baťa je v současné době dostupná pouze v několika publikacích, které se navíc docela těžko shánějí. Plánujete odkaz baťovství nějak zpřístupnit veřejnosti? Mám sen a plán, chci vytvořit digitální archiv firmy Baťa – lidé ze Zlína toho vědí málo o firmě Baťa po revoluci a naše rodina toho zase neví moc o poválečném Zlíně. Poprvé v historii budou mít tedy lidé možnost na vlastní oči uvidět, jaké byly baťovské boty ve 20. letech, jak vypadala reklama a obchody, jak se tehdy žilo a pracovalo… Celý
baťovský systém měl silně etické základy a zakořeněnou starost o lidi. A připravili jsme i knihu na stejné téma, ta vyšla na Vánoce.
▼ Inzerce A151002611
No báli jsme se, že se nahoře obrátíme nohama vzhůru… Po revoluci jste začali spolupracovat s městem Zlín, kde vaše firma před 121 lety vznikla. Na jakých projektech tam pracujete? Minulý rok jsem od své sestry převzala předsednictví Nadace Tomáše Bati ve Zlíně. Hlavním cílem naší nadace je vzdělávání, podpora jiných vzdělávacích iniciativ a také udržení a důstojná reprezentace baťovského odkazu. Také velice silně, stejně jako můj otec, podporujeme „junior achievement“ – to je organizace, která učí mladé studenty, jak vést svůj byznys.
Lehčí na cestách a stabilnější při fotografování
Olympus OM-D E-M5 II, sofistikovaný nástroj kreativních fotografů a filmařů, překonává svého předchůdce hned v několika směrech – výkonném procesoru TruePic VII., 5osé stabilizaci, která též podporuje výjimečnou funkci Multishot posouvající 16Mpx snímač v osmi směrech o půl pixelu (výsledkem je 40 Mpx snímek). Mezi další přednosti patří 3,0“ dotykový LCD s rozlišením 1 040 000 bodů, elektronický hledáček, rychlé sekvenční snímání s 10 snímky za vteřinu, Full HD video i Wi-Fi konektivita. A navrch má prvotřídní design.
Palác Langhans Vodičkova 37, Praha 1
seriál: Česká spořitelna
20ZEN
Matka bank
Ve druhém díle seriálu o nejvýznamnější tuzemské finanční instituci si ZEN všímá některých architektonických skvostů z obrovského počtu budov, které Česká spořitelna vlastní.
Text Hana de Goeij Foto Martin Tůma & Jakub Skokan
600 000 metrů čtverečních Wolfgang Schopf přijel do Prahy spravovat finance České spořitelny v roce 2013. Dozvěděli jsme se od něj například, jaká je podobnost mezi bankou a letišti, jak Česká spořitelna plánuje správu svých budov a zda její portfoĺio roste, nebo se smrskává. Česká spořitelna vlastní řadu nemovitostí. Jak se o ně staráte? Máme 650 objektů, přibližně 200 z nich vlastníme a ve zbytku jsme v nájmu. Je to skoro 600 000 metrů čtverečních. Vlastníme z nich asi 400 000 metrů čtverečních. Vzhledem k historii České spořitelny máme v portfoliu prostě všechno. Nesmíte zapomenout, že předtím, než byla Česká spořitelna privatizována, všechny regionální pobočky byly samostatné, plně funkční banky. Po centralizaci tak máme mnoho čtverečních metrů navíc. Jedním z úkolů, které jsme si dali, je tyto prostory pronajmout. Používáte pro všechny pobočky stejné standardy? Skupina Erste má předpisy na to, jak by měla každá pobočka vypadat. Cílem je, aby klient nepoznal, zda vstoupil do pobočky v České republice, v Rakousku nebo na Slovensku. Jsme tomu blízko. Existují malé rozdíly, ale v 90 % to funguje. Je v nich obsažena například minimální výměra každého pracoviště, na centrále to je 12 metrů čtverečních. Předpisy říkají, jaké barvy používat, kde má být logo spořitelny a podobně. Zásadní je, aby se v tom prostředí zaměstnanci cítili dobře. Pokud se dobře cítit nebudou, nebudou prodávat a klienti kupovat. Stavíte i nové pobočky? Ano, ale budujeme pobočky v budovách, které již stojí. Jak vnímáte roli historických budov České spořitelny? Palác v Rytířské si vždy v portfoliu
Foto archiv
A
rchitekt Jiří Štursa studoval za první republiky na Českém vysokém učení technickém v Praze. Jednou dostal od svého profesora Antonína Engela za úkol navrhnout budovu banky. Přinesl náčrt moderního funkcionalistického skleněného paláce, přesně ve stylu, který byl tehdy považován za odpovídající a progresivní. Navzdory očekáváním se na něj profesor obořil: „To nemůžete myslet vážně. Do takového domu by nikdo z venkova nevlezl a už vůbec by v něm nenechal peníze. Budova banky musí působit robustně a bezpečně. Tak, aby lidé cítili, že tam mají peníze dobře uložené.“ Znakem serióznosti a dobré pověsti dané banky byla totiž odnepaměti i budova, v níž měla instituce sídlo. Nešetřilo se vůbec na ničem, jedna banka se snažila trumfnout druhou. V 19. století se manufakturní výroba mění na tovární, města nebývale rostou, přibývá obyvatel a vzrůstá potřeba peněz na rozšíření tovární výroby. V polovině století je již zřejmé, že poptávka po bankovních institucích je nejen ve městech, ale i na venkově, a v rychlém sledu zde vznikají městské spořitelny či profesní banky, které mají potřebu se odpovídajícím způsobem prezentovat. „Panovalo přesvědčení, že krásný dům budí důvěru a je schránkou pro ostatní formy umění jako koberce či nábytek. Zástupci bank tehdy kupovali díla jedinečná řemeslnou kvalitou i uměleckým návrhem,“ říká Duňa Panenková, kurátorka sbírky České spořitelny. První vlastní budova dnešní České spořitelny vyrostla jako sídlo Bohömische Sparkasse na tehdejší Ferdinandově třídě, dnes Národní. Spořitelna se do ní přestěhovala v roce 1859 z budovy zemských stavů, kde dnes sídlí parlament, a drží hned několik prvenství. Byla první bankovní budovou v Čechách vůbec a také první, ve které byl do základů použit beton. Vyrostla do výšky 25 metrů a do budoucna se podle ní stanovovala výška okolních budov. Uměleckou hodnotu stavby podtrhují plastiky Hospodárnost a Spořivost, které vytvořil Josef Václav Myslbek. V žádném případě ale nešlo o výjimku – budovy spořitelen byly
ponecháme. Je to symbol pro lidi. Samozřejmě v něm nenajdete standardy Erste Group, to bychom zabili jeho atmosféru. Budeme jej mnohem víc využívat na akce pro klienty a pro veřejné akce. Myslím, že bychom palác měli využívat častěji a možná jej udělat z venku ještě hezčí. Ovlivnila portfolio nemovitostí nějak finanční krize nebo příchod on-line bankovnictví? Musím říct, že síť našich poboček je přes deset let stabilní. Když byla Česká spořitelna privatizována, měla přes tisíc poboček. Dnes jich máme 650. Jestli jich budeme mít 650 i za dalších deset let? Řekl bych spíše, že ne. Kolik jich ale bude, nedokážu odhadnout. Nedávno jsem četl zprávu o Německu a tam zavřeli v posledních třech letech více než 2000 poboček. Není to z důvodu krácení nákladů nebo něčeho takového, je to proto, že následujeme potřeby zákazníka. Mladí budou hodně on-line a na mobilním bankovnictví a do našich poboček budou lidé chodit jako k doktorovi, budeme plnit společenskou funkci. A to je v pořádku. Zajímalo by mne, kolik bank bude za deset let ještě nabízet služby na pobočkách. Každopádně naším cílem není redukovat, ale následovat klientovy potřeby.
ZEN21
Denně kolem něj proudí davy cestou ze Staroměstského náměstí na Václavské. Obdivují výlohy s díly českých umělců, občas zvednou hlavu k městským erbům na fasádě a někteří vstoupí dovnitř. Vyplatí se to. O paláci České spořitelny v Praze se dá, podle slov jednoho ze zaměstnanců spořitelny, neskromně napsat, že je jedním z nejkrásnějších bankovních center na světě. Na jeho vzniku se podíleli nejslovutnější mistři své doby a udělali z něj symbol českého spořitelnictví. Původní lesk a slávu mu po letech nesmyslných příček, pozlacených rámů a postmoderních sedacích souprav z období komunismu a raných 90. let vrátila generální rekonstrukce vedená architektkou Gabrielou Kaprálovou. «Neorenesanční sloh, ve kterém byla budova postavena, má určitou symboliku. Hodně se zde například objevuje symbol kruhu, který byl zasazen i do části štukové výzdoby a představoval peníze. Objevuje se zde řada alegorických soch jako Pracovitost či Spořivost. Chtěli jsme proto budovu vrátit částečně zpět do původního stavu, ale s přihlédnutím k současným provozním potřebám,» vzpomíná architektka.
22ZEN
Lidem vstříc Konkurence budovy Bohömische Sparkasse na Národní třídě byla na světě a nesla svébytné znaky české neorenesance. „V tomto stylu bylo postaveno mnoho spořitelen i mimo Prahu. Mají charakteristické štíty a sgrafita, která měla napodobovat kameny, jež se ke stavbě používaly v Itálii,“ říká Zdeněk Lukeš. Specialistou na českou neorenesanci byl architekt Antonín Wiehl, který se svým kolegou Osvaldem Polívkou stál i za návrhem paláce pro Městskou spořitelnu pražskou v Rytířské ulici. Aby se zde každý cítil jako doma, fasáda budovy byla obehnána znaky měst, jež ale za komunismu zmizely. Komunisté nicméně měli k paláci a obecně k neorenesanci kladný vztah, protože symbolizovala národní probuzení. Původní budova se tak stala muzeem Klementa Gottwalda. Znaky měst byly obnoveny při rozsáhlé rekonstrukci v letech 2007 a 2008. Každá spořitelna v určitém regionu měla klienty s typickým zaměstnáním, například zemědělce
na jižní Moravě. Ti byli nesmírně důležití pro výběr témat uměleckých děl, která se v místní spořitelně objevovala. „Spořitelna se zobrazením jejich zaměstnání snažila dát najevo, že jim půjde vstříc,“ vysvětluje Duňa Panenková. Také samotní umělci pocházeli z regionu. „V té době bylo běžné, že studenti odcházeli studovat do zahraničí a tam se učili kopírovat staré mistry. Zpět se pak vraceli do svého kraje, kde našli obživu jako učitelé kreslení na školách. To tehdy bylo rovno matematice a bylo považováno za jeden z hlavních předmětů. Umělec se tak stal profesorem. A od těchto vážených osob pak kupovala spořitelna díla, kterými zdobila své pobočky,“ vypráví kunsthistorička. Díky tomu má dnes Česká spořitelna obdivuhodnou uměleckou sbírku, která čítá přibližně devět tisíc děl, z nichž šest tisíc považují odborníci za skutečně kvalitní. Její těžiště leží v krajinomalbě a je jediným fondem, který průřezově ukazuje, jaká byla úroveň české krajinomalby 19. století. Výjimkou byly budovy v Praze, kam se nakupovalo přes umělecké spolky, a vzhledem k bohaté klientele se orientovalo spíše na galerijní umění. Po roce 1918 budovy spořitelen zaplavily obrazy s tématem spořitelny samotné. Každá pobočka měla obraz budovy v době, kdy byla postavena. Česká spořitelna dnes vlastní 200 budov, jež zahrnují plochu víc než 400 000 m2. Nový styl života a komunikace ji tlačí z center měst a do virtuálního prostoru. Nové pobočky buduje zejména tam, kde mohou klienti přijet autem a zaparkovat. „K mému nemilému překvapení se budeme například v Českém Krumlově stěhovat pryč z centra. Stěhujeme se do nepříliš hezké lokality, ale lidé k nám můžou přijet autem. Snažíme se jít blíž k našim klientům,“ shrnuje současnou strategii finanční ředitel Wolfgang Schopf.
▼ Inzerce A141014339
Palác v Rytířské
často monumentálnější než radnice. „Jednoduše měnily tváře měst. Nejednou se město rozhodlo koupit budovu České spořitelny a udělat z ní radnici. Aby měli nejkrásnější dům na náměstí,“ říká historik architektury Zdeněk Lukeš. Pokud budova vyšla z módy, spořitelna ji neváhala zbořit a postavit novou, případně prostory rozšířit. „Projel jsem skoro celý svět, ale žádná banka nemá tak nádhernou budovu, jako je náš palác v Rytířské ulici,“ pronáší s hrdostí Jan Žižka, dlouholetý zaměstnanec České spořitelny. Klenot české neorenesance spatřil světlo světa na konci 19. století jako sídlo Městské spořitelny pražské a důkaz, že Češi jsou rovni Němcům nejen v umění, ale i v architektuře.
▼▼ Inzerce A150000155
Česká spořitelna je víc než jen bankovní ústav. Například partner pro kulturní a společenské akce. Na snímku palác spořitelny v pražské Rytířské ulici.
komerční prezentace
Kdy jste měli možnost ochutnat víno z roku 1897? Tyto ročníky již neprodáváme, ale stále vyrábíme sladová medicinální vína podle receptury z 19. století. Obsah exotických bylin a ječmenný slad působí pozitivně na trávení, nebo na krvetvorbu. Ochutnejte tato tradiční vína i Vy.
K dostání v lékárnách a v obchodech se zdravou výživou. Tradiční vína MALTOFERROCHIN a CONDURANGO vyrábí firma Herbadent s.r.o.
www.herbadent.cz
zenová příloha
Jarní znovuzrození Thaiboxerský šampion radí, jak se stát veganem, str. 26 Anastázie Harrisová radí, jak s veganem doma vydržet, str. 32 Jak éterická právnička otevřela boží raw kavárnu, str. 34 Jak rázná cvičitelka vtrhla s jógou do centra Prahy, str. 44
Ilustrace Iva Boháčová
Pojďme zjistit, kolik síly nám bere mobil, str. 40 Pojďme se ptát, zda by energie nemohla být zadarmo, str. 54
jarní znovu zrození
Jan Müller
Beránek v kůži vlka
Dva metry a sto patnáct kilogramů masa. Raketová pěst a titul mistra světa v thaiboxu. Hluboký soucit ke zvířatům a vůle bít se i s rozdrcenou rukou. Metalová kariéra i něžné texty pro ženy. Nikoho, jako je Jan Müller, jste ještě nepoznali. Text Jan Müller l Foto Bára Prášilová
M
ůj jmenovec Jan Müller je o hlavu vyšší, pětačtyřicet kilo těžší a o rok mladší. Já Pražák, on Brňák. Já amatérský fotbalista, on thaiboxerský šampion z roku 2003. Oba jsme novináři a tátové. Oba nejíme maso, ale on ani mléčné výrobky. Sedíme u stolu, pod který se mu sotva vejdou nohy, jimiž lehce nervózně šoupe ze strany na stranu. Bývalý nedostudovaný chemik mi se zápalem vypráví o aminokyselinovém spektru a o tom, proč nechtěl, abychom ho fotili s modelkou. „Bylo by to sexistický,“ říká mi tohle monstrum s něžnou duší, jež se podílí na webu www.vegan-fighter. com, kde zjistíte, že nejdrsnější kluci a holky z ringu přecházejí houfně na bezmasou stravu, neboť výkony jdou díky ní nahoru. Kdy jste se stal veganem? Už jako dítě jsem měl silný vztah ke zvířatům, ale byl jsem zvyklý maso jíst. Postupně mi došlo, kde se bere na našem talíři, a ve čtrnácti jsem řekl, že už ho nebudu jíst. Čistě z etických důvodů. 26ZEN
A co doma? (směje se) Samozřejmě, tehdy byla jiná doba, nebyly poznatky, a tak z toho rodiče byli rozpačití. Ale věděli, že se mnou nehnou. Pořád jsem sportoval, hrál jsem basketbal i v reprezentaci. A rodiče viděli, že mi sport pořád jde a že to na mě nemá negativní dopady, jak strašili lékaři. A jak jste přešel na veganství? Byl jsem dlouho jen vegetarián a ani jsem nevěděl, co se skrývá za produkcí mléka. Ale před nějakými sedmi osmi lety jsem se o to začal víc zajímat. Když už bylo dostupných mnohem víc informací, uvědomil jsem si, kde se bere. Kráva musí mít tele, které se jí sebere. Člověk pije mateřské mléko za tele, které skončí na jatkách. Když to řeknu ze svého dnešního pohledu, tak pít mléko je ještě větší etický problém než jíst maso. Protože se při tom odebírají mláďata matkám. Existují etologické studie o silném vztahu mezi krávou a mládětem. Pro krávu je základní instinkt chránit mládě. Proto je jí tele odebíráno brzy po porodu, jinak
ZEN27
„Aby člověk nabral svalovou hmotu, potřebuje bílkoviny. Ve sto gramech masa je kolem 20 gramů bílkovin, v luštěninách je to od 20 do 30, v sóji skoro 50 gramů.“
by ho zuřivě bránila. Navíc jeho mateřské mléko chtějí pít lidé…
20 gramů bílkovin, v luštěninách je to od dvaceti do třiceti, v sóji až skoro padesát gramů.
Když kdysi byla u každé rodiny jedna stračena, která dávala mléko, tak byla také stále březí? Tehdy ale byla spotřeba mléka menší. Do určité míry stačilo to, že se tele přirozeně odstavilo. To by dnes bylo absolutně nerentabilní.
Kvůli sóji se ale kácí Amazonský prales… Zrovna sója, která se prodává pro lidi, není geneticky modifikovaná. Alespoň v Evropské unii, v Americe to mají jiné. Navíc pro lidi se sója pěstuje i v Evropě. A naopak člověk jako masožrout zkonzumuje desetkrát víc sóji než já jako vegan. Protože tím, že je tak bohatá na bílkoviny, je to nejlepší krmení pro hospodářská zvířata. Máte pravdu, nejvíc se pěstuje v Jižní Americe, kde jsou obrovské plantáže sóji, ale tou se krmí hlavně hospodářská zvířata v Americe a Evropě. Rostlinná strava je velice bohatá na bílkoviny, největším zdrojem jsou třeba luštěniny a ořechy, kterým se říká vegetariánské maso. Ale výborná je i quinoa, různé druhy semínek, třeba konopné.
Co třeba biomáslo nebo biomléko? Biochovy jsou kontrolované přísně a krávy se v takových farmách mají docela dobře. Krávy se mají lépe, ale princip je stejný. Není možné, aby kráva měla mléko, když nemá tele. Možná zůstávají s krávou o něco déle, ale pak stejně oba končí na jatkách. Kráva se přirozeně dožívá dvaceti nebo pětadvaceti let, ale u dojnice může mít tři čtyři laktace, což je pár let, a pak jde na jatka. Protože pak už u ní klesá produkce mléka, ta výtěžnost není taková. Když je člověk vegetarián, jde to v podstatě jednoduše. Ale být veganem je těžší z pohledu obstarávání jídla a vaření. Tip: Vynikající kniha pro sportovce z řad veganů s výmluvným názvem Vegan v kondici, kterou vydalo loni naše vydavatelství Mladá fronta.
28ZEN
Jen v Praze už je na padesát veganských hospod. Oblíbený argument je, že kdo nejí maso, nemá bílkoviny… V bílkovinách není problém, na ty jsou bohaté rostlinné zdroje. Ve sto gramech masa je kolem
Semínka? Těch se ale člověk nenají, ne? Z konopných semínek se dělají proteinové přípravky, což je dobré pro sportovce. Dlouho jsem něco takového nepil, ale zjednoduší to život, když třeba po tréninku člověk nemá čas jít se najíst. Jak jsem řekl, nemůže se stát, že proteiny průměrně se stravujícímu člověku budou chybět. Je to vlastně jenom propaganda. Na druhé straně, když jich člověk sní moc, má problémy. Mám kolegy body-
buildery, kteří je jedí hodně, třeba tři gramy na kilogram váhy, a ve třiceti mají problémy s ledvinami. Takže jíst tolik bílkovin ani není zdravé. Ale kdo nejí maso a živočišné výrobky, nemá prý dost aminokyselin… To také není pravda, protože komplexní aminokyselinové spektrum, které člověk potřebuje dostat, se jednoduše získá kombinacemi. Kdyby člověk jedl jen hrách, může mu chybět aminokyselina methionin. Když ho ale doplníme třeba nějakými obilovinami, bude mít kompletní aminokyselinové spektrum. Plus jsou veganské potraviny, které v sobě mají přirozeně optimální poměr aminokyselin. Třeba quinoa, konopné proteiny nebo chlorella a spirulina. Ty se dají přidávat třeba do smoothie a mají v sobě třikrát víc bílkovin s komplexními aminokyselinami než maso. Kde se ale ty věci dají sehnat? V posledních letech je doslova boom. Třeba v centru Brna je snad deset veganských restaurací. Je otázka času, kdy se ten trend ze světa dostane sem. Lidi, co jedí konvenčně, speciálně českou kuchyni, vydají půlku energie na trávení jídla. Je v bojových sportech hodně veganů? Je jich desetkrát víc než ve fotbale. Zní to jako paradox, ale ti lidi víc přemýšlí o sobě, o světě. Je to jiný sport, ne tak komerční. V bojových sportech je přínos energie vidět strašně rychle. Člověk musí mít silovou vytrvalost. Výhoda veganské stravy je, že má člověk mnohem víc energie. Pořád hodně sportujete? Každý den mám trénink nebo i dva. Chodím u toho ještě do práce a trénuju další lidi. Plus trénuju sebe, protože jsem zvyklý na zátěž. Řekněte nám, co jste snědl třeba včera. Většinou si ráno před tréninkem dávám smoothie s ovocem kvůli sacharidům, to je nejrychlejší zdroj energie. Do toho si dám trošku konopného proteinu. Po tréninku něco, v čem by měla být nějaká bílkovina. Včera jsem měl avokádové su-
shi. Člověk může brát energii i ze zdravých tuků. Vynikající zdroj energie je avokádo, rýže zase má sacharidy, zdroj energie. K tomu bílkoviny, třeba tofu. Pak svačina, což je syrová zelenina nebo ovoce. Oběd je bohatší na bílkoviny, tam už může být nějaká náhražka masa, třeba robi, seitan, tempeh, těch alternativ je hodně. Pak zase nějaká svačina, ideálně ovoce, aby to před tréninkem dodalo energii. Večer už by měl člověk přijímat víc bílkovin a méně sacharidů. Především když chce člověk nabírat svalovou hmotu, tak potřebuje víc bílkovin. Večer to může být zase alternativa masa jako tempeh a ořechy, k tomu třeba quinoa nebo syrová zelenina, ta se může konzumovat pořád. Hodně mluvíte o cizokrajných potravinách jako quinoa… Kdybychom chtěli být vegani a zároveň jíst lokální stravu, co by to bylo? Dneska i quinoa se dá vypěstovat tady, jenomže nikoho nenapadlo to dělat. Nedávno jsem byl na farmě, kde si pěstovali vlastní quinou. Musí být ve vyšší nadmořské výšce, ale roste to tady taky. Stejně jako sója. A pak samozřejmě luštěniny, obiloviny a ořechy. Když se tyto tři věci zkombinují, vytvoří kompletní aminokyselinové spektrum. Kde nakupujete? Třeba v Bio obchodě jsem zrovna včera koupil veganské klobásky. Protože jsem mlsný. Brno a Praha jsou v tomhle veganský ráj, v obou městech je těch obchodů strašně moc. Bydlím v centru Brna a mám tam i práci. A kolem je třeba dvacet třicet obchodů, když ne veganských, tak vegetariánských, a restaurací. A pořád se otevírají nové. Přivedl jste nějaké lidi na zelenou stezku? (směje se) Asi jo. Mám sportovní výsledky, takže argument typu „bez masa umřeš“, který jsem poslouchal ještě před dvaceti lety, už mi dnes nikdo neřekne. A ta zdravotní pozitiva už nepotřebuju dokazovat. Mám kolem sebe spoustu veganů, ale i masožroutů. Vůbec se o tom nebavíme. Nechci to nikomu nutit, to je nesmysl.
Veganský slovníček Seitan, známý též jako pšeničné maso, je v podstatě rostlinná bílkovina v podobě lepku, není tedy vhodná pro celiaky. Na rozdíl od běžného lepku, který obsahuje pšenice a který je ve spojení se škrobem pro lidský trávicí systém zatěžující, je samostatný seitan lehce stravitelný a velice výživný. Jde o alternativu k jiným rostlinným «masům», například sójovému či tofu, a lze jej snadno vyrobit doma z mouky a vody nebo koupit jako polotovar. Robi je směs rostlinných bílkovin, která obsahuje minimum tuku, málo sacharidů, je zcela bez cholesterolu, při výrobě se nepoužívají konzervanty, snadno se tráví a energetickou hodnotu má srovnatelnou s kuřecím masem. Tempeh se vyrábí ze sóji fermentací, díky níž obsahuje nejen vysoký podíl proteinů a vlákniny, ale i vitaminů. Stejně jako tofu patří tempeh k tradičním výrobkům Dálného východu. Quinoa neboli merlík chilský je v Čechách zatím nepříliš rozšířená, avšak v dnešní době již snadno dostupná plodina. Jde o jednu z nejstarších jihoamerických obilovin, která je doslova výživovou «peckou», takže se často označuje jako superpotravina. A neobsahuje lepek, takže je vhodná pro alergiky.
Byli i jiní šampioni v thaiboxu vegetariáni? Inzerce A151001261
1 2 3 4 5
Jezte pestře Doba, kdy byli vegani odkázaní na přílohy, je dávno pryč – vynikajících rostlinných alternativ je spousta. Využijte novou energii Veganství do vašeho života přinese nový nával energie – vaše tělo ji přestane spotřebovávat na dlouhé a urputné trávení masa. Jezte ovoce a zeleninu Syrové ovoce je skvělý zdroj vitaminů, zelenina minerálů (třeba syrový květák má dvakrát víc vápníku než mléko!), enzymů a vlákniny. I tuky jsou důležité Vyvážená veganská strava je méně tučná než klasická, nezapomínejte ale na důležité zdravé tuky. Z veganských potravin je jich hodně v avokádu či olivovém oleji. Hlídejte si vitamin B12 Vitamin B12 je jediný, který se v rostlinné stravě nevyskytuje. Do mnoha veganských výrobků je dodáván, nicméně i tak je vhodné jej suplementovat. Uměle ho dostávají i zvířata ve velkochovech.
6 7 8 9 10
Nakupujte on-line Existuje mnoho e-shopů s širokou nabídkou: například VitalVibe, Bioobchod či Vegan Fighter. Mějte rádi zvířata Zvířata jsou naši kamarádi a můžeme se od nich hodně naučit. Seznamujte se s nimi, přemýšlejte o nich, najděte si k nim vztah. Vyražte ven Pobyt na slunci vám zajistí důležitý vitamin D – tělo si ho syntetizuje samo ze slunečního záření – a zvedne vám i náladu. Nejste sami Pokud se na začátku budete cítit osaměle, vězte, že na světě jsou stamiliony veganů a na netu veganské komunity, například www.soucitne.cz. Veganství je radost Nikomu své názory nevnucujte, výčitkami nic nezměníte. Každý má svou cestu.
30ZEN
Vysvětlete mi, když jste tak citlivý ke zvířatům, proč vás baví mlátit lidi? Je to jednoduché – je to konsenzuální. My tam jdeme oba dobrovolně, já i soupeř. Baví nás to. Pro mě jsou bojové sporty nejcennější v psychickém přínosu. Včetně proher a toho, že dostanu KO. Člověk se učí překonávat bolest. Říkám tomu archetypální dostávání se sám k sobě. Je to mezní zkušenost, speciálně při ostrém zápase. Ale pořád je to agresivita. Mám pocit, že většina lidí v sobě cítí moment viny či potřeby prožívat bolest, aby se mohli „dostat k sobě“. Cestu k sobě ale můžete zažít i bez bolesti… Víte, ale bojový sport vám pomáhá vyrovnat se s vlastní agresivitou. Hodně přemýšlím o vztahu k vlastní mužnosti a je to pro mě nejlepší způsob, jak tyto věci poznat. Každý v sobě totiž máme stín. Můžeme o sobě stokrát říkat, že jsme nejmírumilovnější pacifisti, ale pak to někde vybublá. Já vím, že určitá agresivita ve mně je, a tohle je způsob, jak se s tím vyrovnat, jak se ji naučit ovládat a přetavit ji v něco pozitivního. Co nejdůležitějšího jste o sobě zjistil v ringu? Je to poznání vlastních limitů. Ta nejmeznější situace, kterou může člověk poznat, aniž by se dostal do opravdové války. Já bych třeba nechtěl jezdit automobilové závody kvůli ekologickým důvodům. Strašně mě to posunulo a obohatilo, a to sebepoznání je cennější než tituly. Stejnou váhu jako vítězství má i to, když je člověk knockoutovaný. Měl jsem dobu, když jsem třeba dvacet zápasů po sobě vyhrál, a pak přišlo brutální KO. Těžko se s tím srovnává, ale zpětně když to hodnotím, tak je to velmi cenná zkušenost. Nebojíte se trochu, že budete ve stáří ze všech těch ran do hlavy dementní? Právě proto jsem to nijak nehrotil. I když jsem bojoval profesionálně, nikdy jsem se nevykašlal na práci. Nechtěl jsem dvacet let chodit do ringu, abych na tom byl existenčně závislý. Abych nebyl nucený jit přes mez. Když člověk dostane deset knockoutů po sobě, je jasné, že to dopadne blbě.
jedno, jestli to je v práci, nebo v hudbě. Spíše se realizuju třeba v neziskových projektech. Teď se chystám podpořit jeden projekt, který pomáhá romským delikventům k návratu do normálního života. Líbil se mi výrok jednoho profesionálního fightera: „V mém světě silní nezneužívají své síly a používají ji k ochraně slabších.“ Je to vždy v ringu boj s vlastním strachem? Určitě je to velká část. Já jsem nikdy nezažil strach ze soupeře. My se vždycky před zápasem spolu bavíme. Soupeř je někdo, kdo mi nabídne určitý zážitek. Po zápase si padneme kolem krku a poděkujeme si. Vznikají tam i přátelství. Jezdíte ještě do Thajska? Ano, miluju tu zemi. Pro mě bylo cennější než světový titul, když jsem v Thajsku vyhrál králův pohár. Nezápasil jsem s Thajci, jsou ve váhové kategorii maximálně do 70 kilo, jsou maličcí. Já jsem tam měl jiné národnosti. Ale pro ně je zážitek vidět někoho tak velkého bojovat v jejich stylu. Je to národní sport, běží to všude v televizi. Vy děláte i hudbu, nějaký hardcore, že? Hraju na kytaru, skládám texty, produkuju. Naše kapela se jmenuje Tisíc let od ráje. Ale pak mám ambientní projekt River, kde je klavír se ženským zpěvem. To je pohodička, ale textově je to svým způsobem drsnější než ten metal, protože to jde k hlubokým věcem. Je to o proniknutí do ženské duše, snažil jsem se vtělit do toho, jak by uvažovala žena. I k tomu mi pomáhá veganství. Jak vám sport pomáhá v práci? Sportovec má tah na branku a cílevědomost. Tím, že se člověk naučí na sobě pracovat, v šest hodin ráno vstát a jít běhat osm kilometrů do lesa, tak nemá problém v běžném fungování. Thaibox musí hodně bolet, všechny ty kopy. Neměl jste nějaké zranění? Ale jo. Jednou mi soupeř překopl ruku. Vykryl jsem kop a praskla mi kost na ruce. Ale věděl jsem, že to je vyhraný zápas, tak jsem s tím dál bouchal. Dostal jsem ale spoustu dalších ran a kost se úplně rozdrtila. Po zápase jsem šel hned do špitálu. Teď to mám celé sešroubované.
Jakou vlastně máte práci? Byl jsem novinář v Brněnském večerníku. Pak jsem šel do reklamní agentury, což dělám doteď.
Nebylo lepší ze zápasu odstoupit? Bylo to dobré rozhodnutí, cenná zkušenost. I když to může znít masochisticky, vydržet tu bolest byl jeden z mezních momentů, který člověku řekne, že se to dá zvládnout. A nebylo to tak hrozné.
Mistři vždy říkají: Nemusíš nic dělat, nech to plynout, a když budeš znát své přednosti, stačí mít záměr. Jak se vám to daří v reálném životě? Od přírody jsem skromný člověk. Peníze jsou jen prostředek k živobytí. Baví mě něco vytvářet a je
Co na váš životní styl říkají lékaři? U lékaře jsem byl, jenom když mi zlomili tu ruku, jinak vlastně ani nemám obvoďáka. Díky té zdravé stravě nejsem nemocný a naposledy jsem byl u doktora někdy před pětadvaceti lety.
▼ Inzerce A151003025
10 vege rad thaiboxera Müllera
V bojových sportech je tradice veliká. Mniši v šaolinu, což není sice thaibox, ale mutace kung-fu, nejedí maso spoustu generací. Ale i bojovníci, co v Thajsku jedí maso, ho jedí míň než tady.
Ájurvédou proti stresu 30 % sleva 28 490 Kč od 19 943 Kč
8denní pobyt s ájurvédskou stravou, masážemi prováděnými ájurvédským lékařem a konzultacemi s psycholožkou PhDr. Martou Boučkovou
…harmonie našla své jméno
www.katerinaresort.cz
jarní znovu zrození
Vegan virus
„Servírovat každému něco jiného jsem zvyklá, ale pak je ta tam radost sdíleného jídla. A kdo jiný mi u stolu bude žrát tofu?“
Jestli kdy napíšu román, musí se jmenovat Rušení fazolí. 32ZEN
2 malé lžičky namletého koriandru, jednu s namletým kmínem, 1/2 lžičky kurkumy, 1/4 namleté pálivé papriky, 2 (taky) malé lžičky soli, čerstvě namletý pepř a hrst čerstvého koriandru (v případě nouze petržele). Jakmile si obstaráte koření a srovnáte si v hlavě, kolik čeho, slibuji, že zjistíte, že tenhle recept je hračka. Fazole s černým okem se liší od ostatních velmi vysokým obsahem proteinů a mají další skvělou přednost: můžete je vytáhnout ze spíže a hned začít vařit, nepotřebují namáčet přes noc. Stačí, když je vysypete do kastrolu s vodou (1,2 l – radí Madhur), přivedete k varu, stáhnete plamen (Madhur, která prvních třicet let svého života nevěděla, co je kuchyň, a recepty jí v dospělosti posílala do Ameriky maminka, podrobně popisuje každý krok; chytá se tedy i úplný nováček v indickém vaření). Přikryjete pokličkou, povaříte na mírném plameni 2 minutky, vypnete a „nerušeně“ je necháte stát. Jestli kdy napíšu román, musí se jmenovat Rušení fazolí. Tady ale nerušíme, jenom mezitím houby nakrájíme na třímilimetrové plátky. Pak necháte rozpálit na pánvi olej, vhodíte do něj kmínová semínka a klacík skořice. Ať se 5–6 vteřin škvaří. Přidejte cibuli a česnek a míchejte, dokud na krajích cibulka nezhnědne. Šup tam s houbami, a jen co zvláční, přidejte rajčata a zbytek koření. Míchejte a vařte další minutu, pak vypněte plamen. Začněte vařit fazole na mírném ohni a pod pokličkou 20–30 minut. Pak přidejte směs z pánve a vařte další půlhodinku. Přisypte sůl a pepř a občas promíchejte. Než budete servírovat, nezapomeňte vyjmout skořicový klacík. My to jíme s nadýchanou basmati rýží. Vynikající horké i studené, jak říká Madhur: „Toto jídlo mám tak ráda, že se nikdy neudržím a ujídám vařečkou rovnou z kastrolu.“ P. S. Italská blogerka je zatím „veganským šílením“ naprosto znechucená: „Neřeknu občas, ale pořád?! Pche, jaká nuda. Téhle módě já nerozumím. Ať jedí míň masa, ale nic živočišného? Co to je? Další totalita?“ A když moc neříkám, dodá spiklenecky: „Mám několik známých – jsou veganky už několik let. Příšerná pleť, jsou úplně popelavý, fuj!“ Alida teatrálně (nebo jen italsky) zalomí rukama a mizí uvařit Pollo alla Romana.
▼ Inzerce A151001775
M
ůže se to stát i v lepších rodinách: jednoho dne vám přijde rozradostněný e-mail, jehož pisatel vám dává vědět, že je vegan. Chvíli sedíte zkoprněle u obrazovky, kontrolujíce střídavě adresáta a odesílatele, a napadne vás, jestli to není nějaký nový sofistikovaný vegan virus. Ne, člen rodiny, který si donedávna liboval ve vašich pečínkách, přidával si vašeho vyhlášeného gulášku, je najednou, zničehonic, bez varování – vegan. Zkoprníte, zesmutníte a pak propadnete panice. Rodinné jídlo, ta posvátná chvíle, kdy se chmury i sváry zahánějí láskyplně namíchanými kaloriemi – je navždycky pryč! Servírovat každému něco jiného jsem zvyklá, ale pak je ta tam radost sdíleného jídla. A kdo jiný mi u stolu bude žrát tofu? Rusalka bledá nemohla být nešťastnější než já při čtení veganského e-mailu; možná jenom granát vybuchlý uprostřed kuchyně by mnou otřásl stejně. „Neboj, půjčím ti novou veganskou kuchařku,“ utěšovala mě známá. Ale než jsem se stačila nadchnout nejnovější kulinářskou senzací londýnských domácností (Deliciously Ella), do hovoru se vmísily její dvě dcery, na kterých ji testovala: „Hnus – plný javorového sirupu, ale pořád hnus!“ Ne, já nepotřebuji radikální, ale elegantní, pro každého přijatelné, všemi vítané řešení... A pak jsem si vzpomněla: Madhur Jaffrey. Mou rodinnou pohodu zachrání krásná noblesní Indka, která zazářila v mnoha filmech a později zbohatla tím, že naučila několik generací Američanů a Angličanů vařit indická jídla. Její Lobhia aur khumbi je naše oblíbené rodinné jídlo, které zároveň obstojí i u nejpedantičtějšího vegana. Teoreticky jsou to jenom fazole s rajčaty, houbami a trochou koření, ve skutečnosti je to rajská krmě, které nikdy nebudete mít dost. A příprava (když nepočítám vaření) nezabere víc než půl hodiny. Potřebujete fazole s černým okem (nešulit, musí to být tyto a žádné jiné!), bratru čtvrt kila „hnědých“ žampionů (mají lepší chuť, snad proto, že rostou pomaleji, jsou masitější než ty bílé), 6 polévkových lžic rostlinného oleje, čajovou lžičku kmínu (celá semínka), 2,5 cm klacíku skořice, 150 gramů oloupané a nakrájené cibule, 4 buclaté stroužky česneku (pečlivě a jemně nakrájené), 2 plechovky s nakrájenými rajčaty,
Foto Shutterstock
Londýnská dopisovatelka ZENu Anastázie Harrisová ve svém seriálu o jídle tentokrát řeší prekérní situaci: jak vařit, když se člen rodiny vzdá její vyhlášené pečínky.
jarní znovu zrození
M i r o s l ava M a l a n i ková
Moje živá kavárna Majitelka raw-veganské kavárny si pochutnává na syrové koprovce a svíčkové a zapíjí to smoothie koktejly. Nic nesmí být teplejší než její tělo... Text Viola Černodrinská l Foto David Turecký
34ZEN
J
ako labužníkův labyrint se před námi otevírá široká a prosvětlená pasáž v pražské Dlouhé ulici. Začíná chlebíčkárnou Sisters, která patří Haně Michopulu, jež v Česku založila farmářské trhy. Pokračuje voňavá Chocolateria a útulná Mám rád sýr. A pak, na druhé straně, na vás vykoukne panenka – ne, nejde o hračkářství, ale o řeznictví Tomáše Karpíška, nejúspěšnějšího pražského restauratéra, lakonicky pojmenované Naše maso. Maso je na pultu, na hácích za ním, nad ním, ve skladu, na stolech i na topince v mastných rukách lidí, kteří na zdejší tatarák stojí fronty. Jelikož má obchod prosklené stěny, neuniknou tyto naturalistické výjevy ani lidem, kteří míří na samý konec pasáže – na místo, jež nemůže být kontrastnější. „My radši chodíme zadem,“ říká Miroslava Malaniková, majitelka vitariánské kavárny a restaurace MyRaw Café, kde nenajdete ani gram živočišných produktů a konzumovat zde můžete jen „živou“ stravu. Tedy tu, která je zahřátá nejvýš do 42 stupňů. Hned po příchodu mi právnička a matka dvou dcer s úsměvem nabízí všelijaké dobrůtky v interiéru, který připomíná Provence. Když usedáme ke stolu, objednávám si tiramisu a čaj, Miroslava chodský koláč a kávu s kešu mlékem. Obojí vypadá božsky. A chutná stejně tak! Kuchyň se nachází hned za výlohou s dorty, takže je do ní vidět a je o ní i dobře slyšet, když se ve vysokorychlostních mixérech připravují vitariánské pochoutky, což
„oceňuji“ především při přepisování nahraného rozhovoru. „Aspoň zákazníci vidí, že vše připravujeme čerstvé a máme čistou kuchyň,“ směje se majitelka. V létě 2013 jste začala jíst a vyrábět první vitariánské dortíky a za rok v září už jste otevírala vitariánskou kavárnu. To bylo ryché... Ono nebylo v Praze moc míst, kde bych se jako vitariánka mohla dobře najíst. Chodily jsme s dcerou do jedné raw veganské cukrárny a napadlo nás, že bychom také jednu chtěli mít. V lednu 2014 padla idea, v březnu jsme se rozhodli pro tento prostor a o měsíc později už jsme podepisovali nájemní smlouvu. Otevřeno je půl roku a o víkendech si bez rezervace nesednete. Jak jste se stala vitariánkou? Zhruba před sedmi lety jsem začala psát svou první knihu Mise MM. Díky různým informacím jsem měla pocit, že nemůžu dál pokračovat v tradiční konzumaci masa. Vše, i pozdější veganství, mělo etický důvod, raw vegankou jsem se stala spíš ze zdravotních důvodů. Čeho jste se při přechodu do jiné stravovací kategorie nejhůře vzdávala? Trvalo mi docela dlouho zbavit se vajec a mléka. U přechodu z veganství na vitariánství jsem v podstatě začala jíst více salátů, a nakonec mi
z toho zbyl jeden krajíček chleba večer. Toho jsem se později také vzdala. Nic z toho jsem nedělala plánovitě. Samozřejmě že mi občas zavoní bramboráky nebo nějaký veganský pokrm, který vařím rodině. Nemám své stravovací návyky jako dogma, prostě se takhle cítím dobře. Kdybych kousek toho bramboráčku snědla, rozhodně se mi svět nezhroutí, i když je to nezdravý mastný kousek. A doteď jsem se nevzdala horké kávy a čaje, to je asi jediný můj hřích ve vitariánství. (směje se)
„Živá strava udrží člověka dlouho v psychické a fyzické pohodě, a i přesto, že letos oslavím padesátiny, cítím se lépe a lépe,“ říká kavárnice a právnička.
Jako vitariánka jíte syrovou stravu či tu, která je upravená pouze do teploty 42 stupňů. Necítíte v zimě chuť na horkou a mastnou polévku? Určitě ne, sami jsme schopni udělat stejně tučnou koprovku nebo svíčkovou. Sice nebude horká, ale pokud začnete jíst syrovou stravu, tak vám to horké začne postupně vadit. Pro mě už to není přirozené. Potřebuji mít jídlo zahřáté na tělovou teplotu. Mám pocit, že z vitálního jídla má člověk energii a je schopen se zahřát uvnitř. Používáte i nějaká „zahřívací“ koření, například zázvor nebo skořici? Ano, ráda používám i chilli nebo pepř. Víte, vařené jídlo musíte většinou hodně dochucovat, vymýšlet kombinace koření, syrová strava je ale tak chuťové výrazná, že často není potřeba ani sůl. Jaká je vaše nejoblíbenější raw potravina? ZEN35
Umíte si představit, že byste se jako raw veganka stravovala jen sezonně? Na podzim by byla jablka, mrkev, řepa, cibule, česnek, možná nějaký ten pórek, a tam by to víceméně končilo? Je pravda, že díky široké nabídce tropického ovoce a dobré zeleniny je náš jídelníček pestrý. V naší zemi ale rostou výborné vlašské a lískové ořechy, které jsou základem mnoha vitariánských jídel. Bylo by to chudší, ale dalo by se s tím pracovat. Jak si správně udělat vyvážený jídelníček? Máme prostě následovat své tělo, nebo je lepší přizvat odborníka? Existují samozřejmě pravidla, co, kdy a po čem jíst, která podle mého názoru mohou lidi předem od tohoto způsobu stravování odradit. Pokud nemáte zdravotní problémy, tak doporučuji jíst jednoduše to, na co máte v rámci vitariánství chuť. Sami pomalu zjistíte, co vám vyhovuje a co ne. Určitě je také dobré ze začátku navštívit nějaký kurz, naučit se základy. Zjistíte tak, že je to vlastně jednoduché a že vitariánství není jen o zeleninových a ovocných šťávách. Zkušené kuchařky ale budou muset zapomenout na klasické kombinace tipu smažená cibulka a mouka. Spousta lidí bude argumentovat, že nemají na složitou přípravu vitariánských jídel čas... No, ona je to spíš lenost, zažité stereotypy a výchova v rodině. Udělat si smoothie nebo si dát čerstvé ovoce je kolikrát rychlejší než si namazat rohlík. Já si často vyrábím nápoje ze špenátu a banánu, což má spousta lidí téměř vždy v lednici stejně jako například čočku ve špajzu.
Alternativní příprava kávy «vacuum pot»: Do spodní baňky nalijeme horkou vodu a vložíme do ní horní část s propláchnutým papírovým filtrem. Vodu zahřejeme na teplotu kolem 95 °C. Díky přetlaku páry vystoupá do horní části, kam nasypeme kávu. Po cca dvou minutách extrakce (dle typu kávy) zdroj tepla vypneme, což způsobí podtlak ve spodní části a káva se přefiltruje zpátky dolů. Vršek s kávovou sedlinou sundáme a kávu naléváme přímo z baňky.
Špatně omytá syrová strava může obsahovat bakterie. Uvádí se, že v gramu půdy jich žije asi 40 milionů. Spousta z nich se dá zničit právě vařením. Máte nějaký způsob, jak důkladně zeleninu a ovoce zbavovat bakterií? Speciální způsob nemáme, necháváme je nějakou dobu ve vodě. U bioproduktů věřím v to, že pokud naši předci jedli takové potraviny z půdy s těmi samými bakteriemi, a pokud to jsou bakterie přirozené, neměly by našemu tělu škodit. Navíc u vitaminu B12, který veganům často chybí, je prokázané, že jej můžeme získat z neomytého jablka utrhnutého ze stromu, který není chemicky stříkaný. Naši předkové získávali B12 ne z masa, které jedli velmi málo, ale právě ze špatně omyté zeleniny a ovoce. Bohužel dnes je ta půda tak zničená a denaturovaná, že můžeme jen doufat, že se pomocí biozemědělství navrátí rovnováha. Kde nakupujete potraviny pro svou kavárnu?
36ZEN
Máme své zelináře, v sezoně jezdíme na trhy. Záleží na ročním období. Zamýšlíte se i nad etickou stránkou pěstování banánů, kdy se kácejí lesy, aby se mohly rozšiřovat monokulturní plantáže? Banány se sbírají nezralé a plné chemie... Samozřejmě, pokud to jen jde, tak se snažíme kupovat bio a fair trade produkty. Vyhledáváte pro svou kavárnu personál se stejnou životní a stravovací filozofií? Zaměstnala byste masožrouta? Po pravdě? Byl by to pro mě problém. Chci, aby lidé, kteří u nás budou pracovat, byli minimálně vegetariáni, protože člověk, který se stravuje tradičně, by podle mého názoru nedokázal pochopit naši filozofii a tu pak předávat dál zákazníkům. Momentálně tady pracuje jeden vegetarián a všichni ostatní jsou vegani nebo vitariáni. Kde hledáte inspiraci pro nové pokrmy? Inspirujeme se většinou na internetu. Naši oba kuchaři jsou vitariáni a baví je zkoušet nové věci. Každý týden máme něco jiného. Ten kuchař, co teď sedí za vámi, včera udělal bílou čokoládu, slečna v kuchyni vymyslela raw chodský koláč. Minulý týden jsme zase měli kokosové jogurtíky s chia semínky a probiotiky, které jste si mohla vzít s sebou do práce. Zhruba jednou za tři týdny pořádáte v kavárně víkendové semináře. Jak je koncipujete? Sestavujeme různá menu podle světových kuchyní, jako v případě té české, kdy jsme vyráběli kulajdu, svíčkovou a jablečný koláč, nebo thajské, která proběhla teď v březnu. Máme i kurz Basic nebo seminář Sweet, kde jsme vyráběli oblíbené dortíky. Vše hodláme zopakovat! Kam nejraději jezdíte do zahraničí? Je nějaká země, která je pro vitariány „zaslíbená“? Asi Thajsko, tam je obrovské množství čerstvého ovoce, zeleniny i ořechů. Jaké speciální nástroje vlastně potřebuje raw vegan? Určitě by měl mít ostrý nůž na krájení, jednoduchý odšťavňovač, který se nemusí hodiny čistit, a vysokorychlostní mixér na výrobu různých čerstvých těstíček. Paul McCartney jednou řekl, že kdyby jatka měla stěny ze skla, byl by každý vegetariánem už zítra. A nejen jím. Co znamená veganství osobně pro vás? Veganství je pro mě ctnostné. Je to budoucnost mých dětí. Kdybych je to nenaučila, tak za co bych stála?
▼ Inzerce A151001635
Káva na páře
Miluji rajčata sušená na slunci, dezerty z pekanových ořechů, mango. Teď, když je zima, mám často chuť na naše raw sýry vyrobené z kešu oříšků, probiotik a různých bylinek.
Podpořte imunitu proti chřipce a nachlazení
lék Wobenzym
®
může pomoci i Vám posiluje oslabenou imunitu snižuje nemocnost
Problémy s imunitou nás trápí především v průběhu zimy a bezprostředně po ní, kdy je naše tělo výrazně oslabené. Cítíme se unavení, hrozí nám chřipky a záněty dýchacích cest.
Enzymy řídí fungování imunity
Velký význam v našem těle mají proteolytické enzymy, které pomáhají zajišťovat rovnováhu a fungování imunitního systému. Při problémech s imunitou je namístě podpořit náš obranný systém podáváním obdobných enzymů zvenčí. Dlouholeté výzkumy ověřily účinnost unikátní směsi proteolytických enzymů, která je obsažena v jediném tradičním léku systémové enzymoterapie – léku Wobenzym.
Podpůrná léčba při chřipce a angíně
Wobenzym působí proti zánětům a podporuje oslabenou imunitu, proto by ho měli lidé, které chřipka, angína nebo jiné záněty dýchacích cest ohrožují nejvíce, začít užívat už v období zvýšeného výskytu nemoci. Jestliže jsme chřipku nebo jiné virové onemocnění už dostali, Wobenzym ho posílením imunity pomáhá rychleji zvládnout, a zkracuje tak dobu léčby.
Více na www.wobenzym.cz Informujte se u svého lékaře.
Aby se nemoc neopakovala
I když už jsme z nejhoršího venku, tedy v období rekonvalescence, Wobenzym posiluje stále ještě oslabenou imunitu a je tak účinnou obranou proti případnému opakování nemoci a jejímu přechodu do chronického stavu.
Wobenzym, tradiční lék z přírodních zdrojů k vnitřnímu užití. Čtěte pečlivě příbalovou informaci. MUCOS PHARMA CZ, s.r.o., Uhříněveská 448, 252 43 Průhonice, www.wobenzym.cz, konzultace s lékaři na tel.: 800 160 000
Inzerce
jarní znovu zrození
Vaříme za syrova Není to jen výstřelek pro slečinky. I pořádný chlapák může vyzkoušet, jak chutná raw food plné živin nezničených vařením. Text a foodstyling David Skokan l Foto Nina Novak l Dekor styling Markéta Zindulková
Raw pljeskavica 4 porce / 40 minut + 4 hodiny sušení Ingredience: 500 g mrkve 1 střední cibule 200 g vlašských ořechů 100 g dýňových semínek 200 g neloupaných mandlí (namočit den dopředu) 1 lžíce citronové šťávy 2 hrsti nasekané zelené petržele 1 lžička nasekaného oregana 1/2 lžičky mořské soli špetka pepře mrkev nakrájená na nudličky a hráškové výhonky na ozdobu Na hranolky: 1 bílá ředkev 1 lžička kurkumy Na raw majonézu: 100 g kešu ořechů (namočené ve vodě dvě hodiny předem) 2 lžíce citronové šťávy špetka soli Na přílohu: 200 g salátových listů 2 lžíce olivového oleje lisovaného zastudena 1 lžíce citronové šťávy 1. Mrkev a cibuli nastrouhejte nahrubo. 2. Do robotu se sekáčkem (cutter) vložte ořechy a dýňová semínka. Namočené mandle slijte a přidejte k ořechům. Vše rozmixujte. Jednu lžíci rozmixovaných ořechů si dejte stranou. Pak do robotu přidejte nastrouhanou mrkev s cibulí a citronovou šťávu a vše společně s ořechy mixujte na kašovitou hmotu. 3. Do rozmixované směsi přidejte nasekané bylinky. Ochuťte solí a pepřem a dobře promíchejte. 4. Z hmoty vytvarujte karbanátky a obalte je v rozmixovaných oříšcích, které jste si dali stranou. Naskládejte je na síto a vložte do sušičky. Karbanátky sušte při 38 °C asi 4 hodiny. Jednou je obraťte. 5. Oloupejte ředkev a nakrájejte ji na stejně velké hranolky. Kurkumu rozmíchejte v půl litru studené vody. Vložte nakrájené hranolky ředkve a nechte marinovat. 6. Připravte si raw majonézu. Kešu ořechy slijte a dejte do mixéru s citronovou šťávou a solí. Mixujte a podle potřeby nařeďte trochou vody. 7. Hranolky osušte a naskládejte na talíř. Listy salátu pokapejte olejem a citronovou šťávou a rozdělte na talíře. Přidejte usušené karbanátky a ozdobte nudličkami mrkve a hráškovými výhonky.
38ZEN
Miso polévka se žampiony 4 porce / 15 minut Ingredience: 250 g hnědých žampionů 30 ml sójové omáčky tamari 1 stroužek česneku 450 ml mandlového mléka 70 g cizrnové miso pasty 30 ml umeo octa 1-2 lžíce olivového oleje klíčky na ozdobu 1. Žampiony nakrájejte na plátky. Polovinu nakrájených žampionů dejte do misky a zalijte omáčkou tamari. Zakryjte fólií a nechte marinovat. 2. Do mixéru vložte zbylé nakrájené žampiony a oloupaný podrcený stroužek česneku. Přidejte mandlové mléko, miso pastu a umeo ocet. Vše rozmixujte dohladka. Polévku můžete ohřát na 36 °C, nejlépe ve vodní lázni. 3. Polévku rozdělte do talířů a přidejte marinované houby. Pokapejte olivovým olejem a ozdobte klíčky.
Raw Praha Secret of Raw Čerstvé raw jídlo můžete ochutnat v restauraci Secret of Raw v pražské Seifertově ulici. Tým této raw veganské restaurace věří, že se pomocí zdravého jídla dají léčit fyzické nemoci, a lze tak najít i duševní rovnováhu. Denně na vás čekají obědová menu, rychlovky „to go“, rozvážky jídel a objednat si můžete i catering pro firemní akce. Zkuste třeba konopný super food burger s hranolky z ředkve a kešu tatarkou nebo dýňové špagety s pestem z vlašských ořechů a čerstvým koprem! Tým restaurace pořádá navíc i komplexní kurzy přípravy raw jídel nebo semináře zaměřující se na témata těla a duše. Pokud máte rádi sladké, jeďte na Žižkov. V raw cukrárně Sweet Secret of Raw vám v případě potřeby udělají i svatební dort. www.secretofraw.cz Loving Hut Loving Hut je mezinárodní síť veganských restaurací s konceptem pocházejícím z Tchaj-wanu. Hlavním motem všech restaurací je mír, láska a harmonie mezi všemi bytostmi. Pochoutky čistě rostlinného původu můžete zkusit hned na sedmi místech v Praze a nově i v Plzni. Zajděte si třeba na sójovou makrelu nebo jemné závitky s veganskými krevetami. www.lovinghut.cz
Inzerce A151001690
jarní znovu zrození
a zvyšují stres,“ odpovídá s klidem na můj udivený pohled. Svůj mobilní telefon má doma vždy v místnosti maximálně vzdálené od ložnice.
V i v i e n n e Ta l s m at
Pojďme omládnout! Proslulá britská nutriční expertka čtenářům ZENu radí, jak přibrzdit pomocí správné výživy stárnutí, a vysvětluje, proč je tak důležité, abychom byli v životě vděční. Text Hana de Goeij l Foto Petr Hricko
D
okonale upravená tmavovláska mne propichuje intenzivním pohledem z nepohodlné dálky pouhých několika centimetrů. Její ruka tlačí na hřbet mé, kterou se vší silou snažím oddálit od těla. Vivienne Talsmat, proslulá britská nutriční expertka, jíž se do péče svěřují i příslušníci královské rodiny, na mně právě demonstruje, nakolik nás dokážou energeticky ovlivnit mobily, počítače a vše, co vysílá elektromagnetické vlny. Její ruku odtlačím celkem bez problémů. „Teď si do druhé ruky vezměte mobil, přiložte si jej na hruď a odtlačte mou ruku znovu,“ dává instrukce Vivienne. Vezmu si nevinně vypadající krabičku, zaberu druhou rukou a nic. Veškerá síla mne během několika vteřin opustila.
Lidé mají 4700 vlastností a každý z nás je schopen kteroukoliv demonstrovat. Po studiu celostní výživy, kineziologie a medicínské estetiky založila Vivienne v roce 1996 svou první kliniku, kde pomáhá klientům dosáhnout optimální úrovně zdraví, pohody a vitality. Stojí také za celosvětově proslulým programem Rejuva Systems, jenž napomáhá detoxikaci, hubnutí a působí jako omlazující kúra. „Elektromagnetické síly jednoduše ničí náš imunitní systém 40ZEN
V ZENu jsme psali o elektromagnetických vlnách a člověku, který je na ně tak citlivý, že jakmile u něj zazvoní mobil, omdlí... To je velmi zajímavé. Zní to skoro jako fyzická alergie na pšenici nebo mléčné produkty. Celé tělo se dokáže zhroutit. Pravděpodobně má ten muž alergii na elektromagnetický stres. Jak taková traumata a alergie vznikají? Člověk se nejvíce formuje přibližně mezi 6 měsíci a 13 roky. Znám muže, který má dceru, a ta si o něm vždy myslela, že je úplný bůh a dokáže vše. Jednou šli na pouť, holčičce byly čtyři nebo pět, a tatínek jí koupil nafukovací balonky. Holčička pobíhala kolem, zakopla a balonky pustila. Okamžitě se ale obrátila na tatínka a čekala, že jí je vrátí. Ten ale samozřejmě balonky už chytit nemohl. V tu chvíli uviděl v jejím obličeji totální zoufalství a sklíčenost, protože si uvědomila, že v životě není nic dokonalé. Ani její otec. Říkal mi, že v ten okamžik viděl, že tím bude jeho dcera v budoucnu trpět, i když šlo o zdánlivou drobnost. Jak to tedy musí vypadat se všemi traumaty, která lidé prožívají? Když se třeba rodiče před dítětem hádají, nebo jej dokonce bijí? Někteří lidé jsou na to více citliví a budou reagovat velmi negativně, zatímco někoho se to vůbec nemusí dotknout. To, co se většinou stane, je, že to daný člověk vnímá jako vyjádření lásky a pak to hledá i ve svém životě. A proto máme tolik rozpadlých vztahů. Jak tyto emoční věci vztáhnete na výživu? Věřím, že většina nemocí začíná emočním komponentem. Něčím, co jsme v mozku nedokázali integrovat. To se pak demonstruje ve fyzické podobě. A ta podoba se buď sama zneutralizuje, pokud se s uvedenou příčinou dokážete srovnat, nebo se to bude dále zhoršovat. Někdy necháváme emocemi jisté věci proběhnout několikrát, abychom měli důkaz. Například velmi hloupý scénář: všichni se zrzavými vlasy jsou divocí. Působivost toho sdělení se zintenzivní tím, že si to myslí většina populace, a v okamžiku, kdy někoho zrzavého potkám, hned mi to v hlavě naskočí. I když nic neřeknu, ten dotyčný to zachytí, nebude mne mít rád a já mu to oplatím stejně. Takové věci opakujeme pořád dokola. Pokud to je závažná věc, například vám na ulici uteče dítě, srazí ho auto a je vážně zraněné, může to vést k tomu, že vy onemocníte rakovinou prsu, protože máte pocit, že vám to dítě bylo vytrženo a vy ho nemůžete dál živit. Pokud to dítě zemře, můžete onemocnět rakovinou děložního čípku nebo dělohy. Na toto téma bylo provedeno mnoho výzkumů. Je to tím, že chcete ve svém těle nechat narůst nové dítě za to, které jste ztra-
tila. Nebo pokud si myslíte, že vaši rodiče umírají, jste z toho v šoku a většinou se vám špatně dýchá. V tom případě můžete onemocnět na plíce. Vychází to z čínských filozofií. Každopádně naše tělo je fyzické a má miliony buněk, které potřebují výživu. A pokud nemáme tu správnou výživu, nemůžeme tělo zahojit nebo očistit. Každou noc dochází k procesu zanikání buněk. Mnoho lidí říká: Já ale chci, aby mé buňky žily věčně. Buňky, které skutečně žijí věčně, se jmenují rakovina. Neumírají, dál rostou a v tom okamžiku je s naším tělem zle. To, co opravdu máme chtít, je, aby tělo buňky ničilo a produkovalo je znovu v obnovené formě. Máte-li v těle správnou výživu, buňky se budou obnovovat a brzdit nemoci a proces stárnutí. Když žijete na pizze, nepijete dost vody a proléváte se kávou a alkoholem, zvýší se vám cukry, odejdou játra a tělo začne chtít víc tuků. Tělo stresem rozhodíte a můžete se dostat do začarovaného kruhu, kdy budete konzumovat jen stimulanty. To ovlivňuje naše emoce a náladu, takže jsme podráždění, zapomínáme... Život se promění v chaos, a tím se dostaneme do ještě většího stresu. Ve svých materiálech používáte hodně slovo omlazení. Podle mého názoru to posiluje soudobý kult mládí, což není nutně dobrá věc. Rozumím, co tím myslíte. Žijeme ve světě, kde se každý hrne, aby měl syntetický obličej. To vše samozřejmě vytváří pro tělo stres. Jaký je smysl v tom vypadat dokonale, ale nemoci se ani usmát, nebo dokonce zkolabovat? Omlazení ale není to samé. Omlazení znamená, že máme život, který má svůj začátek a konec, o kterém nevíme, kdy přijde, a snažíme se, aby byl co nejdále. To, za čím v něm jdeme, je moudrost. Pomáhá nám rozřešit všechny problémy a žít sami se sebou v míru. Problém tedy není v tom být starý. Když ale máte dům, tak z něj taky nenecháte půlku spadnout. Žijeme v době, kdy jsou si lidé stále více vědomi toho, co se děje s jejich těly. Proč jsme se zrovna nyní o sebe začali víc starat? Kdysi jsme žili v dobách, kdy ve stáří, a to mohlo být od 35 let, nebylo možné dělat nic. Byli jste staří na kariéru, nikdo si vás nechtěl vzít, prostě jste byl odložen do starého železa. A teď máme ve světě tolik dobrodruhů, kterým je 60 nebo 70, jdou skákat z letadla, rozjíždějí byznysy a dělají spoustu úžasných věcí. Už neexistuje kolektivní vědomí, které říká „jste starý, a to je konec všeho“. Věk je dnes bez omezení. Lidé si začínají uvědomovat, že jejich tělo je dokáže dovézt kamkoliv a umožňuje jim všechny ty úžasné věci dělat. Takže čím déle žijeme, tím víc moudrosti získáme a taky si užijeme víc legrace. Mluvila jste o kolektivním vědomí. Zdá se mi, že kolektivismus do velké míry vymizel, lidé
jsou velmi individualističtí. Hodně lidí mi naopak říká, že vstupujeme do nějakého nového věku. Co si o tom myslíte vy? Ano, určitě, všichni o tom mluví. Pokud se podíváte na historii mozku, zjistíte, že na začátku byly mozkové buňky poměrně primitivní, základem jsou instinkty pro přežití. Pokud jde o přežití, uděláte cokoliv, jako tehdy po leteckém neštěstí v Andách, kdy přeživší jedli zemřelé. Spousta lidí si říkala: To bych nikdy neudělal. Ale ano, udělal! Lidé mají 4700 charakterových vlastností a každý z nás je schopen demonstrovat kteroukoliv z nich. Minulý týden jsem byla ve válečném muzeu v Chorvatsku a dívala se na všechny ty zbraně. Jak může jeden člověk zastřelit druhého? Vždyť všichni pocházíme ze stejného vědomí. Když nám něco chybí, nikdo nás nemiluje, jsme schopni jakýchkoliv hrůz. To, co se děje nyní, je, že lidé se o sebe starají, chodí na jógu, meditují, takže světové vědomí vzrůstá. Proto vidíme změnu. Existuje kniha Power versus Force od Davida Hawkinse, která hovoří o vibračním rozsahu vědomí. Vysvětluje, že v minulosti jsme zabíjeli lidi, protože vědomí bylo nízké. Když v minulosti někdo kradl, byl strašným způsobem usmrcen, dnes ho „jen“ zavřeme do vězení, a tudíž náš vibrační rozsah vzrostl. Řekněme, že 100 je strach, žili jsme v období strachu. Nyní máme vibrace asi 220, což je schopnost udržet život. Žijeme
„Už neexistuje kolektivní vědomí, které říká: jste starý, a to je konec všeho. Věk je dnes bez omezení. Lidé si začínají uvědomovat, že jejich tělo je dokáže dovézt kamkoliv,“ říká Vivienne. Její produkty najdete na www.goodfoodstore.cz.
ZEN41
Co nás naopak blokuje? Když žijete v nízkovibračním myšlení. Například strach. Láska nás rozšiřuje a strach nás smrskává a omezuje, všeho se začneme bát. Pak je to také vina a hanba. Vina a hanba mají velmi nízké vibrace, kolem 20. Když žijeme v těchto nízkých vibracích, vše je extrémní. Rodí se tak teroristé. Udělají něco velmi špatného, cítí za to vinu a skrývají ji tak, že ukazují na tebe a říkají „zničím tebe za všechny věci, za které se sám stydím“. Jaký je váš recept na to, aby člověk žil svůj život naplno? Hodně pracuji s lidmi, kteří mají v životě úplně všechno, co si dokážeme představit, a přesto jsou poměrně nešťastní a deprimovaní. Důležité je, abychom byli vděčni. Když si na začátku dne řeknu, že jsem vděčná za příležitost, že mohu s vámi dělat tento rozhovor, tak se to na mně ukáže. Má to co do činění s metafyzikou a univerzálními zákony. Když poděkujete za úžasné lidi, kterými jste obklopeni, univerzum vám jich pošle ještě víc. Když ale budete říkat: nikdo mě nemá rád, všichni nenávidí můj produkt atd., tak se budou dít špatné věci. Jednoduše, pokud přemýšlíte negativně, má to stejný dopad jako pozitivní myšlení. Neříkám, že musíte pořád myslet pozitivně, ale místo soustředění se na to špatné, že jste třeba ztratili prst, si raději řekněte, mám jich ještě devět. Vždy máte mnoho za co být vděčná. Den začněte správně nejen s dobrou výživou, ale také myšlenkami. 42ZEN
Neotřelé menu, které podpoří vaši imunitu a nabije vás energií, nabízí restaurace U Malířů v rámci nového konceptu zdravé a zároveň gurmánské kuchyně. Nejdříve na stůl přistane smoothie z mrkve, jablka a kustovnice čínské, čarodějnice, která čistí naše střeva. Pozor, nepřežeňte to s ní! Polévka z cizrny se zázvorem a chia semínky pokryje naši potřebu bílkovin a salát z naklíčených fazolí mungo, houbami shiitake a dresinkem z mladého ječmene zase dodá energii, ostatně jako vše mladé a klíčící. Mimochodem semínka chia jsou natolik výživná, že si je jihoameričtí indiáni brali s sebou na dlouhé cesty, když nevěděli, kdy a kde se budou moci najíst. Hlavní chod obstará filet z tolstolobika, kaprovité ryby, která podle japonské gastronomie podporuje imunitu. Svou sladkou tečku má i zdravé menu, neobvyklé hodování příjemně uzavře jablkovo-dýňový koláč s vločkami a sójovým jogurtem.
Květinová kuchařka
Olio Novello
Jana Vlková chodí po loukách a sbírá kvítka všeho druhu. A pak je sní a ještě o tom napíše. Její nová Květinová kuchařka je jako závan jarního vzduchu, plná krásných fotek, zajímavých receptů i podrobných popisů rostlin. Vaší první opravdu jarní večeří tak může být třeba divoká brokolice se sakurovou rýží a meruňkový koláč s levandulí.
Nefiltrovaný olivový olej Olio Novello z první sklizně z italských regionů můžete kdekoliv v prodejnách Wine&Food ochutnat a koupit si jej tolik, kolik uznáte za vhodné. Je totiž stáčený. Cena v obchodech, www.winemarket.cz
599 Kč, vydalo nakladatelství Smart Press, www.smartpress.cz
Peelingová maska
Keramická miska Hedgehog Dánská značka Bloomingville připravila novou jarní kolekci bytových doplňků. Kouzelná ježčí miska potěší asi nejen děti. 279 Kč, www.nordicday.cz
Jarní očistu můžete začít intenzivní pleťovou peelingovou maskou Korres Wild Rose s divokou růží a enzymy z granátového jablka, které pleť čistí, vyhlazují vrásky i barevné nedokonalosti a poskytují okamžité rozjasnění. 40 ml, 850 Kč, www.korres.cz
▼ Inzerce A151002304
Jak mohu zvýšit své vibrace? Meditací, vyrovnáváním sebe sama, tím, že začnete den správně. Já pracuji hodně dlouho, od devíti do devíti, a pokud něco před tím neudělám pro sebe, nedokážu udržet ten prostor pro ostatní. Takže vstávám v šest, jdu na jógu a 15 minut meditace. To správně nastaví mé mentální myšlení a nastartuje fyzické tělo. Pak si dám dobrou snídani. Dělám to většinou každý den. Je dobré se každé ráno správně nastavit. Víte, když chodíte po světě a říkáte si o lidech, jak jsou strašní, ukazujete na ně jedním prstem a tři směřují zpátky k vám. Vy jste sám třikrát to, co je ten člověk před vámi. Milovat sám sebe není sobecké. Milujte bližního svého jako sám sebe. Neříkáme milujte bližního svého a tečka. Milovat sám sebe je vaše božské právo, z té základny totiž můžete milovat každého, protože nejste žárlivý, zlý.
Jarní tipy: IMUNOMENU
Foto archiv
v době, kdy jsme schopni udržet život, dostat se blíž k jiné lidské bytosti a rozšiřujeme svoje vědomí. Samozřejmě jsme každý jiný, například 0,4 procenta populace žije na vibracích přes 500. To je oblast bezpodmínečné lásky. To, že věříte v bezpodmínečnou lásku, dokáže udržet mnoho lidí. Láska je ta nejlepší vibrace, je to to, co nás motivuje.
ADVERTORIAL
Objemná násypka na 850 g zrn
Nastavení hrubosti pro hladkou, polohrubou i hrubou mouku
Záruka 12 let
Šetrné mletí pro zachování vysoké výživové hodnoty
Mlecí výkon 100 g mouky za minutu
Silný 360wattový motor pro mletí obilovin včetně tvrdé kukuřice Odolné mlecí kameny ze směsi korundu a keramiky
Plášť z kvalitního bukového dřeva
Máma mele žito Není nad to mít stále po ruce čerstvou celozrnnou mouku, které se žádná ze supermarketu nemůže rovnat. Markantní rozdíl je nejen ve výživové hodnotě, ale i v chuti. Proč je tomu tak? Celozrnná mouka začíná ihned po semletí oxidovat. Tím postupně ztrácí cenné látky i chuťové vlastnosti. To se ale nestane, pokud si umelete zrna sami a čerstvou mouku spotřebujete vzápětí při vaření nebo pečení. Elektrický mlýnek značky Sana je užitečným pomocníkem nejen v domácnostech celiaků a lidí s intolerancí lepku, ale všech, kteří si uvědomují důležitost zdravé výživy. Díky silnému 360wattovému motoru a extrémně odolným mlecím kamenům s ním semelete každou obilovinu ve vámi požadované hrubosti, a to rychlostí 100 g za minutu. Nízká teplota při mletí zaručuje zachování esenciálních olejů, enzymů a vitaminů. Na mlýnek se navíc poskytuje záruka 12 let, ale vydrží vám daleko déle! Plášť z kvalitního bukového dřeva je totiž velmi bytelný a mlecí kameny ze směsi korundu a keramiky se nikdy neopotřebují. Cena 9815 Kč, www.mlynky.cz.
ZEN43
jarní znovu zrození
44ZEN
La dy jó ga m a r t i n a p r o c h á z ková
Ředitelka Prague Spirit Festivalu, který se stal největší přehlídkou tohoto nejpopulárnějšího artiklu indické kultury u nás, ZENu sdělila: „Jóga není sport. Je to cesta.“ Text Věra Keilová l Foto Jiří Langpaul Make-up Lucie Janků
N
ení důležité udělat z nohou vánočku a dát si je za krk. Jóga je v první řadě filozofie a cvičení je pouze jedním z jejích aspektů,“ vysvětluje Martina Procházková, zakladatelka a ředitelka Prague Spirit Festivalu, největší přehlídky jógy u nás. V podstatě jde především o to, jak si život „zhezčit“. Certifikát lektorky Jivamukti jógy si Martina před lety přivezla z USA, ale ve studiu pokračuje dál. „Učíme se sanskrt a čteme původní filozofické spisy, tedy žádný jeden papír a konec. Tak to bohužel někdy bývá u nás, kde certifikát lektora lze získat poměrně snadno. Cvičitelů stejně jako nových center proto přibývá jako hub po dešti. Nastal jógový boom. Jóga je trendy, móda, byznys i atribut zdravého životního stylu. Jenže v tomto smyslu je to jenom nálepka, jak být in. Důležitější jsou její hlubší aspekty.“ Martina věří, že jóga v sobě má potenciál přivést lidi ke smysluplnějšímu a šťastnějšímu životu. „Jóga není sport. Jde o systém fungující tisíce let a znamená spojení. Člověka může přivést k poznání, že jsme všichni jedním. Pak už se u druhých lidí nebude dívat na jejich minusy a nebude je soudit. A to je svoboda, protože přestane soudit i sám sebe. Důležité je zaměřit se na to dobré a neoddělovat se. Vaz nám lámou hlavně ambice. Když nám něco nejde, jsme naštvaní. A přitom většina z nás cítí, že když moc tlačíme na pilu, jsme ve starém vzorci chování, který dnes už nefunguje. Máme pocit, že stále musíme být důležití a pořád něco dělat, ale kolikrát je důležitější nechat věci být a počkat, až se vyvinou samy. A to je jóga,“ vypráví. Happening jógy, pohybu a relaxace – Prague Spirit Festival – vypukl v pátek 20. března ZEN45
Jóga může nahradit antidepresiva, protože člověk má šanci poznat svoji podstatu. Pomůže nám totiž ze sebe samých odlepit nálepky, které nás svazují.
v pasáži pražské Lucerny, kde jej zahájil rodilý Newyorčan Matthew Lombardo lekcí Urbanasany ve stylu vinyasa. O jeho lekcích Martina Procházková říká, že jsou čokoládové, protože se při nich každý úplně rozpustí. Na festivalu se představí zkušení lektoři jógy z celého světa – Twee Merrigan z USA, Alexander Medin z Norska či Yustin Castillo z Guatemaly. Naše luhy a háje zastoupí například u nás žijící indická lékařka Aruna Singhvi nebo Kanaďanka Christina Smutny. Bohatý program festivalu, který se uskutečnil o víkendu 21. a 22. března v Novoměstské radnici, byl ochutnávkou mnoha různých cvičebních stylů a systémů. Představily se tradiční školy, jejichž kolébkou je Indie, ale i ty, které vznikly na Západě. Festival je vlastně jakousi mapou, jak se v józe orientovat. U všech lekcí je také uvedeno, zda jsou určeny začátečníkům či pokročilým, a tak si vyberou opravdu všichni. Čím se od sebe jednotlivé směry vlastně liší? Ráno, přes den, kdykoliv „Jóga je v podstatě jenom jedna, i když každého přitáhne jiný směr,“ tvrdí zakladatelka Prague Spirit Festivalu. Sama se józe věnovala odmalička. „Když tatínek stál ráno na hlavě, líbilo se mi to,“ směje se. „Jóga není o tom, že si něco dokazujete. Ráno nebo kdykoliv přes den si uděláte svůj rituál – dýchání, meditace a asanovou praxi, tj. cvičení. Nejde o dogmata, ale o nastoupení cesty vědomého bytí. Proto není třeba, abych jako jogínka chodila v batikovaném oblečení, a někdy si dám i skleničku vína – proč ne? Nemusím nikomu nic vysvětlovat a nálepky si nedávám. Jóga je především o duchovní svobodě a tu bych přála každému.“ Festival je tudíž pojatý tak, že se zde především snaží vyživit ducha vnímáním krásy. Proto se také koná v Novoměstské radnici a ne v tělocvičně. Navazující letní jógování zase probíhá třeba na piazzetě Národního divadla. „Pocházím z Bratislavy a Prahu miluju, protože je magická, a právě to je to, co chceme spojit s jógou – pražský genius loci ve světovém kontextu,“ dozvídám se od Martiny Procházkové, která tvrdí, že s jógou může začít kdokoliv a kdykoliv – není zde omezení věkem, vzděláním ani zdravotním stavem. „Pokud má někdo fyzické omezení například po operaci, měl by to však lektorovi předem sdělit. Je-li to dobrý lektor, může mu doporučit jiný systém.“ Jak ale poznat dobrého lektora? „Na první pohled to nepoznáte, ale je dobré zajímat se o to, jakou má za sebou školu a kdo byli jeho učitelé. A vodítkem je také to, že nepěstuje svůj vlastní kult jako guru.“ Práce na přípravě festivalu nikdy nekončí. V průběhu roku vede Martina hodiny a také po-
46ZEN
řádá semináře, ale festival je její radost a láska. A jak vůbec vznikl? „V roce 2010 jsem byla na Bali, které je samo o sobě místem pokory a krásy. Právě tady se také koná Bali Spirit Festival. A mě napadlo udělat něco takového v Praze. Věděla jsem, že tu jsou krásná místa, kde by se jóga dala dělat, a záměrně neříkám cvičit, protože jóga není jen cvičení – asanová praxe je jenom jednou její částí. Pustila jsem se do toho hned po návratu a první festival se konal v únoru 2011.“ Součástí programu jsou i zajímavé přednášky a semináře týkající se například životosprávy. Po celou dobu konání festivalu je také k dispozici tzv. satvické občerstvení, to jest takové, jež působí na tělo blahodárně. Roztáhnout křídla „Jóga je návod, jak být zodpovědný ke svému životu a jak si ho zkrášlit. Jsem šťastná, když vidím, že to funguje, lidé se na festivalu usmívají a jsou nadšeni. O to jde především, protože jinak jsme všichni velmi zrychlení a už vůbec neumíme být v přítomnosti, zastavit se a radovat se z maličkostí. Právě proto tolik lidí užívá antidepresiva, přibývá syndromu vyhoření atd. Jóga může antidepresiva nahradit, protože člověk má šanci poznat svoji podstatu,“ říká Martina Procházková a dodává: „Pomůže nám totiž ze sebe samých odlepit nálepky, které nás svazují. Nalepili jsme si je na sebe sami, nebo tak učinila společnost. Je to stejné, jako když se loupe cibule. Když se vrstvy odkryjí, zůstane jen jádro, a to máme podle jógy všichni stejné a krásné. Jóga není náboženství, ale je to filozofie a cesta, kterou může zkusit každý a nemusí o ní předem vědět vůbec nic. Když je však cvičení provázeno meditací, člověk dostane kompletní návod, jak praktikovat i doma a ,roztáhnout křídla‘. A to za pokus určitě stojí.“
A teď si zajógovali v Praze. Martina pozvala jogínské lektory jako Řeka Yiannise Andritsose (vlevo), Matthewa Lombarda, odborníka na Jivamukti jógu, nebo Jessicu Sticklerovou, jejíž specialitou jsou lekce jógy za doprovodu živé hudby.
Inzerce A151002990
jarní znovu zrození
Tunika, 6500 Kč; skládaná sukně, 7200 Kč; vesta vyšívaná korálky, 10 500 Kč – vše Zuzana Kubíčková; Boty Malissa, 4990 Kč, prodává Czech labels&friends.
48ZEN
Fotografka Bára Prášilová si pohrála s akupunkturními body na tělech éterických modelek Anety a Mirky a z nich tryskajících meridiánů, oněch kanálků, jimiž skrze nás proudí životní energie.
ZEN49
Vlevo: Košile Marccain, 4199 Kč, prodává Van Graaf; Šaty tyl, Zuzana Kubíčková, 15 200 Kč; Šperk, Zuzana Kubíčková, 1500 Kč; Šátek, Boheme, 2700 Kč. Vpravo: Triko, Leeda, 2190 Kč; Kalhoty, Zuzana Kubíčková, 8600 Kč; Boty, Topshop, 1990 Kč; Náramek Nekonečný 2x, Klára Šípková, 4990 Kč.
50ZEN
ZEN51
52ZEN
Vlevo: Mikina, Odivy, 4990 Kč, prodává Czech labels&friends; Brož, Klára Šípková, kolekce Emotions, 6990 Kč. Vpravo: Šaty La Formela, info o ceně u návrhářů; Prsten Saskia Diez, 3650 Kč, prodává Leeda; Náušnice Kruh v kruhu, Klára Šípková, 1600 Kč.
ZEN vybral dívky se specifickým přístupem k výživě. Mladší, šestnáctiletá Aneta (na této fotografii), je vegankou, k čemuž se rozhodla loni v jihokorejském Soulu. „Většina modelek, se kterými jsem tam bydlela a pracovala, byly veganky.“ Osmadvacetiletá vegetariánka Mirka (fotografie vlevo) říká, že nyní už je ve svých nárocích na speciální stravu mírnější. „Kdysi jsem ani nechtěla používat nůž, kterým někdo přede mnou krájel maso,“ usmívá se. Odborná spolupráce: Tomáš Sychra, inženýr elektrotechniky mající atestaci v biomedicínské kybernetice, vystudovaný homeopatik a akupunkturista, vynálezce akupunkturních přístrojů pro lidi i zvířata, znalec čínské tradiční medicíny a druidských léčebných praktik. Tento milovník westernu je též majitelem centra Druid, které v sobě spojuje keltské kulturní středisko, poradnu alternativní medicíny pro lidi i zvířata, obchod s bylinami, kosmetikou a jezdeckými potřebami. Styling: Lenka Pavlů Make-up: Eva Svobodová Hair styling: Karel Jinda
ZEN53
jarní znovu zrození
Může být energie zadarmo? ZEN neblouzní, když se takto ptá. Historie vynálezů je totiž poněkud jiná, než jakou jsme se učili ve školách. I budoucnost bude, doufejme, jiná, než založená na ropě a uhlí… Text Jan Petrák, Milan Vidlák
M
ým záměrem, a jsem si jist, že ho dokážu uskutečnit, není pouhé posílání zpráv, ale přenášení elektrické energie po celém světě. Jediná elektrárna o výkonu sta koňských sil by mohla pohánět stovky milionů zařízení!“ řekl vynálezce svému mecenášovi, oligarchovi J. P. Morganovi. Ten se vyděsil. Uvědomil si, že z výroby energie, dostupné zdarma a pro všechny, neplynou zisky. Přestal projekt financovat, a geniální Nikola Tesla se tak rychle ocitl na mizině, propadl melancholii a jeho výzkum byl rozkraden. Bankéř John Pierpont Morgan byl totiž i vlastník monopolu na měděné dráty. Jakmile mu došlo, že Tesla nemá v plánu naplnit mu kapsy, podpořil raději jiné vynálezce, například Thomase Alvu Edisona či Itala Marconiho. Marconi čerpal hned ze 17 Teslových patentů, a tak je dodnes v učebnicích ne zcela spravedlivě uváděn například jako vynálezce rádia. Stejně tak vychá54ZEN
zí z Teslovy práce radar či první vodní elektrárna na Niagarských vodopádech. Největší génius v moderních dějinách Nikola Tesla dále objevil systémy využívající střídavý proud, princip bezdrátové komunikace, neonová světla nebo moderní elektrické motory. Tesla byl sice fantastický vynálezce, ale naprosto mizerný obchodník. Naproti tomu Edison, kterému bývá připisován například vynález žárovky – ačkoli ji vynalezl Heinrich Göbel, jenž však na rozdíl od Edisona neměl peníze na patentové řízení –, nebyl ani zdaleka takový vizionář, jak se o něm traduje. Spíš než vynálezce to byl tvrdý byznysmen, který zaměstnával nejlepší mozky a za to si řadu jejich nápadů běžel patentovat jako vlastní. Když Tesla ohrožoval jeho technologii se stejnosměrným proudem mnohem lepším nápadem zahrnujícím proud střídavý, Edison zaplatil dětem z ulice, aby posbírali domácí mazlíčky. Nebohé pejsky a kočičky pak před zraky davů usmažil Teslovým přístrojem,
Ilustrace Profimedia
Nikola Tesla prováděl ve své laboratoři různé psí kusy. Ne nadarmo se mu přezdívalo například Pán blesků...
ZEN55
Wardenclyffská věž Vrchol Teslova života, Wardenclyffská věž (na snímku vpravo), byla vztyčena roku 1901. Sloužila jako laboratoř a blesky, vystřelující z kopule na jejím vrcholu, děsily okolí celé noci. Měla se stát centrálním bodem sítě věží, pokrývajících celou zeměkouli bezdrátovou komunikací na pohonu tzv. éterické energie. V mnoha ohledech napodobovala staré egyptské pyramidy. Stejně jako pyramidy stála Teslova věž na Long Islandu nad takzvanou „zvodní“. Vápencová zvodeň je vrstva propustné vodonosné horniny, jíž protéká voda například z deště. Prouděním v ní vzniká zemní proud a magnetické pole. Ionizovaný vzduch prochází šachtami do pyramidy či věže. Záporný náboj ze země se koncentruje na vrcholu stavby. Pomocí éterických vln, přijímaných z okolí, měla být věž připravena vysílat volnou energii do celého světa. Nikola Tesla se cítil vítězoslavně, když skupina investorů skupovala akcie podniku, který projekt stavěl. Netušil, že Wardenclyffská věž, ještě před dokončením, byla odkoupena jen proto, aby ji mohli zbourat a jeho sen pohřbít. Na horním snímku Teslova vodní elektrárna na Niagarských vodopádech.
56ZEN
aby ukázal, jak je pro běžnou domácnost nebezpečný. Dodnes lze zhlédnout na serveru YouTube i drastičtější video, jak takto Edison usmrtil dokonce slona. Ačkoli Tesla nakonec zemřel osamocen a bez patřičného uznání, jeho práce naštěstí nepřišla zcela vniveč. Včetně myšlenek o volné energii. Ty dosud zůstávají předmětem mnoha debat mezi tábory přívrženců a kritiků v řadách vědců i veřejnosti. Opravdu by šlo vymyslet generátor schopný vyrábět elektrickou energii tak, aby výstupní množství mnohonásobně převyšovalo to, jež bylo nutné před procesem dodat? Řada vědců to odmítá jako nemožné. Těm by ale bylo dobré připomenout, co se kdysi v oficiálních kruzích
Vyvážené pole „Máme dostatek energie pro přetvoření celé planety. A to není jen teoretické tvrzení, je to doslovná pravda. Máme světovou hojnost!“ tvrdí vynálezce Adam Trombly, který se snaží kráčet v Teslových stopách. V 80. letech minulého století sestrojil dynamo, schopné získávat elektrickou energii z okolního vzduchu. Napodobil svým zařízením magnetické pole Země. Stejně jako planeta, dynamo vytvořilo magnetické pole ve tvaru tzv. toru okolo rotujícího magnetu. Torus je vzorec proudění energie, v němž energie vstupuje jedním koncem, víří kolem středu a vystupuje druhým koncem. Dokonale vyvážené silové pole, samo sebe udržující a stabilní. Toto pole pulzuje a doslova nasává energii z okolí. Vnitřní „kostra“ udržuje tuto unikátní stabilitu rovnováhou vektorů, o níž se můžete dozvědět například z práce slavného myslitele Buckminstera Fullera. Trombly byl, alespoň jak popisuje pozoruhodná kniha bývalého kanadského diplomata Jamese George The Little Green Book on Awakening či inspirativní dokumentární film Thrive, v roce
Foto archiv
říkávalo: „Kovové letadlo vážící 350 tun přece nemůže létat, to ví každý!“ – „Nemůžeš sledovat někoho, kdo je tisíce mil daleko!“ – „Nejrychlejší způsob dopravy je na cválajícím koni.“ Zastánci výroby volné energie, jež by samozřejmě totálně přetvořila základy ekonomiky, se opírají o řadu představ: o získávání energie z „éteru“, využívání permanentních magnetů nebo efektivnější štěpení molekul vody. Vždyť celý vesmír nabízí nekonečné množství využitelné energie. Tak proč musíme tolik platit za dnešní „spalovací“ způsob výroby energie a ještě u toho ničit celou planetu?
1989 pozván před výbor OSN i senát Spojených států, aby generátor představil. Medaile se ale nedočkal. Administrativa prezidenta George Bushe staršího mu ukázku sabotovala, neboť v poslední chvíli senátory odvolala k jakési nevýznamné schůzi, a později údajně zařízení zabavila! Příběh fyzika a ředitele Institutu pro pokroková studia v Aspenu Adama Tromblyho nebyl výjimečný. Špičkový vynálezce a zakladatel firmy Bedini Audio John Bedini se už před desítkami let zabýval Teslovým nápadem „zářivé energie“ a stvořil zařízení na dobíjení baterií, vytvářející více energie, než spotřebovalo na svou údržbu. V roce 1974 oznámil, že je hodlá prodávat ve velkém za velice nízkou cenu. Brzy nato byl údajně napaden v laboratoři a přinucen přísahat, že stroj nebude nabízet. Kanadský vynálezce a výzkumník v oblasti antigravitace John Hutchison zase vymyslel baterie volné energie a použil Teslovu teorii tak, že se objekty vznášely ve vzduchu. V roce 1978 jeho byt navštívila policie, kde mu zabavila mimo jiné sbírku antických zbraní. Neoprávněně, jak rozhodl po dvou letech soud. Poté mu policie v roce 1990 zabavila vybavení laboratoře, když byl v zahraničí, ačkoli soud nařídil, že jej musí vrátit. Do třetice – neoznačení – policisté Hutchisonovo vybavení zabavili v roce 2000, pár měsíců
poté, co natočil video s levitujícími předměty. Některé pokusy „šíleného vědce“ Hutchisona jsou k vidění například na YouTube. Tato tvrzení o napadení a jiné šikaně mají jednu potíž – z logiky věci se nedají nikterak spolehlivě prokázat a ověřit. I jinak příčetní lidé, kteří za sebou mají mnohdy impozantní výsledky a skvělé nápady, si mohou, například aby byli zajímaví, leccos přibarvit. Jak moc je ale pravděpodobné, že by se všichni najednou zbláznili a nezávis-
„Jediná elektrárna o výkonu sta koní by mohla pohánět stovky milionů zařízení!“ le na sobě si všechno vymysleli? Nebo se snad domluvili? Pokud ne, nabízí se jiná otázka: Proč jsou takto potlačováni lidé, kteří jsou zároveň označováni za neškodné blázny? A proč si jejich údajně nefunkční vynálezy namísto popelářů vyzvedávají policisté? Stejně jako když 7. ledna 1943 zemřel Tesla – o němž si přece jen nikdo netroufl říct, že je blázen – v pokoji hotelu New Yorker, tak celý jeho archiv odvezla FBI. Moc energie Je pochopitelné, že kdo má moc, ten ji nechce ztratit, nýbrž rozšiřovat. Pro lidi ovládající
Foto archiv
Inzerce A151001814
konglomerát těžařských firem a bank by volná energie znamenala nepříjemnou konkurenci. „Co by se stalo, kdybyste měli generátor o velikosti stolu, na který by kompletně běžel celý váš dům, bez inkasa a znečištění? Pokud byste ho jednou koupili, nestál by více než radiátor
přes 5000 patentů a vynálezů je podle časopisu New Scientist utajeno jen v USA. nebo klimatizace a vydržel by klidně 50 až 100 let. Úžasné, viďte? Ale ne pro tyto lidi!“ Steven Greer, původní profesí lékař, vede projekt Disclosure (Odhalení), který se již od roku 1993 snaží o přiblížení „zapovězených“ témat jako volná energie. Mluví stejně, jako mnozí Inzerce A151002737
Co bude dál? Greer mluví nejen o svých vizích a volné energii, ale i o utajování kontaktů ze strany vlád s mimozemskými civilizacemi. ZEN samozřejmě neví, co z jeho tvrzení se zakládá na pravdě. Každý dnes může krmit své posluchačstvo všelijakými výmysly, to známe z médií moc dobře… Ať tak či onak, faktem je, že je více než 5000 patentů a vynálezů podle renomovaného časopisu New Scientist utajeno jenom v USA a ještě víc ve Velké Británii pod rouškou „ohrožení národní bezpečnosti“ a místo seriózního výzkumu leží v šuplících patentových úřadů. Což samozřejmě neznamená, že každý, kdo se vytasí s převratným vynálezem, je génius. Jak říká doktor Greer: „Když jsme cestovali po světě a hledali funkční přístroje pro volnou energii, viděli jsme spoustu podvodů a křápů. Ale našli jsme i opravdové vynálezy.“ V posledním století se vynořila řada kontroverzních osobností a jejich vynálezů. Objevila se jména jako John Ernst Worrell Keely s novým zdrojem energie založeným na využití vibrací a rezonance, Alfred Hubbard se svým atmosferickým generátorem nebo Hans Coler a aparát na magnetickou energii. Většinu z nich
Foto archiv
další, o nebezpečí, potlačování i vyhrožování, s jakým se, zdá se, setká každý, kdo na této cestě poznání dojde dost daleko. Podle Greera se nejprve volí metoda cukru, na bič přijde až eventuálně později. „Od roku 1992 mi byly nabízeny částky až do výše několika miliard dolarů. Když sem nekývl, vyhrožovali mi a zabili mé nejlepší přátele. Byl jsem popotahován a zesměšňován. Zhanobili můj dům. A víte co? Já ještě zdvojnásobuji svoji snahu,“ vyprávěl na jedné ze svých přednášek s názvem The Promise of New Energy, které jsou volně dostupné na internetu.
Kanadský „šílený vědec“ John Hutchison demonstroval například antigravitační „Hutchisonův efekt“, který zahrnuje i levitování těžkých předmětů. Skeptiky sice bývá vysmíván a napadán, jeho laboratoř se ale opakovaně stala cílem policejní razie.
Foto archiv
zadupal čas, čelili odhalení podvodů i nezájmu veřejnosti. Možná jen nevyšla na povrch celá jejich studia, každopádně dnes visí na seznamu podvodníků. Někteří z opravdových vynálezců narazí na potenciálně revoluční způsob nebo technologii, ale zmocní se jich zištnost. Leckdy své vynálezy přeceňují, aniž by do nich vložili dostatečné úsilí a výzkum. Přicházejí na trh nebo patentový úřad s neúplnými teoriemi, nedokončenými přístroji. Následně je čeká trpká srážka s realitou, a co mohlo být skutečným přínosem, skončí jako neúspěšný pokus o zbohatnutí. Objevují se i nefalšovaní podvodníci. Klamou své zákazníky falešnými přístroji na volnou energii pomocí propagačních videí, nebo dokonce prodávají lidem bedny sešroubovaných koleček. Například v USA pochybný obchod s „zázračnými přístroji“ způsobil prudký nárůst nedůvěry ke všemu, co může znamenat alternativu klasické výroby energie. Svou roli v tom, že dál špiníme planetu a vysáváme si peněženky platbami za energie, samozřejmě hrajeme my všichni. Nezdá se, že by se veřejnost nějak aktivně zajímala o zásadní změnu způsobu výroby elektrické energie. Pro začátek by možná stačilo dát si práci a shromáždit informace, dnes tak lehko dostupné v knihovnách a na internetu. Otevřít oči. Před sto lety Tesla narazil do zdi zneuznání a diskreditace. Jeho práci zabavila americká vláda, která později na základě Teslových poznatků vyvinula například HAARP, oficiálně stanici na výzkum počasí, podle různých konspiračních teorií naopak zbraň hromadného ničení. Je to pravda? Nebo výmysl? Kdo se začne o tyto věci zajímat, bude se muset prokousat řadou balastu. Ale taky narazí na informace, při kterých se mu možná… rozsvítí.
Volná energie 5x jinak Zářivá energie, již využívá například zařízení Henryho Moraye, EMA motor Edwina Graye nebo zesilovací vysílač Nikoly Tesly. V současnosti vlastní švýcarská komunita s názvem Methernitha asi šest fungujících přístrojů, založených na této přírodní formě energie, kterou lze čerpat z ovzduší nebo získávat z obyčejné elektřiny.
bez elektrického vstupu. To znamená, že tato slitina může vyrábět vodík z vody velmi levně. Studená fúze. V březnu roku 1989 oznámili Martin Fleischmann a Stanley Pons z Brigham Young University v americkém Utahu úspěch ve vyvolání
Permanentní motory jsou konstrukcí Roberta Adamse z Nového Zélandu. Takové zařízení údajně odebírá 100
wattů elektřiny ze zdroje, přičemž generuje 100 wattů k dobíjení zdroje a zároveň více než 140 BTU (britská tepelná jednotka) za dvě minuty. Superúčinná elektrolýza. V roce 1957 si Samuel Freedman z USA patentoval slitinu kovů, která spontánně rozkládá vodu na vodík a kyslík
atomové fúzní reakce v jednoduchém stolním zařízení. Horká fúze je proces odehrávající se ve všech hvězdách. Za milionových teplot se atomy vodíku přestávají chovat přirozeně a namísto odpuzování se spojují v helium. Fúze je vlastně opak štěpení, ale studená fúze nevyžaduje milionové teploty. Dochází k ní, když se „setká“ kyslík a těžký vodík, zvaný deuterium, s kovy, jako jsou palladium, titan či nikl. Pro reakci je nutný
spouštěč, například elektřina. Studená fúze, paradoxně vzhledem ke svému jménu, uvolňuje během reakce obrovské množství tepla, a nikoliv radiaci jako horká fúze. Tepelná čerpadla a sluneční energie Klasické tepelné čerpadlo najdete ve své lednici. Ovšem v ní je technologie využitá tím nejhorším možným způsobem. „Pumpuje“ teplo z lednice ven do okolního prostoru. Účinnost takového spotřebiče kulhá v tragicky nízkých hodnotách. Spojením tepelného čerpadla se slunečními kolektory lze však dosáhnout až desetinásobné účinnosti. Teplo se pumpuje do velkého podzemního absorbéru, udržovaného při teplotě 55 °F (12,78 °C); mechanická energie se získává přenosem tepla. Správně využité čerpadlo společně se slunečními kolektory se testovalo v 70. letech, kdy dokázalo vyrobit 17x více energie, než spotřebovalo. Takový generátor, napájený slunečními panely na jedné střeše, by mohl zásobovat menší městskou čtvrť.
Inzerce A151002886
byznys
Protinožec vám radí ZEN přináší 8 lekcí od skvělého kouče Alexe Crossleyho, který provedl porovnávací výzkum chování českých a australských manažerů. Text Jan Müller & Lubomír Heger l Ilustrace Richard Fischer
2.
Sázejte méně na kontakty a více na vyprávění.
5. Čtěte kvalitní literaturu.
Tzv. decision making je v anglické terminologii základní dovedností úspěšného manažera. Crossley svým klientům doporučuje, aby si vedli deník. „Kdykoli potřebujete udělat středně důležité rozhodnutí, napište je na papír. Zapište svůj emocionální stav a očekávání. Vracejte se k nim a porovnávejte s výsledkem.“ Kdo tak učiní, naučí se analyzovat vlastní chování. Uvědomí si, že v jeho rozhodování existují vzorce, což mu umožní vyvarovat se příště stejných chyb. Ray Dalio z Bridgewater Associates, jeden z nejúspěšnějších investorů na světě, si zapisuje na papír každý obchod, který kdy udělal, upozorňuje Alex.
Jedno z kritérií, která Crossleyho institut zkoumá, je průměrná doba strávená čtením kvalitních knih. „Většina manažerů mi říká - nemáme na čtení čas, máme moc práce. A já se jich ptám – zprávy sledujete? Ano, odpovídají. Tak byste ten čas věnovaný zpravodajství mohli využít i jinak? Jen jeden z respondentů mi odpověděl, že tráví každý den od 23 do 00.30 čtením.“
Další podstatný rozdíl přinesl dotazník jménem „Strategie na vylepšení života“. Australané i Češi sázejí hlavně na emocionální inteligenci. Jenže zatímco Australané si hned na druhém místě cení nejvíce „narativních dovedností“ (schopnosti přibližovat problémy pomocí příběhů a metafor), Češi pořád sázejí hlavně na dobré kontakty. „Říkají, že je to součást jejich práce. Australané jsou více opatrní, mají raději dlouhodobé vztahy. Nebudou na sebe jen tak dávat číslo, někdo by po nich mohl něco chtít.“ Vyprávěcí talent je základní součástí výbavy západního manažera. Porada bez obratných příměrů a analogií by australské zaměstnance nepřesvědčila.
Většina manažerů spoléhá na sílu vlastní vůle. Ovšem té je k dispozici denně jen omezené množství. Až hodiny denně odčerpávají požírače času, jako jsou porady a e-mailová korespondence. S tou Crossley zatočil pomocí strategie „čtyři D“: Do, Drop, Delegate, Defer. Do – jestli to lze zvládnout do dvou minut, udělám to. Drop – čtvrtina e-mailů jsou junk. Delegate – možná je v organizaci někdo další, kdo si s tím může poradit. Defer – potřeboval bych na to půl hodiny? Odložím a označím vlaječkou s připomínkou.“
dny nejsou vůbec.
Schůze by podle Alexe měly mít předem definovaný čas. A trvat maximálně půl hodiny. Některé dny ať nejsou vůbec. „Organizace, které na naši radu snížily čas schůzí o čtvrtinu, si to nemohou vynachválit. Dobrým zvykem je i zhodnocení porady na závěr. Podobně, jako se to má s rozhodnutími.“
nepřežijete.
60ZEN
třeba e-maily.
7. Porady? Ať některé
3. Bez osobní inovace Mezi „future skills“, tedy dovednosti klíčové pro budoucnost, zahrnuje Crossley osobní inovaci. „Za čas převezmou technologie spoustu běžných denních činností. Pro někoho je ‚příchod robotů‘ lákavou vizí, pro někoho děsivou. Osobní inovaci manažeři v obou regionech podceňují, pro přežití bude přitom klíčová.“ Co to osobní inovace je? „Nejsou to technické dovednosti, nýbrž nová práce, přestěhování se do jiné země, nová perspektiva, s níž hledím na dosavadní práci. Všechno, co vám a vašemu zaměstnavateli v tuto chvíli přijde jako irelevantní.“
6. Neztrácejte čas hloupostmi,
8.
Zaneprázdněnost je ve skutečnosti lenost! (myslet)
Máte tolik práce, že nemáte na nic čas? Tak to jste líní myslet.
„Jestli má někdo tolik práce, že nemá čas dělat nic dalšího, neprozkoumal pořádně to, co dělá,“ říká Alex Crossley. A dodává: „Přezaměstnanost je ve skutečnosti lenost myslet.“ V budoucnu budou podle něj pořád důležitější dovednosti, pomocí nichž lze vytvářet trvalé hodnoty. Avšak když budete pořád v běhu, nebude mít čas se přizpůsobit. „Je zvláštní, že inovace často přicházejí po období nečinnosti. Když jste v běhu, nemáte čas inovovovat. Vyžádalo by si to přerušit práci, odpočinout si a odejít,“ dodává australský konzultant.
▼ Inzerce A151003211
Australský Institute Of Customer Excellence, v jehož čele pan Crossley stojí, právě dokončuje studii porovnávající pracovní a životní návyky manažerů z Austrálie a Česka. Hlavní rozdíly? „Australané jedí čerstvé ryby dvakrát až třikrát týdně, Češi skoro vůbec. Není to banalita! Existuje silná korelace mezi konzumací ryb a výkonností mozku. Rybí maso dokáže navýšit objem šedé kůry mozkové až o 14 procent, když se jí pravidelně,“ cituje Crossley jednu americkou studii.
4. Zapisujte svá rozhodnutí do deníku.
Foto Ondřej Tylčer
1.
Jezte ryby, zvětšují mozkovou tkáň.
TÉMA:
FOTOSOUTĚŽ CANON 2015
LIDÉ NA H C Á T S E C
1× zájezd pro 2 osoby
3×
9× fotoaparát canon
3×
1× zpáteČní Letenka do jakÉkoLI destInace v turecku
Canon EOS 1200D Canon PowerShot SX530 HS 1× víkend s vozem subaru Xv
Canon PowerShot SX400 IS × 3 Vítězné fotografie budou otištěny v časopise Lidé a Země a jejich autoři získají atraktivní ceny až za 150 000 Kč! Vstupte do aplikace www.facebook.com/lideazeme a nahrajte v období od 10. 3. do 16. 4. 2015 svoji nejlepší fotografii na téma „LIDÉ NA CESTÁCH“. Po skončení soutěže bude vybráno 30 fotografií s největším počtem hlasů. Z těchto fotografií vybere odborná porota složená ze zástupců redakce časopisu Lidé a Země a fotografů, kteří do něj pravidelně přispívají, deset výherců.
WWW.FACEBOOK.COM/LIDEAZEME WWW.LIDEAZEME.CZ/FOTOSOUTĚŽ
fotosoutez 210x270.indd 200
10× zpáteČní jízdenka po evropĚ
hlavní partner
partneři
3/9/15 10:06:58 AM
móda
Mušelínské bratrstvo Návrhářský pár z Tel Avivu mluvil se ZENem o tom, proč oba nosí stejnou sukni, jak se Izrael rozzářil barvami i jak důležitý je pěkný zadek. Text Viola Černodrinská
Pro minulou letní kolekci jsme vytvořili tuniku, kterou si koupilo víc mužů než žen! 62ZEN
M
uslin Brothers tvoří kreativní návrhářské duo z Tel Avivu, které v překladu znamená mušelínské bratrstvo. Hravá slovní hříčka odkazuje na typ volně tkané bavlněné látky, která se používá především v Orientu. Jednatřicetiletá Tamar Levitová a o šest let starší Yaen Levi přijeli do Prahy za pomoci izraelské ambasády a serveru fashionbook.cz, aby tady mohli předvést svou nekonvenční tvorbu. Módu tvoří často jako součást tanečních performancí, jejich modely nepředvádějí vysoké modelky s univerzálním výrazem, ale tanečníci. Nenajdete zde genderová rozlišení ani velikosti. „Něco vytvoříme, Tamar si to zkusí a sluší jí to. Pak si to zkusím já, a když mi to taky sluší, nosíme to oba,“ říká s úsměvem Yaen, zatímco sedíme na zemi v jejich pop-up showroomu v Domě U Minuty na Staroměstském náměstí. Kdy začala vaše láska k módě? Tamar: Možná to bude znít jako klišé, ale móda pro mě byla důležitá odjakživa. Co si pamatuji, vždycky mě bavilo oblékat barbíny a kreslit návrhy jejich šatů, kreslit své okolí. Yaen: Pro mě to byla úplná náhoda. Studoval jsem architekturu a po třech letech jsem se rozhodl, že ze školy odejdu. A to hlavně kvůli byrokracii a dlouhému procesu tvoření – uděláte projekt a možná za pět, deset let z toho něco bude. Chtěl jsem dělat něco víc intuitivního, na co si můžu sáhnout, co mohu cítit. Jsem asi romantik. (směje se) Představa, že budu chodit každý den do kanceláře a ráno si řeknu třeba
„ano, dnes budu kreslit koupelnu“, pro mě prostě není. Tak jsem se přihlásil na Shenkar College of Engineering and Design a začal od nuly. O světě módy jsem nevěděl téměř nic. Tamar: Já jsem tu samou školu ani nedokončila. Předposlední rok jsem začala cítit, že to není kreativní prostředí. Být kreativní není o dobrých známkách. Dusilo mě to tam. Máte spolu módní značku, v soukromí tvoříte pár. Je to v módním světě spíše výhoda? Yaen: Myslím, že ano. Ve světě fashion je strašně moc ega. Jste osamělí ve své tvorbě i prosazování, musíte vytvářet takové a takové modely pro takové a takové zákazníky. Když pracujeme spolu, jsme toho všeho ušetřeni. Cítíme se bezpečněji, můžeme diskutovat, předělávat a plánovat spolu. Jaký nejšílenější kousek jste vytvořili? Tamar: Mátově zelenou svítivou sukni. Je tvořená z damašku, pět metrů široká a dva metry dlouhá a potřebujete dva lidi na to, aby vás do ní oblékli. Je to takový „ice breaker“, když přijde k nám domů zákazník, oblékneme jej do sukně (nezáleží na tom, jestli je to žena nebo muž) a ti lidé hned pookřejí. (směje se) Yaen: Jedna naše zákaznice se chtěla v takové sukni vdávat, samozřejmě ale v bílé verzi. Nenašli jsme vhodnou látku, a tak jsme ji museli přesvědčit, že mátově zelená je prostě ta nejlepší barva právě na její svatbu. A ona na to samozřejmě musela připravit svou matku a všechny své tetičky a strýce a přizpůsobit styling celé
Foto Muslin Brothers
Muslin Brothers momentálně hledají pražská místa, kde by mohli prodávat své kolekce. Značku zastupuje britský multi-brand Not Just a Label a několik concept storů v Japonsku či Berlíně.
svatby mátově zelené. Nakonec se ale vše povedlo a byla to opravdu krásná zelená svatba.
Foto Muslin Brothers
Móda je pro vás vášní, nebo byznysem? Pokud se oba světy propojí, dá se pořád ještě tvořit od srdce? Yaen: Začalo to vášní pro módu a teď se učíme, jak v tom světě byznysu chodit. Dříve jsme si vše dělali sami, nespolupracovali jsme například ani s továrnami. Ale bylo toho na nás opravdu moc. Teď se to snažíme citlivě propojit tak, abychom nikoho nevyužívali. Pečlivě si vždy zjišťujeme konkrétní pracovní podmínky lidí, od kterých něco chceme – například látky z továrny. Tamar: Jedna velká firma nám nedávno nabídla spolupráci. Nejdříve nás to potěšilo, pak jsme se ale začali ptát na zaměstnance, odkud jsou a v jakých pracovních poměrech pracují. To je ovšem vůbec nezajímalo! Pro nás je to ale základní věc. Spolupracovat jsme nezačali. Máte nějaký tip na to, jak najít svůj osobitý styl, když jsme téměř na každém kroku pod masáží reklam? Tamar: Jde hlavně o imaginaci, zkoušení nových věcí a způsobů, musíte se dívat kolem sebe. Navíc svět je tak velký, plný inspirace! Bydlíme ve čtvrti Matalon, které se říká malá Afrika. Vedle eritrejských, čínských nebo pákistánských uprchlíků tu žijí Uzbeci, Turci i Izraelci. Baví mě sledovat zvyky a tradice každé z kultur a transformovat to pak do naší tvorby.
Co se nosí v Tel Avivu? Tamar: Roky jste na ulicích viděli jen šedou. Svoji první kolekci v roce 2011 jsme tak udělali pořádně barevnou! V poslední době vznikají nové značky, mladí lidé se chtějí oblékat kreativně a originálně, zajímají se o látky, detaily, původ oblečení. Je to nová generace, která v módě hledá i něco víc než jen slušivé kousky. Yaene, občas chodíš ven v sukni nebo šatech. Přestože je svět plný kontroverze, když se u nás v Evropě objeví muž v sukni, vzbudí to rozpaky. Jak reagují lidé na tebe? Yaen: Někdy vzbuzuji rozruch, ale třeba nad tradičním pánským arabským oděvem jalabiyyah, což je dlouhá košile nebo tunika, se dnes nikdo nepozastavuje, protože je to v základech kultury. A přitom střihově se to dá označit za šaty. Pro minulou letní kolekci jsme například vytvořili tuniku, kterou si koupilo víc mužů než žen! Tamar: Pro nás je důležité, aby v našich kouscích vypadali lidé dobře nehledě na genderové stereotypy. Hodně se soustředíme na zadek, což je důležité pro obě pohlaví. Vezměte si například tyhle kalhoty. Yaen je nosí níž, a já je naopak nosím výš, do pasu. A oba v nich máme pěkný zadek. (směje se) Kdybyste měli zvolit jedno slovo, které nejlépe vystihuje vaši tvorbu, které by to bylo? Oba: Multidisciplinární.
Ústředním motivem celé kolekce je myšlenka nikdy nekončícího střetu, přičemž z každého střetu vzniká nová věc, myšlenka či posun. www.muslinbrothers.com
ZEN63
Leoš mareš & petra faltýnová Největší hvězda pánského stylu na prázdninách v římě. Exkluzivně v dubnovém vydání časopisu ForMen!
FASHION BIBLE PRO MUŽE Víte, že 72 % českých mužů nakupuje oblečení s partnerkou?* A víte, co říká 20 největších znalců pánské módy o tom, co má mít moderní muž v šatníku? S Fashion Biblí budou vaše nákupy s partnerem jedna radost
160stránkový manuál pánského oblékání pro každou příležitost
VYCHÁZÍ 3. DUBNA jako speciální vydání časopisu ForMen
K dostání ve stánku nebo objednávejte na www.formenonline.cz
* exkluzivní výzkum agentury STEM/MARK, leden 2015
tipy
Kobry a užovky
Masturbační náramek
Buržoazie
Jan Prušinovský je borec. Natočí si drama, u které ho se zasmějete víc než u komedie. Ale mrazí z něj, že ho po závěrečných titul cích nedostanete z hlavy.
Server PornHub (největší pornografický videoportál na světě) si zlepšuje reputaci. Představil „vynález“ jménem Wankband (v doslovném překladu „honicí nára mek“), který prý umožňuje transformovat kinetickou energii na elektrickou. Řečeno lapidárněji, energie vyprodukovaná po hybem ruky při masturbaci bude uložena do náramku jako do baterie, což umožní dobíjet různé přístroje včetně chytrých telefonů a tabletů. Celou proceduru na serveru PornHub přibližuje (neobyčejně) graficky zdařilé instruktážní video, opentlené slogany jako „Chraňte planetu tím, co umíte nejlépe“ – „Vyrábějte špinavou energii“ – „Přispějte každý svým dílem“. Zdá se to celé natolik autentické, že většina serverů světa o výrobku referovala, aniž by podrobněji ověřila informaci PornHubu, že právě probíhá jeho „betatestování“. Pro studenty marketingu – pokud je video dosti chytré, stane se okamžitě virálním, aniž by kdo později zjišťoval, jestli nějaký náramek vůbec vznikne. PornHub je zkrátka cool. -luh-
Co kdyby z divadelní hry zmizel příběh? Co kdyby herci nehráli na diváky, ale pro sebe? A co kdyby hra byla absolutně politicky nekorektní? Přesně tak ztvárnil režisér Jan Mikulá šek hru Buržoazie v divadle Na Zábradlí. Sprosťárny a groteskně zahrané opa
Co redakce miluje
Iamme Candlewick
Perfect Pasta
Netflix
Cestuje, působí jako instruk torka jógy, má roční dcerku a nespočet tetování. Zpě vačka Iamme Candlewick se rozhodla, že se svým mužem, básníkem a hudebníkem Jaku bem, vyrazí na cestu Evropou, aby pořádala jógové worksho py, ve spolupráci s pouličními umělci vydala nové album a napsala dětskou knihu. Chcete-li jí pomoct a získat pak knihu či CD, mrkněte na hithit s heslem Cosmobile Hobos. -vio-
Těstoviny s manželem miluje me. K smrti. A večer. Výsledek je lehce předvídatelný – plíživě pomalá, ale o to jistější expanze tělesných proporcí. Náhradu
Americká webová televize a půjčovna Netflix se prý chystá do Česka. Tato ame rická služba nejenže legálně nabídla na webu sledování skvělých filmů a seriálů, ale seriály začala i sama vyrábět. A co víc, zveřejní vždy celou sérii najednou. Konečně tak nebude český divák nucen
jsme objevili na stránkách www.goodfoodstore.cz v dobrůt ce jménem Perfect Pasta ne boli zeleninových těstovinách. Nutno přiznat, že zcela jistě nechutnají jako právě uválené a nakrájené tagliatelle, o to víc si jich ale můžete naložit na talíř a později nelitovat. Plnohodnotná chutná alternativa. -hdg66ZEN
k pirátskému stahování, neboť distribuční společnos ti proti vší logice neumožňo valy užít dílo legálně. Trošku se ale bojím, že tu Netflixu stejně pšenka nepokvete. Češi jsou piráti ze své pod staty a jen tak někdo si na ně nepřijde. Uvidíme... -vid-
Cukrárna U Školy
„I love these little details,“ říká nesmrtelný Hank Moo dy v Californication, když si užívá jeden ze svých rituálů a po dopsání kapitoly si od pálí jointa a zaleje ho pocti vým panákem whiskey. My v ZENu máme taky své little details. Po obědě pravidelně vpadneme do modřanské cukrárny „U Školy“, kde cukrářky pečou famózní štrúdl. Chodí sem snad každý den Luděk Munzar a spousta babiček a školáků. Jak sladký kontrapunkt ke kancelářskému prostředí. -jam-
▼ Inzerce A151002567 ▼▼ Inzerce A151002273
ZEN like
kující se sekvence se přesně prolínají s tématem zahál čivé třídy buržoustů, kteří mají zdánlivě všechno, přesto nevědí, co s vlast ním životem. Dlouho jsem se tak nepobavila! -vio-
Foto archiv
Obsadí do rolí bratrů bratry. Hádky. A ti podají oscarový výkon. Scénář si vybere od nezkušeného debutanta. Použije skladbu Země vzdálená od BSP tak, že zní dokonale… A vrátí člověku chuť jít na český film do kina. Už podruhé. To chce prostě talent. -sam-
~ Nové luxusní byty v centru Prahy ~ Na zeleném nábřeží Vltavy s výhledem na řeku ~ Střešní terasy, velká okna, moderní design ~ Naprosté soukromí s možností vyjet výtahem přímo do bytu ~ Karlín – příjemný život v pulsující čtvrti
60 % prodáno
Výhradní prodejce KARLÍN GROUP
www.rezidencevltava.cz Kontaktujte nás +420 602 126 264
[email protected] 210x270.indd 1
Developer KORTA Prague, a.s. člen skupiny Horizon Holding
Prodejní kancelář KEYSTONE, Pobřežní 667/78 186 00 Praha 8- Karlín
26.02.15 15:47
Mercedes_ML_20let_210x270_cz.indd 1
18.2.15 17:53