14 Němci v Rumunsku. Německá populace na území Rumunska se nachází především ve dvou oblastech:

08. 10. 2016 16:23

1/14

Němci v Rumunsku

Němci v Rumunsku Německá populace na území Rumunska se nachází především ve dvou oblastech: SEDMIHRADSKO (Siebenbürgen) - Sedmihradští Sasové

BANÁT - Banátští Švábové (chápáno jako „historické Sedmihradsko,“ v současnosti se jako Sedmihradsko označuje celá západní část Rumunska - tj. včetně Banátu) Německá populace dosáhla svého maxima kolem roku 1930, kdy se tu mělo nacházet na 650 000 etnických Němců. Za druhé světové války bylo hodně z nich deportováno do SSSR za sympatii s Hitlerem. V 80. letech zase Západní Německo udělovalo německé občanství tomu, kdo prokázal německý původ a doslova vykupovalo od tehdejší svazové republiky tamější Němce. Za rok mělo tímto způsobem odejít zhruba 10 000 Němců. Po roce 1990 se do Německa rozhodlo odejít okolo 120 000 Němců. Dnes tu můžeme najít jen zlomek obyvatelstva tohoto původu. Bydlí na vesnicích a jde zejména o staré lidi. Co se týče počtu etnických Němců na území Rumunska, tak údaje se liší. Ministerstvo zahraničí rumunské vlády uvádí na svých stránkách okolo 60 000, podle cenzu z roku 2003, jiné zdroje uvádějí počet okolo 20 000 Němců.

Hospodářská a kulturní studia (HKS) - http://www.hks.re/domains/hks.re/wiki1/

Last update: 06. 06. 2016 10:16

nemci_v_rumunsku_2012 http://www.hks.re/domains/hks.re/wiki1/doku.php?id=nemci_v_rumunsku_2012

Etnická struktura rumunské populace: Celková populace 21.680.976 Nr. Národnost Počet 1 Romanians 19.399.597 2 Hungarians 1.431.807 3 Roma 535.140 4 Ukrainians 61.098 5 Germans 59.764 6 Lippovan-Russians 35.791 7 Turks 32.098 8 Tartars 23.935

Procenta 89,5% 6,6% 2,5% 0,3% 0,3% 0,2% 0,2% 0,1%

německo - rumunská spolupráce: http://www.mae.ro/index.php?unde=doc&id=5584&idlnk=1&cat=3

Oblast Transylvánie (Sedmihradsko) Obyvatelstvo Strukturu populace tvoří zejména etnická směsice Rumunů jakožto majoritního obyvatelstva, Maďarů, Němců a Romů. Dějiny transylvánské oblasti jsou častým předmětem sporů. Během staletí tu docházelo k četným přesídlováním a kolonizaci.

www.hks.re

Tisk 08. 10. 2016 16:23

08. 10. 2016 16:23

3/14

Němci v Rumunsku

Maďaři si myslí, že jim byl tento historický region uzmut na základě Trianonské smlouvy podepsané v roce 1920. Naopak Rumuni se domnívají, že jim tento region patřil již od pradávna a právě Maďaři je celé staletí utlačovali na jejich území. Nicméně po Trianonu se každý čtvrtý Maďar nacházel na území cizího státu. Celkem 2 miliony Maďarů se ocitly na rumunském území a byli vystaveni značné rumunizaci. Co se týče Němců, první z nich přicházejí na území Sedmihradska již ve 13. století, a to na pozvání tehdejších uherských králů. Ačkoli většina z nich pocházela především z oblasti francouzského Alsaska, Lotrinska, Porýní, ale i z Durynska a Bavorska, Maďaři jim začali zjednodušeně říkat Sasové. Oproti v té době zaostalé Transylvánii byli tito Němci na velmi vysoké ekonomické a kulturní úrovni. Právě díky nim došlo v regionu k nebývalému rozvoji řemesel, obchodu a hutnictví. Němečtí osadníci se usadili převážně na severovýchodě a jihu Sedmihradska a založili zde několik hlavních měst, které jsou dodnes hlavními zdroji vypovídajícími o německé menšině, která tu byla dříve hojně zastoupena. Měst bylo sedm, z čehož později vznikl německý název – Siebenbürgen.

●

Bistrita (Bistritz) ●

Brasov (Kronstadt)

●

Cluj Napoca(Klausenburg)


Last update: 06. 06. 2016 10:16 ●

Medias (Mediasch)

●

Sebes (Seh besh')

●

Sibiu (Hermannstadt)

●

Sighisoara (Schassburg)


Sasové měli již od počátku různé výsady a jejich vliv ještě vzrostl v roce 1224, kdy jim uherský král Ondřej II v dokumentu „Diploma Andreanum“ (tzv. Zlatá bula Sasů) udělil další privilegia. Měli například vlastní autonomii a společně s maďarskou šlechtou a Sékely, zde tvořili jediné tři politické národy. Rumuni, kteří ačkoli oproti nim ve většině, byli převážně v postavení nevolníků. Po vystoupení Martina Luthera se většina sedmihradských Sasů stala jeho stoupenci, což ještě více potvrdilo jejich výlučnost ve vztahu k ortodoxním Rumunům a katolickým či kalvínským Maďarům.

Saská města a vesnice Převážná většina všech saských obcích s největším počtem obyvatel německého etnika se nachází v okolí tří větších rumunských měst: Sighisoara, Sibiu a Brašov.

Sighisoara (Schässburg)

Sighisoara je samosprávní obec ležící v župě Mures. Jedná se o jedno z nejkrásnějších středověkých měst, které bylo založeno německými řemeslníky a obchodníky. První ověřený dokument o městě známém dříve pod latinským názvem „Castrum sex“ pochází z roku 1280. Existují ale i důkazy o předchozí existenci. Podle Kraussovy kroniky bylo město založeno Sasy již roku 1191. Od roku 1298 je známé pod jménem Schespurch resp. Schaesbrich. Po několik následujících staletí plnila Sighisoara roli jednoho z nejvýznamnějších obchodních center na okraji střední Evropy, do kterého se sjížděli řemeslníci a obchodníci z celé Římské říše. Městská ekonomika byla ovládána německými řemeslníky, stejně jako stavba opevnění na obranu proti nepřátelům. Město je rozděleno do dvou částí. Středověká pevnost je postavena na vrchu kopce a je nazývána „Citadel“ www.hks.re

Tisk 08. 10. 2016 16:23

08. 10. 2016 16:23

5/14

Němci v Rumunsku

(Cetate). Zbylá část města leží v údolí řeky Tarnava Mare. Na domech uvnitř pevnosti lze vidět hlavní znaky dřívějších řemeslnických měst. Město je známé také tím, že se zde narodil Vlad Tepes, zvaný Dracula. Jeho rodný dům lze vidět v centru středověké pevnosti. Sighisoara je zařazena na seznam světového dědictví UNESCO. Statistické údaje: Obyvatelstvo: 32.304 Podle statistický údajů zde většinu obyvatel (76 %) tvoří Rumuni. Hned po nich následují Maďaři (18,36 %)a nezanedbatelné místo zde zaujímají i Romové (3,51 %). Němci zde tvoří 1,91 % veškerého obyvatelstva (tj. 623 osob). 568 z nich uvádí jako svůj mateřský jazyk němčinu. Co se týče náboženství, největší zastoupení zde mají ortodoxní křesťané (76%), reformisté (8%) a římští katolíci (6%). Struktura populace podle etnicity a mateřského jazyka

Laslea - Malancrav - Floresti Vesnice Laslea, Malancrav, Floresti a Roandola tvoří společně komunitu starých saských obcí nacházející se v okruhu cca 11 km od nejbližšího města Sighisoary. Do této komunity patří obce: Laslea, Malancrav, Floresti, Roandola.

Malancrav Vesnice, která byla původně osídlena Transylvánskými Sasy. V současné době je to vesnice s největším počtem Sasů (170). Dříve jich zde žilo až 900. Žije zde také velký počet saských dětí. Floresti Tato vesnice se nachází mezi zalesněnými kopci poblíž Malancravu. Vesnice s pouhými 70 domy a 140 obyvateli měla být během Ceaucescova režimu zbořena. Revoluce v roce 1989 však tento plán naštěstí zastavila. Můžeme zde vidět Saský kostel z 15.st. nebo zbytky starého oltáře v Sighisoara Museu. Roku 2006 Princ z Walesu koupil a zrestauroval dva saské domy z 18. století ve vesnici Malancrav a Viscri, aby tak podpořil turismus pomohl chránit unikátní styl života, který zde existuje již stovky let.


Last update: 06. 06. 2016 10:16


V okolí se nacházejí další saské vesnice jako třeba Cris nebo Richis. Statistické údaje: V celé komunitě obcí žije celkem 3.203 obyvatel. Z toho 65 % jsou Rumuni, 24 % tvoří Romové a na třetím místě jsou Němci se počtem 312 obyvatel (9,74 %). 300 místních Němců uvedlo v průzkumu jako rodný jazyk němčinu. Náboženství zde převládá ortodoxní (76 %). Na druhém místě (7 %) je pentecostalismus (novodobé křesťanské hnutí).

Viscri - Bunesti (Bodendorf)

Viscri, obdobně jako třeba Laslea , tvoří společenství s několika dalšími saskými obcemi. Viscri Viscri je malá vesnice ležící na severozápad od Rupei. Žije zde zhruba 400 lidí. Asi 30 z nich jsou Sasové. Zbytek se hlásí k národnosti rumunské nebo romské. Ještě roku 1939 měla obec 699 obyvatel saského původu. Současné obyvatelstvo obce se skládá z 51 farmářů, jednoho školního učitele, tří pastýřů a dvou žebráků. Viscri je asi nejvíce známá svým vysoce opevněným kostelem, který byl postaven 1100 n.l. Historicky první dokument se zmínkou o této obci je záznam o církevních poplatcích z roku 1400, ve kterém je Viscri považována za součást farnosti Rupea. Viscri je stejně tak jako výše zmíněné vesnice zapsána na seznam Světového Dědictví UNESCO. společně s Viscri tvoří společenství další „saské“ vesnice: Bunesti, Mesendorf, Crit a Cloasterf. Bunesti Bunesti slouží jako administrativní centrum pro celé společenství obcí. Mesendorf První historická zmínka o této vsi pochází z roku 1289. Leží 4 km jihozápadně od Critu v kraji Rupea. V historii byla vesnice opakovaně (celkem 4x) zničena požárem. Crit Poprvé zmíněna v dokumentu krále Karla v roce 1322. Opevněný kostel se nachází na západním kopci vesnice. Leží 31km od Sighisoary na levém břehu řeky Balta Mare. Roku 1663 byla vesnice vypleněna www.hks.re

Tisk 08. 10. 2016 16:23

08. 10. 2016 16:23

7/14

Němci v Rumunsku

jednotkami moldavského prince. Nedaleko Critu se nachází další saská vesnička Cloasterf. Statistické údaje: Celá komunita správně patří pod župu Brasov a celkový počet obyvatelstva činí 2 476 osob, z toho 66 % tvoří Rumuni, 27 % Romové a 4 % Němci. Nejčastěji uváděný mateřský jazyk je rumunština (94 %). Z celkového počtu 97 Němců jich zde 83 (celkem přes 3 % obyvatel obce) uvádí jako mateřský jazyk němčinu. Na třetím místě je potom maďarština (2 %). Nejfrekventovanější vyznání je zde opět ortodoxní (91 %). Čtyřiačtyřicet osob se hlásí k církvi adventistů (1,7 %) a církev evangelická má 1,6 %.

Biertan

První zaznamenané svědectví o této obci pochází z roku 1283 z dokumentu o poplatcích, které požadovala katolická církev z města Alba Iulia po katolických kněžích ze sedmi tehdejších transylvánsko-saských obcí. Na základě toho se usuzuje, že byla obec založena právě transylvánskými Sasy někdy mezi lety 1224 a 1283. Obec se velmi rychle vyvinula ve významné tržní město a roku 1510 zde žilo již okolo 5000 obyvatel. Na konci středověku začalo město upadat v důsledku růstu významu okolních měst Sighisoara, Sibiu a Medias. Stejně jako jiné saské obce v Transylvánii, má i Biertan městskou organizaci. Kolem centrálního náměstí se nacházejí staré domky se střechami ve „frankonickém“ stylu, nad které se vyvyšuje typický opevněný kostel, který zde byl postaven někdy mezi 15. a 16. stoletím. Biertan je společně s dalšími vesnicemi zařazen do Seznamu Světového Dědictví UNESCO (viz Saschiz). Statistické údaje: Biertan se nachází uprostřed Transylvánské plošiny, 15 km východně od města Medias. Vytváří komunitu společně se dvěma dalšími vesnicemi - Copşa Mare a Richiş. Podle censu z roku 1930 měl tehdy Biertan 2331 obyvatel, z nichž 1228 osob tvořili transylvánští Sasové. Sčítání z roku 2002 udává současný počet obyvatel celé komunity obcí na téměř 3 000. Z Hospodářská a kulturní studia (HKS) - http://www.hks.re/domains/hks.re/wiki1/

Last update: 06. 06. 2016 10:16


toho je převážná většina Rumunů (68 %), Němci zde tvoří téměř 5 %, tj. 143 osob. Němčina je zde hned po rumunštině druhým nejčastěji uváděným mateřským jazykem (4 %). Samotný Biertan čítá okolo 1 600 osob. Z náboženství zde opět převládá ortodoxní (81 %) a 5,5 % obyvatel vyznává řeckokatolickou církev.

Saschiz (Keisd) První zmínka o tomto městě pochází ze 14. století. V 15. století bylo známé existencí velkého množství cechů (ševců, tesařů nebo malířů). Turistům může nabídnout krásný gotický kostel s hodinovou věží nebo populární staré saské domky, které byly (společně s dalšími šesti rumunskými městy) roku 1999 zahrnuty na Seznam světového dědictví UNESCO. Vzhledem k tomu, že nadace Prince Charlese plánuje investovat do ochrany okolního území, získává i Saschiz velmi důležitou podporu za zahraničí. Saschiz je společně s dalšími 6 saskými a jednou székelskou vesnicí součástí seznamu „vesnice s opevněným kostelem“ (Villages with fortified churches in Transylvania) zahrnutého roku 1993 do Seznamu Světového Dědictví UNESCO (World Heritage Site by UNESCO). http://whc.unesco.org/en/list/596 http://www.cimec.ro/Monumente/unesco/UNESCOen/indexTrans.htm Statistické údaje: Saschiz se nachází asi 100km severozápadně od Brašova a vytváří „společenství“ s dalšími třemi obcemi: Mihai, Viteazu and Cloasterf. V současnosti zde žije okolo 2 050 obyvatel. Z tohoto počtu je pouhých 70 německých Sasů, většinou postarších lidí. Němčina je zde hned po rumunštině druhý nejčastější mateřský jazyk (téměř 4 % obyvatel). Nejvíce věřících se hlásí k ortodoxnímu křesťanství (93 %).

Sibiu (Hermannstadt)

www.hks.re

Tisk 08. 10. 2016 16:23

08. 10. 2016 16:23

9/14

Němci v Rumunsku

Známé také jako Hermannstadt, je jedno z nejvýznamnějších center německé minority v Rumunsku. První zmínka o Sibiu pochází z roku 1191, kdy papež Celestýn III. potvrdil existenci svobodného proboštství Němců v Transylvánii, jehož vedení sídlilo právě v Sibiu. Díky obchodu mezi Transylvánií a Valašskem se město po dlouhá staletí těšilo rozkvětu. V 15. století zde bylo na obranu před nepřáteli postaveno důmyslné opevnění se 40 věžemi, jehož zdi se na mnoha místech zachovaly. V centru si můžete prohlédnout staré kupecké domy ze 16. a 17. století, barokní Brukenthalský palác, Železný (nebo také Lhářův) most nebo synagogu.Jelikož bylo Sibiu také vyhlášeným centrem luteránství, nachází se zde i řada kostelů. Statistické údaje: Sibiu se nachází v jižní části Transylvánie v regionu „Centru“. S počtem okolo 150 000 obyvatel je tak největším městem tohoto kraje. Nicméně i tak jsou zde majoritní vrstvou obyvatelstva Rumuni (96 %). Podle censu z roku 2002 žije v Sibiu 2 508 Němců (1,61 %), z nichž 2 303 uvádí jako svůj rodný jazyk němčinu. Vedle německé menšiny zde žije také poměrně početná menšina maďarská (2 %). Z náboženství je zde na prvním místě ortodoxní křesťanství (92 %), potom římskokatolická církev (1,5 %) a téměř 1 % obyvatel jsou reformisté. Sibiu je také sídlem německého kulturního centra „Das Deutsche Kulturzentrum Hermannstadt“ založeného v roce 2004. Centrum se snaží prezentovat současný obraz Německa nejen prostřednictvím kulturních akcí,jazykových kurzů pro děti, studenty i dospělé, ale také tvorbou knihovny. V knihovně lze najít nejen knihy, ale i nahrávky, filmy a široký výběr německých deníků, týdeníků a časopisů. http://www.kulturzentrum-hermannstadt.ro/de/ueber-uns/ Struktura populace dle etnicity a mateřského jazyka:

Brašov (Kronstadt)


Last update: 06. 06. 2016 10:16


Historie tohoto krásného starobylého místa sahá až do doby bronzové. Podle nejrůznějších archeologických výzkumů žila v okolí Brašova velmi silná původní populace, která se s později smísila s příchozími římskými kolonisty, z nichž se později vyvinulo rumunské obyvatelstvo. Historie vzniku města Brašov spadá do středověku,kdy bylo někdy kolem roku 1211 založeno řádem německých rytířů pod názvem Kronstadt. Ve 13. století pak bylo město i se svým okolím jako jedno ze sedmi původních citadel kolonizováno příchozími německými osadníky.

Z města se později stala velmi silná řemeslnická komunita. V 16.století zde bylo více než 45 řemeslnických sdružení. Díky silné ekonomice zde vzniklo mnoho historických monumentů: Stará radnice, Stará Sýpka (dnes Bistrot de l'Arte), Černý kostel a kostel svatého Nicolae. Velký rozkvět zaznamenalo město také za života velkého německého humanisty Johannese Honteruse. Statistické údaje: Brašov je hlavním městem stejnojmenné župy 166km severně od Bukurešti. Žije zde celkem 284 596 obyvatel. 91 % všech obyvatel je rumunského původu. Hned po Maďarech jsou zde však nejpočetnější menšinou Němci. Tvoří 0,5 % z celkového počtu obyvatel - tj. 1 717 osob. 1 529 z nich uvádí jako svůj rodný jazyk němčinu. Z náboženství je nejsilnější ortodoxní (86 %), římskokatolická církev (5,5 %) a a reformisté (2,5 %). Struktura populace dle etnicity a mateřského jazyka:

Prejmer Počátkem 13. století zde byla germánskými rytíři postavena pevnost zvaná Tartlau. Město Prejmer se okolo pevnosti začalo vyvíjet roku 1225 a stalo se tak nejvýchodnějším osídlením transylvánských Sasů. Prejmer trpěl v průběhu středověků nájezdy kmenů Mongolů, Tatarů, Turků a dalších. Pevnost však byla dobyta jen jednou, a to roku 1611 Gabrielem Báthory. Co se týče Němců, většina z nich opustila Prejmer po druhé světové válce. Nicméně některé z nich zde lze ještě najít.

www.hks.re

Tisk 08. 10. 2016 16:23

08. 10. 2016 16:23

11/14

Němci v Rumunsku

Oblast Banátu Obyvatelstvo Oblast Banátu se nachází na území tří států: východní část patří Rumunsku, západní část Srbsku a nejmenší, severní část se spadá na území Maďarska. Roku 1920 byl Banát Trianonskou dohodou rozdělen do tří částí. Největší z nich připadla Rumunsku. Na konci Druhé Světové Války žilo v rumunském Banátu kolem 300.000 Němců. V jehozápadní části (Jugoslávie) to bylo 130.000 a v části maďarské pouhých 10.000.

Švábové

„Banátští Švábové“ jsou etničtí Němci, žijící na území Banátu. Bývají spojováni s jinou, také německy mluvící populací Dunajských Švábů. Mezi tyto však patří (kromě Banátských Švábů) i skupiny Němců žijících na Vojvodině, v Maďarsku (Švábské Turecko), ve východní části Chorvatska (Slavonia) a v rumunském Satu Mare. Po zhruba 150 dlouhé nadvládě Osmanů byl Banát dobyt Habsburky a roku 1718 byl pak oficiálně připojen k rakouskému soustátí. Země byla po mnohaletých válkách s Turky značně vysídlena a tvořena zejména bažinami. Z tohoto důvodu ji v letech 1722 až 1788 začali Habsburští králové osídlovat obyvateli z jiných částí své říše. Stejně tedy jako Sedmihrasští Sasové, přicházejí i Banátští Hospodářská a kulturní studia (HKS) - http://www.hks.re/domains/hks.re/wiki1/

Last update: 06. 06. 2016 10:16


Švábové na území Banátu na pozvání uherských králů. Tito nově příchozí Němci zde získali půdu a různé výhody. Většinou se jednalo o mladší syny z chudých rodin, kteří viděli šanci na nový život v jejich domovské zemi. Většina z nich pocházela z Alsaska - Lotrinska, z Rakouska, Bavorska, Frankonie a Falcu. Podstatně méně jich přišlo ze Švábských regionů na jihozápadě Německa. Není tedy úplně zřejmé, proč se jim začalo říkat „Banátští Švábové.“ Jeden z možných důvodů je, že většina z nich byla naloděna ve „švábském“ městě Ulm, odkud byli později ve člunech po Dunaji převáženi do Banátu. Banátští Švábové jsou jsou na rozdíl od Sedmihradských Sasů převážně katolíci, stejně tak jako Španělé nebo Italové, kteří do Banátu přicházeli společně s nimi.

Švábská města a vesnice

Timisoara

Současné rumunsko-německé vztahy Vztahy mezi oběma zeměmi jsou v současnosti velmi příznivé. Německo Rumunsku intenzivně pomáhalo s přípravami na vstup do EU a stále pomáhá s ingegrací do Evropy. Obě dvě země zároveň společně pracují na regionálních iniciativách jako je třeba „Danube Cooperation Process“. Mezi oběma státy probíhají návštěvy vysoce postavených politiků. Například rumunský prezident Traian Basescu již třikrát návštivil Berlín kvůli účasti na oslavách připomínajících podepsání Římských smluv(1). Kancléřka Merkelová navštívila Rumunsko v dubnu 2008 za účelem účasti na summitu NATO. Stejně tak zemi našvtívil i německý prezident Köhler. Německá minorita (čítající stále přes 60.000 Němců) je v Rumunsku orgánizována v „Demokratickém fóru Němců v Rumunsku“ (Democratic Forum of Germans in Romania (DFDR)). DFDR sídlí v Sibiu a v jeho čele stojí místní starosta Klaus Johannis. Dokonce i po lokálních volbách v roce 2008 měla německá minorita v místních a okresních sestavách v Banátu a Transylvánii proporcionálně velký www.hks.re

Tisk 08. 10. 2016 16:23

08. 10. 2016 16:23

13/14

Němci v Rumunsku

počet křesel a její kandidáti se stali i vítězi hlavních voleb. Dokonce i podtajemník „úřadu pro záležitosti německé minority“ (State responsible for the German minority’s affairs)z oddělení pro mezietnicté vztahy pochází z řad Němců. V listopadu 2008 byl do parlamentu jako zástupce německé minority znovuzvolen Ovidiu Gant. Ačkoli je stále používána německou minoritou, němčina pomalu ale jistě mizí. Kvalifikovaní mladí učitelé se znalostí cizích jazyků se mnohem lépe uplatní v průmyslu a v zahraničí. „Mezinárodní federální úřad“ (The Federal Foreign Office) a Ministerstvo pro vnitřní záležitosti (Federal Ministry of the Interior) utratí ročně na podporu německé minority 2,4 milónu EUR. Kulturní vztahy: Díky německé menšině je v Rumunsku běžná kulturní tradice, která zde udržuje naživu německý jazyk a německou kulturu. Kulturní vztahy mezi oběma zeměmi se zaměřují na vědu a vzdělání, stejně tak jako na podporu Němčiny. Roku 1995 byla v Rumunsku podepsána smlouva o kulturní spolupráci. V roce 1996 pak byla uzavřena dohoda o spolupráci škol. Důležitou roli pro německou kulturu v Rumunsku hrají také různé instituce a spolky, které zde působí. Nezanedbatelnou roli zde má třeba Goethe Institut jehož práci doplňují aktivity německých center v Sibiu, Iasi, Cluji, Brašove a Timisoaře. V roce 1999 založilo Rumunsko v Berlíně kulturní instituci Titu Maiorescu, která se snaží představovat rumunskou kulturu prostřednictvím koncertů, výstav a přednášek. další instituce působící v Rumunsku: ● ● ● ● ●

the Institute for Foreign Cultural Relations (ifa) the Alexander von Humboldt Foundation (AvH) the German Academic Exchange Service (DAAD) the Central Agency for Schools Abroad the German political foundations

Jako příklady pokračujících projektů v Rumunsku, které jsou součástí Německé zahraniční kultury a poliky vzdělávání mohou posloužit třeba tematicky založená setkání absolventů, literární soutěže nebo Německá kulturní víkend, který se uskutečnil v listopadu 2009 ke 20.výročí pádu Berlínské zdi.

Odkazy Statistické údaje o jednotlivých obcích: http://www.edrc.ro/recensamant_criteria.jsp?regiune_id=1832&judet_id=1987&criteriu_1=0&criteriuO ne=5&condOne=%3E&procentOne=25&rel=AND&criteriu_2=0&criteriuTwo=1&condTwo=%3E&proc entTwo=1&has_search=yes v němčině: ●

Geschichte der Deutschen in Rumänien (Anneli Ute Gabanyi)

●

Němci v Sedmihradsku - Verband der Siebenbürger Sachsen in Deutschland

Německé obce:


Last update: 06. 06. 2016 10:16


LASLEA / SZÁSZSZENTLÁSZLÓ / GROSSLASSELN 312 9.74 % CENADE / SZÁSZCSANÁD / SCHOLTEN 59 5.81 % Alba Autobus: http://www.orangeways.com/order_.aspx

Zdroje Docela dobře popisuje situaci Němců v Rumunsku kniha WOLFF, Stefan German minorities in Europe: ethnic identity and cultural belonging. Dostupná je online ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ●

http://www.romaniatourism.com/romania http://www.bukarest.diplo.de/Vertretung/bukarest/ro/06/seite__minderheiten.html http://praga.mae.ro/index.php?lang=en&id=212 http://www.romaniatourism.com/medieval-towns.html http://www.navychod.cz/?req=article&id=149 http://cs.wikipedia.org/wiki/Sedmihradsko http://www.uhersko.com/new_page_1.htm http://www.romanianmonasteries.org/romania/sighisoara http://en.wikipedia.org/wiki/Sighi%C5%9Foara http://www.romaniatourism.com/sighisoara.html http://en.wikipedia.org/wiki/Laslea http://www.mihaieminescutrust.org http://www.edrc.ro http://www.mundo.cz/rumunsko/sibiu http://en.wikipedia.org/wiki/Viscri http://www.saschiz.ro/en/history.htm http://www.biertan.ro/main.php?lang=en http://en.wikipedia.org/wiki/Biertan http://www.brasov.ro/history.php3 http://www.romaniatourism.com/brasov.html http://www.auswaertiges-amt.de/diplo/en/Laenderinformationen/01-Laender/Rumaenien.html

http://www.sighisoara.org.ro - jeste muze poslouzit

From: http://www.hks.re/domains/hks.re/wiki1/ - Hospodářská a kulturní studia (HKS) Permanent link: http://www.hks.re/domains/hks.re/wiki1/doku.php?id=nemci_v_rumunsku_2012 Last update: 06. 06. 2016 10:16

www.hks.re

Tisk 08. 10. 2016 16:23

14 Němci v Rumunsku. Německá populace na území Rumunska se nachází především ve dvou oblastech:

Recommend Documents