14. l Pohled k sousedùm: Charita v Rakousku

1 / 2 0 0 1 l È

10 K C E N A

l Pohled k sousedùm: Charita v Rakousku

O lidech z vídeòského Gruftu /14

l Téma: Být prospìšným z dobré vùle /3 l Tøi otázky pro Sestru roku 2000 /7 l Událost: Tøíkrálová sbírka skonèila /8

2 Kalendáø

Velikonoce promìny srdce

Mnozí lidé církvi vyèítají, že pøináší svìtu Kristovo poselství pod znepokojující podobou lidských slabostí a høíchù. Co máme na to øíci? Jen žasnout, že sám Otec svìøil do lidských rukou svého jednorozeného Syna, když se stal èlovìkem. Bùh nám høíšným lidem tím vyjádøil dùvìru. A církev pokraèuje v jeho díle záchrany lidí a pøes nedokonalosti nás køesanù zùstává pro nì matkou i utìšitelkou. Což tato odvaha Boží lásky neboøí pøedstavy lidí o dokonalé církvi, která je omezena jen na úzký kruh vyvolených, a tak vpodstatì vydaná napospas jen lidským schopnostem? Právì tím, že církev jde vstøíc všem slabým a høíšným, mohou tito lidé skrze ni doufat v Boží milosrdenství a najít cestu k nápravì. Jak se však dívat na svìt, který je plný nespravedlnosti a zloby, na dìjiny naplnìné ukrutnostmi a bolestí? Na tolika místech svìta je pošlapávána dùstojnost a základní práva èlovìka. Proti tomu stojí pokorné mlèení ukøižovaného Krista, který se za všechny lidi obìtoval z lásky. On není na stranì mocných, ale slabých a ponižovaných. Stal se jedním z nás, aby žil a vytrpìl vše, co patøí k našemu lidství. Je skuteèným Emanuelem, Bohem s námi, který nepøišel lidi soudit, ale milovat je a zachránit. Není tato Boží bezmocnost mocnìjší než všechna síla mocných a zloba tyranù? Je zde však jiná nesnáz. Mùže nám pøipadat nemožné pøijmout za svùj Kristùv neslýchaný požadavek ztratit vlastní život, abychom byli zachránìni. Prostì nemáme odvahu z lásky ke Kristu riskovat všechno. Pøi pohledu na nároèné požadavky evangelia nesmíme však zapomínat, že Pán žádá po nás jen to, k èemu nám napøed dá sílu a milost. Vždy je Bohem plným nìhy a milosrdenství, který nabízí høíšníkovi milost odpuštìní a slabému sílu zaèít znovu. Kdo pochopí ten paradox víry, má jen jednu možnost: v hloubi duše uznat tíhu vin minulosti, prosit Otce o odpuštìní a úplnì se odevzdat jeho lásce. Svatý otec Jan Pavel II. nás na zaèátku nového milénia vyzval, abychom se pozornì zadívali do tváøe trpícího Krista, který pøi umírání vyprošoval odpuštìní svým katùm a naprosto se vydal do Otcových rukou. Díky ukøižovanému Kristu víme, že v každém lidském utrpení je pøítomen Bùh, který trpí s èlovìkem a svìøuje mu do rukou nesmírnou hodnotu utrpení, pøijatého z lásky. Kristus si pøivlastnil smrt, aby se lidem dostalo života, a lidské bolesti dal smysl, protože ji pøijal a vykoupil: a tímto smyslem je láska. To je osvobozující poselství o možnosti spásy, nabídnuté všem bez výjimky. Pokud tedy bude v našem srdci mocná touha po vnitøní oèistì a po novém životì s Kristem, najdeme v sobì odvahu vyznat Bohu slabost a høíšnost a pøijmeme od nìho milost k nápravì. Budeme podobni apoštolu Petrovi, který proléval slzy nad zapøením Krista, ale vzchopil se a s bázní mu vyznal lásku slovy: „Ano, Pane, ty víš, že tì miluji“ (Jan 21, 15). To je osvobozující moc Kristova utrpení a jeho smrti, která nás pøivádí k úžasnému setkání se Zmrtvýchvstalým! Pak zakusíme velikonoèní promìnu srdce a budeme mít v duši pravý pokoj, který tryská z Kristových oslavených ran. P. Josef Šic h Šich (A ut or je pr ezident em (Aut utor prezident ezidentem Arcidiecézní charity Olomouc)

Stalo se… l Koncem loòského roku byla založena dobr dobroovolná F Farní haritaa arní ccharit harit v Rožmitále pod Tø emšínem. Vìnuje se pomoci lidem v nouzi, huTøemšínem. manitární pomoci a provozu knihovny.

ec Jan P tìšil sv ou návštìv ou dìti v Denním st aciol Her Herec Pootmìšil po potìšil svou návštìvou stacionáø arní ccharity harity náøii polièské F Farní harity.. Pøijel si s nimi popovídat pøed charitativním koncertem chrámové hudby spojené s poezií a prózou, který se konal v polovinì ledna v kostele sv. Jakuba v Polièce. erpr eta Phillipa K arla Speat l Koncert blueso bluesovvého int interpr erpre Karla Speataa a jeho skupiny se uskuteènil 11. ledna v novì rekonstruované tìlocviènì vinaøic ké vìznice cidiecézní ccharit harit aha a byl urické vìznice. Uspoøádala ho Ar Arcidiecézní haritaa Pr Praha èen vìzòùm i personálu vìznice. arního spoleèenství l V mìsíci Tøíkrálové sbírky založili èleno èlenovvého ffarního v No výc h Hr adec h Oblastní ccharitu. haritu. Novýc vých Hradec adech orun si 20. ledna odvezli øedit l St Stoo tisíc kkorun editelé elé plzeòské Diecézní 1 v Brnì. Benefièní dar poa Mìstské charity z finále MISSIS 200 2001 slouží pro novì budovaný Domov pro matky s dìtmi v Klatovech. harit ámci kkampanì ampanì 30 dní l Oblastní ccharit haritaa Znojmo uspoøádala v únoru v rrámci or K oncert pø h vokálního kvinteta od sv. pr Koncert pøii svíèkác svíèkách proo nezisk neziskoový sekt sektor osla Køíže, besedu s MUDr MUDr.. Milenou Èernou a koncert Jar Jarosla oslavva Hutky Hutky.. eh uspoøádala na zaèátku února svùj hist oric ky pr vní l Charit Charitaa Zábø Zábøeh historic oricky první ples. Výtìžek 30 tisíc kkorun orun poslali Zábøežští na charitní konto pomoci Indii Indii. aco vník pol Na humanitární misi do Èeèensk Èeèenskaa odcestoval v únoru pr praco acovník obudìjo vic ké Diecézní ccharity harity Štìpán K aradny pr èeskobudìjo obudìjovic vické Kaproo upr uprcchlíky èesk van spolu s lékaøkou a charitní dobr at eø inou Langr dobroovolnicí K Kat ateø eøinou Langroovou. ogo yjo l Centrum pr proo dr drogo ogovvé závislosti Charity K Kyjo yjovv s místním domem áti K ar ásk kultury pøipravilo na zaèátku února koncert Sv Sváti Kar arásk áskaa s jeho kapelou P ozdr Pozdr ozdraavpámbu a výstavu obrazù Petra Èmelíka. h zorganizovala 10. února Mìstl V rámci Svìt Svìtoového dne nemocnýc nemocných h spojené se mší svatou ská ccharit harit tkání tìžce nemocnýc haritaa Plzeò se setkání nemocných a udílením svátostí nemocných a smíøení. edv edli žáci spec l Prvního bøezna pø pøedv edvedli speciálních škol z Karlových Varù iální péèe v Radošo vì pro potìchu pøedevším st aa Ústavu sociální Radošovì starýc h lidí z domova dùchodcù a karlo ské Charity divadelní pø edrých arlovvar arské pøedst opelk staavení P Popelk opelkaa. ela Charit enštát Dùm l V polovinì bøezna slavnostnì otevø vøela Charitaa Fr Frenštát sv sv.. Alžbìty pr proo matky s dìtmi dìtmi. Dùm požehnal ostravsko-opavský biskup František Lobkowicz. cidiecézní ccharitì l V Ar Arcidiecézní haritì Olomouc vrcholí pøípravy na vybudování hospice na Sv atém K opeèk u. Svatém Kopeèk opeèku.

Oèekáváme… o-opa vská Diecézní ccharit l Ostr Ostraavsk vsko-opa o-opavská harita, harit a, spoleènost Èlovìk v tísni 8. dubna v ostravském kinu Vesmír fila Telepace poøádají 17.-1 .-18. mový festival Jeden svìt. Kromì pøehlídky dokumentárních snímkù program zpestøí vystoupení dìtí z uprchlických táborù. ení Domo l Slavnostní otevø vøení Domovva pr proo senior senioryy a obèany s postižením v Boru u T ac ho 6 hodin za pøítomnosti Tac acho hovva se koná 10. kvìtna v 1 16 plzeòského biskupa Františka Radkovského.

3 Téma Dobrovolníci v roce 2001 „Dobrovolníci jsou odvážní lidé a jsou ochotní se za nìco postavit. Jsou ochotní zasvìtit své ruce, svou mysl a pøedevším svá srdce službì ostatním. Tím pøinášejí lidem nadìji a dodávají jim sílu k pøekonávání jejich slabostí. Odmìnou za to jim je vìdomí, že jejich èinnost má skuteèný význam. Jejich odvaha a odhodlání by mìly být pro nás pro všechny inspirací k èinùm.“ – tolik generální tajemník OSN Kofi Annan v projevu pøi zahájení Mezinárodního roku dobrovolníkù 5. prosince 2000.

storné místnosti mezi ramínky s peèlivì roztøídìnými mírnì opranými obleky postávají

lometrù vzdáleného Mšena. To všechno za zaplapánbùh, z lásky k bližnímu. „Zaèali jsme jezdit proto, že z okolí Bìlé se žádný dobrovolník nenašel. Zaèátky nebyly lehké, mnohokrát jsme padali na pusu, ale díky houževnatosti jsme šatník vybudovali,“ vzpomíná pan Beneš. „Jsou to pionýøi, vždy vedou šatník od roku 1993,“ øíká uznale o tandemu Beneš-Langerová pracovník litomìøické Diecézní charity Roman Striženec. Slovy chvály na adresu týmu ze Mšena nešetøí ani vedoucí organizaèního oddìlení pobytového støediska v Bìlé Jaroslava Charvátová: „Jsme nesmírnì spokojeni. Smekám pøed nimi, spousta lidí by to nedìlala.“ A proè to tedy dìlají? „Èlovìk si øíkal, že musí pomoci tìm, co utíkají. Døíve lidé v zahranièí pomáhali zase nám,“ zamýšlí se Bøetislav Beneš. „Mìla jsem onkologický nález a nevypadalo to vùbec dobøe,“ vysvìtluje paní Langerová. „Tak jsem si øíkala, že chci být ještì užiteèná druhým...“ Po letech námahy oba dobrovolníci v dùchodovém vìku „svùj šatník“ v Bìlé opouštìjí. „Trápí mne artróza a práce tady jí neprospívá,“ svìøuje se pan Beneš. „Do Vánoc pro nás z tábora jezdili domù, ale už pro nás nejezdí,“ doplòuje ho kolegynì. To prý ale neznamená, že oba složí ruce do klína! Sbírka obnošených šatù ve Mšenì a okolí pokraèuje. A šaty je tøeba vytøídit, složit, zabalit… „Šatníkovou“ štafetu v Bìlé pøebírá Farní charita Èeská Lípa. „Pan faráø u nás poøád vyzývá lidi, že láska k bližnímu by mìla více vyniknout...,“ pøemítá èeskolipská charitní dobrovolnice Marta Klouèková v bílém pracovním plášti. „Celý život jsem pracovala ve zdravotnictví mezi lidmi, a proto teï nechci jen sedìt, plést a háèkovat. Potøebuji být zamìstnaná a nìkomu pomáhat.“ Jenže uprchlíci bývají obèas náladoví, co s tím? „Já je mám docela ráda, i když nadávají.“

Být prospìšným z dobré vùle

dva kluci z Pakistánu, o kus dál vybírá rusky hovoøící maminka šatièky. Do místnosti pøicházejí další, u stolku pøedloží prùkaz a pustí se do hledání. Pan Bøetislav Beneš v bílém pracovním plášti zaznamenává jména do velkého linkovaného sešitu. Každý uprchlík totiž smí pøijít jen jednou za mìsíc nejvýš pro pìt vìcí. Aby se dostalo také na ostatní a haldy nafasovaného prádla nekonèily záhy v popelnici. „Když pøijedou noví uprchlíci, pouštíme je sem po deseti, aby si mohli vybrat,“ vysvìtluje pan Beneš. Bìženec Viktor v dlouhém kabátì ho právì bouølivì pøesvìdèuje, že ho Bøetislav Beneš a Ludmila Langerová, dobrovolníci z OCH Mšeno u Mìlníposlednì do návštìvka v táborovém šatníku. Foto Vojtìch Vlk ní knihy nìkdo poznaTáborový šatník menal omylem. Nic prý si nebral, rozohòuje Poèátkem bøezna se v lesích na Mladobolese rusky. Pan Beneš nakonec mávne rukou, slavsku ještì drží zmrzlý sníh. Nedaleko Bìlé Viktor se uklidní a vydává se mezi ramínka pod Bezdìzem probleskuje mezi jehliènany s ošacením. Za chvíli se loudá zpìt, nic zajíareál bývalých kasáren, které tu zbyly po mavého prý nenašel. Pánské boty a zimní sovìtské armádì. Vojáci odmašírovali, ale bundy jsou totiž úzkoprofilové zboží. lidský babylon zùstal. Z houfu lesních pane„Bìženci jsou èasto nervózní a agresivní, lákù obehnaných plotem vzniklo pobytové ale mají na to právo, pobyt v cizím prostøedí støedisko pro uprchlíky. je stresující,“ øíká smíølivì Benešova dlouhoV pøízemním stavení pøilepeném k bránì letá spolupracovnice Ludmila Langerová. je dnes živo. Charita vydává, tak jako každou Stejnì jako pan Beneš dojíždí týden co týstøedu, táborovým bìžencùm ošacení. V proden do tábora u Bìlé z bratru pìtadvacet ki-

Jan Oulík

Omluva redakce V èísle 4/2000 jsme na stranì 5 uveøejnili reportហo aktivitách Farní charity Roudnice nad Labem. Omlouváme se duchovnímu správci, pøípadnì dalším osobám, které se mohly závìreènou zmínkou: „Pøesto, po pìti letech usilovné práce, visí nad Roudnicí otazník. Dagmar Hatinová pro neshody s novým duchovním správcem s øeditelováním konè텓 cítit dotèeny. Redakce i vedení Arcidiecézní charity Praha považují roudnickou Farní charitu i nadále za prosperující zaøízení, o jehož práci budeme rádi informovat.

4 Téma

Pøijímat, naslouchat a doprovázet S Antoinem Sondagem o francouzských dobrovolnících

Øíká, že je úøedník – byrokrat. Že o dobti. Napøíklad v Paøíži se koná jednou týdnì prerovolnicích a jejich èinnosti jen pøednázentace Charity a nábor dobrovolníkù. Jejich ší. Pak na sebe prozradí, že je dobropráce je podporována i finanènì. Proplácíme vývolným spolupracovníkem Amnesty daje, cestovné, u dlouhodobì pùsobících dobroInternational. Antoine volníkù se také podílíme na soSondag ze Secours Caciálním nebo dùchodovém tholique Caritas France, pøipojištìní. který pøijel v únoru do Kdo jsou vaši charitní Èeské republiky, aby na dobrovolníci? semináøích seznámil chaKdybych mìl nakreslit ritní pracovníky s frankarikaturu typického charitcouzským modelem dobního dobrovolníka, byla by to rovolné práce. žena ze støedních vrstev ve Jakou roli zastávají vìku od 60 do 66 let. Jsou dobrovolníci v Caritas to pøedevším starší lidé, vìtFrance? šinou ženy. Ale musím øíci, Nemáme vlastní zaøízení – Antoine Sondag (vlevo) že jsou mezi nimi i studenti. školy, penziony pro seniory Foto Jiøí Kopáè Mladí se povolávají pro spenebo nemocnice. Neøídíme inciální aktivity. Napøíklad chostituce. O sociální a zdravotní pomoc se stará stát. dí do chudinských ètvrtí, pomáhají emigranProto Caritas France stojí pøedevším na dobrotùm, dìlají tzv. školní podporu. volnících. Máme sedm set profesionálních praV èem spoèívá „náplò práce“ francovníkù a sedmdesát dva tisíc dobrovolníkù. O nì couzského dobrovolníka? se staráme od náboru pøes vytváøení týmù až po Dobrovolníci dìlají tzv. pøíjem, naslouchají pravidelná sdílení zkušeností a hodnocení èinnosa doprovázejí. Doprovázení je terminus tech-

Zjistit pøesný poèet dobrovolníkù, pracujících ve Sdružení Èeská katolická charita, je prakticky nemožné. Pøestože øada farních Charit je postavena právì na lidech, kteøí obìtavì vìnují svùj èas a pohodlí pro pomoc druhým. Pøesná èísla vìtšinou nemají k dispozici ani diecézní Charity. Jitka Pišlová z Plznì odhaduje poèet „alespoò obèasných dobrovolníkù“ ve své diecézi na tøi sta. Stejný poèet ochotných pomáhá, podle odhadu diecézního øeditele Jiøího Stejskala, na Královéhradecku. „V celé diecézi máme asi 2000 dobrovolníkù,“ uvádí øeditel Arcidiecézní charity Olomouc Jindøich Suchánek s tím, že podrobnìjší údaje budou k dispozici po uzávìrkách výroèních zpráv letos v létì. „Obyèejnì uvádíme èíslo 500, ale jde o ten nejhrubší odhad,“ pøiznává Jaroslav Èernocký z Diecézní charity Brno. „K tomu je nutno pøipoèíst nárazové dobrovolníky pøi akcích, jako je Brnìnská cihla (asi 120), nebo Tøíkrálová sbírka (3300 koledníkù),“ pokraèuje Èernocký. Nicménì v létì by Bròáci mìli

Dobrovolníci v Charitì mít v ruce výsledky „prùzkumné akce“, z níž se dozvìdí nejen pøesná numera, ale i to, èemu se dobrovolníci vlastnì vìnují. Napøíklad v èeskobudìjovické diecézi dlouhodobì zdarma pomáhají kromì peèovatelù v dobrovolných Charitách také odborníci – právníci, lékaøi a uèitelé. Krátkodobì, tøeba pøi nakládání humanitární pomoci, vypomohou studenti vysokých a støedních škol. „Podle zkušeností Oblastní charity Opava jim dobrovolníci pøibývají tempem asi deset lidí za rok. Celkem jich mají 220, z toho 80 aktivních, a nosných sloupù pøes 30,“ sdìluje Jarmila Sýkorová z Ostravy. „Je ale nutné, aby byli dobøe motivováni a v jejich èele stál èlovìk, který se jim pravidelnì vìnuje.“ Ménì radostnou zkušenost má øeditelka Diecézní charity Èeské Budìjovice Michaela Èermáková: „Dobrovolníkù nepøibývá, jsme rádi, že si udržíme stávající.“ Pøíliv „nové krve“ si slibuje zejména od Tøíkrálové sbírky. „Letos pro dobro-

nicus, zahrnuje v podstatì práci sociálních pracovníkù. Pomáhají lidem v krizi, kteøí už nemají energii a sílu, uplatnit svá práva. Dobrovolnická práce však má své hranice. Uvedu to na pøíkladu: dobrovolník navštìvuje odsouzeného ve vìznici, hovoøí s ním, naslouchá mu, je s ním. Odsouzení bývají èasto narkomané a potøebují pomoc psychologickou nebo terapeutickou. Tu už mu ale dobrovolník nemùže poskytnout. Pomùže však tím, že najde potøebného specialistu a zprostøedkuje kontakt s odsouzeným. Jak už jsem se zmínil, doprovázení potøebných – to je hlavní èinnost dobrovolníka. Dá se pøedpokládat, že mezi vašimi dobrovolníky nejsou jen lidé vìøící... Jistì, všichni nejsou vìøící. Dobrovolník nemusí být ani katolíkem, ani vìøícím. Mìl by však dostat podrobné informace o tom, co Charita je, jaké je její poslání, na jakých myšlenkách a postojích staví. A také co se od nìj konkrétnì oèekává. Aby se mohl rozhodnout, zda to všechno chce respektovat, nebo radìji odejít jinam. Pt ala se -mik Ptala -mik--

volníky pøipravujeme program, vedení, koncert a nabídku pøednášek,“ vypoèítává øeditelka. Také Jaroslav Èernocký z Brna tvrdí, že dobrovolníkù bude pøibývat pouze, budou-li podporováni z dobrovolnických center, vznikajících pøi jednotlivých diecézích. „Vlna masového dobrovolnictví a zakládání farních Charit z poèátku 90. let dávno odeznìla,“ konstatuje Èernocký. „Charita se více soustøedila na profesionální zaøízení, a tak se nám dnes dobrovolníci hlásí víceménì náhodnì.“ Také podle královéhradeckého diecézního øeditele Jiøího Stejskala dobrovolníkù „nezadržitelnì ubývá a kohokoli získat je neskuteènì tìžké, ba nemožné“. Situace v dobrovolnictví je podle jeho slov dána silou farností, v nichž se projekt nachází, a typem projektu. „Napøíklad hospic v Èerveném Kostelci nemá s dobrovolníky problémy, má jich ke 150. Místní farnost je velmi silná a navíc popovídat si s tìžce nemocným lidi chytlo -jouu srdce.“

5 Téma Portrét: Muž s cejchem viny Zoran Iliè, který jako dobrovolník spolupracuje s èeskobudìjovickou Diecézní charitou, má malý krámek se šperky a indickým obleèením. Obèas v nìm prodává jeho žena, protože Zoran telefonuje a shání informace, které pomohou pracovníkùm Charity dopravit do Srbska humanitární pomoc. Zoran

tat obèanskou válku. Bylo mi líto a mìl jsem zároveò vztek, že se vraždìní úèastní i srbský národ. Bylo mi líto obìtí na všech stranách. Cítil jsem vinu a stydìl se za svùj národ.“ Setkání s uprchlíky „Možná je to moje ostuda, ale s uprchlíky jsem se setkal teprve podruhé,“ pøiznává Zoran, který v uprchlických táborech tlumoèí pracovníkùm èeskobudìjovické Diecézní charity. „Pøed šesti lety, když tihle lidé utíkali ze Srbské Krajiny, procházeli naším mìstem. Když mi potom umøela babièka a zùstal po ní prázdný dùm, naši tam nìkteré z nich ubytovali. Sestra bydlí na Dobrovolník Zoran Iliè (na snímku vpravo) pøi nakládce humanitární pomovesnici, jenže teï má ci do Kosovské Mitrovice Foto autor s mužem odejít do mìsta. Jakmile odeIliè vyslanou pomoc nìkdy doprovází jdou, nastìhují tam uprchlíky z Kosova a Mena místo urèení jako znalec místních tohije, z mìsta Peè. Nevìøím v kolektivní vinu, pomìrù a tlumoèník. Øíká, že kdyby neale cítil jsem na sobì cejch, že jsem pøíslušpomáhal lidem, kteøí šest let bydlí v neníkem národa, který se této špinavé války dùstojných podmínkách uprchlických úèastní.“ táborù, musel by se stydìt. Se zástupci Charity projíždìl jednotliŠestatøicetiletý Zoran Iliè odešel ze Srbvé tábory na okraji srbského mìsta Èaska poèátkem 90. let, protože se nemohl èak a nemohl uvìøit tomu, v jakých podsmíøit s tím, co se v jeho zemi dìje. „Na rozmínkách uprchlíci žijí. „Myslel jsem, že poutané obèanské válce nese vinu mùj srbtolik let po válce se Západ zasadil o to, ský národ, nesou ji ale i jiné národy,“ øíká aby se mohli vrátit domù a zaèali žít jako smutnì. „Tyhle války zavinily pøedstavitelé jedlidé. Pokud dovolil vyhnání Srbù ze Srbnotlivých zemí, ale také zájmy svìtových velské Krajiny, mìl by se také postarat o jemocí. Nejjednodušším zpùsobem je rozpoujich návrat. Z domovù muselo odejít na

250 tisíc lidí. Jakou má tedy tenhle mír hodnotu?“ Zoran tvrdí, že na jeho rozhodnutí pomáhat srbským obìtem obèanských válek mìlo vliv bombardování Srbska na jaøe 1999. „Pøišlo mi to jako veliká nespravedlnost vùèi lidem, kteøí nic neprovedli. Nechápal jsem, proè za zloèiny srbských teroristù v Kosovu, které odsuzuji stejnì jako každý normální èlovìk, musejí pykat lidé ve mìstech jako Novi Sad, Subotica nebo Niš. Zoran Iliè cítil potøebu nìco rychle dìlat, a takových lidí bylo v Èeských Budìjovicích víc. Na pøelomu roku 1999 a 2000 byla vyhlášena sbírka na pomoc Srbsku. Jeho žena šla pøijímat, tøídit a balit vìci, on se nabídl jako tlumoèník a znalec místních pomìrù. Za mìsíc odjíždìla první zásilka pomoci do Srbska, èást potravin dorazila i do dìtské nemocnice v Kosovské Mitrovici. Èekání na vladyku Zoran se nespokojil jen s organizováním zásilek do Srbska. Loni v létì se podílel na prázdninovém pobytu v Èechách nìkolika desítek srbských dìtí, pøevážnì z uprchlických táborù kolem mìsta Èaèak. Na podzim pøijelo do Budìjovic srbské mládežnické divadlo. Letos na jaøe se zapojil do organizování návštìvy vladyky Artemije, raško-prizrenského biskupa, pravoslavného duchovního vùdce kosovsko-metohijských Srbù. „Pøijede do Èeské republiky v polovinì bøezna, a pùjde o první historickou návštìvu,“ tìší se na setkání s duchovní autoritou. „Na pár hodin se zastaví i v Èeských Budìjovicích, aby podìkoval pracovníkùm zdejší Charity. Za to, že pomáhají všem trpícím lidem bez rozdílu národnosti a víry.“ Radek Gális

Každý z nás je nìkdy dobrovolníkem „Být dobrovolníkem znamená vìnovat nezištnì a ve svém volném èase svùj um a energii ve prospìch ostatních lidí. Dobrovolník mùže být každý, at je jeho profese jakákoli,“ toto heslo si vytkla organizace Hestia-Národní dobrovolnické centrum. Jiøího Tošnera, zástupce øeditelky této organizace, jsme se zeptali, jak je možno dobrovolníka definovat? Tìžko se hledá hranice mezi pomocí pøíbuzným èi sousedùm nebo cizím kolemjdou-

cím, kterým nabídneme pomoc, a dobrovolnou prací pro školu èi sportovní klub. Pro dobrovolnou èinnost zamìøenou pøevážnì na rodinu, pøíbuzenstvo a sousedy mùžeme použít termín obèanská výpomoc výpomoc. Pro dobrovolnou èinnost realizovanou obvykle v rámci komunity vytvoøené v obci, okolo fary, sportovního klubu apod. používáme termín dobr dobroovolnictví vzájemnì pr ospìšné prospìšné ospìšné. Hranice mezi vzájemným a veøejným dobrovolnictvím jsou èasto neostré. Obì formy dobrovolné pomoci se vyznaèují znaky jako je spontánnost a neèe-

kání odmìny. Motivací bývá pøedpoklad: „Dnes já tobì, zítra ty mnì.“ Dobrovolnictví, kterým se zabýváme v dobejnì rovolnickém centru, oznaèujeme jako veø eøejnì pr ospìšné dobr prospìšné dobroovolnictví olnictví. Role dobrovolníka je vymezena tak, aby pøíjemce dobrovolné pomoci se na ní mohl v dohodnutém rámci spolehnout. Proto partnerem dobrovolníka je obvykle organizace, která mu nabídne pøíležitosti k dobrovolné èinnosti. Dobr Dobroovolnictví v tomto smyslu je vìdomá, svobodnì zvolená èinnost ve prospìch druhých, kterou poskytují obèa-

6 Téma né bezplatnì. Dobrovolník dává èást svého èasu, energie a schopností ve prospìch èinnosti, která je èasovì i obsahovì vymezena. Dobrovolnictví je profesionálnì organizováno, aniž by ztratilo svoji spontaneitu. Je pravidelným a spolehlivým zdrojem pomoci pro orga-

do jisté míry potøebné) mùže ubrat dobrovolníkùm na jejich spontaneitì a chuti pomáhat. Je u nás dobr at ek dobroovolníkù dost dostat atek ek,, nebo jsou spíš „vzácným kkoø oø ením“? oøením“? Zajímavé je pozorovat v nìkterých menších a pøehledných regionech (napø. Kromìøíž, Ústí nad Labem), kde již naše Hestia-Národní dobrovolnické centrum nabízí programy pro dobrovolnické progranezamìstnané absolventy škol, studenty i dospìlé. Mohou my nìkolik let bìží, kde ve volném èase dìlat spoleènost nemocným dìtem nebo vznikla partnerská dobdlouhodobì nemocným ve ètyøech vybraných nemocnicích. rovolnická centra, že se Jiní najdou uplatnìní v Programu Pìt P vìnovanému dìtem, názor veøejnosti pomakteré nemají dostatek pøátelských vztahù s vrstevníky. lu mìní. Stále ale i zde HESTIA-NDC nabízí také kontakt na více než 80 organizací jsou nositeli dobrov Praze spolupracujících s dobrovolníky. Další kontakty nabívolnictví pøevážnì stuzejí regionální dobrovolnická centra. Pro neziskové organidenti.. Ti se rozcházejí zace organizuje výcvik koordinátorù dobrovolníkù. ze škol a fakult mezi lidi a pøedávají zkušenosti dál. Jak vnímá dobr eø ejnost? nizaci, která s dobrovolníky spolupracuje a zádobroovolníky èeská vveø eøejnost? roveò zdrojem nových zkušeností, zážitkù i pøíZ našich zkušeností vyplývá jistý ostych ležitostí pro osobní rùst dobrovolníkù. pøed nezištnou pomocí jiným, snad je to Èeská rrepublik epublik epublikaa dosud nemá žádnou ještì pozùstatek socialistického dobrovol„dobr „dobroovolnic olnickkou“ legislativu. V jakém stádiu nì povinného kolektivismu. Objevují se je pø ípr ona a na jakýc h principec h pøípr ípraava zák zákona jakých principech i názory, že dobrovolníci musí mít až fanabude st staavìn? tickou víru èi oddanost, jinak že dobrovolPøedpokládáme, že letošní Mezinárodní rok nictví není pro „bìžné“ obèany. Na druhé dobrovolnictví, vyhlášený Valným shromáždìstranì dobroèinnost, do které poèítáme ním OSN, využijeme k rozhovorùm s poslanci, dobrovolnictví i dárcovství, byla vždy i v èessenátory i zástupci médií a že se nám podaøí ké kotlinì obvyklá. Považujeme ji za jednu alespoò iniciovat poèátky legislativního procez dùležitých obèanských ctností, které v nasu dobrovolnictví. Na druhé stranì je zde nešem svìtì mají (bez ohledu na to, zda jsme bezpeèí, že pøílišné svázání právy a povinnostvìøící èi ne) koøeny v køesanské morálce. -joumi (které jinak samozøejmì dnes chybìjí a jsou Anièka se dvìma kartotékami Zatímco diecézní Charity poèty dobrovolníkù odhadují, v Mìstské charitì v Plzni mají jasno. „Máme jich asi 82,“ øíká koordinátorka dobrovolné pomoci Anna Srbová. Padesát až šedesát jich pomáhá stále, asi ètvrtina se každý rok obmìòuje. „Nìkteré z tìch lidí jsem sama oslovila, jiní oslovili mne,“ prozrazuje náborovou strategii. Lidem v kostele nabízí práci v šatníku, píše do farního vìstníku, a když je nejhùø, vždycky prý pomùže nìkdo z bývalých spolupracovníkù ze Škodovky. Loni dokonce prostøednictvím Plzeòského deníku nabídli absolventùm škol, že u nich mohou získat potvrzení o praxi. „Pøišlo jich patnáct, z toho tøi zùstali. Jedna z nich pak získala místo au-pair u postižených v Anglii,“ øíká Anna Srbová. Paní Srbová má dvì kartotéky: lidí, kteøí pomoc nabízejí, a tìch, kdo ji potøebují. Zatím se jí prý nedaøí databáze skloubit tak, aby

v každou hodinu nastala ideální rovnováha mezi obìma tábory. K lístkovnicím pøišla takto: pøed lety Charita rozdala v kostele letáèky a vìøící si mohli vybrat, zda ji chtìjí podpoøit finanènì, vlastní pomocí nebo se za ni modlit. „I to je tøeba,“ øíká ke tøetí možnosti Anna Srbová. „Køestanství neznamená jen nehøešit. Víra bez skutkù je mrtvá.“ A musí jít v pøípadì dobrovolníkù vždy jen o vìøící? „Ti lidé musí mít pøedevším dobré lidské vlastnosti, pak mohou pomáhat druhým.“ Nicménì nìco o atmosféøe napovídá fakt, že tøi z jejích dobrovolníkù se letos pøipravují ke køtu. Jednou do roka poøádají v Plzni pro dobrovolníky setkání. Letos se tam sešli osobní asistenti, dopisovatelé vìzòùm, návštìvní služba u nemocných, pomocníci ze šatníkù i tøíkráloví koledníci. Od devatenáctiletých studentek až po osmdesátiletou paní, která píše dopisy odsouzenému. -jou-

Tøíkrálová sbírka a Pomoc Indii, co mají spoleèného? U obou akcí pøispívali štìdøí dárci na nové sbírkové konto svaté Anežky. Nové èíslo úètu je nyní snadno zapamatovatelné: 101 101 7777 /5500 a je založeno u Raif Raif-aha 1. feisenbank Pr Praha Na úètu, pojmenovaném po patronce Charity, svaté Anežce Èeské, jsou shromažïovány prostøedky od dárcù k financování zdravotnických a sociálních projektù na území ÈR a humanitárních zásilek do zahranièí. Každý typ služby má vlastní variabilní symbol (VS). Napøíklad ze sbírky Pomoc Indii (VS 107) již byla letos do této zemì postižené zemìtøesením poskytnuta pomoc ve výši pùl milionu korun a uhrazena pøeprava velké zásilky lékù, které Charita získala darem od výrobce. Z prostøedkù, vybraných pøi letošní Tøíkrálové sbírce, budou podpoøeny projekty pro seniory, matky s dìtmi v tísni, bezdomovce a další potøebné v místech, kde byly peníze vykoledovány. O využití prostøedkù z jednotlivých fondù na konkrétní projekty rozhoduje rada charitních øeditelù. Využití zveøejòuje Sdružení Èeská katolická charita prostøednictvím médií a ve své výroèní zprávì. Jak pomáhalo „staré“ konto Z pùvodního, „starého“ konta svaté Anežky u Komerèní banky bylo podpoøeno napøíklad zøízení nové charitní ošetøovatelské služby v Hradci Králové, domovy pokojného stáøí v Pravìtínì u Vimperka a v Boru u Tachova, azylový Dùm sv. Františka v Ostravì, chránìné dílny v Opavì, domov pro matky s dìtmi v tísni ve Valašském Meziøíèí, Otrokovicích, Uherském Brodì a v Liberci, stacionáø Domino pro psychicky postižené v Èeských Budìjovicích, dùm Fatima v Praze-Tøeboradicích èi denní stacionáø pro seniory ve Støíbøe. „Svatá Anežka“ pomáhala ze „svého“ sbírkového konta díky štìdrosti dárcù i v zahranièí. Pøipomeòme pomoc uprchlíkùm z Kosova, lidem postiženým zemìtøesením v Turecku èi hurikánem Mitch v Hondurasu a Nikaragui. Dary zaslané na „staré“ konto svaté Anežky u Komerèní banky budou dále využívány k podpoøe charitního díla. Pøesto doporuèujeme dárcùm, aby své dary zasílali na konto nové, protože na nì se váže nové povolení ministerstva vnitra ke sbírkové èinnosti. Pøedtištìnou poštovní poukázku typu A rádi na požádání zašleme.

7 Aktualita Podìkujme všem Za každý dar zaslaný složenkou s èitelnou adresou Charita zasílá písemné podìkování dárci. U bankovních pøevodù je nutné o potvrzení daru telefonicky požádat, z èísla bankovního konta dárce totiž není možné zjistit, kdo dar poslal. Potvrzení o daru je možno užít k odeètení darované èástky z daòového základu. Bližší informace poskytne Sdružení Èeská katolická charita, Vladislavova 12, 110 00 Praha 1, telefon 02/96 24 33 30, e-mail: sekretariá[email protected]. Aktuální informace o naší èinnosti najdete na adrese: -jouwww.charita.cz.

lení, pomoc domácnostem, pøímá finanèní pomoc na obnovu domácností, telefonní linky pomoci. VS 90 7 – Pomoc pø ho vì dìtí pø edšk ol907 pøii výc výcho hovì pøedšk edškolního a šk olního vìk u školního vìku Pøíspìvky na pobyt v pøedškolních a školních

AIDS, sexuální a rodinné výchovy, sociální a obèanské poradenství. VS 9 11 – Pomoc pø ozv oji a zvyšo 91 pøii rrozv ozvoji zvyšovvání životní úr yv at elstv e èeské úroovnì ob obyv yvat atelstv elstvaa a podpoø podpoøe rodiny Pomoc ve formì jednorázových èi pravidelných finanèních pøíspìvkù pro sociálnì slabší a potøebné vèetnì finanèní èi materiální podpory pøi výchovì a studiu mladých (ze sociálnì slabých rodin) na støedních a vysokých školách. VS 9 12 – Pomoc zájmo vým a vvee91 zájmovým øejnì pr ospìšným or ganizacím prospìšným organizacím Forma: jednorázové èi pravidelné pøíspìvky. VS 9 13 – Pomoc pø ozv oji kkulturníc ulturníc h akti91 pøii rrozv ozvoji ulturních vit obèanù s postižením Zøizování a provoz tvùrèích dílen. Arteterapie, muzikoterapie. Rozvoj umìleckých a výtvarných dovedností spoluobèanù s postižením. VS 9 14 – Pomoc dr ogo vì závislým 91 drogo ogovì Poradenská èinnost a provoz kontaktních a nízkoprahových center a resocializaèních zaøízení. VS 900 – Podpor odporaa èinnosti Charity obecnì Podpora èinnosti Sdružení Èeská katolická charita bez specifického rozlišení, vèetnì všech výše uvedených aktivit. Humanitární pomoc lidem v nouzi v zahranièí VS 100 – Bìlorusko VS 101 – Rumunsko VS 102 – Bosna a Hercegovina VS 103 – Somálsko VS 1 04 – Ukr ajina – pomoc po zápla h, 104 Ukrajina záplavvác ách, po tr potr traavino vinovvá pomoc a ošacení VS 105 – Rwanda VS 106 – Súdán VS 107 – Indická republika – pomoc obìtem zemìtøesení VS 108 – Albánie VS 109 – SR Jugoslávie (Kosovo) – rekonstrukce obydlí, podpora malého podnikání, potravinová pomoc VS 110 – Uganda VS 111 – Bulharsko VS 112 – Severní Korea VS 113 – Chorvatsko VS 115 – Indonésie VS 116 – Honduras VS 117 – Nikaragua VS 120 – Tchaj-wan VS 122 – Kolumbie VS 125 – Moldávie VS 1 26 – Ruská ffeder eder ace (Èeèensk o) – dìt126 ederace (Èeèensko) ský domo ozném, po tr domovv pr proo sir sirootky v Gr Grozném, potr traavinová pomoc

Svatá Anežka má nové konto

K ont o sv onto sv.. Anežky Anežky:: 101 101 7777/5500 u Raiffeisenbank, Praha 1 Prostøednictvím variabilních symbolù (VS) je možno podpoøit druh pomoci: Pomoc poskytovaná na území ÈR 1 – Pomoc seniorùm VS 90 901 Domácí péèe – charitní ošetøovatelská a peèovatelská služba, domovy pokojného stáøí. Charitní domovy øeholnic – domovy dùchodcù pro øeholnice a duchovní. VS 902 – Pomoc lidem bez domo domovva Poskytování útoèištì v pøípadì akutní nouze po ztrátì støechy nad hlavou, zajištìní základní hygieny, nutné stravy, obleèení, vyprání prádla se snahou systematické pomoci k návratu do normálního života. VS 903 – Pomoc upr uprcchlíkùm a lidem postiženým vváleèným áleèným kkonflikt onflikt em onfliktem Poradenské služby a asistence uprchlíkùm a migrantùm, pøípadná materiální pomoc. VS 904 – Pomoc vìzòùm a lidem pr opuštìpropuštìným z výk onu tr estu výkonu trestu Pravidelné návštìvy, zasílání balíèkù, udržování kontaktu se svìtem venku, pomoc pøi zaèleòování do spoleènosti – resocializaèní programy (ubytování, ošacení, kapesné, hledání zamìstnání, postpenitenciární péèe). VS 905 – Domo vy pr Domovy proo matky v tísni Pomoc ve formì doèasného útoèištì ženám s dìtmi v obtížných rodinných situacích a mladým dívkám, které si musejí poradit s nechtìným tìhotenstvím. VS 906 – Pomoc lidem postiženým pø írírododpøír ními kkat at astr of ami atastr astrof ofami Okamžitá primární pomoc: shromáždìní a distribuce základní potravinové, hygienické a materiální pomoci, odstraòování následkù katastrofy. Následná pomoc: obnova byd-

zaøízeních a na èinnost v zájmových organizacích u dìtí ze sociálnì slabších vrstev. Provozování zaøízení pro sociálnì handicapované dìti pøedškolního vìku (Romové, Vietnamci atd.). Provozování zaøízení pro mimoškolní aktivity dìtí a mládeže a nízkoprahové kluby pro ohrožené skupiny dìtí a mládeže v rámci prevence kriminality a drogové závislosti.

„Staré“ konto pomáhá také uprchlíkùm. Foto Jiøí Kopáè

VS 908 – Pomoc zdr zdraavotnì postiženým Ve støediscích pro zdravotnì postižené tvorba prostøedí pøizpùsobeného jejich možnostem. Provozování chránìných bydlení, dílen, stacionáøù, vytváøení pracovních pøíležitostí pro handicapované obèany, rehabilitaèní støediska s individuální a skupinovou sociální a zdravotní terapií. VS 909 – Pomoc tìžce nemocným Hospicová péèe = pomoc pacientùm, které nemoc vážnì ohrožuje na životì. VS 9 10 – Charitní por adny 91 poradny Poradenská služba v problematice drog,

8 Událost Tøíkráloví koledníci poprvé koledovali po celé republice Námìstí v Dobøíši, první sobota v novém roce. „Dìkuji, já nic nechci. Co to je? Cukr? Tak to jo, hihihi“ nebo „Co je to hezkého, cukr?,“ ptají se lidé pøekvapenì trojice dívek v bílých hábitech, postávajících pøed Penny Marketem, nejfrekventovanìjším místem tohoto podbrdského mìsta. Je krátce pøed polednem, dívky s papírovými korunami na hlavách nabízejí z ošatky kolemjdoucím cukøíky, vánoèní cukroví od místních babièek a kapesní kalendáøe. Kašpar, Melichar i od sazí umounìný Baltazar, jinak studentky místního gymnázia Katka, Tereza a Petra neú-

ale pro potøeby bližních v nouzi. Z povìøení Èeské biskupské konference uspoøádala letos Charita poprvé na celém území Èeské republiky Tøíkrálovou sbírku. Koledníci, pøevleèení za tøi krále, v doprovodu dospìlého zvonili u domovních dveøí

Sbírka skonèila, nebo postávali v ulicích èi na námìstích. Do plexisklových kasièek oznaèených èíslem a charitním logem sbírali peníze na podporu

„Tøem králùm“ v olomoucké arcidiecézi požehnal arcibiskup olomoucký Jan Graubner

navnì oslovují kolemjdoucí: „Dobrý den, nechcete nám pøispìt na charitativní úèely?“ A nastavují pokladnièku. Lidé, nìkdy i s pøekvapenými dìtmi se zastavují, dìkují za dárky a hledají po kapsách mince èi bankovky. Podobných skupinek vyrukovalo poèátkem letošního ledna po Èechách, Moravì a Slezsku pøes pìt tisíc sedm set. Drobotina, dítka školou povinná, studenti, uèni, skauti, ministranti i dospìláci, babièky a dìdeèkové nacvièili koledy, oblékli královské pláštì, nasadili papírové koruny a vyrazili s drobnými dárky do terénu. Koledovat nešli pro sebe,

KA PRO CHARITU. Turisté se nechávají s dìtskými králi fotografovat, pokladnièka se plní mincemi. Kdo by odolal té odzbrojující roztomilosti? Tvùrèím zpùsobem pøistoupili ke sbírce v Plzni. Po námìstí tu „vodili“ své erbovní zví-

charitních projektù, urèené pøedevším na pomoc seniorùm, matkám s dìtmi v tísni èi bezdomovcùm. Menší èást penìz poputuje jako humanitární pomoc také do zahranièí, pøedevším do Kosova a do Èeèenska. Srdeènì a vøele „Pùsobíme na všechny smysly,“ øíká s úsmìvem faráø Jiøí Pecka, provázející po pražském Staromìstském námìstí tøi svìøence v krajkovaných ministrantských rochetách, mávajících kouøícím kadidlem a bimbajících mosazným zvoncem. Faráø v èerném parkeru opírá o rameno štangli s cedulí SBÍR-

øe, z pøekližky vyøezaného velblouda. V sobotu na Tøi krále pak s døevìným sudokopytníkem drandili mìstem na alegorickém voze. V Karlových Varech uspoøádali dokonce po mìstì jízdu v koèárech. Pøi trachtaci nechybìli ani krajský hejtman, primátor mìsta a plzeòský biskup. V Mariánských Lázních zase ušetøili na líèidle pro Baltazara, když do koledování zapojili africké studenty z jazykové pøípravky. V Ostravì koledoval v poèetné družinì vedené charitním diecézním øeditelem Jiøím Hoøínkem iniciátor Vesnièky soužití, indický uèitel Kumar Vishwanathan. „Lidé nás pøijali radostnì a vøele, byli mile pøekvapeni,“ shrnuje své pocity kolednice Zdena, která pomáhala se sbírkou ve støedoèeském Mìlníku. Podobnì hodnotí prùbìh sbírky Foto Jiøí Kopáè všichni, kdo se pøes poèáteèní rozpaky osmìlili a s koledou na rtech vyšli do ulic. Ojedinìlé výkøiky nerudných spoluobèanù typu „jsme národem žebrákù“ nebo „a vám dají poslanci“ byly vzácnými výjimkami potvrzujícími pravidlo. Drtivé vìtšinì národa se charitní vzkøíšení starých tradic líbilo a spíš oslovené zajímalo, kam peníze pùjdou a zda jsou vùbec koledníci praví. Jestli patøí ke sbírce, o které èetli v novinách, nebo ji zahlédli v televizním reklamním spotu. „Jste to vy z té televize?,“ poptávali se sem-tam opatrnì. K rozptýlení pochybností staèilo ukázat kolednický prùkaz a øádnì zapeèetìnou pokladnièku s razítkem místního úøadu.

9 Událost S médii v zádech V kampani, která sbírku provázela, pomohli mediální partneøi. Televize Nova celkem dvaadvacetkrát odvysílala reklamní spot, Lidové noviny otiskly pìt pùlstránkových inzerátù a redakèní èlánky, vstøíc vyšly i Katolický týdeník, Magazín AD, týdeník Vlasta a Radio Proglas. Také ostatní noviny a èa-

„Tam, kde došlo k souhøe církve, tj. místního faráøe a vedení místní Charity, byly výsledky vždy vynikající,“ zhodnotil sbírku generální sekretáø Sdružení Èeská katolická charita Jaroslav Kopøiva. „Pøes poèáteèní tìžkosti – akci podobného rozsahu dosud Charita nikdy nepoøádala – považujeme Tøíkrálovou sbírkou za velmi úspìšnou,“ øekl. Také Ma-

a žije sbírka! sopisy, rozhlasové i televizní stanice, zejména v regionech, si rozhodnì nenechaly ujít kluky a holky pøevleèené za tøi „mudrce z východu“. Kdo sledoval média, o sbírce se dozvìdìl. Do domácností, kam se koledníci nedostali, doruèila Èeská pošta pøedtištìné složenky.

rek Navrátil, diecézní koordinátor v Arcidiecéní charitì Olomouc, kde sbírka probìhla poprvé již loni, považuje její letošní prùbìh za podaøený. „Potìšilo nás, že veøejnost pøijala styl práce Charity a podpoøila její èinnost. Oproti loòsku se zdvojnásobil poèet koledníkù i penìz,“ øíká.

Všechny vykoledované peníze byly zaslány na centrální konto 101 101 7777/5500 u Raiffeisenbank Praha 1, variabilní symbol 777. Odtud budou, po odeètení režijních nákladù, rozdìleny podle pøedem dohodnutého klíèe. Nejménì polovina financí se vrátí do míst, kde byly vykoledovány, na podporu místních projektù. Na Olomoucku pùjdou podle koordinátora Marka Navrátila zejména na podporu sociálnì slabých rodin, na rozvoj charitních provozù, ale i na rozjezd nových. Na Plzeòsku budou podle diecézní koordinátorky Marie Suché peníze rozdìleny pøedevším pro domovy pokojného stáøí a stacionáøe, zkrátka nepøijdou ani domovy pro matky s dìtmi v tísni. O využití penìz v diecézích rozhodují Tøíkrálové komise. V olomoucké arcidiecézi napøíklad probìhne uzávìrka projektù až v kvìtnu. Seznam schválených projektù umístí Olomouètí na Internet (www.acho.caritas.cz). Celkové vyúètování sbírky bude ukonèeno a zveøejnìno v tisku letos v èervnu. Z prostøedkù Tøíkrálové sbírky Charita již letos pomohla lidem v Salvadoru a v Indii, které postihlo zemìtøesení. Celkový výnos z pokladnièek èiní 23,5 milionu korun. Koncem února a zbytek penìz bìhem dubna byl podle schváleného klíèe rozeslán jednotlivým diecézím. Celkový výnos sbírky (pokladnièky a složenky) èiní 31,826.853 Kè.

Diecéze

Kolednice v Dobøíši

Foto autor

Celostátní výnos sbírky ve výši témìø dvaatøiceti milionù korun ostatnì hovoøí za vše. Neménì dùležité ovšem je, že se podaøilo získat a podchytit ve farnostech øadu vìøících a sympatizujících lidí a také dìtí. Mnoha lidem Tøíkrálové koledování jaksi mimodìk pøedstavilo práci Charity. „Z tìchto dùvodù jsme pøipraveni sbírku v pøíštím roce zopakovat,“ uzavøel Jaroslav Kopøiva. Jan Oulík

P. S.: A jaké ovoce pøineslo koledování v Dobøíši? V mìstì samém vykoledovalo šest skupinek témìø tøicet tisíc korun, v devíti pøifaøených obcích dalších padesát tisíc. Peníze vìnují na dostavbu dobøíšského Pastoraèního centra, kde bude sídlit také Farní charita.

Poèet obyvatel [tis.] (v r. 1997)

Poèet vìøících [tis.] (v r. 1997)

Poèet skupinek koledníkù

Celkový výnos pokladnièek [v Kè]

1 400

750

1 040

4 352 241,00

845

400

176

755 357,40

Hradec Králové

1 300

470

850

3 066 696,10

Litomìøice

1 400

280

100

357 655,00

Olomouc

1 400

750

2 098

8 284 367,00

Ostrava-Opava

1 370

600

910

4 394 550,90

Plzeò

800

242

298

1 171 653,90

Praha

2 100

604

250

1 121 080,90

10 615

4 096

5 722

23 503 602,20

Brno Èeské Budìjovice

Celkem

10 Tøi otázky pro… Jitku Nedomlelovou, vítìzku soutìže Sestra roku 2000 Na zaèátku února byly v Praze pøedádu a chtìla si také pøivydìlat. Díky paní Retíchací obtíže a køeèe. Péèe o nìj byla znaènì ny ceny soutìže Sestra roku 2000, kové jsem poznávala práci zdravotní sestry vyèerpávajícící, a tak jsem docházela za makterou pøipravily èasopis Sestra a jeho v terénu, která byla jiná než práce na dìtminkou, abych jí pomohla pøi koupání, rehavydavatelé Strategie ském oddìlení v nemocnici. Lidé, bilitaci, nebo jen tak pohlídat, povzbudit. a MONA Praha. V kateza nimiž jsme docházeli, byli vìtšiJsem dìtská sestra, a pøipadalo mi zvláštní gorii „sestra v sociální nou staøí, tìžce nemocní, osamìlí nìkomu nepomoci, když mohu. Nejradìji péèi“ zvítìzila pìtaa my sestøièky jsme byly mnohdy jsem mìla chvíle, když jsem Mariánka mohla dvacetiletá Jitka Nedojediné, kdo je pøišel umýt, pøevádržet v náruèí, on byl právì bez potíží a díval mlelová z Tøebovìtic, zat jim ránu, zkrátka kdo jim pøinese na mì krásnýma hnìdýma oèima. Když studentka 5. roèníku sl trochu radosti, svìtla a lidského se nìkdy usmál, byl to pro mì dar. Dal mi Lékaøské fakulty UK tepla. Práce mì zaèala naplòovat, poznat mnoho vìcí a jsem mu za to vdìèná. v Hradci Králové, jinak nacházela jsem v ní smysl. Byl to Také jeho mamince, která mi ukázala, co znataké zdravotní sestra druh „odpoèinku“, který mi pomámená mít opravdu nìkoho rád. Charitní ošetøovatelské hal zvládat první roky studia. PraJaký pocit jste mìla, když jste se doslužby královéhradecké zvìdìla, že jste vítìzkou zmiòované Foto: ar chiv cuji jen na èásteèný úvazek a nyní arc Mìstské charity. to beru jako velmi dobrý „doplnìk“ soutìže? Není zase tak obvyklé, aby se mestudia, kdy mohu urèité teoretické poznatky V okamžiku, kdy zaznìlo mé jméno a já se dièka se vìnovala profesionálnì práci uplatnit v praxi. Myslím, že každému studenmìla stát nositelkou titulu Sestra roku 2000 v Charitì. Co vás k ní pøivedlo? tovi naší fakulty by taková praxe prospìla. v sociální péèi, jsem to vùbec neèekala. Byl K práci v Charitì mì pøivedla paní Marie Ocenìní jste získala mimo jiné za to pro mì docela velký šok. Pøedstavovala Retíková, bývalá vrchní sestra a zakladatelobìtavou pomoc rodinì s postiženým jsem si totiž, že takové ocenìní dostává sestka Charitní ošetøovatelské a peèovatelské dítìtem pøi denním studiu. Mùžete tuto ra, která toho v životì hodnì dokázala – velslužby v Hradci. Hledala zdravotní sestru na službu pøiblížit? ká osobnost. Já si pøipadala velmi mladá, že výpomoc v dobì prázdnin. Byla jsem studentMariánek byl krásný chlapeèek. Narodil se jsem toho za tìch šest let ve zdravotnictví kou 1. roèníku lékaøské fakulty. Zaèalo se mi ale pøedèasnì. Byl tìžce psychomotoricky zatím tolik nedokázala. -mik -mik-„stýskat“ po pacientech, hledala jsem brigáretardován, nemohl se hýbat, mìl èasté dý-

Doporuèujeme Novinky z nakladatelství Portál l Iva Švarcová: Mentální retardace Dìti, mládež i dospìlí s mentálním postižením pøedstavují mezi postiženými jednu z nejpoèetnìjších skupin, a pøesto se toho o nich ví pomìrnì málo. Pøedstavy „normálních“ lidí o mentálnì postižených bývají opøedeny nejasnostmi, záhadami, pøedsudky i obavami. Pomìrnì èasto se dosud mùžeme setkat dokonce i s radou, aby rodièe postižené dítì radìji „dali do ústavu“. Práce shrnuje základní informace o mentálním postižení a pøedstavuje nové trendy v oblasti péèe a vzdìlávání s pøihlédnutím ke specifikám ÈR s dùrazem na jejich integraci a humanizaci pøístupu k nim. brož., 184 s., 215 Kè l Roseline Davido: Kresba jako nástroj poznání dítìte Dìtská kresba je dùležitým prostøedkem vedoucím k poznání osobnosti dítìte. Je zábavou a hrou, ale i snem a realitou. Prozrazuje mentální úroveò, je prostøedkem komunikace a vyjádøením afektivity. Dítì se tøeba ještì

neumí nebo z urèitých dùvodù nechce èi nemùže vyjádøit slovy, jeho kresby však mohou prozradit hodnì o nìm a jeho svìtì – reálném i imaginárním. Napø. síla èar, tvary linií, postoje osob na obrázku, jejich umístìní na stránce, použití barev dávají cenné údaje o smyslu obrázku, osobnosti autora, sociálním a rodinném kontextu. Pomocí kresby lidí, rodiny, domu, rukou atd. lze nìkdy odhalit i psychické poruchy. Samotný obrázek však nemùže stanovit diagnózu. Je nutné znát ještì další kontext. Své poznatky o porozumìní dítìti na základì kresby pøedkládá autorka v krátkých, pøehledných kapitolách, které obsahují mnoho kazuistik a konkrétních ukázek kreseb. Zvláštní pozornost je vìnována dìtem s vývojovými poruchami a rùznými typy postižení. Kniha je psána srozumitelnì, mohou ji proto využít nejen psychologové a terapeuti, ale

i rodièe zajímající se o tuto problematiku. Pøedmluvu pro èeské vydání napsal PhDr. Jaroslava Šturma. brož., 224 s., 299 Kè l Irena Sobotková: Psychologie rodiny Porozumìt situaci rodiny a dokázat diagnostikovat její problém je pøedpokladem veškeré pomoci rodinám v rámci sociální práce, psychoterapeutické intervence apod. Kniha pøedstavuje základní poznatky z relativnì nedávno vzniklého oboru, jakým psychologie rodiny je, s dùrazem na výzkumné a diagnostické pøístupy pøi zkoumání rodin, hlavní teoretické modely a specifika nìkterých typù rodin (napø. rodiny neúplné, nevlastní, bezdìtné, odkládající narození dítìte, homosexuální). brož., 176 s., 229 Kè

11 Co se dìje v Charitì Charity slavily desáté narozeniny Ostravští zaèínali na lavièce v parku øíká Božena Poledníèková, spiritus agens Desáté výroèí založení slavila na zaèátku únoostrovské Charity. „Sešlo se nás asi sto para Charita Ostrava. Se 120 zamìstnanci a 30 desát a zábava byla vynikající.“ Zlatým høedobrovolníky je jedna z nejvìtších složek bem programu byla módní pøehlídka z poklaSÈKCH a nyní dennì poskytuje pomoc 600 dù charitního šatníku. Pøed rozesmátými lidí v nouzi v Ostravì a okolí. „Zaèínali jsme diváky defilovaly modelky v kožiších i ve spodna žádost pana dìkana Fišara z Mariánských ním prádle. Ples byl ovšem také dobroèinnou Hor. Nevìdìli jsme jak, komu, kdy a kde poakcí. Výtìžek bude použit spoleènì se sbírmáhat. Nemìli jsme kanceláø, peníze, legiskou dìtí ostrovských škol a Tøíkrálovou sbírlativa nebyla témìø žádná. Scházeli jsme se kou na zakoupení invalidního vozíku a polona lavièce v parku nebo na schodech fary,“ hovací postele pro charitní Domov pokojného vzpomíná na krušné zaèátky první øeditel osstáøí v nedalekém Hroznìtínì. Jubilejní ples travské Charity Josef Korbela. Ke dvìma „zav Ostrovì nad Ohøí byl v poøadí již pátý poøá-jouèáteèníkùm“ se pøipojili další. Charita také daný místní Charitou. získala v první vlnì restitucí vlastní prostory Desetiletí v Mariánských Lázních pro èinnost. Bìhem 10 let založili a provozují Desáté výroèí založení oslavila loni 9. prosinOstravští 10 charitních zaøízení pro seniory, ce ve farním sále v Mariánských Lázních vìtonkologicky nemocné, zdravotnì postižené, šina spolupracovníkù tamní Farní charity semuže bez domova, pro matky s dìtmi v noutkáním a slavnostním obìdem. Mezi hosty zi. Založili školu Pøemysla Pittra pro dìti ze zavítal P. Ludolf Kazda, prezident plzeòské sociálnì slabých rodin. Provozují støedisko Diecézní charity. pro sídlištní dìti a mládež. Pomáhají uprchlí„Vše zaèalo pøed deseti lety schùzkou vìkùm a migrantùm ve tøech záchytných støeøících, kteøí mìli o Charitu zájem, se sociální discích ministerstva vnitra a provozují terénpracovnicí Mìtského úøadu paní Vokounoní domácí ošetøovatelskou a peèovatelskou vou. Schùzku inicioval P. Ludolf Kazda,“ øíká službu. „Charita byla jednou z prvních nezisMarie Kavková, øeditelka Farní charity v Makových organizací, s níž jsme zaèali spoluprariánských Lázních. „Zaèali jsme tím, že jsme covat. Pro nás to bylo novum,“ vzpomíná na se „vrhli“ na kartotéku sociálnì slabších staspolupráci veøejné správy s Charitou Jaroslarých lidí. Bylo jich kolem sta. Postupnì jsme va Rožòáková, vedoucí odboru sociálních vìcí je navštívili a pravidelnì chodili za tìmi, kdo Magistrátu mìsta Ostravy. „Nauèili jsme se mìli zájem. Nyní navštìvujeme 64 lidí,“ doobracet se s nejožehavìjšími problémy prádává M. Kavková. Další aktivitou byly humavì na Charitu. Její pracovníci vždy nìjak vynitární sbírky, na výzvu ústøedí Charity v Pramysleli, jak pomoci. Za tìch deset let spoluze (napø. v dobì války v Jugoslávii). „Z nápadu práce si cením kvality a odbornosti jejich paní Fantyšové poøádat sbírky pøímo v budopráce, systému vzdìlávání i øízení,“ dodává vì mìstského úøadu se stala tradice,“ vypráRožòáková. Její slova potvrzuje rozhodnutí ví M. Kavková. „Nyní sbírky odesíláme proostravského Magistrátu poskytovat Charitì støednictvím Diakonie v Úpici.“ Charitní šatník na nìkteré služby víceleté úèelové dotace. zaèínal z pozùstalosti rodièù majitelky jedné Na tento rok plánuje ostravská Charita podrestaurace. „Na faøe v malé místnosti jsme le svého øeditele Martina Pražáka dokonèit zájemcùm tyto vìci rozdávali. Lidé pak zaèaCharitní centrum sv. Kláry v Hrabyni. „Kromì li i vìci pøinášet.“ Nyní šatník sídlí v penzionu toho se chceme zamìøit na rozvoj dobrovoldùchodcù a je v provozu každou støedu odnického hnutí, protože zatím nejsme schopni poledne. Loni jím prošlo 854 lidí. Nelze opozískat dostateèný poèet dobrovolníkù,“ dodámenout také prodej knih a pohlednic v kosvá Pražák. Dalším cílem ostravské Charity je telích. Další aktivitou Farní charity je Klub rozvoj domácího hospicového hnutí. -mik -mik-seniorù. Navštìvuje ho jednou mìsíènì 20 až 30 lidí. Mariánskolázeòská Charita Ostrovská charita tanèila udržuje kontakt s organizací AWO v NìmecSpoleèenským plesem v místním Domì kulku. „Poøádáme spoleènì zde i Nìmecku setury oslavila 20. ledna Oblastní charita Ostmináøe pro seniory a dìtské tábory v SRN. rov desetiletí své existence. „Ke kulatému Rodièe našich dìtí uhradí cestu, pobyt mají výroèí založení naší organizace jsme sezvali zdarma,“ uzavírá M. Kavková. všechny sponzory, pøíznivce a dobrodince,“ -mk -mk--

V Plzni nadìlovala Kateøina Neumannová Maminkám s dìtmi, ubytovaným v azylovém domovì svaté Zdislavy v Èermákovì ulici v Plzni na Borech, darovala tìsnì pøed vánocemi bìžkynì na lyžích Kateøina Neumannová sportovní obleèení. „Jde o sportovní zboží od renomovaných svìtových firem. Není sice nové, ale nìkteré je témìø nepoužité,“ popsala dar Neumannová. O své motivaci øekla: „Myslím, že pøed vánocemi je vhodné podpoøit ty, kteøí toho štìstí mají možná ménì než já. Ráda bych tìm lidem alespoò morálnì, nìjakými drobnými dárky pomohla.“

Kateøina Neumannová pøi pøedávání daru Foto autor

„Máme velikou radost, na prvním místì z návštìvy Kateøiny Neumannové. Když jsme se dozvìdìli, že k nám pøijede, maminkám se rozzáøily oèi,“ uvedla Ivana Køížová, vedoucí domova. Radost zde mìli samozøejmì i z daru. „Ještì nikdy jsme nedostali takové sportovní obleèení,“ dodala Køížová. Dìti za odmìnu Neumannové zazpívaly za doprovodu klavíru vánoèní koledy. „Byli bychom rádi, kdyby tento pøíklad motivoval i další sportovce. Aby se ukázalo, že vrcholoví sportovci jsou pøedevším lidé, kterým není lhostejný osud našich spoluobèanù,“ komentoval èin Neumannové místopøedseda Èeského olympijského výboru Karel Bauer. Na otázku: Proè právì Plzeò? Kateøina Neumannová odpovìdìla, že v tomto mìstì do svých tøí let žila a pozdìji se sem vracela. -jou-

Jeden svìt v Èeských Budìjovicích Druhým rokem pokraèuje spolupráce Diecézní charity Èeské Budìjovice se spoleèností Èlovìk v tísni pøi ÈT pøi poøádání festivalu dokumentárních filmù o porušování

12 Co se dìje v Charitì lidských práv ve svìtì. Letošní roèník se uskuteèní v jihoèeské metropoli od 23. od 25. dubna. Souèástí promítacích veèerù budou pøednášky odborníkù z charitních a dalších neziskových organizací. Kromì filmù a fotografické výstavy v maringotce na námìstí Pøemysla Otakara II. je souèástí projektu také dìtská výtvarná soutìž na téma Prázdniny v pralese. Té se zúèastní jak dìti ze škol èeskobudìjovického okresu, tak i z uprchlických táborù na území Èeské republiky, a také malí uprchlíci z táborù v Ingušsku a Èeèensku.

Použité známky i pohledy pomáhají v misiích Pracovníci Charity sv. Anežky v Otrokovicích, která je „sbìrným støediskem“ použitých postovních známek i telefonních karet, posílají pravidelnì balíky známek øádu misionáøských benediktínù do nìmeckého Münsterschwarzachu. „Bìhem nìkolika mìsícù se

ty. V pondìlí a úterý pøicházejí sbìratelé a nakupují. Za utržené penìz z malých filatelistických burz hradí benediktíni potøebné komodity pro misie v Tanzánii, Togu, Peru, Èínì, ale tøeba i v Severní Koreji. Podle bratra Joachima se v prùmìru za sto známek poøídí jed-

-rag-

Pro zaplavenou Ukrajinu a Maïarsko Na zaèátku bøezna postihly západní Ukrajinu a Maïarsko – pøedevším oblasti kolem øek Tisy a Bodrogu – rozsáhlé povodnì. Na Zakarpatskou Ukrajinu se ihned vypravili charitní pracovníci, aby provìøili situaci. „Pøi letošních záplavách je na Ukrajinì více vody než v roce 1998, ale tehdy zase byla dravìjší,“ srovnává povodnì humanitární pracovník ostravsko-opavské Diecézní charity Gejza Machala. Ten navštívil Ukrajinu v polovinì bøezna se spirituálem ostravsko-opavské Diecézní charity Petrem Eliášem. Charitní pracovníci nakoupili na místì asi 200 potravinových balíèkù v hodnotì 2000 dolarù pro obyvatele obce Zvonivka. Balíèek obsahuje jídlo pro rodinu na dva týdny. Kromì toho vypravila ihned Charita Otrokovice ze svého humanitárního skladu tøi kamiony s ošacením, které putovaly do Charit v Užhorodu a Chustu. Sdružení Èeská katolická charita shromažïuje finanèní prostøedky na pomoc Ukrajinì 01 7 777/5500 u Raifna úètu èíslo 101 1 10 77 feisenbank aha 1 odièk ariabileisenbank,, Pr Praha 1,, V Vodièk odièkoova 38, vvariabilní symbol 1 04. Èeská charita se bude pro104. støednictvím rakouské Charity také podílet na programu Evropské Unie ECHO, zamìøeného pøedevším na pomoc pøi rekonstrukci obydlí s ohledem na sociální a zdravotní situaci v postižených domácnostech. Maïarské Charitì zapùjèila Èeská katolická charita pøibližnì 130 kondenzaèních vysoušeèù na pomoc pøi odstraòování následkù povodní. Padesát pùjèí Arcidiecézní charita Olomouc, 80 vysoušeèù je královéhradecké Diecézní charity, která zásilku do Maïarska dopravila nákladním autem. -jou-

Benediktíni rozdávají potøebným balíèky na misiích v Peru.

nám podaøilo shromáždit sto kilo známek. Od dárcù, ale pøedevším od dìtí, které se zúèastnily sbìratelské soutìže,“ vysvìtluje øeditel otrokovické Charity Pavel Záleský. „Protože poštovné u takového množství a ještì do ciziny je drahé, rozhodli jsme se benediktínùm zásilku dovézt osobnì. Také jsme chtìli zjistit, kam poštovní dárky putují a co se s nimi dál dìje,“ dodává øeditel Charity. Na zaèátku bøezna bylo tedy více než tøicet tisíc známek uloženo do krabic, zapeèetìno, naloženo do dvou osobních aut, která vyrazila z Otrokovic smìrem na Západ. „V klášteøe v Münsterschwarzachu pøevzal známky bratr Joachim, který nám byl prùvodcem a milým spoleèníkem,“ popisuje Pavel Záleský. Poštovní známky tøídí dva staøí øádoví bratøi podle zemí pùvodu, stáøí a hodno-

Foto archiv

na injekèní stíkaèka nebo balení sušeného mléka. Stejný systém platí pro použité telefonní karty. Pohlednice èisté i použité zasílají benediktíni jednou roènì do Spojených státù. „V New Yorku existuje jeden obchùdek, kde se prodávají jen evropské pohledy od 2 do 50 fenikù za kus. Výtìžek jde opìt na misie. Napøíklad za nìj koupíme øezbáøské náøadí pro øemeslníky v Tanzánii,“ vysvìtluje. Známky posílají do Münsterschwarzachu lidé z Nìmecka, Èeské republiky, Rakouska a Švýcarska. Bratr Joachim jen pro potenciální dárce dodává, že je dobré, když se známky odstøihují z obálek s dostateèným okrajem. -mik -mik--

Adresa: Charita sv. Anežky Otrokovice; nám. 3. kvìtna 166; 765 02 Otrokovice

Pomoc pøi odškodnìní nucenì nasazených Žadatelùm o odškodnìní, kteøí byli za války nasazeni v Nìmecku a pracovali v zaøízeních katolické církve, pomùže Sdružení Èeská katolická charita. Tìmto lidem Charita poradí pøi sepisování žádostí a zašle ji na služebnu Svazu nìmecké charity do Mnichova. Pro odškodnìní nucenì nasazených, kteøí za nacistické vlády pracovali v zaøízeních patøí-

cích øímskokatolické církvi, uvolnila loni Nìmecká biskupská konference pìt milionù marek. Souèasnì povìøila touto agendou Svaz nìmecké charity, který zøídil za tímto úèelem služebnu v Mnichovì. Ta shromažïuje žádosti o odškodnìní, zajišuje výplatu a pátrá v nìmeckých archivech po seznamech nucenì nasazených. Odškodnìní spoèívá zpravidla

13 Co se dìje v Charitì v pøedání jednorázové èástky ve výši 5 tisíc marek. Èástka je nezávislá na èase a trvání nasazení. Žádosti se podávají na adresu: Deutscher Caritasverband, Hauptvertreutung München, Geschäftsstelle des Entschädigungsfonds, Lessingstr. 1, 80336 München, BRD. Žádost musí být doložena kopiemi vìrohodných dokladù. Správa fondu slíbila, že bude žadateli pomáhat pøi opatøování potøebných informací a dokladù. Informováním èeské veøejnosti, shromáždìním žádostí a poradenskou èinností povìøila Stálá rada Èeské biskupské konference

Sdružení Èeská katolická charita. Ta umístila èeský pøeklad žádostí a smìrnic Fondu pro odškodnìní katolické církve v Nìmecku na své internetové stránce: www.charita.cz v koetariát sdružení. Charita souèasSekre lonce Sekr nì informovala své diecézní poboèky. Agendy spojené s vyplòováním žádostí se ujal sekretariát SÈKCH (Vladislavova 12, Praha 1, tel.: 02/96 24 33 44). Základní informace by mìla žadatelùm poskytnout každá charitní poboèka. Vyplnìný formuláø žadatele zašle Charita na výše uvedenou adresu do -jouNìmecka.

Ve Støíbøe byl otevøen stacionáø pro seniory Denní stacionáø pro staré a zdravotnì postižené obèany, o které se jejich rodiny nemohou celý den starat, byl 26. ledna slavnostì otevøen ve Støíbøe na Tachovsku. Prostorám stacionáøe požehnal plzeòský biskup František Radkovský. Stacionáø je zatím prvním vìtším projektem Farní charity Støíbro. Zaøízení, které zahájilo provoz již 8. ledna, se nachází v prostorách Domu s peèovatelskou

službou, patøícího mìstu. Tvoøí jej spoleèenská místnost, ložnice, kuchyòský kout a pracovna sester. Zaøízení má kapacitu 5 až 6 klientù. Jde o dosud jediné zaøízení tohoto druhu v tachovském okrese. Mìsto pøispìlo na jeho provoz èástkou 60 tisíc korun, Charita žádala o státní dotaci na dalších 160 tisíc korun. Nábytek vìnovala Diecézní charita -jouz nìmeckého Øezna.

Charita zaslala do Indie zásilku lékù Do indického Bhuje dorazila 23. února letecky zásilka lékù, zprostøedkovaná Sdružením Èeská katolická charita. Jedná se o 20 040 balení antibiotik Ampicilin o celkové hmotnosti 705 kg, které vìnovala firma Léèiva a. s. Cena lékù pøesahuje jeden milion korun. Zásilku pøevzal na bhujském letišti øeditel místní poboèky Indické Charity (Caritas India) pater C. C. Jose. Indická Charita provozuje tøi støediska pro ty, které lednové zemìtøesení pøipravilo o jejich blízké a o støechu nad hlavou – ubytovací tábor v Bhachau, støedisko pomoci v Kutch Vikas Trust (Raidhanpar, Bhuj) a tábor u nemocnici sv. Josefa v Gandhidhamu. Osm set dobrovolníkù se zde stará témìø o dvacet tisíc rodin. Charita již rozdala pøes 1500 stanù, postavila na pìt tisíc provizorních pøístøeškù a rozdala 50 000 potravinových a hygienických balíèkù. Pro operativnìjší možnost pomoci Indická Charita zakoupila také šest mobilních telefonù, tøi nákladní automobily a pìt poèítaèù. Na této pomoci se podílejí i dárci z Èeské republiky. Sdružení ÈKCH totiž zaslalo na konto Indické Charity ve dvou platbách celkem pùl milionu korun, pocházejících z darù obèanù a institucí Èeské republiky. Charita uhradí rovnìž dopravu zmínìných antibiotik, zaslaných letecky do Indie. Charita nyní jedná o dlouhodobé pomoci pøi výstavbì nových obydlí. Tragické zemìtøesení, které si vyžádalo životy nìkolik desítek tisíc obyvatel, postihlo západní Indii 26. ledna. O den pozdìji zveøejnila Charita sbírkové konto na pomoc obìtem, èíslo úètu 101 101 7777/5500 u Raiffeisenbank Praha 1, variabilní symbol 107 – Indická republika. Na konto zaslali dárci z Èeské republiky již pøes jeden milion korun. -jou-

Biskup František Radkovský s klientem denního stacionáøe

Foto autor

Informace pøedplatitelùm Èasopis Caritas zasíláme zdarma vybraným dárcùm, kteøí pøispìli na konta Sdružení Èeská katolická charita. Je ale možné si jej pøedplatit a zajistit si jeho zasílání. Pøedplatorun né na letošní ètyøi èísla èiní 40 k korun orun. Dosavadním pøedplatitelùm pøikládáme složenku 1. Pokud jste toto èíslo získali zdarma a chcete se pøedplatiteli – variabilní symbol je 200 2001 orun na adresu: èasopis Caritas, Arcidiecézní korun stát, staèí poslat poštovní poukázkou 40 k charita, Køížkovského 6, 771 11 Olomouc. Pro všechny, kdo si letošní roèník pøedplatili a pøedplatí, pøipravujeme v pøíštím èísle soutìžní anketu se zajímavými cenami. Èíslo konta je19-1000120277/0100 u KB Olomouc, k. s. 179, v. s. 2001. Redakce

Pro Dùm na pùli na cesty Teplická Oblastní charita se ve spolupráci s Mìstským úøadem v Krupce podílí na projektu „Dùm na pùli cesty“. Nejvìtším problémem je nyní sehnat dostateèné finanèní krytí na jeho dokonèení. Pracovníci teplické Charity se tedy po domluvì s místním gymnáziem rozhodli prodávat výrobky klientù na maturitních plesech. První se konal 6. ledna, další následoval o dva týdny pozdìji. Každý, kdo si koupil malované hedvábné šály, kravaty, obrázky apod., pøispìl svým dílem na dostavbu objektu, který by mìl už letos na -bkjaøe sloužit lidem v tísni.

14 Pohled k sousedùm Èeskou katolickou charitu pomáhali po listopadu 1989 vzkøísit a obnovit její èinnost nadšení tuzemští laici a knìží i Charity západních zemí. Ty èeskou partnerku podporovaly materiálnì, finanènì, pøedávaly know-how a informace. Prostøednictvím organizaèních struktur i osobních kontaktù, které pøerostly v trvalé pøátelské vztahy. Bìhem posledních let se potøeba západní pomoci zmenšuje. Èeská Charita naopak pøebírá jejich roli vùèi Charitám v zemích na východ od našich hranic. V této nové rubrice se proto budeme snažit postupnì pøedstavovat jednotlivé národní Charity, pùsobící pøedevším v sousedních státech.

Novodobá historie rakouské Charity (Caritas Österreich) zaèíná v roce 1921, kdy byly postupnì zakládány diecézní Charity v sídelních mìstech diecézí - ve Vídni, St. Pöltenu, Linzi, Salzburgu, Feldkirchu, Gurk-Klagenfurtu, Graz-Seckau a Eisenstadtu. Centrála rakouské Charity sídlí ve Vídni.

movy, mobilní a terénní služby, zaøízení pro tìlesnì postižené, pomáhá uprchlíkùm a zajišuje tzv. otevøenou sociální práci (napø. projekty pro lidi bez pøístøeší, centra po rodinu, sklady pro materiální dary). Vedle toho existuje øada projektù zahranièní pomoci, napø. v Kosovu, na Ukrajinì, v Africe. Rakouská Charita je èlenem Caritas Internationalis (Mezinárodní Charita) a Caritas Europe (Evropská Charita). Èeské a moravské diecézní Charity (Brno, Èeské Budìjovice) spolupracují v rámci projektù pøíhranièní spolupráce se svými partnery na rakouské stranì (Linz, St. Pölten. V rakouských charitních zaøízeních rovnìž absolvují praxi studenti olomoucké Vyšší odborné školy sociální Caritas.

Charita v Rakousku Základ charitní struktury tkví ve více než 3000 farnostech (resp. farních Charitách) Rakouska a jejich èetných dobrovolných pomocnících. Napøíklad jen ve vídeòské arcidiecézi zamìstnává Charita více než dva tisíce spolupracovníkù. Charita v Rakousku provozuje domovy pro seniory a peèovatelské do-

Naším úk olem je vypr ávìt o lidské nouzi úkolem vyprávìt S Michaelem Landauem, øeditelem Arcidiecézní charity Vídeò

Skuteènost, že státní zaøízení stavìjí na spolupráci s Charitou a chtìjí peèovat o potøebné (napø. staré lidi) výslovnì v charitních zaøízeních, je více než dokladem dobré organizace a hospodáøského umu. Je to spíše duch, z nìhož plyne nabízená pomoc, který urèuje status charitní práce, øíká Michael Landau. Které projekty jsou v souèasné dobì nejdùležitìjší? Dílèí projekt, který nás velmi zamìstnává, je oblast práce v hospicích, tedy doprovázení starých lidí na konci jejich života. Vždy dnes se ve Vídni o každého druhého starají mobilní charitní hospice. Ve východním Rakousku byl právì otevøen denní hospic. Také v klasických oblastech charitní práce existují nové projekty, na nichž se podílíme, napø. pomocí tìlesnì postiženým nebo lidem bez pøístøeší. Jak se daøí Charitì ve spoleènosti, ve které církev ztratila na prestiži? Charita plní èást klíèového poslání církve.

Charita má šanci církev zviditelnit v místech, ším úkolem pøipomínat, že sanace rozpoètu kam jinak vliv církve nedosahuje. Plní tak trmusí jít ruku v ruce s bojem proti chudobì valou funkci jakéhosi velvyslance, je ale vždy a s její prevencí. Charita má vždy funkci právsouèasnì také místem, kde mùže církev naního zástupce ve jménu chudých, plní funkslouchat. ci, kterou lze nazvat jako spoleèenský hlásiè Jaký je pomìr projektù tuzemských požáru. a zahranièních? Skrývá v sobì velikost orMyslím, že dimenze tuzemganizace nebezpeèí byroské a zahranièní pomoci nekracie? mohou být ve vzájemném Myslím, že velikost s sebou nese rozporu. Pro Charitu je samoznaèné výhody, jak v pøípadì zøejmostí angažovat se v jisprávy (napø. úèetnictví), tak naných zemích. Zde je tøeba pøíklad pøi nákupu prostøedkù velmi pozitivnì hodnotit také materiální pomoci. Spoleèenské práci organizací, jako je èesuznání z toho vyplývající vede ká Charita. mimo jiné k tomu, že ORF zaøaJe v dobách „balíèkù zuje zdarma naše reklamní spoúsporných opatøení“ soty a sponzoøi nám financují èetlidarita na ústupu? né kampanì. Formy podpory Úkolem Charity je vyprávìt Michael Landau, øeditel Arci- nám umožòují garantovat, že mao lidské nouzi, a tam, kde diecézní charity Vídeò teriální pomoc smìøuje vždy cío této nouzi informujeme, nalézáme vždy dolenì k adresátovi. Probíhá to zatím tak, že nás statek lidí, ochotných pomoci a angažovat se veøejnost oslovuje a ptá se, zda bychom se ne-jspro druhé. V aktuální politické diskusi je nachtìli angažovat v urèitých projektech.

èasopis Èeské katolické charity, èíslo 1/2001 l cena 10 Kè Redakce: Marta Fišerová (vedoucí redaktorka) l Adresa: Arcidiecézní charita, èasopis Caritas, Køížkovského 6, 771 11 Olomouc, tel. (068) 52 220 05, fax (068) 52 293 50, e-mail [email protected] l Vydává: Sdružení Èeská katolická charita, Vladislavova 12, 111 37 Praha 1 l Redakèní rada: Jan Oulík (pøedseda), Miloslav Fiala, Pavel Kabzan, Jitka Pišlová, Jarmila Sýkorová, Blanka Škvorová, Radek Gális l Sazba: Jan Svìtlík, tel. (068) 522 79 78 l Osvit: Amos studio, s. r. o., Olomouc. Tisk: Moraviapress, a. s., Bøeclav l Podávání novinových zásilek povoleno Èeskou poštou, s. p. OZJM Øeditelství v Brnì, è.j. P/2-870/97 ze dne 21. 2. 1997 l Registrace MK ÈR è. 7670 l Vychází ètyøikrát roènì l Uzávìrka tohoto èísla: 27. 3. 2001 l Vyšlo 10. 4. 2001

15 Pohled k sousedùm V Gruftu našli azyl lidé bez domova V bývalé kryptì farního kostela Maria Hilf vit, jako jsou hodiny malování, výlety, fotbal (Vídeò 6) je sídlo projektu pro lidi bez pøíapod., u lidí bez pøístøeší posílit pocit vlastní støeší, nazvané Gruft. Prùvodce pøi jeho prodùležitosti,“ øíká P. Gölles. hlídce nám dìlal vedoucí projektu P. Carl Již nìkolik let žijí v Gruftu také domácí zvíGölles. Co bylo v zimì 1986 zahájeno jako žákovský projekt, se i za pøispìní lidí bez pøístøeší pozvolna stalo ve Vídni dominantním projektem péèe o lidi bez domova. V roce 1996 pøevzala zaøízení vídeòská Charita. Gruft poskytuje lidem bez pøístøeší možnost pobytu 24 Obyvatelka charitního zaøízení Gruft ve vídeòském podzemí hodin dennì. Úkolem je pokrýt v prvé øadì základní potøeby – øata. Pøímo pod televizorem stojí pøes den stravování, ošacení, možnost hygieny klec s morèetem a zajícem. „První zajíc byl a úschovy (také poštovní adresy). V dalším pùvodnì také bez pøístøeší, když jej bezdosledu zde nabízí tým sociálních pracovníkù movci vypátrali v parku. Kontakt s domácími intenzivní poradenství a péèi. Lékaøskou péèi zvíøaty je také souèástí sociální terapie,“ dozajišuje mobilní lékaøský autobus, což situadává P. Gölles. ci usnadòuje. Klienti mají možnost využít také Povídáme si ještì s nìkolika lidmi ve spopravidelné psychologické péèe. „Prostøednicleèenské místnosti. Dragan nám nadšenì tvím služby Nacht-Streetwork se pokoušíme vypráví o úspìších fotbalového mužstva. pravidelnì budovat bázi dùvìry vùèi klientùm. S páterem Gollesem se louèíme, když je výSpoleènì s dobrovolníky a rùznými firmami dej jídla v plném proudu. -jsse snažíme prostøednictvím sociálních aktiNᚠèlovìk ve Vídni Paní Felicitas Filip koordinuje ve vídeòské Arcidiecézní charitì zahranièní pomoc pro východní Evropu. Paní Filip pochází z Èeské republiky. V roce 1968 emigrovala do Nìmecka a o šest let pozdìji pøišla do Vídnì, kde se jí podaøilo dostat se ke své práci sociální pracovnice – nejprve v rámci charitních projektù na farní úrovni a posléze v oddìlení pro uprchlíky. V této intenzivní základní práci spatøuje paní Filip dodnes nejdùležitìjší zdroj zkušeností a základ poradenství v rámci velkých zahranièních projektù. V roce 1991 – po zmìnách ve východní Evropì – ji Caritas Österreich povìøila pomocí pøi vybudování Charity v Èeskoslovensku. „Èeskou katolickou charitu již delší dobu podporujeme více prostøednictvím know-how,“ øíká F. Pilip a hrdì hovoøí o kvalitní spolupráci mezi èeskou a rakouskou Charitou. Ta se nyní odehrává v nejdùležitìjších oblastech – na Ukrajinì a v Èeèensku (program Food for Groznyj). Centrální projekty na Ukrajinì, druhém

Adresy Sdružení Èeská katolická charita generální sekretáø Ing. Jaroslav Kopøiva prezident P. ing. Miloslav Fiala, OPraem. Vladislavova 12, 110 00 Praha 1 tel.: 02/962 433 44, 962 433 30 fax: 02/962433 33 e-mail: [email protected]

Diecézní charita Brno

øeditel Ing. Bc. Oldøich Haièman prezident Mons. Ludvík Horký Kpt. Jaroše 9, P. O. Box 635, 661 35 Brno tel.: 05/452 134 56, fax: 05/452 134 16 e-mail: [email protected] è. konta 1583741-621/0100 KB Brno-mìsto

Diecézní charita Èeské Budìjovice

øeditelka Mgr. Michaela Èermáková prezident P. Hugo Pitel, OPraem. Kanovnická 16, 370 01 Èeské Budìjovice tel.: 038/635 31 20, fax: 038/636 02 84 e-mail: [email protected] è. konta 1000039938/5500 Raiffeisenbank Èeské Budìjovice

Diecézní charita Hradec Králové

øeditel RNDr. Jiøí Stejskal prezident P. Josef Suchár Velké nám. 32, 500 01 Hradec Králové tel./fax: 049/506 31 34, 506 31 35 e-mail: [email protected] è. konta 335601/5100 IPB Hradec Králové

Diecézní charita Litomìøice

øeditelka Rùžena Kavková prezident Mons. Milan Bezdìk Dómské nám. 10, 412 01 Litomìøice tel./fax: 0416/731 452, tel.: 0416/735 606 e-mail: [email protected] è. konta: 174441-471/0100 KB Litomìøice

Arcidiecézní charita Olomouc øeditel Jindøich Suchánek prezident Mons. Josef Šich Køížkovského 6 P. O. Box 27, 771 11 Olomouc tel.: 068/522 93 80, 522 93 90 fax: 068/52293 50, e-mail: [email protected] è. konta 681448-811/0100 KB Olomouc

Diecézní charita ostravsko–opavská

øeditel Ing. Jiøí Hoøínek spirituál P. Petr EliᚠKratochvílova 3, 702 00 Ostrava tel./fax: 069/612 72 62-4 e-mail: [email protected] è. konta 196366370257/0100 KB Ostrava

Diecézní charita Plzeò

Felicitas Filip, koordiníátorka zahranièní pomoci

nejchudším evropském státì, se zabývají problémy dìtí ulice (v Charkovì a Izmairu) a staDv oustr anu pø ipr Dvoustr oustranu pøipr ipraavil rých lidí. Joe Str eibl, nezávislý no vináø ídeò vináø,, V Vídeò Streibl, novináø Foto V ojtìc h Vlk Vojtìc ojtìch

øeditel Ing. Jiøí Lodr prezident P. Ludolf Josef Kazda, OPraem. Sady 5. kvìtna 8, 301 12 Plzeò tel.: 019/722 1540, tel./fax: 019/722 3861 e-mail: [email protected] è. konta 2648062/5100 IPB Plzeò

Arcidiecézní charita Praha

øeditel Ing. Jaroslav Nìmec prezident P. Ing. Miloslav Fiala, OPraem. Londýnská 44, 120 00 Praha 2 tel.: 02/242 465 19, 242 465 73 fax: 02/22522352, e-mail: [email protected] è. konta 749-011/0100 KB Praha 2

16

Na 1. stranì obálky: z vídeòského Gruftu. Foto Vojtìch Vlk