LL 14 a 15 / 2009
STRANA 1
14 a 15
LISTY LANŠKROUNSKA ČTRNÁCTIDENÍK REGIONU
Ročník IX.
31. července 2009
Cena 25 Kč
Rozhovor s Josefem Havlišem, vedoucím obecního živnostenského úřadu Str. 12 − 13
Děti si užívají prázdniny Str. 18
Kulturní léto na farní zahradě − str. 23 SPOLEČENSKÁ KRONIKA Str. 29
Rozhovor s mladým hokejistou Michaelem Šrámkem Str. 32 − 33 Aktuality z Lanškrounska: http://www.lanskroun.eu/cz/ mesto/aktualne/ Archiv starších výtisků LL: http://www.lanskroun.eu/cz/mesto/ media/listy−lanskrounska−pdf/
PLAVKY JSEM SI ŠILA SAMA Rozhovor s juniorskou mistryní Evropy v bodyfitness Janou Černovskou čtěte na stranách 34 a 35. Foto: F. Teichmann
STRANA 2
RADNICE SDĚLUJE
LL 14 a 15 / 2009
Rada města jednala dne 29. června 2009
Projekt Cesty poznávání přátel byl dokončen
Poslední jednání před prázdninami rada města zahájila prohlídkou městských lesů. Po návratu zpět na radnici se seznámila s Návrhem dodatku č. 2 ke smlouvě o pronájmu nebytových prostor − přízemí Společenského domu, se žádostí Par− dubického kraje o poskytnutí dotace občanskému sdružení Smíření Chrudim a s vyúčtováním veřejné finanční podpory poskytnuté Vodní záchranné službě Pastviny a Střední zemědělské škole Lanškroun. Jiří Švarc, vedoucí oddělení technické správy nemovitostí odboru právního a majetku, informoval radu města o postupu plnění úkolu − pasportizace kabelové televize. Poradní orgány rady města, komise sportovní a komise pro výchovu a vzdělávání, seznámily radu města se zápisy o svých jednáních. Od Pardubického kraje obdržela rada města informaci o záměrech upravit zřizovatelské kompetence kraje k některým typům školských zařízení. V rámci finančních záležitostí rada města rozhodla o přijetí rozpočtových opat− ření č. 49 až 51 a o neposkytnutí dotace občanskému sdružení Tělovýchovná jed− nota, oddíl vodních sportů. Důvodem pro neposkytnutí podpory bylo to, že žada− tel již veřejnou podporu v letošním roce na celoroční pravidelnou činnost obdržel. Rada města odsouhlasila povolení výjimky z obecně technických podmínek pro výstavbu v oblasti parkování pro zákazníky čajovny v ul. Havlíčkova. Zřízení místa pro přecházení chodců v křižovatce ulic B. Smetany a Husova uložila rada města investičnímu odboru. Rada poskytla finanční příspěvek ve výši Kč 8 000,− na pořádání X. ročníku běhu do vrchu s názvem „Cena firmy Iscarex Dolní Morava – Králický Sněžník“. Rada města souhlasila s ukončením tří nájemních smluv na zahrádky v Sadu bojovníků a s jejich obsazením novými nájemníky. Rada povolila bezplatné užívání části pozemku ppč. 2036/14 v k. ú. Lanškroun v ul. Olbrachtově a jeho zadláždění na náklady žadatelky o bezplatné užívání. Bezplatné užívání pozemku odsouhlasila i žadateli, který měl zájem užívat cca 20 m2 pozemku ppč. 3673 (PK) v k. ú. Lanškroun v ul. Třešňovecké. Rada města projednala podnět bytové komise ohledně snížení vyvolávací ceny měsíčního nájemného pro byt č. 2 v domě čp. 607, Žichlínské Předměstí, Dvor− ská ulice a schválila koeficient věcně regulovaného nájemného pro tento byt ve výši 1,00 s tím, že původní koeficient (ve výši 2,5) věcně regulovaného nájemné− ho se snižuje pouze u vyvolávací ceny výše uvedeného bytu. Rada rozhodla o zřízení práva odpovídajícího věcnému břemeni ve prospěch společnosti Telefónica O2 Czech Republic, a.s., na pozemku v Kollárově ulici ppč. 910/1 v k.ú. Lanškroun, který je ve vlastnictví města. Rada města projednala podnět odboru právního a majetku k majetkovému vy− pořádání vodojemu v Horním Třešňovci a rozhodla zveřejnit úmysl města prona− jmout stavbu technického vybavení bez čp./če. na pozemku stpč. 251 v k.ú. Horní Třešňovec a pozemek stpč. 251 o výměře 742 m2 v k.ú. Horní Třešňovec společ− nosti Vodovody a kanalizace Jablonné nad Orlicí, a.s. Rada města souhlasila se stravováním dětí lanškrounských základních škol o letních prázdninách ve školní jídelně MADORET za stejných finančních pod− mínek jako ve školním roce. Rada města souhlasila s tím, aby Městské muzeum Lanškroun přijalo účelově určené dary v celkové hodnotě 37.000,− Kč. Rada rozhodla o prodloužení veřejnoprávní smlouvy mezi městem Lan− škroun a obcí Rudoltice ohledně výkonu některých činností obecní policie na území jiné obce. Příští jednání rady města je naplánováno na 3. srpna. Všechna přijatá usnesení rady (s anonymizovanými osobními údaji) najdete na oficiálních webových stránkách města www.lanskroun.eu a na úřední desce městského úřadu. K nahlédnutí jsou i v kanceláři starosty a tajemníka, kde Vám je na požádání předložíme v plné, neanonymizované verzi. Petra Brejšová, kancelář starosty a tajemníka
V Listech Lanškrounska i na městském webu jsme Vás průběžně informo− vali o projektu Cesty poznávání přátel, který se skládal z několika různých akcí, jejichž společným jmenovatelem bylo posílení přátelství mezi městy Lanškroun a Dzierżoniow. Projekt byl zahájen loni o prázdninách přípravou almanachu k výročí dálkového pochodu Lanškrounská kopa a skončil letos v červnu spuštěním nových webových stránek města. Při loňské Kopě Evropská unie nejen spolufinancovala almanach, ale také pobyt téměř 40 turistů z partnerského města. Při tradičním veletrhu Dzierżoniowské prezentace na konci září přispěla Unie na finanční účast lanškrounských firem. Byly pořízeny tři obsáhlé sady tiskovin s informacemi o městě v českém anglickém a polském jazyce (brožura, skládačka a mapa), které si můžou turisté nejen z Polska zdarma vyzvednout v infocentru nebo v muzeu. Díky projektu byly pořízeny i dva nové infokiosky, jeden je umístěn v pří− zemí radnice a druhý v areálu Dlouhého rybníka u půjčovny lodiček. V info− kiosku si můžete najít přeložené texty o polském Dzierżoniowě, turisté z Polska zde naleznou dostatek informací o Lanškrounsku v polštině. Evropská unie se podílela i na proměně městského webu spolufinancová− ním překladů z češtiny do anglického a polského jazyka, pro obyvatele Lanškrouna byly přeloženy obsáhlé informace o Dzierżoniowě z polštiny do češtiny. V červenci předáme Euroregionu Glacensis vyúčtování projektu Cesty poznávání přátel CZ.3.22/3.3.02/08.00203 a do konce letošního roku by mě− lo být připsáno na účet města téměř 35 tis. EUR. Petra Brejšová, kancelář starosty a tajemníka
Datové schránky – termín spuštění na městském úřadě odložen na konec října V polovině roku 2009 vstoupil v platnost zákon č. 300/2008 Sb., o elektro− nických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, který s sebou přináší povinnost používat datové schránky. Subjekty, které mají ze zákona povinnost používání datových schránek, o ni nemusí žádat. Je jim zřízena automaticky. Tato elektronická úložiště jsou počínaje 1. 7. 2009 povinná pro veškeré právnické subjekty, tedy i organizace veřejné správy. Datum spuštění datové schránky mohou jednotlivé subjekty zvolit od 1. 7. do 1. 11. 2009. Datové schránky se zpřístupní prvním přihlášením, pokud tedy patříte mezi ty, kterých se datové schránky týkají, a chcete zavedení datových schránek odložit, přístupová práva si schovejte a nepřihlašujte se dříve než 1. 11. 2009. Městský úřad Lanškroun i většina obcí v regionu plánují spuštění dato− vých schránek od 1. 11. 2009. Petra Brejšová, kancelář starosty a tajemníka
Poděkování Městu Lanškroun Římskokatolická farnost − děkanství Lanškroun děkuje Městu Lanškroun za finanční podporu, díky které může Chrámový sbor kostela sv. Václava roz− víjet spolupráci s pěveckým sborem z Dzierzoniówa a podpořit tak spolu− práci obou měst. Michaela Vetišková, fara Lanškroun
Volné byty k pronajmutí: Byt č. 8 – čp. 66, Žichlínské Předměstí, Dobrovského ulice, Lanškroun Velikost bytu 1+1, kategorie II., plocha bytu: 43,70 m2, předpokládaná výše nájemného: 3 130,− Kč. Bude losováno právo uzavřít nájemní smlouvu. Byt č. 2 – čp. 79, Žichlínské Předměstí, Dukelských hrdinů, Lanškroun Velikost bytu 1+1, kategorie II., plocha bytu 45,81 m2, předpokládaná výše nájemného: 3 400,− Kč. Bude losováno právo uzavřít nájemní smlouvu. Byt č. 2 – čp. 607, Žichlínské Předměstí, Dvorská ulice, Lanškroun Velikost bytu 3+1, kategorie II., plocha bytu 116 m2, vyvolávací cena: 3 559,− Kč. Bude dražena výše měsíčního nájemného. Byt č. 3 – čp. 75, Ostrovské Předměstí, Opletalova ulice, Lanškroun Velikost bytu 2+1, kategorie I., plocha bytu 59,78 m2, vyvolávací cena: 4 627,− Kč. Bude dražena výše měsíčního nájemného. Byt č. 10 – čp. 160, Ostrovské Předměstí, Pivovarské náměstí, Lanškroun Velikost bytu 2+kk, kategorie I., plocha bytu 41,30 m2, předpokládaná výše nájemného: 2 867,− Kč. Bude losováno právo uzavřít nájemní smlouvu. Byt č. 13 – čp. 649, Žichlínské Předměstí, Palackého ulice, Lanškroun Velikost bytu 1+kk, kategorie I., plocha bytu 36,64 m2, předpokládaná výše nájemného: 2 836,− Kč. Bude losováno právo uzavřít nájemní smlouvu. Informace ke všem uvedeným volným bytům: Právo uzavřít nájemní smlouvu pro uvedené byty bude draženo a losováno dne 26. 8. 2009 od 15.00 hod. ve velké zasedací místnosti MěÚ Lanškroun, nám. J. M. Marků čp. 12 v 1. poschodí. Přihlášky můžete podávat do 21. 8. 2009 do 11.00 hod. na podatelnu MěÚ Lanškroun. Bližší informace získáte na úřední desce, na webových stránkách města www.lanskroun.eu nebo přímo na odboru práv− ním a majetku. Michaela Vídeňská, odbor právní a majetku
LL 14 a 15 / 2009
RADNICE SDĚLUJE
Vážení občané, v listopadu tohoto roku uplyne 20 let od tzv. sametové revoluce − události, která zásadním způsobem změnila politický, hospodář− ský i společenský život v naší zemi. Město Lanškroun chystá při této příležitosti vydání almanachu, který by určitým způsobem mohl připomenout a popsat tehdejší dobu. Z tohoto důvodu vyzývám všechny občany, kteří by byli ochotni aktivně se zapojit do přípravy zmíněné publikace, aby toto sdělili do 21. srpna t.r. na sekretariát MěÚ p. Kateřině Chládkové, tel.: 465 385 221, email:
[email protected] . Ing. Martin Košťál, starosta města
Z kalendáře starosty 1. července Návštěva představitelů Technické univerzity Liberec, jednání o možné spolupráci mezi univerzitou, městem a lanškrounskými podniky 2. července Předání certifikátů ECDL po úspěšném absolvování školení po− čítačové gramotnosti 3. července Jednání zástupců mikro− regionů s vedením Pardubického kra− je o organizování a podpoře cestovní− ho ruchu v kraji 4. července Dětský den a hudební odpoledne na Zámečku u Rudoltic 4. − 5. 7. Mistrovství republiky ju− Starostové Igor Šajtlava (Kežmarok) niorů v beachvolejbale v areálu Knoflík a Martin Košťál (Lanškroun) 9. − 13. 7. Služební cesta do partnerského města Kežmarok (SK) na festi− val EĽRO 2009 14. července Jednání Správní rady sdružení Orlické hory a Podorlicko v Rokyt− nici v Orl. h.; přivítání delegace z partnerského města Castiglione in Teverina (I) 15. července Jednání s p. Pavlem Janíkem ohledně směny pozemku; pracovní schůzka ohledně programu oprav drobné architektury; jednání s pí Hanou Minářovou, ředitelkou Základní školy Lanškroun, ohledně situace školy; pra− covní schůzka s p. Josefem Vejvodou, odborníkem v oboru ochrany ovzdu− ší, ohledně možného energetického využití odpadů 16. července Zahájení kontroly z Finančního úřad Ústí nad Orlicí; neformál− ní setkání s hosty z partnerského Castiglione in Teverina (I) 20. července Pracovní schůzka ve věci přípravy lokality pro bytovou výstav− bu v lokalitě Za Střelnicí II; jednání s p. Stanislavem Škodou, ředitelem Fi− nančního úřadu v Ústí nad Orlicí, ohledně provozu pobočky FÚ v Lanškrouně; jednání s p. Oldřichem Strnadem, ředitelem ZŠ Dobrovského, ohledně zámě− ru česko−polského projektu na výchovu a vzdělávání 21. července Jednání s p. Jaroslavem Kolaříkem, jednatelem společnosti Safe Trees, ohledně pasportizace zeleně v Lanškrouně 22. července Pracovní schůzka s p. Zdeňkem Nejezchlebem o daňových a eko− nomických aspektech fungování města; pracovní jednání s p. Milošem Krej− čím, provozovatelem Informačního centra v Lanškrouně 23. července Pracovní schůzka s p. Milanem Slezákem, jednatelem Měst− ského bytového podniku Lanškroun, s.r.o.; pracovní jednání o problematice základního školství ve městě 24. července Podpis smlouvy o převodu pozemků na Pozemkovém fondu v Ústí nad Orlicí 25. − 26. 7. Cyklistický závod juniorů „Regionem Orlicka Lanškroun 2009“
Prodej domu čp. 139 v Dolním Třešňovci Jedná se o dům s dvěma samo− statnými bytovými jednotkami o ve− likosti 4+1. Celková plocha každého bytu činí 67 m2. Vytápění objektu je plynové, kombinované, každý byt má samostatný kotel. Objekt je částečně podsklepen, splašková kanalizace je napojena do jímky. Prohlídku objektu zajišťuje Měst− ský bytový podnik Lanškroun, s.r.o. Prohlídku je nutné si předem domluvit s panem Jaroslavem Urbanem (tel: 465 320 148). Bližší informace získáte na úřední desce, na webových stránkách města nebo přímo na odboru právním a majetku (tel: 465 385 249). Michaela Vídeňská, odbor právní a majetku
STRANA 3
Webové stránky města mají nový kabát Na začátku července byl na adrese www.lanskroun.eu spuštěn nový web města Lanškroun. Viditelnou změnou je pro všechny návštěvníky nový design. Pozměněná struktura webové prezentace je nyní uživatelsky přívětivější. Rozcestník do tří základních sekcí (město, úřad a region) je umístěn v horní části obrazovky, odkazy jsou oproti předchozí verzi uspořádány vodorovně. Jako hlavní strana se zobrazuje sekce město, které dominuje žlutá barva. Pro aktuální informace z městského úřadu a další podrobnosti z oblasti veřejné správy si mu− síte kliknout na městský úřad, který se zobrazuje červeně. Modrá barva patří sekci Region Lanškrounsko, kde naleznete informace o obcích ze správního obvodu, odkazy na jejich weby i informace o regionu jako celku. Významnou změnou je to, že informace o kulturním, sportovním a společen− ském dění ve městě se již nemísí s informacemi z úřadu, jejichž umístění v druhé nejnavštěvovanější části webu − sekci městský úřad − považujeme za užitečné zejména pro ty návštěvníky webu, kteří neprohlíží městské stránky denně. Na stránkách jsou nově k dispozici rozsáhlé informace o polském partnerském městě Dzierżoniow v češtině. Daleko více informací, než tomu bylo v předchozí verzi, je dostupných v anglickém, polském a německém jazyce. V současné době je připravován překlad textů o Lanškrouně do italštiny. Zajímavou novinkou je postupně doplňovaná lišta se zajímavými údaji o městě Víte že,…?, která se mění při každém kliknutí. Na rozšiřování nového webu stále pracují zaměstnanci města i dodavatel re− dakčního systému. Moduly dotazy a odpovědi a diskuzní fórum nejsou dosud funkční. Věříme, že úsilí všech, kteří se na tvorbě nového webu podílejí, se odrazí na jeho kvalitě a občané i návštěvníci města budou městský web využívat k plné spokojenosti. Budeme také potěšeni, pokud nám k novému webu sdělíte dojmy a případné připomínky. Petra Brejšová, kancelář starosty a tajemníka
SMS infokanál Od srpna loňského roku zavedl Městský úřad Lanškroun rychlý systém zve− řejňování důležitých informací. Vedle zpráv poskytovaných na www.lanskroun.eu a v Listech Lanškrounska můžete informace dostávat i prostřednictvím SMS zpráv. Tato služba umožňuje zasílání důležitých informací z městského úřadu na zaregistrovaná čísla vašich mobilních telefonů formou krátkých textových zpráv (SMS). Takto rozesílané zprávy si vás najdou prakticky kdekoli. Včasná informovanost občanů se v řadě měst již několikrát ukázala jako naprosto ne− zbytná zejména při krizové komunikaci v případě povodní, sněhových kala− mit apod. Tento systém je pro vás zcela zdarma, veškeré náklady hradí město. Jak službu získat: Služba je poskytována všem zaregistrovaným obča− nům ve stejném rozsahu a zdarma. Stačí odeslat jedinou textovou zprávu z mo− bilního telefonu, na který chcete zprávy přijímat, a registrace je hotova. Stej− ným způ−sobem můžete službu kdykoli zrušit. Přihlášení − odeslat textovou zprávu ve znění IK LA REGISTRUJ (nebo zkráceně IK LA REG) na telefonní číslo 605 733 680. Odhlášení − odeslat textovou zprávu ve znění IK LA ODREGISTRUJ (nebo zkráceně IK LA ODREG) na telefonní číslo 605 733 680. Pozor! Je důležité přesně dodržet formát zasílané zprávy včetně mezer, velikost písmen nehraje roli. Při špatném zadání textu zprávy nebo telefonní− ho čísla nedojde k přihlášení nebo odhlášení. Odesílané zprávy (přihlášení a odhlášení) jsou zpoplatněny operátorem mobilní sítě dle tarifu dotyčného občana jako běžná odchozí SMS zpráva. To znamená, že jediné, co zaplatíte v souvislosti s touto službou, je odeslání jed− né SMS při přihlášení, popř. druhé při odhlášení. Služba sama ani zasílání jednotlivých zpráv zpoplatněno není. Petra Brejšová, kancelář starosty a tajemníka
STRANA 4
RADNICE SDĚLUJE
LL 14 a 15 / 2009
Lesní hospodářský celek – Městské lesy Lanškroun
Dny evropského dědictví Dne 12. září 2009 proběhne ve Šternberku slavnostní zahájení XVII. roč− níku Dnů evropského dědictví. Národní téma letošního ročníku, který pořádá Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska, je „Památky měřené ča− sem“. Vlastní akce budou celostátně probíhat od 12. do 20. 9. a zájemcům se na mnoha místech po celé ČR naskytne příležitost dozvědět se více informací o památkách a jejich historii a dostat se na místa, která běžně nejsou přístupná. V Lanškrouně a jeho okolí jsou v letošním roce přihlášeny tyto památkové objekty: zámek čp. 1, kostel sv. Václava, hostinec „Krčma čp. 77 a Nový zá− mek u Rudoltic. V rámci prezentace budou připraveny doprovodné akce, o kte− rých Vás budeme také informovat. Proto se nechte zlákat, rezervujte si v září některý den ze „Dnů evropského dědictví“ a přijďte navštívit lanškrounské památky. Srdečně zveme všechny, nejen příznivcehistorie. Ve spolupráci s Marií Heinrichovou, referentkou památkové péče, zpracovala Drahomíra Lišková, kancelář starosty a tajemníka
Spokojenost občanů s poskytováním informací, část 5. – Srovnání Lanškrouna a Moravské Třebové V tomto čísle přinášíme předposlední pasáž z diplomové práce Ing. Petry No− votné zabývající se spokojeností občanů s poskytováním informací ze strany Městského úřadu Lanškroun a Městského úřadu Moravská Třebová. Dnes vás seznámíme se srovnáním spokojenosti občanů v Lanškrouně a v Mo− ravské Třebové. V příštím, posledním díle zveřejníme změny úrovně spokoje− nosti občanů Lanškrouna mezi roky 2006 a 2008. Průzkumu se zúčastnili muži i ženy, v Lanškrouně vyplnilo dotazník více žen (88) než mužů (62), v Moravské Třebové odpověděl stejný počet mužů i žen, tj. 75. Největší počet respondentů v obou městech má vzdělání středoškolské, nejmen− ší počet respondentů vzdělání základní nebo vyšší odborné. Nejčastěji zastoupe− nou věkovou skupinou je skupina ve věku 21−35 let, nejméně častou pak skupina respondentů nad 65 let. Občané obou měst se o informace zajímají, občané Lanškrounska získávají nejčastěji informace z internetových stránek (34 %), občané Moravskotře− bovska získávají informace více způsoby najednou (45,35 %). Informova− nost se většině respondentů jeví jako dostačující, a to v obou městech, v Lanš− krouně (72,65 %) i v Moravské Třebové (64,4 %). Nejméně respondentů považuje informovanost za špatnou, v Lanškrouně takto odpověděli 4 re− spondenti a v Moravské Třebové jeden. V dotazníku byly uvedeny dotazy na internetové stránky měst. Nejvíce respon− dentů v obou městech považuje jejich přehlednost za dostatečnou, v Moravské Třebové je druhá nejčastější odpověď přehlednost špatná (26,7 %), kdežto v Lanš− krouně je to přehlednost velmi dobrá (28 %). Většina respondentů považuje také obsah za dostačující, a to v obou městech, Lanškroun (57,3 %), Moravská Třebo− vá (56 %). I přesto se objevily požadavky na změnu internetových stránek, a to nejčastěji zveřejňování více aktuálních informací s informací z kulturní oblasti, dále se návrhy liší dle měst. Z dotazníků vyplynulo, že v Moravské Třebové je neznalost stránek (20,7 %) vyšší než v Lanškrouně (14,7 %). Výsledky průzku− mu také ukazují na to, že internetové stránky jsou lépe hodnoceny v Lanškrouně, a to jak z hlediska obsahu, tak především z hlediska přehlednosti. Periodicita vycházení místních tiskovin občanům ve většině případů vyho− vuje, jejich obsah většině respondentů vyhovuje zcela. Úřední hodiny vyhovují největšímu počtu respondentů částečně, což není pře− kvapující zjištění díky neustále se opakující problematice skloubení pracovní doby s úředními hodinami na úřadech. V Lanškrouně se nejvíce respondentů v budovách městského úřadu orientuje většinou snadno, dotazovaní z Moravské Třebové se nejčastěji orientují bez problémů. Většina respondentů z obou měst považuje čekací doby za přiměřené. Dle výsledků průzkumu jsou úředníci v obou městech téměř vždy ochotni vyjít vstříc, většinou dokážou pomoci nebo poradit, na koho se mají občané obrátit, taktéž je pro většinu dotazovaných vyjadřování úředníků většinou srozumitelné. Nejčastější odpovědi mají obě porovnávaná města shodné, v absolutním srovná− ní jsou ovšem úředníci lépe hodnoceni respondenty z Moravské Třebové. Vliv přenesené působnosti považují respondenti z Lanškrouna za značný, z Mo− ravské Třebové za velmi významný. Nejčastěji nemají dotazovaní konkrétní ná− pad na změny v činnosti městských úřadů. Vyskytly se zde i konkrétní návrhy, zejména zlepšení přístupu k občanům jakožto „zákazníkům“ a také změna úřed− ních hodin. Z podkladů dodaných Ing. P. Novotnou zpracovala P. Brejšová
Část I. − Všeobecné informace Lesy lesního hospodářského celku (LHC) Městské lesy Lanškroun jsou ve vlastnictví města Lanškroun. Byly navráceny z majetku České republiky do vlast− nictví obcí. K 1. 1. 2007 měly městské lesy výměru 297,66 ha. Městské lesy Lanškroun jsou rozloženy na několika katastrálních územích: Albrechtice (164,28 ha), Horní Třešňovec (5,31 ha), Lanškroun (66,82 ha), Dol− ní Třešňovec (44,09 ha), Ostrov (0,02 ha), Rudoltice (5,66 ha), Sázava (11,48 ha). Část lesů je zařazena do kategorie lesa zvláštního určení. Jde o lesy příměstské a další lesy se zvýšenou rekreační funkcí (65,58 ha porostní půdy, 1,23 ha bez− lesí), které přiléhají k zastavěné části města u rekreační oblasti Lanškrounské ryb− níky a jsou intenzivně rekreačně a sportovně využívány. V pásmu hygienické ochrany vodního zdroje 1. stupně na k.ú. Horní Třešňovec se také nachází kate− gorie lesa zvláštního určení (1,68 ha). Všechny ostatní lesy jsou zařazeny do lesů hospodářských (229,17 ha, z toho 226,40 ha porostní půdy, 1,33 ha bezlesí, 1,44 ha jiných pozemků). Lesní porosty se nacházejí v několika nesouvislých lokalitách. Největší ucele− ný lesní komplex leží ve východní části LHC při zemské hranici. Převládají zde zvlněné, místy dosti příkré svahy převážně východní expozice nad Hraničním potokem. Druhý největší lesní komplex Kypuš se nachází na jihozápadě LHC v oblasti Lanškrounských rybníků. Kromě vlastního hřebene kopce Kypuš a při− lehlých svahů se jedná o terén rovinatý. Zbytek lesů LHC tvoří menší, rovněž spíše rovinaté terény u obcí Horní a Dolní Třešňovec, mírné svahy nad silnicí Lanškroun − Nepomuky, menší porost na prudkém svahu za Albrechticemi a vrch Zámecká hora u Rudoltic. Nadmořská výška se pohybuje od 390 do 519 m n.m., průměrná kolem 450 m n.m. Z podkladů Ing. Romana Bureše, správce městských lesů zpracovala Drahomíra Lišková, kancelář starosty a tajemníka
Soutěž: HLEDEJTE STUDÁNKY V městských lesích byly letos zřízeny dvě nové studánky. Poznáte je podle nápisu „Město Lanškroun 2009“ na čelním pískovcovém kvádru. Když je při svých toulkách Lanškrounskem objevíte, můžete se občerstvit kvalitní vodou a posedět chvíli na blízké lavičce. A můžete si i zasoutěžit: vyfotografujte se u některé ze studánek a pokud máte navigaci, připojte i GPS souřadnice místa, kde studánka leží. Fotografie posílejte do konce prázdnin do redakce LL (
[email protected]). Výherce uveřejníme v LL č. 17, které vyjdou 11. září 2009.
Na fotografii tajemníka P. Kotěry jsou u jedné ze studánek někteří členové RM při prohlídce městských lesů s jejich správcem Romanem Burešem.
LL 14 a 15 / 2009
NEJEN Z MĚSTA
Veřejná finanční podpora v oblasti sportu v roce 2009 Město Lanškroun každoročně podporuje neziskové projekty organizací sportov− ních, kulturních, těch, které se zabývají sociální pomocí nebo rozvíjejí vztahy s partnerskými městy, i organizace z dalších veřejně prospěšných oblastí. O po− skytnuté veřejné finanční podpoře vás chceme postupně informovat. Dnes přinášíme informaci o podpoře poskytnuté na sport. CELOROČNÍ ČINNOST: Žadatelé Veřejná finanční podpora (v Kč) TJ Lanškroun, fotbalový oddíl 370 000 Volejbalový oddíl TJ Lanškroun 450 000 TJ Lanškroun, oddíl ledního hokeje 250 000 TJ Lanškroun, oddíl florbalu 50 000 TJ Lanškroun, oddíl stolního tenisu 70 000 TJ Lanškroun, šachový oddíl 30 000 TJ Lanškroun, oddíl badmintonu 40 000 TJ Lanškroun, vodní sporty 10 000 TJ Lanškroun, ASPV − mažoretky 10 000 Sportovní klub policie Duha Lanškroun 120 000 Sbor dobrovolných hasičů Dolní Třešňovec 10 000 TJ SOKOL Lanškroun, Dolní Třešňovec 15 000 Sportovní jezdecký klub při SZeŠ Lanškroun 35 000 HK Lanškroun, o. s. 40 000 Celkem 1 500 000 JEDNORÁZOVÉ AKCE: Cyklistický klub Lanškroun (Malý závod míru) 20 000 Cyklistický klub Lanškroun (Závod mládeže) 3 000 TJ Albrechtice, oddíl atletiky (Běh do zámeckého vrchu) 12 000 Gymnázium Lanškroun (Memoriál Martina Schejbala) 2 000 TJ Lanškroun, oddíl lyžování (Přespolní běh 2009) 12 000 TJ Lanškroun, oddíl lyžování (Běh do sjezdovky 2009) 13 000 TJ Lanškroun, Klub českých turistů (Lanškrounská kopa) 30 000 TJ Lanškroun, Klub českých turistů (Děti ve vodě) 4 000 TJ Lanškroun, tenisový oddíl (Prázdninové soustředění) 4 000 Celkem 100 000 Tělovýchovná jednota La obdržela celkem Kč 523.000,− z toho Kč 460.000,− na celoroční činnost a Kč 63.000,− na jednorázové akce. Mimo to obdržel oddíl ledního hokeje dotaci ve výši Kč 800 000,− na nájem ledové plochy pro družstva mládeže, fotbalisté v Lanškrouně Kč 180 000,− na údržbu travnaté plochy hřiště a fotbalisté z D. Třešňovce Kč 30 000,− také na údržbu trávníku. V případě, že se budete chtít s některou z podpořených organizací kontak− tovat a využít jí nabízené služby, obraťte se na sl. Lucii Holáskovou, DiS., e−mail:
[email protected], tel. 465 385 282, která vede evi− denci podporovaných organizací z oblasti sportu. Z podkladů dodaných tajemnicí sport. komise Lucií Holáskovou, DiS. zpracovala Petra Brejšová, kancelář starosty a tajemníka
Přečetli jsme: Lanškroun potrápil příval vody Rozmary počasí, které způsobily ničivé povodně na severní Moravě a vy− žádaly si 13 lidských životů, sužují Českou republiku i nadále. Další bouřky s přívalovými dešti udeřily v pondělí 29. 6. a nevyvázlo ani Orlickoústecko. Tisková mluvčí HZS Pardubického kraje Vendula Horáková napočítala celkem dvanáct výjezdů během jediného dne: „Hasiči zasahovali například v Řetové a Přívratu, škody způsobila bouřka v Lanškrouně.“ V Lanškrouně měly jednotky profesionálních hasičů v pondělí odpoledne skutečně plné ruce práce. Nejvíce starostí jim přidělal požár rozvodny elektrického proudu, ten byl na linku tísňového volání oznámen krátce po sedmnácté hodině a na vině byl pravděpodobně zásah bleskem. Škoda byla předběžně vyčíslena na půl milionu korun. „Požár dostali hasiči brzo pod kontrolu, ale energetici byli nuceni vypnout proud,“ připomněla Horáková okolnost, že část Lanškrouna byla následkem řádění živlu bez elektřiny. Komplikace zde potkaly rovněž autobusovou dopravu. Po osmnácté hodině nezvládly ucpané kanály nápor vo− dy a proměnily část nádraží v lagunu. (Orlický deník, 1. 7. 2009, kráceno)
STRANA 5
Návštěva z italského partnerského města Castiglione in Teverina V rámci projektu z programu Eu− rope for Citizens přijela v týdnu od 13. do 17. července 2009 do naše− ho města 19−ti členná italská dele− gace z partnerského města Castigli− one in Teverina. Program na celý týden připravila komise pro cestov− ní ruch a partnerské styky ve slože− ní: Mgr. Martin Roller, RNDr. La− da Sitová, Mgr. Linda Matlasová, Mgr. Miloš Krejčí, Radim Šišán, DiS., Michaela Valentová a Draho− míra Lišková. Hlavním cílem této návštěvy bylo poznávání nejen Lan− škrounska, ale také české kultury, tradic a zvyků. V úterý jsme navštívili Městské muzeum Lanškroun a pan Krejčí pro− vedl delegaci po městě a představil naše památky. Odpoledne jsme se přesunuli na Zámeček u Rudoltic, kde nám více o jeho historii a současnosti pověděl pan Dušan Šlahora. Dále jsme se vydali na klášterní a poutní místo, Horu Matky Boží − Hedeč, kde jsme zavítali do krásného kláš− tera i do přilehlé restaurace. Středeční program byl směřován k městům Litomyšl a Polička. Na− vštívili jsme zámek Litomyšl s při− lehlým zámeckým parkem a zahra− dami, a samozřejmě také litomyšl− ské náměstí, kde Italy nejvíce zau− jala kamenná podloubí. Odpoledne nás čekal přesun na zámek Nové Hrady, který kromě nádherných expozic nábytkového umění ze sbírek Uměleckoprůmys− lového muzea v Praze nabízí také porovnání zámků, které jsou v sou− kromém vlastnictví, a zámků stát− ních. V Poličce jsme se zastavili na náměstí, kde jsme měli možnost ob− divovat morový sloup a gotické o− pevnění města. Ve čtvrtek byla na programu jíz− da mašinkou v Mladějově na Moravě spojená s prohlídkou areálu Průmyslo− vého muzea a šachtového dolu. Tato část programu byla pro italské návštěv− níky raritou a setkala se s velikým ohlasem. Odpoledne nás čekala Olomouc. Zde jsme se seznámili s historií tohoto krásného moravského města, navštívili jsme kostel sv. Václava, chrám sv. Mořice, morový sloup, radniční orloj, olo− mouckou radnici a mnohé další památky. Poslední den se delegace přesunula do Prahy, kde měla do neděle možnost obdivovat krásy našeho hlavního města. Doufejme, že se všem program líbil a hlavně že nám kromě vzpomínek zůstane nadále také přátelství s těmito bez− prostředními lidmi. Drahomíra Lišková, kancelář starosty a tajemníka Foto: Lubomír Jelínek a archiv MÚ
STRANA 6
Z MĚSTA I REGIONU
ZE ZPRAVODAJSTVÍ POLICIE ČR Policisté obdrželi poděkování od třídní učitelky desetileté dívenky z Lan− škrouna. Učitelka se s dětmi vypravila na Pastvinskou přehradu a během noční bojové hry se dívenka ztratila. Krátce před půlnocí, kdy třídní učitelka spolu s vedoucí penzionu poprosila policisty o pomoc, byla vyhlášena roz− sáhlá pátrací akce. Té se účastnily tři desítky policistů včetně psovodů, dvě desítky hasičů a tři psovodi Záchranné kynologické brigády. Na přehradu vyjel policejní člun, byl povolán i vrtulník. Krátce po třetí hodině ráno byla dívka nalezena poblíž Nekoře. Dík všem, kteří se této rozsáhlé pátrací akce účastnili, je jistě namístě. Na konci června se neznámý pachatel v obci Výprachtice vloupal za použití násilí do řadové garáže, ze které odcizil měděný odpad, jízdní kolo a dílenské nářadí, vše v celkové hodnotě 120.000 Kč. První prázdninový den se v Čenkovicích devatenáctiletý mladík proháněl po místní komunikaci na čtyřkolce. Nejenom že mladík není držitelem žádné− ho řidičského oprávnění, ale čtyřkolce navíc chyběly registrační značky. V noci z 1. na 2. 7. v lese mezi Jakubovicemi a Lanškrounem neznámý pachatel poškodil okno a krytku vstřikovacího čerpadla vyvážecí soupravy. Tento vandal tak způsobil předběžnou škodu ve výši 7.000,− Kč. 2. 7. policisté zastavili na ulici B. Martinů osmnáctiletého mladíka, o kte− rém lustrací v evidenci zjistili, že je neřidič. Navíc bylo dechovou zkouškou zjištěno, že má 1,77 promile alkoholu v krvi. Muž měl zhruba za týden pláno− vány závěrečné zkoušky v autoškole. Nedočkavost se mu tak vymstila nejen tím, že bude souzen za úmyslný trestný čin. 30letý řidič z Pardubic se v pátek 3. 7. v noci proháněl po Lanškrouně v osobním vozidle značky VW Golf. Při silniční kontrole pak nadýchal více než jedno promile alkoholu. Policisté mu na místě zadrželi řidičský průkaz. V noci z pátku na sobotu 4. 7. došlo ke krádeži vloupáním do prodejny potravin v obci Horní Čermná. Pachatel rozbil skleněnou výplň prosklené verandy obchodu a odtud odcizil 5 ks sýrových housek za 30,− Kč. Majiteli však způsobil škodu na zařízení prodejny ve výši 6000,− Kč. Ve Strážné na začátku července neznámý poberta odcizil z traktoru zapar− kovaného v areálu místní firmy kovové vidle i s rámem (o váze 80 kg). Ty slouží při nakládání a vykládání nákladu. Škoda činí patnáct tisíc korun. V nočních hodinách z pondělí 6. na úterý 7. července se neznámý pachatel vloupal do transformovny v Krasíkově, odkud odvezl kovovou cívku s 250 metry měděného kabelu. Krádeží způsobil škodu za více než padesát tisíc korun. Svojí nepozorností přišel 7. 7. o mobilní telefon Siemens C 75 mladík z Lanš− krouna, který si jej společně s peněženkou položil na střechu automobilu. Při jízdě mu věci ze střechy spadly. Poctivý nálezce mu domů přinesl peněženku. Zatajení nálezu mobilu může být posuzováno jako přestupek nebo trestný čin. 9. 7. v odpoledních hodinách v Lanškrouně na ulici Dobrovského vnikl do bytu bývalý manžel oznamovatelky, přičemž prostory jsou podle rozsudku soudu pouze v jejím výlučném vlastnictví. Navíc úmyslně poškodil vstupní dveře, majitelka škodu odhadla na 6.000,− Kč. Nepozornosti personálu prodejny využil v pátek 10. 7. krátce před zavírač− kou v jednom z obchodů v Lanškrouně neznámý zloděj. V nestřeženém oka− mžiku sebral vystavenou motorovou pilu za bezmála devět tisíc korun a ode− šel. V případě dopadení hrozí pachateli až dvouletý trest odnětí svobody. Ve večerních hodinách dne 10. 7. byl policisty Dopravního inspektorátu z Ústí nad Orlicí zastaven 46letý řidič, z jehož dechu byl při kontrole cítit al− kohol. Přístrojem Drägger mu bylo naměřeno 1,91 promile. Oslava naroze− nin v blízkých Rudolticích se mu tak nevyplatila. Stíhán bude za trestný čin. Při dopravně bezpečnostní akci zaměřené na zjištění alkoholu u řidičů v Lanš− krouně dne 11.7. ve 23.20 hodin hlídka OO PČR stavěla u podniku Zakov osobní vozidlo Seat. Jeho řidič nejprve snížil rychlost, poté však hlídku objel a začal ujíždět směrem na Horní Čermnou. Policisté vozidlo pronásledovali až do Nepomuk, kde řidič z automobilu vyskočil a dal se na útěk. Po uběhnutí několika metrů se vozidlo pomalu rozjelo. Když to řidič uviděl, chvíli váhal, ale pak rychle utíkal zpět k autu, do kterého se snažil naskočit. To však bylo proti a otevřenými levými předními dveřmi jej srazilo k zemi, kde jej již zadrželi policisté. Přístrojem Drägger mu pak naměřili 1,65 promile. Provinilec skončí před soudem, navíc mu za neuposlechnutí výzvy k zastavení hrozí pokuta. 11. 7. policisté reagovali na anonymní telefonát a společně s kolegy z městské policie zastavili na ulici Husova vozidlo, jehož řidič v dopoledních hodinách nadýchal 3,03 promile alkoholu. Za své jednání bude trestně odpovědný. Ke krádežím nafty dochází neustále a tento trend trvá již několik let. Zejmé− na pracovní stroje a nákladní vozidla jsou častým předmětem zájmu skupin nenechavců, kteří se touto trestnou činností zabývají. 13. 7. se o tom pře− svědčil i muž z Horní Čermné, který zanechal svoje nákladní vozidlo Avie před rodinným domem. Drzí pachatelé kvůli 40 litrům nafty odšroubovali celou nádrž a tuto také ukradli. Způsobili tak škodu 4.500,− Kč na odcizené nádrži a 1.000,− Kč na naftě. Poslední dobou se opět rozmáhají krádeže jízdních kol. Například 13. 7. šetřila lanškrounská policie hned dva případy. Nejprve bylo dokumentováno vloupání do sklepa na ulici Lidická, kde pachatel odcizil jízdní kolo Author,
LL 14 a 15 / 2009
cyklistickou přilbu a rukavice v celkové hodnotě 19.700,− Kč. Pak se poli− cisté rozjeli do Dolní Čermné, kde došlo z oplocené zahrady ke krádeži dám− ského jízdního kola Kellys Omega červeno−černo−šedé barvy, včetně mobil− ního telefonu Sony Ericsson, který měla poškozená uložený v brašničce pod sedlem. Zde se neznámý zloděj obohatil o 15.000,− Kč. 15. 7. okolo 10. hodiny ranní se v obci Žichlínek vznítila spínací skříňka traktoru. Následně došlo k požáru celého traktoru se způsobenou škodou cca 70.000,− Kč. Naštěstí nedošlo ke zranění žádné osoby. Neznámý pachatel využil 16. 7. chvíle, kdy poškozený nechal bez dozoru své věci na lavičce lanškrounského koupaliště a odcizil mu peněženku s o− sobními doklady, hotovostí 200,− Kč a platební kartou. Policisté případ šetří jako trestný čin. 16. 7. ráno se stala dopravní nehoda v obci Rudoltice. Při bočním střetu dvou vozidel nedošlo ke zranění osob. Dechová zkouška u obou řidičů byla negativní. Věc si na místě převzala Skupina dopravních nehod z Ústí n/O. Z důvodu technické závady došlo k požáru kombajnu v obci Žichlínek dne 17. července. Hlídka OO PČR Lanškroun při šetření zjistila, že řidiči kombaj− nu začala signalizovat kontrolka oleje, že dochází k poruše. Když se ohlédl, tak zjistil, že z kombajnu šlehají plameny. Přivolaným hasičským hlídkám se podařilo požár uhasit, škoda na kombajnu byla vyčíslena na 4 − 5 milionů Kč. V časných ranních hodinách 18. 7. byla hlídka zdejšího útvaru přivolána do ulice Sokolská. Žena byla napadena mužem tak, že měla podlitinu levého oka. Hlídka využila svého zákonného práva a zjistila dechovou zkouškou, že ná− silník má v sobě 2,13 promile alkoholu. Na základě SARA testu bylo zjiště− no, že se nejedná o domácí násilí, proto nemohl být podezřelý z bytu vykázán. Když však jeho počínání neustávalo, byl zajištěn dle zákona o policii a převe− zen na Protialkoholní záchytnou stanici do Hradce Králové. Jako trestný čin je šetřena krádež lepenkové krytiny, ke které došlo v roz− mezí čtvrthodiny v obci Rudoltice v neděli 19. 7. v nočních hodinách. Pacha− tel odsud odvezl 3/4 palety krytiny CRC Bitmore 30, čímž způsobil soukromé stavební firmě škodu ve výši 15.000,− Kč. V neděli 19. 7. odpoledne šetřili příslušníci policie dopravní havárii, která se stala mezi Lanškrounem a Rudolticemi. Příčinou bylo nezvládnutí řízení ze strany třiadvacetiletého řidiče, který narazil do zábradlí mostu. Alkohol příči− nou události nebyl. Vozidlo muselo být vyproštěno jeřábem. Již po několikáté vyjížděla hlídka policie 20. 7. do Tatenice k muži, který stále vyhrožuje tím, že se zabije. Vždy se jedná o stejný způsob... Zavolá na nějakou instituci, že si chce vzít život, je vyrozuměna policie a ta vyjíždí na místo. V předchozích případech docházelo k rozsáhlým pátracím akcím, ten− tokrát vzhledem k tomu, že v bytě hrálo hlasitě rádio, ale nikdo na zvonění ani bouchání nereagoval, bylo využito zákonného oprávnění policie a po vyraže− ní dveří našli „sebevraha“, jak klidně spí. Sdělil, že si svoje počínání rozmyslel. Dne 21. 7. podal písemný podmět občan z Lubníka s odůvodněním, že žádá opětovné projednání případu uzavření přívodu pitné vody do jeho domu. V pí− semném oznámení je jako viník označena firma VAK Jablonné n/O., a.s.. Tento spor byl již několikrát projednáván jak ze strany Policie ČR, tak Okres− ním soudem v Ústí n/O. a byl předán i k Nejvyššímu soudu v Brně. Na zákla− dě písemného oznámení bude případ ze strany Policie ČR znovu prošetřen. V obci Cotklytle došlo 23. 7. přímo na pastvině majitele k odcizení elektric− kého ohradníků a jeho napájení v celkové hodnotě 4.900 Kč. V jednom z činžovních domů v Lanškrouně 23. 7. pachatel za použití násilí odstranil visací zámky u sklepních kójí. Když chtěl 14 takto otevřených skle− pů vykrást, byl vyrušen jedním z nájemníků domu a z místa činu utekl. Případ je kvalifikován jako trestný čin krádeže vloupáním a porušování domovní svobody. Celková škoda na odcizených zámcích činí částku 1.900 Kč. Dosud neznámý pachatel se 23. 7. za použití násilí vloupal do suterénu jed− noho z obytných domů v Lanškrouně, překonal zámek na dveřích do mand− lovny a odcizil koupelnový materiál v celkové hodnotě 10.300 Kč. Přes noc ze dne 23. na 24. 7. došlo ke krádeži telete z kravína v obci Dolní Heřmanice. Pachatel bez použití násilí odcizil tele o váze 50 kg v celkové hod− notě 4.900 Kč. Případ je šetřen jako přestupek proti majetku. O posledním červencovém víkendu došlo opět ke krádežím kol, a to v obci Tatenice na zastávce ČD, kdy pachatel za použití násilí překonal jistící závoru a z kovové klece odcizil jízdní kolo zn. AUTHOR v celkové hodnotě 3500 Kč, a v Lanškrouně, kde pachatel opět za použití násilí vniknul do sklepních pro− stor obytného domu a odcizil z kóje kolo zn. MERIDA v hodnotě 25000 Kč. Dosud nezjištěný pachatel násilím vnikl do domu v Horních Heřmanicích a do vedle samostatně stojící garáže. Z místa činu odcizil dvě jízdní kola, mo− torovou pilu, finanční hotovost, přenosný DVD přehřávač a TV zn. Sencor. Způsobil škodu na odcizených věcech a poškozeném zařízení domu 51.000 Kč. Dne 27. 7. bylo na Policii ČR Lanškroun oznámeno, že se pohřešuje od neděle muž ve věku 48 let z Lanškrouna. Naposledy byl viděn v rekreační oblasti Obora, kde požíval na „Knoflíku“ alkoholické napoje. Od stolu odcházel s tím, že si půjde do Dlouhého rybníka zaplavat. Od té doby již muže nikdo neviděl. Na základě tohoto oznámení bylo po muži vyhlášeno pátrání a 28. 7. bylo tělo muže nalezeno při kontrole koupaliště. Co bylo příčinou utonutí, je v současné době ve stavu šetření a o příčině smrti rozhodne až provedená pitva.
LL 14 a 15 / 2009
Z MĚSTA I REGIONU
STRANA 7
Vyhodnocení dotazníků projektu Dial−up
Evropský projekt DIAL−UP V minulých číslech Lanškrounských listů jste si přečetli informace o pro− jektu Dial−up, zde vám přináším další zprávy o jeho průběhu a seznámíte se s výsledky dotazníku, který byl také přílohou Listů. V Lanškrouně jsme stejně jako v dalších partnerských zemích (Itálie, Slo− vensko, Polsko a Rumunsko) vytvořili pracovní skupinu 25 členů, kteří jsou úzce zapojeni do projektu Dial−up. Tento projekt je realizován a financován z programu Evropské unie Evropa pro občany a hlavní náplní celého pro− gramu je podporovat činnost a organizace, které prosazují aktivní evropské občanství a společné evropské hodnoty, jako jsou tolerance, vzájemné poro− zumění a solidarita. Projekt je zaměřen převážně na vytvoření interkulturního dialogu a na problematiku vztahu jednotlivého občana a Evropské unie. Zášti− tu nad projektem má a pracovní průběh v Lanškrouně koordinuje komise pro cestovní ruch a partnerské styky (foto dole) a pomocníkem jí je právě zmíně− ná panelová občanská skupina. Hlavním úkolem naší komise bylo vytvoření, distribuce a vyhodnocení dotazníku, více viz článek Vyhodnocení dotazníků. První moje setkání s projektem Dial−up bylo v březnu na úvodní schůzce v Bratislavě, který zajišťoval Slovenský svaz měst a obcí. Ve dnech 24. − 26. června se konala druhá pracovní schůzka pěti partnerských zemí, a to v pol− ském městě Czosnow nedaleko Varšavy (foto nahoře). Jednání jsem se účast− nila za naší komisi i pracovní skupinu sama, představila jsem výsledky naše− ho dotazníku, přednesla palčivé problémy, které trápí naše občany, ale i nastínila několik pozitivních výhledů, kterých bylo sice méně, ale přesto v odpovědích zazněly. Kromě jednodenního pracovního jednání byla naplánována prohlíd− ka okolí Czosnowa a dva společné večery, na kterých jsem měla možnost po− znat blíže naše projektové partnery, diskutovat nad dalšími programy a pro− jekty Evropské unie a inspirovat se pro průběh další panelové diskuze, kterou plánujeme svolat během srpna. Setkání se zástupci několika různých států najednou je vždy cenná zkušenost. Je to podle mého i hlavní poslání tako− výchto projektů, aby se co nejvíce občanů mělo možnost seznámit s jinou kulturou a zemí Evropské unie. Na závěr projektu Dial−up se bude konat ve dnech 5. − 7. října 2009 závě− rečná konference v Římě, na kterou pojede všech 25 členů naší panelové sku− piny. Tam se budou mít možnost potkat se Slováky, Poláky, Rumuny (vždy po 25 členech) a hostující italskou stranou, která bude zastoupena dokonce stočlennou pracovní skupinou. Mimo jednodenní konference bude prostor a čas prohlédnout si Řím. Tato cesta bude plně hrazena z finančních prostředků EU. Kontakty našeho města s Italy jsou stále častější, například v týdnu od 13. do 17. července jsme za evropské finance mohli hostit a připravit program pro 19−ti člennou skupinu z partnerského města Castiglione in Teverina. Šlo o výměnnou návštěvu studentů i dospělých, respektive o oplacení náv− štěvy z loňského srpna, kdy byla skupina z Lanškrouna na slavnostech vína v italském Castiglione, více viz článek Drahomíry Liškové v tomto čísle LL. Linda Matlasová
Téměř každý, ke komu se dotazník projektu Dial−up do− stal, byl jeho obsahem poněkud zaskočen, a proto mi dovol− te, abych dříve, než se dostanu k vlastním výsledkům, krátce popsal, jakým způsobem dotazník vznikal. Cesta k finální verzi, kterou jste měli možnost vidět i vyplnit, byla poměrně spletitá, nicméně na jejím začátku stála italská společnost, která celý projekt připravovala. Z anglického originálu následně vznikl pře− klad do češtiny, který bylo ještě nutné upravit tak, aby srozumitelnost otázek byla co nejlepší, ale přitom aby zůstal zachován původní význam otázek. Stejným způsobem postupovali i členové projektu z dalších zemí, neboť otázky byly stejné pro všechny. Celá komise, která na přípravě české verze pracova− la, si byla vědoma toho, že některé otázky nebyly položeny úplně šťastně, ale jak se následně ukázalo, většina respondentů si s nimi poradila. Tak trochu nad očekávání vyplnilo a dotazník zpět vrátilo 230 respondentů, z toho 98 mužů a 132 žen. Celou skupinu jsme rozdělili do tří věkových pod− skupin (viz tabulka 1), abychom mohli lépe sledovat, jak odpovědi ovlivnil právě věk respondenta. TABULKA 1 − věkové rozložení respondentů: Věková kategorie muži ženy celkem celkem % do 20 let 66 81 147 63,9 21 až 40 let 20 35 55 23,9 nad 41 let 12 16 28 12,2 celkem 98 132 230 100,0 Z výsledků je například patrné, že čím vyšší je věk respondenta, tím je vní− mání EU z jeho pohledu horší. Zatímco studenti patří obvykle mezi optimisty, starší občany bychom mohli označit spíše za pesimisty. Oproti tomu právě oni disponují bohatými zkušenostmi se zapojováním se do různých občan− ských iniciativ. Pro zajímavost můžeme také uvést nejčastější povolání re− spondentů. Kromě dominující skupiny studentů odpovídali nejčastěji státní zaměstnanci, učitelé, důchodci, administrativní pracovníci či pracovníci s jinou odbornou profesí a podnikatelé. To, že náš region znatelně pocítil dopady celosvětové hospodářské krize, dnes už asi nikoho nepřekvapí a tak je logické, že nejčastěji skloňovaným té− matem dotazníků se stala nezaměstnanost. Jako hlavní problém země ji vnímá 30%, regionu pak dokonce 44% respondentů. Velmi podobně tento problém vnímají také lidé na Slovensku, v Polsku, Itálii i Rumunsku. K dalším pro− blémům patří například dopravní infrastruktura, špatná politická situace či korupce. Vzhledem k rozsahu dotazníku zde není možné procházet všechny odpo− vědi podrobně, nicméně přehled těch nejzajímavějších obsahuje závěrečná tabulka. Detailněji byl dotazník diskutován v rámci panelové diskuze, která se uskutečnila 22. června 2009. TABULKA 2 – přehled nejčastějších odpovědí na vybrané otázky: Vnímání EU (otázka 17) Potřeby a problémy regionu (otázka 18) Kladně 45 20% Nezaměstnanost 102 44% Negativně 43 19% Nevím 25 11% Žádné zkušenosti 26 11% Dopravní infrastruktura 17 7% Nevnímám 26 11% Občanská vybavenost 14 6% Systém norem/pravidel 7 3% Nízké platy 13 6% Vzáj. spolupráce lidí 6 3% Možnosti rekreace 11 5% Potřeby a problémy ČR (ot. 26) Budoucnost EU (otázka 31) Nezaměstnanost 69 30% Špatně 48 21% Špatná polit.situace 53 23% Nevím 30 13% Korupce 34 15% Optimisticky 28 12% Národnostní menšiny28 12% Pesimisticky 23 10% Špatné hospodaření 23 10% Bude se zlepšovat 19 8% Kriminalita 10 4% Zanikne 11 8% Závěrem mi dovolte, abych za celou komisi pro cestovní ruch a zahraniční styky poděkoval všem, kteří využili možnosti vyjádřit svůj názor a na vyplně− ní dotazníku si našli čas. Martin Roller, předseda komise
Rozpis služeb stomatologie pro oblast 1. − 2. 8. 8. − 9. 8. 15. − 16. 8. 22. − 23. 8. 29. − 30. 8.
(SO, NE, svátek 8 – 11 hod.) Letohrad, Žamberk, Králíky, Lanškroun, Jablonné n/O. MUDr. Vojtková Eliška, Žamberk, n.G.Knopa 837, 465 676 821 MUDr. Bílý Aleš, Lanškroun, Opletalova 567, tel.: 465 324 829 MUDr. Beranová Renata, Jablonné, U Koupaliště 149, 465 642 267 MUDr. Applová Hedvika, Dolní Čermná 222, tel.: 465 393 266 MUDr. Dunglová St., Letohrad, ČD, ul.Tyršova, 972 324 447
STRANA 8
Z MĚSTA I REGIONU
LL 14 a 15 / 2009
Úspěšná rekonstrukce v Horních Heřmanicích
Nová prodejna KONZUM, tentokrát v Albrechticích Za týden od vyjití tohoto čísla Listů Lanškrounska, v pátek 7. srpna, se v Albrechticích otevírá nová modulová prodejna potravin obchodní společ− nosti KONZUM se sídlem v Ústí nad Orlicí. Je radostné pozorovat, a zaslouží si veliké uznání, že se obchodní společ− nost KONZUM rozhodla k patriotické strategii vstupu do menších obcí, kde možnost nakupovat potraviny dosud chyběla. Po letech bude zase možné přímo uprostřed Albrechtic, v sousedství obecního úřadu, nakoupit základní sortiment potravin, zeleniny, mraženého zboží, chlazeného mléčného zboží, drogerie a také zde bude obsluhovaný úsek s čerstvou uzeninou, sýry a zákusky. Stavba je společným dílem obce Albrechtice a obchodního družstva KON− ZUM. Obec zajistila investicí asi tří čtvrtin milionu korun spodní stavbu, zpevněné plochy a přípojky na veřejné sítě a bude jejich vlastníkem. Dále bude obec přispívat na mzdy prodávajících. KONZUM pak zajistil dodávku a montáž modulární prodejny včetně jejího vybavení. Výhodou systému modulární prodejny, dobře známé ze sídliště Zámeček v Rudolticích a nověji také z Horních Heřmanic, je možnost rozšíření z nyněj− ších čtyř spojených mobilních kontejnerů směrem dozadu na celkem šest kontejnerů. Taková úprava, závislá ovšem na dosažených objemech tržeb, by změnila prodejnu v malý supermarket se širším prodejním sortimentem. Přejeme nové prodejně veliký zájem a věrnost místních kupujících. Jiří Kohout, foto: F. Teichmann
V květnu byla v Horních Heřmani− cích zřízena nová prodejna firmy Kon− zum a ani ne za dva měsíce poté ote− vřela obec rekonstruovaný objekt v centru obce, který získala výměnou za pozemky od zemědělské firmy Her− mas. Nákladem zhruba osmi milionů korun zde byla vybudovaná obecní re− staurace, ordinace se zázemím pro lé− kaře a dva obecní byty o velikosti 3+kk. Jeden z nich je plánován jako zázemí pro hostinského a druhý obsadil ná− jemník, který o byt přišel rekonstrukcí budovy. Obci se nepodařilo na rekonstrukci získat dotace, a tak si obec vzala cca sedmimilionový úvěr. Starosta Pavel Maňka vysvětluje: „Podařilo se nám sehnat pouze 3x 100 tis. z programu obnovy venkova a teď to vypadá, že nám kraj může pomoci také se splácením úroků. Velmi pomalý systém výstavby byl ale neudržitelný a my neměli jinou možnost než si vzít úvěr. Bohužel na rekonstrukci restaurace nebo vybudování ordinace nelze žádné peníze získat. Na vybudování bytů před nějakým časem dotace stát ještě poskytoval, ale i to bylo zrušené. Doplácíme také na to, že naše obec má něco málo přes 500 oby− vatel, a tak se na nás nevztahují žádné dotace z fondů na obnovu venkova, neboť ty jsou určené pro obce do 500 obyvatel a dají se z nich rekonstruovat centra obcí, obecní byty, prostě všechno. Z toho by se snad dala postavit i obecní kašna.“ Obec Horní Heřmanice je ale i nadále aktivní a snaží se získat dotace na výstavbu kurtů z evropských fondů, neboť zázemí pro sport je vyjma fotbalo− vého hřiště velmi slabé. Bohužel zatím byla obec neúspěšná. Text a foto: František Teichmann
MLADĚJOV – BLOSDORF 1915 V sobotu 8. srpna se v Mladějově na Moravě uskuteční již tradiční vzpo− mínkové oslavy památky padlých vojáků na všech frontách za 1. světové vál− ky Mladějov – Blosdorf 1915. Proti sobě nastoupí v bitevní ukázce Rakuša− né a Rusové, aby připomněli hrůzy války, uctili padlé a připomněli, že války se dotýkají především těch, kteří za ně nemohou. Na návštěvníky čeká celodenní program, v němž jsou zařazeny např. výje− vy ze starého mocnářství, dobová hudba, výstava historické techniky. Již od 8.30 hod. bude v provozu parní průmyslová dráha. Průmyslové muzeum ko− ná prohlídky svých expozic po návratu každého parního vlaku do Mladějova. V 11 hod. se uskuteční pietní akt u Pomníku obětem 1. světové války (u kos− tela Nejsvětější Trojice) za účasti historických jednotek, v 15.30 hod. samot− ná bojová ukázka. Od 20 hod. bude taneční zábava s hudbou a pivem. Mladě− jovská průmyslová dráha připravila také speciální akci pro ty, kdo chtějí zažít něco nevšedního, zvanou Noční jízda, kterou je možno spolu se slavnostním ohňostrojem celodenní program stylově ukončit. Více informací naleznete na www.mladejov.cz. Drahomíra Lišková, kancelář starosty a tajemníka
V kampani „Na kolo s přilbou“ předáno kolo! Letošní kampaň „Na kolo s přilbou“ vyvrcholila 1. července předáním jízdního kola náhodnému dětskému cyklistovi. Tímto šťastným cyklistou byl třináctiletý Pavel Bednář, který zrovna jel se svým mladším bratrem po ulici Dobrovského. Pavel převzal darovací listinu a nové kolo zn. Favorit z rukou organizátorů kampaně z občanského sdružení MůjLanškroun. Této události předcházely během května a června mnohé další aktivity. V ma− teřských a základních školách byly tématu bezpečné jízdy na kole věnovány hodiny výtvarné výchovy, děti kreslily obrázky, vyplňovaly zábavné testy. Využívaly také slevových kupónů k zakoupení přilby. Malí cyklisté byli za ježdění s přilbou odměňováni i přímo na silnicích drobnějšími praktickými dárky jako jsou cyklistické rukavice, tachometry, blikačky apod. Akci v našem městě finančně podpořila Všeobecná zdravotní pojišťovna ČR. Kampaň Na kolo s přilbou byla v Lanškrouně organizována již potřetí. Jejím duchovním otcem je kroměřížský lékař záchranné služby MUDr. Mar− tin Sedlák, který se s fatálními následky dětských úrazů hlavy způsobených pády z kola bezprostředně setkává. Myšlenku předcházet těmto úrazům for− mou kampaně „Na kolo s přilbou“ se mu daří šířit v mnoha českých městech. Marie Hrynečková Foto: Matěj Brýdl
Zleva: Roman Krajči (MůjLanškroun), odměněný Pavel Bednář, Hynek Brýdl (MůjLanškroun), ing. Zdeňka Kamenická (VZP ČR) a prp. Petr Klug (Policie ČR).
LL 14 a 15 / 2009
Z REGIONU
STRANA 9
BYLO TO PROSTĚ SUPER I to říkali někteří návštěvníci o zámecké oslavě k zahájení třetího roku pro− vozu Zámečku v sobotu 4. července, když večer odcházeli. Počasí nám přálo a po předchozích deštivých a bouřkových dnech poprvé nepršelo, tak si mo− hli návštěvníci, kterých se na Zámecký vrch přišlo podívat a pobavit přes ti− sícovku, v klidu prohlédnout výrobky u stánku s ozdobnou keramikou, vedle zase s koženými výrobky a další. Přímo při práci mohli sledovat hbité prsty drátenice a také uměleckého kováře, který přijel i s kovadlinou. Mohli si také zakoupit medovinu přímo od výrobce i voňavé domácí mýdlo s éterickými oleji a další zajímavé výrobky šikovných řemeslníků. K poslechu a večer i k tanci hrála skupina Kontakt, kromě doby, kdy šermířská skupina Balestra předváděla scénku Zloduch, kterou diváci sledovali s velkým zaujetím. Děti, jichž bylo na Zámeckém vrchu opravdu hodně, se vydováděly na ská− kacím hradě, trampolínách, dětském kolotoči nebo se účastnily soutěže v kre− slení zámeckých skřítků. Byly pro ně připraveny další různé zkoušky doved− nosti jako chůze na prkýnkách, překážková dráha, všichni si mohli vyzkoušet chůzi na chůdách,v pytlích i jízdu na prkýnkách s kolečky. Šermíři zase měli připravené zápolení s obalenými tyčemi, házení nožem na cíl a další. Kolem 17. hod. bylo vyhlášení vítězů, vylosován byl i výherce hlavní ceny MP3. Zámeček si prohlédlo přes 200 návštěvníků, kteří se ve sklepení setkali se sokolníkem v dobovém kostýmu a jeho dravci, jejichž tiché létání za svitu loučí v zajímavých sklepních prostorách byl rozhodně nevšední zážitek. K večeru proběhla aukce rukodělných výrobků věnovaných hodnými lid− mi na podporu výcviku asistenčních psů pro tělesně postižené. Bylo vydraže− no 12 předmětů, zbylé jsou kdykoli ke koupi za vyvolávací cenu u pokladny na Zámečku. „Pomocným tlapkám“ bude zaslána vydražená částka 1910 Kč.Tyto aukce jak na podporu Tlapek, tak i dalších subjektů budou pořádány při každé akci, která se bude na Zámeckém vrchu konat. Bohužel musíme přiznat, že se ani tak podařená akce neobešla bez nedo− statků, za které jsme jako pořadatelé ale zas tak úplně nemohli. Na letáčcích uvedení westernoví jezdci nakonec kvůli souhře nešťastných okolností ne− mohli na oslavu přijet. Také jsme měli slíbený stan s dvěma dalšími pivními pípami a bohužel pozdě jsme se dozvěděli, že nebude. Omlouváme se za ne− příjemné fronty u stánku s občerstvením. Návštěvníci i přes tyto nedostatky měli možnost si odpoledne na Zámeckém vrchu užít, pochutnat si na grilova− ných dobrotách, ochutnat teplou medovinu apod. Zarazilo nás však, kolika divákům (dokonce i s dětmi) nebylo trapné ob− cházet lesíkem vstupní kasu kvůli desetikoruně vstupného a pak si zdarma užívat bohatého programu, na který bylo celé vstupné využito. Zřejmě si vů− bec neuvědomují, že zajistit tak bohatý program není jednoduchá ani levná záležitost. Navíc takovým jednáním rozhodně nedávají dobrý příklad svým vlastním dětem, které tím učí nepoctivému chování. Příště dostanou všichni poctivě platící návštěvníci viditelné označení zajištěné proti ztrátě. Budou moci odejít a zase se na další program, až se třeba děti prospí nebo nají, vrátit. Doufáme, že se návštěvníkům odpoledne na Zámeckém vrchu líbilo, děku− jeme jim, že na oslavu přišli, a zveme je i na další chystané akce. 1. srpna bude letní maškaráda pro děti a večer rockový Ironfest. Na podzim (19. 9.) by měla být zajímavá akce s odpoledním programem zase pro děti i o− statní a hlavně s podvečerním programem v zámeckých sklepeních s názvem Mystická noc na Zámečku. Pokud vše vyjde, tak ve spolupráci s šermíři sku− piny Balestra bude ve sklepení k vidění vystoupení kouzelníka, v dobových kostýmech budou šermíři předvádět různé scénky, i právo útrpné a po sklepe− ní budou rozmístěny historické zbraně a další zajímavé dobové předměty. Náš velký dík patří všem, kteří jakkoli pomohli při přípravách akce nebo přímo při ní, také výborné moderátorce celého dne i všem sponzorům, rodině spolumajitele, která zajistila opravdu bohatý program pro děti, na který čás− tečně i přispěla, výrobcům, pořadatelům a všem, kteří přispěli k tomu, aby se oslava na Zámeckém vrchu návštěvníkům opravdu líbila, což nás moc těší. Budeme se přes různé překážky a nadále probíhající opravy přízemí věže snažit různých akcí pořádat čím dál více, aby Zámecký vrch opravdu ožil. Všechny srdečně zdraví kastelánka Krasava Šerkopová. Paní kastelánka zve děti i na novou houpačku, kterou na Zámečku po− stavili v červenci. Foto: LS a KŠ
STRANA 10
Z KRAJE I REGIONU
LL 14 a 15 / 2009
Přečetli jsme: Stavba za sto milionů odstartovala Obce Dolní a Horní Čermnou na Orlickoústecku spojí stomilionová stavba nové kanalizace a čistírny odpadních vod. „Obce ze svých rozpočtů uhradí dvacet milionů korun. Pardubický kraj pod− poří projekt dalšími čtyřmi miliony korun. Obce získaly peníze z Operačního programu životní prostředí a Státního fondu životního prostředí,“ řekl staros− ta Dolní Čermné Vlastislav Vyhnálek. Stavební dělníci dokončí práce na kanalizaci za rok v říjnu. Zejména řidiči budou muset počítat s uzavírkami silnic. (MF DNES − Pardubický kraj, 4. 7. 2009)
Bezplatné kurzy angličtiny pro handicapované Zleva: obchodní ředitel Komfi, s.r.o., M. Havlík, obchodní rada Y. G. Ho, velvyslanec Taiwanu C. K. Liu a poslanec M. Soušek při prohlídce lami− novacího stroje.
Poslanec Soušek s velvyslancem Taiwanu Liem navštívili Lanškrounsko Taiwanský velvyslanec, jeho excelence C. K. Liu, přijal pozvání regionál− ního poslance Miloslava Souška na pracovní návštěvu Pardubického kraje. Cílem této cesty bylo otevření nových obchodních příležitostí a spolupráce. V rámci celodenního programu navštívili také lanškrounské podniky LUX− IDent, s.r.o., zabývající se vývojem a výrobou pasivních radiofrekvenčních čipových identifikátorů a také Komfi Lanškroun, s.r.o., který se zaměřuje na výrobu strojů pro elektrotechnické obory a polygrafii. Nevynechali ani Form− plast Purkert, s.r.o., v Jablonném nad Orlicí. Poslanec Soušek, který program pro taiwanskou stranu připravoval, k tomu uvedl: „Taiwanská strana projevila zájem navázat partnerský vztah s nějakým regionem v České republice, tak jsem je samozřejmě přivedl domů do Pardubického kraje a Ústeckoorlicka. Skutečně náš region je pro taiwanské investice zajímavý, protože nabízíme vyspělé technologie a kvalitní pracovní sílu. Taiwan dává českým podnikům excelentní nabídku spočívající v pomoci s proniknutím na nové asijské trhy. Exportní zakázky jsou nejlepším způsobem, jak pomoci firmám v probíhající krizi udržet pracovní místa.“ Jaroslav Lechnýř, Zdeněk Baborák
Wall Street Institute, přední poskytovatel výuky anglického jazyka na světě, nabízí bezplatné kurzy angličtiny pro handicapované spoluobčany, a to u pří− ležitosti oslav prvního výročí otevření jazykového centra v Praze. Jazyková škpla Wall Street Institute ve spolupráci s občanským sdružením Gaudium a Pardubickým krajem poskytne pro 10 zdravotně postižených o− sob z Pardubického kraje, ve věku od 17 do 30 let, bezplatné roční kurzy ang− lického jazyka. Tyto moderní kurzy vytvářejí soubor interaktivních e−learningových lekcí a komunikačních lekcí s kvalifikovanými rodilými mluvčími ve velmi malých skupinkách. Vzhledem k charakteru výuky (interaktivní lekce, tzn. schop− nost číst, mluvit a soustředit se po dobu 60 – 90 min.) je kurz vhodný přede− vším pro osoby s tělesným postižením. Kurz bude zahájen v září 2009. Požadavky na technické vybavení: PC se sluchátky, mikrofonem a webo− vou kamerou, přístup k internetu Explorer, aplikace Flash a Java. Zájemci o kurz se mohou přihlásit do 10. srpna 2009 na adresu: Miloslav Macela, Pardubický kraj, Komenského náměstí 125, 532 11 Pardubice, nebo na e−mail
[email protected]. Jako přihlášku zašlete moti− vační dopis na téma: „ Co mě motivuje ke studiu angličtiny“. S vybranými zá− jemci budou provedeny osobní pohovory s lektory, během nichž budou roz− řazeni do skupin podle úrovně znalosti jazyka. Bližší informace o jazykové škole Wall Street Institute naleznete na strán− kách: www.wallstreetinstitute.cz
Přečetli jsme: Pojmenovávat nepříjemné věci chce odvahu Do vznikající strany Miroslava Kalouska TOP 09 přešla na začátku června i senátorka za Orlickoústecko Ludmila Müllerová. Nová strana podle ní ne− chce utíkat před nepříjemnostmi, jako jsou státní maturity nebo důchodová re− forma. Argumentace studentů proti zavedení maturit se jí nezdá opodstatněná. Jaké konkrétní důvody vás vedly k přestupu z KDU−ČSL do vznikající strany TOP 09? Už delší dobu jsem pociťovala, že některé situace lze názorově těžko řešit uvnitř KDU−ČSL, zejména pod vedením Jiřího Čunka v posledních dvou letech. Vede− ní KDU−ČSL se nijak výrazně neproměnilo, nejsou tam žádné nové tváře, žádný nový náboj a obávám se, že ani žádné nové směřování. To byl jeden z hlavních důvodů, proč jsem se rozhodla odejít. Tady v regionu i na kraji jsem s lidmi spory neměla. Nebyl to žádný názorový střet mezi mnou a členskou základnou, ale víceméně co se týká vedení a směřování křesťanských demokratů. Kdy jste se vlastně definitivně rozhodla přestoupit? Definitivně jsem se rozhodla po vsetínském sjezdu, protože si myslím, že jsme za prvé byli odhodláni v rámci našeho regionu, ať už Olickoústecka, nebo pardubického regionu, volit europoslance Jana Březinu, který měl před− stavu o novém týmu lidí, s nimiž by spolupracoval. Velmi mě zklamalo i to, že do vedení nebyl zvolen ani náš tehdejší místopředseda křesťanských de− mokratů Roman Línek, který, myslím si, pro stranu udělal skutečně hodně, zejména tady v Pardubickém kraji, což bylo v kontextu s ostatními částmi republiky docela markantní. To byl takový hlavní impuls. Takže si od změny stranické příslušnosti slibujete v podstatě jakési názo− rové osvěžení? Určitě. Je třeba dojít jednak k jinému stylu politické práce, jednak k jinému politickému směřování. Označili jsme se za stranu konzervativní, která chce stavět na křesťansko−židovských základech. Tak by se křesťanští demokraté nejspíš označili také. Náš název TOP 09 je zkratkou tří slov − tradice, odpo− vědnost, prosperita. Zejména druhý princip, odpovědnost, nás podle mě od− lišuje od KDU−ČSL. Znamená to odpovědnost za rozpočet, za hospodaření, za život našich dětí, ale i dalších generací. Dluhy České republiky dosahují jednoho bilionu korun a každou vteřinu stále dramaticky narůstají. Proto by měla vzniknout strana, která by nepříjemné jevy v naší politice uměla nejen pojmenovat, ale také se proti nim postavit. Jak se v tomto bude strana TOP 09 odlišovat od občanských demokratů? Pevně věřím, že se odlišíme i od nich. V prvním momentě proto, že občanští demokraté teď vystoupili z Evropské lidové strany a vytvořili nový subjekt, který už nestojí na křesťansko−židovských základech. Druhý moment vidím v tom, že politické strany se dnes snaží dělat politiku takovou, jakou si přejí občané, nikoli takovou politiku, která by oživovala a byla ve prospěch věcí veřejných. Našla byste konkrétní příklad?
Například přístup občanských a sociálních demokratů k problému státních maturit. Nejprve se shodli, že se státní maturity zavedou. Najednou se blíží volby a státní maturity chtějí odložit. Překvapila mě vyjádření studentů, kteří argumen− tovali nedostatečným logistickým zajištěním. Ta slova jsou podle mě naučená a snad i nedomyšlená. Jenže současné politické strany jednají jen tak, aby neztra− tily voliče, takže nejspíš budou mít zájem couvnout. I nepříjemné věci by se ale měly řešit. Podobně máme před sebou reformu důchodového a zdravotnického systému i systému sociálních dávek. Vyžaduje to určitou odvahu a mám pocit, že jsme ji v poslední době nenacházeli. Slibuji, že naše strana ji hledat bude. Takže si myslíte, že státní maturity jsou připraveny dobře? Shodou okol− ností jsem zažila tuto maturitu nanečisto a mně, mým spolužákům i profe− sorům připadaly použité otázky podivné a zcela nevhodné. Kdyby studenti použili tento argument, byl by to pro mě argument skuteč− ný. Ale oni argumentovali těmi „slogany“, které používají politici. Jedna věc je skutečně obsah maturit, to jak budou vypadat otázky, jak na ně budou studenti reagovat a jak je budeme schopni vyhodnocovat. Druhá stránka je zmíněná logistika. Tady podle mých informací hrají velkou roli lobbistické skupiny. Jsou tu firmy, které mají podle původního projektu vybavit maturit− ní školy výpočetní technikou a jsou tak na projektu zainteresované, a pak firmy stávající, které dodávají scio testy a podobně, které by o tyto „kšefty“ přišly. Do této situace se nám navíc promítla krize. Autoři projektu na ni reagovali snížením množství plánované technické podpory, což vytvářelo tlak na politiky, aby ho odložili. Jenže vezměte si, kolik let se na státní matu− rity připravujeme, a najednou před volbami odkládáme. Myslíte si, že by si TOP 09 právě v orlickoústeckém regionu mohla najít širokou členskou a voličskou základnu? Nevím, jestli širokou členskou základnu, protože tento region znám jako poměrně konzervativní. Lidé tu neradi opouštějí své „jistoty“. Vidíte to i na pohybu pracovních sil. Obyvatelé z tohoto regionu odcházejí málo, přestože život tady není vůbec jednoduchý. Nemyslím si, že by tady strana musela zís− kat širokou členskou základnu, ale myslím, že voliče by tady získat mohla. Jak vidíte budoucnost strany TOP 09? To je ještě hodně nejistá záležitost. Samozřejmě věřím, že tato politická strana bude mít místo. Není to strana populistická. Nechceme−li se bát pojme− novávat nepříjemné věci, tak nejsme strana, která by řekla ano, my vám všem všechno dáme, jen nás volte. Doufám, že se najdou lidé, kteří jsou schopni logicky uvažovat o tom, že se nejde zadlužovat a že nejde rozebrat rozpočet na okamžitou spotřebu a pak říct, že nemáme na investice a na infrastrukturu, protože jsme to teď projedli na sociálních dávkách, na navýšení důchodů a po− dobně. Myslím si, že budoucnost máme. (Orlický deník, 1. 7. 2009, Lada Klimovová)
LL 14 a 15 / 2009
Z KRAJE I REGIONU
STRANA 11
Kolečkové brusle pro Terezu a Míšu Nadační fond Romane Čhave odměňoval již potřetí děti ze základních škol v Pardubickém kraji, které žijí ve složitých rodinných podmínkách, a přesto se ve škole dobře učí i chovají. Letos si ocenění ve výtvarné soutěži zaslou− žily Tereza a Michaela Vlkovy, žákyně ZŠ v Dolním Třešňovci. Kolečkové brusle převzaly od předsedkyně správní rady nadačního fondu Jany Smeta− nové a krajského radního pro sociální oblast Miloslava Macely. „Výtvarné a slohové práce svědčí o tom, že jsou děti opravdu šikovné,“ u− vedl radní Miloslav Macela. Maminka Terezy a Michaely záhy zemřela a ta− to rodinná tragédie ovlivnila dětství obou dívek, jejich vztah ke spolužákům a k okolí. Tereza Vlková se má jasno o svém budoucím povolání. „Chci být paní učitelkou, nejlépe ředitelkou,“ vtiskla své přání do obrázku Tereza, která měla na vysvědčení samé jedničky. Její sestra Míša je naopak sportovně zalo− žená, nadchla se pro fotbal a je úspěšná v matematice. V Pardubickém kraji se přihlásilo do soutěže dvacet škol „V současné do− bě je jeho činnost širší a oceňovány jsou všechny děti, kterým osud není na− kloněn a které se od dětství musejí potýkat s mnoha životními úskalími. A přesto je pro ně vzdělávání důležité,“ vysvětluje předsedkyně správní rady Jana Sme− tanová, proč založila fond v Pardubickém kraji. M. Navrátilová Foto: Kateřina Kokešová
Přečetli jsme :
Na pomezí uspořádali sbírku, část peněz poslali na Jesenicko Na pomezí Čech a Moravy, ve Valteřicích, se v neděli 28. června poprvé setkali Češi, Moravané a Poláci, aby společně podpořili památky a také po− mohli obyvatelům v oblastech postižených povodněmi. Pozvání přijali i po− tomci vysídlených sudetských Němců. Cílem slavnosti, kterou uspořádaly Výprachtice společně s obcí Štíty a s římskokatolickou farností, bylo přiblížit lidem příjemné prostředí v pohraniční oblasti a vybrat peníze na záchranu kostelů v této části kraje. Na dobrovolném vstupném vybrali pořadatelé 30 tisíc korun. „Výtěžek jsme rozdělili na třetiny. Deset tisíc korun věnujeme na pomoc obětem povodní na Jesenicku a zbývající částku rozdělíme mezi Řím− skokatolickou farnost Štíty a Římskokatolickou farnost Valteřice,“ konkre− tizoval Miroslav Stejskal, jak naloží s penězi ze sbírky. Starosta věří, že se podaří příští rok akci zopakovat se stejným úspěchem: „Vždyť starosta Štítů Jiří Vogel pochází z Výprachtic.“ Myšlenku na společné setkávání podpořili olomoucký arcibiskup Jan Graub− ner a královéhradecký biskup Dominik Duka, kteří celebrovali mši svatou. Mezi návštěvníky z české i moravské strany zavítal hejtman Radko Martínek a významný český egyptolog a archeolog Miroslav Verner, rodák z neda− lekých Štítů. V doprovodném programu si lidé mohli také prohlédnout expo− zici Destinační společnosti Východní Čechy. Magdalena Navrátilová, tisková mluvčí Pk, foto: Luboš Kozel
Obec Rudoltice odvrátila bankrot. Ale jen na rok Místo nových bytovek by zůstalo opuštěné staveniště, v noci by nesvítilo veřejné osvětlení, do školy a dalších zařízení by přišlo málo peněz, sotva kdy by vyrostla potřebná cyklostezka a chodník. To vše hrozí Rudolticím v případě, že se jim nepodaří odvrátit bankrot obce. Před několika dny si však Rudoltičtí mohli oddychnout. Ale jen na čas. Se svým nárokem na 81 milionů korun stát prý počká. Ovšem už jen jeden rok. Cože se to v obci na Lanškrounsku děje? V Rudolticích začaly růst bytové domy od poloviny desetiletí jako houby po dešti, ale po čase se ukázalo, že vlastně nezákonně. Poukázali na to ve svém protokolu i pracovníci Nejvyššího kontrolního úřadu, když konstatovali, že ministerstva pro místní rozvoj i financí poskytla peníze i obcím, které neměly žádosti o dotace řádně podložené. Rudolticím tehdy dokonce prošlo, že jeho vedení neuskutečnilo výběrové řízení na dodavatele stavby prvních 108 bytů. I na této „spoluvině“ státu založili svoji obhajobu dnešní představitelé obce na Lanškrounsku. Prozatím ministerstvo financí povolilo obci svým rozhod− nutím „posečkání zaplacení odvodu a penále za porušení rozpočtové kázně“. „Kdyby tenkrát dělali ministerští úředníci to, co měli, pak by se už tehdy na nepořádek přišlo a předpokládám, že bychom ani nedostali další dotace. Po− kud budou chtít peníze zpátky, těžko z nás dostanou třeba 20 milionů ročně, když má obec roční rozpočet 25 milionů korun. A kdyby nám ministerstvo ne− počkalo amy museli začít něco vracet už nyní, nebyli bychom dnes schopni do− končit další etapu bytové výstavby,“ řekla starostka Rudoltic Lenka Bártlová. Letos v září hodlá obec kolaudovat dalších sedm bytových domů s 55 byty. I proto nemělo její vedení na nějaké šetření ani pomyšlení. Rozestavěné budo− vy je třeba dokončit, jinak bude muset obec vracet další dotace. Zastupitelé Rudoltic zatím bojují s přízrakem „bankrotu“ opakovanými žá− dostmi o prominutí plateb. „Když to až natolik nevyšlo u ministra Kalouska a třeba ani nevyjde u mi− nistra Janoty, pak budeme žádat o jejich prominutí znovu až do doby, než de− finitivně rozhodne soud. Každá persona v ministerském křesle vidí tuto kau− zu jinýma očima, a proto nám jakákoliv výměna ministrů přináší další šanci na úspěch,“ dodala starostka Lenka Bártlová. (Mladá fronta DNES − Pardubický kraj, 10. 7. 2009, J. Hubený)
Šance na život: V babyboxu ústecké nemocnici našli holčičku 27. července ráno v 02.30 hodin bylo odloženo do babyboxu v Orlickoús− tecké nemocnici první novorozeně i s placentou. „Šlo o zdravou holčičku, vážila 2900 gramů a matka ji porodila snad půl hodiny před tím, než ji vložila do vyhřívané schránky. Dali jsme jí jméno Lucinka, podle sestry, která pro ni došla,“ uvedl ředitel ústeckoorlické nemocnice Martin Procházka, který sho− dou okolností sloužil. „V každé matce je skryto více či méně mateřské lásky a má−li nějaký důvod přesto dítě nechtít, je babybox prostředkem, jak dát malému drobečkovi šanci na život, jakou má každé dítě. Proto se prostředky vynaložené na zřízení této „krabice“ pro děti musí bohatě vyplatit, i kdyby zachránila jen jediný,“ uvedl vedoucí odboru zdravotnictví Pardubického kraje Leoš Dostál. Babyboxy v České republice zachránily život již 22 dětem. Orlickoústecká schránka byla otevřena na jaře roku 2008 a je zatím jediná v Pardubickém kraji. Magdalena Navrátilová
STRANA 12
ROZHOVOR
LL 14 a 15 / 2009
Činnost obecního živnostenského úřadu prostupuje napříč celým životem města Rozhovor s vedoucím odboru obecní živnostenský úřad Josefem Havlišem Jedním z odborů, které při posledním stěhování na lanškrounském městském úřadě změnily své pů− sobiště, je i obecní živnostenský úřad. Nově ho návštěvníci najdou v přízemí budovy bývalé pošty, tj. na náměstí J.M.Marků čp.8. Právě zde jsem hovořila s jeho vedoucím, panem Josefem Havlišem. Obecní živnostenský úřad (OŽÚ) je poněkud specifickým odborem. Vykonává vlastně pouze státní správu a je určen pro určitý přesně vyme− zený okruh osob. Je to tak? Ano, v podstatě máte pravdu. Ale jak už to čas− to bývá, jen částečně. Živnostenské právo, podni− katelé v zemědělství, povolování výherních hra− cích přístrojů atd. jsou skutečně agendy spravované v tzv. přenesené působnosti státu. Živnostenský úřad ovšem rozhodně nestojí mimo dění ve městě, i s vědomím, že tato slova mohou znít jako klišé. Ještě donedávna náš odbor spravoval tržnici a při− pravoval pro město významné dokumenty jako například tržní řád nebo vyhlášku o stanovení míst a času, ve kterých mohou být provozovány výher− ní hrací přístroje. Provozuje pracoviště Czech PO− INT, revoluční nástroj pro komunikaci s informač− ním systémem veřejné správy. Na našem odboru ověřujeme pro občany města i jeho návštěvníky veškeré dokumenty atd. Ve správním obvodu je něco přes 3000 podnikatelů. Jestliže odečteme děti a starší spoluobčany, vyjde nám, že snad v každé rodině je někdo, kdo někdy podnikal či podniká. Pokud sesumarizujeme výše uvedené skutečnosti, činnost obecního živnostenského úřadu prostupu− je napříč celým spektrem života města. Pokud člověk chce podnikat, musí začít u vás. Je to složité? Pro podnikání je prioritní nápad. Identifikace volného prostoru na trhu či ve službách. Dostatek kapitálu do začátku. A všechny ty morálně−volní vlastnosti, které popisují všechny podnikatelské příručky. Sama administrace ohlášení živnosti či žádosti o koncesi je dnes relativně jednoduchá. Zá− jemce si musí vyhledat odpovídající živnost, zjistit kam spadá, zda do živností volných, řemeslných, vázaných či koncesí; z nich vyplývají požadavky na odbornou způsobilost, další praxi či u koncesí na souhlas státních orgánů. Vyplnit formulář, kterým je možné se součastně zaregistrovat i na všech dal− ších úřadech, které se budoucímu podnikateli sta− nou jeho věrnými družkami, jako finanční úřad, Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) atd. Zaplatit správní poplatek a dnem ohlášení může, mimo koncesí, nový podnikatel zahájit svou pod− nikatelskou dráhu. Pokud mu nestačí zdroje infor− mací na internetu, z nichž bych chtěl především u− pozornit na web ministerstva průmyslu a obchodu (www.mpo.cz), popř. na další portály, které se pod− nikáním zabývají, jsme samozřejmě jako úřad při− praveni s ním jeho záměr konzultovat a poradit mu. Kolik živnostenských oprávnění evidujete v na− šem městě? Něco mezi pěti a šesti tisíci. Sama čísla však ne− vypovídají nic o tom, kolik živností je provozová− no skutečně. Někteří podnikatelé mají nahlášeno několik živností, ze kterých je aktivních pouze ně− kolik nebo i jedna jediná. Nechci při této příležitosti nějak výrazně kazit letní atmosféru, ale neohlášení přerušení živnosti je hodnoceno jako správní delikt a je sankcionali− zováno. Přitom stačí živnost přerušit, dnes bez ča− sového omezení, a v případě potřeby je možné o− právnění kdykoli obnovit. Opravdu to doporučuji, úkony jsou zcela zdarma. Další živnostenská oprávnění jsou přerušená, pozastavená (z moci úřední) atd. Odhaduji, že ak− tivních je zhruba 40 − 50 %. Samotných podnika− telů je přibližně něco přes 3000, jak už jsem řekl.
Počet podnikatelů stále stoupá, i když poslední léta jen velmi mírně. Váš odbor funguje pro celý obvod obce s roz− šířenou působností. Je v ostatních obcích Lan− škrounska podnikatelů více, či méně než v městě samotném? Liší se výrazně předmět podnikání? Poměr živnostníků a podnikatelů v zemědělství na venkově je výrazně ve prospěch živností, a to v řádech. Rozhodně neplatí model, co obyvatel ven− kova, to podnikatel v zemědělství. Co se týče po− rovnání poměru počtu podnikatelů v samotném Lanškrouně a v ostatních obcích správního obvo− du, je poměr počtu podnikatelů vyšší v jeho správ− ním centru. Pravděpodobně jde o dynamičtější a inspirativnější působení městského prostředí oproti konzervativnější a poklidnější atmosféře venkova. Ještě bych upozornil na jednu skutečnost, kte− rou si někteří zájemci o podnikání neuvědomují. Ne každá podnikatelská činnost je živností. Napří− klad není živností provozování lékařské praxe, pod− nikání veterinářů, advokátů, daňových poradců, exekutorů, činnost bank, pojišťoven, pojišťovacích zprostředkovatelů, zprostředkování práce či orien− tálně působící obchod se zbraněmi. Tyto podnika− telské činnosti se řídí svými speciálními zákony. Mezi povinnosti vašeho odboru patří i spolu− práce při kontrolách. Jakého druhu bývají? Při své kontrolní činnosti úzce spolupracujeme s Českou obchodní inspekcí (ČOI), státní a samo− zřejmě městskou policií a dalšími kontrolními or− gány státu. OŽÚ provádí kontroly nejen na úseku dodržování ustanovení živnostenského zákona, ale je zmocněný ke kontrolám podle zákona na ochra− nu spotřebitele, jako signální kontrola vůči úřa− dům práce, inspektorátům bezpečnosti práce, sta− vebním úřadům, orgánům životního prostředí, na úseku požární ochrany atd. Kontroly jsou nejčas− těji zaměřené na neoprávněné podnikání, označení provozovny, výkon funkce odpovědného zástup− ce, dodržování zákazu činnosti, dodržování infor− mační povinnosti prodejce jako jsou cenovky, ma− teriálové složení, návody na použití atd. Dále na existenci odpovídajících stavebních povolení a s ni− mi související hygienické, zdravotní, ekologické, požární a energetické dokumenty. U provozova− ných hracích automatů se kontroluje soulad mezi počtem a druhem skutečně provozovaných a po− volených výherních hracích přístrojů (VHP), vy− lepení kolků, dodržování zákazu hry na VHP oso− bám mladším 18 let, přítomnost osob odpovědných za dodržování tohoto zákazu atd. Jaké výsledky kontrol jsou obvyklejší − bývá vše v pořádku, nebo se objevují nedostatky? Než odpovím na otázku, chtěl bych upozornit, že přestože jsme zaměstnanci veřejné správy, vel− mi citlivě vnímáme problémy, se kterými se pod− nikatelé v současnosti potýkají, a že našim cílem není podnikatelům život ztrpčovat. Mezi podnika− teli je však bohužel i dost těch, kteří chtějí nahradit několikaletou tvrdou práci nezákonnou zkratkou. Nedodržovat pravidla obvyklá v civilizované spo− lečnosti, či svou činností dokonce ohrožovat zdra− ví a životy svých zaměstnanců či zákazníků. A těm se společnost rozhodla čelit i cestou kontrol. A teď odpovím, že samozřejmě mnohem častější je kontrola bez zjištěných závad. Nejčastějšími po− rušeními jsou neoznačená či neohlášená provozov− na, neoznámení ukončení provozování v provo− zovně, neohlášení změny pobytu či místa podnikání,
chybějící ceník zboží či služeb, absence návodu na použití v českém jazyce, nedodržování rozsahu koncese např. v dopravě atd. Nejzávažnějšími jsou neoprávněné podnikání, zaměstnávání občanů tře− tích zemí (mimo EU) bez pracovního povolení, porušování zákazu činnosti. Konkrétní údaje jistě nesmíte uvádět, ale přes− to se zeptám: překvapilo vás při kontrolách něco? Celkem ani ne. Kontrola je činnost veskrze nud− ná a nepříjemná asi pro obě strany. Někdy poklid− ná, někdy dokonce příjemná a naštěstí jen někdy velmi ostrá. Nevím, zda to je ze strategických dů− vodů či myšleno upřímně, ale někteří podnikatelé si kontrolu pochvalují. Především v okamžiku, kdy je upozorňujeme například na absenci chybějících zápisů o provedených školeních zaměstnanců a je− jich případných negativních dopadech při pojišťo− vacím řízení u pracovních úrazů. Jsme různí. Kopírujeme chování zvířecích po− staviček z bajek moudrých mužů. Někdo je zbabě− lý a snaží se vymlouvat, slibovat, lhát a vyhrožo− vat. Někdo je rovný a přímý a přijímá věci stejně. A tak je tomu i při našich kontrolách. Do kompetence živnostenského úřadu patří i už zmíněné „automaty“, okolo nichž bylo před takovými třemi lety v Lanškrouně velmi živo. Dnes máme vyhlášku, která jejich povolování regulu− je. Jak změny hodnotíte? Pro nás jako odbor povolující provozování vý− herních hracích přístrojů ve městě se vyhláškou změ− nil výrazně objem agendy. Místo několika práv− nických osob, které žádaly o povolení, zbyly pouze dvě. Místo stovky provozovaných VHP zbylo 38 kusů. Došlo k výraznému snížení počtu rozhod− nutí. Jsou povoleny pouze dvě provozovny, kde lze provozovat VHP, což zjednodušuje dohled nad nimi. Pokud máte na mysli vyhodnocení širších dopa− dů vyhlášky, nevím, zda jsem tím pravým pro hod− nocení této velmi citlivé a ještě stále živé záležitos− ti. Jak už bylo řečeno, jsem vedoucím odboru vy− konávající přenesenou působnost státu. Nejsem po− litik. Můžu hovořit v rovině − splnil žadatel všech− ny zákonné náležitosti, není jeho žádost v rozporu se zákonnými normami obce? Pokud jsou na všech− ny otázky kladné odpovědi, nezbývá než mu po− volení vydat. Vyhláška je naopak politický akt sa− mosprávy. Podle mého mínění bylo správné, že se zastupitelstvo touto záležitostí zabývalo. Vznikala dlouho, odpovědně a v bolestech. Jak někdo ně−
LL 14 a 15 / 2009
Z MĚSTA
STRANA 13
kde a někdy říkal, politika je o symbolech. A tato vyhláška symbolem rozhodně je, bez ohledu na to, zda splnila to, co od ní její autoři očekávali. Že se dá ona sama i její dopady interpretovat různě, patří k demokracii. Živnostenský úřad je správcem poplatku za provozovaný VHP. Jak se vyhláška projevila v příjmech městského rozpočtu? Snad bych měl začít strukturou příjmů za pro− voz VHP. Má tři složky: správní poplatek (50 % z jeho objemu se odvádí státu), místní poplatek a také 6 % ze zisku provozovatele VHP. V roce 2006, kdy dosahoval hráčský komfort v Lanškrou− ně svého vrcholu, byl příjem z tohoto hazardu cca 3,4 mil. Kč. V roce 2008, kdy již vyhláška platila, cca 1,5 mil. Kč. Znamená to, že se také tak výrazně snížil počet hazardních hráčů v Lanškrouně a objem peněz, které do své zábavy „investují“? Vyhláškou byla zastavena a výrazně omezena přebujelá nabídka VHP ve městě. Díky iniciativě a aktivitě některých členů zastupitelstva a nakonec i našeho odboru bylo zabráněno expanzi povolení vydaných ministestvem financí na provozování videoterminálů, podivného efektu známého z ji− ných měst, která přijala vyhlášky omezující pro− voz VHP, např. z Chomutova. Přesto je na území města v provozu aktuálně cca 25 − 30 ks videoter− minálů. Město nemá v součastnosti vůči povolo− vacímu řízení videoterminálu žádná práva či po− stavení účastníka řízení. Provozovatel či mini− sterstvo nemá vůči městu oznamovací povinnost. Proto je uvedený počet odhadem. V každém případě bylo vyhláškou dosaženo
„očištění“ celých ulic, např. ulice B. Němcové, 28. října atd. A to je jistě pozoruhodný výsledek. Chystá se nějaká změna zákonů týkajících se hazardu? Ministerstvo financí snad připravuje výraznou novelu či dokonce úplně nový zákon upravující podnikaní v provozování VHP, resp. všech tech− nických prostředků, při kterém dochází k zaplacení vkladu, jehož návratnost se účastníkovi nezaruču− je a kde o výhře rozhoduje náhoda. Tím by měly být pro obce „zviditelněna“ i technická zařízení, na které v součastné době obec „nedosáhne“, tedy i videoterminály. Obce by měly získat výrazný vliv na povolování, provoz a kontrolu i těchto sofisti− kovaných hazardních technologií. Na vašem odboru je i pracoviště Czech PO− INT. Co nabízí podnikatelům? Výstup z evidence nemovitostí, pokud je to nut− né např. při dokládání právního vztahu k ní (kon− trola). Výstup z obchodního rejstříku při prokazo− vání osoby oprávněné jménem právnické osoby jednat, skutečnost o jejím vzniku atd. Výpis z rejs− tříků trestů pro potřeby výběrového řízení. Pro− střednictvím Czech POINTu je možné rovněž pro− vést ohlášení živnostenského oprávnění či nahlásit změny, ovšem v případě Lanškrouna a nekompli− kované dosažitelnosti obecního živnostenského úřadu je výhodnější využít přímo náš odbor. Z Czech POINTu může podnikatel získat někdy i zásadní informace pro rozhodnutí přijatá v rámci své podnikatelské činnosti. Výstupy z insolven− čního rejstříku mu mohou napovědět o finančním zdraví jeho případného podnikatelského partnera. Na Czech POINTu může podnikatel − fyzická pod−
nikající osoba − požádat o zřízení datové schránky. Od letošního 1. července došlo k dalšímu vý− raznému rozšíření nabídky na pracovištích Czech POINTu. Můžete nám je přiblížit? Od tohoto data přijímají pracoviště žádosti o zří− zení datových schránek pro fyzické osoby, fyzic− ké osoby podnikající a část právnických osob, např. občanská sdružení nebo církve. Vydávají nová hesla pro přístup do schránek, u kterých vznikne pode− zření z jejich zneužití. Převratem ve veřejné správě je jistě tzv. autori− zovaná konverze dokumentu. Naplňuje částečně heslo o tom, že obíhá dokument, ne občan. Jde o po− stup, kterým se převádí dokument z papírové po− doby do formy počítačového souboru (obvykle ve formátu PDF). K tomuto souboru je pak připojena autorizační a autentizační značka, která identifiku− je, kým byla konverze provedena, a potvrzuje, že údaje v souboru jsou totožné s údaji na papírovém dokumentu. Od této chvíle je tento elektronický soubor na úrovni jeho papírové předlohy. Lze jej použít v dalším řízení, odnést si jej na CD či DVD nebo poslat do tzv. elektronického úložiště, např. do datové schránky pro pozdější použití. To byly zajímavé i důležité informace. Chcete ještě něco doplnit? Snad to nebude přílišná troufalost, když si do− volím jménem svým i celého obecního živnosten− ského úřadu popřát podnikatelské veřejnosti a nejen jí slunečný zbytek léta a dovolených. Mnoho dráž− divých dobrodružství, či naopak dny poklidné a veskrze milé. Podle gusta. Děkuji za rozhovor. Lada Sitová Foto: autorka
SOUTĚŽ CHLADNÝCH KONÍ
svými kočími rozdali v ovládání a tahu klády, for− manské jízdě a tahu břemene. První z disciplín byla všem koním velmi blízká, neboť statní valaši, hřeb− ci, ale i klisny se používají především na práci v lese. O vítězi pak rozhoduje nejen síla, ale ještě o trochu více zkušenost, ovladatelnost a rozvaha. A to platí jak pro koně, tak i pro kočího. Obdobné je to při for− manské jízdě. V ní koně předvedli, jak to umí roz− parádit a že jim ani rychlost není cizí. V poslední dis− ciplíně už jednoznačně dominuje síla a chuť koně tá− hnout velmi těžké břemeno po předem určené dráze. Několik stovek návštěvníků vytvořilo všem sou− těžícím příjemnou sportovní atmosféru, která jen posílila dobrý pocit všech zúčastněných z výborně připravené akce. Text a foto: FT
Putovní výstava VETERAN KORZO
Za krásného slunečného pondělí 6. července uspořádala SZeŠ Lanškroun atraktivní podívanou – soutěž chladných koní ve třech disciplínách. Stat− ní, někdy až téměř tunu vážící krasavci si to vedeni
Přečetli jsme: To byl asi odér… Whisky, žitnou, curacao blue, praděd macerat a 96,5% líh, dohromady 14 600 litrů, nechali ve středu celníci vylít do čističky odpadních vod v Lanš− krouně. Kořalku zajistili a zabavili u jedné místní obchodní společnosti, třebaže ji původně policie navštívila z docela jiného důvodu, a to pro poru− šování daňových předpisů v roce 2004. Původ 146 hektolitrů lihovin zatím není prokázán. Pravděpo− dobně byly nelegálně vyrobeny v České republi− ce. Vylévaný alkohol se musel ředit, aby v odpadu nezabil „hodné“ bakterie. Potkani tak přišli o po− řádný mejdan. (Orlický deník, 23. 7. 2009)
Skupina 26 automobilů − veteránů se v sobotu 4. července odpoledne zastavila také na náměstí Jana Marka Marků v Lanškrouně. Foto: Petr Mareš
STRANA 14
Z MĚSTA
LL 14 a 15 / 2009
MYSLIVECKÉ ZKOUŠKY SZeŠ Dolní Třešňovec, pátek 26. června 2009 Po absolvování ročního volitelného předmětu myslivectví pod vedením MVDr. Miroslava Šilara proběhly na SZeŠ Lanškroun závěrečné myslivec− ké zkoušky. Po roční přípravě měly před sebou studenti oboru agropodnikání první významnou metu na cestě k získání loveckého lístku. Několik otázek jsem u této příležitosti položil jednateli mysliveckého spol− ku v Ústí nad Orlicí Pavlu Chalupovi, který byl zároveň předsedou zkoušek. Jaký význam mají pro absolventy myslivecké zkoušky? Zkoušky mohou z pověření ministerstva zemědělství provádět okresní mys− livecké spolky. Prokazují znalosti adeptů, kteří se na ně připravují v kursech myslivosti. A to jak tady v kursech na SZeŠ, tak i u nás v myslivecké jednotě. Zkouška z myslivosti je de facto kvalifikace pro získání loveckého lístku pro
myslivce, který je nedílnou součástí pro získání zbrojního průkazu pro lovec− ké účely. Jedná se o zkoušku velmi náročnou, neboť je složena z několika samostatných předmětů: tradice myslivosti, legislativní předpisy, kynologie, zoologie, způsoby lovu a střelectví. Existují nějaká omezení pro zájemce o zkoušky z myslivosti? Zhruba šedesátihodinového kursu se mohou účastnit všichni zájemci starší patnácti let. Musí však absolvovat roční praxi v mysliveckém sdružení. Je o tyto zkoušky mezi lidmi zájem? V oblasti současného Orlickoústecka ročně zkoušku vykoná cca 20 uchaze− čů. Specifikem této školy je, že zkoušku vykoná více děvčat než chlapců. V ji− ných kursech pořádaných mysliveckými jednotami je to přesně obráceně. Závěrem stojí za to zmínit, že všichni studenti a studentky zkoušku absol− vovali úspěšně. Text a foto: FT
Wendell electronics, a.s., v roce 2009 Mezi lanškrounskými firmami, vzniklými během posledních 7 − 8 let, ne− přehlédneme společnost Wendell electronics, a.s., sídlící v citlivě renovova− né tovární budově v areálu bývalé TESLY Lanškroun.
Společnost Wendell electronics, a.s., poskytuje služby v elektronické vý− robě (takzvané Electronic Manufacturing Services, krátce EMS). To znamená, že pro jiné firmy například s převažující mechanickou strojní výrobou zhotovu− je potřebné elektronické části, aby tyto firmy nemusely mít vlastní elektronic− ké provozy. Nejtypičtější aktivitou Wendellu je například osazování desek plošných spojů elektronickými součástkami metodou povrchové montáže. Zmíněný systém subdodávek odjinud pro vlastní výrobu býval ve světě vždyc− ky běžný, jen u nás se v minulém režimu stavělo na soběstačnosti každé jedno− tlivé firmy. Neboli na dražším řešení, jež v ekonomice silně se orientující na zisk a úspory nákladů nemůže obstát.Celosvětový trh odebírající služby EMS je dosti rozsáhlý, i když nyní, v době celosvětové krize, se také omezil. Politikou společnosti Wendell je dosáhnout v nejbližších letech pozice nej− lepší zakázkové elektrotechnické výroby v Evropě a prvotřídně se starat o vý− voj a výrobu elektroniky pro zákazníky. Při prvním pohledu se takový cíl zdá poněkud odvážný. Jsme však svědky jeho cílevědomého uskutečňování. Asi před půl rokem rozběhl Wendell ojedinělou průzkumovou akci s cílem poznat co nejlépe současný evropský trh. S pomocí vlastních i externích od− borníků oslovil během několika zimních a jarních měsíců několik tisíc zahra− ničních firem v asi 15 zemích a zmapoval jejich situaci a zájem o služby EMS. Současně zjistil několik desítek firem rovněž nabízejících služby EMS a po− znal jejich dodavatelskou filozofii a postupy. Toto znát je velmi užitečné pro další praktické kroky Wendellu. Na této akci jsem měl příležitost osobně spolupracovat. Po mnoha letech u vel− ké světové firmy jsem mohl od prosince 2008 do dubna 2009 po čtyři hodiny denně sledovat, jak si počíná firma menší, ale výrazně cílevědomá. Reagující pohotově na současné trendy či zvyklosti a na požadavky zákazníků. Uplat− ňují například japonský systém promyšleného uspořádání pracovišť „Pět S“. Mají všechny základní mezinárodní certifikace, a to od švýcarské firmy. Když člověk pracuje u telefonu, nepohybuje se příliš po výrobních prosto− rách, ale pozoroval jsem, že jsou stále ve stavu „jako by měla zrovna přijít důležitá návštěva“. Čili pořádek jako samozřejmost. Velice pomáhá, že Wen− del sídlí v budově, kterou její vlastník, společnost LUX, před několika málo lety perfektně renovoval. Některé útvary mají třeba jen jediného člověka, ale rozdělení pravomocí a od− povědností se jeví dotažené a je vidět, že každá nová zkušenost se zapracová− vá do systému. Výběrová řízení na pozice ve firmě jsou náročná. Vyplatí se to. Pro někoho může být překvapením, jak mnoho manažerů dojíždí do práce i ze vzdáleností desítek kilometrů. Ale tak to ve světě bývá a jinak to asi nejde, zejména v našem městě s rozvinutým průmyslem a limitovanými místními lidskými zdroji. Je znát, že do budoucnosti hledí společnost Wendell electronics, a.s., s opti− mismem. Projevy oživení trhu se již objevují a společnost na ně bude reagovat s daleko větší znalostí trhu, než tomu bylo v minulých letech. Jiří Kohout
LL 14 a 15 / 2009
NA CESTÁCH
STRANA 15
Květnové „prázdniny“ v Dzierzoniowě Konec školního roku na ZŠ Dobrovského přinesl i malé ohlédnutí za prv− ním půlrokem realizovaného česko−polského projektu „Blíž k sobě ve spo− lečné Evropě“. Pozornému čtenáři Listů Lanškrounska jistě neunikly články, ve kterých jsme informovali o společných akcích našich partnerských škol, o lyžařském kurzu v Janoušově u Šumperka, pěvecké soutěži v Dzierzoniowě a noci s Andersenem. Aby byl výčet úplný, nesmíme zapomenout na šesti− denní pobyt našich čtvrťáků v Polsku, který si sami pojmenovali: „Týden, na který nezapomeneme, aneb zažili jsme toho hodně“. Na pondělí 18. května jsme se už dlouho těšili. Co nás asi čeká? Až do soboty sami bez rodičů, jenom se spolužáky a novými polskými kamarády, poznávání Dzierzoniowa a jeho okolí, kola, výlety, soutěže, diskotéky, zába− va… Komu se naskytne taková příležitost?! A tak jsme před devátou hodinou vyjeli za neopakovatelnými zážitky. Po ubytování jsme s polskými dětmi a u− čiteli pospíchali na radnici, kde nás očekával pan místostarosta. V reprezenta− tivní zasedací síni, kde jsme si připadali jako poslanci, nás přivítal, předal nám dárky a popřál příjemný pobyt. Potom jsme vystoupali na věž, prohlédli si z výšky město a obávali se bouřky, která se blížila ze Sovích hor. A opráv− něně, za chvíli se strhla průtrž mračen, kterou jsme přečkali v infocentru a min− covně. Tu jsme pro sebe nazvali penězokazeckou dílnou, protože každý si na památku odnesl středověký halíř vyražený ze současného „jednogroše“. A protože sluníčko dlouho nezahálelo, vydali jsme se ještě na odpolední vyjížďku na kolech. V úterý jsme se probudili do uplakaného rána. Jaká ško− da, naplánovaný byl turistický výstup na vrch Slezu, grilování a hledání pokladu. Doufali jsme, že se počasí zlepší. Leč zbytečně, počasí stále horší a horší, lilo jako z konve. Následující den nás čekal velký výlet do Swidnice. Program byl náročný, prohlédli jsme si dřevěný kostel ze 14. století, který se nachází na seznamu památek UNESCO, navštívili jsme muzeum řemesel, svou velikostí a vzne− šeností nás ohromila katedrála sv. Stanislava a Václava. Na závěr jsme se vy− dali do muzea zbraní z druhé světové války, tady si přišli na své kluci a páni učitelé. Obdivovali pistole, kulomety, náboje a hlavně skutečná bojová leta−
dla, nákladní vozy, ale i výzbroj a výstroj vojáků. Pro některé kluky to „prý“ byl nejšťastnější den v životě. Netušili, co je čeká ve čtvrtek. Nejdřív cyklo− výlet po památkách Dzierzoniowa, potom velké sportoviště, kde jsme závo− dili na kolech a hráli fotbal. Po obědě jsme opět vyrazili na kolech přes město do skateparku a to bylo teprve NĚCO. Dostala zabrat naše kola a rovněž těla. „Paní učitelko, to je bomba, to kdyby bylo v Lanškrouně,“ ozývalo se mno− hohlasně. Z pátku jsme měli trochu obavu. Před námi bylo 16 km do Křížové a zase zpět. Sluníčko se před námi schovávalo do hustých, těžkých mraků. Jet, nebo nejet? Padlo rozhodnutí a vyrazili jsme! Dlouhý had cyklistů se bez− pečně sunul k cíli a budil velkou pozornost. Dojeli jsme bez nehody do nád− herného zrekonstruovaného objektu. Když jsme se chtěli vrátit zpět, nastalo učiněné peklo v podobě bouřky a průtrže mračen. Téměř po třech hodinách přestalo pršet a konečně jsme se mohli vydat na zpáteční cestu. Po večeři jsme si neodpustili ani závěrečnou diskotéku. Sobota, den loučení a zároveň těšení se „na doma“. Sbalit všechny věci, snídaně a potom smutné loučení, poslední podpisy do zápisníků, hlavně dlouhé a dlouhé mávání, než jsme se vzájemně ztratili z očí… Vrátili jsme se domů s mnoha zážitky, které předčily naše očekávání, s novými telefonními čísly a mailovými adresami. DK Více čtěte na www.zslado.cz Foto je z přijetí na radnici.
ELRO 2009
Zpívání u přátel V neděli 31.5. tohoto roku navštívil Chrámový sbor kostela sv. Václava v Lanškrouně polské přátele v Dzeierzoniówě. V místním kostele předvedl pod vedením Jarmily Uhlířové Velikonoční mši od současného hudebního skladatele Ladislava Němce. Společně se zpěváky vystoupili jako hosté také Martin Špinler − varhany, Josef Petrák a Milan Peškar − trubky, Pavel Beran − lesní roh, Václav Šilar a David Skalický − pozouny. Naše provedení mělo velký úspěch a ohlas u posluchačů, zejména pro neobvyklé vokální a instru− mentální složení : zpěv, varhany a žestě. Po úspěšném vystoupení jsme společně s hostiteli prožili příjemné chvíle, které byly obohaceny výletem do nedalekého městečka Pieszyce, kde jsme si prohlédli ojedinělý zámek, který byl zrenovován téměř z trosek současnými malíři, štukatéry a restaurátory. Na závěr příjemně stráveného dne jsme se s našimi přáteli rozloučili a odjeli domů. Rádi bychom touto cestou poděkovali nejen našim polským přátelům z Dzierzoniówa za jejich pozvání, pozornost a milou pohostinnost, ale také našim hostům − instrumentalistům, kteří s námi vystoupení absolvovali. Toto všechno by se samozřejmě nedalo dělat bez finanční podpory Města Lan− škroun, kterému chceme touto cestou také poděkovat. Chrámový sbor kostela sv.Václava
V pátek 10. července se Lanškrounský smíšený pěvecký sbor pod vede− ním Vladimíry Jetmarové zúčastnil 19. ročníku mezinárodního festivalu lido− vých řemesel ELRO v Kežmaroku. Jednalo se o rozsahem obrovskou a organizačně jistě velmi náročnou akci, která zahrnovala nepřeberné množství tanečních a hudebních vystoupení sou− borů z celé Evropy, ukázky dnes již téměř zapomenutých řemesel, ochutnáv− ky krajových specialit, výstavy, historický šerm a mnoho doprovodných pro− gramů pro malé i velké návštěvníky. Vystoupení probíhala souběžně na něko− lika pódiích v překrásném historickém centru města i na hradním nádvoří. Jestliže krajina utváří a formuje lidskou duši, pak ta slovenská rozhodně nemůže být plochá. Změny nadmořské výšky a tlaku se začaly projevovat už při příjezdu, ale i během dopolední zkoušky. O to více snad můžeme být spo− kojeni s výsledkem vystoupení během večerního programu na skvěle nazvu− čeném jevišti (což bohužel není vždy samozřejmostí). Představitelům města Lanškrouna musíme poděkovat za psychickou podporu v podobě neutucha− jícího potlesku během vystoupení. Taková „maličkost” nejenže potěší, ale pomáhá též vytvořit tu správnou jiskru, nutnou pro dobrý výkon. Jsme moc rádi, že jsme mohli být součástí tohoto prestižního festivalu po− řádaného pod záštitou Slovenského ministerstva kultury a prezidenta SR Iva− na Gasparoviče a reprezentovat tak partnerské město Lanškroun, kterému též děkujeme za finanční příspěvek, který nám pomohl pokrýt náklady spojené s dopravou a ubytováním, jinak hrazené z vlastních zdrojů. Jana Majetičová
STRANA 16
DĚTI
Partnerství mezi ZŠ Horní Čermná a Gesamtschule Edertal ve SRN Naše škola uzavřela v roce 2006 partnerství s německou školou ve spolko− vé zemi Hessensko. Ve dnech 30. 5. − 6. 6. 2009 pobývala skupina 27 žáků naší školy opět v Edertalu. Někteří zde byli podruhé. Naši žáčci byli rozděleni do rodin buď sami, nebo ve dvojicích. Jazykovou bariéru „bourali“, jak se dalo. Domlouvali se anglicky, starší znají trochu německy, využívaly se slovníky, někdy pomohla konverzace typu ruce nohy. Složitější situace řešily hostitelské rodiny s našimi učiteli. První večer ukáply mnohým našim dětem slzičky, ale jak přibývaly dojmy a obavy se rozplýva− ly, stesku ubývalo. Hlavně nebyl čas. Téměř každé ráno jsme se sešli a pak to byl příval zážitků, které musely být sděleny. Na neděli měly hostitelské rodiny připravený vlastní program. Většinou se mezi sebou domluvily na společné akci, takže naše děti se už v neděli potká− valy a mohly si sdělovat první dojmy. Protože se v Německu se dodržují Sva− todušní svátky, v pondělí se nepracovalo. Sešli jsme se až odpoledne ve škole na zkoušce sboru, neboť od 16 hodin sbor i taneční skupina vystupovaly na lázeňské kolonádě v Bad Wildungenu, což jsou druhé největší německé láz− ně. Počasí nám velice nepřálo, každou chvíli poprchávalo. V úterý dopoledne jsme se věnovali sportu. Sestavili jsme družstvo chlap− ců a dívek, kteří se utkali s německými dětmi jednou na umělém povrchu, podruhé na trávě. Obě utkání dopadla v náš prospěch, a to 10:8 a 4:0. Zpočát− ku některé dívky hrály kliďánko, ale když hrozilo, že bychom mohli i prohrát, daly do boje všechno. Národní hrdost je vyburcovala. Odpoledne vystupoval sbor i taneční skupina se svým programem v kom− plexu pro seniory. České a moravské lidové písničky jsou tak krásně melo− dické, že zasáhnou srdíčko každého. Sbor zpíval i anglicky, též německy Kdepak ty ptáčku hnízdo máš i oblíbenou Včelku Máju. Taneční skupina z řad zpěváků předvedla cha cha a tanec na směs písní v hiphopovém stylu. Děti rozdaly divákům drobné dárky z keramiky, které vyrobily při pracovním vyučování. Program byl pestrý, a tak diváci byli nadšeni.
LL 14 a 15 / 2009
Středeční program byl jen zábavný. Dopoledne krytý bazén v Bad Wildun− genu, odpoledne jsme jeli s dětmi z hostitelských rodin do tzv. Lalilu v Kor− bachu. U nás něco podobného je lanové centrum. Zde byly i další aktrakce. A tam se děti „vyřádily“! Užívaly si! Paní vedoucí se jejich nadšení líbilo, a tak jim všem nabídla zdarma vstup na opičí dráhu. Ta byla opravdu zkouš− kou odvahy, ale téměř všechny naše děti jí prošly. Ve čtvrtek jsme jeli do historického, ale také universitního města Marbur− ku. Prohlédli jsme si mohutný hrad, radnici. Pak byl čas na nakupování, z če− hož měly děti obzvlášť radost. Večer byl koncert v kostele v Bad Wildungenu. Pan farář ocenil výkon zpěváků a kon− statoval, že název sboru podle ptáčka zpěváčka je na místě, je neprosto výstižný. Děti se dočkaly dlouhého potlesku vestoje. Byla to ta nejlepší odměna za hodiny zkoušení a odří− kání. Uznaly, že to stálo za to. Od úterý do čtvrtka měli edertálští žáci projektové dny zaměřené na pří− rodu a její ochranu, některé třídy při− pravovaly program na páteční škol− ní slavnost. Naše děti se v pátek do− poledne svezly na drezíně, prohléd− ly si přehradu, zašly si na grilovanou klobásu. Od tří hodin začínala školní slavnost − schulfest. V některých třídách byly vystaveny práce dětí, jinde byla zajímavá výstava o historii škol ve ves− nicích v údolí řeky Eder. V hale probíhal program: písničky, tanečky, pohád− ka, vystoupily i naše děti. Nechybělo občerstvení: maminky napekly různé dobroty, které pak u jídelny prodávaly. Kdo měl chuť, zašel si na výbornou grilovanou klobásu od mistního řezníka. Náročná akce se povedla. V sobotu o půl deváté jsme se všichni (česká výprava a hostitelské rodiny) sešli u školy a nastalo dojemné loučení. Čekalo nás však přes 700 km, slzy neslzy museli jsme o půl desáté vyrazit. Cestou začalo pršet, lilo čím dál víc, takže zastávku v Drážďanech jsme vypustili. Dorazili jsme o půl deváté. Děti s množstvím dárků a hlavně dojmů se uvítaly s rodiči a my dospělí jsme si zhluboka oddechli, že jsme je v pořádku dovezli domů. Drahuše Rejentová
jsme dílnu uměleckého řezbáře, kde si děti zakoupily drobné dárečky. Zpět jsme šli krásnou krajinou − borovice, pískovcové skály a velké kaluže. Ještě jsme stihli rozdělat oheň na táborák, ale než se opekly párky, přišel opět déšť. V dal− ších intervalech mezi dešti děti zvládly za pomocí instruktorů lanovou dráhu a děti ze školy, které měly odvahu lézt do výšky, lezly na bedny a rovnaly si je pod nohy. Kuráž jim nechyběla. A že i v dešti se dají hrát venku hry − o tom už víme své... Výlet jsme si užili, velcí i malí, a dovoluji si říct, že i maminky, když vybalovaly zavazadla. Úplné zakončení školního roku jsme si užili v naší školce poslední den. Mamin− ky dětem připravily hostinu. Předškoláčci byli povýšeni na prvňáčky, tanco− vali jsme, soutěžili, ochutnávali... Nakonec jsme si popřáli krásné prázdniny. Děkujeme rodičům, kteří se zapojují do dění v našem zařízení. Všem dětem a rodičům přejeme krásné, klidné společné prázdninové chvíle, plné lásky, štěstí a harmonie. Kolektiv pracovníků MŠ a ZŠ Horní Heřmanice
Ukončení školního roku v Horních Heřmanicích Konec školního roku je doba očekávání, čas nervozity, pro někoho doba zklamání, pro jiné čas překvapení. Nejen vysvědčení je spojeno s tímto obdo− bím, ale i doba výletů a společně strávených chvil u táboráků... Děti z naší školky spolu se svými rodiči i kamarády navštívili Dinopark ve Vyškově, kde se jim moc líbilo a počasí nám přálo. Ale největším překvapením pro naše předškoláčky bylo, že se mohli zú− častnit třídenního výletu do Budislavi, který pořádala škola. I když nám tentokrát počasí příliš nepřálo a déšť nás stále doprovázel, děti si kaluží, bláta a pláštěnek užívaly. Děti ze školy spaly ve stanech a děti ze školky spaly s pa− ní učitelkou v chatě. V mezeře mezi dešti jsme stihli navštívit Proseč, kde jsme po planetární stezce objevovali planety, ale např. i třešně. Navštívili
LL 14 a 15 / 2009
DĚTI
STRANA 17
DĚKUJEME! Panu faráři Zbigniewovi a o.p.s. GAUDIUM za každodenní svoz dětí do školy i ze školy a nemalý finanč− ní dar věnovaný na vzdělávání peda− gogů školy a Dětského domova v Dol− ní Čermné. Členům KČT za bezvadnou spo− lupráci při pořádání sportovní akce pro žáky s postižením celého Pardubické− ho kraje HRY 2008 a za nezapomenutelné zážitky na raftech, byť jen na lanš− krounském rybníku.
Na letišti ve Starém Městě
Tomáši Krejčovi za přízeň, kterou nám věnuje. Kdo si může zazpívat před plným kostelem na tak úžasné akci, jakou je Múzochvění?
Členům HK Lanškroun, o.s., za nevšední zážitky a zkušenosti při zdolává− ní horolezecké stěny. Zpočátku jsme se asi trochu báli všichni, strach jsme nakonec překonali a možná se objevil i nějaký horolezecký talent... A v neposlední řadě děkujeme i Městu Lanškroun za finanční podporu. Jsme rádi, že Vás máme. Žáci, rodiče a pedagogové ZŠ speciální
Nevšední zážitek zažily děti z MŠ Žichlínek 17. 5. 2009 při návštěvě letiště ve Starém Městě. Pozorovaly starty a odlety letadla s parašutisty, jejich se− skoky do určeného místa. Dětem se splnil sen posadit se do opravdového le− tadla. Shlédly také akrobacii odvážného pilota, pozorovaly skládání padáků, navštívily hangár s letadly. Krásné dopoledne zakončily občerstvením od maminek a nanukem od paní učitelek. Odcházely z letiště se zakloněnými hlavičkami, které se zájmem pozorovaly oblohu, z níž se jako veselé hvězdičky snášeli parašutisté se svý− mi barevnými padáky. Zážitky se nám všem vryly do paměti, na výlet budeme ještě dlouho vzpo− mínat. Děkujeme pilotům, instruktorům, parašutistům z letiště za hezké přijetí a za krásné zážitky. Děti a učitelky z MŠ Žichlínek
Loučení s předškoláky Školní rok se opět přiblížil ke svému závěru a nejstarší děti z ,,motýlkové třídy“ MŠ Wolkerova odcházejí po prázdninách do základních škol. Každý rok se s předškoláky loučíme slavnostním programem, šerpováním a drob− nými dárky. Letos jsme se vrátili k nedávné tradici, k posezení s rodiči a dětmi u táboráku s opékáním párků. Tentokrát jsme si ve spolupráci s rodiči za− hradní slavnost uspořádali na zahradě Českého rybářského svazu u Krátkého rybníka.Organizace se ochotně ujal pan Miloš Vávra ml., pan Radim Vetchý a pan Martin Richtr. Navzdory rozmarům počasí se děti s rodiči i všechny ,,vodnické paní učitelky“ sešli.Velké poděkování patří všem, kteří se postara− li o pohoštění a zábavu dětí − lanškrounským rybářům, manželům Kartariko− vým, paní Fingrové a Ja− rošové, panu Masopus− tovi, všem rodičům i sku− pině Hastrmanek z ,,čer− vené školky“ a nakonec i počasí, které se koneč− ně umoudřilo. Loučení se školkou bylo veselé, dob− rá nálada s legrací vydr− žela celé pozdní odpoled− ne. Irena Chládková, MŠ Wolkerova
STRANA 18
DĚTI
LL 14 a 15 / 2009
Mažoretky na soustředění
Prázdninová cestománie s Domem dětí a mládeže „Adrenalin na laně“, tak by se ve stručnosti dal nazvat program prvního dne „Prázdninové cestománie“ s DDM Lanškroun, která se uskutečnila ve dnech 29. 6. až 3. 7. 2009. Lanové centrum Peklák v České Třebové poskyt− lo nevšední zážitky všem zúčastněným dětem. Po nezbytném poučení odbor− nými instruktory nastalo oblékání úvazků a nácvik správné techniky jištění. Poté přišla na řadu hlavní část programu – zdolávání vysokých lanových překážek… Kupodivu si téměř všechny děti počínaly velmi statečně. Otesto− valy si svou odvahu, šikovnost a odcházely bohatší o zážitky z dobrodružného, originálního a současně zábavného výletu. Druhý prázdninový den začal prohlídkou renesančního zámku ve Velkých Losinách. Tento překrásný zámek dal nahlédnout do života starých šlechtic− kých rodin. S návštěvou Velkých Losin je bezpochyby spjato termální kou− paliště a právě to bylo pro děti největším lákadlem. Díky teplé vodě a přízni− vému počasí se tento den opravdu vydařil. Po shlédnutí Mladečských jeskyní jsme se všichni přesvědčili o tom, že jsou nejenom krásné a velmi pozoruhodné, ale současně nás i příjemně ochla− dily. Nejlákavější na programu tohoto třetího dne však byla návštěva doprav− ního hřiště v Mohelnici. Děti si mohly zapůjčit nejrůznější „vozítka“ – jízdní kolo, šlapací auto, elektrické autíčko a motorku, tříkolku, koloběžku atd., na kterých doslova „drandily“ celé odpoledne. Byly nadšené… Přestože funkč− ní semafory a značky přikazovaly, jak by se mělo jezdit, mnozí malí řidiči ne− dbali a jezdili, jak se jim zachtělo. Na výlet po stopách loupeživého rytíře Mikuláše jsme se vydali čtvrtý den. Se zaujetím jsme naslouchali slovům průvodkyně na hradě Potštejn, která nás podrobně seznámila s pověstí o pohádkovém pokladu, který se na hradě skrývá. Na zpáteční cestě z majestátní zříceniny hradu jsme se příjemnou procházkou zastavili ve stylovém westernovém tábořišti Vochtánka. Tím ale program to− hoto dne nekončil, prohlídka potštejnského zámku byla okouzlující. Posledním návštěvním místem byla lanškrounská Obora, konkrétně chata Lesanka Mysliveckého sdružení Obora, která poskytla všem účastníkům malé lesní dobrodružství. A to nejen díky hrám a soutěžím s přírodovědnou téma− tikou, ale i přičiněním počasí. Na úplný závěr tohoto dne jsme zažili opravdo− vou průtrž mračen doprovázenou bouřkami. Počasí se nakonec umoudřilo, a tak jsme zdárně došli do cíle a ukončili týdenní „Prázdninovou cestománii“. Závěrem bychom rádi poděkovali MS Obora Lanškroun za propůjčení chaty Lesanka, dále pak Městu Lanškroun za finanční podporu prázdnino− vých aktivit DDM. DDM Lanškroun, foto: Ilona Cinková
Lanškrounské mažoretky Lentilky a Čertice se v druhém týdnu prázdnin vydaly poprvé na týdenní sportovní soustředění do Teplic nad Metují. Celý týden trénovaly jak svoje skladby na vystoupení, tak nové prvky se zkušený− mi školiteli. Nechyběly samozřejmě ani výlety do blízkých Teplických a Adršpaš− ských skal, spousta her, soutěží a výletů. V penzionu se v tentýž čas rekreovali i senioři z moravského Hulína, kteří nás na závěr pobytu poprosili o vystoupení. Ne− vadilo jim ani, že nemáme kostýmky, spo− lečná trička s logem souboru taky vypada− la moc pěkně. Předvedly jsme tři skladby, které měly velikánský úspěch, dokonce je všechny chtěli opakovat... Nakonec jsme přemluvili i malou sest− řičku jedné z Lentilek Markétku Šembe− rovou, která je také mažoretka, aby zkusi− la předvést něco z toho, co umí. Na táboře obkoukala od Čertic mnoho nových slo− žitých cviků a my jen koukali, jak bez pro− blémů předvádí jeden cvik za druhým. Celou čtyřminutovou skladbu improvizo− vala na neznámou hudbu, ale vůbec jí to nevadilo, naopak se vyžívala v tom, jaký má úspěch, a rozdávala úsměvy do všech stran. Senioři jí totiž stejně jako Lentilkám a Čerticím celou skladbu bouřlivě aplaudovali a neustále pokřiko− vali pochvalná slova. Senioři nám moc děkovali za krásné zahájení jejich večera a děvčata od nich jako poděkování dostala sladkosti. Příště už pojedeme raději i s kostýmky, zájem o vystoupení je opravdu všude... Tímto bych chtěla poděkovat všem maminkám, které se mnou jely jako dozor, a slečně Honzalové, která nám s pomocí DDM připravila a organizo− vala spoustu krásných a nezapomenutelných her. Za rok si to určitě zopaku− jeme, myslím, že se všem tábor moc líbil. Spousta fotek je k vidění ve fotogalerii na našich webových stránkách http://lanskrounskemazoretky.webgarden.cz S. Marešová
Ohlédnutí za táborem Strážná 2009 Ve Strážné se začátkem prázdnin uskutečnilo tradiční letní šachové sou− středění, které pořádal DDM Lanškroun ve spolupráci s šachovým oddílem TJ Lanškroun. Dvacet sedm adeptů šachové hry od 7 do 16 let, převážně z Lanškrouna, se věnovalo nejen královské hře, ale i mnoha netradičním soutěžím a disciplínám. A jak šel čas? Nejprve jsme se ubytovali a po obědě a krátkém poledním klidu následoval sedmikolový rapid. Ten rozhodoval o tom, kdo bude zařazen do turnajů na ELO, protože vedle šachových lekcí, společenských a sportovních her byl hlavním programem turnaj ve vážných partiích. Nejlepších 16 hráčů bylo rozděleno do dvou skupin, kde se hráli vážné partie se zápisem na 2x40 minut + 30s na tah. Z nešachového života na táboře: uskutečnil se fotbalový turnaj na hřišti ve Strážné a nechyběl ani oblíbený víceboj. Tentokráte to byly to různé hody, šipky a petang. V rámci sportovního odpoledne byla zařazena i soutěž v přeta− hování. Celodenní výlet byl tentokrát do Štítů s návštěvou akrobatického centra. Během celého tábora probíhala soutěž o nejlepšího detektiva a malíře. Nechyběly ani simultánky, jednu sehráli zájemci s Tomášem Pokorným a druhou s Janem Bernáškem. Večer se hrál turnaj v holanďanech a také jsme si zahráli „bleskáč“ (2 x pět minut na partii). Poslední den se po dopoledne rozdaly pamětní listy, diplomy, drobné ceny a hurá domů. Jiří Krištof
LL 14 a 15 / 2009
HISTORIE
STRANA 19
Arcivévoda Karel Ludvík u tyátru stál…
Podle nástupnického pořádku se novým násled− níkem trůnu – budoucím císařem− stal právě Karel Ludvík a v této hodnosti a funkci se roku 1894 zúčastnil lanškrounských manévrů. Tehdy ještě nikdo netušil, že tento arcivévoda má před sebou už jen necelé dva roky života. Co bylo příčinou jeho tragické smrti? V dubnu roku 1896 se zúčast− nil náboženské pouti do Svaté země, navštívil Bet− lém a Jeruzalém a zajel se podívat i na břeh biblic− ké řeky Jordánu, kde se napil její vody. Arcivévoda se nakazil tyfem a po návratu 19. května zemřel. Pouť do Svaté země skončila tím nejhorším z mož− ných konců, smrtí poutníka. Po této skličující smrti byl za následníka trůnu určen syn Karla Ludvíka, arcivévoda František Fer− dinand d’Este, ano ten, který zahynul tragicky při atentátu v Sarajevu 28. 6. 1914. Dlouhá série tragických úmrtí, která postihla hab− sburskou dynastii, nebrala konce. Byly však i jiné tragédie. V osmdesátých letech devatenáctého století vypukl požár v jednom ví− deňském divadle, při kterém přišly o život stovky lidí. Hlavní příčinou tak velkého počtu mrtvých bylo to, že hlavní dveře divadla se otvíraly dovnitř, takže při náporu utíkajícího davu nešly už tyto dve− ře otevřít. O strašlivé tragické události se vyprávě− lo i v dlouhé sentimentálně laděné kramářské pís− ni, v jejímž začátku je zmíněn i arcivévoda Karel Ludvík. Před sedmdesáti lety mně tuto píseň zpí− vával můj otec, který se na počátku 20. století ve Vídni učil pekařem. Já si z ní bohužel pamatuji jen první sloku, která zní takto: „Arcivévoda Karel Ludvík u tyátru stál. Kolik se jich zachránilo, strážníka se ptal. On mu dal za odpověď, je jich zachráněno pět, přes nebeskou bránu jich šlo asi dvacet set.“ Dušan Šlahora, foto: Lada Sitová
V září roku 1894 se v okolí Lanškrouna konaly velké vojenské manévry, jichž se zúčastnilo na 70 tisíc vojáků. Lanškroun se při této příležitosti vy− parádil jako nikdy předtím a nikdy potom. Přijelo sem mnoho vzácných hostí, celá rakouská genera− lita a také host nejvzácnější, sám rakouskouherský císař František Josef I. Lanškroun prožíval po tři dny své hvězdné hodiny. Pro císaře bylo připrave− no skvělé ubytování v druhém patře gymnázia, vojenský velitel manévrů arcivévoda Albrecht byd− lel v luxusní vile továrníka Langera (dnes Spole− čenský dům). Císař sledoval průběh vojenských operací, ale našel si čas i na návštěvu radnice, tabákové továr− ny, tkalcovské školy jiných objektů. Na většině navštívených budov se brzo po skončení manévrů objevily velké mramorové desky, které přítomnost vzácných hostí zvěčnily. Dnes jsou některé tyto desky uloženy či vystaveny v městském muzeu. Při výčtu nejvýznamnějších hostí se kupodivu většinou neuvádí, že se lanškrounských manévrů zúčastnil i druhý nejvýše postavený muž v celém císařství, jímž byl následník trůnu, arcivévoda Karel Ludvík (Carl Ludwig). Ten tu samozřejmě byl a jeho přítomnost rovněž dokládá velká mra− morová deska. Je umístěna v prvním patře lékárny U Milosrdného Samaritána a její existenci mohla širší lanškrounská veřejnost poznat až nyní díky tady nově zařízené lékařské ordinaci MUDr. Jitky Homoláčové. Je to zřejmě jediná pamětní deska tohoto druhu, která zůstala na svém původním místě.
Vpravo lékárna, vlevo velká budova gymnázia.
Budova lanškrounské lékárny byla pro ubyto− vání arcivévody Karla Ludvíka vybrána proto, že stojí v nejbližším sousedství gymnázia, ale i proto, že patřila nejvýznamnější lanškrounské rodině podnikatelů a lékárníků Erxlebenů. Kdo ale byl arcivévoda Karel Ludvík? Byl to mladší bratr císaře Františka Josefa I. (nar. r. 1833). Projevoval se jako nenápadný a málo ctižádostivý člověk, který žil ve stínu slavnějšího bratra. Byl třikrát ženat, jeho první žena, princezna Markéta, i druhá žena, sicilská princezna Maria Annunciata, zemřely na tuberkulózu. Životní dráha Karla Lud− víka se zásadně změnila roku 1889, kdy spáchal sebevraždu císařův jediný syn arcivévoda Rudolf. Obrovskou rodinnou tragédii zvyšoval fakt, že předtím, než zastřelil sám sebe, obrátil Rudolf zbraň i proti své sedmnáctileté milence Mary Vetserové.
Pamětní deska je umístěna v prvním patře a ladí s dalšími prvky interiéru budovy.
Výlet lanškrounského Domova pro seniory První červenec je začátek prázdnin, dovolených a vý− letů. I my z Domova pro se− niory jsme se na jeden vy− pravili. A měli jsme hned dva cíle. Prvním z nich byla Litomyšl. Vždyť kdo by do ní nejezdil rád? Na náměstí spousta malých obchůdků, které člověka nabádají k utrácení. Zmrzlině se ale odolat nedá, zvláště za tak horkého dne, jakým první červenec byl. Někteří z nás tedy dali přednost nákupům, jiní se vydali do zámeckých zahrad. Sme− tanova Litomyšl byla v plném proudu a všude kolem nás to bylo znát. Hudba nás v dopoledních hodinách u zámku nedoprovázela, ale velmi nás překvapi− ly exponáty Aleše Veselého, které byly rozestavěné nejen kolem zámku, ale i na dalších místech Litomyšle. O tom jsme se přesvědčili už o kousek dál, v klášterních zahradách. Před polednem jsme se s Litomyšlí rozloučili a vydali se vstříc našemu druhému cíli: Sloupnici. Místní Domov pro seniory nás nejen občerstvil, ale hlavně jsme tu mohli vyměňovat zážitky, dojmy a zkušenosti s místními
Poznámka redakce: Lidské tragédie nejsou zdro− jem zájmu lovců senzací jen v dnešním bulváru. Je to patrné i na dobové kramářské písni, která si po− čet obětí nadsadila. Internetové zdroje uvádějí, že při požáru Ringtheatru ve Vídni dne 8. prosince 1881 při představení Hoffmanových povídek za− hynulo okolo 450 osob (včetně starosty České Tře− bové Hynka Rybičky, kterému tehdy bylo 45 let) a že po tomto požáru se v Rakousku staly povin− nou výbavou větších divadel železné opony.
klienty i zaměstnanci, načerpali jsme inspiraci a někteří z nás se po prohlídce Domova jistě zamysleli nad tím, že ne všechno, co náš Domov nabízí, je samozřejmost. Koupelna či kuchyňská linka na pokoji? Výběr ze dvou jídel? Jednolůžkové a dvoulůžkové pokoje? Občas opravdu potřebujeme vidět skromnější podmínky, abychom si uvědomili, že se přeci jen máme dobře. Všichni jsme se rádi vraceli domů, ale troufám si za všechny účastníky naše− ho zájezdu říci, že se výlet povedl a už teď se těšíme na další. Za Domov pro seniory Jana Hrabčuková, DiS. – instruktor soc. péče
STRANA 20
PŘEČTĚTE SI
LL 14 a 15 / 2009
V rámci Lanškrounského Múzochvění zazněla krácená verze Paměti větru, která zaujala mnoho návštěvníků. Proto po dohodě s jejím autorem Tomášem Krejčou otiskujeme v dnešním dvojčísle plnou verzi.
MEMORIA ANEMA (PAMĚŤ VĚTRU) VÍTR Nemám začátek ani konec. Slyšíš mne, ale nevidíš. Cítíš mne, ale chytit nedokážeš. Umím Ti pomoci, avšak mohu také zničit vše, co vykonáš. Přiná− ším život a stejně tak jej beru. Byl jsem tu, než jsi přišel, a budu tu i tehdy, až odejdeš. Můžeš se mne ptát, nač chceš, ale je jen na Tobě, zda mi porozumíš. Nemůžeš mě získat, nemůžeš mě ovládnout. Jsem nic a jsem všechno. Přichá− zím, kdy chci a kam chci. A jak chci, také odejdu. Jsem příliš slabý, abych zvedl ze země lístek růže, ale dost silný, abych smetl vše, co kdy bylo. Jsem VÍTR. Jsem svůj pán a Ty to nezměníš. Zčechrám Ti vlasy a osuším slzy, odvanu Tvé starosti. Mohu si vzít Tvůj dům i Tvé přátele, budu−li tomu tak chtít. Přinesu Ti oheň i naději země na obzoru… To vše mohu… Jsem vítr a vidím vše. Znám všechny kraje světa, mluvím všemi jazyky lidí zvířat, rostlin, moří i pouští. Přesto jsem jen němým svědkem pro ty, kdož mi nerozumí. Jsem svědkem všeho. Už dlouho, předlouho... Pojď, budu Ti vyprávět… ZEMĚ A byla noc a byl den. Viděl jsem, jak se zem snoubí s mořem. Jen jedna zem byla a jedno moře kolem. Potom veliká síla rozdělila zem a moře a zálivy vklí− nila do jejích ran. Snad ze žhnoucího srdce Země vyšla ta síla, možná pouhý Hlas měl tu moc. „Hlas? Jaký Hlas?“ Ptáš se. „Tak co to bylo?“ Nevím. Hlas…. Nevím přesně. Mám právo nevědět – jsem nic, jsem vítr… ŽIVOT Celá Zem byla jako jeden oceán. Čechral jsem vodní hladinu a v příboji tříštil ji o skály, na pevnině tišil jsem rozbouřené vlny budoucích hor a údolí, rozžhavené a dychtící vzedmout se co nejvýš... A tu zjevila se přede mnou tvář vzešlá z toho svárlivého snoubení. „Jaká tvář?“ Zase se ptáš… Země. Byla modrá a krásná. Proháněl jsem se po širokých pláních, po vrcholcích hor i v údolích. Byl jsem v jeskyních i soutěskách na plošinách i polích. Byl jsem všude. Byl jsem sám. A bylo mi smutno. A tu náhle k modré zelená se barva přidala a celá Zem vypadala jako veliká zahrada. Nejroztodiv− nější podoby bytí se náhle objevily. Česal jsem jejich kadeře, ohýbal jejich těla, houpal je, kácel i růst jim dával. Snad ze snoubení vody a země vzešel ten život, kdož ví. Já ale vím, že někde nade mnou zněl Hlas. A od toho Hlasu počala se všechna ta nádhera. Vím, chceš se ptát na ten hlas… Nevím, nevím přesně… Ale slyšel jsem ho… AETERNUS DOMINUS „Kdo Ti řekl, že jsi nahý? Jdi! V potu tváře budeš jíst svůj chléb a žena Tvá bude v obrovských bolestech na svět děti přivádět. Prach jsi a v prach se obrátíš!“ A mnoho pláče a nářku slyšel jsem potom… A pak začali přicházet. A také odcházeli. Jako voda v řece. Ale přicházelo jich stále víc. Byli různí. Dobří i zlí, stateční i bojácní, spravedliví i křiví. Byli učenliví i hloupí. Někteří si záviděli a někteří se spolu naučili žít. Někteří si chtěli rozumět a dovedli to, jiní, i když třeba stejným jazykem mluvili, si rozu−
Foto: Vladimír Skalický mět nedokázali. Byli snaživí. Spoutali oheň i kámen, železo i zlato, vlastní závist a pýchu však ovládnout nedokázali. A často nevěděli kudy kam a v naději volali: „Ať žije král!“ A i když sami neměli střechy nad hlavou, stavěli pro „něj“ honosná sídla. Ale „králové“ byli jako jiní lidé − dobří i zlí, stateční i bojácní, spravedliví i křiví... Na „Prach jsi a v prach se obrátíš“ pamatovali málokteří. Lesk majetku jim zaslepil oči a mečem trestali spravedlnost i prav− du. Krutost a chtíč stali se jejich pánem, cit, rozum a pokora byly jen na obtíž. Tu přišel jeden, o kterém někteří říkali: „To je král!“ Dokonce: „Král králů.“ A mnoho, mnoho jiných se jim smálo. I jemu se smáli. Byl malý, hubený, otrhaný, nemocný. Přijel na oslu, a často dokonce chodil pěšky. Ne− měl nic. A přesto rozdával. Lesk jeho majetku třpytil se v jeho srdci a odrážel se ve slovech, kterými promlouval. Prý uzdravil nemocné, oživil mrtvé. Mnoho z těch, co ho viděli, přidalo s k němu. A viděl jsem potom, jak ho za lásku k bližním proklínali, za pokoru pronásledovali, za skutky proti mamonu a sle− potě bili. Pro svou čistotu, pravdu, pokoru a lásku byl nepohodlný. Žádný neuměl být jako On. A proto ho obviňovali, napadali, mučili. Pro nic. „Když umíš zázraky, zachraň se,“ volali. A pak: „Ukřižuj ho, ukřižuj ho!“ Nakonec ho zabili. „Proč?“ ptáš se. Protože byl lepší, čistý. Protože nezáviděl. Zemřel kvůli nim, a přesto pro ně. Pro mnoho a mnoho z nich ale žije. Jsem už dlouho němým svědkem všech událostí. Já vím, kde je Králů král. A je i mnoho těch, kteří to vědí také. I dnes... Neměl nic a nevypadal ani jako král. A přesto dokázal a dokáže vládnout mnoha z jejich srdcí. To je jeho království… SVĚT PO JEŽÍŠI Mnoho lidí vydalo se po cestě, kterou jim ukázal ten Král z kříže. Byla trnitá a obtížná. A mnoho nepřátel stálo proti nim. Byli předhazováni lvům, upalo−
Snímky na téma „Vítr“ byly představeny na Múzochvění. Nyní je můžete vidět na výstavě Maximální fotografie na Zámečku.
Foto: Libor Peichl
LL 14 a 15 / 2009
STRANA 21
PŘEČTĚTE SI
váni zaživa, mučeni a týráni. A museli bojovat s vlastním svědomím, s vlastním já. Všude, kde byli takoví lidé, jsem ale slyšel ten Hlas. A obrovská síla plynula z něj. A byli jiní, kteří mysleli, že mohou vládnout všem a rozhodovat o životech druhých – stejných lidí, jako oni sami jsou. A mnohokrát opakovalo se a po staletí stále opakuje toto bezpráví. Silnější bere si od slabšího, větší od menší− ho, drzý od slušného, vychytralý od čestného. Ne proto, že potřebuje. Proto, že chce. Mění se jen prostředky. Stále silnější a ničivější… Je snazší bojovat s někým než sám se sebou… Ale bylo i mnoho lidí, co se kolem sebe naučilo dívat. Dívali se a učili. A vi− děli víc a viděli dál a mnoho dobrého z toho vzešlo. Někteří hlídali, jak z toho pro sebe mít co nejvíc. Jiní ale nemysleli jen na sebe a dělili se o to, co viděli a poznali s ostatními.Pochopili stavbu těla, léčili, pomáhali a také malovali skvostné obrazy. A jiní vymysleli, jak všechny ty poznatky shromáždit, zazna− menat a předávat dál ostatním – tiskli písmena, slova, věty. Zaznamenávali svět kolem, myšlenky, pocity, historii. I bezpráví tak dostalo nepřítele – slova, která mohli číst všichni. A vzdělanost se mohla šířit lépe a rychleji. A jiní zase hlásali lásku a stavěli skvostné chrámy, psali hudbu, sochali, kreslili a to ne pro sebe či pro panovníka. Pro ten Hlas to dělali! A bylo i mnoho těch, kteří se dívali a nacházeli. Našli sílu, která ulehčila jejich práci. Sílu, která pohání stroje, svítí, přenáší, hřeje, léčí a zachraňuje. Našli sílu, která z lidí dělá ptáky. A našli i cestu, jak být kdekoli na světě za pár vteřin, mluvit s lidmi na všech kontinentech najednou. Jsou někdy rychlejší než já! Poučili se z neúspěchu bájného letce a našli sílu jak se odpoutat od Země. Vznesli se až k Měsíci i ke Slunci mířili a hledali ten Hlas. Podívali se i do lidského srdce. Avšak nikde nic nenašli. A přesto za tím Hlasem šli a jdou mnozí. Mnozí… A někteří našli už i sílu, jak překonat sami sebe. Jít výš a dál a přitom si pomáhat, nezávidět, milovat a neškodit. Ale ačkoli už lidé ušli dlouhou cestu, přesto se ještě, ani 21 století po člověku, který jim ukázal pravou cestu, v dneš− ní době plastové, na prahu nového věku nepoučili. Zrušili sice otroctví, ale sami se stali otroky nového pána – konzumu. Mají vše, nač si vzpomenou, mají víc, než potřebují, a přesto si závidí. Spěchají, snaží se mne předehnat, aby ušetřili pár minut. A ztratí tím leckdy celý život... Chtějí práva, ale práva ostat− ních pro ně neexistují. Chtějí otevřenou společnost, a stavějí si kolem domů vysoké zdi. Vynalezli inkubátor i atomovou bombu, penicilin i cyankáli, vakcíny i biologické zbraně… Ve jménu svobody a míru budují armády a vyvíjejí nové a nové zbraně. Carpe diem a Po nás potopa – jediné jejich krédo. Celý život se ženou za penězi, za majetkem, za něčím „lepším“. A když toho nakonec někteří dosáhnou, zjistí, že jsou prázdní, že už nemají pro co žít, že mají peníze, a ne− mají je kdy nebo s kým utratit. A to, co by chtěli nebo opravdu potřebovali, si za peníze koupit nemohou. Hlas? Kdo slyší Hlas? Jaký hlas? „Vezměte si nějaký prášek, to bude dobré, to přejde…“ „Dejte nám svůj hlas…“ „Dejte to víc nahlas, nechci slyšet hlas…“ „Proč on ano a já ne? Já potřebuji…., já chci. Já musím mít!“ Já, Já, JÁ. Sobectví. Vkradlo se všem do srdce a do povahy. Nenápadně, pomalu, nezadržitelně. Pro mě vše! „Pomoz mi, prosím“ „Nedal bys mi, pro− sím, kousek?“ „Já? Proč já? Ať to udělá někdo jiný! Tak chyťte toho zloděje. Zavolejte NĚKDO sanitku.“ Dlouho už jsem na světě, dlouho. Jsem němým svědkem všeho. Vidím, jak úcta, slušnost a ocenění vytrácí se ze světa. Mnozí se snaží, ale ubývá jich. Proč? Ve jménu pokroku a strachu ze staromilství? Či snad strachu z odlišnosti? Je to legrační, jak přes všechno lidské snažení vládne světu unifikovaná indivi− dualita, rovnoprávnost platící podle velikosti, majetku a síly, vzrůstající životní úroveň zmenšujících se menšin… Mám pokračovat? Nač… Lidé vědí vše. Vše, ale jen do té doby, než vypnou elektrický proud. Vidí s výhledem nejméně do příštích století, avšak na vlastní záda si nevidí. Příliš rychle ztrácejí paměť. Řítí se vstříc budoucnosti, ale do zpětného zrcátka minulosti se ani nepodívají. Jsou slepí. Věří tomu, co jim kdo řekne, příteli však nevěří ani nos mezi očima. Řeší životy druhých, se svým si však často nevědí rady. Ztratili hodnoty, ty PRAVÉ hodnoty. Nebo už nevědí, co jsou pravé hodnoty? Lidé často řeší konec světa. Jen já ho uvidím. Ani zemětřesení, ani já, ani oheň, ani žádný z živlů, ani výbuch slunce, dokonce ani zbraně nebudou to, co lidstvo zahubí. Bude to závist, sobeckost, lhostejnost, netolerance, neúcta a na− prostý nedostatek lásky. Té opravdové Lásky. KATARZE Hlas. Je tu. Nevidíš ho, ale slyšet můžeš. Zná tu cestu. On je ta cesta. Blahoslavení, kteří ho slyší a jdou za ním. Blahoslavení tiší, neboť oni vysly− šeni budou. Blaze chudým, neboť oni dostanou zemi za dědictví. Blahoslave− ni milosrdní, neboť oni dojdou milosrdenství. Hlas! Slyším Hlas!! Nebo je to jen přelud? Kdo ví? Jsem jen vítr. Nemám začátek ani konec. Slyšíš mne, ale nevidíš. Cítíš mne, ale chytit nedokážeš. Přicházím, kdy chci a kam chci, a jak chci také odejdu. Jsem němým svědkem všeho. Už dlouho, předlouho... A tohle byl můj příběh. Odcházím, slyším Hlas. Jdu za ním. Pojď také… Tomáš Krejča
JIŘÍ FALTUS − z nové knihy Ztráty a vynálezy Čerstvý sedmdesátník Jiří Faltus oslavil své narozeniny stylově a vydal kníž− ku svých aforismů, ze které vybíráme: Není nic špatného na tom, že už tady všechno bylo. Horší je, že za to budeme znovu platit. Unikají−li z nejvyšších kruhů přísně tajné informace, jde o to, aby nešlo o vyložené hlouposti. K překonání některých životních situací není třeba mít velkou slovní zásobu. Dostanete−li rozum, vaše životní šance se silně zmenší. Cesta od slov vede k projevům o nezbytnosti činů. Nenechte se zesměšňovat, váš plat si to nezaslouží. Být špatným politikem nevylučuje možnost stát se dobrým trafikantem. Výlet za hranice snů s cestovní kanceláří vyžaduje časté překračování hranic slušnosti. Žlučové kameny – důkaz, že vaše zdraví má pevný základ. Sochy oživují město. Jeho životním cílem je život bez cíle, ale s penězi. Aby je rozveselil něčím ze života, začal jim vyprávět o svých mozkových příhodách. Jiří Faltus speciálně pro LL komentuje se sobě vlastní ironií své „poetické“ fotografie z Lanškrouna:
Jako doma!
Pro neplavce!
Nekup to!
STRANA 22
Z MĚSTA
LL 14 a 15 / 2009
Řeknu vám to popravdě. Vůbec se mi tam nechtělo Je to přesně tak. Za místo své praxe, která byla povinná na škole, na niž jsem uplynulý školní rok chodila, jsem si vybrala lanškrounský Domov pro seniory. Měla jsem tam strávit celý červen. Vybrala jsem si toto zařízení z prostého důvodů. Z domu tam dojdu pěšky za jedinou minutu. Ani za mák jsem z toho nebyla nadšená. Navíc jsem už byla přijata na jinou školu, jež byla mou vysněnou. Mohla jsem tedy praxi vzdát. Proč jsem se rozhodla ji odchodit, to Vám nepovím. Sdílela jsem přesvědčení, že staří lidé mají horší vrtochy než malé děti. Byla jsem si jistá, že s takovými lidmi nedokážu pracovat. Mýlila jsem se. To se prostě stává. Uplynul červen a já si ty lidičky zamilovala. Přišel poslední den a mně se vůbec nechtělo odejít. Sama sebe jsem překvapila. Hledala jsem záminku, proč ještě chvíli zůstat. Bylo těžké se rozloučit. Bylo těžké říci sbohem. Nikdy bych si nepomyslela, jak mohou být staří lidé fajn. Nesmírně upo− vídaní, přátelští a vstřícní. Existují samozřejmě i výjimky. Najdeme mezi nimi i li− di mrzuté a nepřístupné. Ale takoví se přece najdou i mezi mladou generací. Když jsem byla s nimi, měla jsem pocit, že zase jednou dělám něco užitečného. Na jejich vrásčitých tvářích si něčeho všimnete. Očí? Ano, těch. Tělo stár− ne, s tím člověk jen těžko něco udělá. Ale je tu něco, co nestárne, co může zůstat zcela bez vrásek, bez stařeckých skvrn, něco, co se nemusí opírat o ho− li. Něco, co se odráží právě v očích − chuť se od srdce zasmát. Chuť obdaro− vávat druhé lidi láskou. Chuť žít. Vděk a skromnost. To jsou slova, kterým mladá generace svým chováním vykopala hrob. A jsou to právě staří lidé, kteří tyto pojmy dokáží zase vzkřísit živou vodou nadšení pro maličkosti. Stačí je vzít na kratičkou procházku. Stačí si s nimi pár minutek popovídat. Postačí si s nimi zahrát Člověče ne− zlob se. Uslyšíte: „Sestřičko, děkuji Vám, já jsem tak šťastná.“ A to za to prostě stojí. Komu v dnešní době stačí ke spokojenosti procházka, sluníčko hřející na kůži nebo pár figurek? Dnes je šťastný málokdo. Lidé se pořád mračí. Slunce je otravně pálí na kůži, chůze je zmáhá. Možná, že až ve stáří si na takové věci najde člověk čas. Čas chvíli se zastavit. Nespěchat. A pozná− vat krásy těch drobností, kterých si za celý život nevšiml. Ti staří lidé mě mnohému naučili. Naučili mě, že ne oni se mnou, ale já s nimi můžu omládnout. Naučili mě, že vrásky na tváři neznamenají stár− noucí chuť k životu. Naučili mě znát jeden lék, který se však v lékárně nepro− dává. Lék nejprostší, ale zároveň vzácný – milý úsměv a chvíle času, kterou starým lidem věnujete. Každý člověk tedy může být léčitelem. Doufám, že i já jsem těm starým lidičkám nabídla neviditelnou pilulku pochopení, úcty a pomoci. Moje praxe už sice skončila, ale vracím se za nimi dál. Dobrovolně. Troš− ku se stydím za to, že jsem vám to řekla popravdě. Stydím se za to, jak moc se mi tam nechtělo. Veronika Hegrová
Zibi cup: sociální sponzoring Na Kunětické hoře se uskutečnil v červnu již sedmý ročník benefičního golfového turnaje Zibi Cup 2009. Pořadatel, lanškrounský farář Zbigniew Czendlik, rozdělil výtěžek z turnaje mezi charitativní projekty podporující děti, pěstounské rodiny a seniory. Letos věnoval peníze také na nový auto− mobil pro senior dopravu v Lanškrouně, který stál 357 tisíc korun. Prestižního sportovního klání se již tradičně účastnil radní Pardubického kraje Miloslav Macela, který byl kmotrem nového vozu: „Zibi cup je pro mě ukázkovým příkladem sociálního sponzoringu. Je to jedna z cest, jak vyvá− zat neziskové organizace z velké závislosti na veřejných dotacích. Oceňuji jeho výsledek zejména nyní, kdy firmy šetří každou korunu.“ „Hodně jsem rozvažoval, zda v současné ekonomické situaci do organiza− ce turnaje půjdu,“ uvedl lanškrounský farář Zbigniew Czendlik. „Nakonec jsem byl moc rád. Partneři mě nezklamali, přestože firmy šetří,“ dodal. Pk, foto: archiv
Pivní slavnosti 26. − 27. 6. 2009 Kulturní centrum za podpory Města Lan− škroun pořádalo 26. − 27. 6. 09 nultý ročník pivních slavností na nádvoří zámku. Smys− lem nultého ročníku bylo prokousat se k dal− šímu pokračování, kde by akce byla podpo− řena samotnými pivovary a nabídla tak větší komfort při ochutnávání druhů piv. Program začal v pátek krátce po 18. hodině a nabídl kapely Fish Fingers, Enter z Hradce Králové a hlavní hvězdu celých slavností sku− pinu Wohnout. Tisícovka návštěvníků tak vy− tvořila nezapomenutelnou atmosféru na nádvoří i pro samotné muzikanty, kteří dle svých slov rádi do Lanškrouna opět zavítají. Sobotní ochutnávku piv Polička Záviš 12°, Pardál, Černá Hora Ležák 12°, Kavalír 11°, Svijany 11° a kvasnicové pak zahájil program v 15 hodin. I přes nepřízeň počasí se na kapely přišlo podívat kolem čtyř stovek návštěvníků. Sobotní přehlídku odstartovali výborní Mixed Pickles a po nich Next Le− vel Ilji Michalce. Lanškrounské publikum pak nezklamali místní Morybun− dus Band, kteří v 18 hodin přehlídku přerušili, aby v síni muzea mohla pro− běhnout vzpomínková akce na Jindřicha Pravečka. Kolem 19 hodiny už pódium zabrali oblíbení Mother´s Angels a po nich následovalo zajímavé vy− stoupení I.Z.Dance Studia. Skupina Bulldock, kterou doprovodila děvčata z taneční skupiny Juicy, pak přichystala atmosféru pro hlavní kapelu sobotní− ho dne Prohrála v kartách. KC, foto: Lubomír Jelínek
Co takhle zajít na neznámého zpěváka? Prý se to obecně nevede. Kdo nebyl v televizi, jako by neexistoval. Ale v Lan− škrouně, doufám, to neplatí. Jeden z večerů kulturního léta na farní zahradě patřil slečně Michaele Šrámkové, pánům Žaludovi a Orságovi. První zpíval, druhý rozezněl klavír. Nevidomý Radek Žalud není pro nás s manželem neznámý člověk. Asi tak před čtrnácti lety, to byl ještě malý kluk, jsme ho, s rodiči a harmonikou, po− tkali ve Zlíně na přehlídce amatérského umění Tyfloart. „Tyflos“ je ve staré řečtině slepý a že „art“ znamená umění každý ví. Ale léta běžela, Radek se stával známým i mezi běžnou veřejností. Prosazuje se zvolna, ale přece. Před− ní místa v soutěži Talent Zlín nebo další dobré umístění v podobné soutěži na Slovensku, vystupování s dvěma Danieli Hůlkou nebo Landou, to pomalu u− vádí mladého umělce do povědomí posluchačů. Ale vraťme se na farní zahradu, kde Radek s Michaelou a Jirkou zpívali. Ponejvíce muzikálové melodie. Romeo a Julie, Drákula, Hrabě Monte Christo, zkrátka tento žánr nejspíš (dřív či později), obsáhne celou naši i světovou kla− sickou literaturu. Příjemný večer plný písní, většinou milostných a převážně duetů, byl provázen seznámením s Míšou a Radkem. Ona se kromě popu věnuje i žánru disko. Bezstarostná letní muzika na večerní zahradu docela patřila. S Radkem se potkali v pražské Salmovské kavárně, od té doby společně vystupují. Pan farář Zbigniew Czendlik představil Radka Žaluda jako někoho, komu nějak nemůže věřit, že nevidí. On se totiž třeba rád „dívá“ na filmy a hokej. (Nás doma sport celkem zajímá, filmům moc nedáme, je co dohánět.) Dále jsme se o Radkovi dověděli, že chodil v Českých Budějovicích na běžnou de− vítiletku, pak v Praze na Konzervatoř Jana Deyla. Původně hlavně hrál na harmoniku, ale zvítězil zájem o zpěv. Má široký záběr. Není vůbec vyloučeno, že někdy přijede s klasickým programem, kde nebudou chybět slavné operní árie. A soukromě nám sdělil vzkaz pro Lanškrouňáky: „Ještě nikde jsem nepo− tkal tak fajn lidi, opravdu se mi tady dobře zpívalo, rád bych přijel zas!“ A já mu i takto vzkazuji, že bude vítán. A je sympatický zájem o tři dosud nezave− dené umělce, téměř plná farní zahrada to dokázala! Eva Budzáková
LL 14 a 15 / 2009
V LANŠKROUNĚ TO ŽIJE
Kulturní léto na farní zahradě Římskokatolická farnost − děkanství Lanškroun za podpory místního kul− turního centra v pátek 3. července úspěšně rozběhla po letech znovuobnove− ný projekt letních kulturních pořadů na farní zahradě. Páteční večer byl také spjat se slavnostním zahájením provozu restaurace U Pastýře po rekonstruk− ci a s novým manažerem. Ani samotný Zbigniew Czendlik se netajil tím, jak ho překvapil zcela zapl− něný prostor farní zahrady. Po slovech díků a představení oficiálních hostů se už mikrofonu ujala hlavní hvězda večera, zpěvák Laďa Kerndl. Ten nikoho nenechal na pochybách, že patří mezi nejšarmantnější a nejoriginálnější zpě− váky nesmrtelných šlágrů 20. století. Světové evergreeny prokládaly velmi spontánní rozhovory, vtipy a historky Václava Faltuse, Ladi Kerndla a Zbig− niewa Czendlika. V pátek 10. července zahrálo Martin Brunner Trio. Kapela, která vznikla v roce 2007 na půdě Konzervatoře Jaroslava Ježka a interpretuje výhradně vlastní skladby, si možná „na vyšších místech“ objednala počasí, které jí po− mohlo představit vycházející CD Behind The Clouds (Za mraky). Krátká přeháňka na úvod vykouzlila nad farní zahradou duhu… Na pátek 17. července byl v rámci kulturního léta na farní zahradě připra− ven koncert místního Tria Š.O.K. a povídání s návrhářkou Beatou Rajskou na téma „Móda a život s ní“. Role moderátora se ujal farář Zbigniew Czend− lik. Paní Rajská kromě jiného prakticky ženám předvedla několik typů oble− čení, které by neměly chybět v jejich šatníku, aby je nezaskočila účast na ja− kékoli společenské akci – kostým, koktejlové šaty apod. Besedu rámovala příjemná hudba v podání tria, ve kterém zpívá Hana Švobová, na housle hraje Tomáš Krejča a na klávesy doprovází Lenka Jansová. Závěrečný blok se protáhl o několik přídavků a do vlahé letní noci se diváci rozcházeli příjemně naladěni optimismem V+W a jejich Nebem na zemi. Text a foto: Lada Sitová
STRANA 23
STRANA 24
NA CESTÁCH
LL 14 a 15 / 2009
PRACOVNÍ CESTA NA ISLAND V druhém červnovém týdnu tohoto roku jsme navštívili − dva zástupci Střední zemědělské školy Lanškroun (včetně ředitele) a starosta města Lan− škroun − ostrov Island. Již před přistáním se pod námi objevil, uprostřed mořských vod Atlantické− ho oceánu vypadal trochu jako z jiného světa. Ten− to ostrov, který se nachází na samém okraji polár− ního kruhu, je usazený v jedné z vulkanicky nejak− tivnějších oblastí s majestátními ledovci, bublající− mi termálními prameny a rozeklanými fjordy. Při− vítal nás pomalu zapadajícím půlnočním sluncem a pro nás neuvěřitelným světlem, jako by bylo tepr− ve pozdní odpoledne. Naše cesta z letiště vedla do Reykjavíku, kde jsme přespali v apartmentech, patřících Asociaci učitelů a sloužících islandským pedagogům k pře− nocování či pobytu v hlavním městě. Ráno nás če− kala šestihodinová cesta autobusem směrem na se− ver do Akureyri. Toto město má pouhých 15 000 obyvatel, ale přesto jde o druhé největší islandské město a především metropoli severního Islandu. Přes malou velikost má téměř vše, co obyvatelé mo− derního města vyžadují − od letiště přes řadu ob− chodů, restaurací, ubytovacích zařízení až po uni− verzitu, muzea, divadlo a možnosti mnoha výletů do okolí. Podlouhlý Eyjafjördur, na jehož konci se Akureyri nachází, je malebným fjordem, po jehož březích se nachází několik obcí a mnoho pěkných výhledů. Z Akureyri můžete vyrážet na různé vý− lety za poznáním. Cesta rychle ubíhala, bylo stále se na co dívat. Hory s čepicemi sněhu a ledovci, téměř všude pa− soucí se ovečky, roztroušené farmy, u kterých čas− to dominoval malý kostelík; malé vodopády sté− kající s hor a stáda koní dodávaly krajině tu pravou romantiku. Mimochodem, koní je na Islandu 85 000; v po− rovnání se 295 000 obyvateli je to úctyhodný po− čet. Tito islandští koně se od našich liší nejen vzhle− dem, ale i vlastnostmi. Jsou menší, mají kratší nohy, které jim umožňují bezpečnou chůzi v lávových polích a kamenech, a pyšní se velmi krásnou, bo−
Partnerskou školou naší „zemědělky“je moder− ní integrovaná střední škola VMA Akureyri, kte− rá vyučuje od budoucích strojních mechaniků, nástrojářů, truhlářů až po zdravotní sestry a ka− deřnice. Obě školy se liší v mnoha ohledech − např. učitelé nemají své kabinety jako u nás, ale sedí ve velké místnosti, odděleni od svých kolegů nízkými přepážkami. Na snímku zleva zástupci naší školy Vlastislav Fiedler a Radmila Janouš− ková a dále domácí učitelé a koordinátoři pro− jektu z islandské strany Ghasoub Abed a Sigur− đur Hlynur Sigurđsson.
Mezi nejpůsobivější místa islandské krajiny patří obrovské vodopády. Na snímku je 32 m vysoký vo− dopád Gullfoss na řece Hvítá. Masa vody z tajících ledovců padá přes dva skalnaté prahy do úzkého kaňonu. Vyzařující energie, rachot a vodní tříšť je působivým zážitkem pro každého návštěvníka.
Dalším známým vodopádem je Godafoss (Vodopád bohů) na řece Skjálfandafljót. Podle legendy pověřil v roce 1000 tehdejší parlament (mimochodem nejstarší na světě) svého náčelníka Thorgeira, aby rozhodl, zda Islanďané přestoupí ke křesťanství. Ten se rozhodl kladně a na znamení přijetí nové víry hodil sošky pohanských bohů do tohoto vodopádu.
Gejzír Strókkur je menším bratrem Geysiru, který dal tomuto přírodnímu úkazu jméno. Vzniká, když se voda v podzemí ohřeje od žhavého magmatu nad bod varu a promění se v páru, která svým tlakem prudce vyvrhne sloupec vody, který je v podzemí nad ní. Strókkur tryská do výše až 20 m několikrát za hodinu.
LL 14 a 15 / 2009
hatou hřívou. Vyznačují se velkou odolností, hou− ževnatostí, silou a mírnou povahou. Tráví celý rok volně v přírodě a jsou jedním z nejdůležitějších zdrojů obživy na Islandu (turistika, vývoz). V Akureyri nás přivítal zástupce partnerské ško− ly a hlavní islandský koordinátor projektu Gha− soub Abed. Ubytováni jsme byli opět v krásném učitelském apartmá. Jak jinak, i zde s rekreujícími se učiteli počítají. Strávili jsme tu několik pracov− ních, ale krásných dní. Seznámili jsme se nejen s ob− rovskou moderní školou, ale i s pedagogy, kteří zde trávili svůj již prázdninový čas. Přivítal nás ředitel školy, který nás překvapil svými znalostmi o koních, dokonce jsme si mohli prohlédnout jeho velice úspěšnou publikaci, kterou těmto zvířatům věnoval. Během pobytu jsme pracovali na společném pro− jektu, díky kterému celá tato spolupráce může pro− bíhat. Jde o program FM EHP Norska − Rozvoj institucí, který poskytuje finanční podporu a umož− ňuje spolupráci našich vzdělávacích institucí s obdobnými z Norska, Islandu a Lichtenštejnska. Již zmíněný projekt je zaměřen na tvorbu interak− tivních materiálů pro výuku anglického jazyka. Následující den jsme přijali pozvání k návštěvě radnice, kde se setkali starostové měst Lanškrou− na a Akureyri. Oba jejich představitelé si měli co říct. Bylo zajímavé, jak hodně mají obě města spo− lečného, včetně problémů, které musí řešit. Vý− sledkem tohoto setkání byl příslib možné spolu− práce a starosta města Akureyri projevil velký zájem navštívit v blízké době Lanškroun, aby bylo mož− no domluvit její další kroky. Během našeho pobytu jsme měli příležitost po− znat i běžný život islandské rodiny a její tradiční kuchyni či obdivovat tento nádherný ostrov včet− ně hlavního města Reykjavíku. Můžeme ze své zku− šenosti potvrdit, že Island je země rozmanité a pře− devším téměř nedotčené přírodní krásy, země le− dovců, sopek, gejzírů a geotermálních pramenů, fjordů, vodopádů, pastvin, vysokých, nedostup− ných hor, ale i dalekosáhlých lávových pustin. Na zdánlivě malém území naleznete takovou různoro− dost jako téměř nikde jinde. Island vám možná přijde drsný a strohý, možná přívětivý, ale je především naprosto jedinečný. Radmila Janoušková, foto: Martin Košťál, Vlastislav Fiedler a archiv, komentáře: Martin Košťál
NA CESTÁCH
STRANA 25
Centrum hostitelského města Akureyri. Naše představy o pozoruhodné severské architektuře vzaly brzy za své. Převládají nevýrazné nízké budovy, u nichž je na prvním místě účelnost. Zajímavé stavby s architektonickými detaily jsou spíše vzácností. I když se to na první pohled nezdá, i budovy na snímku mají střechu a fasádu z vlnitého plechu. Podlouhlý fjord Eyjafjördur, na jehož konci se Akureyri nachází, má i přístav pro oceánské lodě.
Island má pouze vodní a geotermální elektrárny. Na ostrově je přibližně 250 geotermálních oblastí, kde je magma tak blízko zemského povrchu, že se snadno projeví sopečná aktivita nebo gejzíry, hor− ké prameny, výrony plynů apod. Získávání geotermální energie využívá horkou vodní páru. Využití je několikanásobné − elektřina, teplo pro vytápění a teplá voda pro průmyslové i domácí využití. Na snímcích je nová elektrárna Hellisheiđi u Reykjavíku. Po úplném dokončení se předpokládá výkon 300 MW elektrické a 400 MW tepelné energie.
Na Islandu je přibližně 200 sopek všech druhů a typů. Některé z nich jsou činné dodnes. Například známá Hekla při poslední erupci v roce 2000 vyvrhla popel do výše 15 km a proud lávy byl široký až 4 km. Na snímku vlevo je stratovulkán u jezera Mývatn. Další známou sopkou je Hverfjall u Mý− vatnu, která vznikla jediným obrovským výbuchem před 2500 lety. V jejím okolí se vytvořilo bludiště z bizarními tvary ze sopečné horniny tefritu. Na snímku vpravo je útvar zvaný Kostel.
Národní park Thingvellir. Island je viditelnou částí podmořského riftu, kde vystupující magma odsouvá od sebe euroasijskou a severoamerickou pevninskou desku. Celý ostrov protínají dvě protáhlé trhliny, rozšiřující se dle satelitních měření o 1 až 2 cm ročně. Národní park je zajímavý nejen fascinující kraji− nou, ale i pozoruhodnou historií. Od roku 930 zde zasedalo první zákonodárné shromáždění na světě. Nezbytné foto z návštěvy radnice − starostové Hermann Jón Tómasson z Akureyri a Martin Koš− ťál z Lanškrouna.
Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci Finančního mechanismu EHP a Norského finančního me− chanismu.
STRANA 26
NA CESTÁCH
TŘI STA METRŮ V LAVINĚ TĚ ZMĚNÍ
Rozhovor s Romanem Langrem o expedici Top servis Annapurna I 2008 Během posledních dvanácti měsíců loňského roku to byla už druhá velká expedice Romana Langra na osmitisícovku. Jeho předloňský pokus o výstup na K2 byl úspěšný především zdoláním obtížného Česenova hřebenu. Loni měl na řadu přijít Mt. Everest. Nepřehledná situace v Tibetu a následné hermetické uzavření oblasti Čínskou armádou daly zelenou Annapurně I (8091 m n.m.), nejvyšší ze čtyř velehorských štítů stejného jména. Historie zdolávání téhle zrádné hory je plná paradoxů i neštěstí. Byť se jednalo o první, Francouzi již v roce 1950 zdolanou osmitisícovku, trvalo dlouhých devatenáct let, než se na ni postavil další horolezec. Laviny a padající seraky naháněly hrůzu už prvním úspěšným dobyvatelům a dobová literatura barvitě líčí hrůzu, kterou pod horou prožívali třesoucí se šerpové. V tomto směru zůstává na Annapurně vše při starém a také slovensko−česká expedice se potýkala s velmi nestabilním terénem. Laviny, které během několika dnů dvakrát zničily první výškový tábor, s sebou vzaly i zbytky tolik potřebné kuráže a odhodlání. Varování ale nešlo brát na lehkou váhu, třistametrový pád v první lavině přežila pětice horolezců. Tak to však většinou nekončí, protože co do počtu obětí je Annapurna na smutném prvním místě. V průměru každý třetí horolezec se z vrcholu již nevrátí. Termín expedice: 12.4.− 27.5.2008. Členové: Ján Matlák (SR) – vedoucí expedice, Miroslav Nemčok (SR), Jozef Šupica (SR), Jozef Hanzel (SR), Peter Balogh (SR), Roman Švantner (SR), Pavol Mitter (SR), Peter Hodulík (SR), Vladimír Švancár (SR), Roman Langr (ČR), Miroslav Mrava (SR), Andrej Harendarčík (SR) – lékař expedice, Rastislav Ekkert (SR) – televizní štáb, Ján Šeminský (SR) – televizní štáb. Romane, tohle byla tvoje již devátá expedice do velkých hor. Čím byla, kromě toho, že jsi takříkajíc naskočil do rozjetého vlaku, pro tebe specifická? Poprvé jsem byl šéf expedice (smích). Tam šlo o to, že se spojily dvě expedice. První, dvanáctičlenná slovenská expedice odjela asi o dva týdny před námi. Druhá, jen dvoučlenná, odjela později s tím, že se připojí k té první a bude spolupracovat při výstupu na stejné cestě. S rozjetým vlakem máš však pravdu. Po tom, co zkolabovala expedice na Everest, jsem musel během čtrnácti dnů změnit veškeré plány. Co měli Slováci na Annapurně za lubem? Jejich plánem bylo zdolání severní stěny Annapurny dosud nezopakovanou polskou cestou. Jedná se o mimořádně exponovanou a obtížnou cestu s lezecky náročnými úseky ve skále i ledu. Slováci se sem vraceli po třech letech, kdy se zastavili jen několik desítek metrů pod vrcholem německé výstupové trasy, takže druhý plán byla tahle cesta doplněná o slovenskou variantu. Expedici už od začátku trápila nepřízeň počasí a velmi časté laviny. Je to typický vývoj počasí na téhle hoře, nebo jste s takovými problémy nepočítali? Já myslím, že je to hodně charakteristické. Annapurna patří mezi nejtěžší osmitisícovky. Bohužel si dokonce drží prvenství v tom, kolik horolezců se z jejího vrcholu nevrátí zpět. To bylo hodně patrné hned v základním táboře, kde byl obrovský počet pomníčků. Celá severní stěna je hodně nepřístupná a už jen cesta do základního tábora může být obrovský problém. Z jihu pod Annapurnu vede normální turistická cesta, ze severu však bývají podmínky někdy tak hrozné, že se to řeší vrtulníkem. Když jsme se tam snažili dostat my, tak jsme se dozvěděli, že Poláci a Slováci z předchozích dvou expedic museli do základního tábora odletět, protože cesta byla díky sesuvům a velkému množství sněhu téměř neprostupná. Zajímavé také je, že letos napadlo hodně sněhu dole, ale horní partie byly jen samý led a skála. Tam skoro nechumelilo. I to je dáno polohou hory, která leží hodně na jih
LL 14 a 15 / 2009
a nejsnáze sem dosáhnou mon−zuny. Protože jsme byli jen dva, tak vzhledem k ceně helikoptéry nám nez−bylo nic jiného než společně s nosiči vyrazit pěšky. Cesta se neobešla bez problémů, nosiči stávkovali a situace se tak vy− hrotila, že už jsem držel šéfa nosičů pod krkem. Z původního plánu toho nakonec moc nezbylo. Proč byla polská cesta nakonec odpískaná? Když se začala nalézat polská cesta, zjistili jsme, co už jsem říkal. Nahoře nenapadl sníh a plata, která je nutné přejít, byla pokrytá jen slabou vrstvou křehkého ledu. To je prakticky ne− lezitelné. Celá oblast se oproti situaci před třemi lety významně změnila. Vůbec jsme s takovými problémy nepočítali. Za normálních, standard− ních okolností se dá odhadnout, kdy spadne lavina. Ale pokud je všechno vyledněné, téměř se nedá tušit, co a kam poletí. Při malém množství sněhu se v horních partiích odlamují seraky, které se pak zcela nekontrolovatelně řítí po ledových stěnách dolů. Jedna z lavin hned na začátku zasáhla i první slovenský tábor. S velkým štěstím se nakonec podařilo všechny členy vyprostit bez vážných zranění. Byl jsi v té době již v základním táboře? To se odehrálo v době, kdy jsem byl na cestě do základního tábora. Lavina padala asi jeden a půl kilometru. Bohužel tábor zasáhla až po rádiovém spojení se základním táborem někdy v půl deváté večer. Všichni si akorát vařili a byli jen ve spodním prádle. Jeden z nich mi pak vyprávěl, že slyšel, jak něco padá, a tak říkal: „Hele posunu se sem na bok, ať se mi nevylije polévka… a pak jsem letěl tři sta metrů.“ Bylo tam celkem pět lidí ve dvou stanech. Tři Slováci a dva výškoví nosiči. Výškový tábor zasáhl okraj laviny a tlaková vlna spolu s obrovskými kusy ledu strhla celý výškový tábor o 300 výškových metrů. Členové týmu postupně vypadli ze stanu a povětšinou se propadli do ledovcových trhlin. Naštěstí asi dva z nich měli na hlavě v tu chvíli čelovky, které ty kotrmelce vydržely, a oni se tak mohli lépe zorientovat. Dole v táboře věděli, že spadla lavina, ale nedalo se tušit, jestli je zasáhla. Tábor navíc stál v místě, kde se normálně tábory staví. Je tam rozcestí, odkud se rozbíhá několik dalších cest, a laviny tam většinou nepadají. Mělo to být v rámci možností celkem „bezpečné“. Výsledkem téhle pohromy byly naštěstí jen hmotné škody. Kluci z expedice měli jen odřeniny a zhmožděniny. Výškoví nosiči už tolik štěstí neměli, byla tam komplikovanější zranění, nějaké zlomeniny a jeden z nich téměř přišel o oko. Pro kluky to byl ale i tak psychicky hrozný zážitek, protože museli v po− nožkách a spodním prádle vydržet v trhlinách celou noc. Teprve až ráno, když v základním táboře zjistili, že nemají spojení, bylo jasné, že je to trefilo, a zor− ganizoval se záchranný tým. Nebezpečí nevyzpytatelných lavin bylo letos opravdu velké a zvyšovalo míru objektivního nebezpečí na samou mez únosnosti. Byl to i jeden z důvodů, proč se letos do severní stěny příliš mnoho expedic nehrnulo? Myslím si, že ano. Piotr Pustelnik, který má už třináct osmitisícovek, Annapurnu ještě stále nezdolal, a to tam byl tento rok již popáté. Druhá, ještě horší lavina už díky Bohu zasáhla jen prázdný tábor.
Komplikovaná cesta do základního tábora vedla ve hlubokém sněhu.
LL 14 a 15 / 2009
NA CESTÁCH
STRANA 27
Francie s AMAVETEM
Annapurna I 8091 m n.m.
Svatý muž v Káthmándú
Tam hrálo štěstí skutečně ohromnou roli. Jeden ze členů expedice, který tam měl ten den přečkat noc, se ještě dlouho vnitřně smiřoval s tím, co se té noci stalo. Doslova se toho večera podruhé narodil, protože si odchod z jedničky rozmyslel na poslední chvíli. Jeho stan po lavině vypadal, jako když se při− pleskne mokrá fotka na zeď. To musela být hrozná rána. Přitom se při stavbě druhé jedničky hledalo místo co nejbezpečnější. Stavěli to ti, co už jednou lavinou proletěli. Pravděpodobně došlo k tomu, že se uvolnil obrovský serak, který dokázal svou setrvačností pustošit i daleko od své hlavní dráhy. Ovlivnila tahle druhá lavina konečné rozhodnutí vzdát se pro letošek výstupu na Annapurnu? Už po první lavině, když jsme přišli do základního tábora, to tak na skoro 50 procent vypadalo, že expedice končí. Tím, že jsme přišli, jsme jim asi dodali trochu optimismu. I tak bylo ale znát, že někteří na tom nebyli po psychické stránce zrovna nejlépe. Došlo dokonce k hlasování, co dál. Nebyla to trošku už ponorka? To se mi nezdálo. Spíš byl problém ten, že došlo k určitým neshodám v taktice výstupu, protože kluci, kteří měli jít nahoru, se přikláněli k mým návrhům, které se tak úplně neshodovaly s vedením týmu. To samozřejmě vytvářelo spolu s traumatizujícím zážitkem z laviny určité napětí. Nakonec se ale vytvořilo vrcholové družstvo, ve kterém bylo kromě mě ještě dalších pět lidí. Bylo domluvené, že počkáme na počasí. Věděli jsme, že máme odfixované vše do dvojky a také další úsek až po závěrečné plato, kde by již neměl být vysloveně obtížný úsek. Trojka byla připravená ve dvojce a stačilo ji jen posunout. Dalo se říct, že to nejhorší už jsme měli za sebou. Počasí se ale nelepšilo, stále padaly velké laviny, což začalo nahlodávat většinu členů k ukončení expedice. Při posledním hlasování už jsem byl jediný, kdo měl chuť to ještě zkusit. Chlapi už dostali tolik varování od hory, že už neměli chuť to pokoušet. Vzhledem k tomu, co se před tím odehrálo, to bylo celkem pochopitelné. Myslíš si, že člověk by měl být vůči těmhle signálům vnímavý? Mě osobně mrzí, že jme to ještě jednou nezkusili, ale na druhou stranu beru to, že ti kluci za sebou měli sakra nepříjemný zážitek a nebezpečí bylo stále velké. Když se proletíš tři sta metrů v lavině, tak tě to prostě změní. Byla pro tebe Annapurna z hlediska náročnosti terénu a techniky jištění něčím nová? My jsme byli nachystaní na obtížnou polskou cestu, vzhledem k výše zmíněným skutečnostem jsme se rozhodli pro německou variantu, ve které bylo cca 800 m ledového lezení se sklonem až 60−70 stupňů. Led to byl mimořádně tvrdý a křehký. Sněhu tam bylo ještě méně než na K2. Prý se zde použilo 100 ledovcových šroubů, díky čemuž se dalo bezpečně dostat dolů i ve špatném počasí nebo vyčerpání. Každopádně já bych už v budoucnu určitě volil jinou výstupovou cestu, protože to objektivní nebezpečí tam bylo neúnosné. Člověk tu musí být strašně moc otrkaný a musí mít obrovskou kuráž. Nad objektivní nebezpečí se můžeš asi jen povznést. Člověk na to musí mít povahu, aby to zvládnul. Přesto vím, že do téhle cesty už jít nechci. Myslím si, že třeba původní varianta polskou cestou byla zajímavější a bezpečnější. Výstup je sice náročnější, ale objektivního nebezpečí tam tolik nehrozí. Poláci, kteří tam byli s námi, lezli pilíř od západu a i tahle varianta se mi líbila o moc víc. Oni nakonec byli úspěšnější, dostali se výše, ale v 7800 m n. m. to také kvůli špatnému počasí vzdali. Nechyběl ti Kamil Bortel, se kterým hodně lezeš a na kterého už jsi za ta léta zvyklý? Chyběl a myslím si, že spolu bysme dali ještě jeden pokus. František Teichmann, foto: archiv Romana Langra
Nevěřili jsme, že někam po− jedeme, ale nakonec jsme jeli. Rádi bychom touto cestou po− děkovali Pardubickému kraji, společnosti AMAVET a jejímu hlavnímu představiteli Ing. Sta− nislavu Medřickému, CSc. Z naší ZŠ Dobrovského se po− znávacího zájezdu zúčastnili Klá− ra Donátová, Ludmila Macháč− ková, Tomáš Cacek, Miroslav Andrle a Stanislav Ječmínek. Nastoupili jsme ve Svitavách, a jak jsme projížděli Litomyšlí a Pardubicemi, autobus se postupně zaplnil. V Praze jsme pak ještě vyzvedli pana Ing. Med− řického, a když jsme nakonec po 9. hodině večerní přejížděli hranice Česka, bylo jasno − jedeme na týdenní studijní cestu do Francie. Cesta přes Německo se táhla, přesto kolem jedné hodiny už jsme byli na hra− nicích Francie a asi v sedm ráno jsme trčeli v Paříži v zácpě. Nejprve řidiči chtě− li zaparkovat pár kroků od Place Concorde, ale parkovat se smělo pouze tři ho− diny, přičemž my, po noční cestě, potřebovali zaparkovat minimálně na devět hodin. Smůla! Ale řidiči byli ochotní, my − stejně jako ještě hodněkrát − pro− vedli tzv. rychlý výstup a už jsme si to mířili přes náměstí Concorde do slavné pařížské obrazárny Louvre se snad ještě slavnějším obrazem Mony Lisy. Tady jsme uskutečnili − jak se říká − „hon na Monu Lisu“, přičemž jsme s rychlostí větru přeběhli všechna plátna slavných, ale nám nic neříkajících malířů. Oběd jsme měli v restauraci Flunch Les Halles a poté jsme se již za deště přesunuli k chrámu Notre Dame, další památce, kterou si při prohlídce Paříže vážně nemůžete nechat ujít. Je znám především z knihy Chrám Matky Boží v Paříži od Victora Huga. Vrátili jsme se zpět a prošli se po Champs Elysées, ale na Vítězný oblouk jsme se bohužel nedostali. Zdá se vám toho na jeden den mnoho? My už taky pletli nohama, a tak jsme jen tak projeli okolo mo− derní čtvrti La Defense a pak hurá na večeři. Když jsme se pak s hrůzou podí− vali na hodinky, bylo už kolem deváté hodiny večerní. ... Moment! „Co to ten pan Medřický vykládá?“ řekli jsme si. Mluvil o ho− telu, ale my viděli hřbitov! Budeme mít hotel vedle malého hřbitova, jen pár „zapomenutých“ náhrobků ve stínu panelových domů. Ale jak už to tak bývá po dlouhém dni, ubytovali jsme se vážně s radostí v hotelu Formule 1 v Saint De− nis a poté, co jsme se dohrabali přes šestimístný kód do pokoje, objevili jsme jeho skrytou útulnost, manželská postel dole a nad ní „patrovka“ pro dítě. Za zástěnou u postele chytře ukryté umyvadlo a při vstupu do pokoje do očí bijící plazmová televize. Standardní hotel? Ale u nás v Čechách by moc neuspěl. Ráno jsme u snídaně vychutnávali první paprsky slunce a už v 8.00 jsme od− jížděli do střední školy Garac se specializací na automobily, nákladní vozy a mo− tocykly, u nás by to byl spíš takový „učňák“. Ale tam měla docela prestiž, měli dost „upnutý“ školní řád, v areálu nesměli nosit kšiltovky, používat ja− kékoli přehrávače, mobilní telefony apod. Obědvali jsme ve zdejší školní jídelně, kde jsme si mohli vybrat předkrm, dezert a nakonec i oběd s přílohou. Okolo třetí hodiny jsme navštívili Cité des Sciences et de l´Industrie, což byla vlast− ně obrovská budova plná ukázek fyzikálních i chemických pokusů, různých technických „vymožeností“ a celkově tam byla spousta zajímavých věcí. Když jsme si ne−vše prohlídli, popojeli jsme na známou Boulevard de Clichy s kaba− retem Moulin Rouge, tedy červeným větrným mlýnem. Tam jsme vystoupili a přes malé „náměstíčko“ Montmartre, známé díky malířům, spíše portrétis− tům apod., jsme se dostali až k jedinému kopci v Paříži, na kterém stojí Sacré Coeur. To byl ale výhled! Ale věčnost jsme tam přece zůstat nemohli. Poslední den v Paříži, a my bychom neviděli „Eiffelku“? Takže honem rychle do busu, do našeho oblíbeného Flunche, tentokráte na Place de Clichy, a pak ještě rychleji zpět do autobusu a už jedeme… projížďka večerní Paříží …. jůva… a Eiffelova věž! Sice jsme se nedostali nahoru, ale zážitek to byl, alespoň při snaze Lídy vyfotit se s „Eiffelkou“ za zády! Když jsme se ráno probudili, bylo teprve 5.45 hod. a my už museli vstávat. Snídaně a znovu hop do autobusu. Odjíždíme do Poitiers! Pomalu jsme se podél řeky Loiry blížili k jednomu ze zámků, a to k Amboise. Krása! Vybavení zámku teda nic moc, ale zahrada a architektura, to fakt byla nádhera! Měla bych ještě připomenout, že v areálu tohoto zámku se nachází kaple, kde je pohřben slav− ný Leonardo da Vinci. Naobědvali jsme sev restauraci Flunch v Tours, a poté se šli projít po městě, přičemž jsme se podívali např. na Notre Dame la Grande. Když jsme se ráno naposledy nasnídali za svitu paprsků slunce a naposle− dy naložili věci do našeho spíše bronzového než zlatého autobusu, odjeli jsme do Futoroscope. Futuroscope vlastně prezentuje zábavnou formou to nejmo− dernější a nejnovější z audiovizuální techniky. Večeřeli jsme stejně jako ve středu v Cafeterii, což je obdoba Flunche. A pak cesta domů … Za celý tým ZŠ Dobrovského Klára Donátová a Ludmila Macháčková
STRANA 28
PŘEČTĚTE SI
Modlitba k Máří Magdaleně Pripjaťský močál, časné léto roku 1944. Zákopy plné mazlavého bah− na. Na okraji nedozírných močálů pře− šlapuje se zbraní namířenou k východu student posledního ročníku lanškroun− ského gymnasia Johanes Reis. Dívá se na zrádnou mokřinu před sebou na východě, kde každý neopatr− ný krok znamená smrt utopením. Sem tam nízký stromek, jinak jen tráva a louže smrduté vody. Nemohl dokončit poslední ročník lanškrounského gymnázia, na rozkaz Vůdce šel rozšířit životní prostor Říše na východ. Po krátkém výcviku byla celá jeho třída odeslána sem, na po− kraj močálu velkého jako celé Čechy. To, co je před ním, však není zem ani voda. Jen trávou zarostlé močály se zakrslými stromy. Odtud přece ne− může žádný nepřítel přijít. Vzpomíná na nádherné chvíle své− ho dětství, kdy ministroval v kostele sv. Máří Magdalény v Lanškrouně. Tam na dřevěné lavici mají měděnou destičku se jménem jeho rodiče a má ji tam i on. Teď však mu je především zima. Chlad a vlhkost se vkrádá do bot, už se těší na výměnu stráží. Za− tím se nic neděje, daleko v močálech se prý skrývají banditi. Jedni napa− dají naše transporty a druzí zase bo− jují proti bolševikům, kterých mají za 25 krutovlády dost. Už dlouhé týdny
je tady klid, velké bitvy se odehrávají někde jinde. Slyšel o porážce u Sta− lingradu, o bitvě u Kurska. Velitelé mu tvrdí, že se již naše vojska pře− skupují k závěrečnému úderu. Když však viděl vojáky ustupující od Dně− pru, ztratil všechny naděje. Už jen tou− žil, aby se mohl vrátit domů ke svým nejbližším. Najednou ho vyrušilo temné du− nění. Rovnou z močálů se na něj vali− ly nějaké černé přízraky. Ano, již je vidí lépe. Jsou to tanky T 34, kterým rudí partyzáni postavili přes močály povalové mosty. Rána do hlavy a krev, víc si nepamatuje. Sovětská zdravot− nice mu ošetřuje ránu na hlavě a něco mu říká, nerozumí jí. Přesto mu ta řeč něco připomíná, snad nějak podobně již slyšel někdy mluvit. Již si uvědomuje, podobně maleb− ně zněla česká řeč, kterou mluvili jeho sousedé v Lanškrouně. S jejich dět− mi si hrával na zahradě, s nimi měl společná tajemství a prožil společná dobrodružství. Proto od začátku ne− pociťoval odpor ke svým věznitelům, ale pochopení jejich patriotického zá− palu osvobodit svou vlast od protiv− níka, který vypaloval jejich vesnice a vraždil jejich děti. Dají ho do dobytčáku a vezou do zajateckého tábora na Sibiř. Je to ne− lehká doba, ale drží ho přesvědčení,
Dopis z Domova pro seniory Vážení přátelé, přijměte malý pří− spěvek o Kmotře Bídě. Pan Ježíš často zacházel do hor, do těchto chudých krajin. Svatý Petr, který ho doprovázel, byl již tak una− ven, že byl rád, když uviděl malou vesnici. Tamhle je nějaký statek, mož− ná, že by nás tam přijali. Nikoliv, toho nemíním, tam by nás nepřijali, hos− podář je tvrdého srdce. Vejdeme do toho prvního stavení. Otevřeli dveře a vešli dovnitř a spatřili tam vyhublou stařenku. Dej Pán Bůh dobrý večer, pozdravili oba babičku. Dej to Pán Bůh, a že nevěděla, koho má před sebou, hned se tázala. Copak mi nesete panáčkové? Neneseme nic, ale při− cházíme s prosbou, zda bys nás tu nenechala přes noc. Jsme cestou u− naveni a venku fouká studený vítr, dál bychom ani nedošli, řekl pan Ježíš a prosebně se zadíval na stařenku. S radostí vám poskytnu noclehu, ale mám jen trochu slámy, bude to tvrdé lůžko pro vás a nemám ničeho, čím bych vás pohostila, ale spokojte se s kouskem tvrdého chleba, buďte vítáni. Pan Ježíš řekl: „To jsi hodná, kmotřičko, rádi u tebe zůstaneme, když jsi nás tak srdečně přijala“. Nu tak pojďte dál a sedněte si tady na la− vici u kamen. Hned vám přinesu tro− chu vody a skývu chleba. A už cupi− tala do přístěnku. Svatému Petrovi se moc nelíbila, ale než se zmohl na slovo, už tu byla zpět, postavila na stůl džbán s vodou,
položila nůž a černou patku chleba. Poslužte si dle libosti. Mistr vstal a po− modlil se, i Svatý Petr, pak dali se oba do jídla. Sotva však požehnal Kristus Pán režný chlebíček, hned patka narostla v pěkný bílý chléb a voda se promě− nila ve víno. Stařenko, pojez s námi, pobízel Pan Ježíš Kristus babičku. Když ochutnala chleba, zvolala: „To je dobrota, a ta voda. To není voda, ale to je něco tak dobrého, že nevím, jak to pojmenovat.“ To je víno, řekl Svatý Petr. Víno, divila se stařenka. Neměla jsem na světě nic dobrého. Hlad a nouze byly mým údělem a co víc, kdekdo mne od prahu vyhání a dveře přede mnou zamyká a křičí: „Jdi ,Bído, tam, odkud jsi přišla. Tá− hni od mého stavení.“ Ty jsi Bída? Divil se Svatý Petr. Ano, jsem Bída. Kmotra Bída, tak mi alespoň lidé říkají. Mistře, slyšíš? Je to Bída. Vezmi jí všechnu moc, aby lidi více netrápila, zašeptal apoštol Panu Ježíši do ucha. Nebylo by to moudré, odvětil Pan Ježíš. I Bída musí být. Všichni by byli lakomci a nebáli se žádné metly. Ale nemluvme již o tom a pojďme spát. Kam si ale pane lehneme? Zde v ko− můrce jsem vám připravila slamníky, řekla kmotra Bída. Apoštol, když viděl to chudé lůžko, potřásl hlavou. Ale Pan Ježíš řekl: „Pomodli se se mnou a uvidíš, jak krásně se vyspí− me“. Opravdu, sladce se spalo obě−
LL 14 a 15 / 2009
že se jednou navrátí a spatří své blíz− ké a svoji drahou domovinu. Modlí se často k Máří Magdaléně a tato mod− litba mu pomáhá přežít. Sovětští ve− litelé si ho oblíbí, je pracovitý a ši− kovný, ovládá devět řemesel a se vším si umí poradit. Blíží se doba jeho propuštění a v této chvíli neví, kam má jít. Z jeho rodného kraje byli všichni jeho blízcí násilně vystěho− váni, ale přesto ho to tam táhne. Na− víc tam nyní panují komunisté, kteří o bývalé obyvatele nemají zájem. Rozhodne se tedy pro americkou zónu v Německu, kam odešla větši− na jeho příbuzných. Je roztrpčený nad vývojem za želez− nou oponou, ale přesto vzpomíná na svou domovinu. Postupem času se ho zmocňuje hluboký pocit nespravedl− nosti, vidí také fotografie z května roku 1945 z lanškrounského náměstí. Ten− to pocit zatrpklosti stále roste a roz− hodne se, do tohoto města se již nikdy nevrátí. Jednoho dne se mu v místním ka− tolickém kostele dostane do ruky vi− zitka Sdružení pro záchranu kostela Máří Magdalény v Lanškrouně s ba− revnou fotografií. Nakonec se koneč− ně rozhodne, rozjede se tedy do Čes− ké republiky, chce se na ten svůj nád− herný kostel podívat zblízka. Přijede do Lanškrouna, zasedne v kostele do starobylé lavice a uvidí malý měděný
plíšek. Nechce tomu věřit, vidí dob− ře, nematou ho snad smysly? Je tam jméno Johanes Reis. Vždyť to je pře− ce on, tento plíšek mu nechali udělat rodiče při svatém biřmování. Vzpo− mene na krásné dětství a mládí v tom− to malebném městě, na první oprav− dová přátelství i první lásky. Ano, sem patří, to je jeho rodný kraj a jeho mi− lovaný kostel. Sehne hlavu a pomod− lí se modlitbu k Máří Magdaleně. Potom se dlouho rozhlíží. Kostel je stejný, a přece trochu jiný, trochu chudší a skromnější, než jak si ho pa− matuje. Několik žen se tu tiše modlí řečí,které kdysi rozuměl, ale kterou se nikdy nesnažil naučit. Obrazy jsou stejné, i fresky na stropě, i když po− ničené stářím. Poznává sv. Aloise Gon− zagu, patrona všech studentů, však do tohoto kostela chodili hlavně stu− denti. Kostel je chudý, ale čistý, krás− ně vyzdobený, je vidět, že ho lidé mají rádi, že se o něj starají. Kostelní ticho k němu promlouvá a on cítí, jak něco těžkého v jeho duši zvolna taje. Vždyť kostel tu stojí skoro dvěstě let, vždyť Bůh, který v něm přebývá, zve k sobě každého, nedělá rozdíly, je ta− dy pro ty, kdo mají čisté srdce. Johannes Reis, bývalý student a bý− valý voják, konečně najde ve svém srdci dlouho vytoužený mír a pokoj, najde tu usmíření. Eva Latifová a Jaroslav Macek
ma, a když ráno vstali, babička jim podala k snídani trochu pražené po− lévky. Když už byli na odchodu, řekla Pan Ježíš stařence: „Chci tě matko od− měnit za tvé pohostinství. Řekni sama, co by sis přála“. Pane, vidíš mou zahradu? Hle, jak je pustá. Nic tam nerodí. Výjimku činí ta vysoká hrušeň. Ta jediná se ujala a dávala by mi hodně ovoce, kdyby mi z ní zlí lidé neočesali krásné hrušky dříve, než dozrají. Proto tě prosím, pane, máš−li takovou moc, učiň, aby každý, kdo na tu hrušeň vyleze, ne− mohl slézt dolů, dokud mu to nedo− volím. Pán vyplnil její přání. Zanedlouho dostala kmotra Bída novou návštěvu, která k ní přišla ještě za bílého dne. Byla to žena hubenější než kmotra Bída, hotový kostlivec. Kdo jsi a proč ke mně přicházíš? Jsem Smrt a jdu si pro tebe, odpověděla bezzubá příšera. Ty že jsi Smrt a jdeš si pro mne? Ne, ne, já ještě nechci u− mřít. Musíš, není ti pomoci, poroučela Smrt a už se chtěla dotknout kmotry Bídy svou kosou. Stařence vyvstal smrtelný pot na čele, ale ač se hrůzou třásla, přece jí napadla šťastná myšlenka. Na oko klidně se zeptala: „Nemohla bys mi dopřát trochu času“? Budiž, několik okamžiků počkám. Smrt měla za to, že kmotra Bída se chce pomodlit dří− ve, než opustí tento svět. Když mám jít s tebou na tak dalekou cestu, dovol, abych si natrhala několik hrušek. Hladová jsem přišla na svět, ale hla−
dová bych nerada umřela. Nevím, ne− vím, jestli sama vylezu na strom. No− hy, ruce, tělo mi nějak neslouží. Počkej tady, natrhám ti hrušek, co budeš chtít, řekla Smrt. Jedním sko− kem byla na stromě, ale neutrhla ani jednu hrušku, protože jí ruce zdřevě− něly. Chtěla seskočit dolů, ale co vidí? Větve stromu ji obemkly jako kleště a omotaly se kolem celého těla. Sestřičko, pomoz mi z toho podiv− ného stromu, pomoz mi, čímkoliv tě odměním, prosila Smrt kmotru Bídu. Pomohla bych ti, ale co mi za to dáš? Pytel dukátů, slibovala Smrt. Co bych s nimi dělala, když by mne zahrabali do hrobu? Slib mi, že mne necháš a já tě osvobodím. Dobře, nechám tě tu 10 let, slibovala Smrt. To je málo. Tak padesát roků. To je ještě málo. Což chceš žít stále? Nezapomeň, že co první lidé v ráji zhřešili, musí každý člověk umřít. Tak to usoudil Bůh. To se týká jen lidí, ale ne mne, odpo− věděla Bída. Smrt vidouc, že se sama z větví nedostane, konečně svolila a pravila: „Dobře, staň se ti po vůli a žij si třeba věčně, jen mne pusť zase na svobodu“. Kmotra Bída se dotkla hrušně a pravila: „Pusť kmotřičku Smrt, ať si jde, kam chce“. I seskočila Smrt a běžela do polí, jako by jí hlava hořela. Od té doby žije mezi lidmi bez ustání kmotra Bída. Nechce se od lidí odlou− čit a zůstane prý tak dlouho na světě, dokud na této zemi bude žít nějaký člověk. Anežka Šimečková
LL 14 a 15 / 2009
PŘEČTĚTE SI
STRANA 29
První měsíce roku 1989 znovu a jasně ukázaly, že i když se současné československé vedení velmi často zaklíná slovy přestavba a demokratizace, ve skutečnosti se dost zoufale vzpírá všemu, co demokracii vytváří nebo ji alespoň vzdáleně připomíná. Petice a iniciativy občanů, které samo nezorga− nizovalo, odmítá jako nátlakové akce, pokojná lidová shromáždění rozhání, do přípravy nových zákonů nedovoluje veřejnosti mluvit. Tytéž měsíce však zároveň ukázaly, že občanská veřejnost se už vymaňuje z letargie a že stále
víc lidí má odvahu veřejně projevit svou touhu po společenských změnách. Pohyb ve společnosti se tak začíná stále povážlivěji srážet s nehybností moci, roste společenské napětí a začíná hrozit nebezpečí otevřené krize. Takovou krizi si nikdo z nás nepřeje. Proto vyzýváme vedení naší země, aby pochopi− lo, že nadešel čas ke skutečným a důkladným systémovým změnám a že tyto změny jsou svobodná a demokratická diskuse. Prvním krokem k jakýmkoli smysluplným změnám, novou ústavou počínaje a ekonomickou reformou konče, musí tedy být změna společenského klimatu v naší zemi, do kterého se musí vrátit duch svobody, důvěry, tolerance a plurality. Podle našeho názo− ru je k tomu třeba: • Aby byli okamžitě propuštěni všichni političtí vězňové. • Aby přestala být omezována svoboda shromažďovací. • Aby přestaly být kriminalizovány a pronásledovány různé nezávislé iniciativy a začaly být konečně chápány i vládou jako to, čím v očích veřejnosti už dávno jsou, totiž jako přirozená součást veřejného života a legitimní výraz jeho růz− notvárnosti. Zároveň by neměly být kladeny překážky vznikání nových občan− ských hnutí, včetně nezávislých odborů, svazů a spolků. • Aby byly sdělovací prostředky i veškerá kulturní činnost zbaveny všech fo− rem politické manipulace a předběžné i následné skryté cenzury a otevřeny svobodné výměně názorů a aby byly legalizovány sdělovací prostředky, půso− bící dosud nezávisle na oficiálních strukturách. • Aby byly respektovány oprávněné požadavky všech věřících občanů. • Aby byly všechny chystané a uskutečňované projekty, které mají natrvalo změnit životní prostředí v naší zemi a předurčit tak život budoucích generací, neodkladně předloženy k všestrannému posouzení odborníkům a veřejnosti. • Aby byla zahájena svobodná diskuse nejen o padesátých letech, ale i o Praž− ském jaru, invazi pěti států Varšavské smlouvy a následné normalizaci. Je smutné, že zatímco v některých zemích, jejichž armády tehdy do českoslo− venského vývoje zasáhly, se dnes už o tomto tématu začíná věcně diskutovat, u nás je to stále ještě velké tabu, a to jen proto, aby nemuseli odstoupit ti lidé z politického a státního vedení, kteří jsou odpovědni za dvacetileté upadání všech oblastí společenského života u nás. Každý, kdo s tímto stanoviskem souhlasí, je může podpořit svým podpisem. Vládu vyzýváme, aby s ním nenaložila tak, jak je dosud zvyklá s nepohodl− nými názory nakládat. Zasadila by tím osudovou ránu nadějím, jimiž jsme vedeni, totiž nadějím na skutečný společenský dialog jako jediné možné vý− chodisko ze slepé uličky, v níž se dnes Československo nalézá. Podpisy je možno předávat či zasílat dosavadním signatářům anebo na tyto adresy: Stanislav Devátý, Revoluční 312, Gottwaldov Václav Havel, Engelsovo nábřeží 78, Praha 1 Jiří Křižan, Navrátilova 16, Praha 1 Saša Vondra, Trojanova 1, Praha 2
Společenská kronika
Tady a teď
NAROZENÍ: 16. 6. − Kryštof Zeman, Rudoltice 603 26. 6. − Michala Máslová, Žichlínek 240 29. 6. − Tereza Chládková, U Papíren 197 2. 7. − Magdaléna Pokorná, Mánesova 384 4. 7. − Nikola Slouková, M. Marků 111 15. 7. − Daniel Jakeš, Rudoltice 615 18. 7. − Dominika Barbora Dugasová, Rudoltice 88
Vysoko v horách, kde už se špatně spí, bývají dlouhé noci vyplněné stří− dáním bdění a slabého spánku. Člověk má tendenci rovnat si myšlenky a pře− mýšlí nad tím, co bylo i bude. Ležím ve stanu na úpatí ledovce. Celý rok jsem se těšil na tenhle kopec, a teď se mi do mysli nejčastěji vkrádá otáz− ka, nebylo−li by lepší ležet doma v posteli. Také se mi nepochopitelně dokola vybavuje černobílá fotografie z Bambiriády podbarvovaná obavami ze zítřej− šího výstupu. V hlavě mi vře nesourodý galimatyáš, rozumnou myšlenku ne− udržím. Bohužel mám času více, než bych si přál. Libor včera slyšel běhat kolem stanu morčata, takže díky Bohu za tu fotku a taky za počasí a bezpečnou cestu přes ledovec. Nakonec ještě prosím Boha o jeho pomoc při zítřejším výstupu na vrchol. Hned v zápětí se zaposlouchá− vám do mrazivého ticha hor a hlavu mi ve vteřině vyplní prázdnota. Blažený pocit klidu mě rozesměje. S výrazem idiota na hodinu usínám naplněn štěstím z absolutní přítomnosti. F. Teichmann
DVACET LET S tichým souhlasem Na jaře roku 1989 sepsala na večírku oslavujícím propuštění Václava Havla z vězení skupinka jeho přátel petici Několik vět, jejíž plný text otisku− jeme v tomto dvojčísle LL. Nedá se říci, že to byl text převratný a svým způsobem dnes působí křehce až bojácně. Mladší ročníky by zcela legitimně nemuseli chápat, proč bylo kolem smysluplných a z dnešního úhlu pohledu samozřejmých požadavků tolik humbuku. Původní představa tehdejší politické garnitury smést Několik vět ze stolu s označením pamflet se ukázala jako poněkud naivní. Petice se šířila lavinovitě a krom skalních odpůrců režimu se s ní masivně obeznámila i velká část tzv. šedé zóny, tedy lidí kteří doposavad proti režimu nevystupovali a žili svým poklidným socialistickým životem. Velmi důležitým aspektem byla skutečnost, že petici podepsala celá řada lidí s vysokým společenským a kulturním statutem. Tito lidé samozřejmě riskovali dost, především jejích profesní kariéra byla v těžkém ohrožení, nic− méně zároveň věděli, že už nejsou padesátá léta s oprátkami a uranovými doly. Výsledný efekt byl pro komunistickou vládu katastrofální. Zcela „za− říznout“ Zdeňka Svěráka, Rudolfa Hrušínského nebo Hanu Zagorovou bylo politicky těžko obhájitelné, tím spíš, že text petice byl veřejnosti znám, neboť společnost nakloněná změnám a touze po lepší ekonomické situaci zajímalo, co že to ten oblíbený herec podepsal. Komunistická kobyla se ještě snažila vzedmout k mohutné demonstraci svornosti a a síly, ale snaha to byla směš− ná, seděl−li na jejím chromém hřbetě žokej Milouš Jakeš vykřikující dnes památné věty o milé holce Hance Zagorové. S odstupem času mám pocit, že největší význam měla petice Několik vět v tom, že si celá řada lidí skrze ní ujasnila svou představu o svobodě a postavila se proti neúnosné politickoekonomické situaci země. A bylo důležité, že krom těch vysloveně odvážných se přidali i ti v šedé zóně, byť to obvykle bylo jen ti− chým souhlasem. F. Teichmann
Petice NĚKOLIK VĚT (dokument)
SŇATKY: 20. 6. − Michal Kašpárek a Adéla Grundová, Hlušovice a Svitavy 4. 7. − Bryan Baker a Martina Skalická, Asheboro, NC, USA a Žichlínek 41 4. 7. − Jaroslav Klička a Stanislava Kleinová, Svitavy a Velký Újezd 11. 7. − Petr Hošek a Lenka Rollerová, Vančurova 149, Lanškroun 11. 7. − Lubor Kristek a Lenka Hamalová, Cotkytle 23 a Nepomucká 302, La 18. 7. − David Nagy a Věra Lukavská, Ostrov 309 18. 7. − František Svatoš a Petra Božáková, České Libchavy 73 a Rudoltice 26 VZPOMÍNÁME: 25. 6. − Miroslav Hejl, Vrchlického 414, 81 let 27. 6. − Marta Urbanová, Damníkov 141, 80 let 30. 6. − Josef Liška, Škroupova 834, 67 let 1. 7. − Ladislava Thunová, Tatenice 49, 82 let 19. 7. − Zdeněk Kohl, Jakubovice 83, 43 let 24. 7. − Emma Stejskalová, Palackého 571, 93 let
PODĚKOVÁNÍ Děkujeme všem pracovnicím Domova o seniory, které vzorně pečovaly o naši babičku p. Věru Richterovou. Rodina Richterova
Letošní téma králické Cihelny: Západní val 1944 Vojenskohistorická akce s názvem CIHELNA 2009 KRÁLÍKY Den Sil pod− pory AČR se letos koná na téma Západní val 1944 − Průlom. Dvanáctý ročník vzpomínkové akce připravují společně ve dnech 21. a 23. srpna Velitelství Sil podpory AČR, město Králíky, kluby vojenské historie z ČR, sběratelé vojenské historické techniky a složky Integrovaného záchranného systému kraje. Na finanční zajištění vyčlenil kraj z rozpočtu částku ve výši 80 tisíc korun. Akce Cihelna Králíky vznikla v roce 1997 z iniciativy příznivců vojenské historie. Veřejnosti připomněla období budování prvorepublikového opevnění na Králicku a jeho následný osud. Poprvé byla tato akce organizovaná pro ši− rokou veřejnost v prostoru pěchotního srubu „K−S 14 „U CIHELNY“, odtud její název. Magdalena Navrátilová, tisková mluvčí Pk (kráceno)
STRANA 30
PŘEČTĚTE SI
1. 8. 1674 zemř. Karel Škréta, malíř (nar. 1610), 335 roků 2. 8. 1909 zemř. Josef Zítek, arch., stavitel Nár. divadla (nar. 4.4.1832), 100 r. 2. 8. 1949 nar. Olga Sommerová, filmová dokumentaristka, 60 roků 3. 8. 1889 nar. Otto Gutfreund, sochař (zemř. 2.6.1927), 120 roků 7. 8. 1899 nar. Oldřich Nový, herec a režisér (zemř. 15.3.1983), 110 roků 8. 8. 1884 zemř. Miroslav Tyrš, spoluzakl. Sokola (nar. 17.9.1832), 125 r. 8. 8. 1929 nar. Josef Suk, houslista, 80 roků 9. 8. 1959 zemř. E. F. Burian, skl., rež. a dramatik (nar. 11.6.1904), 50 roků 11. 8. 1899 nar. Jindřich Štyrský, malíř a grafik (zemř. 21.3.1942), 110 r. 15. 8. 1919 nar. Ota Janeček, malíř, grafik, sochař (zemř. 1.7.1996), 90 r. 20. 8. 1914 založena Česká družina, která sdružovala Čechy a Slováky žijící v Rusku a stala se základem pozdějších čs. legií, 95 roků 21. 8. 1884 nar. Bohumil Kubišta, malíř a spis. (zemř. 27.11.1918), 125 r. 23. 8. 1974 zemř. Mikuláš Medek, malíř, grafik, básník (nar. 3.11.1926), 35 r. 24. 8. 1999 zemř. Jan Anastasius Opasek, teolog, arciopat benediktinského kláštera v Praze − Břevnově (nar. 20.4.1913), 10 let 28. 8. 1959 zemř. Bohuslav Martinů, (nar. 8.12.1890), 50 roků. CO O NICH VÍTE? Karel Škréta (nar. v Praze) − zakladatel svébytného českého barokního ma− lířství, největší umělecká osobnost 17. stol. v Čechách. Syn staré protestant− ské rodiny král. úředníků byl nucen v 18 letech emigrovat do Švýcarska. Umě− lecká studia absolvoval v Benátkách, Florencii a Římě, hluboké stopy v jeho díle zanechali nizozemští malíři Tintoretto, Caravaggio, Poussin, Velázquez a van Dyck. Ať jde o témata náboženská (z 32 obrazů svatováclavského cyklu část zachována na zámku v Mělníce, část v Nár. galerii v Praze), monumentální oltářní obrazy nebo skupinové portréty (Řezač kamenů Miseroni s rodinou nemá v Evropě obdoby) nebo o noblesní psycholog. pronikavé portréty (I. J. Vitanovský z Vlčkovic, 1669, zámek v Rychnově n/K.), dovedl Škréta vždy spojit pozemský realismus s monumentálním zobecněním. Nemenší význam mají jeho kresby. Ve směru, který vyznačil, šli J. Mánes a K. Purkyně. Josef Zítek (nar. v Praze) − nejvýznačnější český architekt 19. stol., pedagog, žák vídeňských stoupenců neorenesance E. van der Nülla a A. Siccarda. Inspi− rován severoitalskou pozdně renes. architekturou. Hlavní díla: Národní diva− dlo v Praze (soutěž 1866−vítězný návrh, 1868−83), rekonstrukce vyhořelé bu− dovy; Mlýnská kolonáda, K. Vary (1871−74); Rudolfinum, Praha (s J. Schulzem). Olga Sommerová (nar. v Praze) − česká režisérka dokumentárních filmů, soustřeďující se zejména na sociální témata (opuštěné děti, neúplné rodiny, in− validé, staří lidé, alkoholičky). Natočila na sto filmů, za něž získala řadu cen na domácích i zahraničních festivalech (Ty to překonáš; S tebou, táto; Miluj bližního svého; Svobodný člověk Václav Malý; Netrpělivost srdce; Máňa aj.) Otto Gutfreund (nar. ve Dvoře Králové) − český sochař a výtvarný teoretik. V roce 1905 odjel do Paříže, při studiu 1909−10 u E. A. Bourdella poznal tvorbu A. Rodina a seznámil se s P. Picassem. Člen Skupiny výtvarných umělců. Od roku 1926 profesorem na Akademii výtvarných umění v Praze. První sochař, který důsledně uplatnil principy kubismu v sochařství. Oldřich Nový (nar. v Praze) − uměleckou dráhu začínal jako zpěvák v kaba− retech, 1919−36 herec a později režisér ND Brno, 1935−48 ředitel vlastního Nového divadla v Praze, do konce 70. let spolupracoval s Hudebním divadle v Karlíně. Jedna z nejvýznamnějších osobností českého hud. divadla (hudeb− ní komedie). Kromě režie vystupoval jako zpěvák a herec. Od 20. let filmový herec (Kristián, Eva tropí hlouposti, Hotel Modrá hvězda, Roztomilý člověk, Valentin Dobrotivý, Pytlákova schovanka, Světáci aj.). Miroslav Tyrš (nar. v Děčíně) − tělovýchovný pracovník, politik, historik umění a estetik, profesor dějin umění na UK a ČVUT v Praze, první český odborný umělecký kritik, předseda výtvarného odboru Umělecké besedy a člen poroty pro sochař. výzdobu Národního divadla v Praze. Spoluzaklada− tel Sokola, 1862−84 jeho náčelník. Tvůrce sokolské tělocvičné soustavy a čes− kých tělovýchovných názvosloví. Roku 1882 zorganizoval a řídil I. sokolský slet. Od r. 1871 vydával časopis Sokol, nejstarší český sportovní časopis. Z díla: Úvahy a pojednání o umění výtvarném 1−2, Základové tělocviku (1871). Josef Suk (nar. v Praze) − houslista, vnuk skladatele Josefa Suka a pravnuk A. Dvořáka. Hru na housle studoval u Jaroslava Kociana, na konzervatoři a na AMU v Praze. Poprvé hrál veřejně r. 1940, v zahraničí r. 1948. V letech 1953−55 v orchestru ND, od r. 1961 sólistou České filharmonie. Partneři v ko− morní hře: od r. 1952 J. Chuchro a Jan Panenka (Sukovo trio), 1951−2 Pražské kvarteto, příležitostně Smetanovo kvarteto, od r. 1963 Zuzana Růžičková. Získal řadu zahraničních ocenění. Emil František Burian (nar. v Plzni) − dramatik, režisér, hudební skladatel a divadelní teoretik. Od pol. 20. let se spolupodílel na avantgardních přístu− pech k divadlu. V roce 1934 založil divadlo D 34, adaptoval a dramatizoval přes 30 textů: drama Proč žiješ, Václave Řího (1958), poezie (Horkým srd− cem (1950), soubor povídek Osm odtamtud (1954); překládal a psal opery (Bubu z Montparnassu, Maryša, Opera z pouti) a melodramy.
LL 14 a 15 / 2009
Jindřich Štyrský (nar. v Čermné u Kyšperka) − zabýval se fotografií, kolá− žemi, malířstvím, grafikou, knižní ilustrací, poezií a scénografií. Vystudoval pražskou AVU, byl členem Devětsilu a Spolku VÚ Mánes. V letech 1925−28 žil s malířkou Toyen (M.Čermínová) v Paříži; významný představitel surrealis− mu (r. 1934 spoluzakladatel Skupiny surrealistů v ČSR). Po návratu do Pra− hy se stal šéfem výpravy Osvobozeného divadla. Jeden z prvních evrop− ských umělců, kteří se zabývali barevnou koláží (tvůrce několika jejích cyklů). Ota Janeček (nar. v Pardubičkách u Pardubic) − malíř, grafik, ilustrátor, tvůrce plastik, keramiky, filmový výtvarník, žák C. Boudy. Člen Spolku VÚ Mánes a SČUG Hollar. V počátcích jej inspirovalo dílo A. Modiglianiho, poté kubismus, který značně transformuje, aby jej provázel další tvorbou. Od 70. let se v jeho díle prolínají realistické postupy s fantazijními v osobitém projevu. V roce 1963 získal 1. cenu v Sao Paulu za ilustrace dětské knihy a r. 1970 Stříbrného orla na Mezinárodním knižním veletrhu v Nice. Bohumil Kubišta (nar. ve Vlčkovicích u Hradce Králové) − malíř, grafik, člen skupiny Osma, teoretik generace českého expresionismu, kuboexpre− sionismu a kubismu. Od r. 1903 studoval na Uměleckoprůmyslové škole v Pra− ze, o rok později přešel na AVU, poté do Florencie a Paříže. Výrazně jej in− spirovala výstava A. Muchy v r. 1905. V Paříži se seznamuje s díly Picassa a Braqua a také s tvorbou Jana Zrzavého. Kolem r. 1911 je hostem v umělec− ké skupině Sursum. Válečné události znamenaly jeho návrat od futurismu, fauvismu a surrealismu k přísně analytickému stylu. Mikuláš Medek (nar. v Praze) − malíř, ilustrátor, autor textů. Syn Rudolfa Medka, žák Fr. Muziky a Fr. Tichého. Pohyboval se v surrealistickém okru− hu K. Teigeho, V. Effenbergera ap. Svým dílem vyjádřil existenciální úzkost. Jan Anastasius Opasek (nar. ve Vídni) − český duchovní a básník. V roce 1932 vstoupil do benediktinského řádu, studoval teologii v Praze a ve Vatikánu. Od r. 1938 kněz, 1939 převor kláštera v Břevnově, od r. 1947 opat. R. 1950 ve vykonstruovaném politickém procesu odsouzen na doživotí, 1960 amne− stován. Rehabilitován 1969, kdy odchází do kláštera v SRN. Návrat r. 1990, v letech 1990−93 znovu opatem, od r. 1993 arciopatem kláštera v Břevnově. Autor bás. sbírek (Obrazy, exil 1974; Život upřený do středu, exil 1979; Pod− večerní hudba, 1979; Vyprahlá krajina, 1980) a memoárů (Dvanáct zastave− ní, 1992). Vyznamenán Řádem za zásluhy v boji proti nacismu, Řádem TGM II. tř. a Velkým zlatým vyznamenáním Za zásluhy o Rakouskou republiku. Bohuslav Martinů (nar. v Poličce) − inspirován impresionismem kompono− val zpočátku jako samouk, v letech 1922−3 hospitoval u J. Suka, získal sti− pendium v Paříži (učitel A. Roussel). Jeho sloh vyzrával vlivem I. Stravin− ského a směrů poválečné hudby včetně jazzu. Zůstává trvale v cizině. Ve své tvorbě spojuje moderní hudební jazyk s vytříbeností historických forem a me− lodicko−rytmickými elementy lidové hudby svého rodiště. Dílo: klavírní (cykly Loutky, Tři české tance, Etudy a polky); komorní skladby pro housle a klavír (Česká rapsodie); sonáty, smyčcové kvartety, kvintety, sextety; koncerty pro sólové nástroje s orchestrem, šest symfonií, symfonické básně, různé orches− trální skladby (Památník Lidicím, 1943); písně; kantáty (Kytice, 1937; Polní mše, 1939; Otvírání studánek, 1955); opery (Hry o Marii, 1934; Julietta, 1937; Řecké pašije, 1957−9), rozhlasové a televizní opery a další hudba. Největší kulturně−společenská a charitativní akce Orlických hor a Podorlicka
Homolské schody 2009 − 22. srpna 2009 od 9.00 hod. Na co se můžete těšit? • představí se informační centra Orlických hor, Podorlicka a dalších regionů • prezentace ohrožených památek z celé oblasti Orlických hor a Podorlicka • prohlídky poutního kostela Panny Marie Bolestné na Homoli s průvodcem • cyklovýlety po značených trasách a stezkách do okolí Homole i dále • andělé vyrobení dětmi se vrátí po letech zpět na homolské schody • celodenní program pro malé i velké návštěvníky • tržiště originálních produktů a občerstvení Doprovodný program v dalších místech regionu! • putování Rychnovem nad Kněžnou se Zilvarem až do pivovaru • vernisáž obrazů na Novém zámku v Kostelci nad Orlicí • z Homole na VIII. pivní festival do Pelin v Chocni • prohlídka města Ústí nad Orlicí s průvodcem • prohlídky hradu a zámku v Potštejně (dopravu z Homole do uvedených míst zajišťuje AUDISBUS) Pro každého něco… • pro jedlíky homolské křápance, přestavlcké koláčky, chlenská uzenina • pro nejmenší dětský den s pohádkářkou Vítězslavou Klimtovou • pro znalce pak rychnovské pivo nebo staročeská medovina • pro milovníky adrenalinu – paintball a airsoft Nepřehlédněte! • dopravu na Homol si můžete objednat na dispečinku AUDIS: 800 101 520 • pro děti v kostýmu anděla vstup na „Homolské schody“ zcela zdarma • charita určená dětem z dětských domovů – hračky od vás potěší • hlídané parkoviště jízdních kol přímo pod Homolí Příspěvek na Homolské schody: zakoupením pamětních odznaků „Homol− ské schody“ přispějí děti částkou 39 Kč, dospělí 69 Kč a VIP 99 Kč (odznak slouží jako volný vstup i v rámci doprovodného programu)
LL 14 a 15 / 2009
STRANA 31
SDĚLENÍ, NÁZORY
VYZNEJTE SE VE VAŠICH PENĚZÍCH (13)
Zač budou v Lanškrouně na prodej byty?
Ano, je to tak: převážná většina českých domácností drží veškeré své fi− nanční rezervy především na účtech s nízkým výnosem. Zdůvodněním větši− nou bývá averze k riziku. Má−li to být sázka na jistotu, pak se jedná o jistotu ztráty. Nebo přinejmenším nulového výnosu. Na hodnotu našich peněz totiž neustále působí inflace. K ochraně před ní ještě tak stačí podílové fondy peněžního trhu nebo spořicí účty. Pro splnění dlouhodobých cílů však je třeba výkonnějších nástrojů, portfolia namíchaná z akcií a dluhopisů. Rozumně balancovaný mix investic kapitálového trhu poskytne v delším časovém horizontu průměrný výnos šest až sedm procent ročně. Pro názornost se podívejme na ilustrační tabulku: počáteční vklad roční úrok za 10 let za 15 let za 20 let 100 000,− 3% 134 392,− 155 797,− 180 611,− 100 000,− 6% 179 085,− 239 656,− 320 714,− Vidíme, že rozdíl výnosů značně vzrůstá v čase. Pro dlouhodobé záměry, jakým je například finanční nezávislost, je využití vysoce výkonných investic nezbytností. Jinak se okrademe o nezanedbatelné částky a náročnější cíle budeme plnit jen s obtížemi. V horším případě bychom se některých z nich museli vzdát úplně, a to nechceme, že? No jo, jenže co s tím rizikem? Předně, rizika ohrožující investice jsou všelijaká. Například lidé spořící v kampeličkách se na vlastní kůži přesvědčili o kreditním riziku. To je situace, kdy daný peněžní ústav či emitent cenných papírů není schopen splácet své závazky. Pokud investujeme prostřednictvím otevřených podílových fondů, takové nebezpečí se nás prakticky netýká. A to dokonce i v případě, že zkrachuje správcovská společnost daného fondu. Je− ho majetek totiž investiční společnosti nepatří a v případě konkursu a vyrovnání není součástí konkursní podstaty. Peníze v bance bohužel takto zabezpečeny nemáme, zato však jsou do určitého limitu kryty pojištěním vkladů. V případě akciových investic je hlavním rizikem kolísavost, volatilita. Což znamená, že během roku můžeme na trzích vydělat klidně třicet i více procent, ale také stejně tolik ztratit. Prodělečných období je ovšem historicky význam− ně méně a především, z dlouhodobého hlediska akciové trhy rostou v průměru 7 – 14 % ročně. Každopádně, kolísání je nepříjemné. Slabší povahy období poklesu neustojí, likvidují pozice a realizují ztráty. Ochrání nás pouze železná disciplína a především jasná představa o tom, kam která investice směřuje. Pokud se značně sníží hodnota mých vkladů, které budu potřebovat za osm let, jsem v klidu. To je normální. Kdyby se tak stalo rok dva před koncem, mám průšvih. Kvůli tomu portfolio nesmí zůstat statické, používáme tzv. investiční brzdu. V původně agresivním mixu pro dlouhodobou potřebu, s pře− vahou akciových titulů, postupně přibývá dluhopisů a na závěr celý objem skončí v peněžním trhu, kde se mu nemůže nic stát. Z toho plyne i potřeba čas od času, nejméně jednou za dva roky, revidovat finanční plán a provést pří− slušné úpravy v nastavení aktiv. Dalším opatřením, stejně tak důležitým, je využití konceptu pravidelného investování. Ať si trhy provádějí jakékoli hrátky, nakupujeme po malých částkách, a tedy v dlouhodobém měřítku za průměrnou cenu. Tím eliminuje− me riziko, že při velkém objemu investice trefíme vrchol nějaké bubliny a po následném poklesu se budeme potit hrůzou ještě několik let. Lidé jsou totiž notoricky neschopni předvídat vzrůsty a pády trhů, které jsou poháněny více psychologickými faktory než racionálními ekonomickými úvahami. Pokud si myslíte opak, možná se budete lépe cítit v kasinu než v prostředí investic. Nyní již známe rizika dlouhodobých, vysoce výnosných finančních ná− strojů a rovněž jak s nimi zacházet. Zbývá jen stanovit požadovaný objem financí pro splnění budoucích cílů, ovšemže při započtení vlivu inflace, a časový horizont plnění. M. Frydrych
Proslýchá se, že naše radnice chystá další kolo privatizace městských bytů. Předzvěstí toho, že celá věc je zřejmě skutečně „ na spadnutí“, bylo jednání Zastupitelstva Města Lanškroun dne 24. června 2009. Zastupitelům byla ke schválení předložena nová „Pravidla pro prodej bytových jednotek a domů s byty...“ Podle těchto pravidel bude kupní cena bytů stanovená tak, že se tržní cena bytu stanovená soudním znalcem vynásobí koeficientem, jehož výši určí zastupitelstvo města. V rozpravě před hlasováním o přijetí zmíněných pravidel vystoupil pan Ing. Bohumil Bernášek (ČSSD), který konstatoval, že by se zejména mělo diskutovat o ceně, za kterou se bude občanům prodávat metr čtverečný obec− ního bytu. Apeloval na zastupitele s tím, že město bude prodávat byty obsa− zené a nikoliv volné, jak to činí realitní kanceláře, cena by potom této skuteč− nosti měla odpovídat. Další diskuse o cenách bytů se na zastupitelstvu ale nekonala. Předložená „Pravidla“ byla následně schválena nejtěsnější možnou většinou 11 hlasů. Problém se tak podle mého názoru ale pouze odsunul, zastupitelé se zřejmě budou muset cenou bytů ( resp. výší koeficientu, kterým se tato cena stanoví) zabývat na některém z příštích jednání. Věřím, že se zastupitelé dopracují k rozumné ceně, která bude pro stávající nájemníky městských bytů akceptovatelná, a to s ohledem na jejich sociální situaci, stávající hospodářskou krizi a s ní spojenou menší dostupnost půj− ček, dále i na trend klesajících cen bytů apod. Jaroslav Lechnýř
Destinační společnost Orlické hory a Podorlicko vyhlašuje v rámci akce Homolské schody 2009
SBÍRKU ŠATSTVA Jaké věci je možné darovat: − Letní a zimní oblečení (dámské, pánské, dětské) − Lůžkoviny, prostěradla, ručníky, utěrky, záclony, − Látky (minimálně 1m2, prosíme, nedávejte nám odřezky a zbytky látek) − Domácí potřeby − nádobí bílé i černé, skleničky − vše nepoškozené − Peří, péřové a vatované přikrývky, polštáře a deky − Obuv − veškerou nepoškozenou Věci, které vzít nemůžeme: − ledničky, televize, počítače a jinou elektroniku, matrace, koberce (z ekolo− gických důvodů), − nábytek, jízdní kola a dětské kočárky − ty se transportem znehodnotí, − znečištěný a vlhký textil. Věci prosíme zabalené do igelitových pytlů či krabic, aby se nepoškodily transportem. Veškeré věci dovážejte do 20. srpna 2009 do Informačního centra v Rychnově nad Kněžnou nebo je přineste přímo na akci Homolské schody dne 22. srpna do 15.00 hod. Sbírku si zde převezme zástupce Diakonie Broumov. Více informací na:
[email protected], 722 94 98 76
Dopis z domova pro seniory Moji přátelé, já vás všechny mile zdravím a máte slovo, jak říká paní Jílková v pořadu Máte slovo, milí ob− čané. Tak to změním a slovo budu mít já, když vám napíši příběh z mého dětství. Když jsem chodila do školy, chodil tam také chlapec a děvče. Oba byli jiní než my. V obličeji byli promod− ralí a ve všem pomalejší. Jak v učení, tak v tělocviku. Říkalo se, že mají o− pačný oběh krve. Zvlášť to děvčátko často plakalo. Nám ostatním to bylo líto, měli jsme je rádi, ale jejich sr− díčku to nestačilo. Když jejich ma− minka čekala třetí dítě, bála se, aby se to neopakovalo.Bez lékařské rady řekla manželovi, že zajde k rodičům na návštěvu a domů se už nevrátila. Tam také zemřela. Sedlák zůstal sám se dvěma dětmi. Plný chlév dobytka, koně a pole. Na− štěstí tam měl ještě někoho. Mladé děvče, polosirotka z Beskyd, kterou zaměstnával jako děvečku. Byla veli− ce šikovná, nevelká, černé vlasy, na krku kvítkovaný šátek. Byla veselá, když jela s koňmi na pole vláčet, tak
si zpívala. I doma si vedla velice dob− ře jako hospodyně. Všechno uvařila, ale děti při nejlepší vůli nezachráni− la. Chlapec v 10 letech umírá a za dvě léta i děvčátko. Co je to platné, že mají vilu, veliké hospodářství, po− le, ale neštěstí za neštěstím. Dlouho to trvalo, než se z toho sedlák dostal. V tom mu velice pomohla ta čiperná služtička, kterou si nakonec vzal za ženu. Já ji stále vidím, jak jezdí s těmi koňmi. Měli jsme vedle sebe pole. Ta se ničeho nebála, ale selky ji nikdy mezi sebe nevzaly. Pro ně to byla stále jen služka. Proto si selský synek ne− směl vzít děvče z chalupy, jen ze sel− ského rodu. Co to bylo nešťastných lásek. Stávalo se, že někteří i do vody skočili a raději se utopili. Při dnešní lékařské vědě by ty děti mohly žít. Proto říkám, važte si, moji drazí přátelé, svého zdraví. Zvlášť ženy, přestaňte kouřit, ušetříte pení− ze i okolí kolem sebe. I přes časté varování vidíte kouřit herečky, lékaře i zdravotní sestry, takže kdo chce kam, pomozte mu tam. Zdraví Anežka
Přečetli jsme: Panely zatím nevadí Lesklé panely posazené na polích po stovkách vedle sebe jsou teď populár− ní. A to nejen u firem, které se rozhodly na energii z obnovitelných zdrojů vy− dělávat. Lidem se totiž sluneční elektrárny většinou líbí nebo jim aspoň nevadí. Investoři to někdy dokonce přiznávají jako důvod, proč se teď soustředí víc na elektrárny sluneční, a ne větrné. S vrtulemi totiž už mnohde narazili. Ovšem i větrníky na obzoru se řadě z nás dříve líbily. Před patnácti lety jsem za nimi třeba jel na výlet k Branné u Jeseníku. Bylo to něco neobvyklé− ho. Dnešní vrtulovou krajinu Svitavska už neobjíždím. Co si asi za patnáct let řekneme o těch lesklých panelech na polích, kde dříve kvetly slunečnice? (MFD − Pardubický kraj, 10. 7. 2009, M. Filip)
Přečetli jsme: Co si myslíte o festivalech? Musím přiznat, že jsem na žádném hudebním festivalu ještě nebyl. Ale to, že na Kunětickou horu o víkendu přišlo pět tisíc lidí, i když pršelo, mě oprav− du udivuje. Je to obrovská poptávka, také bych se rád s takovou setkal, po− kud jde o nedělní mše. Navíc hudební festivaly naplňují léto i mnoha mladým lidem, kteří nechtějí nebo nemohou jet na klasickou dovolenou. Zbigniew Czendlik (Mladá fronta DNES − Pardubický kraj, 20. 7. 2009)
STRANA 32
ROZHOVOR
LL 14 a 15 / 2009
AMERICKÝ HOKEJ JE TVRDŠÍ, ALE JEDNODUŠŠÍ Rozhovor s mladým hokejistou Michaelem Šrámkem Michaela jsem několik let učil na základní škole v Lanškrouně. Vzpo− mínky na jeho tvrdohlavou a ne prá− vě ukázněnou povahu by mohly lec− kterého začínajícího kolegu učitele od této práce odradit. Co se mu však ni− kdy nedalo upřít, byl obrovský talent na sport a schopnost nevzdat se. S přidrzlostí, která ho na druhém stupni doprovázela s věrností němec− kého ovčáka, jsem se smířil jen s vě− domím toho, že hokejistovi, který se má prosadit a uspět, může být tahle vlastnost prospěšná. Když jsem se před nedávnem do− zvěděl, že rok strávil na střední spor− tovní škole v americkém Wisconsi− nu, moc mě tahle informace nepře− kvapila, protože tah na brankumu nikdy nechyběl. Z rozhovoru, který jsem s Michaelem připravil, mám upřímně dobrý pocit a myslím si, že sami poznáte proč. Michaele, hned na začátku by stá− lo za to vysvětlit, jak ses do USA do− stal? Dozvěděl jsem se od svého kama− ráda, hokejisty Martina Tomaníka, že Michael Šrámek s hlavním trenérem Bobem Schroedem a asistenty Samem Tijanem a Michaelem Larabellem. odjíždí do Států. Zeptal jsem se ho, jestli bych měl také šanci, a on mi dal kontakt, na základě kterého se mi to Představ nám rodinu, ve které jsi bydlel. podařilo uskutečnit. Do Států jsem se tedy dostal v rámci studijního progra− Řekl bych, že to byla typická americká rodina střední třídy. Oba rodiče mu, protože to ani jinak nebylo možné. Není problém se tam podívat jako učitelé, děti vzorně vychované. Jejich syn ještě v osmnácti letech neochutnal turista na tři měsíce, ale být tam legálně skoro celý rok je problém. To jde alkohol a řekl mi, že ho ani nikdy nebude pít. Byla to rodina, řekl bych, až pouze v případě podepsání profesionální smlouvy ne−bo studia, jako v mém moc slušná, ale to není výtka, protože se mi u nich žilo moc dobře a pomohli případě. mi zařídit všechno, co bylo potřeba. Brali mě skutečně jako svého syna. Studoval jsem na severu při hranicích s Kanadou ve státě Wisconsin. Svou Nedokážu si představit, že by to takhle fungovalo u nás, protože oni se tam rozlohou je to stát větší než Česká republika a z hlediska klimatu je to jedna o mě celý rok starali dobrovolně, bez nároku na jakékoliv peníze. z nejchladnějších oblastí USA. Zajímavé je, že tam prakticky nemají jaro Co se mi také líbilo, byla skutečnost, že mi hned všechno řekli na rovinu! a podzim. Léto prakticky během několika dnů přejde do zimy, která je oprav− Když se jim něco nelíbilo, okamžitě jsem se to dozvěděl. „Prostě tohle nesmíš du velmi tvrdá s množstvím sněhu a nízkými teplotami. a dělat to nebudeš!“ Když jsem jim vysvětloval, že v Čechách je běžné dát si V téhle zemi lidé žijí především americkým fotbalem. Když se hrají důleži− v sedmnácti s kamarády pivo, tak si mysleli, že jsme všichni alkoholici! To té zápasy, tak to prožívá celý stát a působí to skoro jako státní svátek. Dále se nedokázali pochopit a nedokázal jsem jim ani vysvětlit to, že když si můj táta pak spousta lidí baví rybařením. Tradiční je také výroba sýrů. skočí sem tam po hokeji na pivo, není alkoholik. Samotné studium jsem si nehradil, i ubytovaní a stravu jsem měl zadarmo, Hodně bylo dáno tím, že to byla silně věřící rodina. Když si na internetu ale platil jsem poměrně drahé pojištění, které by řešilo jakékoliv mé potíže. přečetli, že 60% Čechů nevěří v Boha, tak to také nedokázali vstřebat! Já jsem Od způsobení dopravní nehody až po zdravotní komplikace. se jim snažil vysvětlit, že modlení je ztráta času, protože my máme jeptišky, O Američanech existuje v povědomí české veřejnosti spousta klišé. Počí− které se za nás modlí! (smích) naje tím, že jsou všichni tlustí, a konče všeobecným míněním o jejich nedo− Oni respektovali, že jsem nevěřící, ale do kostela jsem chodit musel! statečné nevzdělanosti. Jaká byla tvoje osobní zkušenost? Je ten běžný život v podobný tomu, jak jsi to znal z Čech, nebo jsi zažil Tak já bych spíš řekl, že jsou to mýty. Má to samozřejmě i něco do sebe, ale něco jako „kulturní šok?“ třeba ta jejich pověstná tloušťka. Oni opravdu hodně pracují a z toho vyplývá, Tak jedna věc mě hned na začátku dost šokovala. Oni se tam všichni spr− že nemají dost často možnost aktivně sportovat a pravidelně se stravovat, což chují ráno, a ne večer. Já si opravdu neuměl představit, že půjdu večer do po− docela často „odprdne“ právě to tělo. Co jsem byl překvapen a nelíbilo se mi, stele bez sprchy. Pak jsem měl problém s tím, že místo oběda mají takovou je skutečnost, že vůbec neznají Evropu. Oni si pak myslí, že žijeme sto let za svačinu. Hlavní jídla pro Američany jsou snídaně a večeře. Mezi tím se pra− opicemi. Dokonce jsem se setkal i s otázkou, jestli se u nás používají počíta− cuje a na větší jídlo není přes den čas. Já si začal dělat sendviče se zeleninou, če. Ale nenechal jsem si to líbit! abych to nějak zvládnul. Pak mě hodně zaskočilo, že skoro vůbec nechodí pěšky Myslíš si, že je opravdu zajímalo, odkud pocházíš? a nejezdí na kole. Oni jsou v tomhle ohledu dost líní a všude jezdí autem. Tak určitě jim nebylo jedno, odkud jsem, ale v Americe dnes existuje spousta Už jsi zmínil, že nejpopulárnějším sportem je americký fotbal. Ty jsi tam programů, které mají jejich zem prezentovat jako přátelskou a svobodnou, hrál hokej. Jak si ten stojí ve srovnání s ostatními sporty? a to je pro ně mnohem důležitější než to, ze kterého kouta Evropy pocházím. Řekl bych, že je tak na čtvrtém místě po americkém fotbalu, baseballu Z Čech si někdy můžeme připadat jako pupek světa, ale při pohledu a basketbalu. Přesto si myslím, že mají lepší výchovný a přípravný hokejový z Ameriky se naše sebestřednost může jevit nepatřičně, nebo až nabubřele. program, než je u nás. Je to vidět i na výsledcích juniorských mezinárodních Stal se z tebe v USA vlastenec, nebo jsi pocítil nicotnost našeho „srdce“ hokejových turnajů, ve kterých vyhrávají především Američani. Nemají lepší v centru Evropy? vybavení nebo trenéry, ale jejich program je propracovanější. Spíše jsem si uvědomil, že Češi ve světě moc neznamenají a že si skoro Je všeobecně známé, že v severní Americe se hraje jednodušší a daleko vůbec za svou zemí neumíme stát. Tam na každém domě visí americké vlajky tvrdší hokej než v Evropě. Je tomu tak i v juniorské soutěži? a každý je neuvěřitelně hrdý na svou zem. V tomto ohledu se máme od Hrál jsem trošku jiný styl, než se hraje u nás. Je to trošku tvrdší a určitě se Američanů co učit! hraje mnohem jednodušeji. U nás si hlavně hrajeme s pukem a s nahrávkami. Já jsem se tam za Českou republikou snažil stát, ale to by si dělal automa− Co je zajímavé, tak specielně juniorské soutěže jsou možná ještě tvrdší než ticky každý! samotné NHL. Tam se hraje hodně pro diváky, a aby na ně lidé chodili, tak je
LL 14 a 15 / 2009
ROZHOVOR
běžné, že za jeden zápas jsou dvě až tři bitky. To se prostě divákům líbí! Sám jsi to při utkání zažil? Na finále konference se na nás přišlo podívat 1200 lidí a bylo znát, že se mnozí chtějí před takovým publikem předvést, což vedlo k mnoha šarvátkám. Docela jsem si zvyknul a přizpůsobil se. Střední škola v USA bude asi něco úplně jiného, než co si pamatuješ ze Šumperku! Základní rozdíl je v tom, že si každý student na začátku školního roku volí předměty podle svého zájmu. Důležité je, aby si dokázal spočítat kredity za jednotlivé předměty a na konci střední školy jich měl dostatek k postupu na vysokou školu. Na škole, kam jsem chodil, jsem si vždy na každé čtvrtletí volil čtyři předmě− ty. Ty jsem pak měl každý den v přesném pořadí za sebou ve formě jedenapůl− hodinového bloku. Mezi předměty byly jen 5 – 10 minut dlouhé přestávky. Každý den je tak prakticky stejný, začínal jsem v 7.40 a končil ve 14.50. Mně osobně to vyhovovalo, protože jsem se mohl snadněji připravovat na jednotlivé předměty. Sem tam byla tzv. poloviční škola, kdy se končilo dopoledne. Ty první týdny asi nebyly zrovna jednoduché, vzhledem k tomu, že tvá angličtina by se dala označit jako „v začátcích.“ No, ona byla hůř než v začátcích! Já skoro nic neuměl. Odjel jsem tam skutečně naslepo! Ta paní, která mě tam pustila, přimhouřila obě oči a mys− lím, že se dost obávala toho, že mě pošlou domů. Já když tam letěl, tak jsem musel předem napsat vstupní testy, abych dostal studijní vízum. Dosáhl jsem pouhých 20%, a to jsem ještě dost opsal! Nakonec jsem tam obstál, ale velmi mi pomohlo, že jsem tam letěl čtrnáct dnů před začátkem školy. Celé dva týdny jsem se jen učil angličtinu a to mi hodně dalo. Ve škole jsem to samozřejmě zpočátku moc nezvládal, ale po− stupně jsem sám na sobě cítil, že se to zlepšuje. Které předměty sis vybral? Engineering, což bylo de facto kreslení v programu Autocad. Povinnou jsem měl angličtinu. Pak jsem si vybíral především tak, aby mě to bavilo – fotografo− vání, výtvarnou výchovu, business, historii 20. století, matematiku atd. Čím se liší americká střední škola od té české z hlediska přístupu učitelů? Učitele nezajímalo, co při hodině dělám, nezajímalo ho, jestli si píšu po− známky. Učitel dal termín na test, který jsem musel napsat na určitá procenta, a hotovo, tím byly karty rozdané. Oproti českému školství se tam učitelé těší také značné autoritě, je to někdo, kdo je výrazně nadřazen nad žáka, a neřeší se tam problémy s kázní. Dělat nepořádek si nikdo nedovolí. Čím to? Tak za prvé je to hodně dané procentuálním systémem známkování. Pokud nesplním test na určitá procenta tak končím. Na všech sportovních školách pak platí, že pokud test napíšu na hůře než C, což je 77%, tak se nemůžu třeba měsíc věnovat sportu. A dokážete si asi představit, jak výrazně by šla dolů forma, pokud bych měsíc hokej netrénoval. V Evropě a potažmo i v Čechách jsou noviny plné světové hospodářské krize. USA patří k těm nejvíce postiženým zemím. Jak se to projevovalo ve Wisconsinu? Moc jsem to tam nezaznamenal. Wisconsin není zaměřený na automobilo− vý průmysl, takže to nebylo až tak výrazné. Pak bych řekl, že tam nikdo tyhle ekonomické problémy až tak moc neřeší. Náš soused třeba přišel o práci, ale on se na to dívá tak, že se přestěhuje někam, kde práci najde. Já bych řekl, že ve Wisconsinu se krize projevila tím, že na Floridu se nejede na dovolenou dvakrát, ale jen jednou za rok. Zdálo se ti, že ve Wisconsinu si lidé obecně žijí na výrazně vyšší úrovni než v Čechách? Asi ano. Mají určitě více peněz, ale v Čechách je zase o mnoho levnější jídlo. To je u nás ve srovnání s Amerikou neuvěřitelně levné. Za co také musí zaplatit spoustu peněz, jsou pojistky. Pokud člověk neplatí dobrou zdravotní pojistku a onemocní nebo se mu něco stane, tak mu nikdo nepomůže! V Čechách se mají všichni dobře, a to i ti, kteří nepracují nebo nechtějí praco− vat. V Americe, kdo nepracuje, zemře hlady, protože na něj nečeká žádná štědrá sociální podpora. Tam si lidé každé práce skutečně váží a snaží se ji plnit na 100%, protože ví, že venku na ulici čekají další! Setkal jsem se třeba s jedním Čechem, který byl dva roky bez práce a místo sehnal jen náhodou, díky tomu, že paní, která na tomto místě pracovala, zemřela. Měl bys možnost si jako student ve Státech přivydělat? Ano měl, ale absolutně na to nebyl čas. Můj den v Americe byl velmi ste− reotypně a časově přesně rozčleněn. V 7.40 začala škola, ta končila ve dvě, pak trénink a po tréninku okolo šesté domů. Tam jsem se učil a pak už jen rychle do postele. Jaké plány máš v příštím roce? Než jsem odjel do Čech, tak jsem v Americe hrál High school hockey. Já bych ještě příští rok mohl hrát tuto soutěž, ale dostal jsem se na nějaké junior− ské tréninkové „campy.“ Na jednom z nich mi řekli, že by mě rádi viděli na hlavním tréninkovém campu se zhruba čtyřicítkou dalších lidí. Z nich se vy−
STRANA 33
bere 23 lidí, kteří budou hrát už juni− orskou soutěž Nord American Hockey League, což je druhá nejlep− ší americká soutěž, z patnácti dalších v této kategorii. Pokud by se mi po− dařilo získat studentské vízum a vy− brali mě, mohl bych hrát v této pres− tižní soutěži. Když to nedopadne, tak mám nabídku z Pitsburgu na jinou juniorskou soutěž, ale vše bude závi− set na vízech. Je také možné, že se vrátím do Šumperka. Je evidentní, že Amerika je pro tebe každopádně na prvním místě. Co tě tam tak láká? Tak jeden z těch důvodů je hokej, ale hlavně bych rád získal sportovní stipendium na nějaké universitě a hrál vysokoškolskou soutěž Division One. Ono se to tady moc neví, ale ta− hle soutěž je v Americe skoro populárnější než NHL. Důležité je také říct, že kolem 20% hráčů NHL hrálo Division One. Mně se zalíbil ten americký pro− gram, který propojuje kvalitní hokej s kvalitním vzděláním. To u nás není dost dobře možné. František Teichmann
STRANA 34
SPORT
PLAVKY JSEM SI ŠILA SAMA Rozhovor s Janou Černovskou, juniorskou mistryní Evropy v bodyfitness Bodyfitness představuje sportovní disciplínu, kterou lze charakterizovat jako esteteckou odnož klasické kulturistiky. V bodyfitness se totiž mnohem více než na pomyslné „hory“ svalů dbá na souměrnost, eleganci a vysporto− vanost těla. Lanškrounská závodnice Jana Černovská se po čtyřech letech tréninku usadila v rumunském Baia Mare na pomyslný evropský trůn, když si domů přivezla zlatou medaili v juniorské kategorii bodyfitness nad 163 cm. Svým úspěchem nezúročila jen čtyřletou dřinu v posilovně, ale také kreativitu a manuální zručnost, neboť soutěžila v plavkách, které si nejen sama navrhla, ale také ušila a ozdobila. Jano, ty jsi měla za sebou už před mistrovstvím Evropy velmi dobře rozjetou sezónu a doslova, na co jsi šáhla, to se ti povedlo. Jak moc tě pak překvapilo evropské zlato? Čekala jsi takový výsledek? Mně se už na jaře podařilo vyhrát „Čechy,“ z čehož jsem měla obrovskou ra−dost a moc jsem chtěla vyhrát i republiku. Přitom na mistrovství Čech jsem zví− tězila rozdílem jediného bodu, takže jsem si do poslední chvíle nebyla jistá, jak to dopadne. Stačil hlas jediného rozhodčího a všechno mohlo skončit jinak. Když jsem odjela na Evropu, tak jsem vůbec takhle dobrý výsledek nečekala. Díky časovému posunu (mistrovství Evropy se konalo v Rumunsku – pozn. autora) a docela špatné cestě jsem nestihla počáteční prezentaci, takže jsem soupeřky viděla jen oblečené na večeři. Všechny vypadaly strašně dobře, takže jsem skutečně nevěděla do čeho jdu. Všechno se ukázalo, až když jsem vylezla na pódium. Teda vlastně slezla dolů, protože mi pak hodně lidí říkalo, že mezi ostatními zářím, vypadám velmi dobře a že je potřeba, abych se co nejvíce snažila. No a tak jsem se snažila a na pódiu bojovala od začátku až do konce. Co to znamená, bojovat na pódiu v soutěži bodyfitness? Tam je hrozně důležitá osobní prezentace. Je nutné, aby to k něčemu vypa− dalo. Když tam člověk přijde, hezky se usmívá a užívá si na pódiu všechny ty pohyby, tak je to pro konečný výsledek nenahraditelné. Myslíš si, že právě tohle byla tvoje silná stránka? Je to docela možné, asi ano. Kdybych přišla nabručená, tak bych na porotu asi moc velký dojem neudělala. Já bohužel vůbec nevím, jak si vlastně stály ostatní závodnice, protože kompletní oficiální výsledky zatím nemám k dispozici. Asi by stálo za to připomenout, že už v loňském roce o tobě bylo slyšet. Nicméně forma šla ještě výrazně nahoru. Kdo ti pomohl s takhle pěkným výsledkem? Když jsem se rozhodovala, jestli půjdu už na jaře soutěžit, a ono to dlouho vypadalo, že nepůjdu, rozhodla jsem se nakonec, že to zkusím, a domluvila jsem se s Martinem Dajčem, že do toho půjdu. On mi do toho až tak moc ne− zasahoval, ale neustále mi radil v jídle a pomáhal v trénincích. Důležité bylo, že mi všichni ve fitku byli ochotní kdykoliv pomoct. Asi bych tady chtěla Martinu Dajčovi poděkovat, protože mám u něj v posi− lovně výborné zázemí. Nemůžu říci, že je to můj osobní trenér, ale já ho tak beru, protože se o mě stará někdy i na závodech. A pokud ne on, tak třeba jeho manželka. Ráda bych samozřejmě poděkovala také firmě All Stars, která pomohla juniorské české reprezentaci, rodičům a všem sponzorům! Jakou podporu máš doma? Rodiče mi fandili hned od začátku. Občas měli sice připomínky, obávali se hlavně, abych nevypadala jako chlap, ale jinak mi po celou dobu pomáhají jak finančně, tak psychicky! Ono bodyfitness není kulturistika, mělo by jít především o vysportova− nost, souměrnost a krásu těla. Nicméně jak moc jsou tu důležité činky? Ony jsou de facto úplně stejně důležité jako v kulturistice. Trénink ale obsahuje mnohem více aerobních aktivit – běh, kolo apod. Tedy není to jen o činkách, ale bez nich to nejde! Jak se ti dařilo skloubit časově náročné tréninky se studiem? Trénování mi zabere opravdu hodně času, takže třeba na kamarády nebo rodinu mi už moc času nezbývá. Už jen to, že dojíždím na střední uměleckou školu do Ústí nad Orlicí mi zabere dost času. Kdybych měla popsat svůj den− ní plán v závěrečné přípravě, asi bych leckoho od tohohle sportu odradila. Vstávala jsem totiž v pět hodin ráno a na půl šestou jsem uháněla do posilov− ny. Většinou jsem chodila běhat nebo jsem cvičila i jiné „kardio“ (sportovní trenažéry uzpůsobené vytrvalostnímu tréninku − pozn. autora). Na osmou jsem odjela do školy a odpoledne po škole jsem se stavila na otočku doma a na šestou už jsem znovu byla ve fitku. Trénink zabral dvě až dvě a půl ho− diny a pak už jsem byla schopná jen jít spát. Příští rok kvůli maturitě jaro musím vynechat, ale rozhodla jsem se, že na podzim zkusím zabodovat na mistrovství světa. Mělo tvoje vítězství na Evropě i nějaký další dozvuk třeba v tom, že se
LL 14 a 15 / 2009
LL 14 a 15 / 2009
STRANA 35
SPORT
kolem tebe seběhla média a potencionální sponzoři? Určitě se to trošku rozhýbalo! Mám několik nabídek na focení do časopi− sů. V pondělí jedu třeba fotit do Brna s kulturistou Janem Kubíkem. Možná, že to bude i na titulní stránku časopisu Muscle and fitness! Každopádně se tam něco objeví a určitě se nějaké fotky dostanou také do Světa kulturistiky. František Teichmann
Nové sportoviště!
MČR proběhlo koncem června.
ZAČÍNAL JSEM VE 44 LETECH Rozhovor s lanškrounským veteránským kulturistou Ladislavem Thunem Krom velkého úspěchu Jany Černovské měl Lanškroun na ME v Rumunsku ještě jedno želízko v ohni. Ladislav Thun zabojoval ve veteránské kategorii 50 – 60 let a blýskl se při první účasti na takto významném podniku sedmým místem. Láďo, ty sis dlouho věnoval cyklistice a až později přišlo posilování a kul− turistika. Jak dlouho se tomuhle sportu věnuješ a čím si tě získal? Začal jsem s ním na přelomu let 2000 – 2001. Z časových důvodů jsem se už nemohl věnovat trénování cyklistiky a to mě donutilo najít si jinou spor− tovní alternativu. Krom jiného mě to zavedlo také do posilovny, kde jsem před osmi lety začínal s váhou 72 kg. Byl jsem v té době vysloveně štíhlý až hubený muž a rozhodl jsem se na sobě zapracovat. V letošním roce se ti již začíná dařit ve veteránské kategorii jak v republikových soutěžích, tak i v rámci Evropy. Myslíš si, že ty roky práce už začínají nést ovoce? Přesně tak. Bez toho času by to nešlo. Já startuji stále v kategorii do 80 kg a vzhledem k mé výšce jsem stále spíše štíhlý. Oproti soupeřům mám však tu výhodu, že jsem více vyrýsovaný, ale vše je hlavně v dlouhodobé přípravě. Mí soupeři za sebou nemají 8 let cvičení, ale třeba třicet, a to je znát. Soutěžíš ve veteránské kategorii. 50 – 60 let. Je to hodně nabitá kategorie? To bych ani neřekl, ale hodně je znát ta dlouhodobost cvičení mých konku− rentů. Já byl na pěti závodech, oni mají za sebou třeba desítky závodů a to jim dává větší jistotu. Já to můžu dohnat jen větší pílí a lepší životosprávou. Je vůbec věk nějak limitujícím faktorem pro cvičení? Já si myslím, že věk nehraje vůbec roli. Já začal až ve 44 letech. V zimním období mám dnes 96 kg a na závody to vyrýsuji na 80. Dá se začít kdykoli a dá se specificky zatěžovat jakákoliv svalová skupina podle potřeby.
Gymnázium Lanškroun oznamuje: − Od 1. 8. 2009 je v provozu hřiště s umělou trávou o rozměrech 28 x 13 m − Hřiště se nachází za budovou gymnázia − Součástí hřiště jsou kůly, síť na volejbal (nohejbal), síť na badminton, branky, basket. koše − Organizacím a soukromým osobám nabízíme možnost využití tohoto hřiště za cenu 80−120Kč/h dle podmínek vyvěšených na oplocení hřiště − V případě zájmu nebo dotazů prosím volejte tel. 604 314 307 nebo se obraťte na kancelář Gymnázia Lanškroun Získal jsi 5. místo na MČR a sed− mé místo na ME v Rumunsku. Kte− rého výsledku si více ceníš? Mistrovství ČR letos proběhlo v mé věkové kategorii bez rozdílu vah, kdežto mistrovství Evropy bylo podle váhových kategorií, takže jsem měl svým způsobem výhodu. Oba výsledky byla pro mě dobré a na MČR bych skončil ve své váhové ka− tegorii dokonce na 3. místě. Právě ten „potencionální“ bronz mě nominoval na „Evropu.“ Velký podíl na mém úspěchu mají krom mě samotného také Ing. Hanka Uhrová, provozova− telka fitness centra, ve kterém mám velké zázemí. Finančně mi pomohla firma Cyklosport Dvořákovi a v ne− poslední řadě bych chtěl poděkovat Tomáši Kučerovi a Romanu Šišáno− vi za dlouholetou pomoc s přípravou a účastí na závodech. Není to ve tvém věku zbytečně vel− ká dřina, jezdit na závody a trávit tolik času přípravou? Tak dřina to je, ale pomáhá mi to získávat zkušenosti, které můžu uplat− nit při tréninku svých svěřenek a svě−
Ladislav Thun s Romanem Šišánem na závodech MČR řenců. V tom vidím největší přínos ce− lého závodění. František Teichmann
STRANA 36
LL 14 a 15 / 2009
SPORT
FOTBAL − KONEČNÉ VÝSLEDKY sezony 2008 − 2009 KRAJSKÝ PŘEBOR DOSPĚLÝCH − muži A: Rk. Tým Záp + 0 − Skóre Body (Prav) 1. Ústí n/Orl. 30 26 2 2 88: 18 80 ( 35) 2. Svitavy 30 16 8 6 56: 30 56 ( 11) 3. Choceň 30 17 4 9 55: 25 55 ( 10) 4. Tesla Pardubice B 30 15 5 10 54: 34 50 ( 5) 5. Hlinsko 30 15 3 12 59: 37 48 ( 3) 6. AS Pardubice 30 12 9 9 45: 37 45 ( 0) 7. Moravská Třebová 30 12 9 9 49: 45 45 ( 0) 8. Dobříkov 30 12 8 10 44: 46 44 ( −1) 9. Srch 30 13 3 14 48: 52 42 ( −3) 10. Č. Třebová 30 10 11 9 45: 44 41 ( −4) 11. Polička 30 11 5 14 52: 53 38 ( −7) 12. Vysoké Mýto 30 12 2 16 41: 50 38 ( −7) 13. Letohrad B 29 7 13 9 40: 43 34 ( −8) 14. Lanškroun 30 8 6 16 27: 53 30 (−15) 15. Stolany 30 4 6 20 32: 75 18 (−27) 16. Skuteč 29 1 2 26 10:103 5 (−40) Střelci branek: 5 − Smejkal T. ; 4 − Šišan R.; 3 −Farkaš M., Krejsar L.; 2 − Richtr M., Fait L., Stasiowski P., Petik P.; 1 − Kristek D., Šilar D.ml., Vacek L. ,Pobořil R.
KRAJSKÝ PŘEBOR MLADŠÍHO DOROSTU: 1. AFK Chrudim 26 19 5 2 99: 29 62 ( 23) 2. Letohrad 26 19 2 5 100: 37 59 ( 20) 3. Litomyšl 26 16 6 4 70: 32 54 ( 15) 4. Tesla Pardubice 26 15 3 8 58: 34 48 ( 9) 5. Hlinsko 26 14 5 7 64: 32 47 ( 8) 6. Ústí n/Orl. 26 14 4 8 64: 44 46 ( 7) 7. SK Chrudim 26 13 3 10 60: 41 42 ( 3) 8. Svitavy 26 11 3 12 42: 50 36 ( −3) 9. Česká Třebová 26 9 4 13 30: 51 31 ( −8) 10. Lanškroun 26 7 6 13 37: 53 27 (−12) 11. Vysoké Mýto 26 7 5 14 33: 48 26 (−13) 12. Moravská Třebová 26 7 3 16 33: 74 24 (−15) 13. Polička 26 2 4 20 24: 90 10 (−29) 14. Třemošnice 26 2 1 23 19:118 7 (−32) Střelci branek: 8 − Komínek L.; 7 − Savych P.; 3 − Smrkal D., Smola V., Rek T., Květenský D.; 2 − Vodák K., Vejrek T., Jačisko J.; 1 − Skalický D., Kovář L., Kupsa D., Moučka R.
KRAJSKÝ PŘEBOR STARŠÍCH ŽÁKŮ: 1. AFK Chrudim B 26 20 1 2. Letohrad 26 20 1 3. Tesla Pardubice 26 17 4 4. Rosice n/L. 26 16 2 5. Hlinsko 26 14 3 6. Choceň 26 13 5 7. Lanškroun 26 13 4 8. Horní Újezd 26 13 4 9. Česká Třebová 26 10 5 10. Třemošnice 26 8 5 11. Přelouč 26 7 3 12. Ústí n/O. 26 6 2 13. Moravská Třebová 26 2 3 14. Polička 26 1 2 Střelci branek: 8 − Smrkal D.; 7 − Skalický D.; 2 − Marek J., Jung D.; 1 − vlastní
5 86: 27 61 ( 22) 5 90: 31 61 ( 22) 5 74: 30 55 ( 16) 8 68: 27 50 ( 11) 9 66: 43 45 ( 6) 8 51: 41 44 ( 5) 9 31: 29 43 ( 4) 9 41: 51 43 ( 4) 11 52: 45 35 ( −4) 13 28: 44 29 (−10) 16 31: 52 24 (−15) 18 26: 73 20 (−19) 21 21: 85 9 (−30) 23 19:106 5 (−34) 6 − Kučera O.; 5 − Moučka R.;
Foto: P.Mareš
OKRESNÍ PŘEBOR II. TŘÍDY − muži B: 1. Dolní Dobrouč 26 17 4 5 72: 34 55 ( 16) 2. Lanškroun B 26 15 7 4 62: 29 52 ( 16) 3. Tatenice 26 16 2 8 50: 38 50 ( 11) 4. Jablonné n/Orl. 26 13 7 6 55: 39 46 ( 7) 5. Králíky − Červ.Voda B 26 11 7 8 51: 35 40 ( 1) 6. Sopotnice 26 10 5 11 46: 50 35 ( −4) 7. Dolní Čermná 26 9 7 10 43: 41 34 ( −8) 8. Kunvald 26 8 9 9 54: 53 33 ( −6) 9. Mistrovice 26 8 6 12 45: 53 30 ( −9) 10. Albrechtice 26 7 9 10 43: 54 30 ( −9) 11. Sruby 26 6 9 11 34: 43 27 (−12) 12. Kerhartice 26 6 7 13 33: 59 25 (−14) 13. Brandýs n/Orl. 26 6 5 15 39: 65 23 (−16) 14. Rybník 26 5 6 15 31: 65 21 (−18) Střelci branek: 9 − Šebrle R.; 8 − Mizerák Roman, Petik P.; 7 − Šána P.; 3 − Mizerák Michal, Stasiowski P., Stasiowski O.; 2 − Jor, Karel J., Šilar D., Skula P., Jaroš J., Mizerák Radek; 1 − Kuttich M., Richtr M., Macháček O., Fait L., Savych P., Šenkýř J., Wendlig M., Močkor J., Celý L.
KRAJSKÝ PŘEBOR STARŠÍHO DOROSTU: 1. Svitavy 26 21 3 2 70: 21 66 ( 27) 2. Litomyšl 26 20 4 2 82: 19 64 ( 25) 3. Letohrad 26 14 8 4 55: 24 50 ( 11) 4. Hlinsko 26 13 3 10 66: 37 42 ( 3) 5. Moravská Třebová 26 11 5 10 45: 33 38 ( −1) 6. Tesla Pardubice 26 10 6 10 41: 41 36 ( −3) 7. AFK Chrudim 26 9 9 8 48: 39 36 ( −3) 8. Ústí n/O. 26 10 6 10 57: 55 36 ( −3) 9. SK Chrudim 26 9 5 12 46: 44 32 ( −7) 10. Vysoké Mýto 26 8 5 13 44: 57 29 (−10) 11. Polička 26 7 3 16 30: 55 24 (−15) 12. Třemošnice 26 7 3 16 25: 59 24 (−15) 13. Lanškroun 26 5 7 14 29: 74 22 (−17) 14. Česká Třebová 26 3 3 20 17: 97 12 (−27) Střelci branek: 6 − Majer J.; 5 − Močkor J.; 4 − Květenský D.; 3 − Zuch R.; 2 − Stasiowski O., Dvořáček M.; 1 − Macháček O., Smola M., Šilar M., Šnir P., Špičák Z., Savych P., Martinec J.
Foto: LS
KRAJSKÝ PŘEBOR MLADŠÍCH ŽÁKŮ: 1. Česká Třebová 26 23 1 2 110: 15 70 ( 31) 2. Letohrad 26 22 2 2 152: 10 68 ( 29) 3. AFK Chrudim B 26 19 3 4 95: 26 60 ( 21) 4. Hlinsko 26 19 1 6 82: 27 58 ( 19) 5. Třemošnice 26 14 5 7 66: 44 47 ( 8) 6. Ústí n/O. 26 14 3 9 83: 47 45 ( 6) 7. Choceň 26 11 2 13 39: 54 35 ( −4) 8. Rosice n/L. 26 9 4 13 30: 44 31 ( −8) 9. Tesla Pardubice 26 7 4 15 31: 59 25 (−14) 10. Přelouč 26 7 3 16 25: 68 24 (−15) 11. Lanškroun 26 7 0 19 26: 88 21 (−18) 12. Horní Újezd 26 6 1 19 19:121 19 (−20) 13. Moravská Třebová 26 4 3 19 20: 92 15 (−24) 14. Polička 26 3 2 21 23:106 11 (−28) Střelci branek: 6 − Doležal O.; 4 − Šípek J.,Veselý O., Jung D.; 1 − Lechnýř Z., Dvořák D., Vybíral J., Kolomý Š., Junek T., Antes A.,Kristek J., Zadražil D.
KRAJSKÁ MINILIGA PŘÍPRAVEK (nehraje se na umístění): Starší přípravka – střelci branek: 13 − Krejčiřík J.; 9 − Filipi D.; 7 − Marek Michal, Knápek M.; 5 − Šípek J., Vu A.; 4 − Bako A.; 3 − Kačerovský M.; 2 − Tuček D.,Marek Matěj,Holeček M.; 1 − Popelář J. Mladší přípravka – střelci branek: 8 − Pecháček L.; 4 − Šípek M.; 3 − Bako R., Skalický M., Moučka A.; 1 − Kolomý A.
LL 14 a 15 / 2009
SPORT, INZERCE
STRANA 37
Memoriál Karla Šendery potřetí Na volejbalových kur− tech v Lanškrouně se v so− botu 27. 6. 2009 uskutečnil 3. ročník nohejbalového turnaje Memoriál Karla Šendery, kterým vzpomí− náme na našeho velkého ka− maráda a spoluhráče. Jako každý rok se turnaje zúčast− nila rodina Šenderova a po slavnostním zahájení mohl Roman „Šemík“ Šendera jako hlavní pořadatel zahá− jit boje na hřištích. V letošním roce se turna− je zúčastnilo rekordních 16 amatérských družstev, která byla rozdělena do čtyř základních skupin. V těch se bojovalo o každý míč, protože některé ze skupin byly tak vyrovnané, že rozhodoval právě poměr uhraných míčů. Vítězové skupin postoupili do sku− piny finálové a tam bojovali o pohár a sud plzeňské dvanáctky, každoroční ceny pro vítěze. Ostatní družstva pokračovala v bojích o celkové umístění v turnaji. Po odehrání všech téměř padesáti zápasů bylo jasné, že vítězi ama− térské kategorie se stali pánové Krsek, Roubal, Majer a Novák, kteří prošli turnajem bez porážky. V kategorii profesionálů se utkali lanškrounští nohejbalisté. Nejlépe si v turnaji vedli pánové Žaba st., Fišer, Kopecký a Černý, kteří zvítězili v profi skupině. V této kategorii bylo odehráno množství krásných zápasů, které sledovali kromě hráčů z vedlejších kurtů i příchozí diváci. Počasí bylo téměř celý den ideální a po odehrání napínavých a dramatic− kých utkání byla pro všechny účastníky turnaje a diváky připravena kantýna s velkým výběrem jídel a nápojů. Nechyběl ani tradiční tatarák, a tak mohl turnaj po předání diplomů a hodnotných věcných cen pro každé družstvo pokračo− vat vzpomínáním na našeho velkého kamaráda Karla Šenderu a sdělováním dojmů z právě ukončených bojů. Kače® Celkové výsledky: AMATÉŘI: 1. Krsek, Roubal, Majer, Novák 2. Jačisko, Langer, Janků 3. Chládek, Chládek, Bako 4. Janisch R., Janisch F., Urban 5. Beneš, Mazal, Špičák 6. Černý, Černohous, Kaupe 7. Martinec, Rejthar, Rejthar PROFESIONÁLOVÉ: 1. Žaba st., Fišer, Kopecký, Černý 2. Smutný, Tejkl, Skalický 3. Kubec, Herynek, Kopecký st. Nejlepší hráč: Petr Jačisko Nejobětavější hráč: Radek Majer Nejzkušenější hráč: Josef Jonáš Miláček turnaje: Honzík Fišer Sponzoři turnaje: ORSO, s.r.o., LINSTRAM, s.r.o., Josef KRSEK, Jiří ROUBAL.
Blíží se Laudon 2009 Stejně jako v posledních letech se vydají na konci prázdnin závodníci oproti času a vstříc kopci Laudon, který se nachází nad obcí Albrechtice u Lanškrouna. Letošní ročník se koná v rámci Mistrovství střední Evropy a pořadatel počítá s účastí zhruba 120 jezdců z několika zemí – kromě České republiky i Slovenska, Polska a Rakouska. Rekordem pětiletky závodů do vrchu by se dala nazvat účast šesti otevře− ných kopcových speciálů, tedy spiderů, lidově zvaných placek. Adeptem na absolutní vítězství bude Miloš Beneš, který představí svoje Lucchini P3B, na paty mu bude šlapat opavský Petr Vítek s Osellou PA20S. Další Lucchini by měl sedlat bruntálský Martin Šípek, kterého možná za volantem nahradí le− tošní adept na zisk titulu Mistra Evropy Václav Janík. Vozy francouzské provenience představí Martin Novotný (Ligier JS49) a David Kostruh (Nor− ma M20). Pětici doplní matador závodů do vrchu jesenický Marcel Pipek, který letos oslaví osmasedmdesáté narozeniny a divákům předvede vůz PRC Opel 2000. Na trati se představí i domácí jezdci, kromě již zmiňovaného Beneše uvidíte za volantem historického vozu Fiat 128SC Milana Stejskala a v BMW 130i MTX sádrokartonáře Libora Vápenku. Všichni tři startují za GMS Mados Ra− cing Team. Dalším domácím týmem je Camurra Racing, za který v letošní se− zóně startuje Bohuslav Urban (Škoda Fabia) a Jiří Jehlička (Škoda Octavia). Pro někoho možná neznámým, ale dnes již pravidelným účastníkem závodu bude Michal Sedláček, který v letošním roce dokončil stavbu vozu Škoda Fabia RS. Za pořádající autoklub bude startovat Miroslav Matějka, který pořídil vůz Lancia Delta HF Integrale Turbo, ovšem otázkou je, zda stihne vůz připravit, jako náhradní řešení má připravenu Alfu Romeo 155 GTA. Pro diváky je připravena soutěž o nejrychlejší zajetý čas v simulátoru F1, mimochodem jediném takovém simulátoru v ČR. Ten bude připraven již od pátku přijímat fandy rychlých kol a toho nejrychlejšího v celém závodním ví− kendu odmění pořadatel při nedělním vyhlašování výsledků pohárem a cenou. Další možností pro diváky bude let vrtulníkem, který bude připraven po celou sobotu a neděli vzít nad závodní trať (nebo třeba i někam jinam) až tři lidi najednou. Sobotní závodní den bude zakončen fotbalovým utkáním jezd− ců na místním fotbalovém hřišti a zhruba od 17 hodin až do noci bude tradiční noční akce. Pro vaše děti jsou připraveny atrakce, které budou přístupné zcela zdarma. Všichni návštěvníci jsou srdečně zváni od pátku 28. do neděle 30. srpna do Albrechtic u Lanškrouna. Více informací naleznete na stránkách závodu, které mají adresu www.laudon2009.cz Milan Schembera
* Koupím chatu s větším pozemkem v okolí Lanškrouna. Tel.: 602 121 807 * Sháním menší rodinný dům do 10 km od Lanškrouna. Tel.: 603 732 101 * Koupím byt 3+1, nebo 4+1 v Lanškrouně. Tel.: 602 762 770
Inzerce v LISTECH LANŠKROUNSKA Podmínky Strana A4 1 1/2 1/4
pro zájemce o podnikatelskou inzerci: cena za 1 cm2 12 Kč. Cena při opakované inzerci Uvedené ceny 1x 2x a více celoročně jsou bez DPH, 6000 5400 3600 za publikaci 3100 2800 1860 inzerce v jednom 1600 1450 960 čísle LL.
Představujeme vám: 3500 Kč / strana. Řádková inzerce soukromá pod značkou a podnikatelská: 40 Kč/řádek + DPH. Soukromá řádková inzerce do tří řádků zdarma, plošná (foto aj.): 6 Kč/1 cm2.
PODĚKOVÁNÍ Cyklistický klub Lanškroun děkuje touto cestou radnímu Pardubického kraje JUDr. Miroslavu Stejskalovi za významný podíl na finančním zajištění 39. ročníku MZM 2009 AVX a městu Lanškroun za podporu této akce, zvláš− tě pak starostovi města Ing. Martinu Košťálovi. Další poděkování patří státní a městské policii v Lanškrouně a motorká− řům z Dolní Čermné za perfektní bezpečnostní zajištění účastníků MZM. Dále děkuje zdravotní službě pod vedením MUDr. Václava Kmenta. Poděkování patří i všem organizátorům závodu v čele s předsedou orga− nizačního výboru panem Janem Morávkem a všem sponzorům za finanční zajištění akce. Jiří Dvořák, ředitel závodu
STRANA 38
SPORT
LL 14 a 15 / 2009
Mistrovství ČR juniorů do 20 let v beachvolejbalu s úspěchem domácích hráčů
Čenkovice hostily špičku travního lyžování Závody světového poháru v travním lyžování se o prvním červencovém víkendu konaly pod záštitou hejtmana Radko Martínka. Pardubický kraj při− spěl na šampionát ve slalomu částkou 40 tisíc korun. Světového šampionátu se v čenkovickém Ski areálu zúčastnilo 70 závodníků z 9 zemí světa. Hlavním organizátorem závodů v Čenkovicích je společnost OR−CZ z Mo− ravské Třebové, dlouhodobý partner travního lyžování a české reprezentace v tomto sportu. Majitel firmy Václav Mačát připomněl, že areál pro travní lyžování vybudovali díky vydatné pomoci Radko Martínka, který před lety podpořil žádost o dotaci z ministerstva pro místní rozvoj: „Radko Martínek má velkou zásluhu na tom, že se čeští travní lyžaři od počátku 21. století řadí mezi světovou špičku.“ Stopu zanechal Pardubický kraj nejen na úseku eko− nomickém, ale i sportovním. Daniel Mačát z Moravské Třebové je trenérem české reprezentace, Michal Mačát je vítězem světového poháru. Nejúspěšnějším závodníkem posledních let je Jan Němec z Předklášteří u Tišnova, který je současně vítězem světového poháru i mistrem světa v travním lyžování. Pro prvenství si dojel také na svahu v Čenkovicích. Magdalena Navrátilová, tisková mluvčí Pk
Ve dnech 4. − 5. července 2009 proběhlo v Lanškrouně Gala Mistrovství ČR juniorů do 20 let. Dvoudenního turnaje se zúčastnilo celkem 15 dvojic, z původně 16 přihlášených párů se jedna dvojice v pátek omluvila a jedna star− tovat nemohla, protože jeden z hráčů postoupil do hlavní soutěže Super Koo− perativa Cupu mužů. Proto se pro Matěje Štiku hledal ještě v pátek večer par− ťák na akci v Lanškrouně. Vyšel hned první telefonát Pavlu Matějkovi, který toho po turnaji určitě nelitoval. Z první šestice nasazených dvo− jic postoupily do druhého hrací− ho dne pouze čtyři, k nim se přidali Lukáš Gucký s Davidem Lencem [7] a Matěj Štika s domácím Pav− lem Matějkou [12]. Nedělní pro− gram byl zahájen v 9 hodin dvě− ma zápasy opravné části pavou− ka, ve kterých se bojovalo o po− stup do semifinále. Překvapivě v této fázi turnaje skončila první nasazená dvojice Daniel Pfeffer, Jan Rodek, kteří prohráli s L. Guckým a D. Lencem. O další překvapení se postarali M. Štika s P. Matějkou, když porazili šestý nasazený pár Jiří Me− lichar, Robert Božek. První semifinále proti sobě svedlo doposud neporažené domácí naděje Petra Doubravského s Radimem Mrázem a L. Guckého s D. Lencem. Mi− mochodem, Petr s Radimem jsou čerství mistři ČR v kategorii juniorů do 18 let a vybojovali si tak možnost startu na mistrovství Evropy. Tyto dvojice se už na turnaji potkaly, a to ve druhém kole, kdy v dramatickém boji a za velké podpory diváků zvítězili Lanškrouňáci 2:1 (12,−19,15). Toto semifinále se hrálo taky ve třech setech, ale se šťastnějším koncem pro Lukáše s Davidem, kteří tak postoupili do finále. Ve druhém semifinále se představili Jan Hadrava s Jiřím Chochlíkem, kteří na turnaji ztratili pouze jeden set, a M. Štika s P. Matějkou. Po dvou odehraných setech se z postupu radovali prvně jmenovaní. Zápas o 3. místo přilákal do beachvolejbalového areálu více diváků, protože se v něm představili tři hráči z Lanškrouna. Zápas byl pohledný, plný emocí a snahy po zisku každého bodu. O pobavení diváků se postaral především Pavel Matějka. Zatímco první dva sety byly vyrovnané, třetí zkrácenou hru o− vládli Petr Doubravský, Radim Mráz a mohli se tak radovat ze zisku bronzo− vých medailí. Pro věkem ještě kadety je to na MČR juniorů určitě úspěch. K finálovému zápasu nastoupili J. Hadrava, J. Chochlík a překvapení turnaje L. Gucký, D. Lenc. Jan Hadrava s Jiřím Chochlíkem nenechali nic náhodě a po dvou setech se tak radovali ze zisku titulu Mistrů ČR juniorů do 20 let. Závěrečného ceremoniálu se zúčastnil i starosta Města Lanškroun Ing. Martin Košťál, který společně s reprezentačním trenérem Milanem Džavoronokem předával čtyřem nejlepším párům medaile, poháry, diplomy a věcné ceny. O bezproblémový průběh turnaje se postarala trojice rozhodčích M. Novák, V. Kovář ml. a P. Horký. A protože se po dlouhé době vydařilo po oba dny i po− časí, bude se na tento turnaj v Lanškrouně vzpomínat jako na vydařený, i zá− sluhou paní S. Zachařové a její skupiny, která se bezvadně starala o chuťové pohárky všech zúčastněných. Zbyněk Jurča, Beach Klub Tajm Lanškroun
KONEČNÉ POŘADÍ TURNAJE: 1. Jan Hadrava, Jiří Chochlík; 2. Lukáš Gucký, David Lenc 3. Petr Doubravský, Radim Mráz; 4. Matěj Štika, Pavel Matějka 5. Daniel Pfeffer, Jan Rodek; 5. Jiří Melichar, Robert Božek 7. Petr Uhlárik, Roman Mareš; Jan Kupčík, Štěpán Křistek 9. Jan Rašín, Jan Ostrý; Tomáš Hakl, Tomáš Biječek; Gianmarco Salatin, Jan Plaček; Jan Suchánek, Michal Vaněček 13. Matyáš Démar, Jiří Přibyl; Michal Palas, Šimon Vodrážka; Martin Bedáň, Radomír Vinkler
LL 14 a 15 / 2009
PROGRAM AKCÍ V REGIONU
Fotbal − program doma:
Městské muzeum Lanškroun
T. G. Masaryka 3, tel.: 465 324 662
Sobota 8. 8. v 16.00 TJ La B – FC Jiskra Král.−Č.Voda OP II .třídy dospělých Neděle 16. 8. v 14.30 TJ Lanškroun – 1.FC Žamberk I. třída dorostu Neděle 16. 8. v 17.00 TJ Lanškroun – FK Masok.Polička Krajský přebor dospělých Sobota 22. 8. v 9.30+11.15 TJ Lanškroun − Sokol Rosice n/L. Krajský přebor st.+ml.žáků Neděle 23. 8. v 16.00 TJ La B – FK Gufero Mistrovice OP II. třídy dospělých Středa 26. 8. v 15.15+17.00 TJ Lanškroun − FK Agria Choceň Krajský přebor st.+ml.žáků
nám. A. Jiráska − zámek, tel.: 465 324 328
31. 7. − 2. srpna 17.30 a 20 hod. DOBA LEDOVÁ 3 Pokračování úspěšného animovaného příběhu o putování zvířecích kamarádů. Vstupné: 69,− Kč Mládeži přístupno 3. a 4. srpna D O V O L E N Á Večer Vám vyplní program letního kina bratří Čadíků na nám. J.M.Marků 5. a 6. srpna 20.00 hodin NOC V MUZEU 2 (USA) 105 min. V muzeu ve Washingtonu nastala noc. Strážci odešli domů, světla zhasla, dětští návštěvníci jsou doma ve svých postelích … Přesto je v „ prázdném“ muzeu podivný šramot. Bývalý noč− ní hlídač (Ben Stiller) je opět zatažen do těžko představitelného dobrodruž− ství, ve kterém ožívá sama historie. Vstupné: 69,−Kč Mládeži přístupno 7. srpna 20.00 hodin * ZACK A MIRI TOČÍ PORNO Byli mladí a potřebovali peníze. Ro− mantická komedie. (USA) 101 min. Vstupné: 69,−Kč Mládeži nepřístupno 8. a 9. srpna 20.00 hodin PŘÍPAD NEVĚRNÉ KLÁRY (ČR, Itálie) 102 min.
Fotbal − program venku: Neděle 9. 8. v 17.00, odj. 14.00 FK Pardubice B – TJ Lanškroun Krajský přebor dospělých Sobota 15. 8. v 16.00, odj. 14.15 AFK Kunvald − TJ Lanškroun B OP II. třídy dospělých Sobota 22. 8. v 17.00, odj. 14.15 FC Hlinsko – TJ Lanškroun K r a j − ský přebor dospělých Sobota 22. 8. v 14.30, odj. 12.45 FC Jiskra Králíky−Č.Voda − TJ La I. třída dorostu Sobota 22. 8. v 13.00 Albrechtice − Dol.Čermná OP dorostu (Albr.+Lanškr.) Středa 26. 8. v 17.00, odj. 15.30 FK Č. Třebová − TJ Lanškroun I. třída dorostu
BEACHVOLEJBAL: so 15. 8. − turnaj rodičů s dětmi BENÁTSKÁ NOC BYSTŘEC 1. 8. od 20 hod. − ALEŠ BRICHTA BAND − MOUCHA − JUMPING DRUMS (bubeníci) − RUBIKON − VOLANT − AKÁDA (ohňová show) − SHATTER
Oslavy 130 let SDH 8. srpna − Horní Čermná 8. 8. MLADĚJOV − BLOSDORF 1915 − vzpomínková akce na boje I. sv. války 12. ročník vojensko−historické akce CIHELNA − 21. − 23. 8. − Králíky téma: Západní val 1944 – Průlom Sobota 22. 8. – hlavní ukázkový den Neděle 23. 8. – den muzeí a památníků
Otevírací doba − celoročně: Út − Pá 9.00 − 11.30 13.00 − 16.00 So − Ne 13.00 − 17.00 Výstavy: PŘÍBUZENSTVO VČELKY MÁJI (v galerii muzea) PANE PROFESORE, DĚKUJEME (v hale muzea − výstava o Josefu Ci− bulkovi,ve spolupráci s galerií CRUX) Výstavy trvají do 23. 8. 2009
MAXIMÁLNÍ FOTOGRAFIE − 2. ročník (sklepení na Zámečku)
1. srpna na Zámeckém vrchu: u Lanškrouna – na ZÁMEČKU (www.novyzamek.info)
LETNÍ MAŠKARÁDA pro rodiny s dětmi Vstupné: děti od 6 let i dospělí 10 Kč Program (9.00 – 14.00 hod.): malování, líčení, česání, focení MA− SEK, děti si mohou donést i své mas− ky; modelování, malování, soutěže a hry pro menší i větší děti,pěkné ceny od různých sponzorů, od 11.30 STEZKA ODVAHY ve sklepení pro děti od 10 let, hledání pokladu. Vyhlášení nejlepších: 11 − 13 hod. Občerstvení, grilování bude zajištěno. Opékání je také možné. A dále také 1. srpna proběhne 1. ročník hudebního festivalu IRON FEST − od 15.00 hod. kapely: Tak jako slova (ČT) − alternative rock, KrajdaBlues (Polička) − blues−jazz, Taipan (Choceň) − rock, Ramayana (H.Králové) − heavy metal, Wolfcreek (Šumperk) − rock, Stejšn (Brno) − hard rock, Interstate 60 (Č.Třebová) − rock, Snaefell (Šumperk) − heavy−speed, Dvacet Facek (Šumperk) − hard rock Občerstvení: pivo, limo (2x stánek), gril, langoše, medovina. Vstupné na místě 80 Kč, v předpro− deji na Zámečku ve stánku a v Info− centru Lanškroun 60 Kč. (Ke vstup− nému poukázka na 1 nápoj zdarma.)
Mistrovství střední Evropy závodů automobilů do vrchu (Albrechtice) 29. a 30. 8. od 8.15 hod.
KULTURNÍ LÉTO NA FARNÍ ZAHRADĚ Restaurace U Pastýře, vstupné: 50,−Kč, ke vstupence 1dl vína zdarma, vždy v pátek od 20.00 hod.: 31. 7. − HUDCI z Kyjova − jedna z našich nejlepších cimbálovek 7. 8. − Těžká doba z Ústi nad Orlicí, host: Martin Komárek, redaktor MF Dnes (diskuzní pořad se svými pozvanými hosty) 14. 8. − Roman DRAGOUN a Míra BARABÁŠ − funk, rock, soft jazz 21. 8. − Petr VONDRÁČEK a skupina LOKOMOTIVA, závěrečný koncert kulturního léta.
FILMOVÉ LÉTO: KC uvádí kinematograf bratří Čadíků 1.8. − KDOPAK BY SE VLKA BÁL 2.8. − KOZÍ PŘÍBĚH 3.8. − TOBRUK 4.8. − BATHORY nám. J. M. Marků, 21.30 hodin, vstupné dobrovolné
KINO − žebříček filmových hitů, červen 2009: 1. Líbáš jako bůh 2. Andělé a démoni 3. Terminátor:Salvation 4. X−Men Origins:Wolverine 5. Milionář z chatrče
Další film podle jednoho bestselleru asi nejpopulárnějšího českého spiso− vatele Michala Viewegha. Vstupné: 64,−Kč Do 12 let nevhodné 10. srpna 17.30 a 20 hod. 11. srpna 20.00 hodin HOME (Francie) 120 min.
Dokumentární projekt o planetě Zemi. Cesta po 50 zemích světa je ódou na krá− sy a jemnou harmonii naší planety. Vstupné: 64,−Kč Mládeži přístupno 12. a 14. srpna 17.30 a 20 hod. 13. srpna 20.00 hodin HANNAH MONTANA (USA) Žila dva životy… Teď si musí vybrat jeden z nich. Rodinná hudební kome− die. 102 min. Vstupné: 69,−Kč Mládeži přístupno 15. a 16. srpna 20.00 hodin T.M.A. (ČR) 90 min. Každý se něčeho bojí… Hudebník Ma−
STRANA 39
cek se vrací do minulosti, a minulost se vrací k němu… Vstupné: 64,−Kč Mládeži nepřístupno 17. srpna 20.00 hodin HLÍDAČ č. 47 (ČR) 108 min. Karel Roden v dramatickém milost− ném příběhu o lásce, vášni, smrti a trestu. Vstupné: 64,− Kč Mládeži nepřístupno 18. a 19. srpna 20.00 hodin * COCO CHANEL (Francie)
Příběh ženy, které navždy změnila svět módy. Životopisný film slavné fran− couzské módní návrhářky. V hlavní roli Audrey Tautou. 105 min. Vstupné: 64,−Kč Do 12 let nevhodné 20. a 22. srpna 20.00 hodin 21. a 23. srpna 17.00 a 20 hod. HARRY POTTER A PRINC DVOJÍ KRVE (USA) 154 min.
Temná tajemství se zjevují. Pro Harry− ho začíná již šestý rok studií v Brada− vicích. Tentokrát se mu do rukou do− stává stará kniha označená slovy: „Tato kniha je majetkem Prince dvojí krve“. Zároveň se dozvídá další střípky z Vol− demortovy temné minulosti. Vstupné: 69,−Kč Do 12 let nevhodné 24. a 25. srpna 20.00 hodin * ŽIVOT JE BOJ (USA) 105 min. Žádná pravidla, žádný ring, jen boj o peníze… a o život… Vstupné: 64,−Kč Do 12 let nevhodné 26. srpna 20.00 hodin * BRONSON (Velká Británie) Od roku 1974 si odseděl v kriminále 34 let, Příběh nejnebezpečnějšího vězně ve Velké Británii. 92 min. Vstupné: 59,−Kč Mládeži nepřístupno 27. a 28. srpna 20.00 hodin POKOJ V DUŠI (Slovensko)
Jeden z nejúspěšnějších slovenských filmů, který na Slovensku vidělo za 7 týdnů přes 100 tisíc diváků! Příběh tří kamarádů, jejichž přátelství přetrva− lo od dětství do současnosti. 97 min. Vstupné: 64,−Kč Do 12 let nevhodné 29. a 30. srpna 20.00 hodin * VEŘEJNÍ NEPŘÁTELÉ (USA) Vraťme se do časů prohibice a gang− sterů staré školy. Agent Melvis Purvise se pouští po stopách bankovního lupiče Johna Dillingera a jeho bandy. 143 min. Vstupné: 69,−Kč Mládeži nepřístupno Programy označené * jsou titulkovány
STRANA 40
INZERCE, SDĚLENÍ
LL 14 a 15 / 2009
TEXT
Rekvalifikační kurzy účetnictví a výuka jazyků ve školním roce 2009/2010 Informace: Mgr. Luboš Smejkal − ORLIVA, Purkyňova 104, 563 01 Lanškroun, tel.: 465 322 494, www.orliva.cz
LISTY LANŠKROUNSKA vydává za podpory MÚ v Lanškrouně TG TISK s.r.o. Adresa: 5. května 1010, 563 01 Lanškroun, tel.: 465322270, 605206635, fax: 465322271. E−mail:
[email protected]; listy.mesto−lanskroun.cz, www.lanskrounsko.com a www.lanskroun.net. Šéfredaktor Mgr. F. Teichmann, redakce RNDr. L. Sitová. Foto: soukromé archivy autorů. Uzávěrka příštího čísla: 19. 8. 2009, vychází v pátek 28. 8. 2009. Redakce neodpovídá za názory, mluvnické a stylistické chyby přispěvatelů; vyhrazuje si právo lehce pozměnit texty. Nevyžádané příspěvky se nevracejí. Kresby P. Dvořáček. Registrováno u Ministerstva kultury ČR pod ev. č. MK ČR E 10993.
