Cesta hledání a naplňování lidských potřeb. Psaní začíná čtením. v Izraeli. Monte Carlo. Rozhovor s Janou Šrámkovou na str. 6

cena 34 Kč / ročník 41

www.i-brana.cz

Psaní začíná čtením Rozhovor s Janou Šrámkovou na str. 6

K es ankou v Izraeli P íb h Kristy Gerloffové na str. 18

Monte Carlo

Cesta hledání a napl ování lidských pot eb

Foto Morgue, design Ond ej Koš ák

Kauza - p íb h rádia TWR na str. 24

Milí čtená i,

Jan Amos Komenský ve spisu Nedobytný hrad napsal: „Nejsme bezpečni ani sami p ed sebou pro rozličné vášn a žádosti, které v sob tajíme, jako je radost, zármutek, nad je, strach, láska, nenávist, hn v, pomstychtivost, chtivost majetku, ctižádost a podobn . Ty se jen z ídka kdy dají udržet v náležité mírnosti, ale zmítají lidmi natolik, že nejčast ji odtud povstává všemu lidskému pokolení záhuba na t le i na duši.“ Marnotratný syn ani nehodlal udržovat své t lo a duši v náležité mírnosti. Začalo to nez ízenou touhou po lacin nabytém majetku a končilo d vkami a chlastem. To jeho bratr podobným choutkám odolal už v jejich zárodku. Zato neudržel v náležité mírnosti nenávist, hn v a ctižádostivost. Začalo to sebezap ením na statku svého otce a skončilo ublížeností a distancí od radosti, kterou má B h z h íšníka činícího pokání. Zdá se, že celá problematika života se opravdu točí kolem uspokojení a napln ní pot eb. Hluboce strádají neš astníky žel nacházíme nejen daleko od Boha, ale i v církvi p i nasazení pro k es anskou práci. Jedni prožívají svou prázdnotu poté, co vyprázdnili nap . láhev, kdežto druzí poté, co se absolutn sed eli na vinici Pán , aniž by si p i tom užili radosti a uznání. Jak tristní! Orientovat se ve zmatku vášní, pot eb a p i hledání napln nosti života, nám m že pomoci téma, které pro nás p ipravili manželé Ji í a Daniela Sedláčkovi. Je nasnad , že napln ní žaludku nelze obejít, ale nejd ležit jší je, slovy Komenského, aby Hospodin byl naším hradem nedobytným a tím jediným pot ebným. Nebo je to skutečn On, který m že cele a dokonale naplnit klíčové pot eby našich život . Myslím, že by nám tuto tezi potvrdila jak ocen ná spisovatelka Jana Šrámková, rozhovor s ní si m žete p ečíst, tak ostatní auto i našich článk a samoz ejm i nesmírn úsp šný politik, jehož výročí si p ipomínáme, Karel starší ze Žerotína, kdyby ješt žil. ŠÉFREDAKTOR

z obsahu:

SLOVO

3

Dobrá investice

Št pán Vašíček

ROZHOVOR

6

Psaní začíná čtením

Jana Šrámková

TÉMA

10

Marnotratný syn?

Ji í a Daniela Sedláčkovi

P ÍB H

18

K es ankou v Izraeli

Krista Gerloffová

DO PÍSMA

22

Nepoctivý, ale prozíravý správce

Peter Cimala

KAUZA

24

Monte Carlo

Bohuslav Smutný

EKUMENA

30

Lidé dobré v le 2009

Martin Škoda

K DISKUSI

32

Členství v církvi SERIÁL

34

Písn z v ze ské kobky

Tomáš Najbrt

POST SCRIPTUM

38

Miliardá i a jejich vembloud

p ipravujeme:

TÉMA

Svoboda

David Novák

Jana Šrámková

Dobrá investice nad každý z n s už do n eho v život investoval. N kte investovali do domu, bytu nebo automobilu, n kdo nap klad jen do po ta e nebo mobilu. Každý se snaž , aby se tato investice vyplatila.

S

Poznat dobrou investici

Možn zn te hru Poker. C lem t to hry je z skat oproti spoluhr ům co nejvy možnou kombinaci p ti hrac ch karet a d ky nejvy kombinaci ve h e z skat bank. Protihr i se vz jemn p eb jej s zkami, kdy se postupn p ihazuj žetony do banku, podle toho, jak si kdo mysl , že m vysokou kombinaci a t m i „jistou“ výhru. m je kombinace karet vy , t m je obt žn j tuto kombinaci b hem hry z skat. k se, že nejvy možnou kombinaci, tzv. Royal Flush dos hne hr pouze jednou za život. Nev m, jestli jste n kdy p emý leli nad t m, jak byste se zachovali, kdybyste v d li, že m te v ruce takovouto výhern kombinaci, se kterou nemůžete prohr t. Jak byste se zachovali, kdybyste v d li, že ur it investice na burze je zaru en a že p i investici do t chto cenných pap rů nemůžete v ž dn m p pad tratit. V m tomu, že ada z v s by nev hala a investovala. Kolik byste byli ochotni do takov nab dky investovat? N kteskoro v echno, n kte ekn me hodn a jin by pochybovali a dali by jen n co pro p pad, že by to opravdu vy lo. Vždy p emý l me o tom, aby ta na e investice byla co nejvýhodn j . Jak je to ale s na i-

mi životy? Vn m me možnost výhodn životn investice nebo tu skv lou nab dku prost p ehl ž me? O em to mluv m? V Mt 13, 44-46 vid me situace dvou dobrých investic, kter se dv ma lidem vyplatily. Jedna investice je do pole, ve kter m jeden lov k objevil ukrytý poklad – jde, prod v v echno, co m , a kupuje to pole. Druhý p b h vypr v o obchodn kovi s perlami, který nalezne drahocennou perlu. Tento obchodn k tak prod v v echno a kupuje tuto perlu. Na t chto dvou investic ch Jež ukazuje hodnotu Bož ho kr lovstv . Bož kr lovstv , kter se prost ednictv m Jež e Krista vlamuje do satanovy vl dy nad Zem , je n co velice vz cn ho. Je to jedine n nab dka pro lidstvo, do kter se vyplat investovat v echno, co lov k m . Bož kr lovstv nen c rkev jakožto instituce. Je to Bož d lo zapoat skrze Jež e Krista a skrze Ducha svat ho pokra uj c prost ednictv m každ ho Bož ho d t te, kter se pod izuje vl d Jež e Krista jakožto Kr li tohoto kr lovstv . Tyto Bož d ti se pak spole n setk vaj , protože maj spole n ho kr le, kter ho cht j spole n uct vat a spole n n sledovat. Jsem p esv d en o tom, že n m lidem asto nedoch z velikost a dopady Jež ovy ob ti pro na e životy. M ra na eho pod zen se Bož mu Kr lovstv se odr ž na na ich životech. Na e životy sv d o tom, jak moc si v ž me toho, že n s Jež vysvobodil z moci h chu (Ko 1,13-14), 3

a nakolik jsme vd ni za to, že n s Bůh nazýv svými syny (Ga 4,4-7). Už nejsme Bohu vzd len , už nejsme Bohu nep tel t , ale v Jež i Kristu (a to pouze v N m) jsme Bohu bl zc a mil (Ef 2,13). Jsme Jeho d ti, kter On miluje a v Jež i Kristu n m d v v echno, co mohl d t ( 8,32). Kolik jsme ochotni d t my?

Cena Božího království

My jsme ochotni investovat vysok stky a neskute n množstv asu pro sv pohodl – zvelebujeme si svůj život tady na zemi, jako bychom zapom nali na to, že tady jsme jenom cizinci bez domovsk ho pr va (1Pt 2,11). Ob as se jako k es an chov me jako ten boh , který pl noval a stav l dal stodoly pro svoji velkou rodu (Lk 12,15-21) – jsme zahled ni do v c tohoto sv ta a pak už možn ani nevid me a nevn m me nab dku investice, kterou Jež p edstavuje v t ch ver ch 13. kapitoly Matou ova evangelia. Nem te n kdy obavu z toho, že v m P n Bůh ekne stejn jako tomu boh ovi: „Bl zne…“? Investice do Bož ho kr lovstv je v c než ty nov stodoly, než je t lep dům, než je t lep auto nebo nov j po ta . Když se pod v me na způsob, jakým Jež p edkl d tuto skute nost Bož ho kr lovstv , tak n m jist neunikne, že jednu pravdu popisuje dv ma různými způsoby. Aby u edn kům a v em svým poslucha ům, kte v tu chv li byli okolo N ho, zdůraznil, jak hodnotn a důležit je investice do Bož ho kr lovstv , tak použ v dva t m stejn p b hy. Ano, Bož kr lovstv m m t v na ich životech velkou důležitost – je to nejvy možn výhern kombinace, do kter je dobr investovat – svůj as, energii, sv prost edky, celý život. Na podobnou situaci již ukazovali staroz konn proroci – i když z jin ho hlu pohledu. Prorok

Št pán Vašíček, DiS. (31 ) vyr stal ve v ící rodin . P ijetí za Boží dít prožil ve 13 letech. Vystudoval ekonomii na VOŠ Technicko-ekonomické a v roce 2003 absolvoval teologický sm r na eTS. Od roku 2004 pracuje v soukromé firm a od roku 2006 i na poloviční úvazek jako viká Církve bratrské na stanici bysterského sboru v Dobrušce. Sedm let ženatý s manželkou Bohdanou, se kterou má od ledna tohoto roku dceru Lucinku.

Ageus (Ag 1,2-11) ukazuje na situaci v Jeruzal m po n vratu z babylonsk ho zajet . Bůh skrze n ho vy t Izraelcům, že investovali do sv ho pohodl a Jeho dům je v trosk ch. Tento postoj Izraelců pak ovliv uje to, že se jim neda , že se pacht a výsledek je minim ln . Můžeme se znovu zamyslet nad na imi životy. Zkuste se pod vat jen na minulý týden. Kolik z va eho asu bylo v nov no pro va e pohodl a kolik Bohu a Jeho kr lovstv ? Možn je to u v s s Bož m kr lovstv m podobn jako s investicemi zde na Zemi. Boj te se do Bož ho kr lovstv investovat v echno, celý svůj život. Z tohoto důvodu pak p emý l te, kolik je t jste ochotni v novat Bož mu kr lovstv a kolik už je p li . Možn , že o t to investici siln pochybujete, a tak se snaž te udržet jen v takov jist rovni, abyste m li alespo n co z toho Bož ho kr lovstv – chod te alespo na bohoslužby, ale jinak nechcete Bohu d vat v c.

Dejme všechno i sami sebe!

Samoz ejm nelze zapomenout na skupinu t ch z v s, kte z radosti a vd nosti nad t m, eho se v m dostalo v Jež i Kristu, tr v te as s Bohem, nelitujete pen z i majetku a ochotn ho d v te k dispozici pro d lo Bož ho kr lovstv . D ky Bohu za každ ho z v s, kdo vid te hodnotu nab zen ho kr lovstv a d v te se mu k dispozici se v m, co m te. Je t eba zm nit je t i jednu důležitou v c. Bohu nejde o na e pen ze ani o n majetek. On chce na e srdce. Jaký je postoj na eho srdce vů i P nu Bohu a Jeho d lu, kter pro n s ud lal ve sv m Synu Jež i? Milujeme Jež e, milujeme Hospodina (Dt 6,49)? Pokud ano, chceme mu vyd vat celý svůj život se v m, co m me. V Luk i 18. kapitole, ver ch 28-30 můžeme st: Petr ekl: „Hle, my jsme opustili, co bylo na e, a li jsme za tebou.“ On jim ekl: „Amen, prav m v m, nen nikoho, kdo opustil dům nebo ženu nebo bratry nebo rodi e nebo d ti pro Bož kr lovstv , aby v tomto ase nedostal mnohokr t v c a v p ich zej c m v ku život v ný.“ Chci v s znovu povzbudit a ujistit v tom, že investice do Bož ho kr lovstv a do vztahu s Bohem je nejlep investice na t to zemi a že stoj za to. Tato investice m oproti ostatn m investic m v ný dosah. S touto investic nejde prohr t, s n se d pouze  z skat. Investujme do Bož ho kr lovstv ! Št Pán vAŠíČeK

4

Adresa redakce: Brána, Soukenická 15, 110 00 Praha 1 e-mail: [email protected]

vážení čtená i,

dostali jsme od Vás n kolik reakcí na článek kazatele Ji ího Borta z Brány 7-8/2009 a odpov di na n j bratra Petra Rause (Brána 9/2009). Žel jejich počet a délky nám nedovolují je všechny otisknout. Rozhodli jsme se je proto uve ejnit v internetové verzi našeho časopisu. D kujeme za Vaše názory a p ipomínky, ale pro tuto chvíli diskusi na toto téma uzavíráme s nad jí, že se k n mu za čas vrátíme zpracováním celého tématu. ZA reDAKCi JAnA MAtuLíKOvá

Oslava stých narozenin v Domov Bethesda Dne 1. z 2009 jsme oslavili se sestrou Růženou Do ekalovou jej významn jubileum. Krom m stn ch obyvatel domova a lenů sm chovsk ho sboru C rkve bratrsk , jehož je sestra lenkou, p i li gratulovat tak z M stn ho adu z Po ernic v ele s panem starostou Ivanem Li kou. Sestra Do ekalov vydala sv dectv o sv m život , o tom, že ve t in cti letech uv ila a od t doby chod s P nem Jež em a nikdy toho nelitovala. Jsme vd ni P nu Bohu, že sest e d v pot ebn zdrav a p ejeme j , aby ji i nad le prov zelo Bož požehn n . Št PánKA Je áBKOvá

vybráno ze sv dectví sestry Dočekalové

D kuji a chválím Pána Boha, že m p ijal a spasil už ve t inácti letech. Pán m provázel a vedl od mé mladosti až do stá í a dal mi báze do srdce, abych neztratila spasení. Toho jsem se vždy bála nejvíce. Po celý život m ale Pán Ježíš chránil a vid la jsem jeho mocnou ruku, která m vedla. Jak jsem uv ila? To bylo tak, toužila jsem vydat své srdce Pánu, ale nev d la jak. Vzala jsem si ale jednou kalendá do ruky a zajásala: Už vím, jak se mám vydat Pánu Ježíši! P ečetla jsem si totiž, kdy k nám p ijede strejček kazatel Černý z Hradce Králové. Když pak p ijel a bylo u nás shromážd ní, čekala jsem na jeho výzvu, kdo by cht l vydat sv j život Pánu Ježíši. Jakmile to ekl, zvedla jsem rychle ruku a najednou jsem se cítila jako v zajetí lásky Pána Ježíše, jak m drží na klín a jak mn moje h íchy odpouští. P ála jsem si tehdy, aby si m už hned ve t inácti vzal do nebe. Strejček kazatel mi ale íkal, že když si m B h vyvolil, vyvolil si m proto, abych všude chodila a všem vypráv la o tom, jak veliké v ci se mnou Pán učinil… Mým životním vyznáním je, že nejd ležit jší je být ve spojení s Bohem. Pán B h je pro m všechno a to m drží od mladosti až do stá í. Vždy jsem se bála, abych neztratila korunu spasení. V d la jsem, že ďábel má velikou moc, ale Pán B h všelikou!! R znými cestami jsem prošla, ale nakonec z toho bylo vít zství… Pot ebujeme život, pot ebujeme obživení. Nejen my, ale celá Církev bratrská. Našt stí nemusíme chodit daleko. Ve slov Božím je, abychom se nep izp sobovali sv tu tomuto. Máme poznávat Boží v li, která je dobrá, libá a dokonalá. Lidská v le jde po t le a po žádostech. Boží v le je, abychom se líbili Bohu.

redakce a administrace: Soukenická 15, 110 00 Praha 1 tel. 222 31 26 56, fax 222 31 64 62 www.i-brana.cz • e-mail: [email protected] Číslo 10/2009, ročník Bratrské rodiny 41, Českobratrské rodiny 67 • Vyšlo 30. 9. 2009 • Vychází 10x ročn , cena 34 Kč Šéfredaktor: Bronislav Matulík • redakční rada: Mgr. Miloš Hejzlar, Ji í Sedláček, Jana Matulíková, Mgr. Mat j Hájek, Ing. Peter Komrska, Anna chrásková, Jana Šrámková, MgA., Ing. Karel Fojtík j.h. Výtvarník: Ond ej Koš ák • Sazba: Olga Sovová • Vydavatel: KODeX o.p.s. • IČ 13161229 ev. č. MKČr: e 5080 • ISSn 1803-828X • Tisk: GrAFOTecHnA PrInT, s.r.o. Praha Objednávky u sborových distributor nebo na adrese redakce. 5

Proč úsp šná autorka nehlasovala v anket Kniha mého srdce? Která biblická kniha stojí za jejím zatím nejv tším úsp chem? Jak p ijala ocen ní a p ijímá kritiku? Co ji p ivedlo ke psaní a hlavn na čem dalším nyní pracuje?

Psaní začíná čtením Jano, jaká je kniha tvého srdce? hlasovala jsi v anket ? V anket jsem nehlasovala, i když jsem to m la n kolikr t pln u nosu. lov k nev , že by ty pottery a coelhy mohl p ehlasovat. Vlastn nev m, jestli takov hle promo-akce kn žk m opravdu pom haj , asi ano, ale moje srdce nen u Knihy m ho srdce. Nejsp bych hlasovala pro Bibli, to asi nikoho nep ekvap m. Nejenom proto, že je to kniha m ho života obsahem, ale i liter rn . Je to cel pestr knihovna, nevy erpateln , ostatn knihy vn m m jako vhodný dopln k, takový pand n. Ale samoz ejm m m v srdci m sto pro plej du titulů a autorů, kte se as od asu m n . 6

M žeš mi íct, která biblická kniha je knihou tvého srdce? To se m n asi pln nej ast ji. Zůst v m u žalmů a knihy Kazatel. Pro ty m m velkou slabost. Dlouho taky pro J ba. V žalmech m fascinuje jejich emocion ln n boj, stra n se mi l b , že nejsou vždycky pln teologicky ko er, ale jde v nich o fakt vyl v n srdce p ed Hospodinem. Což je chvatn nejen svým obsahem, ale faktem, že to vůbec jde! Raduju se, jak ho m me Boha, že n co takov ho dovol a je t nech zapsat do Bible. Ale obdivuju to i z liter rn ho hlu pohledu, je to vlastn takový proud v dom starov k literatury. A kniha J b m oslovila natolik, že na jej m půdorysu vznikla kn žka Hru kad ttir. Ony

Foto Bronislav Matulík

rozhovor s Janou Šrámkovou, letošní držitelkou Ortenovy ceny za novelu hruškadóttir

obecn staroz konn p b hy, už v Genezi, jsou neuv iteln lapid rn , jednoduch , stroh . Jsou sice obrovsk , archetyp ln , ale je tam toho e eno velmi m lo. Každý detail m pak velikou v hu. Nen to popisn , nen to kv tnat , a tak si lov k může být u každ ho slova jistý, že se za n m d n co hledat a že existuje důvod, pro tam je. Nav c v p b z ch obvykle chyb jak koli mor ln hodnocen . Osobn interpretace každ ho p b hu je potom ist na ten i a na jeho znalosti cel ho P sma. Skute nost, že samotný p b h neposkytuje ž dný koment , je velice inspirativn pro vlastn psan . Jak se stane, že člov k sám zatouží n co napsat? Možn za ne vn mat nejd v aktivn ji ten , ne jenom jako pasivn p ij m n textu, ale jako ur itou hru, komunikaci, do kter se zapojuje. V ten moment je docela bl zko k tomu n co s m napsat. U m to asi p i lo s t m, že jsem za ala st postupn n ro n j v ci a snažila se o nich n co dozv dat. Mysl m, že hodn pomůžou i z klady liter rn teorie. lov ku se otev e prostor k tomu, aby zjistil, co v echno se d v knize hledat. Text, který notoricky zn te, najednou uk že spoustu různých poloh. O n em vypov d t m, co k , o n em taky t m, co ne k , mluv t m, jak je postaven, jak pracuje s motivy, s jazykem… Je to sv t, do kter ho se lov k za ne no it. Pak si uv dom , že text te i cestami, po kterých ne lapal dost možn ani s m autor. Každý m jinou výchoz pozici a z textu si odinterpretuje n co jin ho. A to už je sf ra komunika n hry, kter je prost vzru uj c . A když už tedy n kdo n co napíše, co m že ud lat proto, aby n které nakladatelství považovalo jeho knihu za tak zajímavou, aby se rozhodlo ji vydat? Aby byla kniha dostate n zaj mav , to by m l autor

Jana Šrámková, MgA. (27) vystudovala teologii na evangelikálním teologickém seminá i (2004) a tv rčí psaní – redakční práci na Literární akademii Josefa Škvoreckého (2009). V lednu letošního roku vydal Labyrint její prozaickou prvotinu Hruškadóttir, za kterou získala Cenu Ji ího Ortena. Prózu a knižní recenze publikuje v r zných periodikách. S manželem Markem, kazatelem Církve bratrské, a synem Šimonem žije v Praze.

e it d v, než p ed hled n m nakladatele. S hotovým textem toho moc nenad l , ale ch pu ot zku. Pro m to p edstavovalo ur it skal , nem m povahu na to ob hat nakladatele a vysv tlovat, že j jsem p esn to, co zrovna pot ebuj . V jednom nakladatelstv jsem m la text na doporu en spisovatelky Daniely Fischerov , u kter jsem ho psala jako svou ro n kovou pr ci. Nakladateli se to ale zd lo p li kr tk , m l n jak požadavky, jak by se co m lo roz it, a to j jsem necht la. Skon ilo to v upl ku. A pak vlastn jenom proto, že jsem d lala praxi v jin m nakladatelstv , se oklikami a v podstat n hodou dostala novela n kam, kde se jim to hodilo do edice. tou knížkou, kterou jsi te zmínila, je tvoje ocen ná hruškadóttir. Co na to ocen ní íkáš? Pot šilo t to? Pot ilo m moc. Beru ho ale v c jako ocen n pro kn žku, pro text samotný, než pro m jako autora. Na to, m m pocit, je je t trochu brzo. Vn m m to ale jako povzbuzen pro dal psan , jako p itak n k tomu, co d l m. Což je hodn důležit , protože si asto, anebo vlastn po d kladu ot zku, jestli to m vůbec n jaký smysl. íkala jsi, že jednou z inspirací byla kniha Jób. Byly i další inspirace? Hodn zdůraz uji ve v ech rozhovorech, že Hru kad ttir nen autobiograick kniha, jak mi v ichni podsouvaj . Ten p b h je asi n jakým způsobem p esv d ivý, tak to lid berou jako pln jasnou v c. Samoz ejm nen mou osobn zpov d , i když se nelze vyhnout tomu, že se v textu prom taj v ci, kter osobn e m. T eba role rodiny a to, jestli existuje n co jako ide ln rodina, jestli takov může opravdu být, nebo to tak jenom vypad … A jak to m konce, když to spolu v ichni lidi mysl jen dob e, jestli existuje z ruka, že pak v ci vždycky dob e dopadnou. I když jsem na tyto ot zky nevymyslela ž dnou odpov , což jsem samoz ejm ani nepl novala, tak se pro m dokon en m textu pal ivost toho t matu opravdu uzav ela, aniž můžu vysv tlit p esn pro . Asi jako kdybych c tila, že můj kol byl pr v to jen popsat, položit ot zku. Bylas v bec p ipravená na možnost, že by ti t eba knížku ve ejnost nebo kritici ztrhali? Zpo tku jsem neuvažovala nad t m, že by mohla n koho natolik zaj mat, aby se k n vyjad oval. Na to 7

m p ipravovali, už než kn žka vy la, že to bude sp pro men okruh lid , že to nevyvol ž dný v t ohlas a a nic ne ek m. Takže pro m v echno to, co se potom d lo, bylo a dote je obrovským p ekvapen m. Když lov k poprv te n jakou negativn kritiku, za ne se s recenzentem h dat, m pot ebu obhajovat svoji pozici, vysv tlovat mu to, p ehr vat si to v hlav . Ale když už p e te kritik v c, z sk ur itý odstup a sp ho takov v ci pobav , pokud je to od n koho, na jehož n zoru mu zas tolik nez lež . A pokud je to n kdo dův ryhodný, pak se nad jeho n zorem v c zamysl a ekne si bu n co na tom je, nebo tady spolu prost nesouhlas me. Asi jde o to až tak negativn kritiku nebrat jako prohru, i hotový text je jenom ur itý bod na cest , kter n kam vede. A nakonec je to prvotina… Píšeš jako další knížku povídání pro d ti. Jak jsi daleko? M m ji hotovou, te se d laj ilustrace a m la by vyj t p ed V nocemi n kdy na podzim. Na to se moc t m. O čem knížka bude a jakou máš pravomoc jako autorka spolupracovat s ilustrátorem či ilustrátorkou? M žeš íct – tohle nechci, nebo naopak tohle chci? Kn žka se jmenuje Putov n žab ka Filemona a je o ply ov m žab kovi Filemonovi a jeho dvou kamar dk ch ove k ch, kte putuj Podkrkono m, konkr tn z Trutnova do Rtyn v Podkrkono . V Trutnov bydl u jedn hol i ky, ale když žab k najde na sv m t le cedulku s n zvem a m stem tov rny, odkud poch z , rozhodne se tam vypravit, protože si mysl , že najde svůj opravdový domov. Takže je to p b h o cest . Co se týk ilustrac , býv to různ , každ nakladatelstv to m jinak. Je pom rn b žn , že autor vůbec nemůže zasahovat do toho, jak bude kniha vypadat, jak budou ilustrace a podobn . Pro m to ale bylo hodn důležit , takže jsem byla rozhodnut se v tom b t, abych do toho sm la mluvit. A protože kn žka bude vych zet u m ho nakladatele a m me dobr vztahy, je to mal nakladatelstv , kde nen probl m průhledn komunikovat, tak se to poda ilo. Dokonce jsem si mohla ilustr tora sama vybrat. Povolili mi ilustr torku, kter samostatn je t ž dn kn žka nevy la, s tou jsme v kontaktu a v echno konzultujeme, je to b je n . A tvoje další tvorba? Nen toho tak stra n moc. Pracuji na dal ch p 8

b z ch pro d ti, jenom drobných. Pro velk , pro dosp l , se mo m už del dobu s takovým t matem, kter se mi nepodd v , protože je hodn osobn – o moj babi ce. Z sti jsou to autobiograick fragmenty, vzpom nky na ni, jej dům i p b hy, kter mi vypr v la, a do toho se mi prom taj různ ik n roviny, ale po d nev m pln p esn , jak l tku uchopit. Boj m se, že výsledek může být jednodu e ký ovitý a patetický, proto na lapuji opatrn a dost v hav . Dáváš své texty n komu číst, kdo se ti k nim pak vyjad uje a t eba ti poradí, jak na to? Když je lov k na kole, zvykne si na „luxus“, že mu n kdo kouk p es rameno a kdykoliv poskytne zp tnou vazbu. Takže je pravda, že pot ebuji, aby se mi v průb hu psan k pr ci n kdo vyjadoval. M m jednoho lov ka, kter mu každý veer, kdy jsem n co napsala, text ode lu. T m si ho u n j z lohuji a on mi ho taky komentuje. A potom nap . s Danielou Fischerovou m m domluveno, že j můžu kdykoli cokoli uk zat a ona mi d v d t. Nen to samoz ejm na rovin opravov n slohovky, že by mi n kdo do textu zasahoval a kal mi, s m p esn m m pohnout, co je patn a co je dob e, ale pop e t eba n jaký celkový dojem, vyp chne, co mu p ipad nosn a st lo by za to s t m d l pracovat.

licistiky. Ne každý taky touž ps t knihy, z jiných jsou dramatici, sc n risti, p ekladatel , dal skon v nejrůzn j ch novin ch, asopisech, nakladatelstv ch, v televizi a rozhlase, jin v reklamn ch agentur ch.

Daniela Fischerová je pedagožkou na Literární akademii Josefa Škvoreckého. Šla jsi tam studovat proto, že sis p ála být spisovatelkou? la jsem tam proto, že jsem hledala n jaký kan l, kudy se nejl p vyj d it. Od mala jsem toho zkou ela v c – nap klad hudbu, v jednom obdob trochu focen , ale po d jsem c tila, že to nen pln p esn ono. Literaturu jsem vid la jako jednu z dal ch možnost , pro m výsostn l kavou. P la jsem si ps t, ale nev d la, jestli to půjde. Byl to pokus a zat m m m nad ji. Mohla bys deinovat, jací lidé se na takovou školu hlásí, jaké by m li mít p edpoklady, a co z nich bude, až dostudují, jaké budou mít uplatn ní? No, chod tam lid různ , s různými motivy, jak už to nejen u soukrom , ale vlastn u každ koly je. Ale p edpoklady by samoz ejm m t m li, protože každ um leck kola mus pracovat s n jakým talentem, který tam je p edem. Ten nejde nau it. Na Liter rn akademii chod jak lid , kte maj ambici se v novat opravdu n jak voln tvorb nebo um leck mu psan , ale i lid , kte to poj maj v c pragmaticky, cht j se živit novina inou nebo jinými formami odborn pub-

Splnila tahle škola tvoje očekávání a byl tam n kdo, kdo se ti stal vzorem a z koho čerpáš? O ek v n splnila ur it , protože se lov k setkal s žasnou různorodost a krom toho, že dostal docela solidn teoretický z klad, se mohl potkat pr v s lidmi z praxe, kte byli velice otev en sd let se o sv m profesn m život . Tak mohl každý z skat cenn rady, jak to funguje v oblasti, kter ho zaj m . A potkala jsem tam p r lid , kterých si opravdu v ž m a se kterými se mi douf m poda zůstat v kontaktu, a to jak teoretiků, tak lid z praxe, kte p . Z autorů je to ur it pr v Daniela Fischerov . Dlouho jsem taky chodila na semin e Petra Borkovce – b sn ka a p ekladatele. Chodila jsem k n mu, i když poezii ps t nepl nuji, na to nem m, ale možn proto, že jsem semin e poezie vn mala jako dobrou cestu, jak kultivovat svoji pr zu, jak se nau it detailn pr ci s jazykem, v žit každ slovo, vn mat v echny jeho významy. Myslíš si, že když je autor k es an, musí to být v jeho díle poznat? Pokud je to dobr d lo, tak mus být poznat, jaký lov k autor je. T m nemysl m prvopl nov , že by texty musely být autobiograick nebo se v nich odr žely nutn konkr tn n zory autora. Tvo en ikce je pr v o tom, že nech v m promluvit n koho jin ho než sebe. Ale p esto pokud je v ra n co, co siln ovliv uje můj život a to, kdo jsem, tak stejn siln ovliv uje i to, jak p u. Jsou to spojit n doby a nelze nikam ut ct. Psan je průhledn , je do v s vid t jako do stud nky, i když e te vodu, se můžete. Nikdy jsem nepl novala ps t v ci n božensk tematicky, ale v m, že to, kdo jsem, k emuž v ra pat , se nutn mus odrazit v každ m textu, v každ v t , kterou nap u. Cht la bys nám íct ješt n co, na co jsem se nezeptala? J bych toho je t cht la v život ct… D kuji za rozhovor.



PtALA Se JAnA MAtuLíKOvá

9

Cesta hledání a napl ování lidských pot eb

JI Í A DAnIeLA SeDLÁČKOVI

Foto FLIcKr

Bible je úžasná kniha. Praktickým zp sobem mluví do našich život . Nádhern a pravdiv vykresluje obraz Pána Boha, jako milujícího Nebeského Otce. Jako toho, který pro nás p ipravil to nejlepší. Celý tento krásný sv t stvo il pro nás, nám jej dává, nabízí a touží po tom, abychom byli spokojení, š astní, abychom m li napln né pot eby a mohli z hojnosti, kterou jsme od n j p ijali, obdarovávat i lidi okolo sebe.

10

n Jež p i el a vypr v l kr sn p b hy o sv m Otci. Pat mezi n i jedno z nejzn m jch a tak nejkr sn j ch m st evangeli , kter jsme si zvykli nazývat podobenstv O marnotratn m synu. Mnoho výkladů bylo tomuto podobenstv v nov no a nen elem tohoto textu p id vat k nim dal . Použijeme ho jako kulisu, jako prostor, v jehož r mci se budou odv jet na e vahy. Jež ova podobenstv maj jednu vlastnost. Podobn jako p i loup n cibule můžeme pod prvn vrstvou slupky objevovat dal a dal , tak i podobenstv skrývaj adu vrstev a významů, kter můžeme st le hloub ji odkrývat.

P

Až se n m n kdy do o nahrnou slzy. Pokud v ak zůst v me pouze na povrchu, snadno se n m stane, že mnoho z bohatstv Jež ových p b hů nepochop me. Když se ekne podobenstv O marnotratn m synu, na e my len nasko do vyjetých kolej a zn mých katulek. To jsme sly eli a etli už mnohokr t. asto ustrneme na p edstav P na Boha jako toho, kdo chce a mus lov ka nejprve poko it, zdeptat, srazit do prachu, aby jej mohl n sledn zap hnout do obt žn služby pln ehole a od k n . Z chrana lov ka, spasen , nen v protikladu s na imi pot ebami. Na pozad tohoto podobenstv je možno porozum t tomu, že spasen je pro každ ho z n s nejz kladn j pot ebou, kter prostupuje v emi oblastmi na eho života. Proto v tomto l nku budeme uvažovat o tom, že P n Jež vypr v p b h O hled n a napln n lidských pot eb.

Milující náruč

Kdo z n s by netoužil po miluj c n ru i nebesk ho Otce. Co v echno jsme ochotni ud lat pro to, abychom v n mohli spo inout? T eba i st t se marnotratnými syny. C rkev totiž tak dlouho k zala o marnotratn m synu, že jsme možn zapomn li na to, že ti skute n marnotratn synov a dcery v kosteln ch lavic ch obvykle nesedaj . A my jsme tak dlouho k z n m o marnotratn m synu naslouchali, že jsme možn zapomn li, že miluj c n ru nebesk ho Otce je otev ena pro v echny syny, nejen pro ty ztracen . N kdy n s to může dov st až k tomu, že se bl hov

11

Ji í a Daniela Sedláčkovi Ji í Sedláček vystudoval restaurátorství knih na Grafické škole v Praze. Pracuje jako soukromý podnikatel v oboru polygrafie, od roku 2005 je vydavatelem časopisu Brána. Více jak dvacet let slouží jako laický kazatel p edevším na stanicích sboru v Praze Soukenické. PhDr. Daniela Sedláčková vystudovala obor pedagogika na Filozofické fakult Univerzity Karlovy v Praze, kde v současnosti p sobí jako v decký pracovník v rámci interního doktorského programu. Manželé Sedláčkovi se svými syny Adamem, Janem a Jakubem žijí v Černošicích.

12

P edev m pozn v sebe, v o svých pot eb ch mnohem v ce, než když odch zel, v , že na za tku jsou velk ide ly a nakonec zůst v z kladn pot eba – alespo se naj st s prasaty – a ani to se vždycky nepovede. Uv domuje si velkorysost sv ho otce. To, že u n j nem l nikdy nikdo hlad, že i ten posledn n den k m l uspokojeny z kladn pot eby, a co v c, že otec nikdy v ni em a na nikom ne et il. U se, co znamen n vrat domů. M poznat, co znamen otev en n ru miluj c ho otce, co znamen nov ance, co znamen bezpodm ne n p ijet . To je totiž to, co p edev m celou dobu hledal. Bezpodm ne n p ijet je jedna z nejz kladn j ch pot eb každ ho lov ka. Hledal ho v n ru lehkých žen – ale tam bylo podm n no pen zi. Když do ly, bylo po p ijet .

Otc v dv r

Star syn z tohoto p b hu smý l a jedn jinak. Zůstal doma na otcov dvo e, ale z hlediska uspokojov n svých pot eb na tom nen o mnoho l pe, než jeho mlad bratr. Sice nem l nikdy hlad, ale p esto (a nebo pr v proto) stejn spokojen nen . Starý zn mý vtip se pt : „Kdo byl nejsmutn j , když se vr til marnotratný syn domů?“ Odpov zn : „Tu n tele“. Pravda ov em je, že to tu n tele, kter dal otec na oslavu n vratu sv ho ztracen ho syna zab t, leželo jeho star mu bratrovi v žaludku. Je astým probl mem t ch, kte v rn a dlouh l ta žij v Otcov bl zkosti, kte mu v rn a vytrvale slouž , že se v jejich život uhn zd prazvl tn druh zatrpkl ho asketizmu. Z n jak ho důvodu si nedok ž nebo necht j už vat v t hojnosti, kterou otcův dvůr oplýv . Zak zali si myslet na svoje pot eby. Ty z kladn maj uspokojen a cokoliv je nad to, považuj za marnost, marnivost a h ch. P esto ale nežij v souladu sami se sebou, se svými pot ebami – jen je zatla ili do pozad . Je potom zcela pochopiteln , že je dr žd a popouz výsada, kter se dost v lov ku, který se o ni ani v nejmen m nezasloužil. Je naprosto p irozen , že potom odn kud vybubl ho k vý itka: „…ani kůzle jsi mi nedop l, abych se pobavil se svými p teli!“ Otcova odpov je jasn : „V echno, co m m, je tv “. Tak to teme v Evangeliu. Marnotratný syn rozmrhal st otcova majetku – a otec t m nezchudl. Pe livý a pracovitý syn st otcova majetku u et il – a otec t m nezbohatl. Pro n s je

Foto archiv

za neme do rol „marnotratných synů“ stylizovat, by by n vzdor m l spo vat pouze v tom, že se n m – t eba n kdy v ml d – necht lo j t do shrom žd n , a tak jsme pod n jakou z minkou zůstali v ned li doma sp t i se vydali za „sv tskou“ z bavou. I to může být probl m, který nemůžeme zleh ovat, ale podstata tohoto p b hu v tom nen . Chceme-li uvažovat o lidských pot eb ch a jejich napl ov n , vid me na postav ch obou synů zkreslenou p edstavu o tom, co znamen lidsk t st , co znamen napln n životn ch pot eb, co znamen spokojený a napln ný život. Mlad syn m l pocit, že napln n jeho skute ných pot eb nen možn , pokud zůstane v otcov dom . Ne proto, že by otec byl skrbl k, který by sv syny jenom d el, k ral, k znil a nejrůzn j m tvrdým způsobem vychov val, aby z nich vyrostly ty prav „k es ansk osobnosti“. Jak se pozd ji ukazuje, pr v opak byl pravdou. Ale mlad syn to neum l rozpoznat. C til, že m adu pot eb, kter nedok že naplnit, kter jsou neuspokojeny, chyb la mu z kladn zku enost toho, jak to vypad venku, za dve mi otcova domu. A tak to zkusil. Padnul velmi hluboko, než poznal, že to, co vypad na prvn pohled l kav , jeho skute n pot eby stejn uspokojit nemůže. Vrac se v ak domů bohat o n kolik důležitých životn ch zku enost :

nep edstaviteln plnost bohatstv na eho nebesk ho Otce. Plnost zbohacuj c , velkorys , možn až hý iv . Tak jako je jeho miluj c n ru bezpodm ne n rozp ažena pro v echny – marnotratn i spo iv , tak je pro v echny i dostatek tu ných telat. Nen t eba odch zet z otcova domu, abychom si užili dobrých v c , stejn tak, jako nen t eba v otcov dom kudlit a p itom ž dostiv pokukovat po pot en , kter si dop vaj jin . Otec t m ani nezchudne, ani nezbohatne. Nen h chem m t pot eby, nen h chem toužit po jejich napln n , nen h chem o nich hovo it - stejn tak jako nen z sluhou pot eby potla ovat, skrývat, zasouvat do podv dom . Nestaneme se hor mi, pokud nalezneme jejich napln n , stejn tak jako nezkaz me svoje bl zk , pokud budeme pe ovat o napln n jejich pot eb. Nebudeme lep mi „duchovn mi osobnostmi“ pokud se svých pot eb vzd me, tak jako se nestal lep m star syn. Naopak vid me, jak patn na tom byl, jak dusno okolo sebe il, a jak br nil tomu, aby lid v jeho okol poznali pravou tv jeho Otce. Zv st Evangelia n s v ak vede k osvobozuj c mu pozn n , že takto ž t nemus me. Sm me si uv domit, že na e pot eby jsou leg ln , že jsou konkr tn , t lesn , že n s P n Bůh p ij m takov , jac jsme, a že chce na e pot eby nejen uspokojovat, ale i rozv jet a kultivovat.

Pot ebné pot eby

Na cest n sledov n Krista, na cest duchovn ho růstu

nenapln né manželství

Záleží na povaze, ale vždy budou n kte í lidé vid t pohár svého života spíše poloprázdný, zatímco druzí poloplný. Jedni se budou soustavn užírat nedostatkem, kdežto druzí budou vd čn brát, co jim z stalo, a t šit se z toho. Což p irozen platí i o prožívání manželského života. Toto obvyklé poci ování frustrace či spokojenosti ale není p edm tem našeho komentá e. Tím je manželství skutečn nenapln né, a když nenapln né, pak akutn ohrožené smrtí! I k es anská víra, tj. vztah s Bohem, m že být mrtvá, tím spíše m že zem ít vztah mezi mužem a ženou. Co že činí víru mrtvou? Absence skutk . Mluvit o Bohu člov k m že pravov rn , jak dlouho chce, ale nepotvrzují-li jeho slova činy, ztrácí postupn víra tep. Analogicky totéž platí o církvi (srov. Zj 3,2nn) a samoz ejm o manželství. Stojí-li pouze na slovech či slibech bez láskou napl ujících skutk , je mrtvé jako je mrtvá víra, která se stala pouhou teorií. Proto platí, že manželství není p edevším v cí pravov rné nauky, ale pravého charakteru lidí v n m žijících. Což potvrzují i biblická slova Jakubova, kterému, jak známo, šlo hodn o to, aby víra v církvi nezem ela. P edložil čtená m svého dopisu dob e známý obraz: „Kdyby n který bratr nebo sestra byli bez šat a nem li jídlo ani na den, a n kdo z vás by jim ekl: ‚Bu te s Bohem – a vám není zima a nemáte hlad‘, ale nedali byste jim, co pot ebují pro své t lo, co by to bylo platné?“ (Jk 2,14-17) A my máme p ed sebou také dob e známé obrazy neš astných muž či žen, kte í p icházejí s tím, jak jsou citov , emocionáln a sexuáln nenapln ní, vychladlí a odcizení, jak strádají, jak jim je v manželství zle a trápí se, jak se vytratila d v ra i v rnost… Nedostatečná je v takovém p ípad rada: „Bu te s Bohem!“ Nebo Pán B h není náhradou ani za láskyplnou manželskou komunikaci ani za p átelství, natož pak za n žné doteky a sexuální splynutí. Jako není náhradou za teplé oblečení v zim a za kus chleba, když je hlad. Z Pána Boha nelze d lat náhradníka za pot eby, které člov k člov ku musí napl ovat! Vid li jsme už mnohá manželství v církvi, která se jen pro báze p ed Hospodinem a pro strach z toho, co by ekli lidé v církvi, nerozvedla anebo velmi dlouho nerozvedla. Nezbývalo samoz ejm v takových vztazích jednomu či druhému než se utéci ke Kristu, což bylo dob e. A Kristus jim pomohl. Pomohl jim unést tém neunesitelnou zát ž. Nicmén jejich manželství se tím nezlepšilo, nestalo se š astným nebo pln jším. Bylo stále v troskách, by pro okolí v troskách latentních. Je to podobné jako se smrtelnou nemocí. Ta z stává, bolí, ale dokud člov k nezem e, mívá sílu od Boha nést ji a s neš astným stavem se vyrovnat. Jen z ídka se stávají zázraky, kdy na smrt nemocní pacienti vstávají z l žka jako zdraví, ale stávají se. Mluvíme v té souvislosti i o tragicky nenapln ných manželstvích, která nakonec také v tšinou končí smrtí. Končí smrtí, pokud se manželé v dom nerozhodnou s Boží pomocí pro zázrak napln ní. Jeden z nich na to ovšem nestačí, musí chtít oba. Oba si musí pov d t, co jím chybí, jak a v čem strádají, a musí spolu vyhledat odbornou i duchovní pomoc. Jak jsme si ekli, hodn záleží na povaze. N kte í lidé budou vid t pohár svého manželství spíše poloprázdný, zatímco druzí poloplný. Na to však žádné manželství nemusí um ít. Jsou však mezi námi manželství tragicky nenapln ná činy lásky a tady je každá rada drahá. Snad jen tato: „Zkuste to s Boží pomocí p ekonat, napravit nebo  alespo vydržet. A když to nep jde, pak Pán B h s vámi.“ BrOniSLAv A JAnA MAtuLíKOvi

13

p ich zej chv le, kdy bychom mohli propadnout iluzi, že jsou to pr v na e pot eby, kter n s jako koule na noze t ž a sr žej zp t. Jak kr sn by bylo, kdybychom se nad n dok zali povzn st, kdybychom se obe li bez toho, co n s zam stn v jak fyzicky tak i psychicky. Pravda je v ak sp e opa n . Pot eba jako stav nedostatku n eho, nut lov ka k aktivit , motivuje ho. Motivace vznik na z klad

n jak pot eby. Podstatou motivace je ot zka, pro se lov k chov t m nebo on m způsobem. Pot eba je takový moment, který vede k vyhled v n ur it podm nky nezbytn k optim ln mu fungov n syst mu a vyhýb n se nep znivým podm nk m. Pot eby z psychologick ho hlediska vyjad uj subjektivn poci ovaný stav nadbytku nebo nedostatku n eho, co lov k pokl d za nezbytn .

Jak B h napl uje moje pot eby Je mi 65 let a z toho jsem t i čtvrtiny rok prožila jako sice praktikující, ale spíše nev ící katolička. Pocházím z rodiny formáln katolické, což p edstavovalo k est hned po narození, n kolik let výuky náboženství na základní škole, rodinné svatby a poh by jakož i velké k es anské svátky v kostele a výchova k obecn morálním hodnotám. Rodiče hospoda ili na rodinném statku a mé d tství bylo siln poznamenáno kolektivizací zem d lství, likvidací rolnického stavu a z toho plynoucího strachu a ohrožení rodiny a p íbuzenstva. Od d tství jsem si hrozn p ála, aby B h byl, aby existoval n kdo, komu mohu d v ovat, komu se mohu sv it, o koho se mohu op ít, pro koho nebudu t ídní nep ítel a kdo nebude soustavn útočit. A tak jsem do kostela houževnat v ned li chodila, modlila se k Pann Marii i r zným svatým, ale roli Pána Ježíše mi nikdy nikdo nevysv tlil, a tak jsem „v ila“ spíš pro jistotu, co kdyby p ece jen po smrti n co bylo, abych nebyla zatracena. M j manžel na tom byl stejn , byli jsme v podstat deisté, v ící v n jakou vesmírnou sílu, která ídí tento sv t. A náš životní styl tomu odpovídal: snažili jsme se žít – za 14

komunismu, kdy jsme prožili v tšinu života – pragmaticky slušn , pro rodinu a d ti, vnit n moráln , navenek pokrytecky jako všichni v tehdejší dob . Obrovská zm na našeho životního stylu nastala p ed 17 lety, kdy jsme s manželem skutečn a konečn uv ili, prožili obrácení a znovuzrození, kdy jsme p ijali Pána Ježíše Krista a úhelným kamenem našeho života se stalo k es anství a Bible. Já jsem po dlouhých letech hledání, úzkostí, strachu ze smrti, ned v e ke komukoli konečn našla pevný bod a zárove základní ád pro život. P estav li jsme dost d kladn náš žeb íček hodnot, zm nili životní nápl , opustila nás v tšina našich tehdejších „p átel“. Dnes stále ješt i po t ch 17 letech prožíváme tu obrovskou radost z našeho Boha Otce, z odpušt ní h ích , ze všeho ovoce Ducha svatého, kterým byl zm n n náš život. Samoz ejm že vedeme i život vezdejší, pozemský. Donedávna jsme podnikali, nyní jsme asi 2 roky v d chodu. Žijeme hezkým a klidným rodinným životem, máme 2 dosp lé, š astn ženaté syny, 5 zdravých

vnoučátek, bydlíme všichni na našem statku (který rodina vlastní už 225 let). Druhým domovem je nám náš sbor CB, jsme rádi v up ímném obecenství našich sester a brat í v Kristu. Jako k es ané jsme leccos opustili – společenský a v tšinou i kulturní život (krom koncert klasické hudby), ale neskonale víc jsme získali. I nadále p stujeme p ší turistiku, v nujeme se vnoučátk m, hodn čteme, velmi si vážíme studia Písma sv. na biblických hodinách, chodíme na r zné k es anské akce a p ednášky, manžel aktivn pracuje v Mezinárodním svazu Gedeon , snažíme se sloužit a být užiteční ve sboru. A já už nejsem úzkostná, nebojím se smrti, v ím, respektive vím skálopevn , že existuje absolutní dobro, spravedlnost a láska, že jsme  milovanými d tmi Božími. v rA BArtOŠKOvá

Dalo by se ci, že pot eba je stavem nedostatku. M rou nedostatku je ten lov k, který pot ebu m . Vznik ur it pot eby je prov zen m n p jemnými emo n mi stavy, naopak výsledkem jej ho uspokojen jsou pocity p jemn (nap klad pot eba j dla: pocit hladu a nasycen ). P ipomeneme zde n kolik možnost , kterými je možno pot eby uspo dat. Prvn rozd luje pot eby na v cn , procedur ln a vztahov . Mezi v cn pat pot eba m t pen ze, zbož , zdroje a as. Procedur ln pot ebou je ur itý typ chov n nebo způsob, jakým se co d l (nap klad pot ebuji k dobr mu pocitu umývat podlahu hadrem na kolenou, a nikoliv ve stoje mopem). Vztahov pot eby se týkaj toho, jak se pot ebujeme c tit ve vztaz ch s druhými lidmi, jak je s n mi zach zeno, jaký je stav existuj c ho vztahu, který jsme nav zali. Jiným způsobem je d len pot eb na kl ov , kritick a okrajov . Kl ov pot eby uspokoj jenom P n Bůh a vztah s n m – jedn se o pokoj, nad ji, v ru a smysl života. Jsou-li neuspokojeny, je lov k nespokojený a bez Boha zklamaný a zklam vaný. Kritickými pot ebami se zde m n pot eba kvalitn ch vztahů, kter p isp vaj k tomu, abychom se ze života radovali (být milov n a ct n partnerem, m t p tele, vychovan d ti…). Neuspokojen t chto pot eb vede asto k nezvl dnuteln mu neklidu, smutku, pocitu ztracenosti a nedostatku energie k dal mu životu. Pomoc pro lov ka býv nalezen vhodn ho e en konliktů a n sleduj c kr sn prožitky. A okrajov pot eby? To je t eba sýr na paget ch, noviny u sn dan , ty kr sn v nov st ev ky nebo nový notebook… Neuspokojen t chto okrajových pot eb n s v ak nemus tolik tr -

Znovu nalézt ztracené

P íb h marnotratného syna, ve studii jen okrajov zmín ný, je nesmírn hlubokým vyjád ením celého metap íb hu Bible. Ježíš Nazaretský sám vypráví o Otci a jeho dvou synech. Není to obyčejná rodina. Je z ejmé, že otcem obou syn je nebeský Otec. Syn, který bývá obvykle označován jako marnotratný, si zkusí zaídit a užít sv j život až do dna. Je to nezodpov dný požitká , který je nesen svými vášn mi a svým sobectvím. Teprve, když vše, co dostal, rozhází, narazí tvrd na existenční realitu, má hlad, začne vzpomínat na domov a ozývá se v n m sv domí. Nakonec nastává metanoia – zm na smýšlení - a v pokání se vrací k Otci – k Bohu. Otec se nechová jako typický patriarcha, ale tomuto pobloudilci a marnotratníku vyb hne naproti. Lukášovo evangelium klade d raz na to, že nebeský Otec b žel a poté objal a políbil zbloudilého. Druhý syn je komplikovanou postavou, která svým zp sobem zobrazuje tehdejší judaismus. Jak je možné, že n jaký ztracenec, marnotratník – tém gój – je takto laskav a slavnostn uvítán Otcem? Helénistickým čtená m Lukášova evangelia musely b žet hlavou obrazy neuv itelné Boží velkorysosti a lásky, která objímá i kající pohany. Židé mohli v p íb hu najít varování, aby se nepovyšovali nad marnotratníky. Nakonec židé i pohané jsou brat i a abrahámovská misijní vize slibuje požehnání Izraeli a skrze n j i všem národ m zem . 15. kapitola Lukášova evangelia obsahuje t i podobenství, která tvo í jeden velký celek. Ztracená ovce, ztracený peníz a ztracený syn – to vše se dotýká základní otázky spásy. Ovce byla ztracená, peníz byl ztracen a mladý člov k byl z Božího pohledu mrtev a zase žije, ztratil se a je nalezen (v. 32.). Také syn si uv domuje svou pýchu, své sobectví, sv j nesmyslný út k a vyznává: Zh ešil jsem proti nebi i v či tob . Nejsem už hoden se nazývat tvým synem (v. 21). P i výkladu biblických podobenství je t eba pamatovat na to, že se nejedná o ucelenou v roučnou studii. V podobenství nenajdeme všecko. V podobenství je t eba vždy hledat hlavní myšlenku. Podobenství necht jí učit pastora, že má opustit 99 ovcí, ani že tou nejv tší radostí je, když se nám z našich úspor poda í získat n co, co jsme již tém ztratili. Práv tak podobenství neučí, že je d ležité opustit otcovský d m a pustit se cestou, hlava nehlava, podle našich choutek a vášní. Ve všech zmín ných podobenstvích se jedná o prom nu mysli člov ka, poznání h íchu a p ijetí záchrany života. V nebi je radost nad t mi, kte í činí pokání. Byli už mrtví v h íchu a zase žijí. V biblické terminologii je mrtev již ten, kdo odchází od nebeského Otce. Náruč nebeského Otce čeká i na pokání t ch, kte í si myslí, že jsou dob í, spravedliví, zdraví a mají sv j život pln pod kontrolou. Takový člov k nepot ebuje pokání o nic mén , než ztracený syn. Dokonce se ukazuje, že je zjevn snazší, když se vrací ztroskotanec, než když má činit pokání farizeus, církevník – pyšný na své zásluhy, pozici v dom Otce a shlížející s odsudkem a ned v rou na všechny zjevn rozbité, nemocné a otrhané. O jedné v ci pochybovat nemusíme. Otec miluje oba syny nesmírnou láskou, dává jim spásu – život (všecko, co mám, je tvé – v. 31b) a k tomu p idává cestu, na které smíme naplnit  adu svých dalších pot eb. PAveL Černý

15

pit. Vede k neklidu zvl dnuteln mu a ke kritick mu ohrožen lov ka jako osobnosti nedoch z .

Cesta vzh ru

Osobn je pro n s velice zaj mav d len pot eb podle americk ho psychologa A. H. Maslowa, zakladatele humanistick psychologie, který je uspo dal hierarchicky do pyramidy od t ch nejz kladn j ch, nezbytných k životu, až po ty, kter d vaj životu smysl. Pod v me-li se na tuto pyramidu pohledem k es ana, mohli bychom ji vn mat i jako stup ovit schodi t , kter n s vede cestou vzhůru a nad n mž se ty Kristův k ž. Maslow formuloval teorii speciicky lidských pot eb, kter motivuj na e chov n . Identiikovan pot eby jsou hierarchicky uspo dan , což znamen , že z kladn pot eby maj být uspokojen d ve než vy . Nedostatek vyvol v v jedinci nap t , kter je pot eba zm rnit, a to lov ka motivuje k aktivit . Jedn se, zjednodu en e eno, o p t podlaž i stup ů, kterými je pyramida roz len na do p ti st . Prvn , nejniž podlaž , tvo pot eby fyziologick , nezbytn k tomu, aby lov k vůbec p ežil: j dlo, pit , sp nek, dých n , vym ov n , homeost za a v jist m smyslu i sex. Jsou speciick t m, že jejich neuspokojen lov k siln prož v a to potla uje ostatn pot eby. Neuspokojen n kterých pot eb, i kr tkodob , vede k fat ln m důsledkům. V druh m podlaž je pot eba bezpe , vyhýb n se hroziv mu, hled n jistoty. Tato pot eba m dv

str nky: materi ln a psychickou. Materi ln bezpe spo v v pot eb st l ho zam stn n , p jmu, bydlen … Psychick jistota je napl ovan fungov n m norem, pocitem ochrany p ed agres , osvobozen m od strachu apod. T et m podlaž m je pot eba l sky a p in ležen n kam, pot eba pozitivn ch citových vztahů. N kam a k n komu pat it, být milov n

a milovat. Tato pot eba se může pln rozvinout napln n m p edch zej c ch pot eb. Ve tvrt m podlaž bydl pot eba uzn n , cty a sebe cty – být uzn v n a kladn hodnocen druhými i s m sebou. Maslow rozli uje dv formy ocen n . Prvn formou je ocen n z skan za zvl dnut situace, kompetentn vy e en kolu nebo za zodpov dný p stup. Pot ebujeme zaž t sp ch v pr ci, p i z jmov innosti, p i h e… Druh forma se týk pot eby prestiže a respektu Jak p ispívá církevní společenství k napl ování od druhých. Když nen tato pot eba pln pot eby p ijetí a sounáležitosti v ících: na, doch z k pocitu m n cennosti. Pyra• v c formuluj a respektuj z kladn mida vrchol p tým podlaž m – pot ebou pravidla chov n ve spole enstv seberealizace a sebeaktualizace. Vykl d • v c projevuj chov n podporuj c dobr mezilidsk se jako pot eba realizovat sv možnosti, vztahy ve spole enstv (ž daj , d kuj , daruj , slav …) rozv jet svou osobnost, naj t smysl živo• v c prož vaj ve spole enstv situace ta. Co m m d lat, abych svůj život prožil bl zkosti, dův ry a sd len co nejl pe? Co mohu od života o ek • v c prož vaj se svými bratry a sestrami vat? Jak je možn naplnit lidský život? radost ze spole n ho zvl d n t žkých situac Vede lov ka k tomu, aby d lal to, na co • v c projevuj respekt k z kladn m lidským se hod . Obsahuje v sob hodnoty exispr vům ostatn ch lenů spole enstv tence jedince, takzvan metapot eby. Ty • v c projevuj respekt k spoluv c m jsou z kladem existence spravedlnosti, opa n ho pohlav (brat i x sestry) estnosti a svobody. Takov ho jedn n , • v c navz jem komunikuj s respektem o svých ve kter m se neubližuje druh mu. Každý n zorech, postoj ch a životn ch zku enostech lov k asi c t pot ebu uskute nit v život n jaký c l. Pokud toto v e chyb , doch z

16

k du evn mu str d n . N kdy se je t do nejvy ho patra p id vaj pot eby estetick a pozn vac jako výraz růstu a p ekra ov n nadosobn ch c lů.

Bezpečí a nebezpečí

Uspokojov n vývojov star ch, niž ch pot eb (v niž m podlaž ) je podle Maslowa p edpokladem pro rozv jen a uspokojen pot eb vy ch. Uveden pot eby z pyramidy jsou v ak navz jem spjat , i když jsou um st ny v různých podlaž ch – nap klad pot eba bezpe a jistoty se uspokojuje mimo jin dobrými osobn mi vztahy a s t m spojeným uzn n m od druhých. Pozoruhodn tak z v ry tohoto humanistick ho psychologa koresponduj s novoz konn m pojet m lov ka jako celistv osobnosti. Apo tol Pavel ve zn m m pozdravu z 1. epi toly Tesalonicenským (5, 23-24) vypro uje ten ům jeho dopisu požehn n a ochranu pro ducha, du i i t lo – a to až do p chodu P na Jež e Krista. Napln n pot eby bezpe , p ijet , odpu t n , ochrany (stejn tak jako jasný smysl a c l života) spo v ve v rnosti Bož . V rnosti, kter s otev enou otcovskou n ru o ek v dův rn spo inut v ech jeho synů a dcer. T ch, kte se vracej unaven a zklaman z dalekých cest, i t ch, kte v potu tv e piln pracovali na jeho poli. Na konci tohoto zamy len v ak h ur it nebezpe . Nechceme se vyhnout tomu, abychom se o n m nezm nili. ekli jsme si, že P n Bůh na

n s ne et , že n s bohat obdarov v , že n život může být hostinou a slavnost , když se nau me p ij mat i d vat. A v tom pr v může být n kdy obt ž. Jak snadn je zam nit dar za d rce. Jak snadn je zam nit „tele tu n “ za „tele zlat “. Jak snadn je sed t uprost ed hostiny otcova stolu a ani nepost ehnout, že otec je už d vno n kde jinde. Že se svoj rozp aženou n ru o ek v jin sv syny, s v nou, laskavou, pokornou a pro n s snad i trochu naivn nad j , že ti dal , kte do jeho n ru e p ijdou, mu porozum l pe než my. Co s t m? Vr tit se op t rad ji do bezpe sebetrýzniv ho zap kl ho asketizmu? Ut ct z otcova domu a doufat, že jednoho dne n s na e kroky p ivedou zp t do jeho n ru e a k jeho prost en mu stolu? Nikoliv. V me, že je možn prož t život v Otcov bl zkosti a p itom zůstat hledaj c mi. Ž t s o ima otev enýma nejen pro pot eby svoje, ale i pot eby svých bližn ch. U it se spole n radovat ze v ech dobrých darů a napln ných pot eb, kter n m n laskavý Nebeský Otec každodenn dop v . K ž by spole enstv c rkve bylo vždycky m stem, kde tuto Bož l sku můžeme spole n prož vat. Ji í A DAnieLA SeDLáČKOvi 

OznÁMenÍ

SEZNAMOVACÍ POBYT - HLEDEJTE A NALEZNETE Herlíkovice v Krkonoších 6. - 8. 11. 2009 Nabízíme Vám možnost účasti na dalším seznamovacím pobytu v Krkonoších, Horský domov ČCE, který je určen pro nezadané k es any, kte í hledají svého životního partnera. Pokud se chcete p ihlásit, je t eba napsat formou krátkého dopisu sv j v k, stav, církev, do které pat íte a stručn popište, jak jste se stal -a k es anem. Toto je t eba poslat na naši adresu nebo na E-mail. Pokud použijete obálku, je t eba p iložit 2 známky na dopis. Na neúplné p ihlášky nem žeme brát z etel, proto v nujte pozornost jejímu napsání. Pokud se na pobyt p ihlásí n kdo, ke komu nebude v kov p im ený prot jšek, samoz ejm na to p edem dotyčného upozorníme. Každému p ihlášenému odpovíme. V p ípad dotaz se obracejte, prosím, telefonicky. Pobytu se obyčejn účastní lidé ze sedmi r zných církví. Cena pobytu je 1200 Kč. Kontakt: Petr + Jovanka Rýglovi, KS Jičín, Jarošovská 225, 506 01, Tel: 724 440 391, [email protected]

17

Narodila se v Čechách, manžel je N mec a žijí spolu s d tmi v Izraeli. Pracuje pro K es anský mediální svaz KEP. Požádali jsme ji, aby nám napsala, jaké to je být k es ankou v Zemi zaslíbené.

K es ankou v Izraeli yrůstala jsem v ech ch a netoužila jsem ani po exotických kraj ch, ani po z pad , natož po Izraeli. Ale v estn cti letech jsem odevzdala na z klad osobn ho zv stov n evangelia svůj život Bohu. To bude asi hlavn důvod, pro dnes žiji s n meckým (d ve z padon meckým) manželem v Izraeli. Na ich p t d t vyrůst mezi Izraelci. Gila, pan ze sousedstv je na n s p mo hrd : „To je rodina, kter by mohla ž t v N mecku nebo ech ch, ale jsou tady s n mi.“ Abigail oproti tomu se rozru uje: „Pro vy k es an se sem st hujete a chcete n s m nit? My jsme sem p i li, abychom vybudovali židovský st t, a nestoj me o ciz vlivy.“

V

K es ané z pohledu Žid

Jedno snad z nejužite n j ch a nejz sadn j ch pozn n pro m bylo, jak se Žid d vaj na k es a18

ny. Pravov rný Žid je p esv d en, že nemůže v it v k es ansk ho Jež e Krista. Zato maj ale vyt bený smysl pro to, co je prav . Na e d ti maj možnost chodit do koly, kde se na po tku vyu ov n modl ze Siduru, židovsk modlitebn kn žky. „D kuji Ti…,“ za naj každ r no koln den. Liora, u itelka jedn z mých dcer, mi ekla: „Každ r no ek m na modlitbu tv dcery. ek m, že usly m jej hlas, jak se opravdov a v Duchu modl .“ Abigail m opravdový probl m. M na i rodinu r da a i způsob na eho života. Ale roz iluje ji, že n s m r da, protože jsem k es an . Krom toho se po p ist hov n z Ameriky nenau ila po dn hebrejsky a u n s je hebrej tina samoz ejmost . D je se to, co už je e eno u Mojž e a co cituje apo tol Pavel v Listu manům? „Vzbud m ve v s ž rlivost na n rod, který nen n rodem, proti n rodu po etil mu V s popud m k hn vu.“

Ilustrační foto Johannes Gerloff

Krista Gerloffová píše nejen o sob , ale také o lidech, které denn potkává

Stále p ítomný holocaust

Te jsou ov em pr zdniny, je v c asu, a tak mohu p ed tat i n jakou dlouhou nap navou kn žku. D ti p inesly titul „Henrik v nebezpe “. Uk zalo se, že jde o p b h d nských d t , jedn m z nich je Žid z doby b hem 2. sv tov v lky. P i p ed t n jsem musela ud lat p est vku, protože se mi zaaly dr t do o slzy: „P edstavte si sv kamar dy ze t dy a ze kolky, že je cht j zavraždit jen proto, že jsou Žid .“ M estilet n co takov ho nejde do hlavy. Můj dev tiletý v , že to už se nestane, protože te Žid maj svůj st t a jsou schopni se br nit. Uv domuji si, že mal to mus m vysv tlit v c. „Zem na eho t ty?“ pt se. T sn než do lo na deportaci Židů, zachr nili D nov ve spolupr ci se v dy mnoh z nich p evozem na ryb ských lod ch kontrolovaným zem m do v dska. Jedna takov lo je vystavena v Jad vaem, muzeu holocaustu v Jeruzal m . Tam je možn dozv d t se tak , že v polsk obci Kielce oproti tomu je t rok po v lce v pogromu zavraždili Pol ci 40 Židů z 200, kte se vr tili z koncentra n ch t borů a m st, kde se b hem v lky skrývali. K es an , kte se angažuj pro soci ln pr ci, s oblibou cituj odd l o posledn m osudu z Matou ova evangelia 25. kapitoly. P ed Syna lov ka tu budou shrom žd ny v echny n rody a budou souzeny podle toho, jestli dali naj st hladovým, nap t ž znivým, od li nah atd. V t inou se toto m sto vztahuje na lidi v nouzi obecn a to ur it odpov d bož mu milosrdn mu srdci. Ale, co když Jež myslel svými nejmen mi bratry Židy? Co kdyby tady lo o vztah n rodů k židovsk mu lidu? Nen to dlouho, co jeden N mec vyslovil n zor mnohých: „Pro si mus me p ipom nat holocaust? To už je za n mi, už se k tomu nemus me vracet.“ Život v Izraeli m u n co jin ho. I když holocaust lež v minulosti, za n mi to nen . Nejen, že ob ti holocaustu je t žij . Holocaust je p tomen mezi n mi… Jsme posttraumatick spole nost… V ce než pades t procent pacientů na uzav en m psychiatrick m odd len jsou lid poznamenan holocaustem… Takov a podobn v ty padaly v po adu prvn ho programu izraelsk televize p i vzpom nkov m ve eru na ob ti holocaustu. „Druh “ a „t et generace“ jsou v Izraeli pojmy, kter nemus nikdo vysv tlovat. Druh generace jsou lid , jejichž rodi e byli tak zam stn ni svými traumatickými prožitky, že nem li smysl pro každodenn trable svých d t .

Druh generace se c tila opu t n . V pohledu otce, který prožil v echny hrůzy koncentr ku, se ony hrůzy zrcadlily, když se pod val do o sv mu synu. Holocaust a cel d jiny pron sledov n Židů k es anským sv tem, kter jsou v Jad va- em dokumentov ny, p e ly Židům do krve. M p telkyn byla p ekvapena, že hned u vchodu jsou v kr tkosti nast n ny d jiny k es ansk ho antisemitizmu po naje cit ty c rkevn ch otců z prvn ch stolet po Kristu. Ne ekala, že Žid uvedou holocaust v t to souvislosti. V muzeu se tak vyskytuje cit t z 5. Mojž ovy 25. kapitoly: „Pamatuj (nebo-li nezapome ), co ti u inil Am lek, když jste t hli z Egypta. St etl se s tebou na cest a zni il ti zadn voj, v echny churav za tebou, když tys byl ochablý a unavený; a neb l se Boha.“ (5 M 25,17) Pokud stoj Jež na stran lid , kte takov v ci d lali nebo jim i ml ky p ihl želi, tak nemůže být židovským Mesi em. To je logick vaha.

P esv dčování nebo láska?

Cvi n s v t ve sv m domov a hned na vod, aby nebylo pochybnost , k : „V Jež e nev m, tak to t ma nechme stranou, ale chci být va m p telem.“ Jako snad v echny Židy ho zam stn v t ma holocaustu a pokra uj c nen vist vů i Židům i p n zlikvidovat židovský st t. Za neme ho p esto p esv d ov n m evangelizovat nebo se staneme jeho p teli? K ž by se skrze na e p telstv mohl setkat s jiným Jež em než s t m, kter ho reprezentovali k es an po tis cilet . K ž by se mohl setkat se Jež em, který nejen, že m Židy r d, ale dokonce byl  jedn m z nich. © KriStA GerLOFFOvá K eS AnSKý MeDiáLní SvAZ KeP, www.iSrAeLnetZ.COM

19

evangelikálové chválí papeže

„Vyzýv me k es any na cel m sv t , a zejm na na e bratry evangelik ly na severn polokouli, aby etli Caritas in veritate, p emý leli o n a odpov d li na ni,“ teme v prohl en Doing the Truth in Love, kterou podepsalo 68 evangelik ln ch intelektu lů v souvislosti s posledn encyklikou Benedikta XVI. Jej signat i se v podstat ztotož uj se v emi tezemi papežsk ho dokumentu. Evangelik ln deklarace na podporu soci ln ho u en Benedikta XVI. vznikla z iniciativy t evangelik ln ch organizac ve Spojených st tech, Kanad a Velk Brit nii.

eKD se zastala evangelikál

Evangelick c rkev v N mecku (EKD) vzala pod ochranu evangelik ly p ed pomluvami m di . Patn cti lenn veden EKD na sv m zased n 4. - 5. z p ijalo prohl en k nejnov j m nepodloženým pomluv m, kter zazn ly 4. srpna v po adu Frontal 21 n meck ve ejnopr vn televize ZDF. V n m jsou mlad evangelik ln k esan , kte vyj d ili ochotu pro sv ho Spasitele i položit život (nap klad p i

misii i diakonii), stav ni na rove fanatickým islamistickým sebevražedným teroristům. Kritika evangelik lů byla podle Rady EKD p ehnan . Mnoz evangelik ln k es an podle prohl en pat se svoj osobn zbožnost , se svou trvalou snahou o misijn c rkev a diakonickými aktivitami k j dru evangelických sborů (m n no EKD). Je to již v ned vn dob podruh , co EKD vzala evangelik ly pod ochranu. Vloni na ja e se evangelik ln ml dežnick setk n Christival stalo ter em fyzických toků ultralevice a anarchistů a na politick rovin ho tvrd kritizovali p edstavitel n meckých zelených. P edseda Rady EKD biskup Huber tehdy Christival osobn nav t vil a vyj d il se o n m pochvaln . EKD zast e uje asi 26 milionů n meckých evangel ků.

Satanista v čele církevního ú adu

Může být satanista fem st tn ho adu, zabývaj c ho se z ležitostmi n boženských vyzn n ? Ve Slovinsku se ukazuje, že k tomu neexistuj ž dn politick p ek žky. Episkop t Slovinska protestoval proti jmenov n Ale a Guli a na tento ministerský post. Je totiž zakl daj c m lenem klubu, p stuj c ho satanistickou hudebn subkulturu. Biskupy znepokojuj n zory nov ho fa adu pro z ležitosti c rkv na n boženskou svobodu,

ATeISTICKá KAMPA S KARLeM GOTTeM Rakouští ateisté, humanisté a volnomyšlenká i spustili po vzoru svých anglických a n meckých koleg reklamní kampa , která popírá existenci Boha. Na reklamních plochách vyv sili plakáty s nápisem: „Gott (n mecky B h, pozn. red.) je s pravd podobností hraničící s jistotou český popový zp vák. Bu v pohod . Nic ti neud lá.“ Kampa však není p íliš viditelná, protože víde ský dopravní podnik na ní odmítl spolupracovat s od vodn ním, že není dovolena náboženská reklama. Také církve na ni reagují celkem „v pohod “ a vesm s ji berou jako podn t k diskusi.

20

kter mohou v budoucnosti ohrozit vztahy mezi c rkv a st tem. Katolický episkop t je p esv d en, že jmenov n je důsledkem antiklerik ln ho postoje premi ra Boruta Pahora. T hož n zoru jsou tak p edstavitel jiných n boženských komunit ve Slovinsku, kte vyj d ili svůj div a znepokojen nad t mto jmenov n m.

Al-Azhar: známky tolerance

Je omylem modlit se za zk zu t ch, kte nevyzn vaj isl m – tvrd u enci z nejvlivn j isl msk univerzity AlAzhar se s dlem v K hi e. Takov praxe podle nich „odporuje my len proroka Mohameda a tak z konů ar a“. Ty, kte nev v isl m, je t eba p it hnout, a nepodn covat je k nen visti vů i isl mu. Tak by se dala shrnout instrukce, kterou dali im mům n kte u enci z k hirsk univerzity Al-Azhar. Abdel Moati Baymuti z Centra pro isl msk studia na Al-Azhar ekl podle pan lsk agentury Efe, že „n kte im mov , kte nejsou dob e informovan , vyb zej v c , aby se modlili za z nik ne-muslimů. N co takov ho je v ak chybn , protože prorok Mohamed se modlil proti nemuslimům jenom tehdy, když napadali jeho stoupence.“ Baymuti v ak z rove zdůraz uje, že to neplat pro sionisty: „Modlit se za z nik sionistů v Izraeli je dovoleno proto, že vyhnali palestinsk muslimy z jejich domovů,“ a dodal, že „sionistům nelze odpustit, protože by to znamenalo vzd t se“.

vlk: Politici nectí právo

Kardin l Miloslav Vlk na svých webových str nk ch www.kardinal.cz ost e kritizoval esk politiky, kte podle n j nect pr vo a z kony. Sou asn politick krize je podle kardin la vy st n m cel ho polistopadov ho vývoje. Nep mo z ejm m na prezidenta V clava Klause, když poukazuje na ekonomick zm ny bez mor ln ch hodnot. Ve sv m l nku se pustil tak do komunistů a soci ln ch demokratů. Voli ům vzk zal, aby se pou ili z nyn j krize, sledovali mor lku kandid tů a p ehl želi mnohdy „nesmysln , naivn a ni m nepodložen sliby“. l nek s n zvem „K stavn krizi“ napsal kardin l 11. z - den po rozhodnut Ústavn ho soudu, který zru il jednor zový z kon, j mž cht li poslanci umožnit rozpu t n sn movny a p ed asn volby. Ve stejný den sn movna p ijala zm nu stavy a trvale do n p idala novou možnost, jak rozpustit sn movnu. Kardin l se zm nil tak o sporn novele z kona o n božensk svobod c rkv p ipraven v roce 2001 ministerstvem kultury pod veden m Pavla Dost la ( SSD). Ústavn soud z n vy krtl ty i ne stavn sti. Ministerstvo nicm n zpracovalo novou novelu, kter podle Vlka znovu obsahuje soudci vyjmut paragrafy. Parlament ji p esto schv lil. „Znovu to pro lo b žným procesem a (ne)zodpov dn politici se nad ne ctou k z konům a stav ani nepozastavili,“ napsal Vlk. Dal novela, kter by mohla podle kardin la stav napravit, dodnes lež nepov imnuta v doln komo e.

Kalousek o tradičních hodnotách

Exministr inanc a len p pravn ho výboru strany TOP O9 poskytl rozhovor k es ansk mu internetov mu Magaz nu ChristNet.cz. Zde mj. odpov d l na ot zku, jak k es anskodemokratick politika je mu bl zk . Kalousek ekl: „Je to politika, kter vych z z tradic k es ansko-judaistick kultury, bez ohledu na to, zda jste nebo nejste v c . V tomto etick m kodexu jsme vyrostli a jsou to hodnoty, kter - na rozd l od hodnot trockistů a Cohn – Benditů p ežily stalet .“ V etických ot zk ch je Kalousek z sadn proti euthanasii, „nejen z etick ho hlediska, ale tak kvůli obrovsk mu riziku zneužit .“ Co se tý e registovan ho partnerstv homosexu lů, je to podle n j „odhlasovan spole ensk realita, pr vn upraven , a nemysl m si, že m jakýkoli smysl usilovat o zru en . Nicm n nikdy jsem pro to nebyl.“ Registrovan partnerstv považuje za u ebnicový p klad skupinov ho pr va, p i emž n pr vn d stoj na ob ansk m pr vu. Ohledn um lých potratů Kalousek pov d l: „Pokl d m to za spole enskou realitu upravenou z konem, nemysl m si, že je to agenda pro politickou stranu. Ur it j a ani nikdo z TOP 09 nejsme t mi, kdo by lenou frustraci dot ených žen cht l zvyovat n jakou militantn p edvolebn r torikou. Jedin , co může být agendou pro politickou stranu, je podpora ob anských sdružen , jež nab zej alternativn e en – poradny, anonymn porody atd.“ Na ot zku, jak se d v na osobnost Jež e Krista, Kalousek ekl: „V každ m z n s se pere tma a sv tlo, dobro a zlo. To dobro, kterým se v sob snaž m ub t d mony, kter m m v sob , to vn m m jako Jež e Krista.“ PODLe ČtK, iDeA, nOvinKy.CZ, rADiA vAtiKán A reS CLAritAtiS (ve SPOLuPráCi S ChriStnet.CZ) ZPrACOvAL -JuML-

24. 8. uvedl lídr strany TOP 09 na Vysočin Ladislav Jirk pro Vysočina – news. cz, že ohledn potrat se jeho názor liší od lidovc . „Tohle je v c každého jedince,“ ekl. Podobn se vyjád il pozd ji i karlovarský lídr TOP 09 Roman Šmucler. 25. 8. zve ejnilo Tiskové st edisko Svatého stolce statistické údaje o katolické církvi v České republice, platné k 31. 12. 2008. V ČR k tomuto datu žilo 3 290 000 katolík , fungovalo 2 576 farností, v duchovní a pastorační správ p sobilo 1 956 kn ží a církev m la 1 609 eholnic. 7. 9. se asi 60 rabín z celého sv ta modlilo u hrobu Jehudy ben Becalela, zvaného rabi Löw. Stalo se tak u p íležitosti 400. výročí jeho smrti. 9. 9. bylo v BB Centru v Praze 4 p edstaveno k esanské Společenské centrum. Budova o 2 200 metrech čtverečných bude sloužit jak pot ebám školky, tak i Církvi adventist sedmého dne (CASD), která zde bude mít své centrum. 19. 9. uvedl mj. kardinál Vlk pro MFD.: „Sekularizovaný sv t chce vid t, chce se dotknout, nechce slyšet p ednášky ani naše kázání. Ale existují velká celosv tová církevní hnutí. Jejich členové žijí v rn evangelium, ud lají s ním zkušenost ve svém život a pak o tom vydávají sv dectví.“ 25. - 28. zá í se uskutečnil v Kolín Sjezd (nejen) evangelické mládeže. Jeho téma bylo „Pod vlivem…“ a zabývalo se r znými vlivy moderní společnosti na mladé lidi. -JuML-

21

nepoctivý, ale prozíravý správce LUKÁŠ 16, 1-9 ypr v n o nepoctiv m spr vci zůst v pro mnoh ten e h dankou a jedn m z podobenstv , kter mu se da provokovat již 2000 let. V emožn výklady, kter maj otupit jeho hroty, to dob e dokazuj . Zat m jsem ve ejn vykl dal tento text dvakr t a nepamatuji si, že bych kdy zažil tak v nivou diskusi a rozho en nad novoz konn m textem. Podle jedn z deinic je podobenstv p b hem ze v edn ho života, který sd luje n jakou mravn nebo n boženskou pravdu. Jak si vz t pou en z tohoto vypr v n ? Jan Merell vyslovil rozpaky mnohých: „Je to hymnus na nemor lnost? Sv t el prost edky? Co chce ci Kristus?“ Pod vejme na p r jednotlivost i hlavn pointu vypr v n . Nech v m stranou mnoho zaj mav ho, obs hlou odbornou diskusi i n kter probl my, o nichž pojedn v doporu en literatura (viz n že). 1-2: Jež se obrac na sv u edn ky a za n jim vypr v t p b h ze života - n jaký bohatý muž m l spr vce ( ec. oikonomos). Platilo, že jenom chud se staraj o svůj majetek sami, za bohat to d l n kdo jiný. Spr vcov m vali velk kompetence, mž vznikal prostor pro zneužit jejich postaven , proto se kladl tak velký důraz na jejich v rnost (srov.

V

Mgr. Peter Cimala (33) absolvent evangelikálního teologického semináe v Praze (eTS), ve studiu teologie pokračoval na evangelické teologické fakult UK v Praze a v Lipsku, nyní postgraduální studium Nového zákona v Praze. V současnosti je kazatelem Církve bratrské v Mladé Boleslavi, kde slouží od roku 2005. Na eTS vyučuje kurzy k Novému zákonu a biblické hermeneutice. S manželkou V rou očekávají prvního potomka.

22

L 12,42; 1K 4,2). K majiteli se dostala informace, že spr vce mrh jeho majetkem. Nen důležit , kdo a pro spr vce obvinil. Z ejm ne lo o fale nou pomluvu, protože oba berou zpr vu v žn a jednaj podle n . Majitel hodl ochr nit svůj majetek, nech v si p edložit ty o hospoda en ke kontrole. P ed n „ etnicv “ m zjistit rozsah kody, p ipravit p ed n spr vcovstv jin osob . 3: Spr vce se dost v do kritick situace. Mohli bychom ekat obrat v jeho my len – pok n , pokus o n pravu jako u Zachea (L 19,8) nebo snahu vyvr tit „pomluvy“. Krizov situace v důsledku mrh n majetkem a vnit n dialog upom n na mlad ho syna z L 15,17. Na kl ovou ot zku, co budu d lat, co si po nu, když se styd m žebrat a fyzickou prac se neuživ m, odpov d spr vce pragmatickými iny. 4-7: Aby si zajistil budoucnost, využ v svou pravomoc. Je t může podepisovat ty za majitele, proto kontaktuje dlužn ky sv ho p na a za ne p episovat stky dlužn ch pisů. Dlužn ci nejsou ž dn drobn zem d lci, jak dokl daj stky dluhu. teme o dvou z nich a o procentech sn žen z vazků o 50 % a 20 %. Dost v me se ke kl ov ot zce, jež se týk povahy spr vcova jedn n . Sn žil stku o svou b žnou provizi, kterou si d ve nech val pro sebe, nebo jde o pen ze jeho zam stnavatele? Různ pokusy ospravedlnit leg lnost jeho po n n nejsou p esv d iv . Budoucnost si zaji uje t m, že spol h na pravidlo n co za n co: „J te pomůžu tob , ty pozd ji mn .“ 8: Až do tohoto ver e se zd být v e jasn . K ž dn zm n nedo lo. Spr vce nejednal poctiv p ed obvin n m a z ciz ho rozd val do posledn chv le, budoucnost si zajistil na et sv ho zam stnavatele. okuj c moment nast v až ve chv li, kdy zazn v pochvala! M sto odsouzen a potrest n , teme, že

je ocen no proz rav po n n „spr vce nepoctivosti“ (takto ecky), odtud tradi n n zev cel ho odd lu. Prvotn rozho en by v ak nem lo zakrýt skute nost, že pochv lena byla schopnost jednat proz rav ( ec. fronim s). Pro n kter vyklada e je nep pustn , aby manažera tunel e pochv lil p mo Jež , proto zdůraz uj , že p nem ( ec. kyrios) je majitel, nikoliv P n Jež . N sleduje vysv tlen a sporn ot zka z v ru podobenstv . 9: Nespravedlivým mamonem je možn se zajistit pro budoucnost. Pen ze jsou pom jiv , av ak lze je už t spr vným způsobem pro dobr v ci. Dal pohor livý ver , který pot ebuje objasn n . Zůstaneme-li u výkladu, že jedn n spr vce bylo nepoctiv , ale p esto bylo d no za p klad, pr vem se pt me, co cht l Kristus ci? Novoz konn k Petr Pokorný vystihuje pointu odd lu takto: „Když dareb ci jsou tak vynal zav , pro Jež ovi ž ci by nem li být vynal zav v dobr m. V d p ece, že posledn budoucnost je spjata s t m, co je u il Jež , je tedy na jejich stran .“ K es an maj být nejen chyt a proz rav , nýbrž dokonce důmysln j než lupi i a tunel i, než synov tmy. Jež nepovolal sv u edn ky k uzav enosti p ed okoln m sv tem: „Hle, j v s pos l m jako ovce mezi vlky; bu te tedy obez etn ( ec. fronimoi) jako hadi a bezelstn jako holubice.“ (Mt 10,16) Jedno p slov prav : „Moudrý je ten, kdo se u od každ ho.“ T mto podobenstv m Jež k , že skute n od každ ho, dokonce od podvodn ka. Spr vce jednal v krizov situaci důsledn a rychle. V d l, že p ijde chv le z tov n a konec jedn etapy jeho života. M l pouze omezený as a zvolil si proto rychle cestu z chrany. Z Bible v me, že jsme v podobn nal hav situaci. Každý jednou stane p ed Bož m soudem. Tak m me omezený as pro rozhodnut , můžeme ci „ as milosti“. Jestli je skute nou budoucnost Bož kr lovstv , jak se za d me? Jsme ve sv m k es anstv tak důsledn jako vychytralý spr vce? Proz rav lid investuj do nebesk ho (L 12,3334), protože to p esahuje hranici pozemsk ho života a m v nou platnost. Peter CiMALA

Literatura: • M nek, J. Jež ova podobenstv . Praha, 1972. • Merell, J. Setk n s Jež em na Ho e, v podobenstv ch, u Jezera a s u edn ky. Praha, 1990. • Flusser, D., Freedholm D. M. Podobenstv o nepoctiv m spr vci. in: J. H. Charlesworth (ed.) Jež a svitky od Mrtv ho mo e. Praha, 2000, 187-206. • Johnson, L. T. Evangelium podle Luk e, Kosteln Vyd , 2005. • Mr zek, J. Luk ovsk podobenstv . Jihlava, 2007, 90-105.

nemorální podobenství

Ježíše z Nazaretu si mnozí p edstavují hlavn jako učitele mravnosti, který vyžadoval vyšší morálku (srov. Mt 5,20). Jak je tedy možné, že je v jeho vyučování chváleno vychytralé jednání nepoctivce? V Novém zákon najdeme další mravn „podez elé“ a „provokativní“ texty. Obecn se označují jako „nemorální nebo nemravná podobenství“. Díky historickému a kulturnímu odstupu si nemusíme uv domovat pohoršující rozm r n kterých text . Jednání nálezce skrytého pokladu v poli bylo z právního hlediska velmi sporné (Mt 13,44), dále vybídnutí k uložení pen z kv li úroku bylo mezi Židy velmi podez elé (Mt 25,14-30). V ran k es anské literatu e nacházíme nemravné podobenství v apokryfním Tomášov evangeliu (Tmev 98), kde čteme: „Ježíš ekl: Království Otce je podobné muži, který cht l zabít mocného muže. Vytáhl ve svém dom meč a vrazil do st ny, aby poznal, zda jeho ruka je [dost] silná. Potom zabil mocného.“ Petr Pokorný označuje text jako „podobenství o teroristovi, který p ipravuje atentát“. Má za to, že je zd razn na závažnost rozhodnutí pro království Boží a pot eba zvážit, co všechno je s tím spojeno. Jak si vysv tlit pohoršující podobenství v Novém zákon ? Flusser se domnívá, že nap tí mezi „imorálním“ p íkladem podobenství a mezi jeho zamýšleným „morálním“ poučením mohlo být jedním z d vod Ježíšovy obliby podobenství. Ano, nešlo o to posluchače pobavit nebo pohoršit, ale vybídnout k jednání. P ekvapivost a odvážnost podobenství byla pouze prost edkem, cílem bylo rozhodnutí pro život orientovaný na Boží království. Nemravná podobenství podtrhují pestrou škálu Ježíšova vyučování. Jako dobrý učitel se vyhýbal jednomu schématu. Známe to dob e, koho baví poslouchat p íb h nebo vtip, jehož pointa je jasná po dvou v tách. Od k es an se dnes čeká frázovité moralizování a prvoplánové náboženské p esv dčování. Ježíš Kristus vyzýval své učedníky, aby byli prozíraví, což m žeme vztáhnout i na vypráv ní o duchovních tématech, na hlásání Božího království. Proč se neinspirovat metodou Ježíšových podobenství?

23

Za komunistické totality lidé poslouchali Hlas Ameriky, Svobodnou Evropu, ale i jiné stanice ze Západu. Patřilo k nim i křesťanské vysílání z Monte Carla, dnes známé jako Trans World Radio. Jedním z lidí, kteří stáli na počátku natáčení a vysílání na území tehdejšího Československa, byl bratr Bohuslav Smutný z Brna.

Monte Carlo

V

l t roku 1972 mi zavolal kazatel Jan Urban, spr vce brn nsk ho sboru C rkve bratrsk , jestli bych mohl zprost edkovat nahr v n n jakých p sn , a nazna il, že je to pro k es anskou pr ci. Ve sboru to nebylo možn , nab dl jsem n byt na Úvoze.

První nahrávání

Nahr v n se m lo uskute nit tentýž ve er. Rychle jsem telefonicky sezval manžele Mony a Jožu Fajfrovy a n kter zp v ky z brn nsk hudebn skupiny Signum Temporis. Bydl me ve velmi hlu n ulici, proto jsme po jejich p chodu p est hovali piano do pokoje ve dvorn m traktu, p mo pod byt domovnice. Byla k n m sice p telsk , ale p ece jen jsem ji z bezpe nostn ch důvodů informoval, že ve er budeme nacviovat n jak p sn . Tehdy se m l ženit můj synovec, a tak jsem tuto nezvyklost t mto zdůvodnil. Nave er jsme byli v ichni p ipraveni. P esn v sedm hodin ve er zazvonil bratr Milo olc, kazatel Bratrsk

jednoty baptistů. Pustil jsem ho do domu, a protože bydl me v p zem , ekal jsem u otev ených dve . Moje snaha po utajen n v t vy v ak byla marn , bratr Milo hned p ede dve mi zahlaholil, až se to rozl halo celým schodi t m jist až do p t ho poschod : „Pokoj domu tomuto!“ Rychle jsem jej a muže, který el za n m, vzal do bytu. Bratr nemohl v d t, že hned nad na m bytem bydl p edseda uli n ho výboru KS a major krimin ln policie v jedn osob . Nev m, zda tento spolun jemn k m l o n s n jak informace ze svých zdrojů, ale jist v d l, že jsme v c k es an . Jako soused se k n m choval p kn . Dokonce m jako nestran ka dvakr t pozval, abych s n m držel celono n hl dku, když m la KS celost tn sjezd. Druhý no n n v t vn k na eho domu byl N mec – Helmut Menzel, zvuka , akustický technik a specialista na za izov n rozhlasových studi z Monte Carla. M l s sebou malý kompaktn magnetofon NAGRA. Bratr Milo olc se spokojen uložil na gau a po dobu nahr v n ti e odpo val. Jak jsem jej mohl pozd ji poznat bl že, modlil se za zdar akce. Tehdy u n s Helmut nahr l n kolik p sn Joži Fajfra a p veck skupiny – byl naprosto spokojen.

nez stalo u první ilegální zkušenosti trans world radio

24

B hem sv dal n v t vy mne Helmut pož dal, abych jej p i jeho nast vaj c ch n v t v ch do SSR doprov zel a d lal mu tlumo n ka. Poznal, že se vyzn m v technických v cech. Jako odborn k na akustiku na-

Po ase p ij žd l Helmut z praktických důvodů vlastn m Volkswagenem kombi. P i t chto cest ch byl velice opatrný. Pokud jsme nap klad n kde zastavili a j el doty n ho hledat, Helmut zaparkoval auto elem ke zdi nebo k plotu a zvedl zadn dve e s pozn vac zna kou, aby ji nebylo vid t a u otev en ho kufru na mne ekal.

Spolupráce i konspirace nar staly do v tších rozm r

Foto David Fajfr, Slavoj Matulík a archiv Bohuslava Smutného

rok 2009 - Bohuslav Smutný stojí p ed domem, kde se uskutečnilo první brn nské nahrávání.

hr v n nav t voval echy a Slov ky, kte se nahr v n m zabývali a s TWR za nali spolupracovat. Dov žel jim nahr vac studiov p sky na velkých kotou ch, pot ebn magnetofony, mikrofony a jinou kvalitn techniku pro tyto ely. Nazp tek odv žel nahran p sky a pozn mky s požadavky na dal materi ly. Jednou p i cest od bratra Hurty z Mnichova Hradi t do umperku za bratrem Hlavsou jsme jeli autem bratra olce, kter ale dil Helmut. N kde ve Východn ch ech ch n s zastavila hl dka VB a cht li po idi i průkaz. Pož dali, abychom vystoupili z auta. Divili se průkazu idi e a naivn se ptali, zda cizinec může dit na e auto. Ujistili jsme je ov em, že může, což jsme si potom telefonicky ov ili. A jak jsme tak st li vedle auta, ekl jim Milo , asi aby e nest la: „V te, my jsme t i far i a jedeme na Moravu.“ Krom m osoby to byla pravda.

Krom doprovodu a tlumo en m Helmut Menzel pož dal o dal spolupr ci. Protože se vždy na ja e m n p id lov n frekvence zejm na kr tkovlnných stanic, pot ebovali v Monte Carlu v d t, zda je dobr sly itelnost a nen -li jejich stanice ru ena n jakou bl zkou frekvenc . K tomuto elu jsem ov em pot eboval kvalitn p ij ma pro v echny rozsahy a s digit ln stupnic . Shodou okolnost dostali tehdy v Tuzexu nov kuf kov p ij ma e NATIONAL PANASONIC DR 26, velmi citliv a s dobrým lad n m. Zatelefonoval jsem Helmutovi, že v Tuzexu maj tento p ij ma a co k jeho kvalit . Zanedlouho na to Helmut dovezl p stroje dva; jeden pro mne a jeden pro bratra z Popradu, protože vzhledem k prot hl mu tvaru na pom rn zk republiky, bylo pot eb i dajů ze Slovenska. Zpr vy pot eboval vždy co nejd ve, tedy telefonicky. Vždy na ja e a na podzim p ed zm nou mi Helmut poslal p ehled p edem p id lených frekvenc a my jsme kontrolovali kvalitu p jmu. Pokud to bylo v po dku, zavolal jsem mu, jak se jim da , a mezi e poznamenal, že n m se da dob e. Když bylo t eba frekvenci m rn posunout, prosil jsem ho, zda by mohl synovi pro n jakou amat rskou konstrukci poslat od irmy CONRAD tranzistor, typ ten a ten a slo výrobku to a to. Jindy jsem zase pot eboval pro manželku n jakou halenku od Neckermana výrobn slo to a to. Nikdy jsem ov em nevolal z domu, ale z po ty Brno 1 nebo Brno 2. Pozd ji, když zavedli 25

možnost volat do ciziny z n kterých mincových automatů, obstaral jsem si vždy hrst p tikorun a telefonoval z n kter ho automatu. P n Bůh n s chr nil na v ech na ich spole ných cest ch i p i t to spolupr ci.

parkuje, a t m mne velmi p ekvapil. Jeho k iklav žlutý obytný Volkswagen st l v Gork ho ulici u plotu p rodov deck fakulty zrovna naproti tehdej stanice SNB, což on ov em nev d l. Domluvil jsem se, že za n m p ijedu až po setm n a za al jsem hore n akci organizovat. Bratr Sl vek Dost l mi doporu il poln cestu, odbo uj c ze silnice Slatiny do lapanic. Jelikož nevlastn m auto, pož dal jsem o spolupr ci bratra kazatele Stanislava Heczka, který m l v tomto oboru velikou praxi. Odpoledne jsme si spolu zajeli prohl dnout m sto a ve er vyjeli. Sedl jsem si do Volkswagenu vedle idi e a bratr Stanislav jel za n mi. Ov em za leti t m n s p ed domem, v n mž s dlila hl d-

K nahrávání p ibylo pašování duchovní literatury

Abych neohrozil důležitou spolupr ci s TWR, nijak jsem se v dom nezapojoval do jin innosti, m n m t m do z sk v n pa ovan duchovn literatury, krom jedin výjimky. Jednou m p i rozhovoru s Helmutem napadlo, že by bylo vhodn vydat d vno rozebranou knihu 500 n rtů k biblickým proslovům od autorů Warns – Zeman. Abych nep i el o svůj výtisk, dal jsem inzer t do novin Kostnick Jiskry a poda ilo se mi jeden výtisk koupit. Helmut pak v zahrani za dil tisk. Nev m v ak, jak moje jm no z skala organizace, kter se zabývala pa ov n m duchovn literatury, ale asi dvakr t m nav t vil jeden Fin, bratr žij c ve V dni. Ten pracoval velmi pe liv a promy len . Jeho synek hr l hokej v n jak m dorostov m klubu. Když m li z pas na kluzi ti u koly na Úvoze, vezl tam chlapce ve sk ov m Volkswagenu, ve kter m m l pod pokrývkami složenou anglickou studijn literaturu jako nap . Youngovy analytick konkordance a podobn knihy. Použ val jm na Santanen nebo Karlsson. Nev m, zda byla ob kryc nebo n kter prav . Jednou, to už byla osmdes t l ta, k n m p i el mladý Ameri an, že dovezl n jakou literaturu. el mi uk zat, kde 26

helmut Menzel, specialista na za izování rozhlasových studií z Monte Carla, vlevo obálka samizdatového vydání 500 náčrt k biblickým proslov m.

ka SNB jako i na v ech hlavn ch výpadovk ch do Brna, zastavil „esemb k“. Od idi e cht l pasport a ode mne t ž. Dal jsem mu tedy svoji ob anku a on ode el s doklady do jejich adovny. S hrůzou jsem si uv domil svoji chybu, že jedu v aut s n m a ne s bratrem Heczkem. Modlil jsem se zkostliv o Bož pomoc, srdce se mi rozbu ilo a po z dech mi st kal studený pot. Hlavou mi prob haly my lenky, co mu odpov d t, bude-li se pt t, kam jedeme nebo bude-li cht t prohl žet auto. Napadlo mn v tom p pad vysv tlit, že se mne ve m st ptal, kde je slavkovsk boji t a Mohyla m ru, a protože jsem druhý den v pr ci, jedu mu uk zat cestu te ve er. Ale d ky P nu, policista po chv li p i el, vr til n m průkazy a nechal n s odjet,

aniž se zaj mal, co je v aut , nebo se na n co vypt val. Tenkr t to bylo asi deset i dvan ct velikých plastikových erných pytlů plných n jakých brožurek a do kodovky jsme jich naložili jen polovinu. V t ch letech jsem se tak bl že sezn mil s Ji m Dedeciem z Bratrsk jednoty baptistů, který nahr val p sn různých skupinek a jednotlivců. Jirka mne ob as zavolal, že pot ebuje n co rychle p eložit. Hned jsem k n mu zajel. Jednou mne u nich ekaly dv mlaManželé Josef a Miluška Fajfrovi, za kazatelnou Jan urban (70. léta). d d vky, kter tak dovezly n jakou literaturu. Byly z Holandska a mile mne Konečn svobodné vysílání p ekvapilo, jak byla tato akce pe liv p ipravena. Nab dl jsem se, že jim s t žkými kabelami pomohu do auta, ktePo ukon en komunistick totality nav t vil Brno bratr Ota Vožeh. Se li jsme se u Dedeciů spolu s brarým prý parkuj o n jaký blok d le. Resolutn to odm tly, že maj zak z no, aby s nimi n kdo m stn k autu chodil. trem Petrem Kolkem z Bratrsk jednoty baptistů. Ota n s povzbudil k založen esk pr ce TWR. Tak V rozhovoru n m potom ekly, že se musely p slu n adresy u it zpam ti a nesm ly m t ž dn p semn pozn mjsme spolu s Jirkou Dedeciem a Petrem Kolkem založili eskou pr ci dne 10. z 1990. Vyž dalo si to ky, týkaj c se t to v ci. Jirka mi potom vypr v l, že k nim hodn asu a organiza n innosti. Museli jsme naj t p i li tajn v civilu a dotazovali se na literaturu. Dozv d l vhodn prostory pro toto pracovi t , rozhl žet se po se, že byl kdosi na hranic ch zachycen s ur itým po tem adres a mezi nimi bylo i jeho jm no… spolupracovn c ch, z skat pot ebn po ta e, p stroje, n bytek a jin vybaven . Z po tku se za nalo pracovat v prostor ch jednoho domu v ulici na Veve , pak v budov Drutisu na Lesn . Vlastn objekt se n m poda ilo koupit d ky laskav mu daru jedn v c sestry z Vyso iny. Byl to rodinný domek v Seifertov ulici na Lesn . Ale i ten se s rozrůstaj c prac a p irozen i s v t m po tem spolupracovn ků uk zal nevyhovuj c . A tak jsme mohli z milosti Bož a za vydatn pomoci TWR – E a jiných d rců p istoupit k projektu a stavb vlastn ho s dla v L ni na parcele, výhodn koupen od hrab c rodiny Belcredi. P i v em tom za izov n n m velmi pomohl bratr Helmut Menzel a ov em i Evangeliumsrundfunk ve Wetzlaru, od n hož jsme krom n kter ho vybaven z skali i velmi pot ebn osobn auto. adu let jsem pak byl nezbytné vybavení improvizovaného studia lenem Rady TWR – CZ. - analogová nahrávací technika a pásky.

Ze vZPOMíneK BOhuSLAvA SMutnéhO PrO rADiO tvr – CZ A reDAKCi ČASOPiSu BránA

27

Danny Boyle

Milioná z chatrče Velká Británie/USA, 2008, 120 min., od 12 let Kinopremiéra v ČR 26. 2. 2009 s titulky, film získal 8 Oskar

anny Boyle se do d jin ilmu zapsal již n kolika výraznými po iny, a už jde o kultovn rainspotting, scii Sunshine, thriller Pl ž nebo scii 28 dn pot . Milion z chatr e, naivn poh dka z bombajsk ho slumu, z skal osm Oskarů. Nap navý p b h o chud m mlad kovi, který navzdory v emu a v em z sk v echno, prost svou lehkost a energi nost v echny chytl za srdce. Hlavn hrdina Jamal Malik, nevzd laný rozna e aje, který vyrostl ve slumu, dok že nemožn . V indick mutaci v domostn sout že Chcete být milion em? z sk poh dkov bohatstv a ztracenou l sku Latiku k tomu. Malik je v ak vyslých n polici pro podez en z podvodu. Vypr v proto nesmlouvavým policistům svůj životn p b h, kde se dozv d me nejen, odkud zn odpov di na položen ot zky, ale i o krutých okamžic ch jeho d tstv . Nelze opomenout ani n kolik ryze vtipných momentů, jako nap . sc nu s latr nou nebo Jamalovo a Salimovo prov d n z padn ch turistů. Film se to il p ev žn digit ln mi ru n mi kamerami, k jeho silným str nk m pat vizu ln autenti -

D

SOFIIN SV T - sobota 10.10. v 10:30 na ČT 1 Norský film podle slavné stejnojmenné knihy (1999) Režie: erik Gustavson Čtrnáctiletá Sofie objevuje 3000 let lidské historie a své místo v ní. Prost ednictvím dopis od neznámého filozofa Alberta Knoxe se seznamuje s historií filosofie od p edsokratovských myslitel až po současnost.

nost prost ed . Hý iv barevnost vizu ln ch obrazů a klipovitost kamery dotv strhuj c intenzivn z žitek. Stejn tak v s pohlt i rytmick ilmov hudba (A. R. Rahman), kter p eb j i možn mechanicky slab sp d druh sti d je. Z v r pak vyvrchol typicky „hollywoodskou“ sc nou. Proti snov mu sc n i stoj drsn neilmov realita. Nen pro m lehk setk vat se na pl tn s b dou, se sexu ln m a jiným zneuž v n m d t , s n boženským n sil m, s korupc . D s m chladný odstup kastovn ho syst mu. V každ opravdov poh dce jsou ale konec konců tak p kn ukrutrny a pravda a l ska v poh dk ch na t st zv t z nad lž a nen vist . V t ina kritik je vesm s kladn . Pouze intelektulský oural Kamil Fila, který si možn ke sv kod p e etl knižn p edlohu, ob srovn v a n sledn opr vn n trp . Napad lacin pochopen nebo sp nepochopen indick kultury, l bivost sn mku, oplo t n hloubky. Reakce ze strany samotných Indů jsou kladn i z porn . Jedni vid jako za nemravn t žit z chudoby jiných. Podle jiných nejde o „pornograii chudoby“, život ve slumu je vyl en se ct a s radost ze života. Obyvatel slumu v ak nelib nesli angl. n zev ilmu „Slumdog Millionaire“ a protestovali s transparenty hl saj c mi „My nejsme psi“. Milion z chatr e pot milovn ky nap navých p b hů, kte se r di nechaj vyd sit a n sledn ukonej it dobrým koncem. Pot ur it i romantiky, kte dok žou na chv li vypnout rozum a vid t ilm jen hudbou a srdcem. A i kdyby Kamil Fila m l stokr t pravdu, nad en se nech m 120 minut sladce klamat. PetrA KAŠPerOvá

28

New Collection Autumn / Winter 2008 Pop – rock, 42:22, www.newcollection.org

Stru n k historii: Se li se ty i mlad výborn muzikanti z konzervato e, založili kapelu New Collection a nato ili velmi kvalitn desku Autumn / Winter 2008. P ev žn anglicky zp van album m sv stylov z klady v kytarov m popu. Jednoduch , p mo ar , m sty až naivn optimistick texty nevyb zej k hlub mu zamy len , ale to od chval asi nikdo neo ek v . Kapela klade důraz na hudbu, tam je jej nejv t s la. Dokonale sehran rytmika v kombinaci se skv lými kytarami tvo neoby ejn kompaktn celek. Slab m sto maj New Collection v prům rn m a ne vždy jist m zp vu, který se pod tak precizn nato en ostatn n stroje nem kam schovat. Volba singlu s klipem padla zcela pr vem na Savior of my life, kter spolu s „MTV punkovou“ Me & You a až odpudiv vlezlou M pro n s v c pat k nejlep m p sn m alba. Svým debutem se New Collection sebev dom hl s o m sto na vrcholu esk k es ansk hudebn sc ny. Nezbýv než doufat, že nezůstanou sami a podobn kvalitn ch kapel bude p ibývat. DAnieL MAtuLíK

Znamení odkazující k nebi Jan Heller; Znamení odkazující k nebi (rozhovory nad Biblí), 280 stran, Vyšehrad, Praha 2009 (reprint) 268,- Kč

D ky p i Vy ehradu se na knižn m trhu objevila vynikaj c pr ce Znamen odkazuj c k nebi, kter je ti t nou podobou cel ady rozhlasových po adů. Ty s emeritn m profesorem ETF UK Janem Hellerem p ipravoval Petr Va ura. Va ura, s m velký znalec Bible a historick ho pozad P sma, vedle profesora Hellera působ v roli zv dav ho tazatele, sparingpartnera a nahr va e na sme e. Spole n proch zej jak obt žn m sta Bible, tak i kl ov historick a n božensk ud losti Bož ho lidu, a neboj se ani vytvo en ur it „monograie ve zkratce“ významných staroz konn ch i novoz konn ch postav. Rozhovory si i v ti t n podob zachov vaj žasnou dynamiku a dokonce i „hellerovskou“ dikci. Prvn svazek Znamen odkazuj c k nebi je roz len n na t i z kladn sti. Zahrnuje jednak p epis Rann ch slov vys laných na Ro 3 Vltava, d le obsahuje bohatou sm s rozhovorů nad problematickými stmi P sma. Kone n posledn st se v nuje t matům, kter svým z b rem p esahuj do oblasti historick ho pozad a ilosoie. Jako zvl tn bonus je p id na uk zka p pravy Jana Hellera na po ad o ase. Lze jen doufat, že jak autor po adů Petr Va ura, tak i nakladatel budou m t i v dal ch p ipravovaných svazc ch rozhovorů stejn „dobrý nos“ na hosta i t mata, jako m li doposud. A že na poli esk biblistiky zůstanou ž ci v rni odkazu sv ho mistra… Petr PLA AnSKý, DuChOvní PAStý KS nyMBurK

DeN eTS - 17. íjna v 15:00 Slavnostní shromážd ní p i p íležitosti vyslání absolvent evangelikálního teologického seminá e. Součástí hodinového programu bude kázání absolventa eTS, který studium dokončil v roce 1999, imatrikulace prvních ročník , p ímluvné modlitby za letošní absolventy a výsledky Letní školy 2009. Zváni jsou všichni - slavnost je ve ejná. Zvlášt pak zveme studenty, jejich p íbuzné a zástupce sbor a církví letošních absolvent . DRAKIáDA V NeMOCNICI - srdečn zveme všechny rodiče a d ti i ostatní p íznivce létání na drakiádu, která se uskuteční v ned li 18. íjna 2009 od 14 hodin v zahradních prostorách Nemocnice Milosrdných sester sv. Karla Boromejského (NMSKB) na Malé Stran v Praze 1, Vlašská 36. Na programu bude krom poušt ní drak a sout ží také opékání špekáčk a brambor na ohni, popíjení horkého čaje, kávy a limonády. Veškeré občerstvení je zdarma, vstupné dobrovolné. Akce se koná za každého počasí. Více na www.nmskb.cz. eKUMeNICKá BOHOSLUŽBA VD ČNOSTI ZA STVO eNÍ - úterý 13. íjna 2009 v 18:00 hodin v komunitním centru Armády spásy v Praze 5, Lidická 18a. Kázáním poslouží RNDr. Ji í Nečas, editel ekologické sekce ČKA, zp vem p vecký soubor Scandula z Libčic n.Vlt. Po bohoslužb cca od 19:00 hodin následuje beseda k tématu „P íroda jako zjevení“, kterou uvede Mgr. Marek Orko Vácha, PhD., editel Ústavu etiky 3. léka ské fakulty University Karlovy. P i p íležitosti bohoslužby bude v 16:30 zahájena výstavka d tských kreseb „Um ní žasnout“.

29

vernisáž fotograií - hovo í biskup Mons. Kajnek.

Lidé dobré v le 2009 ovolil bych si srovn n : m l jsem tu výsadu, že jsem mohl být na Velehrad jak v roce 2008, tak letos. Bazilika, Stojanovo gymn zium, exerci n dům, n m st ko, p dium na n m, st nky a lid , f Hradi anu Ji Pavlica, dokonce moder to i i Lucie Výborn a P. Prokop Siostrzonek, v echno jakoby p i star m. A p ece p i letm m zamy len patrn zm na. Loni to byl Velehrad. V echno ve velk m stylu, akvizity, p pitky p i vernis ž ch pro v echny p tomn , kaplani v etn svých manželek a ob as i svých editelů ubytov ni v superhotelu, venku pro VIP hosty p ipraveno hafo sedadel až doprost ed n m st pod p diem, raut, za n jž by se nestyd la ani prezidentsk kancel . Byla patrn s la c rkve i sponzorů.

D

30

Letos zm na pod povrchem. Stejn rekvizity se z žily, zten ily. P pitek p i vernis ž ch pro akt ry, nikoliv pro publikum. Na hotel mohli kaplani zapomenout. B l plocha plastikových seda ek s růžovými dekami proti chladu decentn uhnula možnostem voln p ihl žej c ch. P i rautu, jenž p ece jen l kal pozvan , kr sn poho t n , Afri ani by z vid li, ale jinak rozumn skromný výb r a Jel nka (rozum j slivovi ku) nehledat. Krize a povodn . Prvn důvod p im l organiz tory et it. Druhý důvod vedl k hlub mu zamy len nad rozm rem Bož ch darů - a nad katastrofou, za niž nikdo nemůže. Nebo snad ano? Ve Star m z kon tak mysleli. Jež v ak uk zal jinam: trapy se d j a nikdo jejich pomoc nechce druh

Foto archiv VDS

Stalo se již tradicí, že na počátku července v rámci cyrilometod jských slavností na velehrad je prezentována služba duchovních ve v zení

trestat. Ale když už n co zl ho p ijde, pak z lež na n s: katrů mezi n mi a Kv ta vzpomn la nep tomných n kdo může plakat, n kdo nad vat a jiný se zamyslet, kaplanek, vylep uj c ch hrubou maskulinn službu. jaký pocit n m v srdci vznik . Podle Mistra se m v ta- Na postižen povodn mi nebo ment ln mi probl kových chv l ch oslavit Bož jm no, p ipomenout Bož my se nezapomn lo. Vybralo se 1,3 mil K na m st . skutky. ili nesn ze vedou, resp. mohou v st k relexi Nepr elo. Hradi an zap l a zahr l, dokonce i zn vlastn ch postojů, k revizi hloubky v ry, k promý len mou „Vodo m “, dob e že až po skon en TV p ena eho vztahu nejen nahoru, ale i do stran. nosu. Tak m napadlo, kdyby ti zabl cen si pustili Tak jsem c til m sto Velehradu Lidi dobr vůle, a to u sousedů bednu a tohle sly eli.... aniž bych m l v myslu n jak hodnotit ob ady a zvyMGr. BOhDAn PivO KA – hLAvní KAPLAn vS Čr ky c rkve, do jej ž po tků snad historicky pat m i j , evangel k. Možn , že p es zoufalstv a b du n kterých, bohužel, bez velehradská „vzdálení“ ehož se to nikdy na sv t neVelehradské slavnosti jsem absolvoval už po čtvrté za sebou obejde, je druhým a nakonec a pokaždé m p ekvapily n čím novým, zvláštním. Velehrad jako místo, kde se snoubí starok es anská, p ed cyrilo-metod jská n m v em k dobr mu, že na tradice v kostelíku v Modré a ta pozd jší, která položila základy pro z klad dobr vůle Bož obdalší kulturní život jevujeme kousek po kousku našich zemí odkazem i tu dobrou vůli na i. Nelehko. Cyrila a Metod je, má zvláštní, až DMSku po leme jednodu e, magický význam pro t m to nic nestoj a efekt každého, kdo sem je okamžitý. I ta tis covka se p ijíždí s očekáváním unese, možn . Charita v z i nového poznání pro sv j život. relektorů je p jemn ; chariZdaleka nejde jen ta doma, v stran , po kolena o snoubení sv tské v bahn fyzick m a je t i po zábavy v podob kolena v marasmu du e, pr ce pouti, kolotoč , perníkových srdcí s otravnými lidmi, kte si naa plastových cetek konec nev ž vlastn ho života, s prodejem devocionálních (rozum j náboženských) p edm t když jim majetek podte e pod v t sném sousedství prostoru p ed bazilikou. V podivuhodné rukama, soucit s uplakanými, h e o člov ka je zde mnohem víc. Velehradem jako by kráčely d jiny. Klášter, církevní Stojanovo gymnázium, kostelíky, moderní lom c mi rukama a ekaj c mi, hotel i tradiční stavby, staroslovanský skanzen a rozlehlá pole kdo je vysvobod , charita na kolkolem. To vše vypovídá o nekonečném rozm ru lidského života, zap enou.... Jsou lid s dobrou protkaném všední člov činou bolesti, d iny a útrap, radosti i ticha vůl ? Je t jsou? Kde? meditace p i hledání nekonečné Boží lásky k člov ku t eba b hem noční zpívané mše v bazilice. Díky tomu všemu se Velehrad stává Asi jsem se dostal p li i místem vzdálení se zab hanému životu s jeho mnohdy hektickými daleko. P ehnal jsem to jako až stresujícími chvílemi. Snad pro tu celkovou atmosféru vytvá í vždycky. Fakt ale byla dobr večerní „arcibiskupský pohár“ prostor p edevším pro neformální vůle i na Velehradu. Kaplansk a p íjemné setkání r zných osobností nap íč širokým spektrem společnosti, kterému nedodávají lesk jen Mons. Graubner, vernis ž prob hla pom rn arcibiskup moravský a Livia Klausová jako první dáma, ale rovn ž ti, sp n , pokud se uv d j c m jejichž úsilím vznikají stále nové projekty na podporu pot ebných. poda ilo p ehlu it poutn hluk Také letošní vernisáž fotografií dokumentovala práci duchovních ve zven a p tomn m li foniatv zení. Každý panel dokumentoval vždy osobité zastavení, podtrhující však celkovou jednotu i rozmanitost kaplanské a védépácké služby. rii v po dku. Otta moderoval Vedle sebe tak mohlo být nap . sv dectví v zn , který zabil fará e výborn , nechyb l tradi n poa po té uv il v Kristovo odpušt ní, i vpravd ekumenické požehnání slanec Benda, Mons. Kajnek kapelní Bible na vrchu Ralsko. Díky pat í organizátor m i všem pop l sp chu, j jsem prozúčastn ným a t ším se n kdy nashledanou. hodil sentence o ekumenick BC. MArtin ŠKODA – MetODiCKý ASiStent hL. KAPLAnA (trochu iktivn ) neexistenci 31

Členství v církvi roman toušek kazatel CB v Bystrém

 N jakou c rkevn -pr vn formuli v Bibli asi nenajdeme. Smysl a význam lenstv zato obhajitelný je celkem dob e. Z t ch výrazn j ch biblických motivů se mi jako kl ov zdaj p edev m dva – smlouva a k est. Od chv le, kdy Adam s Evou opustili r j, je v Bibli vztah mezi lov kem a Bohem, i mezi lidmi navz jem, asto vyj d en uzav en m smlouvy. I na e sp sa je vyj d ena smluvn m vztahem s Bohem. lenstv v c rkvi vn m m jako st t to smlouvy týkaj c se vztahu k Bož mu lidu. V p pad k tu bych ekl, že lenstv je praktickým dotažen m k tu a jeho zasazen m do re ln ho života. Skrze k est se lov k st v sou st Kristova t la. T žko by asi bylo obhajiteln kat, že pat m ke Kristu, ale nechci m t nic spole n ho s Jeho t lem.

Pokud jsi aktivn zapojen ve sboru, který m opravdu r d, tak si sp kladu ot zku, pro s t m lenstv m m takový probl m? P ipad mi to podobn , jako když se lid ptaj , pro je nutn svatba, když se maj r di a maj hezký vztah. ekl bych, že v p pad manželstv i lenstv jde o rozhodnut vz t za ten vztah plnou zodpov dnost. Pokud n kdo k , že m svůj sbor r d, ale nechce se v zat lenstv m, kladu si ot zku, jestli sp nem r d s m sebe a nechce br t jen to, co vyhovuje jemu. Vstup do c rkve formou lenstv vn m m mj. jako jasný sign l vů i c rkvi, že se mnou může po tat „v dobr m i ve zl m“. Nemluv m zde o výjime ných p padech, kdy je lenstv znemožn no nap . rodinnou situac . 

Dovedu si p edstavit, že to n kdy takov vyd r n být může – lenstv jako pojistka, že „n m ten k t nec neute e“. Ale v tom p pad bude nejsp chyba v pochopen významu k tu. Pokud m k t nec tendenci „ut ci“, pak je ot zka, jestli m být po

32

k t n. Pokud si chce c rkev n koho v zat k sob , je ot zka, jestli m pr vo k t t. Na po tku c rkve ot zku lenstv asi ne e ili, ale nejsp proto, že rozm r lenstv byl sou st k tu. M m za to, že statut lenstv vzniknul d ky tomu, že se tento rozm r ze k tu vytratil. V ide ln m p pad by k est byl zcela postauj c , protože pok t ný lov k by p irozen d lal to, co o ek v me od lenů c rkve. Pro na i slabost ale p ij m m statut lenstv jako dobrou pomoc.

Daniel Fajfr nov zvolený p edseda CB Výraz lenstv trochu mate, nebo my e i jej m me spojen s lenstv m v partaji a s averz vů i v emu organizovan mu. Boj me se, abychom nep i li o osobn svobodu. Ov em lenstv bez t chto n nosů je pozitivn z ležitost, znamen být sou st n eho v t ho, usilovat spole n o dobrou v c. V tomto smyslu je lenstv odůvodniteln již ze Star ho z kona, a to důrazem na p slu nost k Bož mu lidu. Bož zasl ben se vztahovala pouze na ty, kte byli „ leny“ spole enstv Izraele. Tak Jež si vyvolil skupinu dvan cti, kter byla jasn deinovan , proto když se po Jid ov zrad dopl oval po et u edn ků, musel nový „ len“ spl ovat jist podm nky. V ran c rkvi se už explicitn mluv o „ lenstv “, ov em Nový z kon použ v jiný výraz, nap . p ipojen se (Sk 2,41). Jakou formou ono „p ipojen – lenstv “ prob halo, to je už jin kapitola. Na druhou stranu, form ln lenstv v c rkvi, bez aktivn ho pod lu na spole enstv sboru, bychom asi t žko biblicky zdůvod ovali. 

Jsem-li zapojen do sboru, který m m r d, potom lenstv m vyjad uji z vazný vztah k druhým lenům nejen na z klad podm nek, kter si s m vnit n stanovuji a kter mohu libovoln m nit, ale na z klad obecn j ho principu, který chci respektovat bez ohle

? ?

Je statut členství biblicky zd vodnitelný? Jsem aktivn zapojen ve sboru, který mám rád, nač ješt členství? Proč spojovat členství v církvi se k tem? Nejedná se o určité vydírání typu: „My t pok tíme, ale ty se za to musíš stát naším členem?“

du na svůj moment ln n zor. Pokud nen lenstv jen form ln z ležitost , potom vyjad uje smlouvu mezi jednotlivcem a konkr tn m sborem, ze kter vyplývaj z vazky pro ob strany. lenstv m tedy d v m ve ejn najevo, že si v ž m z vazku druhých lid vů i mn , a sou asn t m vyjad uji svoji oddanost k nim. Kdo vn m tuto smlouvu jako n co omezuj c ho, i n co nav c, patrn jeho l sce ke sboru n co chyb . Protože k est a lenstv pat k sob . K est nem jen vertik ln rozm r, tedy nevyjad uje pouze osobn vztah ke Kristu. M tak horizont ln rozm r, nebo ve k tu vyzn v me, že jsme byli znovuzrozeni z Ducha svat ho, a jsme tedy „jedn m Duchem pok t ni v jedno t lo“ (1 K 12,13). Tuto skute nost vyjad ujeme p ipojen m se ke konkr tn mu, viditeln mu spole enstv v ry. O ž dn m vyd r n nemůže být e , nebo pok t t lov ka a nestarat se o n j tak, že je d le c rkv veden a vyu ov n, by byl naopak projev nezodpov dnosti. Proto již v p prav na k est je nutn tento horizont ln rozm r k tu vyu ovat. Moje dosavadn zku enost k , že ten, kdo cht l pok t t, ale necht l se p ipojit ke sboru, nakonec je t nepochopil a nep ijal svoji novou identitu v Kristu. A vůbec, k est jako pov en samotn ho Krista, m podle Nov ho z kona vykon vat c rkev. Bylo by proto absurdn , kdyby c rkev k tila a pok t n nevedla do c rkve. Nespojit k est s lenstv m neodpov d novoz konn mu pojet k tu, naopak znamen otev r n cesty k soukrom mu k es anstv .

Obsah rubriky nemusí vždy vyjad ovat názor redakční rady.



Jaroslav Kučera nejstarší kazatel CB

 Kdo vyzn v , že v v Boha Otce, v Bož ho Syna, v Ducha svat ho, hned p ipojuje: „V m v svatou c rkev obecnou.“ K es an nen vyint ným s lovým manekýnem, ale Bož m d t tem, jež m sv m sto v Bož rodin , ove kou, kterou Dobrý pastý nalezl a p ipotal do sv ho st da, nen vy n vaj c m lahounem, ale ratolest , spojenou s ostatn mi k jednomu kmeni r vy, nevystavuje se opod l jako skv lý balvan, pat mezi živ kameny, spole n zabudovanými ve stavbu duchovn ho Bož ho p bytku, nen nicotnost obklopeným org nem t la, ale je spolu s jinými zapojen v jedno cel t lo, kter „spojen klouby navz jem se podporuj c mi“ dorůst v Krista, který je Hlava. V h se svým p ipojen m k c rkvi? Bož milost n s zve, Duch svatý ponouk ! „Bůh n s vyvolil ke sp se a posv til Duchem a v rou v pravdu, abychom m li ast na sl v na eho P na Jež e Krista.“ (1Te 2,14)  V z v ru Ef 5 hovo Pavel o spojen manželů vz jemnou l skou. P i tom sv uje tajemstv : poukazuje na Krista a jeho C rkev. P n si ji zamiloval, ob toval se za ni, aby ji posv til a o istil. P ipravuje ji svatou, istou a bez honnou, pe uje o ni. Tak je zdůrazn no, co on u inil. O C rkvi je pov d no jen jedno: „Je podzena Kristu.“ Každý jej jednotlivec se oddal sv mu P nu, otev el srdce cele jemu i jeho lidu. S žasem stoj me p ed velebnou skute nost d la Bož milosti v P nu Jež i a v působen Ducha svat ho. To p ece pln sta k tomu, aby z na ich srdc vytrysklo vyzn n : „Mn ses r il Jezu d ti, i j se Ti odd v m.“ Pr ce v Bož m d le, l ska k P nu a ke sboru nen dostate n , nen -li dok z na, dovr ena tak p ipojen m k vykoupeným touže drahou krv Ber nka Bož ho, k c rkvi.

Tato ot zka bol . C rkev, o kter zde hovo me, nen hokyn stv m, natož marketingem. „K est svatý a svat Ve e e P n n m ukazuj , sv d a pe et na e z astn n a spojen s Bohem a P nem Jež em Kristem a s t mi, kdo n lež Kristu v jeho duchovn m t le, to je s C rkv .“ (Bratrsk konfese) 

P iPrAviL DAviD nOváK

33

tomáš najbrt

narozen 1951, studium: pražská konzervato - kytara a kompozice, v N mecku církevní hudba. Hlavní zájem: loutna a historické nástroje. Osm let byl celocírkevním kantorem ČCe. Vytvo il nové doprovody pro K es anský kancionál. Vede p vecké sbory, vystupuje sólov a se soubory.

Písn z v ze ské kobky dpůrci nazývali biskupa Jednoty bratrsk Jana Augustu posm n „klobou n kem Janem“. Cht li t m p ipomenout jeho dajn nedostate n koln vzd l n . Av ak tento muž, t ebaže se skute n u sv ho otce vyu il emeslu klobou nick mu a t eba znalost latiny si dopl oval až pozd ji, sepsal dlouhou adu duchovn ch p sn a mnoh pozoruhodn spisy. st z nich jsou polemiky a obrany u en Jednoty bratrsk , vrcholným d lem je Um n pr ce d la P n služebn ho – n stin praktick teologie a sborov pr ce. Dopisoval si s M. Lutherem i reform torem M. Bucerem. Když v roce 1541 Jan Roh redigoval dal , znovu roz en vyd n bratrsk ho kancion lu, uve ejnil v n m na ty icet Augustových textů. Po dal ch dvaceti letech v roce 1561, v kancion lu vydan m v polských amotul ch, už po adatel za adili sto pades t jeho p sn . Jan Augusta se narodil v Praze roku 1500. Již v ml d se intenzivn zabýval hled n m mravn ist c rkve. Po zna ných v h n ch p estoupil ve svých ty iadvaceti letech od utrakvistů k Jednot . Roku 1529 se stal j hnem, 1531 byl vysv cen na kn ze. Prvn m m stem jeho působen se staly Ben tky, ale z hy v roce 1532 byl povol n na sbor do Litomy le. Je t v tom roce byl zvolen do Úzk rady a ustanoven biskupem. Usiloval o propojen s n meckými luter ny, snažil se rovn ž o spojen dom c ch utrakvistů, novoutrakvistů a Jednoty, což bylo zdrojem velk ho nepochopen i ve vlastn c rkvi. Po ne astn v lce malkaldsk se kr l pomstil nejen bratrsk lecht , ale i cel Jednot . Jan Augusta se dostal na celých

O

34

estn ct let do žal e. V t inu asu str vil za velmi krutých podm nek v kobce na K ivokl t . P esto nezlomen ver oval velmi piln ve v zen . Ud v se, že celkem zde napsal na 20 000 ver ů (jen prý o estinu m n než Hom rova Iliada a Odysea dohromady). Jan Blahoslav jako redaktor dal ho bratrsk ho kancion lu (1561) vytýkal autorovi kostrbatost vyj d en a obt žn v tn konstrukce. To ov em jejich tvůrce p ij mal s trpkost , ale byl je t žal ov n, a tak byly jeho p sn Blahoslavem „nejen opraveny, nýbrž s velkou prac p elity a v jinou formu upraveny“. Je zaj mav porovn vat p s ový odkaz Luthera a Augusty. Z eteln je d v na p ednost v rou n formulaci p ed b snickým vyj d en m. Luther vych zel v t inou ze star ch latinských p edloh, zat mco Augusta tvo il p mo. Ve zp vn ku C rkve bratrsk naleznete t i p sn Augustovy (94 - L sku Syna Bož ho, 116 - V tej Jezukriste a 361 – Aj, jak jsou mil ). Ud v se tak jeho pod l na obl ben 349 – Ve jm no Krista douf me. Augustova p se Tob , Bože, d kujeme se zp v na melodii oti t nou poprv v n meck m Lutherov zp vn ku z roku 1539, kde je podkladem pro p sovou podobu modlitby P n , kterou tedy Augusta znal. Ostatn i amotulský kancion l tento Ot e n uv d . A tak J. A. Komenský ve sv m kancion lu z roku 1659, v amsterodamsk m exilu, otiskl jak modlitbu P n , tak i Augustův text Tob , Bože d kujeme s t mto n p vem. T mto skromn p ipom n m významn výro 350 let od vyd n posledn ho  kancion lu star Jednoty bratrsk .

Píse a její záznam ve formátech mp3 a pdf najdete na www.i-brana.cz

35

Inzerce

Jak vést sv dky Jehovovy ke Kristu www.rozcesti.org

Poselství svobodných církví Resoluce z konference zástupc svobodných církví (v Praze 1. – 6. zá í 1936) Konference vydala pro ve ejnost tuto resoluci: „Konference zd raz uje znovu církevní zásady, jež nás odedávna pojily. Podle nich je podmínkou p ijetí do sboru, aby hlásící se m l živé obecenství s Bohem skrze víru v Ježíše Krista jako osobního vykupitele. Na základ této zásady chceme vstoupiti v obecenství se všemi, kdo jsou v pravd učedníky Kristovými. – Za nejp edn jší úkol považujeme zv stovati celé a plné evangelium, jež nám dal Kristus. V íme totiž, že ono práv v nyn jší sv tové situaci je jedinou pomocí nejen pro jednotlivce, ale pro všechny národy. Ježíš ocenil jednotlivého člov ka jako osobnost nesmírn vysoko a p ikázal nám, abychom v lásce vycházeli vst íc a pomáhali každému bez ohledu na jeho plém , národnost a sociální postavení. Protože se národové jeden od druhého odd lovali hradbami, vznikla mezinárodní situace hrozící velkými nebezpečími. Chcemeli čeliti nové sv tové katastrof , je pot ebí, aby v obcování národ , ale také mezi jednotlivými t ídami v národech a mezi občany zavládl nový duch k es anské svobody a bratrství. Každé pronásledování lidí, kte í jsou jiného názoru a každé potlačování lidské osobnosti musíme odmítati, protože se nesnáší s evangeliem. Pohlížeje pak na nyn jší stav v Evrop napomínáme všech k es an , aby jednomysln a vytrvale modlili se jedni za druhé. Jsme p esv dčeni o tom, že evangelium Kristovo má dosud svoji p etvo ující moc a že obstojí, až jeho nyn jší nep átelé padnou. I tím, co se dnes d je, povede B h svoji v c k vít zství. Hle me tedy s d v rou do budoucnosti a prosme ústy i skutkem: P ij království Tvé, bu v le Tvá jako v nebi tak i na zemi.“ Českobratrská rodina 10/1936 36

 58/168

hledá v . muže nebo kamaráda na spol. cestu životem. Tel: 721 859 188

 NABíDKA

PRONáJMu ByTu Sbor Církve bratrské v Neratovicích nabízí ke krátkodobému (cca 1 rok) pronájmu služební byt: 3+1, 80 m2, 2. patro, balkon, komora, výtah, sklep, orientace S-J, poloha na kraji m sta s p kným výhledem do krajiny, 10 min. do lesa. Autobusové spojení do Prahy ve špičce s intervaly až 10 min. za 20-25 min. na metro v Holešovicích, tj. za 35-40 min. na Václavské nám. Celkové nájemné cca 7-8 tisíc Kč m síčn se skládá ze skutečných provozních náklad cca 5 tisíc Kč (včetn elekt iny, vody, topení a internetu) v závislosti na spot eb a z p ísp vku sboru (dar) 2-3 tisíce Kč na základ dohody dle možností podnájemníka. Omezující podmínkou je kratší výpov dní lh ta 1-2 m síce a členství podnájemníka v CB. Ideálními podnájemníky jsou proto studenti či lidé dojížd jící do Prahy za prací, kte í mají alternativní zázemí. Je možné také pronajmout jen 1-2 pokoje s úm rn sníženým nájemným, p íp. více podnájemník m. V p ípad aktivního zapojení do služby v neratovickém sboru (práce s d tmi v ned lní škole či dorostu) možnost výrazných slev (nap . režijní nájemné). Kontakt: tel.: 737689832  V ící žena 49 let, 165 cm vysoká, by ráda poznala up ímného tolerantního muže, který nechce být sám a touží strávit zbytek života se ženou, kterou by m l rád. M že to být i vdovec. Odpov di prosím posílat do redakce časopisu Brána.

Noemi www.noemka.com seznamka pro k es any pobyty pro nezadané V seznamce je p ihlášeno okolo 2000 lidí z ČR a Slovenska. Bližší informace: Noemi, Na Mušce 1124, 534 01 Holice, ČR Tel.: 00420-777222877 E-mail: [email protected]

Genea

upravit. Nakonec se poda ilo dne 8. 7. 2004 nov sdružen zaregistrovat. Zakl daj c ch lenů bylo 11. V sou asn dob m sdružen 20 lenů a n kolik des tek dobrovolných spolupracovn ků, kte podporuj innost sdružen dobrovolnou službou, modlitbami a n kte tak ob asnými inan n mi dary. Za v e moc d kujeme. Od vzniku Odboru pro manželstv a rodinu p i rad CB (d le jen OMAR) slouž o.s. jako servisn organizace OMARu. R di bychom, aby se innost sdružen rozv jela o n co dynami t ji, k emuž je t eba významn j inan n podpory. Uv tali bychom pracovn ka pro vypracov n a koordinaci projektů, jinými slovy z sk v n pen z od st tu a dal ch subjektů. Od zatku innosti sdružen jsme letos poprv obdrželi dotaci z MPSV. Jsme si v domi, že je to d ky ob tav pr ci dobrovoln ků a tak d ky modlitb m za tuto pr ci a službu.

znik ob ansk ho sdružen (d le jen o.s.) Genea - sdružen pro rodinu m lo svou genezi a vývoj. Jeho historie se za ala ps t v r. 1995, kdy jsme s manželkou za ali sloužit jako vedouc p r skupiny na kurzu pro manžele – Manželsk setk n (d le jen MS). V r. 1997 jsme p evzali od manželů Pepy a Alenky Fi erových veden tohoto kurzu. V echny tehdej kurzy MS, (v t dob jich bylo asi est), byly organizov ny pod hlavi kou YMCA a rovn ž aktivity týkaj c se innosti na eho kurzu byly zast e eny m stn organizac YMCA Klatovy. M lo to svoji logiku, protože v dob vzniku na eho kurzu byl Pepa Fi er kazatelem v Klatovech. Se zm nou jeho působi t vznikla situace, kdy vedouc kurzu a dal OBLASTI ČINNOSTI spolupracovn ci bydleli a působili na jižn Morav • programy pro budování a posilování manželství: po ádání letního kurzu MS a navazující jedné až dvou víkendových „obnov“ b hem roku a zast e uj c organizace • program pro p ípravu snoubenc na manželství s dlila v jihoz padn ch • programy pro posilování a budování role muže v manželství a rodin , ve ech ch. Ve ker agensboru, ve společnosti da týkaj c se organizace • programy pro p ípravu lektor ve všech výše uvedených oblastech • p ednášková činnost akc se t m stala zna n nepružnou a složitou. Kontakt: Genea - sdružení pro rodinu P emý leli jsme jak d l. Mokrohorská 35, 644 00 Brno Modlili jsme se za spr vtelefon: 603 230 602 [email protected]; www.genea-spr.cz n rozhodnut . Zvažovali jsme možnosti p ipojit se k jiným již funguj c m o.s. YMCA, p padn jiným sdružen m. Na p elomu roků 2003/2004 jsme dosp li k rozhodnut založit s n kolika dal mi spolupracovn ky vlastn ob ansk sdružen . Z kladn m p edpokladem pro innost nov ho sdružen byly k es- Z jemcům o na i službu můžeme na pož d n naansk hodnoty, kter jsme cht li m t jednozna n b dnout bliž informace, p padn osobn prezentaci zakotveny ve svých stanov ch. Pravd podobn to o innosti sdružen . Můžeme rovn ž posloužit k z n m pro n kter edn ky ve st tn spr v nebylo p li na t ma vztahu muže a ženy, manželstv a rodiny.  straviteln , a tak jsme museli stanovy n kolikr t JOSeF hOrSKý, P eDSeDA výKOnné rADy

V

37

Miliardá i a jejich vembloud dybych j byl miliard em, nebyl bych jak ruky, jednotliv ver e jsme p i azovali do jasných Berlusconi, protože ten si nech v v echno opozic – jak se to m s bohatým, jak s chudým, jak nakl dat s majetkem, jak s nouz . Až na konci nadpro sebe a nikomu nic ned a jenom nat pornoilmy. Ten na chudý nemysl . Je miliard em nesl u itel z sadn ot zku: ale kudy vede hranice mezi nedostatkem a nadbytkem, tedy kdo je podle jenom pro sebe a svoj rodinu, ale pro ostatn ne. J P slov vlastn bohatý a kdo kdybych byl jako on, konal Nalezen odpobych dobro, abysem se dostal Kdybych já byl miliardá em, chudý? v n s v echny zasko ila. do R je. Kdybych byl miliardal bych všechno chudým, Chl b. Na n m se v echno d em, dal bych v echno chul me. Kdo m dostatek chledým, slepým, t et mu sv tu slepým, t etímu sv tu ba, je bohatý. a potulným psům... a potulným ps m. Tolik ze slohov pr ce anoProzaickou ot zku, ktenymn ho ž ka mal z kladn rou položil u itel Star ho koly v Arzanu, chud m p edm st Neapole. Text z kona, se na e spole nost nau ila obch zet soisvy el ve výboru J to doufejme k zm knu, který tikovaným pojmem st edn t da. Kdepak bohat . sestavil a vydal Marcello D`Orta a zahrnul do n j Nejsme ani tak, ani tak, nen padn ed z na, edes t nejpodivuhodn j ch slohů ze v ech, co mu hybný man vr, který v t in dop v pocit, že si za dvacet let pedagogick praxe pro ly rukama. Kni- žije tak akor t, spr vn uprost ed, ž dn odpoha je to opravdu netradi n – nejen že se do tete, že v dnost. Sice existuje patro pod n mi, ale o n j by n farn kostel „je moc kr sný, protože se nach z se m li postarat zase ti nad n mi. Copak jsme mibl zko kina“, a dozv te se, že „Hytler byl hor než liard i? Jenže kdo z n s nem doma v chlebn ku Nero i než Martin Luter“, ale ten e n kdy dovede velkou umavu... odzbrojuj c up mnost d tských vah k zamy len V ekonomii, pen z ch ani majetkových z ležitosnad vlastn mi postoji, kter se snad n kdy ani tolik tech se opravdu nevyzn m, a tak na z v r nech m neli , jen to my dosp l um me kulantn ji podat. promluvit zase povolan j hlas. Snad m do ista Syrovost d tských n zorů asto pramen i z drsných pravdu, snad je pln vedle, jeden u odborn ků nisoci ln ch podm nek a b dy, jakou si asi v sou asn kdy nev . Každop dn n sleduj c výrok zapsal do It lii b žn nep edstavujeme. slohov pr ce na t ma: Vysv tlete význam t to Jež Úvodn citace o miliard i m oslovila pr v ovy v ty: „Sp projde velbloud uchem jehly, než by bezelstným odhalen m sebeklamu, který si hý k boh ve el do kr lovstv nebesk ho.“ mnoho z n s. Kdybych byl miliard em... To by se „U n s v Arzanu jsme na t st v ichni chudý. to pom halo, rozd valo, to by se to zachra oval V Arzanu nikdo nežebr , protože v , že by mu nikdo sv t! Jako m vnut m kouzeln ho proutku, od t e- nic nemoh d t. Ale jeden bohatý tu je: je to arzanský t ho sv ta po toulav psy. Vzpom n m na jeden se- starosta, který m mercedes, ferrari testarossa a je  min z teologie Star ho z kona na t ma bohatstv t kolo. Jemu sp vembloud projde!“ a chudoba v knize P slov . Pr ce n m la hladce od JAnA ŠráMKOvá

K

38



Vylušt te tajenku a vyhrajte knihu! Tajenku zašlete do 18. 10. 2009 (i e-mailem) na adresu redakce.

Tajenka z čísla 9/2009: Všechny moje cesty jsou ti známy. Vylosovaný výherce: radka Malá, České Bud jovice

Vylosovaný výherce získává knihu Cestou usmí ení od Kena Sandeho z nakladatelství Návrat dom .

39

15. 9. 1564 – 9. 10. 1636

„Muž hlubok zbožnosti, mravn opravdovosti a tolerance. Pro mnoh v ak tak zr dce evangelick v ci. Jako moravský zemský hejtman odm tl rebelii proti c sa i a z skal pro tento postoj i v t inu moravských stavů. K tomu ho vedlo star p esv d en Jednoty bratrsk , že politika nem zasahovat do v c v ry, ale i realistick vid n mezin rodn situace. P edv dal, že pomoc Protestantsk unie bude slab a že ostatn mocnosti nebudou cht t konlikt kvůli esk v ci. V d l o patných vojenských p prav ch a inan n situaci Unie. „Můžeme ekat jistou v lku…ned -li P n Bůh pokoje, naprostou zk zu t chto zem .“ Jedn n echů m l za nezodpov dný hazard: „ echov se snaž st t se slavnými t m, že zahub svoji vlast.“ Ne sp n se pokou el o m rov e en , pozd ji odm tl holdovat Fridrichovi Falck mu. Narodil se do bratrsk ho pansk ho rodu. Z rodových držav vybudoval rozs hl panstv , takže pat il mezi nejbohat moravsk p ny. Sv osobn z jmy v ak vždy pod azoval z jmu o obecn dobro zem . Vystudoval bratrskou kolu v Ivan ic ch, vy ho vzd l n pak dos hl na univerzit ch ve Strasburgu a Basileji. B hem dal ch studi a cest po Evrop na erpal rozs hl znalosti pr vnick a teologick , ovl dl ty i jazyky a nav zal politick kontakty a p telstv . V roce 1594 se stal lenem moravsk ho zemsk ho soudu a z hy i vůdcem stavovsk opozice. Na p elomu stolet se dostal do soukol pletich nep tel - byl obžalov n ze zleh ov n c sa sk ho majest tu a velezrady. N kolikaletý proces vyhr l, ale byl zbaven sv ho adu. K aktivn politice se vr til až v roce 1608, kdy v bratrsk m sporu podporoval Maty e proti Rudolfovi II. Po odtržen Moravy od ech byl zvolen zemským hejtmanem. Snažil se uplat ovat ide l z konnosti a stavovských svobod, p edsedal soudům a sn mům, staral se o vojensk z ležitosti, ale tak pe oval o vdovy a (nejen) lechtick sirotky (nap klad inancoval zahrani n studia Komensk ho). Na ad rezignoval v roce 1615, znechucen jak n stupem katolických radik lů k moci, tak i stavovskou evnivost . Do adu se vr til nakr tko v roce 1618, ale již v kv tnu 1619 byl p evratem odstran n. Po por žce povst n pom hal porarenesanční zámek v D evohosticích vybudoval Karel ze Žerotína po roce ženým p mluvami u c sa e i inan 1589, aby mu sloužil jak k odpočinku, n , poskytl to i t pron sledovaným tak i jeho duchovním zájm m. bratrským kn ž m (Komensk mu v Brandýse) a poda ilo se mu p ipravit exil pro Jednotu bratrskou v Uhr ch a v Polsku (p est hoval kralickou tisk rnu do Le na a bratrskou knihovnu do Vratislavi). P estože mu c sa daroval výsadu, že může zůstat na sv m panstv , v roce 1629 ode el do exilu, ze svých statků si ponechal pouze P erov a Brandýs nad Orlic . Do P erova se pozd ji se vr til, aby zde str vil porOBert hArt sledn roky života.

Foto archiv

KAREL starší ze Žerotína

viká CB Olomouc Narodil se 18. 5. 1986 v Liberci a své d tství a dospívání prožil v kazatelské rodin . Základní školu pak začal v České T ebové, ale dokončil v Brn , kam se Sta kovi v roce 1999 p est hovali. V Brn absolvoval gymnázium, po kterém nastoupil do Prahy na ETS. Byl lektorem angličtiny v jazykové agentu e LinguARE a m l možnost ročního pobytu v Mississippi. Pracoval jako vedoucí dorostu na sborech v Brn – Králov Poli a v Praze na Černém Most . V roce 2007 byl p ijat na vysokou školu v Olomouci, kde byl zapojen do sborové služby kazatelem Davidem Be ou. Nyní zde pokračuje ve studiu psychologie a dne 1. 7. 2009 nastoupil do vikariátu.

BULLETIN RADY CÍRKVE BRATRSKÉ VYCHÁZÍ JAKO P ÍLOHA ČASOPISU BRÁNA

Dalimil Stan k

d d tství jsem vyr stal v církvi. Moji rodiče se snažili ve mn p stovat víru, učili m z Bible a vedli m v lásce k Bohu. V dob dospívání jsem si začal k Pánu Bohu hledat sv j vlastní a osobní vztah, nezávislý na mých rodičích. V d l jsem, že jednou, na konci v k to budu jen já a On. Zápasil jsem s pochybnostmi, jestli m j k es anský život není jen projevem mého strachu z toho, že bych m l odejít ze společenství, ve kterém jsem vyr stal. Odpov di jsem si našel. Po st ední škole jsem cht l studovat psychologii a teologii. Na psychologii jsem se první rok nedostal, tak jsem se šel zabývat teologií na ETS. B hem p ijímacího pohovoru jsem oznámil, že nechci být kazatelem, a p esto m vzali. Cht l jsem být psychologem a teologii jsem cht l znát proto, abych byl schopen psychologii stav t na Božích zásadách a pravdách. B hem studií jsem si ale začal uv domovat, že pomoci lidem žít líp na této zemi je sice p kné, ale pokud jejich život skrze víru nemá p esah do v čnosti, není tato pomoc sama o sob d ležitá. V t chto úvahách se ve mn začala rodit myšlenka, že by mi kazatelská služba byla blízká a že m k ní B h možná pomalu vede. Vid l jsem, že psychologické znalosti jsou pro m nástrojem, který mohu použít ve služb lidem v církvi. Tou dobou jsem už bydlel v Olomouci a studoval psychologii i seminá dohromady. Po n jaké dob jsem se dozv d l, že kazatel David Be a odchází z našeho sboru v Olomouci. Staršovstvo a sbor hledaly nového služebníka. Mluvil jsem o tom se svojí ženou. Modlili jsme se za to s blízkými lidmi. Nakonec jsem m l setkání se staršími z našeho sboru a ti tento návrh podpo ili. Dokončil jsem seminá a jsem viká em v olomouckém sboru. Když se ohlížím zp t za svým životem, vidím úžasné Boží vedení. Otevíral a zavíral dve e p íležitostí, posílal mi do cesty moudré lidi a celou dobu nade mnou držel svou ochrannou ruku. Modlím se, aby mi dal dostatek síly,  moudrosti, lásky a vytrvalosti pro službu v jeho církvi.

O

inform íjen 09.indd 1

23.9.2009 15:49:16

Rada jednala po prázdninách v kompletní sestav v Praze, v Soukenické. Rozhovor s pozvanými hosty se účastnili budoucí p edseda i tajemník. S ohledem na počet návšt v, náročnost i množství projednávaných bod , bylo jednání zahájeno již ve čtvrtek 4. 9. večer a skončilo až v sobotu 6. 9. v poledne. 

Viká Maroš Klačko z misijního sboru v Neratovicích nastoupil v lét na nové místo do Nového M sta pod Smrkem, samostatné stanice libereckého sboru. 

Na uvoln né místo do Olomouce (po kaz. Davidu Be ovi) byl vyslán nový viká CB Dalimil Stan k. Administrátorem sboru byl jmenován kazatel Pavel Škrobák ze Zlína. 

Viká Jakub Formánek (sloužil jako duchovní kaplan ve Chvalech) požádal o p erušení vikariátu z d vodu zahraničního studia. Bylo zahájeno jednání ve v ci zajišt ní náhrady této služby v LRS a Bethesd . 

Rada z vlastní iniciativy rozhodla o systemizaci pozice kazatel – redaktor (0,5) pro kaz. Bronislava Matulíka, který ob tav , krom služby správce smíchovského sboru, pracuje v pozici šéfredaktora Brány. Pro informaci uvádíme, že v tšina českých k es anských periodik je vedena uvoln nými pracovníky na plný úvazek.



Sestra D. Ma ásková ukončila misijní službu v Ostrav - Novém Bohumín . Po p est hování rodiny Ma áskových do oblasti Č. Krumlova Rada na žádost staršovstva v Českých Bud jovicích a na základ p edloženého projektu z ídila k 1. 10. 2009 místo misijního pracovníka. Sestra Dagmar Ma ásková tak m že zúročit své bohaté zkušenosti získané p i této práci v ostravském sboru. 

Kazatele Tomáše Pospíchala instaloval v Č. T ebové 6. 9. 2009 místop edseda Miloslav Kloubek. 

inform íjen 09.indd 2

Nová dvouletá sezóna p ed námi Celostátní p vecký sbor CB - Effatha

Na letošním Adventním setkání v Náchod bude završen dvouletý projekt práce nového celocírkevního p veckého sboru. Protože výsledek je velice pozitivní, bude se pokračovat dál a tak se otevírá možnost pro nové zp váky, aby se k této form služby na další dva roky p ipojili. Zárove to znamená, že sbory CB mohou i nadále služeb tohoto v tšího hudebního t lesa využít. Do inále sezóny 2008-2009 vydrželo ve sboru tém 60 zp vák z celé republiky. N kte í v takovém uskupení a s užitými metodami zpívali poprvé v život . Sbor zpíval na ve ejném koncert a posloužil p i bohoslužb Sboru CB v Pod bradech, v Kolín a v Bystrém, do konce roku ho čeká ješt vystoupení v Ostrav , na Hrádku, v Čelákovicích a na p veckém festivalu Adventní setkání v Náchod 28.11.2009. Dirigent Bohumír Toušek o p sobení sboru ekl: „Neustále si p ipomínáme, že náš zp v je pouhým formálním vyjád ení našeho vztahu k Pánu Ježíši Kristu. Abychom písn dokázali hodnov rn a pravdiv p edat posluchač m, musíme nejprve každý sám za sebe i společn p ijmout a osobn prožít jejich zv st. Proto získávají prvo adý duchovní užitek už samotní zp váci. To je zárove podmínka následného užitku i pro posluchače.“ Krom ve ejných vystoupení a služby p i bohoslužbách nabízíme sbor m setkání a spolupráci s místními zp váky a dirigenty. Velikým obohacením pro nás vždy je osobní setkání s lidmi z místního sboru. Pokud vás t chto n kolik post eh zaujalo, jak z pozice potencionálních zp vák , tak sbor , které by našich služeb cht ly využít, podívejte se na bližší informace na stránku www.cb.cz/zpivani. P ihlášky na novou dvouletou sezónu p ijímáme do konce íjna 2009. ROman TOušek, záSTupCe DiRigenTa 

Foto archiv Effatha

Sbory, kazatelé, odbory

Senio i v Hronov

- prázdninové ohlédnutí Již mnoho let po ádá pražská Diakonie církve bratrské rekreační pobyty pro seniory. Letos jsme se počátkem léta sešli v Hronov , m stečku ležícím v krásném údolí eky Metuje. Byli jsme ubytováni v Domov mládeže St ední školy hotelnictví a podnikání. Jako loni i letos m l na svých bedrech celý týden br. kazatel Ji í Hofman z Č. Kostelce. Zaučoval se také p ítomný br. kazatel Ond ej Kyml z Písku, který v p íštích letech p evezme žezlo.

23.9.2009 15:49:16

Foto S. Kult

Program, p ipravený br. J. Hofmanem pro 45 bratr a sester z celé naší vlasti, byl opravdu bohatý. Ráno i večer jsme se setkávali u Božího slova, modlitby i zp vu. Nechyb ly hromadné zájezdy do okolních m st kladského pomezí a m li jsme také n kolik návšt v. A jak naše dovolená začala? Samoz ejm večerním sobotním seznámením i když - nutno podotknout - se skoro všichni za ta léta známe. Ned lní bohoslužbu k sláv a uctívání našeho Pána, konanou v blízkém kostele, pat ícím Českobratrské církvi evangelické, vedl místní fará Michal Kitta. Všechny nás také pozval na odpolední koncert. V provedení polského varhaníka P. Pawlika, učitele hudby ze Stroužného, jsme vyslechli barokní i současnou hudbu. Pan fará má velmi úzké vztahy s tímto m stečkem, tak jej n kte í z nás navštívili. V dob temna bylo Stroužné centrum evangelík . Proto byl naším cílem kostelík, kde se scházeli členové Luterské církve s reformovanými. Zajímavostí bylo, když m li bohoslužbu reformovaní, sundali Krista z k íže. Poslední fará , který zde p sobil, byl dr. Martin Hoffmann. Poté se 40 let bohoslužby nekonaly. V tomto svatostánku se v současné dob v ící scházejí 1x m síčn . Výlet jsme skončili v nedaleké hosp dce, kde jsme si pochutnali na výborných grilovaných pstruzích. Prvním m stem, které jsme společn navštívili, byl Náchod. Od br. Hofmana jsme vyslechli historii. Dozv d li jsme se, že jej r. 1254 založil Hron z Náchoda a m l v minulosti statut královského m sta. Prohlédli jsme si renesanční zámek s gotickou v ží, kostel sv. Vav ince a další pam tihodnosti. Další naše kroky vedly do modlitebny sboru CB, starého p es 100 let, který m l d íve mnoho stanic. Další byl výlet do Červeného Kostelce, kde nám podal výklad op t br. Hofman. Zde jsme nejprve navštívili farní kostel sv. Jakuba V tšího, postavený ve 14. století a vyslechli varhanní skladbu D. Germana: Festive Trympet. Hned naproti kostelu stojí domeček, v n mž v roce 1837 bydlela Božena N mcová a je trvale otev en pro návšt vníky. Zde také napsala povídku Chudí lidé. Potom jsme m li vyjednanou návšt vu Hospice Anežky České, postaveného r. 1996, sloužící lidem s onkologickým onemocn ním. Prohlídka této „nemocnice“ nás všechny p ekvapila. Nebyla zde žádná tísnivá atmosféra, krásné čisté prost edí, personál byl úžasný a p ív tivý. I na naše zv davé dotazy jsme dostali vždy uspokojivou odpov . ›

inform íjen 09.indd 3

Nového správce sboru oslovil jako senior kazatel Martin Legát a pozdrav vy ídil také bysterský kazatel Roman Toušek. Kazatele Ond eje Kymla instaloval v Písku v ned li dne 6. 9. 2009 p edseda Pavel Černý. Z p ítomných host je možno uvést kazatele Slavku z Č. Bud jovic, kazatele Martina B le z Elimu Písek a duchovního ímskokatolické farnosti.



Rada vzala na v domí ukončení služby kazatele Zde ka Uhlíka v Chomutov ke dni 31. 8. 2009. Bratr Uhlík a jeho manželka se z rodinných d vod rozhodli k p est hování do Jablonce nad Nisou. Z. Uhlík zde nastupuje do civilního zam stnání. 

Do služebního bytu ve Veselí nad Lužnicí se nast hoval z Vod an bratr Žiga s rodinou. Bude zde misijn p sobit p i svém civilním zam stnání. 

Rada p ijala Sm rnici – Pravidla pro práci kazatel a dalších pracovník v CB, která obsahuje soubor všech stávajících nárok a podmínek vyplývajících ze zam stnaneckého pom ru p i služb na sboru nebo v CB. 

Rada p ijala Sm rnici – Pravidla pro stanovení systemizace sbor a pracovník CB. Jedná se o up esn ní parametr a podmínek, které se budou od 1. 1. 2010 uplat ovat p i systemizaci sbor a p ijímání pracovník v CB. 

Delegace sboru CB v Most (kazatel Milan Let a kazatel Karel Taschner) jednala s Radou ohledn reaktivace vikariátu bratra Jaroslava Šmahela. Na základ žádosti mosteckého staršovstva Rada po rozhovoru obnovila statut viká e Jar. Šmahela, kterého umístila od 1. 9. 2009 na 0,5 úvazek do Chomutova. Šmahelovi se tam st hují z Litvínova. 

 Studijní odbor informoval, že pro školní rok 2009-2010 byli do vikariátních cvičení za azeni viká i Marek Markov (Praha 4 – Jižní M sto), Ervin Mittelmann (Kalinovo – SR),

23.9.2009 15:49:16

Milan Remeš (Čelákovice), Jan Sp váček (Sušice – Sbor Klatovy), Dalimil Stan k (Olomouc) a Ji í Valeš (tč. Praha 2 – Vinohrady), který je studentem Chrishony ve Švýcarsku a vikariátní cvičení a roční praxi absolvuje v České republice.

Informace o stavebních akcích Tajemník navštívil v lét n které stavby a podal zprávu o situaci stav jících sbor . Rozeb hly se práce na nových modlitebnách v Litomyšli a v Černošicích. V Letovicích sm uje p ístavba sborové budovy ke kolaudaci. V T inci–Lyžbicích postavili svépomocí p kný kazatelský byt, kam se manželé Raszkovi p est hovali. V T inci–Lištné byla vlastními silami zajišt na GO a modernizace sborových místností i kazatelského bytu a ješt má být dokončeno parkovišt (zámková dlažba). V Chýnov usilují místní brat i svépomocí budovat vlastní modlitebnu v části získaného, ale zchátralého objektu. V Brn – Betánii bylo v Kamenné ulici zahájeno dne 1. 9. 2009 užívání upravených prostor sboru (samostatné patro). 

Stavba modlitebny je signalizována z Bohumilic. Vsetín hlásí pot ebu oprav za cca 5 mil Kč a usiluje o získání grantu. Nový podnájem hledá sbor Praha 4 – JM a v Č. T ebové se musela po necelém roce (z d vodu skončení nájmu) p est hovat rodina kaz. T. Pospíchala. Ve Frýdlantu nad Ostr. se po určité dob hledání poda ilo pronajmout domek pro kaz. L. Hlavačku. D m pot ebuje provedení n kterých úprav. Intenzivn pokračují projekční práce a vedou se složitá jednání k zajišt ní Komunitního centra ve Chvalech, kde se počítá s evropskými financemi. 

P IPRAVIL TAJEMNÍK RADY CÍRKVE BRATRSKÉ KAREL FOJTÍK

Ostravské staršovstvo požádalo o za azení br. P emysla Šed nky jako misijního pracovníka pro práci mezi mládeží a k dalším úkol m ve sboru a na stanicích. Bratr Šed nka se rozhodl ukončit svoji dosavadní práci učitele k es anské jazykové školy Fishnet a zam it se na sborovou a misijní práci. Po rozhovoru v Rad byl pov en k 1. 9. 2009 jako misijní pracovník CB v Ostrav .

Nem žeme opomenout také ty, kdo nás navštívili. Jeden večer p ijel br. Jan Hábl, kazatel z Nového M sta nad Metují. Učí na hradecké pedagogické fakult a je velkým znalcem J. A. Komenského. S námi se pod lil o n které myšlenky d ležité pro život i pro formování člov ka a také nap . jaký d raz dával Komenský na učební látku, kterou je nutno vysv tlovat v pomalém tempu a rozumu dít te. Dále z Náchoda p ijeli manželé Javorničtí. Ti m li sv dectví o p átelích, kte í našli cestu k Bohu a p ipomn li n kolik lidí, s kterými se v život setkali nap . J. Turka. Pozdravili nás též manželé Koš álovi z Nového M sta nad Metují. Mimo jiné nás bratr Miloslav informoval o knize, v nované Aloisi Adlofovi, která vyjde p íští rok. Alespo na dva dny p ijeli naši velmi dob í známí Julinka Slavíková a Jenda Hušek. Julinka má velké zdravotní problémy a jejich sv dectví, které nazvali Zázrak, nás nenechalo na pochybách, že B h je stále s námi a že nás nic nem že - i v t žkých časech - od Jeho lásky odloučit. Na poslední den jsme si nechali procházku Hronovem, kterým nás provedla paní učitelka V. Klapalová, znalkyn historie. Poprvé se o m st psalo již p ed 650 lety. Bylo obléháno husity, k ižáky i Švédy. V této části naší zem byla velká bída a tak se z Polska pašovaly ryby, karbid a cukr. První stanice, kde se v ící scházeli, byla v Hronov z ízena už roku 1869. Narodili se zde spisovatel A. Jirásek, E. Hostovský, nejp ekládan jší spisovatel do cizích jazyk , jenž p sobil v Norsku a USA, brat i Čapkové i J. Špáta, současný režisér a dokumentarista. Nutno ješt zmínit malí ku F. Brandejsovou, která zde žila a jejíž obrazy jsou vystaveny v Terezín pod názvem Motýli zde nežijí. Co dodat záv rem? Velký dík pat í p edevším s. Galin H ídelové, která se o tyto pobyty stará, a br. Ji ímu Hofmanovi za jeho p ípravu. Určit mnoho zajímavého jsme se o tomto kraji dozv d li a na čas zde strávený budeme vd čn  vzpomínat. Dá-li Pán, sejdeme se zase p íští rok. zaznamenaLa iVana menČÍkOVá, CB LiBeReC

inform íjen 09.indd 4

23.9.2009 15:49:17