13 – Sobota je více než víkend V čem spočívá zvláštní význam sobotního odpočinku? Pomůže nám Bible porozumět hodnotám, po kterých každý z nás touží? SOBOTA JE VÍ VÍCE NEž NE VÍKEND Význam dne odpočinku
1
2
Budu vám vyprávět příběh z dávné historie. Do města přijel biolog Thomas Huxley kvůli přednášce. Ale dorazil pozdě. Naskočil do drožky tažené koňmi a zavolal na kočího: „Plnou parou vpřed!” Kočí švihl bičem a kočár se začal divoce kodrcat ulicemi. Roztřesený Huxley se najednou posadil a znepokojeně zavolal: „Poslouchejte, víte vlastně, kam chci jet?“ „Ne, pane,“ odpověděl kočí, „ale jedu plnou parou, jak jste poručil.“ Jde o úsměvnou příhodu. Ve skutečnosti je ale mnoho z nás v podobné situaci. V našich životech se toho odehrává příliš mnoho a rychle. Stále někam spěcháme. Je téměř naším údělem, že si neuvědomuje, kam náš život směřuje.
3
4
Základní otázkou je: Co je smyslem našeho života? O jaké hodnoty usilujeme? Jaké jsou naše priority? Jako věřící si klademe otázku, komu prokazujeme nejvyšší úctu. Je důležité, komu věříme. Protože pak se i náš život ubírá tímto směrem. Uctíváme Boha, protože je Stvořitelem nebe, země, vesmíru… (Text: Zjevení Janovo 14,7) „Bojte se Boha a vzdejte mu čest, neboť nastala hodina jeho soudu; poklekněte před tím, kdo učinil nebe, zemi, moře i prameny vod."
Zjevení 14,7
„...Bojte se Boha a vzdejte mu čest… poklekněte před tím, kdo učinil nebe, zemi, moře i prameny vod.“
5
6
V Bibli jsou slova, která nás vyzývají ke zpomalení životního rytmu. A Bible nás také nabádá, abychom si udělali čas a zamysleli se nad tím, kam směřujeme. Pokud věříme, že jsme stvořeni Bohem, můžeme lépe porozumět, proč jsme zde, a kam jdeme. Více nám o tom poví poselství o sobotě. Co je o sobotě napsáno na začátku Bible?
1
13 – Sobota je více než víkend 1 Moj 2,2
„Sedmého dne dokončil Bůh své dílo, které konal; sedmého dne přestal konat veškeré své dílo.“
7
8
9
10
(Text: 1. Mojžíšova 2,2) „Sedmého dne dokončil Bůh své dílo, které konal; sedmého dne přestal konat veškeré své dílo.“ 1. princip Nejprve se v Bibli píše o sobotě. Je vrcholem stvořitelského díla. Sobota svědčí o začátku světa. Jestliže je Bůh naším Stvořitelem, pak má toto poselství obrovský význam pro vědomí naší hodnoty. Sobota je postavena do úzkého vztahu s člověkem. Miliony lidí věří ve svět bez Stvořitele. Myslí si, že vše se stalo nahodile. Nepředvídatelnou událostí. Takovou, která se vymyká našemu rozumu. Jakou hodnotu může mít náš život, jestliže vznikl náhodnými přírodními procesy? Evoluční myšlenka 19. století měla silný vliv na vznik rasismu, nacismu, teorii o přirozeném výběru a přežití silnějšího. Z biblického textu se dozvíme, že Bůh stvořil sobotu. Ta nám má každý týden připomenout, že Bůh stvořil nejenom vesmír, ale i lidi. Jestli je Bible pravdivá, naše hodnota a víra v budoucnost závisí na tom, jestli tomuto poselství věříme. Nás postoj k Bibli odráží postoj k Bohu a víra se promítá do našich životních postojů. Lidé mají velký zájem o vědecké studie vesmíru. Je přirozené, že chceme znát odpovědi na důležité otázky: Jsme ve vesmíru sami? Jak jsme se sem dostali? Proč jsme vůbec tady? Kam spějeme? 2. princip Z Bible se dozvíme, že sobota je jako jediný den, kdy si připomínáme Bohem dokonale stvořený svět. On po tvoření odpočinul od své práce, ne protože by byl unavený, ale proto, že byl se svým dílem hotov. Sobota nám připomíná původní dokonalost. Byli jsme stvořeni dokonale a pro dokonalost. Tak to Bůh původně zamýšlel. Boží dokonalost jsme odmítli. Poselství soboty se proto může pro nás stát novou motivací. Díky Bohu je obsah soboty nadějí na budoucnost. Ani dnes nám není přece jedno, jak co vypadá. Líbí se nám pěkné a harmonické věci. Nemáme rádi zmetky a nepořádek. Pokud věříme ve Stvořitele, znovu vkládáme svůj život do jeho rukou. Aby nás formoval ke svému obrazu a my mohli jeho světlo šířit kolem nás.
2
13 – Sobota je více než víkend
Význam soboty
3. princip Zpráva o stvoření říká, že sobota nám připomíná postavení člověka před Bohem. Stvořitel pracoval celý týden, tvořil přírodu a zvířata. Nakonec stvořil sobotu. Čas pro obnovující společenství člověka s Bohem. Tento den nám Bůh nedává věci, ale sám sebe.
4. den
3. den 5. den
2. den
7. den 6. den
1. den
11
12
Zmínili jsme tři základní principy soboty. Bůh nám zjevuje vznešený původ, dokonalost a duchovní rozvoj ve společenství s Bohem. Je otázka, proč lidé upustili od zachovávání soboty jako dne odpočinku a proč se odklonili od svého Stvořitele. Díky sobotě si připomínáme, že vrcholem stvoření není člověk, ale Bůh. Cílem stvoření je vztah se Stvořitelem. Vždyť už na počátku bylo řečeno, co je smyslem lidské existence a života: (Text: 1. Mojžíšova 1,27) „Bůh stvořil člověka, aby byl jeho obrazem, stvořil ho, aby byl obrazem Božím, jako muže a ženu je stvořil.“
1 Moj 1,27
„Bůh stvořil člověka, aby byl jeho obrazem, stvořil ho, aby byl obrazem Božím, jako muže a ženu je stvořil.“
13
1 Moj 2,3
„A Bůh požehnal a posvětil sedmý den, neboť v něm přestal konat veškeré své stvořitelské dílo.“
14
1 Moj 1,22
„…Ploďte a množte se a naplňte vody v mořích. Létavci nechť se rozmnoží na zemi.“
15
Ve zprávě o stvoření je o sobotě dále napsáno: (Text: 1. Mojžíšova 2,3) „A Bůh požehnal a posvětil sedmý den, neboť v něm přestal konat veškeré své stvořitelské dílo.“ „Požehnání, posvěcení“ – to jsou dnes velmi zvláštní slova. Co znamenají? Všimněme si, prosím, že ve zprávě o stvoření se mluví o požehnání třikrát. Poprvé o požehnání přírody: V 1. kapitole Bible čteme, že Bůh poprvé požehnal svému stvoření slovy: (Text: 1. Mojžíšova 1,22) „...Ploďte a množte se a naplňte vody v mořích. Létavci nechť se rozmnoží na zemi.“ Tak zní první Boží požehnání. Rozumíme tomuto požehnání? Každý z nás obdivuje krásu přírody, květin, zvířecí říše… Rádi trávíme dovolenou na krásných místech v přírodě. Mají nám trochu připomenout „ztracený ráj“.
16
3
13 – Sobota je více než víkend Druhé požehnání bylo vysloveno člověku: (Text: 1. Mojžíšova 1,28) „...Ploďte a množte se a naplňte zemi. Podmaňte ji…”
1 Moj 1,28
„…Ploďte a množte se a naplňte zemi. Podmaňte ji…”
Rozumíme tomuto požehnání? V čem spočívá? 17
18
19
20
Všichni toužíme po lásce, porozumění, šťastném manželství, zdravých dětech a spokojené rodině. Není to samozřejmost. Je to část něčeho Božího. Co víc můžeme chtít od života? A přece se v Bibli píše, že existuje ještě něco hodnotnějšího. Jde o třetí požehnání (třetí přání je i v pohádkách vždy nejkrásnější…). Obrazem manželství bychom se mohli přiblížit k významu slova „posvěcení“. Posvěcený den znamená oddělený den pro vzájemné společenství mezi Bohem a člověkem. To je něco, co nelze ani vyrobit ani vypěstovat. Boží přítomnost je dar. Třetí požehnání se v první knize Bible týká soboty. Jak tomu máme rozumět? Jak může být sobota víc než požehnání přírody a požehnání manželství a lásky? Tím nejdůležitějším pro nás je vědomí, že jsme stvořeni Bohem. Že náš původ je vznešený, že naše hodnota je vysoká a že máme nekonečně vysoký cíl pro celou věčnost. Sobotní požehnání obsahuje nabídku světla, které je více než slunce, měsíc a hvězdy. Je to zároveň řešením pro případ, že by člověk udělal chybu. Její poselství obsahuje vrchol Božího požehnání. Je to něco, co nám nedá ani příroda, ani lidská zkušenost. Boží požehnání představuje speciální dar milosti. Bez něj vadne i ta nejpěknější příroda. Bez Božího požehnání se rozcházejí i ti nejúspěšnější muži a ženy. Bez Božího požehnání života a jeho hodnot přicházejí do života nemoci, úpadek, hněv, závist, nenávist, bolest a nakonec smrt. Podívejme se ještě na jednu oblast, která se týká poselství soboty. Zaměříme se na to, jak vypadá požehnání soboty. První z nich je dar času. Šest dní v týdnu máme pracovat, ale sedmý den má být oddělen pro odpočinek. Lidé se pokoušeli několikrát zavést jiný týdenní rytmus, ale ten stávající se ukázal jako nejlepší a také nejzdravější. Rok, měsíc, týden i den má své zákonitosti. Ale týden byl dán Bohem.
4
13 – Sobota je více než víkend
21
V knize Exodus (2. kniha Mojžíšova) se dočteme o vysvobození Izraelců z egyptského otroctví. Stalo se to v sobotu. Od té doby slaví Židé svátek Pesach. Sobotní přikázání v knize Deuteronomium (5. kniha Mojžíšova) se přímo odvolává na vysvobození z Egypta, kdy se Židé vydali směrem k Rudému moři. Bůh vysvobodil svůj lid od nepřátel a vedl je pouští do zaslíbené země. Během dlouhé cesty pouští Izraelci snědli zásoby potravin a začali si stěžovat. Rychle zapomněli, jak je Bůh zázračně vyvedl z egyptského otroctví.
22
2 Moj 16,4 „Hospodin řekl Mojžíšovi: ‚Já vám sešlu chléb jako déšť z nebe. Ať lid vychází a sbírá, co denně spotřebují…‘ “
(Text: 2. Mojžíšova 16,4) „Hospodin řekl Mojžíšovi: ‚Já vám sešlu chléb jako déšť z nebe. Ať lid vychází a sbírá, co denně spotřebují...‘ “
23
(Text: 2. Mojžíšova 16,6) „Mojžíš a Áron řekli všem Izraelcům: ‚Večer poznáte, že vás z egyptské země vyvedl Hospodin.‘ “
2 Moj 16,6
„Mojžíš a Áron řekli všem Izraelcům: ‚Večer poznáte, že vás z egyptské země vyvedl Hospodin.‘ “
24
25
2 Moj 16,23.25-26 „Toto praví Hospodin: Zítra je slavnost odpočinutí, Hospodinův svatý den odpočinku... Mojžíš pak řekl: ,...Šest dní budete sbírat, ale sedmý den je den odpočinku. Ten den nebude nic padat.‘ “
26
Ráno, když se Izraelci probudili, našli na poušti manu. Ta padala přes noc spolu s rosou. Když rosa uschla, nasbírali si tolik many, kolik potřebovali. To byl zázrak! Stalo se ovšem ještě něco významnějšího. Šestého dne měli nasbírat manu na dva dny dopředu, protože v sobotu z nebe žádná mana nepadala. Když kterýkoliv jiný den nasbírali více, než potřebovali, mana se do druhého dne zkazila. Mana z pátku však zůstávala i do soboty čerstvá. (Text: 2. Mojžíšova 16,23; 16,25-26) „‚Toto praví Hospodin: Zítra je slavnost odpočinutí, Hospodinův svatý den odpočinku. Šest dní budete sbírat, ale sedmý den je den odpočinku. Ten den nebude nic padat.“ Nešlo jen o sbírání či nesbírání. Sobota byla od začátku dána jako den, který bude připomínat veliké skutky Boha.
5
13 – Sobota je více než víkend
27
2. Moj 19,5.6 „Nyní tedy, budete-li mě skutečně poslouchat a dodržovat mou smlouvu, budete mi zvláštním vlastnictvím jako žádný jiný lid, třebaže má je celá země. Budete mi královstvím kněží, pronárodem svatým.“
28
Šest dní dává Bůh lidem tělesný pokrm, materiální požehnání. Ale v sobotu má pro nás připraveno něco speciálního. Duchovní pokrm, své Slovo. Bůh dal před sobotou manu na dva dny, aby lidé nemuseli pracovat a starat se o své záležitosti jako každý jiný pracovní den v týdnu. Boží řád byl podpořen velmi výhodnou smlouvou: (Text: 2. Mojžíšova 19,5. 6) „Nyní tedy, budete-li mě skutečně poslouchat a dodržovat mou smlouvu, budete mi zvláštním vlastnictvím jako žádný jiný lid, třebaže má je celá země. Budete mi královstvím kněží, pronárodem svatým.“ A tato smlouva byla nakonec zakotvena do Desatera: (Text: 2. Mojžíšova 20,8-11) „Pamatuj na den odpočinku, že ti má být svatý. Šest dní budeš pracovat a dělat všechnu svou práci. Ale sedmý den je den odpočinutí Hospodina, tvého Boha. Nebudeš dělat žádnou práci
2. Moj 20,8-10 „Pamatuj na den odpočinku, že ti má být svatý. Šest dní budeš pracovat a dělat všechnu svou práci. Ale sedmý den je den odpočinutí Hospodina, tvého Boha. Nebudeš dělat žádnou práci…“
29
ani ty ani tvůj syn a tvá dcera ani tvůj otrok a tvá otrokyně ani tvé dobytče ani tvůj host, který žije v tvých branách. V šesti dnech učinil Hospodin nebe i zemi, moře a všechno, co je v nich, a sedmého dne odpočinul. Proto požehnal Hospodin den odpočinku a oddělil jej jako svatý.“
2. Moj 20,10-11 „…ani ty ani tvůj syn a tvá dcera ani tvůj otrok a tvá otrokyně ani tvé dobytče ani tvůj host, který žije v tvých branách. V šesti dnech učinil Hospodin nebe i zemi, moře a všechno, co je v nich, a sedmého dne odpočinul. Proto požehnal Hospodin den odpočinku a oddělil jej jako svatý.“
30
Další významný příklad sobotního poselství o vysvobození je obsažen v příběhu o dobytí Jericha. Izraelité postupně obsazovali zaslíbenou zemi a město Jericho se jim nechtělo podrobit. Čteme, že vojsko mělo obcházet nepřátelské město každý den. Sedmý den však měli město obejít sedmkrát. 31
Jozue 6,16 „Když obcházeli po sedmé, zatroubili kněží na polnice a Jozue lidu nařídil: ‚Strhněte válečný pokřik, neboť vám Hospodin město vydal.‘ “
32
(Text: Jozue 6,16) „Když obcházeli po sedmé, zatroubili kněží na polnice a Jozue lidu nařídil: ‚Strhněte válečný pokřik, neboť vám Hospodin město vydal.‘ “ Sedmé obejití města v sedmý den bylo předpokladem pro konečné Boží vítězství. Hradby Jericha pak padly a Židé město dobyli!
6
13 – Sobota je více než víkend
33
3 Moj 25,3-4 „Šest let budeš osívat své pole, šest let budeš prořezávat svou vinici a shromažďovat z ní úrodu, ale sedmého roku bude mít země rok odpočinutí, slavnost odpočinutí, odpočinutí Hospodinovo. Nebudeš osívat své pole ani prořezávat svou vinici.“
34
Jiným historickým příkladem naplnění sobotního požehnání je ustanovení dodržovat milostivý rok. Každý padesátý rok (7 x 7 roků + 1 rok) nastala tzv. sobota sobot. V tomto roce měla odpočinout země (rok zůstala ležet ladem), ale také mělo dojít k navrácení dědictví každému z rodu Izraele. Každý, kdo během posledních let upadl do otroctví, měl být osvobozen. Toho léta nebyly placeny ani daně. Bylo to nařízení, které chránilo Izraelity před naprostou ztrátou majetku. Čteme o tom: (Text: 3. Mojžíšova 25,3-4) „Šest let budeš osívat své pole, šest let budeš prořezávat svou vinici a shromažďovat z ní úrodu, ale sedmého roku bude mít země rok odpočinutí, slavnost odpočinutí, odpočinutí Hospodinovo. Nebudeš osívat své pole ani prořezávat svou vinici.“ Podobné nařízení se týkalo léta odpuštění. Každého sedmého roku se měly všechny dluhy vracet do svého původního stavu. (Text: 5. Mojžíšova 15,1) „Každého sedmého roku budeš slavit léto promíjení dluhu.“
5 Moj 15,1
„Každého sedmého roku budeš slavit léto promíjení dluhu.“
35
Možná nás napadne, že šlo o starodávné řády, které platily v historii. Ježíš ale při kázání v Nazaretu, o několik stovek let později, na tento svátek navazoval. Z Lukášova evangelia se dočteme, že Ježíš šel podle svého zvyku v sobotu do synagogy a tam četl ze svitku proroka Izajáše: 36
Lukáš 4, 18-19 „Duch Hospodinův jest nade mnou; proto mne pomazal, abych přinesl chudým radostnou zvěst; poslal mne, abych vyhlásil zajatcům propuštění a slepým navrácení zraku, abych propustil zdeptané na svobodu, abych vyhlásil léto milosti Hospodinovy.“
37
(Text: Lukáš 4,18-19) „Duch Hospodinův jest nade mnou; proto mne pomazal, abych přinesl chudým radostnou zvěst; poslal mne, abych vyhlásil zajatcům propuštění a slepým navrácení zraku, abych propustil zdeptané na svobodu, abych vyhlásil léto milosti Hospodinovy.“ Zvláště si povšimněme, co řekl hned poté:
7
13 – Sobota je více než víkend Lukáš 4, 21
„...Dnes se splnilo toto Písmo, které jste právě slyšeli.“
38
Marek 2,27-28 „...Sobota je učiněna pro člověka, a ne člověk pro sobotu. Proto je Syn člověka pánem i nad sobotou.“
39
Jan 19,30
„…řekl: ,Dokonáno jest.‘ A nakloniv hlavu skonal.“
40
41
(Text: Lukáš 4,21) „...Dnes se splnilo toto Písmo, které jste právě slyšeli.“ Vzpomínáte si, který to byl den? Byla sobota a Ježíš byl právě v synagoze a četl Starý zákon. Pokud budeme číst dál, zjistíme, že Ježíš vykonal mnoho znamení a zázraků právě v sobotu. Ježíš uzdravoval nemocné, vyháněl z posedlých démony a vysvobozoval lidi z moci zlého ducha. Kázal, potěšoval a vracel lidem plnohodnotný život. Sobota je speciální den a z jejího dodržování plyne Boží požehnání. (Text: Marek 2,27-28) Kristus řekl: „Sobota je učiněna pro člověka, a ne člověk pro sobotu. Proto je Syn člověka pánem i nad sobotou.“ Tato slova řekl v souvislosti s nařčením ze strany farizeů, kteří ho obviňovali, že sobotu nedodržuje podle tehdejších předpisů. Je úžasné slyšet od samotného Ježíše, že požehnání soboty stále platí a že sám Bůh je jeho zárukou. Sobota je Boží dar, proto také jen on může říci, jak s darem zacházet. A Bůh v Ježíši ukázal, že je to den pro záchranu člověka. Vrcholem Ježíšovy služby je jeho zástupná oběť. Přesně o velikonocích, zase v pátek jako tehdy při vyvedení z Egypta, slavili Židé slavnost beránka. A právě o Pesachu byl Ježíš ukřižován. Jeho poslední slova na kříži byla: (Text: Jan 19,30) „Dokonáno jest.” A je napsáné, že poté „nakloniv hlavu, skonal”. Slova „dokonáno jest” korespondují se závěrem zprávy o stvoření, které bylo dokončeno v sedmý den. To, co lidský hřích zničil, Kristus svou obětí a vítězstvím nad zlem obnovuje a vrací svému stvoření jeho původní dokonalost. Ve víře v Krista můžeme věřit, že sobota platí stále jako památník stvoření. Sobota je díky Kristu pro nás den, ve kterém si připomínáme toto obrovské zaslíbení, že jednou bude Boží stvoření stejně dokonalé, jako na počátku. Sobota svým obsahem překlenuje propast mezi minulostí a budoucností, mezi hříchem a spravedlností, mezi zlem a milostí. Na základě biblické naděje smíme již teď slavit sobotní odpočinek ve víře tak, „jakoby už teď bylo vše dokonalé“. (Samuele Bacchiocchi)
8
13 – Sobota je více než víkend Zjevení 1,10-11 „Ocitl jsem se ve vytržení ducha v den Páně, a uslyšel jsem za sebou mocný hlas jako zvuk polnice: ,Co vidíš, napiš do knihy a pošli sedmi církvím...‘ “
42
V poslední knize Bible nacházíme zvláštní místo, kdy právě v sobotu Bůh zjevuje člověku ta největší tajemství. V knize Zjevení Jana čteme text: (Text: Zjevení Janovo 1,10-11) „Ocitl jsem se ve vytržení ducha v den Páně, a uslyšel jsem za sebou mocný hlas jako zvuk polnice: ,Co vidíš, napiš do knihy a pošli sedmi církvím...‘ “ Označení „den Páně“ v Bibli spojujeme se sobotou podle Ježíšova vyjádření, že „Syn člověka je pánem soboty“. Celou Biblí se prolíná poselství o sobotě. Od stvoření, vysvobození z Egypta, vydání Desatera na Sinaji, putování Izraele pouští, dobývání zaslíbené země přes život Ježíše Krista až po věčnost. Sobota je součástí zvláštní smlouvy mezi Bohem a jeho lidem.
43
2 Moj 19,5 „Nyní tedy, budete-li mě skutečně poslouchat a dodržovat mou smlouvu, budete mi zvláštním vlastnictvím jako žádný jiný lid, třebaže má je celá země.“
44
(Text: 2. Mojžíšova 19,5) „Nyní tedy, budete-li mě skutečně poslouchat a dodržovat mou smlouvu, budete mi zvláštním vlastnictvím jako žádný jiný lid, třebaže má je celá země.“ Z historie víme, že se Izraelité odklonili od Božích přikázání, které jim zaručovaly požehnání a rozvoj. Jedinou cestou, pro Židy i pro nás ostatní, je návrat k Bohu. Izraelci ale rychle zapomněli na smlouvu s Bohem a na jeho činy. Přestali ho uctívat, světit sobotu a netrvalo dlouho a Boha vyměnili za bůžky ze dřeva a z kamene. Tak jak to měly ve zvyku okolní pohanské národy. Izraelci zapomněli na své kořeny, hodnoty, na smysl života i na svého Boha.
45
Izajáš 58,13-14 „Jestliže v den odpočinku upustíš od svých pochůzek, od prosazování svých zálib v můj svatý den, nazveš-li den odpočinku rozkošným, svatý den Hospodinův přeslavným, budeš-li jej slavit tak, že se vzdáš svých cest, že přestaneš hovět svým zálibám a nepovedeš plané řeči, tu nalezneš rozkoš v Hospodinu…“
46
Jedním z proroků, kteří vyzývali Izrael k pokání a návratu zpět k Bohu, byl prorok Izajáš. (Text: Izajáš 58,13-14) „Jestliže v den odpočinku upustíš od svých pochůzek… od prosazování svých zálib v můj svatý den, nazveš-li den Hospodinův přeslavným, budeš-li jej slavit…, tu nalezneš rozkoš v Hospodinu...“ Apoštol Pavel vyjádřil v knize Židům význam soboty pro současnost i pro věčnost. Jestliže je sobota jedinečným časem pro setkání člověka s Bohem, pak i v budoucnosti bude cílem žít a pracovat v Boží přítomnosti.
9
13 – Sobota je více než víkend Židům 4, 9-10 „Tak má Boží lid pravý sobotní odpočinek teprve před sebou. Neboť ten, kdo vejde do Božího odpočinutí, odpočine od svého díla, tak jako Bůh odpočinul od svého.“
(Text: Židům 4,9-10) „Tak má Boží lid pravý sobotní odpočinek teprve před sebou. Neboť ten, kdo vejde do Božího odpočinutí, odpočine od svého díla, tak jako Bůh odpočinul od svého.“
47
48
Izajáš 56,6-7 „...Všechny, kdo dbají na to, aby neznesvěcovali den odpočinku, kdo se pevně drží mé smlouvy, přivedu na svou svatou horu a ve svém domě modlitby je oblažím radostí... Můj dům se bude nazývat domem modlitby pro všechny národy,“
49
Ezechiel 20,20
„Svěťte mé dny odpočinku a budou znamením mezi mnou a vámi, abyste věděli, že já jsem Hospodin, váš Bůh.“
Studiem biblických textů jsme se dozvěděli, že sobota byla ustanovena jako svátek, který určuje identitu Izraele. Sobota byla stvořena na počátku a z toho vyplývá, že má význam pro celé lidstvo. Bůh je Bohem všech lidí, národů a kultur. Proto ani požehnání soboty není omezeno jen na jeden národ. O významu modlitby a vztahu člověka s Bohem hovořil také prorok Izajáš. Bůh touží po vztahu se všemi lidmi. (Text: Izajáš 56,6-7) „Všechny, kdo dbají na to, aby neznesvěcovali den odpočinku… přivedu na svou svatou horu a ve svém domě modlitby je oblažím radostí... Můj dům se bude nazývat domem modlitby pro všechny národy.“ Prorok Ezechiel potvrdil význam sobotního požehnání jako Božího zaslíbení, které vyplývá ze smlouvy. (Text: Ezechiel 20,20) „Svěťte mé dny odpočinku a budou znamením mezi mnou a vámi, abyste věděli, že já jsem Hospodin, váš Bůh.“
50
Na úpatí patí hory
Řehoř Veliký napsal: „Naše skutečná sobota je Pán Ježíš Kristus sám.“ Celý smysl a hodnota sobotního poselství je zahrnuta v Kristově záchranném díle na věčnost.
citace
Luděk Rejchrt
„Naše skutečná sobota je Pán Ježíš Kristus sám.“ Řehoř Veliký
51
52
Sobota a její poselství se vine jako červená nit od knihy Genesis až po Zjevení. Sobota je určena pro náš vztah s Bohem. Nejde jen o den v kalendáři či časový úsek. Bible nás zve k tomu, abychom využili sobotu jako svátek smysluplně tak, abychom se jednou mohli setkat s Kristem tváří v tvář a zůstat v jeho přítomnosti už navždy. Sobotní poselství mluví od Stvoření po věčnost o naplnění původního smyslu všech živých bytostí, přírody a celého kosmu.
10
13 – Sobota je více než víkend
53
Požehnání soboty
54
Pokud uctíváme Boha jako Stvořitele každou sobotu, nezapomeneme: - odkud jsme přišli, - kdo nás a celý svět okolo stvořil - že jsme byli stvořeni pro dokonalost - a že jsme byli zrozeni pro krásu a Boží požehnání. - A že Bůh s námi uzavřel svou věčnou smlouvu
nikdy
Sobota není jen otázkou, který den máme uctívat. Její smysl souvisí s tím, komu věříme, co je smyslem našeho života a do jaké míry následujeme Boha Stvořitele a Spasitele Ježíše Krista. Naše víra a naděje sobotních bohoslužeb nás spojuje s Božím lidem. Spojuje nás se všemi, kteří žili od Adama a Evy, kteří světili první sobotu v Edenu. Spojuje nás s Mojžíšem, který mluvil s Bohem a předal nám Boží slovo. V sobotu uctíváme Boha stejně, jako to dělali starozákonní proroci a novozákonní apoštolové. V sobotu jsme v duchovní přítomnosti se samotným Kristem. Buďme vděční za každou sobotu, kterou nám Bůh dává! Jak tedy plánujete prožít příští sobotu? Příští téma…
11
