13. Obsah: Občasník Základní školy, Příbram II, Jiráskovy sady 273

16. číslo, 8. ročník, 2012/13

www.zsjs.cz

Obsah: Úvod str. 2 Komunikace str. 3 Časopisy a filmy str. 9 Divadlo a my str. 12 Mene tekel str. 13 Páťáci a deváťáci str.14 Anglické listy str. 19 Různé str. 22 Vaření str. 26 Zábava str. 27

Občasník Základní školy, Příbram II, Jiráskovy sady 273

Úvodník Slovo šéfredaktora

Milí čtenáři, Vážení čtenáři,

je to tu znovu. Právě se vám do rukou dostalo další číslo školních novin, již 16. Tentokrát jsme si lámali hlavy s tématem komunikace. Přemýšleli jste někdy, kolika způsoby s námi vlastně svět komunikuje? Každý z vás si nejspíš představí televizi, rádio, internet nebo noviny. Ale svět s námi komunikuje také prostřednictvím časopisů. Ale pomocí těchto prostředků nám mohou taky leccos podstrčit. Proto je důležité

zpracovávat, co jsou fakta a co podvrh. Ale teď zpět k časopisu. Jak jsem řekl, vymýšleli jsme a psali spoustu článků. Některé nám zabraly více, některé méně času. I tak si myslím, nebo spíše doufám v to, že se nám povedly a že si je s radostí přečtete. Takže přeji příjemné počtení. Marek Červenka, VIII. A

Redakční rada Školních novin

Tiráž Školní noviny č. 16, prosinec 2013 (občasník, vychází 2x ročně) náklad 200 ks, vydává redakční rada Základní školy, Jiráskovy sady 273, Příbram II, 26101, tiskne Tiskárna Periskop.

byl jsem osloven paní učitelkou Fousovou, abych okomentoval, případně zhodnotil poslední, tedy 15. číslo školních novin. Noviny jsem si proto velmi podrobně pročetl. Vzhledem k tomu, že jsem se na tvorbě novin sám podílel v předchozích letech a to nejprve jako vedoucí sekce Anglických listů a posléze jako šéfredaktor, vím, jak je těžké a zodpovědné takovouto tiskovinu vymyslet, poskládat, udělat recenze, nechat vytisknout a distribuovat. Pokud jde o samotné číslo novin, musím s radostí konstatovat, že Školní noviny zůstávají stále zajímavé a pestré. Byl jsem zvědav, zda v novinách přibydou nějaké nové rubriky a na kolik se změnila, případně rozšířila redakční rada. Rubriky zůstaly zhruba stejné, jak rozsahem, tak obsahem. Redakční rada se však úplně změnila. Přibyly nové tváře, což je hodně dobře. Zároveň jsem rád, že si noviny zachovávají jednotnou grafickou úpravu, na které se podílí talentovaní žáci školy. Abych však stále jenom nechválil, bylo by podle mě dobré mnohem více do tvorby novin zapojit žáky prvního stupně. Jim by v novinách určitě slušela samostatná rubrika. Navázal bych na rozhovor s Marií Soukupovou a vyzval členy redakční rady, aby oslovili i ostatní bývalé členy redakční rady, kteří odešli na střední školy. Jejich vyprávění a postřehy by mohly být inspirací pro všechny. Závěrem přeji všem tvůrcům Školních novin hodně bohaté fantazie, inspirace, dobrých a zajímavých nápadů a jejich čtenářům pak příjemné chvíle při čtení. PS.: Až bude známo téma příštího vydání, dejte mi vědět. S radostí vám zašlu svůj příspěvek!

Štěpán Valter, Gymnázium Příbram

Fotky redaktorů k článkům - Jan Liška, kresby Lišáka - Jan Vorel, smajlíky na obálce - Tereza Dohnalíková, foto RR - Petr Lojín

2

Komunikace

Slova „Proto hlavu vzhůru, vy, kdo si myslíte, že jste ve světě písmenek a slov dočista ztracení. Všechno se dá nějak překonat a naděje umírá poslední!“

„Slova jsou nevyčerpatelným zdrojem kouzel, schopným bolestně zraňovat, ale i léčit.“ Pokud patříte stejně jako já mezi nevyléčitelné Potteromaniaky, zřejmě vám nemusím připomínat, že tuto větu pronesl Albus Brumbál na nádraží King‘s Cross v posledním díle Harryho Pottera. Podle mého názoru má však tato jeho myšlenka mnohem hlubší význam, než by se mohlo na první pohled zdát. Říká nejen to, že slova jsou pro náš život nezbytně důležitá, ale také, že byť se to možná nezdá, mají obrovskou váhu. Díky slovům se dennodenně dozvídáme spoustu nových informací a vědomostí, ale také díky nim vyjadřujeme svoje pocity a emoce, rozvíjíme svoji fantazii… Dalo by se říci, že díky slovům se řadíme mezi nejvyvinutější tvory naší planety.

Slova se nevyskytují pouze v mluvené podobě, ale také napsaná na papíře nebo na počítači, slepeckým písmem nebo v podobě posunků a ve znakové řeči. Máme přibližně sto třicet světových jazyků, některé více používané a některé méně. Asi žádný člověk na světě (možná kromě Bartyho Skrka, opět z Harryho Pottera, který ovládá i skřetí řeč) neumí mluvit všemi jazyky. Je úspěch, když nějaký člověk plynně mluví třeba pěti nebo šesti jazyky. Já osobně mluvím čtyřmi. Samozřejmě ne dokonale, ale stále své znalosti a slovní zásobu rozvíjím. Když někdo umí více jazyků, je pro něj mnohem snadnější najít práci. Říká se, že „kolik umíš řečí, tolikrát jsi člověkem“. Já bych ovšem toto známé heslo trochu poopravila: „kolik umíš slov, tolikrát jsi člověkem“. Já jsem měla díky svým rozsáhlým schopnostem vždy velké výhody,

protože mi nikdy nedělalo problém napsat jakkoli dlouhý sloh na dané i libovolné téma. Proto nebylo těžké získat jedničku z češtiny, ale ani z dějepisu, v jehož hodinách jsem neustále uplatňovala svou výhodu v prezentacích. Každý musí žít s tím nadáním, s jakým se narodil. Ale Albus Brumbál říká: „Nerozhodují za nás naše schopnosti, ale naše volby.“ Proto věřím, že pokud bych se například já rozhodla, že se stanu maniakem do přírodních věd, s trochou snahy by se mi to podařilo. Proto hlavu vzhůru, vy, kdo si myslíte, že jste ve světě písmenek a slov dočista ztracení. Všechno se dá nějak překonat a naděje umírá poslední! Marie Soukupová

3

Komunikace Výuka jazyků na naší škole Od září školního roku 2013/2014 nás čekají změny ve výuce cizích jazyků. Po posledních úpravách rámcového vzdělávacího programu pro základní školy má každá základka za povinnost do seznamu vyučovaných předmětů dodat i druhý cizí jazyk. Nikde není přesně řečeno, jaký jazyk by to měl být. Některé školy nabídnou italštinu, jiné francouzštinu. U nás, stejně jako u většiny ostatních škol, to bude jazyk německý. Je to vcelku logická volba. Německý jazyk se u nás vždy vyučoval a je pro nás Středoevropany prakticky nejužitečnější. Často jezdíme do Německa či Rakouska za nákupy, za zábavou nebo za jiným bohulibým účelem. Pro příští rok s němčinou začnou sedmáci (letošní šesťáci) a osmáci (letošní sedmáci). Musí se však dodržet maximální možný počet hodin v daném ročníku, proto se musel trochu upravit učební plán. Některé předměty budou mít méně hodin a některé nebudou vyučovány vůbec. To, které předměty přijdou o čas nebo se nebudou objevovat v rozvrhu, si prozatím nechám

Moje cesta do školy Ráno jsem vstala s nepříjemným pocitem, kterým začal můj den. Ach ano, musela jsem do školy. Vzpomněla jsem si na víkend, který skončil svítáním. Bylo za deset minut půl šesté a já unaveným krokem došla ke stolu, poslepu nahmatala vypínač a rozsvítila lampu. Tmavý pokoj se rozjasnil krásným hřejivým světlem. Šla jsem do koupelny a s ostychem jsem se na sebe podívala do zrcadla. Strnula jsem. Temné kruhy pod očima a pobledlé tváře vypadaly hůř než kdykoliv dřív.

4

pro sebe. Jisté je to, že příští sedmáci a osmáci nebudou mít možnost volby volitelných předmětů. Němčina totiž ubere dvě hodiny v sedmé a dokonce tři hodiny v osmé třídě. V šestých a devátých třídách se prozatím ponechá vše tak, jak bylo doposud. Zakoupili jsme pro žáky zcela novou řadu moderních učebnic němčiny. Byla to velká investice v řádu několika desítek tisíc korun, která se rozhodně vrátí v tom, že výuka bude zábavná, bude mít spád a jazyk bude procvičován na aktuálních tématech ze života. Osobně jsem přesvědčený o tom, že rozšíření výuky jazyků o další cizí jazyk, je krok správným směrem. Stále platí okřídlený citát: Kolik znáš jazyků, tolikrát jsi člověkem. My Češi bychom se měli i nadále vzdělávat v jazycích

Oči byly jako dva ledy. Zely prázdnotou… lhostejností. Pustila jsem proud vody a smyla si z obličeje smutný výraz. Tichými kroky jsem se přikradla do kuchyně a postavila presovač na plotýnku. Stála jsem a čekala, až začne bublat. Nalila jsem si jeho obsah do šálku a stočila pohled do černé kávy, bez lžičky cukru, bez kapky mléka. Takové, jaké jsem potřebovala, abych se zbavila pocitu únavy. Napila jsem se a otřásla se. Hořkost mi náladu vůbec nezlepšila.

a stávat se tak více světoobčany. Neměli bychom se jen upínat na náš malý a historicky omezený životní prostor. Generaci našich žáků čekají mnohé možnosti uplatnění v rámci celé Evropské unie. Tím, že budou nyní ovládat dva základní evropské jazyky, se jim dveře do Evropy otevřou ještě více. Znalost jazyků je v dnešní době více než základ – je to i známka inteligence a příslušnosti k moderní společnosti.

Když jsem pohlédla na hodiny a uvědomila, kolik už je hodin, spěšně jsem se oblékla, naházela knížky do tašky, dopila kávu a navlékla teplý kabát. Ledabyle jsem si ovázala šálu kolem krku a nasadila sluchátka s tichou a pomalou hudbou. Opouštěla jsem dům ještě s tou samou hořkostí ve tváři, když jsem uslyšela, jak mi kručí v břiše. Utíkala jsem na zastávku, abych stihla autobus, a posadila se na své oblíbené místo dozadu. Opřela jsem si čelo o studenou okenní tabulku a sledovala, jak mi mizí z dohledu domov, jediný zdroj bezpečí.

Mgr. Jan Konvalinka

Stačil mi jediný pohled na školu, která se tyčila ve své majestátně vyhlížející velikosti, a poprvé v životě mě napadlo, jak je to místo krásné. Pocházela odsud spousta vzpomínek a najednou se mi začaly jednotlivé zážitky míhat před očima… Můj první školní den, všechny mé úspěchy a přátelé, kteří mi vždycky dodali sílu každé ráno vstát a přinutit se jít do školy. Na tváři se mi objevil upřímný úsměv a já byla ráda, že tu teď mohu být a patřit mezi ně. Laura Babjaková, VIII.B

Komunikace Smajlíci Když naše paní učitelka poprvé vyslovila slovo emotikon, docela jsem si lámal hlavu s tím, co to může znamenat. Napadaly mě dvě věci. Buď, že to má něco společného s nějakým emákem, nebo s emocemi. Když nám řekla, že emotikon znamená česky smajlík, byl jsem rád, že alespoň jednou myšlenkou jsem se trefil. Myslím, že na světě už je jen velmi málo lidí, kteří by nikdy nepoužili smajlíka. Smajlík se skládá ze speciálních znaků, které vyjadřují náladu, postoj či emoce. Například :-) – úsměv, :-( – smutek, :-P – vyplazený jazyk, ale zjistil jsem, že existuje mnoho smajlíků, které by mě dosud nenapadly, jako třeba :P* - francouzák, :-(*) – zvracení, :-°( – Paroubek, @@@:-) – Marge Simpsonová, q:) - Filip Sido, =:-) – punkáč, a podobně.

Když se řekne dvojtečka, pomlčka a závorka, snad nikdo nebude pochybovat, co tyto znaky vlastně znamenají. Naše generace by se bez nich snad ani neobešla. V SMS-kách a na sociálních sítích jimi vyjadřujeme své pocity a nálady. No a tak vás určitě zajímá, jak tato kombinace znaků vlastně vznikla. Jeden z prvních smajlíků se objevil už r. 1897 a to v druhém čísle časopisu „The Typewriter World“. Ten článek byl dokonce už z roku 1890. Ale za autora smajlíku, jak ho známe dnes, (žlutý s obličejíčkem uvnitř) se považuje Harvey Ball, grafik a kreslíř. Obrázek, který dnes vidíme asi každý den, byl navržen tak za deset minut. Během deseti let se stal velice populární. Lidé ho nosili připnutého na tričkách jako odznáček. Posuďte sami, jestli to pana Harvey Ball potěšilo, když za tu práci dostal pouhých 45 dolarů. Tento odznak totiž nosilo asi padesát milionů lidí na celém světě. V sedmdesátých letech se smajlíky objevují také na internetu, kde se velice oblíbily a začaly hodně používat, jak asi sami víte z vlastní zkušenosti. Ale ne všechny smajlíky se usmívají, smajlíků totiž existují miliony. Dvojtečka +hvězdička, dříve nemyslná kombinace a dnes? Vyznání lásky.

Petr Kudrna, IX. B

Petra Mrkáčková, VII. A

Povídám si Nejraději si povídám sama se sebou, protože jsem sama sobě nejlepším posluchačem a svoje problémy znám nejlépe. Asi se ptáte, jaké problémy může tak mladá dívka mít?! No to je jednoduché, známky, kamarádky, nedostatek pěkného oblečení, když otevřu skříň, a hlavně kluci a jejich nepochopitelné myšlení. Většinou když jsem doma sama, ulehnu do postele a do sluchátek si pustím uklidňující muziku, která mi připomene zážitek nebo vzpomínku, na kterou ráda myslím. Foto: Marek Červenka

Michaela Kocnová, IX. B

5

Komunikace Druhy komunikace

Povídání Moje místo k povídání Když si chci s někým popovídat, nebo si jen tak přebrat věci a okolnosti, které se ve mně hromadí, jdu se projít buď sám, nebo s kamarády na mé oblíbené místo za naší vsí. K tomuto místu mám velice silný vztah. Je to místo, kde jsem sám sebou a dokážu brát věci i z jiného pohledu. Má úžasnou atmosféru i díky přírodě, která ho obklopuje ze všech stran. Nejraději sedím pod vzrostlou lípou, která se tyčí na samém vrcholu kopce stoupajícího z bratkovického údolí, od řeky Litavky. Krása brdské krajiny mne udivuje a cítím se spokojeně. Proto když sem vezmu kamaráda, kamarádku

6

nebo i rodiče, dokážu si s nimi povídat o čemkoliv. Zatím nevím, co přesně, ale něco mě s tímto místem silně spojuje, proto se tu při povídání s přáteli nebo příbuznými cítím dobře. Petr Záluský, IX. B

Rád si povídám... Poslední dobou, kdy už zdaleka tolik netrávím čas doma u počítače a televize, si asi nejraději povídám s mými přáteli. Máme spolu mnohem více společných zájmů a aktivit, než třeba s rodiči a sourozenci. Jakmile se sejdeme a někdo z nás začne nějaké téma, už je konverzace v plném proudu. Buď si

povídáme jen ve škole, nebo se sejdeme na nějakém předem smluveném místě. Nejlepší sešlosti jsou vždy o víkendech. Každý pátek uspořádáme velkou akci v jednom kulečníkovém baru. Přijde nás tam většinou kolem dvaceti nebo třiceti. V tomto případě konverzace nikdy nevázne a všichni se skvěle baví. Je úžasné, že lidé z osmých tříd i středních škol až po maturanty se spolu dokáží bavit. Nikomu nezáleží na věku, penězích či kráse a chováme se vždy jako parta. Jsem rád, že jsem takové lidi za posledních pár měsíců poznal, myslím si, že bych bez nich už žít nemohl. Petr Kudrna, IX. B

Komunikace

FOVÁNÍ !

UR NÍ JAKO S Á V O F R U ÍS

...NEN

Používáš bezpečně internet ?! Internet = vzájemně komunikující počítače a další zařízení po celém světě. Nejznámější služby, které internet poskytuje, jsou www stránky, e-mail a sociální sítě. Na internetu najdeš spoustu užitečných věcí, které tě mohou nejen bavit, ale i pomoci při přípravě do školy. Setkáváš se tam s kamarády a můžeš se seznámit i s novými. Při používání internetu je nutné být opatrný a chránit se. Může dojít ke zneužití tvých osobních údajů, fotografií nebo tebe jako člověka. Nikdy nezapomínej, že co jednou na internetu zveřejníš, špatně se odstraňuje. Internet je dobrý pomocník a nevyčerpatelný zdroj informací i zábavy, ale pouze v případě, že dodržuješ tato základní pravidla.

Chraň sám sebe a dodržuj je! •

neprozrazuj heslo nebo přihlašovací jméno

•

chraň počítač antivirovým programem

•

vyvaruj se stahování a používání nelegálních programů

•

přemýšlej nad tím, komu sdělíš své osobní údaje (adresa, telefon, datum narození atd.), nebo zašleš fotografie

•

v případě, že si pomocí internetu domluvíš schůzku, informuj kamarády nebo rodiče

•

nekomunikuj o tématech, která jsou ti nepříjemná, uvádějí tě do rozpaků nebo děsí

•

nereaguj na hrubé, urážlivé nebo nevkusné e-maily

•

přílohy e-mailů, které ti přijdou od neznámých osob, raději odstraň

•

nevydávej se za někoho, kým nejsi (neměň pohlaví, věk …), buď sám sebou

•

pokud najdeš na internetu vulgární výrazy, obrázky nebo něco, o čem si myslíš, že je nesprávné, sděl to rodičům

•

respektuj upozornění, že webová stránka je určena pro osoby určitého věku, a takové stránky urychleně opusť

•

ověř si vyhledané informace z více zdrojů

•

neplýtvej svým volným časem pouze na internetu, věnuj se sportu a koníčkům, jsou i lepší možnosti, jak trávit volný čas Petr Maršík

Tablety V době dnešních technologií je čím dál tím více komunikačních zařízení. Tak například tablety. Jedná se o větší verzi dotykového mobilu, či o kapesní počítač. Pojem tablet se vztahuje na různou formu zařízení, která se liší umístěním obrazovky ve vztahu ke klávesnici. Tablet se využívá například v bankovnictví, když jste na počítačově nedostupném místě nebo také v grafice. Grafický tablet funguje následovně: Připojí se k počítači a poté se na tablet něco nakreslí. Pomocí něčeho, mně dosud neznámého, se tato kresba přenese do PC. Nejstarší obdoba tabletu se datuje už do roku 1888, avšak tehdy to byla elektrické zařízení se vstupem a výstupem dat na plochém informačním displeji. Dnešními představiteli jsou například Apple Inc. se svým iPadem a Samsung s výtvorem Galaxy Note. Marek Červenka, VIII. A

7

Komunikace Mobilní telefony dnešní doby V dnešní době existuje spousta mobilních telefonů. Liší se především výbavou, ale hlavně cenou. Cena nejlevnějších začíná na 400 korunách, avšak některé stojí i 40 000 korun. Každý telefon má nějaký operační systém. Nejrozšířenější operační systémy jsou Android od Googlu a iOs od Applu.

Pohání ho dvoujádrový procesor s výkonem 1,2 Ghz a operační paměť 1 GB. Vše se promítá čtyřpalcovém displeji Retina, dále také, pomocí 8 mpx fotoaparátu s bleskem, nahrává video v HD kvalitě. Samozřejmostí je také GPS přijímač k zaměření polohy a připojení k internetu s technologií LTE, která umožňuje rychlé stahování dat pomocí mobilního internetu (v ČR ještě není k dispozici, ale brzy bude). Do tohoto telefonu můžete stahovat miliony aplikací pomocí aplikace AppStore. Prodává se s 16, 32, 64 GB pamětí a jeho cena startuje kolem 16 000 Kč.

rozlišením 13 megapixelů. Disponuje také bezdotykovým ovládáním, 1,9 Ghz procesorem s technologií LTE, nebo 1,6 Ghz procesorem bez LTE, technologie rychlého připojení k internetu. Telefon se bude prodávat ve verzích s 16,32 a 64 GB pamětí. Operační paměť u každé verze zůstává stejná a to 2GB. Tento aparát dokáže monitorovat zdravotní kondici uživatele. Jako u každého přístroje s Androidem, je i zde možnost stahování milionů aplikací pomocí programu Obchod Play. Jeho předchůdce dokonce jedno čtvrtletí překonal v prodejích iPhone. Samsung Galaxy S4 se začne prodávat v dubnu. Jiří Pinkava, VIII. B

Apple iPhone Apple iPhone 5 je nejprodávanější telefon na světě. Pokaždé, když vydají nový model, se stává nedostatkovým zbožím. Funguje na operačním sytému iOs 6, který se na rozdíl od Androidu používá jen pro výrobky od Applu a stále lze zaktualizovat pomoc PC programu iTunes.

Samsung Galaxy S4 Samsung Galaxy S4 je nejmodernější mobilní telefon, který pracuje na operačním systému Android. Má pětipalcový AMOLED displej, fotoaparát s

Mobilní telefony budoucnosti

8

Časopisy a filmy Enigma Enigma je vědecký časopis o historii , např. článek „Co se skutečně stalo s městy Sodoma a Gomora?“, paranormálních jevech (duchové, UFO), ale mapuje i rozmanité konspirační teorie, spekulace a vyjasňuje praktiky tajných společenství např. Svobodní zednáři, označováni také jako „Ilumináti“.

Recenze filmu Babovřesky …aneb z dopisu venkovské drbny

Veronika Fialová, VII. A

Nabízí rozdílné hypotézy týkající se záhadných událostí a tragédií na 108 stranách. Vychází už od roku 2007 s měsíční periodou, tzn. že vychází každý měsíc. Jeho šéfredaktorkou je Bc. Michaela Vondrušková a vydává ho RF-Hobby. V tomto časopise také nechybí rubrika, kam mohou čtenáři posílat dotazy na údalosti a záhady, které je zajímají. Pokaždé se po dočtení tohoto časopisu těším na další číslo. Mám pár oblíbených čísel, která jsem schopný přečíst i třikrát do měsíce. Dokonalým příkladem je speciál 55 příšer, které by neměly existovat. Jak už praví název, najdete zde příšery, které by neměly existovat, nebo zvířata, která měla být už dávno vyhynulá. Avšak přiložené fotky dosvědčují opak. Nebo je to jen podvrh? I toto zhodnocení zde najdete.

Marek Červenka, VIII. A

Dobrý den, milí čtenáři našich školních novin. V létě se natáčela nová česká komedie Zdeňka Trošky z vesnického prostředí zvaná Babovřesky… aneb z dopisu venkovské drbny, která už byla v kině dokonce i u nás v Příbrami. Přála jsem si film vidět a moc jsem se těšila, až se pořádně zasměji. Bylo to tak. V 19:00 jsem seděla v kině a očekávala jsem od komedie to nejlepší. Zazvonil gong, všichni jsme se usadili a čekali, až velká komedie začne.

dobu vilu zrekonstruovat. Podtitul „z dopisu venkovské drbny“ naznačuje, že na scénu vstoupí i místní ženy v čele s „univerzální“ klepnou Horáčkovou, která o všem ví, od všeho má klíče, všude byla dvakrát, myslí si, že má právo do všeho zasahovat. A právě do této vesničky přichází nový farář. Drbny čekají váženého důstojného pána, ale z auta vyskočí mladý, sportovně vyhlížející asi třicetiletý mladík s dvojsmyslným jménem. Netuší, co tu na něj čeká, co všechno bude muset řešit a právě díky tomu se odehrává v Babovřeskách množství humorných situací. To není vše, ve vesnici žije pohodová rodinka Čížků, kde otec dvou dětí pracuje jako starosta ve vsi. Jednoho dne do vesnice zavítala faráře sestra Ivana, která měla zájem o práci sekretářky na úřadě. Vtom vstoupila Horáčková a rychle odešla… Jestli chcete vidět, jak film dopadne, zajděte si do kina. :))) Moje hodnocení filmu:

Tento film vypráví o vesnických drbnách z vesnice Babovřesky. Ve vesnici žije staletá Trůda. Po smrti po ní zůstane velká vila, kterou zdědí její synovec Adam. Adam se snaží po celou

Tento film hodnotím jen kladně. Velice se mi líbil, protože byl velmi humorný a v některých scénách i záhadný a strašidelný. Doporučuji vám zajít si do kina a prožít stejnou fůru legrace, jako jsem zažila já.

9

Časopisy a filmy History revue HISTORY revue (3/2013) Zradil Přemysla Otakara II. blízký přítel? Nové číslo časopisu vychází každý měsíc. Téma čísla je vyjádřeno většinou otázkou. Jedno číslo stojí 49,90 Kč. Role šéfredaktorky se ujala Ilona Kučerová. Březnové číslo tohoto roku má téma: Zradil Přemysla Otakara II. blízký přítel? Asi nejzajímavější články v tomto čísle jsou o Simon de Montfort, 3 zrady českých králů, Sudety 1933-1938 a Ludvík XIV. & Filip II. Orleánský. Článek o Simonu de Montfort vypráví o jeho životě. Když byl Simon malý, zemřel mu otec při tažení proti albigensům (také proti katarům, kacířskému náboženskému hnutí). Při obléhání Toulouse přichází jeho otec o život poté, co je zasažen ranou z praku. Po smrti

10

otce se dělí o majetek se svým bratrem Amaurym rovným dílem. Roku 1238 se Montfort žení s Eleonorou Anglickou, dcerou krále Jana Bezzemka a sestrou tehdejšího krále Jindřicha III. Plantageneta. V roce 1238 se Simonovi narodí syn Jindřich, jméno má po králi Jindřichu III. Rodinná idyla však končí v tu chvíli, kdy Montfort dluží velký obnos flanderskému hraběti, ale jako ručitele uvede nic netušícího Jindřicha III. Spor vyřeší Montfort, který roku 1239 opouští se svou manželkou Anglii. Roku 1240 se účastní výpravy do Svaté země. Ale v roce 1265 v Bitvě u Eveshamu umírá Simon de Montfort s celým vojskem svého bratr Amaryho.

Marie ………………………… byla dcerou Rakousko-uherské císařovny. OTÁZKY: 1) Jméno bratra Simona de Montfort. 2) Je šéfredaktorem časopisu muž? 3) „Zabil Přemysla Otakara II. Blízký přítel?“ je …….. časopisu 4) Doplň: Filip II. ……………. 5) Simon de Montfort se oženil s Eleonorou ……………… 6) Je šéfredaktorkou časopisu Ilona Kučerová? 7) Většina králů se řídila ……………. (nenajdete v textu) 8) Jan Bezzemek je …………… Eleonory Anglické 9) Jindřich III. Plantaget byl jaké národnosti?

Jan Šíma, VII.B Řešení naleznete na straně 26

Časopisy a filmy Jaké časopisy čtu a proč? Často čtu časopisy o autech a motorkách, protože se rád dívám na hezká a rychlá auta. Nemám rád ty časopisy o autech, kde jsou na ně různé nudné recenze a kde jsou rodinná auta, ale spíše ty, kde jsou luxusní závodní a terénní auta. Rád si v nich čtu a dívám se, jaká jsou na světě auta a kolik bych m musel vydělat peněz, abych si jedno nebo dvě mohl koupit. Také si rád čtu články o starých legendárních autech, někdy se mi zdá, že jsou lepší než ta nová. Můj oblíbený vůz je Ford Mustang Shellby Gt 500 eleanor z roku 1967. Často se začtu i do ženských časopisů. Protože když jsem na toaletě, zkracuji si tím dlouhé chvíle, třeba luštěním křížovek nebo čtením horoskopů, abych zjistil, co mě čeká příští týden. Mezi moje oblíbené patří Maxim, protože tam jsou hezké holky a někdy i dost zajímavé články, ale hlavně to čtu kvůli těm holkám, co jsou na obrázcích. Časopis o tetování čtu také rád, jednou bych chtěl mít pár tetování a tak v nich hledám inspiraci a obdivuju krásné umělecké výtvory, které tvoří ti nejlepší tatéři. To jsou asi tak všechny časopisy, které čtu. Sem tam se začtu i do novin, abych věděl co se ve světě děje. Filip Sidó, IX. B

Bravo Tento časopis je určen pro různé generace. Bravo si kupují spíše děvčata ve věku 11-16 let, ale čtou ho často i kluci. V časopisu se můžete dozvědět něco ze světa celebrit a také se zde udávají nové módní trendy. Jsou zde také různé hádanky, vtipy, kvízy a testy přátelství, lásky. Většinou je v Bravu i foto román. A nesmí chybět plakáty nějaké celebrity. Bravo vychází několikrát do měsíce a je to u mladých lidí velmi oblíbený časopis. Asi proto, že se chtějí dozvědět něco nového o své oblíbené celebritě. Sice Bravo už není, jaké bývalo, ale i tak si ho kupuje hodně lidí.

Bel Mondo 2. číslo, 2012 Laura Babjaková, VIII. B

Už je to docela dávno, co mě jednou v obchodě zaujal jeden časopis. Na titulní straně totiž byla moje oblíbená spisovatelka J. K. Rowlingová a to mě nutilo k tomu, abych přemluvila mamku, aby mi časopis Bel / Mondo koupila. Už kdysi jsem pochopila, že obyčejný český časopis mě nemá čím zaujmout, ale v tu chvíli jsem vkládala do Bel / Monda veškerou svou naději. První stránka, kterou jsem nalistovala, byla samozřejmě ta s rozhovorem, kde paní Rowlingová popisuje svůj život během psaní Harryho Pottera a také její současnou chuď do života. Možná první zklamání nastalo, když jsem si přečetla, že tento rozhovor byl převzat z časopisu Der Spiegel, takže se žádný český redaktor časopisu nevydal do Velké Británie, aby se spisovatelkou udělal rozhovor, ale po přečtení jsem zapomněla, že jsem vůbec nějaké námitky měla. Článek na mě udělal velký dojem a potvrdil mi můj názor.

Paní Rowlingová má rozhodně můj obdiv. Prošla si příšerným nátlakem v době, kdy byla svobodnou matkou a ambiciózní spisovatelkou za účelem zisku, aby splatila své účty. Dověděla jsem se o tom, jaké měla spisovatelka pocity a co prožívala během psaní sedmi knih zmiňované série. Spolu s tím jsem měla možnost si přečíst recenzi na její novou knihu, která však nemá s kouzly nic společného. Když se jí autorka rozhovoru tázala, proč se najednou tak rozhodla změnit žánr své literatury, odpověděla, že svá „kouzla již vyčerpala“. Na časopise mě však dále překvapilo to, že mě zaujaly i jiné články, což se u mě moc často neprojevuje. S radostí jsem si přečetla článek „Tenisky jako revolta“, kde se velice zajímavě píše o historii známých plátěných bot podepsané Chuckem Taylorem, známé pod značkou Converse All Star. Ráda jsem si prohlédla celý komix, který měl nádherné obrázky. Po dlouhém zvažování jsem si přečetla i článek „MÁMA českých vězňů“, při kterém mi soucitně tekly slzy po tvářích. Také mě zaujalo, jak se tradiční české koláče dostaly dokonce i do USA, kde jsou velice oblíbenými pochoutkami na dlouhé cesty.

11

Divadlo a my Dramaťák Já a pár mých kamarádů ze třídy 7. A jsme si vybrali jako volitelný předmět dramatickou výchovu. V těchto hodinách se pod vedením pana učitele Lišky vžíváme do rolí herců, vodičů a mluvičů. Nejdříve se napíše a zábavně upraví vhodná pohádka, příběh nebo scénka, kterou hrajeme jako herci nebo s loutkami. My jsme začínali s loutkovým divadlem. Vybrali jsme pohádku a rozdělili si role, aby se ke každému hodily a hlavně, aby každého bavily. Dále si rozdělí vodiči, jaké loutky budou vodit. Každý si vezme text a můžeme začít zkoušet. Vodiči si musí připravit kulisy na danou scénu, zatáhnout oponu, rozsvítit světla a ujistit se, že jsou kulisy řádně upevněny. Zkontrolujeme, případně opravíme rozbité loutky a můžeme hrát. Opona se zvedne, na scénu přijdou loutky, každý začíná mluvit svou roli a vodiči se snaží s loutkami pohybovat zároveň s mluviči. Takhle se to dělá skoro každou hodinu a vše se zdokonaluje.

ROZHOVOR s Vojtěchem Záveským

hercem byste si chtěl zahrát?

Kalinu, který tu působil v minulých letech a byl můj velký spojenec a soused v šatně, tak ten mi tu chybí, ale jinak jsem spokojen.

Která role byla vaše první?

od malička, ale od malička jsem se tak jako lehce projevoval. Takže jsem si nepřál být hercem, ale jak jsem se předváděl, tak lidé co mě znali, když jsem byl malý, říkali, že to bylo úplně jasný od začátku, že budu hercem. Já jsem si to nemyslel, ale oni to tak viděli.

Kdybyste nebyl hercem, čím byste chtěl být?

Na začátku musím říct, že tady v divadle Antonína Dvořáka Navštívila jsem známého se mi pár takových „jakoby“ herce v Divadle Antonína Dvořáka a zeptala jsem se ho snů splnilo. Zahrál jsem si s pár herci, jako třeba Otakar na věci, které nás zajímají. Brousek ml., Simona Stašová, Jaká role, kterou jste kdy Eva Holubová a Olda Vízner. hrál, se vám líbila nejvíce? To jsou jména, s kterými jsem ani nedoufal, že se setkám Tak nejvíce mě bavila role Amadea ve stejnojmenné hře při práci. A ještě takhle bych se chtěl setkat s panem „AMADEUS“, protože to byl Oldřichem Kaiserem. geniální muzikant a celý ten jeho osud mě úplně strhnul. Která role byla nejtěžší? To zkoušení bylo hrozně příjemné. Salieriho hrál „ťulda“ Já to nikdy nevidím, jestli je to těžký. Tak třeba technicky Otakar Brousek ml., takže ta ten Amadeus byla velká spolupráce s ním byla skvělá. role, bylo tak spousta textu Je to role, na kterou nejradši a bylo to náročný. Tak po tý vzpomínám. technický stránce to bylo Líbí se vám v divadle A. nejtěžší na zpracování, Ale Dvořáka? prakticky se nedá říct, která role byla nejtěžší. Já se vždycky Líbí se mi tady moc. Máme snažím dát do toho všechno a tady docela slušnou partu. Bohužel třeba zmíním Zbyška nakonec mě to baví. První je Červenáček v RYCHLÝCH ŠÍPECH. Bylo to vlastně hned po škole, zavolali si mě na hostování Červenáčka Máte nějaké koníčky? v RYCHLÝCH ŠÍPECH a od Já mám spoustu koníčků. Mám té doby jsem tu vlastně v je hlavně od muziky, přes sport angažmá. a veškeré druhy umění. Ale co Chtěl byste si zahrát ve hlavně dělám, když nedělán filmu? divadlo, tak hraju například hry na xboxu, snažím se sportovat No jasně, já doufám že si zahraju v nějakým filmu. Já a dělám muziku. nemám žádný vysněný scénář, Chtěl jste být hercem už od režii ani roli. Ale těším se, že malička? si zahraju v nějakým pěkným filmu. Ne, nechtěl jsem být hercem

Důležité je, aby byl při hraní dobrý kolektiv, jak u vodičů, tak u mluvičů. Aby se všichni se všemi shodli, protože když není dobrý kolektiv, není možno sestavit skvělé vystoupení. Trvá nám skoro půl roku, než nacvičíme jednu hru. Každý si řekne, že je to lehké, ale je velký oříšek se všemi se shodnout. Koncem pololetí hrajeme představení před lidmi. Například pro prvňáčky, druháčky a nově jsme také hráli v domově pro seniory, kde si našeho vystoupení velmi vážili a byli nadšení. Při zkoušení jsme se hodně nasmáli, zkoušení nám dobře šlo, a tak také vypadal výsledek. Dětem se to moc líbilo a my byli z našeho výsledku také šťastni. Už se těšíme na další hru. Kateřina Řehořová, VII. A

Jakou roli byste si chtěl zahrát? Musím říct, že vlastně nemám žádnou vysněnou roli, vlastně ani toho Amadea jsem si nepřál. Já tak spíš čekám, co přijde, a snažím se na tom něco najít. A věřím, že na mě nějaká pěkná role ještě čeká. S jakou herečkou nebo

12

No tak já jsem to docela v poslední době zvažoval, protože člověk nikdy neví, co přijde. Tak já se snažím myslet i na to herectví, co bych bez něj dělal. Tak určitě bych dělal muziku, otázka je, zda bych si tou muzikou vydělal na živobytí. Kdyby ne, tak věřím, že se chytnu, protože mě baví spousta věcí. Tak třeba lektorství, trénovat děti v kickboxu. Zkrátka bych se snažil jít jiným směrem. Štěpánka Kozubíková, VIII. A

Mene tekel

Projekt

Sečteno jest Miluška Havlůjová (* 1929), rozená Pomplová, byla v 50. letech odtržena od syna, ani ne dvouletého Tomáše. Státní bezpečnost ji zatkla v květnu 1953. Bylo jí čtyřiadvacet, měla první dítě a estébáci ji nutili ke spolupráci obzvlášť ohavným způsobem. Konfidentka se z ní však nikdy nestala. Příběh Milušky Havlůjové je komplikovaný a pevně spjatý s rodinnou válečnou historií. Narodila se 13. května 1929 v Dušníkách u Prahy, ale vyrůstala ve Voltuši a v Rožmitále pod Třemšínem. Její otec Jaroslav Pompl byl důležitou postavou tamního odboje, spoluzakládal pobočky Obrany národa a jako majitel pily pomáhal ukrývat asi padesát uprchlíků v lesních

bunkrech. Od roku 1944 se sám musel skrývat, gestapo na něj vypsalo odměnu a jeho žena Emilie skončila v terezínské Malé pevnosti. Pomplovi okupaci přežili, ale protože odmítali komunismus a poválečnou podřízenost Československa Sovětskému svazu, dostali se záhy znovu do potíží, hned po únoru 1948 jim byl znárodněn majetek a Jaroslav putoval do uranového lágru za údajnou kolaboraci s nacisty. Jako odbojář se s takovou pohanou nikdy nesmířil, a když se roku 1949 vrátil domů, chtěl očistit své jméno. Doma to nešlo, a tak se pokusil propašovat na Západ všechny dostupné informace o svém případu,

sepsal zprávu o poměrech v pracovních lágrech a dokonce (podle pozdějších záznamů StB) získal i jakýsi film, který tábory zachycoval. Miluška, mezitím provdaná Havlůjová, mu v jeho úsilí pomáhala. 21. ledna 1953 byl Jaroslav Pompl podruhé zatčen a brzy nato i jeho dcera. Zdroj: dcery.cz Štěpánka Kozubíková, VIII. A

Dne 1. 3. 2012 jsme se účastnili v Praze projektu zvaného „MENE TEKEL“ (v překladu „sečteno jest“). Tento projekt pojednával o době totalitního režimu a vládě Komunistické strany Československa. Celou přednáškou nás provázela JUDr. Markéta Červínová (viz.

obr. ), vnučka politického vězně. Vystupovaly zde jak děti politických vězňů, tak vnoučata, někdy i pravnoučata, které tam například přednášely básně svých rodičů nebo prarodičů, básně byly někdy hodně silné. V některých chvílích mi bylo těch lidí opravdu líto. Myslím si, že tento festival je velmi poučný a zajímavý. Jsem si jist, že si odtud každý odnesl nějakou myšlenku o komunistech, teda spíše ty nepříliš pěkné. Na této přednášce nám také byla představena kniha s názvem „Osudová kaňka“ (viz obr. ),

kde jsou sepsány příběhy dcer a vnuček politických vězňů. Tuto knihu sponzoroval známý podnikatel Ivan Baťka.

Lukáš Jandus, VIII. A

13

Páťáci a deváťáci 5.A Co očekávám od 2. stupně ZŠ?

Co se mi ve škole líbilo? •

•

• •

Na 1. st. jsme měli hodné učitele, • paní učitelka Křesinová nás připravuje dobře na 2.st. Nejvíce se mi líbily školy v přírodě a výlety. Myslím, že jsme dobrý kolektiv. Budu • mít hezké vzpomínky na 1. st. A. Š. Líbí se mi, že je ve třídě legrace a člověk se tam nenudí. S dětmi si rozumíme a máme jeden pro druhého pochopení. N. S. Nebylo to špatné. P. T.

•

• Na podzim ve 4. ročníku jsem byl s třídou v Rožmitále na výstavě o středověku. Dostali jsme středověké kostýmy. Zkoušeli jsme si psát své jméno středověkým písmem. Pak tam byly různé zbraně, brnění a povozy. Škoda, že jsme si nemohli • zašermovat. A. Z

Jiné zajímavé předměty, nové učitele, ale také těžší učivo. Nejvíce se těším na fyziku a chemie. A. Š. Chtěla bych hlavně dobré prostředí a kolektiv, spravedlivého a hodného třídního učitele, který pro nás bude mít pochopení. N. S. Budu smutná, protože odejdou někteří spolužáci na gymnázium, ale přijdou zase nové tváře. M. K Určitě vím, že druhý stupeň bude o něco těžší, ale těším se na chemii. A taky budu muset v učení přidat, protože se bojím, že propadnu. A taky očekávám, že to bude nelítostná bitva. P. T. Doufám, že budou učitelé hodní a trpěliví jako na 1. st.

Žáci výtvarného kroužku ŠD

Foto: Jitka Křesinová

14

Páťáci a deváťáci 5.B Jaké to bylo? •

Škola je skvělá, nejvíc jsem se těšila na nové kamarády a na naši učitelku a na to, jak se budem učit psát a číst. Nejvíc mě štve, že musíme vstávat brzo.

•

Škola je dobrá, protože tu máme spoustu kamarádů a učitelka je hodná.

•

Někdy nám ve škole dávají špatné známky, ale na vysvědčení nám daj vždycky tu lepší!

•

Občas se tu rozpoutají rvačky a skončí to tak, že někdo někomu rozbije brýle anebo něco ve třídě, ale paní učitelka to vždy vyřeší.

•

Zdá se mi, že první a druhá třída byla úplně něco jiného než třetí, čtvrtá a pátá. Ještě to nebylo tak těžké. Nejtěžší byla třetí, ale ještě se to dalo zvládnout. Pátá je taky těžká, ale na třetí nemá.

•

Těchto skoro pět let bylo dobrých, ale vadí mi, že budeme mít jinou třídní učitelku.

•

• •

•

• •

Užili jsme si spoustu legrace na školách v přírodě. Líbilo se mi, když jsme si hráli na • pračlověky.

telky, plavání bylo bezva, a co teprv bruslení, to byla nádhera! Turnaj v basketbalu, to byla dobrá zábava pro mne.

Mám spoustu krásných sportovních zážitků.

Za těch pět let jsem se naučil spoustu věcí, které mi určitě pomůžou v životě. Tahle škola mě připraví na věci, při kte• rých jde o život.

Když jsme se začali učit číst a psát, moc • mě to nadchlo. Nejvíc se mi líbilo, že jsme měli v první třídě své osmáky. Líbilo se mi, jak za námi chodili o přestávkách.

Také mám ráda, když se školou chodíme na lední stadion. Užijem si tam hodně • zábavy. Ze všeho nejraději mám školy v • přírodě, je tam zábava.

Velký zážitek byl také, když jsem dostala • svou první pětku z matematiky ve čtvrté třídě. • Nádherné byly školní výlety.

Líbilo se mi mít na jarmarku stánek a pro- • dávat naše výrobky.

Jsem rád, že chodím do školy. Jsou tu všichni výborní kamarádi - sportovec Pepa Čížek, Vašek Hampl, Michal Mácha, který se velmi dobře učí, Honza Havelka, • co pořád říká nesmysly, Honza Kudrna se kterým jsem chodil na ryby, Vašek Bašus největší kluk ve třídě. Mám rád školy v • přírodě, hlavně s co nejdelším pobytem.

•

Angličtina byla pro mě peklo! Nemám rád tu interaktivní tabuli.

•

Na první stupeň vzpomínám kladně. Byly tu předměty, které mě moc baví, ale také ty, které moc ráda nemám a moc mi nejdou. Odnesla jsem si hodně vědomostí a • zážitků a našla jsem si tu nové kamarády.

•

Pátá třída je super rok!

•

Už jsem skoro pět let ve škole a spoustu • jsem toho se třídou zažil. Školy v přírodě, výlety a tak. Bylo to prostě super! Čtvrtá a pátá třída tady v Příbrami byla •

•

Foto: Zuzana Vohnoutová

pro mě výborná – uvítání dětí a paní uči-

Nejvíc vzpomínám na školu v přírodě ve druhé třídě, byla úplně nejlepší, byli • jsme na Kvildě a bylo krásně. Naše paní učitelka je přísná, ale dokáže toho hodně • naučit. Nemám rád, když píšeme testy nebo když • jsem vyvolaný, ale v pátý třídě přibyla informatika a to je nejlepší vyučování. Po těch pět let jsme se ve třídě spolu • hodně nasmáli a mám všechny ráda. Je mi líto, že někteří jdou na jinou školu a budou mi chybět, ale vzpomínky zůsta- • nou. Ty neuvěřitelný trapasy. Nebo když jdu za prvňáčkama a oni na mě skočí a • jak se smějou a nechtějí mě pustit. • Nejlepší dny ve škole jsou Vánoce, Velikonoce, Den pro život, Den Země a Den • dětí. V první třídě jsem si zvykal a bylo to těžké, naučil jsem se psát a maličko i počítat. • Teď už je při každé hodině zábava. • Když jsem nejdřív nechtěla chodit do školy, tak jsem si řekla, že jsem hloupá

a nic bych neuměla, proto do školy chodím. Našla jsem si tu nejlepší kamarády a nikdy bych o ně nechtěla přijít. Už se tu cítím jako doma. Jsem ráda, že máme ve třídě interaktivní tabuli a naše výtvory na oknech, které jsme dělali při výtvarce. Jsem ráda, že mi tatínek vybral tuto školu! Bylo to krásných pět let! Škoda, je to pryč. Kdybych to vše mohla vrátit, neváhala bych ani vteřinu. A co dál? To je ve hvězdách…

Co nás čeká? Na druhý stupeň se velmi těším, očekávám nové zážitky a vědomosti. Moc se těším, bude to těžší a jedem v sedmé třídě na hory. Budem muset všichni zapracovat na učení, bude spousta nových zážitků a nové předměty a nové učitelky. Přeji si, aby všichni lidé byli chytří a hodní a doufám, že se mi to někdy splní. Těším se na nové předměty, ale ne na promíchání tříd. Učení, strach, noví kamarádi. Očekávám více učení, ale také více srandy. Doufám, že to na druhém stupni bude stejně zábavné jako teď. Myslím, že mě tahle škola ještě hodně naučí. Budeme se muset hodně připravovat. Můj největší zážitek mě ještě určitě čeká…

15

Páťáci a deváťáci 9.A Náš milý Živote!!!! Nadešel čas, kdy se musíme otočit za Tvým „dětstvím“. Od chvíle, kdy jsme poprvé zasedli do školních lavic a stala se z nás „třída“, uplynulo celých devět let. A za těch devět let se mnoho změnilo. Naučili jsme se číst, psát, ale také utvářet si svoji vlastní osobnost. Během naší cesty jsme si prošli prvními láskami, pěknými, ale i špatnými známkami, ani nějaké ty průšvihy se nám nevyhnuly. Ale ať už jsou to věci dobré nebo špatné, v našich vzpomínkách zůstanou navždy. Co je vlastně školní třída? Je to skupina lidí, kteří se spolu denně setkávají a v případě většiny z nás tato setkávání trvala celých devět let. S některými jsme se pak denně setkávali třeba jen čtyři nebo tři roky. Ptáš se, Živote, jaká ta naše třída byla? Určitě jsme nebyli žádní andílci, ani nejvzornější kolektiv. Ale rozhodně budeme mít na co vzpomínat. Těch zážitků! Od všelijakých hlášek při hodinách, různých her, bojů, srandiček, blbin o přestávkách, ve školách v přírodě, na lyžáku. Ale i přes všechna rozbitá okna, prsty v židlích a další průšvihy a maléry jsme to byli pořád MY. A konečně! Kdybychom byli smutní, tiší, bez života, kdo by si na nás za čas vzpomněl? Kdo by se časem nezasmál našim průšvihům? Ale dost vzpomínání. Ani jsme se nenadáli a přišel čas loučení. Pro někoho z nás to bude čas plný slz, jiným spadne kámen ze srdce. Ale všem se bude v hlavě honit otázka: Co teď? Co s námi bude? Začne další Tvoje část. Bude to část dobrá nebo plná zklamání? I když si teď říkáme, jak tu školu nesnášíme, že se těšíme, až z ní vypadneme, určitě přijde čas, kdy bychom se chtěli vrátit do našich dětských let a zažít všechno znovu. Ale už to nepůjde! Kdo ví, co s námi bude dál? Musíme doufat, že na nás budeš, náš milý Živote, stejně shovívavý jako doposud a budeš skvělý. Stačí tomu věřit a jít. VĚŘ, BĚŽ A DOKÁŽEŠ!!!! Tvoje 9. A

16

Páťáci a deváťáci 9.B Základní vzdělávání •

Základní vzdělávání pro mě bylo, je a bude nejkrásnější a nejlepší část mého života M. B.

•

Bez základní školy bych ani nebyla schopná pořádné komunikace. Naučila jsem se tady úplně všechno, z výkladů a výchovy učitelů, odkoukáním chování od mých spolužáků. L. Š.

• •

•

Když jsem nastoupila do 1. třídy, objevila jsem své nové „já“. L. Z. Devět let. Je to neskutečně dlouhá doba. Tuto větu jsem si asi říkala v první třídě a teď vidím, jar rychle to vlastně uteklo. Na prvním stupni jsem se těšila do školy, protože jsem všechno chápala, ovšem všechny spolužáky jsem neznala. To až časem jsem poznala kluky od nás, když jsem s nimi seděla, protože s klukama holky často nenajdou společnou řeč. Teď je to ale naopak. Chození do školy se pro mě stává každodenním zvykem – povinností a jenom kamarádi mě teď drží chuť jít do školy. H. K. Na této základní škole nás učitelé naučili psát, počítat, číst, vysvětlili nám různé dějiny a seznámili s okolními státy, to ovšem neznamená, že bychom si to při hodinách také neužili spoustu legrace. B. T.

•

Posledních devět let ve škole mi přineslo mnoho trápení, učení, špatných známek či nějaké to napomenutí, ale i spoustu dobrých a zábavných chvil, poznal jsem hodně dobrých kamarádů, ale potkal jsem i pár nepřátel. Osvojil jsem si i nové poznatky a vědomosti. F. S.

•

Když jsem přestoupil z Višňové na tuto školu, vyjmenovaná slova, malá násobilka a vlastivěda mi dlouho vrtaly hlavou. Teď to díky základnímu vzdělávání zvládám a myslím, že mám dobré předpoklady vystudovat vysokou školu. To vše díky Základní škole v Jiráskových sadech v Příbrami. F. R.

•

Nikdy jsem se nenasmála víc než tady ve škole. Přestože každou hodinu odpočítáváme, kdy už konečně půjdeme domů, život bez školní docházky by byl nudný.

Naše hlášky •

Hanka K. „To je ale šichta.“

•

Jirka H. “On byl úkol?“

Jak vidím 9. B •

Po celých devět let nosím svoje kámoše ze školy v srdci

•

Chodím do 9. B, je to fajn třída a jsem ráda, že jsem své spolužáky poznala. L. P.

•

Jako třída jsme vždy drželi při sobě.

•

Máme spolu prožitých hodně krásných chvil, na které nikdy nezapomeneme.

Foto: J. Fousová

17

Páťáci a deváťáci ..a ještě deváťáci Tak si prohlížím staré třídní fotky

a vzpomínám na ty rozjívené děti, které jsem poznala před čtyřmi lety. Už tenkrát byly moc dobrá parta. Ale k mé smůle trvalo docela dlouho, než mě do té party přijaly. Až v zimě mě pozvali na společné bruslení a já si kvůli nim koupila svoje první vlastní brusle. Mimochodem, moc krásné a slušivé. Od té doby jsme spolu zažili spoustu zábavy na výletech, exkurzích, školách v přírodě a i na našich soukromých akcích, jako bylo pololetní vysvědčení na bruslích, výlet na kolech nebo výlet ke koníkům s prvňáky. Ti prvňáci nám vyrostli ve třeťáky a i ty rozjívené děti mi doslova přerostly přes hlavu. Brzy se rozloučíme a jejich životy se rozutečou na střední školy k jiným třídním učitelkám. Někdy, když je ovládá jejich kamarádka puberta a oni mě zlobí, tak počítám, kolik dní máme do konce školního roku a říkám, že se těším, až se jich zbavím. Ale není to tak úplně pravda. Budou mi chybět, i když jsem někdy na jejich extempore musela použít silný pedagogický takt. Přeji jim do budoucího života všechno nejlepší, hodně úspěchů a splnění snů. A hlavně, aby se dostali do tak dobré party, v jaké jsem poslední čtyři roky byla já. A v brzké době se doufám uvidíme.

ROZHOVOR Na školní chodbě jsme vyzpovídaly ty, kteří naši školu v červnu opustí – deváťáky

Učitelé, ne to ne, já nevím… (přemýšlí) tak třeba střecha. A po kom se Ti bude nejvíce stýskat? (smích) Po kamarádech. Denisa Bártová 9. B Pavlína Králíčková 9. B Na jakou střední školu chceš jít a proč??? Na kterou střední školu chceš jít a proč??? Na integrovanou školu, Na intergrovku, protože nevím. protože mě tam vzali? Ne, protože mě to baví a chtěla  bych to dělat. Co se ti na téhle škole Co se ti na téhle škole nelíbilo? Asi nic, je to tu všechno dobrý, nelíbilo? Nějaké učitelky a školník, ten je ale někdy ty učitelé. A po kom se ti bude nejvíce úplně příšerný. A po kom se ti bude nejvíce stýskat? stýskat? No asi po kamarádech ze Pavlína, Záry, Záluský,… prostě třídy, protože se budu vídat kamarádi. jen s těmi, co jdou taky na integrovku, ale s některýma se Hana Kolářová už možná nikdy neuvidím. Na jakou střední školu chceš Lucie Zárybnická 9. B jít a proč??? Na jakou střední školu chceš Na gymnázium, protože... jít a proč??? (přemýšlí) Na integrovku - bohužel. Jsi chytrá? Proč?? No, asi jo, já nevím. To fakt nevím. (smích) Co se ti na téhle škole nelíbilo? Co se ti na téhle škole nelíbilo? No spíš že už jsem tady dlouho a je to tu takový okoukaný. Nic, všechno dobrý A po kom se ti bude nejvíce A po kom se ti bude nejvíce stýskat? stýskat? Po třídě samozřejmě. Po No tak po učitelkách určitě Lucince.... ne… Asi po kamarádech, Petr Záluský Na jakou střední školu chceš Otázky kladly: Petra Mrkáčková jít a proč??? a Tereza Dohnalíková z redakční rady ŠN. Tu neznáte. Dobře, do Hořovic na odbor životní prostředí, protože mě zajímá příroda. Co se ti na téhle škole nelíbilo?

Hana Rýparová, třídní učitelka IX. B

Žáci výtvarného kroužku ŠD

18

ANGLICKÉ LISTY COMUNICATION A few months ago I found a really awesome person. Her name is Kristina Kastanova. She is fourteen years old as me. Suddenly I started typing with her on facebook. I was wondering about where she lives. She lives in my most favourite country – England and moreover in London! I really wanted to know something about living in London. (Because when I am older I would like to live in the best country ever! Of course I mean England!) So I discovered that she was born in Slovakia, like me. I was really surprised... but I was quite happy. So I asked her a lot of questions and I have found that living in London is so classy. Kristina told me everything and we have been such a great friends! Sometimes... I wish I could go to London and meet her. I hope that this dream will come true one day... I am so glad that I found someone like her! She is so nice and I am really happy that we are good friends thanks to facebook. We have so much in common! We love London, taking pictures, singing and playing theater. She is what I have been searching for... The source to what is happening in London. She is what I have been searching for... The source to what is happening in London. Laura Babjaková, VIII. B

THE CASUAL VACANCY If you read some of my texts in these newspapers, you probably know that I’m a real Potterhead- an enormous freak to Harry Potter stories. I saw all Harry Potter’s films and I read all Harry Potter’s books several times. I always freak out when I meet another Potterhead. But Harry Potter ended, all books were published and all films were in the cinemas around the world. The story about the boy who lived is completed. And now J. K. Rowling, the writter of Harry Potter’s books and the best writter ever for all Potterheads, published a new book. That’s not a fantasy book but it’s a novel for this time. It’s called The Casual Vacancy („Prázdné místo“ in Czech) and it’s in Czech bookstores since 4 April 2013. It has about 450 pages and the critics say that it’s a big novel about a small town. Actually, it’s a novel for adults but I’ll read it, of course. I think that this book can be a spectacular gift for someone who’s close to you. I hope that you will read it and that you will support J. K. Rowling because she deserves it. VOCABULARY: Potterhead - Potteromaniak enormous - obrovský completed - dokončený publish - publikovat novel - román adult - dospělý

Marie Soukupová, VIII.B

ROZHOVOR I was asked to make an interview with our English teacher Petr Šlemenda so we sat together and had a conversation. We talked to each other especially about English language. I found out some interesting details about him and also that he wasn‘t too sure about becoming an English teacher. When did you start learning English?

pupils watching Englishlanguage films, listening to English songs and reading authentic texts. Which English teacher do you remember most fondly? I remember all of them. Every teacher taught me something new. Do you read books in English? Generally I do but nowadays I hardly read due to the lack of free time. Do you speak with English speakers?

I started learning English when I was 4 or 5.

I usually speak English when communicating with What other languages can Comenius partners during international meetings or you speak? when abroad. I can speak a little bit of Did you always want German. It was one of my graduation subjects. I also to become an English studied Norwegian for one teacher? semester at the university. Not really. First, I just wanted to study both What motivated you to English language and learn English? English literature but as a My father was the first one result I became the teacher of English. who motivated me and taught me English. I think that it was at the age of 13 Thank you for the interview. or 14 when I first realised the importance of English You’re welcome. in a global context. What do you recommend pupils who want to improve their English?

Laura Babjaková, VIII.B

To become an independent speaker of English, I believe that it is necessary for every learner to learn beyond the classroom. Therefore, I recommend

19

ANGLICKÉ LISTY

Petr Šlemenda

20

ANGLICKÉ LISTY

21

Různé Exkurze do Terezína a do Lidic 18. 4. se zúčastnila 9. A a 9. B Terezín - Malá pevnost V Malé pevnosti byl koncentrační tábor. Jel jsem tam s tím, že už vím, do čeho jdu, ale opak byl pravdou. Když jsem viděl ty malé cely, slyšel, kolikrát denně dostávali vězni jídlo, šel mi mráz po zádech. A to nemluvím o samotkách. Moje pocity byly strašné. Došlo mi, jak to tam museli vězni mít těžké. Možná, že tam někdo z vás byl, a možná, že tam někdo z vás pojede, a tak ho prosím, berte to vážně. To, co bylo, už se nesmí opakovat. Petr Čajan, IX. B

Lidice Co bych Vám pověděl o dnešní exkurzi do Lidic? Ze začátku mě ta myšlenka moc nenadchla, že budeme stát před prázdným polem, dívat se na něj a představovat si, že na tom místě kdysi stála vesnice. Ale když jsme tam dorazili a paní průvodkyně začala vyprávět celý příběh o Lidicích, o tom, kolik nevinných mužů, žen a dětí muselo zemřít, tak to mě opravdu dojmulo, hlavně ten moment hrobového ticha, když jsme stáli před sousoším lidických dětí, které zemřely. Byl to opravdu silný zážitek, na který nikdy nezapomenu. Filip Sidó, IX. B

Mezinárodní výtvarná výstava Lidice 2013

Žáci výtvarného kroužku ŠD

22

V letošním roce se koná již 41. ročník mezinárodní výtvarné výstavy Lidice 2013. Výstava se koná v galerii Památníku Lidice. Protože na rok 2013 připadá 10. Výročí celosvětově platné smlouvy sloužící k ochraně lidového umění, řemesel, obřadů i tradičních lidových znalostí – Úmluvy o zachování nemateriálního kulturního dědictví, byl 41. Ročník výstavy zasvěcen tématu “Tradice a dědictví lidu mojí země.“ Žáci naší družinové „výtvarky“ si vybrali téma venkovská svatba a s chutí se pustili do práce. Obrázky se opravdu povedly, do Lidic jsme je poslali a teď s napětím čekáme na verdikt odborné poroty. Dne 29. Května bude výstava v Lidicích slavnostně zahájena a budou také předány ceny medailistům z ČR a vybranému zahraničnímu účastníku. Jana Schneiderová

Různé Exkurze VII. B do Anežského kláštera Honzův první pokus o cestopis 7:45 sešli jsme se u školy, sčítali se účastníci exkurze 8:05 nastupujeme do autobusu - většina žáků stojí v uličce, pan učitel Šlemenda musí stát ve ve střešním výklenku pro únikový východ, aby se mohl narovnat 8:21 pana učitele Lišku perfektně baví naše děvčata 8:24 pan učitel Liška nám dává první výstrahu 8:28 pan učitel Liška nám dává druhou výstrahu 8:43 jedeme podél Vltavy, na druhém břehu Vltavy je golfové hřiště, 8:55 zastavujeme Na Knížecí 9:05 zápolíme s automaty na metro 9:15 konečně nastupujeme do metra 9:19 dorazili jsme metrem na můstek 9:23 hledáme EXIT 9:27 jsme venku

9:34 stojíme pod orlojem a pan učitel Liška nám popisuje Staroměstské náměstí 9:41 hledáme Anežský klášter 9:43 prohlížíme si Maislovu židovskou synagogu 9:54 stále hledáme Anežský klášter 10:04 nacházíme Anežský klášter 10:10 si dáváme tašky a oblečení do šatny – paní v šatně je velmi nepříjemná 10:18 začíná prohlídka kláštera, jenž je majetkem Národní galerie, naše první zastávka v klášteře je 3D model kláštera 10:23 vyrážíme po schodech nahoru do expozice – slečna průvodkyně je velmi mladá a příjemná 11:40 končí prohlídka v Anežském klášteře 12:02 jsme na cestě ke Karlovu mostu a jdeme podél Vltavy 12:10 vcházíme na Karlův most 12:15 sčítáme sochy na Karlově mostě 12:31 nastupujeme do tramvaje – byla to nebezpečná jízda, protože ty nové tramvaje

mají spojeny vagony otočnými plošinami a já stál přímo na ní, takže když jsme zatáčeli, já jsem se otáčel také 12:40 vystupujeme z tramvaje na Andělu, kde máme rozchod u nákupního centra Nový Smíchov 13:20 se scházíme před KFC a vracíme se na zastávku Na Knížecí 13:45 nastupujeme do autobusu a jedeme do Příbrami 14:00 cesta zpět probíhá skvěle – všichni sedíme 14:28 vystupujeme z autobusu v Jiráskových sadech Celý výlet byl moc hezký, ale nejlepší bylo, jak pan učitel Liška volal na pana učitele Šlemendu: „Šlemi“ a pan učitel Šlemenda volal na pana učitele Lišku. „Lišáku“, to jsme se dobře bavili.

Jan Šíma, VII. B

Nevíte kam o prázdninách? Příměstský tábor v Příbrami

Kde nás najdete?

•

S Evou Trechovou si užijete spoustu legrace

•

ráno vás rodiče odevzdají a večer si přijdou

Jazyková škola ITALIANO Dlouhá 141 26101 Příbram II

•

•

zdokonalíte se v angličtině nebo italštině

Hry, zábava a anglická kultura na vás čeká!

•

Tak neváhejte a přijďte.

•

tábor se koná celý týden

•

•

můžete si na celý týden objednat obědy

Více informací na: www. skolaitaliano.cz

•

Mám pro vás super radu na tábor!

•

vhodné pro děti od 4 do 14 let

•

turnusy jsou týdenní

•

jeden den v týdnu se koná celodenní výlet do okolí Příbrami

•

není to biflování, ale učení hrou

Mohu vám to doporučit, pohrajete si a ještě se něco naučíte. Pokud se vám výuka zalíbí, můžete se dál s Evou učit v soukromé hodině. Více informaci na: www.skolaitaliano.cz [email protected] Valentýna Zítková, VII. A

Mamka mě dovedla k příměstskému táboru Evy Trechové v Příbrami. Tábor se pořádá pro čtyřleté až čtrnáctileté děti, které se chtějí zabavit anebo jenom prostě se chtějí zdokonalit v anglickém a italském jazyce. Jeden den v týdnu se pořádá celodenní výlet. Je možné objednání obědů na každý den.

23

Sport

Basketbalové turnaje ...aneb honba za druhým místem.

Jan Jendruščák

Doba, kdy u nás většinou přichází jaro, je zaslíbená basketbalu. Základní školy okresu Příbram se každoročně v předvelikonoční čas scházejí, aby zjistily, kdo přes zimu nejpilněji trénoval. Pouze jedna vyvolená škola má pak tu čest utkat se ve finále ze základní školou z Březových Hor. Minimálně v chlapeckých kategoriích toto pravidlo platí již dlouhé roky. Kdekdo pak může při porovnávání výsledkových listin pojmout podezření, že byly psané systémem CTRL+C a CLRL+V. Výsledky jsou totiž rok co rok velice podobné (to jen na vysvětlenou pro ty, co nedávají v hodinách informatiky pozor).

Kdo čekal letos změnu, musel být zklamán. Fotbalisti z „březáků“ si ve většině případů povodili ve finále „snaživce“ ze ZŠ Školní. Zbytek škol bývá na velice podobné úrovni a zápasy jsou často dramatické do poslední sekundy. Naším největším úspěchem byla letos finálová účast děvčat pátého ročníku. Jejich jízda se zastavila až ve finále. Tam holky na své soupeřky sice nestačily, ale i tak dosáhly na vynikající 2. místo. Postoupit ze skupiny se o několik dní později povedlo i klukům sedmých ročníků doplněných o tři chlapce z 6. B. Semifinále a zápas o třetí místo sice skončily porážkou, ale nakonec z

toho bylo hezké 4. místo. Ostatním čtyřem celkům naší školy se nepovedlo postoupit ze základních skupin. Občas jsme měli trošku smůly ve smyslu nemocí či zranění některých žáků. To mohlo být ale u našich soupeřů zrovna tak. Na to se nemá cenu vymlouvat. Rád bych poděkoval všem, kteří naši školu v basketbalových turnajích reprezentovali. Myslím si, že odvedli maximum. Chci pochválit všechny, kteří neváhali jezdit do školy o hodinu dříve a na turnaje se připravovali. Někteří se nakonec vinou velké konkurence do týmu nedostali. Doufám, že je to neodradí v jejich další práci. V polovině dubna se konal plaveckoběžecký pohár (výsledky nejsou v době vzniku článku známy) a v květnu proběhnou závody v atletice. Prvostupňové chlapce čekají navíc turnaje v kopané. Držme našim žákům palce a přejme jim, ať si ze sportovních soutěží odnáší co nejvíce pozitivních zážitků.

Foto: V. Spilková

24

Sport Turnaj v basketbalu V tomto článku bych vám chtěla povyprávět o našem úzpěchu v turnaji v basketbalu. Už několik měsíců navštěvujeme se sestrou kroužek basketbalu ve škole, který vede paní učitelka Spilková. Před dvěma měsíci se nám naskytla možnost zúčastnit se turnaje. Celé dva měsíce jsme trénovaly. V úterý 19. 2. 2013 v 7.05 jsme se setkaly před tělocvičnou. Když jsme dorazily na 7. Základní školu, kde se vše konalo, měly jsme hrát hned první zápas. První zápas jsme hrály s týmem z Dobříše. Proti Dobříši jsme vyhrály 46:2. Druhý zápas jsme hrály proti Milínu. Milín jsme porazily 36:0. Potom jsme měly dlouhou pauzu. Třetí zápas jsme hrály proti Březnici. Nebylo to vůbec lehké, ale remizovaly jsme 8:8, a protože jsme měly lepší výsledek z předchozích kol, postoupily jsme do

finále. Potom jsme ve volné tělocvičně trénovaly házení na koš. Ještě před finálem jsme se vyfotily. Když začal zápas proti ZŠ Březové Hory, docela jsme se držely. Ale když začal druhý poločas tak jsme začaly docela strácet a nakonec jsme prohrály 24:4. Když jsme jely spátky zašly jsme na zmrzlinu do cukrárny s paní učitelkou Spilkovou. Byly jsme docela šťastné, no je to přece 2. místo. Ema Davidová, V.B

Foto na stránce: V. Spilková, J. Jendruščák

25

Vaření Letní kuchtění a grilování PRAVÝ KOTLÍKOVÝ HOVĚZÍ GULÁŠEK Potřebné přísady: 750 g hovězí maso - kližka, 300 g cibule (pravidlo, kolik masa, tolik cibule, ale na objem, nikoli na váhu) * sádlo * rajský protlak * mletá sladká paprika 2 lžíce * majoránka 3 lžíce * hladká mouka 3 lžíce * brambora nebo vnitřky z 2 krajíců chleba na zahuštění * 5 stroužků česneku * sůl, pepř, chilli,vegeta. Postup přípravy: Cibuli nakrájíme nahrubo a osmahneme na sádle - tak dlouho, dokud není opečená skoro dohněda. Udělá v guláši správnou barvu a chuť. Přidáme maso nakrájené na větší kousky, osolíme, opepříme. Maso opékáme, až se šťáva opět vysmahne na tuk, přidáme 2 lžíce papriky, rajský protlak a 3 lžíce hladké mouky na zahuštění. Chvilku ještě osmahneme a podlijeme vodou, aby bylo maso ponořené. Přidáme majoránku (promneme mezi prsty) a najemno utřený česnek. Dusíme, dokud maso není skoro měkké, cca 2 hodiny. Průběžně přiléváme dle potřeby horkou vodu. Pokud guláš ještě potřebuje zahustit, po hodině dušení do něj nastrouháme najemno bramboru nebo rozdrobený chléb bez kůrky. Guláš podle potřeby dochutíme solí a vegetou, kdo má rád ostrý, tak může špetku chilli koření. Podáváme s chlebem posypané nakrájenou cibulí.

FANTASTICKÁ GRILOVANÁ ŽEBÍRKA Potřebné přísady: 1 kg vepřových žebírek * 3 stroužky česneku * 100 ml kečupu * 100 ml dijonské hořčice * 50 ml olivového oleje* 100 ml černého piva * grilovací koření *cayennský pepř *sůl.

26

Postup přípravy: Vepřová žebírka omyjeme, osušíme a nasekáme podélně na menší porce. Poté je uvaříme doměkka v osolené vodě (vývar můžeme požít později třeba na polévku). Žebírka vyjmeme a necháme okapat a vystydnout. Vložíme do misky a pečlivě potřeme marinádou (česnek, kečup, hořčice, olej, pivo, gril. koření, ceyenský pepř, sůl ). Maso utěsníme a přikryjeme miskou. Necháme do druhého dne odležet a můžeme vesele na rozpáleném grilu opékat do zlatova. K masu je možné podávat pečivo, opečené brambory, grilovanou zeleninu, saláty či různé dresinky.

LETNÍ NEALKO KOKTEJL HAWAJ SHAKE Potřebné přísady: 1 plátek ananasu * 1/2 banánu * 0,2 l mléka* 1 kopeček vanilkové zmrzliny * 0,1 l ananasového džusu. Postup přípravy: Všechny suroviny smícháme v mixéru. Hotový koktejl nalijeme do skleničky, do které jsme před tím připravili led. Zdobíme kouskem ananasu nebo banánem. Recepty napsal Jan Liška

Řešení křížovky ze strany 10.

Zábava Vtipy Holčička udiveně pozoruje maminku, jak si nanáší pleťovou masku. „Proč to děláš?” vyzvídá. „Abych byla krásná,” odpoví maminka. Po chvíli si začne krém stírat. „Co se děje?” nechápe holčička. „Vzdáváš to?”

Na procházce si malé děvčátko zvědavě prohlíží těhotnou paní.

Maminka se ptá malé Aničky: „Copak jsi, Aničko, dneska venku dělala?”

„Vy máte v bříšku miminko?” ptá se se zájmem.

„To, co dělají ptáčci.” „Jo? Ty jsi zpívala a pískala?”

„Ano,” odpoví paní. „Ne, papala jsem žížalu!” „A máte ho ráda?”

„Terezko, ty moc zlobíš! Vzpomeň si na Karkulku, co se jí stalo, když neposlouchala.”

„Ano, velice.” Kateřina Řehořová, VII.A „Tak proč jste ho snědla?!”

„A ty si, babi, vzpomeň, koho vlk sežral první...” „Tak rodino, kam kdo chce na dovolenou?” ptá se otec. Babička zpívá večer vnukovi ukolébavku. Po chvíli se vnuk ozve: „Babi! Jdi si zpívat do kuchyně - chce se mi spát!“

Hlásí se syn: „Já bych chtěl tam, kde jsem už dlouho nebyl!” „Tak tady máš dvacku a mazej k holiči!”

Zdroj: http://vysmatej.cz/

Sudoku a osmisměrka

Zdroje: http://www.google.cz/krizovky, http://www.google.cz/osmisměrky

Kateřina Řehořová, VII.A

27

Kresby: Žáci výtvarného kroužku ŠD