Metodologie pg vyzkumu I 2012/13, hodnoceni zkouskovych clanku Beranova, Danek v anotaci shrnout zakladni zavery lze vynechat, nebot je vcelku prirozene, ze jste vysledky vyhodnocovali … , staci napsat, ze jste provedli dotaznikove setreni a jake jsou zavery... “Ve druhé části se již zabýváme samotným výzkumem – popisem dotazníku, na jehož základě jsme sbírali poznatky, a následným zhodnocením výsledků z něj vyplývajících. Práce obsahuje dvě přílohy – dotazník (5 stran) a soubor výsledků (1 strana). “ aj abstrakt je psan s lehkosti, mozna vetsi nez cj abstrakt v dobrem clanku sice toto skutecne ma byt, ale neni nutne to psat “Protože se náš výzkum zabývá šikanou, je nejprve důležité vymezit, co to vlastně šikana je, aby nedošlo k významovému nedorozumění a také proto, abychom se mohli odvolávat na teoretické poznatky o této problematice při vyhodnocování otázek a úkolů z našeho dotazníku. “ jak jste prisli na nasledujici hypotezu, opira se o literaturu?(ta je shrnuta na prvnich 11 stranach, ale o nicem takovem se tam nepise, neprehledla-li jsem se, literatura by mela v pripade formulovani hypotezy ji nejakym zpusobem podporit), lepe mozna zformulovat vyzkumny problem Více než 50% učitelů na základních školách nedokáže správně rozeznat stupeň šikany, která se v jeho či její třídě vyskytne dekriptivni statistiky background variables by bylo dobre shrnout do jedne tabulky, grafy se zpravidla udavaji pro hlavni vysledky grafy s vysledky by bylo s vetsi pravdepodobnosti prehlednejsi udavat v procentech na zaklade ceho tvrdite “Tento problém je opravdu aktuální všude...” (str. 15) na zaklade ceho jste formulovali situace a udavali k nim prislusne znamky (vymysleli jste je vy?) jedna se opravdu o index? Je to spise shrnuti jednotlivych relativnich frekvenci spravnych odpovedi z predchozich tabulek“Z předešlých modelových situací jsme spočítali index obtížnosti jednotlivých případů” Toto je velmi diskutabilni “μ=5O,7 %. Naše hypotéza tedy nebyla verifikována.” - signifikantni odlisnost pravdepodobne existovat nebude, toto je na urovni chyby... navic viz poznamka k hypoteze v zaveru shrnout zakladni vysledky, jake faze rozeznavaji ucitele nejlepe, jake nejhure, proc by tomu tak mohlo byt; podobne I pro znamkovani reseni situaci … nesoustredit se jen na ty dve velmi specificke hypotezy myslenka vyzkumu zajimava! Slo by nepochybe dale rozpracovat do vetsi prace
Fejkova v abstraktu lze zminit nejdulezitejsi zavery, ke kterym jste ve vyzkumu dosla uvod rozdelit na obecnou cast k did testum a maturite a dale pak na popis samotneho testu jako vyzkumneho nastroje ke grafu 2 a 5 doplnit popis vypoctu pomeru z grafu neni zrejme, jakeho vzorku se tykaji (VG ci jazyk skoly) jak jste pocitala obtiznost jednotlivych casti testu? (prumer obtiznosti polozek v dane casti=subtestu?) samotny test jste tvorila vy sama ci jsou nejake ulohy prevzate z maturitni zkousky lze spocitat I reliabilitu testu a pripadne posoudit jeho obsahovou validitu souvisi odpovedi na dotaznikovou cast s vysledky testu Hourova, Wirnitzerova v abstraktu neudavat nazev prace, dale misto udavani toho, co prace porovnava, radeji udat zakladni zavery neni tolik podstatne, jen pro orientaci – nyni je nazev katedry Katedra pedagogiky (bez socialni a skolni) teoreticka cast je dobra, vhodne by ji vsak bylo zkratit, uvest mene citaci a vice obecnych sumarizujicich tvrzeni (takto je to spise uvod k delsi publikaci nez ke clanku) demograficke udaje shrnout do jedne tabulky, neni nutne ke vsemu udavat grafy (ty se vetsinou vztahuji k zaverum), vek vhodne rozdelit do vice kohort – to odrazit i v tabulce I je vzorek reprezentativni za bc studenty? Graf 15 seradit podle cetnosti Zavery by bylo mozna vhodne nekde opublikovat, zverejnit – pokuste se zamyslet, v jakem casopisu ci na jakych webovych strankach v zaveru - “některých z nich se vyplněné dotazníky nenavrátily” - odkud presne se nevratily?, pokud bychom toto popsali, mohli bychom usoudit na reprezentativnost vzorku sestavovali jste dotaznik sami? Je zdarily Klan chybi abstrakt, neni to psano jako odborny clanek, ale spise jako seminarni prace zasadit vas projekt do kontextu ostatnich podobnych projektu + uvest odbornou literaturu => napsat souvisly uvod vyzkumne otazky se spise jevi byt otazkami v dotazniku, jake jsou vyzkumne problemy, ktere chcete resit? tabulky by mely byt samovysvetlujici a to predevsim na popisne urovni – k tabulkam uvest nazev a poznamku na pripadne dovysvetleni mozna vhodne shrnout vetsinu zaveru do jedne tabulky v zaveru byt specifictejsti, uvest konkretni zavery + prinos vaseho projektu
Kopecna anotace - “ jak se s vzrůstajícím věkem žáků mění jejich postoj k učiteli jako osobnosti, k jeho přístupu a metodám, a také jak se postupně liší jejich vnímání autority učitele a třídního klimatu. ” - relativne ambiciozni cil, vsechny pojmy samy o sobe jsou narocne vymezit a zde navic souvislosti s vekem zaku “Mezi hlavní oblasti, kterým se dotazník a jeho výsledky věnují, jsou učitelovy učební metody, třídní klima, a autorita, specifické vlastnosti a osobnost učitele. ” - podruhe se v abstraktu opakuje, o cem cela prace je do abstraktu uvest zakladni zavery “V závěru jsou potom shrnuty hlavní nálezy a postřehy. ” - to je zrejme, tak je to vzdy, uvest vas prinos, konkretni zaver v uvodu mluvite o dost specifickych tematech, ke kterym nemate shrnutou prislusnou literaturu – u vasi literatury se jedna spise o “ucebni texty obecnejsiho charakteru” Jaka konkretni ZS?, “žáky 5. – 9. třídy základní školy ” zni velmi obecne tvrdit, ze je vzorek dostacujici je minimalne problematicke, pri zvetseni vzorku (vice ZS, vice zaku) mohou vzdy vyplynout nove zavery; lze hovorit o reprezentativnim ci nereprezentativnim vzorku k dane populaci “Po výpočtu se p-hodnota rovná 0,234, což je větší než 0,1, nemůžu tedy potvrdit ani alternativní, ani nulovou hypotézu. ” - to je zapeklity zaver, vzdy se k nejake hypoteze priklanite; zde - vyplyva z toho, ze nelze vyvratit nulovou hypotezu na hladine vyznamnosti 10% pro vypocet chi-kvadrat testu je nutne mit alespon cetnost 5 v alespon 80% bunkach, jinak je nutne bunky kombinovat asi jste neprovadela dukaz odvozeni koeficientu regrese, pouze jste ji aplikovala a odhadla jeji koeficienty “a dokázat lineární regresi, ” navic linearni regrese se nehodi pro vysvetlovani promenne ordinalni, je urcena intervalovym a pomerovym vysvetlovanym promennym nicmene oceneni, ze jste se pustila dale nez je popisna statistika zaver – shrnout konkretni zakladni nosne vysledky, “Úplným závěrem bych tedy chtěla zmínit, že výzkumem se moje počáteční domněnka, že různé věkové kategorie dětí vnímají učitelovy vlastnosti a přístupy odlišně, ve větší míře prokázala. ” - co je to ve vetsi mire?, lepe formulovat vyzkumny problem(Jak souvisi vnimani ucit vlastni s vekem ditete?) a do hypotez a nasledne jejich potvrzovani ve vetsi ci mensi mire se vubec nepoustet Kuncarova abstrakt – uvest zakladni zavery, o jakeho konkretniho ucitele se jedna, aj terminologie - slo by vyjdrit
lepe (napr. “second level of the primary school” uvest jasneji, second stage of basicschool, vyuzit odborne pg terminologie ), “ the approach which are recommended today” (nema byt plural approaches?) chybi uvod se zasazenim vaseho tematu do literatury, vymezeni cile ci vyzkumneho problemu, jaky je prinos vasi prace oproti literature popis ucitele je sepsan “detskym zpusobem”, napr. “Petr Vojta je typ učitele, který se zajímá o žáka nejenom jako objekt výuky.”, ale je toho tam vice … uzivat pedagogicke terminy a popsat relevanci jednotlivych udaju za ucitele, zaky atd. Vzhledem k vasemu zkoumanemu cili, jak hodlate uvedeny popis vyuzit, s cim co souvisi? “bylo možno vidět nejrůznější typy osobností, se kterými učitel pracuje” - jake typy?, mnoho tvrzeni psano velmi vagne, je opravdu nutne byt konkretni, vyuzivat spravnou terminologii, vedet, proc jednotlive veci pisete, proc jsou relevantni vuci vasemu tematu pri rozboru hodiny vyuzit didaktiky, postup behem standardne vyuc hodiny, podle nej rozebrat jednotlive faze u ucitele z niceho nic mate uvedene vyhodnoceni kratkych testu, jak to cele souvisi s ostatnimi vecmi, ktere diskutujete opet ponekud detsky zaver; navic otazkou je, jak vyplyva z vaseho pozorovani “Závěrem můžeme říci, že učitelův den je velmi náročný. Čekají ho situace, které mohou zcela narušit vyučování ať už pozitivním nebo negativním slova smyslu. Učitel musí mít pevnou nervovou soustavu, aby odolal a zvládl celý den být vyrovnanou osobností. …. ” pokud cinite kvalitativni vyzkum, je nutne veci kategorizovat Piskulova z abstraktu neni zrejme u koho (vzorek) a co presne (jake parametry studia) zjistujete; dale vyhnout se uzivani zavorek v abstraktu; v aj abstraktu by pravdepodobne sly vyuzit vhodnejsi terminy u didaktiky (mate methodology, coz muze byt matouci), polostrukturovany rozhovor (mate dialogues – lepe interview) – necham to ale predevsim na vas jako anglictinare “ (viz články v literatuře)” - v jake konkretni, udavat konkretni zdroje, vice oprit o literaturu, kde je to mozne vice propojit Bolognsky proces s diskutovanym tematech – mohu poslat vysledky vyzkumu na nasi fakulte (vyzkum provadeli Bendl, Vonkova, Zvirotstky), ktere maji byt publikovany v New Educational Review “Proč kvalitativní výzkum” zni podivne, uzivate proste kvalitativni vyzkumu, neni nutne k tomu klast otazku seznam literatury na konec clanku, v tele clanku se na ni odkazovat a vypsat nejdulezitejsi veci, ktere
budete vy vyuzivat, aplikovat apod. “Často jsou ale studenti starší” - co to presne znamena “překvapivé, ne 100% studentů na pedagogických fakultách se připravuje na učitelské povolání.” prekvapive to neni, vhodne najit nejakou literaturu, kde je toto diskutovano “reálnému zastoupení mužů a žen na pedagogických fakultách” - dat odkaz na “realna data” napr. Z Education at a Glance co znamena “prevaha zen” - vsechny tri respondenti? Vzhledem k zobecnitelnosti tematu mohl byt vzorek vetsi – uvazaovat o jeho rozsireni pro kurz Metodologie pg vyzkumu II z tri konkretnich veku nema smysl pocitat prumer a pak median(ziskat 2 cisla), proste uvedte vek respodentu doporuceni jsou vhodna; cely problem (nejen v aj) ohledne praxi a didaktik je na fakulte jiz dlouho diskutovan, problemem je, ze bc studium neni koncipovano jako ucitelske (kvuli implementaci Bolonskeho procesu), a tudiz tam praxe ani didaktika nejsou umistneny; prosim o procteni relevantni literatury k tematu Podzimek abstrakt “Výzkum probíhá na základních školách a stejně tak i závěrečná zpráva je zvolenou formou přístupná a pochopitelná učitelům základních škol.” - mate na mysli reprezentativni vzorek zakl skol ci nejake vybrane zakl skoly?, jakou zvolenou formu mate na mysli?, lepe – uvedte popis vzorku (jake zs + kolik respondentu) a zakladni zavery, ktere by mely byt prinose pro ucitele psano jako seminarni prace nikoli odborny clanek, podivejte se na strukturu odborneho clanku do nejakeho z odbornych (pedagogickych) casopisu (Uvod je spise navrh vyzkumu, uvod v clanku vypada jako souvisly text s predstavenim ramce vyzkumu a vyzkumnych cilu a popr zakladnich vysledku; cleneni clanku opet vypada jinak – obvykle Uvod, Vyzkumny vzorek a data, Vysledky, Zaver a diskuze) formalita – drzte se jednotne normy pro vsechny publikace v casti Bibliografie (kapitalky ve jmenu apod); doplnte literaturu o dalsi relevantni publikace k hodnoceni zaku str 7-11 – neni vhodne/nutne opisovat zakladni literaturu k tematu, je nutne ji zpracovat tak, aby plynule navazovala na vas vyzkum, vybrat pouze zasadni casti, na ktere chcete upozornit – v tuto chvili je tam cast “opsane” a nezpracovane literatury a pak nahle skacete na cast Dotaznik Dotaznik staci strucne popsat a dat do prilohy, zamerit se na diskuzi vysledku vyzkumu “Pochopitelně se zde nabízí možnost, abych si dotazník několikrát vyplnil sám smyšlenými daty a pak se vychvaloval, jak jej vyhodnotím, ale to by bylo nečestné a podvodné jednání.” - doufam, ze se tato moznost nenabizi ani “ne”pochopitelne... do metodologie 2 data sebrat a zpracovat prepracovat nektere nabizene moznosti u otazek – napr. u “Při sestavování hodnocení jsou pro vás zásadní tyto faktory (uveďte všechny vhodné):” vam nikdo soudny nebude odpovidat, ze hodnoti podle
statutu ve tride … Jinak pekna myslenka vyzkumu, nutno dotahnout do konce...
Salcmanova vyrazne zkratit anotaci, nepopisovat detailne dotaznik, ale zakladni zavery vyplynule z vyzkumu; uvest konkretni ZS, kde byl vyzkum cinen vice provazat teoretickou a empirickou cast “Poměrně vysoké povědomí široké veřejnosti o této problematice obecně” vztahujete k vasemu specifickemu vzorku? Zaver lze uvest specificteji, napr. uvest nejzajimavejsi “cisla” Grafy lze vlozit primo do textu, aby ho “doprovazely” (neni vsak zcela nutne) Zajimave by bylo porovnani s nazorem ucitelu na dane skole Jaky je prinos clanku oproti dostupne literature? Je to vybranou ZS? Pokud by se clanek zkratil (napr. 3 strany), mohly by vyrazneji vyplynout vase zavery a nejnosnejsi pasaze Simecek abstrakt – nedospecifikovavat jednotlive veci (“napr. volnočasovými pedagogy (a to jak interními a externími)” ci dalsi “ve školském zařízení typu DDM a to konkrétně v DDM Praha 20 – Horní Počernice. ”) - napsat je bud rovnou nebo nechat v obecne rovine; v abstraktu shrnout zakladni prinos clanku pozor na aj verzi – prekontrolovat gramatiku a terminologii neni psano jako clanek – uvod ma byt souvisly, bez cleneni, pouze s uvodem relevantni problematiky, na kterou pak navaze vyzkumny problem; shrnout vice literatury k danemu tematu a zasadit problem do teto literatury (prozatim to vypada jako poznamky z ucebnice ci nejake jine publikace) nedelit clanek do tolika podkapitol – uvest souvislejsi pasaze s “hlubokymi” myslenkami (prosim podivejte se, jak vypada typicky odborny clanek do nejakeho recenzovaneho odborneho casopisu) 3.1.3 vypsat vecne zavery a interpretace a nikoli pouze to, jake popisne statistiky jsou pocitany “V korelaci jsem tedy zkoumal pomocí dvou kritérií. ” - zvlastni veta “v korelaci”?, “kriteria”? - vy jste pocital korelaci mezi dvema promennymi A a B, “Tudíž lze předpokládat, že pokud by byl realizován podobný výzkum v jiných DDM budou výsledky podobné. ” - to je diskutabilni pro chi-kvadrat test je nutne mit cetnost alespon 5 v alespon 80% policek, v opacnem pripade dava test zkreslujici zavery, mel jste takoveto cetnosti? K testu je vhodne reportovat kontingencni tabulky, abychom videli rozlozeni distribuce v ramci jednotlivych promennych
Sindelarova abstrakt je spise sepsan v rovine cilu vyzkumu, vhodne uvest nejake konkretni zavery v uvodu zasadit vase tema do kontextu, uvest odbornou literaturu, pripadne uvest, jake jine testy v teto oblasti existuji (standardizovane ci nestandardizovane), dale uvest dulezitost tematu, objasnit volbu tematu v zaveru byt specifictejsi u shrnuti vysledku – napr. “prokázali o něco lepší výsledky v testu než druhá testovaná skupina. “ co je to “o neco” donahrat datovy soubor k praci – prace musi byt pro ostatni vyzkumniky zopakovatelna prehledne sepsane vyhodnoceni testu, pro diplomovou praci by se vsak chtelo zamerit na nejake specifikum – napr. uzit test jako prostred k hodnoceni efektitivity vyuky ucitele, zvolit ruznorodejsi vzorek, na nemz by se ukazala variabilita znalosti z ruzne narocnych oblasti, zvolit nejaka zajimava cviceni v testu atd. Smidova asbtrakt: “Článek podrobně teoreticky popisuje vybrané prvky životního stylu, ke kterým bezesporu patří výživa, návykové látky jako alkohol či tabák aj. Bylo provedeno dotazníkového šetření, které zkoumalo podkategorie se zaměřením na výživu, užívání návykových látek a trávení volného času ” - abstrakt ma byt hutny, vy zbytecne opakujete vyziva, navyk latky dvakrat … “Získané údaje byly následně vyhodnoceny a zpracovány do grafů.” - lze vynechat, staci uvest, ze jste zvolila metodu dotaznikoveho setreni “Zjištěné výsledky mohou v mnohém překvapit, v jiném potvrzují všeobecně známé domněnky týkající se středoškolské mládeže. ” - uvest konkretni zavery, ktere potvrzuji ci vyvraceji jiz zname vysledky jedna ze zakladnich dimenzi zdrav zivotniho stylu je I pohyb, tomu se v clanku nevenujete? Grafy musi mit nazev a byt cislovany uvodni teoretickou cast zkratit, zduraznit pasaze, ktere jsou relevantni pro vas vyzkumny problem “zeleninu v doporučeném množství konzumuje pouze někdy 34% respondentů (Grafy č.4 a 5). Celých 59% studentů jí 4-5 porcí
stravy denně, což svědčí o správném rozložení energetického příjmu (Graf č. 2). Z výsledků ” - grafy se cisluji postupne tak, jak je na ne odkazovano v textu grafy je mozna lepsi vlozit primo do textu, aby ilustrovali vase zavery v textu “že středoškolští studenti se stravují v normě, nevykazují význačné odchylky k nezdravé výživě ” - tyka se obecne vsech studentu, ci jen vaseho vzorku v zaveru shrnout ty konrektni “prekvapive” zavery a naopak potvrzujici vysledky vaseho vyzkumu, na ktere se odkazujete v uvodu bylo by dobre zjistti vztah mezi jednotlivymi dimenzemi, ktere jste zkoumala (vyziva, alkohol, stres …) Sramkova “Jana rozumí základním slovům označujícím např. členy rodiny, běžné předměty, nejznámější druhy zvířat atd. Rozumí velmi jednoduchým větám, např. krátkým oznámením na cedulích na ulici, na plakátech nebo v katalozích.” - bylo by asi vhodne doplnit, cemu nerozumi ci ze rozumi pouze a jen popsanym vecem;, takto neni zrejme, ze necemu nerozumi je vase korigovana ci nekorigovana (sebehodnoceni) skala blize "objektivnimu hodnoceni" pomoci testu? - tato obecna otazka se tyka validizace metody ukotvujicich vinet, dalsi inspiraci pro validizaci metody (divate se, zda je skutecne korigovane skore blize realite ci nikoli (coz je cilem metody)) muzete napr. hledat - paper "Validating the use of anchoring vignettes for the correction of response scale differences in subjective questions " od Van Soest, A., Delaney, L., Harmon, C. P., Kapteyn, A. and Smith, J. P. lze povazovat didakticky test za dostatecny pro zjisteni urovne znalosti cast vyzkumne otazky "... a zařadit sami sebe do odpovídající úrovně? " je vlastne velmi podobna nasledujici vyzkum otazce "Jaký je vztah mezi výsledky vinětového dotazníku a didaktického testu zjišťujícího schopnost studentů porozumět psanému textu v angličtině? " - v prvni otazce se lze zamerit jen na rozdilnosti ve vyuzivani skaly a v druhe na popsany vztah dobre by bylo sebrat background variables respondentu (pohlavi, vek, ocekavana uroven vzdelani, pocet knih v domaci knihovne v aj apod) a porovnat korigovane skaly sebehodnoticich otazek v techto podskupinach vhodne graficky ci v tabulce shrnout porovnani korigovane a nekorigovane skaly - jsou tam rozdily? pri porovnani objektivniho mereni (bodovy vysledek v testu) a korigovanych skal (ci nekorigovanych skal) lze vyuzit korelacniho koeficientu; v tuto chvili se snazite u objektivni miry prepocitavat vysledek v testu na skalu A1, A2 atd. coz nemusi byt uplne nutne
"každý student vnímal vinětovou škálu jinak, proto studenti vinětám i svým vlastním schopnostem přiřazovali jiné hodnoty. " - zasadni vysledek, tj. uzivani skal je ruzne, to je prvni krok pri smysluplnosti vyuziti metody "Tím bychom se dobrali k tomu, že ke shodě mezi vinětovou a testovou částí dotazníku došlo u 10 respondentů. Jestli už se náhodou nejedná o přílišné kouzlení s daty může být podnětem k diskuzi. " - neni brana v podtaz chyba mereni, ktera muze zpusobit urcite odlisnosti; z tohoto pohledu by byl lepsi vyuzit parametricky pristup (v soucasne dobe jsem dokoncila a submitovala jeden clanek v ceskem jazyce do Orbis Scholae s uvodem k aplikaci param pristupu na konkretnich datech - mohu zaslat) otazkou je, jaky vliv na hodnoceni hraje poradi ukotvujicich vinet navzajem (kdybyste je neradila vzestupne) a jaky vliv na hodnoceni hraje poradi sebehodnoceni a vinet (k tomu existuji take nejake clanky "Survey Context Effects in Anchoring Vignettes " od Buckley, J.; poznamky na linku - http://beta.gking.harvard.edu/vign/faq/In_what_order.html) metodu ukotvujicich vinet ma smysl vyuzit v pripade, kdy lze ocekavat rozdilnosti ve vnimani skaly napr. u ruznych typu skol (napr. na dobrych skolach mohou byt studenti ke svym znalostem skepticti), ruznych urovni znalosti aj (studenti s vetsi znalosti mohou mit vyssi standardy pri sebehodnoceni znalosti), ruzneho veku (starsi lide mohou mit naopak mensi standardy), absolventi ruznych skol (studenti z ekonomickych fakult se mhou hodnotit sebejisteji a mnohem lepe nez studenti z pedf) zjistovani subjektivni urovne jazyka je relevantni napr. v zivotopisech lidi pri prijimacich rozhovorech do zamestnani v pripade, ze nemaji nejaky certifikat jako FCE a hodnoti svou znalost sami; pokud se nadhodnocuji a nikdo je behem prijimaciho rozhovoru nevyzkousi, tak mohou byt nepravem zvyhodneni; bylo by tudiz dobre identifikovat, o jaky typ uchazecu se jedna (zda ma na to treba vliv typ absolvovane VS ci SS) tedy celkove by se vas vyzkum mohl zamerovat na nejake zajimave a relevanti populace - napr. viz vyse starsi lide, ruzni absolventi VS ci SS, zaci na ruznych typech skolech atd. dalsi dimenzi po zkoumane populaci by mohla byt oblast, na kterou se chcete zamerit (porozumeni ctenemu, listening, grammar atd.) dalsi otazkou je, jakym zpusobem formulovat vinety - zda vyjit z referencniho ramce pro jednotlive urovne A1, A2 atd. ci zda je formulovat jinak (a to specificky v pripade, kdy by respondenti mohli znat prislusne popisy urovni - pak se neobjevovalo v hodnoceni vinet to, jak vnimaji skalu, ale spise jejich znalost popsanych urovni) v pripade, ze se rozhodnete zjistovat, zda-li je korigovane sebehodnoceni (tj. vysledek porovnani sebehodnoceni a ukotvujicich vinet) a nekorigovane sebehodnoceni (sebrane sebehodnoceni) blize
nejake objektivni mire (napr. vysledek v did testu aj v dane oblasti), pak se jedna o validizaci metody a to by bylo take zajimave zjistit (tj. pomaha nam ta metoda opravdu zjistit to, co chceme zjistit); vzhledem k tomu, ze vinety v teto oblasti nemame prozkouseny, tak se jejich validizace nabizi; existuji vsak i jine typy validizace nez pomoci objektivni miry, napr. test tzv response consistency (zda respondent uziva skalu stejnym zpusobem pri vlastnim hodnoceni znalosti aj a pri hodnoceni hypotetickych osob v ukotvujicich vinetach - napr. RAND working paper Anchoring Vignettes and Response Consistency od arie kapteyn, james p. smith, arthur van soest, and hana vonková ) otazkou ted tedy je, jakym smerem se chcete ubrat (populace, oblasti aj, validizovat a pripadne jak ci nevalidizovat apod), prosim rozmyslete si toto do patku; bylo by dobre, abychom se setkali vsichni tri a prohovorili, kdo by se jakym smerem rad ubiral; kdybychom dosli k zajimavym zaverum a meli dostatecne velkou populaci , pak bychom mohli sepsat nejaky odborny clanek na zaklade vasich dipl praci... ale to ted predbiham...
Vesela abstrakt: “Cílem výzkumu je zjistit, pomocí analýzy dat, ..” vzdy analyzujete nejaka data, pokud cinite empiricky vyzkum; je nadbytecne psat, nicmene vhodne uvest, jakou konretni metodu pro analyzu volite dale uvest nejdulezitejsi zavery, ktere vam vyplynuly z vyzkumu u clanku je typicky shrnuta zakladni literatura v uvodu navic je nutne uzeji propojit cil ci vyzkumny problem clanku s literaturou – vyuzivate ji nejak konkretneji, dale jake vyzkumy se cinily ve vasi oblasti, ktere by mely podobne rysy “Bude tedy zkoumaný vztah mezi dobou praxe, vzděláním a některými odpověďmi. ” - te vete neni moc rozumet... jake konkretni hypotezy ci vyzkumne problemy si stanovujete? Prozatim se spise jedna o seminarni praci nikoli odborny clanek, v odbornem clanku je kladen duraz na vas prinos, literatura je nutna, ale hraje predevsim doprovodnou roli a zasazeni tematu do kontextu, neni nutne vypisovat “ucebni texty” “Byla zde provedena korelační analýze pro zjištění, zda je zde nějaký vztah mezi pohlavím a odpověďmi, výsledek byl -0,463, tedy záporná hodnota určující nepřímou úměrnost a zároveň je vztah středně těsný. ” - zalezi, jak data nakodujete (zena=1, muz=0 ci obracene) a podle toho vam vyjde znamenko korelace; co to ve vasem pripade znamena, ze korelacni koef je zaporny?
“Nicméně i přesto zde byla stanovena hypotéza, že alespoň 70% učitelů odpoví ano, ” na zaklade ceho jste stanovila danou hypotezu? Literatury? Proc 70%? neni lepsi uvest pouze vyzkumny problem background variables ucitelu vhodne shrnout do jedne tabulky relativne otrocky vyhodnocujete jednu otazku za druhou, vhodne vysledky z jednotlivych otazek propojit, hledat souvislosti; shrnout zavery do jedne tabulky ci grafu “Zjištěné skutečnosti nasvědčují tomu, že učitelé v dnešní době mají jistý ucelený přehled o problematice dyslexie a jiných SPU ” - nepsat obecny zaver o ucitelich v dnesni dobe, vy jste provedla vyzkum na specifickem vzorku a zavery se vztahuji pouze a jen k nemu; muzete samozrejme zasadit vase zavery do obecny zaveru o informovanoti ucitelu Jinak je znat, ze vas tema zajima Zoubkova abstrakt - “at its educational department ” zni spise jako vzd oddeleni a nikoli pedag cast studia? Zamerujete se na zjisteni/overeni vyzkumnych problemu v druhem odstavci uvodu ci na hypotezy? - je treba to specifikovat, aby bylo zrejme, co konkretne chcete overovat uvod nezacinat vlastni zkusenosti, tu lze pripadne vyuzit pri intrepretaci vysledku; v uvodu uvest vice literatury k motivaci studentu o pedagogicke obory a to jak na ss tak vs, vice propojit obecnou cast o motivaci se specifickou motivaci, o ktere je vas clanek (tj. Motivace o pg obory) popsat zdroj “zdanliveho poklesu urovne” na ss clanek je spise psan ve stylu seminarni prace – teoreticka a prakticka cast, lepe vyuzit strukturu odborneho clanku “Zprvu jsem očekávala, že žáků, kteří si vybrali školu kvůli jejímu zaměření a mají rádi odborné předměty bude zhruba 60-70%. ” - proc zrovna 60-70, lepe formulovat vyzkumny problem (Jaka cast zaku … ?) a nikoli hypotezu “Většina žáků chce po ukončení studia pracovat ve školství. Ani tuto hypotézu nelze potvrdit. Pro budoucí zaměstnání v sektoru školství se vyjádřilo 47% respondentů. ” - v jakem pripade byste hypotezu prijala?, kdyby to bylo 51%? (opet lepe formulovat vyzkumny problem) obdobne pro ostatni hypotezy “Chápu, že výchovní poradci mají
mnoho administrativní i jiné práce, ale zároveň není úplně správné redukovat profesní poradenství pouze na nástěnky typu „Kam se letos hlásíme.“ ” - chapu a podobna slovicka do odborneho clanku nepatri (“Závěrem bych ráda podotkla, ”, “Uvědomuji si, ”) jinak velmi zajimave tema OBECNE POZNAMKY PRO VSECHNY vyber temat studentum sedl vice provazat teoretickou a empirickou cast – nekdy tvori disjunktni celky zkraceni clanku by v mnohych pripadech vyrazne pomohlo k zprehledneni, k vyplynuti nejdulezitejsich zaveru vse na urovni popisne statististiky neopakovat zakladni metodologicka pravidla, ta by mela byt zrejma a mela by se projevit v psani clanku (napr. “V závěru jsou potom shrnuty hlavní nálezy a postřehy.”) tabulky by mely byt samovysvetlujici prinos clanku k tematu, v kontextu literatury k danemu tematu Metodologicky je nutne vice provazat teoretickou cast a vyzkumnou cast; teoretickou cast je vhodne podstatne zkratit a pripadne na publikace odkazat a dat tak prostor predevsim vlastnimu prinosu
