STATISTICKE HODNOCENI. A ANTROPOLOGICKYCH PARAMETRt POHREBlSTE U 12. KOSTELA V MIKULClCICH. Vladimir SLADEK - Blanka KAVANOVA

434

Tab. 14. Tab. 15,

Tab. 16. Tab. 17.

Tab. 18.

GP - Graphit aufder Oberfldche GH - Graphit in der Tonmasse KH - Karbonale (kalkhaiige Schalen lebendiger Organismen) in der Tonmasse. Ablagerungen aufder Aufte.n-, Innen- oder auf beiden Seiten bei tin.if.lnen Keramiktypen. Charakier der Ablagerungen im Ratimen derEinzeitypen. C - kohlenstoffhaltig fe - eisenhaltig ZF - gelb-violett Charakier des Bodenzeichcns bei einzelnen Keramikfypen. Situierung des Dekors bei einzelnen Keramiktypen. SV - Ober- und (Jnterteil der Ausbauchung HV - OberteU der Ausbauchung HR - Hals V • Ausbauchung, Verzierung der Rdnder bei einzelnen Keramiktypen.

Tab. Tab. Tab. Tab.

19. 20. 21. 22.

A3 - V/ellentinie aufder Innenseite Bl - Kammstrichwellenlinie aufder Aufienseite B2 ~ Kammstrichstreifen auf der Aufiense.ite B3 - Wetlenlinie auf der Aufienseite B4 - Kille aufder Aufienseite C - KamtnstrichweHenlinie aufbeiden Seiten D - Radchen Reparaturoffnungen bei einzelnen Keramiktypen. Verlretung einzelner Typen in verfolgten Quadraten, Vertretung einzelner Keramiktypen nach derTiefe. Anzahl von Randem, Ausbauctiungen und Boden bei einzelnen Keramiktypen. C - ganz.es Gefcifi O - Boden NV - unverziene Ausbauchung O- Rand ONV - Rand mil verzierter Ausbauchung OZV - Rand mil unverziener Ausbauchung ZV - verzierle Ausbauchung.

Mikulcice - pohrebiSte" u 6. a 12, kosiela Spisy Arch, ustavu AV CR Brno 22

STATISTICKE HODNOCENI TAFONOMICKYCH, OSTEOARCHEOLOGICKYCH A ANTROPOLOGICKYCH PARAMETRt POHREBlSTE U 12. KOSTELA V MIKULClCICH Vladimir SLADEK - Blanka KAVANOVA

Uvod Kosterni pohrebis'tS patri bezesporu k vyznamn^m archeoiogickym pramenum vypovidajicim o lidske minulosli, kulture a socialnim uspofSdAni, Smrt patfi k zivotnimu udelu kazdeho jedince a jako lakova" je temalem zakiadnich skupinovych zkuSenosti, vykladu a obrazu. Historicky je pohfbivani mrtvych a tedy aktivnE vztah zivych ke smrti doloien hluboko do paieolitu (Pearson 1999). Od neolitu mu^eme take s jistotou pfedpokladal, ze pohrebni zvyklosti patfi i k charakteristickym znakum kaid6 komunky a v archeologickych nalezech se mezi rozdHnymi kulturnimi kontexty liSi v fade pararneiru, napf.: (1) absence c"i presence hrobove jamy, jejiho tvaru a pfipadne hloubky, (2) umisieni a orientace hrobu, (3) uspofSddni t£la mrtveho jedince v zavislosti na pohlavi a vSku, (4) v charakieru hrobove vybavy a (5) v poclu hrobu a celkovem uspof^dStii pohfebiSte apod. (souhrnnS Pearson 1999). Slovansk6 hradiSte v Mikuiclclch je dulezitou lokalilou nejen svym vyznamem v ramci vyzkumu slovanskeho osldleni', nybrz i pnznivymi podminkami pro terenn! vyzkum. Od r. 1954 bylo v area"Iu hradiltS a jeho nejbliz§im okoif prozkoumano celkem desetkosternich pohfebiSt!, z nichz v^tgina se koncentrovala okolo cirkevntch staveb. Z literaiury jsou znSme n^lezy z hrobovych celku, dokladajici vysokou uroven spoleCenskeho postaveni zemfelych. Hroby v kamennych hrobkach s me^i, koplmi, sekerami a jezdeckou vystroji, siejne jako bohate p^sov6 garnitury reprezentujf vyznamnou spole£enskou vrstvu vetkomoravskeho slatu. Sperky z drahych kovu ilustruji majetkove pom^ry zemfelych, nebot' v odpovidajtcim casovem obdobi dosud nebyl uplatnovan krestansky obySej prosteho pohfbu. Prozau'm byla soubornS publikovana ctyfi pohrebi§t5, a to u druheho kostela v blizkosli zapadnf brany knizeciho hradu (Poulik 1957}, u scsteho a sedmeho kostela na podhradi (Poulik J963) a v severevychodne' od hradiSte situovane irati ,,Klai5tefisko" (Klanica J985). Nase studio navazuje na tyto vyzkumy hodnocenim

pohfebi§t6 v okoli tzv. 12. kostela (vymezeru pohfebiStS: Kavdnovd 2003). Cil pr^ce Cilem studie je shrnulf antropologickych, tafonomtckych a osteoarcheologickych dat z kosierniho pohfebiste u 12. kostela v Mikulcicich. Soustfedili jsme se na popis a rozbor prostoroveho uspofadanf kosternich nalezii a na statistickou analyzu vybranych osteoarcheologickych, antropologickych a tafonomickych parametru u pohfebistS jako celku, u faze pohfbivani I a faze pohfbivani 3. Material a metody Sejmuti dat Material pro tuto studii tvoril soubor kosterniho pohrebiSlS u 12. kostela v Mikulcicich. Celkem jsme hodnotifi 79 hrobu, popis hrobu je uveden v priloze. Vstupni data jsme snimali podle archcologick6 dokumentace, kterou tvoril: (1) popis nalezove situace, (2) plan rozloz'eni hrobu ve ctvercove sitt a (3) obrazova pfiloha s folografif a ndkresem kostry (podrobneji Kavdnovd 2003). Archeologicka dokumenlace nebyla zamSfena na antropologick£, tafonomicke a osteoarcheologicke udaje o kostfe jedince a proto jsme vfitSirtu tidajii museli z obrazove pfilohy odefiist a rekonstruovat. Kresebna schemata se ukazala pro tuto rekonstrukci jako nevhodna, nebot' zachycuji jen zbe"2ne uspof^d^ni kosiry bez zakiadnich anatomickych detailu (napf. chybi kontext o orientaci kloubnich ploch apod.). Take fotograficka dokumentace mSla nfikolik omezeni: (1) nebyla vedena slandardizovanym postupem (tj. chybl dokumentace sektoru kostry a anatomickych c"a"sti), (2) byla vedena nerovnomeYne (u nekterych jedincu bylo k dispozici nSkolik delaiinich pohledu a sejmuti udaju proto bylo jednoduST, v£t§inou byl ale zachycen Jen celkovy pohled na kostru, pfipadne foiografie chyb^la). Takto vedena" archeologick^ dokumentace je pro deiailm tafonomickou a osteoarcheologickou analVzu z^sadnim omezenim, nebot vStStnu hypotez, ktere

436

vyplynuly bShem hodnoceni (ohoto pohfebiste, nebylo mozn£ adekvatne zhodnotit a Ize se zameril jen na zakiadni ukazatele (srovncj Buikstra - Ubelaker 1994; Cerny 1995; Duday et al. 1990; Ubeiaker 2000). Terminotogie Anatornicka lerminologie vychazi z Cihdka (2001), tafonomicke a ostcoarcheologieke terrmny z Cerneho (1995) a Dudaye et al (1990). Vyber parametru Pohfebisle u 12. kostela v Mikui(5icich jsme hodnotili ve tfech tiasovych urovnfch: (a) pohfebis'te' jako celek (slouceny vgechny c"asove faze pohfhivani), (b) stars'! fa>e pohfbivani 1 a (c) mladsi faze pohfbivani 3. FSzi pohfbivani 2 jsme z analyzy vyloucili pro nejednoznadnosl toholo horizonlu a zafazeni nalezu. Rozdeleni hrobu podle faze pohfbivani jsme pfevzali z prace Kavanove (2003. 297-325, obr. 143-145), kde je take uvedena k tomuto problemu podrobnadiskuse. Pro statistickou analyzu jsme vybrali 10 parametru: 1. orientace kostry - udava, ke ktere sv<£tove slranS smerovala lebka. 2. pohlavi - prevzali jsme ze Stloukala a Vvhndnka (1998), pohJavi jsme rozdelili do tn kategoril: zenske (F), muzske (M) a neur£eni jedinci. 3. vek - prevzali jsme ze Stloukala a Vyhndrtka (1998), vzhledem k nizkemu po£tu zkoumanych jedincu a pfesnosti antropologickeho odhadu v£ku jsme nalezy slouclli do tfi kaiegorii: ini'ans (kategorie 1: 0151et),juvenis(kategorie2: 15-21 lei), adultus (kategorie 3: 21 a vice let); katcgorii juvenis jsme pfifadili jen v 5 pnpadech a proto jsme tyto jedince samostatniS nehodnotili a ve vetsine analyz zafadili kategorii juvenis a adultus do jedne skupiny. 4. ulozeni kostry v hrobove jiinie - udaje jsme prevzali castecne' z prace Kavdnove (2003, 297-318) a c5ste£n£ snimali z pfiloxene dokumcntace, pro urCeni dekubitu (polohy) koslry jsme vychazeli z metodiky Cerneho (J995) a Duday et at. (1990). 5. mtra uspofadanostt kostry - udava souc"el anatomicke usporadanosti v 7 oblastech: obiast hrudniku, patefe, prave horni konceliny, leve horni koncetiny, pSnve, prave dolni koncetiny a leve dolni koncetiny. AnaEomicke uspofadani ve vgech sedmi oblasiech 7, dislokace ve vsech sedmi oblastech - 0. 6. uspofadani kostry hrudniku - hodnoliU jsme podle polohy 2eber a hrudni kosti a to v kategorii anatomicky usporadany, dislokovany a neurceny. Do kalegorie dislokovany jsme zafadili jedince, u ktereho byla ?,ebra a hrudni kost mimo anatomickou polohu, casto kdyz byly pfemisteny do jine oblasli, napf. kranialne do oblasti lebky nebo kaudalnS do oblasti panve. U artalomickeho usporadani teber a hrudni kosti se jedna o orientac'm pfifazeni, zaznamy polohy zeber nebo hrudni kosti v dokumenlaci chybi. 7. usporadani kostry patefe - hodnotili jsme v kategorii anatomieky usporadany, dislokovany a neur£eny. Za anatornicky uspofadanou kostru patere jsme povazovali jedince, u kterych byla tela obratlu sesta-

437

vena ve sloupec a obratle nebyly dislokovany od predpokladaneho anatomickeho rozmisteni v pateri. V fad£ pffpadu je ale kategorie anatomieky usporadany jen orientac'ni. 8. usporadani kostry horni koncetiny - hodnotiii jsme podle polohy diouhy"ch kosti paze a pfcdlokii v kaiegorii anatomieky uspofadany, disiokovany a neurceny. Z usporadanosti kostry ruky jsme vychazeii jen u nSkterych pffpadu, protoze tyto udaje neslo z dokumentace p?esn£ odecisi. V analyze jsme se omezili na hodnoceni prave strany. 9. uspofadani panve - hodnotili jsme podle polohy prave a leve panevni kosti a kosti kfizove a to v kategorii anatomieky uspofadany, dislokovany a neurceny. 10. uspofadani dolni koncetiny -jsme hodnotili v kategorii anatomieky uspofadany, dislokovany a neur£eny. Posiupovali jsme shodnS jako u horni konceliny.

Analyza No.

IV/3 IV/4 V/l

uloZeni kostry ulozeni kostry ulozeni kostry mira uspofadani

Postup pri statistickych inferencich Predpokladejme, ze se v populaci vyskytuje zkoumany znak alternalivne ve dvou tndach. Napfiklad pohlavi jako allernativni znak se muze rozdSlit do ih'dy (a) ,,Tnuzi" = I a (b) ,,zeny" = 0. Predpokladejme dale, ze ze zkoumane populace vybereme posloupnost k>l nezavislych pokusu. kdy tfida ,,1" rnuze nastat s neme'nnou pravrfepodobnosti K z intervalu 0<7i
V/2 V/3

mira uspofadani mira uspofadani

V/4

mira uspofadani

V/S

mira uspofadani

V/6

mira uspofadani

VI/1

uspofadani hrudniho kose uspofadani hrudniho kose uspofadani hrudniho kose uspofadani patefe uspofadani patefe uspofadani patefe usporadani prave horni koncetiny uspofadani prave horni koncetiny uspofadani prave homi koncetiny uspofadani panve uspofadani panve uspofadani _panve uspofadani prave dolni konceliny uspofadani prave dolni konceliny

r/i

1/2 1/3 1/4 II/l 11/2 II/3 Ul/1

ni/2 HI/3 IV/1

rv/2

VI/2 VI/3

vim

vim VH/3 VIII/l

ym/2 VIII/3

IX/1 IX/2 IX/3 X/l X/2

Hodnoceni (parametr) orientace koslry orientace kostry orienlace kostry orientace kostry pohlavi jedincu pohlavi jedincu pohlavi jedincu vek jedincu v£k jedincu v£k jedincu ulozeni kostry

Popis analyzy pohfebiste jako celek, vsechny vekove kategorie pohfebislS jako celek, vyloucena kategorie infans faze 1 , vsechny urcene vekove kategorie faze 3, vSechny ur£ene vekove kategorie pohfebiste jako celek, vekova kategorie adullus+juvenis faze 1, vSkova kategorie adullus+juvenis faze 3, v£kova kategorie adultus-t-juvenis pohfebiste jako celek, kategorie infans vs. adultus faze 1, kategorie infans vs. aduitus faze 3, kategorie infans vs. adultus pohfebiste jako celek, adultus + juvenis vs. neurcena poloha u adultus + juvenis jjohfebiste jako celek, infans vs. neurfena poioha u infans faze 1, adultus + juvenis vs. neurcena poioha u aduitus-*- juvenis faze 3, adultus + juvenis vs. neurcena poioha u adultus + juvenis pohfebisle jako ceiek, mira usporadanosti 0 vs. 1, sioucene vfekove kategorie pohfebiste jako celck, mira usporadanosti 0 vs. 7, kategorie infans pohfebiste jako celek, mira uspofadanosti 0 vs. 7, kategorie adultus + juvenis pohfebist£ jako celek, mira uspofadanosti spise dislokovana (0-3) vs. spise v anatomicke poloze (4-7), sloutene vekove kategorie pohfebiste jako celek, mira uspofadanosti spt§e dislokovana (0-3) vs. spise v analomicke poloze (4-7), kategorie infans pohfebiste jako celek, mira uspofadanosli spiSe dislokovana (0-3) vs. spise v anatomicke poloze (4-7), kategorie adultus +juvenis pohfebistijako celek, siouCcne vekove kategorie pobFebilli jako celek, kategorie infans pobrebiste jako celek, kategorie adultus + juvenis pohfebistg jako celek, sioucene vekovd kalegorie pohfebiste jako celek, kategorie infans pohfebiste' jako celek, kategorie adultus + juvenis pohfebiste jako celek, sioucene vekove kategorie pohfebiste jako celek, kategorie infans pohfebiSte" jako celek, kategorie adultus + juvenis pohfebisle1 jako celek, sioucene v£kove kalegorie pohfebiste jako celek, kategorie infans pohfebistfi jako celek, kategorie adullus + juvenis pohfebislfe jako celek, sioucene vekove kalegorie pohfebiste jako celek, kategorie inlans

Tab, I. Seinam analyz.

438

v budoucnu srovnavat s jinymi podobnymi lokalitami. Seznam analyz je uveden v tab. 1. Strategic hodnoceni vysledku statistickych testu je podrobneji uvedena u hodnocem parametru orientace koslry, u osialnich analyz jsme sc oinezili na kratky komentar" k labelarnim vysledkum. Pouzity software Vsiupni data jsme zpracovali v tabulkovem procesoru Excel. Pro statisticke testy a vypocet intervalu spolehlivosti pararnetru jsme pou2ili software StatXact 4.0 (Mehta - Patel 1999), Statistica 5.1 (StatSoft, 1984J996) a nektere vypocty jsme provadeli pornoci viasiniho software. Vypocetm postup je u software SlalXaci 4.0 zalozen na tzv. exaklm'm poslupu, ktery jsme uprednostnili od asymptotickych poslupu software Stalistica 5.1 (diskuze viz Agresti 1996; Mehta - Patel 1999). Vypocet intervalu spolehlivosd paramelru T: vychaz! z poslupu Clapper a Pearson (1934). Vystedky a diskuze Orientace kostry Pohrebisfe Mikuicice jako celek Ka pohfebBti u i2. koslela v Mikulc'icich jsme zazrtamenali ctyri orientace kostry: jihozapadni (jz), severozapadni (sz), jihovychodm (jv) a zapadni (z:). Celkem jsme hodnoiiM 79 jedincu: a) u 23 jedincu nebylo mozne orientaci kostry ur6it (neurceni jedinci: kategorie infans — 14, kategorie aduHus -f juvenis - 6 jedincu, ve"k neur£en = 3 jedinci) b) polohy jihovychodm a zapadni byly zasloupeny po jednom jedinci a dale jsme je nehodnotili c) u 54 jedincu pfevazuje poioha jihozapadnf (HJZ = 40) nad polohou severozapadnf (n sz - E4), (tab. 2, I/I). Pfevaha orientace kostry v jihozapadnim smeru mule byt chanikterislickym rysem tohoto pohfebiste. Teslujeme proto otazku, zda jihozapadm' orientace kostry prevazuje nad poiohou severozapadni nebo zda se jedna" o nAhodny posun od populacniho pomeru 1:1. Za nulovou hypotezu HQ jsme zvolili rovnost Setnostf vyskytu polohy jihozapad a severozapad (H0: 7tj z - 7tsz = 0.5). Odhad pravdepodobnosti TIJ? vyskytu orientace jihozapad na pohfebis"li jako celku se sloufienymi ve'kovymi kategoriemi jc signifikantnS odliSny od testovane n$ 0.5 rovnosti cetnosli obou orientacf, pro coz sv£dci test HO a posunuti 95 % intervalu spolehlivosti smerem k vyssi celnosti jiho/,apadni polohy (tab. 2, I/1). Na zaklade signifikantnosti testu proto pfedpokladfime, ze pomSr mezi zpusobem orientace kostry v jihozapadm'm a severozapadnim smcru na pohfebisii jako celku u slouCenych vSkovych kategoris je odlisny od pfedpokladaneho pomeru 1:1. Ve druhe analyze pohrebiste jako celku jsme vyloufiili z hodnocem' vSechny jedince kategorie infans (lab. 2, 1/2), Poioha jihozapadnf byla signifikantne odliSna od nulove' hypotezy rovnosti cetnoslf, pfedpokladame proto, ze i u jedincu kaicgoric adultus+juvenis preva-

439

zuje na pohfebisii u 12, kosteia v Mikulcicfch poioha jibozdpadni. Pohrebiste Mikulcice: Faze 1 - do faze 1 byio zafazeno 28 jedincu vsech vekovych kategorii. Z urciteinych poloh kostry pfevi^dS poioha jihozapadni (n-yi ~ 12, n s z =2). U relativne" velke ^asti zkoumanych jedincu ( n ncure - '4) vsak ncbylo moz'ne urCit orientaci kostry (viz nize diskuze). Pomer jihozapadni a severozapadni polohy u ur£enych jedincu je signifikantne odli^ny od nulove hypotezy rovnosti cetnosti a pfedpokladame proto, z"e ve fazi 1 pohfebi§l£ u 12. kostyla pfevaluje orientace kostry lebkou k jihozapadu (tab. 2, f/3). Pohrebiste Mikulfice: Faze 3 ~ do faze 3 bylo zafazeno 35 jedincu vsech vekovych kategorii. Pfcvazujiei poioha kostry je v jihozapadmrn smeru (n:z=20, n S7 =l 1) (tab. 2, 1/4). Clyri jedinci nebyii ur^eni a v analyze je nehodnotime. Nuiovou hypotezu rovnosti fetnosli polohy jihozapadni a severozapadni nemuzcme zamftnoui a pfedpokladame proio. ze v teto fazi byli jedinci pohfbivani se shodnou pravdepodobnosti polohy jihozapadni a severozapadni (K = 0.5), (tab. 2, 1/4),

So uh rn: 1) Na pohfebiiUi u 12. kostela v Mikuifiicich jako celku prevazuje signifikantne poioha jihozapadni nad severozapadni, 2) Ve fazi 1 je zpusob pohfbivani shodny jako u pohfebiste" jako celku, pom£r mezi polohou jihozapadni a severozapadni je signifikantnc" odiisny od pomeru 1:1 (0.5). 3) Ve fazi 3 nemuzeme zamitnout pravdSpodobnost shody cetnosli pom£ru 0.5. Pohla vt jedincu Pohiavi jedincu bylo urceno u 16 muzu a 19 zen, ze 44 neurcenych jedincu byfo 37 kategorie infans (Stloukal - Vyhndnek 1998). Provedli jsme Ifi druhy srovnani (tab. I, II/I-3). 2adny z testu neni statisticky signifikanlni (lab. 2, II/l3). Pfedpokiddame proto, ze pomer muzu a zen neni na pohfebisii v MikulSicich odiisny od TCO = 0.5, tedy ?,e po<5et pohfbenych muzu a zen je shodm/. Tyto vystedky jsou shodne jak pro pohfebis'te' jako cclek, tak i pro fazi 1 a 3. Souhrn: I) Na pohfebisii Mikul^ice je zachovan shodny pomeY muzu a zen a to jak u pohfebisid jako celku, tak i u faze 1 a 3. Vekjedincu Ze 79 jedincu nebyl vek pfifazen tfem jedincum, 37 jedincu bylo zafazcno do kategorie infans, 5 do kategorie juvenis a 34 do kategorie adultus (Stloukal - Vyhndnek 1998). V leslech jsme hodnotili, zda proporce jedincu kategorie infans a adultus je shodna. U pohfebiste jako celku prevazuje kalegorie infans ("infans = 37' n aduhus ~ ^< ale odchylka neni signifikantnf od pomeru 1:1 (tab. 2,111/1). U faze 3 je sice vyssi

Anatyza

Celkem

Tfida s vyJSi cetnosti

MLE

Interval spolehlivosti

W

(Y)

7t

95 % n

P-values

54

40 (jz)

0.74

<0.001«"

250z)

0.81

0.60 0.62

0.85

31

0.93

<0.001**'

I. Orientace kostry: I/T

U2

•

1/3

14

12(jz)

0.86

0.57

0.98

o.oi**

1/4

31

20 (jz)

0.64

0.45

0.81

0.15

11/1

35

19(F)

0.54

0.37

0.71

0.74

na

7

4(F)

0.57

0.18

0.90

>0.9

II/3

20

I2(F)

0.6

0.36

0.81

0.50

111/1

71

37(1)

I 0.52

0.4

0.64

0.81

HI/2

23

17(1)

0.74

0.52

0.90

<0.05*

rn/3

34

21(3)

0.62

0.44

0.78

0.23

IV/1

39

26 (dd)

0.67

0.50

0.80

0.053

IV/2

37

24 (neurS.)

0.65

0.47

0.78

0.099

II. Pohlavf jedinci

III. V5k jedinci

IV. Uloienl koslry

I

IV/3

8

6(dd)

0.75

0.35

0.97

0.29

IV/4

23

18(dd)

0.78

0.56

0.92

O.OI**

V/l

42

33(0)

0.79

0.63

0.90

<0.001***

V/2

18

15(0)

0.83

0.59

0.96

<0.01"

V/3

24

18(0)

0.75

0.53

0.90

<0.05»

V/4

62

40(0)

0.64

0.51

0.76

<0.05«

V/5

24

16(0)

0.67

0.45

0.84

0.15

V/6

38

24(0)

0.63

0.46

0.78

0.14

V. Mi'ra uspofadani

Tab. 2.

Srovndniparametru z pohrebiste Mikulcice u 12, koslela. Oznacent analyzy viz tab. ); u tfidy s vyssf cecnosti v zdvorce oznafeni tfidy: jz ~ jihozapadni poioha, F - pfifazene zenske pohlavi, vekjedincu 1 -kalegorie infans, vek jedincu 3 ~ kaiegorie adultus, dd ~ decubiius dorsalis, defmice miry uspofddanosti viz metodv a tab. 3; MLE n — odhad ?t metodou majcintdlni vHrohodnosti (pra-vdSpodobnost vyskylu tnaku tfidy „ I " ) ; * - signifikance na ct<0,05, ** - sigmfikance na a<0.01, *** ~ signifikance na a
Cetnost u kategorie adultus (n infans - 13, n adulms = 21), ale ant zde nemuzeme nulovou hypotezu shody c~etnosti zamitnout (tab. 2, [11/3). Naopak u faze E, kde jedincu kategorie infans bylo ur£eno 17 a adultus ur£eno 6, je pomer mezi kategorii aduitus a infans signifikanlne odliSny od KQ = 0.5, byt' lato odlis"nosl je na hranici signifikance a dolni hranice intervalu spolehlivosti jc blizka pomeru 0.5 (interval spolehiivosti ~ 0.52) (tab. 2, I1I/2),

Souhrn: 1) Na pohrebisli Mikul£Jceje zachovan shodny pom^r jedincu kaiegorie infans a adultus u pohfebi5t£ jako celku a faze 3. 2) U faze 1 je pomer mezi jedinci kaiegorie infans a adultus signifikantnfi odliSny od pomeru 1:1. Poloha kostry (ufazeni kostry) Polohu kostry jsme hodnotili sice u 79 jedincu, a!e u 40 nakzu nemohlbyt tento parametr odhadnut (z neur-

440

cenych jedincu bylo n adu[(us + Jl!VCnis = 13, n infans = 24, n vek ncur£en~ -^)- ^ zbyvajicich jedincu jsme za/namenali jedinou polohu a to ulo^eni tola v decubitus dorsaiis (ulofeni na zadc-ch; n^ - 39). Pomer neurc'enycb jedincu vzhledem k poioze na zadech neni significant n£ odiiSny od nulove hypotez.y rovnosti pomeru od TCO - 0.5 (P-value= >0.99). Pfedpokladejme ale, z"e skupina neurccnych jedincu reprezeniuje jiny (ncznamy) druh uloieni ne?_ decubitus dorsaiis. Testujeme proto nuiovou hypotezu shodncho pomeru mezi polohou decubitus dorsaiis a skupinou neznSmych poloh u neurcenych jedincu. Na pohfebisti jako celku jsme hodnotili zvlaSf skup i n u adultus + juvenis a skupinu infans (lab, 1, I V / I 2). U skupiny adullus + juvenis pfevaiuje poloha decubitus dorsaiis, pomer mezi decubitus dorsaiis a neurcenou polohou je na hranici statislicke signifikance (tab. 2, IV/1). U kategorie infans sice pfevazuje neur£ena poloha, ale pomer mezi decubitus dorsaiis a neurcenou polohou neni signifikanlne odMsny od pome™ 1:1 (lab. 2, 1V/2). U iaze 1 a 3 jsme hodnotili skupinu adultus+juvenis vu£i neur£ene poloz.e (tab. 1, IV/3-4). Pomer tSchto if id ncbyl u faze I signifikantng odliSny od nulove hypotezy rovnosti Cetnosti (tab. 2, IV/3). U faze 3 jsme nuiovou hypolezu rovnosti cJeinosti zamitli na htadine mensi nez 0.01 a predpokladame, 2e i v pHpade, kdy neurceni jedinci reprezentuji jednu neznamou polohu, bude na pohfebisti u 12. kostela v MikulCicich ve fazi 3 prevladal ulo^eni na zadech (lab. 2, IV/4).

Souhrn; 1) U pohfebiste jako celku byio urceno Jen ulozeni kostry v decubirus dorsaiis, u podobneho poctu jedincu nebyla poloha urcena. 2) Za pfedpokladu, ze neur^eni jedinci patfi neznamc poioze, sc pomer decubitus dorsaiis a neurceni poioha signifikanlne ncodlisuje od shodnosti pomeru 1:1. 3) U skupiny adullus + juvenis a u skupiny infans nepfevazuje decubitus dorsaiis nad neurcenymi jedinci a v pfipade, ze neurCeni jedinci path' jedn^ nezname poioze, hypotezu rovnosti pomeru 1 : 1 nemuzeme zarrutnoul. 4) U skupiny adullus + juvenis faze i neni pomer mezi decubitus dorsaiis a neurcenou polohou signifikanlne odtisny od nulove hypoiezy rovnosti ceinosti5) U skupiny adultus + juvenis faze 3 byla nulovS hypoteza rovnosti cetnosti zatnitnuia. signifikantne pfevazuje decubitus dorsaiis nad neurcenou (neznamou) polohou. Mira usporddanosti kostry Anatomicke usporadani koslry jsme hodnotili sou^tem analomickeho uspor5dani v sedmi oblasiech: obiast hrudnfho kose, patere, prave horni konSetiny, ieve horni kon^eliny, panve, prave dolni koncetiny a leve dolnf konCetiny. Ciselne vyjadfeni parametru ,,miry usporadani" udava koiik oblasti je v anatomickem usporadani: 7 = vgechny oblasti jsou v anatomickem usporadani, 0 = vSechny oblasii jsou dislokovane, 4-7 = kostra je spise v anatomickem usporadani, 0-3 kosira je spise dislokovana. Souhrnna data miry usporadanosti koster pro pohfebis'te' jako celek jsou uvedena v tab. 3.

0

7

P-value

0-3

4-7

P-value

Neuri.

Ceikem

8

1

<0.05*

11

3

0.057

14

Infans

4

1

0.37

4

2

0.69

11

Adultus+Juvenis

4

0

0.12

7

1

0.07

0

Ceikem

14

7

0.19

17

18

>0.99

1

Infans

6

2

0.29

6

6

>0.99

1

Adultus+Juvenis

8

5

0.58

11

12

X).99

0

Mira usporiidanosti A) Faze 1

B) Faze 3

Tab. 4.

Mira usporadanosti koster -faze I a 3. Definite miry uspofddanosti viz tab. 3 a metody; * - signifikance na a<0.05.

Interval spolehltvosti 95% 7T

P-values

Ceikem (k)

Tfida s vy$i! cetnost! (Y)

MLE n

Vl/1

63

48

0.76

0.63

0.86

VI/2

25

18

0.72

0.51

0.87

<0.05»

VI/3

38

30

0.79

0.63

0.91

<0.001***

VII/1

62

44

0.71

0.58

0.82

<0.01**

VII/2

24

16

0.67

0.45

0.84

0.15

V1I/3

38

28

0.74

0.57

0.87

<0.01**

Analyza/No. Vf. Hrudni koS

O.OOl***

VII. Pitef

VIII. Horni Ceikem Mira

N=

Infans %

N=

%

Adultus + Juvenis

koncelina (prava)

N=

VIII/1

62

46

0.74

0.61

0.85

<0.001***

VII 1/2

24

19

0.79

0.58

0.93

<0.01**

VI1I/3

38

27

0.71

0.54

0.85

0.05*

%

uspofadani 0

33

41.7

15

40.5

18

46.1

1

1

1.2

0

0

1

2.6

IX. Pancv

2

3

3.8

1

2.7

2

5.1

EC/1

62

39

0.63

0.496

0.75

0.056

3

3

3.8

0

0.

3

7.7

24

17

0.71

0.49

0.87

0.064

4

ma

5

6.3

2

5.4

3

7.7

IX/3

38

22

0.56

0.41

0.74

0.42

5

2

2.5

0

0

2

5.1

X/l

62

35

0.56

0.43

0.69

0.37

X/2

24

16

0.67

0.45

0.85

0.151

X/3

38

19

0.5

0.33

0.67

X).99

6

6

7.6

3

8.1

3

7.7

7

9

11.4

j

8.1

6

15.4

Neurd.

17

21.5

13

35.1

1

2.6

Ceikem

79

100

37

100

39

100

Tab. 3.

Shniutt udaju miry itsporddatiosti koster - pohrebiSte jako celek. Mira usporadanosti uddvd soucef anatomtckeho uspofdddm' oblasii hrudntku, pate.fe, prove horni koncetiny, leve horni koncetiny, pdnve, prave dolnikoncetiny a leve'dolnikoncetiny. Mira usporadanosti 0 = kostra ve vsech 7 ohlastech mimo ocekdvane anatomicke usporadani. mfra usporadanosti 7 = kostra x anasomtckym uspordddnim ve vsech 7 hodnocenvch oblasiech.

X. Dolni kon£etina (prava)

Srovndni uspofdddni oblasti kostry na pohfebisli u 12. kostela. Oznaceni analyiy viz laJj. 1; ve vsech pripadech analyzy usporaddnJ kostry byla nejvySSf cetnost v tfide dislokovany; MLE n ~ odhad K metodou maximdlnf verohodnostt (pravdepodobnost vyskytu znaku tndy „! "); * — signifikance na oc<0.05, ** — signifikance na a<0.07, *** - signifikance na a
442

Kostra hrudniho

Dislokovan^

Anatomick^

kostra

uspoHd^ni

Celkern

14

Infans Adultus+Juvenis

koie

Celkem

P-value

1

15

<0.01**

13

6

1

7

0.12

10

8

0

8

O.01**

3

23

12

35

0.089

1

Neur£.

A) FAze 1

B) Faze 3 Celkem Infans

7

5

12

0.77

1

Adultus+Juvenis

16

7

23

0.09

0

Tab. 6.

Uspordddni kostry hrudniho kose u jedincu rozdttlenych podle veku a fdze pohfbivdni. ** signifikance na a£0,OJ.

Na pohfebis'ti jako celku pfevaiuje dislokovana nebo spife dislokovana kostra nad anatomickym £i spise anatomickym uspofSdam'm. Pfi hodnoceni pomfiru mezi dislokovanym (0) a anatomickym (7) uspofa~damm jsme zamitii nulovou hypotezu rovnosti cetnosli u vSech kombinaci podle vekovych kategorii a pfedpokladame proto, ze u pohfebistS jako celku pfevazuje dislokovana kostra nad kostrou v anatomickem usporadAni (lab. 2, V/l-3). Pfi hodnoceni pomcru mezi spis"e dislokovanou (0-3) a spi§e anatomicky (4-7) uspofadanou kostrou jsme nulovou hypotezu zamitii jen u skupiny se sloucenymi ve'kovymi kategoriemi (tab. 2, V/4), V analyze samostatnych vekovych skupin jsme nulovou hypotezu nezamitli a nemu2eme proto pfedpoklSdat, ze u skupiny infans

nebo adultus + juvenis prevlada na pohfebiSti jako celku spiSe dislokovana" kostra nad kostrou spise v analomick6m uspofadani (tab. 2, V/5-6). Mira uspofadanosti kostry u faze 1 je signifikamnS odliSna od nulove hypolezy rovnosu c'etnosti Jen u analyzy dislokovaneho vs. anatomickeiio uspofadani ve skupinS se slouCenymi ve'kovymi kategoriemi, pfevazuje pfitom koslra v dislokovanem uspofadani (tab. 4). U hodnocenf spise anatomickeho vs. spiSe dislokovan€ho uspofadani faze ve skupine se sloucenymi vekovymi kategoriemi jc P-vaiue na hranici signifikance. 2^dna z analyz mfry usporadani kostry u faze 3 neni signifikantne odlisna od nulove hypotezy rovnosti Cetnosti, pfitom pomer spi§e dislokovan^ a spi'Se anatomicky uspofcidane kostry je blizky pomeru 1:1 (tab. 4).

Uspordddnl cdsti kostry Uspordddni hrudniho kose Dislokovanct a analomicka poloha hrudniho koSe je u pohfebiltS jako celku signifikantnS odli^na od nulove hypotezy rovnosti cetnosti u v§ech vekovych kategorii (tab. 5, VI/1-3). U faze i. je signifikanlni od!ii>nosi od nulove hypotezy rovnosti Cetnosti jednak u sloucen^ch vgkovych kategorii, dale pak u kategorie adultus + juvenis (tab. 6). U kategorie infans fSze 1 jsme nulovou hypoiez-u rovnosti £etnosti dislokovaneho a anatomicky uspof^daneho hrudniku nezamitli. U faze 3 nebylo z£dne z hodnoceni statisticky signifikantni (tab. 6), Uspordddn i pdtefe V oblasti pdtefe byla na pohfebisli jako celku zamitnuta nulova" hypoteza rovnosti Setnosti mezi dislokovanyrn a anatomickym uspofadajiim u skupiny adultus + juvenis a u skupiny se slouCenymi ve"kovymi kategoriemi (lab. 5, VT1/I, 3), U kategorie infans nebyla nulova hypoteza signifikantne odlisna (tab. 5, VIT/2). Shodny vysledek je take ve srovnani faze 1 (tab. 7). U faze 3 nebyla zadna z analyz stgnifikantn^ odlisna od nulove hypolezy rovnosti c'etnosti (tab. 7).

Kostra prave Kostra patefc

Dislokovan^

Anatomick£

kostra

uspofidam*

Celkem

P-value

Neurf.

Uspordddnihornich koncetin Uspofa"dani hornicb koncetin jsme hodnouli u prave sirany. Usporadani horni koncetiny je signifikantne odlisnfi od nulove hypotezy rovnosti pomSru u vgech vekovych skupin, pfedpokla'dame proto, ze na pohfebisli jako celku prevazuje dislokovana prava horni konc'etina nad anatomickou polohou (tab. 5, VII1/1-3). V tfideni fa"ze I a 3 nebyl zadny test signifikantne odlisn^ od nulove hypotezy rovnosti Cetnosti, pfedpokladame proto shodu pomeru dislokovan£ a anatomicke polohy (tab. 8).

Souhrn: 1) Na pohfebisU jako ceSku signifikantnfe prevazuje kostra v dislokovanem uspofadani nad anatomickym. 2) Signifikance porneYu mezi spis"e dislokovanou a spi§e anatomicky uspofadanou kostrou na pohrebisti jako celku je zavisla na rozd^leni podle vSkovych kategorii. 3) Ve fazi ! signifikanln£ prevazuje dislokovane uspofadani kostry jen ve skupine ie sloucenymi vfikovymi kaiegoriemi. 4) Ve fazi 3 nem zadna z analyz signifikantne odtisna od nulove hypotezy rovnosti c"elnosti,

horni koncetiny

Uspordddni pan ve Analyza pohfcbiSle jako celku, faze I a fajje 3 v uspofadani panve nebyla signifikantne odlisna v zadne L vekovych skupin (tab, 5, IX/l-3; tab. 9). Panevni oblast proto odpovida shodfe pomeru mezi dislokovanym a anatomickym uspofSdanim. Uspofdddnidolnich koncetin Uspofadani dolni koncetiny jsme hodnotili u prave sirany. £adne z hodnoceni dislokovane versus anatomicky usporadani dolni koncetiny nebylo signifikantne odli&ne od nulove hypolezy rovnosii cetnosti a to jak u pohfebisie jako celku, lak i u fa>e 1 a faze 3 (tab. 5, X/l-3;tab. 10). Diskiue Diskuze he statisticke inferenci Staiistick^ inference znaku binomickeho rozd^lenl pfesouvS nase tvrzeni o zkoumanem pohfebiSti z oblasti subjektivne zalozenych soudu do strukturovanych pravd£podobnostmch vyroku. Napf. na udaje o 18 d^tskych a 8 dospelych kostrach (pomer 18:8 resp. 2.25:1) muleme nahlizet z pozice absolutnich dat a tvrdit, ie deiskych koster bylo dvojnasobne vice nez dospelych a nespr^vnS vyvozovat, ze i ve zkouman6

Celkem

P-value

Neurc.

3

14

0.0574

14

2

6

0.69

11 3

1

Dislokovana

Anatomicke

kostra

uspofadani

11 4

A) Faze 1

A) Faze I

Celkem

Celkem

13

1

14

O.01**

14

Infans

5

1

6

0.22

11

Adu Itus+Juvenis

8

0

8


3

[nfans Adultus+ Juvenis

7

1

8

0.07

23

12

35

0.09

12

0.15

1

0.41

0

B) Faze 3

B) Faze 3 Celkem Infans Adultus-t-Juvenis

20 6 14

15 6 9

35 12 23

0,5 >0,99 0.4

I 1 0

Tab. 7. Uspordddni kostry pdtefe jedincu rozdelenych podle veku a fdze pohfbivdni.

Celkem Infans Adultus+Juvenis

9 14

3 9

23

Tab. 8. Uspordddni kostry prave horni koncetiny podle veku a fdze

pohfbivdni.

445

444

Kostra panve

DisEokovana

Anatomicke

Celkem

P-vatue

Neurc,

kostra

usporadani

Cclkcm

11

In fans

5

3

14

0.057

14

1

6

0.22

Adultm+Juvenis

11

6

2

8

0.29

3

Celkem

16

19

35

0.74

I

Infans

6

6

12

>0.99

1

Adultus+Juvenis

10

13

23

0.68

0

A) Faze 1

B) Faze 3

Tab. 9. Uspofdddni kostry pdnve podle veku a faze pohfbivdni.

populaci bylo dvojna"sobne vice d£ti nez dospeiych. Toto tvrzeni vsak nijak neodrazi pravdepodobnost s jakou bude vybra~na skupina 26 jedincu z populace o shodn^ Cetnosti detskych a dospeiych jedincu (pomeY {'.]) a zaroven bude v ,,absolutnich cislech" odrazel pomer 18:8 (resp, 2,25:1). V hodnoceni ,,absolutnfch Ct'sel" nemame jistotu, ze dany jev se nestal jen v souvislosti s ,,na"hodou" (napf. vlivem nahodneho vybeYu, apod,). Statisticke hodnoceni lohoto pomCru ukazuje, ze pravdSpodobnost podobneho jevu, tedy ze z populace o pom£ru dospeiych a d£ti = 1 : 1 vybereme soubor o pomeru 2.25:1, je rovna 0.075 a to znamena, 2e se stane pfibliznS 8 krai ze 100 vybeYu, coz je mimo zvolenou hranici signifikance (95 % inierval spolehlivosti re = 0.48-0.86).

Kostra prave doloi koncetiny

Neurcenijedinci I pfes nesporny posun pH zkoumani pohfebnfch zvyklosti maji tvrzeni zaloz'ena na pravdCpodobnostnim pfistupu nektera omezenL Jedno z omezenl se lykS skupiny neurcenych jedincu, resp, toho, jakym zpusobern zahrnoul neurcene jedince do hodnoceni. V analyze orientace kostry jsme u faze 1 zjtstili velky poCet neurCenych jedincu (n neur £ - 14, njj.= 12, n s z ~2). Poc"et urCenych a neurcenych jedincu neni signifikantne' odliSny od rovnosti pomeru HQ = Ttneur^ = Ttur^ = 0.5 (Pvalue - 0.84). Muzeme proto pfedpokladat, 2e distribuce tridy jz a sz ve skupin6 neurCenych jedincu muze zasadne zmSnil nase vysledky (tab. 2, 1/3), I kdyz nemame zadne a priori vymezene predpoklady, ze soubor neurccnych jedincu neodrazi proporci

Distokovana

Anatomicke

kostra

usporadani

Celkem

JP-value

NeurS.

A) Faze 1 Celkem

8

6

14

0.79

14

Infans

4

2

6

0.69

11

Adultus+Juvenis

4

4

8

>0.99

3

B) Faze 3 Celkem

20

15

35

0.5

1

Infans

6

6

12

>0.99

1

Adultus+Juvenis

14

9

23

0.4

0

Tab, 10. Uspofdddni kostry prave dolni koncetiny podlc veku afdze

pohfbivdni.

zji5(enou u urc"enych jedincu, lento predpokiad nemuzeme tesiovat, y. pravdepodobnosLne vymezit. Nejjednodu^gim, resp. neikonzervaiivnejSim pfistupern je prifazeni neurcenych jedincu ke skupine s niz§i celnosti. Pfi fad fine proto 14 neurcenych jedincu do skupiny s orientaci na severozJipad (n\~ 12, n s?+neur ^=: 16). Ve srovnani s analyzou bez neurcenych jedincu (lab. 2, 1/3) neni lento pomer signifJkamm (P-value - 0.57). PatFi-li tedy vgichni neurceni jedinci faze 1 do tridy s kostxou orientovanou na scverozapad, pak hypotezu rovnosti cetnostl nemuierae zamltnout. Postup prirazeni neurcenych jedincu do skupiny s nizSi 6etnosii je sice konzervativni, ale presto se dostaVtime do dalSIho uskaii. Pravdepodobnost, ze by vgechny neurcene nalezy palfily do jedne tridy je velmi nizka, resp. nepravdepodobna: z populace, kde je parametr TT roven 0.5 vybereme soubor 14 jedincu se spolecnym znakem tridy ,,I"spravdepodobnostfP^ 6,1 * 10-°™. V teto studii jsme se prolo pfiklonili k postupu, ve kterern pfedpokiad^me, ze pom^r ve skupinS neurcenych jedincu je shodny s pomeiem, ktery jsme zjistiii u ur£enych jedincu. Soubory s malym poctetn jedincu LT analyzy usporadanosti hrudniho koSe jsme ve fazi I kategorie int'ans zjisiili, ze pfi pomSru mezi anatomickym a dislokovanym uspofadanim nemuzeme zamltnout nulovou hypotezu (tab. 6). Je otazkou, jak tento vysledek interpretoval. PoCet hodnocenych d£ti byl nizky, vice jak polovina pfipadu byla neurCena (n irifans = 7, n neurfi infans = 10; tab. 6). Pfedpokl^d^me-li, ze pomfir dislokovaneho a anatomickeho uspoffidani kostry hrudniho kose ve skupine neurCenych jedincu je shodny jako ve skupine" urCenych infans, potom n^jjio^ i n f ans = H a nanat infarls = 3, hodnota nulove hypotezy rovnosti £etnosti P-value — 0.013 a nulovou hypotezu zamitanie (srovnej tab, 6, P-value = 0.12)! Tento rozpor vyplyv£ z povahy statistickeho hodnoceni, tj. zavislosti na velikosti souboru. V pn'pade", ze pocet jedincu stoupne, pomer muze byt signifikantnS odliSny od nulove hypotezy. Soubory s nizkym poctem jedincu jsou obecnou vlastnosti archeologick}'ch a antropologickych vyzkumu, proto pfi inlerpretaci stalistickych vysledku musim'e poCftai i s timto faktorem. V tomio pnpadS se bude dotykat zejrnena kategorie infans ve fazi I pfi hodnoceni usporadani kostry. Nase interpretace je navic ztizena vysokym poCtem neurcenych jedincu. Usporadani kostry a analyza pohrebnich zvvktosti Jednim z cilu osteoarcheologicke a tafonomicke analyzy je odhadnout podle usporadani a prosiorovych trans form aci kostry parameiry pohrebnich zvyklosri {Cerny J995; Duday el at. 1990). Vzhledem ke vstupnim datum si v diskuzi k tomuto lematu muzeme vsimnoul jcn n^kterych aspektu: A) Podlc pravdepodobnosti nulove hypotezy analyzy anatomickc usporadanosti Ize u kategorie juvenis-4-adultus kost.ru rozdelit do dvou casti: (a) horni cast

te"la (osov^ kostra, horni konc'etina), kde jsme nulovou hypotezu rovnosti cetnosti dislokovane a anatomicky uspofadane kostry zamitli a pFedpokladarne, ze pfevazuje kostra dislokovana a (b) doini cast tela (pletenec doini koncetiny a volna dolnt koncetina), kde jsme nulovou hypotezu rovnosti Cetnosti nemohli zamitnout (tab. 5-iO). Rozdeleni uspofadanosti kostry na horni a dolni cast se tykS pohfebist^ jako celku a CasteCnS faze 1. U faze 3 neni rozdil mezi horni a dolni casti t£la signifikantni. RozdSleni kostry podle usporadanosti na horni a dolni cast neodpovida prirozene dekompozici lidskych oslatku a posldepozicnim prostorovym zm^nam koslry (Duday etai 1990; Ubelaker2000). Pomineme-)i variabilitu vyplyvajici z nepfesnosti vslupnich dat, muzeme pFedpokl&dat, %e je tento fenomen spojen se specifickymi procesy dislokace kostry, ktere se netykaji pnmo rozkladu telesnych ostatku. Tento jev muzeme interpretovat jako postdepozicni (sekundarni) zasah a to jako: (a) dusledek vykradani hrobu, (b) z^sah fauny nebo (c) jine podobne sekundarni naruseni hrobu. Vykra'da'ni hrobu bylo zaznamenano na pohfebiSti u 12, kostela v Mikulcicich vice nez u 1/5 hrobu (Kavdnovd 2003, 281). V pfipadS, ze kostra byla v dobe z^sahu jiz disartikulovana doslo i k poruseni pfirozene prostorove transformace kostry a jejiho anatomickeho uspofSdani (Ubelaker 2000). Nektere zasahy v hrobech nasvCdcuji, ze byly vedeny s presnym zacilenim a pomsily proto jen jednu oblast kostry (Kavdnovd, pers. sdfileni). Podle analyzy uspofadanosti kosternich oblasti muzeme soudit, ze sekundarni zdsah byl soustfedfen primarne na oblast horni konceliny, oblast patefe (krCni patefe, souvislost s dislokaci lebky) a hrudniku. Na druhou stranu u dislokace lebky a hrudniku nemuzeme z dokumentace odli^it vliv dekompozice v primarni dute prostofe (nektere z dislokaci lebky), dislokace v zavislosti na sekundarni dute prostofe (nekter£ z dislokaci hrudniho kos"e a hornich konCetin) a vliv sekundarniho zasahu. Vliv fauny na uspofadanosl kostry je obecne dokumentov^n na fadfi pfipadu kosternich pohfebiSt' (souhrnn6 Duday et al. 1990; Ubelaker 2000). Pfedpokladarne proto, ze nektere z odchylek od anatomickeho usporadani kostry byly zapficinerty take 'zivocichy. Takto Ize vysvfiilit napf. odchylku od anatomicke uspoMdanosti mensfch kosti ruky a nohy nebo dislokaci nekterych mensich kosti jako jsou obratle apod, do anatomicky nepfedvidatefnych oblasti. B) U pohfebiste jako celku a u faze 1 jsme zaznamenali rozdil v uspofodanosti kostry u kategorie infans a kategorie juvenis + adultus. Zatimco u kategorie juvenis + adultus byla kostra signifikantne disiokovana v horni casti kostry, u kategorie infans tomu tak neni. Vzhledem k rozdilCim ve slozeni a struktufe kostni tkanS d£ti a dospfilych spiSc pfedpoklad^nie opacny vysledek, tj. horsi zachovalost kosli detskych skeietu spolu se signifikantne vyssi prostorovou transformaci (srovnej ale Gordon - Buikstra 1981; Guy ~ Massei - Baud 1997. Meindl-Russell J998),

447

Souvisiost muzeme spatfoval: (a) v odlisnych pohrebnich zvyklostech pro de"tske a dospele jedince, (b) delske hraby nebyiy postizeny postdepozicmm (sekundarnim) zasahem (viz vyse) nebo (c) v hodnoceni maleho souboru kalcgorie infans navic s veikou skupinou neurcenych jedincu (viz vyse). Prostorove transformace kostry u hrobu neklerych dospe'lych jedincu pohfebiste u 12. kosteia nasvecic'uji na existenci primarni dule prostory, ij. existenci rakve (napf. dislokace cesky, rozvoinene a lateralne" sesute panevni kosti, vn£ smSfujici hlavice slehennich kosti apod.). Primarni dutou prostoru u ntSklerych dospelych jedincu na pohrebisti u 12. kosteia 3ze navic dolozit i z archeologickych analyz (srovnej Kavdnovd 2003). U deiskych kosier lafonomicke evidence primarni dute prostory nejsou pfesve'deive a u nekterych detskych jedincu proslorove uspofadani kostry primarni dulou prostoru vylucuje. Zda se proto, ze deti byly na pohfebisii u 12. kosteia pohfbeny jinym zpusobem nez dospeli jedinci a to napf. primo v zerni be/ primarni dute prostory nebo v primarni dute prostofe jin6ho charakieru nez u dospelych jedincu (podlehala rychlejsi dekompozici nez artikuiacnt spojeni koslry apod.). Otazka, zda delske hroby nepodlehaiy shodnym posldepozicnim (sekundarnim) zasahum jako hroby dospe'lych jedincu, se vzhledem ke vstupnim datum obtizne testuje, Sekundarni zasah moh! byl cileny s vySsi pravdSpodobnosti na dospSle jedince napf. z duvodu odlisne hrobove vybavy u dospelych jedincu apod. C) Zjistili jsme, ze v celkovem souctu bylo ve fazi 1 signifikantnS vice dislokovanych kosler nez u faze 3 (tab. 4, P-value u faze I/ Celkem a u faze 3/ Ceikem). Tato

Testovali jsme proto nezavislost mezi parametrem faze pohrbfvani (faze pohrbivani 1 a 3) a vekem ponfbeneho jedince (katcgorie infans R juvenis + adultus). Asymptoticke a exaktni pravdepodobnosti jsou u tri provedcnych testu stat.isticky signifikaruni nejmene na p<0.05 (testy. Pearsonuv Chr, Likelihood ratio Chr, a Fisher-Freeinan-Haltonuv Chr, metoda podrobneji viz Mehfa - Patei 1999). Nulovou hypotezu nezavislosli mezi fazi pohfbivani a vekem jedincu muzeme proto zamt'tnout a pfedpokiadat, le mezi fazi pohrbivani a v£kem pohfbeneho jedince je vztah. PodrobnSji tento vziah muzeme vystopoval srovnanim rozdilu mezi sledovanymi a teoreticky ocekavanymi Cetnostmi jednotlivych kalegor'n (tab. I 1). Lfkazuje se, ze ve fazi 1 bylo pohfbe.no signifikantne' vice jedincu kategorie infans, nez jak pfedpokladame v pripade nezavislosti parametru faze pohrbivani a v^ku, naopak ve fazi 3 byto pohfbeno detskych jedincu mene proti teoreti'ckemu o^ekavani. Vysledky nasvSdcuji, ze rozdilne uspofadani kostry ve f5zl 1 a 3 pravdepodobne nesouvisf pfimo s odliSnymi parametry pohrebnich zvyklosli mezi lernito fazerni (napr. odlisny zpusob ulozeni dospelych), jako s ro'zdflnou distribuci jedincu kategorie infans a juvenis+adultus ve fazi 1 a 3. Zaver Pfi hodnoceni pohfebisle v Miku3c"icich u 12. kosteia jsme se soustfedili na analyzu deseti parametru: orientace koslry, pohlavi, vek, ulozeni kostry, mira uspofadanosti kostry, uspofadanf kostry hrudniku. p^lefe, prave horni kon^etiny, pa"nve a prave dolni konceliny. PravdSpodobnostni pfistup jsme odvodili z analyzy binomickeho ro'zdeleni, za nulovou hypotezu jsme zvolili rov-

F4ze/V£k

Infans

Juvenis

Adultus

File 1

17(13.13)

2(1.75)

6(11.81)

3(1.31)

Faze 3

13 (16.88)

2 (2.25)

21 (15.19)

0(1.69)

Neurf.

Tab. IL Vek pohrbenych jedincu rozdelenych podle faze pohrbivani i a 3. V zdvorcejsou uvedeny teoreticke ocekdvane hodnofy v pripade nezdvislosn jevu fdze/vek.

skuiecnosi muze odrazel: (a) vet§! poruSeni hrobu faze I pri pozdejSfm vyuzivani pohfebi§le, (b) absence postdepozicm'ch (sekundarntch) zasahu do hrobu u faze 3 (napf. absence vykradani hrobu, jin*i hrobov^ vybava, aLd.) nebo (c) signifikantni pfevaha detskych koster u faze 1. StatisUcky nejpfesvedcivej§i se jevE pfedpoklad (c): detske hroby na pohfebisHi u 12, kosteia v Mikulcidch maji odli§ny charakier co do usporadani kostry ne? hroby dospelych jedincu (tab. 5-!0, diskuze viz vySe). V ph'padS, zc pomer jedincu kategorie infans a juvenis+adu!tus je signifikantne odlisny mezi fazi i a 3, bude take v celkovem sou£tu odltSny mezi fazi 1 a 3 po£et dislokovanych koster.

nost £etnosti tfid zkoumanych parametru H^: TI - 7T0 0.5, Pravdepodobnost pfijeii nebo zamftnuti nulove hypotezy je uvedena v tabulkach (tab. 2-10). Podle pravdepodobnostnich hodnot Ize pohfebi§t£ jako celek charakterizovat signifikantni pfevazujici orientaci kostry najihoz^pad, rovnosli cetnostf pohrbenych zen a muzu, shodou cetnosti pohrbenych dospSlych a d£ll, pfevahou dislokovane kostry (mira uspofadanosti - 0) a dislokaci horni cast) tela (hrudniku, patefe a horni koncetiny). Faze ! je charakteristicka signiftkantni pfevahou orientace kostry smSrem jihozapadnim, shodnou detnosti pohrbenych muzu a zen, signifikantne vetsi cetnosti pohFbenych deti. Navic u kategorie adultus+juvenis je

faze I charakierisiicka signifikantni pfevahou dislokovaneho hrudnibo ko5e a patefe. U faze 3 jsme nulovou hypoiezu rovoosti Cetnosti orieniace kostry nemohli zamitnoul a proto jihozapadni poloha signifikantne nepfevaluje. Pomer pohfbenych muzu a zen, resp. dospelych a dSli neni signifikantne odlisny od nulove hypotSzy. U fAze 3 signifikantng prevazuje ulozeni kostry na zadech nad neurfienymi jedinci, tadny z tesiii uspofadanosti kosiry nebyl signifikantni odli§ny od nulove hypotezy rovnosti ceinostl. Interpretact vysledku nebylo mofne zacilit na podrobn£ hodnoceni pohrebnich zvyklosti. Pro podrobnejsi analyzu je nezbytne zflsadnfm zpusobem zmenit stralcgii archeologickych vyzkumu kosternich pohfebist' a 10 pfedevSim v dokumentaci (srovncj napf. BuiksnuUbelakcr 1994; Cerny 1995; Duday et al. 1990; Ubelaker 2000).

hroby c. 1434 a 1446 je nejasna. Lebka I bocnim aspektu.

pravem

Hrob 1435 Pohlavf: neur^eno Vek: infans Popis nalezu: Hrob jedincc c. 1435 lezel 85 cm pod povrchem. Z koslry se zachovala menSJ skupina kosti, ktere jsou pravdepodobne druhotnS pfehazenS.

Hrob 1436 Pohlavi: muz Vek: adultus Popis nalezu: Kostra z hrobu 5. 1436 pochazi z objektu 967, z hioubky 40 cm. Kostra lezi v natazene poloze na zadech. Horni i dolni konCetina je natazena, kostra ruky neni v konlaktu s oslatnimi castmi skeletu. Lebka le?J v Lev6m boCnim aspektu s oblicejovou kosirou smerern k lelu. Dolni celist lezi s obnazenou kousaci Podekovani plochou chrupu (fades occlusalis) a neni v pfi'mem Vyzkum byl z casti proveden v Dept. of Anthropokloubnim spojeni s iebkou. logy, Washington University v St. Louis za financni podKoslra trupu leii v pfedpokladane analomicke poloze, pwy grantu NATO postdoctoral scientific fellowship ale zebra a nektere obratle jsou ruzn£ pfemisl£ny (napf. (Vladimir Siadek) a v Archeologickcm ilstavu Akademie ved Ceske republiky v projeklu Gran love agentury CR - n^klera zebra jsou az v horni casti tela u lebky, hrudni obrallejsou analomicky neuspofadane, apod.). GA 404/99/0429 (Pave! Koufil). Kresebnou a fotograficPrava horni koncetina lezi natazena podeJ t£la, kostra kou dokumenlaci jako pramen pro tuto studii zhotovili prave ruky se dotyka prave bo^ni strany panve. V zasade technicti pracovnici ARC AV CR v BrnS. Za pfipominky k textu dSkujeme Mgr. Patriku Galetovi. je prava horni koncelina v analomicke poloze. Proxim^lni konec pazni kosti je v artikulaci s kloubni jamkou lopatky, distalni konec pak s kosti loketni. Poioha vfetenni kosti neodpovida anatomicke poloze, kost lezi napfic teiem v oblasti hrudni patefe. Popis kosteniicb nalezu Leva horni koncelina rovnez lezi natazena pode! t^la, Hrob 1433 kostra ruky se nachazi v urovni velk^ho chocholiku stePohlavi: zena hennE kosti, bez kontaktu s panvi. Ce!a levS horni koncV Vek: adultus lina je v analomickem uspofadani s odpovidajici artikuPopis nalezu: Kostra jedince c. 1433 byla odkryta ve dvou vyzkumnych sez6nach: v roce 1977 lebka, zlomek laci v loketnim kloubu. doini celisti a cast horni koncetiny, v roce 1979 zbytck Panevni oblasl sestava z dobfe zachovalych panevnich kosti a kosti kfizuve, kterc jsou v analomickem uspofdkostry, zejme'na pak kostra dolni casli teia. Poloha kostry neni z natezove do ku men lace zfejma. dani. Panev je ve spone slydke (symphysis pubica) rozPodle dolozeneho popisu by!a kostra v horni polovini! volnena. l2la pfehazena, pravdepodobnS !e?,ela naznak s pravou Kostra prave dolni koncetiny lezi v natazene poloze horni konfelinou natazenou, levou ohnutou a v konlaktu v anatomickem uspofadani. Proximalni konec stehennf kosti je poskozen a pfesna artikulace s panvi je nejasna, s p£nvi. nicment? zda se, ze poloha proximalniho konce odpovida Z dokumentace muze byt upfesnena jen poloha lebky pfedpokiiidane artikulaci s panvi. Disialni konec stea dolnf celisli. Lebka le?,i levym bocnim aspeklem henni kosti je v artikulaci s kosli hoienni. Poloha cesky s vrcholem klenby lebecni smSrem k postkranialni kostfe trupu. Z dolni celisli se dochoval zlomek praveho jc nejasna. Kosti praveho berce jsou v obvykle anatomick6 poloze s hoienni kosti na medialni a lytkovou rarnus mandibulae, ktery lezi na leve strane ve stejnem smeru jako spodina lebecni, pfic"emz neni zachovano kosli na laleralni strane, coz odpovida ulozeni jedince na zadech. Koslru prave nohy nelze hodnotit. kloubni spojeni dolni celisti s lebkou. Kostra leve dolnf koncetiny je ve shodnem uspofadani jako na prave stranS- U proximalniho konce stehenni Hrob 1434 kosli je dobfe palrna artikulace s panvi pfimym kontakPohlavf: muz tern kloubni hlavice stehenni kosti s jamkou kycelniho Vek: adultus kloubu. Poloha leve £esky neni znama. Popis nalezu: Hrob 5. 1434 byl zahiouben v objekiu 970 a 970a. Kostra jedince jc roztrousena, mimo lebku celkove" poSkozena. Pfi^ina dislokace neni zfejma. Spojitost Hrob 1437 Pohlavi: mu?, tohoio hrobu s dislokovanymi dolnimi koncetinami mezi ^k: juvcnis

449

448

Popis nalezu: Kostra z hrobu C. 1437 byla vyzvednula z hloubky 100 cm. Uspofadani kosti je zejmena v horni easti skeletu porus'ene. Lebka lezi pravym bocnim aspeklem s oblicejovou casti smerem k trupu. Poloha dolni Celisli je nejasna, ale zda se, ze zlomek dolni celisti je dislokovan do oblasti pravd dolni konCetiny. Horni koncetiny jsou neusporadane, n£ktere kosti horni konc"etiny jsou pfetm'sle'ne do oblasti dolni konCeliny. Podle polohy kostry doinich kon.ce tin mufenie usuzovat, ze jedinec mel dolni konCetiny skrcene. Podrobnosti o poloze vOCi panvi cl usporadani kosti dolmen koncelin ncl/.e na zaklade pfiiozene dokumentace spolehlive" urCit. Hrob 1438 PohlavE: muz Vek: juvenis Popis nalezu: Kostra z hrobu C, 1438 lezela v hloubce 60 cm pod povrchem. Hrudnl cast kostry je druhotne porusena. Jedinec lezel v natazene poloze, pravdepodobne" na zadech (?) s natazenymi konCetinami, Lebka lezi v levem boCnim aspektu s oblicejovou casti smefujici na levou stranu hrobu. Poloha dolni deiisli je nejasna. Hrudni cast kostry neni v anatomicke poioze, coz pravdSpodobne souvisi s druholnym zasahem. Poiohu hornich koncetin je z pfedlozene dokumentace obtizne urcit. Obe horni konCeliny byly nejspise nataleny podel tela. Dislokaci loketni kosti, ktera lezi napfiC v bederni obiasti, muzeme vysvetiit druhotnym zasahem do uspofadani kostry. Podobne" nejasna je i poloba leve vfclenni kosti (?), ktera le?,i paraleln6 s levou kbsti pazni. Ptinev je rozvolnena, mimo anatomicke uspofadani. Kost kfizova je dislokovan^ a£ do hrudni oblasti, obe pSnevni kosii jsou rozdcteny. Prava panevni kost lezi vnitfnim aspektem, lev£ panevni kost bocmm aspektem s odkryiou jamkou kycelmho kloubu, Poloha panevnich kosti nasv£dcuje spiSe pro ulozeni jedince na zadech diky rozvolneni panve a zemske priiazlivosti se v dute prostofe pravS pSnevni kost pfemi'stila skiopenim na vnejsi stranu, leva naopak na vnilfni stranu, u obou se viSak zaroven zachovala pfedozadni onentace, Obe dolni konCetiny jsou v natazene poloze. Obe slehenni kosti iezi zadnim aspeklem s kloubnimi hlavicemi smefujicimi ven z hrobu, Kotenni kloub na leve slrane" je ro'zvolne"n a zatimco leva stehenni kost lezi zadnim aspektem, kosti berce odpovidaji aspektu pfednimu a lo polohou lytkove kosti. Take je zfejmiS na prave strane rozvo!n6ni kolenniho kloubu, pricemz' vztah kosti berce a stehna by mohl nasvedcoval na skrceni dolni konSetiny ve venikalni poloze. Hrob 1439 Pohlavf: neurccno Vek: in fans Popis nfitezu: Hrob jedince £. 1439 lezel 60 cm pod povrchem, Kosti jsou poSkozenc, kostra se nezaehovala v puvodni poloz.e a udaje o poloze jednotlivych 6asti kostry neni mozne z pfiiozene dokumentace rekonstruovat.

Hrob 1440 Pohlavf: neur£eno Vek: in fans Popis nalezu: Z kostry jedinee v hrobu c. 1440 se zachovaly pouze zlomky kosli v hloubce 90 cm. Poiohu koslry a orientaci jednotlivych Casti neize urc"it, Hrob 1441 Pohlavi; zena Vek: adultus Popis nalezu: Kostra jedince z hrobu £. 1441 lezela v hloubce 60 cm pod povrchem. Hrudni cast a oblasl doinich konc'etin byla druhotne' porusena. Kostra lezela v naiaiene poloze pradve'podobne' na zadech. Lebka lezi v leve'm bocnim aspektu sc spodinou lebefini smefujid k trupu tela a oblicejovou CSsii smSrem k prave strane kostry. Dolni £clist neni kloubne spojena s lebkou. Obe horni kon^etiny lezely natazeny podel Ifila. Prava horni konCetlna nema kontakt s teiem, kostra prave ruky se nachazi v urovni velkeho chocholikti stehenni kosti. Lev6 pfedlokti a leva koslra ruky sme'fuje do oblasti panve. Urceni pfesne poiohy jednotlivych kosti a zejmena koslry ruky na leve i prave strane je z dokumentace obtizne. Panevni kosti jsou rozvoln&ny, Ie2i ve vnilfnim aspektu s obnazenou kloubni plochou fades auricularis. V oblasti stydke kosti se obe panevni kosti paralelne pfekryvaji. Poloha panevnich kosli odpovida ulozeni jedince na za'dech, Kfi'Xova kost lezi vnitfnim aspektem, ale je pritom otoCena proximSInf stranou distalne. Poloha kfi^ove kosti je tedy odliSna od pfedpokladane polohy odpovidajici ulozeni iSla, odecieneho z ulozeni panevnich kosti. Obe stehenni kosti lezi v zadnim aspekiu s kloubnimi hlavicemi symelricky odvracenyrni vn£ hrobu. Kostra berce navazuje na stehenni kosti pfiblizne v jedne tretine" az polovine deiek stehennich kosti, bez. zachovane artikulace v kolennim kloubu. Z tohoto uspofadani muzeme usuzovat, ze dolni koncetiny byly verlikalnS skrfeny. Kostra berce prave dolni koncetiny odpovida pfedpokladanemu anatomickemu uspofadani pfedevgfm lateralni polohou kosti lytkove a zachovanym artikulacnim spojenim s kostrou nohy. U Iev6 kostry berce se na anatomickou polohu usuzuje obtizn£, holenni kost lezi zadnim aspektem, poloha lytkove kosti a kostra nohy neni z nalezove dokumentace zfejm^. Hrob 1442 Pohlavi: ncurc"eno Vek: infans Popis nalezu: Hrob Z. 1442 obsahoval poskozenou koslru ditete v hloubce 60 cm. Poloha kostry neni zfejma. Lebka lezi v pravem bocnim aspektu s obliCejovou kostrou smerem k trupu. Hrob 1443 Pohlavi: muz Vek: adullus Popis nalezu: Hrob fi. 1443 obsahovai kostru jednoho jedince ulozeneho v hloubce 60 cm, Koslra byla v hrudni

Casti druho
IC/.I V UUlil.MI p l U A i m a i M I I I U K.UIIUC ItiVi; p u & l l l KUMl, t-IZDla

jsou dislokovana, podobne \. Obe horni konCetiny lezi podel tela. Kostra ruky u obou hornich koncetin je pfekryta rozvolnenymi panevnimi kostmi. Obe pazni kosti lezi v pfednim aspektu, v artikulaci s kosti loketni. levni kosti jsou ro/voInSne. Lezi vc vnitfnim aspektu s> obnazenou kloubni plochou facies auricularis. Kfizova ki cosl lezi vnitfnim aspektem s proximalni casti smerujici .4ikmo distalne a lato poloha je ve srovnani s polohou sik panevnich kosti mimo oCekavane anatomicke uspofadani. Doini koncetiny jsou natazene. Prava stehenni a holennf kost lezi zadnim aspeklem, hlavice kosli stehenni je

vfeienni?) je pfekryta panevni kosti. Podobna siluace se zdS i na leve strane. Panev je rozvolnCna jednak v artikulaSnich spojich, jednak v ramci samostatnych vyvojovych cash'. Panevni kost na prave slrane lezi ve vnitfim aspektu. Kost krizova" lezi fake ve vnitfnim aspekiu s pfedpokladanou anatomickou orienlaci odpovidajici ulozeni jedince na za'dech. Dolni koncetiny jsou natazene. Ob6 slehenni kosti lezi v pfednim aspektu s hlavicemi (capuf femofts) orientovanymi mediatne. Leva hlavice kosti stehenni je diky nesrostle rustove chrupavce uvoln&na a Ieii samostatne lateralne od kycelniho kloubu. Kolenni kloub je na leve strane zachovaly v pfedpokladane anatomicke poloze, navic i s artikulacnim koniaktem s ceskou. Pravy kolenni kloub je caslecne dislokov^n, ale jeho uspofadani v zasade1 od|>ovida nalezove situaci na leve strane. Obe kostry berce jsou v anatomicke poloze odpovidajici ulozeni jedince na zadech, tedy lytkova kost lezi lateralne a holenni kost medialne". U obou koster bercu se zachovaio artikulaCni spojeni s kostrou nohy. Hrob 1446 Pohlavi: neurCeno Vek: infans Popis nalezu: Z koslry v hrobe c. 1446 se zachovaly jen drobne zlomky lebky. Poloha kostry je nezna"ma.

.li iateralnC a v disialnim konci je odsuni Castecne laleralne. Hrob 1444 Pohlavi: neurCeno Vek: infans Popis nalezu: Kostra z hrobu £. 1444 byla vyzvednuta z hloubky 60 cm v navaznosti na zapadn! konirolni profil. Odkryty byly obe kostry nohy a koslra obou bercu. Kostra je znacnt: poskozend a poloha jednotlivych casti neni zfejmfi. Hrob 1445 Pohlavi: neurceno N'ek: juvenis Popis nalezu: Hrob c. 1445 obsahoval dobfe zachovalou koslru ulozenou v hioubce 60 cm. Kostra patfi nedosp^lemu jedinci - z naJezov6 dokumentace je zrejme, ze epityzy dosud nebyly sroslle a nCktere z nich jsou castecne dislokovane. Presto je kostra vzhledem k anatomickemu uspofaddni vyborne zachovala. Kostra lezi v natazene poloze na zadech s koncetinarni podet t61a. Lebka lezi v pfednirn aspektu, s obnazenou oblicejovou casii. Spodina lebecni smefuje k trupu jedince, Lebka je plo§ne deformovana. Dolni celist lezi s obnazenou kousaci plochou chrupu, Lebka a dolni Celist nejsou v prime anikulaci. Poloha hornich konCetin se ur^uje z dokumenlace obtizne". Obe horni koncetiny lezi natazene podel tela, pricemz na prave strane je kost pazni v artikulaci s kosli pfedlokti (kost vfetenm'?). Kost praveho pfedlokti {kost

Hrob 1447 Pohlavi: muz Vek: adultus Popis nalezu: Hrob £. 1447 by! vyzvednut z vfitSt Casti pfed kontrolnim proillem ve vykopove sezone 1977. Konlroini profil a zbytek kostry byl prozkouman v roce 1979. Hrob lezel 70 cm pod povrchem. Jednotlive Casti kostry byly dislokovane, zda se, ze kostra lezela v natazene poloze. Lebka lezi v levem bocnim aspektu vrcholem klenby lebecni sme'rem k trupu jedince. Hrob 1448 Pohlavi: neurCeno Vek: infans Popis na"lezu: Hrob c. 1448 byl zahlouben u objektu 967. Obsahoval kostru jednoho deiskeho jedince. Kostra lezi naiazena' na zadech. Lebka lezi v levem bocnim aspekiu s obliCejovou Casti smCrem k [rupu jedince. Doln! celist je v artikulaci s lebkou, mime- rozevfena, Kostra trupu zachovava anatomicke uspofadani zejmena polohou zeber a obratlu. Horni konCetiny jsou v naiazene poloze, aspekt jednotlivych kosti nelze z dokumentace urcit. Panev je rozvolnena a pravdepodobne dochovana jen obemi kostmi kyCelnimi a cast! jaiirky kyceiniho kloubu. Kfizova kost lezi v pfedpokfadane anatomick6 polozx; odpovidajici uiozeni jedince na zadech. Stehenni kosii doinich konCetin jsou pfekfiz'eny. PfiCina tohoto uspofad^ni slehennich kosti neni jasna, mu^e se jednat o zamCrne pfekfizeni doinich koncetin pfi pohfbu, ale take o diislcdek tafonomickych procesu. Aspekty kosti doinich konCetin nelze z dokumentace spolehlive urCit.

451

450 Hrob 1449 Pohlavi: muz Vek: adulius Popis nalezu: Hrob c. 1449 obsahoval kosiru jednoho jedince. KosLra lezela naiazena na /-adech s iebkou sine"rujicf jihozapadne'. Osova kostra (lebka, paieF a hrudni kos) jsou dislokovane, dolni koncetiny zachovavaji zcSsti anatomicke uspofadani. Aspeki lebky nelze z dokumentace urcit pfesne, pravdepodobne lezela v Ievem bocnim aspeklu. Hrudni kos a pater jsou dislokovane. Obe horni konCetiny Ie2i pod6l te"ia s distalnimi konci kosti pfedloktf v ohiasti panve. Panev si sice zachovava zakladni anaiomicke rozmistem kosti, ale kioubni spoje jsou rozvolneny. Dolnf koncetiny jsou naiazene, prava kosl iytkova lezi rnedialne, leva lytkova kost lateraine", Hrob 1450 Pohlavi: zena, neurceno Vek: adultus, infans Popis nalezu: Hrob c, 1450 obsahoval kosiru dvou jedincu: dospfile zeny a diieie. Kostra £cny lefcela nata* Jena v poloze na zadech, s Iebkou smeYem jihozapadnim. Podle kresby lezela iebka aspeklem lateralnim. dolnf Celist byla dislokovana. Kostra patefe zachovavala pfedevSim v hrudni a bederni casti anatomicke usporadani. Kostra hrudniku byla castecne' dislokovana. Leva horni koncetina lezela podei tela s kosirou ruky lateralne od hlavice kosti stehenni. Prava horni koncetina byla v oblasii paze uiozena siejne jako na leve strane, kosti praveho pfedlokli a ruky nebylo mozne hodnolit. Panev si zachovavS anaiomicke usporadani kontaktem kosii krizove a prave a leve kosti panevni. Kosti panevni jsou rozvoln£ny v spone" stydke (symphysis pubica). Prava a leva dolni koncetina lezi natazena, hlavice siehennich kosti jsou pravdepodobne vyioceny smeYem lateralnim a teto dislokaci odpovtda i ulo?,eni prave a leve lytkove kosti smerem medialnim. V nalezove zprave1 se uvadi, ?e ,,pfi odkryvani nohou kostry (pozn. dolni konceliny nebo kostry nohy?) byla nalezena slehennf kost, dve kosti panevni a paznf kost dilute. Z priiozene dokumeniace detaily uloXeni teio kostry nemu?,eme hodnotit. Hrob 1451 Pohlavi: neurdeno Vek: in fans Popis nalezu: Hrob C. 1451 obsahoval kostru jednoho jedince ulofcenou v hloubce 60 cm. Jedinec leiel na zadech v natazene poloze. Lebka je v ievem bocnim aspektu se spodinou iebe^ni smerujicf k irupu jedince a oblicejovou Cast! na tevou stranu hrobu, Poloha dolni celisti je nejasna. Klfcni kosti jsou v anatomicke poioze. Usporadani hornich konceiin nelze z dokumentace spoSehlive hcxlnotit, Panev je rozvolnena, presna poloha jednoilivych Casii ncni z dokumentace zrejma. Dolni koncetiny jsou natazene, leva stehenni kost je v anatomick^ poloze, polohu prave stehenni kosti nelze ur6t. Ob£ kosti berce ^achovavaji anatomickou polohu odpovidajfci uiozeni jedince na zadech - medialnS ulozene kosti holenni a iateralne ulozene kosti lytkove.

Hrob 1452 Pohlavi: ?.ena Vek: adultus Popis nalezu: Kosira '/. hrobu c, 1452 !evr.ela v hloubce 140 cm, dochovaly sc zlomky lebky, casii zeber, obratlu a dlouhych kosti k o n f e t i n , Jedinec le?,el pravdepodobne na /.adech. avsak na pfesnou polohu jednotlivych dSsli skeletu nemuzeme z dokumentace bifzc usuzovat. Hrob 1453 Pohlavi: zena Vek: adultus Popis nalezu: Hrob 5. 1453 byl umisie'n v lesne bh'zkosli mc/J hroby c. 1452 a 1454, Hrob byl naiezcn v hloubce 140 cm. Usporadani kostry je poruSene. jedinec byl pravdepodobne ulozen v nalazenc poloze na /.adech. Lebka le£i v basilarnim aspeklu s oblicejovou Casti sm£rerri k lc!u jedincc. Poloha ostatnich kosiije x dokumeniace nejasna. Hrob 1454 Pohlavi: muz Vek: adultus 'Popis nalezu: Hrob c, 1454 byl ulozen spolu s hroby e. 1453 a 1452 v hloubce !40 cm. Jedinec lezet v natazene poloze pravdepodobne na zadech. Lebka Ie2i v Ievem bocnim aspektu s oblicejovou casti smerem k trupu jedince. Kosira hrudniku a Irupu je pfeh^zena. Prava horni koncetina lezi natazena, kostra ruky je pfekryta panevni kosti. Jedinec ma rozvolnenou panev, ob6 panevni kosti le?.i s obnazenou vnitrni stranou. Kriiovd kosl pravdSpodobne zachovava anaiomicke uspofadani odpovidajici uiozeni jedince na zadech. Dolni koncetiny jsou natazene. Prava stehenni kost lezi v zadnfm aspektu s hlavict smefujfcf ven z hrobu. Leva stehenni kosi naopak lezi v pfednim aspektu a hlavice je v blizkosti jamky kyCelniho kloubu. Kostra berce obou stran je c'astec'ne' dislokovana. Hrob 1455 Pohlavi: muz (?) Vek: adultus Popis nalezu: Kostra z hrobu c. 1455 lezelajihozapadne od hrobu 1452-1454. Jedinec iezel v nepfirozene poloze. Hlava byla odvracena od tela, lebka lezela v basilSrnim aspekiu. Hrob 1456 Pohlavi: neurceno Vek: infans Popis nalezu: Hrob c. 1456 obsahoval kostru ditete a dlouhe kosli dolni koncetiny dospeleho jedince. Byl zahlouben 100 cm pod povrchem. Di^tsky jedinec Iezel v natazene poloze na zadech. Lebka je deformovana tlakem shora, lezi v hornim aspektu s obna?-en>'m vrcholem klenby lebeSni a Casti temennich kosii a celni kosli. Oblicejova cast lebky smefuje k trupu jedincc. Prava horni konc'euna je nalaicna. Lev^ liorni koncetina chybf. Panev je rozvolnena a panevni kosti lezi

s obnazenou vnitFnf siranou. Kosti dolni koncetiny jsou nalazene. Polohu dlouhych kosti dospfiieho jedince, ktere le?i po Ievem boku kostry dfleie, jsme nemohli podle dokumeniace hodnolit. Hrob 1457 Pohiavi: zena Vek: adullus Popis naJesu: Z hrobu c. 1457 byly z hloubky 65 cm vyzvednuty kosternf pozustatky jednoho dosp2l6ho jedince. Kostra lezela v nata?.ene poloze. Lebka leif v pravem bocnim aspektu s obliCejovou c"asti smt-fujici na pravou stranu hrobu. Polohu dolni celisti neni molne' z dokumeniace rekonstruovat. Uspofadani kosiry hrudniku neodpovida^ anaiomicke poloze, pravdSpodobnS je druhotne prehazena, Obe horni konceiiny jsou natazene. Panev je rozvolncna, panevni kosti maji obnazenou vnitrni stranu. Do!nl konc"etiny lezi v nalazene poloze, Stehenni kost a kostra berce prave dolnt konCetiny lezi v zadnfm aspektu. Kostra prave dolni koncetiny byla pravdepodobne v dusledku rozvolneni pSnve akycelniho kloubu pfesunuta z puvodne vertikalnS pokr£ene polohy na bok. Kostra berce a poloha slehennf kosti si zachovava i pres rotaci a presunuti kosiry dolni konSetiny anatomicke uspofadani, p^nev se tedy rozvolnila drive nez doSlo k uvolneni kolenniho kloubu. Leva dolni konfietinaje Ve srovnani s pravou vice dislokovana.

zene poloze, zda naznak nebo na bfise nelze z pfedlozene dokumeniace urcit. Lebka fezi v Ievem bocnim aspektu s oblicejovou Casti smefujfci k trupu. Polohu dolni Celisli, kosiry irupu a polohu obou hornich koncctin jsme nemohli na zakladc pfedlozene dokumentace hodnoiii. Panevni kosti jsou rozvoinenc, pfesnejsi poloha kosii jc nejasna. Dolni konCetiny jsou naiazene, ko.stra berce odpovfd£ spise poloze na zadech, tedy kost holenni medialne a kost iytkova lateraJne', Hrob 3462 Pohlavi: neurCeno Vek: infans Popis nalezu: Hrob c, 1462 obsahovai kosiru jednobo jedince ulo?.enou v hloubce 100 cm pod povrchem. Horni cast kostry byla vyzvednuta v roce 1977, dolni cast kostry v sezone 1979. Kosti jsou prehazeny bez zachovaneho anatomickeho uspofadSn!. U lebky, klera lezi v aspektu temennim, neni ?,nama poloha doini ceiisti. Hrob 1463 Pohlavi: neurceno Vek: adultus-f-infans Popis nalezu: Hrob C. 1463 obsahoval kostru jednoho dospCleho jedince a jednotlive kosti dt'tete, Polohu jednotlivych casti kostry nemuzeme z dokumentace rekonstruovat.

Hrob 1458 Pohlavi: neurceno Vek: infans Popis nalezu: Podle priiozene dokumeniace sest^vala kostra jedince c. 1458 Jen ze zachovalych zlomku Jebky. Polohu ostatnich casti kosiry jsme nemohli urCit.

Hrob 1464 Pohlavi: zena, neurCeno Vek: adullus, infans Popis nalezu: Hrob C. 1464 obsahoval kostry pravdepodobne dvou jedincu. Osteoarcheologicke udaje nebylo mozne z dokumentace urcit.

Hrob 1459 Pohlavi: neurieno Vek: infans Popis nalezu: Hrob c. 1459 obsahoval kostru ditele, klera lezela v naiazene poloze v hloubce asi 130 cm. Kostra byla celkove deformovana nadlozim, coz je patrne z plosne deformace lebecnich kostf a uspofadani kostry hrudniku, Polohu jednotlivych casti kosiry jsme vsak z dokumentace nemohli hodnoiii.

Hrob 1465 Pohlavi: neurceno Vek: infans Popis nalezu: V hrobe c. 1465 lezela kostra jednoho jedince. Jedinec pravd£podobn£ Iezel na zadech s natazenymi hornimi konCeu'nami. Poloha ostatnich c^sti kostry je z dokumentace nejasna, ale je zfejme, ze lebka byla poskozena, kostra hrudniku, parwe a dolnich koncetin dislokovana.

Hrob 1460 Pohlavi: neurceno Vek: infans Popis nalezu: Kostra jedince hrobu c. 1460 je zna£n£ poru§ena a polohu jednotlivych Casti kostry nelze spolehlive rekonstruovat.

Hrob 1466 Pohlavi: neurCeno Vek: neurCeno Popis nalezu: Hrob c. 1466 obsahoval spatne z.achovane a neurcitelne zlomky lebky a ieber, Osteoarcheofogicke udaje nebyio mozn^ z dokumentace urcit.

Hrob 1461 Pohlavi: 2ena Vek: adulius Popis nalezu: Hrob c. 1461 obsahoval kostru jednoho jedince, ulozenou v hloubce 110 cm. Horni c"&si kosiry, lebka a horni cast hrudniku byla vyzvednuta v roce 1977, dolni Cast kostry v sezone 1979. Kostra Iczi v nata-

Hrob 1467 Pohlavi; neurceno Vek: infans Popis nalezu: Hrob C. 1467 obsahoval kosiru jednoho jedince. Kostra je dobfe zachovaia, jedinec spocival na zadech, v natazene poloze. Lebka lezi v Ievem bocnim aspektu s oblicejovou casti smerem k prave strane lela.

452 Kostra hrudniku zachovava" v zasadS anatomicke uspofadani a to jak polohou zeber, tak i obratiu. Prava horni koncelina Ie2i podel le"la, kostra ruky je v panevni krajine. Leva horni koncetina ma pa^nt kost podel [£la, kostra pfediokii byla pravdepodobne pokrcena, kostra ruky pak uloXena ve stfednida'sli brudniku. Kost vretenni leve horni koncetiny le?.i mimo pfedpokladane anatomicke usporadani. Panev si zachovava anatomickou polohu s mirn£ rozvolne"nou symfyzou, ale dobre zachovalou artikulaci panevmch kosti a kosti krizove. Rostra dolni koncetiny lezf nalazena, s jednoilivymi c"aslmi v pfedpokladane anatomicke poioze: obe" stehenni kosti v prednfm aspektu, kostra berce na obou stranach v prednim aspektu s lyikovou kosti na lateralm a hoienni kosti na medialni strane. Kosira berce anikuluje distiihi^ take s koslrou nohy, Hrob 1468 Pohlavi: neurfieno Vek: in fans Popis nalezu: Hrob c, 1468 obsahoval Spatne" zachovalou lebku ditete. Osteoarcheologicke udaje nebylo mo2n6 urc"it. Hrob 1469 Pohlavi: neur£eno Vek: neurCeno Popis nalezu: Kostra z hrobu c. 1469 byla reprezentovanajen zbytky lebky. Osteoarcheologicke udaje nebylo mozne urcit. Hrob 1470 Pohlavi: muz Vek: adultus Popis nalezu: V hrobe" c. 1470 lezela v hloubce 90 cm kostra jednoho jedince v nalazene poioze na zadech. Lebka lezela pravde'podobne v hornim aspeklu, orientaci oblic'ejove c"asti lebky nebylo mozne urc"it. Kostra hrudniku si zachovava" pfedpokladan£ anaiomicke uspora'da'ni jak polohou zeber. tak i obratiu. Obe horni koncetiny jsou natazeny podel tela, kostra ruky u prave horni koncetiny lezi v blizkosti kyc"elm'ho kloubu. Panev je zachovala v predpokladane anatomicke poioze, pravdepodobne ma zachovale spojeni panevnfch kosti a kosti krizove, v symfyze je mime" rozvolnena. Dolni konc'etiny jsou natazene, ale blizSi podrobnosti nelze z dokumentace urCit. Kostra berce lev£ nohy ma lytkovou kost oproti pfedpokladane anatomicke poioze na medialni strane". Hrob 1471 Pohlavi: muz Vek: adultus Popis nalezu: Hrob c. 1471 obsahoval kostru jednoho jedince, klera lezela v hloubce 80 cm. Kostra lezela v natazene poioze, celkove ulozeni kostry je vsak obtizne urc"il, nebot' kosti jsou dislokovane. Lebka lezi v levem boc"nim aspektu s oblicejovou casii na levou stranu tela. Dolni Relist je pfemiste'na a s lebkou neni artikuiovana. Kostra horni koncetiny je zcasti disloko-

453 vana. Kostra hrudniku a ohralle jsou dislokovane, Panev je rozvolnena, krizova kosi lezi proximalni Sasti distalne, navic je pfcmistena smerem kaudalnim. Z panve mfizeme dale sledovat panevni kos! (z nSkresu nelze urcit slranu), ktera lezJ lopalou kosti kyCelni kauddlnS. Kosira dolnich koncetin je dislokovana a blizs! polohu nemuzeme z nakresu spolchlivii urcit. Hrob 1482 Pohlavi: zena Vek: adultus Popis nalezu: Hrob c, 1482 obsahoval v hloubce ! 20 crn kostru jednoho jedince. Kostra lezela v natatene poioze, pravdepodobne na zadech. Lebka lezi v celnim aspektu s dolni celisti rozevfonou, ale c"aste£n£ aiiikulovanou s lebkou, Horni konceiina lezela podel tela. Pfesnou orientaci z nakresu nemuzeme urc'il, aledistalni konce obou kosti predlokti smefuji k oblasti panve, Lev£ dolni koncetina lezela natazena, kostra berce s lytkovou kosti [ateralne a holcnni kosti medialne, Jine udaje o poioze doinich koncetin nelze z dokumenlace urcit. Hrob 1483 Pohlavi: neurCeno Vek: in fans Popis nalezu: Hrob c. 1483 obsahoval koslru dolnich koncetin, ktera lezela o 10 cm hloubeji nez kostra beYce jedince hrobu c. 1482. Dolni koncetiny z hrobu c. 1483 byly orientovany kolmo k hrobu £. 1482. Z dokumenalace neni mozne urcit dalsf osleoarcheologicke udaje.

povrchem. Polohu kostry neinuzeme podle nalezove dokumentace hodnotit. Hrob 1487 Pohlavi: zena (?}. neurceno Vek: adultus, infans Popis nalezu: Podle nalezove zpravy hrob c. 1487 obsahoval v hloubce 125 cm sekund
Hrob 1484 Pohlavi: neurCeno Vek: infans Popis nalezu: Hrob c. 1484 obsahoval poskozenou kostru ditete ula^enou v hloubce 1 iO cm, kierd si nezachovala urcitelnou analomickou polohu.

Hrob 1490 Pohlavi: neurceno Vek: infans Popis nalezu: Hrob £. 1490 obsahoval zlomky lebky, panve a obrallu ditete. Polohu kostry neni mozne spolehiive urcit.

Hrob 1485 Pohlavi: zena Vek: adultus Popis nalezu: Hrob c, 3485 lezel o 15 cm hloubeji ne2 hrob c. 1484. Obsahoval kostru jedaoho jedince, ktery lezel v nalazene poioze, pravdepodobn2 na zadech. Podle naiezove zpravy iezela prava hornt koncetina castecne ve starsim zasypu, prava polovina hrudniku chybi, Lebka !ezf v levern boc"nim aspektu s oblifiejovou casti sme"rem k trupu. Polohu dolni Celisti nelze f. dokumenlace urcit. Obe horni kon^etiny lezi natazeny podel tiMa. PSnev zachovava prcdpokladanou anatomickou poiohu, spojeni panevnich kosti s kfiiovou kosti je nejasne. Dolni koncetina je nalazena, aie podrobneji ji nemuzeme na zakladS pfilozene dokumentacc hodnotil.

Hrob 1492 Pohlavi: neurceno Vek: infans Popis nalezu: Hrob £. 1492 obsahoval v hloubce 75 cm kostru ditete. Podfe nalezove dokumentace neize pfesnou polohu jedince rekonstruovat.

Hrob 1486 Pohlavi: neurceno Vek: in fans Popis nalezu: Hrob d. 1486 obsahoval spaine zachovaiou kostru ditSte, ktera byla zahloubena 1 10 crn pod

Hrob 1493 Pohlavi: muz Vek: adultus Popis nalezu: Hrob c. 1493 obsahova! koslru jednoho jedince, ktera (ezela v hloubce 67 cm. Jedinec pravdepodobne lezel v nalaz"ene poioze. Celkove kostra nezachovava anatomicke uspofa"dani, jednotlive c"asti jsou dislokovane. Lebka lezi v basilaYnim aspektu se zahlavim smerem k tritpu jedince. Dolni Relist jc dislokovana bez artikulace s lebkou. Horni koncetiny lezely pravdepodobne natazeny podel tola, ac"koliv z nale/ove dokumentace jc zfejme, ?.e doslo k dislokaci. Napf. kostra teveho pfediokii je sice paralelni vzhledem k pfedpokfadane ose teia a iczi na prave strand hrobu, ale distalni konec obou kosli

ieveho pfedlokti je orientovan proxima'ln^. Nezda se, 7_& by toto ulozeni mohlo souviset s vlastnim vyzvednutim, protoze podle folografle Ize usuzovat, zc distaini konec leve ulny je slale pfekryl nevyteiienym hrobovym zasypem. Kostra panve je podle kresby dislokovana do oblasti lebky a hrudniku. Dolni konCetiny jsou dislokovane. Hrob 1494 Pohlavn neurceno Vek: infans Popis nalezu: Hrob c. 1494 obsahoval koslru ditete. Orientaci kostry a dalsi osteoarcheologicke udaje nelze urcit. Hrob 1496 Pohlavi: neurceno Vek: infans Popis nalezu: Hrob £. 1496 obsahoval z,!omky kostry dite"te. Osteoarcheologicke udaje jsme nemohii urcit. Hrob 1497 Pohlavi: 2ena Vek: adultus Popis nalezu: Hrob c. 1497 sest^val z kosiry dosp£leho jedince, jehoz t.6io by to ulozeno pravdepodobn£ na zadech v natazene poioze. Pofoha lebky a dolni celisti je ncjasna. Prava horni koncetina je natazena podet tela. Leva" horni konCetina ma flektovany loketni kloub, kostra ruky je ulozena v oblasti hrudniku. Panevni kosti jsou rozvolnene, dolni koncetiny v nataiene poioze. Pfesn^ orientace jednotlivych £asti je z dokumentace ncjasna. Hrob 1498 Pohlavi: neurceno Vek: infans Popis nalezu: Hrob c. 1498 lezel v blizkosli hrobu C. 1497. Obsahoval kostru dilute, kter£ sestavala z kosti lebky a kostry hrudniku. Osieoarchologicke udaje jsme nemohii z dokumentace urcit. Hrob 1500 Pohlavi: mu£ Vek: aduitus Popis nalezu: Kostra jedince hrobu c. 1500 lezela naznak v nataiene poioze. V nalezove zpra~ve se uvadf, ?.e dolni koncetiny jevi nSznak nasilne manipulace, jsou posunuty dolu, vgechny kosli jsou sice v anatomicke' poioze, ale v bercove krajinSjsou pfekfize_ny a kolenni klouby rozpojeny. Lebka \&li v levem boc'nim aspeklu se zahlavim sm6rem k trupu tela a oblicejovou Casti na pravou slranu tela. Dolni cclist je artikuiovana s lebkou, alesiin£ rozevfena. Horni koncetiny iezi podc! (SIa, kostra prave ruky je umiste'na lateraln(5 od prave panevni kosti, kostra lev£ ruky lezi v panevni krajine, Panev odpovid5 pfedpokfadane anatomicke poioze pri ulozeni na zadech, ob£ panevni kosti smefuji vnitfnf stranou k pozorovateli, castecne" je zachovane kloubni spojeni s kosti kfifcovou.

454

Dolni konc"etiny jsou natazeny. Prava stehenni kost lez: v zadnim aspektu, pfic'emz hlavice kosii stehennl je relevant na bok hrobovejamy. Leva stehenni kost lezi pravdepodobne v pfednim aspektu a m£ zachovane kloubni spojeni s panevni kosti. Kostra berce je prekrizena. Z fotografie se obtiznS hodnoti slrany a aspekiy lelo oblasti. Pravdepodobne prava koslra berce lei! pod Icvou. Ob£ oblasti maji zachovane' anatomicke uspofadani s medialne ulozenou kosti holenni a iaieralnfi ulozenou kosti lytkovou, Koslra nohy na obou stranach v zasad^ dodrziije anatomicke uspofadani. Pfedpokladana nasilna manipulace s dolnimi koncetinami se podie pfedlozene dokumentace potvrzuje obtizne. Hrob 1SOI Pohlavi: muz Vek: adullus Popis nalezu; Hrob £. 1501 obsahoval pozustatky jednoho jedince. Casti koslry byly rozirouSeny az do vySky 25 cm nad kostrou, Kostra lez"ela pravde"podobne v natazene poloze, lebka v celnim aspektu s vrcholem klenby febedni smeYem k trupu jedince. Dolni Celist je pfemistena, lezi s obnazenou kousaci piochou chrupu. Kosii leve horni konc'eliny byly natazeny podel tSla, u prave muzeme hodnotit Jen polohu pazni kosti, ktera je v obdobnem ulozenijako na leve strane. Kostra hrudm'ku je dislokovana. Panev je rozvolne'na, panevni kosti jsou pfemisteny. Panevni kost na leve slrane hrobu (urceni strany kosti z dokumentace nejasne) je poiozena vyge, v oblasti kostry hrudnfku, panevni kost na prave slrane hrobu je poiozena nize. Kostra dolnich konc"etin je dislokovana, stehenni kosti a kostra berce se pfekryvajf. BiizSi polohu nelze na zaklade" dokumentace doiozit. Hrob 1502 Pohlavi: zena VSk: adultus Popis nalezu: Hrob c. 1502 obsahovai dislokovand kosii dospeleho jedince. Kostra nema anatomicke uspofadani. Hrob 1503 Pohlavi: mu2 Vek: adultus Popis nalezu: Hrob £. 1503 obsahoval kostru jednoho jedince. Kostra lezela pravdepodobne na zadech v nata2ene poloze, lebka v ievem boc"nim aspektu se spodinou lebedni smSrem k trupu a obliCejovou cast! na pravou slranu lela. Poloha dolni celisti je nejasna. Kostra hrudniku je pfehazena. Z nalezove dokumentace vyplyva, ze levS pazni kost chybf. PravS pazni kost lezi podel tela. Kostra pfedlokii je na obou stranach pravdSpodobnS dislokovana a posunuta smeYem k panvi. Ob6 kostry ruky smeruji do centra panve. Dolni koncetiny jsou nalazene, blizSi polohu neni rnozne z dokumentace doiozit. Hrob 1504 Pohlavi: zena Vek: adultus Popis nalezu: Hrob c. 1504 obsahoval kostru jednoho dospeleho jedince, Kostra !ez"i v nataz"ene poloze na •

455 zadech v hloubceod 115 cm do 140crn. Dolni koncetina na prave Slranejezahloubenaaz o 25 cm nize nez oslaini casti kostry. Lebka leii v Ievem bocmm aspeklu s obliiejovou casli smerujici stkmo k trupu. Dolni celist je kloubne spojeni s lebkou. Kostra hrudniku zachovava v zasade anatomicke uspoMdani. Kostry hornich kon£elin lezi podel tela lateralne od panevnich kosti. Koslra ruky je ulozena jednak po lateralnich stranach panevnich kosti v blizkosti kycelniho kloubu, dale pak jsou ^asii kostry ruky dislokovane v obiasti panve. P£nev si zachovava pfedpokladanou anatomickou polohu, ve spone slydke (sytnphysis pubica) jsou panevni kosti rozvoinSny a kloubni spojeni s kfizovou kosii je zachovane Jen z casti. Obe stehenni kosii jsou kloubne' spojcny s jamkou kycelniho kloubu a lezi natazeny, distaln^ artikuluji s kostrou berce. Poloha ceSky je z dokumeniace nejasn^. Kostra berce zachovava alespon na leve stranS anatoniicke uspofadani s holenni kosii ulozenou medialne a lyikovou kosii lateraine. Kostra nohy je na obou stranach v pfedpokladane analomicke' poloze. Hrob 1505 Pohlavi: zena Vek: adultus Popis nalezu: Hrob c. 1505 je umisten pod karneny na dn£ hrobovejamy £. 1482. Kostra patfi jednomu dospelemu jedinci. Casti kostry jsou dislokovane a jevi znamky druhotneho zasahu, V nalezove zprave se uvadf, ie anatomickou poiohu zachovava pouze nekolik obratlu. Z dokumeniace neni jasnS povaha lohoto zasahu. Hrob 1506 Pohlavi: neurceno Vek: in fans Popis nalezu: Hrob c. 3506 obsahovai detskou kostru ulo^enou v hloubce 90 cm. Kostra je v nata^ene poloze na zadech. Lebka lez"-i v celnim aspeklu, leheCni kosii jsou pravdepodobne' deformaci rozvoineny v lebec'nich svech. Dolni Relist je mimo kloubnf spojeni s lebkou a lez"i s obnazenou kousaci piochou chrupu. Koslra hrudniku si v zasad6 zachovava anatomicke uspofadani. Kostra hornich konc"etin je poskozena a z dokumentace je blizsi poloha nejasna. Pravd^podobne na leve slrane Ie£ela hornj koncetina paralelne s trupem, na prave stran6 u!o?.eni nemuzeme upfesnit. Panev je rozvolnena, uspofadani panevnich kosti neni z dokumentace jasne. Dolni konCetiny jsou natazene, lytkove kosti ohou stran smeruji dovnitf hrobovejamy, coz by odpovidalo rotaci dolnich konc"eun, napf. v souvislosti s rozvolnenim a rotaci panevnich kosti. Hrob 1507 Pohlavi: neurceno Vek: infans Popis nalezu: Hrob c". 1507 tezel v hloubce 80 cm pod povrchem. Obsahoval pozustatky jednoho jedince. Kostra neni v anatomickern uspofadani, kosii jsou podle

nalezove zpravy seskupeny do dvou s h f u k u pravdepodobne odpovidajiclch oblasli hrudniku a dolnich konce-

Hrob 1508 Pohlavi: zena Vek: aduitus Popis nalezu: Hrob c. 1508 obsahoval koslru jednoho jedince. Podle nalezove zpravy jsou pozustatky v nekterych castech silne dislokovane, ale podle fotografie a kresby odpovida kostra celkovemu ulozeni na zadech v natazend poloze. Kostra si v zasade zachovtiv^ anatomicke uspofadani. Lebka Ie2i v pravem bocnim aspektu s oblifejovou 6asti smeYem k leve stranfi t^la a spodinou lebecni k trupu jedince. Poloha dolni celisti je nejasna. Kostra hrudniku je castecne dislokovana, avSak zcjmena ve spodni casli je vidct anatomicke uspofadani ?,eber. Prava horni koncelina Ie2i nata2ena podel tSIa s koslrou ruky lateraine od panevni kosti. Leva horni konc'etina m£ stejnou polohu pazjii kosii jako prava, ale poloha vfetenni kosti je odlisna (dislokace?). Panev je ro/volnena, panevni kosti a kosl kfizova jsou orientovane kolmo k ose lela. Dolni koncetiny lezi nalazeny acelkovejsou posunuly na levou stranu tela. Kostra berce je u obou dolnich konceun usporadana lytkovou kosti na levou slranu hrobove j&my. Kloubni spojeni rnezi kostrou berce astehennimi kostmi neni z dokumentace jasne. Hrob 1509 Pohlavi: neurceno Vek: infans Popis nalezu: Hrob c. 1509 obsahoval kostru ditete, ktera je ulozeni v natazen£ poloze na zadech. Cast kostry je poskozena. Lebka lezi v Celnim aspeklu ('?), plosne je deformovana ilakem nadlo^i. Dolni felist si nezachovtiva kloubni spojeni s lebkou. Kostra hrudniku odpovida anaiomickemu uspofadani pfi ulozeni na zadech, Cast 2eber je dislokovana. Kostra hornich koncetin je spatnS zachovanS a uspofadani teto oblasti se oblizne interpretuje. U Iev6 horni koncetiny se domnivame, ze lezela nalazena podel l^la s kostrou ruky po boku panevni kosii. Kostra panve je rozvolntSna a poloha jednotlivych c"asti se neda z pfilozene dokumentace urcit. Dolni koncetiny jsou pravdepodobn£ dislokovany v oblasli berce, dvS dlouh6 kosti (holenni a lytkova kost?) lezi kolmo k ose ItSla a tvofi dolni hranici uloieni kostry (sekundarni pohfeb?). Obg stehenni kosti zachovavaji pravdepodobnS anatomicke uspofadani.

Popis nalezu: Hrob c. 1518 obsahoval pozustatky jednoho jedince, a to v hloubce 120 cm. Kostra je ulozena v natazene poloze na zadech. Lebka lezi v Ievem boc"nnn aspektu s obliCejovou casli smerujici sikmo k prav6 strand tela. Lebka si pravdGpodobne /achovava kloubni spojeni s patefi (articulatio atlantooccipitalis). Dolni c"elisi je kloubnG spojena s lebkou, mirne rozevfena. Kostra hrudniku je v anatomickem uspofadani. Cast bcderni oblasli patefe je dislokovana. Obe horni kon£etiny lezi v natazene poioze podel tela, kosti pfedlokti jsou pfekryty lateraine rotovanymi panevnimi koslmi, kter^ pravdepodobne pfekryvaji take kostru ruky. Dolni koncetiny jsou natazene. Blizsi polohu kosii doinfch kon^elin nemuzeme z. dokumentace pfesne' doiozit, ale zd^ se, ze na obou slranach je dobfc zachovany" kolenni kloLib a kloubni spojem s koslrou nohy, Z dokumentace nemuz'eme ur^it polohu lylkovych kosti. Hrob 1519 Pohlavi: zena Vek: adultus Popis nalezu: Hrob £. 1519 obsahoval v hloubce 130 cm pozustatky jednoho jedince. Kostra byla ulozena na zadech, horni Cast telav natazene poloze, s dolntmi koncetinami pokrcenymj. Lebka leii fielnim aspektem, spodina lebecni je pravdepodobne kloubne spojena s patefi (zachovane aniculaiio ailanrooccipitalis). Dolni celisf je kloubne spojena s lebkou a rozevfena. Kostra hrudniku ma spatn£ zachovana zebra, ale obratie odpovidaji analomickemu uspofadani. Panev zachovava anatomicke uspofadani dochovanym spojenim kosti kff/ove a prave a leve panevni kosti. Panev je pravdepodobne rozvolnena v symfyze. Obe dolni koncetiny jsou pokrc'enc v kolennirn kloubu a smeruji na pravou slranu tela, leva dolni konc'etina je poiozena vy§e. ObS stehenni kosti si pravdepodobne zachovavaji anatomicke spojeni s panvi a podobnd je zachovane take spojeni v kolenmm kloubu. Kostra berce anikuluje s koslrou nohy.

Hrob 15)0 Pohlavi: neurceno Vek: infans Popis nalezu: Hrob c. 1510 ohsahoval zbylky deiske kostry, u keen* jsme nemohfi spolehtive ur^it orientaci jednotlivych casli.

Hrob 1520 Pohlavi: zena Vek: adultus Popis nalczu: Kostra jedince z hrobu c. 1520 lezela v natazene poloze na zadech v hloubce 100 cm, Lebka lezela v Ievem bocnim aspektu se spodinou lebecni sm5rem k trupu tSla a oblicejovou casti lebky Sikmo k prave strane ie"la. Dolni Sel'tsi je kloubne spojena s lebkou, mime" rozevfena. Kostra hrudniku si zachovava analomicke uspofSdani v oblasti patefe a take uiozenim zeber. Obe" horni konceliny jsou nalazeny podel tela s kostrou ruky pfekrytou laleralne rotovanymi panevnimi kostmi. Panev je v pfedpokladane anatomicke poloze, panevni kosii jsou v symfyze rozvolnene a laleralne rotovane. Kfizova kost je pfesunula sikmo k ose tela. Dolni koncetiny jsou nalazene- LevS holenni kostje odsunuta v proximalni c^asti smerem ke stfedu hrobu.

Hrob 1518 Pohlavi: muz Vek: adultus

Hrob 1521 Pohlavi: neurc"eno Vek: infans

456 Popis nalezu: Hrob C. !52! obsahoval pozuslatky jednoho jedince. Koslra lezela v hlouhce (00 cm, v natazene poloze na zadech. Lebka lezi v aspektu vrchnim a?, c"elnim s oblicejovou casti smefujiei k trupu lela. Kosira hrudniku je naruSena" a dislokovana a/ do oblasti dolmen koncetin. Poloha hornich konc"elm, p&nve a dolnich konc"ettn je z dokumentace nejasna. Hrob 1522 Pohlavi: neurceno Vek: juvenis Popis nalezu: Hrob c. 1522 obsahoval kostru jednoho jedince, ktery hyl uloz.cn na zadech v natazene poioze, Lebka lezi ve vrchnim aspeklu, ale podle kontextu se domniva'me, ze se muzc jednal o ,,naaranzovam" po vyzvednuli a ze presna potoha lebky neni dodrzena. Doini eelisl je dislokovana, be?, kloubnlho spojeni s iebkou. Kostra hrudniku je pfehazena, podrobnosti nejsou z dokumenlace zrejme. Horni koncetiny byly pravdepodobne natazeny podel t£la, leva" koslra ruky smefuje do oblasti pSnve, Panev' si zachovava anatomicke uspofadani, bli?.st ulo?,enE je vsak z dokumentace nejasne. Doini kon£etiny jsou natazene, leva dolni konceiina je v aspektu zadnim, hlavice Ieve kosti siehenni je vytocena vne hrobu. Hrob 1526 Pohlavi: neurceno Vek: in fans Popis nalezu: Kosira hrobu c". !526 JezeJa v hloubce 140 cm v nalazene poloze na zadech. Dolnf cast kostry je Spatne zachovalJi. Lebka lezi v ^elnim aspeklu se spodinou lebecni k irupu jedince. Dolni celist je dislokovanS a posunut^ smfirem k hrudniku, Kostra hrudniku odpovida" anatomickemu usporadani, ale jeji castje dislokovan^i (presunuty jsou nekterc obratle apod.}. Horni konSetiny jsou polozeny podel lela, prav5 horni konCetina pak od tSIa odsunula. Poloha dolnich koncelin je nejasna.

457

Popis nalezu: Kostra jedince hrobu c. 1 528 lezi v hloubce 140 cm. Telo by!o ulozeno na zadech v natazene poloze. Lebka iezi v levem bocnim aspektu s obli^ejovou casii smSrujicf sikmo k prave sirane icla. Uinfs(eni dolni ceiisli neni z dokumentace jasn6. Kostra hrudniku si v oblasii paiefe zachovava anatomicke uspofa"dani. Polohu zeber nelze z dokumenlace hodnot.it. Horni konc"etina je na obou stranach polozena podel tela. koslra ruky je na prave strane po boku rotovane prave panevni kosti. Kostra Ieve ruky pravdepodobne lezi na ieve panevni kosti. Pfesnou poJohu a vztahy kosti panve nemuzemc z dokumenlace doluzil. Doini koncetiny jsau uspofadane v nalazene polo/e. delaily nejsou i. prilozene dokurneniace jasne. Hrob 1529 Pohlavi: neurceno Vek: juvenis Popis nalezu: Hrob £. 1529 obsahoval pozustatky jednoho jedince. Kosira lezeia s Iebkou v hioubce 90 cm a koslrou nohy v hloubce 135 cm. Z nalezove zpravy dale vyplyva, ze lebka byla podlozena plochym kanienem a deformovana llakem nadlozi. Aspekl lebky neni mo^ne z dokurneniace rekonslruovat s jistotou, aie pravdepodobnS iebka lezi v pravem bocnim aspeklu a je kioubne spojena s doini celisti. Kostra hrudniku je v predpokladanem anatomickem uspofadani. C^sl patere v oblasti bederni je dislokovana. Horni koncetiny leii nataiene pode! t£la. Z dokumenlace nejsou dalsi delaily zrejme. Panevje rozvolnSna. podrobnosli o ulozeni nejasne. Dolni koncetiny jsou v natazyne poloze, Hrob 1530 Pohlavi: ohlavi: neurceno Vek: ek: infans Popis nalezu: Hrob c. 1 530 obsahoval v hloubce 1 10 cm k ostru jednoho jedince. Udaje o poloze kosiry nejsou z dokumentace jasne. asne.

Hrob 1527 Pohlavi: neurceno Vek: in fans Popis nalezu: Hrob c. 1527 obsahoval v hloubce i 80 cm pozustatky jednoho jedince. Koslra byia ulozena v natazene poloze na zadech. Lebka lezi v horn inn aspektu s obHCejovou castf snierem k irupu. Dolni c'elisl le?J pod iebkou, kloubni spojeni lebky a dofni celisti nerti pravdSpodobne zachovane. Hrudni cast je dislokovana, cast zeber si pravd6podobn£ zachovav^ puvodni anaiomicke usporadani. Horni koncetiny jsou ulozeny podel Lela. Panevje rozvolnena. Dolni koncetiny lezi natazene pravdepodobnS se zachovanym kloubnim spojenfm v kolennim kloubu. Udaje o uspofadani horni koncetiny, panvc a dolni koncetiny neni mozne z dokumenlace rekonstruovat.

Hrob 1531 Pohlavi: neurceno Vek: infans Popis nalezu: Hrob £, 1530 obsahovai koslru jednoho jedince, ktera" byla ulozena v natazene poloze na zadech. Lebka lezi v ho mini aspeklu s obli^ejovou casti smefujici k irupu jedinee, Dolni celist zachovava kloubni spojeni s Iebkou. Kosira hrudniku je v zasade" v anaiomickem uspofadani. Horni koiie'etiny jsou natazeny podel tSIa, kostra ruky na obou siranach lezi laierainiS od panevnich kosti. Panev je ve spone stydke (symphvsis pubica) fiasieSne rozvolnena, ale zachovava anatomicke uspofadani i s castecnym kloubnim spojenim s kosti kfizovou. Obe dolni konceiiny jsou naia2ene. Deiailni uspofadlnJ kosiry dolnich koncelin neni mozne z dokumentace posoudit.

Hrob 1528 Pohlavi: neurceno Vek: infans

Hrob 1532 Pohlavf: neurceno Vek: infans

Popis nalezu: Hrob c. 1532 obsahoval kosiern! pozustatky jednoho jedince. Koslra je spatne zachovala, pravdepodobne byia ulozena v natazene poloze. Udaje o poloze jednollivych c&sLi kostry nemuz'eme z prilozene dokumeniace hodnotit. Hrob 1533 Pobiavi': neurceno Vek: infans Popis nalezu: Podie nalezove zpravy obsahoval hrob C. 1533 nekolik kosii dilute. Osteoarcheologicke udaje jsou z dokumenlace nejasne.

Hrob 1534 Pohlavi: neurceno Vek: infans Popis n&lezu: Podle nalezove" zpravy obsahoval hrob c". 1534 zlomky lebky a pravdSpodobnS i zlomky dlouhych kosti konfietin ditete. Osteoarcheologick^ udaje jsou z dokumentace nejasniS.

Seznam zkratek: Zkratky v literature: Am. Ant, American Antiquity Ann, Rev. Anthr. Annual Review of Anthropology AR Archeoiogicke rozhledy AV CR Akademie vM Cesk6 republiky Bull. etMe'm. de la Soc.
459

458 Zusam me nfassu ng:

Literatura: AGRESTI, A. 1996 An Introduction to Categorical Data Analysis. New York. BUIKSTRA, J. E. - UBELAKER, D. H. (Eds.) 1994 Standards for Data Collection from Human Skeletal remains. Arkansas Archeological Survey Research Series No. 44. Fayeitewille. CLOPPER, C. J. - PEARSON, E. 1934 The Use of Confidence or Fiducial Limits Illustrated in the case of Binomial, Biometrika 26, 404-413.

CERNY, v. 1995

Vyznam tafonornickych procesu pfi studiu pohrebniho ritit, AR 47, 301-313.

CIHAK, R. 2001 Anatomie. Praha. DUDAY, H. - COURTAUD, P. - CRUBEZY, E. - SELLIER, P. - TILLIER, A. M. 1990 L'Anthropalogie ,,de terrain?": reconnaissance et interpretation des gesies funeraires, Bull, et Mem, de la Soc, d' Anthr. de Paris 2/3-4, 29-50. GORDON, C. C. - BUIKSTRA, J. E. 1981 Soil Ph, bone preservation, and sampling bias at mortuary sites, Am, Ant. 46, 566-7 i. GUY, H. - MASSET, C. - BAUD, C.-A. 1997 Infant Taphonomy, International Journal of Osieoarcheology 7, 221-229. KAVANOVA, B. 2003 Mikulcice - pohrebiste v okoli 12. kostela, in: Koufil, P. (ed.): Mikulcice - pohfebiste u 6. a 12. koslela, Spisy archeologickeho sjslavu AV CR Brno 22, 211-414. Brno. KLANICA, Z. 1985 Mikulcice-Kldsterisko, PA 76, 474-539MEHTA, C. - PATEL, N, 1999 StatXact 4 for Windows, Cambridge, MEINDL, R. S. - RUSSELL, K. F. Recent advances in merhod and theory in paleodemography, Annu. Rev. Anthr. 27, 3751998 399. MICHALEK, J. et al. 1982 Biometrika. Brno. PEARSON, M. P. The Archeology of Death and Burial. Stroud. 1999 POULlK, J. Vysledky vyzkumu na velkomoravskem hradiSti »Valy" u Mikulcic, PA 48, 241-388. 1957 Dve velkomoravske rotundy v Mikulcicich. Praha, 1963 SOKAL, R. R. - RQHLF, F. J. 1995 Biometry. New York. STLOUKAL, M. - VYHNANEK, L. 1998 Anthropologische Analyse der Skelette aus dem Craberfeld bet der ,,Xll. Kirche" in Mikulcice, in: Daim, F. - Kempke, T. - Kouril, R - Polacek, L. (Hrsg.): SBM 3, Spisy Archeologickeho ustavu AV CR Brno 11, 357-391, Brno. UBELAKER, D. H. 2000 Human skeletal remains. Excavation, analysis, interpretation. Washington.

Statistische Auswertung taphonomischer, osteoarchaologischer und anthropologischer Parameter des GrSberfeldes bei der 12. Kirche in Mikulcice. Bei der Auswerlung des Graberfeldes an der 12. Kirche von Mikul5ice konzentrierten wir uns auf die Analyse von 10 Parameters Orientierung des Skeietts, Geschlecht, Alter, Lage des Skeietts, MaB der Anordnung des Skeietts, Anordnung des Brustkorbs, der Wirbelsaule, des rechten Arms, des Beckens und des rechten Beins. Das Wahrscheinlichkeitsherangehen leiteten wir von der Analyse der binomischen Gliederung ab, ftir die Nullhypolhese wahHen wir die Gleichheit der Klassenhauflgkeit der verfolgten Parameter H(): ;r=;tQ=0.5. Die Wahrscheinlichkeit der Aufnahme Oder Ablehnung der Nullhypothese 1st den Tabellen (Tab, 2-10) zu entnehmen. Nach Wahrscheinlichkeiiswerten kann das Gra'berfeld als Ganzes durch das signifikante Ubergewicht der Skelettorientierung nach Siidwesten, die gleiche Haufigkeit bestatteter Frauen und Manner, die gleiche Menge bestaiteter Erwachsener und Kinder, das Ubergewicht dislozierter Skelette (AnordntmgsmaB - 0) und die Dislokation des Kb'rperoberteils (Brustkorb, WirbelsauJe und Arme) charakterisiert werden.

Tafetn: Taf. I. Taf. 2.

Taf. 3.

Taf. 4.

Fur die Phase 1 isi das signifikame Obergewicht der Skelettorientierung zum Siidwesten, die gleiche Menge bestatteter Manner und Frauen und eine groBere Haufigkcii bestatteter Kinder typisch. Daruber hinaus ist bei der Kategorie adultus + juvenis das deulliche Ubergewicht dislozierter Brustkorbe und Wirbeisaulen charakterislisch, Bei der Phase 3 konnten wir die NuHhypothese dergleichen Haufigkeit der Skelettorientierung nicht ablehnen und daher iiberwiegt die sudwestliche Orientierung nicht deutlich. Das Verhaltnis der bestatteter Manner und Frauen, bz,w. der Erwachsenen und Kinder unierscheidet sich nicht wesentiieh von der Nullhypothese. Bei der Phase 3 uberwiegt signifikant die Ruckenlage des Skelelts Uber unbestimmten Individuen, keiner der Teste der Skelettanordnung war von der Nulihypolliese derglcichen Haufigkeit wesentlich unterschiedlich. Die Interpretation der Ergebnisse konnte auf eine detaillierte Auswertung der Bestattungssilten nicht eingehen. Fur eine prazisere Analyse ist es unumganglich, die Strategic archaoiogischer Untersuchungen der SkeleUgraberfelder und vor aJlem der Dokumentalion wesentlich zu verandern (vgl. z. B. Butkstra ~ Ubelaker 1994; Cerny 1995; Duday ef al. J990; Ubelaker 2000).

Taf. 5. Analysenverzeichnis. Vcrgleich der Parameter aus dem Craberfeld Mikulcice, an der 12, Kirche. Bezeichnung der Analysed siehe Taf. I; bei Klassen mil hoherer Haufigkeil ist in Klammern die Klassenbezeichnung angefiihn: $W ~ sudwestliche Lage, F weibliches Geschlechr, Alter 1 - Kategarie infans. Alter 3 - Kategorie adultux, dd - decubitus dorsalis, Definition des Anordnungsmafies siehe Methoden und Taf. 3; MLE n Schatzung von n durch die Methode der maMmalen Glaubwiirdigkeit (Wahrscheinlichkeit des Vorkommens des Merkmals der Klasse "1"); * ~ Significant a<0.05, ** Signifikanz a3).OJ, *** Signifikanz ag).00i. Zusamnienfassung \>on A ngaben des A nordnungsmafies d^r Skflette - Graberfeld als Gantes. Das Anordnungsmafl gibi die Summe der anatomischeti Anordnung des Brustbercichs, der Wirbelsaule, des rechten Arms, des tinken Arms, des Beckens, des rechten Beins und des linken Beins an. AnordnungsmaJ3 0 = Skelett in alien 7 Beretchen aufierhaib der erwarteten anatomischen Anordnung, Anordiiungsma/3 7 = Skelett in anatomischer Anordnung in alien verfotgten Beretchen. Anordnungsmaft der Skelefie ~ Phase I und 3. Definition des Anordtiungsmqftes siehe Taf 3 und Methoden; * * - Signifikanz a<0.05.

Taf. 6,

Taf. 7.

Taf. 8. Taf 9. Taf !0. Taf U.

Vergieich der Anordnung der Skeletfeile auf dem Grdbcrfeld Mikulcice, an der 12. Kirche. Bezeichnung der Analyse siehe Taf. i; bei alien Analysen der Skelettanordnung war die Haufigkeit in der Klasse "disloziert" am ho'chsten; MLE n — Schatzung von n durch die Methode der maximalen Glaubwiirdigkeit (Wahrscheinlichkeil des Vorkommens der Merknials der Klasse "J"); * - Signifikanz a