12b

Vyjádření tajemníka ÚMO Pardubice V ke „Zprávě o zjištěních z vykonaného auditu č. 4/12b“

Ve dnech 9. 5. 2012 od 8.00 do 12.00 hod. a dále ve dnech 18. 5. 2012 a 14. 6. 2012 proběhl na ÚMO Pardubice V audit zaměřený na čerpání rozpočtu, systém veřejných zakázek a efektivnost personálního obsazení zajišťovacích agend. O výsledku auditu byla dne 10. 7. 2012 v odpoledních hodinách předložena Ing. Věrou Netolickou starostovi MO Pardubice V a tajemníkovi MO Pardubice V „Zpráva o zjištěních“, ke které se měli oba okamžitě na místě vyjádřit, zda souhlasí či nikoliv se závěrečnými doporučeními a obsahem předkládané zprávy. Vzhledem k tomu, že zástupcům obvodu nebyla dána možnost podrobně se s celým dvanáctistránkovým materiálem seznámit a skutečnosti, že pracovnice kontrolní skupiny Ing. Netolická nebyla schopna na místě zodpovědět určité dotazy na závěry z auditu (směrnice města o zadávání veřejných zakázek, sociální fond, rozšíření prozákaznického servisu např. pro zaměstnance magistrátu a občany, povolování a evidence pracovních cest – viz. níže), nemohla být starostou a tajemníkem úřadu v daném okamžiku předávání zprávy přislíbena akceptace všech navržených doporučení. Stanovisko k jednotlivým zjištěním: 1. Veřejné zakázky Směrnice – Zadávací řády účinné na MO Pardubice V v roce 2011 vycházely z platných zadávacích řádů magistrátu města Pardubic a Zákona o zadávání veřejných zakázek č. 137/2006 Sb., nebyly s ním v rozporu. Je zde pouze uvedeno, že je směrnice u zakázek malého rozsahu určené na služby pro přímé zadání velmi benevolentní, že se mohlo zadávat napřímo až do výše 1.999.999,- Kč bez DPH. Nevím, proč auditoři toto znění směrnice popsali takovýmto způsobem, dle mého názoru zavádějícím, spekulativním a směřujícím k vyvolání názoru, že takto na obvodu bylo postupováno, kdyby tomu tak bylo, jistě by toto zjištění bylo ve zprávě popsáno. Zákon o zadávání veřejných zakázek tímto též nebyl porušen. K jednotlivým zjištěním u konkrétních veřejných zakázek: Dle mého názoru se jedná o zčásti velmi subjektivní pohled kontrolních orgánů na konkrétní hodnocená výběrová řízení, kde je argumentováno lživými a nepravdivými zjištěními kontrolního orgánu, která jsou snadno ověřitelná a doložitelná – viz. níže. U některých hodnocených zakázek nevadí, že je kritériem hodnocení cena a záruka (VŘ č. 3/2011 – telefonní ústředna), popř. cena, záruka a reference ÚMO Pardubice V (VŘ č. 7/2011 – opravy vozovek po zimě). Zde je konstatováno, že zakázky splňují základní zásady zákona o zadávání veřejných zakázkách. U dalších zakázek jsou hodnotící kritéria záruka a reference zpochybňována, s tím že se jedná o netransparentní a nepřezkoumatelná rozhodnutí, a to jak u zakázek, kde zvítězila nejlevnější 1

nabídka, tak i u zakázek, kde nejlevnější nabízené řešení nezvítězilo. Zde je naopak konstatováno, že zakázky nesplňují základní zásady zákona o zadávání veřejných zakázkách, i když šlo o naprosto totožná zadání z hlediska hodnocení nabídek. Kontrolující orgán by dle mého názoru měl postupovat u posuzování výběrových řízení transparentně a shodně u všech výběrových řízení. Mohl bych se domnívat (a podotýkám, že jde pouze o spekulaci), že u zakázky, kde se na kritéria hodnocení nehledí, vyhrála městská a.s.? V předkládané zprávě je uvedeno, že některé protokoly a vyhodnocovací tabulky jsou nedostatečně vyplněny, popř. je v nich škrtáno. K tomu je třeba konkrétně uvést případ, kdy si kontrolní orgán tyto argumenty zcela vymyslel – otázkou je proč. U výběrového řízení č. 19/2011 je auditory uvedeno, že ve vyhodnocovacích tabulkách jsou u kritéria „reference“ přeškrtané výsledky u všech hodnotitelů, z čehož vyplývá možná manipulace se zakázkou. Prostým nahlédnutím a zkontrolováním protokolů lze snadno zjistit a doložit, že u tohoto výběrového řízení škrtáno nikde nebylo, nejen u kritéria reference, ani u jiných (kdyby došlo v omylu auditorů u druhu kritéria). U výběrového řízení č. 23/2011 je uvedeno, že ve vyhodnocovacích tabulkách jsou u kritéria „reference“ (člen komise - Broulíková) přeškrtané výsledky, což znamená netransparentní vyhodnocení. Opět je snadno doložitelné, že v protokolu je pouze upraveno pořadí 1-2, kdy si hodnotitelka sama pro sebe opravila konkrétní pořadí, je dobře vidět, co je škrtnuto a co je kroužkováno. V hodnotícím listu pro kritérium cena je přeškrtnuta v jenom případě cena – opravena cena bez DPH na cenu s DPH, neboť cena se hodnotí jako konečná, což je s DPH. K danému mohu pouze uvést, že hodnotící kritérium reference nebylo v rozporu se zákonem o zadávání veřejných zakázek a nemohlo být tedy protiprávní a nikdy v žádném případě neovlivnilo výsledek zakázky. Od 1. 4. 2012, kdy vstoupila v platnost novela zákona o zadávání veřejných zakázek, již není možné v rámci hodnotících kritérií reference požadovat, v nově připravovaných zadáních veřejných zakázek malého rozsahu nebude toto kritérium nadále používáno. Kriterium záruky – bylo přípustné podle původní právní úpravy zákona o zadávání veřejných zakázek platné do 31. 3. 2012 a je tomu dle tohoto zákona i po jeho novele. Dle § 646 odst. 3 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku je záruční doba na zhotovení stavby 3 roky, to však neznamená, že dodavatel stavby nemůže na provedené stavební práce stanovit delší záruku, běžné v místě a čase je, že stavební firmy nabízejí záruky za své provedené dílo min. v délce 5 let. Jestliže kontrolní orgán zpochybňuje záruku v délce trvání 7 let, pak se dle mého názoru jedná skutečně o jeho subjektivní pohled. Navíc ve výběrových řízeních se délky záruk obecně dle vlastní zkušenosti prodlužují, dostávají se i na hranici 10 let. Toto kritérium by dle mého názoru mělo zůstat zachováno, nabídnutá délka záruky je poté na posouzení hodnotící komise, popř. zadavatele. Nejnižší cena není vždy zárukou kvality díla, někdy to může být právě naopak. Můžeme samozřejmě sjednotit postup v rámci celého města (např. uvádět do zadání min. a max. délku záruky), zatím ale chybí směrnice města i jakákoliv metodika. 2

K protokolům, které byly nedostatečně vyplněné, popř. v nich bylo škrtáno – jedná se o objektivní zjištění, není k němu co dodat, na základě zjištění kontrolní skupiny budou vždy členové hodnotící komise poučeni o řádném a transparentním vyplnění hodnotících formulářů, tak aby nemohlo dojít ke zpochybnění daného zápisu, a přítomný pracovník úřadu píšící záznam o hodnocení je bude více kontrolovat. Skutečnost, že v některých hodnotících listech členové hodnotící komise něco opravili nebo dokonce nevyplnili, není důvodem k tomu, aby si kontrolní orgán vytvořil domněnku, že bylo manipulováno s výsledky veřejné zakázky. V žádném z uvedených ani jiných případů se nejednalo o ovlivnění výsledků řízení, o čemž svědčí i to, že tyto napadané protokoly jsou v dokumentaci založeny, zadavatel se totiž nedomníval, že je to závada, která by mohla vyvolat domněnku o manipulaci se zakázkou. Ke zjištění, že v hodnotícím protokolu není zdůvodněno, proč vyhrála právě nabídka vítězného uchazeče – k tomu lze uvést, že hodnotící komise je pouze doporučujícím orgánem, to znamená, že nerozhoduje o vítězství konkrétního uchazeče. O konkrétním vítězi rozhoduje zadavatel, což hodnotící komise není. Oprávněným orgánem, který rozhoduje o výběru uchazeče v dané veřejné zakázce je Rada městského obvodu. Tuto skutečnost asi auditoři neznají a nerozlišují tedy postavení a oprávnění zadavatele a postavení a oprávnění hodnotící komise. Nicméně v záznamu o hodnocení veřejné zakázky bude nadále zdůvodněno, proč hodnotící komise doporučuje daného uchazeče zadavateli k odsouhlasení vítězem veřejné soutěže. K celé problematice bych ještě dodal následující – v minulosti nikdy žádná firma nezpochybnila výsledky výběrových řízení podáním námitek, navíc od roku 2011 jsou zadání, protokoly i všechny smlouvy úřadu zveřejněny na WWW stránkách úřadu, což je uchazeči i občany velice kladně hodnoceno, jakožto jediného takto transparentního úřadu ve městě. V této zprávě tato skutečnost není nikde uvedena, přestože si ji auditoři při své práci pochvalovali. Kontroly veřejných zakázek v předchozích letech ustanovenými kontrolními skupinami ze strany magistrátu města Pardubic na úřadu již několikrát proběhly – výsledky kontrolovaných zakázek byly vždy bez závad, pracovníci úřadu se tak oprávněně mohli domnívat, že je vše v pořádku. I tyto protokoly byly při závěrečném projednávání Ing. Netolické doloženy, na tyto protokoly nebylo nijak reagováno a z tohoto důvodu se mohu domnívat, že závěry tohoto auditu jsou tendenční a kontrolní skupina měla za úkol zpochybnit důvěryhodnost práce městského obvodu. Metodické řízení v této oblasti – nikdy nebyla žádná sjednocující metodika magistrátu jako „nadřízeného“ orgánu pro práci městských obvodů vydávána, popř. svolávány porady ze strany města, aby se sjednotila „pravidla hry“. Je ale pravdou, že po vzniku obvodu a vypisování prvních výběrových řízeních v letech 2003 a následujících byly sjednávány konkrétní konzultace na konkrétní řízení, Ing. Hušek vždy ochotně vycházel vstříc. Postupem 3

doby se již ustálila nepsaná pravidla, konzultací již nebylo potřeba, navíc, jak je výše uvedeno, kontroly vždy skončily výrokem bez závad. Bohužel má vlastní zkušenost z května letošního roku – odpověď příslušného pracovníka magistrátu na dotaz, zdali bych mohl mailem poslat ke konzultaci jeden návrh na zadání veřejné zakázky malého rozsahu - nic neposílat, nic sdělovat nebudu, nic nevím, nemám čas. O tomto problému již tajemník magistrátu byl informován na poradě tajemníků. Magistrát města Pardubic by měl vůči městským obvodům fungovat jako metodický orgán, to se však ve většině případů neděje. Tímto ze sebe samozřejmě nechci snímat jakoukoliv odpovědnost jako vedoucí úřadu. Celkově mi ale některé závěry ve zprávě z výše uvedených důvodů připadají nepřesné, tendenční a zavádějící. 2. Smlouvy Je zde pouze jedno zjištění u Smlouvy o dílo č. CE19/11 – z předložené dokumentace není zřejmé, zda se jedná o cenu v čase a místě obvyklou. K tomu je třeba uvést, že se nejedná o smlouvu o dílo, ale o Dodatek ke smlouvě o dílo, což je dle mého názoru důležité pro pochopení, proč je obtížné dokladovat konkurenčními nabídkami danou cenu. I na městě se u Dodatků smluv vychází z původní smlouvy, tzn. je jednáno se stávajícím zhotovitelem a domluvena cena v místě a čase obvyklá. 3. Pokladna Bez připomínek. 4. Dotace Bez připomínek. 5. Účetnictví Bez připomínek. 6. Referentská vozidla Připomínky ke Knize jízd budou akceptovány. S čím ale nemohu souhlasit, je vykázaná vysoká spotřeba a tvrzení auditorů, že by spotřeba měla být do 8 litrů (Octavia – 9,23 l/100 km, Fabia – 8,99 l/100 km). Toto tvrzení o překročení průměrné spotřeby pohonných hmot není ničím doloženo. OTP uvádí u Octavie městskou spotřebu 10 l (a většina ročního nájezdu km je po městě), Fabia je určena převážně pro účely Skupiny drobné údržby, takže většinou jezdí s připojeným nákladním přívěsem, na kterém jsou převáženy sekací traktory, které nesmí na komunikace, sekačky, křovinořezy, jsou odváženy černé skládky apod. Logicky pak musí být spotřeba po městě jaká je. Bohužel se nikdo z auditorů nezeptal na zdůvodnění spotřeby referentských vozidel, ani si nenechal předložit OTP, jaká je zde uvedena 4

normovaná spotřeba. Dle mého názoru se jedná o zbytečné vytknutí něčeho, co není ničím podloženo, hodnocení je subjektivním názorem auditora.

7. Personální zajištění Zde je v závěru uvedeno: praktické provádění personálních procesů není standardizováno, do značné míry je ponecháno individuálnímu přístupu jednotlivých vedoucích. Personální řízení je převážně administrativní, do vlastního výkonu personálních rozhodnutí zasahuje vedení jen ve velmi omezené míře. Nejsou stanoveny dlouhodobě vzdělávací programy hlavních typů pozic. Převažuje odborně zaměřené vzdělávání, slabší je důraz na manažerské vzdělávání vč. tréninků sociálních dovedností, osobní efektivity, nejsou stanoveny vzdělávací cíle. Nesouhlasím s těmito závěry: jsou v něm uvedeny pouze obecné formulace, a přitom zpráva neobsahuje konkrétní zjištění, analýzy, šetření, dotazníky apod., na základě kterých by bylo možno k uvedenému závěru dospět. Je zde totiž pouze popsáno personální zajištění agend (u ekonomického odboru nejsou ve zprávě pracovní náplně zaměstnanců ve všech případech správně popsány). Dále je auditory chybně zařazen vedoucí údržby do Odboru investičního, dopravy a životního prostředí. Tento odbor nemá žádnou údržbu, ani vedoucího údržby. Na úřadu je zřízena Skupina drobné údržby, která má svého vedoucího. Auditoři též zapomněli popsat postavení a konkrétní činnost tajemníka úřadu – co si mám poté myslet o objektivitě takového materiálu? Auditory nebylo ve zjištěních uvedeno, na základě jakého ustanovení právního předpisu by měly být stanoveny dlouhodobě vzdělávací programy hlavních typů pozic a další vytýkané skutečnosti. Personální vedení a zajištění úřadu je v souladu s platnými právními předpisy, jsem přesvědčen o tom, že v této oblasti nedochází na městském obvodu Pardubice V k porušování platné legislativy. 8. Mzdy

Nedostatky nebyly zjištěny, přesto je zde konstatování, že zastupitelé mají nejvyšší možné sazby odměn dané nařízením vlády – nevím, zda je to uvedeno jako výtka, nebo proč je zde tato legální skutečnost uvedena, výši stanovení odměny zastupitelů podléhá schválení zastupitelstva městského obvodu, to na svém řádném jednání dne 11.11.2010 odsouhlasilo stávající výše. 9. Sociální fond Zde je nesprávně uvedeno, že o jednotlivých čerpáních prostředků fondu rozhoduje tajemník úřadu. Kdyby se auditoři zeptali, vysvětlil bych jim z hlediska právní stránky (zákon o obcích), co tajemník může, a co nikoliv. Domnívám se, že by se mělo zdůvodnit obšírněji. Od doby vzniku úřadu tzn. od roku 2003 je sociální fond vytvářen pevnou částkou a to 385. 000,- Kč. O čerpání sociálního fondu nerozhoduje tajemník úřadu, jak je mylně uvedeno ve zjištění, ale rada městského obvodu potažmo zastupitelstvo, které schvaluje rozpočet. Nakládání se sociálním fondem je v souladu s platnou směrnicí. 5

10. Hodnocení zaměstnanců Zde opět nemohu souhlasit s konstatováním auditorů: na ÚMO V neprobíhá hodnocení pracovních výsledků, pracovního chování a schopností zaměstnance, sebehodnocení zaměstnance, nestanovují se pracovní (výkonnostní) a rozvojové cíle pro budoucí období (tzv. individuální plán výkonu a osobního rozvoje). Nevypracovává se plán kariérového rozvoje. Nestanovuje se návrh na výkonové odměny. Pouze při udělování odměn tajemník (4x ročně) definuje odůvodnění k výši přidělované odměny. Jediná věc, která je v tomto odstavci pravdivá, je že se nevypracovává plán kariérního rozvoje. Otázkou ale je, na základě čeho a proč by měl být vypracováván. Dle mého názoru ve skutečnosti funguje jinak vedení organizace 15 lidí a jinak např. 350, všichni zaměstnanci městského obvodu vědí, jaké jsou jejich povinnosti, jak mají jednat s klienty, každý vzniklý problém je případně vyřešen hned na místě vedoucím odboru nebo tajemníkem úřadu případně i starostou. Na uvolněné pracovní pozice jsou vypisována výběrová řízení a jsou obsazovány konkrétní dané pracovní pozice. Nebyl doložen žádný právní předpis, který by byl porušen. 11. Prozákaznický servis S tvrzením, že úřední hodiny nejsou podřízeny potřebám veřejnosti a občané nemohou vyřizovat své žádosti během doby oběda, i když je to často jejich jediná možnost, úřad je v době oběda uzavřen, opět nemohu souhlasit. Úřad je skutečně v době oběda uzavřen, to ale neznamená, že v případě potřeby úřad nevyhoví občanovi v jakoukoliv i mimopracovní dobu. Argumentace auditorky, že ona jako pracovník magistrátu, popř. občan města nemá jinou možnost, než si na úřadu MO zařídit něco pouze v době polední přestávky, je úsměvné. Se stejnou logikou věci by kterýkoli úředník městského obvodu mohl vymyslet obdobný argument, že jako pracovník městského obvodu a občan města nemám jinou možnost, než si něco zařídit na magistrátu pouze v době, kdy je úřad uzavřen, neboť jinak mi pracovní doba neumožňuje se na magistrát jinak dostat, zvláště když je pracovní doba na magistrátu stanovena v pondělí a středu shodně s úřadem, tzn. do 17.00 hod. v ostatní dny je na MmP do 13.30 hod., zatímco na úřadu do 15.00 (ÚT, ČT), resp. v PÁ do 14.00 hod. V době vzniku městského obvodu byl tento úřad prvním na území města, který zrušil úřední dny pouze v pondělí a ve středu, ale zavedl celotýdenní úřední dobu. Cca před 7 lety se tehdejší tajemník magistrátu snažil sjednotit pracovní dobu úřadů a magistrátu, skončilo to právě na nezájmu magistrátu prodloužit pracovní dobu i v mimoúřední dny. Závěr – nejsem proti sjednocení úředních hodin, nesouhlasím ale, že by na tomto úřadu mělo dojít k omezení pracovní doby pro občany do 13.30 mimo pondělí a středu – přece jenom jsme tu pro občany a velká většina jich přijde odpoledne, nikoliv v poledne.

Závěrečná doporučení 1.

Doporučujeme přepracovat směrnici č. 14/2011 „Zadávací řád veřejných zakázek“ ve smyslu shora uvedených závěrů a doporučení, resp. doporučujeme sjednotit Zadávací řád veřejných zakázek pro celé město Pardubice – směrnice č. 14/2011 byla usnesením rady 6

městského obvodu č. 140/2012 R ze dne 5. 4. 2012 zrušena, není co přepracovávat – o tom byli auditoři informování, nevím, proč doporučují tento závěr. Se sjednocením souhlasím, bohužel je doporučováno něco, co město samo nemá, opět nevím, z jakého důvodu. Z žádného právního předpisu však nevyplývá skutečnost, že musí být zpracována směrnice. Úřad - obec je povinen se řídit platnou legislativou v tomto případě tedy zákonem č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách v platném znění. 2. Doporučujeme v souvislosti s realizací objednávek a smluv prokazovat ve smyslu § 4 zákona 320/2001 Sb., o finanční kontrole (výkon veřejné správy je hospodárný, efektivní a účelný), že se jedná o cenu v čase a místě obvyklou – nevidím problém v doložení několika cenových nabídek vyzvaných firem. 3. Doporučujeme průběžnou kontrolu spotřebovaných pohonných hmot a skutečně najetých km, aby bylo přezkoumatelné, že SC jsou konané v rámci pracovních výkonů – nevím, domnívají-li se auditoři, že dochází ke zneužívání, průběžné kontroly byly a jsou vykonávány stále. 4. Doporučujeme dodržovat pokyn ministerstva financí D300 – jedná o daňový pokyn, který není právně závazný, nicméně nemám problém s jeho dodržováním. 5. Doporučujeme zjednodušit dvoustupňový systém personálního řízení (organizace práce) na jednostupňový, čímž by došlo k pružnějšímu rozdělování pracovních výkonů, zjednodušení a zefektivnění personální a řídící kontroly – navržené doporučení se jeví pouze jako obecná formulace či osobní názor, které ale nejsou podloženy konkrétními auditními zjištěními. Ve zprávě vůbec není uvedeno, v čem auditoři spatřují nepružnost stávajícího rozdělování pracovních výkonů, kde se jim zdá stávající personální a řídící kontrola složitá a neefektivní, když navrhují uvedenou změnu organizace práce. Tomuto doporučení by rovněž mělo ve zprávě předcházet vyčíslení konkrétních přínosů doporučované změny organizace práce oproti doposud používanému způsobu vč. upozornění na možná rizika této formy organizace práce v podmínkách ÚMO Pardubice V. Navíc, když jsem se dotázal, kolikastupňový systém řízení je na magistrátu města, tak to paní auditorka nebyla schopna zodpovědět. Též nevím, zda si při případném zavedení tohoto návrhu do praxe auditoři uvědomují souvislost s dalšími dotčenými právními předpisy, např. volebním zákonem. Domnívám se, vzhledem k výše uvedenému, že jde o nedomyšlený a zbytečný návrh doporučení. Domnívám se, že zde jsou napadány pozice vedoucích odborů nebo také tajemníka úřadu, to odpovídá spekulacím o snaze vedení města Pardubic o zrušení pozic tajemníků na městských obvodech. Ze zákona o obcích vyplývá, že pověřené obecní úřady mají a ostatní obecní úřady mohou zřídit funkci tajemníka úřadu. Tato pravomoc spadá do samostatné působnosti obce. Rozsah pravomocí tajemníka i starosty je stanoven v ustanoveních zákona o obcích a organizační strukturu úřadu včetně počtu zaměstnanců schvaluje rada městského obvodu. 6. Doporučujeme zavést hodnocení pracovních výsledků, pracovního chování a schopností zaměstnance, sebehodnocení zaměstnance, stanovit pracovní (výkonnostní) a rozvojové cíle pro budoucí období (tzv. individuální plán výkonu a osobního rozvoje). Vypracovat 7

plán kariérového rozvoje – připomínky jsem popsal výše v bodě 10, obecně ale nemám problém sjednotit personální postupy, které mi neukládá žádný právní předpis s magistrátem města. O tom, že na městě jsou kariérní řády apod., jsem se dozvěděl až z tohoto materiálu, rád se poučím. 7. Doporučujeme sjednotit pravidla čerpání Sociálního fondu v rámci celého města Pardubice – obecně s tím nemám problém, problém může být ve schválení ve všech zastupitelstvech městských obvodů – na jednáních orgánů městského obvodu musím v tomto volebním období podrobně odůvodňovat každou položku, když budu mít argument, že je to na celém území shodné, souhlas. Nechtěl bych ale úředníkům nařizovat, že musí mít smlouvu pouze s konkrétním finančním úřadem – např. připojištění, mohlo by jít o diskriminaci. Navíc by byla omezena pravomoc zastupitelstva MO Pardubice V, které podle zákona o obcích zřizuje sociální fond, schvaluje jeho rozpočet a stanoví pravidla pro jeho tvorbu a hospodaření s ním. 8. Doporučujeme rozšířit prozákaznický servis. Je třeba zajistit zastupitelnost úředníků a upravit úřední hodiny v úřední dny tak, aby bylo možné vyřizovat úkony i během polední přestávky bez předchozí domluvy. Tento bod jsem popsal v bodě 12, domnívám se, že hledá problém tam, kde není a nikdy nebyl. Ale dojde-li ke sjednocení v rámci celého města, tak bude zajištěn, nedomnívám se však, že úřední hodiny magistrátu jsou dostatečné pro aplikaci na našem městském obvodu. 9. Zavést řídící kontrolu vedoucích pracovníků na všechny úseky a oddělení ÚMO V – auditoři ve zprávě nenapsali, ve kterých oblastech činnosti podle nich na ÚMO Pardubice V neprobíhá řídící kontrola, když požadují její zavedení. Naopak v bodě č. 5 zprávy je uvedeno, že „proces účtování zahrnuje kontrolu věcné správnosti, správce operace, příkazce operace, správce a rozpočtu a hlavní účetní“– dle použitých pojmů je zřejmě myšleno provádění řídící kontroly ve smyslu § 26 a 27 zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole, ve zn. pozd. předpisů, a příslušné prováděcí vyhlášky č. 416/2004 Sb., ve zn. pozd. předpisů) – a v této oblasti nejsou žádné připomínky, jak vyplývá z bodu č. 5 zprávy. Ze zprávy není tedy jasné, jakou přesně kontrolu a v jakých oblastech činnosti ÚMO Pardubice V se doporučuje zavést. Domnívám se, že jde o naprosto neobjektivní a zbytečné doporučení, neboť zjištění auditorů se nezakládají na základě zjištění skutečného stavu věci, to znamená, že v průběhu kontroly nebyla dotázána ani jedna z vedoucích odborů na uvedenou skutečnost, jak tedy mohli bez těchto zjištění auditoři konstatovat, že takováto kontrola na ÚMO Pardubice V neprobíhá?

Závěr zpracovatele této zprávy Závěrem bych chtěl vyjádřit svůj názor, že zpracování auditu v kvalitě jaké je proveden, tzn. s výše uvedenými chybami a nepřesnými údaji je zavádějící, tendenční a účelový, tak, aby byla zpochybněna v očích zadavatele auditu práce úředníků na ÚMO Pardubice V. Objektivní zjištění (kterých je ale popsáno relativně málo) budou 8

neprodleně odstraněna tak, aby do budoucna k těmto pochybením již nedocházelo. Zjištění auditorů jsou i dle slov auditorky ryze subjektivní, potom se ale nejedná o audit. Audit by měl být věcný, mělo by být popsáno, co a na základě jakého právního předpisu je na úřadu konkrétně špatně vykonáváno. Před zpracováním zprávy by měla být dána možnost kontrolovanému subjektu k vyjádření, což ale nebylo umožněno pro mne z neznámých důvodů. Navíc si myslím, že auditoři by měli znát právní předpisy, které se vztahují k předmětu kontroly a být schopni reakce na případné dotazy. S magistrátem města, jeho úřadníky a představiteli jsem vždy nadstandardně spolupracoval bez větších problémů a v této spolupráci samozřejmě i budu dále pokračovat, i když se ve výjimečných případech setkám s neochotou a odmítnutím spolupráce.

Pardubice 30. 7. 2012

Mgr. Jiří Šmaha, tajemník ÚMO Pardubice V

9