České vysoké učení technické v Praze, Fakulta stavební
Katedra urbanismu a územního plánování (K127), http://www.uzemi.eu Katedra hydromeliorací a krajinného inženýrství (K143), http://storm.fsv.cvut.cz/
127KAZP Krajinná architektura a životní prostředí ZS 2016 Přednáška č. 2 – 10.10.2016
Středověk – krajina, zahrady a městská zeleň 1. STŘEDOVĚKÁ KRAJINA
Prehistorie krajiny dlouhé období – postupná proměna předkulturní osídlené krajiny na krajinu kulturní (postupně, nesouvisle, ve vlnách) Neolitizace (cca 6.-5. tis. př. Kr.), (neolit – mladší doba kamenná) „neolitický balíček“ (neolithic packet) – souhrn technologických a výrobních návyků (broušená industrie, keramika a tkaní, usedlý způsob života, stavění domů) osídleny nejsušší a nejteplejší oblasti státu (lesostepní ráz) - úrodné nivy Labe, Ohře, Moravy a Dyje (stará sídelní oblast), blízkost vodních toků, vyvýšeniny na okraji údolních niv pro dějiny kulturní krajiny je nejvýznamnější stav a vývoj zemědělství (rozhodující krajinotvorná činnost) → sídlo – kampus – kulturní les - prales žárová soustava ? (cyklické zemědělství) – různí autoři - různé názory vyžďáření lesa → 3-4 roky plocha využívána (pšenice, proso, žito, oves) 5-7 let ponecháno ladem („příloh“) → 3-4 roky plocha využívána 12-20 let ponecháno ladem (les); cyklus cca 40 let? (→ odstěhování?) neoralo se (tyče či motyky) - „kopaničářské“ hospodaření s chovem dobytka (lesní pastva dobytka)
Eneolit (cca 3 tis. př. Kr., pozdní doba kamenná) (doba měděná – chalkolit) nastupuje rádlo (dřevěný hák) objevuje se přímka a pravý úhel (orba křížem) Doba bronzová vrcholí prehistorická kolonizace - překročení hranic staré sídelní oblasti (výskyt rud) Doba železná (u nás cca 750 př. Kr. – přelom letopočtu) ústup obyvatelstva přílohová soustava definitivní vyklučení stromů a keřů →střídání pole (3-7 r.) – příloh (5-15) požadavek trvalého usazení → vznik pevných zemědělských obvodů (= plužin) v docházkové vzdálenosti od sídla) - pevná cestní síť
Keltové trvalá lokalizace sídel - útočištná hradiště oppida (opevněná hradiště /města) obchodní stezky, enklávy útočišť a dolů v zalesněných oblastech
Historie krajiny Raný středověk (cca 500 – 1000) – Staří Slované (od cca r. 400 po Kr.)
1
zemědělské krajiny s převahou plužiny (nivy Moravy, Dyje, Ohře, Labe) slovanská hradiště (mokřiny, výšiny = doba hradištní) první rozsáhlejší sídlištní celky (cca kolem r. 700) nadkmenové státní útvary v úrodných nížinách
Románská doba (cca 1000-1200) těžký pluh → hluboká orba stále zejména staré sídelní území hromadné vsi s úsekovou plužinou → domy v nepravidelných shlucích oddělené areály zeměd. usedlostí obklopeny pozemkovými bloky (úseky) přístup k vodě dosažitelnost kostela (vesnické románské kostely)
správní hrady, kostely a kláštery → lidské dominanty krajiny první opevněná tržní „města“ (křižovatky dálkových cest, přechody přes řeky, u feudálních sídel) hradská státní správa (soustava zeměpanských kastelánských hradisek)
Velká středověká kolonizace (cca 13. a 14. st.) dosídlení staré sídelní oblasti (do poč. 13. st.) postupné osvojování pralesní krajiny sítí enkláv (vznik plužiny) (kolonizační kláštery, při obranných zemských hradech, na dálkových cestách, proti proudu vodních toků) vnitřní kolonizace (starousedlíci) vnější kolonizace (zejména Němci) - pohraniční a vnitrozemské lesy (kolonizace vrchovin) stabilnější, větší, pravidelně uspořádané osady podmínky lokace: dostatečná plužina (vzdálenost sídel cca 2,5 km) dostatek vody a příhodná půda lokátor, lhůta téměř 1/3 založených vsí zanikla ustálené prostorové struktury vesnic ustálené struktury plužiny trojpolní zemědělská soustava rozděleníé plužiny na 3 díly (jařina – ozim – úhor (lado) trojice ucelených částí – tratí úhor – obecní pastva dobytka
Městská kolonizace - města založená na zeleném drnu města na místech řemeslnických a kupeckých osad královská města věnná královská města královská horní města poddanská města (církev, šlechta)
kulminuje odlesnění - středověk je „civilizací dřeva“ (pastva vepřového dobytka v lesích, provoz stříbrných dolů) → Karel IV. – přísná pravidla na ochrana lesa Rybníky – od 13. století (i dříve) rybníky součástí feudálních panství od poloviny 14. století výrazný rozvoj rybníkářství císař Karel IV. podporoval výstavbu rybníků
2
Krajinný impakt středověku: Velká středověká změna krajiny - kontrastní změna - dosah do novověku - rychlá změna (12.-14. století) - náhlá změna (import, ne vývoj) odlesnění a celková změna rázu krajiny bezlesí obklopené lesem → ostrovy lesa v otevřené krajině pevná sídelní struktura nová krajinná forma – město eroze a akumulace – přeměna niv diferenciace krajiny: Stará sídelní oblast: plužiny + menší lesní plochy (otop, pastva) v nivách louky, na svazích pastviny Krajiny pozdní středověké kolonizace: převaha lesů + nesouvislé enklávy plužiny Neosídlené oblasti (1/4 území) vrchoviny a středohory (Český les, Šumava, Jizerské hory, Krkonoše, Jeseníky, Beskydy…) dominanty a uzly krajiny - feudální hrady (odlesněná návrší) - opevněná města (rostlá, zakládaná) s věžemi gotických kostelů - opevněné kostely, kláštery - tvrze (s plužinou) - poplužní dvory Konec středověku - 15. st. husitské války → rozvrácení hospodářství → úbytek 1/3 obyvatelstva →regrese v zemědělství
2. ZELEŇ STŘEDOVĚKÉHO MĚSTA A. Zahrady 1. UŽITKOVÉ - převážná většina!!! Zelinářské, kořenné, bylinné, květinové, ovocnářské (…) 2. OKRASNÉ (okrasná část) církevní instituce – kláštery (mimo město i ve městě), kapituly (metropolitní, kolegiátní), (arci) biskupství, farnosti, špitály
klášter svatého Jiří (~973), Břevnovský klášter (993), Strahovský klášter (1142) Johanitský klášter (1158), Biskupský dvůr (1248), Františkánská zahrada (1347) Anežská klášter (1231)
panovník, šlechta hradní zahrady (hortus conclusus)
Královský dvůr na Starém Městě, Pražský hrad
městský patriciát, měšťanstvo (zadní trakty parcel, okrasná část) růžové zahrady, bylinné zahrady, lékárnické zahrady (Angelo z Florencie)
B. Hřbitovy 1. UVNITŘ MĚSTA křesťanské (téměř u každého kostela), židovské
3
2. V OKOLÍ MĚSTA (židovské, morové) C. Hospodářské plochy 1. UVNITŘ MĚSTA (vinice, štěpnice, sady, pole a louky) 2. V OKOLÍ MĚSTA usedlosti (Cibulka 14. století) viniční privilegia Karla IV. (1358) D. Obory Stará královská obora (1268 - Přemysl Otakar II.)
E. Náletová zeleň břehy, ostrovy, svahy, rokliny, (…) F. Ostatní plochy hřiště, střelnice, předhradí, příkopy, zbytkové plochy
3. STŘEDOVĚKÁ ZAHRADA Principy duchovní základy a filozofie zahrady umělá, kontrolovaná příroda, polidštěná, formalizovaná X nepochopitelná, zdánlivě chaotická, nepřátelská příroda znovuprožití původního stavu, zbytek vysněného ráje ideální obraz uspořádané přírody symboličnost
(např. Bílá lilie - Neposkvrněnost Panny Marie, Bílá růže - Panna Maria Královna nebes, Rudá růže - Kristova prolitá krev a další, hortus conclusus – Panenství Panny Marie)
v pozdním středověku také místo her a lásky, hřiště, lukostřelba
Znaky uzavřenost, intimita (zeď, plot), jednoduchost prostá krása naplněná symboly rovinný charakter geometrie, řád, hierarchie malé měřítko, stísněnost (hradby) Vybavenost pravidelně vymezené záhony (cihly, kameny, prkna, plůtky z proutí) - každý druh svůj záhon; travnaté kvetoucí louky, nádoby na rostliny stromy (každý druh svou řadu) – drobné, řídké řady, rastry plůtky a ploty (dřevěné, kovové, proutěné, zděné) drnová sedátka a lavice kamenné stolky voda – kašna, studna, bazén, pramínek, piscina loubí, voliéry, věžové pavilonky, gloriety --------------------------------------------------------------------------------------------
Rozšiřující a doporučená literatura k vývoji krajiny (přednášky 6 až 9) (je toho spousta, zde uvedena literatura česká, dostupná, přehledová – tj. vhodná jako „skripta“, neuvádím knihy zabývající se jen některými obdobími…) LÖW, Jiří – MÍCHAL, Igor. Krajinný ráz. 1. vyd. Kostelec nad černými lesy: Lesnická práce, 2003. ISBN 8086386-27-9 [část 6 Historické rámce vývoje české a moravské krajiny] MATOUŠEK, Václav. Čechy krásné, Čechy mé - Proměny krajiny Čech v době industriální. Praha: Krigl, 2010. ISBN 978-80-86912-36-3 [omezené především na poslední dvě století]
4
SEMOTANOVÁ, Eva. Historická geografie českých zemí. 2. vyd. Praha: Historický ústav, 2002. ISBN 80-7286042-9 [především kap. 5.4 Osídlení českých zemí, jeho vývoj a struktura] SEMOTANOVÁ, Eva et al. Česko. Ottův historický atlas. Praha: Ottovo nakladatelství, 2007. ISBN 978-807360-577-5 Kol. Krajina v České republice. Praha: Consult, 2007. ISBN 80-903482-3-8 SÁDLO, Jiří – POKORNÝ, Petr – HÁJEK, Pavel – DRESLEROVÁ, Dagmar – CÍLEK, Václav. Krajina a revoluce. Významné přelomy ve vývoji kulturní krajiny českých zemí. 3. vyd. Praha: Malá Skála, 2008. ISBN 978-8086776-06-4 SKLENIČKA, Petr. Základy krajinného plánování. 2. vyd. Praha: Nakladatelství Naděžda Skleničková, 2003. ISBN 80-903206-1-9 [část 2.3 Hodnocení kulturních charakteristik krajiny] KROFTA, Kamil, Dějiny selského stavu. Praha: Laichter, 1949 [klasická kniha, spíš historický nástin, méně o krajině a zemědělství] BERANOVÁ, Magdalena – KUBAČÁK, Antonín. Dějiny zemědělství v Čechách a na Moravě. Praha: Libri 2010. ISBN 978-80-7277-113-4 [zaměřeno na zemědělství, méně na krajinu] Rozšiřující a doporučená literatura k vývoji městské zeleně (přednášky 6 až 9) KUPKA, Jiří. Zeleň v historii města. Praha: Nakladatelství ČVUT, 2006, ISBN 80-01-03443-7. [přehledová skripta k vývoji městské zeleně – další rozšiřující literatura uvedena v knize] Rozšiřující a doporučená literatura historii zahradního umění (přednášky 6 až 9) (je toho publikováno ještě víc, zde uvedena dostupná a rozsahem a podrobností doporučená literatura – přehledová – neuvádím literaturu týkající se konkrétního období, tvůrce, místa či objektu) KALUSOK, Michaela. Zahradní architektura. 1. vyd. Brno: Computer press, 2004. ISBN 80-251-0287-4 [stručný, jasný, výstižný přehled] PACÁKOVÁ-HOŠŤÁLKOVÁ, Božena – PETRŮ, Jaroslav – RIED, Dušan – SVOBODA, Antonín Marián. Zahrady a parky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. 2. vyd. Praha: Libri, 2004. ISBN 80-7277-279-1 [úvodní stať Historický vývoj zahradního umění, jeho ochrana a péče] Osnova přednášky pouze pro studenty FSv ČVUT – příklady, obrázky a výklad v přednášce!
Jiří Kupka, 2016
5
