12) PORADENSKÁ ČINNOST A) NÁROČNÉ ŽIVOTNÍ SITUACE, POJEM, CHARAKTERISTIKA, REAKCE (FRUSTRACE A DEPRIVACE, STRES, KONFLIKTY) POJEM - Jedná se jednak o náročné životní etapy a o náročné situace. - Náročné životní situace: problémové situace, frustrace (určitá překážka na cestě k cíli) a deprivace (nedostatečné uspokojování základních potřeb jedince), stres (nadměrná zátěž) a stresové situace, sociální konflikty (rozpor mezi dvěma tendencemi). - Podstatnou funkcí poradenství je pomáhat lidem v důležitých oblastech života. Dosahuje se toho dvojím způsobem: 1) jako preventivní proces (vytváří podmínky pro osobní růst klientů ), 2) jako nápravný proces (odstraňuje zábrany osobního rozvoje klientů a pomáhá jim řešit jejich osobní problémy). CHARAKTERISTIKA NÁROČNÝCH ŽIVOTNÍCH SITUACÍ - Člověk náročné životní situace prožívá jako neznámé, nepřehledné, nesrozumitelné situace, vnímá je jako neřešitelné a nezvládnutelné, nadlimitní (je to nad jeho síly). - Člověk tyto situace vnímá jako ohrožující. - Každá náročná životní situace je má tzv. objektivní a subjektivní stránku. Objektivní stránka je tvořená faktory, které vyvolávají zátěž (reálné faktory) X subjektivní stránka je skutečnost jak člověk prožívá tu objektivní situaci. PŘÍČINY VZNIKU NÁROČNÝCH ŽIVOTNÍCH SITUACÍ
1) 2) 3)
Vnitřní příčiny Jsou spojeny s osobností člověka, skupiny vnitřních příčin: Vývojové podmínky – v jaké vývojové etapě se člověk nachází, když se do náročné životní situace dostane (např. lépe snese úmrtí blízké osoby dospělý člověk než malé dítě). Jevy patologické – jakékoli handicapy člověka. Výrazné konstituční rozdíly člověka (tělesné nebo psychické) – např. vzhled, náboženství, etnická skupina, apod.
Vnější příčiny (izolace a separace) 1) Separace – člověk už má vytvořené určité vazby na lidi, a tyto vazby jsou mu z určitých příčin přerušeny (např. separační úzkost u malých dětí). 2) Izolace – člověku nebylo umožněno si vazby ani vytvořit, tudíž nedošlo ke ztrátě. Typické pro vznik deprivace. Izolace může být částečná – člověk má omezené podněty z vnějšího prostředí (např. intelektuální podněty, citové podněty), nebo extrémní izolace – kdy člověk žije mimo všechny podněty (např. vlčí děti). - Příčiny mohou být i kombinované, kdy se spojí vnitřní a vnější.
-
-
PROBLÉMOVÉ SITUACE Problémovou situací většinou rozumíme takové podmínky v prostředí člověka, které vyžadují změnu řešení – člověk řešení nemá, je to pro něj neznámá situace, proto to prožívá jako problém („Mám problém!“). Problémem rozumíme subjektivní obraz člověka o situaci, ve které se nachází. Problémem rozumíme vnitřní stav člověka, kdy si uvědomuje potřebu situaci řešit. Problém je vždy něčí, nějakého konkrétního člověka (obecné problémy neexistují).
1
Fáze řešení problémů 1. Příprava – uvědomění problémové situace (sběr informací), orientace v situaci → formulace hypotéz → předpokladů člověka o možnostech řešení, sestavení plánu postupu. 2. Realizační fáze – v případě nepotvrzení hypotézy děláme vše znovu. 3. Rekapitulace – evaluace (zpětné zhodnocení, rekapitulace), podstata učení – co dobře/špatně a proč? FRUSTRACE - Frustrace je subjektivní prožitek člověka. - Vzniká vlivem krátkodobého neuspokojování potřeb (dlouhodobé neuspokojování potřeb nazýváme deprivace). Člověk – překážka (objektivní stránka) – cíl.
• • • •
Frustrační tolerance Odolnost člověka vůči zátěži (viz. Křivohlavý J. – Psychologie zdraví). Dědičné rysy – zdraví osobnosti (optimisti), náchylné k nemocem. Věk - čím je člověk mladší, tím je zranitelnější. Pohlaví – muži bojují, ženy řeší, pak hledají pomoc. Výchova – neodstraňovat překážky, podporovat v řešení, dávat oporu.
Reakce na frustraci 1) Agresivní reakce – přirozená, základní → destruktivní chování. Přímý útok proti zátěži, překážce (ironie). a) Agrese potlačená (přemístěná) – ventil na náhradní oběť. b) Agrese skrytá (obrácená proti sobě) – sebepoškozování. c) Projevy vzdoru (aktivní/pasivní). 2) Únikové reakce – přirozené, neřešení situace. a) Rezignace (zastavení před překážkou). b) Apatie – po snaze, nesnaží se překážku zdolat. c) Útěky k...(drogám, gamblarství, fantazii, alkoholu). d) Úniky do...(nemoci). e) Regrese do mladšího věku. 3) Obranné reakce – snaha zmírnit zátěž – nemusí být projevem slabosti. a) Projekce – hledání chyby u jiných. b) Racionalizace – rozumové zdůvodnění řešení. c) Kompenzace – hledání náhradního řešení, obejít překážku. d) Potlačení (popření) situace, snaha vytěsnit, že problém existuje. e) Identifikace – s normou jako řešení. f) Stereotypizace – potřeba opakovat úkony (kontrola). Aktivní řešení frustrace - Aktivní zvládání řešení (Křivohlavý J.: Efektivní formy). - Snaha řešit určitou životní situaci jako problémovou. - Nezakrývat, nemaskovat, lze se učením zlepšit. Typické reakce školních dětí na zátěž - Dělá výrazně více chyb, nezvládá náročnější aktivity (úniky). - Útěky, záškoláctví, snaha vyhnout se učitelům, apod. DEPRIVACE - Potřeby jsou neuspokojovány dlouhodobě (měsíce, roky). - Stav deprivace vede k trvalému poškození zdraví (fyzického nebo psychického) a může končit i smrtí. Druhy deprivace podle neuspokojování potřeb 1) Primární (biologická) – potrava, pohyb, aktivita, apod. 2
2) Sekundární (psychická) – bezpečí, seberealizace (citová subdeprivace – probíhá v rodině, skrytě v afunkční rodině). 3) Intelektuální – informace, vzdělání, hry, apod. (pseudoolygofrenie – snížení rozumových schopností). 4) Estetická – kulturní. 5) Sociální – kontakt s lidmi. STRES A STRESOVÉ SITUACE - Objektivní stránka – vlivy prostředí člověka, nutí ho mobilizovat fyzické a psychické rezervy. Stres a) Pozitivní význam – eustres, motivuje, aktivizuje. b) Negativní význam – distres, dlouhodobý, poškozuje zdraví, civilizační, psychosomatické nemoci. c) Hypostres – stres nízké intenzity. d) Hyperstres – stres vysoké intenzity, distres. Stresory a) Fyzické – nemoci, souvisí s tělem. b) Fyziologické – postihují nervovou soustavu (únava). c) Fyzikální – působí na nervovou soustavu (hluk, počasí, čas, období,...). d) Psychické – citová soustava (zdravotní stav blízkých osob, apod.). e) Sociální – souvisí se změnou v sociální oblastí (sňatek, vězení, ztráta zaměstnání). f) Civilizační – souvisí s životem ve městech, vyspělých zemích (čas, způsob dopravy, bydlení, hustota obyvatel). - Intenzita stresorů, doba stresorů (krátkodobé, dlouhodobé), vedou k vyčerpanosti, až ke smrti. Příznaky stresu 1) Fyzické – tíseň, úzkost (tep, dýchání, pocení, odkrvení končetin), stavy napětí, bolesti (hlavy, šíje, srdce, atd.). 2) Psychické – poruchy spánku, úpadky krátkodobé paměti, poruchy myšlení, obtížné rozhodování, poruchy koncentrace. 3) Sociální – poplachová reakce, nekoordinované zmatení. Prevence a zvládání stresu - Duševní hygiena (3. ročník – pedagogická psychologie). - Relaxační techniky (jógové, autosugesce – představy, apod.).
1) 2) 3)
KONFLIKTY Vnitřní konflikty – intrapersonální – v psychice člověka, konflikty prožívání (mezi motivy), apetence, averze Divergentní postoje – konflikt rolí (konflikty prožívání), dopad rozhodnutí na sociální oblast (rozvod). Mezi jednotlivci – interpersonální. Skupinové – mezi člověkem a skupino, mezi skupinami.
Řešení konfliktních situací 1) Tradiční formy – kdo má pravdu/nemá pravdu, vina, hádky, rvačky. Destruktivní prostředky boje – nevyřeší se konflikt. 2) Netradiční formy: a) Mediace – s cílem nepoužívat destruktivní prostředky boje a dosáhnout oboustranně přijatelného řešení. Mediátoři jsou školení lidé ve vedení rozhovoru, je to nezúčastněná osoba s úlohou vedení rozhovoru, aby rozhovor vedl k pochopení a racionálnímu řešení (neradí, nesoudí). Mediaci lze použít: v rodinných konfliktech, v občansko-právních sporech, v obchodních sporech, snaha o dohodu, ne v trestním právu a ne u psychopatů. 3
b) Přizpůsobení – podřízení bez konfliktního ustoupení jedné strany. c) Prosazení se – snaha dosáhnout co nejvíce pro sebe. d) Únik – snaha konflikt neřešit. e) Kompromis – každá strana ustoupí ze svých požadavků. f) Dohoda – uspokojení potřeb účastníků + osob, na které konflikt dopadá.
4
B) DRUHY PORADEN A JEJICH FUNKCE, ÚLOHA SOCIÁLNÍHO PRACOVNÍKA A PEDAGOGA. VLIV TEORETICKÝCH, PSYCHOLOGICKÝCH SYSTÉMŮ NA PORADENSKÉ A PSYCHOTERAPEUTICKÉ PŘÍSTUPY
-
-
PORADENSTVÍ Vzniklo na počátku 20. století v Americkém Bostonu ze snahy několika humanistů pomáhat mladým imigrantům při hledání práce. Podstatnou funkcí poradenství je pomáhat lidem v důležitých oblastech života. Dosahuje se toho dvojím způsobem: jako preventivní proces (vytváří podmínky pro osobní růst klientů), jako nápravný proces (odstraňuje zábrany osobního rozvoje klientů a pomáhá jim řešit jejich osobní problémy). Pomáhat lidem k tomu, aby si uměli pomoci sami. Různé typy poradenství (cílové skupiny): manželům, dětem, týraným a zneužívaným osobám, zdravotně postiženým, nezaměstnaným, přistěhovalcům, etnickým a národnostním menšinám, pomoc při volbě povolání, atd. DRUHY PORADEN STÁTNÍ PORADNY
• • • • • • • • •
Spadající pod ministerstvo školství (MŠMT) ☺ Pedagogicko-psychologické poradny Poskytuje pedagogicko psychologické a speciálně pedagogické poradenství a pedagogicko - psychologickou pomoc při výchově a vzdělávání žáků. Iniciátorem kontaktu bývá většinou škola nebo rodiče. Ambulantně na pracovišti poradny, návštěvy ve školách a školských zařízeních. Pomoc se poskytuje bezplatně. Pro děti a mládež ve věku 3-19 let. zajišťuje pedagogicko-psychologickou připravenost žáků na povinnou školní docházku, vydává odborný posudek, doporučuje zařazení žáka do příslušné školy a třídy a vhodnou formu jeho vzdělávání, spolupracuje při příjímání žáků do škol, provádí psychologická a speciálně pedagogická vyšetření pro zařazení pro žáky se zdravotním postižením, zjišťuje speciální vzdělávací potřeby žáků ve školách pro zdravotně postižené, poskytuje poradenské služby žákům se zvýšeným rizikem školní neúspěšnosti nebo problémů v osobnostním a sociálním vývoji. Poskytuje metodickou podporu škole. Zajišťuje prevenci sociálně patologických jevů.
☺ Středisko výchovné péče pro děti a mládež - SVP je středisko výchovné péče pro děti a mládež (u nás od roku 1991) jako součást sítě institucí preventivně výchovné péče a zařízení pro výkon ústavní a ochranné výchovy. - Od roku 1998 jsou SVP zařazena do nového systému pedagogicko-psychologického poradenství, které tvoří pedagogicko-psychologické poradny, speciálně pedagogická centra a střediska výchovné péče. - Nejčastěji vznikají při diagnostických nebo výchovných ústavech. - Hlavní úkol: poskytnout všestrannou preventivně výchovnou péči dětem a mládeži s negativními jevy chování, pokud nenastaly důvody pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy ve speciálních výchovných zařízeních. - S klienty pracuje na bázi jejich dobrovolnosti, ochoty a zájmu spolupracovat. - Služby jsou poskytovány ambulantně klientům ve věku 6-18 let (nejčastěji to bývá poradenská péče mladistvým). - Pracovníci: vedoucí pracovník, speciální pedagog – etoped, psycholog a sociální pracovnice. 5
- Může být zřízeno internátní oddělení, které zajišťuje maximálně dvouměsíční pobyt, během pobytu musí být zajištěno vzdělání. - Při SVP může být zřízeno také krizové (azylové) oddělení, poskytuje pomoc v akutní životní krizi či bezvýchodné životní situaci maximálně po dobu tří dnů. - Základní metody práce s klienty: individuální, skupinová a rodinná terapie, také poradenská činnost pro rodiče, učitele, širší veřejnost. ☺ Speciálně pedagogické centrum - Poskytuje poradenské služby žákům se zdravotním postižením a žákům se zdravotním znevýhodněním integrovaným ve školách a školských zařízeních, školách, třídách, odděleních nebo studijních skupinách s upravenými vzdělávacími programy, v základních školách speciálních a dětem s hlubokým mentálním postižením. - Služby poskytuje ambulantně na pracovišti centra a návštěvami pedagogických pracovníků centra ve školách a školských zařízeních, případně v rodinách a zařízeních pečujících o žáky se zdravotním postižením. • Pracovníci centra pravidelně navštěvují rodiny a zařízení, kde jsou děti s postižením umístěny. • Pořádají instruktáže a odborné semináře, pro rodiče a učitele integrovaných dětí, zaměřené na výchovu a vzdělávání, doporučení k vypracování individuálního vzdělávacího plánu a pořádají konzultace s učiteli. • Je zde možnost vyzkoušení a doporučení, případně i dodání vhodných pomůcek a kompenzačních pomůcek. Po dodání pomůcek je zde možné zaškolení. • SPC mohou také zprostředkovat diagnostické pobyty ve škole. • Pracovníci SPC provádějí pravidelné konzultace s učiteli a rodiči integrovaných dětí v běžných školách. • Některá speciálně pedagogická centra zajišťují i individuální výuku, víkendové akce pro rodiče a učitele. • Je zde možnost zapůjčení učebnic a pomůcek.
-
-
-
Spadající pod ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) ☺ Poradny pro rodinu, manželství a mezilidské vztahy Pomoc lidem osamělým, rodinám s handicapovaným členem, rodinám zasaženým nezaměstnaností či závislostí. Působí téměř ve všech okresních městech, jejich zřizovatelem jsou okresní (dnes obecní) úřady. Poradenské služby jsou bezplatné, klient může vystupovat i anonymně. Vyhledání této pomoci je významným příspěvkem pro zvládnutí svého trápení. ☺ Informační poradenská střediska při úřadech práce Pomoc při volbě a hledání povolání. Rekvalifikace. Jsou zřizovány na ÚP. SOUKROMÉ A OBECNÍ PORADNY ☺ DYS centra Zabývají se poruchami: dyslexie, dyskalkulie, dysgrafie, dysortografie, atd. ☺ Nadační nezisková centra (Sananim, K-centrum). ☺ Preventivně výchovná oddělení Kruh – primární a sekundární prevence sociálně-patologických jevů. Bílý kruh bezpečí – pomoc obětem trestné činnosti. ☺ Občanské poradny Jedna z nejnovějších institucionalizovaných forem pomoci. Zaměřují se především na poskytování základních informací o tom, kde je možno získat specializovanou odbornou pomoc.
6
ÚLOHA SOCIÁLNÍHO PRACOVNÍKA A SOCIÁLNÍHO PEDAGOGA V OBLASTI PORADENSTVÍ (JAKÝ BY MĚL BÝT) - Sociální pracovník by měl být pro poradenství speciálně vyškolen – měl by mýt odbornost. - Měl by mít přehled o možnostech, jednotlivých tématech a poradnách. - Měl by být: otevřený, měl by mít ke klientům pozitivní vztah, neskrývat své emoce, upřímný, empatický, uctivý, konkrétní, měl by se osobnostně rozvíjet, měl by mít komunikační schopnosti, měl by umět aktivně naslouchat, atd. • • • • • • •
1. 2. 3. 4. 5.
Role sociálního pracovníka: Pečovatel a poskytovatel služeb - denní služba, Zprostředkovatel služeb - pomoc klientům, odkaz na další středisko, Poradce, terapeut - provádí psychosociální diagnostiku, spolupracuje s praktickými lékaři, Případový manažer - koordinuje veškeré služby pro klienta, organizuje celý případ. Manažer pracovní náplně -zpracovává informace o klientech, hodnotí služby, zabezpečení klienta dávkami, Personální manažer - zajišťuje výuku a výcvik sociálních pracovníku, supervizor, Administrátor - většinou hlavní osoba střediska, což je ředitel, vedoucí (organizuje, projektuje, plánuje). Fáze poradenství: Navázání vztahu Shromažďování informací, popis problému a jeho hodnocení Stanovení cílů, plány jednání, intervencí, oslabení tíživosti situace Vlastní průběh řešení, uskutečnění intervencí a smíření se s okolnostmi, které nelze ovlivnit Zpětná vazby, zhodnocení průběhu práce a její závěr VLIV TEORETICKÝCH PSYCHOLOGICKÝCH SYSTÉMŮ NA PORADENSKÉ A PSYCHOTERAPEUTICKÉ PŘÍSTUPY
-
-
-
Psychoanalýza Zakladatelem a hlavním představitelem je Z. Freud. Je to věda o nevědomí formovaném v časném dětství, analyzuje se zejména vztah klienta k rodičům. Metoda je psychoterapie bez interakce, je založená na produkci volných asociací pacientem a postupných interpretacích navozovaných psychoterapeutem, a tím odhalování podvědomých konfliktů, komplexů a potlačovaných přání. Léčení je dlouhodobé (4 hodiny během týdne). Základní metodou je „metoda volných asociací“. Cílem léčby je posílení klientova vědomého Já – posílení jeho schopnosti řešit aktuální problémy s větším ohledem na reálné možnosti než dosud. Vhodná u neuróz, u těch poruch, které neblokují vytvoření terapeutického vztahu. Behaviorismus Chápe psychologii jako vědu o chování člověka a živočichů, vylučuje introspekci (sebepoznávání, pozorování sebe sama), eviduje jen to, co je pozorovatelné a měřitelné. Propaguje vědeckost (pozorování, experiment, atd.). Nesouhlasí s pojmy jako vědomí a nevědomí, city se zabývají jen z hlediska měřitelných projevů (měření tepu), myšlení chápou jako verbalizovaný projev chování. Behaviorální terapie předpokládá, že klient bude ochoten přijmout terapeuta jako experta, který má právo dirigovat terapeutický proces a bude schopen přenechat mu větší míru řízení. Tato terapie chce cíleně ovlivnit jeden příznak, jeden sklon nebo jeden typ chování (noční pomočování, koktavost, poruchy příjmu potravy, alkoholismus, strachy, nácvik společensky vhodného chování, psychózy). 7
-
-
-
Humanistická psychologie Znamená návrat k lidskosti, k člověku. Zaměřuje se na to, co dělá člověka člověkem (lidské otázky, láska, smysl života, apod.). Snaha přimět klienta k tomu, aby se přijal takový, jaký je – stál sám za sebe. Užívání nedirektivního přístupu – terapeut vystupuje v roli autentické osoby (projevuje se sám jako člověk – kladen důraz na empatii) a přijímá klienta takového, jaký je. Nikdy ho nesoudí. Gestaltterapie Z němčiny „tvar“. Cílem je scelení vnitřních rozporů, aby klient převzal kompletní odpovědnost za vše, co se v něm děje, i za svoje chování. Celostní osobnost je taková, která dokáže uspokojovat svoje základní biologické potřeby. Klient je stále nabádán, aby intenzivně prožíval, co se v něm děje – tady a nyní. Především neverbální komunikace. Provádí se ve skupinách. Nelze ji užívat u lidí s psychózami.
Transpersonální psychologie - Rozšiřující směr humanistický. - Zabývá se věcmi za mezí lidské oblasti. Širší rozdělení vědomí (nevědomí, podvědomí, nadvědomí). - Pozoruje u klientů cesty časem, prožitky identifikace s jinými lidmi, skupinou, zvířaty, rostlinami, cesty prostorem.
8
C) PRÁVNÍ ÚPRAVA PORADENSKÉ ČINNOSTI V OBLASTI ŠKOLSTVÍ, ZAMĚSTNANOSTI A ZDRAVOTNICTVÍ (ZÁKON Č. 29/1984 SB. V PLNÉM ZNĚNÍ, ZÁKON Č. 1/1991 SB. V PLNÉM ZNĚNÍ) PORADENSTVÍ VE ŠKOLSTVÍ - Nový školský zákon (2 roky v praxi). • • • • • •
Institucionální školská zařízení Pedagogicko psychologické poradny Speciálně pedagogická centra (pro jednotlivá postižení) Školy – posuzují možnost výchovy. Výchovní poradci. PORADENSTVÍ V ZAMĚSTNANOSTI (V OBLASTI NEZAMĚSTNANOSTI) Poradenská služba státní – na ÚP – uchazečům o zaměstnání a zájemcům o zaměstnání. Poskytují informace o volných pracovních místech (zaměstnavatel musí volné pracovní místo nahlásit do pěti dnů a do tří dnů dát vědět, že už místo obsadil svými lidmi a ne přes ÚP). Informace o rekvalifikacích. Soukromé instituce zprostředkovávající práci – musí mít licenci od MPSV.
ZDRAVOTNICKÁ PORADENSKÁ ČINNOST • Státní správa – zdravotní rada (radí ohledně invalidních důchodů, atd.), funguje zdarma.
9
