N
Národná
EX/2/2007/12 NÁRODNÁ SPOLOČNOSŤPRE PREVENCIU KRIMINALITY, TRESTNÉ PRÁVO A SÚDNICTVO Spoločnosť
S
Dist.: limitovaná 20. január 2007
EXPERTNÁ SKUPINA
Expertná skupina pre odbornú a organizač nú prípravu analytickej š túdie a koncepcie prevencie sociálno-patologických javov u detí a mládež e Druhé zasadnutie Nitra - Mojmírovce, 29. – 30. január 2007 Bod 11. predbež ného programu Koncepcia prevencie sociálno-patologických javov u detí a mládež e v pôsobnosti rezortu MŠSR na obdobie rokov 2007 - 2010
KONCEPCIA PREVENCIE SOCIÁLNO-PATOLOGICKÝCH JAVOV U DETÍ A MLÁDEŽE V PÔSOBNOSTI REZORTU MŠSR NA OBDOBIE ROKOV 2007-2010
I. Úvod 1. Tajomník expertnej skupiny pre odbornú a organizač nú prípravu analytickej š túdie a koncepcie prevencie sociálno-patologických javov u detí a mládež e zasiela materiál pod názvom „Stratégia prevencie sociálno-patologických javov u detí a mládež e v pôsobnosti rezortu š kolstva, mládež e a telovýchovy na obdobie 2005 - 2008. 2. Predmetný materiál pod názvom „Stratégia prevencie sociálno-patologických javov u detí a mládež e v pôsobnosti rezortu š kolstva, mládeže a telovýchovy na obdobie 2005 - 2008 Vám zasielame ako informačný materiál pre vypracovanie o dokumentu „Koncepcia prevencie sociálno-patologických javov u detí a mládež e v pôsobnosti rezortu MŠSR na obdobie rokov 2007-2010.
Strategie prevence sociálněpatologických jevůu dě tí a mládež e v působnosti resortu š kolství, mládež e a tě lovýchovy na období 2005 - 2008
Obsah Úvod
3
Oddíl I. Vyhodnocení Strategie prevence sociálněpatologických jevůu dě tí a mládeže v působnosti resortu š kolství, mládeže a tě lovýchovy na období 2001-2004
4
Oddíl II. Cílové skupiny primární prevence 2.1. Dě ti 2.2. Pedagogič tí pracovníci 2.3. Specifické cílové skupiny
6 6 6 6
Oddíl III. Zásady primární prevence resortu š kolství, mládeže a tě lovýchovy 3.1. Sociálněpatologické jevy 3.2. Organizační systém primární prevence v ČR 3.3. Hlavní subjekty systému resortu š kolství, mládeže a tě lovýchovy pro oblast primární prevence
7 7 8 9
Oddíl IV. Cíle Strategie prevence sociálněpatologických jevůu dě tí a mládež e v působnosti resortu š kolství, mládeže a tělovýchovy na období 2005-2008 4.1. Dlouhodobé cíle 4.2. Stř edně dobé cíle 4.3. Krátkodobé cíle
10 10 10 11
Př íloha I. SWOT Analýza – Vyhodnocení realizace prevence sociálněpatologických jevův letech 2001-2004
12
2
Úvod Ministerstvo š kolství, mládeže a tě lovýchovy (dále ministerstvo) má stěž ejní podíl v primární prevenci sociálněpatologických jevůu dě tí a mládež e v České republice. V oblasti protidrogové primární prevence bylo ministerstvo usnesením vlády č. 549/2003, o posílení národní protidrogové politiky, pověř eno koordinací primární protidrogové prevence na meziresortní úrovni. Je to dáno nejen celkovým poč tem dě tí, žákůa studentůvzdě lávajících se ve š kolách, ale také celkovou délkou působení š kolního prostř edí na ně. Období š kolního vzdě lávání má velmi významnou funkci v oblasti formování osobnosti mladých lidí a vš e, co se v tomto období nepodař í se jen velmi obtíž něnapravuje v období dospě losti. Toto je také důvod, pročje oblasti prevence sociálněpatologických jevůu š kolní populace vě nována mimoř ádná pozornost, a to nejen ze strany ministerstva, ale i vš ech dalš ích slož ek podílejících se na ř ízení š kolství, zvláš těpak krajů a obcí. Ministerstvo v oblasti prevence sociálněpatologických jevůplní ně kolik důležitých úkolů. Jednak je to stanovování základních strategií v daných oblastech, stanovení priorit na budoucí období, podpora vytvář ení vazeb a struktury subjektůrealizujících č i spolupodílejících se na vytyčených prioritách a v neposlední ř aděpodpora vytvář ení materiálních, personálních a finanč ních podmínek nezbytných pro vlastní realizaci prevence ve š kolství. Strategie prevence sociálněpatologických jevůu dě tí a mládež e v působnosti resortu š kolství na období 2005-2008 vychází ze závě růpravidelných jednání s krajskými koordinátory a metodiky prevence, výsledkůanalýzy potř eb terénu, z dlouhodobých cílůstanovených strategiemi nadresortních orgánů, ze zkuš eností z naplňování koncepcí prevence zneuž ívání návykových látek a dalš ích sociálněpatologických jevůu dě tí a mládež e na období 1998 – 2000 a 2001 - 2004. Strategie prevence je v souladu s Národním programem rozvoje vzdě lávání, tzv. Bílou knihou, s Akč ním plánem Evropské unie boje proti drogám, s Usnesením vlády ČR č . 1305 o Národní strategii protidrogové politiky na období 2005 - 2009, s Usnesením vlády ČR č . 393 ke Strategii prevence kriminality na léta 2005 - 2008 a dokumentem WHO Evropské zdraví 21 – Cíl 12 a s Usnesením vlády č. 1046 k Dlouhodobému programu zlepš ování zdravotního stavu obyvatelstva České republiky Zdraví pro vš echny v 21. století. Strategie prevence sociálně patologických jevůje plněv souladu se Standardy primární prevence. Základními cíli strategie primární prevence sociálněpatologických jevů na období 20052008 jsou: výchova ke zdravému ž ivotnímu stylu rozvoj a podpora sociálních kompetencí zkvalitně ním koordinace a kontroly specifické primární prevence např íč resorty dosáhnout vyš š í kvality a efektivity provádě ných programů Principy Strategie prevence budou v roce 2005 dále rozpracovány v aktualizací Metodického pokynu pro prevenci sociálněpatologických jevůu dětí a mládež e a podrobněkonkretizovány v manuálu Sociálněpatologické jevy – průvodce pedagoga, který ministerstvo následněvydá. Konkretizace a harmonogram plně ní jednotlivých cílů ve Strategii obsaž ených bude rozpracována v následném Akč ním plánu Ministerstva š kolství, mládež e a tělovýchovy.
3
Oddíl I. Zhodnocení realizace Strategie prevence sociálněpatologických jevůu dě tí a mládež e v působnosti resortu š kolství, mládež e a tě lovýchovy na období 2001-2004 Ministerstvo je v oblasti protidrogové primární prevence usnesením vlády č. 549/2003, o posílení národní protidrogové politiky, pově ř eno koordinací primární protidrogové prevence na meziresortní úrovni. Za tímto úč elem vytvoř ilo a koordinuje následující pracovní skupiny „ Pracovní skupina specifické primární protidrogové prevence a Pracovní skupina specifické primární prevence kriminality a ostatních sociálněpatologických jevů“, složená ze zástupců vě cně př ísluš ných resortů, krajů, akademické obce, nestátních neziskových organizací, pedagogicko-psychologických poraden, vysokých š kol, př ímo ř ízených organizací Ministerstva š kolství, mládeže a tě lovýchovy a ostatních odborníkůna danou problematiku. Resort š kolství je zároveňgestorem v oblasti primární prevence kriminality u dě tí a mládež e. Jeho č innost tedy zahrnuje jak primární prevenci v oblasti užívání návykových látek, tak primární prevenci kriminality a ostatních sociálněpatologických jevů. Jako takové realizuje v rámci své č innosti aktivity v oblasti Metodické Koordinač ní Koncepč ní Dotač ní Výzkumné Informač ní a osvě tové Vzdě lávací Legislativní. Ministerstvu se v daném období podař ilo postupně upevňovat na vertikální úrovni fungující síťkoordinátorůa metodikůprevence – krajš tí š kolš tí koordinátoř i prevence (pracovníci odboru š kolství, mládež e a tělovýchovy krajských úř adů), metodici prevence (pracovníci pedagogicko-psychologických poraden) a š kolní metodici prevence (vybraní pedagogové ve š kolách a š kolských zař ízeních). Na horizontální úrovni ministerstvo aktivněnadále spolupracuje s vě cněpř ísluš nými resorty (Ministerstvo zdravotnictví, Ministerstvo vnitra, Ministerstvo práce a sociálních vě cí, Ministerstvo obrany), nadresortními orgány (Rada vlády pro koordinaci protidrogové politiky př i Úř adu vlády a Republikový výbor prevence kriminality př i Ministerstvo vnitra) a s nestátními neziskovými organizacemi. V rámci této úrovněbyly ustanoveny př i ministerstvu výš e jmenované pracovní skupiny, jejichžcílem byla a je spolupráce, sjednocení př ístupůa koordinace č inností v dané oblasti např íč resorty. V poloviněroku 2002 byla problematika prevence sociálněpatologických jevůve š kolství př evedena ze skupiny mládež e a tělovýchovy do skupiny regionálního š kolství, do odboru speciálního vzdělávání a institucionální výchovy. V té doběmě lo ministerstvo výrazný deficit v plně ní vládou daných úkolů, minimálněspolupracovalo s nestátními nevládními organizacemi a témě řvůbec s Radou vlády pro koordinaci protidrogové politiky. Ministerstvo š kolství, mládež e a tě lovýchovy v letech 2001-2004 vyč leňovalo ze svého rozpoč tu průmě rněročněcca 20,5 mil. Kčna Programy na podporu aktivit v oblasti prevence sociálněpatologických jevůu dě tí a mládež e v působnosti resortu š kolství (podrobněuvedeno v tabulce na str. 6). Jednalo se o dotač ní ř ízení určená pro subjekty, které primární prevenci realizovaly na místní úrovni - Program I a na úrovni nadregionální č i celorepublikové - Program 4
II. Výš e uvedená č ástka byla rozdě lována v poměru 40% : 60% v neprospě ch Programu I, tedy místních komunit a krajů. Od roku 2003 byl tento poměr změ něn a Program I je od roku 2003 financován ze 70% celkového průmě rného ročního rozpoč tu 20,5 mil. Kč . Krajům a š kolám na místní úrovni se tak výrazněnavýš ily finanč ní prostř edky na preventivní aktivity, jejichžvýš e se odvíjí od počtu š kolní populace v jednotlivých krajích. Současněje resortem š kolství kaž dý rok uvolně na č ástka 5 milionůkorun do rozpočtůkrajů na zabezpeč ení činnosti metodikůprevence v pedagogicko-psychologických poradnách. Jedná se o č ástku cca 58 tis. Kčna jednoho metodika. MŠMT poskytuje kaž doroč něv rámci Programu státní podpory práce s dě tmi a mládež í na oblast zabezpečení volného č asu dětí a mládež e finanční prostř edky ve výš i cca 170 mil. KčTyto finanč ní prostř edky zahrnují podporu aktivit v oblasti nespecifické primární prevence. Úkoly „Strategie prevence sociálněpatologických jevůu dě tí a mládež e v působnosti resortu MŠMT na období 2001 – 2004“ se př es nedobrý výchozí stav podař ilo splnit. Jednoznač něk tomu př ispě la spolupráce s ostatními věcněpřísluš nými resorty, Radou vlády pro koordinaci protidrogové politiky, kraji, okresy, nestátními neziskovými organizacemi, ostatními subjekty, které na problematice primární prevence efektivněparticipují a v neposlední ř adě spolupráce se samotnými š kolami a š kolskými zařízeními. Nicméněse nepodař ilo zajistit na místní úrovni odpovídající podmínky pro práci š kolních metodikůprevence, kteř í za svou činnost nemají mandatorní finanční odměnu. Práce ve volném č ase s minimální zpě tnou vazbou od vedení š kol a zř izovatelůvede ke stále č astě jš í ztrátěmotivace a urč itému profesionálnímu vyhoř ení. Tento stav by se mě l změ nit naplně ním zákona 563/2004 Sb. o pedagogických pracovnících a chystanou vyhláš kou o dalš ím vzdě lávání pedagogických pracovníků. Doposud se nepodař ilo zavést do praxe ve vě tš iněš kol a š kolských zař ízení celodenní systém péč e o děti a mládežs nabídkou volnočasových aktivit atraktivních pro jednotlivé vě kové skupiny. Lze oč ekávat, že nová š kolská legislativa napomůže tomuto úkolu. Oč ekává se výrazné zvýš ení a rozš íř ení volnoč asových aktivit organizovaných š kolními druž inami a š kolními kluby. Př es dobrou spolupráci na úrovni zástupcůresortůpř etrvává problém v podceňování preventivní práce takř ka na vš ech úrovních státní správy a samosprávy. Stejnětak lze nazírat na leckdy nedoceňující ažpř ezírající př ístup krajůa obcí, ale i ně kterých ústř edních orgánů. Toto je velmi limitujícím faktorem z hlediska úspě š nosti prevence ve š kolách. Z výsledkůrealizované SWOT analýzy za úč asti krajských š kolských koordinátorůprevence a metodikůprevence vyplynulo, že za podstatné slabé stránky ažhrozby stávajícího systému primární prevence považ ují: - š patné podmínky práce ve š kolách a š kolských zař ízeních - problematické financování - obecné podceňování problematiky prevence sociálněpatologických jevů - podceňování úrovněvzdě lání preventistů - nedostateč ná motivace pedagogůa ř editelů š kol a š kolských zař ízení ke změ ně sociálního klimatu - nedostateč né legislativní zakotvení prevence. Ke stanovení priorit prevence ve š kolách je důlež ité mít informace o tom, jakou podobu má konzumace návykových látek mezi mladými lidmi, jaké kriminogenní faktory př evažují. Informace o prevalenci sociální patologie (tedy o tom, jaký typ návykové látky č i jaké dalš í formy sociální patologie se vyskytují, v jakém vě ku a v jaké četnosti) se dají využ ít k tomu, aby se preventivní snahy mohly zamě ř it na specifické vě kové skupiny a specifické problémy. Problematika sociálně patologických jevůje rozsáhlá, jednotlivé jevy mají v mnoha př ípadech vzájemné vazby. Jejich prevence vyžaduje systémový přístup, komplexnost, vč asnost, vytrvalost, důslednost a pruž nost.
5
V návaznosti na celostátní strategie zpracovávají a realizují své krajské koncepce jednotlivé regiony. Výmě na zkuš eností z jejich realizace je př edpokladem dalš ího zkvalitňování úrovně prevence. Tabulka př idě lování dotací v rámci resortu š kolství v letech 2001 až2004 (v tis. Kč ): Rok
Program I
Program II
2001 2002 2003 2004 Celkem
6 908 650 7 848 000 13 542 000 13 506 000 41 804 650
5 885 284 5 434 000 5 141 000 3 331 000 19 791 284
6
Mzdové prostředky pro metodiky prevence 5 000 000 5 000 000 5 000 000 5 000 000 20 0000
Celkem
17 793 934 18 282 000 23 683 000 21 837 000 81 595 934
Oddíl II. Cílové skupiny primární prevence v pů sobnosti resortu š kolství, mládež ea tě lovýchovy 2.1.
Dě ti a mládež
Cílem působení v oblasti prevence sociálněpatologických jevůje dítěodpově dné za vlastní chování a způsob života v míř e př iměř ené jeho vě ku s posílenou duš evní odolností vůč i stresu, negativním zážitkům a vlivům schopné dě lat samostatná ( a pokud možno správná) rozhodnutí př iměř enými sociálněpsychologickými dovednostmi schopné ř eš it, př ípadněschopné nalézt pomoc pro ř eš ení problémů s vyhraně ným negativním vztahem k návykovým látkám podílející se na tvorběprostř edí a ž ivotních podmínek. 2.2.
Pedagogičtí pracovníci
Př edpokladem naplňování cílův oblasti prevence je pedagog vzdě laný, odborněerudovaný, komunikativně , psychologicky a speciálněpedagogicky vybavený. Svou osobností se pozitivně podílí na vývoji sebeuvědomě ní ž áka a je schopen vyuč ovat za aktivní úč asti dě tí. Zvyš ování odolnosti dě tí a mládež e proti sociálně patologickým jevům vyž aduje systémovou a koordinovanou př ípravu realizátorůpreventivních aktivit ve š kolách a š kolských zař ízeních. 2.3.
Specifické cílové skupiny
Ministerstvo š kolství, mládež e a tě lovýchovy metodicky zajiš ť uje a koordinuje specifickou primární prevenci na meziresortní úrovni a úzce spolupracuje př i realizaci preventivních aktivit s fungující sítí koordinátorůa metodiků. meziresortní pracovní skupina (věcněpř ísluš ná ministerstva, rada vlády) krajš tí š kolš tí koordinátoř i prevence (pracovníci odboru š kolství, mládež e a tě lovýchovy krajských úř adů) metodici prevence (pracovníci pedagogicko-psychologických poraden) š kolní metodici prevence (vybraní pedagogové ve š kolách a š kolských zař ízeních) nestátní neziskové organizace zabezpeč ující zejména aktivity, které v systému prevence chybí (péče o mladé toxikomany, raná péč e o děti ze sociálněrizikového prostř edí a o př edš kolní hyperaktivní dě ti, apod.) Nelze vycházet z př edpokladu, ž e š kola zcela př ejímá zodpovědnost za výchovu ke zdravému životnímu stylu. Zejména rané zkuš enosti, které dítězískává v rodinném prostř edí, jsou pro dalš í vývoj dítě te určující a mě ly by zavazovat př edevš ím orgány sociálněprávní ochrany dě tí. Škola rodič ům pomáhá v rozvoji dítě te jeho vzdě láváním a socializací ve skupinědě tí a výchovou dítě te k dovednosti žít ve formální společenské instituci. Prevence založ ená ve společ nosti př edpokládá ř adu spolupracujících slož ek. Vedle rodiny, š kol a š kolských zař ízení je tř eba sladě ných a propojených opatř ení v oblasti sociálněprávní ochrany dě tí, zdravotnických zař ízení, místní samosprávy, nestátních neziskových organizací, poradenských institucí ve š kolství, duchovních sdružení, policie, kulturních stř edisek, zájmových organizací, podnikatelských subjektůapod.
7
Školy a š kolská zař ízení musí usilovat o integraci primárněpreventivních aktivit, které samy poskytují, se služ bami specializovaných zař ízení, zejm. PPP, SPC, SVP a IPS Úř adůpráce. Mnohé je oblasti prevence sociálněpatologických jevůdlužná mediální oblast, kde je naprostá absence systémového působení ve smyslu výchovy a vzdělávání k pozitivnímu a zdravému ž ivotnímu stylu.
8
Oddíl III. Zásady primární prevence resortu š kolství, mládež e a tě lovýchovy 3.1.
Sociálněpatologické jevy
„Primární prevencí“ rozumíme veš keré konkrétní aktivity realizované s cílem př edejít problémům a následkům spojeným se sociálně patologickými jevy (dále SPJ), př ípadně minimalizovat jejich dopad a zamezit jejich rozš íř ení. Důraz je kladen zejména na specifickou primární prevenci tj. systém aktivit a služeb, které se zaměř ují na práci s populací, u nížlze v př ípadějejich absence př edpokládat dalš í negativní vývoj a který se snaž í př edcházet nebo omezovat nárůst jeho výskytu. Souč ástí systému jsou Standardy primární prevence, od jejichžnaplňování př i preventivních aktivitách se oč ekává dodržení potř ebné úrovněa kvality daných aktivit. Specifické primárně -preventivní programy v oblasti prevence jsou tedy programy, které se explicitnězamě ř ují na urč ité cílové skupiny a snaží se hledat způsoby, jak př edcházet vzniku a rozvoji sociálněpatologických jevů. Právějasná profilace tě chto programů(snaha působit selektivně , specificky) na určitou formu rizikového chování odliš uje tyto programy od programůnespecifických. Specifič nost programůje dále dána nutností zamě ř it se na urč itou cílovou skupinu, jevící se jako ohrož enějš í či rizikovějš í, nežskupiny jiné. Není (ekonomicky ani odborně) smysluplné, aby vš emi typy tě chto programůprocházely např . vš echny dě ti, ale pouze ty, u nichžpř edpokládáme vyš š í pohotovost k rizikovému chování (aťjiž z hlediska věkového, sociálního apod.). Nejjednoduš š í definicí specifických preventivních programůje tzv. ekonomická negativní definice: Programy specifické primární prevence jsou vš echny takové programy, které by neexistovaly, kdyby neexistoval problém sociálně patologických jevů, tj. tyto programy by za neexistence fenoménu sociální patologie nevznikaly a nebyly rozvíjeny. Nespecifickou primární prevencí se rozumí aktivity, které tvoř í nedílnou součást primární prevence a jejímžobsahem jsou vš echny metody a př ístupy umožňující rozvoj harmonické osobnosti, vč etněmož nosti rozvíjení nadání, zájmůa pohybových a sportovních aktivit. Programy nespecifické prevence (např . různé volnoč asové aktivity) by existovaly a byly ž ádoucí i v př ípadě , že by neexistovaly sociálněpatologické jevy, tj. bylo by i v takovém př ípaděsmysluplné tyto programy rozvíjet a podporovat. Nespecifické programy v tomto smyslu nelze vztahovat k určitému fenoménu, jehožvýskytu se program snaž í př edcházet (působí obecně , nespecificky), nebo jeho výskyt alespoňposunout do vyš š ího vě ku cílové skupiny. Jako primární prevence jsou s úmyslem získání finanč ního př íspěvku velmi č asto prezentovány nejrůznějš í volnočasové aktivity. Prevence sociálněpatologických jevůu dě tí a mládeže (dále jen ”prevence”) v působnosti resortu š kolství, mládeže a tělovýchovy zahrnuje př edevš ím aktivity v oblastech prevence: a) násilí a š ikanování, b) záš koláctví, c) kriminality, delikvence, vandalismu aj. forem násilného chování, d) ohrožení mravnosti a ohrož ování mravní výchovy mládež e, e) xenofobie, rasismu, intolerance a antisemitismu, f) užívání návykových látek (vč . opomíjeného alkoholu a kouř ení), anabolik, medikamentů a dalš ích látek, g) netolismu (virtuálních drog) a patologického hráč ství (gambling), h) diváckého násilí. i) komerč ního sexuálního zneuž ívání dětí, j) syndromu týraných a zneužívaných dětí k) sekt a sociálněpatologických náboženských hnutí. 9
3.2.
Organizač ní systém primární prevence v ČR
Na horizontální úrovni ministerstvo aktivněspolupracuje s vě cněpř ísluš nými resorty (Ministerstvo zdravotnictví, Ministerstvo vnitra, Ministerstvo práce a sociálních věcí, Ministerstvo obrany) a nadresortními orgány (Rada vlády pro koordinaci protidrogové politiky př i Úř adu vlády a Republikový výbor prevence kriminality př i Ministerstvu vnitra – v tě chto orgánech jsou zastoupeny vš echny vě cněpř ísluš né resorty). Meziresortní spolupráce bude rozš íř ena v letoš ním roce o Ministerstvo financí a Ministerstvo spravedlnosti. V rámci této úrovněbyly ustanoveny př i ministerstvu : Pracovní skupina specifické primární protidrogové prevence a Pracovní skupina prevence kriminality a ostatních sociálněpatologických jevů slož ená ze zástupců vě cně př ísluš ných resortů, krajů, akademické obce, nestátních neziskových organizací, š kolských poradenských zař ízení, vysokých š kol, př ímo ř ízených organizací ministerstva a vybraných odborníkůna danou problematiku. Cílem tě chto pracovních skupin je spolupráce, sjednocení př ístupůa koordinace č inností v dané oblasti např íčresorty .
NNO VŠ
Vysvě tlivky k použ itým zkratkám:
RVKPP
Rada vlády pro koordinaci protidrogové politiky
RVPPK
Republikový výbor pro prevenci kriminality Ministerstvo š kolství, mládež e a tělovýchovy Př ímo ř ízené organizace MŠMT Ostatní př ímo ř ízené organizace MŠMT*
MŠMT PŘO OPŘO PS SPP MO MV MZ MPSV MF MS
Nestátní neziskové organizace Vysoká š kola
* ČŠI – Česká š kolní inspekce IPPP – Institut pedagogické psychologického poradenství VÚP – Výzkumný ústav pedagogický NÚOV – Národní ústav odborného vzdě lávání ÚIV – Ústav pro informace ve vzdě lávání AV – Antidopingový výbor
Pracovní skupina specifické primární prevence Ministerstvo obrany Ministerstvo vnitra Ministerstvo zdravotnictví Ministerstvo práce a sociálních vě cí Ministerstvo financí Ministerstvo spravedlnosti
10
3.3.
Hlavní subjekty systému resortu š kolství, mládež e a tělovýchovy pro oblast primární prevence
Na vertikální úrovni ministerstvo metodicky vede a koordinuje síťkoordinátorů, tvoř enou krajskými š kolskými koordinátory prevence (pracovníci odborůš kolství, mládež e a tě lovýchovy krajských úř adů), metodiky prevence (pracovníci pedagogicko-psychologických poraden) a š kolními metodiky prevence (vybraní pedagogové ve š kolách a š kolských zař ízeních).
MŠMT Odbor speciálního vzdě lávání a institucionální výchovy MŠMT Krajský š kolský koordinátor prevence Pracovník krajského úřadu – OŠMS Metodik prevence Pracovník š kolského poradenského zař ízení Školní metodik prevence Pedagogický pracovník š koly č iš kolského zař ízení
Je zř ejmé (viz SWOT analýza Př íloha I.), ž e vytvoř ený systém koordinátorůa metodiků, jejich č innost a existence celonárodní strategie na poli primární prevence doplně ná (v mnoha př ípadech) o obdobné strategie krajské, jsou pozitivními a efektivními prvky systému primární prevence resortu š kolství.
12
Oddíl IV.
Cíle Strategie prevence sociálněpatologických jevůu dě tí a mládež e v působnosti resortu š kolství, mládež e a tě lovýchovy na období 2005-2008 4.1.
Dlouhodobé cíle
MŠMT v rámci své gesce za oblast primární prevence v České republice usiluje v dlouhodobém horizontu o vytvoř ení a nastolení bezpeč ného prostř edí, tj. prostř edí, v ně mž kvalifikovaný, legislativnězakotvený stabilní systém metodikůprevence na vš ech úrovních př i vytvoř ených potř ebných podmínkách pro práci, realizuje akreditované programy, které naplňují kritéria daná Standardy primární prevence. Souč asnou nezbytnou podmínkou pro tuto realizaci jsou Provázanost systému resortu š kolství se systémy ostatních vě cněpř ísluš ných resortů Jednotný systém koordinace č inností v oblasti primární prevence na horizontální i vertikální úrovni preventivní činnosti př ímo ř ízených organizací MŠMT a preventivních strategií na úrovni krajů Efektivní spolupráce na meziresortní a mezinárodní úrovni v oblasti primární prevence sociálněpatologických jevůdě tí a mládeže Funkční informač ní systém pro realizaci preventivního působení Funkční systém vzdě lávání š kolních a metodikůa krajských koordinátorůprevence Efektivní systém akreditací vzdělávacích programův oblasti primární prevence Vícezdrojové a víceleté financování projektůprimární prevence K naplně ní výš e stanovených dlouhodobých cílůa v návaznosti na realizovanou SWOT analýzu a v souladu s jejími výstupy (viz Př íloha I.) byly vytyč eny následující stř edně dobé a krátkodobé cíle v oblastech koordinace, vzdělávání, financování a legislativy pro období 20052008.
4.2. Stř edně dobé cíle Koordinace V rámci krajůzř ízení pracoviš těči pracovní skupiny pro komplexní koordinaci vš ech subjektůvstupujících do primární prevence (Vznik Regionálních center prevence) Zavedení do praxe minimálních standardůprimární prevence sociálněpatologických jevů Zavedení do praxe systému akreditací programůprimární prevence sociálněpatologických jevů Zavedení do praxe manuálu dobré praxe pro oblast prevence sociálněpatologických jevů Podpora souč innosti a propojení vš ech subjektů participujících na oblasti primární prevence, a to na vertikální i horizontální úrovni Tvorba, distribuce a implementace metodických materiálů a publikací urč ených poskytovatelům i př íjemcům služ eb v oblasti primární prevence Podpora zapojování rodin do ž ivota š kol a š kolských zař ízení Vzdě lávání Vytvoř ení a zavedení do praxe systému akreditací vzdě lávání v oblasti primární prevence a sjednocení parametrůudílení tě chto akreditací
12
13 Revize systému kontroly kvality vzdě lávacích programůzamě ř ených na oblast primární prevence Zavedení do praxe specializač ního studia š kolních metodiků prevence; specializač ní studium bude organizováno ve smyslu návrhu vyhláš ky o dalš ím vzdě lávání pedagogických pracovníků, akreditač ní komisi a kariérním systému pedagogických pracovníků jako studium k výkonu specializovaných č inností Zavedení do praxe systému vzdělávání v oblasti posilování právního vě domí v problematice prevence sociálněpatologických jevů Financování Vytvoř ení stabilního grantového systému pro oblast primární prevence sociálně patologických jevů Finanč ní zabezpečení funkce š kolního metodika prevence (sníž ená př ímá míra vyuč ovací povinnosti) Vytvoř ení a podpora systému víceletého financování pro oblast primární prevence sociálně patologických jevů Legislativa Vymezení pozic metodikůprevence na vš ech úrovních v katalogu prací včetněsystému jejich pravidelného odmě ňování Školní preventivní strategii (dř íve Minimální preventivní program) zař adit do š kolních vzdě lávacích programů 4.3. Krátkodobé cíle Koordinace Prohlubování spolupráce MŠMT s vě cnězainteresovanými subjekty na vertikální (resorty, resortní i nadresortní skupiny, komise, poradní výbory a orgány) i horizontální úrovni (kraje, okresy, š koly a š kolská zař ízení, NNO, VŠ) Metodická, koncepční a koordinač ní podpora MŠMT rozvoji realizace š kolních preventivních strategií na úrovni š kol a š kolských zař ízení Součinnost a propojení vš ech subjektůparticipujících na oblasti primární prevence, a to na vertikální i horizontální úrovni Specifikace rolí, kompetencí, podílůa vymezení působnosti jednotlivých resortův PP Zmapování potř eb v oblasti primární prevence ve vš ech krajích s jednoznač ným urč ením priorit Aktualizace metodického pokynu k prevenci sociálněpatologických jevůu dě tí a mládež e v působnosti resortu MŠMT v návaznosti na nový Školský zákon a provádě cí př edpisy k tomuto zákonu Vzdě lávání Pilotní ově ř ování praxe specializač ního studia š kolních metodikůprevence; specializač ní studium bude organizováno ve smyslu návrhu vyhláš ky o dalš ím vzdě lávání pedagogických pracovníků, akreditač ní komisi a kariérním systému pedagogických pracovníků jako studium k výkonu specializovaných č inností Podpora kontinuálních programůse sebezkuš enostními prvky Podpora cíleného vzdě lávání pro poskytovatele i př íjemce služ eb v oblasti primární prevence sociálněpatologických jevův klíčových kompetencích – jako např . fundraising, právní pově domí…
13
14 Financování Finanč ní podpora a rozvoj realizace š kolních preventivních strategií na úrovni š kol a š kolských zař ízení formou dotačních ř ízení vyhlaš ovaných MŠMT Realizace dotační politiky v oblasti primární prevence(Program I. a Program II.) Participace na realizaci dotač ní politiky v oblasti primární prevence u ostatních orgánů státní správy a samosprávy
14
15 Př íloha I. SWOT analýza Vyhodnocení aktuálního stavu v oblasti prevence sociálněpatologických jevůu dětí a mládež e v působnosti resortu MŠMT V roce 2003 -2004 byla ve spolupráci s krajskými š kolskými koordinátory prevence realizována SWOT analýza, jejímžhlavním cílem a posláním bylo vymezení silných stránek – tj. toho, co pozitivněovlivnilo vývoj realizace prevence v období 20012004 slabých stránek – tj. toho, co je považ ováno za negativní faktor v období 2001-2004 a co je tudížtř eba zlepš it př íležitostí – tj., co je vnímáno jako př íležitost, které mohou do budoucna ovlivnit (aťjiž v pozitivním či negativním smyslu slova) oblast prevence hrozby – tj. vš e, co je vnímáno jako jednoznačná hrozba budoucnosti pro oblast prevence.
15
16
SILNÉ STRÁNKY (údaje uprostř ed uvádě jí absolutní č etnost jevu – min. 0, max. 14) systém, strategie, koncepce Vzdě lávání koordinátoř i, metodici volnočasové aktivity legislativa př ístup k informacím financování odborníci v PP zájem, snaha ř eš it problémy programy PP mezinárodní spolupráce MPP monitoring
12 7 6 5 5 4 3 2 2 2 1 1 1
A B C D E F G H I J K L M
SILNÉ STRÁNKY 15 10 5 0
A B C D E F G H
I
J K L M
Za hlavní silné stránky v oblasti primární prevence u dě tí a mládež e je považováno: zlepš ování systému vzdělávání a postupné prosazování systému celož ivotního vzdě lávání, rozš íř ení právního vě domí stabilní tok financí z MŠMT formou dotací podmínky pro volnočasové aktivity dětí a mládeže /strukturované a organizované/ existence sítěstř edisek SVČa NNO v oblasti spec. i nespec. PP stabilizovaný systém primární prevence ve š kolství , MŠMT, KÚ, OMP, ŠMP, NNO které se podílejí na programech … Existence celonárodní strategie na poli primární prevence doplněná (v mnoha př ípadech) o obdobné strategie krajské Školní preventivní strategie v kaž dé š kole a jejich kaž doroční precizace, krajské vyhodnocení a kontrola ČŠI vzájemná a otevř ená komunikace mezi resorty a kraji (krajskými úř ady).
16
17 SLABÉ STRÁNKY Systém, strategie, koncepce vzdělávání podmínky práce ve Ša ŠZ financování metodici, koordinátoř i spolupráce rodiny a š koly koordinátoř i, metodici evaluač ní nástroje kontrola kvality, certifikace mediální politika negativa práce v PP patologická latence
9 7 6 4 4 3 3 3 2 2 2 1
A B C D E F G H I J K L
SLABÉ STRÁNKY 10 5 0
A B C D E F G H
I
J K L
Za hlavní slabé stránky v oblasti primární prevence u dě tí a mládež e je považ ováno: prevence pouze ve š kole, po skonč ení vyuč ování nemožnost postihu, nekontrolovatelnost žáků spolupráce s rodiči prevence jen ve š kolách, absence prevence v rodinách absence kontinuálního vzdělávacího systému nedostateč né pregraduální i postgraduální vzdě lávání pedagogův oblasti komunikace a SPJ neodbornost pedagogův dané oblasti (absence právního vě domí) nedostateč né pravomoci OMP a ŠMP nejasná mě ř itelná kritéria sledování efektivity MPP neschopnost mě ř it efektivitu absence schopnosti evaluace preventivních programů absence systému udě lování akreditací vzdě lávání nedostateč ná a kontraproduktivní mediální politika ve vztahu k primární prevenci (dále jen PP) nedostateč né legislativní zakotvení prevence
17
18
PŘÍLEŽITOSTI Vzdě lávání koordinace, strategie, koncepce podmínky práce ve Ša ŠZ metodici, koordinátoř i Financování legální drogy kontrola kvality, certifikace geneze oblasti PP spolupráce rodiny a š koly EU služ by v oblasti PP, SP a TP zkuš enosti z realizace PP zájem, chuť volnoč asové aktivity Monitoring demotivace, nechuť Legislativa
11 6 6 6 4 4 3 3 2 2 2 2 2 1 1 1 1
A B C D E F G H I J K L M N O P Q
PŘÍLEŽITOSTI 15 10 5 0 A B C D E F G H I J K L M N O P Q
Za př ílež itosti v oblasti primární prevence u dě tí a mládež e je považováno: vytvoř ení stabilního grantového systému čerpání dotací z EU mož nost systematického a dlouhodobého vzdělávání metodikůprevence (OMP a ŠMP) , zkvalitně ní výuky na VŠ rozš iř ování znalostí v oblasti právního vědomí standardy kvality PP certifikace programůPP v ČR omezení reklamy na legální drogy zkvalitně ní meziooborové spolupráce, spolupráce mezi PPP, PC a krajským úř adem Rámcové vzdě lávací programy posílení a efektivní využití pozice tř ídního uč itele vznik š kolských poradenských pracoviš ť zajiš tě ní statutu ŠMP evaluace programů
18
19 HROZBY systém, strategie, koncepce, koordinace ž ivotní styl podceňování problematiky PP Vzdě lávání geneze výskytu sociálněpatologických jevů legální drogy organizovanost drogových zločinů zdravotní aspekty osobnostní př edpoklady ŠMP Legislativa vliv médií nezájem, nechuť aspekt rodiny Financování podmínky pro práci ŠMP liberalizace v oblasti PP př eceňování problematiky PP kontrola kvality, certifikace
7 4 4 4 3 3 3 3 2 2 2 2 2 2 1 1 1 1
A B C D E F G H I J K L M N O P Q R
HROZBY 8 6 4 2 0
A B C D E F G H I J K L M N O P Q R
Za hrozby v oblasti primární prevence u dě tí a mládeže je považ ováno: nechuťpedagogůvyvíjet aktivity, které nepř ináš ejí okamž itý viditelný výsledek nedostateč né využití stávající legislativy a nedostatečná kontrola dodrž ování legislativy nedostateč ná ochrana dě tí př ed alkoholem a pasivním kouř ením v rodiněa na veř ejnosti vysoká společ enská tolerance k legálním drogám mobilní telefony, Internet liberalizace drogové politiky absence pocitu zodpově dnosti za vlastní zdraví nejasná souč innost a propojení vertikální a horizontální úrovněv oblasti primární prevence ztráta komunikace mezi klíč ovými subjekty, ztráta koncepce podceňování primární prevence absence certifikací programůPP
19
