12. KALENDÁŘ AKCÍ

Orlová Marie Fuchsová Stanislava Šikut Ladislav Jílková Anna Mareš Zdeněk Kopřiva Jaroslav Patera Oldřich Pátková Marie Martínek Miroslav Nekužová Věra Doleček Karel Dolečková Jana Čihák Stanislav Staněk Miroslav

14. 2. 18. 2. 19. 2. 22. 2. 24. 2. 27. 2. 27. 2. 27. 2. 28. 2. 1. 3. 2. 3. 3. 3. 5. 3. 13. 3.

70 55 50 55 80 50 60 60 50 50 40 40 45 45

Minaříková Marie Pavlová Anna Drlíková Alena Popelková Jana Křenek Vít Křenek Miroslav Turowski Roman Baláš Jiří Jakubcová Bohdana Dlabačová Marie Brůna Josef Málek Miroslav Antonů Jaroslav Vojtíšková Marie

15. 3. 16. 3. 18. 3. 25. 3. 26. 3. 28. 3. 28. 3. 29. 3. 30. 3. 31. 3. 1. 4. 2. 4. 5. 4. 5. 4.

60 55 45 50 55 60 30 60 45 35 50 35 65 60

12. KALENDÁŘ AKCÍ 26. 2. 2011 28. 2. 2011 Do 15. 3. 2011 25.–26. 3. 2011 29.4.–1.5. 2011 14. 5. 2011 28. 5. 2011 Do 30. 6. 2011 Vždy ve 22:00

Ples SHM Definitivní uzávěrka přihlášek na duch. obn. pro aspiranty a předasp. Uzávěrka apoštolátního projektu na rok 2011 Setkání PR s aspiranty a předaspiranty – Praha-Karlín + jednání PR Dny salesiánské spirituality – Kroměříž Festival 2011 – Pardubice Újezd u Brna – spolupracovnické sliby Zaplacení čl. příspěvků – 400 Kč/oc., č.ú. 8043021/0100, VS číslo MS (… možno i kdykoli jindy…) Modlitební salva… §;-)

Zpravodaj Sdružení salesiánů spolupracovníků Vydává: Sdružení salesiánských spolupracovníků, IČ: 00406902, Kobyliské náměstí 1, 182 00 Praha 8 www.ascczech.cz Určeno pro informaci členů ASC. Vychází 6 x ročně. Místo vydání Praha. Evidenční číslo MK ČR E 17831 Změny adres: Jan Görig, Korábová 98, 763 16 Fryšták, e-mail: [email protected] Příspěvky do Zpravodaje zasílejte na adresu: [email protected], nebo poštou na adresu: František Jakubec, Bryksova 955, Praha 9, 198 00. Příspěvky na náš web www.ascczech.cz zasílejte na adresu: [email protected]. Požadavky na změnu počtu kusů zasílaného Zpravodaje též na F. Jakubce Počítačová sazba: František Jakubec Tisk: Jan Macek, Jablonec n. N., www.tiskem.cz Expedice do vašich rukou: Vydavatelství IN s. r. o. Uzávěrka Zpravodaje č. 113 je v pondělí 4. 4. 2011

Můžete si odstřihnout a založit do svých breviářů…

Úmysl modlitby  Prosíme o požehnání do tohoto nového roku. Dej, abychom mohli pevně počítat s Tvou pomocí.  Prosíme, Pane, za naše děti, poskytni jim příležitost k poznání dobrých přátel, k poznání přátelství s Tebou a k poznání správných životních zásad. 28

2. 2. 2011

112

Milé spolupracovnice, milí spolupracovníci, chtěl bych se s vámi podělit o zážitek docela čerstvý. Navštívil mě v zaměstnání správný kluk Standa, který vede ministranty v naší farnosti. Při líčení připravovaných aktivit jsme došli až k tomu, že jsme oba s ženou salesiáni spolupracovníci. Standa začal vyprávět zážitek z minulých prázdnin, který byl pro něj tak silný, že se z něho radoval ještě dnes. Zúčastnil se „Setkání se salesiány“, které pořádají salesiáni v různých částech republiky pro mladé muže od patnácti let, kteří chtějí blíže poznat, jak lze žít křesťanský život ve stylu Dona Boska. V průběhu dne byli rozděleni do skupin a plnili úkoly, při kterých se pohybovali po městě, navštěvovali „cizí lidi“ s cílem získat potřebné informace. „Dostalo mě,“ říkal Standa, „že s námi běhali salesiáni, jako by byli jedni z nás. Vůbec jsem to nečekal. Zapojili se do hry a bojovali s námi. Ještě větší překvapení ale bylo, že jeden z nich byl provinciál. To se jinde zažít nedá!!!“ Vyprávění zakončil tím, že je mu spiritualita Dona Boska tak blízká, že by se jednou chtěl stát taky salesiánským spolupracovníkem. Měl jsem ze Standových slov velkou radost a prožíval hrdost, že patřím do salesiánské rodiny, kde Don Bosco žije, i když to často přes různé problémy nevidíme. Na závěr jsem vybral pro povzbuzení několik kratších „Slůvek do ucha“, které chlapcům Don Bosco říkal:  Kráčejte s nohama na zemi a srdce mějte v nebi.  Pamatujte si, že pro vás bude vždy hezký den, když se vám podaří přemoci dobrem nepřítele, nebo udělat ho přítelem.  Snažte se vždy, abyste umenšili počet vašich nepřátel, aby rostl počet vašich přátel, abyste všechny učinili přáteli Ježíše Krista.  Jestliže se modlíte, ze dvou zrnek, která zasejete, vyrostou čtyři klasy.  Láska k zemi umenšuje a často uhasíná touhu po věcech nebeských.  Jestliže chcete, aby váš život byl veselý a klidný, musíte pečovat o to, abyste byli v milosti Boží. Pavel Janek Moji drazí, Johny mě požádal, jestli bych mohla napsat úvodník do Zpravodaje. Vzhledem k tomu, že jsem text vymýšlela mezi svátkem sv. Františka Saleského a sv. Jana Boska, tak bych se s vámi ráda podělila o několik myšlenek z knihy Velká mše o panu kardinálu Beranovi. Je to plzeňský rodák a velmi se mi líbilo, jak si vzal sv. Františka za vzor. Cituji: „Josef se zahloubal do studia života a díla sv. Františka Saleského, přibližoval se stále více k tomuto nedostižnému vzoru tichosti, mírnosti a vpravdě křesťanské radosti. Osvojoval si světcovy zásady nejen pro svůj soukromý duchovní život, ale i ve výchově svěřených duší jako zpovědník a vyhledávaný vůdce duší. 1

A jako sv. František byl i Josef mistrem v chápání duše ženy, což mu hlavně při vedení řeholnic velmi napomáhalo. Jako sv. František i on říkával: ,Svatý smutný je opravdu smutný svatý!‘, a tuto zásadu radosti praktikoval nejvíce sám na sobě. On vůbec v duchovním životě neradil něco, co sám na sobě nevyzkoušel, a nenabádal k činům, aniž je sám předtím konal. Radostnost vyzařovala z jeho obličeje, z jeho pohledu, takže se nikdo nemůže pochlubit, že by Josefa, později pana ředitele a i pana arcibiskupa, přistihl mrzutého nebo podléhajícího okamžité náladě.“ A tak i vám přeji, abyste podle našeho vzoru sv. Františka byli i vy lidé tiší, mírní a radostní. Hanka Koudelková, FMA

1. PROVINCIÁLNÍ RADA JEDNALA… Zápis z 12. jednání provinciální rady

Plzeň 22. 1. 2011 Ekonomické záležitosti PR schválila zprávu o hospodaření ASC za rok 2010 a návrh rozpočtu na rok 2011. Dokument je přílohou č. 1 tohoto zápisu. PR stanoví výši členských příspěvků na rok 2011 ve výši 400 Kč na osobu. MS provede platbu za všechny své členy – včetně aspirantů – na účet 8043021/0100, variabilní symbol číslo MS, do 30. 6. 2011. PR také děkuje všem společenstvím za ekonomickou solidaritu vyjádřenou placením členských příspěvků. PR děkuje všem, kteří se jakýmkoli způsobem podílejí na chodu provincie (M. Rezkové, Fr. Jakubcovi, Fr. Hynkovi, J. Tomigovi, J. Görigovi) a všem správcům chalup. Apoštolátní projekt na rok 2011 PR vyhlašuje apoštolátní projekt na rok 2011. Žádosti směřujte Jiřímu Mácovi do 15. 3. 2011. Formulář je přílohou tohoto zápisu. Duchovní cvičení Johny Komárek připraví jednu přednášku z Hesla hlavního představeného. Žádáme exercitátory, aby ji zařadili do svého připraveného programu. Dále doporučujeme ředitelům DC, aby (pokud to technické možnosti místa dovolí) využili DVD Přijďte a uvidíte – lze je objednat u Pavla Liškutina, SDB (mail: [email protected]) . Je také možné, aby DVD zakoupila MS a dala je ředitelům k dispozici. Dále žádáme ředitele duchovních cvičení, aby pokud možno věnovali jeden večer během DC reflexi PAŽ (Stanovy a Pravidla), neboť se blíží konec zkušební doby, na kterou byl přijat. Připomínky k PAŽ (jak rázu jazykového, formálního nebo obsahového) zasílejte průběžně Jiřímu Mácovi. Schválení ke slibům PR jednomyslně schválila ke slibům Lenku a Václava Jaškovy, Janu a Karla Dolečkovy, Ditu a Kamila Šebelovy, všichni MS Újezd u Brna, osobní formátoři Ludmila a Jiří Jenišovi. PR jednomyslně schválila ke slibům Annu Hájkovou, MS Český Ráj, osobní formátoři Ludmila a Jiří Tauchmanovi. Setkání s aspiranty a předaspiranty Setkání proběhne 25.–26. 3. 2011 v Praze-Karlíně (Dvouletá katolická střední škola, Vítkova 12, Praha 8). Program najdete na jiném místě Zpravodaje 112 nebo na našich webových stránkách. Přihlašujte se na internetu do 28. 2. 2011. 2

KUK – Jmenuji se Barunka Kozáková …

Vydáno dne 31. 12. 2010

… a narodila jsem se 4. 11. 2010, vážila jsem 2550 g a měřila jsem 47 cm. Na světě se mi líbí a svědčí mi to tu! Jsem radostí rodičů :-) Aleše a Radky  Ahoj Barunko! Moc ti to sluší. Vyřiď rodičům, prosím, ať napíší, odkud jsi a z jakého spolča jsou oni. Přeji ti, Barunko, VŠECHNO DOBRÉ DO NOVÉHO ROKU! JANA  Barunka momentálně žije v Písku :-) A maminka je ze společenství České Budějovice, tatínek je bezpartajní. :)

S radostí hrdé babičky oznamuji, že se nám 20. 12. 2010 v 02:08 narodil vnuk Samuel Mareda. Vážil 3,28 kg a měřil 49 cm. Dobře prospívá a rychle roste. Malý Benedikt je spokojený, že má brášku. Janka Procházková Rodičům a prarodičům moc děkujeme za milé zpestření stránek Zpravodaje a všem novým dětem (i těm neinzerovaným :) vyprošujme celoživotní vědomí toho, že jsou obzvlášť milované děti Boží… Sazeč

Omluva za nedostatky v samotisku Milí čtenáři Zpravodaje. Když posílám do tisku nové číslo Zpravodaje, vždy distribuci oznamuji nějaké změny adresátů. Převážně to jsou adresy rušící se z důvodů soběstačného tisku nebo potřeby pouze elektronického Zpravodaje. (Ten se ale těžko čte třeba v kadibudce :) Ač nejsem člen provinciální rady, tak vám jejím jménem (a svým) moc děkuji za pomoc a finanční solidaritu. A velmi se omlouvám všem, kteří mají slíbeno, že Zpravodaj dostanou na své emilkovské adresy ještě před vyvěšením na webu a před doručením poštovním. Jen náhodou jsem se tuhle pustil do kontroly adres, mysleje, že to je zcela zbytečné, že si nové tiskaře poctivě ukládám. Ale chyba lávky!!! Chyběla mi skoro polovina elektronických adres! Nechápu to, ale nechápu u sebe už více destrukcí, tak se se svým stavem pomalu smiřuji, kaji se a budu se snažit o nápravu. Nebojte se mě připomínkovat, když přijdete na jakýkoli nedostatek!!! Děkuji vám za trpělivost, za shovívavost, za mnohá slova povzbuzení a hlavně za modlitby. Váš sazeč František

11. NAŠI JUBILANTI V těchto a následujících dnech oslavili nebo oslaví svá pěkná jubilea tito naši přátelé: Šárková Boženka 3. 2. 50 Šabacká Marie 12. 2. 65 Kavena Petr 5. 2. 35 Martínková Miluše 13. 2. 45 Strnad Stanislav 8. 2. 45 Janotová Anna 14. 2. 55 27

Různé 1. Provinciální rada vzala na vědomí zahájení předaspirantátu – Dominik Oujeský a Pavla Oujeská, 12. ledna 2011 (MS Moravská brána). 2. Oprava: Eva Turowská (MS Ostrava) vstoupila v říjnu 2010 do aspirantátu, osobní formátoři Marie a Jiří Neusserovi. 3. Důležité termíny: 25.–26. 3. 2011 – Praha-Karlín, setkání s aspiranty, následně PR 29. 4.–1. 5. 2011 – Kroměříž, Dny salesiánské spirituality, následně PR 14. 5. 2011 – Pardubice, Festival 2011 28. 5. 2011 – Újezd u Brna – spolupracovnické sliby Úmysl modlitby  Prosíme o požehnání do tohoto nového roku. Dej, abychom mohli pevně počítat s Tvou pomocí.  Prosíme, Pane, za naše děti, poskytni jim příležitost k poznání dobrých přátel, k poznání přátelství s Tebou a k poznání správných životních zásad.

Hospodaření ASC za rok 2010

Světové dny mládeže Madrid 2011, 16.–21. srpna Dny v diecézi Tarragona 2011 – 11.–15. 8. „V Kristu zapusťte kořeny, na něm postavte základy, pevně se držte víry.“ (Kol. 2,7.) Pane Ježíši Kriste, jsi naší jistotou a pokojem. Pomáhej nám žít poctivě a pravdivě, aby naše svědectví o tobě pronikalo k srdcím všech. Prosíme tě za přípravu Světových dnů mládeže v Madridu a za všechny mladé lidi, kteří se na tuto pouť vydají. Na přímluvu Panny Marie nám dej svého Svatého Ducha, který promění naše srdce. Zdrávas Maria … O největší akci mládeže tohoto roku si každý víc může přečíst na stránkách www.madrid2011.signaly.cz. Salesiánská rodina se určitě zapojí, píši, jako už i při Světovém setkání v Kolíně nad Rýnem. Nyní mohu i poděkovat snad všem spolupracovníkům za tehdejší podporu. Chci připomenout, že některým rodičům dělá toto setkání vrásku na čele, a prosím, aby ani jedno spolupracovnické dítě nezůstalo doma z finančních důvodů, pokud touží na toto setkání jet. Nemusí jít jen o dar,… ale co zkušeným rodičům a průvodcům mládeže radit. Na závěr si dovoluji připomenout možnost na toto dění upozornit i ČT, díky níž se o tomto setkání a o dění v církvi naše společnost více doví. Už jsem zaslala dotaz na přímý přenos závěru z Madridu na divácké centrum ([email protected]), ale jedna vlaštovička jaro nedělá… Jedno z dětí Matky Pomocnice – Majka Šimonová

Příjmy Zůstatek k 1. 1. 2010 Přísp. z místních společ. Dary misie Ostatní dary Úrok Příspěvky na údržbu chalup Ostatní příjmy

397 587 243 800 48 400 10 000 78 58 380 2 052

Příjmy celkem

362 710

Celkem

760 297

Návrh rozpočtu ASC na rok 2011 Příjmy Zůstatek z r. 2010 445 314 Přísp. z místních společ. Dary na misie

245 000 50 000

Příjmy celkem

740 314

Ahoj, jmenuji se Janička a jsou mi dva roky

Vydáno dne 16. 12. 2010 Posílám vám svůj obrázek. Od října bydlím v Pěnčíně spolu s Káťou, Štěpánem a Haničkou a taky s maminkou a tatínkem. Mějte se pěkně a těším se na viděnou. P.S. Janička je velmi milá a máme ji moc rádi. Kamila a Petr Tiší, společenství ŠOP

26

Výdaje Podpora projektu Adopce na blízko Příspěvek na pomoc sal. na Haiti Nezbeda Příspěvek světové radě Příspěvek na nahrávku DVD Misie Bulharsko Propagační materiály Doména Zpravodaj + formační plán Režijní výdaje PR Setkání se slovenskou PR Chalupy – režie Bankovní poplatky Ostatní výdaje Výdaje celkem Zůstatek k 31. 12. 2010 Celkem

15 000 20 000 20 000 25 570 5 000 50 000 8 748 1 980 42 921 36 912 20 260 58 380 3 827 6 385 314 983 445 314 760 297

Výdaje DSS Kroměříž Apoštolátní projekt Nezbeda Režijní výdaje PR Režijní náklady na chod provincie Příspěvek světové radě Kongres ASC Příspěvek na misie Bulharsko Zpravodaj a formační plán Úprava webu, webhosting Snoubenci – projekty Chalupa Kl. Jeseň Fond oprav – chalupy Rezerva Výdaje celkem

20 000 20 000 20 000 45 000 20 000 27 000 15 000 50 000 45 000 40 000 43 000 87 573 150 000 157 741 740 314

3

Komentář k návrhu rozpočtu roku 2011 Klášt. Jeseň – v r. 2010 nebyl čerpán fond na opravy, celá částka se převádí do r. 2011. Projekt snoubenci – v r. 2010 nebylo čerpáno, celá částka se převádí do r. 2011, nebude vyhlašován projekt, částku může uvolnit PR dle aktuální situace. Úprava webu – částka bude čerpána po dokončení. Dochází k posílení fondu na opravy chalup a k posílení rezervy. Další komentáře jsou prezentovány v samostatných článcích.

Příspěvky společenství PR stanovila výši členských příspěvků na rok 2011 ve výši 400 Kč na osobu. MS provede platbu za všechny své členy – včetně aspirantů – na účet 8043021/0100, variabilní symbol číslo MS, do 30. 6. 2011. PR také děkuje všem společenstvím za ekonomickou solidaritu vyjádřenou placením členských příspěvků. Možná jste zaznamenali i to, že číslo účtu je již i na našem webu. Marian Cúth

Režijní náklady provincie Tento rok je poprvé v kolonce plánovaných výdajů uvedena položka „Režijní náklady provincie“. Provinciální rada s radostí vnímá apoštolátní úsilí našeho Sdružení. Úsilí, kterému věnujeme modlitby, oběti, svůj čas, své schopnosti, které nás stojí také nemalé hmotné prostředky. Úsilí, které je odměňováno Boží štědrostí. Této se nemůžeme my ani přiblížit. Přesto bychom chtěli tento rok pamatovat na ty, kteří dlouhá léta pracují uvnitř našeho společenství. Možná si všichni pamatujeme na chvíle, kdy začínali. Postupně však jejich jednotvárná a dlouhodobá činnost možná upadá v zapomnění. Chtěli bychom tedy zvláště pamatovat na správce našich chalup, na ty, kdo zajišťují zdárný chod našeho webu, na ty, kdo mají zásluhu na tom, že máme svůj Zpravodaj a na toho, kdo nese tíži účetnictví. (to není hospodář, ten se může měnit při každých volbách…). Provinciální rada nevyrábí žádné peníze. Pouze shromažďuje vaše dary a hospodaří s nimi. Poděkování, které jim bude vhodným způsobem předáno, je tedy poděkováním celého našeho Sdružení. Děkujeme všem, kteří ještě přidají osobní modlitbu nebo osobní poděkování. Marian Cúth

Podpora misií v Bulharsku Pro osvěžení paměti bych připomněl, že v roce 1994 se tři salesiáni z naší země vydali do Bulharska, kde založili dílo, které pokračuje dodnes. V roce 2010 v rámci hesla „Salesiáni Dona Boska na cestě s Romy“ vybrala hlavní rada tři projekty, které se na tuto problematiku nejvíce zaměřují. A je velmi příjemné slyšet, že jeden z těchto projektů je naše česká misie v Bulharsku, která se snaží vybudovat středisko pro romské děti a mládež ze sociálně vyloučené oblasti Lozenec ve městě Stara Zagora. (zdroj www.sdb.cz). Salesiáni spolupracovníci podporují finančně misie v Bulharsku již více jak 10 let. Společnou podporou tohoto díla tedy spolupracovníci pomáhají realizovat významný projekt salesiánů z Čech a přispívají tak k realizaci záměrů hlavního představeného. Nejvíce darů pochází od pravidelně přispívajících dárců. Samozřejmě se za 10 let situace mnoha rodin změní. Noví dárcové poslední dobou nepřibývají a tak dochází k postupnému snižování vybrané částky. Přesto i na příští rok počítáme s tím, že misie v Bulharsku podpoříme částkou 50 000 korun. 4

Jeruzaléma, do nebeského ano. A navíc – ve Svaté zemi všichni žijeme. Nevěříte? Pro vysvětlení si beru na pomoc úryvek z knihy Jeruzalémské meditace od Józefa Augustyna (Karmelitánské nakl. 2009). STRÁŽKYNĚ POSLUŠNOSTI ČLOVĚKA BOHU „Jestliže mě uposlechnete ... bude toto město obýváno navěky.“ (Jer 17,24–25) Dokud byli synové Izraele poslušni Hospodinových příkazů, sloužili mu a ctili ho, přebývali v této zemi: modlili se, putovali do svatého města Jeruzaléma, stavěli si tu své domy, zakládali rodiny, plodili a vychovávali děti, zakládali vinice a pili jejich sladké víno. Ve dnech věrnosti vyvoleného národa vybízela zaslíbená země své děti: „Pojďte, můj pokrm jezte, víno, mnou nalité, pijte“ (Př 9,5). V těch dnech národ zpíval Hospodinu: „... ať se raduje siónská hora, ať jásají judská města nad tvými rozsudky“ (Žl 48,12). Když ale synové Izraele zapomínali na Hospodina, obraceli se k němu zády, a nikoli tváří (srov. Jer 2,27), klaněli se Baalovi a dalším pohanským modlám, proroci je napomínali: „Ale jestliže mě přesto neposlechnete..., vaše města změním v trosky, zpustoším vaše svatyně a v příjemné vůni vašich obětí nenajdu zalíbení. Já sám tu zemi zpustoším, a vaši nepřátelé, kteří se v ní usadí, se zděsí. Vás pak rozptýlím mezi národy a vytasím proti vám meč“ (Lv 26,27.31–33). Toto varování se mnohokrát naplnilo. Roku 721 př. Kr. dobyli Asyřané Samařsko a vyvrátili Severní království. Roku 597 př. Kr. dobyla Nabuchodonozorova vojska Jeruzalém a národ byl odveden do otroctví. Roku 167 př. Kr. rozpoutal Antiochos IV. řečený Epifanes bouři krvavého pronásledování. Potlačení dvou vln povstání proti Římanům v letech 70 a 135 mělo za následek definitivní vyhnání Židů ze zaslíbené země. Po celá další staletí neměli Židé právo bydlet ve vlasti svých předků a putovat do Jeruzaléma. Den Hospodina zástupů navštívil mnohokrát tuto zemi, jak píše Izaiáš, proti všem pyšným a povýšeným, nadutým a hrdým, aby je pokořil (srov. Iz 2,12). Hospodin ale přesto svůj národ a svou zemi neopustil. Poslal Mesiáše, aby naučil syny Izraele poslušnosti a odevzdanosti Bohu. Vždyť on, „ačkoli má božskou přirozenost, nic nelpěl na tom, že je rovný Bohu, ale sám sebe se zřekl, vzal na sebe přirozenost služebníka a stal se jedním z lidí. Byl jako každý jiný člověk, ponížil se a byl poslušný až k smrti, a to k smrti na kříži“ (Flp 2,6–10). V Ježíši Kristu se každý člověk stává dítětem vyvoleného národa, a země, ve které žije, se tak stává zemí zaslíbenou. František Jakubec

Změna termínu otevření studia TV NOE v Hostivicích Vydáno dne 01. 02. Milí členové a přátelé salesiánské rodiny a televize Noe, byli jsme velmi potěšeni a překvapeni zájmem veřejnosti o otevření pražského studia televize Noe v Hostivicích. Z důvodů velkého zájmu účastníků slavnostního požehnání jsme započali upravovat další přilehlé prostory. Z technických důvodů jsme nebyli schopni otevřít prostory v plánovaném termínu 31. 1. 2011. Proto se velmi omlouváme za přesunutí termínu na 3. března v 17:30 hod. a srdečně Vás na tento den zveme. Kromě dalších pozvaných bude hostem také arcibiskup Dominik Duka, který opravenou budovu a studio televize Noe požehná. S díkem za pochopení a s přáním jen dobrých zpráv P. Leoš Ryška,SDB Zdroj: www.sdb.cz 25

Tom i Johanka relativně „v pořádku“ a utíkala pro pomoc, protože se mi nerozběhl mobil. Johanka zatím vylezla okýnkem, Toma potom vytáhli z auta hasiči, ale všichni jsme v pořádku – bez jediné modřiny nebo škrábance! Tím vděčněji jsme pak prožili Nový rok v kruhu svých blízkých! Teď přemýšlím, proč se to mělo stát. Abychom se ujistili, že Mu máme za všech okolností důvěřovat, že se nemusíme bát? Že tady máme ještě nějaký úkol? Ať je to jakkoli – Tom se tak upřímně radoval ze života a děkoval Bohu, že bych vám to všem přála vidět a zažít. K tomu jen dodám, že jsem měla taky takovou radost ze života a vděčnost za dar víry nedávno, když jsme chodili po Izraeli po Ježíšových stopách… Nejvíc na mě zapůsobila poušť – pustá, skalnatá, rozervaná – asi tak to bylo v mém srdci po dlouhou dobu. Ale i ta bezútěšná poušť je krásná tím, že v sobě někde skrývá studnu… Vaše Olga P. S.: Když už jsem vzpomněla Izrael (popis cesty patří povolanějším), dodám jen další věty od našeho průvodce Danyho, o kterých se nezmínil Honza… Šli jsme kolem kaktusového pole a na těch kaktusech bylo ještě pár načervenalých plodů. Dany toho hned využil a názorně okomentoval jejich národní povahu svou izraelsko – pražskou češtin: „S náma je to tak, jak s tím plodem od ten kaktus. Navrchu pichlavý a uvnitř moooc, moc dobrý a moc mooc sladký. My sme navrchu dost ostrý a v srdci hodný. “ A propo – kdybyste ty plody chtěli někdy ochutnat, je dobré na to vzít rukavice a plod opatrně utrhnout prázdnou plechovkou! Dobrou chuť a už opravdu konečně „buďte s Bohem“. O. K. (Foto přiložil ze svého foťáku sazeč – poslední večer v Jeruzalémě)

ASC v Izraeli… Olinka tu výše praví, že popis cesty do Izraele patří povolanějším… Ale nikdo se, až na Honzu Tomigu, zatím pera nechopil. Spouště fotoaparátů se mačkaly ve velkém, tak aspoň obrázkové „vyprávění“ některých poutníků můžete vidět na webu. Patří jim velké díky za přiblížení neobvyklé cesty. Kdyby se ale měla cesta popsat trochu uceleně, jistě by bylo zapotřebí mnoha stran Zpravodaje. A navíc – jak dostatečně sdělit nesdělitelné… Jen díky velkému Božímu zázraku (jaké neobvyklé cesty si Hospodin dokáže najít) se i pro nás stal realitou dosud neuskutečnitelný sen – návštěva Svaté země… Dny tam na asijském kontinentě uběhly hrozně rychle a než jsme se vzpamatovali, ocitli jsme se v zasněžených domovech. A až zpětně při četbě Písma cestu po stopách Ježíše začínám prožívat hlouběji. Jako Olinku, tak i mě velmi oslovila poušť. Duchovní cvičení v poušti bych si dovedl představit spíše než na jiném svatém, ale hojně navštěvovaném, místě. Jistě vás je dost, kdo byste se do „pátého evangelia“ rádi podívali, ale cesta je pro vás nereálná. Zázraky se však dějí. My jsme toho důkazem. Tak neztrácejte naději… Ale přesto, jak už jsem psal onehdy, všichni směřujeme do nebeského Jeruzaléma a letenku na cestu tam máme každý ve svých rukou. Třeba nemůžeme ovlivnit pouť do pozemského 24

Pokud byste byli osloveni touto výzvou a prosbou o podporu, je možno poslat finanční příspěvek na náš účet (číslo účtu uvedeno na našich webových stránkách), jako variabilní symbol použít číslo 111. Je možno přispívat pravidelně nebo jednorázově – dle vaší situace. Potvrzení pro odpočet daně posílám souhrnně na začátku následujícího roku. Děkujeme všem, kteří velkodušně pomáhají – modlitbou, obětí i hmotným darem. Marian Cúth

Duchovní obnova pro aspiranty a předaspiranty a setkání s PR Také letos připravila Provinciální rada ASC spolu s novým delegátem SDB pro spolupracovníky a celou salesiánskou rodinu P. Janem Komárkem duchovní obnovu pro aspiranty a předaspiranty obohacenou o vzájemné sdílení a spojenou se setkáním s provinciální radou. Proto vás i letos zveme na tuto akci, která se uskuteční ve dnech 25. a 26. 3. 2011 opět v prostorách Dvouleté katolické střední školy, Vítkova 12, v Praze-Karlíně. Program setkání: Pátek – od 18.00 hod možný příjezd a následuje večeře – ve 20.00 – večerní chvály a společenský večer ve společné režii Sobota – 8.15 snídaně – 9.00 ranní chvály – 9.30–11.30 duchovní program v kapli pod vedením Jana Komárka, SDB (přednášky, ústraní, příležitost ke svátosti smíření) – 12.00 Anděl Páně – 12.15 oběd – 13.30 odpolední program ve skupinkách s přestávkou na kávu i povídání – 15.00 zhodnocení skupinek – 15.30 závěrečná mše sv. s požehnáním Samozřejmě jsou vítáni i formátoři, kteří se mohou nejen potkat, ale vyměnit si zkušenosti a podělit se o radosti (případně i starosti) spojené se službou formace. Pro mimopražské účastníky je možnost ubytování v místě, prosíme, uveďte požadavek na nocleh a stravu do přihlášky, kterou najdete na našem webu (www.ascczech.cz/soubory/web/prihlasky/aspiranti2011/aspiranti.php). Kapacita je omezena, neváhejte s přihlašováním. Definitivní uzávěrka přihlášek je 28. 2. 2011 Nezapomeňte doma spacáky, přezůvky, něco dobrého ke kávě, ale hlavně sami sebe a dobrou náladu a vůli vytvořit společenství. Za PR se na setkání těší Marta Tomigová PS: Prosím všechna místní společenství, aby informovala o tomto setkání své aspiranty a předaspiranty.

2. DUCHOVNÍ CVIČENÍ 2011 Milí salesiáni spolupracovníci. Máme tu opět nový rok, a jak je již pravidlem v tuto dobu, nabízíme vám plán duchovních cvičení. Jsou to dny, které nám dává Hospodin, jako milost být s ním blíže. Pro nás všechny je to velký nezasloužený dar. Ne my osobně jdeme k Bohu, ale Bůh k nám jde vstříc s otevřenou a laskavou náručí. A protože se praví „opakování je matkou modrosti“, tak několik odkazů na naše Stanovy, článek č. 25. § 1. Salesiáni spolupracovníci posilují svůj život modlitby tím, že čerpají z duchovních zdrojů, které nabízí církev, Sdružení a salesiánská rodina. Aktivně se účastní liturgie a váží si těch způsobů lidové zbožnosti, které mohou obohatit jejich duchovní život. § 3. Svůj vnitřní a apoštolský život rovněž posilují duchovními aktivitami, které plánuje Sdružení. 5

www.farazirovnice.cz, ubytování zajištěno v kategorii II. zajištěny obědy za 60 Kč, snídaně a večeře zajistíme společně

Žirovnice 0 / 800 + stravování 20/2

1000 20/0

20/1

0 / 1200

Praha, klášter kapucínů Újezd ubytování: www.frantisek008.cz u Uničova Hr. Králové Kukleny, FMA 1700 25/0

vhodné pro účastníky z řad SHM Lipiny 800 20/0

úterý – sobota; vhodné pro účastníky z řad SHM Lipiny 650 18/0

8/0

600 – bez jídla

Svoboda nad Úpou

http://www.hostyn.cz/ Svatý Hostýn 500 / 1800 20 / 3

20.7–24.7.

3.8.–7.8.

9.

10.

13. 17.8.–21.8.

12.7.–16.7. 8.

10.8.–14.8

7.7 – 10.7. 7.

12.

6.7.– 10.7. 6.

11. 10.8.–14.8.

6.7.–10. 7. 5.

bude upřesněn J+M Žižlavští (703) P.Josef Šplíchalem E. Fajstavrová (507) J. Šplíchal P+J Macounovi (103) P. Marek Sklenář H+M Chytrých (105) P. Zdeněk Jančařík Z+V Divišovi(102) P. Vojtěch Sivek E. a R. Turowští (704) P. Benno Beneš P+M Jílkovi (503) P. Josef Daněk K+M Málkovi (605)

P. Antonín Nevola J+P Popelkovi

6.7.–10.7. 4.

22 / 2

– / 1800 *

Fryšták DIS

* 1300 Kč – nezaměstnaní, MD – ubytování, celodenní strava a společné výdaje (kdo nemůže tuto sumu, pak dle domluvy s ředitelem) kojenci vlastní postýlku, ohrádku nebo jiné zařízení pro pobyt. Na DISu je 10 pokojů se sociálním zařízením, ty budou přiděleny prvním 10 párům, které se přihlásí. Ostatní budou mít pokoje se společným sociálním zařízením. Cena za všechny pokoje je stejná.

1.7.–5.7. 3.

16 / 0

0 / 1350

Český Těšín

pátek–úterý; manželé mají samostatný pokoj se sociálním zařízením Svatý Hostýn 500 / 1700

1000 19 / 0 25.5.–29.5. 2.

20 / 2

Využijeme pěkných prostor budovy Biblického díla. http://www.biblickedilo. cz/ckbdweb/kategorie. aspx?kid=44

Pojedou dva mikrobusy a navštívíme všechna místa, kde působí SDB.

Bulharsko, Kazanlak Dolany u Olomouce 2000 / 3000 22.5.–30.5. 1

15 / 0

Poznámka Místo konání záloha / cena za osobu Kapac. / kojenci

exercitátor / ředitelé P. Jožka Kopecký st. J+J Němcovi (506) P. Pavel Strejček P+I Kvapilovi (703) P. Josef Kopecký st. Stanislav Strnad (702) P. Ladislav Hubáček M+L Žídkovi (704) termín č.

Jak jsme šťastně bourali… aneb život s Tomem

Vydáno dne 24. 01. 2011

Naše duše s touhou vzhlíží k Hospodinu on je naše pomoc, náš štít. Z něho se raduje naše srdce, my doufáme v jeho svaté jméno. Tvoje milosrdenství buď, Hospodine, s námi, na tebe s důvěrou čekáme. Žl 33 Milí přátelé, už delší dobu mám v srdci takový milý, hřejivý pocit – cítím vděčnost. Asi bych naši situaci prožívala daleko bolestněji, kdybych vnímala, že je Tom nešťastný. Ale připadá mi, že žije přítomností a láskou, nakolik jsme schopni mu ji dát. Netrápí se minulostí ani budoucností, má radost, když se může setkat s přáteli, má radost z vnučky, která je v roztomilém věku jednoho roku, má radost ze svých blízkých… Tom se těší z každého úsměvu a objetí. Myslím, že si neuvědomuje své postižení, alespoň ne v plné míře, takže pokud ho zrovna nic nebolí, je v pohodě. Samozřejmě, když cítí nějaké ohrožení – potom se umí ozvat a jak už to je u lidí s postižením mozku – stojí to za to! To pak nevím, jestli se mám smát nebo dělat, že se nic neděje… Doma se nám to často podaří proměnit v žertování, ale na veřejnosti to nic příjemného není. Ale taky se na to dá zvyknout a obrnit se. Už jsme doma vlastně „jen“ my dva a když přijedou ze školy – taky Honza a Johanka. Svátky vánoční jsme prožili krásně a pokojně. Na Štědrý den přijela moje sestra Slávka, která je mi celou dobu velkou oporou, tak jsme ji mohli nabídnout (věřím, že hřejivý) domov. Je lékařkou, a protože je svobodná, měla poprvé po 17-ti letech na svátky volno. Na svátek Sv. Rodiny jsme se sešli i s mými dalšími dětmi a jejich rodinami (kromě Jakuba-Daniela, protože ten už má svou rodinu v klášteře), takže nás bylo devět kolem stolu a bylo u nás plno smíchu. Na Boží Hod jsme se byli podívat na Sv. Kopeček, kde v „Živém Betlémě “ vystupovali naši mladí čerství novomanželé – Anežka a Jirka – jako Maria a Josef. Potom jsme jeli k „Pelikánovi“ do velkého sálu hospody, kde se vleze velká Kvapilovic rodina – jako už tradičně – oslavit vánoční obdarování také vzájemným společenstvím. A k večeru na svátek sv. Štěpána se sešla u nás naše Tělupilovic rodina a povídali jsme a zpívali až do noci. Potom jsme už jenom odpočívali. Rezignovali jsme na chvíli na logo, ergo, fyzio… terapie a jen sladce lenošili. A teď se teprve dostávám k tomu, proč jsem se zase dala do psaní. Je to tak podivuhodné, že si to nemůžu nechat pro sebe. Období kolem Nového roku trávíme střídavě jeden rok v domě sv. Josefa na Grůni, kde je správcem můj švagr Jarek a další rok na srubu u švagra Jožky s dalšími milými příbuznými v Podlesí u Libavé. Tentokrát jsme jeli 29. 12. vpodvečer zase do Podlesí. Musím předeslat, že se Tom už taky moc těšil (jako vždycky, když jedeme do společnosti mezi své přátele), ale když jsem se chtěla rozjet, bránil mi. Uklidnilo ho, když jsme se začali modlit a zpívali koledy. Že by předtucha? Ke konci cesty (naštěstí už u dědiny, protože celou cestu jsme jeli přes vojenský prostor, kde není na silnici ani noha, natož auto!) jsme v zatáčce na umrzlém sněhu dostali smyk, chvíli jsme tancovali na vozovce, potom sjeli z malého svahu přes keře na polní cestu, otočili se na střechu a na bok, kde nás před dalším pádem ze svahu zadržel stromek, o který jsme zůstali opřeni. Já jsem se dostala ven dveřmi, když jsem se ujistila, že jsou 23

Kostelní Vydří Adventní duchovní cvičení 1300 25/0

25/1

1400

Kostelní Vydří

Manželé mají samostatný pokoj se sociálním zařízením. Svatý Hostýn 500 / 1700 20/2

380 Kč/den 28/1 19.–23.10.

26.–30.10.

2.–6.11.

30.11.– 4.12.

22.

23.

24.

P. Leoš Ryška Stanislav Strnad (702) P. Jan Komárek I+P Nečasovi (606) Bude uveden později Prokop Pospíchal (608)

1) duchovní cvičení lehce hudební a mírně vycházkové; 2) dvojlůžkové pokoje, společná sociální zařízení; 3) pro kojence třeba vzít vlastní postýlku; 4) pro rodiče s kojencem pokoj s vlastním soc. zař.

Jiřetín pod Jedlovou 21.

20.

19.

18.

17.

16.

P. Láďa Heryán R+V Zimovi (401)

1800 20/0

Nový Dvůr, Přísnější režim, pouze muži, nebo manželé klášter trapistů společně. Bližší informace ve Zpravodaji

380 Kč/den 22/0

Jiřetín

2 – 3 lůžkové pokoje. Cena obsahuje plnou penzi a vlastní spacák nebo vlastní lůžkoviny. Lůžkoviny je možno zapůjčit.

200 / 800 30/2

Seč – Hoješín

380 Kč/den 20/0

Jiřetín pod Jedlovou

otevřeno i pro členy SHM 0 / 1600 25/2

Neratov

Bezbariérové zařízení s výtahem, 2–3 lůžkové pokoje s vlastním soc.zařízením

Smečno 1300 21/0

P. Emil Matúšů A+T Kindermannovi (601) P. Jožka Kopecký ml. 7.9.–11.9. L. Ryšavá a M. Šafaříková (701) P. Jan Vývoda 14.9.–18.9. S+J Holadovi (101) P. Petr Němec 14.9.–18.9. L+J Obručovi (104) bude doplněn 5.10.– 9. 10. M+P Syrových (102) P. Tomáš Mareš 12.–16.10. V+J Mikotovi (303) 15. 26.8.–30.8.

DIS Fryšták 980–1200 děti, 1280–1800 dospělí 20 dosp. 25 dětí P. Ondřej Matula J+V Kapounkovi (701) 14. 17.8.– 21.8.

Doufáme, že vás tento krátký exkurz do tajů izraelské češtiny (Dany má náš neskonalý obdiv, což jsme mu také často říkali) a vzpomínek z pouti nabudil natolik, že začnete shánět kontakt na pana Křížka (www.ckkrizek.cz) a volný termín další cesty :o)) Abychom vás v tom podpořili, můžete se podívat na fotoalba z cest: – fotky od Lídy Janžurové, která se snažila zachytit atmosféru naší pouti, ducha společenství, krásu navštívených míst, ale i lidí. Fotoalbum najdete na webu na Rajčeti. – Pár fotek i s krátkými popisy už dal dohromady také Honza Tomiga – fotoalbum. H. Tomiga 22

DC je určeno především pro RODINY S MALÝMI DĚTMI DO 10 LET. Program bude připraven zvlášť pro dospělé a zvlášť pro Vaše děti. Prosíme, uveďte při přihlašování i věk Vašich dětí (např. Jana kojenec, David 5 ap.). Termín podání přihlášek na DC je do 15.5. 2011 (z důvodu přípravy programu pro děti)!!! Více informací naleznete na www.shm.cz a www.ascczech.cz Toto duchovní cvičení se koná ve spolupráci ASC a SHM.

V Sippori (v Ježíšově době město okresního významu v blízkosti Nazareta, kam Ježíš pravděpodobně často chodil) nám Dany popisoval oblíbenou hru v kostky: Když hrála ta hra (= kostky), seděla na ten prdel nebo jak se to říká. Také jsme se dozvěděli, že SABRES znamená kaktus, ale také se tímto slovem označuje ten, kdo se v Izraeli narodil. Na dotaz, jak je to v Danyho rodině s jezením vepřového masa, Dany odpověděl: Já nejím vepřový, ale moje paní – jak se to řekne slušně? – žere všechno. Na konci svého výkladu se nás Dany zeptal: Jsou nějaké ostatky? Probírali jsme i izraelsko-arabské války: Všechny války Arabové začali, vždycky prohrajou a pak brečijou. Na Hoře blahoslavenství jsme se dozvěděli, že blahoslavenej hřeben je dlouhej. V Jeruzalémě jsme obdivovali vzhled ortodoxních Židů a také jsme se dozvěděli, že když má paní paruku, tak už je ženatá. Při večerní prohlídce Nazaretu nabízel Pavel Kvapil variantu: Sešup dolů, výšup nahoru (při návratu do závratného stoupání). Někdy jsme byli z cesty a množství nových zážitků docela unaveni, to jsme se pak od Danyho dozvěděli, že: Možná jste unaveni, ale mě to vůbec, ale vůbec nezajímá … Pokračujeme dalej… A také to doplnil informací, že Pan Křižek je mišuge, když nám připravil tak náročný program. Ale my jsme za něj byli vděčni. („Ve Svaté zemi se má hodně zívat – to znamená málo spát. Vyspat se můžete doma. Kdypak se sem opět podíváte…“ Praktická poznámka účastníka jiné cesty po Izraeli. Pozn. red.) Mnoho nových poznatků jsme zažili v Jeruzalémě. Chlapi, jsou tu šlapky! křičel na nás Pandžony na veřejných toaletách – a myslel tím turecký záchod. Na Chrámové hoře jsme se dozvěděli, že Židé tady postavili ten svůj skřiňka (= schránku úmluvy). Také jsme zde byli poučeni, že Když se tady něco změní, to je hned bordel. Bordel se vlastně neříká – nepořádek… Samozřejmě nás zajímal židovský pohled na Mesiáše, takže jsme se dozvěděli několik postřehů: – Když Mesiáš bude bejt línej, přijde třeba za tisíc let (to když nás zajímalo, kdy má podle Židů Mesiáš přijít) – Podle judeismu nesmí se honět Mesiáš, doplnil v zápětí Dany. – A byli jsme poučeni, že osel pro Mesiáš muset bejt bílej – A ještě Dany upřesnil: Osel pro Mesiáš muset bejt muž, co nezná partnerka. Dany se chtěl také něco přiučit česky, takže se nás zeptal: Jak se to řekne česky? Nejsem si ale jistý, jestli naši odpověď správně pochopil: Osel, Dany, to je osel… Aby náš řidič Murtada, který nás bezpečně celou cestu vozil ve svém novém autobuse, nepřišel zkrátka, naučili jsme ho dva signály, které se mu budou velice hodit při průjezdu křižovatek: Fčil ne a Fčil jo.

A Pravidla: článek 12. § 3. Účastní se každoročních duchovních cvičení a duchovních obnov, které nabízí Sdružení, nebo podobných iniciativ církve. § 4. Oceňují duchovní doprovázení, které vykonávají salesiáni (řeholníci, řeholnice a laici). Chceme z toho místa poděkovat vám všem, kteří jste se ujali ředitelování letošních DC. Poděkování patří také naším spolubratrům salesiánům, kteří se ujali služby duchovního vedení na exerciciích. Mnozí z nás to berou jako samozřejmost, ale kdo někdy zakusil mít na starost těchto několik dní, ví, co to dá práce, telefonátů a jiných starostí. Vám všem patří naše srdečné díky. Přejeme vám, ať letošní duchovní cvičení jsou pro nás všechny opětovným setkáním s naším Otcem, milostí, upevněním a povzbuzením v našem salesiánském povolání. Kéž jsou místem klidu a opravdovým setkáním s Kristem v době, která je hektická a uspěchaná. Vaše formační skupina PR

3. DNY SALESIÁNSKÉ SPIRITUALITY Pozvánka na Dny salesiánské spirituality

Vydáno dne 03. 01. 2011 Milí salesiáni, salesiánky, spolupracovníci a příznivci salesiánské rodiny. Dva roky utekly jako voda a je před námi již VII. ročník „Dnů salesiánské spirituality“. Toto setkání salesiánské rodiny je určeno všem, kteří mají zájem se setkat, více prohloubit salesiánskou spiritualitu, prožít radost ze společenství, modlit se a vzájemně se povzbudit a obohatit. Setkání proběhne ve dnech 29. dubna – 1. května 2011 na osvědčeném místě v prostorách AG v Kroměříži. Salesiánskou osobností, na kterou se tentokrát zaměříme, bude don Rua. Necháme se inspirovat jeho životním příběhem a zkušeností a budeme hledat, jak v dnešní době žít a rozvíjet společné charisma. Téma „Don Rua – druhý Don Bosco a jiný Don Bosco“ nám přiblíží milí zahraniční hosté – Sr. Grazia Loparco, fma a P. Francesco Motto, sdb. Jak už je dobrým zvykem, pro děti a mládež se připravuje alternativní program. Během následujících měsíců se k vám budou dostávat prostřednictvím Vnitřních zpráv, Zpravodaje a webových stránek další informace (přihlášku i s podrobnějším programem očekávejte koncem ledna), a také malé inspirace, které nám mohou pomoci se na setkání připravovat. Nezapomeňte je tedy sledovat. Těšíme se na setkání s vámi. Za přípravný tým Zdeňka Kůsová, fma, www.fma.cz

Příprava k Dnům salesiánské spirituality č. 1 Blahoslavený Michal Rua Narodil se v Turíně 9. června 1837. Ještě jako chlapec se setkal s Donem Boskem, který mu symbolickým gestem předpověděl, že se s ním v životě bude dělit na půl. V r. 1855 složil první sliby a ještě jako podjáhen byl vybrán za duchovního ředitele rodící se kongregace. Když se Don Rua stal nástupcem Dona Boska (1888), zdálo se, že se s ním opravdu rozdělil „na půl“ ve všem. Projevil tvořivou věrnost snahám a apoštolským iniciativám zakladatele, přijal jeho laskavé otcovství, rozvinul jeho díla a podporoval nadšení pro apoštolát ve prospěch mládeže, který přizpůsobil změněným společenským podmínkám. Během 22 let, kdy byl hlavním představeným, vykonal mnoho cest, aby upevnil a podpořil práci spolubratří. Zemřel v Turíně 6. dubna 1910. Pavel VI. ho zapsal do seznamu blahoslavených 29. října 1972. 8

Salesiánskou chalupu Josífkov-Spáleniště

Vydáno dne 13. 12. 2010 můžete nově shlédnout a v případě zájmu o pobyt i zarezervovat na nových stránkách http://www.spaleniste.cz/. Chalupa je sice využívaná hojně (celoroční průměr ze r. 2010 byly 4,44 noclehy na každý den), ale třeba se nějaké volné datum, vám vyhovující, najde… Správce František Jakubec

Tip na dobrou tiskárnu

Vydáno dne 14. 12. 2010 Potřebujete občas něco vytisknout? Například brožury, letáky, plakáty, kalendáře, pohlednice a jiné materiály? Nebo potřebujete něco potisknout? Například trička, keramiku, placky? Tyto a další služby nabízí tiskárna Macek a Kusala – http://www.tiskem.cz/. Pokud hledáte rychlou, levnou a kvalitní tiskárnu malých i velkých nákladů, tato tiskárna je velmi dobrý tip. ASC s ní má jen ty nejlepší zkušenosti – a nejen ASC. (Navíc majitelé jsou naší „krevní skupiny“ :-) Vřele doporučuje František Jakubec

Kulampo? Ken!

Vydáno dne 09. 01. 2011 Češi, musíte rozumět, že takto jsme se dorozumívali během naší pouti po Svaté zemi s průvodcem Danym (Kulampo je otázka, zda jsme všichni a Ken znamená ano). Dany má české předky, ale sám se narodil v Izraeli a tak má jeho čeština půvabný nádech. Přesto jsme si výborně porozuměli a tak se chceme o některé jazykové zápletky či hlášky účastníků zájezdu podělit i s vámi… Prvním zápisem v bloku byla Johnyho hláška v autobuse při odjezdu z hotelu v Betlémě, když vyběhl z autobusu, který se již pomalu rozjížděl: Malou hóru jsem se málem nepomodlil, nechal jsem ji v ledničce! (placaticu) Následovala série Danyho kouzelných frází: – když jsou u nás letní školný dovolený – Sto let před nulou … (= prázdniny) – Bohatnost (= bohatství) – pan papež – Nilometr (= vodoměr) – pandžony (= Johny) – ten poušť – pan Benediktus šestnáct – ten pláž – u nás tomu říkáme „pacinek“ – paní muslimistka? Muslimova? (mus(= pavouk) limka) – tam vidíte tři kulaťáky (= kruhy) – ženich a vlasta (nevěsta) – brána je vyčištěna od tých kulec – Za ten kostel je těžko vidět … (= kulek) – Tady vidíte čtyři evangelíky (= evan– poslanci (= apoštolové) gelisty) – tych Dvanáct (= apoštolové) – Slováci nám slíbili poslat nějaký po– poďte sem na ten plot tomek (= potok) – mnoho ditely (= detailů) – Ten architekt byl Polanec (= Polák) – kritikovali (= kritizovali) – budeme bejt … – v chrám obětili zvířata – v Izraeli známe Háček a Švejka – jsou tady čtyři tygrísi, proto se to (= Haška) jmenuje Lví brána Na mnoha místech jsme se dozvěděli také spoustu zajímavostí, např. u Jordánu, když Jan pokřtil Ježíše, tak přiletěla holuba. Dany, říká se holubice. No prostě nějakej pták … V Kumránu jsme se ptali, jak zanikli Synové světla, kteří zde žili a tvořili komunitu. Dozvěděli jsme se, že to byla skupina, která sama sebe zmizela. 21

kání a Vyšší odborná škola. Na regulérnost rekordu dohlížel pan Aleš Rafaj, komisař z pelhřimovské Agentury Dobrý den. Těsně po půlnoci rekord padl a to v celkovém počtu 403 lidí, kteří konzumovali kremrole. Pořadatelé obdrželi certifikát a budou zapsáni do knihy českých rekordů. Lenka Kolářová, PR pracovnice SaSM – DDM ČB; zdroj www.sdb.cz

10. RŮZNÉ INFORMACE Rok svaté Anežky České

Vydáno dne 11. 01. 2011 Přátelé, s novým rokem přicházejí různá výročí, která by neměla zůstat mimo naši pozornost. V rámci přípravy na rok 2013, výročí 1150 let od příchodu svatých věrozvěstů Cyrila a Metoděje na Moravu, budeme prožívat „Rok křtu“. Diecéze českobudějovická si bude připomínat dvousté výročí narození sv. Jana Nepomuka Neumanna, rodáka z Prachatic. Bratři františkáni z kláštera Panny Marie Sněžné v Praze si připomenou masopustní úterý před 400 lety, kdy byla během několika hodin vyvražděna skoro celá mezinárodní komunita čtrnácti bratří, o jejichž beatifikaci františkáni dlouhá léta usilují. Středem pozornosti celé arcidiecéze pak jistě bude výročí 800 let od narození svaté Anežky České. V minulosti se dějepisci domnívali, že se narodila o několik roků dříve, dnes se většina kloní k datu kolem roku 1211. Na přesném dni narození snad tolik nezáleží, ale na připomínce, jakou osobnost náš národ v dějinách měl. Anežka byla jednou z těch, kteří uměli vsadit vše na jedinou kartu, a tou byl Ježíš. Byla z nejmladších dětí krále Přemysla Otakara, toho jména prvního. To byl muž pevné vůle, chtěl a uměl prosazovat své za každou cenu. Se svou královskou dcerou měl dalekosáhlé plány, byla to součást politiky, nejen té sňatkové. Dcera, jak tenkrát bylo zvykem, musela otce poslechnout a odebrat se za vybraným ženichem do země blízké nebo také vzdálené. Kdoví, kde by nakonec byla skončila, kdyby tatínek Přemysl Otakar po životě plném zvratů nezemřel. Snad i její bratr Václav, nástupce na českém trůnu, s ní měl podobné úmysly, ale jemu už se Anežka dokázala vzepřít. Zmoudřela během tahanic o přízeň panovníků. Nyní chtěla jediné: být nevěstou svého Pána a Spasitele, Ježíše Krista, kterého milovala nade vše. Zamilovala si také svatého Františka a jeho ideál chudoby, který zasáhl celou Evropu. V jejím úmyslu ji utvrzovala a posilovala svatá Klára: Nedej na to, že jsi dcera královská, v očích Božích to nic neznamená, ale buď věrná té lásce, která za nás všechno dala, miluj svého Pána. Navštívíte-li klášter na Františku dnes, stále tam lze objevit stopy Anežčina ducha, prostředí posvěcené její přítomností, životem světice. Rádi si Anežčino výročí připomeneme 2. března večer při slavnostní liturgii v klášteře bratří křížovníků, vždyť svatá Anežka je jejich zakladatelkou. 11. června bude oslava svaté Anežky pokračovat v klášteře v Doksanech, kde měla obláčku při svém zasvěcení. A v předvečer 13. listopadu se sejdeme v pražské katedrále, abychom poděkovali za Anežčin významný podíl na událostech z listopadu 1989. Bylo by nevděkem, kdyby listopad 89 nebyl spojován s tou, která byla svatořečena, načež se naše dějiny významně posunuly. Několik dní na to, 24. listopadu večer, bude, když všechno dobře dopadne, v Anežském klášteře na Františku vernisáží zahájena významná výstava připomínající Anežčin život; měla by trvat do jara následujícího roku. Všem, kteří se na tak významných událostech budou podílet, patří poděkování již nyní. Mons. Karel Herbst, pomocný biskup pražský Zdroj: Zpravodaj pražské arcidiecéze, 1/2011

20

Člověk vztahů Na Valdoku, i během svých cest, potkal don Rua neuvěřitelné množství osob. Přijímal k rozhovorům muže i ženy, prosté i vznešené, ze všech sociálních vrstev, nikdy nikoho nevyloučil, nedělal rozdíly mezi lidmi. I když navenek působil přísně, byl velmi laskavý a umožňoval těm, se kterými se setkal, aby se cítili „ve své kůži“. Při svých cestách se nespokojil jen s nutnými formalitami, ale věnoval se osobním setkáním, hodně času zpovídal a míval formační setkání. Jedním z důležitých prostředků, které don Rua používal, byly dopisy, a to salesiánům, sestrám, spolupracovníkům. Byl to pro něj prostředek k vytváření společenství, pocitu příslušnosti a přátelství v celé rodině. Jeho dopisy byly prosté, nehonosil se sociálně politickými slogany, ale dával jednoduché rady v konkrétních situacích. Neužíval autoritativní slova, ale napomáhal i způsobem vyjadřování k tomu, aby podporoval svobodu druhých. Dokázal dobře spojit pevnost a laskavost a vytvořit opravdový meziosobní dialog.

4. TRVALÁ FORMACE 25 let od slibů do rodiny Dona Boska

Vydáno dne 13. 12. 2010 Dne 10. prosince jsme vzpomínali na chalupě na Lipinách na uplynulých 25 let, kdy jsme 7. prosince 1985 na Hradešíně složili slib salesiánů spolupracovníků. Sešli jsme se večer a začali mší svatou, abychom poděkovali Pánu za dary, které nám dal. Mši svatou sloužil obětavý Pepík Šplíchal. Při mši sv. jsme pamatovali na Jindru a Lidušku Vrbových a na Čendu Mrtvého, kteří nás již pozorují shora. Posilněni na duši jsme posilnili i tělo. Laskaví hostitelé Jana a Jenda Koláčných nás pozvali k prostřenému stolu s vynikajícím gulášem. Nezapomněli ani na přípitek, vitamíny a sladkosti. Vzpomněli jsme na Stáňu a Zdeňka Fuchsovy, kteří nemohli přijet. Zúčastnění Jenda a Jana Koláčných, Jirka a Jana Mátlovi, Helenka Mrázková (Zdeněk měl bohužel pracovní povinnosti v Bulharsku), Slávka Holadová (Honza byl doma nemocný), Marian a Maruška Cúthovi, Pepa a Zdislava Boštíkovi, Karel a Svatava Havlíčkovi, Pavel a Marie Syroví jsme hodnotili, co nám 25 let u salesiánů dalo a co nám vzalo. Dalo nám hlavně životní směr, společenství a rodinnost. Vzalo nám trochu pohodlí a času. Potom jsme popovídali, co všechno se u koho za léta, co jsme se neviděli, změnilo. Bylo toho dost. Prožili jsme moc hezký večer. O půlnoci jsme se rozjeli do svých domovů. Marie Syrová

5. APOŠTOLÁT Snoubenecká setkání v rodině

Vydáno dne 25. 01. 2011 Příprava na manželství v rodinách bude mít nové vedoucí manželské páry! S radostí vám chceme oznámit, že jsme v sobotu 22. 1. 2011, zahájili Přípravný kurz pro nové vedoucí manželské páry v projektu SNOUBENECKÁ SETKÁNÍ V RODINĚ . Kurzu se zúčastní během pěti sobotních setkání v průběhu roku 2011 celkem 7 mladých manželských párů. Děkujeme P. Jendovi Balíkovi za velkorysou nabídku pro pořádání tohoto kurzu na faře v Praze-Strašnicích. Více informací o salesiánském způsobu přípravy na manželství se dozvíte na http://snoubenci.ascczech.cz/. Hana a Petr Imlaufovi

9

6. SPOLEČENSTVÍ SE PŘEDSTAVUJE Pod tímto titulkem zpravidla nacházíme představení jednoho místního společenství… Po přečtení každého nového příspěvku mě napadá, jaká jsme úžasně rozmanitá rodinka. Co člověk – to originál, říká se, a platí to i pro všechna naše místní společenství! Dovolím si malé připomenutí článku Bohunky Holeňové ze Zpravodaje 102 z 25. 3. 2009. Část cituji: V tomto čísle Zpravodaje zahajujeme seriál o našich místních společenstvích. (…) V každém Zpravodaji bude jeden díl seriálu, jehož autory budete vy. Záleží na vás, kdo ze společenství příspěvek napíše a pošle. Rozsah ani obsah vám nebude nikdo určovat, napište o tom, čím je vaše společenství typické, co je pro ně tradiční, a čím je zajímavé pro ostatní. Na konci seriálu budete sami překvapeni, čím je to které společenství jedinečné. (…) Příspěvek píše společenství podle pořadí v adresáři. (…) Připomínky a nejasnosti pište mně, nenechávejte si je pro sebe… [email protected] Máme za sebou již deset představení, resp. jedenáct (viz minule Praha-Botič a nově vzniklé Praha-Botička). Teoreticky nás čeká ještě devatenáct dílů, ale v průběhu času možná dojde k dalšímu dělení většího společenství. Dá-li Bůh, příště nás čeká MS 201, tedy Podblanicko. Potom 301 ČB, 302 Písek, 303 ZČ atd. Spolu s vámi se těší sazeč

7. MODLITEBNÍ MOST Prosba o modlitbu…

Vydáno dne 13. 01. 2011 … Tentokrát z Prahy. Prosíme o přímluvu za Jirku Rechnera, zlepšení jeho zdravotního stavu a za celou rodinu.

8. DO TVÝCH RUKOU, PANE… V Indii zemřel český misionář P. Jan Med Vydáno dne 25. 01. 2011 V indickém Imphalu zemřel dnes ráno ve věku 95 let známý český misionář P. Jan Med, SDB. P. Jan Med se narodil 13. dubna 1916 v Jihlavě, měl sedm sourozenců (jeho bratr Oldřich se stal také knězem-salesiánem). Ve svých třinácti letech odešel Jan k salesiánům do Fryštáku. V roce 1933 se vydal do noviciátu na Slovensku, kde 31. července 1934 složil své první řeholní sliby. Rok nato, 11. listopadu 1935, nastoupil v italských Benátkách na loď a vydal se do Indie. V Bombaji přistál 22. listopadu 1935. V roce 1943 zde byl vysvěcen na kněze. Založil školu Dona Boska v Tirumpatturu v Tamilnadu, která je nyní známou samosprávnou školou. Pracoval také na založení teologické university v Bangalore a university Dona Boska v Maram. Napsal několik knih. Jeho sborníku duchovních písní se dosud prodalo přes 100 000 výtisků. Pohřeb P. Meda proběhne 28. ledna v indickém Dimapuru. Zdroj: www.sdb.cz Následující prosincový příspěvek se může zdát již neaktuální. Ale článek vnímám jako poslední poselství a výzvu otce Meda nám všem, tak jej uvádím… Sazeč 10

19. Salesiánský ples se konal v Pekle

Vydáno dne 31. 01. 2011 V rámci oslav svátku Jana Boska uspořádali plzeňští salesiáni se svými spolupracovníky již 19. Salesiánský ples v KD Peklo. O ples byl letos mimořádný zájem, dlouho před jeho začátkem byly všechny lístky beznadějně vyprodány. Všichni, kteří si lístek pořídili, určitě nelitovali. K tanci a poslechu jim hrála již osvědčená kapela The Brothers & sestra Klára, kterou rozjuchaní tanečníci v samotném závěru ani nechtěli propustit na zasloužený odpočinek. Předtančení letos obstarali klienti občanského sdružení Tak pojď s náma. Někteří z nich dlouhodobě využívají nabídky volnočasových programů našeho střediska. Středisková scénka byla letos zaměřena na prezentaci čtyř principů salesiánského výchovného systému: hřiště, domov, školu a farnost. Fotogalerie i s popisem realizace všech čtyř principů je ke shlédnutí na www.sdb.cz. Do tomboly se podařilo shromáždit 400 cen a nechybělo ani půlnoční losování výherců hlavních cen. Děkuji všem sponzorům a dárcům, kteří se zasloužili o rozmanitost a kvalitu tomboly. Antonín Nevola

Plesali i salesiáni spolupracovníci Že se dovedou příjemně bavit i členové SR z Prahy a jejího blízkého i vzdáleného okolí se ukázalo na plese v KD Ládví v sobotu 29. ledna. Zážitky z plesu se ani nedají přiměřeně popsat, to se musí prožít. K tanci nám hrála skvělá taneční kapela, mladí nám připravili veselý doprovodný program (s návštěvou samotného Dona Boska ještě v lůně mateřském matky Markety :) Bohatá tombola nabídla i mnohé exkluzivní večeře pro dvě osoby přímo v srdci salesiánské rodiny – totiž v rodinách pořádajícího společenství Praha Sever II. Skvělý nápad! Vrcholná cena byla plná adrenalinu. Její výherkyně, Boženka Šárková, zvládla ještě ten večer přelet nad štíty vysokých Alp, které byly uvězněny ve známých skleněných obalech :-) Pokud jste se letos rozhodovali, zda na ples jít či nejít, a nakonec jste nešli, příště neváhejte a přijďte. Pořadatelům patří velký dík za skvělou práci. František Jakubec

Na salesiánském plese padl nový český rekord Na jubilejním 20. salesiánském plese v Českých Budějovicích se pokusili organizátoři akce spolu s účastníky vytvořit nový český rekord s názvem „Salesiánská kremrole“. Ples, který pořádalo Salesiánské středisko mládeže – dům dětí a mládeže České Budějovice společně se salesiány z farnosti sv. Vojtěcha, se salesiány spolupracovníky a členy vysokoškolského Spolča, proběhl v KD Vltava v sobotu 29. 1. 2011. V průběhu večera hrály k tanci kapely Laguna z Prachatic a The Maso z Českých Budějovic. K tradiční plesové zábavě, ke které patří tombola a taneční soutěže, přibyl letos i pokus o zapsaní nového českého rekordu. Pod netradičním názvem rekordu se skrýval pokus o maximální počet lidí, kteří v jeden okamžik, na jednom místě pojídají kremrole. Kremrole pro tuto akci napekli a věnovali učni ze Střední školy obchodu, služeb a podni19

Marie a Janka z Indie nám napsaly o Vánocích v Indii: Tak na začátku není od věci připomenout, že Vánoce jsou především křesťanským svátkem. To znamená, že v Indii, zemi převážně hinduistické s tu a tam nějakým muslimem a buddhistou, slaví Vánoce jen kolem 3 % obyvatel. Ale nebojte se, pořád je to víc lidí, než žije v celé naší zemi. :-) A tudíž celý advent nebylo po blížících se Vánocích ani vidu ani slechu. Přesně tak, jak to má v adventní době být. Žádná vánoční výzdoba a vyhrávající koledy už od října, ani stoupající nákupní horečka. Jediné, co připomínalo blížící se Vánoce, byly hvězdy vyvěšené u domů rodin, které slaví Vánoce. (…) Tedy i v Indii jednoho dne, přesně si pamatuji, že to bylo 24. prosince :-), nastal Štědrý den! Hned ráno každý věrný zaměstnanec dostal od hlavního father Rajesh krabici v igelitce. (…) Během dne se vše šperkovalo do indické pestrobarevné krásy a večer, když se vše rozsvítilo, mně doslova přecházel zrak! :-) Na večer jsme si také s Jankou ustrojily vánoční stromek ala india z palmových větviček a indických in ozdobiček. :-) (…) Jinak v Indii nejsou moc zvyklí dávat si dárky. Santa Claus, bych řekla, chodí jen v bohatých rodinách a v chudých podarují rodiče své děti nějakými teploučkými svetry, které jsou tu teď více než užitečné. (…) Po štědrovečerní večeři se sem pomalu začalo sjíždět 3000 lidí z okolních vesnic a o desáté hodině večerní začala půlnoční vigilie. Po ní jsem spolu se salesiánským aspirantem Adamem a malým Mikem představovala Pannu Marii, svatého Josefa a Ježíška. Zkuste si představit chladný jarní večer, nad sebou jasnou hvězdnou oblohu, sedíte na seně u ohně a okolo vás krávy přežvykují seno. Inu, jak v Betlémě.:-).Všichni jsme se radovali z narození malého Ježíška, tancovali jsme, zpívali, povídali si a přáli si: „Kus kus džanam parab!“ Monika a Markéta z Bulharska se též podělily o zážitky z vánočních svátků: Tyto dny tu slavíme vánoční svátky. V Bulharsku nenosí dárečky „Ježíšek“, ale Djado koleda. (výhoda pro Ježíška – má o starost míň). Ve středu tu měly děti něco jako vánoční besídku, kde představovaly, co umí a co se v centru naučily. A co nemohlo chybět, nakonec taky přišel již zmíněný Djado Koleda a dával dětem dárečky, které si opravdu zasloužily! I když si myslím, že pro děti byl největší dárek to, že mohly předvést to, co umí a hlavně, že jim někdo naslouchal, že se zezadu v obecenstvu někdo na ně usmíval a mohly předvést i některým rodičům nebo babičkám, že taky něco zvládnou. Bouřlivý potlesk vždy vykouzlil úsměv na jejich tvářích. Vystoupení bylo pestré! Děti předvedly jak hraní na kytary, klávesy, flétnu a bubínky, tak také krásné divadlo o narození Krista a vánoční básničky. Kluci taky hezky žonglovali s diaboly a flowersticky. Závěrečné vystoupení brejk roztleskalo celé publikum! O občerstvení bylo též postaráno, protože holky napekly speciální „bulharskou vánici“ – ořechové rohlíčky – a taky připravily jednohubky. Tak se taky pochlubily svým uměním.“ Úplné znění dopisů a další dopisy, mimo jiné také od Veroniky z Německa, si můžete přečíst na webu http://mladez.sdb.cz/cagliero-dopisy/. Ludmila a Jan Obručovi 18

Cesta jako med aneb jak se má otec Med v Indii? Vydáno dne 08. 12. 2010 Otce Jana Meda jsem spolu s Jankou Jurigovou minulý týden navštívila během naší dobrovolné služby v severovýchodní Indii. K našemu údivu i indické úřady umí pracovat mimořádně rychle. Bylo pro nás docela překvapivou zprávou, že naše povolení ke vstupu do státu Manipur, kde žije otec Jan Med, byla vyřízena během dvou týdnů. Po 15 minutách od „šokující“ zprávy už jsme seděli v džípu směr Imphal (hlavní město státu Manipur), připraveni vydat se po stopách českého salesiánského misionáře Jana Meda a osobně se s ním setkat. Jan Med připlul do jižní Indie v roce 1935. V roce 1943 zde byl vysvěcen na kněze. Šest let byl provinciálem salesiánů v jižní Indii. Poté byl povolán do provincie Dimapur v severovýchodní Indii. Započal zde rozsáhlé dílo, které jsme měly možnost během tohoto týdne objevovat. V provinciálním domě jsme se setkaly s naším průvodcem, otcem Samuelem Elow. Je pověřen, vzhledem ke zdravotnímu stavu a stáří otce Meda, pokračovat v jeho práci. Cestou jsme viděli mnoho míst v nedotčené přírodě, kde otec Med působil. V každém místě se většinou nachází kostel, škola (školka a I.–XII. třída), internát pro chlapce i pro dívky. O dívky se starají většinou řádové sestry. Podívali jsme se například do školy Jana Pavla II. vysoko v kopcích (asi 4500 m./m.) v Maramu Khutlen. Navštívili jsme každou třídu, naučily se nové fráze v Maram jazyku a společně si zazpívali. Ve škole v Lieshemba jsme se zas pro změnu učily tancům z různých manipurských kmenů. Další projekt, který nás velmi zaujal, se zabývá dětskou prací. Otec Med se zasloužil o to, aby děti z chudých rodin, které musí pracovat, měly možnost chodit po práci do školy. Sociální pracovníci také zjišťují, v jakých podmínkách děti pracují. Osobně jsme se s těmito dětmi setkaly. Jak jsme slyšely z jejich svědectví, některé pracovaly v opravdu krutých podmínkách a tuto zkušenost si nesou do celého života. V těchto chladných kopcích jsme jako krajané otce Meda byli všude přijati s vlídnou a otevřenou náručí. Je více než jasné, že se otec Jan Med svojí pomocí, vytrvalostí a laskavostí zapsal do srdcí mnoha místních lidí. Setkání s člověkem, o kterém jsme slyšely tolik dobrého, viděly obrovský kus jeho práce a nyní cítily i jeho blízkost, bylo pro nás nesmírně silným zážitkem. Za jeho dlouhý život v Indii ho navštívilo jen několik Čechů. Není tedy divu, že na český jazyk začal reagovat až po desetiminutovém monologu v češtině. Ovšem duchem zůstal Čechem. Moc rád vzpomínal na českou zem, na Jihlavu, pivo i české přátele, a pro změnu mu jeho vlastenectví nedovolilo se zpět přeorientovat na angličtinu :) Měly jsme to štěstí, že jsme ho zastihly v dobré kondici. Komunikace s ním byla přerušovaná, jelikož se brzy unaví, občas opakuje stejná slova, ale dá se mu docela dobře rozumět. Přestože je upoután na lůžko a trpí nepravidelnými bolestmi, nese to statečně a smysl pro humor ho neopustil. Nebojí se nazvat z legrace svého spolubratra darebákem. Když jsem mu dávala napít, chtěl se se mnou rozdělit i o půl skleničky vody. Neustále se loučil slovy „Sbohem!“ a když znovu otevřel oči, divil se, že ještě není v nebi a že já nejsem anděl.:o) 11

Otec Med je mnoha Indy považován za svatého muže, protože nezištně pomáhal mnoha lidem z různých kmenů, kultur a náboženství. Jeho snahou bylo rozšířit vzdělání mezi lidmi z nedostupných hor bez potlačení místních tradic, kultury a jazyka. Této pomoci by ovšem nebyl schopen bez přispění přátel z Čech a místních spolupracovníků, kteří se v jeho započatých dílech snaží usilovně pokračovat podle jeho slov: „Běžte a pokračujte v práci, která začala. Rád vám požehnám a budu se za vás modlit.“ Na sklonku svého života posílá důležité poselství pro své „věrné Čechy“. Doslova ho tu přepisuji: – „Já skoro nevím, co mám říct, ale jedna věc je důležitá, aby všichni křesťané byli jedno. Proč jsme? Protože jsme jedna síla, všechny církve by se měly spojit. Ne protestant, katolík, baptista, ale všichni v jedné církvi v Kristově lásce. Boží láska zvítězí! – Já jsem ready odejít z tohoto světa. Já chci umřít za to, abychom všichni byli jeden tým, jedna skupina, abychom všichni byli jedno pro Pána Boha. – Matka Boží musí být s námi a všichni dohromady. – Dvacáté první století musí být stoletím lásky. Evropa se musí obnovit. Zase se musí začít všechno od začátku. – Já umírám, ale to není konec. Vy musíte pokračovat, pracovat, aby všichni byli jedno. – Budu sledovat vaší práci. Běžte a dělejte to, co děláte! Rád vám požehnám, podpořím vás a budu se za vás modlit v češtině, v angličtině, v němčině. – Já umírám rád, už nemám sílu, ale to není konec, vy ji máte a můžete pokračovat. Práce, která začala, musí pokračovat. Kousek po kousku, až se podaří velké dílo. Bůh je větší a dá nám sílu všechno zvládnout. – Pište, pište, pište, aby čeští dárci nepřestali. – Kéž by všichni pokračovali v práci! – S láskou, vírou,… (nebylo rozumět) jsem starý Čech… :o) – Poslední pozdrav od Pána Boha: Dělejte, co můžete! Nezbývá mi moc života, ale modlím se. – Já už jdu pryč, ale zůstávám s vámi! Marie Polívková, zdroj: www.sdb.cz

9. SALESIÁNSKÁ RODINA Milí salesiáni spolupracovníci Na konci kalendářního roku bych vám všem chtěl poděkovat za vaši přízeň a informovat vás o tom, co se podařilo a jak žijeme v Bulharsku. Tento rok byl ve znamení několika významných událostí. V roce zaměřeném na pastoraci Romů v Evropě se nám podařilo pro ně zakoupit pozemek. „Ako šte dade Gospod“ (Dá-li Pán Bůh), chtěli bychom na něm vybudovat menší kostel se vzdělávacím střediskem a ubytováním pro spolubratry. Další významnou událostí je příchod 12

Vydáno dne 15. 12. 2010

Co nového u našich dobrovolníků Milí spolupracovníci, jistě jste již slyšeli o Adopci na blízko. Jen pro připomenutí: Adopce nablízko podporuje dobrovolníky, kteří se rozhodli část svého života věnovat ohroženým a znevýhodněným dětem a mládeži na celém světě. V rámci projektu již bylo vysláno přes 60 dobrovolníků a další na vyslání čekají. Každé vyslání dobrovolníka s sebou však nese určité finanční náklady. Je třeba zajistit jeho vyškolení, letenku, vízum, očkování, podporu během pobytu a mnoho dalšího. Projekt Adopce nablízko umožňuje „adoptovat“ si tyto dobrovolníky a skrze ně tak účinně pomoci mnoha chudým a potřebným dětem. Pokud byste si chtěli „adoptovat dobrovolníka“, více informací se dozvíte na stránkách http://www.adopcenablizko.cz Ze života našich dobrovolníků Markéta z Konga nám mimo jiné píše: Tak po dvou měsících v Kongu jsem se smířila s tím, že ne všichni ostatní, ale že já jsem ta divná, co si nesolí pomeranč, nesladí fazole a nemaže marmeládu na vajíčka.(…) Náklady na dobrovolníka se šplhají do řádů sta tisíc. To mě nutně přivedlo k otázce, jestli za to stojím. Protože přece jen… žádné praktické vzdělání nemám, mám čerstvě po gymplu, což znamená, že umím všechno, ale vlastně nic. Takže – stojí vůbec moje práce za ty účty za letenku, vízum, očkování, stravu, ubytování, školení,…? Nebylo by lepší sem ty peníze poslat místo mě? Ale až tady a až teď mi dochází, že salesiánská pedagogika nepotřebuje peníze, ale lidi. Můžete sem místo mě poslat dvě stě tisíc a kluci dostanou nové oblečení a možná na přilepšenou sušenky. Ale nové kalhoty a sušenky nezmění nic na tom, že jsou to kluci poznamenaní ulicí, zhrublí a neotesaní. Nové oblečení z nich neudělá ani dobré křesťany, ani čestné občany, jak chtěl Don Bosco, a celý život zůstanou nejméně jednou nohou na ulici, kde se krade a berou se drogy. A tak jsem tu místo sušenek já a protože role přísného (ale milujícího) otce už je zabraná bratrem Aimé, zbývá na mě o dost vděčnější role hodné mámy – starší sestry – potenciální nevěsty. A někteří jsou to pěkní raubíři, divoši a drzouni a je potřeba si k nim najít cestu, ale žádný z kluků není zlý. Kristýna a Saša z JAR nám napsaly něco o škole, kde působí: Holy Rosary je škola soukromá (…). Takže, k našemu zklamání, o sirotky se tu zrovna nestaráme, nicméně od některých rodičů se nedaří poplatky dostat. (…) Hlavní rozdíl mezi Holy Rosary school a ostatními školami, ať už státními či soukromými, je asi to, že tady se děti už rok opravdu nebijou, což by měla být samozřejmost vzhledem k tomu, že to zákon zakazuje. Ale není. Ve třídách je „jen“ kolem 40ti dětí oproti státním školám, kde je počet žáků na učitele značně vyšší. Vzájemné spory žáků se řeší předně vysvětlením, že ubližovat kamarádům není správné a je třeba se omluvit a usmířit. Když to nepomáhá, tak je na řadě třídní učitel(ka), pak sestra Lidia, která může zavolat rodičům, a to už jsou slzy v očích, protože rodiče by svým potomkům dali pořádnou nakládačku, takže tohle už opravdu zabírá. (…) Ohledně školních poplatků chci ještě zmínit další věc – jak již bylo řečeno, jsou rodiny, které se dostanou do situace, kdy si už nemohou či nechtějí dovolit platit školné. Sestra Lidia nás požádala, abychom oslovily všechny možné známé i neznámé s prosbou o pomoc ve stylu Adopce na dálku, čili o dočasnou finanční podporu těchto dětí. Organizace „Adopce na dálku“ tady ale není, takže by to bylo spíš jako přes nás jakožto dostatečně důvěryhodné osoby bez organizační záštity. Takže kdybyste věděli o někom, kdo by měl zájem, prosím ozvěte se a my vám pošleme podrobnější informace. 17

Pro všechny salesiány spolupracovníky, kteří se nechají těmito slovy Dona Boska inspirovat: sny v českém překladu lze nalézt na stránkách www.sdb.cz, případně lze určitě oslovit i překladatele, P. Jana Ihnáta, SDB. Michael Jirsa, ASC Praha Střed Ukázka: 4. Nemoc bratra Antonína 1832 Uprostřed studia a jiných starostí nezapomínal Jan na vlastní rodinu, ke které se v myšlenkách plných lásky často vracel. K Antonínovi, který se tento rok ženil, nejenže neměl zášť, ale živil v sobě upřímnou lásku, kterou si uchoval po celý život. Uvedli jsme zde, že často sníval. Mezi jinými měl jednou sen, že Antonín pekl chléb na statku paní Damevino a překvapila jej horečka. Když jej potkal a ptal se ho na to, odpověděl mu: „Lomcuje mnou teď horečka a již se neudržím na nohou. Musím si jít odpočinout.“ Ráno vyprávěl sen svým spolužákům, kteří hned přisvědčovali: „Buď si jist, že je tomu tak, jak pravíš.“ – A skutečně to byla pravda. Večer přišel do Chieri bratr Josef a Jan se ho hned otázal: „Je Antonínovi lépe?“ Užaslý Josef odpověděl: „Ty již víš, že je nemocný?“ – „Ano, vím to,“ odpověděl Jan. – „Myslím, že to není nic vážného,“ dodal Josef. „Včera jím začala lomcovat zimnice, když pekl chléb u paní Damevino, dnes je mu již lépe.“ Nepřipisujeme tomuto snu žádné důležitosti, ale podotýkáme, že odhaluje nejhlubší city jeho srdce, které ho pohánělo prokazovat dobrodiní rodině nevlastního bratra, jakmile mu to bylo možné, což dosvědčuje i Don Michael Rua.

P. Jaroslav Kopecký oslavil 50 let kněžství Drazí, ani ve snu mě nenapadlo, že se dožiji třetího tisíciletí, že oslavím padesátileté jubileum kněžství. Na Pánu Bohu jsem nikdy nevymáhal dlouhý věk. Co dá, to dá, co nedá, to nedá. Věřím, že každého z nás vede často i přes nepříjemné skutečnosti, které přestávají být po čase drásavými. Můj život byl často i ve velkých nebezpečích, především za války a během totality. Ale Pán dal vždy více ochrany, více pomoci, více sil, než bylo těžkostí. Častokrát jsem si to ani neuvědomoval. Kdykoliv jsem byl v nesnázích a potřeboval pomoc, Pán mi poslal vždy někoho, kdo v době nouze, kdy jsem nestačil, podal pomocnou ruku, aby mě podržel. Tak tomu je stále až do dnešního dne. Před padesáti roky, dne 7. ledna 1961, mně pozdější kardinál Štěpán Trochta udělil tajně svátost kněžství. Učinil tak s ohrožením vlastního života. Stalo se to nedlouho po jeho podmínečném propuštění z vězení, kdy měl vážné potíže se srdcem a za vyzrazení svěcení riskoval svou svobodu. Knězem jsem se stal více než s desetiletým zpožděním, měl jsem 37 roků. Stalo se to proto, že jsem buď nebyl na svobodě já, nebo nebyl na svobodě ochotný světitel. Jako salesián – kněz jsem se cítil celý život šťastný. Během života mě provázeli početní spolubratři, prožil jsem s nimi většinu života, mnoho silných a pohodových chvil, šel s nimi společnou cestou, předcházeli příkladem, svědectvím života, odvahou. Kdybych se mohl znovu rozhodovat, opět bych otevřel náruč Donu Boskovi. Stále neodbytněji cítím, že světlo lampy slábne, že se blížím ke konci pozemské cesty. Nestěžuji si. Dosud vidím, slyším, mluvím, chodím. Věřím, že až zemřu, Bůh mě přijme tam, kde už nejsou žádné potíže, žádné temnoty a zármutek, „ale budeme se společně radovat doma u nebeského Otce“, jak končí naše každodenní zásvětná modlitba k Panně Marii. P. Jaroslav Kopecký SDB, zdroj – VZ 02/2011 16

indického spolubratra Sureshe, který nám v období své asistence bude pomáhat s evangelizací Romů ve Staré Zagoře. Mezi další významné události patří ukončení oprav kostela v Pravdinu a jeho slavnostního znovuposvěcení. Do Staré Zagory přišly dvě české dobrovolnice a vydatně nám pomáhají v našem romském středisku, hlavně při vedení kroužků. Pro větší informovanost jsme začali vydávat měsíčník (až občasník), ve kterém chceme aktuálně informovat. Kazanlačtí spolubratři se v současné době více zaměřili na víkendové programy pro animátory a spolupracovníky. Nejvýznamnější církevní událostí je 150-tileté výročí řecko-katolické diecéze. Sešlo se zde přes 40 východních biskupů a slavnosti předsedal kardinál Sandri. Příští rok bude ve znamení projektů, a to jak stavebních, tak i finančních, abychom mohli začít stavět. Uvítáme jakoukoli pomoc i tipy pro financování této akce. Na závěr bych chtěl poděkovat všem, kteří nám pomáhají, i za každoroční finanční příspěvek. Ujišťuji vás o našich modlitbách, zvláště za nemocné, o kterých se dovídáme ze Zpravodaje. Ať vám radost z Narození našeho Pána promění ovzduší v rodinách. Za salesiány v Bulharsku Jirka Svoboda

Ohlédnutí za oslavami sester FMA

Vydáno dne 20. 12. 2010 V sobotu 11. prosince 2010 jsme společně s našimi přáteli, dobrodinci, odchovankami, s celou salesiánskou rodinou oslavily 30 let přítomnosti sester salesiánek v ČR a 15 let česko-litevské inspektorie. Na programu byla mše sv., kterou sloužil otec biskup Karel Herbst, po ní následovalo malé občerstvení a pak akademie. Ta byla obzvlášť pestrá, neboť se na ní prezentovala jednotlivá díla našich komunit. Přijeli např. malí umělci z Plzně a zahráli divadelní scénku Budulínek, také tanec na Velepíseň lásky, holky z Hradce Králové předvedly balet s doprovodem klavíru a krátkou scénku klaunů, holky z Brna zatancovaly tanec na italskou písničku kluků Dona Boska, děcka z Ostravy předvedla dvě kapely, mateřská školka zarecitovala básně vlastní tvorby, holky z DKSŠ zazpívaly dvě písně, atd. atd. Sestra Marie Tkadlecová, naše inspektorka, k tomu dodává: „Děkuji všem, kteří se této akce zúčastnili s námi. Během akademie mně na mysl přicházelo to werichovské: Ten dělá to a ten zas tohle, a všichni dohromady udělají moc.“ Svojí návštěvou nás poctily též zahraniční hosté: sestry ze Slovenska a z Litvy! Zdoj http://www.fma.cz/node/1005

PS: Ten, kdo doma v onu sobotu zanechal prachovku i vonící cukroví, ten neprohloupil. Slavnostní děkovná mše svatá byla velmi neobvyklá. Tolik sester FMA pohromadě uvidíte asi zase až při dalších velkých kulatinách. A výše uvedené „malé občerstvení“ nebylo vůbec malé, ale bohaté, vydatné a moc dobré. Následující aka13

demie posloužila místo několika návštěv kulturních akcí najednou. Bylo vidět, že si všichni dali s programem velkou práci a bouřlivé potlesky pak mluvily samy za sebe… Už jste třeba slyšeli muzikál Budulínek s upřímnými a čistými přednesy dětských sólistů? František Jakubec

Matky svatých

Vydáno dne 20. 12. 2010 Před patnácti léty jsem přeložil knížku Matky svatých. Je to 11 životopisů matek svatých, protože ony byly svaté. Nikdo mi to nechtěl vydat. Když jsem to vzdal, tak to nakonec vydala Matice. Kdyby se někdo chtěl inspirovat, jak to dělala Marie Kolbe anebo Assunta Goretti, tak ať si přečte jejich příběh. Mně nejvíce oslovila, po Markétě Bosco, Maria Kolbe. Požehnané Vánoce mezi matkami svatých. Jan Ihnát

Prázdninová nabídka pro dospělou mládež

Vydáno dne 17. 01. 2011 F o r m a č n í t ý d e n „VIDČE“ Cílem tohoto týdenního kursu je pomoci našim dospělým (svobodným) chlapcům a dívkám (od 18 let):  prohloubit svůj duchovní život,  prohloubit potřebné náboženské vědomosti,  pochopit důležitost křesťanského společenství a prožít je,  probudit v sobě chuť něco dělat pro druhé (být animátorem)  pochopit důležitost rozpoznání svého povolání (manželství, zasvěcený život, příp. i život sólo) a důležitost solidní přípravy na své povolání a poslání. Přitom ale tento kurs není výslovně klasickým duchovním cvičením, ani jen školením, ani seznamkou, ani náborem do řehole, ani rekreačním pobytem, ale všech těchto oblastí se tento týdenní formační kurs nějak dotýká. Tento týden tedy není pro toho, kdo hledá jen soukromé ústraní, nebo jen školení, nebo kdo se chce jen nezávazně bavit a rekreovat a nechce se podřídit pevnému a náročnému programu, nebo kdo by přišel jen kvůli hledání budoucího partnera (pro zamilované dýchánky zde není prostor ani čas). Týden také není pro ty, kdo trpí různými závislostmi (kouření, alkohol, drogy, počítač, internet, atd.), kdo tedy nevydrží týden bez piva, bez hospody, bez cigarety, atd. Do programu jsou zařazeny každodenní mše sv. s aktivním zapojením přítomných do liturgie, osvojení si či prohloubení různých forem modliteb (bible, brevíř, adorace, rozjímání, pouť, křížová cesta, růženec, zpěv, atd.). V programu jsou též přednášky a diskuse na vybraná praktická témata z teologie (morálka, bible, věrouka). Vše je proloženo sportovními aktivitami, společenskou zábavou, vzájemným sdílením a povídáním, a to tak, že všichni jsou do všeho plně vtaženi. Proto je program nastaven tak, aby byl každému dostupný a všichni se mohli všeho zúčastnit. Předpokladem pro účast proto nejsou nějaké zvláštní znalosti nebo dovednosti, ale jen dobrá vůle a ochota přijmout celý program a plně se zapojit. Po celou dobu pobytu je také nabídka a příležitost svátosti smíření a osobních rozhovorů s přítomnými kněžími a asistenty. Charakter malého společenství, i objekty, kde týden probíhá, omezuje počet účastníků na max. 10 chlapců a 10 dívek. Proto ti, co se přihlásí po naplnění počtu, zůstávají už jen jako případní náhradníci. Horní věková hranice je dána tím, jak se kdo cítí mlád, aby se mohl plně zapojit. V roce 2011 se plánují opět dva týdenní turnusy se stejnou náplní (ale s jinými lidmi). Je tedy možné si vybrat: 14

1. týden je plánován od pátku 15. 7. do pátku 22. 7. 2011, v Jaroměřicích n. Rokytnou 2. týden je plánován od pátku 29. 7. do pátku 5. 8. 2011, na Vidči (chata v Beskydech, 6 km od Rožnova). Pobyt (režie a strava) přijde přibližně na 1100 Kč (kdo nemá, dá méně, kdo má, může dát i více). Cestovné si hradí každý sám. Kurz organizují (a případné informace poskytnou) salesiáni SDB: P. Chovanec Petr, P. Matula Ondřej, P. Kopecký Josef. Přihlášky přijímá (osobně, dopisem, mailem nebo telefonicky): P. Josef Kopecký, Šantovo nám. 183, 570 01 Litomyšl, tel. 461 612 263, m. 728 029 684, [email protected]

Pozvánka na besedu s P. Petrem Cvrkalem

Vydáno dne 19. 01. 2011 Zveme vás na besedu se salesiánským misionářem P. Cvrkalem o salesiánské misii v Bulharsku v neděli 6. 2. 2011. V 9:00 bude P. Cvrkal koncelebrovat mši sv. v kostele Povýšení sv. Kříže v Praze-Vinoři na Vinořském náměstí. Beseda se bude konat po mši svaté na faře. Všichni jsou vítáni. Ludmila a Jan Obručovi

Ples SHM 2011

Vydáno dne 24. 01. 2011 XVII. křesťanský ples mladých, který pořádá Salesiánské hnutí mládeže, se uskuteční v sobotu 26. února 2011 ve Žďáru nad Sázavou. Srdečně zveme všechny spolupracovníky i jejich děti. Magda Paseková

Sny Dona Boska

Vydáno dne 25. 01. 2011 Za pár dní oslavíme svátek Jana Boska, velikého světce, zakladatele salesiánů. Před pár minutami jsem si přečetl zprávu o úmrtí Jana Meda, salesiána, který v očích mnoha Indů zůstane navždy jako svatý muž. Kdo z nás by nechtěl být svatý? Don Bosco od začátku vyprávěl Donu Cafassovi sny, které měl, a prosil o radu. Svatý kněz mu odpověděl: „Jen jděte kupředu a berte vážně ve svědomí tyto sny, protože se domnívám, že to bude k větší slávě Boží a k dobru duší.“ Tolik na úvod více než stovky snů našeho světce, které se mi dostaly nedávno v českém překladu do rukou. Jak už to bývá, člověk si říká, že neví co dřív, a ještě k tomu je tolik jiných věcí ke čtení… O letošních Vánocích jsem si opakovaně všiml, že náš Matěj je během dne i večerů často někde zašitý a čte si. Až po několika dnech jsem zjistil, co ho tak časově zaneprázdňuje. Byly to sny Dona Boska. Dnes už mohu říct, že si pomalu a jistě zvykám dát si na dobrou noc aspoň jeden. A prozradím na sebe, že vnímám, jako kdyby mi ho vyprávěl sám Don Bosco. Don Bosco po vyprávění často opakoval: „Přikládejte těm snům váhu, jakou chcete. Ponechávám vám svobodu těmto věcem věřit nebo nevěřit, přikládat jim větší nebo menší význam. Jen jedno vám doporučím, abyste se ničemu nevysmívali, ani mezi druhými, ani mezi cizími lidmi. Považuji za dobré vám říct, že Pán má spoustu prostředků, kterými může projevovat svou vůli. Nazývejte je sny, nazývejte je podobenstvími, dejte jim jakýkoli jiný název, který by se vám líbil. Já jsem si jistý, že když se budou vyprávět, udělají vždycky dobro.“ 15