12 Hinduismus

06. 06. 2016 11:23

1/12

Hinduismus

Citace: Jirešová, Janská, Sataryová Hinduismus [online] Hospodářská a kulturní studia, Provozně ekonomická fakulta ČZU v Praze, 2009. Dostupné z: http://www.hks.re/wiki/hinduismus_2009-1.kruh

Hinduismus

Šiva Hinduismus je prý jako řeka Ganga, kterou hinduisté považují za svatou a uctívají ji jako bohyni. Ta pramení mezi sněhy vysoko v Himaláji - hory vždycky symbolizovaly vysoké duchovní stavy - a sestupuje do světa lidí, přináší svou záplavu životodárných vod horkým a zaprášeným planinám severní Indie. Na její cestě se k ní přidávají přítoky, velké i malé, které rovněž pramení vysoko v horách, zvětšují její objem a spojují se s ní na její cestě ke vzdálenému domovu, nekonečnosti oceánu… 1)

Úvod Hinduismus jsme si vybraly, protože si myslíme, že jako Evropané ho známe ze všech světových náboženství nejméně a v dnešním globalizovaném světě je důležité znát ostatní kultury, i ty velmi vzdálené. Člověk nikdy neví, s čím se ještě v životě setká a neznalost ostatních kultur a jejich vyznání může přinést mnoho problémů a nedorozumění. Druhým důvodem je to, že jeho základem je, více než slepá víra, hledání - alespoň v jeho nejryzejším základu. Nabaleno je toho na něj tolik, že není v lidských silách všechno prozkoumat, ale co se týče podstaty, tak ta se nám jevila mnohem zajímavější než třeba v křesťanství. Tam je stezka naznačena desaterem a jinými poučkami z Bible, zatímco v hinduismu si lidé svou cestu více či méně vždycky hledali. Tato naše hypotéza se nám zdála natolik Hospodářská a kulturní studia (HKS) - http://www.hks.re/domains/hks.re/wiki1/

Last update: 06. 06. 2016 10:15

hinduismus_2009-1.kruh http://www.hks.re/domains/hks.re/wiki1/doku.php?id=hinduismus_2009-1.kruh

zajímavá, že jsme se rozhodly, alespoň trochu do hinduismu proniknout a zodpovědět naši výzkumnou otázku, která se zabývá tím, co je pro nás z náboženství viditelné a tudíž lépe uchopitelné v našem ateistickém pohledu - a to jsou zvyky.

Výzkumná otázka Jak se daří hinduistům dodržovat své náboženské zvyky a rituály v České republice? ● ●

Je rozdíl mezi hinduistou v Indii a hinduistou v Čechách? Jaké konkrétní zvyky se s hinduismem pojí? Klade ČR jejich provádění nějaké překážky? Pokud ano, tak jaké?

O hinduismu Ještě dřív než se začneme zabývat výzkumnou otázkou, která je zaměřená na zvyky hinduistů, je třeba toto náboženství alespoň stručně uvést. Je to velice staré náboženství. Říká se, že se začalo formovat před 1000 let př. n. l., ale můžeme si být jistí, že jeho kořeny sahají mnohem dál do minulosti. Problém jeho těžké definovatelnosti tkví v tom, že nemá žádného zakladatele (žádného Buddhu, Ježíše nebo Mohammeda) a žádné oficiální datum, od kdy bychom mohli říct, že existuje. Ani hinduistická věrouka není jednotná - naopak, její charakteristikou je překvapivá rozrůzněnost, která je způsobena indickým náhledem na víru a to je: Na vrchol hory vede mnoho cest. Proto se jeho počátky ztrácí v temnotě minulosti. Jeho jednotícím prvkem je ale úcta k autoritě Véd, na které se pohlíží jako na dar od dávných mudrců. Hinduismus je spjat s Indií - důležité je uctívání řek (Ganga, Sarasvatí) a nejrůznější festivaly, které se slaví na určitých místech. To je důležitá informace, protože jsme se v naší výzkumné otázce ptaly na to, jestli hinduista v ČR může dodržovat všechny zvyky. Jak je vidět, tak některé nemůže, protože jsou spjaté například s určitým městem v Indii nebo s koupáním v posvátné řece. Není to tedy jednotné náboženství a dokonce to není ani pouze náboženství - dalo by se říci, že je to indický způsob života a nazírání na svět. Věří v reinkarnaci - to je převtělování (sansára) - naše těla umírají, ale duše se stěhují do nových, dokud se nám nepodaří pročistit vědomí a odpoutat se od všech tužeb a minulých záležitostí - to je mókša. Je to osvícení neboli splynutí s veškerenstvem. Dojít k mókše lze za jakoukoli dobu a mudrcové říkají, že k ní směřuje každý člověk. Ono odpoutání se nejde provést ze dne na den kvůli karmovému zákonu, který říká, že vše co děláme a co říkáme, se nám vrátí, ať už v tomto životě nebo v dalším. Jednoduše řečeno známým rčením: Jak se do lesa volá, tak se z lesa ozývá. Někomu to může trvat třeba i tisíc zrození než se odpoutá a „prozře“. Jde prý o to, že člověk zažije svou neoddělenost od brahma - což je myslí neuchopitelný princip neosobního boha. Osobnost probuzeného se rozplyne v oceánu života a už se znovu nenarodí pokud nebude chtít. Někdy se ale ještě vrací, aby pomohl ostatním lidem dostat se na „druhý břeh“. Co si pod těmito slovy představit - toť otázka. Jde o něco, co je nutno zažít. Nelze to prý sdělit slovy, protože je to zážitek prožitý za smysly a za myslí, tudíž ho mysl není schopná pojmout, jinak by to nemohla být ta „nejvyšší pravda“. V Indii bylo vždycky hodně zanícených hledačů pravdy a některým se to povedlo. Je nutno podotknout, že takovýchto „světců“ je v Indii nejvíc na světe a to pramení z indické tolerance a ochoty naslouchat. http://www.hks.re/domains/hks.re/wiki1/

Printed on 06. 06. 2016 11:23

06. 06. 2016 11:23

3/12

Hinduismus

Jestli to byli a jsou podvodníci, jako výzkumníci asi nezjistíme, ale rozhodně je z toho vidět indický postoj k transcendentálním záležitostem. Jak už jsme psaly - cest, jak dosáhnout mókši, existuje v hinduismu mnoho. Život prostého hinduisty byl vždy naplněn spoustou malých i velkých rituálů, tradic a zvyků. Ty se liší oblast od oblasti a není možné je všechny vyjmenovat, protože je jich tisíce a tisíce. Když jsme toto zjistily, bylo nám jasné, že naše odpověď na otázku může obsáhnout jen malý kousek. Určité zvyky jsou ale jednotné, jak uvidíte v části Výzkum. Velmi zajímavé na hinduismu je to, že z čistě náboženského hlediska je to velmi tolerantní a svobodu poskytující náboženství, kde si každý může najít tu svojí cestu. …po stránce věroučné jen přesvědčení, že lidská duše podléhá takzvanému karmovému zákonu, že po smrti člověka přechází do jiného těla… vyvanutí, nebo prostě mókša; k dosažení tohoto posledního cíle lidského snažení vedou kromě spravedlivého života jisté zvláštní metody, jejichž souhrn se nazývá jóga. Nadto nedává hinduismus svým příslušníkům v jejich individuální víře žádných omezení. Jeho písma dokonce považují za nutné, aby se věřící podle stupně své duchovní vyspělosti dělili na polyteisty a monoteisty, aby ti kdo dosud nedosáhli schopnosti „přímého nazírání boha“ a obcování s ním meditací, jej uctívali v podobě sochy či obrazu, posvátného keře či předmětu…2) Ze společenského hlediska je tomu právě naopak. Nejvýraznější je rozdělení na společenské třídy varny, které jsou v jednom životě absolutně neprostupné. Ortodoxní hinduisté mají proto život svázaný spoustou povinností, které musí dodržovat, nechtějí-li, aby je společnost zavrhla. I když jsou v současnosti snahy o odklon od starého řádu, nesetkávají se s velkým úspěchem hlavně na vesnicích, kde jsou tradice velmi silně zakořeněny.

Šest filozofických škol Zde vám ještě nastíníme hlavní cesty, kterými se hinduista může ubírat. Jde o šest daršan neboli „názorů“ hinduismu, které uznávají autoritu Véd. V minulosti mezi těmito šesti daršanami probíhaly intenzivní diskuse; přesto je lze také chápat jako komplementární - šest různých etap téhož procesu, usilujících o týž cíl - vysvobození. Šest škol tvoří tři páry: ●

●

1. Sánkhja a jóga. Tyto dvě školy mají mnoho společných názorů až na to, že jóga je teistická, kdežto sánkhja nemá Boha. Jóga se zabývá především podstatou člověka a praktickou metodou; sánkhja (dosl. „vypočítávání“) podává širší makrokosmický obraz a považuje samotné poznání za dostatečné pro osvobození. Ačkoli sánkhja už dnes není aktivní školou, její myšlenky jsou velice důležité, neboť pronikly do obecného proudu hinduistického myšlení. V těchto dvou školách, a zvláštně v józe, patrně nacházíme některé nejstarší původní indické myšlenky. 2. Mímámsá a védánta. Tyto dvě školy se vztahují přímo k Védám. Starší z nich, mímámsá (znamená „zkoumání“), zdědila védskou tradici bráhmanů a vznikla ve snaze zastavit úpadek zájmu o staré obětnické náboženství. Velice důležitá je pro ni dharma ve smyslu života podle náboženských pravidel a provádění předepsaných obřadů. Klade důraz na ranější části Véd, zvláště na bráhmany, a je svou povahou konzervativní. Védánta, které se také říká uttaramímámsá („pozdější nebo konečné zkoumání“), zdůrazňuje Upanišady jako pravý zdroj metafyzického poznání. Vykládá zbytek Véd v jejich vlastním světle a snaží se z upanišadových výroků učinit závěry a předložit je jako logický systém. Zatímco mímámsá už dávno není aktivní, védánta nakonec

Hospodářská a kulturní studia (HKS) - http://www.hks.re/domains/hks.re/wiki1/

Last update: 06. 06. 2016 10:15


hinduismus intelektuálně ovládla. ●

3. Njája a vaišéšika. Tyto školy jsou v současném kontextu méně zajímavé. První se zabývá procesy, skrze něž poznáváme, a metodami logické analýzy. Druhá se zajímá o fyzický svět a kategorie existence. Do značné míry je to raná podoba fyzikální vědy.

3)

svastika - obecně chápána jako symbol štěstí

Cesta oddanosti (bhakti-márga) Je jednou z nejrozšířenějších cest, jak dojít k vysvobození, k mókše. Důvodem je její jednoduchost ,a tudíž dostupnost širokým masám. Od vyznavače tohoto směru se požaduje pouze bezvýhradná a naprostá oddanost a láska k božské bytosti. Nezáleží na tom, jakého boha si z miliónů božských bytostí vybereme a jakým způsobem ho budeme uctívat. Neboť jak zdůrazňuje největší filosof indického starověku Šankara: Nejvyšší duch je jenom jeden, ať už mu dáváme jakékoli jméno a uctíváme ho v jakékoli podobě.4) Nejznámější a nejuctívanější je ale tzv. Trimúrti - božská trojice.

Brahma - stvořitel Z božské trojice měl vždy nejméně uctívačů. Je to pravděpodobně tím, že jako stvořitel již svůj úkol vykonal, nijak do světského dění dále nezasahuje, a proto není třeba ucházet se o jeho přízeň (jak píše Eliška Merhautová v kapitole Hinduistická mytologie ve výše citované knize).

Višnu - udržovatel Má manželku Lakšmí - bohyni štěstí a bohatství, která je krásná a ctnostná.

http://www.hks.re/domains/hks.re/wiki1/

Printed on 06. 06. 2016 11:23

06. 06. 2016 11:23

5/12

Hinduismus

Šiva - ničitel Nejsvéráznější a nejrozporuplnější Bůh - je hněvivým ničitelem a zároveň i milostivým a odpouštějícím.

Ganéša Oblíbený Bůh se sloní hlavou, syn Šivy a jeho krásné manželky Párvatí. Má svůj vlastní svátek, který je důležitý především pro kupce, obchodníky, řidiče a řemeslníky, protože je patronem podnikání. Pokud se mu pokloníme před započetím jakéhokoli díla, tak nám odstraní překážky a různá nebezpečí.

Ganeš

Lakšmí


Višnu

Last update: 06. 06. 2016 10:15


Literární rešerše Definovat si zvyky pravověrných hinduistů není tak jednoduché, jak by se mohlo na první pohled zdát. Pramení to ze skutečnosti, že hinduismus sám není jednotné náboženství, které by se drželo jediného posvátného textu (naopak, má jich takové množství, že je Bible v porovnání s těmito texty jen útlá knížečka - my jsme nahlédly do Hinduismu - posvátných textů, kde jsou reprezentativní ukázky jednotlivých eposů a úvah dávných mudrců - Véd, Upanišad, Bhagavadghíty, Rámajány aj.) , ba co více - nelze o něm ani jednoznačně prohlásit, že by to bylo samotné náboženství, jak pěkně popisuje Dušan Zbavitel v knize Indie zblízka. Je to totiž i společenská soustava varen a kast, která má tak dlouhou tradici, že se jí současná Indie jen těžko zbavuje, jak uvádí Sichrovsky v knize Indie bez závoje. Tím se dostáváme k tomu, že není-li možné pořádně definovat hinduismus, není také možné jednoznačně definovat hinduistické rituály, protože jich existuje takové množství, že není v silách člověka všechny prozkoumat natož dodržovat. Jak se hinduismus měnil v čase dobře popisuje David M. Knipe v knize Hinduismus - experimenty s posvátnem, kde věnuje téměř polovinu hinduismu a dějinám. To také ukazuje, jak je toto náboženství dynamické a jak se v průběhu staletí přidávaly další proudy, další myšlenky a samozřejmě i další zvyky a rituály. Snad nejsrozumitelněji to ale popisuje Stephen Cross ve svém Hinduismu, který čtenáře srozumitelnou formou seznamuje s jednotlivými aspekty hinduismu v celé jeho šíři - božstvy, hinduistickou metafyzikou, posvátnými texty a cestami jak dosáhnout mókši. V knize Indie - bohové a lidé jsme mimo srozumitelné seznámení s hinduismem nalezly i tři velice přínosné kapitoly pro hledání odpovědi na naši výzkumnou otázku. Jsou jimi kapitoly Obřady doma a v chrámě od Kamila Zvelebila, Obřady a slavnosti životního cyklu a následně Svátky matky Durgy a jejích dětí od Hany Preinhaelterové. Je zde dokonce část nazvaná Denní povinnosti hinduisty - teorie a praxe, kde je rozepsáno co, kde, jak a v kterou hodinu by měl hinduista vykonávat. Kniha se bohužel už nezabývá tím, jak se daří tyto povinnosti vykonávat hinduistům v České republice. Čtivý text je navíc doplněn poutavými fotografiemi. Literatura nám tedy poskytla základní rámec poznatků, ale zároveň nám objasnila skutečnost, že pokud víra znamená pro každého věřícího maličko něco jiného, dvojnásob to platí u hinduistů. Od jednoho se dozvíte, že hinduismus není nic jiného než to, co tvoří vlastní podstatu a jednotu indického národa, že je to souhrn duchovních tradic Indie a vyjádření její celistvosti a nedělitelnosti. Druhý hinduista vás zavede do své domácí svatyňky a ukáže vám sošku boha se sloní hlavou nebo kamenný lingam, Šivův falický symbol, jako ztělesnění své víry. Třetí vás ujistí, že není bohů ani Boha, že je jen vesmírný princip, jehož atomy jsou naše duše, jež se od svého celku oddělily jen proto, aby se do něho opět vrátily a splynuly s ním. Spatříte člověka, který sedí po celé hodiny v němé nehybnosti s nohama složenýma přímo akrobatickým způsobem - je to hinduista. Spatříte druhého, který přivádí kůzle jako oběť bohyni Káli - i to je hinduista. A otrhaný žebrák bául putující s písní od vesnice k vesnici a živící se jen tím, čím kdo naplní jeho misku, je hinduista také.5) ● ● ● ●

●

Indie zblízka, Herold - Zbavitel - Zvelebil, Orbis Praha 1960 Hinduismus - experimenty s posvátnem, David M. Knipe, nakladatelství Prostor Hinduismus, Stephen Cross, nakladatelství Ikar Indie - bohové a lidé, odborná redakce Hana Knížková, Brno : SVAN : Moravské zemské muzeum, 1997 Hinduismus - Základní texty východních náboženství, Dušan Zbavitel, nakladatelství Argo


Printed on 06. 06. 2016 11:23

06. 06. 2016 11:23

7/12

Hinduismus

Metodologie Pro náš výzkum jsme zvolily kvalitativní výzkumné metody. Důvodem bylo, že jsme chtěly hinduismus pochopit, zjistit proč je něco možné dělat v Indii a ne v České republice, ne pouze získat nějaká kvantitativní data. Ta jsou sice velice dobře ověřitelná (spolehlivá, reliabilní), ale málo validní (platná), kloužou jen po povrchu věcí. Dalším jejich problémem by bylo to, že bychom musely sehnat hodně respondentů a my měly potíže sehnat vůbec nějaké. Naopak kvalitativní metody nám pomohly získat o naší výzkumné otázce co nejvíce informací. Pro získání potřebného teoretického základu jsme využily techniku studia dokumentů - především odborné literatury a článků dostupných na internetu. Postupovali jsme tak, že jsme si napřed sehnaly knihy o hinduismu a prohledaly internet, co kde píší a jaké české hinduistické stránky existují, prostřednictvím kterých bychom se mohly s nějakým hinduistou setkat. Poté co jsme se seznámily se základními informacemi z knížek a internetu, jsme začaly pátrat po respondentech. Jako výzkumnou techniku jsme si v této praktické části zvolily polostandardizovaný rozhovor, protože jsme se chtěly dozvědět odpovědi na své otázky a zároveň zjistit i něco navíc. Nutno přiznat, že u Ing. Ivy Levé šlo spíše o nestandardizovaný rozhovor, protože jsme se moc ke kladení otázek nedostaly, ale alespoň jsme se dozvěděly obecně více o Indii a hinduismu. Hodně jsme se toho dozvěděly i z e-mailové korespondence s Ondřejem Sukupem a následně z rozhovoru s ním. Studium dokumentů (knihy, internet) nám poskytlo dobrý základ. Následně jsme ale z rozhovorů zjistily, že ne všechno, co se píše je „stále“ pravda. Doba se mění, a to co platilo dříve, nemusí nutně platit i nadále. Například to, že hinduistou se musí člověk narodit. Rozhovory je ale zase třeba kriticky hodnotit. Například u manželů Levých bylo vidět, že jejich skoro až nekritické nadšení jim nasazuje růžové brýle, a to hodně ovlivnilo jejich odpovědi. V interview s Ganeshem byl zase trochu problém v dorozumění kvůli angličtině. Naše ani jeho angličtina nebyla čistá a občas jsme si rozuměli opravdu jen stěží. Nejlépe se dělal rozhovor s Ondřejem Sukupem, který byl velmi tolerantní k ostatním názorům a sám se snažil odpovědět na naše otázky a ne jen poletovat kolem tématu. Dokonce znal manžele Levé a řekl nám svůj názor na ně - že jsou poněkud zaslepení. Zde se ukázalo, že triangulace dat u kvalitativního výzkumu je opravdu důležitá.


Last update: 06. 06. 2016 10:15


Výzkum Na začátku našeho hledání respondentů jsme narazily na problém - kde je najít? V čajovně jsme neuspěly, v klubu cestovatelů také ne, na facebooku se nikdo neozval, doporučení cestovatelky Nely také nevyšlo, protože ona hinduistka byla zrovna v zahraničí, dokonce jsme nenašly ani náboženské chaty s tématem - hinduismus. Na internetu toho také mnoho nebylo - jen na stránkách České hinduistické náboženské společnosti byl e-mail, na který nám dlouho nikdo neodpověděl a pak skončila fiaskem i naše výprava do Celetné ulice za Sdružením přátel Indie, kde nikdo nebyl. Nakonec nám v čajovně U Džoudyho poradili, ať zkusíme indické restaurace. A v Beas dhabě na I. P. Pavlova jsme skutečně jednoho poznaly a dohodly si s ním schůzku. Jmenuje se Ganesh a v ČR je teprve 5 měsíců, takže česky ještě moc neumí, proto s ním rozhovor probíhal v angličtině. Dále jsme se nakonec dovolaly i na telefon Sdružení přátel Indie a Ing. Iva Levá si nás pozvala k sobě domů, kde jsme s ní i jejím manželem provedly neřízený, nestandardizovaný rozhovor. Nakonec se ozval i Ondřej Sukup e-mailem z České hinduistické náboženské společnosti a sešly jsme se i s ním. Nejkvalitnější informace jsme získali od pana Sukupa - sešly jsme se s ním v čajovně a za 4,5 hodiny získaly spoustu užitečných poznatků ke své výzkumné otázce i mimo ni. U manželů Levých jsme se toho také dozvěděly hodně, za ty 4 hodiny,které jsme s nimi strávily, ale bylo to spíše mimo rámec naší otázky, protože to celé bylo spíše v rukou respondentů. Rozhovor s Ganeshem byl hlavně užitečný v tom, že jsme si popovídaly s rodilým Indem, takže jsme si mohly porovnat informace o Indii od pana Sukupa i manželů Levých. Teď k jednotlivým rozhovorům:

Ganesh S tímto mladým rodilým Indem jsme se sešli v restauraci Karavanseráj a kladly mu v angličtině otázky, na které se nám ochotně snažil odpovědět. Dozvěděly jsme se, že on sám své zvyky, které dodržoval v Indii v ČR opouští, protože to zde zkrátka provádět nelze, pokud by nechtěl lákat pozornost okolí. V Indii prý chodil v tradičním indickém oděvu, vstával s východem slunce, modlil se a chodil se koupat do řeky. Ganesh se zatím nezajímá o transcendentální záležitosti (o to, jak dosáhnout mókšy, jak se vymanit z koloběhu smrti a zrození sansára). Nemedituje, ani neprovádí jógu. O své karmě nikdy moc nepřemýšlel. Přišlo nám, že zvyky ve své zemi dodržoval pouze ze společenských důvodů - slavil místní festivaly, dělal to co ostatní, ale když se odstěhoval, neměl vnitřní potřebu dál pokračovat v modlitbách a jiných činnostech souvisejících s hinduismem. Když jsme se ho ptaly, jak moc zasáhla Indii moderní doba, tak říkal, že určitě hodně a převážně negativně. Například brahmani prý jedí maso a stavějí se tam McDonaldy, což nám přišlo dost hrozné.


Printed on 06. 06. 2016 11:23

06. 06. 2016 11:23

9/12

Hinduismus

Manželé Leví Ing. Iva Levá nám ze začátku vyprávěla, jak se k hinduismu dostala. Křesťanství jí prý nikdy plně neuspokojilo ve výkladu toho, co bude po smrti a celkově se jí jevilo, že tam pravda není. V sedmnácti letech také přestala jíst maso, protože jí přišlo kruté jíst mrtvé tvory a pak zjistila, že v Indii lidé smýšlejí velmi podobně jako ona a tuto zemi si zamilovala. Později se k vyprávění připojil i její manžel, stejný nadšenec a povídali nám o tom, proč jsou vegetariáni, v čem jsou výhody, a že západní lidé jsou na maso až moc upnutí. Když se na to necítíme, nemusíme být všichni vegetariáni, ale nemuseli bychom ho jíst v takovém množství - jsou to prý jen mystifikace doktorů, kteří tvrdí, že maso obsahuje specifické látky, které tělo potřebuje a jinde než v mase se nevyskytují. Ing. Levá říkala, že jde prostě jen o zvyk a nechuť vzdát se něčeho, na co jsme zvyklí - a zvlášť v Čechách máme dojem, že když si můžeme dovolit jíst každý den maso, tak se vyrovnáme západním zemím a cítíme se lépe. S tím i souhlasíme. Naši předci si nemohli dovolit jíst maso každý den a také žili. Jen se nám jevilo přehnané, když Ing. Levá prohlásila, že maso dokonce škodí a látky v něm obsažené vysávají vápník z kostí proto prý tolik lidí na západě trpí artritidou. Tady jsme usoudily, že nahradila jednu mystifikaci jinou, aby podpořila teorii o prospěšnosti zříkání se masa. A proč jsou vlastně více než ze 60 % Indové vegetariáni? Souvisí to s jejich naukou o neubližování (dovedené u džinistů do krajnosti) - ahimsá (neubližování) - všechno živé se neustále vyvíjí. Má potenciál dostat se v příštím životě výš ve svém růstu. Například pampeliška se může stát v příštím životě keřem. Takže takové zvíře už možná v příštím životě bude člověk. Zde si tedy vegetariáni vybírají menší zlo a konzumují nižší formy života. Tento hinduistický zvyk se tedy dá s občasnými obtížemi dodržovat všude. I když budete v restauraci, kde na jídelníčku nebude jediné bezmasé jídlo, nikdo vás nebude nutit, abyste svůj plátek snědli. Ukázali nám také svojí rozsáhlou knihovnu, kde nechyběly takové knihy jako Bhagavadgítá, Rámajána, Magabharáta, Védy, příručky o józe a meditaci a jiné. Všimly jsme si také, že všude po stěnách mají pověšené portréty usměvavého vousatého muže v oranžovém rouchu. Jde o svámidžího (to je uctivý titul) Mahešvaranandu, dosud žijícího mystika. Pustili nám jedno jeho video, kde mluvil o tom, jak by měli lidé žít, aby byli šťastní a nehonili se jen za penězi. To by se dalo zařadit mezi moderní způsob, jak naslouchat guruovi, který už ve svém duchovním vývoji pokročil hodně daleko. Pokud máte zájem, můžete si jeho povídání poslechnout na youtube v angličtině: Hospodářská a kulturní studia (HKS) - http://www.hks.re/domains/hks.re/wiki1/

Last update: 06. 06. 2016 10:15


http://www.youtube.com/watch?v=KH1_qf1KhZM&feature=relat. Když to shrneme, jsou manželé Leví hinduisticky naladění lidé, kteří se ztotožnili s védským učením. Z hinduismu si vzali to, co cítili jako správné - vegetariánství, modlitby, praktikování tělesných cvičení (asán) jógy, vyslovování očistných zvuků - manter a víru v karmický zákon a to jediné, co se jim nelíbí, odsuzují - to je rozdělení do varen a kast. Podle paní Levé je to pro Indy velké karmické zatížení a vymysleli si to indičtí duchovní brahmani - aby si zajistili nejvyšší postavení ve společenské pyramidě. Festivaly se prý dříve snažili slavit, ale poslední dobou prý neměli moc času a taky prostředků k tomu nějaký uspořádat.

Ondřej Sukup Posezení v čajovně Daruma s tímto pánem byl příjemný zážitek, protože byl velmi ochotný, zábavný a tolerantní k jiným názorům. Prozradil nám, že když byl mladší, přivedla ho jeho maminka k jednomu osvícenému mistrovi, který si ho vybral jako svého žáka a po celý život mu radil, jak má postupovat na své duchovní cestě. Jednou když seděl s ostatními žáky a mistrem pospolu, mistr řekl: „Už jsem s vámi po tolik životů, a musím říct, že stále děláte ty stejné chyby.“ Toho se prý pan Sukup drží a snaží se už konečně tyto chyby nedělat, jak řekl se smíchem. Pro naši výzkumnou otázku bylo důležité zjištění, že existuje tzv. vnější a vnitřní cesta. Ten kdo je duchovně již velmi pokročilý se nemusí nechávat tak moc svazovat nejrůznějšími zvyky, protože on už tuší, kudy se má ubírat. Pronikl alespoň zčásti do podstaty. Zatímco obyčejný člověk, který neví kudy kam, má určitě zvyky, které vymysleli v nejlepším případě ti, co už prozřeli, a které mu mají pomáhat zlepšovat svůj život. Žít v harmonii s přírodou, očišťovat se, být zdravý a duchovně se rozvíjet. Život ortodoxního hinduisty v Indii je tedy prý hodně nalinkovaný a pro moderního člověka je prakticky nemožné (nebo alespoň nanejvýš obtížné) to všechno dodržet například v České republice. Jednak je to způsobeno tím, že Čech, který se stane hinduistou (pomineme-li společenský aspekt hinduismu a přistoupíme na to, že hinduistou se v současnosti už nemusí jen narodit) není odmalička veden ke všem těmto úkonům, takže na ně často zapomíná a pak - některé rituály v ČR provádět prostě nelze, protože jsou moc divoké a policisté by ho mohli zavřít za rušení nebo jednoduše proto, že k tomu tady není to správné zázemí. (např.: divoký festival světel a jeho velké vatry, svátek barev to jsou litry barev všude aj.) Pan Sukup uvedl příklad: Ráno když se probudí, tak ještě než otevře oči má poděkovat své matce za všechno, co mu dala a pak říci krátkou modlitbu i k bohům. (indické rčení: Matce se člověk klaní dřív než bohům) Tohle si po ránu uvědomit prý není jednoduché a občas na to zapomíná. Další příklad se týká jídla. Před jídlem má říkat mantru (něco ve smyslu: jsme jedno, potravo, přijmi mne), která změní i to nejobyčejnější jídlo v posvátnou věc (přirovnání k hostii), a proto je uctivé si před jídlem vypláchnout ústa. Na to prý ale také zapomíná a v restauraci to ani není dost dobře proveditelné. V Indii je prý také zvykem hledat si sestry a bratry. On má pět sester, ke kterým má závazek, že se o ně postará, kdyby se dostaly do těžkostí. Snaží se vidět minimálně jednou do roka, kdy dá bratr sestře dárek a ona jemu uplete náramek. Když jsme se před ním zmínily o Levých, prohlásil o nich, že v některých věcech jdou do extrému a moc nectí indické – Déš a kál – což znamená ctít místo a čas. Není to nic jiného než respekt ke kultuře, ve které se nacházíte. U hinduistů se to projevuje například tím, že jim nedělá problém jít se pomodlit do mešity. Jde o to se v některých věcech umírnit tak, abychom neobtěžovali ostatní, ale abychom chovali úctu k jejich tradicím. Pro zajímavost sem dáváme i část toho, co nám napsal do e-mailu, protože už tam nám poskytl http://www.hks.re/domains/hks.re/wiki1/

Printed on 06. 06. 2016 11:23

06. 06. 2016 11:23

11/12

Hinduismus

spoustu užitečných informací: Ukázka z e-mailu: Fakt, že člověk může a dokonce by měl ve svém životě poznat hluboký smysl svého života a života vůbec, vyjadřují Indové po desetitisíce let větou „Sat sanátan dharma“ - „nejvyšší a první povinností člověka je poznat Pravdu, to je starodávný zákon“. Žádný Ind vám nedokáže odpovědět na otázku jaké náboženství vyznává.. oni všichni vyznávají jen „sat sanátan dharma“. Vědí že podstata a pravda je jedna. Jejich život k tomu poznání směřuje. Je mnohotvarý, mnohobarevný, jako vše kolem. Pevná představa o jediné podstatě vede Indy k toleranci opřené o poznání, pochopení. V jedné rodině může jeden vyznávat Krišnu, druhý Višnua a koneckonců další může být křesťan a další muslim (no, spíše jen hypoteticky, ale možné to je). > > Rád Vám přiblížím, jak je to s tím indickým „polyteismem“. Asi Vás pak překvapí, že v Indii vlastně žádný polyteismus neexistuje. Je jen jedna hluboká Pravda o životě a tomto vesmíru a jedna skutečnost. (jak jinak, opravdové pravdy nemohou být dvě, pak by jedno z toho nemohla být pravda ale jen jiným pohledem na tu věc, a „pohled“ na věc je vždy jen jednostranné chápání celé skutečnosti a pravdy, není to pravda celá, není to pravda sama o sobě) Jak ji kdo vnímá a jmenuje, je jeho věc (anebo spíš jiná věc). Indové toto cítí nesmírně zřetelně především proto, že mnoho lidí tam různými cestami až k poznání té nejhlubší Pravdy dojde, a pak si to s úsměvem navzájem sdělují - „..ano, je to to samé, to jediné co doopravdy je, jen jsme to neviděli..“. A proč zrovna Indové v tom poznávání různých tajemství jsou tak úspěšní, má také své konkrétní důvody, které se ale časem samozřejmě mohou změnit a pominout. > > Jiná věc jsou zvyky hinduistů. Nebo spíše Indů. Určitě nejsou jednotné a výrazně se liší podle jednotlivých zemí a národů. Je jich v Indii hodně. V zásadě se ale opírají o Védy a starodávné poznání o fungování Přírody a Vesmíru. Hodně zvyků je respektováním a žitím v souladu s hlubokými zákony života. Pokud někdo chápe život jinak, asi mu to vše přijde prostě podivné. > > Žít v harmonii a souladu se dá všude a tak se dá leccos přizpůsobit. Ne všechno se dá přesně dodržet. Dá se říci,že jako Evropané se v Indii všemu diví, tak Ind se na západě také diví a nechápe, jak „ti barbaři“ mohou dělat takové věci proti přírodě a lidskosti. A také jim nezbyde, než tolerovat. > > Vzpomínám si jak náš Mistr jako mladý přijel do Evropy a byl doslova v šoku, když viděl opilé lidi v hospodě. Nemohl pochopit, proč se tito lidé vědomě ničí (a ještě se v tom hromadně podporují), proč se uvádějí do stavu, který je dalek lidskému. Proč své tělo otravují jedem, proč ničí své rodiny a štěstí a hlavně sami sebe. > > Jiné věci lze brát jako kulturní humor - když to popíšu brutálně - divil se, proč si papírem po zadku rozpatláme tu nečistotu. Lepší je se dočista umýt. (bidet ve středověku přišel z orientu, ale zdomácněl třeba jen ve Francii, u nás ne) My jsme říkali, že se cítíme docela čistí, ale on oponoval, že ne, že to pozná. Stejně jako neakceptoval, že toto nečisté dílo děláme pravou ruku a pak mu ji podáváme k potřesení. Pro ně není čistota jen otázka bakterií a nebo zápachu, ale i principu a jemných sil. Asi ani Evropan by si nevařil polévku v nočníku, po té, co ho vydesinfikoval. Jaký je tedy problém, když nočník je čistý? U nás minimálně psychologický. U lidí s cítěním jemných sil ještě další. Různé energie člověk vnímá různě a jsou věci, co se smýt nedají. Jako třeba krev z rukou vraha - obrazně.

Závěr Cílem našeho snažení bylo získat odpověď na naši výzkumnou otázku: Jak se daří hinduistům dodržovat své náboženské zvyky a rituály v České republice? Studiem knih jsme zjistily, že hinduismus je velmi nejednotný společensko-náboženský systém, kde se jednotlivé směry shodnou jen na tom, že existuje převtělování duší, k poznání nejvyšší pravdy vede Hospodářská a kulturní studia (HKS) - http://www.hks.re/domains/hks.re/wiki1/

Last update: 06. 06. 2016 10:15


mnoho cest, a že ta nejužitečnější moudra jsou zapsána v posvátných textech – Védách. Rituály, které se váží jen k náboženskému aspektu hinduismu jsou vcelku proveditelné. Jde o meditaci, modlitby, cvičení jógových asán (poloh), vyslovování manter a vegetariánství. Když si na to člověk najde čas, může to praktikovat a problémy s tím mít nebude, protože ČR je v současné době hodně otevřená cizím vlivům. Jiné je obtížnější dodržovat, kvůli tomu, že nás okolí neinspiruje k tomu, abychom na ně pamatovali. Jde o ranní poděkování, vyplachování úst před každým jídlem nebo o „rituální posvěcení“ jídla. Ale když jde člověk za podstatou, může i prostou procházkou po městě a uvědomováním si božskosti všehomíra naplno prožívat hinduistické vytržení. Pokud jde o zvyky, které jsou zakořeněné v indické společnosti, není to už tak jednoduché. Hinduistické svátky jsou velmi veselé a je zvykem je slavit ve větším množství lidí. Práce a povinnosti můžou způsobit, že si čeští hinduisté na tyto svátky čas neudělají. Některé se ani slavit nemůžou, protože jsou na naše poměry příliš divoké. Jak jsme postupně více pronikaly do hinduismu a poznávaly jeho šíři, začaly jsme zjišťovat, že naše výzkumná otázka je poněkud troufalá a naše snaha o její plné zodpovězení naivní. Snad se nám jí podařilo zodpovědět alespoň částečně.

Přílohy Recept na výborný indický čaj masala_chai.doc Cross, S. Hinduismus. Praha: Ikar, 2001, s. 20 Herold - Zbavitel - Zvelebil. Indie zblízka. Praha: Orbis, 1960, s. 80 3) Cross, S. Hinduismus. Praha: Ikar, 2001, s. 65 4) Zbavitel, D. a kol. Indie - bohové a lidé. Brno : SVAN : Moravské zemské muzeum, 1997, s.10 5) Herold - Zbavitel - Zvelebil. Indie zblízka. Praha: Orbis, 1960, s. 79 1) 2)

From: http://www.hks.re/domains/hks.re/wiki1/ - Hospodářská a kulturní studia (HKS) Permanent link: http://www.hks.re/domains/hks.re/wiki1/doku.php?id=hinduismus_2009-1.kruh Last update: 06. 06. 2016 10:15


Printed on 06. 06. 2016 11:23

12 Hinduismus

Recommend Documents