11, varianta B)

Odůvodnění správných odpovědí (B)

Srovnávací testy pro 5. ročník

KALIBRO – 2010/11

Odůvodnění správných odpovědí – testy KALIBRO pro 5. ročníky (školní rok 2010/11, varianta B) Správné odpovědi jsou vyznačeny zelenou barvou, nesprávné hnědočervenou. Černou barvu mají položky v úlohách na pořadí, text odůvodnění v úlohách, v nichž se odpovídá hodnotou (výsledkem výpočtu) a úvodní vysvětlení u některých úloh.

1B Český jazyk A – Proč rozřezaná? O člověku, který nahlas chrápe, se říká: „Chrápe, jako když řeže pilou“. Ježkovo chrápání by podle tohoto přirovnání mohlo podle Baryka přes noc rozřezat hromadu dříví na špalíky. Toto vysvětlení obsahuje položka č. 3. Ostatní vysvětlení nejsou správná.

B – Typické pro listopad 1. 2. 3. 4. 5. 6.

remízky, úvozy a křoviny jsou na svém místě celý rok například v červenci nebo v srpnu jsou křečci čilí například na jaře se bažanti neloví Barykova kombinéza je vlastně jeho kůže se srstí – má ji pořád ve vesnicích se nesmí lovit po celý rok například v červenci nebo v srpnu strniště nejsou čmuchově prořídlá – křečci i syslové jsou čilí

C – Bažanti v učebnici

1. když bažanta zasáhne střela, říká Baryk, že bažant má poruchu – učebnicové to ale rozhodně není 2. to je věta jako z učebnice a je také pravdivá – bažanti opravdu nemají zuby, ale zobák 3. letecký den je ve skutečnosti hon na bažanty a pořádají ho lidé 4. to je věta jako z učebnice a je také pravdivá – bažanty opravdu najdeme na polích 5. bažanti mluví se psy jen v takových příbězích, jako je ten o Barykovi 6. to je věta jako z učebnice a je také pravdivá – bažanti opravdu žijí v remízkách a úvozech

D – Jaký je Baryk? 1. 2. 3. 4. 5. 6.

pro záludnost není v ukázce žádná opora bylo mu bažanta líto, a tak mu poradil, jak se honu vyhnout podle ukázky nevíme nic o tom, zda je Baryk starý pro neposlušnost není v ukázce žádná opora pro ustrašenost není v ukázce žádná opora vymyslel pro bažanta východisko z nepříjemné situace – odlet do vsi, kde se nestřílí

E – Jak může havarovat? 1. 2. 3. 4. 5. 6.

bažantí přelety jsou jen krátké – rozhodně netrvají celý den žádný pták nenarazí do země kvůli tomu, že se lekl výstřelu žádný pták se při letu nesrazí s jiným letícím ptákem zásah brokem je pravá příčina „poruchy“ honicí pes nelétá – nemůže tedy letícího bažanta zakousnout žádný pták se při letu nesrazí se stromem

F – Usnadnění honu 1. 2. 3. 4. 5.

ježek nemá s honem nic společného – možná ho dokonce prospí když zazní zvukové signály, lidé i psi vědí, že začíná hon to, co se děje po návratu z honu, nemůže mít vliv na jeho průběh bažanti mají méně možností, kde se před lovci a jejich psy schovat to hon neusnadňuje ani neztěžuje

© O. Botlík, D. Souček, 2011

1 / 15



KALIBRO – 2010/11

6. to naopak lidem i psům hon ztíží

G – S Barykem i jiní psi 1. 2. 3. 4. 5. 6.

v této větě na další psy nic neukazuje (jiná eskadra jsou další bažanti) v této větě na další psy nic neukazuje (další dělostřelci jsou lidé) ostatní moji kolegové jsou další psi kdekdo nemusí být další psi – nic zde na ně neukazuje v této větě na další psy nic neukazuje my psi musíme do terénu

H – Název podle bažanta 1. bažant nevykonal žádný hrdinský čin 2. listopadové hony představují pro bažanta smrtelné nebezpečí – název vystihuje, oč v ukázce jde 3. pána má Baryk, nikoli bažant 4. na řádku v říká bažant, že ty parády nemá rád – název vystihuje jeho postoj k honům 5. Baryk je opravdu šlechetný zdravotník – možná bažantovi svou radou zachránil život 6. z pohledu bažanta nemůže být dělostřelectvo „naše“ (tedy jeho) – vždyť se ho snaží ulovit

I – Co mohl říct Baryk? 1. tohle by nejspíš – v našem příběhu – řekl postřelený bažant psovi, který ho našel 2. tohle mohl Baryk říci ježkovi, který chrápal pod hromadou dříví 3. zraněné (tedy zabité a postřelené bažanty) na honu opravdu vyhledává Baryk a jeho kolegové (ostatní psi) 4. Baryk sice označuje další psy za své kolegy, větu však mohl říct jedině bažant, protože jeho kolegové létají 5. podle ukázky pořádají (a tedy i vyhlašují) letecký den bažanti 6. pod zemí je křeček nebo sysel, ale ty Baryk ani nevyčmuchal – těžko tedy s nimi může mluvit

J – Co je jinak? 1. 2. 3. 4. 5. 6.

střelenému bažantovi ve skutečnosti už nikdo nepomáhá stejné je to i ve skutečnosti stejné je to i ve skutečnosti celý hon pořádají lidé (lovci) střelcům jde hlavně o to, aby ulovili co nejvíc bažantů psi musejí v listopadu na hon i ve skutečnosti

K – Ilustrace četby Správné pořadí nabízených položek: 2. o přezouvání bot mluví Baryk hned v prvním odstavci (Přezouvání bot) 1. v dalším odstavci se zmiňuje o ježkovi pod hromadnou dříví (Topení na zimu) 4. hon začíná odchodem lovců a psů z vesnice (Vyrážíme do terénu) 6. pak Baryk mluví o tom, jak dělostřelci cvičí bažanty v rámusu (Rámusení) 5. bažant padající střemhlav k zemi „dostal poruchu“ (Střemhlavý pád) 3. dobrou radou bažantovi, aby odletěl do vsi, ukázka končí (Dobrá rada)

L – Co se skrývá za radou? 1. 2. 3. 4. 5. 6.

pro takové vysvětlení není v ukázce žádná opora o bezbrannosti bažanta mluví Baryk v posledním odstavci ukázky Baryk s bažantem soucítí a ví, že ve vesnici se lovit (střílet) nesmí pro takové vysvětlení není v ukázce žádná opora Barykovi je bažanta líto a chce, aby hon přežil. když Baryk nepoběží za „svým“ bažantem, poběží za jinými


2 / 15



KALIBRO – 2010/11

M – Vztah Baryka k honům 1. 2. 3. 4. 5. 6.

na řádku l říká, že on a ostatní jeho kolegové dělají zdravotníky pro takový postoj k honům není v ukázce žádná opora hned na začátku říká, že my psi musíme do terénu pro takový postoj k honům není v ukázce žádná opora líčí hon jako zajímavou událost, ale s bažantem soucítí pro takový postoj k honům není v ukázce žádná opora

2B Matematika A – Graf teploty vzduchu

1. Ráno v 8 hodin bylo jen 16 ºC. 2. Nejtepleji bylo ve 14 hodin, kdy teplota vystoupala až na 27 ºC. V poledne (12 hodin) bylo jen 25 ºC. 3. Večer bylo naopak tepleji. Zatímco v 8 hodin ráno byla teplota přibližně 16 ºC, ještě ve 20 hodin večer byla 19 ºC. 4. Ano, přibližně 23 ºC.

B – Kolik nehod způsobili? Muži tedy museli způsobit o 5 600 dopravních nehod více než ženy, tedy 7 500 + 5 600 = 13 100 dopravních nehod.

C – Který den to je?

Za jeden den by to bylo ve čtvrtek, za osm dní zase ve čtvrtek, za patnáct dní zase ve čtvrtek a za sedmnáct dní v sobotu.

D – Kolik by ušetřil? Počítač by nejlevněji zakoupil ve 4. obchodě, kde stál Obrazovku by nejlevněji zakoupil v 1. obchodě, kde stála Tiskárnu by by nejlevněji zakoupil ve 3. obchodě, kde stála Klávesnici by nejlevněji zakoupil ve 2. obchodě, kde stála Za celý nákup by tak zaplatil jen

13 500 Kč. 4 500 Kč. 5 300 Kč. 150 Kč. 23 450 Kč.

Protože původní cena nákupu byla nejnižší ve 2. obchodě a činila 25 000 Kč, pan Tůma by ušetřil celkem 1 550 Kč.

E – Hmotnost hrudky Protože kulička váží 12 g, nejbližší vyšší násobek čísla 10 je 20. Hrudka by tedy měla hmotnost 20 g.

F – Jaký díl to je? Celková hmotnost korkové zátky obalené modelínou byla 30 g (modelína) + 6 g (zátka) = 36 g. Hmotnost zátky 6 g činí 1/6 (jednu šestinu) ze 36 g.

G – Kolik váží věci?

Celková hmotnost vyjmenovaných věcí je součtem 227 g (sklenička), 3 g (tužka), 12 g (kulička), 30 g (modelína) a 4 g (40 zápalek). Dohromady je to 276 g.

H – 120 zápalek Hmotnost krabičky a 40 zápalek je 9 g. Hmotnost prázdné krabičky je 5 g. Hmotnost 40 zápalek je tedy 9 g – 5 g = 4 g. Hmotnost 120 zápalek tedy musí být 3 . 4 g = 12 g.

I – Hmotnost ježka

Hmotnost tří připínáčků je 1 g, hmotnost dvanácti připínáčků tedy bude 4 g. Hmotnost modelíny je 30 g, což dává celkovou hmotnost 34 g.


3 / 15



KALIBRO – 2010/11

J – Časové údaje – převod 1. 2. 3. 4.

75 minut = 60 minut + 15 minut = jedna a čtvrt hodiny 500 minut = 8 . 60 minut + 20 minut, což není osm a půl hodiny 270 minut = 4 . 60 minut + 30 minut = čtyři a půl hodiny 165 minut = 2 . 60 minut + 45 minut, což není dvě a čtvrt hodiny

K – Co Honzovi vyšlo? 9 . 9 = 81 81 + 15 = 96 96 . 2 = 182 192 : 3 = 64 64 – 26 = 38 Honzovi vyšlo číslo 6.

L – Okružní výlet

Protože se děti mají také vracet, je jedno, zda je nadmořská výška cíle výletu vyšší, nebo naopak nižší než nadmořská výška hotelu Paprsek. Důležité je, o kolik metrů je vyšší, nebo naopak nižší. 1. 2. 3. 4.

rozdíl činí 1022 m – 653 m = 369 m rozdíl činí 1125 m – 1022 m = 103 m rozdíl činí 1424 m – 1022 m = 402 m rozdíl činí 1022 m – 740 m = 282 m

M – Prádelní šňůra Nejkratší jsou svislé (na obrázku) úseky – musí tedy měřit 15 dm. Je jich celkem 5, což dává dohromady 75 dm. Nejdelší jsou šikmé úseky – musí tedy měřit 34 dm. Je jich celkem rovněž 5, což dává dohromady 170 dm. Vodorovné (na obrázku) úseky tedy měří 30 dm. Je jich celkem také 5, což dává dohromady 150 dm. Celková délka šňůry je tedy 75 dm + 170 dm + 150 dm = 395 dm. (To je bez půl metru 40 metrů) Když nyní víme, že úseků každého druhu je 5, můžeme také nejprve sečíst délky všech úseků (tj. 15 dm + 30 dm + 34 dm = 79 dm). Potom vynásobíme výsledný součin číslem 5 a dostaneme také 395 dm.

N – Počet formiček 5 náklaďáků písku = 5 . 3 kyblíčky písku = 5 . 3 . 4 formičky písku = 60 formiček písku

3B Humanitní základ A – Co není na obrázku? Na obrázcích je zleva setí obilí, praní prádla a čištění kůže. Ostatní činnosti to být nemohou – jde tedy podle zadání o správné položky nabídky.

B – Proč zemřel Jan Hus?

Mistr Jan Hus byl poslán v Kostnici na smrt, protože účastníci koncilu věřili, že tím zabrání dalšímu šíření jeho myšlenek. Ostatní položky jsou dost nesmyslné – husitské války vypukly až po jeho smrti, nehrozilo, že by se Jan Hus stal českým králem, Husovým odpůrcům nešlo o jeho majetek (žádný významný neměl) a také není pravda, že by koncilu vadily (údajné) malé znalosti Husových studentů. Záruka bezpečného návratu do vlasti (Zikmundův glejt) by měla naopak jeho odsouzení zabránit – kdyby byla myšlena vážně.


4 / 15



KALIBRO – 2010/11

C – Bludiště Podle návodu vypadá cesta bludištěm takto: 1.

2.

3.

4. 5.



9. 8.

7.

6.

D – Co je v krajských městech?

Ve všech krajských městech není pouze zoologická zahrada (není například v Karlových Varech) a tramvajová doprava (není například ve Zlíně). Důležité je však uvědomit si především to, že ostatní položky nabídky ve všech krajských městech (a také v mnoha větších „nekrajských“ městech) jsou, protože je tam lidé potřebují.

E – Věty o páťácích 1. Do kostela chodí s rodiči pravidelně nanejvýš čtvrtina páťáků. 2. V místech, do kterých vede železnice, žije u nás určitě víc než polovina obyvatelstva – počet zvyšují hlavně velká města. 3. Učitelé si stěžují, že děti nečtou – jednu knihu měsíčně přečte jen velmi málo páťáků. Například v roce 1996 jsme se ptali více než 12 tisíc testovaných osmáků a deváťáků, kolik knih přečetli v minulém roce. Jen 21 % žáků uvedlo, že přečetlo více než 10 knih. 4. Testovaných žáků jsme se ptali, zda někdy Slovensko navštívili. Kladně odpovědělo necelých 53 % z nich. 5. Vegetariánů je mezi dětmi také nanejvýš několik v každé stovce. 6. Dětí cizinců u nás přibývá, ale je jich stále jen několik v každé stovce dětí. 7. Průměrný počet barevných televizorů v jedné domácnosti překročil hodnotu 1 již v roce 2000. 8. Z toho by například vyplývalo, že jedináčků a sourozenců bratra je mezi sedmáky dohromady méně než čtvrtina, zatímco jediných sourozenců sestry tři čtvrtiny – to nedává smysl, protože v každém ročníku je děvčat jen o velmi málo víc než chlapců. 9. Na osmiletá gymnázia bude přijato jen nanejvýš 15 dětí z každé stovky dětí ročníku.

F – Kdo je na obrázcích? Jde o knížete Václava, později prohlášeného za svatého. Na prvním obrázku je se svou babičkou sv. Ludmilou, na třetím pak těsně před smrtí na prahu kostela ve Staré Boleslavi, kde ho napadl jeho vlastní bratr Boleslav.

G – Výkladový slovník 1. 2. 3. 4. 5. 6.

slovo ržát má smysl hledat v dílu Pův–S slovo ostroh má smysl hledat v dílu N–Plo slovo cizrna má smysl hledat v dílu A–Ch slovo řevnivost má smysl hledat v dílu Pův–S slovo vřeteno má smysl hledat v dílu U–Vys slovo forman má smysl hledat v dílu A–Ch


5 / 15



KALIBRO – 2010/11

H – Češi a Němci 1. Naposledy během druhé světové války. 2. Sousední národy spolu většinou obchodují hojně – Německo je dnes naším největším obchodním partnerem a také Česko je pro Německo významné hospodářsky. 3. Slovenština je slovanský jazyk stejně jako čeština – Češi jí rozumějí podstatně lépe než němčině. Byly doby, kdy česká televize vysílala jeden den slovensky. 4. Pivo opravdu patří k oblíbeným nápojům v obou zemích. 5. Společného panovníka ve Vídni měli Češi a Rakušané. 6. Češi do německého pohraničí nikdy výrazněji nepronikali. 7. Osídlování českého pohraničí Němci začalo už ve středověku. 8. Národní divadlo si Češi postavili sami pro sebe v době, kdy šlo o to, ubránit existenci českého národa a češtiny proti německému vlivu. 9. Takových slov je celá řada: např. špitál, špajz, erteple, paradajka, lajntuch, šíbovat, flaška, kšeft, klandr nebo helfnout ap.

I – Hlavní města Jediné, co platí pro všechna hlavní města světa je, že v nich sídlí prezident nebo jiný představitel státu. 1. Bratislava má méně než 1 milión obyvatel, totéž platí o Bernu (Švýcarsko) nebo Helsinkách (Finsko). 2. Hlavní město je vždy sídlem představitele státu. 3. Není žádný důvod pro to, aby VŠICHNI nejbohatší lidé bydleli právě v hlavním městě. I když tam často žije hodně bohatých lidí. 4. Například město New York má víc obyvatel než hlavní město USA Washington. 5. Praha neleží v nížině. Sofie leží dokonce v horách. 6. Praha neleží na břehu moře. 7. Bratislava nemá metro. 8. Praha rozhodně nemá nejzdravější ovzduší v Česku. V hlavních městech bývá vysoká hustota obyvatelstva a silný provoz na ulicích – to vše vede k tomu, že kvalitou ovzduší patří spíše k horším místům v zemi. 9. Například Bratislava leží prakticky na hranici s Rakouskem, Stockholm na břehu moře.

J – Obliba hor 1. V horách rybníky nejsou – jen přírodní jezera a přehradní nádrže. 2. Ubytování v turisticky zajímavých oblastech (jako jsou hory) obvykle nebývá levnější než jinde, ale spíše nadprůměrně drahé. 3. Jedná se o oblasti s čistějším ovzduším než jinde. 4. Pro lyžování (na sjezdových lyžích i na běžkách) jsou hory v Česku velmi vhodné. 5. Hory Česka jsou až na nejvyšší polohy zalesněné. 6. V horách obvykle nebývá moc historických památek – za nimi se v Česku jezdí jinam. 7. V horách jsou potoky a říčky s čistou vodou, protože tam žije málo lidí, není tam průmysl a příroda je zachovalá. 8. Pro pěší tůry jsou hory v Česku velmi vhodné. 9. V Jeseníkách či Beskydech je na nákupy do Německa nebo Rakouska daleko.

K – Česko a Slovensko 1. 2. 3. 4.

Česko i Slovensko jsou vnitrozemské státy. Česko i Slovensko jsou členy Evropské unie od roku 2004. Praha je největší město v Česku, Bratislava je největší město na Slovensku. Češi i Slováci jsou Slované, Slováků se ale zhruba dvakrát méně než Čechů; na Slovensku žije také hodně Maďarů, kteří nejsou Slovany. 5. Česko má přibližně dvakrát tolik obyvatel jako Slovensko.


6 / 15



KALIBRO – 2010/11

6. Slovensko leží na východ od Česka. 7. Mnoho slovenských pohoří je vyšší než Krkonoše, nejvyšší pohoří v Česku. 8. Česko je a vždy bylo hospodářsky vyspělejší než Slovensko.

L – Plocha uvnitř sídlišť

1. to je vhodné využití – je dobré, když jsou školy a školky v blízkosti míst, kde lidé žijí; navíc neohrožují kvalitu životního prostředí 2. nesmyslný návrh – zabírá mnoho místa, je hlučná, kazí vzhled a je do ní nutno vozit palivo 3. i na ekologickou skládku je třeba odpadky vozit a to je hlučné, skládka navíc může třeba páchnout 4. to je vhodné využití – stromy a keře zlepšují životní prostředí 5. je příliš hlučná, rozdělila by sídliště na dvě části a zabírá mnoho místa – staví se co nejdále od míst, kde lidé žijí 6. to je vhodné využití – občané je mohou hodně využívat, třeba i místo aut 7. je příliš hlučná, rozdělila by sídliště na dvě části a zabírá mnoho místa 8. to je vhodné využití – je dobré, když je blízko míst, kde lidé žijí; navíc neohrožuje kvalitu životního prostředí

4B Přírodovědný základ A – Katastrofy u nás 1. tak silné mrazy v Česku nejsou – nejnižší u nás naměřená teplota byla asi – 42 ºC 2. v Česku nemáme činné sopky 3. „tsunami“ je označení mohutné mořské vlny způsobené nejčastěji silným zemětřesením nebo sesuvem na mořském dně – ve vnitrozemí je podobný jev možný na velkých přehradních nádržích, do nichž rychle sjede velké množství zeminy ze svahu; k takové katastrofě došlo před několika desítkami let v Itálii, u nás ji neznáme 4. dochází k němu občas při haváriích v továrnách, kde se pracuje s jedovatými látkami 5. jev u nás poměrně běžný, dochází k němu několikrát do roka 6. nenastává každoročně – zničilo velkou část úrody například krátce po druhé světové válce 7. dochází k nim často například po silných deštích; sesuvy skal je známé třeba Hřensko 8. zemětřesení sice nezpůsobuje škody, ale například ve vyšších budovách si je lidé uvědomují; u nás k němu dochází jednou za několik let, nejsilněji se projevuje v západních Čechách 9. jev u nás běžný – nastává například v důsledku jarního tání sněhu nebo po přívalových deštích

B – Výstup na Sněžku 1. budeš od autobusů stále dál, a proto bude ubývat hluku jejich motorů 2. v Krkonoších převládají smrkové lesy a rostou i cestou z Pece na Sněžku (listnaté lesy rostou jen v nižších nadmořských výškách) – nad hranicí lesa roste (jehličnatá) kosodřevina 3. domů a obchodů bude naopak ubývat 4. rychlost větru s rostoucí nadmořskou výškou naopak roste, protože povrch méně chrání kopce 5. Pec pod Sněžkou má nadmořskou výšku nižší než 800 m, Sněžka pak 1602 m 6. cestou proti proudu potoka jeho vody naopak ubývá 7. Slunce bude víc opalovat, protože ve vyšší nadmořské výšce procházejí sluneční paprsky tenčí vrstvou atmosféry a je zde řidší ovzduší 8. teplota vzduchu s rostoucí nadmořskou výškou naopak klesá

C – Česko na mapě světa

1. několik nejvyšších hor hlavních pohoří spolu s údajem o nadmořské výšce na takových mapách bývá – například Sněžka, Praděd ap. 2. Česko neleží na břehu moře a k nejbližšímu máme tak daleko, že by bylo mimo mapu 3. přinejmenším dálnice a hlavní železniční trati určitě 4. na takové mapě by značené turistické cesty byly příliš velká podrobnost – jsou na mapách


7 / 15


5. 6. 7. 8.


KALIBRO – 2010/11

turistických přinejmenším Labe, Vltavu, Odru a Moravu určitě na takové mapě by lanovka na Sněžku byla příliš velká podrobnost – je ale třeba na mapách turistických všechna města a vesnice nejsou ani na mnohem větších mapách – ani by se tam nevešly na takové mapě by benzínová pumpa byla příliš velká podrobnost – navíc se zakreslují pouze do automap

D – K čemu slouží krev?

1. Na obraně organismu před nakažlivými nemocemi se podílejí bílé krvinky, které jsou součástí krve. 2. Důležitou součástí krve jsou bílé krvinky, krev je rozvádí po celém těle. 3. Krev srdce nepohání, naopak srdce – krevní pumpa – zajišťuje pohyb krve v tepnách a žilách. 4. Plod v těle matky je vyživován prostřednictvím krve, která je přiváděna do jeho těla pupeční šňůrou z placenty. 5. K odvádění odpadních látek do vylučovacího ústrojí slouží krevní plazma, která rozvádí po těle i další látky (minerály, živiny, hormony). 6. Proudění krve mezi okrajovými částmi těla a tělním jádrem má klíčovou roli při udržování stálé tělesné teploty. 7. Významnou vlastností krve je srážení. Sraženinu, která ucpává ránu, vytvářejí krevní destičky. 8. Přenos kyslíku prostřednictvím červených krvinek je jednou ze základních funkcí krve.

E – Smrtelně jedovaté houby Neznámé houby rozhodně neochutnávejte! A když už je ochutnáte na jazyku, sousto nepolykejte, ale vyplivněte je! A když už je nevyplivnete, nedivte se, až se vám udělá špatně! 1. Podle svědectví houbařů umírajících na otravu houbami mohou být i smrtelně jedovaté houby velmi chutné. 2. Žádná jednoduše rozpoznatelná vlastnost se nevztahuje na všechny naše jedovaté houby. 3. Tyto vlastnosti platí pouze pro některé muchomůrky, smrtelně jedovaté jsou však i další druhy. 4. Toto je jediná vlastnost, která je společná všem našim smrtelně jedovatým houbám. Odlišit je od ostatních druhů lze pouze díky dobré znalosti konkrétních druhů. 5. Podle svědectví houbařů umírajících na otravu houbami mohou být i smrtelně jedovaté houby velmi chutné. 6. Některé druhy jedovatých hub, například závojenka olovová nebo čechratka podvinutá, nemají na noze prstenec. 7. Vzhledem k smrtelnému nebezpečí těchto hub se jedná o nedostatečný důkaz. Myš mohla například po konzumaci houby pojít někde stranou. 8. Vzhledem k tomu, že jedy v našich smrtelně jedovatých houbách mají různou chemickou podstatu, není je všechny možné prokázat zabarvením stříbrné lžičky ani žádnou další jednoduchou chemickou reakcí. 9. Některé jedovaté houby mohou být ožrané od slimáků.

F – Tvrzení o smrku

1. Smrkové dřevo je pro své vlastnosti vhodnou surovinou pro stavební práce. Smrk jako naše nejrozšířenější dřevina je velmi často využíván také pro výrobu papíru, zejména dřevo menšího průměru, tzv. papírenská kulatina. 2. Semena smrku se v potravě lišky nevyskytují. 3. Z našich jehličnanů opadává na zimu jehličí pouze modřínu. 4. Většinu u nás rostoucích smrků najdeme v smrkových monokulturách (jehličnatých lesích tvořených pouze smrky), které jsou zakládány vysazováním sazenic vypěstovaných v lesních školkách. Tzv. přirozená obnova, tj. pěstování lesa ze samovolně vysemeněných stromků, se u nás využívá jen málo. 5. Přirozené porosty smrku se vyskytují pouze ve vlhčím prostředí. Kulturní smrčiny v suchém


8 / 15


6. 7. 8. 9.


KALIBRO – 2010/11

prostředí špatně prospívají, a proto se zde pěstují jen málo. Vysychavé písčité půdy jsou pro smrk zcela nevhodné. Typickým znakem smrku a většiny našich jehličnatých stromů je vzpřímený rovný kmen. Výskyt smrku pod výškou 300 m nad mořem je výjimečný, a to i v lesních kulturách. Semena smrku tvoří významnou část jídelníčku veverky. Smrk se vyznačuje velmi mělkou kořenovou soustavou, přizpůsobenou mělkým vlhkým horským půdám.

G – Pokusy s magnetem

Pokus ukáže, že 1. magnety se opačnými póly přitahují, při přiblížení stejnými póly se odpuzují. 2. hřebíčky se přitáhnou k magnetu bez ohledu na to, jestli je přikládáme špičkou nebo hlavičkou. 3. porcelán není magnetický – jediný magnet se nepřichytí. 4. magnet působí i přes porcelán – hřebíčkem lze uvedeným způsobem pohnout. 5. voda neovlivňuje působení magnetu a hřebík se k magnetu přitáhne. 6. hřebíčky lze uvedeným způsobem zmagnetovat a přichytit na ně další hřebíčky. 7. magnet působí na hřebík i přes list papíru nebo kus hadru. 8. magnet nepřitahuje uvedené předměty. 9. magnet nepřitahuje písmenka z textu.

H – Proč jdou žáby k vodě? 1. Hlavním důvodem shromažďování žab u stojatých vod je podle dosavadních poznatků nalezení partnera a kladení vajíček. 2. Otužování, jak je chápeme u lidí, se u živočichů nevyskytuje. 3. Žádný z dospělých jedinců našich žab nedýchá žábrami. 4. Samci a samice se na jaře setkávají u vody, protože tam nalézají nejlepší prostředí pro nakladení vajíček. Setkávání usnadňuje kvákání a kuňkání, kterým žáby oznamují svou přítomnost. 5. Žáby se nezbavují špíny tím, že by se samy umývaly ve vodě. 6. Všechny naše druhy žab se rozmnožují ve vodním prostředí, proto na jaře vyhledávají stojatou vodu (tekoucí vody jim pro rozmnožování obvykle nevyhovují). 7. Pokud by se žáby chtěly skrýt před čápy, vhodnější úkryt by našly v suchozemském prostředí. 8. S výjimkou nočních mrazíků zůstává na jaře voda obvykle chladnější než vzduch. Rozhodně se nedá tvrdit, že na jaře je ve vodě vždy tepleji než na vzduchu. 9. Většina našich druhů žab nepřijímá potravu ve vodě.

I – Nesmyslné číselné údaje

1. Jeden litr vody má hmotnost 1 kilogram, tedy 1000 gramů. Hmotnost láhve s tímto množstvím vody tedy bude větší než 1000 gramů. Tvrzení je správné. 2. Pokud by děti šly takto rychle, musely by za hodinu urazit 30 kilometrů. Běžná rychlost chůze je 5 až 6 kilometrů za hodinu. Tvrzení je chybné. 3. V létě teploty u nás běžně přesahují 30 ºC. Tvrzení je správné. 4. Hrneček má objem asi čtvrt litru. Tvrzení je správné. 5. Největší český rybník Rožmberk má plochu téměř 5 km2. Obsah větší než 200 m2 má například základna (půdorys) většiny nájemních domů. Tvrzení je chybné. 6. Běžný celovečerní film trvá přibližně hodinu a půl. Tvrzení je chybné.

J – Ovoce a zelenina z Česka

1. Původní plané druhy jablek vydržely jen krátkou dobu a dozrávaly na podzim. Dlouhodobým šlechtěním se podařilo vypěstovat takové odrůdy, které je možné v bezmrazém prostředí skladovat až do léta – tzv. zimní jablka. 2. Růžičková kapusta patří přímo k zeleninám, které jsou určeny ke sklízení v zimních měsících. Pro svou mrazuvzdornost může být za mírnějších zim zimována přímo na záhonu.


9 / 15



KALIBRO – 2010/11

3. 4. 5. 6.

Paprika, prodávaná v zimě v Česku, pochází z krajů s teplejším klimatem. Hlávkové zelí, vypěstované v ČR, je možné v chladu uchovávat až do jara. Pomeranče u nás nelze pěstovat, protože nesnášejí mráz. Višně patří mezi ovoce, které se i v optimálních podmínkách dá skladovat jen velmi krátkou dobu. Proto ani velké obchodní řetězce, využívající k produkci ovoce sadů v jižním mírném pásu, nejsou schopny zajistit trvalé zásobování višněmi v průběhu celého roku. 7. Kořen mrkve je také zásobním orgánem této dvouleté rostliny. V bezmrazém prostředí se dá snadno uchovat přes celou zimu. 8. Vhodně uskladněná cibule vydrží od podzimu až do jara – je to část těla tohoto rostlinného druhu, ve které má zásoby.

K – Dva kelímky od hořčice 1. Do obou kelímků musíme k úplnému naplnění přidat stejná množství hořčice – kelímek se železnými kuličkami proto zůstane těžší. 2. Kelímky s kuličkami budou vrhat stejné stíny – kuličky jsou uvnitř. 3. Železné kuličky budou při nárazu do sebe vydávat hlasitější kovový zvuk, zvuk dřevěných nebude tak hlasitý a bude rovněž jinak znít. 4. Kelímek se železnými kuličkami bude vážit víc. 5. Protože oba kelímky jsou v místnosti dostatečně dlouho, mají oba teplotu vzduchu v místnosti. 6. Kelímky s kuličkami mají stejné objemy – kuličky jsou uvnitř.

L – Kdy se kráva dojí?

1. Mléčná žláza vytváří mléko trvale a náhlé přerušení dojení by dokonce vedlo k onemocnění krávy. 2. Dojení po čtyřech hodinách by pravděpodobně zvýšilo tvorbu mléka – vzhledem k velké pracnosti by však bylo málo výnosné. 3. V některých případech se může kráva dožadovat dojení bučením, dojení je však organizováno v předem stanoveném režimu podle potřeby a možností chovatele. 4. Dojení dvakrát denně je ústupkem technické proveditelnosti: tele saje mnohokrát denně, a vyvolává tak u krávy větší tvorbu mléka. 5. Zasušení krávy (to je vývoj způsobený omezováním dojení, kdy mléčné žlázy krávy přestávají vytvářet mléko) 6 měsíců před otelením by snížilo celkovou tvorbu mléka téměř na polovinu, a proto se neprovádí. Pro zdraví krávy by však bylo prospěšné. 6. Kráva před narozením prvního telete (tzv. jalovice) nemá ještě aktivní mléčnou žlázu. 7. Při dojení jenom jednou denně by byla tvorba mléka malá, krávy se proto obvykle dojí dvakrát denně. 8. Pokud by se kráva dojila jen každý druhý den, její mléčné žlázy by postupně přestaly mléko vytvářet.

M – Objem vody

Jeden dílek stupnice na odměrném válci odpovídá 2 mililitrům. V odměrném válci je tedy na začátku 18 mililitrů vody. Po vhození kamene je hladina vody u značky odpovídající 32 mililitrům. Objem dolité vody by tedy byl 32 ml – 18 ml, což je 14 ml.

5B Anglický jazyk Kvůli zjednodušení předpokládáme v následujících českých odůvodněních, že kdykoli je někdo oslovován you, pak mu mluvčí „tyká“. Například otázku How are you? tedy překládáme jako Jak se máš?, i když úplně stejná anglická otázka může v češtině znamenat také Jak se máte?, a to s tím, že se mluvčí obrací buď na jednotlivce, kterému „vyká“, anebo dokonce na skupinu osob – bez ohledu na to, zda jim tyká nebo vyká. Podobné zjednodušení volíme též při překladech vět, v nichž se vyskytují výrazy your, yours apod.

A – Co máš rád(a)? 1. Ano, mám.


10 / 15


2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9.


KALIBRO – 2010/11

Mám ráda zvířata. Nemá ráda auta. Rád(a) se koukáš na televizi. Ne, mám ráda hudbu. Má rád jahody. Ano, to máš rád(a). Nemám ráda nic. Mám ráda sníh.

B – Potraviny z mléka 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9.

ananas máslo rýže čaj sýr med cukr smetana víno

C – Správné osobní zájmeno 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8.

při zmínce o dědovi má být správně he při zmínce o celé rodině je správně they při zmínce o mamince je správně she při zmínce o bratrovi má být správně he při zmínce o sestře má být správně she při zmínce o babičce je správně she při zmínce o rodičích má být správně they při zmínce o tatínkovi je správně he

D – Co znamená chybu? 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8.

Moje babička má kočku. Hraju fotbal každé pondělí. Správně by bylo: Jane is drawing apples. Jane kreslí jablka. Správně by bylo: Children are at school. Děti jsou ve škole. Správně by bylo: Peter likes computer games. Peter má rád počítačové hry. Správně by bylo: Eve and Tom are friends. Eve a Tom jsou přátelé. Správně by bylo: This is your bike. Tohle je tvoje kolo. Nejsem smutný.

E – Doplňování do věty 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8.

Nedává smysl: Tohle je můj déšť, je malý. Věta by musela vypadat takto: This is my teacher, he (she) is small (nebo short). Tohle je můj pes, je malý. Tohle je můj pokoj, je malý. Věta by musela vypadat takto: These are my dolls, they are small. Nedává smysl: Tohle je můj týden, je malý. Tohle je moje kolo, je malé. Věta by musela vypadat takto: This is my sister, she is small (nebo short).

F – Na co dává odpověď?

1. V ukázce se o tom nepíše. 2. Elišku baví hrát se sestrou. (viz: „We play together sometimes and we enjoy it.“) 3. Budou hrát anglické koledy. (viz „We are learning English Christmas carols for this concert.“) © O. Botlík, D. Souček, 2011

11 / 15


4. 5. 6. 7. 8.


KALIBRO – 2010/11

V ukázce se o tom nepíše. Příští koncert bude ve škole. (viz „The next concert is the Christmas concert in our school.“) Mary hraje na flétnu. (viz „...my sister plays the flute.“) V ukázce se o tom nepíše. Má jednu sestru (viz „I have a sister Mary and no brother.“)

G – Správně utvořené otázky 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9.

Kolik je teď hodin? Nejsi unavený? Správně by bylo: Are you hungry? Máš hlad? Co je tamto? Co je tohle? Kdo je tohle? Správně by bylo: What is your name? Jak se jmenuješ? Máš rád banány? Správně by bylo: How old are you? Jak jsi starý?

H – Co vidíš na obrázku? 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8.

žádné lidi něco na stole ptáka mezi knihami a květinou talíř vedle knih květiny pod stolem nějaká zvířata dva ptáky čtyři knihy

I – Okamžiky v týdnu 1. Saturday, morning – sobota ráno 2. Thursday, evening – čtvrtek večer 3. Thursday, afternoon – čtvrtek odpoledne 4. Tuesday, noon – úterý poledne 5. Monday, morning – pondělí ráno 6. Sunday, afternoon – neděle odpoledne Správné pořadí – použijeme-li číselné označení položek nabídky – je tedy 256413.

J – Pravdivá tvrzení 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8.

Oheň je horký. Auta jsou drahá. Klauni jsou legrační. Zmrzlina je studená. Malé děti (batolata) jsou staré. Sloni jsou malí. Letadla jsou rychlá. Šneci (hlemýždi) jsou pomalí.

6B Ekonomické dovednosti A – Ovoce na salát

Výsledky a mezivýsledky výpočtů jsou shrnuty v tabulce pod tímto textem. 1. Jablek potřebuje nejvíc a vydá za ně nejvíc peněz – první část tvrzení je sice pravdivá, jablek je skutečně nejvíc (čtyři jablka oproti třem banánům, dvěma kusům kiwi a jednomu pomeranči). Ale druhá část už pravdivá není – není pravda, že za jablka vydá nejvíc peněz. O korunu víc dá


12 / 15



KALIBRO – 2010/11

totiž za banány. 2. Do salátu chce použít celkem 26 kusů ovoce – počet kusů ovoce je 4 (jablka) + 1 (pomeranč) + 2 (kiwi) + 3 (banány) = 10. Číslo 26 bychom získali sečtením cen jednotlivých druhů (5 + 8 + 6 + 7 = 26), ale takový součet vůbec nemá smysl dělat, protože od každého druhu je v salátu jiný počet kusů. 3. Za banány vydá víc než za kiwi a pomeranč dohromady – pomeranč stojí 8 Kč, dva kusy kiwi stojí celkem 12 Kč, což je dohromady 20 Kč. Ale za banány vydá 3.7 Kč = 21 Kč, tedy skutečně více. 4. Na nákup ovoce, které potřebuje, mu stačí 60 Kč – po sečtení cen jednotlivých druhů ovoce dostáváme 4 . 5 Kč + 1 . 8 Kč + 2 . 6 Kč + 3 . 7 Kč = 20 Kč + 8 Kč + 12 Kč + 21 Kč = 61 Kč. ovoce jablko pomeranč kiwi banán součet

počet kusů 4 1 2 3 10

cena za 1 kus (Kč) 5 8 6 7 nemá smysl určovat

celková cena (Kč) 4.5 = 20 1.8 = 8 8 + 12 = 20 2.6 = 12 3.7 = 21 61

B – Odhady o Česku

1. Mobilů je u nás v provozu už více než lidí – tedy více než 10 milionů. I kdyby odešla jedna esemeska denně jen z každého tisícího mobilu, bylo by to 10 tisíc esemesek za den. 2. 1000 tun je milion kilogramů. Čechů je zhruba 10 milionů – to by znamenalo, že každý z nich v průměru spotřebuje za rok méně než 100 g potravin. To by bylo méně než 1 g potravin denně! 3. Počet domácností používajících internet je větší ve městěch než na vesnicích, ale určitě ho doma využívá většina vysokoškoláků a velká část středoškoláků (o dětech na základních školách nemluvě). To jsou určitě statisíce mladých lidí. 4. Počet zemřelých je u nás v posledních letech o něco větší než počet nově narozených dětí, a je tedy zhruba stokrát větší (například v roce 2008 zemřelo přibližně 105 tis. obyvatel). 5. Stačí se podívat na internetu, kolik je v každém okrese jen různých řemeslníků. Podnikaté však působí také v řadě jiných odvětví. 6. V Česku se každý rok narodí přibližně 100 000 dětí. Kdyby bylo v každé první třídě 25 dětí, připadaly by jen na ně 4 000 tisíce učitelů. Většina dětí chodí do nějaké školy nejméně do 19 let. 7. Jenom v samotné Praze jezdí asi 100 autobusových linek. Odhadujeme, že současně je na nich nasazeno nejméně 400 autobusů. V menších městech jezdí samozřejmě autobusů méně, ale jen městská doprava v Česku určitě potřebuje více než 1000 autobusů. Další autobusy pak patří dopravcům, kteří provozují meziměstskou dopravu, a dopravcům, kteří vozí lidi na zájezdy. 8. Když budeme předpokládat, že rychlíkový vagon má kolem 80 sedadel, už v jediném plně obsazeném rychlíku s 10 vagony by cestovalo 800 lidí.

C – Nevýhody železnice

1. Železniční vagón určitě uveze těžší náklad než kamion. 2. Železniční síť je mnohem méně hustá než síť silniční. Zboží musí být proto na nádraží přeloženo do kamionů a rozvezeno do obchodů. Každé překládání samozřejmě něco stojí. Naopak, vlak dokáže uvést zboží o mnohem větší hmotnosti. 3. Největší sklon stoupání železnice je podstatně menší než největší sklon silnice. Ty běžně vystoupají i 10 výškových metrů na 100 vodorovných. V horských oblastech je třeba v rámci výstavby železniční tratě navrhnout mnoho tunelů a mostů, což je velmi drahé. 4. K dopravě zboží vlakem je třeba menší počet pracovníků na jednotku přepraveného nákladu, což je její výhoda, nikoli nevýhoda. 5. Vlaky musí jezdit podle jízdního řádu, který se nedá měnit z hodiny na hodinu. Železniční přeprava zboží je proto náročnější na plánování. 6. Přepravě zboží vlakem do vzdáleností kratších než 300 km nic nebrání, zvláště pokud trať vede © O. Botlík, D. Souček, 2011

13 / 15



KALIBRO – 2010/11

přímo do míst, odkud a kam se zboží posílá. Železniční doprava se ovšem nejvíce vyplácí při přepravě zboží na delší vzdálenosti. 7. Vlaky mohou jezdit i rychleji než kamiony. 8. Stavba železniční tratě je technicky náročná a nákladná záležitost. Bývá proto většinou výhodnější propojit odlehlá místa např. malou silnicí, jejíž stavba i následný provoz jsou levnější.

D – Cena skipasů Lyžař

Kdy lyžoval(a)

Druh skipasu

Cena skipasu

matka

únor

Dospělí

208

dcera

únor

Mládež

182

otec

březen (cena jako v únoru)

Dospělí

208

starší syn

březen (cena jako v únoru)

Děti

126

dědeček

květen

Důchodci

88

mladší syn

květen

Děti

88

CELKOVÁ CENA VŠECH ZAKOUPENÝCH SKIPASŮ

900

E – Turistika v horách

1. V horách rybníky nejsou – jen přírodní jezera a přehradní nádrže. 2. Ubytování v turisticky zajímavých oblastech (jako jsou hory) obvykle nebývá levnější než jinde, ale spíše nadprůměrně drahé. 3. Jedná se o oblasti s čistějším ovzduším než jinde. 4. Pro lyžování (na sjezdových lyžích i na běžkách) jsou hory v Česku velmi vhodné. 5. Hory Česka jsou až na nejvyšší polohy zalesněné. 6. V horách obvykle nebývá moc historických památek – za nimi se v Česku jezdí jinam. 7. V horách jsou potoky a říčky s čistou vodou, protože tam žije málo lidí, není tam průmysl a příroda je zachovalá. 8. Pro pěší tůry jsou hory v Česku velmi vhodné. 9. V Jeseníkách či Beskydech je na nákupy do Německa nebo Rakouska daleko.

F – Co souvisí s dopravou?

S dopravou souvisejí všechna témata. 1. Každý automobil musí mít platnou pojistku, ze které pojišťovna hradí škody, když ji jeho řidič způsobí (tzv. povinné ručení). 2. Z ropy se vyrábí benzín a nafta, které pohánějí například automobilové motory. 3. Automobilová navigace už je dnes poměrně běžná – předem hlásí řidičovi, kam má odbočit, případně ve kterém jízdním pruhu má jet. 4. Výfukové zplodiny a hluk přírodě škodí – řada zemí například omezuje nejvyšší dovolenou rychlost i na dálnicích, pokud vedou poblíž lidských sídel nebo procházejí třeba chráněnou krajinnou oblastí. 5. I když už se dnes například elektronické knihy prodávají také tak, že člověku „přijdou“ do jeho čtečky, všechno hmotné zboží, které se prodá za hranici státu, se tam musí nějak dopravit. Stačí se podívat třeba do obchodů s ovocem a zeleninou. 6. Pro leteckou a námořní lodní dopravu je předpověď počasí velmi důležitá, ale meteorologové například v zimě často varují také řidiče před nebezpečím náledí. 7. Radar používá například policie, když měří na silnicích rychlost. Ale používají ho například © O. Botlík, D. Souček, 2011

14 / 15



KALIBRO – 2010/11

také lodě, letadla a letiště. 8. První pomoc bývá poskytována také při dopravních nehodách (a kdo to umí, může zachránit život). 9. Elektřinu je například potřeba přivést ke všem elektrifikovaným tratím.

G – Co dovolí příroda? 1. ropa se u nás těží především na jižní Moravě, ale spotřebu zdaleka nepokrývá – jsme odkázání na dovoz prostřednictvím ropovodů 2. větrné elektrárny jsou u nás hlavně v horách například v Jeseníkách (Ostružná) 3. díky příslibu vysokých státních dotací u nás vzniklo tolik „solárních plantáží“, že jsou s tím nyní velké problémy 4. vodní elektrárny jsou například na Vltavě 5. jistě by se tak neuživili všichni, ale jen v samotné Praze se tím živí nejméně desetitisíce lidí 6. po velkých řekách (například po Labi či Vltavě) se zboží přepravuje 7. Česko nemá moře – u nás by ho nebylo kde vybudovat 8. na to je u nás příliš chladno

H – Kolik stál nákup? potravina

jednotka

cena za jednotku

chléb

1 kilogram

32 Kč

půl kilogramu

16 Kč

pomerančový džus

1 litr

27 Kč

2 litry

54 Kč

kiwi

1 kus

5 Kč

7 kusů

35 Kč

sušená šunka

1 kg

250 gramů

42 Kč

168 Kč

zakoupeno

Součet čísel v posledním sloupci, tedy celková cena nákupu, činí 147 Kč.


15 / 15

stálo to

11, varianta B)

Recommend Documents