11. kvìtna a sjela se na nì jak

ÈERVEN

WWW.VOLNY.CZ/E-METRO

2002

Obsah èísla Obrovské taneèní pøekvapení..........................

1 Jsme mistøi!!!.....................1 Výèepní mají tentokrát místo krále královnu ......................

2 (Ne)legalizujte marihuanu... 3 Region na Internetu III..........4 Neniè mì, sloužím všem.......5 Co pøipravuje Vlastivìdný spolek v roce 2002.............

5 Zamyšlení...........................7 8 Pomník obìtem komunismu...8 Nebojme se malých stran......

Pamìtní kniha obce Zastávka (8. èást).........................

10

E-metro. Tištìná verze Internetový mìsíèník obce Zastávka Èerven 2002 Èíslo pøipravili: Katarína Rusnáková ([email protected]); Martin Horký ([email protected]); Petra Jancková ([email protected]); Vìra Mynáøová; Edita Králová; Tereza Nováková; Monika Kolegarová, Lucie Franková; Václav Nìmec ([email protected])

www.volny.cz/e-metro

Na Vaše pøíspìvky a komentáøe se tìšíme na adrese:

[email protected]

Obrovské taneèní pøekvapení Katarína Rusnáková

Zdá se to neuvìøitelné, ale je to tak. Na Zastávce tancují mistøi svìta. Mighty Shake vyhrál v hlavní vìkové kategorii Mistrovství ÈR a Mistrovství svìta s formací Loutkaø, kterou jste mohli vidìt na taneèní show, jež se konala v bøeznu. Obì soutìže probìhly v prostìjovském discodromu 10. a 11. kvìtna a sjela se na nì jak èeská, tak evropská špièka. Hlavním soupeøem v této disciplínì (disco show) byla taneèní skupina Magic Free Group Brno, držitel titulu Mistr svìta pro rok 2001. Výsledky ve finále MS byly sice tìsné, ale i tak se našim taneèníkùm podaøilo vybojovat zlato. Co víc si

pøát. Zastávka dala v této oblasti o sobì vìdìt, a to rovnou „od parketu“. Hned další víkend se konalo Mistrovství ÈR dìtí, kde soutìžila hip hop formace „Mùj nejoblíbenìjší maòas“. Ta skonèila na velmi pìkném šestém místì. Stejnì tak dopadla i disco show formace „Stínový bojovník“, se kterou jeli na MÈR junioøi. Další želízko v ohni – hip hop formace „Už to vezou“ získala výborné páté místo. Celkovì pak lze pouze zkonstatovat, že tak úspìšný rok ještì nebyl a zbývá už jen více prorazit v dìtské a juniorské kategorii.

Jsme mistøi!!! Katarína Rusnáková To snad není pravda… To se mi jen zdá… Jako vicemistra svìta vyhlásili Magic a na nás „zbylo“ první místo! Když probìhlo veøejné hodnocení po finále, navzájem jsme si gratulovali, jen nikdo nevìdìl, kdo komu pøál k vítìzství. Teï už je to jasné. Neuvìøitelné, neskuteèné. Toèí se mi hlava, nechávám si na krk dát zlatou medaili a jako ve snu komusi potøesu rukou. Breèím jako vìtšina ostatních. Štìstím. Únavu už necítím, svíravý pocit kolem žaludku zmizel. Teprve teï

chápu, proè hokejisti slzeli u hymny a zpívali. Zpívali jsme taky. Ještìže to nebylo slyšet. Nikdo nedával pozor na falešné tóny, hlavní bylo dát najevo radost z vlastního výkonu, vdìènost všem, kteøí nám pomohli ho podat. Všechno vlastnì zaèalo už vyhlašováním postupových formací do finále Mistrovství ÈR. Nevìøila jsem, že se v reproduktorech ozve èíslo 72 – Mighty Shake Zastávka. pokraèování na str. 2

Výèepní mají tentokrát místo krále královnu Jaroslav Sedláèek; Rovnost 4.bøezna 2002 Brno – Nejvìtší favorité ve vèerejším celostátním finále šestého roèníku soutìže Král výèepních Èeské republiky – Pivex 2002 zklamali. Žádný z vítìzù pøedchozích letošních kol na prvenství nedosáhl. Pøi vèerejším nelítostném klání v brnìnském Interhotelu Voronìž vypálila všem rybník žena. Kateøina Blažejovská z restaurace Dìlnický dùm a Stadion v Zastávce u Brna zaútoèila tak øíkajíc ze zadních pozic a po právu získala královskou korunu. Semifinálový vítìz Petr

Kameník z Lysic skonèil mezi 19 soutìžícími až tøetí od konce, Petr Macko z Oslavan, jenž vyhrál kvalifikaèní kolo, obsadil ve finále deváté až desáté místo. Slavnostní vyhlášení a korunovace Královny výèepních pro rok 2002 se uskuteèní dnes pøi spoleèenském galaveèeru veletrhu Pivex. Jeho souèástí bude i slavnostní vyhlášení výsledkù soutìže piv o prestižní titul Zlatý pohár Pivex – Pivo 2002. Mìøení sil profesionálních výèepních pøedcházelo klání novináøù

Výèepní šotek o co nejlépe natoèené mediální pivo. Zastoupení v nìm mìla i naše redakce. Vítìz brnìnského kvalifikaèního kola, fotoreportér Lubomír Stehlík obsadil ve finále druhé místo. Obhájci loòského prvenství, vedoucímu mediálního oddìlení brnìnského magistrátu Jaromíru Pohanovi patøí až 5. pøíèka. Ještì hùøe dopadl další z døívìjších držitelù tohoto titulu, mluvèí ministerstva zdravotnictví Ota Èerný. Se 7. místem spokojený nebyl.

Jsme mistøi!!!

pokraèování ze str. 1 Nevìøila. Pak jsem se kolem sebe podívala, zeptala se, jestli je to pravda a zaèala pištìt. Jsme tam! Jen to teï nepokazit. Finále jsme zatancovali slušnì. Když jsme skonèili, postavili jsme se vedle parketu, kde ještì nastupovala jedna skupina a zaèali fandit. Všude byla výborná nálada. Pak probìhlo veøejné hodnocení. Ze šesti skupin jsme byli hodnoceni jako pøedposlední. A zatím padaly jen samé horší známky. Když Magic dostal skoro samé dvojky, zaèala vìtšina z nás slzet (a to vèetnì chlapù). Pak jsme vidìli tìch nádherných šest jednièek (a taky jednu ètverku, ale ne všem se to muselo líbit, že). Jeèeli jsme, skákali, smáli se a plakali zároveò. Šílená radost. Nikoho pøedtím nenapadlo, že

2

Katarína Rusnáková bychom to mohli vyhrát. Chtìli jsme postoupit na svìt a postupových míst bylo pìt. Staèilo se trochu snažit. Ale toto? Nikdo to neèekal. Mistrovství svìta. Už ten samotný název… I když v naší kategorii byly státy jenom tøi (ÈR, SR, PL), vùbec to nevadilo. Prý je støední Evropa absolutní špièka. Taky to bylo vidìt. Moje první myšlenka byla – nemáme šanci. Pak následoval postup do finále a podání protestu proti nám. Hrozilo, že budeme diskvalifikovaní za to, že taneèníci v kulisách se vùbec nepohybují, natož aby tanèili. Nastaly zmatky. Psychicky nás to rozhodilo, byli jsme naštvaní, vynervovaní. Naštìstí se to Michalovi podaøilo nìjak zachránit a jeli jsme dál. Kulisáci nás zaèali napodobovat a na kon-

ci si stoupli k nám a (v rámci možností) tancovali. Navíc jsme nastupovali jako první, což je nejnevýhodnìjší pozice, jaká mùže být. Opìt nikdo nevìøil… Když jsme se „uklidili“ z parketu, vìtšina z nás si smutnì posedala a pøihlížela, jak to dalším skupinám jde. A pak zase hodnocení. Známky vypadaly na první až druhé místo. Všichni poèítali s druhým, ale jak èas plynul (následovalo totiž ještì Mistrovství Evropy Break Dance a finále Mistrovství svìta disco dance), stále se objevovaly hlasy, že budeme první. A my se více a více utvrzovali v druhém místì. Nechtìli jsme doufat. A potom? To už jsem vám popsala na zaèátku. Snad bych jen chtìla dodat, že ještì nikdy jsem nebreèela 15 minut štìstím.

e-metro # èerven 2002 www.volny.cz/e-metro

(Ne)legalizujte marihuanu Edita Králová, Monika Kolegarová Zaèátkem kvìtna probìhly po celé Èeské republice demonstrace za legalizaci marihuany. Jejich organizátoøi argumentují pøedevším tím, že má marihuana léèivé úèinky a že není o nic víc škodlivá než alkohol nebo cigarety, tedy spoleèností tolerované drogy. Léèivé úèinky látky THC, která je obsažena v konopí, jsou sice nepopiratelné (napø. uvolòování svalù pøi Parkinsonovì chorobì), ale kolik mladých lidí trávu kouøí pro své zdraví? I tvrzení, že marihuana není nebezpeèná je nepravdivé, jelikož v kombinaci s alkoholem nebo jinou drogou mùže zpùsobit dokonce i smrt.

Dalším nebezpeèím je, že tráva, stejnì jako každá jiná droga, pùsobí na každého individuálnì, takže nikdo pøedem neodhadne, z jakého množství a do jakého stavu se dostane. Úèinky jsou rùzné. Èasto je konzument marihuany veselý, vysmátý, zmìní se jeho vnímání èasoprostoru, nebo naopak upadá do stavù lítosti a do depresí. Všechny pocity jsou mnohonásobnì intenzívnìjší a i reakce na vnìjší podnìty mohou být pøehnané. Marihuana je velice oblíbená také pro svou dostupnost. Uživatel si ji buï sám vypìstuje, nebo ji získá od kamarádù. Právì tady nacházíme hrozivá

èísla – statisticky až 80% støedoškolákù trávu vyzkoušelo a 60% ji užívá pravidelnì. Na základních školách trávu kouøilo asi 60% žákù. Tyto cifry se snaží snížit øada preventivních programù, z nichž nìkteré fungují i na školách. Místní gymnázium je zapojeno do Peer programu. Úèastní se ho sami studenti a cílem je informovat své vrstevníky o škodlivosti a nebezpeènosti drog, popø. pomoci tìm, kteøí už problémy mají. Zda marihuana je nebo není pøestupnou stanicí k dalším drogám nelze urèit, nicménì její uživatel má cestu dál bohužel mnohem snazší.

Drew Hladový dìti s nafouklým bøichem stojí a koukají do dáli holèièka malinká s ohromným køikem nazouvá panence sandály. Zmrdaný vojáci mrdají sleèny sundají kalhoty, opasek, šál pøekrásný slova nebudou vìèný když budeš mlèet, aby ses bál. Maminka s koèárkem projíždí zahradou proletí ptáèek, sluníèko svítí hrobeèek dìátka nebude náhradou nebude náhradou pohøební kvítí.

H. H. Kráska Nádherná kráska ve tmì ztracená Do ucha mì šeptá noc zamlklá Noc zranìná Samé kecy Zvláštní období mì potkalo Vùbec nic se nestalo Nádherná kráska ve tmì zamèená Nìkdo ji drží za ruce Veèer si vykraèuje po louce Je zmatená

A já tu stojím a na všechno nadávám nemám nic na sebe, nepatøím nikam stojím vstøíc plnejch hrobeèkù zahradám zøíkám se života, lásky se zøíkám.

e-metro # èerven 2002 www.volny.cz/e-metro

3

Region na Internetu Rosice u Brna Václav Nìmec V naší dnešní procházce po regionálním Internetu se podíváme na prezentaci mìsta Rosice u Brna. Rosice jsou jedním z nejvýznamnìjších center, a tak má návštìvník stránek nejspíš rùzná oèekávání a nároky. Grafika: O.K. Už úvod nám naznaèí, v jakém prostøedí se budeme pohybovat. Rozvržení je vyvážené, i když ne vždy je pøehlednost stoprocentní. Vadou na kráse je nepøesvìdèivá kvalita nìkterých fotografií. Po stránkách se pohybujeme pomocí dvou menu; oproti støelickým stránkám, o nichž jsme si povídali minule, je však orientace øešena úèelnì a návštìvníkovi pøi surfování pomùže. Obsah aneb Ztracené iluze Rosické stránky nás rozhodnì informacemi nezaplaví. Zpracování základních údajù o obci nenajdeme, nemá tedy smysl ani uvažovat o cizojazyèných verzích krátkého pøedstavení mìsta. Obsah roKlady grafické zpracování pøepisy poøadù RKTV soukromá inzerce orientace na stránkách rubrika Sportovní ozvìny rubrika Školství a mládež

Hodnocení e-metra

4

sických stránek pøíliš neodpovídá postavení mìsta v okolí – nehledì na pøeklepy a stylistickou jednotvárnost. Rubrika „Historie mìsta“ je spíše soupisem památek než uceleným vyprávìním o vývoji mìsta Rosice. A že by to mohlo být zajímavé ètení… Zprávy z obecního úøadu nevypadají zrovna vábnì. Tìžko øíct, jak funguje vazba mezi správci stránek a radnicí, když poslední usnesení mìstského úøadu je z 10. 12. 2001. Poté následovalo dalších pìt schùzí, které zatím zpracované nejsou. Seznam kontaktù na pracovníky radnice návštìvníka nejspíš nenasytí. Hledáme aktuality S tou aktuálností je to opravdu na pováženou. Jedinou „oficiální“ novinkou je rosické multimediální CD, které má prezentovat obec, firmy apod. Aktuálnì pøipravované CD má uzávìrku 28. 2. 2002. Bez dalších komentáøù. Ale mohlo by být i hùø. Alespoò nìco nového najdeme totiž na Zápory chybìjící základní informace a cizojazyèné verze historie mìsta kvalita fotografií aktuality zprávy z radnice pomìrnì dost stránek ve výstavbì jazyk a stylistika zpracování zpravodaje ROSA

3

jiných místech – tøeba ve zprávách z radnice (Mìstský úøad) nebo v rubrice Kino (Kulturní dìní). Zkratky jako od Mládka Zkratky ROSA a RKTV nás uvedou do dvou oblastí, které jsou nedílnou souèástí kulturního života mìsta. Je vždy dobøe, když vychází místní zpravodaj, v pøípadì Rosic ROSA. To že ho mùžeme najít i v elektronické podobì je dvakrát dobøe. Ale graficky to trochu skøípe. Více pøehlednosti by asi nikomu z nás nevadilo. Za druhou zkratkou se skrývá Rosická kabelová televize, která se také prezentuje na Internetu. U ní stojí za zmínku pøepisy poøadù. Na závìr Nemùžeme to nazvat jinak než zklamáním. Mìsto formátu Rosic by si zasloužilo pøívìtivìjší a bohatší prezentaci, než jakou má. Když už se podaøí forma, nebylo by od vìci naplnit ji informacemi. V pøíštím díle seriálu navštívíme stránky Oslavan (www.oslavany-mesto.cz).

Vaše

šance... e-metro # èerven 2002 www.volny.cz/e-metro

Co pøipravuje Vlastivìdný spolek Život jízdního øádu se dá smìle pøirovnat k tomu lidskému. Rosicko-Oslavanska v Na poèátku se sejdou moudré hlavy a dají jej dohromady. Široce 2002 kovné ruce jej vytisknou a dopraví na místo urèení, tedy na autoNeniè mì, sloužím všem od

Petry Janckové

busovou zastávku. Lidé si potom podle nìj øídí život. V lepším pøípadì dojedou kam chtìli nebo potøebovali. V horším pøípadì zmeškají svùj spoj. Úplná katastrofa pro jízdní øád nastane ve chvíli, kdy èlovìk podle nìj se øídící, vèas pøišedše, nejlépe se dvìma kufry a pøíruèní taškou velikosti poloviny pingpongového stolu, pøebyteèné negativní emoce døíve nevybiv, zøí co døíve nespatøil – jízdní øád nový s platností od soboty pøíštího týdne s nezbytným heslem popuzujícím slušné a vybízejícím vandaly. Paralela je pøíznaèná. V tom lidském pøípadì staèí ty hlavy jen dvì a o šikovných rukách se zde rozepisovat nebudu. Snad ani tvrzení, že si podle dìtí my dospìlí èasto øídíme život, nenajde mnoho odpùrcù. Dokud vše funguje, dítko je jako ze škatulky, poslušné svých rodièù, dojedeme vždy vèas na místo urèení. Tragedií není ani obèasný písek mezi koly, odpustit se dá i nìjaké to zpoždìní. Ale èemu se opravdu zabránit nedá je fakt, že jednoho dne máte pøed sebou úplnì novou bytost mluvící jazykem, který neznáte (vlastnì jste jej už zapomnìli), nevyznávající hodnoty, kterým byla uèena (nebo se vám to v tu chvíli zdá naprosto zøejmé). Je opìt jako ze škatulky – už ne z té vaší, leè ze své vlastní. Jen toho nápisu je jen první polovina s dùrazem na druhém slovu. A vy byste zrovna dnes tak moc potøebovali dojet bez nehody i se všemi zavazadly. Øešení je na pohled jednoduché. Vyžaduje ovšem notnou dávku tolerance, lásky a humoru. Ve chvíli, kdy zjistíte, že se z dítìte pomalu ale jistì stal další uživatel jízdního øádu, je dobré jej pøizvat k balení zavazadel. Potom je reálná šance, že se „M̓ zmìní v „mì“ a pøibude i druhá èást hesla. Chtìjme se svými dìtmi poèítat a mìjme je rádi, vždy jsou naše. A je fakt, že s papírovým exempláøem jízdního øádu si tak prímovnì nepokecáte.

Jarmila Plchová; OKNO, kvìten 2002

Hornická èást zámecké muzejní expozice Blíží se nová turistická sezóna. Opìt budou pro návštìvníky otevøena muzea, hrady, zámky a další turistická lákadla. Od loòského roku máme i u nás v Oslavanech trvalou muzejní expozici – prozatím hornictví a energetiky. Rýsuje se však vznik nové expozice, a to oslavanských hasièù. Mùžeme se tìšit na velice zajímavé historické exponáty, které pøivábí do Oslavan další návštìvníky. Ale i hornická expozice má pro své pøíznivce nové pøekvapení. V souèasné dobì zaèínají práce na doplnìní technické èásti. Dùlní chodba, vytvoøená v loòském roce, bude doplnìna o ukázku rubání. Jsme pøesvìdèeni, že se setká se stejnì obrovským zájmem, jako dùlní chodba v loòském roce. pokraèování na str. 6

Obrazy a kresby na zámku Lektor výtvarné výchovy ve vìznici Mírov Pavel Alexander Taoun a Renáta Schullerová vystavují u nás na zámku v Rosicích své obrazy a kresby od 7. èervna do 31. èervence 2002. Pavel A. Taoun v Rosicích již vystavoval v roce 1996. Od té doby ubìhlo mnoho èasu a stalo se hodnì událostí. Taounova aktivita na výtvarném poli je rozsálá, jak sám divák pozná. Jedná se o množství obrazù, kreseb, grafik a ilustrací. Taoun též pracuje na restaurování obrazù. Externì dojíždí do vìznice Mírov, kde vede hodiny výtvarné výchovy. Uspoøádal v roce 2001 odsouzeným výstavu jejich prací v muzeu v Zábøehu na Moravì. Nìkolik prací odsouzených pøedstaví u nás v galerii na zámku. Malíøka a grafièka Renáta Schullerová vystavuje s P. A. Taounem posedmé. Narodila se v Ostravì, žila v Pøíboøe a Frenštátì pod Radhoštìm. Renáta je dùkazem tøetí vlny èeské emigrace smìrem na západ. Nedávno se provdala ve Švýcarsku, kam jezdívala léta tvoøit. Je to zrcadlem toho, že život umìlce u nás není jednoduchý. Její malby a kresby jsou obsahem života, okoøenìné duší snù a pøání docílit kontinuity lidského èinu ve prospìch otištìní zvìcnìlosti v obrazovou fikci. Výstava obou umìlcù bude zahájena na zámku v Rosicích v pátek 7. èervna 2002 v 17 hodin. e-metro # èerven 2002 www.volny.cz/e-metro

5

Co pøipravuje Vlastivìdný spolek Rosicko-Oslavanska v roce 2002 Jarmila Plchová; OKNO, kvìten 2002 pokraèování ze str. 5 Pokoušíme se také zajistit nové technické exponáty z právì likvidovaného dolu na jižní Moravì. Byly navázány první kontakty. Dále probíhá jednání o umístìní nìkolika fragmentù parních tìžních strojù z roku 1902 a 1904 z dolu Ferdinand a Julius. Jedním z nich je odstøedivý regulátor parního tìžního stroje, který však, bohužel, nemùže být umístìn v expozici na zámku pro vysokou vlhkost. Chceme touto cestou podìkovat panu starostovi a radì Mìsta Oslavany za vstøícný pøístup a souhlas s prozatímním umístìním ve vestibulu oslavanské radnice. Zbylé fragmenty budou umístìny na zámku. Tyto èásti parních tìžních strojù patøí k nejstarším v republice. Byly zachránìny

znalcem pístových parních strojù panem inženýrem Tomášem Flimelem, se kterým probíhají jednání o restauraci a zápùjèce na dvacet let. Škoda jen, že nelze tìchto nìkolik souèástek umístit jako soubor u sebe. Pokusili jsme se i o zaøazení mezi chránìné technické památky, ovšem nebyla splnìna podmínka – umístìní v místì pùvodu (pochází z dolù Julius a Ferdinand). Hornická sekce zpracovala projekt na restauraci, pøevoz a umístìní, který pøedložila ostravské nadaci Landek, spolu s dalšími dvìma projekty na financování vydání publikace „Rosicko-oslavanská pánev v datech“ a publikace o oslavanské elektrárnì. K velké radosti všechny tøi projekty prošly výbìrovým øízením a byly zaøazeny mezi projekty, které mají ob-

držet v letošním roce finanèní krytí z nadace Landek. V prvním okamžiku jsme nechtìli vìøit, že ostravská nadace je ochotna pomoci malému revíru kdesi na jihu Moravy. Teï ještì abychom peníze mìli co nejdøíve na úètu. V letošním roce bude muzeum otevøeno od 1. kvìtna do konce záøí. Zbývá ještì rozhodnout, zda bude otevøeno tak jako v loòském roce po všechny víkendy. Tìšíme se na všechny návštìvníky. Pozn. Martina Horkého: Expozice je do odvolání pøístupná vždy v sobotu a nedìli od 10–12 a od 14–16 hod. Chcete-li expozici navštívit ve vìtším poètu nebo v jiný den, kontaktujte MìÚ Oslavany.

L U C I E F R A N K O VÁ zve na ŽIVOT NA ZÁMKU Ve dnech 28.–29. èervna 2002 se v Rosicích u Brna koná již sedmý roèník kulturního festivalu Život na zámku. V pøíjemném zámeckém parku si mùžete vychutnat skupiny –123 minut, Vltava, Vašek Koubek, S.L.U.T, Mashy Muxx nebo Nonsense. Mezi dalšími úèinkují i ménì známé kapely jako Soundpictures, Filip M., Annie´s Trip, Budoár staré dámy, Weirddream nebo Cannery Row. Své umìní vám pøedvedou DJové Sayko a Overflow. Hudební program si mùžete zpestøit shlédnutím vystoupení rosického divadla Prádelna nebo divadelní skupiny Døevìný kùò z Brna. Na místì je možné pøespávat buï pod širým nebem nebo ve stanech.

Pátek 28. èervna 2002

Sobota 29. èervna 2002

19.00

od 9.00 13.00 16.00

21.30

Divadlo P. Strašák – Stínohra, divadlo Prádelna (Rosice) koncerty na nádvoøí Cannery Row, Vašek Koubek, –123 min., Filip M.

prohlídky zámku Divadelní skupina Døevìný kùò (Brno) koncerty v zámeckém parku Annie’s Trip, Nonsense, Sonndpictures, Budoár staré dámy, Mashy Muxx, S.L.U.T. Vltava, Weirddream, DJ’s Saykot owerflow.

Možnost stanování. Obèerstvení zajištìno. Pøedprodej vstupenek: knihovna Rosice, Brno – Indies, KIC, WDF, Ticketstream – Fischer, Dùm pánù z Lipé. Pøejeme Vám pøíjemné kulturní zážitky! Pro více informací navštivte adresu: www.revolt.cz

6

e-metro # èerven 2002 www.volny.cz/e-metro

Zamyšlení

MUDr. Vincenc Holle, bývalý obèan zbýšovský; Ozvìna 3/2001 Kolikrát jsem si v poslední dobì pøedsevzal nestarat se o politické dìní a události nejen v mé bývalé vlasti, nýbrž i v souèasné, kam jsme odešli v touze žít ve svobodných a spravedlivìjších podmínkách. Mnohdy mi to ale nedá, pøipadám si jako by ona imaginární pupeèní šòùra s Prahou, Brnem, Zbýšovem a celou tou zemí èeskou nebyla pøerušena, pøestože od mé emigrace ubìhlo již 21 let. Když proèítám znamenité periodikum Ozvìna, které pravidelnì dostávám, skoro proti své vùli jsem vtahován do problémù své domoviny, kde po slibné zmìnì pomìrù v r. 1989 došlo k vývoji, který bych nikdy nepøedpokládal. Myslil jsem si, že návrat ke svobodì a demokracii vše vyøeší a všichni si boudou vážit možnosti žít svobodnì a snad i v pravdì. Ale jak ètu exilové tiskoviny, i ty vydávané v Èechách, poznávám, že ono „všechno je jinak“ dá se aplikovat stále a na cokoli. Moje domovina mi nabídla nové výrazivo jako tøeba „je vysmátý“, „je za vodou“ a také „tunelování“. Tento výraz mì ponìkud sklièuje. Ale na druhé stranì, kdykoli pøijedu do Èech a do Zbýšova, nemohu být slepý k tomu, co všechno se tam od onoho roku 1989 událo, jak celá zemì zkrásnìla a lidé se stali ve velké vìtšinì slušnìjšími. Øíkám si, že všechen ten nešvar, lži politikù a podvody, nejsou možná ani tak vysokou cenou, kterou bylo nutno zaplatit za všechno to pìkné, co mohu dnes v mnì blízkých místech spatøit, a za zmìnu v chování lidí. e-metro # èerven 2002 www.volny.cz/e-metro

Abych si nebral pøíliš k srdci urèité rozèarování, vyvolané informacemi v novinách i z rozhovorù s pøáteli, zajedu si do mìst i na venkov, na nostalgická místa mládí, a všude vidím zmìny k lepšímu. Pohledná stavení, udržované cesty, opravené kostely, prosperující restaurace, i ta døíve tolik kritizovaná halda je dnes spíše okrasou mìsta. Nemohu se zbavit dojmu, že navzdory chybám èeských vlád je to pøece jen jiná zemì, než ta, kterou jsem opustil a která mi v dobách temna byla drahá a milá mnohdy jen tím, že jsem v ní prožil dìtství a mládí. Osud byl mé generaci v jistém smyslu pøíznivì naklonìn. Unikla bojùm svìtových válek a v dobì dospìlosti ztrácela už nejhorší léta komunistického despotismu svou nièivou sílu. Osobnì jsem nemohl nìkolik let studovat, na vojnì jsem dva roky stavìl silnice v Orlických horách jako èlen PTP a moje vojenská knížka, v níž jsem mìl dvì odbornosti – silnièáø stavebník a lékaø, budila salvy smíchu, kdykoli jsem byl nucen se jí prokazovat. Ale i toho studia se mi nakonec dostalo (èásteènì pøi zamìstnání) a nebýt vpádu armády, která nás pøedtím v roce 1945 osvobodila, byl bych se státu vynasnažil vynahradit své vzdìlání cele. Jen na okraj; dobrovolnì jsem v roce 1987 na èeském vyslanectví v Bonnu vyrovnal náklady spojené se studiem mým i manželèiným, což byla podmínka, abych se do své bývalé vlasti mohl vracet. Zdá se, jako by mnohým v zemi èeské selhávala pamì, jako by i mnozí politikové zapo-

mínali na minulost a obnovení svobody a demokracie pøijímali s jistou ledabylostí, jako by obnovení svobody využívali k nepochopitelnému stesku po režimu pøedcházejícím, totalitním a snad i k návratu starých èasù. V posledních letech mne nemálo sklièuje nièím nezdùvodnìný levicový liberalismus. Stále silnìji prostupuje myšlením mnohých nìmeckých i evropských politikù, což sotva chápou ti, co blaho totality zažili na vlastní kùži. Vyskytují se i nové trendy, ke kterým není snadné zaujmout jednoznaèné stanovisko. Jako pøíklad je nutno uvést globalizaci a její militantní odpùrce. S tím související poulièní násilnosti sotva vzbuzují sympatie, i když jejich stanovisko není zcela bez opodstatnìní. Obèas, když se zamyslím nad nìkterými ze svìtových problémù, jde mi z toho hlava kolem. Napøíklad, jak je svìt pøelidnìn. Zdá se, že „každý svého štìstí strùjcem“. Mám nìkdy dojem, že platnost onoho pøísloví o možnosti kladnì ovlivnit svùj život v dnešní dobì, rychle ochabuje, jako by se dìly vìci bez našeho vlivu. Technologie kráèí mílovými kroky vpøed a lidé pracují, pokud pracovní místo neztratili, déle, a se jim to i líbí nebo ne. Mám za to, že moje domovina, která mezi dvìma svìtovými válkami byla na výsluní evropské prosperity a demokracie, by se mìla nyní po zhroucení totality snažit pøebírat od vyspìlých zemí západu bez slepého napodobování jen to nejlepší. Obávám se však, že toho dobrého se pøebírá stále ménì.

7

Nebojme se malých stran

Daniel Balušek; mìsíèník nezávislých komentáøù a úvah Èeský hrad, únor 2002 Každý národ má takovou vládou, jakou si zaslouží. Toto heslo dnes platí víc než kdy jindy. Stále jsme odhodláni volit menší zlo? A není to postavené na hlavu? Dìlá se vám špatnì kdykoliv se objeví nadutì kárající pan Profesor? Jde na vás hrùza z fanatismu Vladimíra Špidlièe? Tøesete se z dìsivého posmrtného života pøi zábìru vìrozvìsta Cyrila? A co loutka hodné Hanièky, za jejíž provázky tahá nìkdo úplnì jiný? A pamatujete, co všechno se dìlo pøed výše zmínìnými? Jestli jste na všechny otázky odpovìdìli ANO, ètìte dál, pro vás jsou urèeny následující øádky. Upozornìní: Pokud tento èlánek ètete ve druhé polovinì èervna, je velmi pravdìpodobné, že už je pozdì. Jestliže ètete v první polovinì èervna a zároveò jste rozumní lidé s pøehledem, kteøí se váž-

nì zamýšlejí nad tím, kam bude naše zem smìøovat, v tom pøípadì je jasné, že patøíte k 8–16% nerozhodnutých tápajících volièù v zoufalé situaci: kam s ním? (s volebním hlasem). Patøím k vám i já. Co budeme dìlat? Probereme politické spektrum od Profesora po Hanièku a zvolíme kandidátku strany, pøi jejímž uchopení se nejménì chvìjeme? Budeme pak následující ètyøi roky hlasitì nadávat, že se nic nezmìnilo? Ano! Protože ONO se to samo nezmìní, pokud to nezmìníme MY. Využijme možnost zmìny, dokud to ještì jde, protože možná už pøíští volby bude totiž úplnì jedno, èí lístek do urny vhodíme. Jak se již stalo v našem krásném kraji tradicí, bude o nás rozhodovat nìkdo úplnì jiný a ve Vídni to nebude. Nenechme se strašit povìrou, že neparlamentní strany nemají šanci. Nebudou ji mít, pokud to

neriskneme. Ony samy se prosadit nemùžou, potøebují k tomu nᚠhlas. Dejme jim šanci a zkusme nìco nového. Nevìøme rozlièným výzkumùm. Prùzkumné agentury jsou pøímo provázány s novodobým politickým mafiánismem zahaleným do roušky demokracie. Nedejme se manipulovat neobjektivními, tendenèními médii. Nebojme se neznámých nebo novì vzniklých stran, dejme jim šanci je poznat. Nic horšího se stejnì už nemùže stát. Když se totiž probereme pøipojeným seznamem neparlamentních kandidujících stran a vylouèíme z nich rasisty, fašisty, extremisty a jiné -isty, naše volba nebude zase tak obtížná. Až pak uvidíme v parlamentu novou krev, bude nás høát dobrý pocit, že jsme udìlali maximum pro zmìnu a že se dále nepodílíme na souèasné politické tragikomedii.

Seznam neparlamentních politických stran kandidujících ve volbách do Poslanecké snìmovny Parlamentu ÈR dne 14. a 15. 6.2002 01. Národnì demokratická strana (http://www.mujweb.cz/www/nds) 02. Demokratická liga (pravdìpodobnì nemá www prezentaci) 04. Balbínova poetická strana (http://www.balbinka.cz/strana.html) 06. Volba pro budoucnost (http://www.vpb.cz/) 07. Humanistická aliance (http://www.humanistickaaliance.cz/) 08. Akce za zrušení senátu a proti vytunelování dùchodových fondù (http://web.telecom.cz/eufrasio/) 09. Nadìje (http://www.strana-nadeje.cz/) 10. Nové hnutí (pravdìpodobnì nemá www prezentaci) 12. Cesta zmìny (http://www.cestazmeny.cz/index.php) 14. Romská obèanská iniciativa ÈR (http://www.roi-cr.cz/dokumenty.html) 15. Strana zdravého rozumu (pravdìpodobnì nemá www prezentaci) 16. Strana venkova – spojené obèanské síly (http://www.svsos.cz/) 17. Èeskoslovenská strana socialistická (pravdìpodobnì nemá www prezentaci) 18. Èeské sociálnì demokratické hnutí (pravdìpodobnì nemá www prezentaci) 19. Èeská pravice (http://www.ceskapravice.cz/) 20. Republikáni (pravdìpodobnì nemá www prezentaci) 21. Sdružení nezávislých (http://www.snk.cz) 24. Moravská demokratická strana (pravdìpodobnì nemá www prezentaci) 26. Strana za životní jistoty (http://www.szj.cz/) 27. Pravý blok (http://www.volny.cz/pblok/) 28. Strana zelených (http://www.stranazelenych.cz/) 29. Strana demokratického socialismu (http://www.sds.cz/docs/zpravodaj/zp9934.htm)

8

e-metro # èerven 2002 www.volny.cz/e-metro

Pomník obìtem komunismu

Jiøina Šiklová; Neviditelný pes (psáno pro Mosty), 27.5.2002 Nesmírnì si vážím tìch lidí, kteøí se dokázali postavit komunistickému režimu v letech padesátých, v období, kterému se øíká „stalinismus“, asi proto, abychom nemuseli pøiznávat, že všechny ty popravy, muèení a støílení lidí „na útìku“ do týla èi na hranicích, jsme dìlali my, Èeši a Slováci, tak rádi si øíkající Slované s holubièí mírumilovnou povahou. Proto jsem byla ráda, že koneènì byl Olbramem Zoubkem, Zdenkem Holzlem a Janem Kerelem vytvoøen dùstojný pomník, který byl 22. kvìtna v 11.00 otevøen pod Petøínem. Po vysokých schodech, vlastnì stupních namáhavì pøijdete k plató, na kterém stojí za sebou sedm soch vytvoøených Olbramem Zoubkem. Ta první má zøetelné tvary èlovìka, druhá je již zmrzaèena, tøetí ještì více a následující sochy se zmenšují jakoby v mizící zástup a konèí jakýmsi kovovým skeletem. Pro mne je symbolika jasná: z èlovìka udìlali komunisté v lágrech mukla, který se již èlovìku nepodobal. Tito lidé – muklové let padesátých, zavøení, muèení, pracující v uranových dolech v období tzv. diktatury proletariátu, byli vzorem stateènosti pro lidi je následující, kteøí se také postavili proti komunistickému režimu a kterým jsme si zvykli øíkat disidenti. Jejich postavení ve vìzení bylo mnohem lepší. Pražské jaro 1968 èásteènì otevøelo archivy, a tak byla a jsou známá jména tìch, kteøí tehdy lidi muèili, tøeba pod tzv. vedením sovìtských poradcù. Proto následovníci tìchto vyšetøovatelù dostali strach a kriminály z let „normalizace“, tedy z období 1969–1989 byly mnohem „lepší“, mírnìjší, estébáci ztratili svoji odvahu být tak krutí, jako byli jejich pøedchùdci, z nichž nìkteøí, tøeba starý pan Grebeníèek, dosud žijí.

e-metro # èerven 2002 www.volny.cz/e-metro

A protože lidé zapomínají a nìkteøí mladí lidé chtìjí opìtnì volit komunistickou stranu èasto z dùvodu protestu proti svým rodièùm – pažravým konsumentùm a rozkrádaèùm z øad nového „establišmentu“, byla jsem ráda, že pomník byl otevøen právì teï, pøed volbami, které jsou a budou rozhodující. Bohužel, zase nová velká Strana to celé nechutnì zkompromitovala a zideologizovala. To, že starosta Prahy 1, Jan Burgermeister k odhalení pomníku nechtìl pozvat ty politiky, kteøí byli kdysi v KSÈ, bych snad ještì chápala. To, že nepozval ani disidenty, kteøí sedìli celá léta ve vìzení, v letech 70. a 80. – jako byl Rudolf Battìk, Petr Uhl, Petruška Šusterová, Jan Frolík, Jan Šimsa, Václav Trojan, Jan Ruml,… a další, považuji za nehoráznost. Dokonce ani prezident Václav Havel nebyl pozván na odhalení pomníku, asi proto, že není èlenem ODS. Jeden titulek v novinách to vystihl následovnì „Petøínský pomník patøí jenom ‘provìøeným‘!“ Václav Havel si pomník prohlédl den pøed tím, v doprovodu svého pøítele a hlavního tvùrce Olbrama Zoubka, a pøijal zástupce Konfederace politických vìzòù na Hradì a poslal k pomníku pouze vìnec. Hlava státu se nezve den pøed zahájením akce! Vìtšina disidentù, nikým nepozvaná, odhalení pomníku proto ignorovala, nebo se dívala z dálky, z patøièné vzdálenosti. Starosta Burgermeister, který za disidenty považuje jenom ty lidi, co dneska volí ODS, to sice pak trapnì vysvìtloval, že se domníval, že pozvánka presidentovi již byla odeslána, ale „zapomnìl“ pozvat i pøedsedu PEN klubu, Jiøího Stránského, který strávil v uranových dolech celé své mládí. A tak se nakonec na toto setkání – aby to nebylo ještì trap-

nìjší a tøeba nebyl vypískám tìmi, kdo stáli jen na chodníku, nedostavil ani Václav Klaus, kterému se chtìl pan Burgermeister pøedevším zalíbit. Vìnec snad Václav Klaus také poslal. Nevím, odešla jsem spolu s ostatními ještì pøed zaèátkem, aby mne snad nìkdo nepovažoval za sympatizantku takového postupu. Skupina disidentù z období „normalizace“ v èele s Rudolfem Battìkem, Svatoplukem Karáskem, Janem Urbanem, Václavem Trojanem, Janem Rumlem a dalšími ale pøece chtìla vyjádøit svoji sounáležitost, a tak se tito lidé dostali k pomníku o ètvrt hodinu døíve a každý z nich pøinesl jednu dlouhou rùži. Také nepozvaný pøedseda Senátu, Petr Pithart mnì pøedal pøekrásnou kytici se stuhami, s prosbou, abych ji za nìho a místo nìho položila jako výraz úcty k nejvyššímu stupni pomníku. S Rudolfem Battìkem a dalšími bývalými disidenty jsme pøes „zákaz vstupu“ a okøikování organizátorù vystoupili ještì pøed zaèátkem po tìch širokých stupních, až k pomníku a kvìtiny jsme tam všichni položili. Oficielní ceremoniál ale již bývalí disidenti sledovali zpovzdálí. Nebyli pozváni, nebyli „provìøeni“, pøestože se urèitì také a významnì podíleli na odstranìní komunistického režimu. Dokonce, za krátkou chvíli i tyto kvìtiny organizátoøi pøenesli, odsunuli tak, aby nebylo možné èíst nápisy na tìchto stuhách a aby to nepoutalo pozornost. Jak typické a smutné! Bylo mnì to líto. Ne kvùli blamáži ODS ani pana Burgermeistera, ale kvùli tìm stateèným starým lidem, kteøí tam na slunci sedìli a kteøí by si zasloužili lepší a nikoliv stranicky zneužitou pøipomínku svého utrpení a smrti svých kolegù – muklù a pétépákù.

9

8. èást

pøepis kroniky: Petra Jancková, pøipravil: Martin Horký Škola Poèátkem roku 1922 zrušena byla mateøská školka, a místnost zabrána byla pro první tøídu obecné školy. Tøetí tøída m욝anské školy otevøena 1. záøí 1922 výnosem zemské školní rady ze dne 8/V 1922 èíslo 12.989. Žákù na školu obecnou zapsáno 196, z nichž bylo dle vyznání øímských katolíkù 176, církve èeskoslovenské 13, bez vyznání 7. Bližší podání o školních jež vedou t.è. øeditel mìst. školy Jakub Komenda, a za obecnou školu øídící uè. Josef Krška. Pøestavby Prostøednictvím stavitele Emila Schindlera dozvìdìl jsem se o pøestavbì závodního hostince Zastávka, jenž byla provedena r. 1918, a to: Odstranìním venkovních schodù, a upravením nového vchodu a schodištì, pøemìna kuchynì, pøestavba spodního sálu, pøístavba šaten a kina. Zøízení schodù ze sínì do sklepní místnosti a pøestavba téže na hostinský sklípek provedeno v roce 1919.

Ze zápisu obecních schùzí Dle zápisu obecního sezení ze dne 12. prosince 1920, podniká mìsto Rosice akci pro zøízení okresního hejtmanství v Rosicích a žádá zdejší obec, by tuto akci podporovala. Obecní zastupitelstvo vyjádøilo se souhlasnì odùvodòujíc svoje rozhodnutí velkou vzdáleností a nevyhovujícím vlakovým spojením do mìsta Ivanèic, které taktéž žádá o zøízení okresního hejtmanství. Dne 26. srpna 1920 usneslo se obecní zastupitelstvo zrušiti smlouvu s farním úøadem v Rosicích o dovozu knìží z Rosic do Zástavky, a výlohy spojené s dovozem knìží neposkytovati. První volené obecní zastupitelstvo po pøevratì bylo 19-ti èlenné, a konalo první schùzi dne 13. záøí 1919. Od pøevratu do této doby spravovala obec správní komise. Dláždìní silnice Správa státních silnic provedla r. 1922 první etapu dláždìní státní silnice Telèské v prùjezdu obcí v délce 230 m nákladem 115.000 Kè. Obec pøispìla obnosem 1.000 Kè.

Èestné obèanství

Závod strojírna

Usnešením obecního zastupitelstva ze dne 26. února 1919, udìleno na žádost starostenského sboru v Ivanèicích, èestné obèanství ve zdejší obci, dr. Cahovi, tehdejšímu správci okresního hejtmanství v Brnì, pro jeho podporu stran obecního zásobování ve válce.

Roku 1922 pro nedostatek práce uzavøen závod strojírna a dìlnictvo propuštìno. Èást propuštìného dìlnictva odešla do provise, èást pøijaly Streblovy závody, ostatní zaopatøili si zamìstnání v Brnì. Téhož roku usneslo se obecní zastupitelstvo pro nedostatek fi-

10

nanèních prostøedkù na zavedení dávek obecních a to: dávku ze hry v karty, dávku vodní, dávku z lihových nápojù, dávku z návìstí, z motorových vozidel, z koèárù, ze psù luxusních a honících.

1923 Pøestavby a stavby Revírní rada horníkù zakoupila dùm è. 55 od stavitele Lososa (oprava: majitelka Markéta Lossosova), a zøídila v nìm úøadovny revírní rady a sekretariát skupiny svazu horníkù jejímž tajemníkem od roku 1919 je Karel Marek starosta mìsta Rosic, jehož starostou byl až do r. 1929. Od r. 1921 vystaveno bylo v obci 15 domkù takže obec èítá 134 domù. Stavby podnikli jednak jednotlivci, jednak hornické družstvo pro stavbu rodinných domkù v uhelné oblasti Rosické v Lukovanech zaps. spol. s ruè. omez., jehož zakladatelem a øeditelem byl horník Josef Rosendorf. Obecní knihovna – dar Zdejší rodaèka spisovatelka Hegnerová Anna darovala obecní knihovnì divadelní knížku „V Pøíboji“. Uvedená spis. jest rozená Metelková, a jest chotí zdejšího rodáka spisovatele Eduarda Hegnera, t.è. v Praze.

V pøíštím díle: volby do obecního zastupitelstva v roce 1923 a tìlocvièná jednota Sokol

e-metro # èerven 2002 www.volny.cz/e-metro