RADA EVROPSKÉ UNIE
Brusel 1. března 2010 (OR. en) 6952/10
PECHE 37
PRŮVODNÍ POZNÁMKA Odesílatel: Jordi AYET PUIGARNAU, ředitel, za generální tajemnici Evropské komise Datum přijetí: 26. února 2010 Příjemce: Pierre de BOISSIEU, generální tajemník Rady Evropské unie Předmět: Výroční zpráva Komise Evropskému parlamentu a Radě o úsilí členských států během roku 2008 k dosažení udržitelné rovnováhy mezi rybolovnou kapacitou a rybolovnými právy Delegace naleznou v příloze dokument Komise KOM(2010) 60 v konečném znění.
Příloha: KOM(2010) 60 v konečném znění
6952/10
ij DG B III
CS
EVROPSKÁ KOMISE
V Bruselu dne 25.2.2010 KOM(2010)60 v konečném znění
VÝROČNÍ ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ o úsilí členských států během roku 2008 k dosažení udržitelné rovnováhy mezi rybolovnou kapacitou a rybolovnými právy
[SEK(2010)146] [SEK(2010)147]
CS
CS
OBSAH VÝROČNÍ ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ o úsilí členských států během roku 2008 k dosažení udržitelné rovnováhy mezi rybolovnou kapacitou a rybolovnými právy
CS
1.
Úvod............................................................................................................................. 3
2.
Shrnutí výročních zpráv členských států...................................................................... 3
3.
Dodržování pravidel řízení rybolovné kapacity. Celkové výsledky ............................ 8
3.1.
Výsledky u pevninského loďstva (mimo plavidla zapsaná v nejvzdálenějších regionech)..................................................................................................................... 8
3.2.
Výsledky u loďstev zapsaných v nejvzdálenějších regionech ..................................... 9
4.
Závěry Komise ............................................................................................................. 9
1
CS
1.
ÚVOD
Členské státy mají povinnost1 Komisi každoročně do 30. dubna předkládat zprávu o úsilí, které vynaložily v předchozím roce k dosažení udržitelné rovnováhy mezi kapacitou loďstva a dostupnými rybolovnými právy. Zprávy členských států jsou k dispozici na internetové stránce Europa2. Na základě těchto zpráv a údajů z rejstříku rybářského loďstva EU Komise vypracovala shrnutí za rok 2008, které předložila Vědeckotechnickému a hospodářskému výboru pro rybářství (VTHVR) a Výboru pro rybolov a akvakulturu. Tato zpráva Komise nyní předkládá uvedené shrnutí zpráv členských států, technickou přílohu (SEK(2010) 146) a stanoviska výše uvedených výborů (SEK(2010 147) Radě a Evropskému parlamentu. Technická příloha obsahuje podrobné připomínky k řízení kapacity3, spolu s tabulkami a grafy, které ukazují celkové směřování rybářského loďstva EU a dodržování režimu vstupu a výstupu členskými státy. Kromě toho jsou na internetové stránce Europa dostupné v angličtině tyto informace: – podrobné výsledky dodržování jednotlivými členskými státy; – výsledky v každém z nejvzdálenějších regionů Společenství; – zprávy členských států. 2.
SHRNUTÍ VÝROČNÍCH ZPRÁV ČLENSKÝCH STÁTŮ
Letos předložilo své zprávy včas pouze devět členských států; ostatní zprávy byly předloženy s týdenním až dvanáctitýdenním zpožděním. Navzdory těmto zpožděním předložila Komise souhrnnou zprávu výše uvedeným výborům do 31. července 2009. Nutno dodat, že ačkoliv mnohé členské státy dodržely osnovu stanovenou pro tyto zprávy v článku 13 nařízení 1438/2003, kvalita poskytnutých informací nebyla pro účely této zprávy vždy dostačující. Tato zpráva shrnuje popisy rybářských loďstev členských států, dopad stávajících programů snížení intenzity rybolovu a dodržování režimu vstupu a výstupu členskými státy. Komise vypracovala ve spolupráci s VTHVR pokyny pro zlepšení analýzy rovnováhy mezi rybolovnou kapacitou a dostupnými rybolovnými právy, které mají členským státům pomoci při provádění harmonizované a dobře podložené analýzy rovnováhy mezi jejich loďstvem a dostupnými rybolovnými právy. Pro přípravu zprávy za rok 2007 použilo tyto pokyny jenom několik členských států. Ve výroční zprávě za rok 2008 se zlepšilo uplatňování pokynů a 12 států bylo schopno předložit výpočty a výklad všech nebo některých doporučených ukazatelů. V řadě případů výpočty ukázaly značnou míru nadbytečné kapacity. Podrobnější vysvětlení použití pokynů a shrnutí ukazatelů se nacházejí v pracovním dokumentu útvarů Komise č. 1.
1 2 3
CS
Podle článku 14 nařízení 2371/2002 a článku 12 nařízení 1438/2003. http://ec.europa.eu/fisheries/fleet/index.cfm?method=FM_Reporting.AnnualReport. Od přijetí společné rybářské politiky (SRP) v prosinci roku 2002 jsou rybářská loďstva řízena v souladu s obecným pravidlem, že nová kapacita, měřená podle prostornosti a výkonu motoru, která se do loďstva přidává, nesmí být vyšší než stahovaná kapacita.
2
CS
Belgie: V belgické zprávě byly pokyny uplatněny na část loďstva lovící vlečnými sítěmi vlečenými pomocí výložníků na bocích plavidla, která je v belgickém loďstvu nejvýznamnější. Nízké využití kapacity a záporná návratnost investic u části plavidel o délce 12–24 m naznačuje určitou míru nadbytečné kapacity; část plavidel o délce 24–40 m naopak vykazuje vyšší využití kapacity a kladnou návratnost investic. V roce 2008 došlo k mírnému snížení prostornosti bez veřejné podpory. Belgie chce v souladu s operačním programem ERF na období 2007–2013 navrhnout program pro přizpůsobení loďstva v letech 2009–2010, který se bude týkat části velkých plavidel (s výkonem motoru nad 221 kW) lovících vlečnými sítěmi vlečenými pomocí výložníků na bocích plavidla. Část plavidel lovících vlečnými sítěmi vlečenými pomocí výložníků na bocích plavidla o délce 24–40 m měla vysoké využití kvót u populací platýse velkého a jazyka obecného ve všech oblastech kromě oblasti VIIa. Podle zprávy bylo nízké využití kapacity v této oblasti způsobeno dalšími faktory (zvýšení vnitrostátní kvóty v důsledku výměn, vysoké náklady na pohonné hmoty a vrakování plavidel v roce 2006). Bulharsko: 96 % bulharského loďstva tvoří malá plavidla. Z celkového počtu 2 547 plavidel bylo v roce 2008 hlášeno 1 820 plavidel jako neaktivních. Dvě plavidla vstoupila do loďstva na základě správního rozhodnutí přijatého před přistoupením. V bulharské zprávě byly použity pokyny. Z technického ukazatele vyplývá nízké využití kapacity ve všech částech loďstva. Nejzápornější hodnocení mají plavidla kratší než 6 m a Bulharsko zamýšlí učinit kroky ke zlepšení stavu této části. Na bulharské loďstvo se nevztahuje žádný program úpravy intenzity rybolovu. Bulharsko uplatňuje režim kvót pouze na dva hlavní druhy: pakambala velká a šprot. Dánsko: V dánské zprávě byly pokyny uplatněny na 11 částí loďstva zařazených do kategorií podle nařízení o shromažďování údajů4. Z vypočítaných ukazatelů vyplývá, že mezi populacemi ryb a velikostí aktivního loďstva je rovnováha. Nadbytečná kapacita je připisována plavidlům kratším než 12 m. Mnoho částí loďstva podává po hospodářské stránce dobrý výkon. V období 2003–2008 byla snížena kapacita dánského rybářského loďstva o 23 % v GT, 22 % v kW a 22 % co do počtu plavidel. K největšímu snížení došlo v části plavidel o délce 12–24 m. 901 plavidel s celkovou prostorností 11 594 GT a výkonem 44 238 kW bylo v roce 2008 hlášeno jako neaktivních. Na dánské loďstvo se vztahují opatření přílohy II jakožto součást plánu obnovení populací tresky obecné, v důsledku čehož byl snížen celkový počet dní rybolovu o 48 % a počet plavidel o 41 % ve srovnání s úrovněmi z roku 2003. Německo: V německé zprávě nebyly použity pokyny. K prozkoumání rovnováhy mezi rybolovnou kapacitou a rybolovnými právy podle částí loďstva byl místo toho použit kvalitativní biologický přístup. Ve zprávě bylo posuzováno, zda je směřování kapacity v jednotlivých částech loďstva v souladu s tendencemi v četnosti hlavních dotčených populací a úrovni jejich rybolovu. Z části loďstva provozujícího drobný pobřežní rybolov bylo staženo třicet plavidel, z části loďstva lovícího vlečnými sítěmi vlečenými pomocí výložníků na bocích plavidla (seznam I+II) bylo staženo devět plavidel a z části plavidel lovících mušle a druhy, na něž se nevztahují kvóty, bylo staženo devět plavidel. Nicméně v důsledku vstupů plavidel lovících pasivními lovnými zařízeními kratších než 12 m a vstupů do částí plavidel provozujících rybolov vlečnými sítěmi a vlečnými sítěmi vlečenými pomocí výložníků na bocích plavidla vykázala celková kapacita okrajový nárůst (+0,1 % GT, +0,26 % kW). Plány
4
CS
Nařízení Komise (ES) č. 1639/2001 (Úř. věst. L 222, 17.8.2001, s. 53–115.).
3
CS
snížení intenzity rybolovu měly podle zprávy na zmenšení loďstva omezený vliv, který nebyl vyčíslen. Estonsko: V estonské zprávě byly použity pokyny. Z technického ukazatele vyplývá výrazný nadbytek kapacity v části plavidel lovících vlečnými sítěmi delších než 12 m. Ve sledovaném období vstoupilo do loďstva sedm plavidel a sedm plavidel jej opustilo, z toho žádné nemělo veřejnou podporu. V roce 2008 nebyly zavedeny žádné nové víceleté plány řízení a obnovy populací v Baltském moři ani v oblastech regulovaných Organizací pro rybolov v severozápadním Atlantiku (NAFO) a Komisí pro rybolov v severovýchodním Atlantiku (NEAFC). Na estonské loďstvo v Baltském moři se vztahovala opatření přijatá na obnovu populací tresky obecné v Baltském moři. Zpráva však neobsahuje vyhodnocení vlivu těchto opatření. Řecko: Řecká zpráva obsahuje výpočet některých ukazatelů navrhovaných v pokynech. V zeměpisné podoblasti č. 22–23 v roce 2008 podstatně kleslo využití plavidel s nevody (12– 24 m) a zlepšilo se využití plavidel pro pobřežní rybolov (12–24 m). Část plavidel s košelkovými nevody (12–24 m) byla v několika posledních letech nedostatečně využívána v zeměpisné podoblasti 20. V roce 2008 byla nadále poskytována veřejná podpora na snižování kapacity. Výsledně bylo vyřazeno z provozu 1 807 GT a 6 769 kW. Španělsko: Ve španělské zprávě nebyly použity pokyny a zpráva neobsahuje hodnocení kapacity loďstva v souvislosti s rybolovnými právy. V roce 2008 bylo vyřazeno z provozu 1 736 plavidel, resp. 12 803 GT, ačkoli jenom 25 plavidel, resp. 2 408 GT, bylo z loďstva staženo s veřejnou podporou. Do loďstva roku 2008 vstoupilo 141 plavidel o 2 958 GT. Vzhledem ke grónskému plánu obnovy populací platýse černého v oblasti regulované NAFO byl v roce 2008 snížen počet dní, které stráví španělské loďstvo tímto druhem rybolovu, o 84 % oproti roku 2003. V rámci plánu obnovy populací jižního štikozubce obecného a humra severského snižovalo španělské loďstvo intenzitu svého rybolovu každoročně o 10 %, tedy z 260 dní roku 2005 na maximálně 194 dní rybolovu v roce 2008. Francie: Ve francouzské zprávě nebyly použity pokyny. Zpráva shrnuje vnitrostátní a mezinárodní opatření k řízení a opatření k řízení na úrovni EU, jako je TAC a kvóty, jež se uplatňují na francouzské loďstvo při různých druzích rybolovu. Neobsahuje však hodnocení rovnováhy mezi velikostí loďstva a rybolovnými právy, která mu byla přidělena. V rámci plánů na vyřazování plavidel z provozu zahájených v listopadu 2007 bylo vrakováno 169 plavidel o prostornosti 10 175 GT a výkonu 40 779 kW. Probíhá program vyřazování, který byl zahájen roku 2008 a týká se dalších 220 plavidel. Irsko: V irské zprávě nebyly použity pokyny a zpráva neobsahuje hodnocení rovnováhy mezi kapacitou loďstva a rybolovnými právy. Nicméně je hlášeno, že mnoho cílových druhů se nachází mimo bezpečné biologické limity. Roku 2008 byl dokončen program vyřazování plavidel z provozu u loďstva lovícího síhy. Výsledně bylo z loďstva staženo 6 900 GT a 19 000 kW. Na irské loďstvo se vztahují jak programy snížení intenzity rybolovu přijaté podle přílohy II nařízení o TAC a kvótách, tak režim intenzity rybolovu v západních vodách. Rybářské oblasti, na které se vztahují plány obnovy rybích populací (oblasti ICES VIa a VIIa), jsou výrazně smíšené. Pro irskou státní správu bylo tudíž obtížné změřit dopad programů snížení intenzity rybolovu. Itálie: V italské zprávě byly použity pokyny. Ukazatele jsou představeny nejprve na vnitrostátní úrovni. Z technického ukazatele vyplývají vysoké hodnoty využití kapacity plavidel provozujících rybolov vlečnými sítěmi a vlečnými sítěmi vlečenými pomocí
CS
4
CS
výložníků na bocích plavidla, zatímco u plavidel lovících pomocí vlečných sítí pelagické druhy, plavidel s košelkovými nevody a plavidel lovících pomocí drapáků byly zaznamenány nízké hodnoty. Kromě toho byla provedena regionální analýza ukazatele a představena pomocí systému různých barev k označení odlišných zeměpisných oblastí. Program ERF obsahuje několik plánů postupné obnovy rovnováhy rybích populací, které jsou propojeny s plány řízení přijatými na vnitrostátní úrovni v souvislosti s opatřeními EU na zachování zdrojů. Tyto plány by měly vyústit ve snížení intenzity rybolovu o 3 až 30 %. Očekává se, že v období 2007–2015 bude z loďstva staženo 13 % stávající kapacity, resp. 27 300 GT. V roce 2007 a 2008 bylo z loďstva s veřejnou podporou staženo celkem 11 008 GT a 47 716 kW. Kypr: Zpráva neobsahuje hodnocení rovnováhy mezi kapacitou a rybolovnými právy a nejsou v ní použity navrhované pokyny. V roce 2008 nedošlo k žádnému výstupu z loďstva, s výjimkou jednoho plavidla, které bylo hlášeno jako zničené. Na rybolov v kyperských vodách se nevztahoval žádný program snížení intenzity rybolovu. Lotyšsko: V lotyšské zprávě nebyly použity pokyny. U části loďstva pro lov na volném moři se však uvádí, že je jeho kapacita v rovnováze s dostupnými kvótami. V plánu je vyřazení 70 plavidel z baltické části loďstva a 110 plavidel z části malých plavidel a má dojít ke snížení v ostatních částech v období 2007–2013. Počet plavidel vrakovaných v roce 2008 není uveden. Od 1. května 2004 bylo z loďstva staženo 139 plavidel, z toho 110 bylo vrakováno s veřejnou podporou. Na lotyšské loďstvo se vztahovala opatření na obnovu populací přijatá pro Baltské moře a byla stažena většina plavidel, která se zaměřovala na lov tresky obecné. Špatný stav populací tresky obecné, stárnoucí plavidla a rostoucí náklady na pohonné hmoty podněcovaly majitele plavidel k žádostem o prémie za vyřazení plavidel z provozu. Litva: V litevské zprávě byly použity pokyny pro části loďstva lovící populace tresky obecné. Jsou představeny pomocí systému různých barev, které ukazují, že loďstvo zaměřující se na tresku obecnou není v rovnováze s jejími populacemi. Kapacita loďstva lovícího pelagické populace a lososa je podle zprávy v rovnováze s rybolovnými právy. Rovnováhy mezi intenzitou rybolovu a rybolovnými právy má být dosaženo provedením litevského plánu intenzity rybolovu v létech 2008–2009, přičemž mezi hlavní opatření patří regulace rybolovných kapacit v pobřežní oblasti Baltského moře a v oblastech regulovaných NAFO a NEAFC, pokud jde o plavidla lovící pomocí vlečných sítí pro lov při dně. Litva zamýšlí snížit kapacitu plavidel lovících na volném moři o 1,2 % a kapacitu plavidel provozujících pobřežní rybolov o 44 % a použít při tom prostředky z ERF. Malta: V maltské zprávě byly použity pokyny. Z technického ukazatele vyplývá, že využití loďstva je nízké, přičemž využívání aktivních lovných zařízení (vlečných sítí) má klesající tendenci a využívání kapacity plavidel s pasivním lovným zařízením je poměrně stálé. Kapacita loďstva podle zprávy odpovídá dostupným zdrojům a snižování není v plánu. Loďstvo tvoří plavidla na plný a částečný úvazek. Malá plavidla nepřesahující délku 12 m tvoří 99 % loďstva na částečný úvazek a 78 % obchodních plavidel na plný úvazek. Na maltské loďstvo se nevztahoval žádný program úpravy intenzity rybolovu. Nizozemsko: V nizozemské zprávě byly pokyny uplatněny na část loďstva lovícího vlečnými sítěmi vlečenými pomocí výložníků na bocích plavidla. Úmrtnost populací platýse velkého, jazyka obecného a tresky obecné způsobená rybolovem značně poklesla. Hospodářské a společenské ukazatele se oproti roku 2007 také zlepšily, zejména v důsledku dobrých cen garnáta obecného v roce 2008. Nizozemské loďstvo složené z kutrů se v roce 2008 značně zmenšilo co do velikosti (asi o 15 %) i co do intenzity rybolovu (–23,1 %). Stalo se tak díky provedení plánů řízení, racionalizaci loďstva složeného z kutrů v roce 2008, lovu menšími
CS
5
CS
loděmi a dočasnému dobrovolnému pozastavení činnosti (převážně) velkých kutrů lovících vlečnými sítěmi vlečenými pomocí výložníků na bocích plavidla v létě 2008 kvůli vysokým cenám ropy. Loďstvo podléhá omezením „dnů na moři“ v Severním moři (režim podle přílohy II). Nizozemsko uvažuje o omezení kapacity rybolovu s pevnými sítěmi, která několik posledních let plynule narůstá. Roku 2008 přešlo značné množství rybářů z lovu s vlečnými sítěmi vlečenými pomocí výložníků na bocích plavidla k lovu tradičními sítěmi, především kvůli nižší spotřebě pohonných hmot. Kapacita loďstva zaměřeného na pelagické druhy se zmenšila o jedno plavidlo. Velikost zbývajícího loďstva je ve zprávě považována za přiměřenou ve vztahu k současné velikosti a stavu rybích populací. Polsko: V polské zprávě nebyly použity pokyny a zpráva neobsahuje hodnocení kapacity loďstva v souvislosti s rybolovnými právy. V roce 2008 bylo z loďstva v Baltském moři s veřejnou podporou staženo 34 plavidel. Z části loďstva pro lov na volném moři bylo staženo jedno plavidlo a vstoupila do ní dvě plavidla, takže kapacita tohoto loďstva vzrostla o 15 570 GT a 11 216 kW. Šlo o mírný nárůst celkové kapacity polského loďstva, k němuž došlo z důvodu náhrady jednoho plavidla a modernizace druhého plavidla na základě správního rozhodnutí přijatého před přistoupením. Polská zpráva uvádí, že v rámci programu snížení intenzity rybolovu byl v roce 2008 počet dní, které baltské loďstvo stráví rybolovem, o 36,1 % nižší oproti úrovni z roku 2004. Od roku 2004 do roku 2008 klesl počet dnů rybolovu tresky obecné až o 38 %. Portugalsko: V portugalské zprávě nebyly použity pokyny a zpráva neobsahuje hodnocení kapacity loďstva v souvislosti s rybolovnými právy. Uvádí však socioekonomické údaje za období 2003–2007. V roce 2008 bylo s veřejnou pomocí vrakováno pouze jedno plavidlo. V tomto roce pokračoval i plán obnovy populací štikozubce obecného a humra severského, ale nebylo hlášeno žádné snížení kapacity v jeho rámci. Intenzita rybolovu však poklesla ve srovnání s úrovní v roce 2007 o 30 %. V roce 2008 byl přijat plán úpravy pro plavidla, která mají povolení k užívání drapáků k lovu mušlí v jižní oblasti, s cílem zmenšit tamní velikost loďstva. V tomto roce bylo podáno pět žádostí, ale nebylo učiněno žádné rozhodnutí. Na plavidla provozující rybolov v oblasti regulované NAFO se vztahoval grónský plán obnovy populací platýse černého. Doba, kterou tato plavidla stráví rybolovem, byla ve srovnání s úrovněmi roku 2003 zkrácena o 50 %. Vnitrostátní opatření omezující intenzitu rybolovu se uplatňují na hlubinné druhy. Rumunsko: V rumunské zprávě nebyly použity pokyny, nicméně se v ní tvrdí, že loďstvo pracuje udržitelným způsobem a druhy ryb jsou k dispozici v dostatečných množstvích. Loďstvo je celkově staré a ve špatném technickém stavu. V programovém období ERF 2007– 2013 je v plánu vrakování, ale není uvedeno, jak velkého dílu kapacity se týká. V roce 2008 došlo k šesti novým vstupům do loďstva na základě správního rozhodnutí přijatého před přistoupením a z loďstva bylo staženo sedm plavidel bez veřejné podpory. Slovinsko: Slovinsko požilo pokyny. Z technického ukazatele vyplývá, že využití většiny plavidel je nízké. Roku 2008 vstoupilo jedno plavidlo do části plavidel kratších než 12 m. Loďstvo má strukturální problémy, zvláště jde o stará plavidla a zastaralá lovná zařízení. V programovém období ERF 2007–2013 je v plánu vrakování, ale není uvedeno, jak velkého dílu kapacity se týká. Na slovinské loďstvo se nevztahuje žádný program snížení intenzity rybolovu. Finsko: Ve finské zprávě nebyly použity pokyny a zpráva neobsahuje hodnocení kapacity loďstva v souvislosti s rybolovnými právy. V období 2003–2008 byla kapacita snížena o 19 % v GT a o 10 % v kW. I přes tento pokles vykazuje celková intenzita rybolovu finského
CS
6
CS
loďstva od roku 2005 vzrůstající tendenci a roku 2008 byla pouze stabilizována. Největší nárůst intenzity rybolovu zaznamenala část plavidel lovících pelagické druhy, zatímco část loďstva lovícího pevným zařízením zaměřená na tresku obecnou postupně intenzitu svého rybolovu snižovala a v posledních dvou letech nevykazovala kvůli zákazu unášených tenatových sítí žádnou rybolovnou činnost. V roce 2008 se na finské loďstvo nevztahovaly žádné programy snížení intenzity rybolovu. Na období 2009–2010 jsou v plánu nové programy snížení kapacity, které budou zaměřeny na část plavidel s pasivním rybolovným zařízením z důvodu nízké ziskovosti pobřežního rybolovu lososa. Švédsko: Ve švédské zprávě byly použity pokyny s ukazateli vycházejícími z údajů z roku 2007. Rozčlenění loďstva není ve zprávě důsledné. Z biologického ukazatele vyplývá, že tři části loďstva pracují neudržitelným způsobem. Hospodářský výkon v roce 2007 byl lepší než v předchozím roce vzhledem k vyšším cenám ryb a dobrým úlovkům, nicméně očekává se, že v roce 2008 bude nižší kvůli nárůstu cen pohonných hmot a nižším cenám ryb. Z technického ukazatele vyplývá, že kapacita je ve všech částech loďstva nadbytečná. Intenzita rybolovu byla postupně snižována jako součást víceletých plánů řízení a obnovy, které byly zavedeny pro řadu populací v Severním moři, Skagerraku, Kattegatu a v Baltském moři. Roku 2008 předložilo Švédsko Komisi svůj plán přizpůsobení se lovu tresky obecné v Baltském moři. Na tuto část loďstva se zaměřila zvláštní vrakovací akce, jež byla součástí přidělení vrakovacích prémií šesti plavidlům s vlečnými sítěmi z prostředků ERF. Spojené království: Zpráva zahrnuje také rok 2007, neboť dříve nebyla předložena. Pokyny nebyly požity, ale jsou uvedeny některé jiné technické, biologické a socioekonomické údaje. Zpráva neobsahuje posouzení rovnováhy mezi loďstvem a rybolovnými právy. Výsledkem plánu obnovy populací tresky obecné bylo v období 2000–2008 43% snížení intenzity rybolovu co do kW dnů u plavidel delších než 10 m. Program vyřazování plavidel z provozu v roce 2007 byl propojen s probíhajícím plánem obnovy populací jazyka obecného v západní části Lamanšského průlivu. Intenzita rybolovu co do kW dnů u plavidel delších než 10 m, která se podílejí na tomto rybolovu, byla v období 2004–2008 snížena o 13 %. Na toto loďstvo se vztahuje také režim intenzity rybolovu v západních vodách a rybolovu hlubinných druhů. K největšímu snížení intenzity rybolovu v kW dnech došlo u plavidel lovících pomocí vlečných sítí pro lov při dně a nevodů (–45 %) v rámci plánu obnovy populací tresky obecné a v části plavidel lovících vlečnými sítěmi vlečenými pomocí výložníků na bocích plavidla (– 61 %) v důsledku úbytku rybolovných práv, plánu vyřazování plavidel z provozu v roce 2007 a vyšších nákladů na pohonné hmoty. V období 2000–2008 snížily svou kapacitu všechny části loďstva s výjimkou částí využívajících vrše a vězence. 3.
DODRŽOVÁNÍ PRAVIDEL ŘÍZENÍ RYBOLOVNÉ KAPACITY. CELKOVÉ VÝSLEDKY
3.1.
Výsledky u pevninského loďstva (mimo plavidla zapsaná v nejvzdálenějších regionech)
Podle rejstříku rybářského loďstva Společenství (CFR) byla během šestiletého období 2003– 2008 celková kapacita loďstva EU snížena přibližně o 331 000 GT a 1 123 000 W a i přes dvě po sobě jdoucí rozšíření došlo k čistému snížení přibližně o 16 % co do prostornosti a 15 % co do výkonu. Celkový počet plavidel byl snížen přibližně na 12 400, což činí 13,3 %.
CS
7
CS
V období 2003–2008 byla kapacita „loďstva EU15“ snížena o 260 486 GT a 989 984 kW a kapacita „loďstva EU10“5 byla snížena o 70 354 GT a 132 980 kW ve vztahu k její kapacitě při přistoupení (1. května 2004). Vyjádřeno poměrově bylo snížení provedené „loďstvem EU10“ od data přistoupení větší než snížení uskutečněné „loďstvem EU15“ v období 2003– 2008 (o 24 % ve srovnání s 14 %, pokud jde o výkon motoru). Rumunsko a Bulharsko stáhly asi 5 % kapacity co do GT a méně než 1 %, pokud jde o kW. Během šestiletého období 2003–2008 bylo z loďstva EU (s výjimkou nejvzdálenějších regionů) staženo s veřejnou podporou přibližně 224 590 GT a 733 119 kW), z toho 25 657 GT a 89 024 kW bylo staženo v roce 2008. Obecně řečeno se čisté snížení kapacity loďstva ES stále jeví jako nedostatečné vzhledem k soustavným technologickým zlepšením, která neutralizují vliv snižování kapacity, a ke špatnému stavu většiny odvětví rybolovu Společenství. Tabulky 1 a 2 v pracovním dokumentu útvarů Komise, který tvoří přílohu této zprávy, shrnují, jak členské státy ke dni 31. prosince 2008 dodržovaly režim vstupu a výstupu a referenční úrovně. Všechny členské státy se těmito pravidly řídily. Podrobnější údaje (tabulky a grafy) o směřování kapacity loďstev členských států jsou dostupné na serveru Europa6. 3.2.
Výsledky u loďstev zapsaných v nejvzdálenějších regionech
Informace o kapacitě loďstev zapsaných v nejvzdálenějších regionech a jejích změnách mezi 1. lednem 2003 a 31. prosincem 2008 jsou uvedeny v tabulce 4 pracovního dokumentu útvarů Komise, který tvoří přílohu této zprávy. Z výsledků vyplývá, že loďstvo zapsané ve španělských a portugalských nejvzdálenějších regionech se značně zmenšilo co do prostornosti i výkonu. V tomtéž období se zvýšila kapacita loďstva ve francouzských departementech, kde do loďstva vstoupilo 343 nových plavidel. Na konci roku 2008 došlo na Réunionu a ve Francouzské Guyaně k mírnému překročení referenčních úrovní u části loďstva lovícího druhy žijící u dna a u části plavidel lovících pelagické druhy kratších než 12 m. 4.
ZÁVĚRY KOMISE
Kvalita zpráv členských států za rok 2008 je lepší, než byla kvalita zpráv za rok 2007. Většina zpráv však nepopsala loďstva členských států ve vztahu k technikám rybolovu tak, aby Komise mohla analyzovat úsilí o dosažení udržitelné rovnováhy mezi kapacitou rybářského loďstva a dostupnými rybolovnými právy, jak stanoví článek 14 nařízení (ES) č. 2371/2002. Místo toho členské státy zdůraznily zavedené vnitrostátní režimy řízení loďstva a směřování kapacity loďstva ve vztahu k režimu vstupu a výstupu. Při přípravě vnitrostátních zpráv použilo pro hodnocení rovnováhy mezi rybolovnou kapacitou a rybolovnými právy 12 členských států pokyny. V řadě případů z ukazatelů vyplývá, že existuje nadbytek rybolovné kapacity. Komise uznává, že existují problémy
5 6
CS
Členské státy, které přistoupily k Unii dne 1. května 2004. http://ec.europa.eu/fisheries/fleet/index.cfm?method=FM_Reporting.AnnualReport.
8
CS
s dostupností některých údajů, a pokusí se je vyřešit a zlepšit pokyny ve spolupráci s VTHVR. Další zprávy tohoto druhu ohledně toho, jak členské státy usilují o dosažení větší rovnováhy mezi kapacitou loďstva a rybolovnými právy, budou pravděpodobně průkaznější, pokud všechny členské státy použijí ukazatele navržené v pokynech. Na základě informací, které jsou ve většině zpráv obsaženy, je obtížné prokázat jasnou souvislost mezi opatřeními pro řízení intenzity a úpravami kapacity loďstva nebo kriticky analyzovat směřování skutečně vynaložené intenzity. Obecně se zdá být dopad opatření k úpravě intenzity rybolovu na kapacitu loďstva omezený. V předchozích letech byla zřejmě hlavním motivem ke snižování kapacity loďstva kombinace špatného hospodářského výkonu loďstva a dostupnosti finančních prostředků Společenství nebo vnitrostátních finančních prostředků. To může být částečně způsobeno neexistencí režimů řízení intenzity rybolovu v několika rybářských oblastech a také omezenou účinností těch stávajících (příloha II, intenzita rybolovu v západních vodách, lov hlubinných ryb, některé vnitrostátní programy atd.). V některých zemích zřejmě ke snižování kapacity přispělo využívání individuálních převoditelných práv. Rada přijala v červenci 2008 v reakci na krizi na trhu pohonných hmot toho roku přechodná a specifická opatření na restrukturalizaci rybářského loďstva EU, a poskytla tak příležitost k uskutečnění potřebné změny ve struktuře loďstva. Vliv těchto opatření byl dosud velice omezený, protože v době návrhu této zprávy ještě nebyly provedeny plány na úpravu loďstva stanovené v nařízení. Výstupů z loďstva s veřejnou podporou bylo v roce 2008 méně než v roce 2007. Během roku 2008 se rybolovná kapacita loďstva EU snižovala průměrnou roční měrou 2,6 %, pokud jde o prostornost, a 2,3 % co do výkonnosti. Grafy 3 a 5 v pracovním dokumentu Komise ukazují, že to je obecným směřováním v posledních 17 letech, i když při pohledu na jednotlivé členské státy se tato tendence již nejeví tak jednotná. Podle vědeckého hodnocení je 30 % populací, pro které jsou k dispozici údaje, loveno mimo bezpečné biologické limity, a 80 % je loveno na úrovních, které překračují maximální udržitelný výnos. Současně je nedostatečně využívána kapacita velkých částí loďstva, např. počet dní rybolovu je menší než maximálně možný. Vzhledem k těmto úvahám se jeví, že dosažené snížení kapacity nestačí k dosažení udržitelné rovnováhy mezi kapacitou a rybolovnými právy v dohledné době, zvláště vezmeme-li v úvahu technologický pokrok, jehož rozsah je považován za řádově odpovídající pozorovanému snížení kapacity. Jak zdůrazňuje zelená kniha o reformě společné rybářské politiky, nadměrná kapacita loďstva patří i nadále k základním problémům společné rybářské politiky. Evropská loďstva jsou ve vztahu k dostupným zdrojům stále příliš velká a tato nerovnováha je jádrem mnoha problémů souvisejících s nízkým hospodářským výkonem, slabým vynucováním předpisů a nadměrně využívanými zdroji.
CS
9
CS
