10 Korejská minorita ve Střední Asii

18. 06. 2016 00:35

1/10

Korejská minorita ve Střední Asii

Korejská minorita ve Střední Asii AUTOŘI: Nastya Bystritskai Lucie Cvachová Kateřina Hamouzová PŘEDMĚT: Antropologie areálů – Střední Asie OBOR: HKSN, kruh 2. ROK: LS 2014 DATUM: 5. května 2014

Úvod Jedna z nejpočetnějších minorit, se kterou se lze dnes setkat ve Střední Asii, je bezesporu menšina Korejců. Všeobecně lze tvrdit, že dnešní příslušníci této menšiny, kteří žijí na území Ruska a států Střední Asie, jsou potomci přistěhovalců z Koreje v dobách japonského útlaku. V důsledku obav Sovětského svazu z japonské špionáže deportoval SSSR mnoho korejských obyvatel do nehostinných oblastí Střední Asie, a to především na území dnešního Uzbekistánu, kde je dnes korejská minorita nejpočetnější.

Historický exkurz Kořeny početné korejské minority žijící dnes na území Ruska a Střední Asie lze přičíst korejským přistěhovalcům. Ti se v dobách útlaku severní části Koreje stěhovali do Ruska za vidinou lepšího života. V mnoha historických obdobích byly regiony severovýchodní části Eurasie součástí starých korejských států a v ranně středověké době byly oblasti Koguryo a Bohai (nebo Balhae) na vrcholu své moci. Opačný vývoj země posléze nastal během panování posledních 500 roků dynastie Ly (1392 - 1910), kdy Korea zůstala v rámci svých stávajících hranic a vedla politiku přísné izolace. Nicméně i přes tuto strategii odloučení, která striktně zakazovala jakýkoli kontakt s cizinci, docházelo k porušování nařízení. Těmi, kteří toto nařízení porušovali, byli Korejci žijící na hranicích s Ruskem a v oblastech severovýchodní Číny. Jejich pohnutky překračování hranic byli ovšem jiného, než politického charakteru, a to kvůli obživě - především pro hledání divoké ženšenu, pro lov, atd. Postupné a početné útěky Korejců ze země byly zapříčiněny mnohým. Zpočátku prchali Korejci ze země z hladu a nedostatku půdy. Směr jejich útěku byl na ruské území (v nedalekém Ussuri regionu). Další impuls k útěku nastal po anexi Koreje Japonskem, kdy se země ocitla v útlaku. Během tohoto Hospodářská a kulturní studia (HKS) - http://www.hks.re/domains/hks.re/wiki1/

Last update: 06. 06. 2016 10:16

korejci_ve_stredni_asii http://www.hks.re/domains/hks.re/wiki1/doku.php?id=korejci_ve_stredni_asii

období uprchla na území Ruska nespočet korejské populace. V Rusku během těchto let našlo zázemí mnoho korejských uprchlíků a jejich působnost byla především v příhraničních oblastech Dálného východu. V této době byla Korea součástí Japonského císařství a nutno podotknout, že vztahy Ruska a Číny s Japonskem v tuto dobu nebyly poklidné. Dne 21. srpna 1937 napadli japonští vojáci Čínu a vypukla tak Druhá čínsko-japonská válka, která ovlivnila vztahy Ruska ke korejské minoritě v zemi. Z obav před spolčení Korejských přistěhovalců s Japonci a japonskou špionáží v Rusku, reagovala na Čínsko-japonskou válku vláda tak, že na základě společného rozhodnutí KSČ a KSSS byla v září roku 1937 zahájena deportace Korejců. Vystěhování korejské populace z příhraničních oblastí Dálného východu byla podepsána Stalinem a Molotovem, což zapříčinilo deportování 172.000 etnických Korejců žijící v těchto regionech a jejich umístění do nehostinných oblastí Střední Asie. Konkrétně do oblasti dnešního jižního Kazachstánu, k Aralskému moři, k jezeru Balchaš a do oblasti dnešního Uzbekistánu. [ 1 ] Deportace Korejských obyvatel na podzim roku 1937 se stala historicky první sovětskou deportací etnických skupin po občanské válce v Rusku. Deportovaným Korejcům byla násilně omezena lidská práva a svoboda, i když jejich postavení bylo výrazně lepší, než u jiných deportovaných národů, jako např. Němců, Kalmyků či krymských Tatarů.

Samotná deportace byla naprosto okamžitým úkonem, který Korejcům nedal jakoukoli možnost ne na http://www.hks.re/domains/hks.re/wiki1/

Printed on 18. 06. 2016 00:35

18. 06. 2016 00:35

3/10


násilný odsun připravit a sbalit si nejdůležitější věci. Odsun byl pro Sovětský svaz proveden naprosto úspěšně a trval přibližně třicet až čtyřicet dní. Korejcům byly nejdříve odebrány pasy a jiné doklady a hned poté došlo k samotnému odsunu. Korejská minorita byla deportovaná převážně ve vlacích nebo ve vozech. Kolona deportovaných Korejců se průměrně skládala z padesáti lidských vozů. Takzvané „Human auta“ byly vozy, vybavené patrovými palandami a malými kamny. V jednom takovém voze bylo převezeno pět až šest rodin, dohromady tedy něco okolo dvaceti pěti až třiceti osob.

V roce 1983 proběhlo na území SSSR sčítání lidu, které ukázalo, že většina Korejců - která činí na 350.000 osob, žije na území dnešního Uzbekistánu. Po rozpadu Sovětského svazu nebyl v Uzbekistánu, na rozdíl od Ruska a Kazachstánu, přijat zákon o násilném vysídlování osob. Z toho důvodu je Uzbekistán země s největším počtem korejské populace ze všech zemí bývalého SSSR. Zbylá část populace se vyskytuje především v Rusku a Kazachstánu. Podle světového průzkumu se na celém území bývalého SSSR vyskytuje přibližně 500 000 Korejců. Jejich rozmístění dle aktuální politické mapy bez pochyb ukazuje, že nejpočetněji je korejská minorita zastoupena v Uzbekistánu, kde dnes žije přes 176 000 Korejců. V těsné blízkosti, co do počtu obyvatel, je Rusko, které na základě sčítání lidu v roce 2010 uvádí číslo 153 156 obyvatel. Zbylé země bývalé SSSR již tak početnou korejskou menšinu v zemi zastoupenou nemají. V Kazachstánu se v dnešní době vyskytuje přibližně 100 000 Korejců. V Kyrgyzstánu je minorita zastoupena 19 000 obyvateli, na Ukrajině počtem 13 000 osob a v Tádžikistánu pouhým počtem 6000 obyvatel. Nejmenší zastoupení má korejská menšina v Turkmenistánu, kde se dnes nachází jen 3000 obyvatel.

Korejci v Uzbekistánu V době Sovětského svazu zaznamenala vláda dnešního Uzbekistánu znatelný přísun imigrantů z dnešního Kazachstánu. Byli to především příslušníci korejské minority. Na základě studie korejského vědce Kim Hermana, do Uzbekistánu během těchto let přesídlilo více než 10.000 Korejců z již zmíněného Kazachstánu. Hlavním důvodem tohoto stěhování byla úrodná půda a důmyslný uzbecký zavlažovací systém, který umožňoval snadněji pěstovat plodiny. Korejcům tento způsob zemědělství umožňoval přiblížit se k jejich tradičnímu způsobu obživy. Právě z tohoto důvodu se v šedesátých letech minulého století počet korejské populace v Uzbekistánu téměř zdvojnásobil, zatímco v Kazachstánu naopak poklesl. Tento počin přispěl nejen k procesu migrace, ale také vysoký přirozený přírůstek. Hospodářská a kulturní studia (HKS) - http://www.hks.re/domains/hks.re/wiki1/

Last update: 06. 06. 2016 10:16


Zde je nastíněna dynamika růstu populace Korejců v Uzbekistánu: V roce 1938 - 74.500 Korejců. V roce 1959 - 138.000 Korejců. V roce 1979 - 163.000 Korejců. V roce 1989 sčítání lidu zaznamenalo 183.000 Korejců.

Od osmdesátých let minulého století se počet korejské populace v zemi začal poněkud snižovat. Patrné to bylo především na menším přirozeném přírůstku. Důvodem toho bylo zejména zlepšení životních podmínek, zkvalitnění kulturní a vzdělanostní úrovně obyvatel a celková urbanizace korejské populace. To mě později za cíl, že korejské rodiny začali mít v průměru jednoho až dva potomky. V současné době žije v republice Uzbekistán údajně 175 000 až 180 000 Korejců. Bez pochyb je tedy Korejská komunita v Uzbekistánu největší komunitou ve Společenství nezávislých států. Rozpad Sovětského svazu a nezávislost státu na Rusku dala možnost obyvatelům sdružovat se v různých politických hnutí a společenských a sociálních organizací. Největší korejské občanské sdružení, vystupující v Uzbekistánu pod názvem „Asociace korejských kulturních center Uzbekistánu“ (AKKTS) bylo založeno v roce 1991. Dnes občanské sdružení AKKTS sdružuje téměř 30 provincií, měst, okresů a vesnic. Provozuje svůj tradiční taneční soubor - tzv. „Tinbo“. Dále pravidelně vydávají své noviny tzv. „Kore“.

http://www.hks.re/domains/hks.re/wiki1/

Printed on 18. 06. 2016 00:35

18. 06. 2016 00:35

5/10


Občanské sdružení AKKTS bylo vytvořeno spolkem umělců, zejména herci a spisovateli. Sdružení pořádá pravidelné výstavy výtvarného umění a koncerty. V průběhu roku 2002 konalo AKKTS několik koncertů. Jeden z nich se konal ve městě Bekabad Almaliq , Samarkand, na kterém vystoupilo mnoho vlivných a známých umělců. V následujících měsících se koncerty konali také v Andižanu, Namanganu, Ferganského Angrenu. Básnířka Martha Kim, která je v Uzbekistánu velmi proslavená, vydala mnoho knih. Jedna z nich byla věnovaná 10. výročí Uzbekistánu a Občanskému sdružení AKKTS. Nyní připravuje k vydání knihu o slavných uzbeckých Korejcích, zejména Kim Pen Hwa a Hwang Man Gyme. Uzbecká vláda umožňuje korejské menšině prostřednictvím Občanského sdružení konat a slavit korejské státní svátky. Dále sdružení organizuje různé soutěže, festivaly a recitály. Mezi známé uzbecké Korejce patří například tanečnice Margarita Hahn a zpěvačka Kim Svir. Zajímavostí je také organizování soutěže o nejkrásnější korejskou ženu v Uzbekistánu, kterou uspořádalo centrum pro mládež AKKTS v roce 2002. V neposlední řadě je třeba poznamenat, že sdružení AKKTS je silně podporováno ze strany místních orgánů v zemi.

Korejci v Kazachstánu „ Korea Saram „- tak se nazývají Korejci, kteří žijí již sedmdesát let na území. Kazachstánu. Současní Korejci žijící v Alma-Atě, Petropavlovsku, Astaně a dalších městech v této pohostinné zemi jsou potomci přistěhovalců ze Severní Koreje, kteří šli na dlouhou cestu při hledání lepšího života. Byli odmítnuti Ruskem během sovětské éry, byli nuceni čelit útlaku. Až po tomto strádání našli druhý domov na území Kazachstánu. Co je Korea Saram ve 21. století? Střední Asie a ruská kultura dali Korejcům inherentní vlastnost: schopnost obchodovat. Korejci ovlivnili celkový rozvoj země .

Hospodářská a kulturní studia (HKS) - http://www.hks.re/domains/hks.re/wiki1/

Last update: 06. 06. 2016 10:16


Asociace Korejců v Kazachstánu Tato organizace byla založena v říjnu 1995 na základě republikánské Asociace korejských kulturních organizaci v Kazachstánu, která existovala od března 1990. Korejci konsolidovali podstatně lépe než jejich krajané v ostatních bývalých sovětských republikách. V Uzbekistánu a Rusku, kde je většina Korejců (první a druhé místo ve Společenství nezávislých republik ), je korejská diaspora rozdělena do několika konkurenčních struktur.

Politickou strategii Asociace lze popsat jako loajální k režimu. Její prezident Yu Tskhai je horlivý zastánce Nursultana Nazarbajeva. V lednu 1999, krátce před prezidentskými volbami, Asociace organizovala kulturní akce „Nazarbajev - náš prezident“. Yu Tskhai vysvětluje tuto iniciativu: v roce 1997, prezident navštívil slavnostní večer, věnovaný 60. výročí Korejců, kteří mají bydliště v Kazachstánu, a řekl spoustu pěkných a teplých slov ke Korejcům. Staří lidé měli v očích slzy, a pak se obrátili k Yu Tshayu, s přáním uspořádat shromáždění na podporu Nursultana Nazarbaeva. V dnešním Kazachstánu je korejské kulturní centrum. Jejich morální priority jsou úcta ke starším, rodina, vzdělání a práce. Korejci jsou odlišní od ostatních národů. Oni, více než kdokoliv jiný, mohou pochopit bolest druhých. Až do teď, zástupci Korejců, kteří podstoupili deportaci, vyjádři respekt, vděčnost a lásku ke Kazachstánu za jeho pomoc, laskavost, pohostinství a otevřenost.


Printed on 18. 06. 2016 00:35

18. 06. 2016 00:35

7/10


Korejci v Kyrgyzstánu Republika Kyrgyzstán nemá na rozdíl od Uzbekistánu a Kazachstánu tak početnou základnu korejské menšiny, nicméně stále se zde nachází nezanedbatelné množství korejského obyvatelstva. Po rozpadu Sovětského svazu zaznamenala vláda Kyrgyzstánu náhlou migraci obyvatelstva. V této zemi lze mimo jiné najít hojnou menšinu Rusů, Ukrajinců a Němci. Z důvodu velmi nehostinné krajiny, kterou horský stát Kyrgyzstán nabízí, se mnoho přistěhovalců po rozpadu SSSR rozhodlo navrátit do své původní vlasti. Výjimkou byli Korejci, neboť Jižní Korea svým krajanům nenabízela žádné výhody, které by migrantům umožnilo lehčí začlenění se do jihokorejské společnosti a běžného života. [1] Většina korejských imigrantů tedy v Kyrgyzstánu zůstala a získala si podporu místní vlády. Na základě posledního sčítání obyvatel v zemi žije téměř 20 000 Korejců. Periodika Korean Herald také zmiňují, že kromě tohoto počtu trvalých obyvatel, se v zemi pohybuje dalším 700 korejských residentů. Bohužel, mnoho trvale žijících Korejců v Kyrgyzstánu již nepoužívají mateřský jazyk a nemluví ani nerozumí korejsky. Tento jev je patrný zejména u mladšího obyvatelstva, který ke komunikaci využívá výhradně ruštinu.[2] Co se týče rozložení obyvatelstva, více než polovina kyrgyzských Korejců žije v hlavním městě Biškek. Dvacet procent Korejců lze najít v severních oblastech Chui a Issyk Kul. Další početná korejská minorita se vyskytuje na jihu v oblasti Osh a Djalal Abad. Mnoho Korejců v dnešní době žije ve městech, nicméně stále tu převažují dvě třetiny korejského obyvatelstva, které se věnují zemědělství. Hospodářská a kulturní studia (HKS) - http://www.hks.re/domains/hks.re/wiki1/

Last update: 06. 06. 2016 10:16


[3]

V hlavním městě Biškeku vzniklo za silné podpory kyrgyzské vlády první Korejské centrum vzdělávání, které umožňuje zlepšit vzdělanost a sociální a kulturní povědomí Korejců. Za cíl si klade především udržení korejské tradice a kultury mezi Kyrgyzskými Korejci. Ve spolupráci s Jižní Koreou má dnes Korejské centrum v Kyrgyzstánu k dispozici třicet až čtyřicet ročních stipendií, které umožní kyrgyzsko-korejským studentů vycestovat za studiem do Soulu. Zvýhodněná jsou také pracovní pozice dělníků, pro které Jižní Korea nabízí speciální víza.[4] Zajímavostí je, že kyrgyzští Korejci jsou křesťanského vyznání, na rozdíl od korejských menšin v ostatních státech Střední Asie, kteří se řadí mezi buddhisty. Může za to patrný vliv evangelických misionářů, kteří se do Kyrgyzstánu přišli.[5]


Printed on 18. 06. 2016 00:35

18. 06. 2016 00:35

9/10


Korejci v Tádžikistánu a Turkmenistánu Ve zbylých dvou republikách střední Asie je pouze na devět tisíc Korejců, což uvádí Ki. V Tádžikistánu komunita Korejců čítá šest tisíc osob. Usazování Korejců v Tádžikistánu začalo koncem padesátých let 20. Století, když jim byl umožněn volný pohyb z Uzbekistánu a Kazachstánu. Korejci migrovali za mírným podnebím a za územím bohatým na přírodní zdroje a zabývají se především zemědělstvím. Nejvíce jich žije v hlavním městě Dušanbe. Avšak roku 1992, kdy vypukla občanská válka v Tádžikistánu, tamní korejská populace klesla více než o polovinu, jelikož v roce 1989 čítala skoro 13 000 osob.[6]

Použitá literatura • Back, Tae-Hyeon (2004), „The social reality faced by ethnic Koreans in Central Asia“ • Claytor, I. Koreans In Kyrgyzstan [online] 2001 [cit. 2014-05-12]. Dostupné z www: http://ianbek.kg/?p=8406 • Dong, Xiaoyang; Su, Chang (August 2005), "Strategic Adjustments and Countermeasures against Extremist Forces of Central Asian Countries after 9/11" (PDF), Proceedings of the Central Asia Symposium, Monterey, California, Fort Monroe, Virginia: U.S. Army Training and Doctrine Command • Ki, Kwangseo 2002, [Korean society in the former Soviet Union: historical development and realities]“, Proceedings of 2002 Conference of the Association for the Study of Overseas Koreans (ASOK), Seoul: Association for the Study of Overseas Koreans • Korean and Korean American Studies Bulletin, oe, Yeong-ha (1998-12-13), (The Tajikistan Civil War and ethnic Koreans)", Donga Ilbo • Korejská diaspora v Kazachstánu [online]. Dostupné z www: http://koresaram.kz/ • Korejská diaspora v Uzbekistánu [online]. Dostupné z www http://koreamuseum.ru/main/16-uzbekistan.html • Korejci v SSSR [online] 2002 [cit. 2014-04-28]. Dostupné z www: http://lankov.oriental.ru/d25.shtml • Represe SSSR: důsledky tragédie/ Jastrebov A.V. -Samara: HUSO DDN, 2007. • Sparling E. Kyrgyzstan: Ethnic Minority Expands Ties to South Korea [online] 2009 [cit. 2014-05-12]. Dostupné z www: http://www.eurasianet.org/departments/insightb/articles/eav102209a.shtml • UNHCR, Kyrgyzstan: Treatment of ethnic Koreans by the authorities and the local population [online] 2001 [cit. 2014-05-12]. Dostupné z www: http://www.refworld.org/docid/3df4be5418.html

– Hospodářská a kulturní studia (HKS) - http://www.hks.re/domains/hks.re/wiki1/

Last update: 06. 06. 2016 10:16


[1] Sparling E. Kyrgyzstan: Ethnic Minority Expands Ties to South Korea [online] 2009 [cit. 2014-05-12]. Dostupné z www: http://www.eurasianet.org/departments/insightb/articles/eav102209a.shtml [2] UNHCR, Kyrgyzstan: Treatment of ethnic Koreans by the authorities and the local population [online] 2001 [cit. 2014-05-12]. Dostupné z www: http://www.refworld.org/docid/3df4be5418.html [3] Claytor, I. Koreans In Kyrgyzstan [online] 2001 [cit. 2014-05-12]. Dostupné z www: http://ianbek.kg/?p=8406 [4] Sparling E. Kyrgyzstan: Ethnic Minority Expands Ties to South Korea [online] 2009 [cit. 2014-05-12]. Dostupné z www: http://www.eurasianet.org/departments/insightb/articles/eav102209a.shtml [5] UNHCR, Kyrgyzstan: Treatment of ethnic Koreans by the authorities and the local population [online] 2001 [cit. 2014-05-12]. Dostupné z www: http://www.refworld.org/docid/3df4be5418.html • [6] Back, Tae-Hyeon (2004), „The social reality faced by ethnic Koreans in Central Asia“ • Korean and Korean American Studies Bulletin, oe, Yeong-ha (1998-12-13), (The Tajikistan Civil War and ethnic Koreans)", Donga Ilbo • Dong, Xiaoyang; Su, Chang (August 2005), "Strategic Adjustments and Countermeasures against Extremist Forces of Central Asian Countries after 9/11" (PDF), Proceedings of the Central Asia Symposium, Monterey, California, Fort Monroe, Virginia: U.S. Army Training and Doctrine Command.

From: http://www.hks.re/domains/hks.re/wiki1/ - Hospodářská a kulturní studia (HKS) Permanent link: http://www.hks.re/domains/hks.re/wiki1/doku.php?id=korejci_ve_stredni_asii Last update: 06. 06. 2016 10:16


Printed on 18. 06. 2016 00:35

10 Korejská minorita ve Střední Asii

Recommend Documents