10. EKOSYSTÉM SMÍŠENÉHO LESA
Mladecko je právě díky lesním porostům vyhledávanou rekreační oblastí. Poslední desáté zastavení seznamuje návštěvníky s rostlinami i živočichy typickými pro tento ekosystém. Už jen lesní cestička k zastavení nabízí paletu lesních květin, kapradiny po stranách a pohledy do krásného smíšeného lesa se smrky, vysokými borovicemi a různými keři. Samotný altán poskytne vhodné místo pro odpočinek, kde si skupinka přírodovědců může rozložit a určovat nasbírané přírodniny. Některé naše kulturní lesy jsou smíšené, listnaté dřeviny jsou zde zbytkem původního lesa. Les je společenstvím rostlin, které se vyznačují výraznou patrovitostí. Projevuje se nejen viditelně nad zemí, ale i v rozložení kořenového systému. Les blízký původnímu lesu je obvykle několikapatrový. I v tomto smíšeném lese můžeme zřetelně rozlišit jednotlivá patra. Nízké patro je tvořeno mechorosty a lišejníky. Na kamenech najdeme misničky a terčovníky a mezi mechy je běžný ploník, měřík a prutník. Nad ním je patro bylinné, ve kterém rostou kapraďorosty jako kapraď samec a papratka samičí. Mezi krytosemennými rostlinami jsou rostliny jako žlutě kvetoucí starček, třezalka a pryskyřníky, netýkavka malokvětá, modře kvetoucí zvonky a pomněnky. Hojně zde roste šťavel kyselý a různé druhy trav. Přehlédnout se nedá jedovatá bylina rulík zlomocný. Dále je to patro křovinné, ve kterém roste borůvka, maliník, ostružiník janovec metlatý a bez černý. Nejvyšší patro tvoří listnáče, bříza, jeřáb, duby, osika, u blízkého potůčku olše, jívy. Mezi jehličnany jsou zde borovice lesní, smrk ztepilý a modřín opadavý. Les je zde i vhodným prostředím pro růst hub. Z ptáků zde žijí kosi, drozdi, pěnice, budníčci, sýkory, žluny, strakapoudi, jestřáb a krahujec. Ze savců to jsou srna, prase divoké, liška, jezevec, veverka, kuna lesní, myšice a plši.
Sojka obecná
Pěnkava obecná
Plšík lískový
Plch zahradní
Rozlišovací znaky kapradin
Prase divoké Feromonový lapač Kdo hodoval na šiškách
Pracovní listy: Ekosystém smíšeného lesa 2. stupeň
HOUBY: Houby mohou být: 1. Jednobuněčné (kvasinky) – žijí hlavně na listech a květech rostlin, na plodech, v půdě nebo na povrchu těl živočichů, jsou pozorovatelné pouze mikroskopem 2. Mnohobuněčné – organismy lišící se od rostlin (nemají chloroplasty) a živočichů (jiná stavba buňky) 3. Lišejníky – organizmy složené z vláken houby a jednobuněčných sinic nebo zelených řas Dělení mnohobuněčných hub: Cizopasné – výživu odčerpávají ze živých buněk rostliny nebo živočicha Rozkladné – výživu čerpají z těl odumřelých rostlin a živočichů Houby představují velkou skupinu organismů, které dříve byly zahrnuty do říše rostlin. Nyní se řadí do samostatné říše. Zástupce hub lze nalézt po celé Zemi. Vyskytují se mezi nimi významní rozkladači, parazité, používají se i v potravinářském průmyslu. Mnoho jich žije v symbióze (soužití) s rostlinami. Houby jsou organismy různého tvaru a velikostí bez asimilačních barviv (asimilační barvivo je např. chlorofyl – asimiluje světlo). Buněčná stěna hub je z chitinu, rozmnožují se vegetativně nebo výtrusy. Houby, se kterými se setkáváme jako laici, jsou většinou Houby s plodnicí. U těchto hub vlastně vidíme jen plodnici, protože zbytek je pod zemí, kde takové houby vytváří složitá podhoubí. Plodnice se skládá z třeně a klobouku, který je tření nesen. Na spodní části klobouku je rouško, ve kterém se tvoří výtrusy. Některé houby mají rouško na povrchu lupenů (muchomůrka) a některé uvnitř rourek (např. klouzek, suchohřib).
Podhoubí některých hub žije v symbióze s kořeny stromů. Tomuto soužití se říká mykorhiza. Houba pomáhá získat rostlině vodu s rozpuštěnými anorganickými látkami a rostlina dodává houbě látky organické, které získává fotosyntézou. Některé houby jsou pak pojmenované podle těchto stromů. Ze soužití hub a řas vznikají lišejníky. Řasy vytvářejí fotosyntézou organické látky, které houba spotřebovává. Houba poskytuje řasám vodu s minerálními látkami a chrání je před suchem. Tělo lišejníku se nazývá stélka. Příchytnými vlákny se přichytává k podkladu, většinou větví stromů. Podle potravinářského využití dělíme houby na jedlé (např. žampion), nejedlé (hořčák) a jedovaté (muchomůrka zelená).
1. K obrázkům napiš název houby:
_____________________
__________________
_____________________
_____________________
____________________
2. Doplň do tabulky slova a vylušti křížovku. Tajenku složíš z písmen v šedých polích: Tajenka: Pečárka neboli _______________________________ 1
2
3
4
5
6
7
1. Mnohobuněčné houby se liší od rostlin a …. 2. Jednobuněčné houby. 3. Má zářivě červený klobouk s bílými útržky plachetky. 4. Bedla vysoká je pokrytá vláknitými hnědými … 5. Na okraji klobouku hřibu smrkového je patrná bílá … 6. Nejedlá houba, která roste téměř celý rok na listnatých stromech. 7. Organizmy složené z vláken houby a jednobuněčných sinic.
3. Vylušti osmisměrku: P
L
A
CH
E
T
K
A
K
K
E
Z
U
O
L
K
A
S
T
Ř
E
Ň
O
A
N
O
Á
R
P
H
B
V
Z
L
J
T
P
L
O
D
N
I
C
E
A
O
U
U
D
Š
H
Ý
D
V
K
T
B
K
H
R
R
L
O
U
O
A
V
CH
O
P
Á
D
R
Y
Z
E
C
K
U
Ř
E
J
O
V
Á
Z
Y
S
B
J
Y
T
S
O
K
M
Á
K
Í
HOUBA, JEDLÁ, JEDOVATÁ, KLOBOUK, KLOUZEK, KOPR, KOST, KOZÁK, KUŘE, LIŠKA, LOS, MÁK, MYKORHIZA, PLACHETKA, PLODNICE, POCHVA, PODHOUBÍ, RYZEC, TŘEŇ, ZÁVOJ, ZNAK Popiš slovo z tajenky. Kde se nachází a na co to je. a) Vylušti a vysvětli přesmyčky: NICHTI DÍPOUBOH JÍLIŠNEK RSEPTN KLATÉS –
b) Popiš obrázek:
c) Co se děje v roušku a kde?
4. Ověřte si znalosti testem: Testové otázky: 1. V jakém patře lesa můžeme najít buk lesní? stromovém, bylinném, keřovém 2. Odkud pochází douglaska tisolistá? Severní Amerika, Austrálie, Afrika 3. Mezi které organismy patří houby? reducenty, konzumenty, producenty 4. Kdo je na začátku potravního řetězce? rostliny, býložravci, masožravci 5. Který organismus je v potravní pyramidě na vrcholu? kuna skalní, veverka obecná, plody rostlin 6. Jaký je vztah mezi jestřábem lesním a drobným pěvcem? potravní, pohlavní, žádný 7. Které organismy rozkládají odumřelá těla rostlin a živočichů na anorganické látky? bakterie a houby, zelené rostliny, mrchožravý hmyz 8. Který pták je typickým obyvatelem smrkových lesů? křivka obecná, čáp bílý, ledňáček říční 9. Jak se nazývají větrem vyvrácené stromy v lese? polomy, poplachy polesí 10. Do kterého hmyzího řádu patří kůrovci, kteří napadají oslabené nebo vyvrácené smrkové porosty? brouci, motýli, chrostíky Spojovačky (čárou spoj, co k sobě patří) 1. 2. 3. 4. 5. 6.
producenti houby fytocenóza zoocenóza přeměněný ekosystém mechové patro lesa
rostliny reducenti společenstvo rostlin společenstvo živočichů smrková monokultura ploník ztenčený, bělomech sivý
Rozhodnutí o správnosti (zakroužkuj správné tvrzení) 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14.
Motýl babočka admirál je nebezpečný kalamitní škůdce na jehličnanech. Biologický boj je například parazitismus lumků na lesních škůdcích. Kapradina osladič obecný roste na zastíněných stanovištích. Významným škůdcem smrkových lesů je houba václavka obecná. Smíšené lesy jsou druhově bohatší. Typickým ptákem jehličnatých lesů je moudivláček lužní. Vlci jsou v lese velkými škůdci. Veverka patří mezi hlodavce. Kůrovci jsou užiteční. V lese žije víc druhů savců než ptáků. Mechy patří mezi konzumenty. U drozdů sedí na vejcích jen samičky. Ve smrkových lesích žije sova pálená. Slavík hnízdí vysoko v korunách stromů.
Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano
Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne
