1
Zápis z veřejného zasedání zastupitelstva města Rokytnice nad Jizerou, konaného dne 20. srpna 2014 od 17.00 hodin v Kulturním domě přítomno:
M. Jón, Mgr. M. Šmídová, Ing. M. Jína, PaedDr. E. Maloňová, P. Kadavý, Ing. P. Matyáš, J. Šubrt, Ing. L. Pavlata, J. Černá, H. Hejralová, Mgr. J. Janouchová, MUDr. J. Folprecht omluveni: Ing. J. Bulušek, , MUDr. D. Zajícová, Ing. P. Štěpánek, ověřovatelé zápisu: Mgr. M. Šmídová, PaedDr. E. Maloňová návrhová komise: Ing. L. Pavlata, J. Šubrt, M. Jón zapisovatelka: K. Rotroeklová. hosté: Ing. arch. Jan Mach, Ing. arch. Jan Vondrák, Ing. arch. Jan Nikendey (Mjölk, arch.studio) Ing. Otakar Schwarz, Ph.D. (náměstek, vedoucí odboru péče o NP za Správu KRNAP) Program jednání: 1. Úvod, schválení programu 2. Volba ověřovatelů zápisu, návrhové komise a zapisovatelky 3. Schválení zápisu z minulého jednání ze dne 25. 6. 2014 4. Hospodaření města: a) Schválení rozpočtového opatření 5. Různé: a) Rozhledna Stráž 6. Diskuse 7. Závěr
Jednání řídil starosta města Ing. Petr Matyáš. Při zahájení řízení bylo přítomno 11 členů zastupitelstva města. 1. Starosta města Ing. Petr Matyáš přivítal přítomné zastupitele, veřejnost a hosty. Konstatoval, že toto veřejné zasedání bylo řádně svoláno a je přítomna nadpoloviční většina všech jeho členů, a tudíž je zastupitelstvo usnášeníschopné. Následně vyzval zastupitele ke schválení programu. Návrh usnesení: ZM schvaluje program jednání. Hlasování: pro: 11 proti:0 zdržel se: 0
2. Starosta
města vyzval zastupitele ke schválení návrhové komise ve složení Ing. L Pavlata, J. Šubrt, M. Jón ověřovatele zápisu ve složení Mgr. M. Šmídová, PaedDr. E. Maloňová a zapisovatelka K. Rotroeklová. Hlasování: pro11 proti:0 zdržel se: 0
3. Starosta města vyzval zastupitele ke vznášení připomínek k zápisu z minulého jednání ze dne 25. 6. 2014. Vzhledem k tomu, že k zápisu nebylo žádných dotazů ani připomínek, byl schválen. Návrh usnesení: ZM schvaluje zápis z veřejného zasedání zastupitelstva města ze dne 25. 6. 2014. Hlasování: pro: 11 proti: 0 zdržel se: Při projednávání následujícího bodu se dostavil pan MUDr. J. Folprecht, tím se počet zastupitelů zvýšil na 12.
4. Hospodaření města: Schválení rozpočtového opatření číslo 6/2014 Podle aktuálního čerpání rozpočtu pro rok 2014 a v souladu se stávajícími potřebami města byl zastupitelům předložen návrh rozpočtového opatření číslo 6/2014. Návrh usnesení: ZM schvaluje rozpočtové opatření číslo 6/2014 a pověřuje Petru Stojanovou provedením těchto schválených změn v rozpočtu města Rokytnice nad Jizerou. Hlasování: pro: 12 proti: 0 zdržel se: 0 a)
2
5. Různé: a) Rozhledna Stráž Starosta seznámil přítomnou veřejnost a zastupitele s časovým vývojem projektového záměru. Projekt „Česko – polská hřebenovka“ je tzv. „vlajkovým projektem“ připravovaným v rámci Operačního programu přeshraniční spolupráce Česká republika – Polská republika pro období 2014 – 2020. Projektu se účastní více jak 30 partnerů, mimo jiné i Liberecký a Královéhradecký kraj, euroregiony Nisa a Glacensis, Správa KRNAP a dále pak celá řada měst a obcí ležících podél česko-polské hranice. Jednou z aktivit projektu je i budování rozhleden a vyhlídek podél česko-polské hranice a s tímto záměrem se do přípravy projektu zapojila také Rokytnice nad Jizerou. První obecné informace o možnosti zapojení se do projektu město obdrželo ve druhé polovině roku 2013 a na základě těchto informací rada města pověřila starostu dalším jednáním s euroregionem Nisa o zapojení se do tohoto projektu. Další konkrétní informace o projektu obdrželo města až v dubnu 2014 a následně byla zahájena příprava na zapojení města Rokytnice nad Jizerou do tohoto projektu. V dubnu 2014 zastupitelstvo města schválilo záměr, přípravu a realizaci vyhlídkové věže na vrchu Stráž a došlo k výběru projekční firmy. V červnu 2014 pak bylo zastupitelstvo města poprvé informováno o návrhu architektů nahradit klasickou rozhlednu vyhlídkami, což samozřejmě vyvolalo diskusi a potřebu závazně rozhodnout, jakým směrem se vydat. Průběžně také probíhala příprava projektové žádosti, byly konkretizovány jednotlivé investiční záměry jednotlivých partnerů, zpracovány předběžné rozpočty. Projektový záměr byl také konzultován se zástupci jednotného technického sekretariátu (JTS) operačního programu. Nyní se příprava projektu nachází ve fázi, kdy všichni projektoví partneři musí konkretizovat své aktivity, náklady, rozpočty apod. a připravit se tak na nutnou následnou obhajobu každé aktivity vůči celkovému účelu projektu. Ze strany JTS obdržel vedoucí partner dopis ve věci identifikace nedostatků v žádosti a oblastí pro dopracování. Dne 20. 8. se v Hradci Králové konalo další společné zasedání všech partnerů, kde byl upřesněn termín pro nové odevzdání dopracované žádosti na 31. 10. 2014 a byly dořešeny některé sporné otázky. Jedná se o poslední okamžik, kdy se všichni partneři musí rozhodnout, zda se projektu opravdu zúčastní či ne a jakou podobu bude mít jejich investiční záměr. Bohužel harmonogram přípravy projektu a podmínky operačního programu neumožňují nějakou delší nebo širší diskusi o konkrétní podobě rozhledny, není ani možné vyhlásit architektonickou soutěž, a to především z časových důvodů. Účast v tomto vlajkovém projektu však velmi zvyšuje pravděpodobnost získání dotace na realizaci výhledového místa. V případě přípravy a realizace samostatného menšího projektu je pak pravděpodobnost získání dotace velmi nízká. Proto je pro město výhodnější účastnit se vlajkového projektu Česko – polská hřebenovka jako partner. Schválení účasti však s sebou nese i závazek a odpovědnost vůči ostatním partnerům projektu, protože případné zdržení realizace části projektu u kteréhokoliv z partnerů, nebo dokonce její nezdar, by mohlo znamenat ohrožení projektu jako celku. Zastupitelstvo města tedy musí rozhodnout, zda využít příležitosti a zúčastnit se projektu Česko – polská hřebenovka nebo zda výhledové místo na vrchu Stráž řešit vlastními silami. Pokud bude rozhodnuto o účasti v projektu, je třeba rozhodnout o tom, jakým směrem má projekční firma dále zpracovávat projektovou dokumentaci – zda navrhovat klasickou rozhlednu, nebo zda pokračovat v projektování soustavy vyhlídek a vyhlídkových plošin tvořících lesopark. Více k variantám výhledového místa: Dle smlouvy o dílo s architektonickým ateliérem platí podmínka, že zastupitelstvo města Rokytnice nad Jizerou odsouhlasí studii návrhu rozhledny. Architekty byly navrženy dva možné směry řešení, jakými se ubírat v dalších fázích projektování. Tyto dvě varianty budou zastupitelstvu představeny a to bude následně hlasovat o volbě varianty řešení. Varianta A) Varianta B)
Vyhlídkový lesopark propojený tematickou stezkou s lesním mobiliářem. Věžová rozhledna z lehké prutové konstrukce.
Stručně o variantách: Varianta A: Tato varianta nazvaná jako A je preferována samotnými architekty. K nápadu řešit výhledové místo na Stráži jinak, než výstavbou věžové rozhledny, dospěli během procesu návrhu. Hlavním důvodem návrhu vyhlídkového lesoparku je, že výstavba věžové rozhledny by byla vzhledem k její potřebné výšce finančně příliš nákladná a nenesla by s sebou tak silný multiplikační efekt vzhledem k turistickému vyžití. Vyhlídkový lesopark by zahrnoval zpřístupnění a zatraktivnění skalních útvarů nejen v místě dnešní skalní vyhlídky, ale i na západním konci hřebene Stráže. Tím by vznikl propojený areál, kde by bylo možno strávit více času s různými aktivitami.
3 Varianta B: Klasická rozhledna by byla vystavěna z lehké ocelové prutové konstrukce, která by byla částečně opláštěna. Vzhledem k její potřebné výšce v porovnání s finančními náklady, byla zvolena subtilní věž, která by byla kotvena ocelovými lany do země. Starosta Ing. Petr Matyáš po vysvětlení k projektu dodal, že u takových projektů není možné, aby se vždy všichni shodli na vzhledu objektů, každý bude mít svůj subjektivní názor. Na druhou stranu je to šance pro oživení turistického ruchu v Rokytnici nad Jizerou, sehnat na tuto akci peníze z dotací a myslí si, že by se dnes mělo rozhodnout, kterým směrem, kterou variantu vybrat a věc dotáhnout do konce, rozhodnutí neodkládat. Dále informoval, že v pondělí projekt s architekty konzultovali na Správě KRNAP. Problém není ani v první ani ve druhé variantě co se týče pozemků i návrhu, vzhledu. Ještě bylo domluveno, že Správa KRNAP zjistí stanovisko geomorfologa, zda části některých skal nejsou nějak zvlášť cenné, že by byly potřeba chránit. Pokud by některé lokality cenné byly, bylo by možné navrhované vyhlídky posunout mimo tato místa. Zároveň se shodli, že pro turisty by byla zajímavější varianta vyhlídek. Pan Ing. Otakar Schwarz, Ph.D. (náměstek, vedoucí odboru péče o NP za Správu KRNAP) doplnil, že kontaktoval geomorfologa a podle jeho názoru tam nic extra zajímavého není a na začátku září si místo projde. Pan Ing. Bronislav Patočka, pracovník investičního oddělení ještě doplnil, že rád odpoví na případné dotazy k celému projektu. Následovala prezentace architektů Ing. arch. Jana Macha, Ing. arch. Jana Vondráka a Ing. arch. Jana Nikendeye z architektonického studia Mjölk z Liberce. Při navrhování rokytnického projektu vycházeli ze zkušeností, které získali při přípravě projektů a stavbách rozhleden, které jsou realizovány po České republice. Rozhledny, tedy krajinářská architektura, jsou téma, které je velice zajímá, soustředí se na ně a získávají dostatek zkušeností. Vysvětlili svůj záměr rokytnického návrhu, z čeho vycházeli, čím se inspirovali. Nejdříve uvažovali o klasické věži, a když si nechali udělat průzkum, z helikoptéry nechali udělat fotografie panorama, co z věže bude vidět, zjistili, že věž bude hodně vysoká, tak 35 metrů. Jednak aby z ní přes stromy bylo vidět a aby bylo vidět zdálky i na ni, aby byla vnímaná jako nová atraktivní stavba. Z hlediska rozpočtu pak výška rozhledny přináší významné navýšení investičních nákladů. To je donutilo zabývat se skálami na Strážníku, z kterých je výhled na hory i na Rokytnici. Vyhlídka tam tedy je a jde jim o to, vytvořit lidem ještě jiný zážitek, aby bylo pro ně atraktivní místo navštívit. V Alpách již podobné vyhlídky fungují. Nakonec se zabývali materiály, z čeho budou vyhlídky vytvořeny. Nosná konstrukce je navržena z ocelové konstrukce s vysokou životností a minimálními nároky na údržbu. Tato nosná konstrukce bude opláštěna dřevěnými fošnami s kvalitním řemeslným zpracováním. Podrobně přítomné veřejnosti a zastupitelům promítli návrhy obou variant. Podoba lesních vyhlídek vychází z Rokytnického erbu – jsou to objekty liška, medvěd, ovce a horník. Každý z objektů je jinak velký, jinak přístupný, ale mají podobný, jednotný vzhled. Co se týká bezpečnosti, která byla zmiňovaná - na všech objektech by bylo zábradlí z lehké ocelové konstrukce vyplněné ocelovou sítí. Rozprava: Pan B. Nechanický z přítomné veřejnosti uvedl, že se mu líbí víc koncept vyhlídek, než rozhledna, ale zajímal by ho detail, co se týče žebříků, které jsou na každé vyhlídce. Svým způsobem to limituje přístup na vyhlídku. Ing. arch. Mach řekl, že v případě objektu vyhlídky medvěd by se to dalo řešit strmým schodištěm, objekt horník – tam by žebřík ponechal pro odvážnější, ale i tam je možné vytvořit strmé schodiště a objekty ovce a liška jsou nízké. Je to věc domluvy, dá se řešit přístup na každý objekt jednotlivě. Ing. arch. Vondrák doplnil, že v této chvíli způsob výstupu na vyhlídky není definován. Zatím je ve fázi studie. Ing. arch. Mach vysvětlil, že ve fázi studií obou variant nešli tak do hloubky, protože nevěděli, která bude vybraná. Až po vybrání varianty se začne řešit územní rozhodnutí, pak stavební povolení a pak prováděcí dokumentace. Stupňů, kde se tyto věci dají řešit je mnoho. Paní Javůrková z přítomné veřejnosti se zeptala, jestli by objekt ovce mohl být více přizpůsoben dětem, třeba formou prolézačky. Ing. arch. Mach odpověděl, že nechtějí, aby se objekty svou formou nějak výrazně lišily. Měly by vypadat jednotně. Ing. arch. Vondrák doplnil, že jejich návrh berou jako osu a architektonický manuál pro to, jak pracovat dál s prostředím. Ing. arch. Mach dodal, že tam jsou například horolezecké cesty, stezka se dá vybavit kvalitním mobiliářem, sezením na skalách, nechtějí zasahovat přímo do návrhu objektů, ale určité herní prvky lesního typu pro děti kolem zmiňované ovce mohou doplnit. Zároveň by se stezka mohla více
4
-
-
-
-
-
-
-
-
-
upravit, vymezit, např. spojit dva kameny lávkou a podobně. Spíše jemně upravit ten prostor kolem objektů vyhlídek. Ing. arch. Vondrák řekl, že konceptem vyhlídek, kterým se rozhodli jít, je příležitost přilákat více lidí než běžné turisty, kteří vyjdou na věž, podívají se dokola a jdou dolů, když pomine fakt, že kopec není tak vysoký pro takovou věž, ze které panorama není ze všech stran tak zajímavé. MUDr. Folprecht poznamenal, že by to byla věž postavená na nejnižším kopci v okolí. Ing. arch. Mach řekl, že názor Správy KRNAP je, že se lidi stáhnou na místo, které není potřeba tak chránit. Ing. arch. Vondrák doplnil, že údolí řeky Jizery, které je velice atraktivní, by z věže nebylo vidět. Ing. Jína řekl, že je pro obě varianty projektu a že by byl rád, kdyby se postupně daly realizovat obě. Myslí si, že se ty dva projekty nebijí, že by se mohly doplňovat. Co se týká projektu hřebenovek, je jednoznačně pro věž z toho důvodu, že jsou peníze pohromadě. Vyhlídky by se daly realizovat postupně. A nemyslí si, že by věž nebyla vidět, od Rezku by to byla krásná dominanta. Konzultoval to i s odborníky, peníze dát na věž, ale vyhlídky zatracovat nechce. Ty si ponechat a postupně doplňovat, když budou finance. Ing. Matyáš doplnil, že v rámci hřebenovky je objem pro jednoho partnera do 10 milionů Kč na projekt. Rozhledna by přišla zhruba na 6 milionů Kč. Součástí projektu je i rekonstrukce přístupové komunikace z rozcestí Na Vrších, která by vyšla zhruba na 3,5 milionu Kč. Má tedy obavy, v případě varianty rozhledny, že by byla nákladnější a mohla by být ohrožena i šance na získání dotace. Ing. Jína nechce, aby kvůli rekonstrukci silnice nevznikla rozhledna, to nechce. A ať zvítězí kterákoliv varianta, aby přístup byl celoroční. Ing. Matyáš řekl, že od začátku zamýšlel, že projekt bude sloužit hlavně v létě. Nedovede si představit, že v zimě by tam běžní návštěvníci Rokytnice chodili. Například i dětská hřiště nejsou z důvodu bezpečnosti v zimě v provozu. Muselo by to být na vlastní nebezpečí každého. Ing. arch Mach doplnil, že ze zkušenosti, pokud má být věž celoročně přístupná musí být opláštěná a má trochu jiné bezpečnostní, požární řešení, ale vždy je to na vlastní nebezpečí. Paní Olaszová z přítomné veřejnosti uvedla, že když poprvé viděla návrh rozhledny, připomínalo jí to silo. Připadne ji dost úzká, že se tam lidi nevyhnou. Druhý návrh jako nápad vítá, ale spíše jde o to, přitáhnout do Rokytnice co nejvíc lidí a když zde budou vyhlídky, na které kvůli náročnosti nikdo nevyleze, tak nebudou mít důvod tam jít. To nepřitáhne lidi, kteří sem jezdí – rodiny s dětmi, důchodci. Pro ně to atraktivní nebude, bude to atraktivní třeba jen pro skupiny mladých lidí, horolezce. Ing. arch. Mach odpověděl, že v případě projektu věže je navrženo normované schodiště, vyhýbání lidí je možné. Věž je utilitární, přiznává, že po zaměření výšky stromů se zalekli toho, jak by měla být věž vysoká, aby z ní bylo něco vidět. Schodiště je tedy navrženo co nejužší, ale normované, konstrukce ocelová, nejlehčí, s dlouhou životností a podle norem do takové výšky ani nejde použít dřevěnou konstrukci a samozřejmě vejít se finančně. V případě vyhlídek má názor, že oslovují široké spektrum, alespoň v případě tří vyhlídek. Zároveň pro někoho je atraktivnější, když je místo hůře dostupné, je to pro někoho větší zážitek, když musí zdolat obtížnější místo. Každý to respektovat nemusí, ale je to jeden z faktů. Některé věci jsou výjimečné tím, že jsou těžší. Paní Olaszová podotkla, pokud se tedy jedná o vyhlídky, jestli by nešlo udělat terasu s lavicemi, stoly, na kterou by se vešlo víc lidí a vystrčit ji do prostoru. Ing. arch. Mach řekl, že o tom také přemýšleli. Jde jim ale o změnu pohledu na věc. Objekty samy o sobě budou přitahovat, lidé si je prohlédnou, a když si na ně budou moci i vylézt a rozhlédnout se, tak to bude jiný zážitek z toho místa. Paní Nechanická z přítomné veřejnosti řekla, že pokud na Strážníku budou opravená zábradlí a další plochy, tak na visutou lávku ani nemusí jít, protože už na vyhlídce jsou, ta vyhlídka tam je. A myslí si, že si tam každá věková skupina najde to svoje. Líbí se jí i rozhledna, třeba časem by mohla být, byla by menší, dřevěná, méně nákladná. Nebylo by tedy vidět všude 360 stupňů, ale někam by vidět bylo a rozhledna by tam stála. Ing. arch. Mach dodal, že výškově je dřevěná konstrukce limitována výškou 15 metrů, ocel byla jediné řešení. Fakticky to nejde. Ze zadání je ocel jediné řešení. Paní Nechanická dodala, že kdysi tam snad dřevěná rozhledna stála. Ing. Matyáš doplnil, že to nebyla rozhledna, že tam stával geodetický triangl. Ing. arch. Vondrák řekl, že z urbanistického hlediska je možné naplánovat i rozhlednu, ty objekty si nekonkurují. Pan Pozdníček z přítomné veřejnosti je pro variantu vyhlídek, s věží nesouhlasí. Připadá mu, že je nereálné udržovat přístup i v zimě, už i z hlediska bezpečnosti, třeba v případě objektu horníka, že by
5
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
na to v zimě někdo lezl. Chce se zeptat na náklady vyhlídek. Dotace podle pana starosty jsou kolem 10 milionů Kč, věž by stála kolem 6 milionů Kč, na kolik by měly přijít vyhlídky. Ing. arch. Mach odpověděl, že 3 miliony Kč se utratí v tom, jak si představuje, aby vyhlídky a okolí vypadaly. Jedna by přišla asi na půl milionu, potom zůstanou prostředky na kultivaci prostředí včetně informačního systému, mobiliáře, herních prvků, stezek. Pan Pozdníček poznamenal, že se mu líbí, že je návrh pojat jako lesopark a že vzhled vyhlídek vychází z rokytnického erbu. Strážník navštěvuje často, prostředí má svým způsobem zažité. Nedovede si tam představit vyhlídky takového vzhledu, jako jsou uvedeny ve studii, je to moderna. Vzhled ze studie návrhu se mu nelíbí. Souhlasí s myšlenkou lesoparku, ale vyhlídky by měly vypadat jinak. Líbí se mu myšlenka rekonstrukce přístupové cesty z rozcestí Na Vrších na Stráž. Pokud by se upravila ještě i cesta na K5. Zeptal se, čím je dotace podmíněna, jestli je dána určitá částka na rozhlednu nebo vyhlídky a určitá částka na úpravu cesty. Na K5 by uvítal vyhlídku s kovovou konstrukcí. Pan Kadavý řekl, že podoba vyhlídkových míst není daná. Někteří partneři v rámci hřebenovky budují jen stezky. Nikdo nediktuje jak má vyhlídka vypadat. V krátké době se musíme rozhodnout, která varianta to bude, upřesnit počet vyhlídek, vzhled a podobně a uvést náklady pro uzavření projektové žádosti. Po uzavření žádosti by se už neměl měnit např. počet vyhlídek, finanční stránka a zásadní parametry. Limituje nás spíš čas než podmínky dotace. Ing. Matyáš doplnil, že žádost se odevzdává na konci října. Do té doby musí být podklady, návrh připraven. Druhá věc - tematicky je dotace zaměřena na rozhledny, vyhlídky a hřebenovku. Nelze, aby oprava cesty byla výrazně dražší než náklady na vyhlídky. Pan Pozdníček je pro zprovoznění cesty na K5 a vytvoření vyhlídky na K5, kde by mohly být umístěné dřevěné sochy, vycházející z námětu rokytnického erbu. Mohly by být vytvořeny i kratší feraty. Ing. Patočka řekl, že je hodně možností, jak se návrh bude dál vyvíjet. Pan Nechanický dodal, že v této věci je důležitý marketing. Je potřeba sem přitáhnout turisty a ukázat něco, co jinde není. Otázka je, jestli to chceme dělat pro sebe nebo pro turisty. Jsou to jiné přístupy. Pokud by chtěl něco dělat pro sebe (místní), nebojuje za letní provoz lanovky. Více se mu tam líbí bez lidí. Stejné je to Strážníkem, ale je potřeba udělat něco, co lidi přitáhne a ukázat něco, co jinde není. Co se týče architektonické podoby, tak si myslí, že by měli rozhodnout odborníci – tedy architekti. Sám za sebe má svůj názor, nadšený z toho není, ale těší se na to. Moderní architektonická stavba se nikdy nelíbila, a i když jsme přesvědčení, že to sem nepatří, nelíbí se to, tak turisté, sem přijedou, aby to viděli. Ing. Matyáš poznamenal k názoru pana Pozdníčka a k vyhlídce horníka, zda by si tedy představoval ji zmenšit a upravit tak, aby co nejméně vyčnívala. Pan Pozdníček řekl, že ano, že již samotný přístup na horníka je náročný a po žebříku nebezpečný. Ing. arch. Mach doplnil, že jsou architekti, sledují, jak se staví, zabývají se krajinnou architekturou, hodně se inspirují severskou architekturou, kde se moderní architektura hojně používá v krajině a krajina ji vstřebává poměrně dobře. Líbí se jim, že vyhlídky jsou tak abstraktní, že je se skálou nemůžete spojit. Nesnaží se tvářit jako součást přírody. Jsou to zvířata, která sem přišla. Chtějí použít i kvalitní řemeslné provedení. Ing. Patočka poznamenal, že vždy budou různé názory, jak má návrh vypadat. Architekti jsou zde proto, aby udávali směr, my se můžeme k tomu vyjadřovat, případně měnit podle potřeby. Ing. arch. Vondrák řekl, že nechtějí nikoho přesvědčovat, chtějí nasát co nejvíce informací, aby pak vytvořili to, o čem si myslí, že je správné. Paní Hejralová poznamenala, pokud by se postavila věž, muselo by se kolem něco pokácet, jestli by se tím pádem výhled kolem nevylepšil. Ing. arch. Mach vysvětlil, že vycházeli z toho, že věž by měla být 35 m vysoká, stromy jsou 28 m vysoké, kolem by se měl udělat 30 m kruh, aby na věž žádný strom nespadl. Pro ocelová táhla je potřeba minimálně 18 m odstup. Jestli se vykácením zlepší výhled – moc to nepomůže, tím že je Strážník plochý, tak se více nezíská. Paní Hejralová se zeptala, na většinu vyhlídek by se lezlo přes skály – sama je členka KČT – kdy členové klubu pravidelně na Nový rok lezou na Strážník. Bojí se vyhlídek, v zimě je to tam jeden led, nedá se tam dostat. Z toho důvodu nechce vyhlídky, protože by se využily jen část roku. Dále se zeptala, z čeho budou postaveny vyhlídky. Ing. arch. Mach odpověděl, že to bude ocelová konstrukce, která bude pokrytá dřevem. V případě, že některé části shnijí, dají se nahradit novými dřevěnými fošnami.
6 -
-
-
-
-
-
-
Ing. Matyáš poznamenal, že myšlenka byla, že v zimním období by to nefungovalo – ani rozhledna ani vyhlídky. Bylo to zamýšleno pro zvýšení atraktivity hlavně v létě. V zimě zde mají návštěvníci jinou nabídku. Ničemu nevadí, když se to přes zimu zavře i v rámci bezpečnosti. Ing. Patočka doplnil, že režim přístupu na Strážník by se neměnil, zůstalo by to ve stejném stavu jako nyní. Pokud se tam dá dojít, tak se tam dojde, když ne, tak ne. Ing. arch. Vondrák poznamenal, že jeden z parametrů, který se musí vyřešit, je protiskluznost dřeva, po kterém se bude chodit. Ing. arch. Mach řekl, že udělají maximum pro to, aby vyhlídky byly přístupné po co nejdelší část roku. Ing. Jína dodal, že např. Bozkovské jeskyně jsou navštěvované celoročně, pokud se tady lidem už nebude chtít na lyže či na běžky, mohou se vydat na Strážník. Paní Hejralová potvrdila názor pana Jíny. Lidé vydrží lyžovat na sjezdovkách dva tři dny a pak mohou vzít běžky a podívat se na Strážník, spousta rozhleden se dá navštívit i v zimě. Pokud by se věž nějak zastřešila, opláštila, aby se tam mohlo i v zimě, bylo by to ideální. Ing. Patočka řekl, že by to sice bylo přístupné celoročně, ale nemusely by na to stačit finance. Paní Hejralová oponovala, proč se tedy tato varianta nabízí, když se do toho nevejdeme. Ing. Patočka řekl, že je to varianta s opláštěním a zastřešením. Ing. arch. Mach dodal, že to třeba jde, neví, zadání, z kterého vycházeli, se pozvolna proměňuje. Tím, že je to z dotačních peněz, tak se přesně neví. Pak by to třeba muselo ještě být zasklené. PaedDr. Maloňová si myslí, že by to bylo něco, nějaký počin pro turistiku, pro zatraktivnění Rokytnice. Je pro variantu vyhlídek a lesoparku a líbí se jí, že je tam možnost pro všechny. Každý si může vybrat, na jakou vyhlídku vyleze. Z řad přítomné veřejnosti zazněl názor, že o pro určitou skupinu lidí by to byla výzva, že kdo by chtěl, tak tam vyleze i když to bude těžko přístupné. Ing. arch. Vondrák zdůraznil, že objekty nebudou znepřístupňovat skály, které tam jsou, nebudou nepřístupné tím, že tam vzniknou vyhlídky. Skály mohou být ve stejném režimu, jako jsou teď a zároveň jsou nebezpečné v zimě už teď. Paní Javůrková poznamenala, že je na zvážení každého, jestli tam půjde sám nebo jestli tam pustí i svoje děti. Každý se může rozhodnout. Ing. arch. Mach řekl, že vše bude podle norem, objekty tímto způsobem budou zabezpečeny, ale to, jak se tam lidé budou chovat zabezpečit nemohou. Paní Olaszová k moderní architektuře – není tady v Rokytnici povoleno postavit moderní budovy, domy. Nemáme je tady a teď tady najednou vzniknou moderní objekty. Ing. arch. Mach odpověděl, že je tedy škoda toho nevyužít, když je to povoleno, posvěceno. Pan Kadavý doplnil, že třeba možné je, něco moderního tady postavit, ale lidi se o to spíše nepokouší a jde o to s tím začít. Ing. arch. Vondrák dodal, že si nemyslí, že by to byl barbarský počin, zásah do krajiny. Je to hezká a zajímavá věc jak pro ně jako pro architekty, tak i pro Rokytnici. Paní Hejralová se zeptala, jestli mají architekti spočítanou kapacitu kolik lidí se na vyhlídky v jednom čase dostane. Ing. arch. Mach řekl, že objekty medvěd a liška tam se vejde sedm lidí, ovce je malá, tam se budou spíše pohybovat kolem. Paní Hejralová se zeptala na variantu rozhledny – kolik lidí se tam najednou vejde. Ing. arch. Mach odpověděl, že podle norem počítají tak s deseti lidmi. Paní Hejralová se zeptala jak chtějí řešit cestu která by vedla k vyhlídce horníka. Ing. arch. Mach vysvětlil, že teď je tam několik pěšin, z toho by se jedna vyznačila i třeba formou lávky, která by vyhlídku zpřístupnila. Ing. Matyáš ještě doplnil, že záměr projednával se starostou Jablonce nad Jizerou a majitelem Hotelu Stráž, protože cesta co vede z rozcestí Na Vrších, tak asi 300 m před hotelem končí katastr Rokytnice nad Jizerou, ale cestu by bylo dobré opravit až k hotelu Stráž kvůli parkování. Na jabloneckém katastru by ji muselo opravit město Jablonec nad Jizerou. Pan Červenka s řešením parkování předběžně souhlasí. Jinak co se týče variant, tak se oběma pánům líbila varianta vyhlídek, protože se rozptýlí více lidí, než když budou čekat u rozhledny, až bude nahoře místo. Ing. arch. Mach uvedl, že například u rozhledny v Heřmanicích se na rozhlednu také vejde kolem deseti lidí. Tam ale je věž širší, takže schodiště mohli vyřešit dvěma spirálami, které se do sebe zaplétají, tím pádem se lidé nepotkávají. Jedním schodištěm se vychází druhým schází. MUDr. Folprecht poznamenal, že tedy můžeme mít buď věž nebo vyhlídky. Obojí z finančních důvodů není možné. Tak ať se odhlasuje, o čem se budeme dál bavit.
7 -
-
-
-
-
-
-
-
-
-
Z přítomné veřejnosti zazněl názor, že věž je dobrá, ale ne na Strážníku a jestli by nešla postavit na jiném místě. Pan Kadavý vysvětlil, že v rámci tohoto projektu by to nešlo, do budoucna určitě ano. Zase v Územním plánu Rokytnice nad Jizerou se s věží počítá pouze na Strážníku. Takže by musela předcházet nějaká příprava a pak by se věž dala postavit jinde. Jestli by to byl třeba Studenov nebo Vlčí hřeben, to je otázka. Paní Nechanická ještě ke kapacitě vyhlídek - připomíná jí to lesopark v Českém ráji, a to skály, které vedou na Valdštejn. Je to lesní cesta, kde potkáváte desítky lidí a z té cesty se vychází na jednotlivé skály, vyhlídky. A na těch vyhlídkách jsou vždy rozptýleni tak dva tři lidi. Proto si myslí, že by to na Strážníku neměl být takový problém. PaedDr. Maloňová ke kapacitě vyhlídek dodala, že varianta vyhlídek by mohla přitáhnout do Rokytnice turisty. Bylo by to pěkné výletní místo, které by nijak nenarušilo chod města. Líbí se jí také rozmanitost vyhlídek, a že si může každý vybrat. Ale že by tam mělo být vyloženě přeplněno, to si nemyslí. Z přítomné veřejnosti zazněla otázka, pokud se vybere kterákoliv varianta, jestli s tím nebude mít problém například Správa KRNAP. Ať už zapojení objektů do krajiny, kácení, stavební úpravy kvůli cestám, jestli nemůže něco nastat. Teď se tady třeba na některé variantě dohodneme a pak nám to nějaká instituce zakáže. Ing. Matyáš řekl, že se Správou KRNAP se jednalo. Je to v ochranném pásmu, ze strany Správy KRNAP je to vítaný počin, protože lidi nebudou v první zóně. Tam tedy problém není a jiný dotčený orgán, který by s tímto projektem měl problém asi není. Ing. Schwarz za Správu KRNAP řekl, že z jejich strany je tato akce vítaná. Správa KRNAP v okolí větších horských středisek vlastní několik set hektarů rekreačních lesů, kam se směřují třeba dětská hřiště, cestní síť, tobogány, opičí dráhy, protože chtějí nasměrovat lidi někam mimo území Národního parku. Všichni turisté nepotřebují chodit po hřebenech, proto je chtějí nasměrovat právě do takových oblastí. Podle podmínek ochranného pásma, je ochranné pásmo určeno k ochraně Národního parku. Proto Správa KRNAP povoluje tyto projekty a argumentuje tím, že se lidé odčerpávají z nejcennějších míst někam jinam. Proto, když se přišlo s projektem, tak ho napadlo, že by se mohl Strážník zařadit v ochranném pásmu do kategorie lesů pro ochranu biodiverzity s akcentem na rekreační funkci. Tímto způsobem by se tedy dal legálně využít celý lesní komplex na Strážníku pro plánovaný projekt. Ing. Stránský z přítomné veřejnosti preferuje vyhlídky. V rámci projektu hřebenovek vidí snadnou možnost získání dotace na rozhlednu, která by byla realizovaná třeba na Vlčím hřebenu a vyhlídky by se daly realizovat postupně, do budoucna. Je toho názoru, že ty dvě varianty se doplňují. Pan Kadavý reagoval, že chápe tu možnost z jistých peněz udělat to, co je finančně náročnější a vyhlídky postupně dodělávat třeba i z vlastních zdrojů. Na druhou stranu ani vyhlídky ani rozhledna jako taková nebude tvořit lákadlo pro turisty sama o sobě. Samotné vyhlídky bez mobiliáře a prvků pro děti včetně cest by nebyly úplně správně a finančně to bude podobně jako varianta rozhledny. Komplexnost vybavení vyhlídkového místa musí být vyřešena hned a ne postupně. Ing. Stránský také poukázal na to, že pan starosta vyjádřil určitou pochybnost, zda dotaci ve výši 810 milionů Kč vůbec město dostane. Zeptal se, jak se to tedy bude dál vyvíjet. Pan Kadavý uvedl, že v tuto chvíli na to neexistuje odpověď. Dnes na jednání zazněla informace, že celý projekt hřebenovek má 31 partnerů, dohromady rozpočet 7,5 milionů Euro. Je to velký projekt, odčerpává 75% alokace na danou prioritní osu a dané téma. Za daných podmínek je šance, aby projekt peníze získal. Už v červnu, na základě výzvy doplnili projektový list, kde se udala celková hodnota 8,5 milionu Kč, s tím, že 4 miliony Kč měly být na rozhlednu a 3,5 milionu Kč na přístupovou komunikaci. Pokud se v tomto režimu udržíme, tak za to lze zrealizovat vyhlídky včetně mobiliáře, stezek, herních prvků. Technicky zrealizovatelné to je, ale jak to bude dál, to se dozvíme až po podání žádosti. Pak to bude přijímat a kontrolovat a schvalovat technický sekretariát a dříve nám na to odpověď nikdo nedá. Ing. Matyáš doplnil, že projekt splňuje všechny podmínky, které jsou dány v rámci hřebenovek, a mohl by mít šanci na úspěch. Pokud by se projekt podával jen za město, jednotlivě má menší šanci. Pan Nechanický se zeptal, jestli je vůbec nějaká šance na získání dotací na realizaci druhé části projektu, druhé varianty. Jestli se v rozpočtu v příštích deseti letech najdou prostředky pro realizaci. Nebo bude prioritní třeba koupaliště, silnice a podobně. Aby se nevytvářel dojem, že to někdy půjde dodělat. Zda bude tedy dotační titul nebo jestli samo město bude schopné projekt dokončit.
8 -
-
-
-
-
-
-
-
-
-
Ing. Matyáš řekl, že nikdo v současné době neví, jak budou postaveny dotační tituly v příštích letech. Další dotační období je do roku 2020. Pak třeba evropské peníze nemusí být k dispozici. Nebo budou hodně omezeny. Spoléhat na to nejde. Pan Kadavý dodal, že spoléhat na to nejde, ale je to o prioritách a na zastupitelích a o tom, co si odhlasují, když budou vnímat názory občanů. Město peníze umí vyčlenit z rozpočtu, ne jednoho ale třeba pěti rozpočtů, na druhou stranu musí z něčeho slevit. Ano další varianta by byla realizovatelná, ale hůř. S dotací by to šlo mnohem líp. Ale teď se neví, jaké budou vyhlášeny operační programy, jaká budou témata, jaké budou parametry. Teď je tady šance, která se zdá snadná, ale taky není stoprocentní. Dnes se žádost předkládala, byl nalezeno spousta chyb, u některých rozhleden se vytýkalo, že nemají opodstatnění, jsou moc blízko od sebe a podobně. Ale musí se to řešit, chyby odstranit. Obecně tento projekt má větší šanci než samostatné projekty jednotlivých měst. Ing. Matyáš poukázal na reportáž ČT o rozhlednách postavených na Moravě z peněz EU, ze kterých není nikam vidět. Postavily se jen proto, že byla možnost dotace. Po prověření výhledových poměrů varianty s rozhlednou začal mít obavy, aby to na Strážníku nedopadlo podobně. Vyhlídky mají jasnější využití a větší přidanou hodnotu pro to území. Ing. arch. Mach dodal, že měli za úkol zabývat se místem a došli k názoru, že varianta vyhlídek je tam vhodnější z objektivních důvodů. Chtějí využít stávající kvality místa. Považoval by za chytré takové rozhodnutí zastupitelstva, které nečerpá dotace za každou cenu, ale rozhodne místo pojednat tak, jak mu architekti doporučují. Vnímá to i tak, že další dotaci na rozhlednu není šance získat. Že takový program už nebude. Dotace do turismu se už umrtvují. Teď se tady rozhodne určitá varianta, ale na druhou část se už dotace nezískají. Ing. Jína reagoval, že může naopak tvrdit, že lesopark se nabízí sám o sobě a bude fungovat dál. Ale na strom nikdo nevyleze – proto je pro rozhlednu. Když se tam věž nepostaví, nikdo nic neuvidí. Ing. arch. Mach řekl, že je to jejich práce, hledat a upozornit lidi na kvality toho daného místa. Věnovali poměrně dost času tomu, aby se přešlo od řešení věže k vyhlídkám. Podle jeho názoru je to chytřejší řešení. Děsí ho představa vypumpovat dotační peníze proto, aby se na místě postavila rozhledna. Pan Stober z přítomné veřejnosti se zeptal jaká cesta, jaký mechanismus funguje při nápadu, výstavbě rozhleden, jak to vzniká. Ing. Matyáš znovu stručně shrnul krátkou historii toho, co všechno předcházelo vzniku návrhu projektu rozhledny a vyhlídek na Strážníku. Pan Stober se zeptal kdo platil projekt a v jaké výši. Ing. Matyáš odpověděl, že dubnu bylo vyhlášeno výběrové řízení na projekt rozhledny, bylo osloveno 6 firem, přihlásily se dvě firmy, jedna po termínu, s tím, že vyhrála architektonická kancelář Mjölk z Liberce, za cenu 370 tisíc Kč včetně DPH. Pan Stober přednesl svůj názor pro rozhlednu, kterou by situoval na jiné místo kousek od Strážníku, na místo současné kompostárny, ale rozhodně nesouhlasí s navrhovanou podobou. Uvítal by hezčí rozhlednu. Dále uvedl, že slyšel, že by měl na Strážníku vzniknout lesopark. Je to hezká myšlenka, ale má obavy, kdo to bude udržovat, když se v centru města neposeká tráva, že by stejně za nějakou dobu lesopark zanikl. Ing. arch. Vondrák poděkoval za názor. Paní Černá se vyjádřila pro vyhlídky, pro lesopark pro šíři využití. Navíc se jí líbí propojení s Jabloncem nad Jizerou. Chápe i snahu Správy KRNAP přivést lidi do nižších poloh. Paní Hejralová se zeptala, která místa by ještě byla vhodná pro rozhlednu. Ví, že nejsou uvedena v ÚP, ale která by pro to byla vhodná. Pan Kadavý odpověděl, že ho napadly právě místa Studenov nebo Vlčí hřeben. Ale jak řekla, nejsou pro výstavbu rozhledny zahrnuty v ÚP a jejich zahrnutí by vyžadovalo delší čas a umístit tam rozhledny v rámci tohoto projektu nelze.. Paní Hejralová se dále zeptala, zda je v okolí Rokytnice ještě nějaké místo, které by se dalo využít k rekreačním účelům. Ing. Schwarz ze Správy KRNAP odpověděl, že 31. 12.2014 se schvaluje lesní hospodářský plán, do té doby se musí schválit kategorizace lesa. Správa KRNAP požaduje, aby v ochranném pásmu byl les zvláštního určení, kde se cíleně bude zaměřovat péče a když to bude s rekreačním podtextem, tak se budou moci dělat podobné projekty právě pro turisty. Sám nemůže mluvit za ostatní, ale za sebe Vlčí hřeben by si dovedl představit. Byla tam teď opravena cesta, takže vrchol je dobře přístupný. Ing. Stránský se zeptal pana Schwarze – na začátku bylo řečeno, že les na Strážníku je určený pro těžbu. Pokud tedy Správa KRNAP se záměrem souhlasí, je to v souladu s lesním plánem, je to les zvláštního určení, tak se tam nebude kácet?
9 -
-
-
-
-
-
-
Ing. Schwarz odpověděl, že když by to nebyl les zvláštního určení s rekreačním kontextem, tak vždy to bude les zvláštního určení, nebude tam nikdy převažovat produkce dřeva. Nejsme tak závislí na prodeji dřeva, protože jsme napojení na státní rozpočet. A kde jinde by se mělo vytvořit něco pro turisty a vyloučit holoseče než na státní půdě. Nikdy tam nebudou holoseče, vždy tam bude les. Holoseče už se ani nedělají, když se někde objeví holá plocha, tak je to kvůli větru. Pan Šturma z přítomné veřejnosti se zeptal, jestli by se tam v případě stavby dalo umístit telekomunikační zařízení. Ing. Matyáš odpověděl, že by to asi byl problém, probíralo se to, ale není to dořešené. Ing. arch. Mach doplnil, že přesně neví, jak je to s dotacemi, podmínky bývají přísné a asi by se to za jiným účelem nemělo využívat. Ing. Matyáš dodal, že pokud je projekt přes dotace, tak pak v konečném výsledku nesmí věc generovat žádný zisk. Paní Hejralová se zeptala, kolik je podíl města. Ing. Matyáš odpověděl, že podle posledních informací 15 procent, dotace 85 procent. Paní Hejralová se zeptala, zda to, co bylo uvedeno na minulém zastupitelstvu, bude v projektu zahrnuto. Konkrétně se jedná o zřízení elektropřípojky, zpřístupněné cesty pro pěší, rekonstrukce komunikace u křižovatky, zřízení parkoviště, vytištění propagačních materiálů, příprava textů. Ing. Matyáš odpověděl, že částečně ano podle schválené varianty. Cesta ano, přístupové cesty také, elektropřípojka by v případě vyhlídek nemusela být, u parkoviště je problém pozemkově i finančně. Ale alternativa by byla parkoviště právě u hotelu Na Stráži, o kterém již bylo řečeno výše a jednalo se i s majitelem. Pan Kadavý odpověděl ohledně propagačních materiálů. Ty budou realizovat partneři projektu pro celek jako takový a to jsou kraje Liberecký, Pardubický, Královéhradecký a Olomoucký. Součástí budou mapy, vyznačení míst, hřebenovky. Paní Hejralová poznamenala, že celý pozemek, na kterém se projekt plánuje, je ve vlastnictví Správy KRNAP. Jak se to bude tedy řešit. Ing. Matyáš odpověděl, že jsou možné dvě varianty. Kterou použít vzejde teprve z podmínek dotace, které ještě nejsou známy. Jedna varianta je, že se doloží nájemní smlouva na dobu udržitelnosti projektu (např. 20 let). Druhá varianta pozemky vysměňovat, aby byly ve vlastnictví města, což má logiku. Je to tedy na dořešení se Správou KRNAP, podle podmínek, které vyplynou z dotace Ing. Schwarz doplnil, že je tam problém s délkou pronájmu. Ta je limitovaná zákonem a je potřeba výjimka ministerstva financí, což je běh na dlouhou trať. Ing. Matyáš řekl, že to jsou věci, které se musí řešit jako první a zvláště u těch dotací je těžké, když neznáme podmínky. Paní Hejralová se podivila, že je zvláštní, že se schválí projekt stavby a přitom to není náš pozemek. Aby pak nebyl problém s partnery hřebenovky. Pan Kadavý řekl, že jde o poskytovatele dotace a jaké definuje podmínky, jestli musí být pozemek v majetku žadatele nebo stačí pronájem. Pokud bude stačit pronájem ta možnost tady je, pokud bude povinnost mít pozemek v majetku žadatele nebo partnera, tak v podstatě je splněná, protože Správa KRNAP je partner tohoto projektu. Ale my to musíme mít vyřešené a jsou tu dvě možnosti – dlouhodobý pronájem nebo odkoupit nebo vysměňovat. Jednání se pak povedou v tom duchu, který budou požadovat podmínky dotace. Tyto věci se budou řešit po odsouhlasení jedné z variant. Následovat bude dopracování projektu, vyřešení majetkoprávních vztahů. Ing. Matyáš doplnil, že podobné věcí se řeší všude. Bude to muset řešit i Harrachov, který chce na Čertově hoře postavit rozhlednu. Tam je také několik vlastníků.
Návrh usnesení: ZM schvaluje účast města Rokytnice nad Jizerou jako partnera v projektu „Česko – polská hřebenovka“ realizovaného v rámci Operačního programu přeshraniční spolupráce Česká republika – Polská republika. Předmětem části projektu realizované na území města bude zpřístupnění a vybudování výhledového místa na vrchu Stráž. Hlasování: pro: 12 proti: 0 zdržel se: 0
10 Návrh usnesení: ZM bere na vědomí informace o vyhlídkách na vrchu Stráž. ZM schvaluje variantu A Vyhlídkový lesopark propojený tematickou stezkou s lesním mobiliářem – jako řešení výhledového místa na vrchu Stráž a realizaci tohoto řešení v rámci projektu „Česko – polská hřebenovka“. Hlasování: pro: 9 (MUDr. J. Folprecht, M. Jón, Mgr. M. Šmídová, PaedDr. E. Maloňová, P. Kadavý, Ing. P. Matyáš, Ing. L. Pavlata, Mgr. J. Janouchová, J. Černá) proti: 1 (Ing. M. Jína ) zdržel se: 2 (J. Šubrt, H. Hejralová)
6. Diskuse: -
-
Pan Šubrt se zeptal, v jakém stavu je projekt Krkonošské metro. Ing. Matyáš uvedl, že na tomto projektu spolupracoval Svazek Jilemnicko, který chtěl přispět k tomu, aby v naší lokalitě nezanikla železniční dráha. Sdružení Krkonošské metro spolupracuje např. s dopravní fakultou a jinými institucemi. Svazek Jilemnicko chtěl založit společně s existujícím sdružením Krkonošské metro obecně prospěšnou společnost, která se pokusí získat dráhu do svého vlastnictví a bude ji provozovat. Plány Krkonošského metra ovšem byly poměrně odvážné. Ačkoliv se podepsalo společné memorandum, po roce a půl se bohužel, nepodařilo OPS založit. Svazek Jilemnicko od záměru společného založení společnosti odstoupil, s tím, že bude další kroky Krkonošského metra podporovat. Poslední informace jsou takové, že se zástupci Krkonošského metra snaží vyjednat převod dráhy a připravit provozování tzv. „fakultní dráhy“. Pan Jakubů, zástupce Krkonošského metra, byl cca před měsícem představit zpracovanou projektovou dokumentaci na prodloužení dráhy z Rokytnického nádraží k přibližovací lanové dráze. Tento projekt představuje investice v řádu stamilionů a nemyslí si, že je úplně reálná realizace. Ing. Jína se zeptal na vyhodnocení stavu možnosti letního provozu lanové dráhy na Lysou horu. Ing. Matyáš uvedl, že v tuto chvíli leží oba posudky na letní provoz (zpracovaný Městem a zpracovaný Správou KRNAP) na KRNAPu. Proběhla jednání a je domluveno, že tyto posudky budou postoupeny Ministerstvu životního prostředí, které má posoudit, který z nich je správnější. Každý posudek říká něco jiného a MŽP musí tuto věc nějakým způsobem rozhodnout. Ing. Patočka potvrdil, že se ve věci už udělalo opravdu maximum, ale v tuto chvíli to bohužel jinak nejde.
7. Závěr:
Závěrem jednání starosta Ing. Matyáš poděkoval přítomným zastupitelům a veřejnosti za účast a uvedl, že následující jednání se bude konat v druhé polovině září 2014.
Jednání skončilo v 19.20 hodin.
11
USNESENÍ: 656. ZM schvaluje program jednání. 657. ZM schvaluje ověřovatele zápisu ve složení Mgr. M. Šmídová, PaedDr. E. Maloňová, návrhovou komisi ve složení Ing. L Pavlata, J. Šubrt, M. Jón a zapisovatelka Kateřina Rotroeklová. 658. ZM schvaluje zápis z veřejného zasedání zastupitelstva města ze dne 25. 6. 2014. 659. ZM schvaluje rozpočtové opatření číslo 6/2014 a pověřuje Petru Stojanovou provedením těchto schválených změn v rozpočtu města Rokytnice nad Jizerou. 660. ZM schvaluje účast města Rokytnice nad Jizerou jako partnera v projektu „Česko – polská hřebenovka“ realizovaného v rámci Operačního programu přeshraniční spolupráce Česká republika – Polská republika. Předmětem části projektu realizované na území města bude zpřístupnění a vybudování výhledového místa na vrchu Stráž. 661. ZM bere na vědomí informace o vyhlídkách na vrchu Stráž. 662. ZM schvaluje variantu A Vyhlídkový lesopark propojený tematickou stezkou s lesním mobiliářem – jako řešení výhledového místa na vrchu Stráž a realizaci tohoto řešení v rámci projektu „Česko – polská hřebenovka“.
V Rokytnici nad Jizerou dne 20. srpna 2014
Petr Kadavý místostarosta
ověřovatelé zápisu:
Ing. Petr Matyáš starosta města
