OBSAH 1.
ÚVOD...................................................................................................................... 12
2.
TEORETICKÁ VÝCHODISKA PRÁCE ........................................................... 14 2.1
CHARAKTERISTIKA LEDNÍHO HOKEJE ................................................. 14
2.2
ZATÍŽENÍ V LEDNÍM HOKEJI .................................................................... 14
2.3
PŘEHLED HISTORICKÉHO VÝVOJE LH MUŽŮ A ŽEN ......................... 16
2.3.1 VZNIK A VÝVOJ LH V SEVERNÍ AMERICE ........................................ 16 2.3.2 ROZŠÍŘENÍ LH DO EVROPSKÝCH ZEMÍ A HISTORIE LH V EVROPĚ ......................................................................................................... 17 2.4
SOUTĚŽE ŽEN V LH ..................................................................................... 17
2.4.1 MISTROVSTVÍ EVROPY ŽEN ................................................................. 17 2.4.2 MISTROVSTVÍ SVĚTA ŽEN .................................................................... 17 2.4.3 OLYMPIJSKÉ HRY .................................................................................... 18 2.4.4 EVROPSKÁ LIGA MISTRŮ – EWCC (European Women's Champions Cup) ......................................................................................................... 18 2.5
ČESKÁ ŽENSKÁ HOKEJOVÁ REPREZENTACE ...................................... 18
2.5.1 REPREZENTACE „A“ ............................................................................... 18 2.5.2 REPREZENTACE DO 18 LET ................................................................... 19 2.5.3 REPREZENTACE DO 15 LET ................................................................... 20 2.5.4 DÍVČÍ HOKEJ ............................................................................................. 20 2.6
POSTAVENÍ ŽEN V LH................................................................................. 20
2.6.1 ŽENY V „MUŽSKÝCH“ SPORTECH....................................................... 20 2.6.2 BARIÉRY A OMEZENÍ ŽEN VE SPORTU .............................................. 21 2.7
VÝCHOVA A VÝBĚR TALENTŮ ŽENSKÉHO LEDNÍHO HOKEJE ....... 22
2.7.1 VÝBĚR A VÝCHOVA TALENTŮ V SEVERNÍ AMERICE ................... 22 2.7.2 VÝBĚR A VÝCHOVA TALENTŮ V ČR ................................................. 24 2.7.3 JAK JE MOŽNÉ POKRAČOVAT .............................................................. 26 2.7.4 ŽENSKÝ VÝVOJOVÝ TÝM „WOMENS´S DEVELOPMENT TEAM 2014“ ......................................................................................................... 27 2.7.5 SHRNUTÍ .................................................................................................... 27 2.8
TEORETICKÝ PODKLAD, POPIS WINGATE TESTU............................... 28
2.8.1 HISTORIE ................................................................................................... 28 2.8.2 PRŮBĚH TESTU V RÁMCI BIOENERGETICKÉHO KRYTÍ ................ 28 2.8.3 ZÁKLADNÍ PARAMETRY TESTU .......................................................... 29 10
3.
4.
CÍLE A ÚKOLY PRÁCE ..................................................................................... 31 3.1
CÍLE ............................................................................................................... 31
3.2
ÚKOLY ............................................................................................................ 31
3.3
HYPOTÉZY ..................................................................................................... 32
METODIKA PRÁCE ............................................................................................ 33 4.1
POPIS VÝZKUMNÉHO SOUBORU ............................................................. 33
4.2
POUŽITÉ METODY ....................................................................................... 33
4.2.1 ANTROPOMETRICKÉ VYŠETŘENÍ ....................................................... 33 4.2.2 ANAEROBNÍ WINGATE TEST ................................................................ 34 4.2.3 DOPLŇKOVÉ UKAZATELE .................................................................... 34 4.3
SBĚR DAT....................................................................................................... 34
4.4
ANALÝZA DAT ............................................................................................. 35
4.5
ROZSAH PLATNOSTI ................................................................................... 36
4.5.1 VYMEZENÍ ................................................................................................. 36 4.5.2 OMEZENÍ.................................................................................................... 36 5.
VÝSLEDKY ........................................................................................................... 37 5.1
POSTUP VYHODNOCOVÁNÍ VÝSLEDKŮ STUDIE ................................ 37
5.2
VYHODNOCENÍ DOTAZNÍKU .................................................................... 37
5.3
VYHODNOCENÍ WINGATE TESTU ........................................................... 44
5.3.1 SROVNÁNÍ MORFOLOGICKÝCH ZNAKŮ (GRAF Č. 7, TABULKA Č. 6, 7, 8) ..................................................................................................... 44 5.4 POROVNÁNÍ VÝKONNOSTI VE WINGATE TESTU SKUPINY ŽEN SE SKUPINAMI CHLAPCŮ ................................................................................... 48 5.4.1 POROVNÁNÍ SKUPINY ŽEN S CHLAPCI 15 LET (GRAF Č. 8) .......... 48 5.4.2 POROVNÁNÍ SKUPINY ŽEN S CHLAPCI 16 LET (GRAF Č. 9) .......... 51 5.4.3 POROVNÁNÍ SKUPINY ŽEN S CHLAPCI 17 LET (GRAF Č. 10) ........ 52 5.4.4 SOUHRNNÉ ZHODNOCENÍ VÝSLEDKŮ .............................................. 54 6.
DISKUSE ................................................................................................................ 55
7.
ZÁVĚRY ................................................................................................................ 58 7.1
HYPOTÉZY ..................................................................................................... 58
7.2
DOPORUČENÍ A NÁVRHY .......................................................................... 58
7.3
VÝZNAM PRO TEORII ................................................................................. 59
7.4
VÝZNAM PRO PRAXI .................................................................................. 60
11
1.
ÚVOD Lední hokej (dále též „LH“) patří svojí akčností, náročností a rychlostí v ČR
a mnoha dalších zemích světa k jednomu z nejpopulárnějších sportů. Také proto má v mnoha zemích širokou členskou základnou a mnoho fanoušků. Hrají jej nejen profesionálové, ale také je pro mnohé koníčkem, který jim pomáhá odpoutat se od každodenních starostí. V posledních dvaceti letech zaznamenal LH rozvoj i v podání žen. Hokejistky se od roku 1990 pravidelně účastní nejen mistrovství světa (dále též „MS“), ale LH v podání žen je již nedílnou součástí zimních olympijských her. Vzhledem k mládí tohoto sportu v ženském provedení se na těchto turnajích nejvíce prosazují severoamerické státy, kde má ženský hokej dlouholetou tradici i velmi širokou základnu. Snahou zbytku světa je se těmto zemím co nejvíce výkonnostně přiblížit a být těmto zemím při turnajovém porovnávání sil kvalitním soupeřem. Lední hokej žen je v naší zemi mladým sportem, který však i přes nízkou podporu zaznamenává v mládežnických kategoriích, díky nové koncepci výběru a výchovy talentů, značné úspěchy. Jako hráčka jsem za své desetileté působení měla možnost důvěrně poznat toto prostředí a situaci, ve které se ženský lední hokej v České republice nachází. Proto jsem se rozhodla touto studií podat první svědectví o výkonnostní úrovni české ženské reprezentace, a to na základě zátěžové funkční diagnostiky, konkrétně 30s Wingate testu, který je běžný pro mnoho věkových kategorií chlapců i mužů po celém světě. Wingate test je v ČR standardně využíván k diagnostice anaerobní výkonnosti hráčů LH extraligy, juniorů a dorostu. Testování však zatím nebylo provedeno u hráček. Trenéři tak nemají zpětnou vazbu, která by jim odhalila možné nedostatky v tréninkových metodách a procesech. Trenérská práce je specifickým oborem, který se v posledních desetiletích stává specializovanou profesionální činností. Právě kontrola trénovanosti plní trenérům nezastupitelnou úlohu zpětné vazby. Umožňuje jim sledovat změny (jak pozitivní, tak negativní), ke kterým dochází v důsledku jimi aplikovaného tréninkového procesu. Cílem této studie je provedení zátěžového anaerobního 30s Wingate testu u skupiny reprezentačních hráček ledního hokeje, jeho vyhodnocení a porovnání 12
s výsledky hokejistů ve věku 15, 16 a 17 let. Snahou je především vytvořit obraz o výkonnostní úrovni, na které se hráčky reprezentace s porovnáním s chlapci pohybují.
13
2.
TEORETICKÁ VÝCHODISKA PRÁCE
2.1
CHARAKTERISTIKA LEDNÍHO HOKEJE Lední hokej (dále jen „LH“) patří mezi nejrychlejší a nejnáročnější sportovní
hry. Vyžaduje široké spektrum motorických dovedností, reakčních a rozhodovacích schopností. K tomu je potřebné, aby všechny hráčovy analyzátory byly kvalitní a v maximální souhře. Pro LH je nutné mít vysokou úroveň celkové tělesné zdatnosti. Tato zdatnost se týká jak rychlosti kombinované s vytrvalostí, tak především síly. Pro hru je typické střídání cyklických (bruslení) a acyklických (střelba, rychlé změny směru, osobní souboje) pohybových schopností (Heller, Vodička, Pavliš, 2009).
2.2
ZATÍŽENÍ V LEDNÍM HOKEJI Z fyziologického hlediska je LH intervalový přerušovaný způsob práce, který
v utkání klade specifické požadavky na energetické hrazení. V průběhu zápasu se střídají 40 až 50sekundové intervaly zatížení na ledě s 250 s odpočinku na střídačce. Proto je nutné, aby hráči měli vysokou úroveň celkové tělesné zdatnosti. Na tom se podílejí různou měrou všechny systémy energetické úhrady, alaktátový anaerobní, glykolytický anaerobní systém i aerobní systém, které dodávají kosternímu svalstvu potřebnou energii. O tom, který způsob energetické úhrady bude převažující, rozhoduje nejen herní styl, tedy míra intenzity a doba trvání zatížení na ledové ploše, ale i délka odpočinku hráče na střídačce. Možnosti energetického zásobování jsou dále dány trénovaností a vrozenými dispozicemi hráčů, které jsou individuální. V současnosti se nejvíce zvyšují nároky na anaerobní zdatnost hráčů (Obr. č. 1). Z hokeje se stává čím dál více anaerobní sport (Daub et al., 1983, Bukač a Dovalil, 1990).
Obr. č. 1 Podíl aerobního a anaerobního krytí během výkonu 14
V diagnostice kondičních předpokladů hráčů LH se uplatňují nejen klasické aerobní testy (VO2max), ale především testy anaerobní. Výsledky aerobních testů jsou v LH interpretovány spíše v rámci všeobecné vytrvalosti a kondice (Cox et al., 1995). Anaerobní testy však umožňují u hráčů přesně kvantifikovat úroveň rychlostněsilových a kondičních předpokladů. Trenérům umožňují výsledky z těchto testů objektivizovat efektivitu absolvované rychlostně silové přípravy hráčů (Heller, 1995). Anaerobních testů je široké spektrum (Vandewalle et al., 1987). V Severní Americe, ve Skandinávii a později i mnoha dalších evropských zemích se však nejvíce rozšířil a stal standardem anaerobní Wingate test. Tento test vykazuje dobrou spolehlivost a senzitivitu (Inbar et al., 1996, Vandewalle et al., 1987) a je také validní i z hlediska specifických nároků na LH (Quinney, 1990, Cox et al., 1995, Farlinger et al., 2007). Mezi ČSLH a Biomedicínskou laboratoří FTVS UK vznikla úzká spolupráce. Koncem devadesátých let byly, na základě již zmíněných světových trendů, rozpracovány metody a postupy využití anaerobních testů při kontrole trénovanosti v LH. Na základě těchto výsledků byly též publikovány výsledky pilotních studií (Heller a Perič, 1996, Heller et al., 1998, Heller a Pavliš, 1998, Heller, 2000). Lední hokej je fenomén, v ženském provedení však zatím nemá všude kladnou odezvu natož podporu, i přesto již proběhlo několik studií, ve kterých se ženy v roli testovaných hráček ocitly. Bracko a George (2001) se ve své studii věnovali skupině 23 severoamerických hokejistek, z čehož bylo 8 hráček z kanadské reprezentace. Tyto dvě skupiny byly porovnány a bylo shledáno, že reprezentantky mají větší anaerobní kapacitu a jsou rychlejší bruslařky. Věnována byla také pozornost úrovni fyzické připravenosti útočníků, obráncům a brankářů z řad hokejistek. Studie se zúčastnilo 112 univerzitních hráček. Výsledek studie ukázal, že útočnice mají největší anaerobní kapacitu, poté jsou to obránkyně a nakonec brankářky (Geithner, 2006).
15
2.3
PŘEHLED HISTORICKÉHO VÝVOJE LH MUŽŮ A ŽEN
2.3.1 VZNIK A VÝVOJ LH V SEVERNÍ AMERICE LH vznikl v Kanadě v 2. polovině 19. století. První amatérská hokejová asociace vznikla v Kanadě v roce 1885. První profesionální liga (NHL) vznikla v roce 1917. Jedná se o nejznámější a nejstarší hokejovou soutěž na světě. Vůbec první hokejové utkání, kterého se účastnily i ženy se odehrálo 11. února roku 1891 v Otavě v Ontariu (Kanada). V roce 1894 byl v Kingstonu v Ontariu na Queen's University založen první ženský hokejový klub. Další týmy vznikly v roce 1896 na McGillově univerzitě a v Ottawa Valley. Z toho je patrné, že ženský hokej byl v některých oblastech Kanady velice populární (http://www.hockeycanada.ca/index.php /ci_id/60830/la_id/1.htm). První zápas mezi týmy žen se konal v Maritimu mezi Reds & Blues a Kananits v roce 1913. O rok později vyhrály Picton první ženskou oblastní soutěž v Ontariu. A v roce 1916 se uskutečnil první mezinárodní turnaj v Clevelandu (Ohio, USA) kterého se zúčastnily týmy Kanady a Spojených států amerických (http://www.hockeycanada.ca/in dex.php/ci_id/60830/la_id/1.htm). Během hospodářské recese v Severní Americe popularita na mnoho let poklesla, kanadská liga byla zrušena, a tak další ženské soutěže byly obnoveny až po druhé světové válce. V padesátých a šedesátých letech byl ženský lední hokej spíše kuriozitou, zlepšení nastalo až po roce 1960. Ženského hokejového turnaje v roce 1967 v Bramptomu (Ontario) se zúčastnilo již 22 týmů (http://www.hockeycanada.ca/index.p hp/ci_id/60830/la_id/1.htm). V roce 1980 uspořádala Amatérská hokejová asociace USA první národní mistrovství. Kanadské ženy hrály svůj první národní šampionát v roce 1982. Podle domovské stránky je nyní registrováno 85 308 hráček a tvoří tak 14,6 % ze všech registrovaných hráčů ledního hokeje v Kanadě. Roku 2010 vznikla v Kanadě profesionální soutěž žen CWHL (Canadien Women's Hockey League), obdoba mužské NHL. Z poloprofesionálního ženského 16
sportu se stal sport profesionální. První sezonu je přihlášeno pět týmů (Toronto, Burlington, Brampton, Montreal a Boston). V rámci výběru hráček proběhl po vzoru mužské soutěže také premiérový draft hráček, který obsahoval 101 žen a dívek, a to nejen z Ameriky, ale také Evropy a Skandinávie (http://cwhl.ca/cwhl_history.asp). 2.3.2 ROZŠÍŘENÍ V EVROPĚ
LH
DO
EVROPSKÝCH
ZEMÍ
A
HISTORIE
LH
Hra mužů byla představena v Evropě a první evropský hokejový zápas byl sehrán v roce 1902 v Knightsbridge (Anglie). Dne 4. března roku 1905 sehrála Belgie a Francie dva mezinárodní zápasy. O tři roky později, tedy roku 1908, byla založena v Paříži Mezinárodní hokejová organizace LIHG (Ligue Internationale de Hokey sur Glace). Zakládajícími členy byly tyto země: Anglie, Francie, Belgie, Švýcarsko a Čechy. Později byla LIHG přejmenována na Mezinárodní hokejovou federaci (IIHF). V návaznosti na to se v roce 1910 konalo první Mistrovství Evropy mužů. Roku 1989 proběhlo první mistrovství Evropy (dále též „ME“) žen.
2.4
SOUTĚŽE ŽEN V LH Soutěže žen v LH se konají pod záštitou Mezinárodní hokejové federace – IIHF.
2.4.1 MISTROVSTVÍ EVROPY ŽEN Od roku 1989 do roku 1996 probíhalo pravidelně ME žen. Tento šampionát byl však po zařazení ženského LH do programu OH zrušen. 2.4.2 MISTROVSTVÍ SVĚTA ŽEN První MS žen se odehrálo až v roce 1990. Od roku 1999 se koná MS v ženském LH každý rok, kromě roků, kdy se konají zimní olympijské hry. Mistrovství světa je rozděleno celkem do čtyř výkonnostních skupin. Elitní skupinu „A“ a dále divizi I až III. Toto rozdělení je platné od roku 1999. V současné době vždy první z nižší skupiny postupuje do vyšší skupiny na úkor posledního, který naopak sestupuje.
17
2.4.3 OLYMPIJSKÉ HRY Do programu olympijských her byl LH žen poprvé zařazen v roce 1998 (Nagano). Od té doby je pravidelnou sportovní disciplínou, ve které kralují severoamerické národní týmy (Tabulka č. 1). Možnost účastnit se olympijských her napomáhá také propagaci LH žen, ten se tak dostává do širšího povědomí veřejnosti.
Tabulka č. 1 Umístění zemí na OH (www.iihf.com) Rok 1998 2002 2006 2010
Místo konání Nagano (JPN) Salt Lake City (USA) Turín (ITA) Vancouver (CAN)
1. místo USA Kanada Kanada Kanada
2. místo Kanada USA Švédsko USA
3. místo Finsko Švédsko USA Finsko
2.4.4 EVROPSKÁ LIGA MISTRŮ – EWCC (European Women's Champions Cup) Pod záštitou IIHF vznikla roku 2004 nová mezinárodní soutěž tzv. Evropská liga mistrů žen. Účastní se jí týmy, které se v posledním ročníku národní soutěže stanou mistry ve své zemi. Obsazení této soutěže se proto každým rokem mnění. Vzniká tak konfrontace mezi předními hokejovými týmy různých států, což napomáhá ke zlepšování mužstev
i hráček (http://www.iihf.com/home-of-hockey/club-
events/ewcc/2010).
2.5
ČESKÁ ŽENSKÁ HOKEJOVÁ REPREZENTACE
2.5.1 REPREZENTACE „A“ Od roku 1999 se ženská hokejová reprezentace pravidelně účastní MS Divize I. Nejlepšího umístění dosáhla v roce 2004, kdy se umístila na druhém místě Divize I. (Tabulka č. 2). Roku 2009 česká reprezentace sestoupila do Divize II.
18
Tabulka č. 2 Výsledky české ženské reprezentace na MS (www.iihf.com) Pořadí Místo konání
Rok 1
2
3
4
5
6
7
8
Colmar (FRA)
1999
JPN
NOR
FRA
CZE
LAT
DEN
SVK
NED
Liepaja &Riga (LAT)
2000
KAZ
ŠWI
NOR
DEN
FRA
LAT
CZE
ITA
Briancon (FRA)
2001
SWI
JPN
CZE
KOR
FRA
LAT
NOR
DEN
Ventspils (LAT)
2003
JPN
KAZ
CZE
FRA
LAT
KOR
Ventspils,(LAT)
2004
KAZ
CZE
LAT
FRA
NOR
KOR
Romanshorn, (SWI)
2005
ŠWI
JPN
CZE
FRA
DEN
LAT
Nikko (JAP)
2007
JPN
LAT
FRA
NOR
CZE
DEN
Ventspil (LAT)
2008
KAZ
SVK
CZE
FRA
NOR
LOT
Graz (AUT)
2009
SVK
DEU
NOR
RAK
ČR
FRA
ČR + FRA sestup do II. Divize MS
Pozn.: DEN-Dánsko, FRA-Francie, JPN-Japonsko, KAZ-Kazachstán, KOR-Jižní Korea, LAT-Litva, NED-Holandsko, NOR-Norsko, SVK-Slovensko, SWI-Švýcarsko
2.5.2 REPREZENTACE DO 18 LET Do roku 2004 měl český ženský národní tým pouze seniorskou reprezentaci. Roku 2004 byl vytvořen první hokejový kemp hráček do 18 let. Na MS, kterých se tato reprezentace zúčastnila, měla vždy úspěch (Tabulka č. 3). Od samého počátku patří juniorská reprezentace do elitní skupiny týmů MS. To je indikátor toho, že součastný trend má dobrý směr a do budoucnosti se očekává další vzrůst výkonnosti. MS hráček do 18 let se hraje teprve od roku 2008.
Tabulka č. 3 Umístění „U18“ na MS (www.iihf.com) Rok 2008 2009 2010 2011
Místo konání Calgary (CAN) Füssen (BRD) Chicago (USA) Stockholm (SWE)
1. místo USA USA Kanada USA
2. místo Kanada Kanada USA Kanada
19
3. místo ČR Švédsko Švédsko Finsko
Umístění ČR 3. místo 4. místo 7. místo 4. místo
2.5.3 REPREZENTACE DO 15 LET Roku 2009 vznikla reprezentace hráček do 15 let. Mladé dívky se účastní kempů jak U18 ,tak národního týmu „A“. Hlavním cílem této skupiny je snaha o růst těchto mladých hráček, seznámení se s reprezentací, hráčkami, trenéry a začlenění se do reprezentace. Výběr má fungovat jako motivace, ale má také navodit chybějící konkurenci. 2.5.4 DÍVČÍ HOKEJ Jedná se o první český projekt, který si dal za cíl podporovat rozvoj ženského ledního hokeje nejen v České republice, ale i ve střední Evropě. Během prvních 14 měsíců existence tohoto projektu se podařilo sjednotit mladý český dívčí hokej. Součástí je kolem 180 českých hráček do 15 let, což představuje přibližně 80 % všech aktivních hokejistek, které v ČR hrají hokej (http://divcihokej.haluza.cz/). Malá děvčátka se scházejí v průběhu roku na turnajích, kde měří své síly nejen proti sobě, ale také s chlapci stejného věku. Na tyto turnaje jsou posbírána z chlapeckých družstev. Samy tak zjišťují, jaká je jejich hokejová úroveň v porovnání s jinými děvčaty svého věku. Zde je patrné, jak se základna rozšiřuje. Dívky navazují přátelství mezi sebou, poznávají se a vytvářejí tak dobré prostředí pro budoucí spolupráci s trenéry. Je to budoucnost českého ženského LH (http://divcihokej.halu za.cz/).
2.6
POSTAVENÍ ŽEN V LH
2.6.1 ŽENY V „MUŽSKÝCH“ SPORTECH Kultura a společnost působí rozdílně na muže a ženy, což vede k sociálně konstruovaným rozdílům v jejich chování, očekávání či postojích. Tyto rozdíly nejsou univerzální, v různých společnostech a v různých dobách se liší. Některé práce se dělí na ženské a mužské, tedy na ty, které jsou vhodnější pro ženy či muže. Toto dělení s sebou nese mnohé bariéry pro jedince, který nemá to „správné“ pohlaví pro výkon povolání, anebo právě sportu, který si zvolil. Toto se vztahuje nejen na povolání, ale i na ostatní činnosti a volnočasové aktivity (http://cs.wikipedia.org/wiki/Gender). 20
Pelak (2002) zkoumal na americké univerzitě složení a rozvoj hokejových týmů mužů a žen. Ve studii bylo zjištěno, že ženy mají v porovnání s muži nejen méně příležitostí, ale také finančních zdrojů. Theberge (1997, 1998, 2000) učinil několik studií, které se týkaly sociálních rozdílů mezi ženami a muži v LH v Severní Americe. 2.6.2 BARIÉRY A OMEZENÍ ŽEN VE SPORTU Většina výzkumů o překážkách a omezení fyzické aktivity žen byla provedena v Severní Americe a Velké Británii. Když přijde na obecné hledisko rovnosti žen a dělby času na práci a volný čas, výsledky v USA ukazují, že ženy mají méně volného času a jejich volný čas je kratší než u mužů. To může být nevýhodné pro jejich účast v kolektivních sportech, neboť je nezbytné mít k účasti na organizovaných sportovních aktivitách k dispozici více volného času (Shakib and Dunbar, 2004). V Severní Americe a Velké Británii je sport pro mladé založen na školských systémech na rozdíl od ČR a dalších severských zemích, kde je sport založen na systému klubů. Ženský LH je v ČR pro mnohé překvapujícím faktem, který vyvolává rozpaky i obdiv. V naší společnosti stále ještě převládá názor, že některé sporty jsou pouze a ryze mužskou záležitostí (vlastní zkušenosti). Již ale nenalezneme sporty, které by ženy neokusily. Je těžké říci, zda jde o další krok tzv. emancipace žen, nebo pouze přirozený vývoj doby, která dovoluje takřka vše. Názory, kdy byla žena pouze matkou a jejím hlavním úkolem byla především starost o rodinu, jsou již delší dobu, a to převážně ve vyspělých zemích, minulostí. Především co se vrcholových sportovkyň týká, se dá říci, že tyto ženy jsou z těchto představ veřejnosti dostatečně vyjmuty.
21
2.7
VÝCHOVA A VÝBĚR TALENTŮ ŽENSKÉHO LEDNÍHO HOKEJE
2.7.1 VÝBĚR A VÝCHOVA TALENTŮ V SEVERNÍ AMERICE Počátky ženského ledního hokeje jsou v Kanadě. První hokejové utkání, kterého se účastnily i ženy, se odehrálo 11. února roku 1891. První hokejistkou se stala Isobel Prestonová, dcera Lorda Stanleyho Prestona, jehož jméno je spojováno s nejcennější profesionální trofejí, Stanley Cupem (http://wikipedia.infostar.cz/i/ic/ice_hockey.html). Pokud se budeme zabývat výběrem a výchovou talentů v ženském LH, je nezbytné si uvědomit, že se jedná o velmi mladý sport, který má od roku 1990 své vlastní mistrovství světa a teprve od roku 1998 byl zařazen do programu ZOH (Nagano). Hráčky severoamerického kontinentu (USA a Kanady) obsazují jak na MS, tak ZOH vždy přední příčky (Tabulka č. 4). Z toho lze usuzovat, že za dobu, po kterou se v Americe ženy věnují LH, mají nejen mnoho zkušeností, které uplatňují na mezinárodních turnajích, ale také velice dobře propracovaný systém výběru a výchovy talentovaných hráček. Tabulka č. 4 Umístění států MS žen elitní skupiny (www.iihf.com) Rok
1. místo
2. místo
3. místo
1990
Kanada
USA
Finsko
1992
Kanada
USA
Finsko
1994
Kanada
USA
Finsko
1997
Kanada
USA
Finsko
1999
Kanada
USA
Finsko
2000
Kanada
USA
Finsko
2001
Kanada
USA
Rusko
2004
Kanada
USA
Finsko
2005
USA
Kanada
Švédsko
2007
Kanada
USA
Švédsko
2008
USA
Kanada
Finsko
2009
USA
Kanada
Finsko
22
V Severní Americe je široká základna hráček. Zimních stadionů (dále též „ZS“) je více a jsou ve větším dosahu, vzniká tak místo i pro ženy. Dívky a ženy hrají meziuniverzitní soutěže, které mají několik výkonnostních úrovní. U elitních týmů dochází standardně k dvoufázovým tréninkům. Výuka je tomuto režimu přizpůsobena a škola nabízí dívkám kvalitní zázemí. Lední hokej se stává stále populárnější, v USA byl nárůst počtu týmů mezi lety 1990 až 1994 ze 149 na 417, v počtu hráček je to z 5 533 na 12 392 (http://www.hockeycanada.ca/index.php/ci_id/60781/la_id/1.htm). V této době, tj. o cca 14 let později, je to již čtyřikrát více (Tabulka č. 5). Pokud se podíváme do tabulky světového žebříčku zemí, zjistíme, že v počtu hráček, které jsou registrovány v hokejových svazech těchto zemí, jsou velké rozdíly (Tabulka č. 5). Nejvíce je registrováno hráček v Severní Americe, Finsku a Švédsku. Tyto země také na mezinárodních turnajích obsazují první čtyři příčky. Proti tomu kontrastuje fakt, že v České republice je registrováno pouhých 2 085 hráček (http://www.iihf.com/home-of hockey/championships/world-ranking.html). Tabulka č. 5 Světový žebříček zemí a počet registrovaných hráček Pořadí
Stát
Počet reg. hráček
1
Kanada
85624
2
USA
61612
3
Finsko
4694
4
Švédsko
3425
5
Švýcarsko
1043
6
Rusko
308
7
Čína
174
8
Kazachstán
86
9
Japonsko
2391
10
Slovensko
263
11
Německo
2549
12
Norsko
482
13
Česká republika
2085
14
Francie
952
15
Litva
77
23
Lední hokej v podání žen se zde stal zcela běžným a stále populárnějším sportem. O utkání žen mají v USA a Kanadě zájem i diváci. Nejvyšší soutěž je obyvateli vnímána jako rovnocenná se soutěží mužů, tedy NHL. Úroveň této soutěže je velice vysoká. Často tyto hráčky hrají na stejných stadionech jako muži, ve velkých hokejových arénách, ne pouze na druhých plochách, jak tomu je v ČR. Hráčky u těchto týmů mají kvalitní zázemí a dostávají veškeré vybavení. 2.7.2 VÝBĚR A VÝCHOVA TALENTŮ V ČR V České republice je tradice ženského LH krátká. První turnaj proběhl až roku 1985. Toto období bylo zrodem českého ženského ledního hokeje. Týmy byly pouze čtyři. Mistr ligy vznikal z jednoho turnajového setkání. Později došlo k rozšíření. V ČR se hraje pouze jedna soutěž uznávaná jako 1. liga žen. V soutěži je 19 týmů, které jsou rozděleny do dvou výkonnostních skupin. Skupina A (vyšší výkonnostní úroveň) je rozdělena z ekonomických důvodů na moravskou a českou část. Skupinu B hrají týmy s nižší výkonností (www.zenskyhokej.cz). Stupeň výkonnosti jednotlivých týmů je velice rozmanitý. Od týmů dominujících již několik let, jejich součástí jsou hráčky reprezentace po týmy nově vznikající. Některé týmy začínají s hráčkami bez zkušeností, v mnoha případech je těmto hráčkám již přes 10 let, anebo jsou již dospělé (vlastní zkušenosti). Z ekonomického hlediska je LH náročný sport. Hokejové vybavení si v začátcích každá hráčka zajišťuje z vlastních zdrojů. Další důležitou součástí je ledová plocha. Kapacita zimních stadionů je naplněna a ledové plochy je nedostatek. Ženské týmy trénují 2x, maximálně 3x týdně. Vícekrát to není možné z kapacitních, a mnohdy i ekonomických důvodů. Na každém ZS má nejvyšší postavení tým mužů „A“. Ti si volí čas tréninků jako první. Následují týmy juniorů, dorostu, žáků a nakonec žen. Často se tréninkové jednotky konají ve večerních hodinách např. mezi 20 až 22 hod. (vlastní zkušenosti). 2.7.2.1 Nový trend výchovy Před několika lety rodiče několika dívek přihlásili své dcery do hokejových přípravek a hokejových tříd společně s chlapci. Jak se v dnešní době ukazuje, z těchto dívek vyrostly zatím nejlepší hokejistky. Tréninkové jednotky společné s chlapci mají na jejich rozvoj významný vliv. Tyto dívky se v mnoha případech stávaly a stávají 24
důležitými články chlapeckých týmů. Trénují v rámci hokejové třídy několikrát denně. Již od dětství hrají utkání s chlapci a získávají v nich cenné zkušenosti. Tyto zkušenosti pak zúročí v ženské lize i reprezentaci. Stávají se nepostradatelnými. Někdy se stává, že svým výkonem převyšují na tolik, že jsou tzv. ostaršeny a nastupují za vyšší třídu, než ve které se učí se svými stejně starými vrstevníky. Týká se to především nejvíce nadaných hráček. Některé mají opačný problém a jsou nuceny nastupovat za chlapce o rok, maximálně však dva roky, mladší. Ve výkonnosti dívek platí přímá úměra, čím déle dívky s chlapci hrají, tím jsou mezi ženami lepší. A tak je snahou každé z nich hrát a trénovat s chlapci co nejdéle. V 7. až 9. třídě začíná pro dívky bod zlomu. Začínají se projevovat již probíhající fyziologické rozdíly. Chlapci vchází do puberty, začínají nabývat na síle a tento rozdíl se stále zvyšuje. Pokud dívky chlapcům již nestačí, jsou nuceny se přesunout a hrát pouze v ženských klubech. Jejich výkonnost, vlivem snížení tréninkových jednotek a počtu utkání, v tomto období klesá. V současnosti se tento trend rozšířil, stále více dívek hraje lední hokej od nízkého věku a chodí do hokejových tříd. Začíná tak nová éra ženského ledního hokeje. Rozšiřuje se základna a především její kvalita. Jak již bylo popsáno výše, dívky jsou dlouhou dobu na výkonnostní úrovni chlapců. Hrají s nimi co nejdéle, aby jejich vzestup byl co největší. Trenéři předních ženských klubů si tyto mladé hráčky vyhlíží a zvou do svých klubů na ligová utkání žen. Nejedna dívka tak absolvuje zápasy jak chlapců, tak žen na střídavý start. Za víkend odehrají i tři hokejová utkání. Přednost však má vždy tým chlapců, jejichž zápasy dívkám dají nejvíce. Toto je ženskými trenéry plně respektováno, jsou si vědomi faktu, že je to přínos do budoucna. Těchto dívek, které hrají a trénují s chlapci a zároveň nastupují za tým žen, je stále více. Výběr talentovaných hráček probíhá již v přípravkách a sportovních třídách. Dívka, která se ve sportovní třídě mezi chlapci neudrží, může hrát v ženském týmu. Zde však k výraznému rozvoji hráček nedochází. Chybí zde zmíněné množství tréninkových jednotek a zápasů (Karel Manhart, reprezentační trenér, osobní sdělení, 2010). Dalším výběrovým stupněm je odchod hráček do zahraničních klubů. Mnoho hráček se vydalo za hranice ČR do hokejově vyspělejších zemí jako je Německo, Finsko, Švédsko, Švýcarsko, Rusko, Amerika a Kanada (Karel Manhart, reprezentační trenér, osobní sdělení, 2010). 25
V Severní Americe je hokej spojen se studiem. Dívka se přihlásí na univerzitu, která má dívčí hokejový tým. Hráčku vybírají i tzv. skauti. Někdy se přijedou podívat přímo do ČR na vybraná ligová utkání, nebo využívají videozáznamů z utkání. Jistou roli hraje také produktivita hráčky. Není tedy jednoduché se do dobrého týmu v zámoří dostat. Další záležitostí je ekonomická stránka. Studium na zahraniční škole je finančně velmi náročné. Nejedná se tedy pouze o touhu hrát v Americe a získat zkušenosti, ale je zde i otázka sociální (Alena Polenská, osobní sdělení, 2010). Zkušenosti, které zde hráčky získají, jsou pro ně velmi významné. V součastné době se v zahraničí, konkrétně v Americe pohybuje pět českých hráček. Všechny již pravidelně nastupují za český národní „A“ tým a jsou jeho nepostradatelnou součástí. Jejich hokejový růst díky zkušenostem z amerických soutěží nelze popřít. Ženské lize a národním týmu však chybí konkurence. Jednotlivé české ligové týmy disponují dvanácti, v lepším případě patnácti, stabilně hrajícími hráčkami. Snahou trenérů je sestavit alespoň trochu schopně hrající tým. V předních českých klubech mají trenéři možnost hrát s 20 hráčkami. Skoro každá hráčka si je vědoma, že získá příležitost zasáhnout do hry. Chybí zde zdravá konkurence, která nutí hráčky ke stálé snaze se zlepšovat (Karel Manhart, reprezentační trenér, osobní sdělení, 2010). 2.7.3 JAK JE MOŽNÉ POKRAČOVAT Trenér národní reprezentace žen je trenérem aktuálně nejlepšího týmu ženské ligy. Shromažduje v tomto klubu především reprezentantky a snaží se těmto hráčkám vytvořit skoro profesionální podmínky. Zajišťuje jim zaměstnání, bydlení, hráčky dostávají výzbroj a výstroj. Tréninkové jednotky probíhají 4x týdně v ideálním čase 17– 19 hod. Tým je posílen o 2 až 3 americké hokejistky z důvodu motivace českých hráček. Tento klub se účastní evropské ligy mistrů (EWCC), která je finančně i časově značně náročná. Tyto hráčky mají možnost si odehrát více kvalitních utkání, která jsou pro jejich růst nezbytná. Tento trenér se nechal inspirovat situací na Slovensku. Zde se pod záštitou slovenského hokejového svazu reprezentantky připravují celou sezónu pod hlavičkou jednoho klubu (Slovan Bratislava), kde mají vytvořené kvalitní podmínky.
26
K této centralizované přípravě reprezentantek dochází od roku 2005. Za toto období udělala slovenská reprezentace velký kus práce. Postoupila z II. Divize přes I. Divizi MS do elitní skupiny „A“ mezi nejlepší světové týmy a kvalifikovala se na ZOH 2010 ve Vancoveru. To je vrchol hokejového Slovenského národního týmu, který za 5 let soustavné práce předčil i reprezentaci ČR, která byla do roku 2007 vždy výkonnostně lepší. Velkým problémem v ČR je přístup svazu. Podporu tvoří národnímu „A“ týmu a U18 nicméně soutěž finančně podporována není, stejně tak jako nově vzniklá U15. Trenéři reprezentace žen se snaží přijít na způsob, jak oderát s národním týmem kvalitní utkání. Jejich snahou je hrát přípravná utkání proti chlapcům. Soustředění a kempy reprezentace z pravidla končí zápasy proti týmům prvoligového či extraligového dorostu. Tyto zápasy mají náležitou kvalitu a dochází při nich k získávání důležitých zkušeností (Karel Manhart, reprezentační trenér, osobní sdělení, 2010). 2.7.4 ŽENSKÝ VÝVOJOVÝ TÝM „WOMENS´S DEVELOPMENT TEAM 2014“ V listopadu roku 2010 ve Švýcarsku proběhlo jednání IIHF, jehož hlavním bodem bylo přiblížení výkonnosti evropského ženského hokeje Severní Americe na OH v Soči. Tento vývojový tým vznikl pod záštitou ČSLH. Součástí programu WDT je 10denní soustředění v polovině roku 2011 se přátelskými zápasy v Severní Americe. Dalším počinem, který má výkonnost WDT posunout vpřed, je navázání spolupráce s Julianne Vasichek, která je kondiční a silovou trenérkou na North American Hockey Academy (NAHA) ve Vermontu, USA (www.zenskyhokej.cz). 2.7.5 SHRNUTÍ K výběru hráček v pravém slova smyslu nedochází, pomineme-li že malý výběr probíhá v hokejových přípravkách chlapců, kterých se zúčastňují i dívky, a poté v hokejových třídách. Dívčí hráčská základna je natolik malá, že je snaha o udržení každé hráčky v ledním hokeji. Hráčky zůstávají mezi chlapci, nebo se přesouvají do ženských týmů. Výchova hráček v novém trendu probíhá v týmech chlapců co možná nejdelší dobu. V době dospívání přecházejí dívky do ženských týmů a stávají se součástí národního týmu. Lední hokej žen je stále provozován na amatérské úrovni, tzn. hráčky 27
studují nebo pracují, hokej (výzbroj, dopravu atd.) si hradí převážně z vlastních finančních prostředků.
2.8
TEORETICKÝ PODKLAD, POPIS WINGATE TESTU
2.8.1 HISTORIE Wingate test na bicyklovém ergometru byl navrhnut v tělovýchovném institutu Wingate v Izraeli roku 1974 Ayalonem, Inbarem a Bar-Orem jako inovace tzv. Cummingova testu. Původně byl vyvinut k testování anaerobních předpokladů dětí a mládeže. Později byl modifikován, co se týká vyššího zatížení, i pro sportovce různého zaměření a v průběhu osmdesátých let se rozšířil celosvětově. Tato klasická varianta na bicyklovém ergometru spočívá v šlapání maximální rychlostí po dobu 30 sekund proti konstantnímu odporu. Mimo bicyklový ergometr existují i modifikace využívající opakovaných výskoků (Boscův test) nebo běžecké testy „all-out“ typu. Bioenergeticky anaerobní výkon odpovídá alaktacidním energetickým rezervám, anaerobní kapacita především úrovní anaerobní glykolýzy. Jejich přesné odlišení je obtížné a může se při různých pohybových činnostech lišit. V praxi bývá často rozhodující spíše posouzení celkové úrovně anaerobních schopností sportovce a jejich časový průběh (nástup, udržování, pokles) při konkrétní pohybové činnosti, než teoretický odhad alaktacidních a laktacidních energetických rezerv jedince. „All-out“ testy (tj. testy do vyčerpání) dovolují, na rozdíl od jednorázových testů dovolujících stanovení buď maximálního neoxidativního (anaerobního) výkonu, nebo neoxidativní (anaerobní) kapacity, stanovit oba tyto parametry. Tento test mimo jiné také splňuje kritérium individualizace zátěže, která je závislá na rychlosti pohybu. 2.8.2
PRŮBĚH TESTU V RÁMCI BIOENERGETICKÉHO KRYTÍ Od začátku testu se pracuje s maximálním úsilím. Během 3 až 7 s je vyvinuta
maximální rychlost. Vrchol odpovídá zejména využití pohotovostních zdrojů energie (ATP, CP) i využití vázaného kyslíku na myoglobin. Poté se rychlost šlapání zpomaluje. V energetickém hrazení převažuje anaerobní glykolýza, tvoří se laktát a vzniká lokální metabolická acidóza.
28
2.8.3 ZÁKLADNÍ PARAMETRY TESTU Aktuální výkon je součin rychlosti šlapání a brzdící síly. Změny výkonu v průběhu testu se vyhodnocují obvykle v pětisekundových intervalech a umožňují získat tyto parametry: - maximální anaerobní výkon (v libovolném 5s intervalu) u mužů dosahuje cca 10–14 W.kg-1 u sportovců provozující explozivně silové disciplíny až 16 W.kg -1, u žen 9–13 W.kg -1 - anaerobní kapacitu jako průměrný výkon ve wattech nebo jako celkovou práci (tj. součin průměrného výkonu a času v kilojoulech kJ). U mužů dosahuje 260– 350 J.kg -1, u žen 190–280 J.kg -1 - index únavy je pokles výkonu v průběhu testu. (Vrcholový pětisekundový výkon mínus minimální pětisekundový výkon/vrcholový výkon) x 100. Jeho hodnota obvykle dosahuje 30–50 %. Doplňkové ukazatele: - pozátěžová koncentrace laktátu v krvi odebrané v páté minutě. Hodnocení probíhá z hlediska přiměřené či nepřiměřené metabolické odezvy na celkově vykonanou práci během testu - srdeční frekvence je nepřímým ukazatelem trénovanosti a také ukazatelem úsilí v průběhu testu. Spolehlivost parametrů výkonu ve Wingate testu je poměrně vysoká, koeficient korelace mezi testem a retestem je 0,91–0,93, index únavy je méně spolehlivý parametr (0,43 < r < 0,74), jelikož může být ovlivněn strategií rozložení sil v testu (Vandewalle et al., 1987). Tyto testy umožňují u hráčů přesně kvantifikovat úroveň rychlostně silových kondičních předpokladů i objektivizovat efektivitu absolvované rychlostně silové přípravy. Test vykazuje dobrou spolehlivost a senzitivitu (Inbar et al., 1996, Vandewalle et al. 1987) a je validní i z hlediska specifických nároků ledního hokeje (Quinney, 1990, Cox et al., 1995, Farlinger et. al., 2007). Tento test však nemá pevně danou výkonnostní škálu. Tato škála se tvoří postupně v rámci jednotlivých sportů a požadavků konkrétního sportu na anaerobní 29
kapacitu a výkon. Nedokážeme tak v rámci testu jasně říci, který výkon je „výborný“, který je pouze „dobrý“, nebo naopak „špatný“. Tato „škála“ je závislá na sportu provozovaném testovaným a také na důležitosti tohoto faktoru v tomto sportovním odvětví. V rámci dlouhodobého testování proběhlo již několik studií, kde došlo k porovnání různých sportovních odvětví a různých výkonnostních skupin v těchto odvětvích, a tak je z nich možné si vytvořit určité představy a přehledy výkonností v různých sportech. Pro hráče ledního hokej jsou určité normy vypracovány. Anaerobní výkonnosti u mladých hráčů ledního hokeje v závislosti na věku se věnoval ve své studii Heller, Vodička, Pavliš (2009).
30
3.
CÍLE A ÚKOLY PRÁCE
3.1
CÍLE Cílem studie je vyšetřit úroveň anaerobních předpokladů 30s Wingate testem
u hráček ledního hokeje (výběr širší reprezentace) ve věku od 14 do 26 let. Shromáždit a analyzovat dosažené výsledky a porovnat je s výsledky tří věkových kategorií chlapců (15, 16 a 17 let). Výsledky vyhodnotit a vyvodit z nich závěry. Dalším záměrem je vypracování dotazníku pro testované hráčky, ze kterého budou zřejmé informace o jejich hokejové kariéře a jejich mimohokejových sportovních aktivitách. Následně tento dotazník vyhodnotit, zpracovat do grafů zjištěné informace a vyvodit závěry.
3.2
ÚKOLY V rámci stanovených cílů v této práci realizuji následující úkoly: -
výběr probandů s trenéry reprezentace žen „A“, „U18“ a „U15“
-
vytvoření dotazníku pro testované hráčky
-
provedení měření = testování hráček
-
zpracování a vyhodnocení dotazníku pro hráčky ženské reprezentace
-
vyhodnocení Wingate testů skupiny reprezentačních hráček
-
vyhodnocení Wingate testů skupin mužů (ml. dorost 15 let, starší dorost 16 let, junioři 17 let)
-
stanovení nulových hypotéz
-
statistické zpracování a vyhodnocení (porovnání) skupiny žen se skupinami mužů (ml. dorost 15 let, starší dorost 16 let, junioři 17 let)
-
potvrzení nebo zamítnutí nulových hypotéz.
31
3.3
HYPOTÉZY Charakter hry je z hlediska nároků na rychlost a sílu u hráčů a hráček podobný
do období dospívání, které probíhá přibližně mezi 12 a 15 rokem. Fyziologické změny, které v tomto období probíhají, mají vliv především na výkonnost chlapců, která se vlivem hormonálních změn zvyšuje. U každého jedince je však nástup a konec tohoto období velmi individuální (Havlíčková, 2008) S přihlédnutím k faktu, že mnoho dívek je ve svých patnácti letech ještě součástí chlapeckých týmů, je zde předpoklad, že v tomto věku mají s chlapci ještě stejnou nebo podobnou výkonnost. Na základě rozboru těchto informací stanovuji v diplomové práci tyto hypotézy. 1) Není statisticky významný rozdíl mezi průměrnou anaerobní výkonností hráček ženské reprezentace a skupinou 15letých hráčů LH. 2) Není statisticky významný rozdíl mezi průměrnou anaerobní výkonností hráček ženské reprezentace a skupinou 16letých hráčů LH. 3) Není statisticky významný rozdíl mezi průměrnou anaerobní výkonností hráček ženské reprezentace a skupinou 17letých hráčů LH.
32
4.
METODIKA PRÁCE
4.1
POPIS VÝZKUMNÉHO SOUBORU Výzkumný soubor je součástí programu nově vzniklého Ženského vývojového
týmu „WOMENS´S DEVELOPMENT TEAM 2014“. Tento vývojový tým vznikl pod záštitou ČSLH. Vyvrcholením činnosti tohoto programu by měla být kvalifikace a účast české ženské hokejové reprezentace na Olympijských hrách v Soči v roce 2014. Do vývojového týmu jsou zařazeny dlouholeté reprezentantky a perspektivní mladé hráčky, které jsou součástí juniorské reprezentace a hrají hokej v chlapeckých týmech. Zkoumaná skupina žen obsahuje 23 reprezentační hráček ve věku od 14 do 26 let. Skupina 14 hráček do 18 let (reprezentace žen do 15 a 18 let), 9 hráček je součástí reprezentace seniorské, tedy „A“. Výzkumný soubor je důkladně vybrán po konzultaci s reprezentačními trenéry a obsahuje pravidelné reprezentantky svých věkových kategorií, u kterých nedochází k poklesům výkonnosti. K poměřování byly vybrány skupiny chlapců ve věku 15, 16 a 17 let.
4.2
POUŽITÉ METODY V naší studii jsme se zaměřili na porovnání antropometrických charakteristik
(kalendářní věk, tělesná výška, tělesná hmotnost, tělesné složení, resp. procento tělesného tuku a množství tukuprosté hmoty) a anaerobní výkonnosti s využitím parametrů 30s Wingate testu.
4.2.1 ANTROPOMETRICKÉ VYŠETŘENÍ Zátěžovému vyšetření předcházelo orientační antropometrické vyšetření, tj. stanovení věku, tělesné výšky, hmotnosti a tělesného složení (procento tělesného tuku a relativní hmotnost aktivní tukuprosté hmoty). Tělesné složení bylo provedeno kaliperací kožních řas metodikou Mezinárodního biologického programu IBP (Pařízková, 1977).
33
4.2.2 ANAEROBNÍ WINGATE TEST Anaerobní Wingate test byl absolvován na modifikovaném mechanickém bicyklovém ergometru Monark 824E. U chlapců bylo nastaveno zatížení 6 W.kg-1 , u skupiny žen zatížení 5 W.kg-1 (pro frekvenci 60 ot.min-1). To dopovídá u ergometru Monark
zatížení
0,106
kg.kg-1,
respektive
0,086
kg.kg-1
tělesné hmotnosti
vyšetřovaného. Tyto hodnoty vycházejí z potřeby optimalizovat mechanický výkon, co se týká rychlosti a síly. Tedy se jedná o to, aby byl vyvážený vztah mezi rychlostí šlapání a odporem, který vzniká nastaveným zatížením. Při příliš nízkém odporu by nedosáhl výkon maxima, protože by byl limitován rychlostí otáček. Naopak při velmi vysokém brzdícím odporu by nebylo možné vyvinout dostatečnou sílu. Test mohl probíhat jak v sedě, tak bylo dovoleno postavení do pedálů, čehož bylo často využíváno v závěru testu. Vlastní test trval 30 s a testovaný pracoval se s maximálním úsilím po celou jeho dobu. Test vyhodnocoval online počítačový program, ze kterého byly známy ihned výsledky. Maximální anaerobní výkon [W.kg -1], anaerobní kapacita [J.kg
-1
], index
únavy (%). 4.2.3 DOPLŇKOVÉ UKAZATELE Jako doplňkový ukazatel byla v závěru testu měřena SF (má odpovídat 90 % maximálních hodnot). Dále byly naměřeny pozátěžové koncentrace laktátu v krvi odebrané v páté minutě zotavení, kdy již dochází k vyrovnání mezi koncentracemi laktátu ve svalu a v krvi (Heller a Pavliš, 1998). Měření bylo prováděno ve standardních podmínkách Biomedicínské laboratoře UK. Podmínky byly zajištěny pro všechny stejné.
4.3
SBĚR DAT Výběr hráček byl konzultován a následně proveden s trenéry reprezentace žen.
Měření bylo uskutečněno v biomedicínské laboratoři FTVS UK. Z organizačních důvodů proběhlo vyšetření v několika různě početných skupinách v průběhu sezony a v době reprezentačních soustředění.
34
Výsledky 15, 16 a 17letých hráčů byly získány z databáze testovaných klubů, které v biomedicínské laboratoři proběhly v průběhu minulých let.
4.4
ANALÝZA DAT Studie prezentovaná v této diplomové práci má formu experimentu. Podstatou
tohoto experimentu bylo praktické testování hráček a provedení srovnání s výsledky chlapců tří věkových kategorií 15, 16 a 17 let. Dosažené výsledky, tj. hodnoty max. anaerobního výkonu a anaerobní kapacity byly vyjádřeny jak v absolutních hodnotách ve wattech [W] a v kilojoulech [kJ], tak i v relativních ve vztahu k tělesné hmotnosti [W.kg-1], resp. [J.kg-1]. Dále byly stanoveny doplňkové ukazatele testu, index únavy [%] a koncentrace laktátu [mmol/l]. Hodnoty byly prezentovány jako průměry pro jeden rok kalendářního věku (+/- směrodatná odchylka, SD). Spolehlivost parametrů Wingate testu je vysoká. Koeficient korelace mezi testem a retestem je 0,91−0,93 (Vandewalle a spol., 1987). U všech čtyřech souborů (žen a 15, 16, 17letých chlapců) byly vypočítány základní statistické charakteristiky (x-průměr a SD-směrodatná odchylka). Statistická významnost rozdílů průměrných hodnot parametrů mezi soubory byla testována Ttestem pro nepárové hodnoty. Byl stanoven stupeň volnosti (v) a v tabulce kritických hodnot byla vyhledána příslušná hodnota (α) na 5% hladině významnosti. Na základě těchto hodnot byly vyvráceny, nebo potvrzeny stanovené hypotézy. Shromážděná data byla zpracována do tabulek a grafů dle jednotlivých skupin (ženy, 15, 16 a 17 letí hráči). Tabulky byly vytvořeny v počítačovém programu Microsoft Office Excel 2003. Následně byly tyto údaje převedeny do grafů zpracovaných v programu Microsoft Office Word 2003.
35
4.5
ROZSAH PLATNOSTI
4.5.1 VYMEZENÍ Výsledky studie, odvozené závěry a úvahy platí pouze v rámci hráček a hráčů ledního hokeje, protože anaerobní Wingate test je využíván i pro hodnocení anaerobní výkonnosti mužů a žen mnoha jiných sportovních odvětví a hodnocení. Výsledky nelze však zobecňovat pro širší populaci hráček a hráčů ledního hokeje, vzhledem k záměrnému, a nikoli reprezentativnímu (náhodnému) výběru. Nelze je také porovnávat s výsledky sportovců, kteří vykonávají jiný výkonnostní sport. 4.5.2 OMEZENÍ Omezení je především v počtu probandů. V české lize žen není zatím tak vysoká výkonnostní úroveň, a tak tým reprezentace „A“ i „U18“ tvoří stabilních 13 hráček, které jsou doplňovány hráčkami s aktuálně dobrým výkonem v sezoně. Některé hráčky přes sezonu hrají v zahraničních klubech a v zámoří, a tak je počet probandek omezen.
36
5.
VÝSLEDKY
5.1
POSTUP VYHODNOCOVÁNÍ VÝSLEDKŮ STUDIE Cílem studie v diplomové práci bylo kromě vyšetření úrovně anaerobní
předpokladů hráček LH 30s Wingate testem, také srovnávání jejich výsledků s hodnotami dosaženými chlapci, hráči LH ve věku 15, 16 a 17 let. Dále bylo cílem podat celkové informace o testované skupině žen. Tyto informace budou vycházet z dotazníku, který byl vyplněn každou zúčastněnou hráčkou. Výsledky práce jsou rozděleny do dvou částí. První část se věnuje vyhodnocení dotazníků, druhá část se věnuje porovnání výsledků Wingate testů skupiny reprezentace žen se skupinami tří věkových kategorií chlapců. Morfologické znaky (tuk, výška, váha) žen a všech tří skupin chlapců jsou porovnány a zhodnoceny hromadně. Dále byla skupina žen vždy porovnána s jednou věkovou skupinou chlapců. Nejdříve jsou porovnány hlavní parametry testu (Pmax − maximální anaerobní výkon, AnC − anaerobní kapacita, IÚ – index únavy), dále je věnována pozornost doplňkovým parametrům (SF − srdeční frekvenci a pozátěžové koncentraci laktátu).
5.2
VYHODNOCENÍ DOTAZNÍKU Součástí testování hráček bylo vyplnění dotazníku. Všechny testované hráčky,
které jsou součástí WDT, vyplnily dotazník, který obsahoval pět otázek. Otázky se týkaly informací o jejich hokejové kariéře a byly formulovány tak, aby z nich bylo patrné, v kolika letech hráčka začala s ledním hokejem, zda hrála za chlapce a v případě, že ano, v jakém věku a na jaké úrovni ukončila vzhledem k výkonnosti hraní s chlapci. Další otázky se vztahovaly k postu hráčky, dalším sportovním aktivitám vedle LH a lateralitě.
Otázka č. 1 – Post hráčky Jedná se o post, na kterém se hráčka nejčastěji pohybuje, který jí vyhovuje (Graf č. 1). Není zvláštností, když například v rámci určení postu v obraně trenéři hráčku jednoduše postaví buď vlevo, nebo vpravo. Dá se říci, že pro některé to není 37
problém, protože nemají přesně vyhraněnou stranu, na které se pohybují. Avšak pokud jsou zvyklé hrát častěji na jedné ze stran, dojde k fixaci si na tuto stranu, může docházet k jejich chybám ve hře. Hráčka si musí stále uvědomovat, v jakém prostoru se má přesně pohybovat, což může způsobit narušení soustředěnosti v klíčových situacích hry. Následně mohou vznikat chyby, které mohou znamenat například pozdní nebo špatné rozebrání si útočících hráčů a z toho vzniklou gólovou šanci pro soupeře. Z grafického znázornění je patrné, že v testované skupině je nejvíce zastoupeno útočníků, kterých je 14. Dále je ve skupině devět obránců a jeden brankář. Samozřejmostí je, že v WDT je zastoupeno daleko více hráček. WDT obsahuje více hráček, se kterými se bude po dobu tří let soustavně pracovat. Pro kvalifikaci na OH bude však z této širší skupiny vybráno 20 nejlepších hráček. Graf ale ukazuje standardní rozložení v počtu útočníků a obránců. Reprezentační výběr, který se pravidelně účastní MS, obsahuje 20 hráček ve složení: 2 brankařky, 12 útočnic a 6 obránkyň. Graf tedy potvrzuje fakt, že útočníků je vždy více nežli obránců. V ženském hokeji na úrovni reprezentace je běžným jevem, že se hraje na tři kompletní formace s rychlým střídáním. Na rozdíl od mužů, kteří mají standardní formace čtyři. Každá formace obsahuje levé, pravé křídlo, centra a levého a pravého obránce. Pokud chce trenér mužů zvýšit tlak na soupeře, do hry jsou zařazeny krátkodobě pouze tři formace. Nebývá výjimkou, že reprezentační trenéři žen krátkodobě využijí formace pouze dvě.
Graf č. 1 Zastoupení hráček dle hráčských postů
38
Otázka č. 2 − Od kolika let hraješ LH? Z grafického znázornění č. 2 je patrné, že 3/4 hráček testovaného výběru WDT začalo s ledním hokejem v období do deseti let. To potvrzuje již zmiňovaný trend, tedy že dívky začínají nebo začínaly s ledním hokejem v útlém věku společně s chlapci. Celá čtvrtina testovaných dívek začala s hokejem již ve čtyřech letech. Jedná se o hokejové přípravky pro ty nejmenší. Toto je důležitý fakt pro vývoj ženského LH. V dnešní době již opravdu není zajímavostí, že děvčata hrají s chlapci a navštěvují s nimi hokejové třídy.
Věková rozmezí zahájení soustavné tréninkové činnosti
OD 6 LET 13% OD 4 LET 25%
OD 7 LET 17%
OD 8 LET 17% OD 14 A VÍCE 8% OD 12 LET 8%
OD 11 LET 8%
OD 10 LET 4%
Graf č. 2 Věková rozmezí zahájení soustavné tréninkové činnosti
39
Otázka č. 3 - Jak dlouho si hrála za chlapce? Zde v rámci otázky došlo k rozštěpení skupiny na hráčky, které s chlapci hrály, a na hráčky, které s chlapci nikdy nehrály (Graf č. 3).
Graf č. 3 Účast dívek v chlapeckých soutěžích
Skupina hráček hrajících s chlapci V rámci této skupiny je další podotázkou, jak dlouho dívky s chlapci hrály, tedy do jakého věku jim ve skutečnosti „stačily“ (Graf č. 4). To může být velmi diskutovanou otázkou. Některé mladé hráčky hrají od mala s chlapci pouze jednoho klubu, je to dáno místem, kde žijí, a také dostupností hokejového týmu. Dále to je ovlivněno ochotou, časovou a finanční možností rodičů své dítě každý den dopravovat třeba i na vzdálenější místo na tréninkové jednotky nebo do hokejové třídy. Jedná se tedy i o faktory sociální, které mohou rozhodnout o kariéře hráčky. Další podstatnou věcí bývá úroveň hokejového týmu chlapců, ve kterém dívky hrají. Pokud hokejový tým hraje extraligu mladšího dorostu, předpokládá se, že v týmu je vysoká úroveň herních dovedností a samozřejmě i vysoká výkonnost jednotlivých hráčů družstva. Tato vysoká úroveň žákovských a dorosteneckých týmů je většinou ve městech, kde je běžně hrána extraliga mužů (např. − Kladno, Litvínov, Slavia atd.). Tyto extraligové a prvoligové kluby si tvoří hokejové základny a pracují se svými budoucími hráči pro tým „A“ již od útlého věku. O to dříve dívky chlapcům přestávají stačit. Někdy mají možnost přestoupit do nižší výkonnostní třídy stejného klubu, pokud ji klub má, někdy je tato skupina nazývána jako „PZ“ (pracovní zálohy) nebo tým „B“. Pokud však žádný takový tým není, musí hráčka odejít i do jiného klubu nebo využít 40
možnosti, kterou jí povolují pravidla, a to je hrát až s o dva roky mladšími chlapci. Otázkou je, zda o ni jiný chlapecký klub projeví zájem. Pokud nikoli, mají možnost hrát již jen ligu žen. Někdy však dívky dostanou šanci s chlapci alespoň trénovat.
Výjimka v pravidlech pro dívky Dívky mají v soutěžním a disciplinárním řádu ČSLH jednu zásadní výjimku, tou je že, dívkám a ženám je povolen start v chlapeckých soutěžích až o dva ročníky níže. Tím získávají od ČSLH prostor hrát s chlapci, jak nejdéle je to možné. A tak některé mladé hráčky hrají s chlapci až do svých 18 let, tedy s chlapci, kterým je 16 let. To je jejich hokejovému růstu velmi prospěšné. Získávají tak mnoho zkušeností a ony samy se snaží zvyšovat svoji výkonnost, jak je to jen možné, respektive udržet s chlapci krok co nejdéle. Na základě těchto faktorů hraní dívek s chlapci končí v různém věku a na různé úrovni (Graf č. 3 a 4). Z grafu č. 3 je patrné, že nejvíce hráček hrálo nebo ještě hraje s chlapci na úrovni mladšího dorostu. Dorostenecké soutěže jsou již rozděleny na extraligu, 1. ligu a nižší soutěže. Zatím se žádná dívka extraligy mladšího nebo staršího dorostu nezúčastnila.
Graf č. 4 Věk, do kterého se dívky účastnily chlapeckých soutěží a působily v chlapeckých týmech
Zatím nejdéle v chlapeckém týmu vydržela 18letá hokejistka, která hraje za starší dorost v Kolíně, kde se narodila, kde žije a studuje. Jedná se také o jednu ze 41
stěžejních hráček reprezentace, a nejen hokejové. Mimo lední hokej se také věnuje v rámci suché letní přípravy in-line hokeji pro zlepšení kondice. Roku 2010 byla hlavní postavou ženské reprezentace in-line hokeje a ve finále proti Kanadě její výkon značnou měrou pomohl získat týmu ČR první zlaté medaile v historii. Dívky a ženy nehrající s chlapci Jak zachycuje graf č. 3, některé hráčky s chlapci nikdy nehrály. Jedná se především o hráčky, které mezi testovanými patří k nejstarším. Potvrzuje to fakt, že hokej žen je v ČR mladým sportem (roku 1984 teprve první turnaj v ČR). Mnoho hráček začínalo s hokejem v pozdním věku, který se však stále snižoval. Některé hráčky začaly později, ale alespoň podstupovaly tréninkové jednotky s chlapci, a to minimálně čtyřikrát týdně, i to se na jejich výkonnosti odrazilo. Některé měly k hokeji vlohy, a tak se dokázaly mezi ženami více prosazovat a být lepší nežli většina z nich. I takové jsou ve výběru WDT. Tato skutečnost prokazuje, že v tomto sportu dochází k pozitivním změnám. Otázka č. 4 − Další provozované sporty na reprezentační úrovni V souboru testovaných hráček je několik hráček, které mimo reprezentaci žen v LH reprezentují ještě v dalším sportu. Jedná se o sporty mladé, které ale mají podobnost s ledním hokejem (Graf č. 5).
Graf č. 5 Hráčky reprezentující i v jiných sportech nežli v LH
42
Šest hráček reprezentovalo ČR v in-line hokeji. Jedná se převážně o hráčky ve věku od 18 do 26 let. Protože soustředění a MS se konají po hokejové sezoně, hráčky využívají in-line hokej jako formu suché přípravy, kde trénují všechny dovednosti stejně jako na ledě a zatížení je velice podobné. Mistrovství světa žen v in-line hokeji proběhlo poprvé v roce 2003, od té doby se ženská in-line reprezentace zúčastnila sedmkrát MS. Na nich získala jedenkrát zlato, dvakrát stříbro a dvakrát bronz. Za povšimnutí stojí především věk hráček. Má to své vysvětlení. Starší hráčky již nejsou součástí chlapeckých klubů, a tak pokud ženské týmy nemají pravidelnou kvalitní suchou přípravu, musí se tyto hráčky připravovat především samy. K tomu jsou in-line soustředění ideální. Některé dívky hrají in-line hokej, jiné dávají přednost hokejbalu. Opět se jedná o sport, který je podobný hokeji. Brusle vystřídají tenisky, puk se vymění za tvrdý oranžový míček. Hřiště se nemění a ostatní vybavení také nikoli. Pravidla zůstávají. První mistrovství světa se konalo roku 2007 a probíhá jednou za dva roky. České reprezentantky získaly medaile na každém světovém turnaji, byly dvakrát bronzové. Hokejbal žádnou ženskou hokejbalovou ligu, která by se hrála pravidelně každý víkend, tak jako mužské soutěže, nemá. Hokejbalová liga probíhá turnajovým způsobem, zde se setkává cca pět týmů. Během víkendu turnajovým způsobem sehrají zápasy, z nichž vzejde vítěz soutěže. Po tomto turnaji si reprezentační trenéři vybírají tým pro MS, který připravují na soustředěních. Z testovaných hráček byly čtyři hráčky součástí hokejbalového reprezentačního družstva.
Otázka č. 5 − Jakou píšeš rukou? (Graf č. 6:Motorická lateralita) Skupina testovaných reprezentačních hráček procentuálně znázorňuje běžný populační poměr mezi praváky a leváky, který je 90 % : 10 %. Pravostrannost (dextrie) je vlastní devadesáti procentům populace. Procento leváků (levostrannost = sinistrie) je v populaci zastoupena pouze 10 % (http://www.fotbaltrenink.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=205%3Adiagnostikapohybovych-&catid=29%3Adiagnostika-testy&Itemid=111&limitstart=2).
43
Graf č. 6 Motorická lateralita
5.3
VYHODNOCENÍ WINGATE TESTU Skupina žen byla vždy porovnána s jednou věkovou skupinou chlapců. Nejdříve
jsou porovnány hlavní parametry testu (Pmax, AnC, IÚ), dále je věnována pozornost doplňkovým ukazatelům testu (SF, pozátěžovým koncentracím laktátu). Morfologické znaky (tuk, výška, váha) žen a všech tří skupin chlapců byly porovnány a zhodnoceny hromadně (Graf. č. 7). 5.3.1
SROVNÁNÍ MORFOLOGICKÝCH ZNAKŮ (GRAF Č. 7, TABULKA Č. 6, 7, 8) Antropometrické vyšetření, které předcházelo vlastnímu testu, poskytlo základní
informace o tělesné výšce, hmotnosti, poměru tuku a aktivní tělesné hmoty. Tělesná výška byla měřena lékařským výškoměrem, váha lékařskou decimálkou.
44
Graf č. 7 Srovnání morfologických znaků
Tuk Ke stanovení množství tukové tkáně, byla v naší studii použita antropometrická diagnostická metoda kaliperace měření deseti kožních řas podle Pařízkové (1977). Kaliperem bylo změřeno deset kožních řas na standardizovaných místech dominantní poloviny těla. Jedná se o nejrozšířenější terénní metodu. Princip, na kterém je toto měření založeno, vychází z předpokladu, že 50 % celkového tělesného tuku je uloženo v podkoží. Naměřené hodnoty jednotlivých řas jsou sečteny a v tabulce vyhledáno procento celkového tuku. Složení těla představuje podle Pařízkové (1973) jednu z nejproměnlivějších charakteristik lidského organismu. Liší se podle pohlaví od nejútlejšího věku a podléhá změnám v průběhu celého života nejen v závislosti na stupni vývoje či stárnutí, ale především podle kalorické rovnováhy a úrovně i rychlosti obratu energie v organismu za jednotku času. Toto je určováno hlavně výživou a pohybovou aktivitou (Pařízková, 1973). V grafu č. 7 jsou znázorněny a srovnány průměrné hodnoty tuku u 15, 16 a 17letých hráčů a žen. 45
Celkové procento tělesného tuku by se u žen podle Pařízkové (1998) mělo pohybovat v rozmezí 18−27 %. Ve světě je považováno 25 % tělesného tuku jako průměrná hodnota pro zdravou mladou ženu s průměrným věkem 25 let (Pařízková, 1962) U sportujících žen a dívek se toto procento pohybuje od 13 do cca 23 %. Výběr testovaných hráček s tímto tedy koresponduje. Z hlediska rozložení tuku je pro ženy charakteristické více tuku v krajině pánevní, na hýždích a na prsou. Celkový podíl tukové tkáně je oproti mužům vyšší, tvoří asi 28 až 30 % z celkové hmotnosti. Minimální hranice procenta tuku považovaná za fyziologickou hodnotu u žen je 8−12 % (Seliger, Vinařický, Trefný, 1980, Dlhošová, Imrichová, 1988, Dlouhá, Heller, Bunc, Giampietro, Gambarara, Andreoli, 1998).
Aktivní tukuprostá hmota − ATH Aktivní tělesná (tukuprostá) hmota je naopak u 15, 16, 17letých chlapců vyšší. Ženy mají menší absolutní i relativní hmotnost svalů, což mimo jiné způsobuje nižší výkonnost. Ukazuje se však, že neexistují rozdíly například v maximální síle vztažené na 1 cm3 průřezu svalu. V absolutních hodnotách potom dosahují ženy v průměru 66 % maximální izometrické síly mužů. Z celkové tělesné hmotnosti má žena asi 33 % svalstva, zatímco muži asi 40 %. Žena-sportovkyně však může dosáhnout vyšších absolutních i relativních hodnot rozvoje svalstva než nesportující muž. (Seliger, Vinařický, Trefný, 1980, Dlhošová, Imrichová, 1988).
Výška Průměrná výška sledované skupiny je 166,18 cm, protože délkový růst žen končí dříve než u mužů, jsou dospělé ženy v průměru o 10 až 12 cm menší než muži (Grimm, 1961). Až do věku 12 let se chlapci a dívky vyvíjejí velmi podobně. Tento paralelní vývoj se začíná rozcházet na počátku puberty (starší školní věk), která obvykle nastává o dva roky dříve u dívek než u chlapců. Míra biologického vývoje je maximální mezi 11 a 12 rokem u dívek a mezi 13 a 14 rokem u chlapců. Dochází k tzv. pubertálnímu zrychlení (akcelerace) růstu.
46
Jako výsledek dřívějšího fyzického zrání může váha a výška dívek chlapce ve věku kolem dvanácti let převyšovat. To může dávat dívkám, které hrají s chlapci, dočasnou výhodu, dokud tento vývoj nezačne i u chlapců. Ačkoli starším dívkám může fyzickým zráním dát jejich výška dočasnou výhodu, dochází také vlivem hormonů ke změnám ve složení jejich těla, což je pro ně náročnější. Tabulka č. 6 Srovnání morfologických znaků skupiny hráček a hráčů ve věku 15 let
Ženy Chlapci 15 let T-test Stupeň volnosti V Hypotéza Rozdíl v %
Hmotnost [kg] 62,35 ± 4,98 69,41 ± 7,17 3,88 46,00 zamítá se 11,31
Výška [cm] 166,18 ± 6,06 175,23 ± 4,62 5,70 46,00 zamítá se 5,45
Tuk [%] 15,76 ± 3,21 8,25 ± 2,91 8,30 46,00 zamítá se -47,62
ATH [kg] 52,50 ± 4,25 63,65 ± 6,60 6,82 46,00 zamítá se 21,24
Tabulka č. 7 Srovnání morfologických znaků skupiny hráček a hráčů ve věku 16 let
Ženy Chlapci 16 let Stupeň volnosti V Hypotéza Rozdíl v %
Hmotnost [kg] 62,35 ± 4,98 71,55 ± 6,62 50,00 zamítá se 14,74
Výška [cm] 166,18 ± 6,06 178,07 ± 5,68 50,00 zamítá se 7,16
Tuk [%] 15,76 ± 3,21 9,23 ± 3,28 50,00 zamítá se -41,45
ATH [kg] 52,50 ± 4,25 64,90 ± 6,02 50,00 zamítá se 23,62
Tabulka č. 8 Srovnání morfologických znaků skupiny hráček a hráčů ve věku 17 let
Ženy Chlapci 17 T-test Stupeň volnosti V Hypotéza Rozdíl v %
Hmotnost [kg] 62,35 ± 4,98 74,56 ± 7,56 6,42 45,00 zamítá se 19,58
Výška [cm] 166,18 ± 6,06 181,48 ± 6,67 8,06 45,00 zamítá se 9,21
47
Tuk [%] 15,76 ± 3,21 8,26 ± 3,05 8,03 45,00 zamítá se -47,57
ATH [kg] 52,50 ± 4,25 68,33 ± 6,62 9,59 45,00 zamítá se 30,17
5.4
POROVNÁNÍ
VÝKONNOSTI
VE
WINGATE
TESTU
SKUPINY ŽEN SE SKUPINAMI CHLAPCŮ 5.4.1 POROVNÁNÍ SKUPINY ŽEN S CHLAPCI 15 LET (GRAF Č. 8) Ve výsledném grafu jsou znázorněny hodnoty jednotlivých parametrů Wingate testu chlapců s dosaženými hodnotami skupiny žen. Žen bylo testováno 24, chlapců též 24. Z grafického znázornění jsou zjevné rozdíly jednotlivých parametrů. 5.4.1.1 Zhodnocení hlavních parametrů testu (Tabulka č. 9) Pmax − maximální výkon, tj. nejvyšší výkon v testu v libovolných pětisekundového intervalu. Průměr testované skupiny žen je v absolutních hodnotách 646,63 W. Relativní hodnoty přepočteny na 1 kg hmotnosti = 10,37 W.kg-1. Patnáctiletí chlapci mají průměr Pmax 877,09 W, tj. 12,61 W.kg-1. Maximální výkon chlapců je tedy o 21,66 % vyšší. To také potvrdil výsledek T-testu, kterým byla vyvrácena nulová hypotéza. AnC − anaerobní kapacita je dána dobou, po kterou může být podáván výkon, jehož intenzita je výrazně nad anaerobním prahem. Anaerobní kapacita žen je 16,27 kJ, chlapců 20,09 kJ, tj. 260,60 J.kg-1 u žen a 288,31 J.kg-1 u 15letých chlapců. Chlapci tedy mají AnC vyšší, nežli testovaná skupina dívek a žen. Tzn. že chlapci mají o 23,46 % anaerobní kapacitu vyšší. V průměru mají muži vyšší výkonnost nežli ženy a anaerobní kapacita žen je na úrovni 65 % mužské (Simoneau et al., 1983). Vyšší maximální anaerobní výkon a vyšší anaerobní kapacita u mužů se přisuzuje vyššímu množství svalové hmoty a síly. Anaerobní výkon je na rozdíl od aerobního výkonu mnohem méně ovlivnitelný tréninkem. Rození vytrvalci se jen těžko stanou sprintery, rození sprinteři však mohou své vytrvalostní schopnosti zlepšovat lépe. Při tréninku vytrvalostních schopností dochází k negativní odezvě na schopnostech rychlostních (http://www.sportovnitesty.cz/ cely-clanek.php?soubor=2007-05-09_14-55-31). IÚ − Index únavy – pokles mezi vrcholovým (nejlepších 5 s) a nejnižším (5 s − v závěru testu) výkonem, který je vyjádřen relativně v procentech maximálního výkonu. IÚ je méně spolehlivým parametrem, protože může být ovlivněn strategií rozložení sil v testu (Vandewalle a spol., 1987). 48
Průměrné hodnoty IÚ jsou mezi 35−40 % (Vandewalle a spol., 1987). Pokles výkonu v závěru testu by však neměl být extrémní. U dobře připraveného hráče by neměl být vyšší než 45 %. Jedinci s vysokou úrovní anaerobního výkonu budou dosahovat i vyšší hodnoty indexu únavy. Testovaná skupina žen má průměrný IÚ 34,51 %, 15 letí chlapci 41,09 %. Vzhledem k tomu, že mají chlapci vyšší výkon, se dá také předpokládat, že jejich index únavy bude vyšší. Chlapci mají IÚ o 19,06 % vyšší, Tabulka č. 9 Srovnání základních parametrů Wingate testu skupiny reprezentačních hráček LH a hokejistů chlapců ve věku 15 let Maximální výkon Pmax/kg
Anaerobní kapacita
Index únavy
Koncentrace laktátu
Absolutní hodnoty [W]
Relativní hodnoty [W.kg-1]
Absolutní hodnoty [kJ]
Relativní hodnoty [J.kg-1]
[%]
mmol/l
Ženy
646,63 ± 67,86
10,37 ± 0,96
16,27 ± 1,85
260,60 ± 17,31
34,51 ± 5,83
10,48 ± 1,75
Chlapci 15 let
877,09 ± 134,87
12,61 ± 0,92
20,09 ± 3,32
288,31 ± 23,65
41,09 ±7,2
13,58 ± 1,8
T-test
7,32
9,36
4,81
4,53
3,41
5,93
Stupeň V
46,00
46,00
46,00
46,00
46,00
46,00
Hypotéza
zamítá se
zamítá se
zamítá se
zamítá se
zamítá se
zamítá se
Rozdíl v%
35,64
21,66
23,46
10,63
19,06
29,60
5.4.1.2 Doplňkové ukazatele SF − srdeční frekvence je nepřímým indikátorem trénovanosti. Rovněž informuje o úsilí, které testovaný vynaložil v průběhu testu. Hodnota SF v závěru testu má spíše orientační charakter a vypovídá o úsilí či nasazení v testu. Význam SF stoupá především při opakovaných vyšetřeních, protože se jedná o velmi individuální parametr. Za přiměřenou odezvu na zátěž se považují hodnoty 82−93% maximální SF. Vyšší hodnoty ukazují na extrémně vysokou reakci organismu. Nižší naopak naznačují na pomalou aktivaci oběhového systému, anebo na nízké nasazení v testu. SF se také odvíjí od psychiky a emocí, které mohou být u testovaných odlišné, proto je nutné hodnotit pozátěžovou SF individuálně (Heller, 1995).
49
Skupina žena dosáhla hodnot 179,1 min-1, 15letí chlapci 181,1 min-1. Chlapci mají o 1,5 % vyšší SF. Zde je také potvrzena nulová hypotéza. Není statisticky významný rozdíl mezi průměrnými hodnotami SF testované skupiny žen a 15letých chlapců. LA − laktát je konečný produkt anaerobního metabolismu glukózy. Vzniká při nadměrné námaze, kdy se glukóza spaluje ve svalech za nedostatku kyslíku, procesem anaerobní glykolýzy. Práce vykonaná v průběhu 30 s je hrazena především anaerobní glykolýzou, proto by i výše laktátu měla být úměrná této práci. Laktát se na jedné straně v pracujícím svalu tvoří, na druhé straně je laktát vyplavený ze svalu dále v organismu metabolizován. Proto koncentrace laktátu stanovené v periferní krvi odrážejí rovnováhu mezi akumulací a odbouráváním laktátu a nemusejí přímo odrážet míru anaerobní glykolýzy uplatněné během svalové práce. Z těchto důvodů při hodnocení míry práce vykonané ve Wingate testu a pozátěžových koncentracích laktátu respektujeme i možné rozdíly dané vyplavováním a metabolizováním laktátu. Obecně se vychází z následujícího schématu: -
Vysoké koncentrace laktátu je přiměřená odpověď na vysokou úroveň práce vykonané v testu.
-
Vysoká míra práce a nižší koncentrace laktátu znamená dobrou ekonomiku anaerobní práce (nižší metabolická acidóza připadající na jednotku vykonané práce). Déle nám naznačuje, že testovaný má ještě rezervy v oblasti rychlostně silových schopností a má možnost jejich dalšího zvyšování.
-
Nízká úroveň práce a vysoká koncentrace laktátu značí nízkou ekonomiku anaerobní práce a rezervy v tréninku.
-
Nízká míra vykonané práce i nízká koncentrace laktátu ukazuje na nízkou úroveň trénovanosti a nízké nasazení v testu (Heller, 1995).
Průměrná koncentrace laktátu testovaných hráček je 10,48mmol/l, koncentrace laktátu u 15letých chlapců je 13,58 mmol/l. Chlapci tedy mají o 29,6 % vyšší koncentraci laktátu.
50
5.4.2 POROVNÁNÍ SKUPINY ŽEN S CHLAPCI 16 LET (GRAF Č. 9) 5.4.2.1 Zhodnocení hlavních parametrů testu (Tabulka č. 10) Ve výsledném grafu jsou znázorněny hodnoty jednotlivých parametrů Wingate testu chlapců s dosaženými hodnotami skupiny žen. Žen bylo testováno 24, chlapců ve věku 16 let bylo 28. Pmax − maximální výkon, tj. nejvyšší výkon v testu v libovolných 5s intervalu. Průměr testované skupiny žen je v absolutních hodnotách 646,63 W. Relativní hodnoty přepočteny na 1 kg hmotnosti = 10,37 W.kg-1. Šestnáctiletí chlapci mají průměr Pmax 997,86 W, tj. 13,92 W.kg-1. Průměrný maximální výkon těchto chlapců je vyšší než testované skupiny žen. To také potvrdil výsledek T-testu, kterým byla vyvrácena nulová hypotéza. Mezi průměrným maximálním výkonem žen a 16letých chlapců je tedy statisticky významný rozdíl. V porovnání mají chlapci o 34,29 % vyšší výkon nežli skupina žen a dívek. AnC − anaerobní kapacita Anaerobní kapacita žen je 16,27 kJ, tj. v relativních hodnotách 260,60 J.kg-1, u 16letých chlapců 23,95 kJ, tj. 334,53 J.kg-1. Chlapci tedy mají AnC o 28,37 % vyšší, nežli testovaná skupina žen. IÚ − Index únavy U testované skupiny žen je průměrný IÚ 34,51 % a chlapců je 38,69 %. Vzhledem k tomu, že mají chlapci vyšší výkon, dá se také předpokládat, že jejich index únavy bude vyšší. Chlapci mají IÚ o 12,11 % vyšší. 5.4.2.2 Doplňkové ukazatele SF − srdeční frekvence Srdeční frekvence žen je 179,1 min-1, u chlapců je to 185,3 min-1. U žen to odpovídá 88,57 % max. SF. U 16letých chlapců to odpovídá cca 90 % max. SF. Oba výsledky je možné považovat za přiměřené hodnoty.
51
LA − laktát Průměrná koncentrace laktátu testovaných žen je 10,48 mmol/l, koncentrace laktátu u chlapců je 11,66 mmol/l. Tabulka č. 10 Srovnání základních parametrů Wingate testu skupiny reprezentačních hráček LH a hokejistů chlapců ve věku 16 let Maximální Výkon Pmax/kg
Anaerobní kapacita
Index únavy
Koncentrace laktátu
Absolutní hodnoty [W]
Relativní hodnoty [W.kg-1]
Absolutní hodnoty [kJ]
Relativní hodnoty [J.kg-1]
[%]
mmol/l
Ženy
646,63 ± 67,86
10,37 ± 0,96
16,27 ± 1,85
260,60 ± 17,31
34,51 ± 5,83
10,48 ± 1,75
Chlapci 16 let
997,86 ± 139,42
13,92 ± 1,12
23,95 ± 2,91
334,53 ± 20,05
38,69 ± 4,56
11,66 ± 1,35
T-test
11,03
13,24
10,93
13,84
2,84
2,67
Stupeň V
50,00
50,00
50,00
50,00
50,00
50,00
Hypotéza
zamítá se
zamítá se
zamítá se
zamítá se
zamítá se
zamítá se
Rozdíl v%
54,32
34,29
47,22
28,37
12,11
11,20
5.4.3 POROVNÁNÍ SKUPINY ŽEN S CHLAPCI 17 LET (GRAF Č. 10) 5.4.3.1 Zhodnocení hlavních parametrů testu (Tabulka č. 11) V grafu č. 10 jsou znázorněny a porovnány hodnoty jednotlivých parametrů Wingate testu chlapců ve věku 17 let s hodnotami skupiny žen. Žen bylo testováno 24, chlapců ve věku 17 let bylo 23. Pmax − maximální výkon. Průměr testované skupiny žen je v absolutních hodnotách 646,63 W. Relativní hodnoty přepočteny na 1kg hmotnosti = 10,37 W.kg-1. Sedmnáctiletí chlapci mají průměr Pmax 1066,47 W, tj. 14,31 W.kg-1. Průměrný maximální výkon těchto chlapců je vyšší než u testované skupiny žen. To také potvrdil výsledek T-testu, kterým byla vyvrácena nulová hypotéza. Mezi průměrnými výkony žen a 17letých chlapců je statisticky významný rozdíl. Výkon chlapců je o 38,07 % vyšší.
52
AnC − anaerobní kapacita Anaerobní kapacita žen je 16,27 kJ = 260,60 J.kg-1, 17letí chlapci mají IÚ 24,98 kj = 335,90 J.kg-1. Chlapci tedy mají AnC vyšší než-li testovaná skupina žen, a to o 28,90 %. IÚ − Index únavy U testované skupiny žen je průměrný IÚ 34,51 %, u chlapců je 41,08 %. IÚ mají chlapci o 19,04% vyšší nežli ženy. 5.4.3.2 Doplňkové ukazatele SF − srdeční frekvence SF žen je 179,1 min-1, u chlapců je to 181,4 min-1. U žen to odpovídá 88,57 % max. SF. U 17letých chlapců to odpovídá cca 89,35 % max. SF. Oba výsledky můžeme považovat za přiměřené hodnoty. Zde je potvrzena nulová hypotéza, tzn. že není statisticky významný rozdíl mezi průměry SF 17letých chlapců a testované skupiny žen. LA − laktát Průměrná koncentrace laktátu testované skupiny žen a dívek je 10,48 mmol/l, koncentrace laktátu u 17letých chlapců je 12,26 mmol/l, chlapci mají o 16,98 % vyšší koncentraci LA. Tabulka č. 11 Srovnání základních parametrů Wingate testu skupiny reprezentačních hráček LH a hokejistů chlapců ve věku 17 let Maximální Výkon Pmax/kg
Anaerobní kapacita
Index únavy
Koncentrace laktátu
Absolutní hodnoty [W]
Relativní hodnoty [W.kg-1]
Absolutní hodnoty [kJ]
Relativní hodnoty [J.kg-1]
[%]
[mmol/l]
Ženy
646,63 ± 67,86
10,37 ± 0,96
16,27 ± 1,85
260,60 ± 17,31
34,51 ± 5,83
10,48 ± 1,75
Chlapci 17 let
1066,47 ± 115,03
14,31 ± 0,89
24,98 ± 2,33
335,90 ± 18,63
41,08 ± 4,83
12,26 ± 1,28
T-test
14,99
16,64
13,92
14,05
4,11
3,88
Stupeň V
45,00
45,00
45,00
45,00
45,00
45,00
Hypotéza
zamítá se
zamítá se
zamítá se
zamítá se
zamítá se
zamítá se
Rozdíl v%
64,93
38,07
53,54
28,90
19,04
16,98
53
5.4.4 SOUHRNNÉ ZHODNOCENÍ VÝSLEDKŮ K hraní hokeje jsou potřebné specifické dovednosti. Každý hráč potřebuje příslušné schopnosti. Tyto dovednosti jsou prakticky shodné pro muže i ženy. Všichni hokejisté musí spojit sílu, rychlost a vysokou úroveň celkové tělesné koordinace. Existují však fyziologické rozdíly mezi mladými muži a ženami, které je třeba vzít v úvahu. Organismus ženy vykazuje ve srovnání s mužským tělem z hlediska morfologické stavby i funkce některé typické vlastnosti způsobené vlivem ženských pohlavních hormonů na vyvíjející se organismus (Grimm, 1961). Rozdíly ve fyzické výkonnosti mezi mužem a ženou začínají od puberty. Období adolescence, tedy věkové období od 15 do 20 let je vhodné pro rozvoj silových schopností. Vlivem mužských hormonů se zvyšuje množství svalové masy, a tím výrazně roste svalová síla u chlapců v porovnání s dívkami. Výkonnost žen je zhruba o ¼ nižší než u mužů. Nejvíce je žena znevýhodněna právě při silových výkonech, kde dosahuje 50−70 % mužských hodnot. V rychlostních a vytrvalostních výkonech dosahuje asi 60−85 % mužských hodnot. Tyto schopnosti se u chlapců viditelně odrážejí. Rozdíly v průměrných výkonech jednotlivých skupin chlapců v zátěžovém Wingate testu se s rostoucím věkem zvětšují, což je patrno z grafu 11 a 12. Průměrný nárůst u jednotlivých parametrů testu skupin chlapců ve věkových kategoriích a žen je zřejmý z grafu č. 11. Graf č. 12 znázorňuje rozdíly v jednotlivých parametrech testu mezi skupinou testovaných hráček a věkovými kategoriemi chlapců v procentních hodnotách. Výkony žen jsou zobrazeny jako 100% hodnoty. Všechny stanovené nulové hypotézy byly vyvráceny. Z toho vyplývá, že dosažené průměrné výsledky ve výkonech reprezentačních hráček a průměrných výkonů tří vybraných věkových skupin chlapců jsou statisticky významné, a ve výsledcích je tedy rozdíl. V hokejové hře chlapců se tyto rozdíly zřetelně projevují. Jejich hra se s přibývajícím věkem zrychluje, což je dáno právě vzestupem rychlé a výbušné síly. U dívek a žen k rozvoji dochází, avšak ne v takové míře, aby mohly konkurovat chlapcům.
54
6.
DISKUSE Z výsledků dotazníku se dozvídáme důležité informace týkající se progresivního
vývoje ledního hokeje žen v ČR. Vyhodnocení odkrývá důležité poznatky o hokejových zkušenostech hráček. Vyplývá z něj, že starší hráčky začínaly s ledním hokejem v pozdním věku (cca 10 let), a mají také právě proto s účastí v chlapeckých týmech malé zkušenosti, což má svou logiku. Hráčky, které začaly hrát lední hokej v pozdním věku, se nemohly chlapcům svého věku rovnat herním projevem vlivem krátkých zkušeností jak výkonnostních, tak dovednostních. To se podstatně liší od mladých hráček, které začínaly s ledním hokejem v brzkém věku (cca od čtyř let), a tak se od svých hokejových začátků účastnily tréninkových jednotek na ledě i na suchu s chlapci. Navštěvují s nimi i hokejové třídy. Tréninkových jednotek tak mají již dnes absolvováno mnohem více nežli jejich o několik let starší spoluhráčky nastupující za seniorskou reprezentaci. Stejně tak mají více zápasových zkušeností, lepší herní dovednosti, lepší pojetí hry a také vyšší anaerobní výkonnost, protože je pravidelně a především systematicky rozvíjena. Všechny tyto faktory se sčítají a velmi pozitivně promítají v jejich hokejové kariéře mezi ženami. Potvrzují to také výsledky z mistrovství světa hráček do 18 let, kde mladé hokejistky hrají v elitní skupině osmi nejlepších hokejových zemí světa (http://www.iihf.com/channels0910/ww18/statistics.html).
To
znamená,
že
jejich
výkonnost a herní projev je v porovnání s ostatními elitními zeměmi na podobné úrovni. V porovnání morfologických znaků se hráčky nelišily od běžné populace žen a dívek. Testované skupiny chlapců byly těžší a vyšší oproti skupině hráček. Chlapci měli méně tuku a více tukuprosté hmoty než výběr hráček. Tento fakt je dán především fyziologicky. Ženy mají všeobecně větší procento tuku nežli muži. Podílí se na tom hormonální změny, které podporují sklon k ukládání tuků v ženském těle. Naopak u chlapců dochází k většímu nárůstu svalové hmoty (http://cs.wikipedia.org/wiki/Puberta). S přihlédnutím k faktu, že testu se zúčastnilo mnoho mladých hráček, kterým je cca 15 let a které stále ještě hrají s chlapci, z čehož je možné usuzovat, že k tomu mají také potřebnou výkonnost, jsem předpokládala, že výsledky ve Wingate testu, který netestuje hráčské dovednosti (které mohou být u starších hráček oproti chlapcům diskutabilní), ale anaerobní kapacitu a maximální anaerobní výkon, se skupina hráček 55
anaerobní výkonností vyrovná skupině chlapců ve věku 15 let. Avšak tato hypotéza se nepotvrdila. Skupina hráčů 16 a 17 let měla sloužit jako měřítko, o kolik je tento věk pro hráčky, co se anaerobní kapacity a maximálního výkonu týká, rozdílný. Všechny položené hypotézy byly tedy vyvráceny. V anaerobní kapacitě i maximálním anaerobním výkonu je mezi skupinou reprezentantek a skupinami chlapců-hokejistů významný rozdíl. To lze přikládat jak fyziologickým rozdílům, tak dozajista krátké tradici ledního hokeje
žen
v ČR
(http://www.zenskyhokej.cz/cz/spodni-menu/historie/historie-
zh/pocatky-zenskeho-hokeje-v-nasi-zemi.aspx). Bylo by zajímavé provést testování u těchto reprezentantek v průběhu několika dalších let. Výsledky mladých hráček budou jistě stále kvalitnější. Mladé hráčky, kterým je nyní 14, 15 let dosáhnou dospělosti a ještě více rozvinou nejen své herní dovednosti, ale také rychlostně-silové schopnosti. Jak by asi vypadalo porovnání výsledků těchto testovaných hráček s výsledky kanadské ženské reprezentace? Vzhledem k dominanci kanadských hráček jak na MS tak OH (http://cs.wikipedia.org/wiki/Mistrovstv%C3%AD_sv%C4%9Bta_v_ledn%C3 %ADm_hokeji_%C5%BEen), by pravděpodobně měly hráčky Kanady vyšší anaerobní kapacitu i maximální výkonnost. V dnešní době je již běžné, že děvčata začínají s chlapci v hokejových třídách. Ovšem tento trend netrvá tak dlouho. Kvalitních hráček s takovými zkušenostmi je proto zatím málo. Tréninkový proces, který probíhá u chlapců a kterého se děvčata účastní, by měl dodržovat základní pravidla zatěžování mládeže. Avšak o tom je možné polemizovat. Tréninkový proces v chlapeckých týmech je jiný než u ženských týmů. U chlapců vzhledem ke společnému celoroční aktivitě celé skupiny, jsou všichni na relativně stejná úrovni, která se kontinuálně s věkem zvyšuje. Je tak možné zařazovat i náročnější cvičení. V ženských týmech se scházejí hráčky různých dovednostních úrovní. To znamená, že cvičení použitá v tréninku musejí tuto úroveň akceptovat tak, aby do jednotky mohly být zapojeny všechny hráčky. To je důvod, proč jsou mladé hráčky tak kvalitní.
56
Tento nový trend se stále více prohlubuje. Základna mladých háček hrajících s chlapci se stále rozšiřuje, a tvoří tak dobré dispozice pro budoucnost ženského hokeje v České republice.
57
7.
ZÁVĚRY V rámci diplomové práce bylo zjištěno, že testovaná skupina hráček má
standardní morfologické složení těla. Oproti výsledkům tří skupin chlapců je skupina žen nižší a má větší váhu. Ta je dána množstvím tuku, kterého mají o cca 8 % více nežli chlapci. Aktivní tělesné hmoty však mají ženy a dívky o 11 až 16 kg méně. Také tyto morfologické odlišnosti tvoří rozdíly ve výsledcích Wingate testu. Jsou to tedy fyziologické rozdíly mezi ženami a muži. Formou dotazníků a morfologickým měřením bylo zjištěno, že skupina testovaných žen a dívek je velmi různorodá. Z vyhodnocení dotazníků vyplynulo, že skupina obsahuje hráčky s různou hokejovou kariérou. Některé dívky s chlapci nehrály, jiné naopak hrály, anebo stále hrají, a to v různých věkových kategoriích. Dále se liší počátky jejich pravidelných tréninkových aktivit. Zde jsou patrné veliké rozdíly. Některé hráčky, především ty mladší, začínaly s LH již od 4 let, některé však až od 14 let, což je na začátky s ledním hokejem velmi pozdní věk. Tyto skutečnosti jsou dány krátkou tradicí tohoto sportu v podání žen v ČR. Z dotazníku také vyplývá informace, že se tento trend mění. Děvčata začínají s prvními hokejovými krůčky již v útlém věku. To se projevuje na výsledcích reprezentace do 18 let, která má úspěchy a patří do elitní skupiny zemí na MS.
7.1
HYPOTÉZY V rámci provedeného výzkumu zamítáme všechny položené hypotézy. Z toho
vyplývá, že je statisticky významný rozdíl mezi průměrnou anaerobní výkonností vybraných testovaných hráček ženské reprezentace a skupinou 15, 16 a 17letých hráčů LH.
7.2
DOPORUČENÍ A NÁVRHY V rámci zvyšování výkonnosti ženského hokejového vývojového týmu, jehož
cílem je příprava a kvalifikace na OH v Soči, je důležité, aby k testování celé skupiny docházelo opakovaně. Tento tým, který má speciální cíl, by měl využít zkušeností z mužských týmů, kde je vyšetřování zdravotního stavu, aerobní a anaerobní kondice 58
hráčů běžnou a pravidelnou záležitostí. Dále pak můžou být dlouholeté zkušenosti z mužských týmů aplikovány v rámci sledování a úpravy životosprávy a regenerace.
7.3
VÝZNAM PRO TEORII Pro LH žen jsou stále více důležitým faktorem herního výkonu rychlostně silové
schopnosti. Ženský hokej se na mezinárodní úrovni stále zrychluje, a byť má určitá omezení v pravidlech, jsou zápasy plné osobních soubojů, na které musí být hráčky dobře silově připraveny, aby mohly uspět v konfrontaci s kvalitními soupeři. Proto je snahou silově rychlostní schopnosti hráček stále rozvíjet. Pro rozvoj rychlostních schopností je nejideálnější období mezi 10 až 12 rokem, ale trénink rychlosti je součástí každé tréninkové jednotky. Silové schopnosti je dobré rozvíjet v období adolescence, tedy mezi 15 a ž 20 rokem. Wingate test tyto rychlostně silové schopnosti odráží, a proto má tento test i pro ženy význam. Longitudinální testování hráček může trenérům ženské reprezentace velice přesně odrazit výsledky jejich tréninkových metod na jednotlivé hráčky. Dle těchto výsledků je pak možné upravit tréninkové jednotky a zaměřit se u jednotlivých hráček na rozvoj potřebných schopností. Dalším krokem může být i individuální úprava životosprávy. Tak jako by pro trenéry reprezentace bylo velmi přínosné dlouhodobě sledovat hráčky reprezentace, bylo pro ně jistě přínosné, kdyby docházelo k průběžnému srovnávání s výsledky chlapců, tak jako je tomu v rámci této diplomové práce. Předpokládá se totiž, že s postupným dorůstáním hráček, které začaly svoji hokejovou kariéru s chlapci, se bude průměrný výkon reprezentační skupiny zvyšovat, a budou tak moci i výsledky ve Wingate testu chlapcům konkurovat. Bylo by jistě zajímavé vytvořit srovnání všech háček a týmů v České republice a dále pak například reprezentací různých zemí nejen Evropy, ale také Severní Ameriky. Zjistit výkonnost zahraničních reprezentačních hráček a porovnat ji s výkonností českých reprezentantek. Z výsledků na MS je evidentní, že výkon reprezentace USA nebo Kanady je vyšší nežli hráček ČR. Mělo by dojít ke zvážení, zda nepoužít některé zahraniční tréninkové metody, nebo dokonce podobný koncept výchovy a výběru talentů.
59
7.4
VÝZNAM PRO PRAXI Mladé hráčky, které pravidelně trénují a hrají s chlapci, absolvují stejné
tréninkové jednotky jako chlapci, a tak vzhledem k jejich věku trenéři používají přiměřené tréninkové metody pro rozvoj silových a rychlostních schopností. Jinak je možné zatěžovat dívky ve věku 14 let, jinak ve věku 24 let. Pro praxi je pak možné pro starší hráčky, které mají nižší výkonnost, vytvářet individuální tréninkové plány. Proto je nejlepší pro výběr a výchovu talentovaných hráček využívat, a to co nejdéle, zařazení hráček do chlapeckých týmů.
60
SEZNAM LITERATURY
2010 IIHF World women’s U18 championship USA [ONLINE]. c2011, [cit. 2011-1011]. Dostupné z: http://www.iihf.com/channels0910/ww18/statistics.html. BARTŮŇKOVÁ, S. a kol. Praktická cvičení z fyziologie pohybové zátěže. Praha: Karolinum, 1996. BENEKE, R.; HÜTLER, M.; LEITHÄUSER, R. M. Anaerobic performance and metabolism in boys and male adolescents. Eur. J. Appl. Physiol., 2007, 101(6), s. 671−677. BRACKO, M. R. On-ice performance characteristics of elite and non-elite women's ice hockey players. J Strength Cond Res, 2001, 15(1), s. 42-47. BUKAČ, L., DOVALIL, J. Lední hokej. Praha: Olympia, 1990. COX, M. H.; MILES, D. S.; VERDE, T. J.; Rhodes, E. C. Applied physiology of ice hockey. Sports Med, 1995, 19(1), s. 184-201. DAUB, W. D.; GREEN, H. J.; HOUSTON, M. E. et al. Specifity of physiological adaptations resulting from ice hockey training. Med. Sci. Sports Exerc., 1983, (15), s. 290-294. Dívčí hokej [ONLINE]. c2011, [cit. 2011-03-11]. Dostupné z: http://divcihokej.haluza.cz/. DLOUHÁ, R.; HELLER, J.; BUNC, V.; GIAMPIETRO, M.; GAMBARARA, D.; ANDREOLI, A.; CALDARONE, G. Srovnání rovnic Pařízkové pro zjišťování tělesného tuku sportujících žen. Med Sport Boh Slov, 1998, roč. 7, č. 1, s. 7−12. DOVALIL, J. Výkon a trénink ve sportu. Praha: Olympia, 2005. FARLINGER, C. M.; KRUISSELBRINK, L. D.; FOWLES, J. R. Relationships to skating performance in competitive hockey players. J. Strength Cond. Res., 2007, 21(3), s. 915–922. Female Hockey History [ONLINE]. c2011, [cit. 2011-10-11]. http://www.hockeycanada.ca/index.php/ci_id/60830/la_id/1.htm.
Dostupné z:
FITZPATRICK, J. Olympic Hockey Medal Winners [ONLINE]. c2011, [cit. 2011-0411]. Dostupné z: http://proicehockey.about.com/od/olympichockey/a/olympic_medals.htm. GRIMM, H. Základy konstituční biologie a antropometrie. Praha: Státní zdravotnické nakladatelství, 1961. HELLER, J. Aerobic and anaerobic test with ice hockey players in STUCKI, P. (ed.). IIHF Prague 2004 Intern. Coaching Symp. [CD-ROM]. May 1-3.
61
HELLER, J. Anaerobní zátěžové „all-out“ testy: volba typu a doby trvání zátěže. Čas. Lék. čes., 1991, č. 6. s. 164−168. HELLER, J. Diagnostika anaerobního výkonu a anaerobní kapacity pomocí „all-out“ testů. Těl. vých. mlád., 1995, č. 4, s. 35−40. HELLER, J. Funkční zkoušky v ledním hokeji in TÁBORSKÝ, F. (ed). Sportovní hry − trénink, výzkum, perspektivy. Sborník ze semináře ČOV a UK FTVS. Praha: ČOV, Olympijská knihovnička, sv. 23, 2000, s. 138−148. HELLER, J.; BUNC, V.; Perič. T. Anaerobic performance in young and adult ice hockey players in JESCHKE, D.; Lorenz, R. (eds.). Sportartspezifische Leistungsdiagnostik – Energetische Aspekte Wissenschaftliche Berichte und Materialen des Bundesinstitut für Sportwissenschaft. Band 6. Köln: Sport und Buch Strauss, 1998, s. 217−221. HELLER, J.; PAVLIŠ, Z. Využití anaerobní diagnostiky v ledním hokeji. Trenérské listy (Příloha časopisu Lední hokej), 1998, č. 16 s. 1−31. HELLER, J.; Perič. T. Anaerobic power and capacity in young and adult ice hockey players. Acta Univ. Carol. Kinanthropologica, 1996, 32(2), s. 43-50. HELLER, J.; VODIČKA, P.; PAVLIŠ, Z. Anaerobní výkonnost u mladých hráčů ledního hokeje: srovnání výsledků u extraligy juniorů z období 2002−2007 in DOVALIL, J.; CHALUPECKÁ, M. (Eds.). Současný sportovní trénink. Praha: Olympia, 2008, s. 209−211. History of the CWHL [ONLINE]. c2011, [cit. 2011-10-11]. Dostupné z: http://cwhl.ca/cwhl_history.asp. INBAR, O.; BAR-OR, O.; SKINNER, J. S. The Wingate anaerobic test. Human Kinetics, Champaign, 1996. International ice hockey federation [ONLINE]. c2011, [cit. 2011-10-11]. Dostupné z: www.iihf.com. Lateralita [ONLINE]. c2006−2011, [cit. 2011-10-11]. Dostupné z: http://www.fotbaltrenink.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=205%3Adiagnostika-pohybovych&catid=29%3Adiagnostika-testy&Itemid=111&limitstart=2. PAŘÍZKOVÁ, J. Body Fat and Physical Fitness. The Hague: Martinus Nijhoff, 1977. PAŘÍZKOVÁ, J. K problematice tělesné výchovy žen všech věkových kategorií. Praha: Olympia, 1984.
62
PAŘÍZKOVÁ, J. Měření kožních řas jako ukazatel podílu tuku a aktivní hmoty při výzkumu pohybové zdatnosti. Teor. praxe těl. vých., 1966, roč. 14, č. 10, s. 614−617. PAŘÍZKOVÁ, J. Rozvoj aktivní hmoty a tuku u dětí a mládeže. Praha: Státní zdravotnické nakladatelství, 1962. PAŘÍZKOVÁ, J. Složení těla a lipidový metabolismus za různého pohybového režimu. Praha: Avicenum, 1973. PAŘÍZKOVÁ, J. Složení těla, metody měření a využití ve výzkumu a lékařské praxi. Med Sport Boh Slov, 1998, sv. 7(1), s. 1−6. Pařízková, J. Stanovení tělesného složení měřením dvou kožních řas. Teor. praxe těl. vých., 1965, roč. 13, č. 3, s. 129−132. PAŘÍZKOVÁ, J. Určování tzv. aktivní hmoty a tuku v lidském těle. Časopis lékařů českých, 1961, č. 3, s. 72−78. PELLAROVÁ, M. Historie ŽH. [online]. c2011, [cit. 2011-04-11]. Dostupné z: http://www.zenskyhokej.cz/cz/spodni-menu/historie/historie-zh/jak-to-vsechno-zacalo.aspx. PERIČ, T. Výběr sportovních talentů. Praha: Grada, 2006.
POZDÍŠEK, Z. Anaerobní laktátový systém – výkon a kapacita [ONLINE]. c2007−2009, [cit. 201104-11]. Dostupné z: http://www.sportovnitesty.cz/cely-clanek.php?soubor=2007-05-09_14-5531.
QUINNEY, H. A.; BELCASTRO, A.; STEADWARD, R. D. Seasonal fitness variations and preplayoff blood analysis in national Hockey League players. Can. J. Appl. Sport Sci, 1982, 7, s. 237. Server o českém ženském hokeji [ONLINE]. c2011, [cit. 2011-03-11]. Dostupné z: www.zenskyhokej.cz. SHAKIB, S.; DUNBAR, M. D. How High School Athletes talk about maternal and paternal sporting experiences: Identifying modifiable social processes for gender equity physical activity interventions. Int Rev Sociol Sport, 2004, 39(3), s. 275−299. SZMATLAN-GABRYS, U.; LANGFORT, J.; STANULA, A. et al. Changes in aerobic and anaerobic capacity of junior ice hockey players in response to specific training. J. Hum. Kinetics, 2006, 15, s. 75−82.
63
VANDEWALLE, H.; PÉRES, G.; MONOD, H. Standard anaerobic tests. Sports Med., 1987, 4, s. 268−289. VESCOVI, J. D.; MURRAY, T. M.; VANHEEST, J. L. Positional performance profiling of elite ice hockey players. Int. J. Sports Physiol, Perform, 2006, 1, s. 84−94. WIKIPEDIA : THE FREE ENCYCLOPEDIA [ONLINE]. Gender : Wikimedia Foundation, 2011, [cit. 2011-04-11]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Gender. WIKIPEDIA : THE FREE ENCYCLOPEDIA [ONLINE]. IIHF World Women's Championships : Wikimedia Foundation, 2011, [cit. 2011-04-11]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/IIHF_World_Women's_Championships. WIKIPEDIA : THE FREE ENCYCLOPEDIA [ONLINE]. Mistrovství světa v ledním hokeji žen Tabulka MS A : Wikimedia Foundation, 2011, [cit. 2011-04-11]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Mistrovstv%C3%AD_sv%C4%9Bta_v_ledn%C3%ADm_hokeji_ %C5%BEen Tabulka MS A. WIKIPEDIA : THE FREE ENCYCLOPEDIA [ONLINE]. Puberta : Wikimedia Foundation, 2011, [cit. 2011-04-11]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Puberta. WIKIPEDIA.INFOSTAR.CZ [ONLINE]. Lední hokej, c2011, [cit. 2011-10-11]. Dostupné z: http://wikipedia.infostar.cz/i/ic/ice_hockey.html.
64
