Klasifikační řád pravidla hodnocení žáků ve výchovně vzdělávacím procesu schváleno Školskou radou dne 25. října 2012 Klasifikační řád se vydává pro všechny účastníky výchovně vzdělávacího procesu na Gymnáziu v ul. Dr. Randy 13 v Jablonci nad Nisou (dále jen školy) v souladu se zákonem č.561/2004 Sb. o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) §30 a vyhláškou MŠMT ČR č.13/2005 Sb., o středním vzdělávání a vzdělávání v konzervatoři §3 s cílem sjednocení požadavků na výstupní kvalitu i kvantitu hodnocení vzdělávání na gymnáziu v jednotlivých oborech vzdělávání a věkových skupinách. 1. ÚČEL KLASIFIKAČNÍHO ŘÁDU
Smyslem klasifikačního řádu je stanovení přehledných pravidel pro hodnocení a klasifikaci žáků ve vyučovacím procesu. 2. ZÁSADY KLASIFIKACE
2.1. 2.2. 2.3. 2.4.
2.5. 2.6.
2.7.
Při hodnocení škola používá jako způsob hodnocení klasifikaci. Při hodnocení, průběžné i celkové klasifikaci pedagogický pracovník (učitel, trenér nebo souhrnně pedagog) uplatňuje vůči žákovi školy přiměřenou náročnost a pedagogický takt. Při celkové klasifikaci přihlíží pedagog k individuálním zvláštnostem žáka. Pro potřeby klasifikace se předměty dělí do čtyř skupin: a) Předměty s převahou teoretického zaměření (cizí jazyky, matematika, fyzika, biologie, chemie, základy společenských věd, občanská výchova, zeměpis, dějepis, informatika a výpočetní technika, teorie sportovní přípravy a volitelné semináře spojené s těmito předměty) b) Předměty výchovného zaměření (hudební výchova, výtvarná výchova, tělesná výchova a semináře spojené s těmito předměty). c) Sportovní příprava d) Chování Žáci se klasifikují ve všech vyučovacích předmětech uvedených v učebním plánu příslušného klasifikačního období. Klasifikační stupeň určuje učitel, který vyučuje příslušný předmět. V předmětu, ve kterém vyučuje více učitelů, určí výsledný stupeň za klasifikační období příslušní učitelé po vzájemné dohodě. Nedojde-li k dohodě, stanoví tento stupeň ředitel školy. Výsledná klasifikace na vysvědčení je váženým aritmetickým průměrem známek získaných v daném klasifikačním období.
3. KLASIFIKACE A STUPNĚ HODNOCENÍ
3.1. Klasifikace prospěchu 3.1.1. Prospěch v jednotlivých předmětech (povinných, volitelných i nepovinných) se klasifikuje těmito stupni (zákon č.561/2004 Sb., §69 odstavec (2)): 1 – výborný 2 – chvalitebný 3 – dobrý 4 – dostatečný 5 – nedostatečný
3.1.2. Každý pedagog je povinen používání prostředků průběžné klasifikace přesně popsat. Způsoby klasifikace oznamuje žákům každý pedagog vždy předem, na požádání školské radě, vedoucím pracovníkům školy i rodičům žáků. Zletilý žák nemůže zakázat pedagogovi předávání informací o průběhu a výsledcích jeho vzdělávání rodičům či zákonným zástupcům (zákon č.561/2004 Sb., §21 odstavec (3)). 3.2. Obsah klasifikace v předmětech s převahou teoretického zaměření 3.2.1. klasifikační stupeň 1 – výborný znamená: Žák ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti uceleně, přesně a plně chápe vztahy mezi nimi. Samostatně a správně aplikuje získané vědomosti a dovednosti při řešení teoretických i praktických úkolů..Včas odevzdává zadané úkoly. 3.2.2. klasifikační stupeň 2 – chvalitebný znamená: Žák ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti v podstatě uceleně, přesně a úplně. Chápe vztahy mezi nimi. Samostatně a správně aplikuje získané vědomosti a dovednosti při řešení teoretických i praktických úkolů, případné nepřesnosti umí na základě podnětu pedagoga bez problémů odstranit. Včas odevzdává zadané úkoly. 3.2.3. klasifikační stupeň 3 – dobrý znamená: Žák ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti nepřesně a neúplně. Chápe vztahy mezi nimi. Aplikuje získané vědomosti a dovednosti při řešení teoretických i praktických úkolů, případné nepřesnosti je schopen na základě pomoci pedagoga odstranit. Včas odevzdává zadané úkoly. 3.2.4. klasifikační stupeň 4 – dostatečný znamená: Žák ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti nepřesně a neúplně. Aplikuje získané vědomosti a dovednosti při řešení teoretických i praktických úkolů pouze s pomocí pedagoga. Včas odevzdává zadané úkoly. 3.2.5. klasifikační stupeň 5 – nedostatečný znamená: Žák neovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti nebo je ovládá velmi nepřesně a neúplně. Nechápe vztahy mezi nimi. Aplikuje získané vědomosti a dovednosti při řešení teoretických i praktických úkolů pouze s výraznou pomocí pedagoga. 3.3. Obsah klasifikace v předmětech s převahou výchovného zaměření 3.3.1. Klasifikace se do systému Bakalář provádí nejméně 1x za čtvrtletí souhrnnou známkou vystihující výsledky čtvrtletní práce studenta. 3.3.2. Při klasifikaci se v jednotlivých předmětech v souladu s požadavky RVP hodnotí: a) stupeň tvořivosti a samostatnosti projevu, kultura projevu b) osvojení potřebných vědomostí, zkušeností, dovedností a jejich tvořivá aplikace c) kvalita projevu d) poznání zákonitostí daných činností a jejich uplatňování ve vlastní činnosti e) přístup k předmětu f) vztah žáka k činnostem a zájem o ně g) v tělesné výchově je vždy přihlíženo ke zdravotnímu stavu žáka a motorickým předpokladům 3.3.3. Do celkového hodnocení se promítají všechna uvedená kritéria vyváženě. Klasifikační stupnice je pětistupňová, ale v praxi se zpravidla klasifikuje neúplnou klasifikační řadou. 3.4. Obsah klasifikace žáků se speciálními vzdělávacími potřebami
3.4.1. Klasifikace žáků se speciálním vzdělávacími potřebami využívá znění zákona č.561/2004 Sb., §16 odstavec (6), ve kterém je stanoveno, že se při hodnocení žáků se speciálními vzdělávacími potřebami přihlíží k povaze postižení nebo znevýhodnění. 3.4.2. Za žáka se speciálními vzdělávacími potřebami se považuje osoba: a) se zdravotním postižením (například: dyslexie – porucha schopnosti číst, dysortografie – porucha schopnosti psát pravopisně správně, dysgrafie – porucha schopnosti přímého písemného nebo výtvarného projevu, dyskalkulie – porucha schopnosti provádět početní výkony a operace, ale i tělesné, zrakové nebo sluchové postižení, vada řeči, souběžné postižení více vadami, nižší stupně autismu a další vývojové poruchy učení nebo chování) b) se zdravotním znevýhodněním (zdravotní oslabení, dlouhodobá nemoc nebo lehčí zdravotní poruchy vedoucí k poruchám učení a chování) c) se sociálním znevýhodněním (rodinné prostředí s nízkým sociálně kulturním postavením, nařízená ústavní léčba nebo postavení azylanta – tyto případy se řídí dalšími právními předpisy). 3.4.3. U žáků s vývojovou dysfunkcí klade pedagog důraz na takový druh projevu žáka, ve kterém má předpoklady podat lepší výkon. Při klasifikaci nevychází učitel z prostého počtu chyb, ale z počtu jevů, které žák zvládl. To ale neznamená, že žák s vývojovou poruchou nesmí například psát písemné práce. Zákonní zástupci, případně sám zletilý žák s vývojovou poruchou předkládají písemně na začátku školního roku anebo ihned po zjištění dysfunkce řediteli školy posudek diagnostikovaný odborným pracovištěm. 3.4.4. V systému gymnaziálního vzdělávání lze hodnotit žáka se speciálními vzdělávacími potřebami klasifikační stupnici převzatou ze skupiny předmětů s převahou teoretického zaměření upravenou po dohodě s výchovným poradcem podle doporučení v odborném posudku. 3.4.5. Žáci školy, u kterých byly na základní škole nebo během vzdělávání v gymnáziu diagnostikovány specifické poruchy učení (dyslexie, dysortografie aj.) jsou povinni ihned po nástupu do školy nebo po vyšetření seznámit výchovného poradce školy se závěry svého vyšetření. Při jejich klasifikaci bude postupováno podle Metodického pokynu MŠMT č.j. 13711/2001-24. 3.4.6. Při maturitní zkoušce budou její podmínky upraveny pouze žákům se specifickými poruchami učení, kteří dodají škole závěry psychologického vyšetření, které nebudou starší než 2 roky. Podmínky maturitní zkoušky budou pak takové, aby žákovi umožnily správně porozumět zadání, číst a psát způsobem, na který je při studiu zvyklý. 3.5. Obsah klasifikace v předmětu sportovní příprava 3.5.1. Hodnocení žáka ve sportovní přípravě je výsledkem posouzení celkových tělesných dovedností žáka sportovce v průběhu běžného školního roku, a to ve čtyřech oblastech: 3.5.1.1 Testování, kterým se hodnotí dynamika výkonnostního růstu v daném sportu. Soubory testů zasahují do: a) oblasti specifických projevů daného sportu (úroveň osvojení techniky a taktiky) b) oblasti motorických funkcí (kontrola a hodnocení všeobecné a speciální pohybové výkonnosti) c) oblasti psychických funkcí (postoje, úroveň morálních a volních vlastností, motivace ke sportovní přípravě) d) oblasti fyziologických funkcí (výsledky funkčních vyšetření). Testy sestavuje každý trenér a současně stanoví škálu, se kterou seznámí žáky. Za plnění zodpovídá trenér skupiny. 3.5.1.2 Zvládnutí požadavků osnov základní tělesné výchovy v odvětvích mimo kmenový sport. Trenér vychází při hodnocení z následujících kritérií: a) stupeň rozvoje motorických dovedností (rozsah a kvalita provedení), b) schopnost uplatňovat příslušné motorické dovednosti a návyky při řešení praktických úkolů, c) volní vlastnosti žáka (aktivita, samostatnost, zájem, tvořivost), d) podmínky, se kterými žák vstupuje do sportovní přípravy (somatotyp, zdravotní stav).
3.5.1.3 Účast na závodní činnosti a výkonnostní růst, resp. plnění stanovených výkonnostních cílů. Žák musí být seznámen s výkonnostními požadavky a k jejich splnění by měl být náležitě motivován. Na základě plnění výkonnostních ukazatelů jsou žáci zařazováni do výkonnostních skupin. 3.5.1.4 Plnění základních podmínek sportovní přípravy.Jedná se zejména o přístup k závodní činnosti, tj. životospráva, odpovědnost k vlastnímu zdraví, příprava a činnost ve výcvikových táborech, účast a poctivý přístup v tréninku atd. Plnění těchto požadavků je pro žáky zařazené do sportovní přípravy samozřejmé, a tedy povinné, neúčast je omluvena pouze zdravotními indispozicemi nebo vážnými rodinnými důvody. O účasti žáka na sportovní přípravě vede trenér předepsanou dokumentaci. Žák provádí vlastní sebekontrolu. Vede tréninkový deník, provádí pravidelná vyhodnocení jednotlivých cyklů, konzultuje sportovní růst se svým trenérem, přebírá odpovědnost za svou výkonnost. 3.6. Obsah klasifikace chování 3.6.1. Známku z chování uděluje třídní učitel, v případě 2. a 3. stupně po konzultaci v pedagogické radě. Celková klasifikace žáka z chování se na vysvědčení vyjadřuje těmito stupni: stupeň 1 – velmi dobré stupeň 2 – uspokojivé stupeň 3 – neuspokojivé 3.6.2. Pro udělení klasifikačního stupně 1 – chování velmi dobré je nutné dodržet několik základních pravidel: a) žák má pouze omluvené absence ve vyučovacích hodinách a pouze výjimečně absenci neomluvenou, přičemž důvody neomluvené absence vznikly souhrou nepředvídatelných skutečností, b) množství udělení menších kázeňských opatření (napomenutí třídního učitele a důtka třídního učitele) nepřesáhne počet dvou opatření, c) žák v průběhu klasifikačního období nebyl podmínečně vyloučen ze studia, d) v případě udělení důtky ředitele školy v průběhu klasifikačního období posuzuje udělení známky z chování pedagogická rada. 3.6.3. Pro udělení klasifikačního stupně 2 – chování uspokojivé je potřeba vyhodnotit všechna dílčí kázeňská opatření a průběh chování žáka za celé klasifikační období. Důvodem pro udělení jsou zejména tyto skutečnosti: a) žák má vedle omluvených vyučovacích hodin i hodiny neomluvené, přičemž důvody neomluvené absence nevznikly souhrou nepředvídatelných skutečností, byly prokázány a žákem nezdůvodněny b) v průběhu klasifikačního období nebylo žákovi uděleno podmínečné vyloučení ze studia c) množství udělení menších kázeňských opatření (napomenutí třídního učitele, důtka třídního učitele) je větší než dvě d) v případě udělení důtky ředitele školy v průběhu klasifikačního období posuzuje udělení známky z chování pedagogická rada e) udělení vyššího stupně z chování navrhuje kterýkoliv pedagog, posuzuje pedagogická rada a schvaluje ředitel školy. 3.6.4. Pro udělení klasifikačního stupně 3 – chování neuspokojivé je potřeba vyhodnotit všechna dílčí kázeňská opatření a průběh chování žáka za celé klasifikační období. Důvodem pro udělení jsou zejména tyto skutečnosti: a) žák má vedle omluvených vyučovacích hodin i hodiny neomluvené, přičemž důvody neomluvené absence nevznikly souhrou nepředvídatelných skutečností, byly prokázány anebo žákem nezdůvodněny b) v průběhu klasifikačního období bylo žákovi uděleno podmínečné vyloučení ze studia c) množství udělení kázeňských opatření (napomenutí třídního učitele, důtka třídního učitele a důtka ředitele školy) je větší než 4
d) udělení vyššího stupně z chování navrhuje kterýkoliv pedagog, posuzuje pedagogická rada a schvaluje ředitel školy e) žák porušil závažným způsobem různá ustanovení školního řádu (mezi závažná porušení školního řádu patří: požívání alkoholických nápojů a dalších návykových látek v průběhu vzdělávacího procesu včetně školních akcí mimo budovu školy, hrubé slovní urážky a fyzická napadení, šikanování spolužáků, podvody, krádeže, přestupky a trestné činy). 3.7. Klasifikace v zájmových útvarech Výsledky práce v zájmových útvarech organizovaných školou se v případě použití klasifikace na vysvědčení hodnotí následujícím způsobem: a) pracoval(a) úspěšně b) pracoval. 3.8. Celková klasifikace žáka na konci klasifikačního období 3.8.1. Celkové hodnocení žáka se na vysvědčení za klasifikační období vyjadřuje těmito stupni: a) prospěl(a) s vyznamenáním b) prospěl(a) c) neprospěl(a) d) nehodnocen(a) 3.8.2. Hodnocení prospěl(a) s vyznamenáním je stanoveno těmito podmínkami: Žák není hodnocen v žádném povinném či povinně volitelném předmětu stupněm horším než 2. Chování je hodnoceno stupněm „velmi dobré“. Průměr ze všech známek všech povinných a povinně volitelných předmětů daného klasifikačního období nesmí být horší než 1,5. Klasifikace z nepovinných předmětů a z chování se do studijního průměru nezapočítává. 3.8.3. Hodnocení prospěl(a) je stanoveno těmito podmínkami: Žák je hodnocen v každém povinném či povinně volitelném předmětu stupněm lepším než 5 a nesplňuje podmínky pro hodnocení prospěchu s vyznamenáním. Klasifikace z nepovinných předmětů a z chování se do studijního průměru nezapočítává. 3.8.4. Hodnocení neprospěl(a) je stanoveno těmito podmínkami: Žák je hodnocen alespoň v jednom povinném či povinně volitelném předmětu stupněm 5. Klasifikace z nepovinných předmětů a z chování se do studijního průměru nezapočítává. 3.8.5. Hodnocení nehodnocen(a) je stanoveno těmito podmínkami: Žák je nehodnocen, pokud ho není možné hodnotit z některého předmětu na konci prvního pololetí ani v náhradním termínu 3.9. Celkové hodnocení žáka na konci klasifikačního období a podrobnosti o opravných zkouškách 3.9.1. Hodnocení žáka vychází ze zákona č. 561/2004 (školský zákon) §22 odstavec (1) písmeno c) a dále §51, §52 a §53 pro nižší stupeň víceletého gymnázia. Vyšší stupeň víceletého gymnázia a gymnázium čtyřleté nesportovní i se sportovní přípravou se řídí citovaným zákonem v §22 a dále §67, §68, §69, §72 a §73. 3.9.2. Pravidla pro celkové hodnocení žáka: a) Každé pololetí se vydává žákovi vysvědčení, za první pololetí lze místo vysvědčení vydat žákovi výpis z klasifikace opatřený podpisem ředitele školy, třídního učitele a provozním razítkem školy. b) Nelze-li žáka hodnotit na konci prvního pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za první pololetí bylo provedeno nejpozději do dvou měsíců po skončení prvního pololetí. Není-li možné žáka hodnotit ani v náhradním termínu, žák se za první pololetí nehodnotí.
c) Nelze-li žáka hodnotit na konci druhého pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za druhé pololetí bylo provedeno nejpozději do konce září následujícího školního roku. Do doby hodnocení navštěvuje žák nejbližší vyšší ročník. Není-li žák hodnocen ani v tomto termínu, celkově to znamená, že neprospěl. d) Žák, který na konci druhého pololetí neprospěl nejvýše ze 2 povinných či povinně volitelných předmětů, nebo žák, který neprospěl na konci prvního pololetí nejvýše ze 2 povinných či povinně volitelných předmětů vyučovaných pouze v prvním pololetí, koná z těchto předmětů opravnou zkoušku nejpozději do konce příslušného školního roku v termínu stanoveném ředitelem školy. Opravné zkoušky jsou komisionální. e) Žák, který nevykoná opravnou zkoušku úspěšně nebo se k jejímu konání nedostaví, neprospěl. Ze závažných důvodů může ředitel školy žákovi stanovit náhradní termín opravné zkoušky nejpozději do konce září následujícího školního roku. f) Má-li zletilý žák nebo zákonný zástupce nezletilého žáka pochybnosti o správnosti hodnocení na konci prvního i druhého pololetí, může do 3 pracovních dnů ode dne, kdy se o hodnocení prokazatelně dozvěděl, nejpozději však do 3 pracovních dnů od vydání vysvědčení požádat ředitele školy o komisionální přezkoušení. Pokud je vyučujícím i zkoušejícím žáka ředitel školy, je třeba žádat pracovníka příslušného krajského úřadu. Komisionální přezkoušení se koná nejpozději do 14 dnů od doručení žádosti nebo v termínu dohodnutém se zletilým žákem nebo jeho zákonným zástupcem. g) V odůvodněných případech může krajský úřad rozhodnout o konání opravné zkoušky i komisionálního přezkoušení na jiné střední škole. Zkoušky se na žádost krajského úřadu účastní školní inspektor. h) Zkoušku před komisí může nařídit ředitel školy podle ustanovení Školního řádu v kapitole 4. odstavci 4.7. Tato zkouška má souhrnný charakter s cílem prověřit znalosti z učiva, na kterém žák prokazatelně chyběl, a to v souvislostech s učebními osnovami za celé pololetí. Získaná klasifikace z této zkoušky nenahrazuje celkovou klasifikaci žáka za celé pololetí, ale stává se její významnou součástí. i) Maturitní zkouška a její klasifikace se řídí ustanovením zákona č. 561/2004 Sb., §77, §78, §81 a §82. j) Klasifikace maturitní zkoušky do účinnosti právního předpisu v bodě i) podléhá znění novelizované vyhlášky MŠMT ČR č. 442/1991 Sb. 4. ZÍSKÁVÁNÍ PODKLADŮ PRO HODNOCENÍ A KLASIFIKACI
4.1.
Podklady pro hodnocení a klasifikaci výchovně vzdělávacích výsledků a chování žáků získávají pedagogové těmito metodami, formami a prostředky: a) soustavným sledováním výkonů žáka a jeho domácí přípravy v průběhu výchovně vzdělávacího procesu b) různými druhy zkoušek (písemné, ústní, grafické, praktické, pohybové) c) konzultacemi s výchovným poradcem a ostatními pedagogy a podle potřeby i s pracovníky pedagogicko-psychologických poraden či zdravotnických zařízení d) zohledněním výsledků žáka v soutěžích a dalších odborných činnostech, které jsou tematicky spojeny s klasifikovaným předmětem e) pokud pedagog zjistí,že odevzdaná domácí práce, její část nebo prezentace je plagiátem, je hodnocena nedostatečně a vyučující navrhne žákovi kázeňské opatření. Jedná se o porušení zákona 121/2000 Sb. o právu autorském.
4.2.
Zásady pro získávání a používání podkladů pro klasifikaci předmětů s převahou teoretického zaměření 4.2.1. Při celkové klasifikaci přihlíží pedagogický pracovník k věkovým zvláštnostem žáka, projevuje pedagogický takt zejména v těchto otázkách: a.hledá to, co žák umí a co zvládl, cílem není vyhledávání neznalostí a mezer ve vědomostech
a) do klasifikace nepromítá individuální chování žáka b) pokud řádně zdůvodněná absence žáka překročí 5 pracovních dnů, učitel nezískává podklady pro klasifikaci v následující hodině, ale žák okamžitě projednává doplnění a osvojení si učiva tak, aby mohl být z tohoto učiva případně přezkoušen c) ve sportovních třídách nemohou být studenti, kteří absolvovali krátkodobé soustředění nebo závody (tj. v délce do 4 dnů), bez jejich souhlasu zkoušeni 1.vyučovací den po návratu, a studenti, kteří absolvovali dlouhodobé soustředění nebo závody (tj. v délce více než 4 dnů), bez jejich souhlasu zkoušeni prvé tři vyučovací dny po návratu zpět d) výjimku v bodě d) tvoří předměty matematika, český jazyk a cizí jazyky, ze kterých mohou být studenti sportovních tříd zkoušeni kdykoli v rozsahu učiva posledních hodin, které ve škole byly probrány ke dni odjezdu na soustředění nebo závody e) zadávání celkového opakování učiva (pololetní, čtvrtletní) na konci klasifikačního období není (s výjimkou matematiky, českého jazyka a cizích jazyků) přípustné, v ostatních předmětech pedagog preferuje tématické opakování či opakování kapitol (za závěr klasifikačního období se vždy považuje leden a červen školního roku) f) pedagog vždy dbá, aby se získávání podkladů pro celkovou klasifikaci rozložilo do celého klasifikačního období. 4.2.2. Žák musí být z předmětu s jednohodinovou dotací týdně přezkoušen ústně nebo písemně či prakticky alespoň 2x za každé pololetí. 4.2.3. Žák musí být z předmětu s dvouhodinovou dotací týdně přezkoušen ústně, písemně nebo prakticky alespoň 4x za každé pololetí, z toho u předmětů s převahou teoretického charakteru nejméně jednou ústně nebo prakticky. 4.2.4. Žák musí být z předmětu s tříhodinovou dotací týdně přezkoušen ústně, písemně nebo prakticky alespoň 5x za každé pololetí, z toho nejméně jednou ústně nebo prakticky u předmětů s převahou teoretického charakteru. 4.2.5. Žák musí být z předmětu s vyšší než tříhodinovou dotací týdně přezkoušen ústně, písemně nebo prakticky alespoň 6x za každé pololetí, z toho nejméně jednou ústně nebo prakticky u předmětů s převahou teoretického charakteru. 4.2.6. Počet klasifikačních údajů žáků maturitních tříd je determinován zkráceným průběhem 2. pololetí. V tomto klasifikačním období se počet přezkoušení o jedno snižuje. 4.2.7. Pedagog oznamuje žákovi výsledek každé klasifikace a poukazuje na klady a nedostatky hodnocených projevů a výkonů. Při ústním přezkušování oznámí pedagog žákovi výsledek hodnocení okamžitě i s odůvodněním. Výsledky hodnocení písemných zkoušek a prací či praktických činností oznámí žákovi nejpozději do 14 kalendářních dnů. 4.2.8. Pedagog je povinen vést soustavnou evidenci každé klasifikace žáka, na požádání je povinen předložit tyto podklady vedoucímu pracovníkovi školy, pověřenému zástupci České školní inspekce stejně jako v přepsané verzi zletilému žákovi či zákonným zástupcům. Za přepsanou verzi se považuje výpis klasifikace ve formě ručně psaného textu nebo výstupu z počítačové evidence. 4.2.9. Součástí každého klasifikačního podkladu je: a) stupeň klasifikace b) datum získání klasifikačního podkladu c) váha klasifikace d) forma získání klasifikace (ústní, písemná, praktická zkouška) e) v případě písemného zkoušení téma učiva, ze kterého byl klasifikační podklad získán f) v případě ústního zkoušení vhodná specifikace charakteru známky, např. „aktivita“, aktuální učivo“… g) v případě písemných přezkušování je učitel povinen předložit opravenou písemnou práci žáka jakéhokoliv charakteru tak, aby bylo možné posoudit oprávněnost žákovy klasifikace
4.3.
4.4.
h) zadání, způsob hodnocení a všechny písemné výstupy žáků je pedagog povinen uchovávat po celou dobu neuzavřeného klasifikačního období (například až do konce září následujícího školního roku, pokud se žák nedostavil v náhradním termínu opravných zkoušek ze zdravotních důvodů k přezkoušení, ale také až po dobu dvou školních roků, pokud byl žákovi sportovního studia povolen IVP s rozloženým přezkušováním. 4.2.10. Přezkušovat bez ohlášení může pedagog jen tehdy, pokud chce prověřit učivo probrané a procvičené v předcházejících čtyřech až pěti vyučovacích hodinách. Pokud žák na některé z těchto hodin chyběl, zohlední pedagog omluvu žáka a dohodne náhradní termín přezkoušení. 4.2.11. Přezkušování, které je rozsahem větší než 5 naposled probraných a procvičených hodin, ale zároveň nepřesáhne obsahem i rozsahem tematickou kapitolu, žákům pedagog vždy ohlašuje nejpozději předchozí den před jeho konáním. Jeho termín zaznamená do třídní knihy. V jednom dni mohou žáci konat maximálně dvě zkoušky tohoto charakteru. 4.2.12. Přezkušování, které se blíží rozsahem maturitnímu tématu, podléhá zápisu do třídní knihy. V jednom dni lze konat pouze jednu zkoušku tohoto charakteru a žádnou další zkoušku podle odstavce 4.2.11. S výjimkou matematiky, českého jazyka a cizích jazyků ji nelze naplánovat v období tří týdnů před uzavřením klasifikace v daném pololetí. Výjimkou jsou maturitní ročníky. Žáci se studiem podle individuálního vzdělávacího plánu (dále IVP) 4.3.1. žák si vyzvedne studijní průkaz u zástupce ředitele školy 4.3.2. žák je povinen si v jednotlivých předmětech dohodnout témata zkoušení a nechat si je zapsat do studijního průkazu 4.3.3. studijní průkaz je žák povinen předkládat ve čtvrtletí vždy zástupci ředitele školy 4.3.4. nedodržení předchozích bodů může vést k ukončení studia podle individuálního vzdělávacího plánu Komisionální zkoušky 4.4.1. Komisionální zkoušky stanovuje ředitel školy v souladu s §6 vyhláška 13/2005 Sb. v těchto případech a) Opravná zkouška – koná žák, který na konci druhého pololetí neprospěl nejvýše ze 2 povinných předmětů, nebo žák, který neprospěl na konci prvního pololetí nejvýše ze 2 povinných předmětů vyučovaných pouze v prvním pololetí, koná z těchto předmětů opravnou zkoušku nejpozději do konce příslušného školního roku v termínu stanoveném ředitelem školy. b) Komisionální přezkoušení – koná žák buď pro velkou absenci podle odstavce 4.7. Školního řádu, nebo pro pochybnosti o správnosti hodnocení podle §69 odst (9) zákona 561/2004 Sb. 4.4.2. Termíny konání komisionálních zkoušek a) Opravnou zkoušku může žák ve druhém pololetí konat nejdříve v měsíci srpnu příslušného školního roku, pokud zletilý žák nebo zákonný zástupce nezletilého žáka nedohodne s ředitelem školy dřívější termín; v případě žáka posledního ročníku vzdělávání vyhoví ředitel školy žádosti o dřívější termín vždy. b) Termín komisionálního přezkoušení stanoví vždy ředitel školy 4.4.3. Žák může v jednom dni konat nejvýše jednu komisionální zkoušku. 4.4.4. Složení komise určuje ředitel školy a je následující: a) předseda – pedagogický pracovník s praxí alespoň 3 roky b) zkoušející – zpravidla vyučující zkoušeného předmětu ve třídě, kterou žák navštěvoval c) přísedící – zpravidla pedagog s odbornou kvalifikací pro výuku zkoušeného předmětu 4.4.5. S termínem a místem konání komisionální zkoušky seznámí škola žáka písemně, a to prokazatelným způsobem. Tyto údaje o komisionálních zkouškách nalezne žák i ve své elektronické žákovské knížce.
RNDr. Tomáš Hofrichter, Ph.D. ředitel školy
