1. Statistické šetření návštěvnosti na Pražském hradě
2. Analýza návštěvníků muzeí a galerií na základě elektronického dotazování – závěrečná zpráva týkající se návštěvníků Národního muzea.
Analýza návštěvníků muzeí a galerií na základě elektronického dotazování – závěrečná zpráva týkající se návštěvníků Národního muzea. Závěrečné zamyšleni a rekapitulace výsledků odpovědi přinesla zjištění, které by se dalo shrnout do následujícího výstupu. Ve vyhodnocení odpovědi jsou naznačeny vazby na určité hypotézy. Těmito potvrzenými hypotézami a poučeními do dalších průzkumů byla zejména nutnost věnovat moderním informačním technologiím v muzejnictví zvýšenou pozornost. Již ze složení respondentů šetření vyšlo najevo, že zvýšeny zájem a důvěra v internet jako komunikační kanál je v mladé generaci. Tento fakt ještě umocňovalo, že internet označilo jako obvykly zdroj informaci o děni v muzeu cele. Všech respondentů. Ve vyhodnocení segmentačních otázek je naznačen také fakt, že častějšími návštěvníky muzei a galerii jsou osoby s nadprůměrným vzděláním. Tento fakt potvrzuje v podstatě i tento průzkum. Pokud jde o nadprůměrně vzdělané osoby obecně – z tohoto šetřeni vyšel najevo i další zajímavý fakt, a sice že v důvěře v informační technologie u vzorku převážně vysokoškolsky vzdělaných respondentů nad 30 let s průměrem věku 45 let nehraje věk žádnou roli, tento vzorek totiž ve výsledku bere internet jako obvykly způsob získávaní informaci o muzeu ještě častěji – označilo jej dokonce plných 9 z 10 respondentů. Tato čísla u takového věkového průměru činí ještě zajímavějším i fakt, že na druhém místě za internetem skočil až s velkým propadem denní tisk, který zvolili už jen 4 z 10 respondentů. Web 2.0 není poslední vývojový stupeň internetu, dokonce již původní definice a myšlenky tohoto pojmu jsou rozostřeny a současny internet začíná být dál. Je proto nemyslitelné, aby instituce, jejichž webové stránky mají navíc u svých „zákazníků“ takovou podporu, jako mají muzea, měly statické internetové prezentace, ve své podstatě podobné myšlenkám první generaci Word Wide Webu. Pravě nyní je ideální čas pro zamyšlení se nad projekty, jež by filozofii a myšlenky muzejnictví mohly přenést na internet. Nemuselo by se přitom jednat ani o tolik diskutované „virtuální muzeum“, ale třeba pouhé propojeni webových stránek muzea se světoznámými encyklopediemi či video servery s dokumentárními pořady (archiv České Televize) či umístěni videozáznamů přednášek a umožněni diskuze k nim.
3. Výsledky průzkumu typického návštěvníka výstavy ´Republika´ uskutečněné v Národním muzeu.
Typický návštěvník výstavy Republika Vyhodnocení otázek – závěr Na základě tohoto průzkumu se dá popsat přibližně popsat typický návštěvník výstavy Republika. Typický návštěvník výstavy Republika (v rámci tohoto průzkumu):
• Chodí do muzea jeden až dvakrát za rok • Přijel na výstavu v rámci organizované skupiny • K získávání
informací
ohledně
kultury
využívá
převážně
internet.
Z internetu také čerpal informace o výstavě Republika. • Muzeum navštěvuje hlavně proto, že se zajímá o věci jaké se děly a dějí kolem něj • Výstavu navštívil v sobotu, případně ve všední den dopoledne • Otevírací doba muzea mu vyhovuje, případně se jí přizpůsobí • Z tisku čte nejvíce Mladou Frontu dnes nebo Lidové noviny • Je ženského pohlaví • Je student ve věku 16 – 26 let z Prahy • Výstava se mu líbila a splnila jeho očekávání
4. Závěrečná zpráva z průzkumů návštěvníků Brněnské muzejní noci
Co vyplynulo z loňského průzkumu návštěvníků Brněnské muzejní noci: •
Brněnská muzejní noc si každý rok získává nové a nové příznivce – více než třetina dotázaných se loňské noci zúčastnila poprvé. (Velký zájem „nováčků“ zaznamenal i průzkum v roce 2007, který provedli zaměstnanci Paláce šlechtičen.) • Přibližně stejné procento (cca 20%) navštíví během noci jednu, dvě nebo tři pořádající instituce. Průzkum však prokázal i existenci „muzejních maratonců“ – více než 8% uvedlo, že stihne překročit práh pěti budov, a téměř 2% měla v plánu zavítat do osmi. • Více než třetina (34%) respondentů se o této akci a jejím programu dozvěděla z médií, 27% od přátel, 18% z informačních letáčků a 13% díky informačnímu autobusu umístěnému na náměstí Svobody. • Téměř čtvrtina dotazovaných znala datum konání muzejní noci už déle než měsíc. Nejvíce osob (29%) se s ním však seznámilo až v týdnu před akcí. • Největší procento (téměř 60%) mají během muzejní noci zájem prohlédnout si především expozice. Čtvrtina se těší zejména na doprovodný program a 11% láká občerstvení. • Muzejní noc není záležitostí jednotlivce. Lidé se jí účastní nejčastěji ve společnosti svých přátel (35%) či se svou rodinou (28%). • Necelá polovina (43%) si informace o jednotlivých programech vyhledává dopředu a vítá možnost si svou cestu za kulturou a poznáním naplánovat. Takzvaně naslepo vyráží do víru muzejní noci 28%. • Celých 65% tvrdí, že do města vyráží pouze kvůli Brněnské muzejní noci a daný den se nezúčastňuje žádné z jiných kulturních a společenských akcí a to včetně ohňostrojů. • Pro pořadatele je smutnou, nikoliv však překvapivou, zprávou, že celých 42% oslovených navštíví muzea a galerie pouze jednou v roce – během muzejní noci. Na druhé straně však 14% uvedlo, že se do pořádajících institucí vrací během roku více než třikrát.
5. Metodologie marketingového výzkumu a plánu ve středočeských muzeích a galeriích.
6. Monitoring návštěvníků v turistických regionech České republiky – Český sever (léto)
7. Ukázky dotazníků ze zahraničních muzeí
