Daně a nezisková sféra Zdeněk Sadovský Anotace: Současná úprava zdaňování a financování neziskových organizací znamená silnou roli státu a pro celou řadu úspěšných a kvalitních organizací zejména v oblasti charity vytváří prostředí neurčitosti a nejistoty. Příspěvek je studií možné změny přesunu kompetencí ze státu na občana formou asignací.
1
Současný přehled neziskovek:
Bude dobré si úvodem uvést přehled organizací, které považujeme za neziskové: a) nestátní neziskové organizace: sem patří především občanská sdružení, obecně prospěšné společnosti a nadace a nadační fondy. Tyto tři typy jsou z pohledu dalších úvah zřejmě rozhodující, přestože existují ještě další typy organizací, které bychom sem mohli zařadit (například zájmové sdružení právnických osob, společenství vlastníků bytových jednotek, politické strany a hnutí, odborové organizace, účelová zařízení církví, veřejnoprávní instituce a některé obchodní společnosti, pokud nebyly založeny za účelem dosahování zisku apod.) b) státní kvazineziskové organizace, především rozpočtové a příspěvkové organizace U uvažovaných tří typů nestátních neziskových organizací se na chvíli zastavme: Občanská sdružení mohou být různého typu a také velikosti, počínaje spolkem zahrádkářů, mysliveckým sdružením až po sportovní organizace a kluby s různou velikostí a finanční náročností. Bude asi rozdíl mezi oddílem kopané v Dolní Horní a oddílem kopané typu Sparta Praha, pokud by ovšem Sparta byla občanským sdružením (pokud vím, je akciovou společností). U malé, finančně nenáročné organizace typu spolku zahrádkářů nebude zřejmě problém, pár korun členských příspěvků pokryje spolkovou činnost a spolek nebude platit žádné daně. Jiná situace bude například u motocyklového sportu s vysokými nároky na materiální náklady na pořízení i provoz. Získání „sponzora“ v našich podmínkách jako čistého dárce je problém, zbývá získání smlouvy o reklamě, kdy do nákladů dostane spolek jen barvy či výrobu samolepek na helmy a stroje, „zbytek“, čili podstatnou část příjmu z reklamy zdaní. Vzhledem k již zmíněným vysokým nákladům na provoz ovšem … Obecně prospěšné společnosti jsou formou, která je užívána ve větší míře u nestátních zdravotnických a charitativních organizací, v poslední době také u soukromých vysokých škol. Zapisují se do zvláštní části Obchodního rejstříku a vzhledem k povinnosti rotace členů správní i dozorčí rady po roce činnosti a funkčnosti obchodního rejstříku je problém udržovat v registru platné údaje. Vzhledem k povinnosti zveřejňovat zprávu o činnosti a hospodaření a podléhat auditu při stanovené míře obratu jsou celkem průhlednými organizacemi. V případě, že se jim podaří vytvořit zisk, nemají zatím1 jinou možnost, než ho převést do rezervního fondu a nemohou tak vytvářet jiné fondy, např. typu FKSP. Nadace a nadační fondy mají zcela specifický charakter a jsou upraveny zvláštním zákonem a pohybují se zase v jiných finančních objemech..
1
Návrh novely zák. č. 248/1995 Sb., který je v současné době v připomínkovém řízení, navrhuje toto ustanovení zrušit.
Tento stručný přehled byl nutný, abychom si uvědomili, jak pestrá rozmanitá je škála neziskových organizací. Podmínky, stanovené zákonem pro jejich daňový režim, jsou však pro všechny stanoveny jednotně.
2
Financování nestátních neziskových organizací z veřejných rozpočtů
Poslední publikované údaje se mi podařilo zjistit za kalendářní rok 2007 na webových stránkách Úřadu vlády [01]. Podle tohoto zdroje lze financování nestátních neziskových organizací z veřejných rozpočtů rozdělit na dotace, poskytnuté • ze státního rozpočtu, • v rámci režimu státní dotační politiky, • z rozpočtu krajů, • z obecních rozpočtů, • ze státních fondů. Přehled o poskytnutých dotacích nalezneme v tabulce 1. Z výš zmíněné zprávy [01] o rozsahu 39 stran je zřejmé, že dotace jsou rozdělovány naprosto nesystémově, například u dotací ze státního rozpočtu získaly subjekty sesadlem v Praze více než 49% z celkového objemu poskytnutých dotací, největšími příjemci byli Český svaz tělesné výchovy, Nadace rozvoje občanské společnosti a Horská služba ČR, o.p.s. U dotací z rozpočtu krajů bylo 37% poskytnuto z rozpočtu Hlavního města Prahy, 15% z rozpočtu Jihomoravského kraje a 8% z rozpočtů Olomouckého a Středočeského kraje. Největší podíl (33%) směřoval do oblasti sociální věci a politika zaměstnanosti, dále do tělovýchovy (27%) a Kultury a ochrany památek (12%). Oblasti, které jednotlivé kraje podporují, se značně odlišují. Například do oblasti Sociální věci a politika zaměstnanosti směřovala v krajích dotace ve výši 20 až 50% vyjma Karlovarského kraje (0%), Plzeňského kraje (4%), Moravskoslezského kraje (9%) a Královéhradeckého kraje (60%). U obecních rozpočtů je dotační politika zaměřena především na oblast tělovýchovy (38,6%), ale mezi výší podpory jsou velké rozdíly. Pro účely tohoto pojednání je důležitá celková výše poskytované dotace, která činí podle údajů roku 2007 téměř 15 miliard Kč (14.484.341). Výdaje státního rozpočtu za rok 2007 podle státního závěrečného účtu [04] činily cca 1 041 miliard (1040,78 mld. Kč). Z toho velmi lehce vypočteme, že poskytnuté dotace činí cca 1,5% z celkových výdajů státního rozpočtu (1,440922%). Zajímavé je porovnání s daňovými příjmy. V roce 2007 činily daňové příjmy celkem 516,9 mld. Kč (bez SZ), pojistné na sociální zabezpečení 354,95 mld. Kč. Z daňových příjmů pak příjmy z daně fyzických osob činily 98,1 mld. Kč, právnických osob 107,5 mld. Kč. Daňové příjmy státního rozpočtu z vybrané daně z příjmů fyzických a právnických osob činily tedy cca 206 miliard Kč (205,6 mld. Kč). Poskytnuté dotace ve výši 15 mld. Kč činí v poměru k vybraným daním z příjmů ve výši 206 mld. V procentech 7,3% (7,2815533). Uvažujeme-li jen daně z příjmů fyzických osob, jedná se o 15,3% (15,2905198), pro daň z příjmů právnických osob 14% (13,9534883).
Tab. č. 1 Přehled dotací poskytnutých nestátním neziskovým organizacím v roce 2007 Státní rozpočet Režim státní dotační politiky Rozpočty krajů Obecní rozpočty Státní fondy
tis. Kč Počet dotací Počet příjemců 6600000 5505 3527 3325089 3020 N 1094000 8795 5305 3165000 N N 300252 N N 14484341
N … neuvedeno Zdroj: Úřad vlády, upraveno do přehledové tabulky
Tab. č. 2 Přehled dotací podle zaměření Tělovýchova Sociální věci a politika zaměstnanosti Státní rozpočet Režim státní dotační politiky Rozpočty krajů Obecní rozpočty Státní fondy
1347000
1475000
Finanční operace a ostatní činnosti 1709000
1178398
0
0
328076
750250
0
298000
359000
0
0
0
128000
1232000
602000
0
0
0
699000
0
71000
0
179000
0
0
507076
750250
827000
4055398 2507000 1709000 Zdroj: Úřad vlády, upraveno do přehledové tabulky
Ochrana životního prostředí
Zapojení do zahraničních programů
0
0
Kultura a ochrana památek 0
3
Daňové podmínky
Zákon o daních z příjmů nezná pojem „nezisková organizace“, používá terminus technicus „organizace, které nebyly založeny nebo zřízeny za účelem dosahování zisku“. Obojí je zřejmě špatně. V angličtině se setkáváme s pojmy „non profit“ a „non for profit“, v češtině se občas také používá pojem „občanská společnost“, který možná trochu lépe vystihuje realitu, je však zaměnitelný s označením celospolečenským a je obecně méně srozumitelný. Při používání pojmu „neziskové organizace“ je třeba mít na zřeteli, že tato "neziskovost" nespočívá v tom, že organizace netvoří zisk ze své činnosti, ale v tom, že vytvořený zisk se znovu vrací do hlavní činnosti a není rozdělován mezi zřizovatele či zakladatele. To ale bohužel pro české daňové zákony neplatí. V českých daňových podmínkách lze podporovat neziskové organizace jak už bylo uvedeno formou dotací, zpravidla účelově vázaných a omezených roční lhůtou bez záruky v příštím období, čímž vzniká prostředí nejistoty např. zejména pro charitativní organizace. Formou podpory od fyzických a právnických osob je poskytování daru nebo darů ve výši daňově uznatelných odpočtů od základu daně. Podle zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů si může fyzická osoba podle §15 odst. 1 odečíst max 10% ze základu daně, min. 1000 Kč, právnická osoba si pak může podle § 20, odst. 8 od základu daně sníženého podle §34 odečíst hodnotu darů, pokud hodnota daru činí alespoň 2000 Kč a V úhrnu lze odečíst nejvýše 5 % ze základu daně sníženého podle § 34; přitom v případě poskytnutí darů vysokým školám a veřejným výzkumným institucím lze základ daně snížit nejvýše o dalších 5%. V praxi je podle mých zkušeností těchto institutů využíváno minimálně. Znám případy, kdy si fyzické osoby prostřednictvím daru i při závislé činnosti tímto způsobem hradí větší část členských příspěvků v malých sportovních klubech. Daleko více se využívá placení reklamy, kterou lze zahrnout téměř v neomezené výši do výdajů. Podle nezaručených informací je tohoto principu využíváno „sponzory“ v některých odvětvích zejména sportu k získávání neevidovaných zdrojů pro „speciální fondy“.
4
DISKUSE
Z pohledu současné úpravy zdaňování a financování neziskové sféry mám dvě zásadní námitky: 1. Současná daňová úprava zdaňování neziskové sféry vychází principiálně z filozofie, že každý „zisk“ musí být vždy zdaněn. U neziskových organizací se ještě k tomu posuzuje pro každou činnost zvlášť a kompenzace uvnitř organizace není možná. Daňoví odborníci namítnou, že tento pohled je velmi zjednodušený a skutečnost je ještě daleko složitější. Jsem toho názoru, že celá současná filozofie je nesprávná a měla by být změněna. 2. Financování neziskové sféry formou dotací, přidělovaných z roku na rok nedávají neziskovým organizacím prostor pro dlouhodobější plánování a rozvoj a jejich existence je velmi závislá nejen na momentální ekonomické a politické situaci, ale i na dalších, zpravidla neměřitelných a obtížně předvídatelných faktorech. Podle [05] „Politika je o prosazování svého názoru na to, jak velkou kontrolu smí mít vláda nad občany“
Spektrum politického přesvědčení o této představě:
100% kontrola vládou diktatura
levice
pravice
(socialismus)
(kapitalismus)
0% kontrola vládou anarchie
Nosná idea: Vláda ví nejlépe, co je dobré pro jednotlivce
Nosná idea: Jedinec ví sám nejlépe, co je pro něj dobré
(mnoho regulací, vysoké daně na provoz vlády)
(možnost vlastní volby, méně úředníků, nízké daně)
Daně Vláda ke své činnosti potřebuje peníze, ale protože sama nic nevyrábí, musí peníze vybrat od občanů svého státu. Peníze vybrané od občanů se nazývají daně. Zde je rovněž spektrum představ, na kolik peněz má vláda automaticky "nárok".
100% daně OTROCTVÍ
Nosná idea: Vláda ví nejlépe, co s mými penězi všichni jsou chudí
Nosná idea: Mohu sám zvolit, co se svými penězi
0% daně SVOBODA
existují chudí, bohatí, extrémně bohatí
Výsledek je samozřejmě vždy kompromisem a ani tomu jinak být nemůže. To z výše uvedených schémat vyplývá docela jednoznačně. Chceme-li se ale přece jen trochu oprostit od té silné ruky všemocného státu blíže k občanské společnosti, pak je nejjednodušší všude tam, kde to lze, přesunout odpovědnost i možnosti volby na občana. Už proto, aby si zvykl, že má také jinou odpovědnost než jednou za čas jít nebo nejít k volbám a pak nadávat .
5
Závěr
Zásadní filozofie změn: 1. Nezisková organizace může vedle ryze neziskových činností realizovat i činnosti ziskové, tedy v podstatě činnosti podnikatelské. Posouzení, zda se jedná o neziskovou organizaci a náleží jí tedy jiný – neziskový - daňový režim tkví v tom, zda veškeré získané prostředky použije výhradně k hlavnímu, tedy neziskovému účelu a své otevřené a veřejně přístupné hospodaření podrobí přísnému auditu. Pokud tyto dvě zásadní podmínky nesplní, bude posuzována (a tedy zdaňována) jako kterýkoliv jiný podnikatelský subjekt. 2. Nejistotu v očekávání finančních dotací od státu a tedy rozhodování za neurčitosti a nejistoty o byť krátkodobém rozvoji neziskové organizace lze odstranit dvojím způsobem: a) schválením zákona o pravidlech financování neziskových organizací.s možností dlouhodobého finančního příslibu státu na základě předložené dlouhodobé koncepce a
její roční aktualizace. Lze očekávat, že půjde o složitou a nejednoznačnou právní normu a velmi náročný administrativní proces. Kromě toho by musela být změněna rozpočtová pravidla2.. Další závažnou námitkou je, že by tak došlo k dalšímu zvýšení už tak dost značných mandatorních výdajů. Jako vhodnější se mi jeví: b) postupné odstranění státních dotací zavedením daňových asignací.Velmi schematicky: Ze statistických údajů lze vypočítat, kolik stát průměrně ročně vynakládá na neziskovou sféru a jaké procento to činí z průměrného ročního výběru daní z příjmů. Každý občan, každá právnická osoba může v rámci určeného procenta z daňové povinnosti poukázat částku jedné nebo více neziskovým organizacím podle vlastního uvážení. Neučiní-li tak, půjde tato část na zvláštní podúčet ministerstva financí pro podporu neziskové sféry. Samozřejmým předpokladem je, že poskytnuté příspěvky jsou u neziskové organizace osvobozeny od daně. Výsledným modelem je tedy nezisková organizace, jejíž veškerá činnost je zdaňována jako celek a případný „zisk“ je osvobozen od daně z příjmů za předpokladu, že veškeré získané prostředky jsou využity zpět ve prospěch hlavní činnosti, případně převedeny do fondu, z něhož lze v budoucnu financovat například investice nutné pro rozvoj této neziskové organizace. Logicky se přikláním k druhé variantě. Očekávám především námitku typu „to už zde bylo a neosvědčilo se to“, což je jen krycí manévr pro větu typu „my stát o tom chceme rozhodovat“. Výhodou tohoto typu by bylo jednak zajištění možnosti svobodné volby občana, zvýšená soutěž mezi neziskovými organizacemi, jednak likvidace dosavadního prokorupčního prostředí při tzv. „objektivním přidělování“ dotací. Občan by jasně věděl, komu a na co dává část své daně, pokud by se nerozhodl, věděl by, že ji dává státu. A teprve o této části by mohl rozhodovat stát. Jsem přesvědčen, že by to během pěti let spolehlivě fungovalo, neziskové organizace by musely daleko otevřeněji deklarovat, na co případné příspěvky občanů použijí a tyto „občanské dotace“ by se daleko jednodušeji rozložily v rámci republiky. Nicméně si dovolím závěrem vyslovit pochybnost o tom, že by takovýto návrh mohl někdy projít.
Zdroje 2
V současné době jsou složitě obcházena u veřejných vysokých škol podle zák. č. 111/1998 Sb. tak, že vedle kategorie „dotace“ byla vytvořena kategorie „příspěvek“, který lze převést do čehosi, co zákon nazývá „fondy“ a co se tím pádem nemusí ročně zúčtovat se státním rozpočtem
[01] Vláda ČR: Rozbor financování nestátních neziskových organizací z veřejných rozpočtů v roce 2007 http://www.vlada.cz/assets/ppov/rnno/publikace/rozbor_2007_pro_web.pdf [02] Vláda ČR: SWOT analýza současného stavu neziskového sektoru v ČR (doplněné podle připomínek k 18.7.2008) http://www.vlada.cz/assets/ppov/rnno/koncepce-neziskovehosektoru/FINAL_SWOT_analyza_1.pdf [03] Vláda ČR: Koncepce neziskového sektoru http://www.vlada.cz/cz/pracovni-a-poradni-organy-vlady/rnno/koncepce-neziskovehosektoru/swot-analyza-36087/
[04] Ministerstvo financí: Státní závěrečný účet za rok 2007 http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/statni_zav_ucet_40242.html [05]
http://volby.kategorie.cz:80/
doc. Ing. Zdeněk Sadovský, CSc. Katedra účetnictví, daní a práva E mail:
[email protected] Tel.: +420 541220334 AKADEMIE STING, o.p.s. soukromá vysoká škola v Brně Stromovka 1, 637 00 Brno www.sting.cz
