2 2005 ZPRAVODAJ O VÝCHOVĚ A VYUŽITÍ VOLNÉHO ČASU DĚTÍ A MLÁDEŽE
“ k e v o k s i z e n ě „ v í a r n o á v M o c a n n a ů n a i t m F a o : g R a e í r m v t á s Té k n s e ř č a l e l o Uz p S
Třetí rodič na podpoře Batolata rytmicky houpeme na klíně a povídáme jim oblíbenou pohádku. Jak dobro zvítězilo nad zlem. Že bohatství měřené ve zlaté pokladničce nemá smysl. Právě proto je nejchytřejší princezna Maruška s plnou slánkou soli. Tím vším učíme lidičky vážit si základních, důležitých hodnot, jako je láska, zdraví, rodina, přátelství.
Mateřská školka rozvíjí dětskou fantazii dále. Ratolesti samy se stávají krásnou princeznou, hodným králem, statečným rytířem, ale už i vychytralým čarodějem a zlým vlkem. Do školní lavice se posadí žáci, kteří začínají vnímat – na první dojem nedůležité – rozdíly. Kdo má husté botasky, kdo dostal tenisky po bráchovi. Kdo má obrázkové obaly na učebnicích, kdo vlastní obyčejné, za korunu (ty už vlastně také nejde koupit).
2
Myslíte si, že přeháním? Zkuste se zeptat malého prvňáka. Mají přesně zmapováno a podrobně vědí, která maminka před školu jezdí svým vozem, která autobusem a která maminka ještě pracuje. Páťáci řeší v září prázdniny. Kdo, kde a jak trávil dovolenou; kdo byl u řeky nebo v kempu na Lipně, kdo byl u moře nebo slézal pyramidy. Pomalu nám děti nastupují do kolotoče peněz, kde chytrá Maruška nemá své místo. Záleží tedy především na výchově a přístupu rodičů. Pokud dostatečně houpají dítko na klíně, povídají pohádky a není jim lhostejné, co bude následovat. Otevřou noviny, webové stránky, čtou nástěnky, zeptají se ve škole. V cíli maratónu hledání, snažení, listování a pátrání stojí organizace, spolek, sdružení. Třetí rodič, který pomůže najít správnou cestu pro život. Neziskové organizace, mající ve své „pracovní náplni“ volný čas dětí. Staví barikády proti samotě. Šlapou cestičku v rušném světě.
Nacházejí pro život tak důležité kamarády. Plnohodnotně s námi vedou výchovu svých synů a dcer. Táta má mámu, máma má maso a neziskové organizace mají stát. Poslední spojení do slabikáře nenatiskli, ale je stejně důležité, samozřejmé, známé. Třetí rodič je ten nejchudší. Všichni ho přesto potřebují, spoléhají na něj, důvěřují mu. Plánuje s námi totiž prázdniny i volný čas dětí. Občas si je dokonce vyzvedne na celý víkend. Pomůže, pokud bojujeme s nějakou závislostí. Rozvíjí talent dítěte. Nastupujeme tu i my do kolotoče Þnancí, ale z trochu jiné strany. „Peníze nejsou důležité.“ Citace, kterou si může dovolit říci jen ten, kdo jich má hodně. Mezi skupinu vyvolených třetí rodič rozhodně nepatří. Financování neziskových organizací je věc složitá. Mnozí ani netuší, jak moc však začíná býti potřebná. Pokud totiž tok peněz nasměrujeme správně, nezapomenou ani děti našich dětí na moudrou Marušku a hloupého pana krále. Doufejme, že stránky druhého čísla Archy napomohou, aby čtenáři pochopili, že o peníze jde v neziskových organizacích až v první řadě! Marie Molková ilustrační foto Klub PathÞnder
Zpravodaj ČRDM o výchově a využití volného času dětí a mládeže
Registrace Ministerstvem kultury: MK ČR 8135 Tematická skupina 13A/A8, ISSN 1212 – 5016 Podávání novinových zásilek povoleno Českou poštou, s.p., odštěpný závod Přeprava, č.j. 1259/99 ze dne 29. 3. 1999 Redakce: Jiří Majer– vedoucí redaktor Adresa redakce: Česká rada dětí a mládeže Senovážné náměstí 977/24, 116 47 Praha 1 tel: 234 621 210, fax: 234 621 541 e-mail:
[email protected] IČO: 68379439 Graf. úprava a sazba Michala Rocmanová ak. mal. Tiskne TG TISK s.r.o. Lanškroun Fotografie z archivů členských sdružení ČRDM Příspěvky přijímáme nejlépe ve Word 7.0 nebo RTF Vychází 8 x za rok Toto číslo vyšlo v dubnu 2005 Zpravodaj Archa je nekomerční tiskovinou, která není určena k prodeji. Archiv čísel Archy od roku 1999 ve formátu PDF najdete na adrese http://www.crdm.cz/archa Foto na přední obálce: Dalimil Toman (Hnutí Brontosaurus), Klub Pathfinder a Společenství Romů na Moravě Foto na zadní obálce: Pionýr, Společenství Romů na Moravě, Jiří Majer, Petr Kopal, Ivo Sladký
událostí Jana Vohralíková. Pozornost posluchačů obrátila rovněž k přípravám otevřeného, veřejného registru nevládních organizací. Registr by po svém spuštění měl zpřehlednit terén pro přidělování dotací, eventuálně asignací. Účastníci setkání v Rytířském sále Valdštejnského paláce si ze slov bývalé předsedkyně dětské
Stát si u vás vlastně platí služby Aby vztah státu a občanského sektoru byl co možná nejčistší a nejprůhlednější, stát by měl jasně formulovat své priority i to, jak chce které z nich poskytovat – a také Þnancovat. Neziskové organizace pak mohou reagovat odpovídající žádostí o dotaci. Ve svém proslovu k zástupcům členských sdružení České rady dětí a mládeže (ČRDM) to na sklonku loňského roku v sídle Senátu řekla bývalá předsedkyně ČRDM Jana Vohralíková. Své vystoupení zaměřila na možnosti zlepšení přístupu státní správy respektive samosprávy k občanského sektoru. „To, že vychováváte děti, vzděláváte je, to, že nevládní organizace poskytují služby v sociální oblasti, že „zelení“ se snaží o ochranu životního prostředí… – to jsou přece služby, které stát Þnancuje. I když tomu tak neříká,“ míní Jana Vohralíková. Její vystoupení ve Valdštejnském paláci by se dalo charakterizovat jako „hrst hřejivých slov a rady do života“ od člověka, který dlouho působil v nevládním sektoru, a cenné zkušenosti nabyl i jako výkonný státní úředník. Bývalá šéfka dětské a mládežnické rady také upozornila na chystaný zákon o obecné a veřejné prospěšnosti. „Můžeme si říkat, co chceme. Ale já si myslím, že zhruba každý třetí poslanec je fotbalista, každý čtvrtý je myslivec, každý pátý rybář. A teprve každý patnáctý, dvacátý někdy pracoval s dětmi,“ poukázala Jana Vohralíková na „váhové kategeorie“, mezi nimiž se může při projednávání leckteré právní normy v parlamentu ČRDM ocitnout.
Na daňové asignace – jejichž podpora názorově rozděluje členská sdružení ČRDM – je třeba podle ní pohlížet jako na jedno z řady opatření užitečných jen ve své provázanosti a celku. „Asignace je skvělá a úžasná myšlenka. Ale jestli nebudou jen jedním korálkem v řetízku kroků, které stát vůči neziskovému sektoru udělá, tak se stanou nástrojem, který se obrovsky obrátí proti vám,“ soudí Jana Vohralíková. První krok, který by podle ní po přijetí příslušného zákona učinilo ministerstvo Þnancí, by totiž bylo snížení dotace nevládním organizacím o jedno procento. „V kategorii vyjmenovaných zůstanou sportovci, myslivci, rybáři, hasiči, odborové organizace. A možná pak budeme řešit – jako teď řešíme s DPH – problém, jestli jsme tam taky náhodou neměli být, společně se sportovci…“ nastínila možný vývoj
a mládežnické rady mohli odnést mimo jiné i jednoduchá leč trefná doporučení týkající se zpracovávání svých projektů. Třeba to, že projekty je třeba psát srozumitelně. „Nesnažte se vypadat soÞstikovaně; proti vám nesedí vědci, ale obyčejní lidé, kteří chtějí a potřebují vědět, kam a proč mají dát peníze,“ podotkla Jana Vohralíková. Varovala také před přílišným Þnančním „nafukováním“ projektů a před ledabylým přístupem k vyžadovaným náležitostem. „Když ve vyhlášce stojí, že něco musíte odevzdat ve třech vyhotoveních, tak nemůžete odevzdat jen jedno – to prostě nejde,“ domlouvala plénu. Kdyby v něm seděl mezi zástupci členských sdružení nějaký odpovědný úředník, jistě by se k závěrečnému potlesku s chutí připojil. Jiří Majer foto archiv ČRDM a autor
3
Neziskovky potřebují celoroční podporu Náš národ asi umí vždycky zafungovat v době, kdy existuje nějaká krize, jako tomu bylo nedávno v případě ničivé přílivové vlny v Asii. Reakce českých lidí byla úžasná. Na druhou stranu Češi asi úplně nedoceňují fakt, že neziskové organizace působí i doma – a že potřebují podporovat během celého roku. Na tiskové konferenci věnované informační kampani „30 dní pro neziskový sektor“ to 1. února 2005 prohlásil ředitel Informačního centra neziskových organizací (ICN) Marek Šedivý. Pořadatelé letošního – v pořadí již osmého – ročníku zmíněné kampaně zvolili za její hlavní téma individuální dárcovství. Patronem akce (a patronem ICN) se stal houslový virtuos Pavel Šporcl, který na závěr kampaně vystoupil 1. března ve Španělském sále Pražského hradu na společném koncertu se zpěvačkou Evou Pilarovou. Výraznou podobu vtiskly 30 dnům pro neziskový sektor televizní i rozhlasové spoty a také plakáty. Veškeré potřebné a zajímavé informace se v průběhu kampaně soustředily na internetové stránce www.neziskovky.cz. „Pomohou veřejnosti orientovat se v tom, co vlastně neziskové organizace jsou; bude tam i návod k tomu, jak je podporovat,“ podotkl Marek Šedivý. Jako příklad uvedl zveřejnění podmínek při odpisu daní těch zájemců, kteří se rozhodnou některou z „neziskovek“ Þnančně podpořit. Kterou? To už záleží jen na nich – k dispozici jim je databáze zhruba 3 000 neziskových organizací... Viktor Mastník z agentury McCann–Erickson, která se ujala reklamní části kampaně, vysvětlil, proč byli vybráni jako zástupný symbol jejího letošního ročníku bezdomovci. (Na televizním spotu, natáčeném v Letenských sadech, se postupně přidávají k dvojici, která si tam šla ráno kondičně zaběhat.) „Nechtěli jsme udělat nějakou vydírající reklamu, ale spíš ukázat, že i tito lidé, kteří mají díky různým okolnostem nějaké problémy, mohou mít chuť do života. Mohou mít chuť začít už žít normální život a mají právo na to, aby se do něj
Pavel Šporcl: budu hrát vlastně i sám sobě
4
Eva Pilarová: poporuji neziskovky
vrátili, mají právo na comeback.“ Slovo comeback si proto agentura vybrala jako ústřední heslo celé kampaně. Koncert na Hradě byl určen pro individuální dárce. „Když jsem si o něm přemýšlel, tak jsem si říkal, že budu vlastně hrát také sobě,“ poznamenal Pavel Šporcl. Dodal, že se již řadu let snaží různým „neziskovkám“ pomáhat, mimo jiné Þnančně. „Když jsem byl požádán o patronství, tak jsem si řekl, proč pomáhat jenom jednotlivě, když se dá pomoci neziskovkám jako celku,“ zdůvodnil své rozhodnutí známý houslista. Rovněž Eva Pilarová si ve Španělském sále mohla zazpívat „sama pro sebe“, neboť, jak řekla, neziskové organizace podporuje již delší dobu. „Mám–li být konkrétní – tak člověk, který prošel nějakou hodně škaredou chorobou, potom docela rád občas přispěje na onkologii,“ naznačila slavná zpěvačka. Řekla také, že si Šporclova pozvání váží a na spolupráci s ním se velmi těší: dohodli se, že ve Španělském sále má zaznít jejich duet nazvaný Mistr Paganini. Organizátoři 30 dnů pro neziskový sektor registrovali v databázi na počátku kampaně přes sto akcí. Předpokládali, že toto číslo se postupně ještě výrazně zvýší. „Někdy je problém s tím, že neziskovky nechtějí věnovat čas té registraci, ale akce v regionech probíhají, jako v minulých ročnících,“ konstatoval ředitel ICN. Jiří Majer foto autor
Třicet dnů. Hodně, nebo málo? Je tak trochu kuriózní, že kampaň 30 dní pro neziskový sektor probíhá v únoru, měsíci, který i kdyby hodně chtěl, nikdy mít 30 dní nebude. Ale možná, že v tom je tak trochu skrytý záměr pořadatelů: nějaký ten den zůstane i na další měsíc… Otázka spíš zní – zkusili jste a s jakým úspěchem někde „otisknout“ svůj obraz? Bylo víc vidět či slyšet o tom, co děláte? Mívám někdy z kontextu celostátní kampaně dojem, že sdružení, ve kterých se věnujeme s dětmi a mládeží takové té „obyčejné“ každotýdenní činnosti, zůstávají poněkud stranou. Ve Strakonicích mne však přesvědčili, že nabízejí pomocnou ruku skutečně všem. Tedy téměř všem. Proč téměř? Přece proto, že nutit někoho, aby se propagoval, aby o sobě dal vědět v podobě aktualizovaných informací, nejde. Šmidingerova knihovna ve Strakonicích – Informační centrum neziskových organizací a Evropské unie připravila v podobě elektronické i tištěné Adresář neziskových organizací Strakonicka (www.knih-st.cz). Nabídka zahrnuje skutečně široké spektrum organizací – od těch, kteří se zabývají pomocí zdravotně postiženým a prevencí, přes sdružení naplňující volný čas dětí a mládeže až po nejrůznější zájmové kluby pro děti a dospělé. Výhodou tištěné publikace je i oborový rejstřík (děti, divadlo, dobrovolnictví, historie, hudba, charitativní činnost, informace, kultura, mládež, nadace, ochrana zvířat, pečovatelská služba, poradenství, výchova, výtvarné umění, vzdělávání, zájmová sdružení, závislosti,
ženy, životní prostředí). Adresář je určen k usnadnění práce neziskovým organizacím při vzájemném poznávání a navazování spolupráce, ale i těm, kteří hodlají činnost těchto organizací nějakým způsobem podpořit nebo se o neziskový sektor zajímají. U příležitosti vydání Adresáře připravili v Městském kulturním středisku ve Strakonicích výstavu, kde se jednotlivá sdružení mohla náležitě zviditelnit. Asi nejlépe se to povedlo folklornímu souboru Prácheňáček. Ten byl vidět nejen na nástěnce (fotograÞe z vystoupení souboru a další zajímavosti z dlouholeté činnosti), ale všude kolem. Kluci a děvčata z města, ke kterému už nerozlučně dudy a krásné písničky patří, předvedli, že dovedou nejen zpívat, ale i tančit. Naopak místní skauti si příliš hlavu se svou prezentací nelámali. Na první pohled byl jejich prostor na ná-
stěnce hezky upraven, při bližším prohlédnutí jsem však zjistila, že tam prostě vyvěsili plakát vydaný ústředím Junáka. Obrázky hezké. Ale o tom, jakou mají klubovnu či co konkrétně strakoničtí skauti dělají, ani vidu, ani slechu. A to si myslím, že je škoda. Velká škoda.
Ano, 30 dní pro neziskový sektor je prostor, který při troše úsilí lze zajímavě využít a dát o sobě vědět. Záleží především na nás, zda nezůstaneme u obecného sdělení „jsme tady“ a prozradíme o své existenci trochu víc. Něco, co by mohlo skutečně oslovit a přilákat další zájemce. Radka Páleníková foto autorka
5
Každým rokem méně
Státní podpora práce s dětmi a mládeží rok od roku klesá
Není žádným tajemstvím, že celostátní sdružení dětí a mládeže jsou v České republice z valné většiny závislá na státních dotacích. Členské příspěvky, odváděné na jejich ústředí, nejsou nikterak vysoké, sponzory se daří získávat spíš na místní úrovni. Společnost věnuje vcelku pochopitelně mnohem větší pozornost oblasti sociálních služeb, zdravotně handicapovaným a sportu. Různé grantové programy a nadace se zaměřují spíše na netradiční a speciÞcké přístupy k práci s dětmi a mládeží.
Světýlkem na konci tunelu jsou některé „probuzené“ kraje a obce, které do sektoru práce s mládeží přinášejí alespoň několik miliónů ročně, i ty jsou však vázány na místní úroveň a nemohou napomáhat ke stmelování a koordinaci výchovného působení v celostátním měřítku. Za těchto podmínek nezbývá celostátním sdružením než soustředit se každoročně na dotační programy. Analytický článek o tom, jaký objem státních prostředků jde každoročně na podporu sdružení dětí a mládeže, napsal pro Archu ing. Michal Menšík – autor zajímavé studie, kterou prezentoval i v roce 2003 na Setkání v Senátu a loni na Komoře mládeže MŠMT. Úvodem Financování neziskových organizací spadajících do působnosti Odboru pro mládež MŠMT (dále jen „organizace“) je vždy horké téma. Ten, kdo prostředky přijímá, si vždy umí představit, že by využil více. Ten, kdo dává, ví, že potřebných je mnoho a měšec není bezedný. To samo o sobě vytváří ideální podmínky pro konßiktní situace a s tím související otázky. Je objem dotačních prostředků přiměřený, nebo jsou organizace dotovány příliš? Máme se lépe – pohledem „přes peníze“
6
– nebo ne? Každého, kdo s dětmi a mládeží pracuje či pracoval, jistě napadnou i mnohé další otázky. Následující řádky nejsou „přiložením do ohně“. Spíše naopak. Cílem bylo nabídnout možné argumenty1 pro podporu některých tvrzení či naopak prokázat mylnost jiných. Kolik to stojí? Jestliže jste si v roce 1993 chtěli koupit rohlík, stál vás řekněme 50 haléřů (berme to prosím jako příklad). Pokud si jej chcete koupit dnes, stojí 1 Kč. Dochází k tzv. růstu cenové hladiny, který lze měřit například inßací. Tento růst je samozřejmě plošný, netýká se pouze rohlíků a dopadá také na mládežnické organizace. Sledujme nyní tento vliv v několika oblastech, konkrétně pro víkendové akce, letní tábory a náklady na klubovny/prostory pro činnost. Vliv tohoto růstu na cenu víkendové akce2 vyjadřuje například následující tabulka:
Zkusme si nyní vysvětlit tuto poněkud strohou tabulku. První řádek – Položka – vypovídá o hodnocených oblastech. Cenové posuny tedy byly sledovány pro dopravu (jízdenky, faktura za autobus apod.), stravu (nákupy polotovarů, hotových jídel), ubytování (pronájem tábořiště, ubytování, poplatky apod.) a ostatní (to, co se nedostalo do jiných položek). Index vysvětluje, které dva okamžiky byly srovnávány (v našem případě rok 1997 ku 1993 a poté 2002 ku 1997). Průměrná jednotka je reprezentantem průměru, je to jakýsi „Jan Novák“ v rámci mládežnických organizací. W je potom vahou jednotlivých oblastí. Například mezi roky 97 a 93 strava měla na celkových nákladech jedné víkendové výpravy přibližně 67 procent. Jak tedy číst tabulku? Strava se mezi roky 97 a 93 zdražila 2,33 krát a podílela se na celkových nákladech 67 %. Celkově je víkendová akce v roce 97 dražší proti roku 93 přibližně 1,87 krát. V roce 02 oproti roku
97 je víkendová akce dražší přibližně 1,57 krát. Celkový posun je pak násobkem (nikoli součtem), tedy víkendová akce v roce 2002 byla dražší oproti roku 1993 přibližně 2,93 krát (=1,871 * 1,565). Obdobně lze zachytit vývoj cen pro letní tábory.
Pokud si shrneme výše uvedené, potom lze konstatovat: 1. Víkendové akce jsou v roce 2002 oproti roku 1993 dražší o 193%. 2. Letní tábory jsou v roce 2002 oproti roku 1993 dražší o 11,8%. 3. Prostory pro činnost jsou
Oproti předchozí tabulce přibyl sloupec Osobodny – počet „osobodnů“ průměrného tábora. Z tabulky je patrný nejen celkový růst nákladů na jeden „osoboden“ (jeden den pobytu účastníka je dražší 1,118 krát), ale také posun směrem k větším (co do počtu účastníků) a delším táborům. Poslední sledovanou oblastí je cenový vývoj spjatý s prostory pro činnost (klubovny, tělocvičny...). Metoda sledování je naprosto stejná, spokojme se tedy s informací, že celková změna je pokles o 4,4%. Prostory pro činnost jsou tedy v roce 2002 o 4,4 % levnější než v roce 1993. Při dotazníkovém šetření vyplynulo, že tento překvapivý závěr je způsoben hlavně stále častějším využíváním jedné klubovny více skupinami či oddíly.
v roce 2002 oproti roku 1993 levnější o 4,4%. Neinvestiční dotace od MŠMT Jestliže jsme se zatím zabývali tím, kolik činnost mládežnických organizací stojí, resp. jak se měnila cenová náročnost, nyní se podívejme, jak se vyvíjela podpora organizací v podobě neinvestičních dotací od MŠMT. Základní informace je uvedena v tabulce Neinvestiční prostředky od MŠMT. Je zřejmé již na první pohled, že objem prostředků poklesl, v absolutní hodnotě o přibližně 36,5 mil. Kč, tedy asi o 17,8 procenta. Většina čtenářů ovšem pravděpodobně cítí, že srovnávání koruny z roku 1993 s korunou z roku 2002 jaksi kulhá. Vlivem inßace je „starší“
tisícikoruna hodnotnější. Pokud očistíme uvedený přehled neinvestičních dotací, poskytnutých organizacím, zjistíme, že reálně byl objem neinvestičních dotací v roce 2002 na úrovni 45% roku 1993. Jinými slovy, jestliže pro mládežnické organizace v roce 1993 připadlo na neinvestičních dotacích od MŠMT 1000 korun, v roce 2002 to bylo přibližně 450 korun. Logickým argumentem je námitka, že všeobecně klesá počet registrovaných (organizovaných) členů v mládežnických organizacích, proto by měl vývoj neinvestičních dotací kopírovat tento pokles. Jestliže vztáhneme objem dotací na počet členů1 (kolik dostalo každé dítě), zjistíme, že na jednoho člena organizace připadá nominálně o 4,78% prostředků méně, reálně (to, co si lze za poskytnutou částku skutečně koupit) potom o 44,38% méně. Jednomu členu organizace může podíl z peněz odboru pro mládež MŠMT zajistit v roce 2002 přibližně poloviční servis ve srovnání s rokem 1993.
Dalším zajímavým faktem je skutečnost, že v roce 2004 došlo k výrazným změnám v zákoně o DPH. Naprostá většina zboží a služeb, které organizace běžně spotřebovávají, se přesunula do skupiny s 19% sazbou, oproti původní 5%. Efekt pro mládežnické organizace (které nejsou plátci DPH) je další skokové zdražení o přibližně 14%. Současně také výsledný efekt je reálné snížení poskytnutých dotací o 14%. To, co jednou cestou státní rozpočet uvolní pro Þnancování mládežnických organizací (prostřednictvím MŠMT), druhou cestou získá zpět (prostřednictvím DPH). Shrnutí V závěru trochu neradostného opakování: Oblasti naší činnosti jsou cenově stále náročnější, i několikanásobně. Podpora v podobě neinvestičních prostředků od MŠMT je v roce 2002 někde na poloviční
7
úrovni oproti roku 1993. V roce 2004 došlo k dalšímu skokovému znevýhodnění mládežnických organizací o přibližně 14%. Zdroje 1. Interní terénní výzkum organizace Pionýr 2. Junák – svaz skautů a skautek ČR: Interní dokumentace 3. Junák – svaz skautů a skautek ČR: Výroční zpráva 1997 4. Junák – svaz skautů a skautek ČR: Výroční zpráva 2002, ISBN 80-86109-95-X 5. www.mfcr.cz 6. www.czso.cz/csu/ edicniplan.nsf/p/1403-02 7. dopis od MŠMT ČR pro ČRDM č. 22 279/2003-51(přílohy 1 až 9) 8. dopis od MF ČR pro Pionýr č. 10/70296/2003/1787 IK (příloha) 9. Pionýr: Interní dokumentace 10. Pionýr: Pionýr v číslech 11. Pionýr: Výroční zpráva 1997 12. Pionýr: Výroční zpráva 2002 Michal Menšík, sdružení Pionýr ilustrační foto archiv Pionýra
1 Platné ke konci roku 2002 či spíše k počátku roku 2003. Jedná se tedy o přibližně dva roky staré údaje. 2 Například víkendová výprava do přírody. 3 Následující tvrzení jsou odvozena z údajů platných pro Junák
Aj v roku 2004 mládež “dotovala” štát Viac ako 12.000 akcií a 600.000 mladých ľudí stále len s menšinovou podporou obce alebo štátu.
správa) V minulom roku vzrástol počet podujatí, ktoré si organizujú sami mladí ľudia takmer o 10%. Štátna podpora napriek tomu naďalej uprednostňuje menej efektívne formy práce s deťmi a mládežou. V roku 2004 vymysleli a zorganizovali aktívni mladí ľudia, ktorí sú členmi niektorého z občianskych združení na Slovensku pre svojich rovesníkov viac ako 12 630 podujatí, ktorých sa zúčastnilo vyše 600 tisíc ich vrstovníkov, čo predstavuje 36 podujatí denne (v priemere každú polhodinu začínalo jedno podujatie). Len na jednom druhu aktivít bolo odpracovaných viac ako 27000 hodín bez nároku na Þnančnú odmenu. Paradoxne, štát ešte od konca socia-
8
lizmu uprednostňuje smerovanie väčšiny Þnančných prostriedkov do štátnych zariadení, kde sú mladí ľudia len konzumentmi aktivít, ktoré pripravia platení zamestnanci bez reálnej možností detí a mladých aktívne ovplyvniť vopred daný program. Ministerstvo školstva v minulom roku podporilo Centrá voľného času a školské zariadenia prostredníctvom normatívu sumou 4000,- Sk/ 1 dieťa. Pre porovnanie, mládežnícke organizácie boli v prepočte podporené približne 1/5 tejto sumy. V krajinách s moderným systémom prevencie štát zachováva princíp tzv. subsidiarity. „Štát alebo obec je tu na to, aby vytvárali podmienky pre zmysluplné aktivity pre deti a mládež a detské a mládežnícke organizácie prichádzajú s ponukami ako ich realizovať. Myslíme si, že nastal čas, aby aj Ministerstvo školstva vo väčšej miere uznalo potrebu našej práce a adekvátne ju ohodnotilo. Potenciál mladých ľudí na Slovensku je takmer nevyčerpateľný, v spolupráci ho máme šancu podporiť a využiť pre spoločnosť aj miestne komunity,“ vysvetľuje predseda Rady mládeže Slovenska /RMS/, strešného združenia detských a mládežníckych organizácií, Peter Prieložný. Mladí ľudia v minulom roku získali pre svoje aktivity z iných ako štátnych zdrojov viac ako 42% všetkých potreb-
a Pionýr. Jsou to pouze dvě organizace (z několika set), na druhou stranu co do objemu neinvestičních dotací od MŠMT reprezentují přibližně 30% „trhu“ což je při statistickém šetření považováno za dostatečně reprezentativní vzorek. ných prostriedkov. „Ďalším vkladom, ktorý spoločnosť na Slovensku doteraz neveľmi uznáva je hodnota desiatok tisíc hodín práce bez nároku na akúkoľvek Þnančnú odmenu. Inými slovami obe tieto hodnoty môžeme bez zahanbenia nazvať ako určitú formu “dotácie” slovenskej spoločnosti, ktorú jej mladí v minulom roku venovali,“ povedal Prieložný. Mládežnícke združenia dokážu využiť neuveriteľnú silu motivovaných dobrovoľníkov – mladých ľudí, ktorí sa vedia nadchnúť a s minimálnymi prostriedkami vytvoriť veľké veci. Pri ich reálnom vyčíslení by išlo o nemalé čiastky. Napr. v roku 2004 len pri jednom type aktivít, tzv. jednodňových, “odpracovali” dobrovoľníci sumárne 27 282 hodín, čo predstavuje priemernú mzdu približne v hodnote 1,9 milióna korún. Uvedené čísla sú prevzaté z Analýzy informačného systému RMS, do ktorého je zapojených 130 detských a mládežníckych organizácií, pričom menšie organizácie na miestnej úrovni zrealizovali ďalšie tisíce aktivít. Mládežnícke organizácie sú známe tým, že v nich na rozdiel od štátnych zariadení aktivity navrhujú a vo väčšine aj realizujú mladí ľudia vo veku do 26 rokov sami. Rozvíjajú tak svoje sociálne zručnosti – schopnosť obhájiť svoj názor v kolektíve, vypracovať a realizovať niekedy aj zložité projekty, naučia sa vybaviť si potrebnú agendu v štátnych a obecných úradoch, presadzovať vlastné potreby v politike. Ing. Viktória Vasilenková, mediálny manažér Rady mládeže Slovenska
Otevíráme modrou čajovnu Také máte ve svém městě, obci nebo městské čtvrti pocit, že se dospívající či čerstvě dospělá mládež nemá kde scházet? Že smysluplné trávení volného času vytlačily všudypřítomné hospůdky, bary a diskotéky? Chybí alternativní využití volného času? Jednou z možností, jak se takovému neutěšenému stavu bránit, je otevřít tzv. otevřený klub. Otevřený všem, kteří se nemají kde potkávat (snad na zastávce autobusu), všem, kterým chybí kamarádi, smysluplná činnost a v neposlední řadě i seberealizace.
V Mikulově jsme se rozhodli vytvořit čajový klub, kde se budou nepravidelně scházet studenti, žáci vyšších ročníků základních škol a učni. Vznikne tu především bylinková čajovna, zároveň malá galerie, alternativní scéna, příležitostná výtvarná dílna apod. Studenti se budou střídat na obsluze klubu, který bude otevřen ze začátku dvě odpoledne v týdnu. V klubu budou probíhat přednášky, kulaté stoly, diskuzní
večery, později možná přibude i kroužek deskových her. A co za to? Za to, že bude celoročně místnost vytopena, hrazen nájem, vodné stočné, že nám budou vyvážet popelnici? Za to, že se bude o klub v pracovní době starat pracovník ekocentra, že bude k dispozici kopírka, počítač tiskárna a kancelářské potřeby? Že bude klub vybaven čajovými miskami, hrníčky, mandalami? Za to budou příznivci čajového klubu pomáhat na Pálavě, shrabovat seno, starat se o ovce, poskytovat informace návštěvníkům, sázet stromy, uklízet kolem turistických cest a opravovat mobiliář naučných stezek. Vždyť také klub otvíráme v barokním sklepě Správy CHKO Pálava. Nevíte, jak zaujmout mládež, která se (v lepším případě) „jenom“ nudí. Otevřete jim otevřený klub, jen do toho trochu šťouchnete a ono se to (pokud narazíte na ty správné lidi) rozjede skoro samo. Martin Kříž (tentokrát za Centrum ekologické výchovy Pálava) foto autor
Cestičky aneb prošlapávaná k novým organizátorům a vedoucím dětských oddílů
zátorského kurzu CesCílem kurzu je především seznámit mladé lidi se základními znalostmi a dovednostmi, nechat je okusit si činnost s dětmi (návaznost kurzu na dětský tábor), ale především jim poskytnou silný zážitek, který budou mít chuť předávat dál v duchu motta: Otevři oči, mysl i srdce, a pak teprve vykroč. Kurz nabízí tři cestičky, po kterých může účastník dále kráčet a případně po nich vést i své budoucí svěřence – cestičku sebepoznání, svých schopností a mezí (hry), cestičku dovídaní se, tedy aktivní programy ke zdravovědě, bezpečnosti práce s dětmi, ekologické výchově, psychologii, pedagogice, tábornictví, atd. a cestičku setkávání se s lidmi, přátelstvím, tvořivými dílnami… Účastníci kurzu těžko splní představu „spořádaných žáků“ jednou budou umáčení z drsné terénní hry, podruhé se ponoří do dovádivé aktivity jako malé děti a potřetí je jen těžko odtrhnete od jejich uměleckého díla. A přesto: mnozí se toho stihnou dovědět a naučit tolik, že jim na konci kurzu bude moci být udělena i příslušná kvaliÞkace. Informace: * Vojta „Afro“ Bravenec, Brontosaurus, Dolní Bojanovice 540, 696 17, * Dalimil „Cody“ Toman, Ekocentrum Hodonín, Červené domky 4A, Hodonín, 695 03, tel. 605 763 112 * Email:
[email protected] http://www.brontosaurus.cz/ brdo
9
Známe Zlatého Ámose DTA, Praha 11. března 2005 – Dnes v odpoledních hodinách se v napínavé soutěži rozhodlo o novém držiteli titulu Zlatý Ámos 2005 – nejoblíbenější učitel České republiky. Dospělou porotu, které již tradičně předsedal MUDr. Jan Cimický, nejvíce zaujal Luboš Blahout.
předseda dětské poroty Radek Brož z pořádajícího sdružení Klub Domino, Dětská tisková agentura. Po vzoru loňského Zlatého Ámose Jiřího Luky, který po své korunovaci vyhlásil Královskou amnestii, letošní Zlatý Ámos vyhlásil Královskou milost. Příští, již třináctý ročník ankety Zlatý Ámos začne v září tohoto roku. „Chystáme v pravidlech několik změn, například už nebude možné z jedné školy navrhnout více kandidátů a pokud přijde hodně přihlášek, uspořádáme regionální kola,“ prozradil ředitel ankety Slávek Hrzal. Více informací o anketě najdete na adrese www.zlatyamos.zde.cz. Dětská tisková agentura foto Petr Zákostelský Nový král českých učitelů vyhlásil po vzoru svého předchůdce Jiřího Luky Královskou milost.
Bezprostředně po své korunovaci Dětské tiskové agentuře řekl: „Nejsilnějším dojmem je pocit štěstí. Trénovali jsme pilně o to víc, že nám do příprav skočily i jarní prázdniny. Chtěli jsme být nejlepší, a tak jsme se hodně snažili. Prostě jsme nějaký čas byli rádi a dobrovolně po škole. Společně titul oslavíme v cukrárně.“ Anketa Zlatý Ámos se dnes konala po dvanácté. Do Þnále se probojovali čtyři učitelé a tři učitelky – z Prahy Ondřej Balík a Hana Houkalová, z Ostravy Martina Čiklová, z Lelekovic Dušan Peterka, z Jablonce nad Nisou Luboš Blahout, z Berouna Marie Štěpničková a z Rychnova nad Kněžnou Josef Lukášek. Všichni museli ve Þnále mimo jiné zaujmout porotu svým individuálním vystoupením a vystoupením se svými žáky, zapeklitým úkolem také bylo utišit fandící hlediště.
Královská m ilost
Kromě dospělé poroty posuzovala oblíbené učitele také porota složená z dětí. Ta titulem Dětský Ámos 2005 ocenila Hanu Houkalovou. „Zaujala nás především svou upřímností, tím, že bylo na dětech vidět, že ji mají rády. Měli jsme pocit, že bychom se s takovou učitelkou rádi učili fyziku i chemii,“ řekl
10
Já, Zlatý Á listem na všec mos dvanáctý, obracím se ní den bezprosthny své věrné druhy, aby ve tímto vyhlásili ve sv ředně následující po mé ko školských milostí. ých třídách a školách Den runovaci královV pondělí 14. bř ez na léta páně 200 milostivě odpu 5 bu bezchybného neštěno všem, kterýmžto se učdiž zd nezasloužili. V ařilo a hodnocení výborn ení žákům snaživ tento den dejte dále příležé by si ráčí svou pílí ým, kteří své dřívější neznalitost osti si Společně se m napraviti. no u a s m ým i žáky prožijte se svými žáky náladě, usmív Den královských milostí v i vy nedávejte poznejte se více, než ve dny osta dobré ámky. tní a
Zlatý Ámos XII. Luboš Blaho ut
Uzlařská regata Kdo z vás čtenářů někdy zkoušel zavázat nějaký uzel podle obrázku v knize, jistě mi dá za pravdu, že mu to moc rychle nešlo. A pokud nebyl dost trpělivý, možná také knihu rezignovaně zavřel s tím, že takový uzel, jako je na obrázku, uvázat snad ani nejde. Když vám uzly ukazuje kamarád, jde učení mnohem rychleji a dříve nebo později zvládnete zavázat jakýkoliv uzel i vy. Většina z nás si vystačí po celý život s několika málo uzly. Zastánci šesti základních uzlů tvrdí, že jich je právě šest. A soutěživé typy se je snaží uvázat i co nejrychleji. Pokud jste soutěživí i vy a myslíte si, že vážete šest základních uzlů proklatě rychle, zkuste změřit síly s republikovou (a nejspíše také světovou) špičkou. Už 22 let totiž existuje v Ostravě soutěž Uzlařská regata, kde se soutěží ve vázání šest základních uzlů na čas a ti nejlepší se to naučili za ta léta proklatě rychle – ze zhruba 40 sekund stlačili nejlepší uzlaři své časy hluboko pod 20 sekund. Sjíždějí se tu oddíly z různých organizací dětí a mládeže (např. Asociace turistických oddílů mládeže, Klub českých turistů, Liga lesní moudrosti, Asociace víceúčelových základních organizací technických sportů a činností ČR, OS GINGO, Pionýr, Duha, YMCA a Junák) a v kategoriích podle věku (plavčíci do 11 let, lodníci do 15 let, kadeti do 18 let, mořští vlci do 35 let a veteráni až do smrti) soutěží zvlášť kluci a dívky. Zbraně (vázačky) jsou “proklatě nízko” a leží přímo na zemi. V jednom rozběhu váže najednou osm soupeřů, čas sní-
má počítač a vypíná si ho každý závodník sám svým tlačítkem po dovázání posledního uzlu. Váže se na čtyři vázačky (položené asi tři metry od startovní čáry) nejméně 150 cm dlouhé tak, že první musí být lodní smyčka navázaná kolem kůlu, potom se spojí první vázačka s druhou vázačkou např. ambulanční spojkou, udělá se na ní zkracovačka typu ovčí nožka, spojí se druhá vázačka s třetí vázačkou například škotovou spojkou a nakonec třetí vázačka se čtvrtou vázačkou rybářskou spojkou. Zbývá dračí smyčka kolem těla a můžete si tlačítkem za zády vypnout čas. Pořadí uzlů je libovolné, pouze první musí být lodní smyčka a poslední dračí smyčka…
Systém soutěže je neúprosný – každý má dva pokusy a po dvou kolech postupuje nejlepších osm do Þnále celé kategorie. Pro ostatní vyřazené desítky soupeřů soutěž končí. Vyřídit se můžete i sami – špatně uvázaný uzel znamená diskvaliÞkaci. Což nepotěší, pokud jste zrovna na medailové pozici ve Þnále. Vítězové kategorií od plavčíků přes lodníky a kadety až po mořské vlky (tedy čtyři kluci a čtyři dívky) se nakonec utkají v absolutním Þnále o nejvíce ceněnou trofej – putovní regatu – tedy model plachetnice. Půvab všech Þnálových bojů v jednotli-
vých kategoriích i v absolutním Þnále spočívá v tom, že i mistr uzlař může pod tlakem zkazit, a může tak vyhrát i papírově slabší soupeř. Což se děje nezřídka J. Vážený je i absolutně nejrychlejší dosažený čas regaty – letos to bylo 15,5 s (Tomáš Kožušník), ale absolutní rekord Uzlařské regaty je 12,3 s (Jiří Vilhelm). Každý ze šesti uzlů se musí na takový čas vejít do dvou sekund nebo nepatrně přes. Za tu dobu si mnohý z lidí nezaváže ani uzel na tkaničku u bot (ambulanční uzel s oboustranným zámkem). Takové časy už jen stěží dosáhnete “okoukáním” obrázků uzlů z knih. Chcete to okoukat od někoho, kdo tyto rychlovazby umí. Ale ani rychlovazby vás nenaučí vázat rychle – musíte k tomu přidat trénink, aby vám chodily prsty bez přemýšlení samy (tak jako se hraje třeba bez přemýšlení na kytaru).
A vázat hlavou – tedy promyšleně, bez zbytečných pohybů navíc či přemýšlení o tom, jaký uzel teď zrovna máte vázat. A s provázáním a sladěním pohybů mezi jednotlivými uzly. Změřit síly s nejlepšími nebo jen okoukat rychlovazby těch nejrychlejších můžete každý rok v Ostravě na Ostrčilově ulici v tělocvičně Městského domu dětí a mládeže na přelomu ledna a února. Největší konkurence je poslední léta v kategoriích mořských vlků a vlčic – nejvíce soupeřů zde váže stabilně časy pod 20 sekund. A soupeřů ve všech kategoriích dohromady vás zde může čekat kolem 400 – 500. Ivo Sladký –- Drake foto archiv autora
11
Společenství Romů na Moravě (SRNM) Společenství Romů na Moravě má ústřední sídlo v Brně, působí však v dalších šesti městech Moravy a Slezska. Regionální centra sídlí v Olomouci, Šternberku, Novém Jičíně, Frýdku-Místku, Ostravě a Bruntále. V každé z těchto poboček má SRNM své komunitní centrum, ve kterém celodenně probíhají aktivity pro děti, mládež i dospělé. Společenství Romů na Moravě (SRNM) bylo založeno v roce 1991 jako romská nevládní organizace, mající za cíl podporovat integraci Romů do společnosti. Během své činnosti se SRNM soustředilo zejména na oblast výchovy a vzdělávání romských dětí v mimoškolní oblasti, podporu romské kultury, vydávání romského čtrnáctideníku Romano hangos, či sociálně právního poradenství v návaznosti na ochranu lidských práv a v souvislosti s ní také terénní práce v lokalitách romských komunit. Hlavním cílem bylo také vytvořit protiváhu ze strany občanské – romské vůči samosprávným institucím ve městech a státu jako celku v otázkách zabývajících se soužitím menšiny s majoritou. Koncem roku 2003 změnilo SRNM svůj právní statut a transformovalo se z občanského sdružení na obecně prospěšnou společnost.
V Hodoníně a Rožnově pod Radhoštěm, místech kde žije větší množství romských rodin, působí naši terénní sociální pracovníci. Pracují s dětmi, navštěvují romské rodiny a řeší s nimi veškeré problémy týkající se sociálních či bytových otázek. Jsou výraznou podporou pro ty, pro které je orientace v oblastech státní sféry (povinná školní docházka pro děti, nárok na státní sociální podporu, veškerá komunikace s úřady…) velmi obtížná.
SRNM Brno Výchova a vzdělání dětí a mládeže v mimoškolní oblasti znamená mj. pravidelnou činnost v kroužcích – hudebních, divadelních, tanečních i sportovních. Důležitou roli hraje rovněž příprava žáků na přijímací zkoušky a doučování přímo v romských rodinách (na doučování romských dětí se podílejí především studenti pedagogické fakulty Masarykovy univerzity, kteří chodí i několikrát týdně do romské rodiny a s dítětem se učí, dělají úkoly a připravují je na další výuku). Patří sem i šíření informací o vzdělávání, třeba formou přednášek či besed; poradenství se zaměřuje na možnosti studia na středních školách a na otázky spjaté s přijímacím řízením. V neposlední řadě sem patří i pořádání táborů a rekreačních pobytů.
Jednodenní akce pro romské děti a mládež v roce 2004 zahrnovaly např. výlet na brněnskou přehradu v rámci Dne dětí, výlet do Moravského Krasu či poznávací zájezd do Prahy. Nechyběl ani výlet na safari do Dvora Králové nad Labem nebo vánoční a mikulášská besídka… Sociálně právní poradna a terénní sociální práce obsahují sociální poradenství, v jehož rámci se řeší především bytové záležitosti, sociální dávky a pomoc v nouzi. Právní poradenství zase spočívá v zastupování a pomoci ve věcech právní povahy. Do této oblasti spadá i monitoring a terénní sociální práce – jde například o návštěvy přímo v romských rodinách, jednání na úřadech, monitoring řešení bytové a sociální problematiky.
12
Čtrnáctideník Romano hangos (Romský hlas) vznikl v roce 1999 jako dvojjazyčný zpravodajský čtrnáctideník. Věnuje se problematice lidských práv, kultuře a sociálním otázkám. Kulturní akce v roce 2004 tvořil kromě jiných BeneÞční koncert O Roma le Romenge (Romové Romům). V dubnu uspořádalo SRNM beneÞční koncert a sbírku ošacení a obuvi na podporu Romů žijících ve východním Slovensku v osadě Kojatice. Koncert byl uspořádán v době, kdy došlo na Slovensku k rapidnímu snížení dávek státní sociální podpory a v jeho důsledku k poklesu životní úrovně místních rodin.
Na brněnském koncertu vystoupily přední romské kapely Gulo čar, Kandráči, Terne čhave, Bengas, Trio Mikulov a další. Za výtěžek byly nakoupeny potraviny a hygienické potřeby, které byly spolu se sbírkou šatstva odvezeny na Slovensko. Ke kulturním akcím patřil též Djangofest – 27. října 2004 se konal třetí ročník zmíněného multikulturního festivalu. Jeho cílem bylo propojit v jednom
prostoru mladou generaci talentovaných dětí a mládeže se zavedenými a již populárními umělci, prezentovat romskou i českou hudbu a podpořit a motivovat mladé začínající romské hudební kapely. V letošním programu se představila kapela Bongo Boys (žáci a jejich učitelé ze ZŠ Křenová Brno), hudebníci z volného sdružení Zkušebna, jejichž činnost SRNM dlouhodobě podporuje a umožňuje jim hrát a zkoušet ve vlastní zkušebně, jazzové trio studentů z JAMU Na jednu noc, držitel hudební ceny Anděl v kategorii world music romská funková kapela Gulo čar, Matúš Bagár, pražská rocková kapela Garage a další významné romské hudební osobnosti. Přehlídka romského divadla proběhla 27. října 2004 ve známém brněnském hudebním klubu Fléda. Na přehlídce vystoupilo pět tanečních a divadelních souborů. V odpoledním programu zazněl mj. i první dětský romský muzikál v podání soborů Čhavorikani Luma a Amaro Dživipen. V dubnu se uskutečnily oslavy Mezinárodního dne Romů. Michaela Cenková foto archiv SRNM
Pobočky SR NM Ve všech še centrech v posti komunitních čenství Rom bočkách Spoleů guje v dopol na Moravě funedních hodin ách mateřská šk i neromské d olka pro romské ěti, které rod z různých, vě iče důvodů nepři tšinou Þnančních, h mateřské šk lásí do běžné ol ložena na os y. Činnost je zan školy s cílem ovách mateřské vstup do ZŠ, připravit děti na n ním znalostemaučit je základhygienickým , schopnostem, ním dovednosnávykům a sociálte V odpoledníc m. probíhají v ko h hodinách pak či jeho přileh munitním centru lé kroužky (výt m okolí jednotlivé taneční,diva varný, hudební, d posilovna, d elní, fotbalový, oučování,…). V programu ter nechybí ta jednotlivých cenmikulášské ké výlety, zájezdy, a Oslavy Dne vánoční besídky, dětí a Dne R omů, účast na rom sk a letních tábo ých festivalech rech.
13
Na slovíčko s Bc. Michaelou Cenkovou koordinátorkou výchovně-vzdělávací činnosti Společenství Romů na Moravě
Jak početně silné je vaše sdružení – kolik má nyní přibližně členů? Společenství Romů na Moravě má celkem 1879 členů, z toho 869 mladších 26 let. Z tohoto počtu jich je 467 mladších 15 let, 184 ve věku od 16 do 18 let a 218 ve věku od 19 do 26 let. Po otevření vaší webové stránky (www.srnm.cz) se její návštěvník zadívá mj. i na fotograÞi z loňské Bambiriády. Jaký význam této prezentační akci ČRDM přisuzujete? V současné době působí v celé České republice velké množství romských či proromských organizací, které více či méně vykazují činnost pro romské děti a mládež v oblasti volnočasových aktivit, prevence, výchovy a vzdělávání. Možnost prezentace romské organizace v konkurenci ostatních nestátních neziskových organizací je velmi důležitá, zejména pro integraci romské menšiny do majoritní společnosti. S jakými dětskými a mládežnickými sdruženími – ať už v rámci ČRDM, nebo mimo ni – nejživěji spolupracujete? Dlouhodobě spolupracujeme především s romskými i neromskými organizacemi, hlavně v oblastech týkajících se volného času dětí, zájmových kroužků či jednorázových akcí pro děti a mládež (DROM, o.s. Ratolest, o.s. Lidských možností apod.), dále s charitou Šternberk, a to na předškolní výchově v mateřince Jiloro, se ZvŠ Příbor na projektech multikulturní výchovy a s multikulturním kabinetem PdF MU Brno na doučování v romských rodinách. Dobrá spolupráce je také se ZŠ a ZvŠ v Brně (ZvŠ Lidická, ZŠ Křenová apod.), kde prostřednictvím romských pedagogických asistentů realizujeme některé společné akce, výlety a vypomáháme si vzájemnou výměnou zkušeností. V článku o SRNM se objevila i zmínka o prvním dětském romském muzikálu. Kdo s tímto nápadem přišel a jaké bylo jeho ústřední téma? A jak loni v říjnu v Brně přijalo muzikál publikum? Na možnost prezentace prvního romského dětského muzikálu nás přivedl dlouhodobý kontakt s významnou hudební rodinou Fečových (jedna z nejznámějších romských muzikantských rodin), která nám sama tento nápad nabídla. Hlavním tématem muzikálu bylo postavení romské komunity v majoritní společnosti. Znázorňoval problémy, které se současných Romů a jejich rodin velmi silně dotýkají (zaměstnání, vzdělání, bytová situace) v jedné z písní se zpívá: „...nemůžu sehnat práci, protože jsem černej“. Ohlas z řad obecenstva (jak romského, tak i neromského) byl velmi pozitivní, a to zejména proto, že hudba a tanec jsou Romům velmi blízké. -maj-
14
v Chomutově bude i pro školy
Letos budeme pořádat již šestý ročník Bambiriády. Tradičním hostitelským místem je Kamencové jezero, ale i další části města Chomutova a Chomutovska jsou zapojeny do různých aktivit a činností spojených s Bambiriádou. Letošní rok je opět v duchu tradičním – aktivní prezentace zhruba 40 Domů dětí a mládeže i sdružení a organizací. Letos máme připraveny některé novinky: v pátek, 27. května bude Bambiriáda zahájena již v 10:00, aby mohly přijít i školní kolektivy; pro návštěvníky bude připravena mimo jiné i jízda historické lokomotivy na trase Most – Chomutov nebo aktivní ukázka práce Policie ČR – nasazení policistů a akce z vrtulníku. „Atrakce“ v podobě upoutaného balonu bude mít možnost se zúčastnit zhruba stovka dětí; zábavu najdou i v netradiční nafukovací „disciplíně“, jednáme i o účasti některé ze SuperStar… U nás je zhruba stále stejný počet sdružení, která se na Bambiriádě podílejí; mrzí mě, že někteří se nechtějí (nemohou?) zapojit, a pak jen brblají, že se nic neděje a že média neinformují… A že… A že… A že… Státní správu a samosprávu nepotřebujeme; pro nás je důležitější podpora města, a ta je celkem dobrá. Mohla by být lepší (ve Þnančním vyjádření), ale to může být vždy. I pro letošní rok máme podnikatelské subjekty, které se nám podařilo získat na svoji stranu: Severočeské doly, ČEZ a doufám, že se podaří získat i MUS (Mostecká uhelná společnost, pozn. red.). Milan Märc, DDM Chomutov, hlavní koordinátor chomutovské Bambiriády
se skautské sněmy podle ředitele ústředí Slovenského skautingu Martina Macharíka odehrávají v mnohem vypjatější atmosféře.
Hledání cesty 21. stoletím O víkendu 18. – 20. února 2005 se konal v Třebíči valný sněm naší největší skautské organizace Junák. Pokud bychom chtěli stručně a výstižně vyjádřit, co bylo hlavním tématem jednání, asi nenajdeme lepší slova, než napsal v jednom ze svých pastýřských listů starokatolický biskup Antonín Podolák: „Zbloudí-li poutník na cestách a octne se v poušti, najde nejlépe pravou stezku, vrátí-li se po svých stopách tam, odkud vyšel, a dopluje-li do kalných a rozvířených vod nebo do bažin, vrátí-li se k pramenům...“
Skautské hnutí by na sklonku prvního desetiletí dvacátého století nevzniklo, kdyby nedokázalo pružně reagovat na potřeby tehdejší mládeže. Jenže dnešní děti žijí v úplně jiném světě, mají jiné zájmy a i v případě jejich potřeb došlo v výraznému posunu. Navíc, jak prokázal jeden z průzkumů, současné děti mají také jiný pohled na skauting. „V roce 1933 mohl zakladatel skautingu Baden-Powell s klidným svědomím prohlásit: „Kdybychom to pojmenovali tak, co to ve skutečnosti je, totiž ,Společnost pro propagaci mravních vlastností‘, kluky by to odradilo. Když to ale nazveme ,skauting‘, tj. průzkumnictví, a dáme jim šanci stát se malými průzkumníky, je to docela něco jiného.“ Dnes si děti a dopívající pod slovem ‚skauting‘ většinou bohužel představí právě onu „Společnost pro propagaci mravních vlastností“. Zřejmě i proto se členská základna Junáka během posledních devíti let snížila o přibližně jednu třetinu. Většině skautských činovníků a činovnic bylo jasné, že pokud se Junák nemá stát nevýznamnou organizací pro dospělé a několik
málo dětí, která bude působit kdesi na okraji společnosti, je třeba si ujasnit, jaké jsou základy, na kterých můžeme stavět, v čem jsme dobří, tj. co můžeme a hceme dnešním dětem a mládeži nabídnout, a co musíme udělat pro to, abychom dokázali touto nabídkou účinně oslovit jak děti, tak jejich rodiče. A právě valný sněm byl místem tohoto ujasňování si. Na základě výsledků různých průzkumů, ale i řady rozhovorů a debat na různých seminářích, byl sestaven Náčelnictvem Junáka návrh znění Charty českého skautingu pro 21. století, dokumentu, který stručně shrnuje odpovědi na otázky: „Kdo jsme?“ „Co chceme?“ „Kam jdeme?“ a „Co pro to musíme udělat?“. Charta byla předložena delegátům a delegátkám sněmu. Před jejím projednáváním se seznámili s výsledky průzkumů na téma dnešní děti a s názory bývalých členů skautských oddílů. Ve Þlmu Petra Kotka „Kam jdeme?“ k nim promluvili například Þlosof Erazim Kohák, předsedkyně AV Helena Illnerová, herečka Eva Holubová či režisér Saša Gedeon. Účastníci sněmu Chartu v malých pracovních skupinkách podrobně projednali během sobotního odpoledne. Jejich připomínky byly potom do textu Charty zapracovávány během nedělního dopoledního jednání v plénu.
1
Co fascinovalo snad všechny pamětníky minulých sněmů a návštěvy, byla až neuvěřitelná korektnost a disciplinovanost při jednání. Například na Slovensku
Zástupce evropského výboru mezinárodní skautské organizace WOSM Joao Armando Goncalves byl příjemně překvapen velkým počtem delegátů, mezi kterými převažovali mladí lidé: „V mnoha evropských skautských svazech se jejich činovníci nechtějí angažovat na národní úrovni. Říkají, že práce u oddílu je pro ně mnohem důležitější. V současnosti se stále mluví o potřebě spoluúčasti mladých lidí na rozhodování. Je skvělé, když skauti mohou říci, že se jim to v jejich organizacích daří.“
2
Jaké bylo jednání sněmu? Možná ani parlament neprojednává zákony tak podrobně a pečlivě, jak se to dařilo skautským činovníkům. Jeden pozměňovací návrh stíhal druhý, diskuzní příspěvky se střídaly s technickými poznámkami a občas i procedurálním návrhem. Řádek po řádku a v některých případech i slovo od slova se delegáti a delegátky nakonec propracovali ke schválení textu charty 83% většinou hlasů. Zároveň také zvolili nové ústřední orgány: část náčelnictva, ústřední revizní komisi a rozhodčí a smírčí radu. Novými náčelníky jsou Zdeněk Prančl (obrázek č. 1) a Michala Kateřina Rocmanová (obrázek č. 2 vlevo). Marek Bárta (šéfredaktor časopisu Skauting) foto Petr Kachlík a Václav Zumr
15
Čtvrtstoletí Desítky z Vesmíru „Ale my žádnou reklamu nepotřebujeme,“ odpověděla mi Kristýna, když jsem jí nabídl, že čtvrt století trvání oddílu si zasluhuje i nějakou, alespoň malou prezentaci v tisku, který se využitím volného času dětí a mládeže zabývá – když už toto téma není dostatečně atraktivní pro masově čtené noviny a časopisy. (Proč by ostatně mělo být, když v oddílech dětských organizací a jim podobných, prožívá své dětství něco mezi deseti až dvaceti procenty populace a zbytek vůbec netuší, o co všechno přichází?) Ale pak se nechala přesvědčit, že řádky o dobrém oddíle se nepíše zdaleka jen proto, aby se nalákaly do jeho řad nové tváře.
Aby však bylo jasno – řeč je o oddíle Desítka ze skupiny Vesmír organizace KONDOR. Přesněji řečeno o třech oddílech, tj. Desítka I, II a III. Bylo to 20. února 1980, když se v tělocvičně ZŠ Mikulova v Praze na Jižním Městě sešlo asi čtyřicet dětí k náboru do střeleckého kroužku. Šanci dostali tehdy všichni, postupně ale členů ubývalo, až zůstalo deset nejzapálenějších. A protože je současně touhou každého střelce zasáhnout střed terče, zvolil si kroužek jméno Desítka. V září se k němu
16
připojili další nováčci a po dohodě s vedoucími Václavou a Lubošem Fabiankovými vznikl turisticko-branný oddíl v rámci tehdejší pionýrské organizace. Asi je zbytečné zde, na stránkách Archy, rozepisovat se podrobně o zrozeném minisvětě kamarádství, dobrodružství a cestě za ideály. Ke každému dobrému oddílu to patří – a Desítka se dobrým oddílem stala. Ke střelecké činnosti přibyly další branné soutěže a závody, výpravy do různých koutů země, k Desítce se pak připojily další oddíly a vznikla skupina Vesmír. ZŠ Mikulova patřila ke školám, kde nikdo nikoho nenutil ke skládání pionýrského slibu, přesto se do činnosti celého Vesmíru zapojila dobrovolně polovina dětí ZŠ Mikulova. Pod vedením Václavy Fabiankové vzniklo těžko docenitelné dílo. A Desítka, později rozšířená o své přípravky označené II a III stála v mnoha směrech v jeho čele. Ať již jde o počet uskutečněných výprav, o dosažené výsledky na branných a sportovních soutěžích, o množství toho, co se členové Desítky měly možnost naučit. Po roce 1989 se celý Vesmír stal spoluzakládajícím členem organizace KONDOR, ale většina jeho oddílů z různých důvodů postupně ukončila svoji činnost. Desítka přetrvala, její členové a vedoucí dál nesli tradice a poselství znaku, v němž se pojí symboly lesní moudrosti, vztahu k přírodě, modrá barva mládí a věčně hořící oheň. Do oddílových kronik, deníků, fotoalb a později videoarchivu přibývaly další dokumenty z her na schůzkách, výprav i táborů s pečlivě propracovanými hrami na nejrůznější motivy, zkoušek zdatnosti… no, však to znáte. Tam, kde zůstane alespoň pár zapálených a dětem oddaných vedoucích, kteří dokáží předávat
štafety dalším, je oddíl věčnou možností krásného a šťastného dětství. Dnes je vedoucí jedničky Kristýna Fabianková, dcera zakladatelky všeho. A tak Desítka mohla oslavit dvacáté páté výročí své existence. Tvoří ji dnes přes šedesát dětí, které se věnují hlavně sportu a turistickým aktivitám, skoro všichni jezdí na společné tábory na dvou vlastních základnách, prožívají dobrodružství připravených her a vyrůstají stále v duchu nejhezčích ideálů. A to i v současné době, kdy mnoho jiných dětských oddílů zápasí o svoji existenci a dlouhodobě přežívají jen ty nejlepší. Získat desítkový znak a propracovat se z Desítky III a Desítky II do jedničky nebylo nikdy zadarmo – a z toho se rodila a rodí kvalita oddílu, který si dostatečnou členskou základnu vytváří bez velké reklamy a propagace. Ve starším věku někdo vydrží, někdo odejde. Dětská duše se od foglarových dob nezměnila, každá prožívá pubertu po svém, a někdo se staví k tomu, co jej dosud bavilo, kriticky. Ten, kdo vydrží až do konce dětského věku a na kratší či delší dobu pomáhá ve vedení oddílu, získává nejvíce. I tuto zkušenost většina čtenářů Archy má jistě ze svých vlastních part. Na výroční setkání přišlo mnoho těch, kteří takto vydrželi a s odstupem času pochopili co jim Desítka všechno dala. Kamarády, zážitky, znalosti a důležité životní vlastnosti, vlastně všechno podstatné, co lze pro život získat. Nemyslím, že jsou to fráze a těm současným desítkovým dětem proto přeji, aby vydržely co nejdéle. I když objeví jiná lákadla a začnou se k některým oddílovým zvyklostem stavět kriticky. Protože dobrý oddíl nabízí cestu až do konce, až k objevení toho, co je vlastně v životě důležité. A jak bylo již řečeno, Desítka mezi dobré oddíly patří. Právě proto, o ní píši. I když propagaci jinak opravdu nepotřebuje. Petr Kopal foto archiv autora
Tomíci slavili Tomíka Dne 11.února 2005 se v novoměstském klubu Lávka sešlo na 80 tomíků a jejich hostí, aby oslavili 50., jubilejní číslo svého občasníku, které právě vyšlo. Oslava to byla vydařená, hravá, podpořená dataprojekcí a hledáním Bóbika – ano, populární postavičky z reklamy. Večer zpestřily kapely Pilgrim Pimple a drsní Hoši z Ejčí, mezi hosty nechyběli spolupracovníci časopisu, šéf České rady dětí a mládeže Pavel Trantina, vícestarosta skautů dr. Jiří Navrátil, nebo pracovnice MŠMT Eva Hampejsová a Slávka Vacková. Republikový zpravodaj Tomík vychází jedenáctým rokem, většinou čtyřikrát ročně, a jako správný
spolkový časopis přináší informace z akcí, náměty na výpravy, postřehy z oddílů, recenze na vhodnou literaturu stran práce s mládeží… Tomík má ovšem i specializované rubriky, uveďme jen Výzbroj a výstroj, kterou již třetím rokem rediguje znalec tábornického a turistického vybavení Petr Ďoubalík-Ďouba, nebo pravidelné zpravodajství o zajímavostech na síti z pera Jiřího Šmídy. Fenoménem Tomíka je ovšem Veverk Joachym. Nekonečná, populární a nápaditá série příběhů veverka, který v oranžovém koži-
chu skáče po zadní straně Tomíka, pochází z dílny tomíka Jiřího Choura. Stejně tak i obálka, resp. postavičky, stvůrky a potvůrky, které obplétají titulní fotograÞi… Věřím, že Tomík se vám čas od času dostane do rukou. Pokud tomu tak je, určitě si udělejte chvíli a prolistujte ho. I když… může vyskočit veverek! Tomáš Novotný foto archiv autora
17
chována bez necitlivých zásahů člověka. Jsou zde ideální podmínky pro poznávání přírody. Naše tábory jsou určené pro mladé lidi ve věku 14 - 18 let a konají se ve dvou čtrnáctidenních turnusech. Vedou je zkušení instruktoři. Je připravený bohatý program (hry a netradiční sporty, táboráky, základy táboření, ochrana přírody...). www.expedicenatura.cz
Zajímá vás práce dobrovolníků v zahraničí? Keltský rok na zámku Nižbor
Pro všechny zájemce o dobrovolnické projekty v zahraničí – příjem přihlášek začal v pátek 25.března. Všechny projekty najdete od 25.3. na http://www.inexsda.cz/cze/ nabidka. Přihlašovat se můžete osobně v našich kancelářích nebo přímo přes web na http:// www.inexsda.cz/cze/vef. INEX – Sdružení dobrovolných aktivit
Einstein v Plzni Ve středu 9. března 2005 se na hejtmanství Plzeňského kraje sešli zástupci partnerů akce EINSTEIN 2005. Během hodinového setkání byly projednány všechny podstatné otázky týkající se přípravy, průběhu i Þnálového setkání soutěže. Einstein 2005 je tradiční soutěž debrujárských klubů, tentokrát k roku fyziky, navíc rozšířená o možnost účasti všech dalších zájemců z řad široké veřejnosti. Připravila ji Jitka Soukupová a debrujáři z plzeňského regionu. Zájemci o soutěž se mají možnost již od počátku roku pravidelně setkávat s množstvím zajímavých úkolů. Nejlepší řešitelé budou pozvání v říjnu 2005 do Stříbra, kde proběhne Þnálové setkání. www.debrujar.cz
Letní tábory s Expedicí Natura Blíží se léto a my, jako tradičně, připravujeme letní tábory na naší základně u obce Brusov v malebné oblasti Českého středohoří. Oblast se rozkládá na území dvou chráněných krajinných oblastí (České Středohoří a Kokořínsko), má bohatou historii a krásnou přírodu, která je z velké části za-
18
Provoz Informačního centra keltské kultury na zámku Nižbor bude v roce 2005 pokračovat a dále se rozvíjet. Na zahájení sezóny je v sobotu 7. května 2005 připravena oslava keltského svátku Beltine. Uvidíte keltská řemesla, k poslechu a tanci zahraje skupina Czeltic, budete moci ochutnat stylové keltské dobroty, medovinu, apod. www.keltoi.cz
publikaci IDM MŠMT Vademekum k letním táborům. Přihláška musí obsahovat: název kurzu - Hlavní vedoucí tábora (27.-29.05.2005), jméno a příjmení uchazeče, datum narození, bydliště, podpis a v případě členů SH ČMS ještě OSH a SDH, kde jste registrováni. Přihlášky zasílejte na adresu: SH ČMS, Římská 45, 12107, Praha 2 nebo na e-mail
[email protected], nejpozději však do 13.5.2005. Na pozdě došlé přihlášky nebude brán zřetel. Z důvodu efektivnosti kurzu je omezena kapacita na prvních 20 zájemců. Další informace: tel. č. 606 683 699, Monika Homolková-Němečková. na všechny se těší Lektorský tým www.dh.cz/Mladez.htm
Výtvarná soutěž “Kniha a já”
Výstava dětských prací na internetu Celkem 3.940 prací a školských zařízení z 422 škol Sdružení hasičů Čech, Moravy z se sešlo ve čtrnáctém celé ČR a Slezska (SH ČMS) uspořádá na ročník dě tsk é výtvarné soutěže “K u základě akreditace udělené MŠMT niha a já”, jejímž vyhlašo ČR pro zájemce zejména z řad vatelem je Dů m dětí a mládeže v Šumn vedoucích mládeže é. Ve svých výtvarných SH ČMS vzdělávapracech dě ti vyjádřily zážitky a cí kurz, jehož výz četby nebo poslech pocity sledkem bude při u knihy či ztvárnily svéh oblíbené úspěšném složení ho literárního hrdinu. o oblíbenézkoušky osvědvých kategoriích obsa V jednotličení o kvaliÞkaci dili nakonec první místa tito sout HLAVNÍ VEDOUCÍ ěží Hojčuková /MŠ Rasp cí: Anna TÁBORA. en s prací “Karkulka a vlk ava/ Termín konání kurzu: Maříková /15. ZŠ Plz ”, Marie 27. – 29. 5. 2005, příjezd v pátek eň cí “Červená Karkulk / s pradopoledne do 9:00 hod., prezence a”, Řezníčková /SVČV Sp Pavlína v hotelu GARNI, závěr v neděli odektrum, Prostějov/ s prací “B ee poledne cca v 17:00 – 18:00 hod. Markéta Kudělová /M thowen 2”, Místo konání kurzu: Přibyslav, asarykova ZŠ, Melč/ s prací “V od Centrum hasičského hnutí, hotel a Kateřina Mišková /G ník” GARNI. Strava, ubytování a cesum K.V.Raise, Hlins ymnáziko tovné budou hrazeny ze strany “K.J.Erben: Štědrý de / s prací SH ČMS, cestovné dle Směrnice n”. Výběr prací z letošníh o cestovních náhradách SH ČMS. níku soutěže může ve o ročPořadatel bude na kurz uplatňozhlédnout v pracovní řejnost vat státní dotaci z MŠMT ČR. storách DDM Šumn dny v proá, Hotel GARNI, kde bude probíhat práce budou dále na výtvarné bíd prezence, se nachází cca 200 m k vystavení dalším vý nuty od nádraží ČD v Přibyslavi, od stavním místům znojemského nádraží po silnici u hlavní silnice region Po ukončení výstavy plá u. odbočit vpravo cca 100 m. nují pořadatelé předání vý Účastnický poplatek: 1 200 Kč, tvarných prací Nadaci pro tra ns splatný při prezenci. kostní dřeně v Plzni plantaci k Co s sebou: psací potřeby, povyužití ve prospěch ko dalšímu známkový blok, sportovní obuv nt Výstavu všech ocen a Naděje. a oblečení. ěn cí je možno si také pr ých praVšichni uchazeči obdrží zdarohlédnout na internetových str ánkách ma: publikaci SH ČMS PřipraDDM Šumná na adres vujeme tábor a novelizovanou //sis.znojmo.cz/ddmse: http: umna .
Kurz pro hlavní vedoucí táborů
Úrazové pojištění Generali pro ČRDM v číslech
Po té, co jsme Vás minulém čísle informovali o podpisu nové smlouvy mezi pojišťovnou Generali a ČRDM, rádi bychom se zmínili o některých skutečnostech, které z pětileté spolupráce vyplývají a které je užitečné vědět i z hlediska prevence dětských úrazů. Nejprve se podívejme, k jakým úrazům nejčastěji dochází a která část těla bývá nejčastěji poraněna. Po celou dobu spolupráce
tvoří převážnou část všech úrazů poranění horních a dolních končetin (celkem 81 %). Ze zbývajících 19 % zaujímá největší část poranění hlavy (5 %). Ostatní úrazy jsou velmi různorodé, proto je lze těžko sumarizovat. Jako varovný fakt lze ještě uvést, že za dobu pětiletého trvání smlouvy mezi Generali a ČRDM bylo hlášeno 12 poškození páteře, což rozhodně patří k závažným
úrazům. Každým rokem odškodní pojišťovna Generali zhruba 500 úrazů, průměrná částka, vyplácená jako pojistné plnění, se blíží 4 500 korun. Převážná část úrazů naštěstí nezanechá trvalé následky, avšak nalezli bychom také 40 případů, kdy bylo kromě denního odškodného vypláceno také pojistné plnění za trvalé následky úrazu. A kdy k úrazům dochází nejvíce? Dlouhodobě se potvrzuje, že nejvíce úrazů se stává v letních měsících, tedy červenec, méně pak srpen. Nejrůznější letní aktivity tedy děti z hlediska úrazů ohrožují více, než případné zimní hry a sporty nebo jiné činnosti odehrávající se ve sdruženích v zimních měsících. Tereza Slavíková, Generali Pojišťovna a. s.
19
Občanské sdružení založené v roce 1991, v jehož čele stojí jeden z nejdůvěryhodnějších představitelů romské komunity u nás ing.Karel Holomek. Posláním organizace je podpora integrace Romů do společnosti, rozvoj vzdělanosti romských dětí a mládeže, podpora romské kultury a ochrany lidských práv a zvýšení informovanosti o dění v romské komunitě prostřednictvím týdeníku Romano hangos. Centrálu má v Brně, pobočky v Ostravě, Bruntálu, Frýdku-Místku, Novém Jičíně, Olomouci a Šternberku. Těmito slovy se počátkem loňského roku při vstupu do ČRDM představilo Společenství Romů na Moravě, jehož medailonek naleznete uvnitř čísla.
Celostátní sdružení dětí a mládeže jsou v naší republice povětšinou závislá na státních dotacích. Jaký je objem státních prostředků, které k nim každoročně směřují? Analýzu na toto téma zpracoval pro časopis Archa ing. Michal Menšík.
Oddíl Desítka ze skupiny Vesmír organizace KONDOR oslavila 25. výročí své existence. Tvoří ji dnes přes 60 dětí, které se věnují hlavně sportu a turistickým aktivitám, skoro všichni jezdí na společné tábory, prožívají dobrodružství připravených her a vyrůstají stále v duchu nejhezčích ideálů. A to i v současné době, kdy mnoho jiných dětských oddílů zápasí o svoji existenci a dlouhodobě přežívají jen ty nejlepší. KONDOR sice nepatří mezi členská sdružení ČRDM, ale jeho Desítka si pozornost čtenářů Archy určitě zaslouží.
“Táta má mámu, máma má maso a neziskové organizace mají stát. Poslední spojení do slabikáře nenatiskli, ale je stejně důležité, samozřejmé, známé. Třetí rodič je ten nejchudší. Všichni ho přesto potřebují, spoléhají na něj, důvěřují mu. Plánuje s námi totiž prázdniny i volný čas dětí. Občas si je dokonce vyzvedne na celý víkend. Pomůže, pokud bojujeme s nějakou závislostí. Rozvíjí talent dítěte,” píše ve svém úvodním fejetonu Marie Molková. Právě Þnancování neziskových organizací je tématem druhého čísla Archy, které máte v rukou. Dočtete se v něm proto mj. o informační kampani 30 dní pro neziskový sektor a o tom, že jejím patronem se stal houslový virtuos Pavel Šporcl a že ji podporuje i známá zpěvačka Eva Pilarová.
Už 22 let existuje v Ostravě soutěž Uzlařská regata, kde se zápolí ve vázání šesti základních uzlů na čas. Ti nejlepší se to naučili za ta léta proklatě rychle – ze zhruba 40 sekund stlačili nejlepší uzlaři své časy hluboko pod 20 sekund. Sjíždějí se tam oddíly z různých organizací dětí a mládeže (např. ATOM, KČT, LLM, AVZO, OS GINGO, Pionýr, Duha, YMCA a Junák) aby si v pěti věkových kategoriích poměřili své síly a bojovali až do posledního uzlu…
