1. Preference v institucionální teorii − preferována psychologická koncepce spotřebitele, která zohledňuje psychologické zakonitosti napomáhající vysvětlit lidské chování − do preferencí se tak promítají zvyky, které jsou výsledkem minulé zkušenosti, ale i tradice, konvence či materiální podmínky spotřebitele − spotřebitel tudíž není nezávislý, jak je tomu v neoklasické teorii – je závislý na sociálním a ekonomickém prostředí (prezentováno v konceptu okázalé spotřeby a efektu vzájemné závislosti) 2. Marrisův model − Pracuje s užitkovou funkcí manažerů − Manažer maximalizuje užitek, naznačeno ze dvou proměnných – míra zhodnocení kapitálu firmy a tempo růstu firmy − Manažerům jde o jistotu zaměstnání (odráží se v nutnosti zajištění zhodnocení kapitálu firmy, manažeři maximalizují svůj užitek jistotou zaměstnání), čím vyšší zhodnocení kapitálu firma dosahuje, tím bude jistota zaměstnání pro manažera větší (vlastníci jej nemají důvod měnit) − 'Tempo růstu firmy – zde jde manažerovi o prestiž, status, moc; prestiž závisí na tom, jak je firma velká
3. Za jakých podmínek dosahují manažeři v Marrisově modelu optima a za jakých podmínek suboptimálního řešení? − Optima dosahují, pokud mají definovány svoje preference co se týká tempa růstu i zhodnocení kapitálu, na jejich rovováze mají optimální řešení − pokud by ale vlastníci zadali určitou minimální požadovanou míru zhodnocení kapitálu, tak už nedosahují svého optima ale suboptimálního řešení (v rámci požadavků optimalizují co nejvíce svým směrem) 4. Jak se projevuje nejistota v postkeynesovském přístupu k teorii spotřebitele − Fundamentální nejistota – realistické pojetí rozhodování spotřebitele tuto nejistotu musí zohledňovat − Rozhodování spotřebitele probíhá v historickém čase, který plyne jednosměrně a tudíž lze dosáhnout plné informovanosti pouze ve vztahu k minulosti či současnosti, budoucnost je výsledkem lidksých rozhodnutí (před rozhodnutím neexistuje, proto nemůže být známa) − Tzn. Že nemůžeme znát užitek ze spotřeby dříve, než daný statek spotřebujeme, nebo se nemůžeme v současnosti rozhodnout o nákupu něčeho, co bude teprve vynalezeno 5. Rozdíl mezi kompenzovanou a nekompenzovanou poptávkou − Nekompenzovaná poptávka (marshallova) je funkcí ceny a důchodů, graficky ji odvozujeme z celkového efektu cenové změny − Kompenzovaná poptávka (hicksova) je funkcí ceny a užitku, graficky ji odvozujeme ze substitučního efektu, spotřebitel je kompenzován změnou nominálního důchodu tak, aby se vrátil na původní hladinu užitku, kompenzací se ruší důchodový efekt
6. Linie výrobních možností (PPF) − Alternativní kombinace dvou výrobků, které mohou být efektivně vyrobeny s určitým fixním rozsahem vstupů − Efektivně = vstupy jsou plně využity − I = při daném množství vstupů nelze toto množství vyrobit, H = lze vyrobit, ale není pareto-efektivní rozmístění zdrojů
7. Model se zalomenou křivkou poptávky, jaký je jeho užitek, proč je křivka zalomená, jaký to má vliv na MR − Patří mezi postkeynesovské teorie firmy − Hall a Hitch dospěli k závěru, že firmy nemaximalizují zisky (tedy nevyrovnávají mezní příjmy s mezními náklady), neboť budoucí poptávka (a tím i mezní příjmy) jim nejsou známy − Namísto toho firmy utváří cenu na základě preůměrných přímých nákladů, ke kterým připočítávají přirážku pokrývající režijní náklady a přirážku pokrývající ziskovou marži; cena se přitom pohybuje na takové úrovni, kterou firmě umožňují její konkurenti − Zalomení se projeví na křivce MR – je nespojitá − Model vysvětluje rigiditu cen tak, že cena zůstane na úrovni, na které se ustálí a to díky tlaku ze strany konkurentů (nevysvětluje ale výši ceny)
8. Jaký je rozdíl mezi neoklasickým a postkeynesovským pojetím preferencí spotřebitele? − Neoklasické pojetí – preference jsou zobrazeny graficky za pomoci indiferenčních křivek (vždy preferujeme koš na vyšší indiferenční křivce, je spojen s vyšší hladinou užitku) − Indiferenční křivka je množinou kombinací statků X a Y, které přinášejí spotřebiteli konstantní celkový užitek, spotřebitel je tedy indiferentní při výběru ze spotřebních košů na stejné IC − Postkeynesiánské pojetí – Maslowova pyramida a lexikografické preference − Lexikografické preference – určité statky jsou preferovány před statky jinými, na osy můžu vynášet buď přímo statky (chleba a dovolená) nebo jejich vlastnosti (např. Nutriční hodnota jídla a jeho vzhled) − Úroveň nasycenosti – do z1* jsem hladová a na dovolenou nemyslím, po nasycení chlebem už pomýšlím na dovolenou − Práh uspokojení – Za tím prahem se začínám zajímat o druhý statek, ale stále mě zajímá statek první, chci druhý statek ale ještě stále více statku prvního
9. Předpoklady pro sestavení užitkové funkce a vlastnosti užitkové funkce, pozitivní transformace − Užitková funkce = předpis, který přiřazuje spotřebním košům určitá čásla tak, aby preferovanějším spotřebním košům byla přiřazena vyšší čísla než méně preferovaným spotřebním košům − Jsou-li splněny následující 4 axiomy (úplnost srovnání, tranzitivity, reflexivity, spojitosti), lze sestavit užitkovou funkci − Axiom úplnosti srovnání = spotřebitel je schopen se rozhodnout, kterému koši statků dá přednost, může je seřadit podle preferencí (množina košů horších, lepších stejně dobrých) − Axiom tranzitivity – každý koš může být zařazen jen do jedné množiny a v důsledku tohoto axiomu se množiny nepřekrývají − Axiom reflexivity – pro každý spotřební koš platí, že je alespoň tak dobrý jako on sám − Axiom spojitosti – žádná množina nemůže být přerušená; koše, které jsou alespoň tak dobré, ale nejsou lepší jsou stejně dobré. Koše, které jsou alespoň tak dobré, to je oblast nad křivkou a včetně křivky (pod křivkou jsou koše horší a nebo stejně dobré – na křivce) − Pozitivní monotónickou transformace = transformace souboru hodnot užitkové funkce do jiného souboru hodnot užitkové funkce při zachování pořadí hodnot původní užitkové funkce, např. vynásobení kladným číslem (v=2u) nebo přičtením kladného čísla (v=u+3), reprezentuje stejné preference jako původní funkce užitku, výsledky budou mít pořád stejnou hodnotu (jeden koš bude pořád více nebo méně než jiný) 10. Stackelbergův model, cíl vůdce a následovníka − Cílem vůdce je maximalizovat zisk, následovníkovi se to tudíž nepodaří, bere zbytek po vůdci − Navazuje na Courtonův model − Stackelberg si položil otázku: Jak se bude chovat firma, když zjistí, že jejím jediným konkurentem je Courtonův duopolista, jež je ochoten přizpůsobit se mojí produkci?! − Jedna firma je množstevní vůdce a druhá následovník − Předpoklady modelu: • Odvětví je tvořeno dvěma firmami (duopol) • Obě firmy vyrábějí homogenní produkt • Mc obou firem jsou konstatní • Předpoklady jsou stejné jako u Courtonova modelu, ale navíc firma 1 reaguje na změnu výstupu firmy 2 • Při maximalizaci zisku zohledňuje vůdce reakční funkci následovníka a tím se jí podaří realizovat vyšší zisk 11. Veřejné statky a poptávka po nich − Faktor překážek efektivní alokace − Komodita nebo služba vyskytující se tam, kde trh není schopen uspokojit společenskou poptávku po určitých statcích nebo službách − př. mosty, veřejné komunikace, veřejné osvětlení, národní obrana, policie − Nerivalitní spotřeba – spotřeba jednou osobou nesnižuje dostupnost statku nebo služby komukoliv jinému − Vlastnosti: • Nezmenšitelnost – ať tento statek spotřebovává kdokoliv, nemá jeho spotřeba žádný vliv na to, jaké množství statku mohou spotřebovávat ostatní • Nevyloučitelnost – není možné, nebo je příliš nákladné vyloučit neplatící spotřebitele ze spotřeby tohoto
statku − Statky, u kterých jsou obě vlastnosti výrazné nazýváme čisté veřejné statky, statky s rivalitní sb´potřebou a vyloučitelné jsou statky soukromé. Pokud mají vlastnosti jak veřejných, tak soukromých, bývají označovány za smíšené (nezmenšitelné, ale vyloučitelné, nebo naopak). − Poptávka po veřejném statku je odvozena vertikálním součtem poptávkových křivek jednotlivých spotřebitelů (poptávka po soukromém statku je odvozena horizontální součtem poptávkových křivek jednotlivých spotřebitelů).
12. Stanovování cen podle Meanse a vysvětlit rigiditu cen − Obchodní strategii korporace realizuje politikou administrovaných cen – firma stanoví cenu ještě před vstupem na trh a tu cenu bude administrovat trhu (zákazníkům i konkurentům) ; cena bude konstantní vzhledem k běžnému cenovému období (= neměnné ceny vstupů) − Administrované ceny nejsou v běžném období ovlivněny změnou objemu produkce (běžné období je období, kdy se němění ceny vstupů) − Standardní jednotkové celkové náklady (SATC) – odpovídají standardnímu objemu produkce v běžném cenovém období − Administrované ceny jsou cenami, které jsou stanoveny na fixní úrovni administrativním nařízením ještě před tím, než dojde k transakcím a ty to ceny jsou udržovány konstantní po určitá časová období a uričou sérii transakcí − Zjišťujeme, že firma vytváří dokonale elastickou nabídku. Při dané neměnné ceně je schopna nabízet na určitém rozmezí produkce. Cena bude celou dobu stejná, jenom se bude měnit velikost výstupu (Při střetu nabídky s poptávkou = rigidita cen
13. Zakreslit Edgeworthovu smluvní křivku a co firma bude dělat, když se bude nacházet mimo smluvní křivku
− T = pareto-efektivní (efektivní rozdělení výrobků mezi dva spotřebitele) − MRSc(a) = MRSc(e) − Pokud by se nacházeli mimo smluvní křivku, vzájemným obchodováním by se snažili dostat na ni, aby alokace byla efektivní (ten co by byl znevýhodněn by byl nespokojen) 14. Co je očekávaný výsledek a co očekávaný užitek; co je objektivní a co subjektivní pravděpodobnost − očekávaný výsledek je střední hodnota všech možných výsledků (tj. Vážený průměr, kde je váhou pravděpodobnost každého výsledku) − očekávaný užitek – akce X s n možnými výsledky x1,x2,..., xn, které nastávají s pravděpodobností π1, π2,..., πn − objektivní pravděpodobnost (tzv. Bayesovská) – na základě realizace předchozího jevu, na základě frekvence výskytu (víme, že když 1000x hodím mincí, 500x padne hlava a cca 500 orel) − subjektivní pravděpodobnost – vychází ze subjektivních zkušeností, na základě specifických znalostí, expertní odhady 15. Teorie vyvažující síly, Jaký je rozdíl mezi tím, když je maximalizován obrat a tím, když je k tomu určen i minimální požadovaný zisk − kritika neoklasického pojetí, kdy se několik firem vyskytuje na straně nabídky, tudíž konkurence mezi firmami omezuje ekonomickou sílu daných firem. Konkurence na straně trhu vytváří omezení ekonomické síly firem − síla není omezována na té straně trhu, ale z druhé strany − Galbraith tvrdí, že když na straně nabídky je obří korporace, budou vznikat tendence ke vzniku silných subjektů na straně poptávky, které budou neutralizovat ekonomickou sílu obřích korporací − ekonomická síla na jedné straně trhu vyvolá vznik ekonomické síly na druhé straně trhu − Např. Obří korporace jsou silní zaměstnavatelé a jeden člověk nezmůže nic. Lidé sdružení v odborech vyvinou protiváhu a v tom okamžiku silní poptávající práce budou čelit silným nabízejícím práce. Síla na jedné straně motivuje vznik síly na druhé straně trhu. − Firma chce maximalizovat zisk, manažeři maximalizovat obrat,firma nevyrábí tam, kde je nejvyšší zisk, ale tam kde jsou nejvyšší příjmy – to ale není maximální zisk. Tohle by dělal manažer – kterého můžou vlastníci vyměnit což je riziko a manažer je takto veden vlastníky např. stanovením minimálního zisku. Proto když například manažeři stanoví minimální zisk, tak manažer musí velikost produkce upravit tak, aby tohoto zisku dosáhl, i když to neznamená maximální obrat. 16. Co je principem 1. stupně cenové diskriminace - vysvětlit + nakreslit křivku MR a poptávky po produkci monopolu a slovně vyjádřit vztah. − Cenová diskriminace = prodej jednotlivých jednotek produkce za různé ceny z jiných než nákladových důvodů − 1. stupně – každá jednotka je prodána tomu subjektu, který si jí nejvíce cení − posledním bodem je n, kdy se cena vyrovná mezním nákladům − při zvýšení produkce se cena snižuje až u poslední jednotky produkce, ne u předchozích jednotek (AR=MR), produkce je prováděna za maximální ceny - nevzniká přebytek spotřebitele, přebytek výrobce je stejný s ekonomickým ziskem monopolu − monopol je alokačně efektivní – cena poslední jednotky produkce je na úrovni mezních nákladů
17. Jaký je rozdíl u neoklasiků a postkeynesů v substituci spotřebovávaných statků, graficky znázorněte preference spotřebitele v neoklasice i postkeynesiánství. − Neoklasici – substituce je přijatelná na stejné hladině užitku, tj na stejné indiferenční křivce − Postkeynesiánci – substituce je možná jen v rámci jedné úrovně (např. jednoho řádku Maslowovy pyramidy, na další postoupí až po uspokojení potřeby pod ní)
18. Rozdíl mezi manažerskou a behaviorální teorií firmy, rozdíl + v čem jsou stejné − společné: • strategický pohled na řízení firmy • vliv organizační struktury na chování podniku (manažeři vs. vlastníci) • !! zejména úsilí jednotlivců o dosažení maximálního přínosu !! - tento přínos je u behaviorální ale ODLIŠNÝ − odlišnosti: • u behaviorální teorie probíhá racionalizační chování v prostředí nejistoty (důvodem je také nemožnost zcela dokonale vyhodnotit komplikované situace kvůli omezeným shodnostem ekonomických subjektů označováno jako omezená racionalita) • behaviorální teorie ztotožňuje firmu se systémem a využívá tak poznatků teorie systémů, firma má svou vnitřní strukturu, která je významná pro její vnější projevy (model vnitřních a vnějších hráčů) 19. Courtonův duopol, graf, proč je rovnováha tam, kde je − odvětví je tvořeno 2 firmami (duopol) − obě firmy vyrábějí homogenní produkt − MC obou firem jsou konstantní (na stejné úrovni) − firmy znají velikost tržní poptávky (tento předpoklad být může a nemusí) − Courtonova rovnováha – funkce jsou symetricky otočeny podle diagonály, jedná se o symetrické rozhodování, je to průsečík bodu, ve kterém obě firmy maximalizují svůj zisk, q1=q2 (průsečík reakčních křivek) − objem produkce firmy 1, který maximalizuje zisk této firmy, je závislý na objemu produkce druhé firmy, tento vztah nazýváme reakční funkce firmy 1
20. Jedna firma bude mít menší mezní produkt práce než firma druhá, co budou dělat v rámci efektivnosti alokace a jaký to bude mít dopad na ekonomiku − alokační pravidlo: Podmínkou efektivnosti výroby je taková alokace K a L mezi obě firmy, při níž je mezní produkt obou výrobních faktorů pro oba vyráběné statky stejný (MPL1=MPL2; MPK1=MPK2) − pokud je mezní produkt práce ve firmě 1 větší než ve firmě 2, budu usilovat o vyrovnání mezních produktů, tak budu směřovat ke snížení mezního produktu práce u firmy 1 a ke zvýšování mezního produktu u firmy 2 − udělám to změnou množství práce ve firmách (ve firmě 1 budu množství práce zvyšovat, ve firmě 2 snižovat) − pokud srovnáme plochy, tak u firmy 1 je nárůst vyšší, než úbytek u firmy 2, tudíž jsme v celé ekonomice zvedli produkci (přerozdělením práce mezi dvěma firmami navyšujeme celkovou produkci ekonomiky) − efektivní situace dosáhneme úplným vyrovnáním – dalším přerozdělováním práce už bychom výtup nezvýšili
21. Institucionalismus, preference spotřebitele − kritika neoklasické teorie spotřebitele (založen na exogenní povaze spotřebitelských preferencí, což znamená, že preference spotřebitele v modelu chování vysvětlovány nejsou a pro účely modelování jsou považovány za dané, spotřebitel s danými preferencemi tedy jen pasivně reaguje na změnu cen) − institucionalismus preferuje psychologickou koncepci spotřebitele, která zohledňuje psychologické zákonitosti napomáhající vysvětlit lidské chování − do preferencí se tak promítají zvyky, které jsou výsledkem minulé spotřební zkušenosti, ale i tradice, konvence či materiální podmínky spotřebitele − spotřebitel tudíž není nezávislý, jako v neoklasické teorii, ale je závislý na sociálním, ekonomickém prostředí (koncept okázalé spotřeby a efektu vzájemné závislosti) 22. Kalecki a tvorba ceny, jak vysvětloval rigiditu cen − východiskem bylo odlišení dvojího typu cen: cen nákladových a cen poptávkových − nákladové ceny se mění zejména v důsledku změn ve výrobních nákladech a jsou typické pro průmyslové výrobky − poptávkocé ceny podléhají spíše změnám v důsledku kolísání poptávky a jsou charakteristické např. Pro
suroviny − trhy surovin svým formováním ceny připomínají DK trhy, jejichž význam však v reálných rozvinutých ekonomikách oslaboval ve prospěch trhů NK, pro které jsou příznačné ceny nákladové − firmy neutvářejí ceny s cílem krátkodobě max zisk, protože tak v podmínkách nejistého prostředí činit nemohou – uchylují se tedy k stanovení ceny přirážkou k průměrným přímým nákladům (AVC), které jsou konstantní a splývají s náklady mezními − Formování nákladových cen – cena je ovlivněna AVC, cenami ostatních firem v odvětví (prům.cena v odvětví) a je ovlivněna stupněm monopolu 23. Co je to vyhledávání renty a jak může ovlivnit neefektivnost alokace zdrojů − patří do selhání státu, příčinou mohou být úmyslná/neúmyslná opatření státních úředníků − je to neproduktivní vynaložení zdrojů subjetem trhu, jež mu přináší vyšší zisk, než by získal v podmínkách DK − podstatou je snaha tržních subjektů přivlastnit si prostřednictvím státních orgánů monopolní zisk − neefektivní alokací to vytvíří proto, že když přechází jakokdyby z DK na monopol, tak vyrábějí méně statku za vyšší cenu a vznikají zde náklady mrtvé váhy, nejsou využity všechny zdroje
24. Axiom striktní monotónnosti − Jestliže pro jakékoliv dva spotřební koše x0 a x1 z množiny voleb X platí, že x0 > x1, pak musí platit, že x0 je striktně preferovaný před x1 ( u slabé monotónnosti je alespoň tak dobrý) − axiom slabé monotónnosti vylučuje nežádoucí statky, axiom silné monotónnosti vylučuje i neutrální 25.
Eichner, jeho graf pro investice
− rezervní fond korporace = objem fondů megakorporace k financování investičních výdajů z vnitřních zdrojů − Omezení schopnosti megakorporace zvýšit cenovou manipulací rezervní fond (prodražují vnitřní fin. Zdroje): − substituční efekt (zdražuje – li, zákazníci přejdou ke konkurenci) − faktor vstupu (s růstem ceny nalákám nové firmy a ty mi přeberou zákazníky) − státní intervence (s přílišným růstem ceny může zasáhnout stát, např. Ve formě daní atp.) − nabídková křivka interně vytvořených fondů je rostoucí (Scl) − do bodu Kx využití vnitřních zdrojů financování, od bodu Kx využití vnějších zdrojů financování 26. Charakterizujte rozdíl mezi striktní monotónností a striktní konvexností v preferenčním vztahu. Jak se projeví platnost obou axiomů na užitkové funkci spotřebitele. − Má- li být splněn axiom silné monotónnosti, pak spotřební koše nalézající se ve výše vymezené oblasti musí být jednoznačně preferovány před košem X − Indiferenční křivka tak nemůže být totožná ani s hranicemi této oblasti, musí být výlučně klesající − Axiom striktní konvexnosti aplikovaný na indiferenční křivku požaduje, aby všechny konvexní kombinace jakýchkoliv dvou košů této množiny, které lze graficky znázornit úsečkou mezi odpovídajícími body, nalézaly
v preferované množině spotřebních košů − Na obrázku lze zvolit jakékoliv dva body a na jejich spojnici jsou body preferovány před těmito dvěma body (x1 a x2), lineární kombinací těchto bodů získáme bod Xt, který náleží do množiny preferované (je-li celá úsečka součástí množiny preferovaných spotř. Košů pak je tato preferovaná množina striktně konvexní) − platnost obou axiomů se projeví tak, že všechny body nad křivkou IC jsou preferovány před bodem na křivce (pod křivkou jsou horší) a současně se tyto body nad křivkou ukazují jako na spojnici dvou bodů ležících na křivce, oba axiomy tudíž splňuje bod Xt
27. Jak se dívají neoklasici a postkeynesiánci na substituční efekt? − Neoklasici mohou na IC libovoln nahrazovat různé statky (bydlení a jídlo), ale postkeynesiánci mohou nahrazovat pouze statky, které patří do stejné skupiny např. Maslowovy pyramidy (tudíž nelze vyměnit jídlo za bydlení, protože leží na různých úrovních pyramidy a nahrazovat lze pouze v rámci jedné úrovně), tzn. spotřebitel se pohybuje v pyramidě podle výše důchodu, přičemž nemůže docházet k nahrazování potřeb. 28. Co je to čistá poptávka, v jakém případě je čistá poptávka totožná s hrubou a jak se odvodí graficky čistá poptávka od hrubé? − Čistá poptávka = (Xi – ωi) čisté poptávané množství je rozdíl mezi tím, co spotřebitel skutečně potřebuje a jeho původním vybavením − Hrubá poptávka = (Xi – hrubé poptávané množství), rozdíl poptávaného množství a množstvím které spotřebitel nakonec skutečně potřebuje − čistá poptávka je totožná s hrubou, pokud je původní vybavení spotřebitele nulové − je-li (xi – ωi) > 0, pak je spotřebitel čistý odběratel (nakupující) statku i − je-li (xi – ωi) < 0, pak je spotřebitel čistý dodavatel (prodávajíci) statku i
29. Bilaterální monopol, popsat nabídku, poptávku, kdo co chce, pravidla − střet monopsonu a monopolu na trhu práce − monopson na straně nabídky práce – jediný poptávající (chtějí maximalizovat zisk) − monopol – vytváří jej odbory, jediný nabízející (chce co nejvyšší ekonomickou rentu) − MONOPSON – vezme v úvahu nabídku práce, kdy se mezní náklady na práci rovnají příjmu z mezního produktu (aplikuji modifikované zlaté pravidlo max. Zisku), množství práce tedy bude rovno Lm za cenu wm − MONOPOL – z nabídky práce odvodí mezní mzdu, kterou vyrovnají s transferovou cenou práce a zaměstnají
množství práce Lo za cenu wo − každý usiluje o jinou výši mzdové sazby – záleží na tom, kdo bude v danou chvíli sílnější vyjednavač, výsledná mzdová sazba se může pohybovat kdekoliv mezi wm a wo
30. Vlastnosti množiny dostupných možností − reprezentuje všechny spotřební koše, které může spotřebitel získat při daných omezeních (např. Důchod) − B je podmnožinou X − Nechť spotřebitel nakupuje 2 statky (x1 a x2) za ceny p1 a p2 vyšší než nula při určitém příjmu I: − x1 >= 0 … to červené, x2 >= 0 … to modré − p1 * x1 + p2 * x2 <= I … část pod linií rozpočtu (výdaje na stateky 1 a 2 musí být menší nebo rovny důchodu spotřebitele, pokud jsou rovny = budget line = linie rozpočtu – její směrnicí je MRSE – mezní míra substituce ve směně = -p1/p2
31. Rozdíl mezi diskriminací ve špičkách a diskriminací 3. stupně − 3. cenová diskriminace – rozdělení spotřebitelů do skupin, každá skupina vytváří vlastní poptávku (různé cen ypro děti, studenty, pracující, důchodce, …), poptávky se liší elasticitou poptávky a tudíž jsou do skupin rozdělováni podle cenové elasticity poptávky − různým skupinám je účtována různá cena, v rámci skupiny je jedna cena stejná
− diskriminace ve špičkách – typická např. Pro ceny hovorného, rozdílná cenová elasticita skupin spotřebitelů na „dvou trzích“, tam kde je nízká poptávka je velká citlivost na změnu ceny − rozdílné ceny jsou stanovovány podle okamžiku nákupu (ve špičce a mimo špičku – tyto doby se zpravidla periodicky opakují), v časových intervalech kdy nemůžeme odložit spotřebu, výrazně klesá cenová elasticita poptávky a výstup je nakupován téměř za jakoukoliv cenu, mimo špičku spotřeby se cena opět stává významným faktorem rozhodování spotřebitele − společné – ceny podle elasticit − rozdíl – ve špičkách se MR1 nerovná MR2 a zároveň nerovná MC, kdežto v diskriminaci 3.stupně se všechno rovná
32. Máme 2 spotřebitele, 2statky, jestli je efektivni když MRSc1 je menši než MRSc2. a vysvětlit − Celková rovnovážná situace nastává, pokud MRSc (a) = MRSc (e), (MRTSk,l)x = (MRTSk,l)y, MRSc=MRPT − Pokud je MRSc1 < MRSc2, pak není efektivnosti dosaženo ve směně, mezní míry substituce ve spotřebě se nerovnají, musíme vyrovnat jejich směrnice (musíme přerozmístit dva výrobky mezi spotřebitele tak, aby byla situace paretovsky efektivní
33.
Royova identita, shephardovo pravidlo, k čemu se používá v optimalizačním problému
− Royova identita = pomocí ní můžeme z nepřímé funkce užitku získat Marshallovy nekompenzované poptávky − Shephardovo pravidlo = Pomocí něj můžeme z výdajové funkce získat Hicksovy kompenzované poptávky 34. Mzdová diskriminace, podmínky, kdy to může firma udělat, jaký to bude mít dopad na množství práce − mzdová diskriminace v podmínkách monopsonu − předpokladem je schopnost monopsonu rozdělit nabídku práce na dva segmenty dle elasticity nabídky, tzn. Najímá 2 typy pracovníků, kteří se odlišují v něčem, co způsobuje rozdílnou elasticitu práce, např. Muži a ženy − stejná produktivita pracovníků v obou segmentech, tzn. MRPž=MRPm=MRPl − Kdyby nediskriminoval (* - modifikované pravidlo max. Zisku MFCl=MRPl), pokud dikriminuje, tak toto množství L* rozloží mezi ty dvě skupiny a využije rozdílné elasticity poptávky k tomu, aby mohl jedné skupině vyplácet mzdu na jiné úrovni jako té druhé (muži x ženy – muži mají elastičtější nabídku práce)
35. Marris a Williams – užitkové funkce, rozdíl mezi nimi, graficky marrisův model, když manažer maximalizuje užitek − Marrisův model pracuje s užitkovou funkcí manažerů, do které vstupují proměnné: míra zhodnocení kapitálu firmy a tempo růstu firmy − Williamsův model – model tempo růstu již nezohledňuje (o dva roky model zavrhl a růst zahrnul), užitková fukcke je tvořena platy (výdaji na zaměstnance, čím více jich manažer má, tím se cítí důležitější, služebními požitky (např. Služební auto, mobil) a diskretačním ziskem (diskretační zisk je vykazovaný zisk od kterého odečteme minimální požadovaný zisk, je to vlastně úspěch manažera, znamená zdroj na expanzi firmy)
36. Jaký má u postkeynesiánců vliv nejistota na racionalitu spotřebitele? − Oproti neoklasické teorii nemůže být spotřebitel v reálných podmínkách dokonale informován, a to nejen kvůli fundamentální nejsitotě, ale také z důvodu vlastních omezení při získávání a zpracování informací (tzv. Kognitivní omezení) − rozhodování spotřebitele čelícímu kognitivním omezením je popisováno prostřednictvím omezené racionality spotřebitele – proto nehledá optimální řešení ale USPOKOJIVÉ řešení (při jejím hledání není zaručeno, že bude unikátní nebo v jakémkoliv smyslu nejlepší) − jakmile dosáhneme uspokojivého řešení, přestáváme hledat jiné a začneme až poté, co uspokojivé řešení přestane být uspokojivým − informujeme se jen z nedávné minulosti jako průvodcem do budoucnosti, předpokládáme že současné hodnocení budoucnosti je správné, následujeme názor většiny, existují-li příliš nejisté akce, hledáme alternativy, máme konat tak abychom redukovali velikost nejsitoty a toto rozhodnutí odložit, je-li nejistota příliš velká − místo optimálního řešení si stanovujeme aspirační úroveň,k která nám ukazuje, jestli je dané řešení přijatelné 37. Ekonomická renta, transferový výdělek – jak se tvoří − trh výrobních faktorů − Ekonomická renta = ta část celkového výdělku, která převyšuje transferový výdělek − Transferový výdělek = taková část celkového výdělku, kterou by daný faktor mohl získat při svém alternativním použití
− čistá ekonomická renta = výdělek placený za službu výrobnímu faktoru s fixní nabídkou (nabídka je absolutně neelastická – křivka je svislá) pro daný faktor neexistuje jiné alternativní využítí, a proto je transferový výdělek nulový. Specifickým případem ekonomické renty je pozemková renta − Pozemková renta = výši pozemkové renty určuje výše sazby pozemkové renty a množství pronajaté plochy, protože je nabídka půdy fixní, ovlivňuje výši renty pouze poptávka po půdě
38. Vysvětlit teorie u Galbraitha − institucionalismus SPOTŘEBITEL − vliv výroby popisoval ve dvou dimenzích, aktivní a pasivní úloha − AKTIVNÍ ÚLOHA = výrobní sektor ovlivňuje přání spotřebitele prostřednictvím reklam, firmy vytváří přání, nezajímá je, co spotřebitel potřebuje, ale jestli je schopná daný produkt prodat − PASIVNÍ ÚLOHA = koncept vzácnosti v současné společnosti je pasé, čím více je vyráběno, tím více lidé spotřebovávají - výroba vytváří motor pro spotřebu, důvod proč více spotřebovávat = majetková rivalita (kniha Společnost Blahobytu – kritika konzumu) FIRMA − v obou teoriích jsou důležité síly, buď jejich vyvažování nebo ovládání okolí za pomoci síly − TEORIE VYVAŽUJÍCÍ SÍLY = konkurence na jedné straně trhu vytváří omezení ekonomické síly firem, síla není omezována na té straně trhu, ale na straně opačné (př. Obří korporace jsou silní zaměstnavatelé, jeden člověk nezmůže nic, proto se lidí sdružují v odborech – vyvinou protiváhu a vtu chvíli silní poptávající práce budou čelit silným nabízejícím práce) − TEORIE TECHNOSTRUKTURY = rozhodování ve velkých korporacích je skupinové, jeden člověk by korporaci sám neuřídil − skupina odborníků, kteří řídí korporaci, nejedná se jen o manažery, ale i o výzkum, vývoj, personalisty = technostruktura − čím větší korporace, tím lépe může kontrolovat okolí − eliminaci nejsitoty provádí ve vztahu ke spotřebitelům − např. Stát a technostruktura se vzájemně potřebují a ovlivňují, stát chce od technostruktury ekonomický rozhvoj, technologický vývoj atd., technostruktura chce od státu kvalitní zaměstnance, infrastrukturu … 39. Je možné, aby firma maximalizující zisk měla větší výstup než firma maximalizující obrat? − Ne, nelze − firma maximalizující zisk bude mít vždy méně než firma maximalizující obrat, z důvodu existence nákladů − s maximalizací obratu nelze klesnout pod minimální požadovaný zisk akcionářů, pokud jej požadují, mohl by být stejný s výší max obratu
40. Kompenzovaná a nekompenzovaná poptávka, zakreslit do jednoho grafu u nezbytného statku − nezbytný statek = normální statek (stejně tak luxusní statek = normální statek)
41. Zakreslit kompenzovanou poptávku a poptávku po konstantním reálném důchodu pro méněcenný statek do jednoho grafu, jaký je mezi nimi rozdíl − rozdíl: každá se jinak tvoří
42. Charakterizovat spravedlivou pojistku, kdy je spravedlivá pojistka větší než maximální pojistka, zakreslit − Spravedlivá je větší než maximální pokud spotřebitel vyhledává riziko, U(g)>U(I) − Graf: 43.
Kdy se pojistí spotřebitel, který vyhledává riziko, nakreslete Když je užitek z jisté varianty (když se pojistí) větší než užitek, když se nepojistí
proč je méně elastická tržní poptávka po práci než horizontální součet poptávek po práci v jednotl. Odvětvích Nákladový efekt při zvýšení mzdové sazby (DK na trhu VF a NK na trhu finální produkce), nakreslit a vysvětlit Slutského rovnice pro původní vybavení - napsat a vyjadřit pomocí ní vliv poklesu ceny statku x na množství tohoto statku (normální statek) a jednalo se o čistého poptávajícího
− Pro všechny, komu by se to hodilo... výpočet bilaterálního monopolu a jak se vypočítají 3 vyrianty odborů (píšu to jedné slečně do zpráv, tak třeba se to bude hodit i někomu dalšímu): BILATERÁLNÍ MONOPOL, byla poptávka w=700-L,nabídka w=100+2L řešení: najdi si grafi bilaterálního monopolu.... jsou tam křivky MFCl, Sl, MR a Dl... MFCl a Sl se vztahují k monopsonu (snaží se o nejnižší w), a ve vztahu k sobě mají dvojnásobnou směrnici... takže když víš, že Sl je w=100 + 2L, tak MFCl bude w=100 + 4L, páč ta křivka je strmější. MR a D tvoří monopol, tedy odbory (snaží se o co nejvyšší w) a ve vztahu k sobě mají taky dvojnásobnou směrnici...takže pokud poptávka je w=700-L, tak MR bude w=700-2L Tak a teďka... monopol (odbory) - uděláš průsečík MR a S a výsledek dosadíš do D: tedy 700-2L = 100 +2L, tedy L=150, dosadíme do poptávky, tedy w=700-150 = 550. Tohle je horní hranice mzdové sazby. Zaznač si to i do toho grafu, ať to v tom hezky vidíš... průsečík S a MR a protáhneš to nahoru na D (nahoru je to proto, páč chtějí co největší w). Podobně monopson...uděláš průsečík MFCl a D a spustíš ho na S. Tedy 100 + 4L = 700-L, tedy L = 120, dosadíme do nabídky, tedy w=100 + 2x120 = 340. Tohle je dolní hranice mzdové sazby... Tím vznikne interval (340 - 550), ve kterém se bude pohybovat výsledná mzdová sazba.. kde to v tomto intervalu bude, už záleží na dohadovací síle těch jednotlivých skupin... Každopádně je to hrozně jednoduchý, nehledej v tom žádnou vědu.. jen musíš vědět jak vypadají ty křivky (tedy která je strmější), který průsečíky hledáš a je to :) :) ODBORY: řešení: u těch odboru, kteří chtějí maximalizovat zisk je pro Tebe klíčový bod MR=0, protože TR je při nulovém mezním příjmu maximální... když by chtěli maximalizaci ekonomické renty, tak Tě zajímá průsečík nabídky a MR a když by chtěli maximalizaci zaměstnanosti, tak Tě zajímá průsečík nabídky a poptávky :) :)