Matematick´y ustav Slezske´ univerzity v Opaveˇ ´ ´ sce ALGEBRA I, zimn´ı semestr 2002/2003 Uˇcebn´ı texty k pˇrednaˇ Michal Marvan
1. Pologrupy, monoidy a grupy Algebra dvac´at´eho stolet´ı je nauka o algebraick´ych struktur´ach. Struktury se osvˇedˇcily jako prostˇredek ke sjednocen´ı a utˇr´ıdˇen´ı dosaˇzen´eho pozn´an´ı v matematice. Struktura obecnˇe je vˇzdy zad´ana na nˇejak´e mnoˇzinˇe. Algebraick´a struktura je zpravidla zad´ana jako jedna cˇ i nˇekolik algebraick´ych operac´ı. Mezi uˇziteˇcn´e algebraick´e struktury patˇr´ı jiˇz struktury s jednou asociativn´ı bin´arn´ı operac´ı; naz´yvaj´ı se pologrupy. Bohatˇs´ı jsou monoidy a grupy. Dalˇs´ı cˇ asto se vyskytuj´ıc´ı struktury pozn´ame pozdˇeji: okruhy, pole, vektorov´e prostory a svazy. Obecnˇe plat´ı u´ mˇera: cˇ´ım bohatˇs´ı struktura, t´ım v´ıce v´ysledk˚u pro ni m˚uzˇ eme odvodit, ale t´ım m´enˇe pˇr´ıklad˚u pro ni nalezneme.
1. Bin´arn´ı operace 1.1. Definice. Bin´arn´ı operace na mnoˇzinˇe A je libovoln´e zobrazen´ı A × A −→ A. Tud´ızˇ , zadat bin´arn´ı operaci ∗ na mnoˇzinˇe A je tot´ezˇ , co zadat pˇredpis, kter´y libovoln´e dvojici (x, y) prvk˚u z A (naz´yvaj´ı se operandy) pˇriˇrad´ı nˇejak´y jednoznaˇcnˇe urˇcen´y prvek z A (v´ysledek operace), kter´y zpravidla oznaˇcujeme x ∗ y (symbolem bin´arn´ı operace um´ıstˇen´ym mezi operandy). Dalˇs´ı cˇ asto pouˇz´ıvan´e symboly bin´arn´ıch operac´ı jsou · , +, ◦. Z´apis a · b se cˇ asto zkracuje na ab. Pˇr´ıklad. Bud’ N = {0, 1, 2, . . .} ⊂ Z mnoˇzina vˇsech pˇrirozen´ych cˇ´ısel. Zobrazen´ı N × N −→ N, kter´e dvojici pˇrirozen´ych cˇ´ısel (a, b) ∈ N × N pˇriˇrazuje aritmetick´y souˇcet a + b ∈ N, je bin´arn´ı operace na mnoˇzinˇe N. Pˇr´ıklad. Na koneˇcn´e mnoˇzinˇe, napˇr´ıklad A = { ♥, ♠, ♦, ♣ } je moˇzno zadat operaci ,,“ tabulkou, napˇr´ıklad
♥
♠
♦
♣
♥ ♠ ♦ ♣
♥ ♥ ♥ ♥
♥ ♠ ♥ ♠
♥ ♥ ♦ ♦
♥ ♠ ♦ ♣
Podle t´eto tabulky napˇr´ıklad ♠ ♣ = ♠.
ˇ 1.2. Definice. Rekneme, zˇ e bin´arn´ı operace ,, ∗ “ na mnoˇzinˇe A je asociativn´ı, jestliˇze pro kaˇzd´e tˇri prvky a, b, c ∈ A plat´ı a ∗ (b ∗ c) = (a ∗ b) ∗ c. Z´avorky pak m˚uzˇ eme vynechat a ps´at prostˇe a ∗ b ∗ c. Podobnˇe a ∗ b ∗ c ∗ d = a ∗ (b ∗ (c ∗ d)) = ((a ∗ b) ∗ c) ∗ d = (a ∗ (b ∗ c)) ∗ d atd. ˇ 1.3. Definice. Rekneme, zˇ e bin´arn´ı operace ,, ∗ “ na mnoˇzinˇe A je komutativn´ı, jestliˇze pro kaˇzd´e dva prvky a, b ∈ A plat´ı a ∗ b = b ∗ a.
1. Pologrupy, monoidy a grupy
Cviˇcen´ı. Ukaˇzte, zˇ e operace ,,“ na mnoˇzinˇe A = { ♥, ♠, ♦, ♣ } ze shora uveden´eho pˇr´ıkladu je asociativn´ı a komutativn´ı. N´avod: S jakou symetri´ı tabulky je spojena komutativita operace ,,“? Asociativitu provˇeˇrte pro kaˇzdou ze 43 = 64 trojic a, b, c sestaven´ych z prvk˚u ♥, ♠, ♦, ♣ nebo poˇckejte na pozdˇejˇs´ı pˇredn´asˇku o svazech.
2. Pologrupy Asociativn´ı bin´arn´ı operace ,, ∗ “ na mnoˇzinˇe A zad´av´a strukturu pologrupy: ˇ 2.1. Definice. (1) Rekneme, zˇ e je d´ana pologrupa (A, ∗), je-li d´ana – mnoˇzina A; – bin´arn´ı operace ,, ∗ “ na A, kter´a je asociativn´ı. (2) Pologrupa (A, ∗) se naz´yv´a komutativn´ı, je-li operace ,, ∗ “ nav´ıc komutativn´ı. Je t´ezˇ moˇzno ˇr´ıci, zˇ e A je pologrupa vzhledem k operaci ,, ∗ “. Je-li bin´arn´ı operace urˇcena kontextem, lze m´ısto o pologrupˇe (A, ∗) hovoˇrit prostˇe o pologrupˇe A. Pˇr´ıklad. R˚uzn´e pˇr´ıklady komutativn´ıch pologrup poskytuj´ı zn´am´e cˇ´ıseln´e obory. M´ame pologrupy (N, +), (Z, +), (Q, +), (R, +) resp. (C, +) pˇrirozen´ych, cel´ych, racion´aln´ıch, re´aln´ych resp. komplexn´ıch cˇ´ısel, vzhledem k operaci obvykl´eho sˇc´ıt´an´ı. M´ame t´ezˇ pologrupy (N, ·), (Z, ·), (Q, ·), (R, ·) resp. (C, ·) vzhledem k operaci obvykl´eho n´asoben´ı.
Pologrupa s bin´arn´ı operac´ı oznaˇcenou symbolem ,, + “ se naz´yv´a aditivn´ı. Dodrˇzuje se z´asada, zˇ e aditivnˇe se zapisuj´ı pouze komutativn´ı pologrupy. Pologrupa s bin´arn´ı operac´ı oznaˇcenou symbolem ,,·“ se naz´yv´a multiplikativn´ı. (Jde o aditivn´ı cˇ i multiplikativn´ı zp˚usob z´apisu.) 2.2. Pˇr´ıklad. Prodejn´ı automat rozezn´av´a tˇri moˇzn´e vstupy, kter´e oznaˇc´ıme po ˇradˇe (mince), (tlaˇc´ıtko) a (z´asah oper´atora). Necht’ A = { , , }, oznaˇcme S A mnoˇzinu vˇsech koneˇcn´ych a nepr´azdn´ych posloupnost´ı s sestaven´ych ze symbol˚u , , . Zaved’me operaci ,,·“ na mnoˇzinˇe S A tak, zˇ e pro dvˇe posloupnosti s, t ∈ S A bude s·t posloupnost vznikl´a napojen´ım posloupnosti t za posloupnost s. Napˇr´ıklad: · = . Operace ,,·“ na mnoˇzinˇe S A je zˇrejmˇe asociativn´ı (provˇeˇrte), ale nen´ı komutativn´ı. Dost´av´ame tak pˇr´ıklad nekomutativn´ı pologrupy. 2.3. Pˇr´ıklad. Bud’ X libovoln´a nepr´azdn´a mnoˇzina. Uvaˇzujme o mnoˇzinˇe X X vˇsech zobrazen´ı X −→ X . Pro skl´ad´an´ı zobrazen´ı ,,◦“ plat´ı asociativn´ı z´akon, tud´ızˇ (X X , ◦) je pologrupa. Cviˇcen´ı. Dokaˇzte, zˇ e pologrupa (X X , ◦) je komutativni pr´avˇe tehdy, kdyˇz mnoˇzina X m´a jeden prvek. N´avod: (a) M´a-li mnoˇzina X jedin´y prvek, X = { a }, pak X X m´a t´ezˇ jedin´y prvek, a sice zobrazen´ı id X : a −→ a. (b) Obsahuje-li X dva r˚uzn´e prvky, ˇreknˇeme c1 = c2 , zaved’te zobrazen´ı f 1 jako x −→ c1 pro kaˇzd´e x ∈ X (konstantn´ı zobrazen´ı s hodnotou c1 ) a podobnˇe f 2 jako x −→ c2 pro kaˇzd´e x ∈ X . Ukaˇzte, zˇ e f 1 ◦ f 2 = f 2 ◦ f 1 . Cviˇcen´ı. Bud’ A libovoln´a nepr´azdn´a mnoˇzina, bud’ na A zad´ana operace ,,o2 “ (,,druh´y operand“) pˇredpisem a o2 b = b. (1) Dokaˇzte, zˇ e (A, o2 ) je pologrupa. (2) Dokaˇzte, zˇ e pologrupa (A, o2 ) je komutativn´ı pr´avˇe tehdy, kdyˇz mnoˇzina A m´a jeden prvek.
3. Monoidy 3.1. Definice. Bud’ ,, ∗ “ bin´arn´ı operace na mnoˇzinˇe A. Prvek e ∈ A se naz´yv´a neutr´aln´ı prvek vzhledem k operaci ,, ∗ “, jestliˇze pro kaˇzd´y prvek a ∈ A plat´ı a ∗ e = a = e ∗ a. 2
1. Pologrupy, monoidy a grupy
Cviˇcen´ı. Ovˇeˇrte, zˇ e v naˇs´ı pologrupˇe A = { ♥, ♠, ♦, ♣ } s operaci ,,“ je prvek ♣ neutr´alnim prvkem.
3.2. Tvrzen´ı. V mnoˇzinˇe A se zadanou bin´arn´ı operac´ı ,,∗“ existuje nejv´ysˇ e jeden neutr´aln´ı prvek. ˚ 3.3. Dukaz. Jsou-li e , e dva neutr´aln´ı prvky, pak e = e ∗ e = e . Prvn´ı rovnost plat´ı, protoˇze e je neutr´aln´ı prvek, druh´a rovnost plat´ı, protoˇze e je neutr´aln´ı prvek. 3.4. Definice. Monoid (A, ∗, e) je pologrupa (A, ∗) s neutr´aln´ım prvkem e. Monoid (A, ∗, e) se naz´yv´a komutativn´ı, je-li pologrupa (A, ∗) komutativn´ı. Pˇripomeˇnme, zˇ e podle posledn´ıho tvrzen´ı maj´ı dva monoidy se stejnou bin´arn´ı operac´ı na stejn´e mnoˇzinˇe i stejn´e neutr´aln´ı prvky. Pˇr´ıklad. M´ame aditivn´ı monoidy (N, +, 0), (Z, +, 0), (Q, +, 0), (R, +, 0), (C, +, 0) a multiplikativn´ı monoidy (N, ·, 1), (Z, ·, 1), (Q, ·, 1), (R, ·, 1), (C, ·, 1). Vˇsechny jsou komutativn´ı. Neutr´aln´ı prvek v aditivn´ım monoidu se obvykle oznaˇcuje symbolem 0, neutr´aln´ı prvek v multiplikativn´ım monoidu se obvykle oznaˇcuje symbolem 1. Pˇr´ıklad. Bud’ X libovoln´a nepr´azdn´a mnoˇzina. Pak (X X , ◦, id X ) je monoid. Je nekomutativn´ı, pokud X m´a v´ıce neˇz jeden prvek (cviˇcen´ı). Pˇr´ıklad. Bud’ A koneˇcn´a mnoˇzina, kterou nazveme abeceda. Definujme slovo nad abecedou A jako koneˇcnou ˇ ıslo n se naz´yv´a d´elka slova, znaˇc´ı se (α). Pro n = 0 posloupnost α = a1 a2 · · · an , n ≥ 0, prvk˚u ai ∈ A. C´ dost´av´ame pr´azdn´e slovo, znaˇc´ı se ω a m´ame (ω) = 0. Mnoˇzina vˇsech nepr´azdn´ych slov nad abecedou A se znaˇc´ı S ∗A , mnoˇzina vˇsech slov nad abecedou A vˇcetnˇe pr´azdn´eho se znaˇc´ı S A . Na mnoˇzinˇe S ∗A zavedeme bin´arn´ı operaci. Jsou-li α = a1 a2 · · · a p , β = b1 b2 · · · bq dvˇe slova, pak se slovo a1 a2 · · · a p b1 b2 · · · bq znaˇc´ı α · β. Naz´yv´a se sloˇzen´ı slov α a β. Na mnoˇzinˇe S A zavedeme bin´arn´ı operaci ,, · “ stejnˇe jako na mnoˇzinˇe S ∗A a nav´ıc poloˇz´ıme α · ω = ω · α = α pro kaˇzd´e α ∈ S A . Pro libovoln´a slova α, β, γ ∈ S A pak plat´ı asociativn´ı z´akon (ovˇeˇrte) a nav´ıc existuje neutr´aln´ı prvek, a sice ω. Dost´av´ame monoid (S A , ·, ω). Naz´yv´a se monoid slov nad abecedou A. Cviˇcen´ı. Ukaˇzte, zˇ e (S ∗A , ·) je pologrupa ale nen´ı monoid. N´avod: Pro libovoln´a slova α, β plat´ı (α · β) = (α) + (β). Pˇripust’te, zˇ e β je neutr´aln´ı prvek. Cviˇcen´ı. Pˇrid´an´ı neutr´aln´ıho prvku k pologrupˇe. Bud’ (A, ∗) pologrupa. Vyberme jak´ykoliv prvek e, kter´y neleˇz´ı v A. Oznaˇcme A• = A ∪ { e }. Zaved’me zobrazen´ı A• × A• −→ A• pˇredpisem a ∗ b jestliˇze a, b ∈ A, a jestliˇze a ∈ A, b = e, (a, b) −→ b jestliˇze b ∈ A, a = e, e jestliˇze a = b = e. (1) Ukaˇzte, zˇ e A• s touto bin´arn´ı operac´ı je monoid s neutr´aln´ım prvkem e. (2) Pokud pologrupa (A, ∗) jiˇz mˇela neutr´aln´ı prvek, kolik neutr´aln´ıch prvk˚u bude m´ıt A• ? (3) Ovˇeˇrte, zˇ e S ∗A • = S A .
4. Grupy 4.1. Definice. Bud’ (A, ∗, e) monoid. Prvek a ∈ A se naz´yv´a invertibiln´ı, jestliˇze existuje prvek b ∈ B takov´y, zˇ e a ∗ b = b ∗ a = e. 3
1. Pologrupy, monoidy a grupy
Prvek b se naz´yv´a inverzn´ı k prvku a. 4.2. Tvrzen´ı. Bud’ (A, ∗, e) monoid. Je-li prvek a ∈ A invertibiln´ı, pak k nˇemu existuje pr´avˇe jeden prvek inverzn´ı. ˚ 4.3. Dukaz. Existence: Alespoˇn jeden inverzn´ı prvek k prvku a existuje, protoˇze a je invertibiln´ı. Jednoznaˇcnost: Pˇripust’me, zˇ e dva prvky b , b ∈ A jsou inverzn´ı k prvku a. Pak m´ame b = b ∗ e = b ∗ (a ∗ b ) = (b ∗ a) ∗ b = e ∗ b = b . Vid´ıme, zˇ e kaˇzd´e dva inverzn´ı prvky k prvku a se rovnaj´ı. Cviˇcen´ı. Vysvˇetlete kaˇzdou z rovnost´ı v pˇredchoz´ım d˚ukazu.
4.4. Definice. Monoid, jehoˇz kaˇzd´y prvek je invertibiln´ı, se naz´yv´a grupa. Tud´ızˇ , v grupˇe ke kaˇzd´emu prvku a existuje pr´avˇe jeden prvek inverzn´ı. Znaˇc´ı se obvykle a −1 , pouze v aditivn´ım z´apisu se uˇz´ıv´a oznaˇcen´ı −a. S grupou (A, ∗, e) je pak spojeno zobrazen´ı A −→ A, a −→ a −1 a takov´a grupa se oznaˇcuje (A, ∗, e, −1 ); v aditivn´ım z´apisu obvykle (A, +, 0, −). Pˇr´ıklady. (1) Aditivn´ı grupy (Z, +, 0, −), (Q, +, 0, −), (R, +, 0, −), (C, +, 0, −) cel´ych, racion´aln´ıch, re´aln´ych a komplexn´ıch cˇ´ısel. (2) Multiplikativn´ı grupy (Q∗ , ·, 1, −1 ), (R∗ , ·, 1, −1 ) a (C∗ , ·, 1, −1 ) nenulov´ych racion´aln´ıch, nenulov´ych re´aln´ych a nenulov´ych komplexn´ıch cˇ´ısel. Zde Q∗ = Q \ { 0 } a podobnˇe v ostatn´ıch pˇr´ıpadech. (3) Je-li X nepr´azdn´a mnoˇzina, pak symetrick´a grupa S(X ) je mnoˇzina vˇsech bijekc´ı X −→ X , spolu s operacemi ,,◦“ skl´ad´an´ı bijekcc´ı, identickou bijekc´ı id X jako neutr´aln´ım prvkem a inverz´ı ,,−1 “. Je nekomutativn´ı, m´a-li X v´ıce neˇz dva prvky. (4) Na libovoln´e jednoprvkov´e mnoˇzinˇe existuje jedin´a struktura grupy. V multiplikativn´ım z´apisu: jedin´y prvek je nutnˇe totoˇzn´y s jedniˇckou grupy 1, operace jsou nutnˇe zad´any pˇredpisem 1 · 1 = 1 a 1−1 = 1. 4.5. Pozn´amka. Kaˇzd´e zobrazen´ı A −→ A se naz´yv´a un´arn´ı operace na A. Kromˇe toho se zav´ad´ı nul´arn´ı operace na mnoˇzinˇe A jako libovoln´y vybran´y prvek mnoˇziny A. Na grupˇe (A, ∗, e) pak m´ame kromˇe bin´arn´ı operace ,,∗“ i un´arn´ı operaci ,,−1 “ a nul´arn´ı operaci e. Cviˇcen´ı. (1) Dokaˇzte, zˇ e monoid (Z, ·, 1) nen´ı grupa. N´avod: Dokaˇzte, zˇ e rovnice 2x = 1 nem´a ˇreˇsen´ı v oboru cel´ych cˇ´ısel. (2) Dokaˇzte podrobnˇe, zˇ e (Q∗ , ·, 1, −1 ), (R∗ , ·, 1, −1 ) a (C∗ , ·, 1, −1 ) jsou grupy. N´avod: Povaˇzujte za dok´azan´y fakt, zˇ e ke kaˇzd´emu nenulov´emu racion´aln´ımu (re´aln´emu, komplexn´ımu) cˇ´ıslu a existuje pˇrevr´acen´e cˇ´ıslo a −1 splˇnuj´ıc´ı a · a −1 = 1. Pro a, b ∈ Q∗ dokaˇzte (sporem), zˇ e a · b ∈ Q∗ a zˇ e a −1 ∈ Q∗ . Podobnˇe pro R∗ a C∗ .
N´asleduj´ıc´ı formule jsou uˇziteˇcn´e pˇri poˇc´ıt´an´ı v grup´ach: 4.6. Lemma. Bud’ (G, ∗, 1, −1 ) grupa. Pak pro libovoln´a a, b ∈ G plat´ı: (1) Jestliˇze a ∗ b = 1, pak b = a −1 , a = b−1 ; (2) 1−1 = 1; (3) (a −1 )−1 = a; (4) (a ∗ b)−1 = b−1 ∗ a −1 . ˚ 4.7. Dukaz. (1) Necht’a ∗ b = 1, pak b = 1 ∗ b = a −1 ∗ a ∗ b = a −1 ∗ 1 = a −1 . Podobnˇe druh´a rovnost (cviˇcen´ı). (2) Plyne z (1) a rovnosti 1 ∗ 1 = 1. (3) Plyne z (1) a rovnosti a −1 ∗ a = 1. (4) Plyne z (1) a rovnosti a ∗ b ∗ b−1 ∗ a −1 = 1. 4
1. Pologrupy, monoidy a grupy
5. Podpologrupy Algebraick´e podstruktury jsou podmnoˇziny algebraick´ych struktur, kter´e jsou ,,uzavˇren´e“ vzhledem ke vˇsem algebraick´ym operac´ım, pˇredepsan´ym pro danou strukturu. Samy se pak st´avaj´ı algebraick´ymi strukturami t´ehoˇz typu.
5.1. Definice. Bud’ (A, ∗) pologrupa, bud’ B ⊆ A podmnoˇzina. Necht’plat´ı implikace: 1◦ jestliˇze b1 , b2 ∈ B, pak b1 ∗ b2 ∈ B. Potom se B naz´yv´a podpologrupa pologrupy A. Pˇredpisem (b1 , b2 ) −→ b1 ∗ b2 je pak zad´ano zobrazen´ı B × B −→ B, tj. bin´arn´ı operace na B. Oznaˇcuje se zpravidla t´ymˇz symbolem ∗. Pro vˇsechny prvky z B plat´ı asociativn´ı z´akon (protoˇze plat´ı dokonce pro vˇsechny prvky z A). M˚uzˇ eme proto hovoˇrit o podpologrupˇe (B, ∗). Kratˇs´ı oznaˇcen´ı podpologrupa B je ovˇsem postaˇcuj´ıc´ı. Kaˇzd´a pologrupa (A, ∗) obsahuje jako podpologrupy sama sebe a pr´azdnou pologrupu ∅. Tyto podpologrupy se naz´yvaj´ı trivi´aln´ı podpologrupy. Pˇr´ıklad. (1) M´ame do sebe vloˇzen´e aditivn´ı pologrupy (N, +) ⊂ (Z, +) ⊂ (Q, +) ⊂ (R, +) ⊂ (C, +) i multiplikativn´ı pologrupy (N, ·) ⊂ (Z, ·) ⊂ (Q, ·) ⊂ (R, ·) ⊂ (C, ·). ˇ adn´a z aditivn´ıch pologrup (N, +) ⊂ (Z, +) ⊂ (Q, +) ⊂ (R, +) ⊂ (C, +) nen´ı podpologrupou v zˇ a´ dn´e (2) Z´ z multiplikativn´ıch pologrup (N, ·) ⊂ (Z, ·) ⊂ (Q, ·) ⊂ (R, ·) ⊂ (C, ·), ani naopak. D˚uvodem je odliˇsnost algebraick´ych operac´ı. Cviˇcen´ı. Uvaˇzujme o pologrupˇe (S A , ·) vˇsech koneˇcn´ych a nepr´azdn´ych posloupnost´ı sestaven´ych z prvk˚u mnoˇziny A = { , , }. Ukaˇzte, zˇ e n´asleduj´ıc´ı podmnoˇziny jsou podpologrupy: (1) Podmnoˇzina vˇsech posloupnost´ı, zakonˇcen´ych symbolem . (2) Podmnoˇzina vˇsech posloupnost´ı, v nichˇz po kaˇzd´em n´asleduje . (3) Podmnoˇzina vˇsech posloupnost´ı, obsahuj´ıc´ıch alespoˇn jeden symbol . (4) Podmnoˇzina vˇsech posloupnost´ı, obsahuj´ıc´ıch sud´y poˇcet symbol˚u . (5) Podmnoˇzina vˇsech posloupnost´ı, neobsahuj´ıc´ıch zˇ a´ dn´y symbol . Ukaˇzte, zˇ e n´asleduj´ıc´ı podmnoˇziny nejsou podpologrupy: (6) Podmnoˇzina vˇsech posloupnost´ı, jejich´z prvn´ı symbol je shodn´y s posledn´ım. (7) Podmnoˇzina vˇsech posloupnost´ı, v nich´z po nen´asleduje . (8) Podmnoˇzina vˇsech posloupnost´ı, kde na sud´ych m´ıstech jsou . Cviˇcen´ı. Uvaˇzujme o pologrupˇe (X X , ◦) vˇsech zobrazen´ı X −→ X . Ukaˇzte, zˇ e n´asleduj´ıc´ı podmnoˇziny jsou podpologrupy: (1) Podmnoˇzina vˇsech injektivn´ıch zobrazen´ı X −→ X . (2) Podmnoˇzina vˇsech surjektivn´ıch zobrazen´ı X −→ X . (3) Podmnoˇzina vˇsech bijektivn´ıch zobrazen´ı X −→ X . (1 ) Podmnoˇzina vˇsech neinjektivn´ıch zobrazen´ı X −→ X . (2 ) Podmnoˇzina vˇsech nesurjektivn´ıch zobrazen´ı X −→ X . Necht’ X m´a alespoˇn tˇri prvky. Ukaˇzte, zˇ e n´asleduj´ıc´ı podmnoˇziny nejsou podpologrupy: (4) Podmnoˇzina vˇsech zobrazen´ı f : X −→ X , kter´a splˇnuj´ı f ◦ f = id X . (4 ) Podmnoˇzina vˇsech zobrazen´ı f : X −→ X , kter´a nesplˇnuj´ı f ◦ f = id X . Jak je tomu v pˇr´ıpadˇe, zˇ e X m´a pr´avˇe dva prvky? Probl´em k rˇ eˇsen´ı. Pro kter´e mnoˇziny X je mnoˇzina vˇsech nebijektivn´ıch zobrazen´ı X −→ X podpologrupa v XX? Cviˇcen´ı. Uvaˇzujme o pologrupˇe (A, o2 )“ (,,druh´y operand“). Dokaˇzte, zˇ e kaˇzd´a podmnoˇzina B ⊆ A je podpologrupa.
5
1. Pologrupy, monoidy a grupy
6. Podmonoidy Podmonoidy jsou podpologrupy, kter´e nav´ıc obsahuj´ı i neutr´aln´ı prvek. 6.1. Definice. Bud’ (A, ∗, e) monoid, bud’ B podmnoˇzina v A. Necht’plat´ı 1◦ jestliˇze b1 , b2 ∈ B, pak b1 ∗ b2 ∈ B 2◦ e ∈ B. Potom se B naz´yv´a podmonoid monoidu A. Prvek e ∈ B je potom neutr´aln´ım prvkem v pologrupˇe (B, ∗), naˇceˇz (B, ∗, e) je rovnˇezˇ monoid. Kaˇzd´y monoid (A, ∗, e) obsahuje jako podmonoidy sama sebe a monoid ({ e }, ∗, e). Tyto podmonoidy se naz´yvaj´ı trivi´aln´ı podmonoidy. Pˇr´ıklad. M´ame do sebe vloˇzen´e aditivn´ı monoidy (N, +, 0) ⊂ (Z, +, 0) ⊂ (Q, +, 0) ⊂ (R, +, 0) ⊂ (C, +, 0) resp. multiplikativn´ı pologrupy (N, ·, 1) ⊂ (Z, ·, 1) ⊂ (Q, ·, 1) ⊂ (R, ·, 1) ⊂ (C, ·, 1). Cviˇcen´ı. Uvaˇzujme o monoidu (S ∗A , ·, ω) vˇsech koneˇcn´ych posloupnost´ı sestaven´ych z prvk˚u mnoˇziny A = { , , } vˇcetnˇe pr´azdn´e posloupnosti ω. Ukaˇzte, zˇ e n´asleduj´ıc´ı podmnoˇziny jsou podmonoidy: (2∗ ) Podmnoˇzina vˇsech posloupnost´ı, v nichˇz po vˇzdy n´asleduje . (4∗ ) Podmnoˇzina vˇsech posloupnost´ı, obsahuj´ıc´ıch sud´y poˇcet symbol˚u . (5∗ ) Podmnoˇzina vˇsech posloupnost´ı, neobsahuj´ıc´ıch zˇ a´ dn´y . Ukaˇzte, zˇ e n´asleduj´ıc´ı podmnoˇzina nen´ı podmonoid: (1∗ ) Podmnoˇzina vˇsech posloupnost´ı, zakonˇcen´ych symbolem . Cviˇcen´ı. Uvaˇzujme o monoidu (X X , ◦, id X ) vˇsech zobrazen´ı X −→ X . Ukaˇzte, zˇ e n´asleduj´ıc´ı podmnoˇziny jsou podmonoidy: (1) Podmnoˇzina vˇsech injektivn´ıch zobrazen´ı X −→ X . (2) Podmnoˇzina vˇsech surjektivn´ıch zobrazen´ı X −→ X . (3) Podmnoˇzina vˇsech bijektivn´ıch zobrazen´ı X −→ X . Ukaˇzte, zˇ e n´asleduj´ıc´ı podmnoˇziny nejsou podmonoidy: (1 , 2 ) Podmnoˇzina vˇsech neinjektivn´ıch resp. nesurjektivn´ıch zobrazen´ı X −→ X .
6.2. Upozornˇen´ı. Podpologrupa B v monoidu A m˚uzˇ e b´yt sama o sobˇe monoidem a pˇritom neb´yt podmonoidem v A. Pˇr´ıklad. Necht’ A = { ♠, ♥ } s operac´ı ,,“ zadanou tabulkou
♥
♠
♥ ♠
♥ ♥
♥ ♠
Pak je ♠ neutr´aln´ı prvek a (A, , ♠) je monoid. Podmnoˇzina B = { ♥ } je uzavˇren´a na operaci , takˇze (B, ) je podpologrupa. Nav´ıc m´a pologrupa (B, ) neutr´aln´ı prvek ♥, takˇze (B, , ♥) je monoid. Souˇcasnˇe vˇsak (B, , ♥) nen´ı podmonoid v monoidu (A, , ♠), protoˇze maj´ı odliˇsn´e neutr´aln´ı prvky.
7. Podgrupy Podgrupa B je podmonoid, kter´y s kaˇzd´ym sv´ym prvkem b obsahuje i prvek b−1 k nˇemu inverzn´ı. Opˇet je jasn´e, zˇ e podgrupa je sama grupou. 7.1. Definice. Bud’ (A, ∗, e, −1 ) grupa, bud’ B ⊆ A podmnoˇzina. Necht’plat´ı 1◦ jestliˇze b1 , b2 ∈ B, pak b1 ∗ b2 ∈ B; 2◦ e ∈ B 3◦ jestliˇze b ∈ B, pak b−1 ∈ B. 6
1. Pologrupy, monoidy a grupy
Potom se B naz´yv´a podgrupa grupy A. Kaˇzd´a grupa (A, ∗, e, −1 ) obsahuje jako podgrupy sama sebe a grupu ({ e }, ∗, e, −1 ). Tyto podgrupy se naz´yvaj´ı trivi´aln´ı podgrupy. Pˇr´ıklad. M´ame do sebe vloˇzen´e aditivn´ı podgrupy (Z, +, 0, −) ⊂ (Q, +, 0, −) ⊂ (R, +, 0, −) ⊂ (C, +, 0, −) resp. multiplikativn´ı podgrupy (Q∗ , ·, 1, −1 ) ⊂ (R∗ , ·, 1, −1 ) ⊂ (C∗ , ·, 1, −1 ). Cviˇcen´ı. (1) Ukaˇzte, zˇ e dvouprvkov´a mnoˇzina {−1, 1} je podgrupa multiplikativn´ı grupy R∗ . (2) Ukaˇzte, zˇ e mnoˇzina S = {z ∈ C | |z| = 1} je podgrupa multiplikativn´ı grupy C∗ .
Podstruktury, kter´e jsme zat´ım poznali, i ty, kter´e jeˇstˇe pozn´ame, vykazuj´ı urˇcit´e shodn´e vlastnosti. D˚ukazy n´asleduj´ıc´ıch tvrzen´ı jsou snadn´a cviˇcen´ı. 7.2. Tvrzen´ı. 1. Bud’ (A, ∗) pologrupa, bud’ (B, ∗) podpologrupa v (A, ∗) a bud’ (C, ∗) podpologrupa v (B, ∗). Pak (C, ∗) je podpologrupa v (A, ∗). 2. Bud’ (A, ∗) pologrupa, bud’te (B, ∗) a (C, ∗) podpologrupy v (A, ∗). Pak je (B ∩ C, ∗) podpologrupa v (A, ∗). Analogick´a tvrzen´ı plat´ı t´ezˇ pro podmonoidy a podgrupy. 8. Podgrupy aditivn´ı grupy Z Jednou z algebraick´ych u´ loh je popsat vˇsechny podstruktury dan´e struktury. Vyˇreˇs´ıme ji pro aditivn´ı grupu Z = (Z, +, 0, −). Pro pˇrirozen´e cˇ´ıslo m ∈ N oznaˇcme mZ = { mk | k ∈ Z } = {. . . , −2m, −m, 0, m, 2m, . . .}. Uk´azˇ eme, zˇ e podmnoˇzinami mZ jsou vyˇcerp´any vˇsechny podgrupy grupy Z. 8.1. Tvrzen´ı. Podmnoˇziny mZ ⊆ Z jsou podgrupy v grupˇe Z a jin´e podgrupy v grupˇe Z nejsou. ˚ 8.2. Dukaz. Ukaˇzme, zˇ e podmnoˇziny mZ jsou podgrupy. Jsou-li km, lm libovoln´e dva prvky mnoˇziny mZ, pak km + lm = (k + l)m je rovnˇezˇ prvek mnoˇziny mZ, cˇ´ımˇz je dok´az´ana uzavˇrenost na bin´arn´ı operaci sˇc´ıt´an´ı. Neutr´aln´ı prvek 0 grupy Z tak´e leˇz´ı v kaˇzd´e z mnoˇzin mZ. Nakonec, je-li km libovoln´y prvek mnoˇziny mZ, pak −(km) = (−k)m je rovnˇezˇ prvek mnoˇziny mZ, cˇ´ımˇz je dok´az´ana uzavˇrenost na inverzn´ı (opaˇcn´e) prvky. Nyn´ı dokaˇzme, zˇ e kaˇzd´a podgrupa B ⊆ Z je shodn´a s nˇekterou podgrupou mZ. Jistˇe 0 ∈ B (podle definice B obsahuje neutr´aln´ı prvek). Rozezn´avejme dva pˇr´ıpady: a) B = { 0 }. Pak B = 0Z (pˇr´ıpad m = 0) a jsme hotovi. b) B = { 0 }. Pak tedy existuje cˇ´ıslo b ∈ B, r˚uzn´e od nuly. Nav´ıc existuje kladn´e cˇ´ıslo b+ ∈ B. Skuteˇcnˇe, je-li v´ysˇe zm´ınˇen´e cˇ´ıslo b ∈ B kladn´e, poloˇz´ıme b+ = b, je-li naopak z´aporn´e, poloˇz´ıme b+ = −b (inverzn´ı prvek −b je cˇ´ıslo kladn´e a rovnˇezˇ leˇz´ı v B, protoˇze B je podgrupa). A nakonec, existuje nejmenˇs´ı kladn´e cˇ´ıslo m ∈ B, protoˇze v nepr´azdn´e mnoˇzinˇe kladn´ych cel´ych cˇ´ısel vˇzdy existuje nejmenˇs´ı cˇ´ıslo. Dokaˇzme, zˇ e takto urˇcen´e cˇ´ıslo m je hledan´e cˇ´ıslo, pro nˇezˇ mZ = B. Ukaˇzme nejdˇr´ıve, zˇ e mZ ⊆ B. Jiˇz v´ıme, zˇ e 0 ∈ B a m ∈ B. Matematickou indukc´ı se snadno dok´azˇ e, zˇ e km = (k − 1)m + m leˇz´ı v B pro kaˇzd´e kladn´e k ∈ N. Pak ovˇsem i inverzn´ı prvky −km leˇz´ı v B, a t´ım je uk´az´ano, zˇ e vˇsechny prvky mnoˇziny mZ leˇz´ı v B. Zb´yv´a dok´azat inkluzi B ⊆ mZ. O libovolnˇe zvolen´em prvku b ∈ B ukaˇzme, zˇ e b ∈ mZ. Proved’me celoˇc´ıseln´e dˇelen´ı cˇ´ıslem m = 0 s cˇ a´ steˇcn´ym pod´ılem q a zbytkem r : b = mq + r,
0 ≤ r < m. 7
1. Pologrupy, monoidy a grupy
Pak r = b − mq = b + (−q)m je rovnˇezˇ prvek podgrupy B. Kdyby r = 0, pak by r bylo kladn´ym prvkem mnoˇziny B, menˇs´ım neˇz prvek m, coˇz je v rozporu s definic´ı prvku m. Proto r = 0, naˇceˇz b = mq, a tedy b ∈ mZ, coˇz se mˇelo uk´azat.
8