Příloha 1
Doporučená opatření k zachování populací druhů ptáků, které jsou předměty ochrany Ptačí oblasti Jizerské hory, v příznivém stavu v dlouhodobém časovém horizontu Ptačí oblast (PO) Jizerské hory byla vymezena nařízením vlády č. 605/2004 Sb. ze dne 27. října 2004. Předmětem ochrany této PO jsou populace tetřívka obecného (Tetrao tetrix) a sýce rousného (Aegolius funereus) a jejich biotopy. Cílem ochrany je zachování a obnova ekosystémů významných pro výše jmenované druhy ptáků v jejich přirozeném areálu rozšíření a zajištění podmínek pro zachování populací těchto druhů ptáků ve stavu příznivém z hlediska jejich ochrany.
1. Odborné a věcné zdůvodnění cílů a způsobů péče 1.1.
Předmět ochrany
Předmětem ochrany PO jsou dva ptačí druhy přílohy I směrnice č. 79/409/EEC o ptácích. Následující podkapitoly přinášejí popis biologie a obecných biotopových nároků těchto druhů. V kapitole 1.2. jsou v analogickém členění popsány specifické nároky druhů v PO a stav PO z hlediska jejich ochrany. Kapitola 2.2. pak shrnuje požadavky k zajištění ochrany těchto druhů 1.1.1. tetřívek obecný (Tetrao tetrix) Je to stálý druh obývající palearktickou oblast v pásmu lesa. Těžiště jeho výskytu je vázáno na boreální, subarktickou a alpínskou zónu. Často tvoří izolované populace obývající reliktní biotopy, jako jsou rašeliniště, vřesoviště, horské oblasti a raná sukcesní stadia po kalamitách a velkoplošné těžbě. Tento druh obývá především mozaiku střídajících se otevřených ploch s nízkou vegetací. Stromy a keře představují bezpečný kryt pro nocování, hnízdění a potravní základnu v nepříznivých obdobích roku. Tetřívci vyhledávají i jednotlivé stromy a jejich skupinky, na kterých hřadují a získávají potravu. Přirozenými biotopy jsou přehledné plochy rašelinišť s keříčkovými formacemi brusnicovitých rostlin a vřesu obecného. Důležitou součástí biotopu jsou porosty bříz a borovice kleče. Sekundárními biotopy jsou mladé smíšené porosty břízy, modřínu, smrku pichlavého s optimální výškou od 2 do 4 m. Potřebné jsou menší rozvolněné plochy pro individuální tok, sběr gastrolitů, možnost popelení. Tento biotop mohou nahradit např. málo používané lesní cesty. Důležitým náhradním biotopem jsou bývalé agrocenózy v sousedství rašelinišť. Jde o hlavně o neobhospodařované louky a pastviny, které můžou sloužit jako tokaniště a potravní biotop. Jde o polygamní druh. Tok je společný na tokaništích využívaných po řadu let. V sekundárních biotopech po imisních holinách převažuje individuální tok. Hnízdí převážně v květnu. Hnízdo je ukryto na zemi, obvykle pod převisem bylin nebo větví. Snůška čítá průměrně 6–11 vajec. Inkubaci zajišťuje a mláďata vodí jen samice. Mláďata již druhý den po vylíhnutí hledají samostatně potravu, po prvním týdnu už
začínají létat. Rodinky se zdržují pohromadě do konce srpna – září. Poté se rozdělují do hejnek podle pohlaví. Kvalitativní i kvantitativní zastoupení jednotlivých složek potravy je závislé na dostupnosti a období roku. V jarní potravě byly nalezeny jehnědy, větvičky a pupeny břízy, větvičky a mladé lístky brusnice borůvky, listy jetele plazivého, listy trav, jehnědy vrby jívy a části dalších dřevin (olše, buk, jeřáby). V jarním období je malým podílem zastoupena i živočišná potrava – mravenci a brouci. V podzimním období jsou konzumovány i různé plody – např. brusnice borůvky a plody jeřábů. Kuřata tetřívků konzumují v prvních týdnech života převážně mravence. 1.1.2. sýc rousný (Aegolius funereus) Sýc rousný je stálým někdy přelétavým druhem, který u nás hnízdí i zimuje. Sýc je aktivní noční pták, který loví v noci. Po většinu roku, zejména však na jaře se ozývá charakteristickým hlasem připomínajícím hlas dudka. Typickým prostředím jsou rozsáhlé staré lesy, většinou jehličnaté. V některých podmínkách obývá i čistě listnaté lesy. Obývá dutiny starých stromů, někdy využije i připravené hnízdní budky. Hnízdní strom však nemusí být vždy v lese. Využívá především dutiny po datlovitých ptácích. Hnízdí jednotlivě. Páry nejsou trvalé a vytvářejí se snad každým rokem znovu. Sýc rousný hnízdí jednou do roka, v jeho snůšce bývá nejčastěji 4–7 vajec. Jejich kladení probíhá zejména od půlky března a v dubnu. Na vejcích sedí pouze samice, které přináší sameček potravu. Délka sezení je 26–27 dní. Sameček pak dále přináší potravu, kterou samička rozděluje mláďatům. Mláďata jsou vyváděna ve věku kolem 30 až 35 dní, potom jsou ještě po nějaký čas krmena. Během hnízdění se v hnízdní dutině hromadí zbytky potravy, vývržky a trus. Pohlavní dospělosti dosahují v následujícím roce, někdy již ve věku 9 měsíců. Z kroužkování je doložen údaj o téměř 16 let věku.
1.2.
Stav ptačí oblasti z hlediska předmětu ochrany
Tato kapitola podává přehled stavu PO z hlediska jednotlivých druhů a naplnění jejich biologických nároků. Svým členěním kapitola navazuje na předchozí kapitolu, která podává popis obecných nároků jednotlivých druhů. 1.2.1. tetřívek obecný (Tetrao tetrix) V letech 1990–1994 došlo k poměrně rychlému nárůstu populace tetřívka obecného (fig. 1.2.1.). Současná stagnující až klesající tendence patrná z níže uvedeného grafu je odrazem změny charakteru náhorní plošiny, kdy ubývá rozvolněných ploch a tokaniště zarůstají hustým smrkovým porostem. Tetřívek tak byl nucen hledat náhradní lokality a své útočiště nachází například v okolí husté cestní sítě a lesních průseků. Vlivem výrazného zesílení turistického ruchu však na těchto lokalitách dochází k jeho rušení. Aktuálním a v posledních letech stále významnějším faktorem, který má negativní vliv na reprodukční úspěšnost tetřívka, jsou vysoké stavy černé zvěře. Ty v posledních desetiletích výrazně vzrostly a nedaří se je snižovat. Černá zvěř se dostává do centra hor, kde nachází klidové lokality a je zřejmě
nejvýznamnějším predátorem tetřívka. Kombinace výše uvedených faktorů může být hlavním důvodem klesající tendence početnosti druhu. Nelze opomenout ani ohrožení dalšími predátory, zejména liškou, jejíž stavy po vakcinaci proti vzteklině vzrostly.
Fig. č. 1.2.1: Vývoj početnosti tetřívka obecného (Tetrao tetrix) v modelové oblasti OCHT Jizerská z let 1990 - 2010 (Dostál 2010):
80 70 60 50 40 30 20 10 0
kohouti slepice suma
19 90 19 91 19 92 19 93 19 94 19 95 19 96 19 97 19 98 19 99 20 00 20 01 20 02 20 03 20 04 20 05 20 06 20 07 20 08 20 09 20 10
Počet jedinců (ks)
Vývoj početnosti populace tetřívka v modelové oblasti Jizerské hory
Rok
1.2.2. sýc rousný Sýc rousný byl do začátku 90. let považován za vzácného obyvatele Jizerských hor, hnízdícího v dutinách stromů, původně vytvořených datlem černým nebo žlunami. Ztráta přirozených dutin byla od roku 1991 kompenzována vyvěšováním hnízdních budek, které tento druh velmi ochotně obsazoval. Výsledkem byl rychlý nárůst početnosti populace sýce. Ten byl navíc podpořen také bohatou potravní nabídkou v imisemi poškozených částech hor, kde došlo k přemnožení drobných zemních savců. V současné době s vývojem a stabilizací porostů na náhorní plošině ubývá ohnisek výskytu přemnožených drobných hlodavců a to se odráží také na početnosti jizerskohorské populace sýce. Lze očekávat, že počet hnízdících párů bude klesat a bude se vyvíjet v závislosti na populační dynamice jeho hlavní kořisti.
1.3.
Optimální způsoby využívání ptačí oblasti
1.3.1. Vhodné způsoby využívání PO ve vztahu ke kvalitě biotopů Současný stav a předpokládaný vývoj biotopů vyžaduje nutnost jejich aktivního managementu směřujícího k zachování početnosti populace tetřívka v Jizerských horách. Je nezbytné zachovat, respektive vytvořit plochy, které mohou být využívány jako tokaniště, umožní tetřívkům nalézat vhodnou potravu a budou sloužit jako náhradní biotopy k reprodukci druhu (vyvádění a výchova kuřat). Základní způsob pomoci spočívá v aktivní podpoře tokanišť a sezónních stanovišť.
Ve vrcholové části Jizerských hor chybí horské louky a pastviny. Ochrana a podpora tetřívků by měla spočívat ve vytvoření vhodných biotopů, kde zároveň budou ptáci minimálně rušeni. Nadále je tak nutné pokračovat v podpoře primárních biotopů jako je zavodňování rašelinišť (pozitivní vliv na odlesnění těchto ploch, na potravní nabídku tetřívka aj.) a extenzivní obhospodařování luk. Rovněž údržba sekundárních biotopů, která spočívá v údržbě a tvorbě umělých bezlesí, je pro udržení populace tetřívka nezbytná (viz předchozí kapitoly a OCHT Jizerská). Dlouhodobým cílem je udržet stav místní populace sýce rousného na současné úrovni. Základním předpokladem ke splnění tohoto cíle je vytváření vhodných náhradních hnízdních příležitostí. Instalace a udržování poměrně husté sítě budek musí pokračovat minimálně do doby, než budou vytvořeny podmínky pro existenci přirozených dutin. Vzhledem k tomu, že v současné době je téměř celá náhorní plošina tvořena výsadbami ve stáří cca 10–20 let, bude nutná dlouhodobá podpora hnízdní populace v budkách. 1.3.2. Vhodné způsoby využívání PO s přímým vlivem na jedince druhů, jež jsou předmětem ochrany PO Dalším vhodným opatřením je usměrnění lesnického provozu v době toku a vyvádění kuřat. Rovněž důležitý je monitoring stavu potenciálních predátorů, zejména černé zvěře, a její důsledný a intenzivní celoroční lov, který povede ke snížení stávajících vysokých stavů. Stejný postup je žádoucí i v případě zvýšeného stavu lišky obecné. Důležité je usměrnění turistických tras mimo určené oblasti za účelem zajištění klidových ploch pro tetřívka obecného (zejména v období od 1.4. do 30.6.) a nenavyšování počtu hromadných sportovních akcí. V zimním období vyloučit hromadné sportovní akce mimo určené trasy magistrály. V odůvodněných případech lze využít k ochraně klidových ploch vyhlášení přechodně chráněných ploch. Jednodušší a pružnější nástroj však skýtá zákon č. 449/2001Sb., o myslivosti, konkrétně ust. § 9 odst. 3. Sýc rousný kromě zajištění péče o umělá hnízdiště žádná další speciální opatření nevyžaduje.
1.4.
Aktuální stav využívání území ptačí oblasti
1.4.1. Aktuální stav využívání PO ve vztahu ke kvalitě biotopů Výskyt rozsáhlých ploch imisních holin, jejichž velkoplošné zalesňování skončilo počátkem devadesátých let, zúročil tetřívek obecný. Nově založené kultury zpočátku jen ztěží odrůstaly porostům třtiny chloupkaté, na otevřených plochách měl tetřívek dostatečný přehled a nacházel zde i bohatou potravní nabídku (borůvky, brusinky a další plody a semena). S postupným vývojem porostu dochází ke změně charakteru náhorní plošiny, ubývá rozvolněných ploch a tokaniště zarůstají hustým smrkovým porostem. Tetřívek se tak soustřeďuje v okolí husté cestní sítě a lesních průseků, kde však dochází k jeho rušení. Vzhledem k úbytku vhodných biotopů byla v roce 2003 na LS Jablonec n.N. v rámci kategorizace lesů vylišena ve 3 lesních odděleních (cca 60 ha) subkategorie 32 h. Jde o lesy zvláštního určení, v nichž jiný důležitý veřejný zájem vyžaduje odlišný způsob
hospodaření. Konkrétně se jedná o plochy pro přímou podporu zvyšování početnosti tetřívka. Na těchto plochách probíhají cílené zásahy, které byly zahájeny v roce 2004, postupně se zde vytváří velmi rozvolněný porost smrku s příměsí jeřábu, břízy a olše lepkavé. Pro přehlednost stanoviště je zde vyklizena a pálena tlející dřevní hmota. Předpokládá se i pravidelné kosení s úklidem biomasy. Na kosených plochách postupně dochází k sukcesi „cennějších“ druhů rostlin, které na sebe váží hmyz, který pak tetřívkovi slouží i jako potrava. Časové projektování všech lesnických činností musí zohledňovat potřeby ptáků (doba toku, hnízdění, vyvádění kuřat, zimoviště apod.). V červnu 2006 rozhodl Krajský úřad Libereckého kraje jako orgánu státní správy myslivosti o vymezení Oblasti chovu tetřívka obecného Jizerská. Oblast chovu zahrnuje celkem 22 115 ha náhorní plošiny Jizerských hor v 16 honitbách, jejímž držitelem je LČR, s.p. Opatření se orientují na aktivní ochranu a podporu cílového druhu, a to především pro roční období, která jsou limitující pro jeho populační dynamiku (tok, hnízdění, výchova kuřat, zimní období). Doupné stromy, ve kterých hnízdí sýc rousný, zůstaly zachovány ve starých bukových porostech zejména v severní části Jizerských hor. Nedostatek přirozených hnízních dutin byl kompenzován vyvěšováním hnízdních budek a v současné době je na celém území Jizerských hor rozmístěno přibližně 400 budek, které vytvářejí hustou síť hnízdních příležitostí, umožňují migraci jednotlivých párů a jejich soustředění v blízkosti lokalit s nadprůměrnou nabídkou drobných hlodavců. Za uplynulých 10 let od instalace sítě umělých hnízdišť lze pozorovat pozitivní výsledky. Cílem těchto managementových opatření je dostatečná dlouhodobá nabídka hnízdních možností do doby, než budou vytvořeny vhodné podmínky pro existenci přirozených hnízdních dutin. 1.4.2. Aktuální stav využívání PO – činnosti s přímým vlivem na jedince druhů, jež jsou předmětem ochrany PO Hromadná tokaniště postupně zarůstají hustými smrkovými mlazinami a tok se přesouvá na přehledné komunikace a průseky. Zde však ptáky významně ruší turisté a lesnický provoz. V době sběru lesních plodů, zejména borůvek, dochází na řadě míst k invazi sběračů. Tetřívek nemá možnost ustoupit ani na tradiční biotopy, neboť řada historických tokanišť na rašeliništích je po celou sezónu masivně navštěvována turisty. Od 60. let 20. století navíc zcela zanikla historická tokaniště v podhůří.
1.5.
Činnosti, aktivity a jevy vyžadující realizaci ochranných opatření
Následující tabulka podává přehled a základní charakteristiku činností, aktivit a jevů na území PO, které mají či by v dohledné době mohly mít negativní vliv na druhy, jež jsou předmětem ochrany PO.
Činnost, jev, aktivita
Ovlivněný druh
1.5.1. Vývoj sukcese a změna tetřívek obecný charakteru náhorní plošiny sýc rousný
Časová specifikace celoročně
Prostorová specifikace louky, paseky,
celoročně
celoplošně
Významnost vysoce významný faktor středně významný faktor
tetřívek obecný 1.5.2. Rušení z důvodu rekreačního využívání území a lesnického obhospodařování tetřívek obecný 1.5.3. Vysoké stavy predátorů, především prasete divokého a lišky obecné 1.5.4. Nedostatek sýc rousný přirozených hnízdních dutin
v době hnízdění celoplošně a vodění mláďat
vysoce významný faktor
celoročně
celoplošně
1.5.5 Používání rodenticidů
celoročně
celoplošně
středně významný faktor středně významný faktor
tetřívek obecný sýc rousný
1.5.1. Vývoj sukcese a změna charakteru náhorní plošiny Smrkové kultury na celé náhorní plošině rychle odrůstají, stávají se nepřehlednými. Odrůstání zalesněných ploch vede kromě zvyšování rizika predace také k ovlivnění potravní nabídky tetřívka. Omezuje se růst borůvky a brusinky. Dochází též k úbytku živočišné potravy - červů, mravenců a dalšího hmyzu. Zarůstáním otevřených ploch navíc dochází ke ztrátě vhodných podmínek pro tok a hnízdění tetřívka obecného. Sukcese také ovlivňuje početnost a druhovou skladbu drobných zemních savců, kteří jsou hlavní kořistí sýce rousného. Ubývá ohnisek přemnožení hlodavců, což se přímo projevuje na počtu hnízdících párů sýce rousného. 1.5.2. Rušení z důvodu rekreačního využívání území a lesnického obhospodařování Nárůst turistického ruchu má za následek, že návštěvníci vyrušují tetřívka v období toku a při hnízdění. Rušení může způsobovat i „myslivecká turistika“, která je na divácky atraktivní tok tetřívka cílena. V době toku a vyvádění mláďat, mohou být tetřívci vyrušováni také lesnickým obhospodařováním. 1.5.3. Vysoké stavy predátorů, především prase divoké a liška obecná Vysoké stavy prasete divokého a lišky obecné působí negativně zejména na druhy hnízdící na zemi (tetřívek obecný). Tito predátoři způsobují snížení hnízdní úspěšnosti tetřívků, kteří jsou předmětem ochrany v PO. 1.5.4. Nedostatek přirozených hnízdních dutin Z náhorní plošiny byla odtěžena naprostá většina starších smrkových porostů a s nimi zmizely i přirozené hnízdní dutiny pro sýce rousné. V současné době je téměř celá náhorní plošina tvořena výsadbami ve stáří cca 10–20 let, proto bude nutná dlouhodobá podpora hnízdní populace v budkách do doby, než se doupné stromy vytvoří ve stárnoucích porostech přirozenou cestou. V současné době jsou Jizerské hory pokryty hustou sítí umělých hnízdních dutin (vyvěšené budky), které tomuto
druhu poskytují dostatek náhradních hnízdních příležitostí. Jejich využitelnost je však závislá na jejich dlouhodobé údržbě. 1.5.5. Použití rodenticidů Úspěšnost hnízdění sýce rousného je silně závislá na potravní nabídce. V případě použití rodenticidů v neopodstatněných případech (populace hrabošovitých nebudou přemnoženy a nebudou dosahovat kritických hodnot) může snížení početnosti drobných zemních savců vést ke zvyšování počtu neúspěšných hnízdění (tzn. opuštění snůšky, kronismus, kainismus aj.). Použitím rodenticidů vzniká také riziko otravy a úmrtí nejen dospělých jedinců, ale i mláďat. Ať už přímo pozřením otráveného hlodavce, kterého na hnízdo donese samec, nebo nepřímo v případě, že se otráví sám samec, čímž mláďata přijdou o zajištění zdroje potravy. Obdobně je ohrožen také tetřívek obecný, u kterého hrozí riziko záměny granulovaných rodenticidů s gastrolity (drobné kamínky a písek, kterými si tetřevovití ptáci pomáhají při rozmělnění potravy)..
2. Plán opatření 2.1.
Dlouhodobý plán opatření
Realizace níže uvedených opatření je nezbytná pro zachování jedinců a populací a obnovu ekosystémů významných pro ptačí druhy, které jsou předmětem ochrany PO. Navrhovaná doporučená opatření slouží jako podkladový materiál pro zajišťování péče o PO a výkon státní správy příslušných OOP na území PO.
2.2.
Zajištění požadavků druhů, které jsou předmětem ochrany
Ke každé aktivitě z kapitoly 1.5. (činnosti, aktivity a jevy na území PO, které mají či by v dohledné době mohly mít negativní vliv na druhy, jež jsou předmětem ochrany PO) byla vypracována následující ochranná opatření. 2.2.1. Udržování otevřených lokalit Rozsah opatření: Otevřené plochy Pro druhy: tetřívek obecný Popis opatření: potravní nabídka Zvýšení diverzity rostlinného pokryvu – odstranění třtiny chloupkaté za účelem podpory sukcese „cennějších“ druhů rostlin, vázajících na sebe hmyz a sloužících i jako potrava (květy suchopýru), podpora mravenišť (dostatek bílkovin v potravě je klíčový pro přežívání i vývoj mláďat), podpora drobných vodních ploch na bezlesých stanovištích, šetrné a citlivé prohloubení stávajících a založení nových tůněk (zvýšení výskytu hmyzu), zavádění a podpora pro tetřívka důležitých dřevin do okrajových částí odlesněných ploch, zejména břízy, jeřábu a borovice kleče,
pomístné narušení travního drnu na minerál (možnost popelení, sběru nezbytných gastrolitů, soustředění hmyzu). Plošné vymezení viz kap. 2.4. Popis opatření: podpora tokanišť Odstranění porostů smrku ztepilého a pichlavého, udržování ucelené mozaiky bezlesí (0,4 -0,8 ha) vzájemně propojené například historickými svážnicemi a průseky (viz kap. 2.4.). Vymezení lokalit s podrobně plánovaným managementem, úklid či spálení biomasy vzniklé při odlesnění, pravidelné kosení s úklidem biomasy (po 15. srpnu běžného roku). Pro druh: sýc rousný Popis opatření: potravní nabídka Na významné gradace drobných zemních savců, které se vyskytovaly v době existence velkých imisních holin, reagoval sýc výrazným nárůstem hnízdících párů. S postupným zapojením lesních porostů dochází ke stabilizaci početnosti a změně druhového složení hlodavců, což se projevuje také na početnosti sýce. Obnova a sukcese porostu je přirozený proces a vzhledem k nárokům sýce rousného není možné přijmout efektivní opatření k jejímu potlačení.
2.2.2. Usměrnění rekreačního využívání a lesnického obhospodařování. Rozsah opatření: Celoplošně Pro druhy: tetřívek obecný Popis opatření: Nenavyšovat počet hromadných sportovních akcí jak v zimním období (ochrana zimovišť), tak i v období toku a vyvádění kuřat (1.4. - 30. 6.). Nové turistické trasy vést mimo známá hnízdiště a tokaniště tetřívka obecného, důsledně dbát na minimalizaci rušení také při provádění monitoringu početnosti druhu. 2.2.3. Opatření na ochranu proti predátorům Rozsah opatření: celoplošně Pro druhy: tetřívek obecný Popis opatření: snížení stavů lišky obecné, prasete divokého, oplocení realizovat omezeně pouze v nejcennějších biotopech tetřívka tak, aby nedocházelo ke zranění či usmrcení ptáků (zviditelnit pletivo). 2.2.4. Podpora hnízdních příležitostí Rozsah opatření: celoplošně Pro druhy: sýc rousný Popis opatření: Údržba systému budek – v současné době je v PO rozmístěno cca 600 budek pro sýce (cca 500 ks na náhorní plošině a cca 100 ks na severních svazích), toto množství je náročné na údržbu (kontrola a čištění po hnízdní sezóně); obnova a
doplňování budek – výměny a opravy poškozených budek – ročně cca 5–10 % z celkového množství budek. 2.2.5. Používání rodinticidů Rozsah opatření: celoplošně Pro druhy: sýc rousný, tetřívek obecný Popis opatření: Použití rodenticidů by mělo být povoleno pouze v opodstatněných případech při mimořádném přemnožení hlodavců a při prokazatelných škodách. Aplikace musí být cílená a lokalizovaná pouze do postižených míst. Složení a aplikace rodenticidů musí být zajištěna tak, aby nedocházelo k sekundárním otravám dravců a sov. Návnady musí být zabezpečeny proti náhodnému pozření tetřívky.
2.3.
Opatření správního charakteru
Zohlednit požadavky předmětů ochrany PO při tvorbě LHP
2.4.
Vymezení lokalit s podrobně plánovaným managementem
V této kapitole je uveden přehled vymezených lokalit, kde se plánují další konkrétní managementové zásahy ve prospěch druhů PO. V rámci přípravy LHP na LHC Jablonec pro období 2003–2012 byly v PO vymezeny porosty, které jsou zařazeny do kategorie lesů zvláštního určení (lesy, kde jiný důležitý veřejný zájem vyžaduje odlišný způsob hospodaření). Veřejným zájmem je v tomto případě ochrana tetřívka, resp. zajištění vhodných stanovištních podmínek pro tetřívka. Vymezeny byly tři porosty na náhorní plošině o celkové výměře 66,15 ha. Základní údaje k jednotlivým plochám (jádrovým územím) jsou uvedeny v následující tabulce. Přehled plánovaných zásahů v lesních porostech číslo jádrového území a číslo porostu
výměr dlouhodobý cíl a (ha) péče
plánovaný zásah
1 324 C
21,5
prioritní odlesnění a udržování ucelené mozaiky ploch bezlesí (0,4-0,8 ha), sečení; po obvodu zavádění důležitých dřevin (bříza, jeřáb,kleč) oplocení, ochranný plášť
udržení vhodných biotopů pro tetřívka (tokaniště zimoviště) trvalé blokování sukcese na části plochy
naléhavost
podmíněno rozhodnutím orgánu veřejné správy schválení orgánem státní správy lesů v rámci schvalování LHP (Krajský úřad Liberec)
2 509 C
25,47
3 688 B
19,18
2.5.
prioritní odlesnění a udržování ucelené mozaiky ploch bezlesí (0,4-0,8 ha), sečení; po obvodu zavádění důležitých dřevin (bříza, jeřáb, kleč) oplocení, ochranný plášť prioritní odlesnění a udržení udržování vhodných ucelené mozaiky biotopů pro ploch bezlesí tetřívka (0,4-0,8 ha), (tokaniště sečení; zimoviště) trvalé blokování po obvodu sukcese na části zavádění důležitých plochy dřevin (bříza, jeřáb, kleč) oplocení, ochranný plášť udržení vhodných biotopů pro tetřívka (tokaniště zimoviště) trvalé blokování sukcese na části plochy
schválení orgánem státní správy lesů v rámci schvalování LHP (Krajský úřad Liberec)
schválení orgánem státní správy lesů v rámci schvalování LHP (Krajský úřad Liberec)
Řešení konfliktů s jinými předměty ochrany, popř. významnými druhy, v území
Konflikty s jinými předměty ochrany a jinými významnými druhy v PO nejsou známy a nejsou ani předpokládány.
