1. Námitky proti zápisu ochranné známky do rejstříku Podání námitek Náležitosti námitek Lhůta k podání námitek

ČÁST G2 - SPORNÁ ŘÍZENÍ (ve věci ochranných známek) OBSAH 1. Námitky proti zápisu ochranné známky do rejstříku ........................................................... 1 1.1 Podání námitek........................................................................................................................... 1 1.1.1 Náležitosti námitek ..................................................................................................................... 1 1.1.2 Lhůta k podání námitek .............................................................................................................. 1 1.1.3 Správní poplatek za podání námitek ........................................................................................... 1 1.1.4 Oprávněné osoby a důvody k podání námitek ............................................................................ 2 1.2 Postup při řízení o námitkách ..................................................................................................... 3 1.2.1 Přípravná fáze ............................................................................................................................. 3 1.2.2 Souběh námitek a připomínek .................................................................................................... 3 1.2.3

Rozhodovací fáze ........................................................................................................................ 4 1.3 Základní kritéria posuzování námitkových důvodů ………………………………xxx 1.3.1 Pravděpodobnost záměny (§ 7 odst. 1 písm. a)………………………………….xxx 1.3.2 Dobré jméno (§ 7 odst. 1 písm. b) a e) ……………………….…………………xxx 1.3.3 Všeobecně známé známky (§ 7 odst. 1 písm. c) a d) ……..….…………………xxx 1.3.4 „Nevěrný agent“ (§ 7 odst. 1 písm. f) ……….……………………….…………xxx 1.3.5 Nezapsaná či jiná označení užívaná v obchodním styku (§ 7 odst. 1 písm. g) …xxx 1.3.6 Právo na ochranu osobnosti (§ 7 odst. 1 písm. h) ……………...…….…………xxx 1.3.7 Práva k autorskému dílu (§ 7 odst. 1 písm. i) ……………….…………….……xxx 1.3.8 Práva z jiného průmyslového vlastnictví (§ 7 odst. 1 písm. j) ……….…………xxx 1.3.9 Nedobrá víra (§ 7 odst. 1 písm. k) ……….………………………….…….……xxx 2. Připomínky proti zápisu ochranné známky do rejstříku ................................................... 10 2.1 Souběh připomínek a námitek .................................................................................................. 11 3. Řízení o zrušení ochranné známky ....................................................................................... 13 3.1 Podání návrhu na zrušení ochranné známky ............................................................................ 13

3.1.1 Náležitosti návrhu na zrušení ................................................................................................... 13 3.1.2 Lhůta k podání návrhu na zrušení ochranné známky ............................................................... 13 3.1.3 Správní poplatek za podání návrhu na zrušení ochranné známky ............................................ 13 3.1.4 Oprávněné osoby k podání návrhu na zrušení ochranné známky ............................................ 14 3.2 Postup při řízení o návrhu na zrušení ochranné známky .......................................................... 14 3.2.1 Přípravná fáze ........................................................................................................................... 14 3.2.2 Rozhodovací fáze ...................................................................................................................... 14 3.3 Důvody pro zrušení ochranné známky ..................................................................................... 16 3.3.1 Zrušení ochranné známky z důvodu neužívání (§ 31 odst. 1 písm. a) ……………xxx 3.3.2 „Zdruhovění“ ochranné známky (§ 31 odst. 1 písm. b) …………………….….…xxx 3.3.3 Dodatečná klamavost ochranné známky (§ 31 odst. 1 písm. c) ………………..…xxx 3.3.4 Zrušení ochranné známky na základě soudního rozhodnutí (§ 31 odst. 2) ….……xxx

4. Řízení o prohlášení ochranné známky za neplatnou......................................................... 19 4.1 Řízení o prohlášení ochranné známky za neplatnou zahájené z moci úřední ...................... 19 4.2 Podání návrhu na prohlášení ochranné známky za neplatnou třetí osobou......................... 19 4.2.1 Náležitosti návrhu na prohlášení ochranné známky za neplatnou .................................... 19 4.2.2 Lhůta k podání návrhu na prohlášení ochranné známky za neplatnou................................ 20 4.2.3 Správní poplatek za podání návrhu na prohlášení ochranné známky za neplatnou ........... 20 4.2.4 Oprávněné osoby k podání návrhu na prohlášení ochranné známky za neplatnou ............ 20 4.3 Postup při řízení o návrhu na prohlášení ochranné známky za neplatnou ............................ 20 4.3.1 Přípravná fáze ................................................................................................................. 20 4.3.2 Rozhodovací fáze ...................................................................................................................... 21 4.4 Důvody pro prohlášení ochranné známky za neplatnou........................................................... 22 5.

Společné zásady pro řízení o námitkách a pro řízení o zrušení ochranné známky a prohlášení ochranné známky za neplatnou ...................... 24 5.1 Náležitosti rozhodnutí............................................................................................................ 24 5.2 Vydání rozhodnutí a nabytí právní moci rozhodnutí ............................................................ 24 5.2.1 Meritorní rozhodnutí…………………………………………………………..xxx 5.2.2 Procesní rozhodnutí (usnesení) ……………………………………………….xxx 5.3 Zapisování údajů v databázi ..................................................................................................... 25 5.4 Povinné zastoupení v řízení o námitkách a návrzích................................................................ 25 5.5 Překážky postupu řízení ............................................................................................................ 26

ČÁST G2 - SPORNÁ ŘÍZENÍ (ve věci ochranných známek) 1. Námitky proti zápisu ochranné známky do rejstříku 1.1 Podání námitek Námitky musejí být podány písemně a musejí být odůvodněny a doloženy důkazy (§ 25 odst. 3 zákona č. 441/2003 Sb., o ochranných známkách, ve znění pozdějších předpisů). Námitky včetně důkazů se podávají ve dvojím vyhotovení. V dalším platí pro podání námitek obecná pravidla o podání (viz Metodické pokyny část A). 1.1.1 Náležitosti námitek Náležitosti námitek upravuje ustanovení § 3 vyhlášky č. 97/2004 Sb., k provedení zákona o ochranných známkách (dále jen „vyhláška“) Pracovník oddělení sporných řízení určený vedoucím oddělení jako oprávněná úřední osoba přezkoumá, zda námitky obsahují: - údaje o totožnosti osoby (namítající), jež podala námitky, popřípadě náležitosti plné moci; - údaje o přihlášce, proti níž námitky směřují; - označení výrobků nebo služeb, jichž se námitky týkají, nebo údaj, že se týkají všech výrobků či služeb nárokovaných v přihlášce; - věcné odůvodnění námitek; - čeho se namítající domáhá; - podpis. Pro podání námitek je možné použít formulář Úřadu, kde jsou všechny náležitosti námitek uvedeny. Použití formuláře Úřadu však není obligatorní. Pokud jde o nedostatek plné moci, je k podání řádných námitek nezbytné, aby zástupce v době podání námitek byl již oprávněn jednat za namítajícího, tj. aby na základě právního vztahu mezi namítajícím a jeho zástupcem námitky představovaly projev vůle zastoupeného. Nepředložení plné moci v otevřené lhůtě však není vadou řízení, na jejímž základě by bylo možné námitky jako věcně neodůvodněné, popřípadě podané neoprávněnou osobou, zamítnout. I v řízení koncentrovaném je nedodání plné moci procesní vadou, kterou lze zhojit dodatečným předložením plné moci. Odborný pracovník proto v případě pochybností může vyzvat zástupce k doložení důkazu, že jedná jménem účastníka řízení. S ohledem na skutečnost, že zástupce může projevit vůli zastoupeného pouze v případě, že již smlouva o zastoupení je platně - třeba ústně - sjednána, je doklad o plné moci záležitostí pouze technickou. V případě, že jsou námitky podány elektronicky se zaručeným elektronickým podpisem, vztahuje se elektronický podpis pouze na samotné podání námitek, tedy nikoliv na plnou moc. Proto je nutno doložit též originál plné moci. K odstranění této vady odborný pracovník stanoví přiměřenou lhůtu - se sankcí zamítnutí námitek (§ 26 odst. 2 zákona). 1.1.2 Lhůta k podání námitek Námitky je nutno podat ve lhůtě tří měsíců od zveřejnění přihlášky ve Věstníku. Tuto zákonnou lhůtu nelze prodloužit a její zmeškání nelze prominout. (Případné vyrozumění dotčených osob činí oprávněná úřední osoba nebo oprávněná administrativní úřední osoba formou sdělení.) K doplnění námitek a k důkazům předloženým na jejich podporu po tříměsíční lhůtě Úřad podle ustanovení § 25 odst. 2 zákona nepřihlíží. Úřad v řízení o námitkách provede rovněž důkazy, které namítající přesně označil, avšak k námitkám nepředložil, pokud z označení důkazů zřejmým způsobem vyplyne, co jimi má být prokázáno. Pokud namítající nepředloží

důkazy na výzvu Úřadu, nese procesní odpovědnost za to, že správní orgán neměl možnost potřebný poznatek z ní učinit 1.1.3 Správní poplatek za podání námitek Podle ustanovení § 25 odst. 2 zákona spolu s námitkami je namítající povinen zaplatit správní poplatek, a to ve lhůtě 3 měsíců po zveřejnění přihlášky ve Věstníku. Není-li správní poplatek zaplacen, považují se námitky za nepodané. Výše správního poplatku je stanovena v Sazebníku správních poplatků, který tvoří přílohu zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. Zaplacení správního poplatku „spolu s námitkami“ neomezuje povinnost k placení na tentýž den, jako je podání námitek; to by ve většině případů bylo i technicky neuskutečnitelné. Účelem tohoto je, aby namítající zaplatil správní poplatek kdykoli ve stanovené tříměsíční lhůtě k podání námitek. Po uplynutí této lhůty, nebude-li správní poplatek namítajícím zaplacen, se námitky budou považovat za nepodané. Z výše uvedeného tedy vyplývá, že po uplynutí lhůty k podání námitek Úřad k zaplacení správního poplatku za jejich podání nevyzývá. O námitkách považovaných za nepodané se nezahajuje řízení. Námitky lze projednat pouze za předpokladu, že dojde ke splnění obou podmínek podání, tj. k zaplacení správního poplatku a vlastnímu podání námitek do 3 měsíců od zveřejnění přihlášky. U plateb kolkovou známkou je dnem platby buď den vylepení kolku na podání osobně v Úřadu, v případě zaslání podání provozovatelem poštovních služeb, nebo jinou oprávněnou osobou, den, kdy bylo podání s vylepeným kolkem předáno k poštovní či obdobné přepravě. U faxového a e-mailového podání vylepený kolek sleduje pohyb faxového podání, tj. podání s vylepeným kolkem (u e-mailu v naskenované podobě) se považuje za zaplacené za předpokladu, že je do 5 dnů doručen originál podání s vylepeným kolkem. U e-mailového podání opatřeného elektronickým podpisem, popřípadě podání doručeného prostřednictvím datových schránek, kde neplatí povinnost do 5 dnů doručit originál podání, tento způsob platby nepřichází v úvahu. Nezaplacené námitky se založí do spisu s poukazem na to, že se považují za nepodané a namítající se vyrozumí o tom, že se námitky považují za nepodané z důvodu nezaplacení nebo pozdního zaplacení správního poplatku za jejich podání (viz Metodické pokyny část A). 1.1.4 Oprávněné osoby a důvody k podání námitek Námitky mohou podat pouze oprávněné osoby, taxativně vyjmenované v ustanovení § 7 odst. 1 zákona o ochranných známkách. Námitky podané podle ustanovení § 7 odst. 1 písm. a), b), e) a f) zákona o ochranných známkách může podat rovněž přihlašovatel ochranných známek v těchto ustanoveních uvedených (§ 7 odst. 2 zákona). Oprávněné osoby a důvody k podání námitek podle ustanovení § 7 zákona o ochranných známkách jsou následující: a) vlastník starší ochranné známky, pokud z důvodu shodnosti či podobnosti se starší ochrannou známkou a shodnosti nebo podobnosti výrobků či služeb, na něž se přihlašované označení a ochranná známka vztahují, existuje pravděpodobnost záměny na straně veřejnosti; za pravděpodobnost záměny se považuje i pravděpodobnost asociace se starší ochrannou známkou;

b) vlastník starší ochranné známky, která je shodná s přihlašovaným označením nebo mu je podobná, pokud má být takové označení zapsáno pro výrobky nebo služby, které sice nejsou podobné těm, pro které je starší ochranná známka zapsána, avšak jde o starší ochrannou známku, která má v České republice dobré jméno, a užívání přihlašovaného označení by nepoctivě těžilo z rozlišovací způsobilosti nebo dobrého jména starší ochranné známky nebo jim bylo na újmu; c) vlastník starší všeobecně známé známky, pokud z důvodu shodnosti či podobnosti se starší všeobecně známou ochrannou známkou a shodnosti nebo podobnosti výrobků nebo služeb, na něž se přihlašované označení a všeobecně známá ochranná známka vztahují, existuje pravděpodobnost záměny na straně veřejnosti; za pravděpodobnost záměny se považuje i pravděpodobnost asociace se starší ochrannou známkou; d) vlastník starší všeobecně známé známky, která je shodná s přihlašovaným označením nebo je mu podobná, pokud má být takové označení zapsáno pro výrobky nebo služby, které sice nejsou podobné těm, pro které je starší všeobecně známá známka chráněna, avšak jde o starší všeobecně známou známku, která má v České republice dobré jméno, za předpokladu, že užívání této ochranné známky ve vztahu k těmto výrobkům nebo službám by ukazovalo na vztah mezi těmito výrobky nebo službami a vlastníkem všeobecně známé ochranné známky; e) vlastník starší ochranné známky Společenství, která je shodná s přihlašovaným označením nebo je mu podobná, pokud má být takové označení zapsáno pro výrobky nebo služby, které sice nejsou podobné těm, pro které je starší ochranná známka zapsána, avšak jde o starší ochrannou známku, která má na území Evropských společenství dobré jméno, a užívání přihlašovaného označení bez řádného důvodu by nepoctivě těžilo z rozlišovací způsobilosti nebo dobrého jména starší ochranné známky Společenství nebo jim bylo na újmu; f) vlastník ochranné známky zapsané v jiné unijní zemi Pařížské úmluvy nebo ve státě, který je členem Světové obchodní organizace, pokud přihlášku podal zástupce, zprostředkovatel, obstaravatel nebo jiná osoba pověřená hájit hospodářské zájmy vlastníka ochranné známky podle článku 6septies Pařížské úmluvy (dále jen „obstaravatel“) na své vlastní jméno a bez souhlasu vlastníka, ledaže by tento obstaravatel své jednání řádně odůvodnil; g) uživatel nezapsaného označení nebo jiného označení užívaného v obchodním styku pro shodné nebo podobné výrobky nebo služby, které je shodné s přihlašovaným označením nebo je mu podobné, pokud označení nemá místní dosah a právo k tomuto označení vzniklo před dnem podání přihlášky; h) fyzická osoba, jejíž právo na jméno a na ochranu projevů osobní povahy mohou být dotčena přihlašovaným označením, popřípadě osoba oprávněná uplatňovat tato práva na ochranu osobnosti; i) osoba, které náležejí práva k autorskému dílu, pokud autorské dílo může být užíváním přihlašovaného označení dotčeno; j) vlastník staršího práva z jiného průmyslového vlastnictví, pokud práva z průmyslového vlastnictví mohou být užíváním přihlášeného označení dotčena; k) ten, kdo je dotčen ve svých právech přihláškou, která nebyla podána v dobré víře.

1.2 Postup při řízení o námitkách 1.2.1 Přípravná fáze Administrativní pracovník oddělení vstupního a poplatkového zaeviduje podání námitek do databáze SyPP (dále jen „databáze“), a to včetně adresy namítajícího a jeho zástupce a vyžádá si příslušný spis z oddělení rejstříků. Je-li poplatek uhrazen v zákonné lhůtě, administrativní pracovník oddělení vstupního a poplatkového zajistí naskenování položky a tu předá oddělení rejstříků, které ji založí do spisu a celý spis předá k řízení do oddělení sporných řízení. Není-li poplatek uhrazen, administrativní pracovník oddělení vstupního a poplatkového vyznačí námitky v databázi jako nepodané a zašle o tom sdělení namítajícímu. Poté spis předá zpět do oddělení rejstříků. Po zaevidování pohybu „převzetí námitek“ v databázi zašle administrativní pracovník oddělení sporných řízení námitky k vyjádření přihlašovateli se stanovenou lhůtou, která zpravidla činí 1 měsíc. Lhůtu k vyjádření může vedoucí oddělení sporných třízení (dále jen „vedoucí oddělení“) na žádost přihlašovatele usnesením prodloužit zpravidla o jeden měsíc. Lhůtu k vyjádření lze na základě věcně odůvodněné žádosti prodloužit opakovaně, vždy však s ohledem na délku a stav řízení. Lze ji rovněž prodloužit i v případě, že s tím druhý účastník řízení souhlasí. Za odůvodněné případy je možno považovat např. neukončené dědické řízení nebo smírné řízení mezi účastníky řízení apod. Jestliže Úřad žádosti o prodloužení lhůty nevyhoví, vydá o tom usnesení. Do každého usnesení Úřadu o prodloužení lhůty se uvede poučení: „Nevyjádříte-li se k námitkám ve stanovené lhůtě, bude o námitkách na základě ustanovení § 26 odst. 3 zákona č. 441/2003 Sb., o ochranných známkách, rozhodnuto podle obsahu spisu“. Po uplynutí lhůty k vyjádření k námitkám, resp. po doručení vyjádření předá administrativní pracovník spis vedoucímu oddělení k přidělení spisu odbornému pracovníkovi oddělení sporných řízení jako oprávněné úřední osobě k přímému vyřízení. 1.2.2 Souběh námitek a připomínek V případě, že proti zápisu přihlášky ochranné známky jsou podány současně připomínky a námitky, a to shodnými či rozdílnými subjekty, jsou jak připomínky, tak i námitky administrativním pracovníkem zaslány přihlašovateli k vyjádření. Po obdržení vyjádření, resp. uplynutí lhůty k vyjádření administrativní pracovník spis předá vedoucímu oddělení k přidělení odbornému pracovníkovi oddělení sporných řízení jako oprávněné úřední osobě, a to bez ohledu na to, zda bylo doručeno vyjádření přihlašovatele. Oprávněná úřední osoba připomínky neprodleně přezkoumá a postupuje podle bodu 2.2.7 části F2 Metodických pokynů. Všechny výše uvedené kroky, jakož i následné kroky řízení o námitkách až do rozhodnutí, zaznamenává oprávněná úřední osoba (příp. administrativní pracovník) do databáze a do spisu. 1.2.3 Rozhodovací fáze Zamítnutí námitek – nedostatky podání U podaných námitek oprávněná úřední osoba opětovně přezkoumá, zda byly podány - oprávněnou osobou;

-

v zákonné tříměsíční lhůtě od data zveřejnění přihlašovaného označení ve Věstníku Úřadu; zda jsou věcně odůvodněny a doloženy doklady, které umožňují jejich projednání; a zda a kdy byl zaplacen správní poplatek za podání námitek.

Jestliže námitky nesplňují kteroukoli z uvedených podmínek a jde-li o vadu odstranitelnou, může ji namítající doplňujícím podáním odstranit do konce zákonné lhůty, tedy do tří měsíců od zveřejnění ve Věstníku. Doložení dokladů, jimiž má být proveden důkaz, je namítající povinen učinit nejpozději ve lhůtě stanovené Úřadem. Nejsou-li vady podání namítajícím odstraněny do konce zákonné tříměsíční lhůty od data zveřejnění přihlašovaného označení, oprávněná úřední osoba rozhodnutím námitky zamítne (§ 26 odst. 2 zákona o ochranných známkách). Zastavení řízení o námitkách Úřad usnesením zastaví řízení o námitkách, pokud odpadl důvod podání námitek (§ 26 odst. 1 zákona). K vydání tohoto typu rozhodnutí zpravidla dochází, pokud je řízení o napadené přihlášce ochranné známky pravomocně zastaveno, a to na základě jejího zpětvzetí přihlašovatelem, nebo je vydáno pravomocné rozhodnutí o zamítnutí přihlášky ochranné známky buď na základě podaných připomínek nebo jiných námitek, nebo došlo k prohlášení namítané ochranné známky za neplatnou, k jejímu zrušení nebo zániku, k převodu či přechodu namítané známky na přihlašovatele, omezení seznamu přihlášky ochranné známky v souladu s požadavkem namítajícího na zamítnutí přihlášky. Dnem doručení takového vyjádření Úřadu je takto podaným námitkám v plném rozsahu vyhověno. Za tohoto právního stavu věci nejsou již námitky věcně na místě, a proto oprávněná úřední osoba vydá rozhodnutí o zastavení řízení o námitkách (ve formě usnesení, které se oznamuje) dle ustanovení § 26 odst. 1 zákona. Usnesení o zastavení řízení o námitkách, doplněné poučením o opravném prostředku, Úřad doručí přihlašovateli a namítajícímu. K náležitostem rozhodnutí viz část A Metodických pokynů. Pokud vezme namítající své námitky zpět, oprávněná úřední osoba řízení o námitkách zastaví (§ 26 odst. 3zákona). Toto usnesení o zastavení řízení, doplněné poučením o opravném prostředku, Úřad doručí přihlašovateli a namítajícímu. Meritorní rozhodnutí o námitkách - přihlašovatel se nevyjádřil Jestliže se přihlašovatel k námitkám ve stanovené lhůtě nevyjádří, odborný pracovník vypracuje návrh rozhodnutí o námitkách podle obsahu spisu (§ 26 odst. 3 zákona). Odborný pracovník tedy v takovém případě zkoumá věcný rozsah námitek a jejich opodstatněnost. Stejně se postupuje i v případě, jestliže námitky směřovaly pouze proti části nárokovaného seznamu výrobků nebo služeb. Meritorní rozhodnutí o námitkách - přihlašovatel se vyjádřil Vyjádří-li se přihlašovatel k námitkám, odborný pracovník posoudí námitky ve vztahu k přihlašovanému označení i k vyjádření přihlašovatele z věcného hlediska.

Při věcném posuzování námitek mohou při vyhotovení rozhodnutí v oddělení sporných řízení nastat tyto varianty: -

Meritorní zamítnutí námitek

Jsou-li námitky odborným pracovníkem shledány jako věcně neopodstatněné, nezasahuje přihlašované označení do zákonem chráněných starších práv třetích osob a námitky se rozhodnutím zamítnou (26 odst. 4 zákona). -

Zamítnutí přihlášky v celém rozsahu nebo pro rozsah výrobků a služeb, pro které přihláška nesplňuje podmínky zápisu

Námitky mohou směřovat proti celému nárokovanému seznamu výrobků a služeb nebo jen proti jeho konkrétní části. Řízení o námitkách se řídí dispoziční zásadou, neboť jde o správní řízení, které je zahajováno na návrh účastníka řízení. Vzhledem k tomu, že takový úkon je v dispozici účastníka řízení, je předmětem rozhodování jen to, co za předmět řízení navrhl namítající. Směřují-li tedy námitky pouze proti části výrobků a služeb přihlášeného označení, posuzuje odborný pracovník pouze tuto část a ostatními. Odborný pracovník rozsah námitek i nárokovaný rozsah výrobků a služeb věcně posoudí. Rozhodne-li podle petitu námitek, vyhoví jim zcela; uzná-li pouze část požadovaného omezení, vyhoví námitkám pro určitý rozsah výrobků a služeb (26 odst. 5 zákona) . -

Souběh více námitek

Řízení o námitkách se zahajuje ihned po podání prvních námitek. V případě, že dojde k souběhu více námitek, mohou být o nich vydána rozhodnutí samostatná nebo je lze spojit do jednoho rozhodnutí, vždy s přihlédnutím k aspektům jednotlivých případů. 1.3 Základní kritéria posuzování námitkových důvodů 1.3.1 Pravděpodobnost záměny (§ 7 odst. 1 písm. a) U přihlašovaného označení existuje pravděpodobnost jeho záměny na straně veřejnosti tehdy, když je shodné nebo natolik podobné ochranné známce s dřívějším právem přednosti a zároveň se vztahuje na shodné či podobné výrobky nebo služby, že spotřebitel může být uveden v omyl, pokud jde o původ těchto výrobků nebo služeb. Za pravděpodobnost záměny se považuje i pravděpodobnost asociace přihlašovaného označení s prioritně starší ochrannou známkou. Pravděpodobnost asociace se starší ochrannou známkou znamená vyvolání představy o souvislosti přihlašovaného označení se starší ochrannou známkou, tzn. že slouží zejména k definování rozsahu nebezpečí záměny. Pravděpodobnost záměny se u ochranné známky posuzuje z hlediska shodnosti nebo podobnosti vizuální, fonetické a sémantické, přičemž každému z těchto hledisek může být přisouzena jiná váha v závislosti na okolnostech jednotlivých případů. Obecně je při zkoumání shodnosti nebo podobnosti nutno vzít v úvahu, že každá ochranná známka, resp. přihlašované označení se zásadně posuzuje jednak jako celek a jednak z hlediska jednotlivých prvků, které ji tvoří. Nelze však jednotlivé prvky, ať již slovní, grafické nebo obrazové,

vyjmout a posuzovat odděleně, aniž by bylo přihlédnuto k celkové kompozici a grafické úpravě všech prvků, případně i k barevnému provedení porovnávaných označení. Při posuzování shodnosti nebo podobnosti označení je dále nutno zohlednit okruh subjektů, u nichž ochranná známka může dojem záměny vyvolat, přičemž rozhodující je hledisko „běžného spotřebitele“, tj. toho, komu jsou výrobky nebo služby určeny, a dále všechny relevantní faktory, které mohou nasvědčovat existenci nebo neexistenci pravděpodobnosti záměny na straně veřejnosti. Shodnými či podobnými výrobky nebo službami jsou ty, které mají stejné nebo blízké podstatné znaky a v důsledku toho mohou, pokud by byly označovány shodnými či podobnými ochrannými známkami, vyvolat u průměrného spotřebitele mylnou představu o tom, že pocházejí od téhož výrobce nebo poskytovatele. Z hlediska spotřebitele lze podobné výrobky a služby zařadit do jedné skupiny nebo oblasti spotřeby. Při posuzování podobnosti výrobků a služeb je dále třeba vzít v úvahu řadu aspektů, včetně povahy výrobků a služeb, jejich funkčního určení, obvyklého původu, způsobu a místa prodeje či poskytování. Přitom shodnost nebo podobnost výrobků popř. služeb není nutně podmíněna příslušností do téže známkové třídy, neboť mezinárodní třídění bylo vytvořeno zejména pro administrativní účely a při posuzování shodnosti a podobnosti výrobků a služeb má pouze pomocný charakter. 1.3.2 Dobré jméno (§ 7 odst. 1 písm. b) a e) Pro úspěšné uplatnění námitek podaných podle ustanovení § 7 odst. 1 písm. b) a e) zákona č. 441/2003 Sb. musejí být současně dány následující skutečnosti: shodnost nebo podobnost napadeného označení se starší namítanou ochrannou známkou (viz bod 1.3.1), dobré jméno namítané ochranné známky v České republice, resp. na území Evropských společenství (Evropské unie), možný zásah do starších práv vyplývajících z namítané ochranné známky s dobrým jménem v podobě nepoctivého těžení z její rozlišovací způsobilosti nebo dobrého jména či v podobě jejich újmy. Závěr o možnosti nepoctivého těžení z rozlišovací způsobilosti nebo dobrého jména či o možnosti hrozící újmy je výsledkem správního uvážení Úřadu, které však může učinit pouze na základě důkazů předložených nebo označených namítajícím. Důkazy musí svědčit o tom, že namítaná ochranná známka měla dobré jméno již přede dnem podání přihlášky napadeného označení a v den podání přihlášky tento stav trval. Za relevantní důkazy lze v tomto případě považovat např. veřejné průzkumy trhu, kladné reference z nezávislých zdrojů, reklamu v tisku a sdělovacích prostředcích (rozhlas, televize), masový prodej, přehledy o prodeji určitých výrobků nebo služeb, sponzorování uměleckých či sportovních akcí, u nichž je velká pravděpodobnost sledování širokou veřejností apod. Při hodnocení, zda má ochranná známka dobré jméno se prolínají dva faktory, a to určitý stupeň známosti ochranné známky mezi veřejností a určité očekávané dobré vlastnosti výrobků nebo služeb, které jsou ochrannou známkou označovány. Dobré jméno (dobrá pověst, renomé) je u ochranné známky vyjádřením toho, že veřejnost tuto známku v důsledku jejího užívání zná a spojuje ji s dobrými vlastnostmi, které od výrobků nebo služeb takto označených očekává. Známost ochranné známky širokou veřejností, její spojování v podvědomí spotřebitelů s tradičně dobrými vlastnostmi výrobků anebo úrovní poskytovaných služeb, zejména schopnost ochranné známky vyvolat ve veřejnosti důvěru v jí označené zboží v souvislosti, v níž je ochranná známka užívána, jsou skutečnosti, z nichž vyplývá, že ochranná známka má dobré jméno. Vybudovat si dobré jméno lze jen skutečným užíváním ochranné známky v souvislosti s výrobky nebo službami. Než se tedy ochranná známka dostane do podvědomí spotřebitelů a získá si jejich hodnocením dobré jméno,

vyžaduje to delší souvislé časové období, které může být zkráceno např. masivní reklamou, sponzoringem či dalšími propagačními aktivitami. Protože jde o vlastnost ochranné známky, kterou jí připisují spotřebitelé, není neměnná v čase. To znamená, že je vždy nutné ji znovu prokázat, a nelze ji naopak konstatovat jen na základě správní úvahy Úřadu nebo ji zařadit do kategorie notoricky známých skutečností. Namítající také musí odůvodnit, v čem spatřuje nepoctivé těžení z dobrého jména či rozlišovací způsobilosti své ochranné známky nebo v čem spatřuje újmu na nich. Zásah do starších práv namítajícího pak Úřad může konstatovat pouze tehdy, pokud se tvrzené skutečnosti podaří navrženými důkazy prokázat. 1.3.3 Všeobecně známé známky (§ 7 odst. 1 písm. c) a d) U námitek podaných na základě ustanovení § 7 odst. 1 písm. c) a d) zákona je za oprávněnou osobu k podání námitek označen vlastník starší všeobecně známé známky. Všeobecně známou známkou je podle zákona takové označení, které svou ochranu nabylo nikoliv zápisem do rejstříku, ale získáním všeobecné známosti v důsledku svého užívání. Je to známka natolik „silná“, která se vžila pro výrobky nebo služby svého vlastníka v příslušném okruhu veřejnosti tak, že má rozlišovací způsobilost, a to i přesto, že nebyla formálně zapsána do rejstříku ochranných známek. Tuto skutečnost je třeba prokazovat vždy v každém konkrétním řízení. Jedná se o známky nezapsané pro území státu, v němž jsou namítány, avšak bez ohledu na to, zda jsou či nejsou zapsané v jiném státě. Ve smyslu článku 6bis Pařížské úmluvy na ochranu průmyslového vlastnictví a článku 16 Dohody o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví (TRIPS) je takové označení chráněno jako ochranná známka v každé smluvní zemi, v níž je pro shodné nebo podobné výrobky nebo služby všeobecně známé. Všeobecně známá známka není automaticky chráněna pro všechny výrobky nebo služby, nýbrž pouze pro ty, pro které se stala v příslušném okruhu veřejnosti všeobecně známou. Pro úspěšné uplatnění námitek podaných podle ustanovení § 7 odst. 1 písm. c) zákona je tedy nezbytné, aby byly kumulativně splněny následující podmínky: prokázaná všeobecná známost starší namítané známky, shodnost či podobnost napadeného označení se starší všeobecně známou známkou, shodnost či podobnost výrobků či služeb, na něž se napadené označení a všeobecně známá známka vztahují a existence pravděpodobnosti záměny (včetně pravděpodobnosti asociace) na straně veřejnosti (viz bod 1.3.1). Pro úspěšné uplatnění námitek podaných podle ustanovení § 7 odst. 1 písm. d) zákona musejí být současně dány následující skutečnosti: shodnost nebo podobnost napadeného označení se starší namítanou známkou, všeobecná známost této namítané známky a její dobré jméno v České republice a dále, že by užívání napadeného označení ukazovalo na vztah mezi výrobky nebo službami nesoucími toto označení a vlastníkem všeobecně známé známky s dobrým jménem. Všeobecně známá známka s dobrým jménem tak může zabránit zápisu jiného označení pouze pro takové výrobky nebo služby, které by ukazovaly na vztah k vlastníkovi všeobecně známé známky s dobrým jménem (hodnocení dobrého jména viz bod 1.3.2). 1.3.4 „Nevěrný agent“ (§ 7 odst. 1 písm. f) Podle ustanovení § 7 odst. 1 písm. f) zákona může vlastník či přihlašovatel ochranné známky

zapsané či přihlašované v jiné unijní zemi Pařížské úmluvy na ochranu průmyslového vlastnictví nebo ve státě, který je členem Světové obchodní organizace, podat námitky proti zápisu ochranné známky, která byla přihlášena jeho zástupcem, zprostředkovatelem nebo obstaravatelem ve smyslu článku 6septies Pařížské úmluvy. Zástupcem, zprostředkovatelem nebo obstaravatelem se v tomto případě rozumí jakákoli osoba (většinou obchodní zástupce), která vlastníka či přihlašovatele (namítajícího) zastupovala na základě plné moci nebo ze zákona. Jestliže namítající tvrdí, že přihlašovatel byl fakticky jeho zástupcem (agentem) a že podal napadenou přihlášku ochranné známky v rozporu s dobrými mravy hospodářské soutěže a svým jednáním naplnil skutkovou podstatu tzv. nevěrného agenta, je třeba, aby namítající takový vztah mezi sebou a přihlašovatelem prokázal. Sankce zamítnutí přihlášky ochranné známky nenastane, jestliže přihlašovatel svoje jednání řádně zdůvodní. Zmíněné ustanovení je třeba použít nejen tehdy, jsou-li jednotlivá označení shodná, ale i tehdy, pokud označení přihlašované zástupcem nebo jednatelem v podstatě zobrazuje starší ochrannou známku mírně upravenou, doplněnou nebo omezenou tak, že to podstatně nemění její rozlišovací způsobilost. Ustanovení § 7 odst. 1 písm. f) zákona předpokládá, že namítající je vlastníkem či přihlašovatelem ochranné známky v jiné unijní zemi Pařížské úmluvy nebo ve státě, který je členem Světové obchodní organizace. S ohledem na slovo „jiné“ lze usuzovat, že se jedná o jinou zemi či stát než Českou republiku. 1.3.5 Nezapsaná či jiná označení užívaná v obchodním styku (§ 7 odst. 1 písm. g) Podle ustanovení § 7 odst. 1 písm. g) zákona je namítající obecně povinen prokázat, že své nezapsané či jiné označení aktivně užíval v obchodním styku před podáním shodné nebo podobné napadené přihlášky ochranné známky pro shodné nebo podobné výrobky či služby (hodnocení shodnosti nebo podobnosti označení a výrobků nebo služeb viz bod 1.3.1) a dále překonání tzv. místního dosahu nezapsaného či jiného označení. Užívání namítaného označení je třeba doložit v takovém rozsahu, aby Úřad mohl konstatovat, že by napadené označení v případě svého zápisu do rejstříku ochranných známek mohlo zasahovat do starších práv namítajícího. Nezapsané či jiné označení by mělo být aktivně užíváno před podáním napadené přihlášky ochranné známky. Pojem „místní dosah“ nelze vykládat pouze ve smyslu územním (geografickém), ale zejména ve smyslu rozsahu užívání co do jeho kvantity a kvality (např. ekonomické postavení nezapsaného či jiného označení na trhu). To znamená i s ohledem na množství předložených dokladů a jejich relevanci. Doklady lze považovat za průkazné tehdy, jestliže se na nich současně vyskytuje nezapsané či jiné označení v souvislosti s výrobky nebo službami (resp. tyto skutečnosti vyplývají ve spojení s jinými doklady) a je na nich uvedeno datum, které musí být dřívější než datum podání napadené přihlášky, nebo je takové datum z dokladů patrné. Překonání místního dosahu vyžaduje zpravidla delší časové období, které ovšem může být zkráceno např. masivní reklamou, sponzoringem či dalšími propagačními aktivitami. Podle shora uvedeného ustanovení se z hlediska posouzení, zda je starší namítané označení či napadená přihláška ochranné známky, porovnává na jedné straně právo uživatele nezapsaného či jiného označení, u něhož musí být prokázáno (důkazní břemeno je tedy na straně namítajícího), že je s ohledem na jeho užívání v obchodním styku starší, a na straně druhé tzv. právo přednosti přihlašovatele k napadenému označení, které počíná dnem podání jeho napadené přihlášky. Skutečnost, zda bylo před podáním přihlášky napadeného označení toto označení užíváno přihlašovatelem, není obvykle z hlediska námitkového řízení podle shora uvedeného ustanovení rozhodná. Nezapsané označení lze účinně namítat i za předpokladu, že

je užíváno více uživateli, resp. nemusí být dána výlučnost užívání tohoto označení pouze ve vztahu k jednomu z nich. Rozhodnou skutečností je důkazní síla předložených dokladů z hlediska splnění kumulativních podmínek zmíněného ustanovení. 1.3.6 Právo na ochranu osobnosti (§ 7 odst. 1 písm. h) Při uplatnění námitek podle ustanovení § 7 odst. 1 písm. h) zákona musí namítající doložit jednak existenci práva na ochranu osobnosti, jehož součástí je i právo na jméno (jde přitom nejen o příjmení, ale i jméno fyzické osoby) a právo na ochranu projevů osobní povahy, a jednak, že mu toto právo náleží, tj. že je oprávněn toto právo uplatnit. Funkcí práva na jméno je zabezpečit respektování osobnosti fyzické osoby. Existenci tohoto práva lze prokázat např. předložením rodného listu či jiného dokladu o narození, oddacího listu apod. Osobou oprávněnou podat námitky z hlediska ochrany osobnosti může být nejen fyzická osoba, které se přihlašované označení přímo dotýká, ale i další osoby, jimž po smrti této fyzické osoby přísluší právo na ochranu její osobnosti, tj. manželu, dětem, popř. jejím rodičům. 1.3.7 Práva k autorskému dílu (§ 7 odst. 1 písm. i) Pro rozhodnutí o námitkách podaných podle ustanovení § 7 odst. 1 písm. i) zákona je především rozhodující zjištění, zda užíváním napadeného označení může být dotčeno namítané autorské dílo. Z dikce tohoto ustanovení je zřejmé, že osobou aktivně legitimovanou k uplatnění námitek podle citovaného ustanovení zákona č. 441/2003 Sb. a v souladu se zákonem č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů, může být buď originární subjekt, tj. autor (pouze fyzická osoba, resp. fyzické osoby), nebo subjekt odvozený, na něhož přešlo nebo bylo převedeno právo toto dílo užít. Osobou, která může podat námitky z důvodu, že jí náleží práva k autorskému dílu, může tedy být nejen autor sám, nýbrž i jeho právní nástupce, případně ochranná organizace oprávněná spravovat autorská práva. Důkazy prokazující práva k autorskému dílu mohou být např. prohlášení autora o vytvoření díla společně se smlouvou o vytvoření a užití díla (včetně zadané specifikace), doklady o dřívějším užití díla a jakékoliv další potvrzující důkazy, z nichž by bylo zřejmé, co je předmětem autorského díla a komu svědčí autorská práva. Podle ustanovení § 2 odst. 1 zákona č. 121/2000 Sb. je předmětem autorskoprávní ochrany dílo literární a jiné dílo umělecké a dílo vědecké, které je jedinečným výsledkem tvůrčí činnosti autora a je vyjádřeno v jakékoli objektivně vnímatelné podobě včetně podoby elektronické, trvale nebo dočasně, bez ohledu na jeho rozsah, účel nebo význam. Předmětem autorskoprávní ochrany není myšlenkový obsah sám o sobě, nýbrž jeho tvůrčí ztvárnění v objektivně vnímatelné podobě. V rámci autorskoprávní ochrany tak nejde o jedinečnost námětu či myšlenky, nýbrž o jejich jedinečné ztvárnění. 1.3.8 Práva z jiného průmyslového vlastnictví (§ 7 odst. 1 písm. j) Podle ustanovení § 7 odst. 1 písm. j) zákona se přihlašované označení nezapíše do rejstříku ochranných známek na základě námitek vlastníka staršího práva z jiného průmyslového vlastnictví, pokud práva z průmyslového vlastnictví mohou být užíváním přihlášeného označení dotčena. Při uplatnění těchto námitek namítající musí označit předmět průmyslového vlastnictví, jehož ochrany se domáhá, doložit existenci dotčeného práva z jiného

průmyslového vlastnictví platného v České republice a musí dále doložit, že mu toto právo náleží, tj. že je oprávněn toto právo uplatnit. Dotčené právo z průmyslového vlastnictví tedy musí v době podání námitek existovat a zpravidla být zapsáno v rejstříku vedeném Úřadem nebo jiným příslušným orgánem. 1.3.9 Nedobrá víra (§ 7 odst. 1 písm. k) Námitky proti zápisu přihlašovaného označení podle ustanovení § 7 odst. 1 písm. k) zákona může podat ten, kdo je dotčen ve svých právech přihláškou, která nebyla podána v dobré víře. Institut dobré víry se uplatní především ve vztahu k tzv. „spekulativní“ ochranné známce, kterou si její přihlašovatel dává zapsat nikoliv za účelem užívání v obchodním styku, ale pouze pro dosažení zisku ze známkové transakce, popřípadě hodlá-li zneužít již získané rozlišovací způsobilosti jiné ochranné známky i pro své označení. Účelem výše uvedeného ustanovení je, aby do rejstříku ochranných známek nebyly zapisovány ochranné známky, o jejichž spekulativnosti Úřad nemůže ze své činnosti vědět. Absenci dobré víry, resp. zlou víru lze charakterizovat jako nepoctivý úmysl na straně přihlašovatele, který jedná určitým způsobem, přestože si je vědom bezprávnosti svého jednání nebo by si ho s ohledem na okolnosti měl být vědom. Pro účely posouzení dobré víry ve známkovém právu je zejména bráno na zřetel, zda osoba, která podala přihlášku ochranné známky, věděla o právu jiné osoby na shodné nebo podobné označení nebo mohla být logicky znalá takového práva v době podání této přihlášky, a zda by použití takového označení bylo v rozporu s dobrými mravy nebo by neoprávněně poškodilo zvláštní charakter nebo pověst označení, které je předmětem jiného práva. Podle tohoto ustanovení je namítající povinen zlý úmysl přihlašovatele prokázat, resp. prokázat, že přihlašovatel nepodal přihlášku ochranné známky v dobré víře a doložit jakým způsobem byl dotčen ve svých právech. Podkladem pro závěr o nedostatku dobré víry je zpravidla správní úvaha Úřadu. Ta musí být založena na logické úvaze, vycházející z posouzení argumentů obou stran, jimi předložených důkazů, ostatních skutkových okolností a na správné kombinaci těchto skutečností. Proto Úřad zjišťuje následující skutečnosti – zda přihlašovatel věděl nebo vzhledem k okolnostem měl vědět o existenci práva namítajícího před podáním napadené přihlášky ochranné známky, zda podáním napadené přihlášky ochranné známky došlo k poškození namítajícího a zda případně neexistuje důvod, který by jednání přihlašovatele ospravedlnil. 2. Připomínky proti zápisu ochranné známky do rejstříku Institut připomínek, zakotvený v ustanovení § 24 zákona, upravil řízení v případě podání, dříve nazvaných jako námitky mimo ustanovení § 9 zákona č. 137/1995 Sb., které poukazovaly na zápisnou nezpůsobilost zveřejněné přihlášky ochranné známky. Toto nové ustanovení dává každému možnost vyjádřit se k zápisu přihlášky ochranné známky do rejstříku. Pro projednání připomínek i v průběhu řízení o námitkách platí metodické pokyny část F bod 3. 7. Přestože podatel vzal připomínky zpět, Úřad nedostatek zápisné způsobilosti přihlašovaného označení tvrzený v připomínkách musí opětovně přezkoumat, neboť se jedná o absolutní důvody zápisné nezpůsobilosti. 2.1 Souběh připomínek a námitek V případě, že proti zápisu přihlášky ochranné známky jsou podány současně připomínky a námitky, a to shodnými či rozdílnými subjekty, jsou jak připomínky, tak i námitky administrativním pracovníkem zaslány přihlašovateli k vyjádření. Po uplynutí lhůty

k vyjádření, resp. po doručení vyjádření, spis předá vedoucímu oddělení k přidělení odbornému pracovníkovi oddělení sporných řízení jako oprávněné úřední osobě, a to bez ohledu na to, zda bylo doručeno vyjádření přihlašovatele k námitkám či připomínkám. Odborný pracovník připomínky neprodleně přezkoumá a postupuje podle bodu 3.7 části F Metodických pokynů. Všechny výše uvedené kroky, jakož i následné kroky řízení o námitkách až do rozhodnutí, zaznamená administrativní nebo odborný pracovník do databáze a do spisu. 3. Řízení o zrušení ochranné známky Řízení o zrušení ochranné známky provádí oddělení sporných řízení na návrh třetí osoby, a to na základě ustanovení § 31 zákona, nebo zrušení ochranné známky provede podle ustanovení § 31 odst. 2 zákona na žádost oprávněné osoby, a to na základě soudního rozhodnutí. Návrh na zrušení ochranné známky může podat třetí osoba, která nemusí prokazovat právní zájem na zahájení řízení. 3.1 Podání návrhu na zrušení ochranné známky Návrh na zrušení ochranné známky se podává písemně a musí být odůvodněn a doložen důkazy (§ 34 odst.1 zákona). Pro podání návrhu na zrušení je možné použít formulář Úřadu. Návrh na zrušení včetně důkazů se podává ve dvojím vyhotovení. K obecným požadavkům na podání, viz část A Metodických pokynů. 3.1.1 Náležitosti návrhu na zrušení upravuje ustanovení § 10 vyhlášky Administrativní pracovník oddělení sporných řízení přezkoumá, zda návrh obsahuje: údaje o ochranné známce; údaje o totožnosti navrhovatele; označení výrobků nebo služeb, jichž se návrh na zrušení ochranné známky týká, nebo údaj, že se návrh týká všech výrobků či služeb; věcné odůvodnění návrhu; čeho se navrhovatel domáhá; plnou moc a její náležitosti (je-li navrhovatel zastoupen), viz. bod 1.1.1; podpis. Z návrhu musí být zejména patrné, o jaké zákonné ustanovení se návrh opírá a zda navrhovatel požaduje úplné zrušení napadené ochranné známky či zda žádá pouze o zrušení pro určitý rozsah výrobků a služeb. V tomto případě je nutno, aby byl v návrhu uveden přesný rozsah výrobků a služeb, pro které má být ochranná známka zrušena. 3.1.2 Lhůta k podání návrhu na zrušení ochranné známky Ustanovení § 13 odst. 1 zákona ve vztahu k ustanovení § 31 odst. 1 písm. a) zákona upřesňuje podmínky pro nakládání s pojmem pětiletého neužívání ochranné známky jejím vlastníkem. Pokud do 5 let od zápisu nezačal vlastník ochrannou známku řádně užívat pro výrobky nebo služby, pro které je zapsána, nebo pokud toto užívání bylo přerušeno nejméně na nepřetržitou dobu 5 let, podléhá ochranná známka následkům uvedeným v tomto zákoně (§ 14 a 31), ledaže pro neužívání existují řádné důvody. Lhůtu pěti let neužívání ochranné známky je však nutno vztahovat na období pěti po sobě jdoucích let předcházejících zahájení řízení o návrhu na zrušení ochranné známky.

Pokud bylo užívání ochranné známky prokazatelně započato či obnoveno 3 měsíce před podáním návrhu na zrušení ochranné známky a současně navrhovatel prokáže, že vlastník ochranné známky začal s užíváním ochranné známky teprve poté, co se dozvěděl, že by mohl být podán návrh na zrušení ochranné známky, nelze takové užívání uznat a k takovému užívání se nepřihlíží. K podání návrhu na zrušení ochranné známky podle ustanovení § 31 odst. 1 písm. b) a c) zákona není lhůta stanovena. Návrh na zrušení ochranné známky podle ustanovení § 31 odst. 2 zákona je nutno podat ve lhůtě do 6 měsíců od právní moci soudního rozhodnutí. 3.1.3 Správní poplatek za podání návrhu na zrušení ochranné známky Návrh na zrušení ochranné známky se považuje za podaný až po zaplacení správního poplatku podle zákona č. 634/2004 Sb. 3.1.4 Oprávněné osoby k podání návrhu na zrušení ochranné známky Oprávněná úřední osoba zruší ochrannou známku v řízení zahájeném na návrh třetí osoby. Podle ustanovení § 31 odst. 2 zákona je osobou oprávněnou k zahájení řízení pouze účastník soudního sporu. 3.2 Postup při řízení o návrhu na zrušení ochranné známky 3.2.1 Přípravná fáze Administrativní pracovník oddělení vstupního a poplatkového zaeviduje návrh na zrušení do databáze jako „návrh na zrušení“, a to včetně adresy navrhovatele a jeho zástupce, a vyžádá si příslušný spis z archívu. Návrh na zrušení je považován za podaný až po zaplacení správního poplatku. Jestliže navrhovatel nezaplatí správní poplatek do 1 měsíce od doručení návrhu do Úřadu, oddělení vstupní a poplatkové sdělí písemně navrhovateli, že návrh se považuje za nepodaný. V případě dodatečného uhrazení poplatku, bude návrh považován za podaný dnem uhrazení tohoto poplatku. Pokud poplatek není uhrazen, administrativní pracovník oddělení vstupního a poplatkového vrátí spis do archívu. Po uhrazení správního poplatku administrativní pracovník oddělení vstupního a poplatkového zajistí naskenování položky a tu předá oddělení rejstříků, které ji založí do spisu a celý spis předá k řízení do oddělení sporných řízení. Administrativní pracovník oddělení sporných řízení po zaevidování „převzetí návrhu na zrušení“ v databázi zašle návrh k vyjádření vlastníku napadené ochranné známky se stanovenou lhůtou, která zpravidla činí 1 měsíc. Lhůtu k vyjádření může vedoucí oddělení na žádost vlastníka napadené ochranné známky usnesením prodloužit zpravidla o jeden měsíc. Lhůtu k vyjádření lze na základě věcně odůvodněné žádosti prodloužit opakovaně, vždy však s ohledem na délku a stav řízení. Lze ji rovněž prodloužit i v případě, že s tím druhý účastník řízení souhlasí. Za odůvodněné případy je možno považovat např. neukončené dědické řízení nebo smírné řízení mezi účastníky řízení apod. Jestliže Úřad žádosti o prodloužení lhůty nevyhoví, vydá o tom usnesení. Do každého usnesení Úřadu o prodloužení lhůty se uvádí poučení: „Nedojde-li k vyjádření ve stanovené lhůtě, bude o návrhu na zrušení ochranné známky v souladu s ustanovením § 34 odst. 3 zákona rozhodnuto podle obsahu spisu.“

Po uplynutí lhůty k vyjádření, resp. po doručení vyjádření administrativní pracovník předá spis vedoucímu oddělení k přidělení spisu odbornému pracovníkovi jako oprávněné úřední osobě k přímému vyřízení. Všechny výše uvedené kroky, jakož i následné kroky řízení o zrušení ochranné známky až do rozhodnutí zaznamenává administrativní pracovník nebo odborný pracovník do databáze a do spisu. 3.2.2 Rozhodovací fáze Zastavení řízení o návrhu na zrušení ochranné známky Odborný pracovník opětovně přezkoumá, zda návrh obsahuje: údaje o ochranné známce; údaje o totožnosti navrhovatele; označení výrobků nebo služeb, jichž se návrh na zrušení ochranné známky týká, nebo údaj, že se návrh týká všech výrobků či služeb; věcné odůvodnění návrhu; čeho se navrhovatel domáhá; plnou moc a její náležitosti (je-li navrhovatel zastoupen), viz. bod 1.1.1; podpis. Odborný pracovník ověří, zda návrh na zrušení ochranné známky obsahuje všechny formální náležitosti. V záporném případě vyzve sdělením navrhovatele k odstranění zjištěných nedostatků, přičemž mu stanoví přiměřenou, zpravidla jednoměsíční lhůtu, a upozorní ho na sankci zastavení řízení o návrhu v případě neodstranění těchto nedostatků (§ 66 odst. 1 písm. c) správního řádu). Řízení o návrhu na zrušení ochranné známky se zastaví usnesením podle ustanovení § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu, pokud odpadl důvod podání návrhu na zrušení ochranné známky. K vydání tohoto typu rozhodnutí zpravidla dochází, pokud se vlastník vzdá práv ke své ochranné známce (§ 30 zákona) nebo je vydáno pravomocné rozhodnutí o zrušení nebo prohlášení ochranné známky za neplatnou, a to na základě dříve podaného návrhu na zrušení nebo prohlášení ochranné známky za neplatnou. Řízení o návrhu na zrušení ochranné známky se zastaví usnesením podle ustanovení § 66 odst. 1 písm. a) správního řádu, pokud navrhovatel vzal návrh na jeho zahájení zpět. Usnesení o zastavení řízení o návrhu na zrušení ochranné známky, doplněné poučením o opravném prostředku, Úřad doručí vlastníku ochranné známky a navrhovateli. (Další náležitosti rozhodnutí viz část A Metodických pokynů.) Meritorní rozhodnutí o návrhu na zrušení ochranné známky - vlastník se k návrhu nevyjádřil Pokud se vlastník napadené ochranné známky k návrhu na její zrušení nevyjádří, není to na překážku vydání rozhodnutí ve věci. Podle ustanovení § 34 odst. 3 zákona nevyjádří-li se vlastník ochranné známky ve stanovené lhůtě, Úřad rozhodne podle obsahu spisu. Po marném uplynutí lhůty k podání tohoto vyjádření tudíž vypracuje odborný pracovník návrh rozhodnutí o návrhu na zrušení ochranné známky. Meritorní rozhodnutí o návrhu na zrušení - vlastník se k návrhu vyjádřil

Po vyjádření vlastníka napadené ochranné známky vypracuje odborný pracovník návrh rozhodnutí o návrhu na zrušení, v němž zohlední v souladu s ustanovením § 50 odst. 4 správního řádu veškeré podstatné argumenty a důkazy navrhovatele i vlastníka napadené ochranné známky podle své úvahy; přitom pečlivě přihlíží ke všemu, co vyšlo v řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci. Při věcném posuzování návrhu na zrušení ochranné známky mohou při vyhotovení rozhodnutí nastat tyto varianty: -

Zrušení ochranné známky v celém rozsahu výrobků nebo služeb nebo v rozsahu výrobků nebo služeb, pro které je důvod zrušení.

V případě, že důvody a důkazy obsažené v návrhu na zrušení ochranné známky jsou shledány oprávněnými, vydá oprávněná úřední osoba rozhodnutí o zrušení napadené ochranné známky. Ochranná známka může být také zrušena pouze ve vztahu k určitým výrobkům či službám. Toto zrušení může vyplývat buď z návrhu, kterým je odborný pracovník vázán, dále např. z toho, že vlastník ochranné známky prokázal její řádné užívání jen pro část výrobků nebo služeb a nebo s ohledem na skutečnost, že ochranná známka ztratila rozlišovací způsobilost jen ke konkrétnímu výrobku či ke konkrétní službě. Jedná se o tzv. zrušení ochranné známky pro určitý rozsah výrobků a služeb (§ 31 odst. 3 zákona). Účinky rozhodnutí o zrušení nastávají ex nunc, tj. okamžikem, kdy rozhodnutí o zrušení nabylo právní moci. Důvod pro zrušení ochranné známky nastává po jejím zápisu do rejstříku v případě, kdy se ochranná známka stala v důsledku činnosti či nečinnosti svého vlastníka označením obvyklým (§ 31 odst. 1 písm. b) zákona) nebo nebyla v České republice řádně užívána po dobu nejméně pěti let před zahájením řízení o zrušení ochranné známky a vlastník její neužívání řádně nezdůvodní (§ 31 odst. 1 písm. a) zákona), či pokud ochranná známka může v důsledku užívání svým vlastníkem nebo s jeho souhlasem pro výrobky nebo služby vést ke klamání veřejnosti (§ 31 odst. 1 písm. c) zákona). -

Zamítnutí návrhu na zrušení ochranné známky

V případě, že důvody a důkazy obsažené v návrhu na zrušení nejsou shledány oprávněnými, vydá oprávněná úřední osoba rozhodnutí o zamítnutí návrhu na zrušení ochranné známky. Souběh návrhu na zrušení a prohlášení ochranné známky za neplatnou V případě, že jsou podány současně oba návrhy, není vyloučeno vydání jediného společného rozhodnutí o obou návrzích. Výrok takového rozhodnutí musí být rozdělen do dvou částí, a to jak je rozhodnuto o návrhu na zrušení ochranné známky a jak je rozhodnuto o návrhu na prohlášení ochranné známky za neplatnou. Přednostně je však třeba se zabývat návrhem na prohlášení ochranné známky za neplatnou a to z důvodů rozdílných účinků prohlášení ochranné známky za neplatnou a zrušení ochranné známky. V případě vyhovění návrhu na prohlášení ochranné známky za neplatnou je ochranná známka prohlášena za neplatnou s účinky ex tunc, zatímco zrušení ochranné známky je spojeno s účinky ex nunc. 3.3 Důvody pro zrušení ochranné známky

3.3.1 Zrušení ochranné známky z důvodu neužívání (§ 31 odst. 1 písm. a) Smyslem ustanovení § 31 odst. 1 písm. a) zákona je zamezit hromadění takových ochranných známek v rejstříku, které nejsou svými vlastníky skutečně (řádně) užívány, a tudíž již neplní základní funkci ochranné známky, tj. rozlišit výrobky nebo služby pocházející od různých subjektů. Zrušením ochranné známky se tak zejména čelí nebezpečí, že ve veřejnoprávním rejstříku budou udržovány ochranné známky z důvodů obranných nebo spekulativních. Z ustanovení § 13 odst. 1 zákona je zřejmé, že návrh na zrušení může být úspěšně uplatněn teprve po uplynutí doby pěti let od zápisu ochranné známky. Ustanovení § 31 odst. 1 písm. a) zákona výslovně neuvádí období, kdy má být užívání prokazováno a posuzováno, a je třeba vycházet z logického výkladu tohoto ustanovení. Za rozhodné období k prokázání užívání napadené ochranné známky je tudíž nutné považovat pětileté období počítané nazpět od doby zahájení řízení. Pro zrušení ochranné známky je podstatné zjištění, zda byla v rozhodné době pěti let skutečně (řádně) užívána pro výrobky nebo služby, pro které je zapsána. V souladu s uvedeným ustanovením zákona je na vlastníkovi, aby v řízení o zrušení své ochranné známky prokázal, zda byla ochranná známka skutečně (řádně) v rozhodném období užívána nebo zda na jeho straně existovaly tzv. liberační důvody neužívání ochranné známky, přičemž za takové důvody jsou považovány okolnosti nezávislé na vlastníkově vůli nebo okolnosti, které nebyly způsobeny jeho chybou nebo nedbalostí. Podle jednotného výkladu Evropského soudního dvora (dále jen „ESD“) k pojmu skutečného užívání ochranné známky (č.j. C-40/01 „Ansul“ v. „Ajax“) jde o skutečné užívání ochranné známky tehdy, jestliže je „ochranná známka užívána v souladu s její základní funkcí, kterou je garantovat identitu původu výrobků a služeb, pro které je zapsána, za účelem vytvoření nebo udržení odbytu pro tyto výrobky a služby. Skutečné užívání ochranné známky nezahrnuje symbolické užívání s pouhým účelem udržet práva z ochranné známky“. A dále „hodnocení okolností případu musí zahrnovat zvážení povahy výrobků a služeb, vlastností předmětného trhu, rozsahu a frekvence užívání ochranné známky. Užívání ochranné známky nemusí být proto vždy kvantitativně významné, aby bylo považováno za skutečné (řádné), neboť závisí na vlastnostech dotyčných výrobků a služeb na odpovídajícím trhu“. Podle zmíněného výkladu ESD tedy fiktivní užívání ochranné známky není postačující pro prokázání skutečného užívání ochranné známky. Výsledek řízení záleží na tom, zda jsou předloženy doklady o užívání ochranné známky a zda jsou průkazné. Jde tedy o řízení důkazní, v němž není zkoumáno fakticky realizované, nýbrž prokázané užívání ochranné známky. Jestliže nejsou předloženy důkazy nebo vlastník neunese důkazní břemeno, Úřad konstruuje domněnku neužívání bez ohledu na to, zda ochranná známka byla či nebyla ve skutečnosti užívána. Pro úspěšnou obranu ochranné známky je nutno předložit důkazy o jejím veřejném užívání, tj. výrobky nebo služby musí být na trhu dostupné spotřebitelské veřejnosti obvyklým způsobem. Může se jednat buď o přímé užívání na výrobcích nebo službách či o užívání nepřímé, např. v reklamě nebo v obchodní korespondenci. Za průkazné však nelze považovat např. užívání v interní korespondenci vlastníka. Důkazy o užívání ochranné známky by měly pokrývat celý seznam výrobků nebo služeb. K tomu, aby ochranná známka byla udržena, musí být užívána alespoň pro jeden výrobek nebo službu, pro které byla zapsána. Zápis ochranné známky je také zachován pro výrobky nebo služby, které spadají do vymezení zapsaných výrobků a služeb; neplatí však, že by užívání ochranné známky ve vztahu k jednomu výrobku nebo službě udrželo zápis ochranné známky pro celou třídu výrobků nebo služeb či pro všechny výrobky a služby zařazené do několika tříd mezinárodního třídění výrobků a služeb.

Za užívání vlastníkem se také považuje užívání na základě licenční smlouvy nebo jakékoli užívání jinou osobou, pokud se tak děje se souhlasem vlastníka předmětné ochranné známky (viz. čl. 19 odst. 2 Dohody o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví - TRIPS). Takové užívání se může odvíjet i od smlouvy jiného typu, než je smlouva licenční. 3.3.2 „Zdruhovění“ ochranné známky (§ 31 odst. 1 písm. b) Ochrannou známku je možno považovat za označení v obchodním styku obvyklé ve smyslu ustanovení § 31 odst. 1 písm. b) zákona, jestliže již není způsobilá podle ustanovení § l tohoto zákona rozlišit výrobky nebo služby různých osob. Takzvané zdruhovění ochranné známky může přivodit jednak nesprávné užívání ochranné známky jejím vlastníkem, které vede k transformaci ochranné známky na označení druhu výrobku nebo služby, pro který je zapsána, jednak nevhodné užívání ochranné známky třetími osobami, které její vlastník strpěl.

Spotřebitelé si pak ochrannou známku nespojují s konkrétním producentem výrobků či služeb, ale používají ji jako označení pro celou skupinu stejnorodých výrobků či služeb. Zrušení ochranné známky pro ztrátu rozlišovací způsobilosti může být provedeno jen v případě, kdy z předložených důkazů je nepochybné, že spotřebitelé a veřejnost považují tuto ochrannou známku za označení v obchodě obvyklé. Předložení důkazů navrhovatelem, že napadená ochranná známka je údajně užívána jako druhové označení, ještě nemusí mít za následek zrušení ochranné známky. Vlastník se proti zdruhovění své ochranné známky může bránit např. tím, že systematicky užívá ochrannou známku spolu s pojmenováním výrobku nebo služby; důsledně na výrobcích či v souvislosti se službami uvádí, že je vlastníkem této ochranné známky; neposkytuje licence k jejímu užívání jinými účastníky obchodního styku; předmětnou ochrannou známku užívá ve vlastních nabídkách zboží, cenících apod. v zapsané podobě a v souladu s ustanovením tohoto zákona ve spojení se značkou ®. 3.3.3 Dodatečná klamavost ochranné známky (§ 31 odst. 1 písm. c) Klamavost ochranné známky podle ustanovení § 31 odst. 1 písm. c) zákona je zkoumána na základě jejího užívání pro území České republiky po dni jejího zápisu a slouží k odstranění nežádoucího stavu, kdy se v důsledku svého užívání stala dodatečně klamavou. To znamená, že veřejnost může být uvedena v omyl, zejména pokud jde o povahu, jakost nebo zeměpisný původ výrobků nebo služeb. Klamavá ochranná známka může vyvolávat nesprávnou představu o podstatě zboží, jeho složení, vlastnostech nebo jakosti, o skutečném místě původu nebo může uvádět nepravdivé časové údaje. Klamavost ochranné známky se posuzuje ve vztahu k jejímu vlastníku a ve vztahu k výrobkům a službám, pro které je zapsána. Dalším projevem ochrany široké veřejnosti je skutečnost, že možnost podání návrhu na zrušení ochranné známky z důvodu dodatečné klamavosti není po jejím zápisu časově omezena. K takzvané dodatečné klamavosti může např. dojít v důsledku převodu ochranné známky, popř. poskytnutím licence k jejímu užívání. Klamavost je posuzována objektivně (pouze z hlediska údajů ve známce samotné), nikoliv subjektivně (ve vztahu k právům třetích osob a dále ve vztahu k tomu, že ochranná známka má vypovídat pravdivé skutečnosti o výrobcích či službách, pro něž je zapsána). Posuzování klamavosti pro účely tohoto řízení je třeba odlišovat od klamavosti z hlediska práva soukromého, které disponuje jinými právními prostředky (např. právo na ochranu spotřebitele či právo nekalé soutěže). Účelem odmítnutí ochrany Úřadem z důvodu dodatečné klamavosti je zabránit tomu, aby spotřebitelská veřejnost byla nebo mohla být uvedena v omyl, zejména pokud jde o povahu, jakost nebo zeměpisný původ takto označených výrobků nebo služeb, v důsledku údaje obsaženého v ochranné známce samotné a užívání tohoto údaje po dni jejího zápisu do rejstříku ochranných známek. 3.3.4 Zrušení ochranné známky na základě soudního rozhodnutí (§ 31 odst. 2) Úřad ochrannou známku rozhodnutím (jde o meritorní rozhodnutí v řízení o žádosti) zruší v řízení zahájeném na návrh podaný do 6 měsíců od právní moci soudního rozhodnutí, podle něhož je užití ochranné známky nedovoleným soutěžním jednáním. U tohoto návrhu na zrušení ochranné známky z rejstříku odborný pracovník zkoumá, zda byl podán oprávněnou osobou, tedy účastníkem soudního sporu a zda tato žádost byla podána v zákonné lhůtě. Dále odborný pracovník zjišťuje, zda je soudní rozhodnutí v právní moci a zda obsahuje výrok ve smyslu ustanovení § 31 odst. 2 zákona. Projednání návrhu není

„klasickým“ řízením o zrušení, ale jde o řízení víceméně formální. Odborný pracovník skutečnosti uvedené v ustanovení § 31 odst. 2 zákona totiž z věcného hlediska nezkoumá, neboť tak již učinil příslušný soud. 4. Řízení o prohlášení ochranné známky za neplatnou Prohlášení ochranné známky za neplatnou je právním institutem, který nahradil institut výmazu ochranné známky a slouží k odstranění nežádoucího stavu, který vznikl již zápisem ochranné známky do rejstříku. Ochranná známka se prohlašuje za neplatnou s účinky ex tunc. 4.1 Řízení o prohlášení ochranné známky za neplatnou zahájené z moci úřední Řízení o prohlášení ochranné známky za neplatnou může být zahájeno rovněž z moci úřední, jestliže Úřad dospěje k závěru, že ochranná známka byla zapsána v rozporu s ustanovením § 4 nebo 6 zákona. Řízení je v tomto případě možno zahájit pouze na základě stanoviska Komise pro ochranné známky (dále jen „Komise“), která se na tomto postupu usnesla. Vlastní řízení je zahájeno dnem, kdy Úřad sdělením oznámí zahájení řízení vlastníkovi ochranné známky. Poté, co administrativní pracovník od vedoucího oddělení nebo ředitele odboru obdrží stanovisko Komise, dle kterého byla ochranná známka zapsána v rozporu s ustanovením § 4 a 6 zákona, vyzvedne spis z archivu, zaeviduje „zahájení řízení o prohlášení ochranné známky za neplatnou“ a předá spis vedoucímu oddělení k přidělení odbornému pracovníkovi jako oprávněné úřední osobě spolu se stanoviskem Komise. Po přidělení spisu odborný pracovník zašle vlastníku ochranné známky vyrozumění o zahájení řízení o prohlášení ochranné známky za neplatnou, ve kterém budou uvedeny důvody prohlášení ochranné známky za neplatnou v souladu se stanoviskem Komise a náležitosti dle § 46 odst. 1 správního řádu, tj. označení Úřadu, předmět řízení a jméno, příjmení, funkce a podpis oprávněné úřední osoby. Současně stanoví vlastníku ochranné známky lhůtu k vyjádření, která zpravidla činí 1 měsíc. V záležitostech neupravených speciálně pod bodem 4.1, platí pro průběh řízení zahájeného z moci úřední přiměřeně pravidla pro řízení o prohlášení ochranné známky za neplatnou zahájeného na návrh. 4.2 Podání návrhu na prohlášení ochranné známky za neplatnou třetí osobou Návrh na prohlášení ochranné známky za neplatnou se podává písemně a musí být odůvodněn a doložen důkazy (§ 34 odst. 1 zákona). Pro podání návrhu na prohlášení ochranné známky za neplatnou je možné použít formulář Úřadu. Návrh na prohlášení ochranné známky za neplatnou včetně důkazů se podává ve dvojím vyhotovení. K obecným požadavkům na podání, viz část A Metodických pokynů. 4.2.1 Náležitosti návrhu na prohlášení ochranné známky za neplatnou upravuje ustanovení § 10 vyhlášky č. 97/2004 Sb. Odborný pracovník opětovně přezkoumá, zda návrh obsahuje: údaje o ochranné známce; údaje o totožnosti navrhovatele; označení výrobků nebo služeb, jichž se návrh na prohlášení ochranné známky za neplatnou týká, nebo údaj, že se návrh týká všech výrobků či služeb; věcné odůvodnění návrhu; čeho se navrhovatel domáhá; plnou moc a její náležitosti (je-li navrhovatel zastoupen), viz. bod 1.1.1;

podpis. Z návrhu musí být zejména patrné, o jaké zákonné ustanovení se návrh opírá a zda navrhovatel požaduje úplné prohlášení ochranné známky za neplatnou či zda žádá pouze o prohlášení ochranné známky za neplatnou pro určitý rozsah výrobků a služeb. V tomto případě je nutno, aby byl v návrhu uveden přesný rozsah výrobků a služeb, pro které má být ochranná známka prohlášena za neplatnou. 4.2.2 Lhůta k podání návrhu na prohlášení ochranné známky za neplatnou Lhůta k podání návrhu dle ustanovení § 32 odst. 1 zákona není zákonem stanovena. Lhůta k podání návrhu dle ustanovení § 32 odst. 3 zákona činí 5 let, ale pouze u návrhů podaných vlastníkem starší ochranné známky nebo uživatelem staršího označení uvedeného v ustanovení § 7 odst. 1 písm. g) zákona (§ 12 odst. 1 zákona). Uvedené osoby nejsou oprávněny požadovat prohlášení pozdější shodné či podobné ochranné známky za neplatnou, jestliže strpěly její užívání po dobu 5 let ode dne, kdy se o tomto užívání dozvěděly, ledaže by přihláška pozdější ochranné známky nebyla podána v dobré víře (§ 12 zákona). Vlastník pozdější ochranné známky není oprávněn zakázat užívání shodné či podobné starší ochranné známky nebo navrhovat její prohlášení za neplatnou, přestože by vlastník starší ochranné známky již svá práva z ochranné známky nemohl uplatnit. Ochranná známka může být prohlášena za neplatnou i poté, co se jí vlastník vzdal nebo co zanikla uplynutím doby platnosti (§ 32 odst. 5 zákona). 4.2.3 Správní poplatek za podání návrhu na prohlášení ochranné známky za neplatnou Návrh na prohlášení ochranné známky za neplatnou se považuje za podaný až po zaplacení správního poplatku podle zákona č. 634/2004 Sb. 4.2.4 Oprávněné osoby k podání návrhu na prohlášení ochranné známky za neplatnou Ustanovení § 32 odst. 1 zákona - k podání návrhu na prohlášení ochranné známky za neplatnou z důvodů uvedených v ustanovení § 4 nebo 6 zákona je oprávněna třetí osoba, aniž by prokazovala právní zájem, popřípadě je možné řízení zahájit i z moci úřední (viz bod 4.1). Ustanovení § 32 odst. 3 zákona - oprávnění podat návrh na prohlášení ochranné známky za neplatnou podle tohoto ustanovení mají pouze osoby vymezené v ustanovení § 7 zákona, které mohou podat námitky proti zápisu ochranné známky do rejstříku, a to pouze z důvodů, které jsou v tomto ustanovení uvedeny. 4.3 Postup při řízení o návrhu na prohlášení ochranné známky za neplatnou 4.3.1 Přípravná fáze Administrativní pracovník oddělení vstupního a poplatkového zaeviduje návrh na prohlášení ochranné známky za neplatnou do databáze jako „návrh na prohlášení ochranné známky za neplatnou“, a to včetně adresy navrhovatele a jeho zástupce, a vyžádá si příslušný spis z archivu. Návrh na prohlášení ochranné známky za neplatnou je považován za podaný až po zaplacení správního poplatku. Jestliže navrhovatel nezaplatí správní poplatek do 1 měsíce od doručení návrhu do Úřadu, oddělení vstupní a poplatkové sdělí písemně navrhovateli, že návrh se považuje za nepodaný. V případě dodatečného uhrazení poplatku, bude návrh považován za

podaný dnem uhrazení tohoto poplatku. Pokud poplatek není uhrazen, administrativní pracovník oddělení vstupního a poplatkového vrátí spis do archívu. Po uhrazení správního poplatku administrativní pracovník oddělení vstupního a poplatkového zajistí naskenování položky a tu předá oddělení rejstříků, které ji založí do spisu a celý spis předá k řízení do oddělení sporných řízení. Administrativní pracovník oddělení sporných řízení po zaevidování „převzetí návrhu na prohlášení ochranné známky za neplatnou“ v databázi zašle návrh k vyjádření vlastníku napadené ochranné známky se stanovenou lhůtou, která zpravidla činí 1 měsíc. Lhůtu k vyjádření může vedoucí oddělení na žádost vlastníka napadené ochranné známky usnesením prodloužit zpravidla o jeden měsíc. Lhůtu k vyjádření lze na základě věcně odůvodněné žádosti prodloužit opakovaně, vždy však s ohledem na délku a stav řízení. Lze ji rovněž prodloužit i v případě, že s tím druhý účastník řízení souhlasí. Za odůvodněné případy je možno považovat např. neukončené dědické řízení nebo smírné řízení mezi účastníky řízení apod. Jestliže Úřad žádosti o prodloužení lhůty nevyhoví, vydá o tom usnesení. Do každého usnesení Úřadu o prodloužení lhůty se uvádí poučení: „Nedojde-li vyjádření ve stanovené lhůtě, bude o návrhu na základě ustanovení § 34 odst. 3 zákona č. 441/2003 Sb. rozhodnuto podle obsahu spisu.“ Po uplynutí lhůty k vyjádření, resp. po doručení vyjádření k návrhu na prohlášení ochranné známky za neplatnou administrativní pracovník předá spis vedoucímu oddělení sporných řízení k přidělení spisu odbornému pracovníkovi jako oprávněné úřední osobě k přímému vyřízení. Všechny výše uvedené kroky, jakož i následné kroky řízení o prohlášení ochranné známky za neplatnou až do rozhodnutí zaznamenává administrativní pracovník nebo odborný pracovník do databáze a do spisu. 4.3.2 Rozhodovací fáze Zastavení řízení o návrhu na prohlášení ochranné známky za neplatnou Odborný pracovník opětovně přezkoumá, zda návrh obsahuje: - údaje o ochranné známce; - údaje o totožnosti navrhovatele; - označení výrobků nebo služeb, jichž se návrh na prohlášení ochranné známky za neplatnou týká, nebo údaj, že se návrh týká všech výrobků či služeb; - věcné odůvodnění návrhu; - čeho se navrhovatel domáhá; - plnou moc a její náležitosti (je-li navrhovatel zastoupen), viz. bod 1.1.1; - podpis. Odborný pracovník ověří, zda návrh na prohlášení ochranné známky za neplatnou obsahuje všechny formální náležitosti. V záporném případě vyzve sdělením navrhovatele k odstranění zjištěných nedostatků, přičemž mu stanoví přiměřenou, zpravidla jednoměsíční lhůtu a upozorní ho na sankci zastavení řízení o návrhu v případě neodstranění těchto nedostatků (§ 66 odst. 1 písm. c) správního řádu). Řízení o návrhu se zastaví usnesením dle ustanovení § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu, pokud odpadl důvod podání návrhu na prohlášení ochranné známky za neplatnou. K vydání tohoto typu rozhodnutí zpravidla dochází, pokud se vlastník vzdá práv ke své ochranné

známce (§ 30 zákona) a navrhovatel netrvá na jejím prohlášení za neplatnou i poté, co se jí vlastník vzdal (§ 32 odst. 5 zákona) nebo např. je vydáno pravomocné rozhodnutí o prohlášení ochranné známky za neplatnou, a to na základě dříve podaného návrhu na prohlášení ochranné známky za neplatnou. Řízení o návrhu na prohlášení ochranné známky za neplatnou se zastaví usnesením podle ustanovení § 66 odst. 1 písm. a) správního řádu, pokud navrhovatel vzal návrh na jeho zahájení zpět. Usnesení o zastavení řízení o návrhu na prohlášení ochranné známky za neplatnou, doplněné poučením o opravném prostředku, Úřad doručí vlastníku ochranné známky a navrhovateli. Usnesení musí splňovat i další obsahové náležitosti dle části A Metodických pokynů. V případě, že Úřad rozhodne o zastavení řízení o prohlášení ochranné známky za neplatnou zahájeného z moci úřední, činí tak usnesením, které se pouze poznamenává do spisu (§ 66 odst. 2 správního řádu). V ostatním platí totéž co o rozhodnutí v řízení o návrhu. Meritorní rozhodnutí o návrhu na prohlášení ochranné známky za neplatnou - vlastník se k návrhu nevyjádřil Absence vyjádření vlastníka napadené ochranné známky k návrhu na její prohlášení za neplatnou není na překážku vydání rozhodnutí ve věci. Podle ustanovení § 34 odst. 3 zákona nevyjádří-li se vlastník ochranné známky ve stanovené lhůtě, Úřad rozhodne podle obsahu spisu. Po marném uplynutí lhůty k podání tohoto vyjádření tudíž vypracuje odborný pracovník návrh rozhodnutí o návrhu na prohlášení ochranné známky za neplatnou. Meritorní rozhodnutí o návrhu na prohlášení ochranné známky za neplatnou - vlastník se k návrhu vyjádřil Po vyjádření vlastníka napadené ochranné známky vypracuje odborný pracovník návrh rozhodnutí o návrhu na prohlášení ochranné známky za neplatnou, v němž zohlední veškeré podstatné argumenty navrhovatele i vlastníka napadené ochranné známky. Při věcném posuzování návrhu na prohlášení ochranné známky za neplatnou mohou při vyhotovení rozhodnutí nastat tyto varianty: -

Prohlášení ochranné známky za neplatnou v celém rozsahu nebo v rozsahu výrobků nebo služeb, existuje-li důvod neplatnosti jen k těmto výrobkům a službám

V případě, že důvody a důkazy obsažené v návrhu na prohlášení ochranné známky za neplatnou jsou shledány oprávněnými, vydá Úřad rozhodnutí o prohlášení napadené ochranné známky za neplatnou. Ochranná známka může být také prohlášena za neplatnou pouze ve vztahu k určitým výrobkům či službám. Toto prohlášení ochranné známky za neplatnou může vyplývat buď z návrhu, kterým je odborný pracovník vázán, nebo existuje důvod neplatnosti jen k některým výrobkům a službám. Jedná se o tzv. prohlášení ochranné známky za neplatnou pro určitý rozsah výrobků a služeb (§ 32 odst. 6 zákona). Účinky rozhodnutí o prohlášení ochranné známky za neplatnou nastávají ex tunc, tj. na ochrannou známku, která byla prohlášena za neplatnou, se hledí, jako by nikdy nebyla zapsána.

-

Zamítnutí návrhu na prohlášení ochranné známky za neplatnou

V případě, že důvody a důkazy obsažené v návrhu na prohlášení ochranné známky za neplatnou nejsou shledány oprávněnými, vydá Úřad rozhodnutí o zamítnutí návrhu na prohlášení ochranné známky za neplatnou. Souběh návrhu na zrušení a prohlášení ochranné známky za neplatnou V případě, že jsou podány současně oba návrhy, není vyloučeno vydání jediného společného rozhodnutí o obou návrzích. Výrok takového rozhodnutí musí být rozdělen do dvou částí, a to jak je rozhodnuto o návrhu na prohlášení ochranné známky za neplatnou a jak je rozhodnuto o návrhu na zrušení ochranné známky. Přednostně je však třeba se zabývat návrhem na prohlášení ochranné známky za neplatnou, a to z důvodů rozdílných účinků prohlášení ochranné známky za neplatnou a zrušení ochranné známky. V případě vyhovění návrhu na prohlášení ochranné známky za neplatnou je ochranná známka prohlášena za neplatnou s účinky ex tunc, zatímco zrušení ochranné známky je spojeno s účinky ex nunc. 4.4 Důvody pro prohlášení ochranné známky za neplatnou Úřad prohlásí ochrannou známku za neplatnou jen z důvodů uvedených v ustanovení § 32 zákona. Podle ustanovení § 32 odst. 1 zákona: Úřad v řízení zahájeném na návrh třetí osoby nebo z moci úřední prohlásí ochrannou známku za neplatnou, pokud byla do rejstříku zapsána v rozporu s ustanovením § 4 nebo § 6 zákona, přičemž ustanovení § 4 zákona zahrnuje tzv. absolutní překážky zápisné způsobilosti. Byla-li však ochranná známka zapsána v rozporu s ustanovením § 4 písm. b) nebo c) anebo d) zákona, nebude prohlášena za neplatnou, pokud v důsledku užívání získala po svém zápisu rozlišovací způsobilost pro výrobky a/nebo služby, pro které je zapsána – viz níže k ustanovení § 32 odst. 2 zákona. Podrobnější zdůvodnění jednotlivých překážek zápisné nezpůsobilosti, viz část F Metodických pokynů. Pokud odborný pracovník shledá, že napadená ochranná známka byla do rejstříku zapsána v rozporu s ustanovením § 4 písm. b) nebo c) a nebo d) zákona, vyzve vlastníka ochranné známky v souladu s ustanovením § 32 odst. 2 zákona k prokázání, zda tato ochranná známka v důsledku užívání získala po svém zápisu rozlišovací způsobilost pro výrobky nebo služby, pro které je zapsána. K tomu mu stanoví lhůtu, která zpravidla činí 1 měsíc. K prohlášení ochranné známky za neplatnou může dojít rovněž tehdy, jestliže bylo do rejstříku ochranných známek zapsáno označení, které je ze zápisu vyloučeno podle ustanovení § 6 zákona. Při řízení o prohlášení ochranné známky za neplatnou přezkoumává odborný pracovník porušení podmínek zápisné způsobilosti, které jsou uvedeny v ustanovení § 6 zákona, tedy situaci shodnosti napadené ochranné známky se starší ochrannou známkou (přihláškou), která je zapsána nebo přihlášena pro jiného vlastníka či přihlašovatele pro shodné výrobky nebo služby a vlastník či přihlašovatel neudělil písemný souhlas k zápisu této pozdější ochranné známky.

Návrh na prohlášení ochranné známky za neplatnou však nelze podat pro rozpor zápisu napadené ochranné známky s ustanovením § 22 odst. 2 zákona, tedy že napadená ochranná známka obsahuje prvky starší ochranné známky jiného vlastníka, které by mohly vést k jejich záměně. Ochrannou známku lze prohlásit za neplatnou pouze ze zákonem (§ 32 odst. 1) taxativně vymezených důvodů, mezi které ustanovení § 22 odst. 2 zákona není zahrnuto. Podrobnější zdůvodnění, viz část F Metodických pokynů. Podle ustanovení § 32 odst. 3 zákona Úřad prohlásí ochrannou známku za neplatnou rovněž v řízení zahájeném na návrh osoby uvedené v ustanovení § 7 zákona a z důvodů v tomto ustanovení uvedených. V souladu s ustanovením § 14 odst. 1 zákona lze z důvodu existence starší ochranné známky prohlásit ochrannou známku za neplatnou pouze v případě, že tato starší ochranná známka splňuje podmínky užívání zakotvené v ustanovení § 13 zákona. Toto užívání se může týkat i jen určitého rozsahu výrobků nebo služeb, z čehož vyplývá, že ochrannou známku lze prohlásit za neplatnou jen v tomto rozsahu výrobků nebo služeb, pro který je užívána. Uvedené skutečnosti jsou posuzovány pouze na základě podnětu vlastníka napadené ochranné známky. Podrobnější zdůvodnění, viz bod 1.3 části G2 Metodických pokynů. 5. Společné zásady pro řízení o námitkách a pro řízení o zrušení ochranné známky a prohlášení ochranné známky za neplatnou 5.1 Náležitosti rozhodnutí Odborný pracovník vyhotoví rozhodnutí, které musí obsahovat: - identifikační údaje o ochranné známce, popř. o přihlášce ochranné známky, včetně údajů o tom, kdo věc vyřizuje; - přesnou identifikaci účastníků řízení, tzn. adresátů, jimž je rozhodnutí určeno; - výrokovou část rozhodnutí, která musí být jasná, přesná a srozumitelná, přičemž musí obsahovat ustanovení, o které se opírá; - řádné odůvodnění, ve kterém jsou uvedeny všechny skutečnosti, které byly podkladem pro rozhodnutí, jakož i úvahy, kterými byl veden odborný pracovník při hodnocení důkazů a při použití právních předpisů; - poučení pro účastníky řízení o možnosti podání opravného prostředku. Poučení u rozhodnutí, má následující znění: „Podle ustanovení § 42 zákona č. 441/2003 Sb., o ochranných známkách, ve znění pozdějších předpisů, lze proti tomuto rozhodnutí podat u Úřadu ve lhůtě jednoho měsíce ode dne jeho doručení rozklad. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Lhůtu k podání rozkladu nelze prodloužit a její zmeškání nelze prominout. Rozklad se považuje za podaný až poté, co je zaplacen příslušný správní poplatek podle zákona č. 634/ 2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů.“ V případě rozhodnutí ve formě usnesení je poučení tohoto znění: „Podle ustanovení § 42 zákona č. 441/2003 Sb., o ochranných známkách, ve znění pozdějších předpisů, lze podat proti tomuto usnesení u Úřadu ve lhůtě jednoho měsíce ode dne doručení rozklad, který má odkladný účinek. Lhůtu k podání rozkladu nelze prodloužit a její zmeškání nelze prominout. Rozklad se považuje za podaný až poté, co je zaplacen příslušný správní poplatek podle zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů.“

Náležitosti rozhodnutí, včetně jeho písemného vyhotovení upravuje část A Metodických pokynů, resp. § 68 a 69 správního řádu. 5.2 Vydání rozhodnutí a nabytí právní moci rozhodnutí 5.2.1 Meritorní rozhodnutí Odborný pracovník předá spis s návrhem rozhodnutí a řádně vyplněným průvodním listem rozhodnutí vedoucímu oddělení k posouzení správnosti návrhu. Den pohybu spisu zaznamená v databázi jako „pohyb spisu bez položky“. Pokud vedoucí oddělení v návrhu rozhodnutí shledá nedostatky, vrátí spis odbornému pracovníkovi k dopracování. V opačném případě pak vedoucí oddělení spis předá prostřednictvím administrativního pracovníka, který vyhotoví příslušný počet stejnopisů rozhodnutí, řediteli odboru právního ke schválení. Tyto úkony se zaznamenávají v databázi. Po schválení návrhu rozhodnutí ředitelem odboru právního je spis postoupen administrativnímu pracovníkovi k odeslání stejnopisu písemného vyhotovení rozhodnutí účastníkům řízení. Den pohybu spisu je zaznamenán v databázi jako „pohyb spisu bez položky“. Pokud ve lhůtě do jednoho měsíce po doručení rozhodnutí podá některý z účastníků řízení rozklad proti rozhodnutí, odborný pracovník předá spis společně s předkládací zprávou k rozkladu neprodleně vedoucímu oddělení, který ho prostřednictvím administrativního pracovníka předá ve lhůtě ne delší než 10 dnů oddělení vstupnímu a poplatkovému. V souladu s ustanovením § 88 odst. 1 správního řádu v předkládací zprávě k rozkladu odborný pracovník uvede, zda byl rozklad podán včas a zda byl přípustný. Byl-li rozklad věcně odůvodněn, zaujme také stanovisko k hlavním důvodům rozkladu a navrhne výrok rozhodnutí o rozkladu, případně uvede jiné doplňující okolnosti. V případě, že žádný z účastníků řízení proti rozhodnutí nepodá rozklad, vyznačí administrativní pracovník po nabytí právní moci rozhodnutí (dnem následujícím po uplynutí měsíce od nejpozdějšího doručení rozhodnutí) v databázi datum nabytí právní moci rozhodnutí. Právní moc vyznačí také na písemném vyhotovení rozhodnutí, které je součástí spisu (tzv. doložka právní moci) a vyznačí rovněž den vyhlášení takového rozhodnutí nebo den, kdy byl stejnopis písemného vyhotovení rozhodnutí předán k doručení (§ 75 odst. 1 správního řádu). U rozhodnutí o prohlášení ochranné známky za neplatnou v databázi vyznačí též datum účinnosti rozhodnutí. Spis poté administrativní pracovník postoupí k uložení do archivu. 5.2.2 Procesní rozhodnutí (usnesení) Odborný pracovník předá spis s návrhem usnesení a řádně vyplněným průvodním listem usnesení vedoucímu oddělení k posouzení správnosti návrhu a ke schválení. Den pohybu spisu zaznamená v databázi jako „pohyb spisu bez položky“. Pokud vedoucí oddělení v návrhu usnesení shledá nedostatky, vrátí spis odbornému pracovníkovi k dopracování. V opačném případě pak vedoucí oddělení spis předá administrativnímu pracovníkovi, který vyhotoví příslušný počet stejnopisů usnesení a k odeslání stejnopisu písemného vyhotovení usnesení účastníkům řízení. Všechny výše uvedené úkony se zaznamenávají v databázi. Pokud ve lhůtě do jednoho měsíce po doručení usnesení podá některý z účastníků řízení rozklad proti usnesení, odborný pracovník předá spis společně s předkládací zprávou

k rozkladu neprodleně vedoucímu oddělení, který ho prostřednictvím administrativního pracovníka předá ve lhůtě ne delší než 10 dnů oddělení vstupnímu a poplatkovému. V souladu s ustanovením § 88 odst. 1 správního řádu v předkládací zprávě k rozkladu odborný pracovník uvede, zda byl rozklad podán včas a zda byl přípustný. Byl-li rozklad věcně odůvodněn, zaujme také stanovisko k hlavním důvodům rozkladu a navrhne výrok rozhodnutí o rozkladu, případně uvede jiné doplňující okolnosti. V případě, že žádný z účastníků řízení proti usnesení nepodá rozklad, vyznačí administrativní pracovník po nabytí právní moci usnesení (dnem následujícím po uplynutí měsíce od nejpozdějšího doručení usnesení) v databázi datum nabytí právní moci usnesení. Právní moc vyznačí také na písemném vyhotovení usnesení, které je součástí spisu (tzv. doložka právní moci) a vyznačí rovněž den vyhlášení takového usnesení nebo den, kdy byl stejnopis písemného vyhotovení usnesení předán k doručení (§ 75 odst. 1 správního řádu). Spis poté administrativní pracovník postoupí k uložení do archivu. 5.3 Zapisování údajů v databázi Změna odpovědného referenta Pohyb „změna odpovědného referenta“ používá administrativní pracovník při předávání spisu vedoucímu oddělení, vedoucí oddělení při přidělení spisu odbornému pracovníkovi nebo při předání spisu do jiného oddělení. Změna umístění spisu Při pohybu spisu (i v rámci oddělení sporných řízení) se mění prostřednictvím „pohyb spisu bez položky“ umístění spisu tak, aby skutečnému umístění spisu odpovídal údaj v databázi. Omezení seznamu výrobků a služeb Omezení seznamu výrobků a služeb provádí odborný pracovník oddělení sporných řízení v databázi samostatně, a to před vydáním rozhodnutí, pokud je do spisu doručeno podání přihlašovatele podle ustanovení § 27 odst. 4 zákona o ochranných známkách. V případě zamítnutí přihlášky pro určitý rozsah výrobků a služeb, pro které přihláška nesplňuje podmínky zápisu, v případě zrušení ochranné známky pro určitý rozsah výrobků a služeb a v případě prohlášení ochranné známky za neplatnou pro určitý rozsah výrobků a služeb provede administrativní pracovník příslušnou změnu v seznamu výrobků a služeb. Vzdání se práv k ochranné známce Jestliže je do spisu doručeno písemné prohlášení o vzdání se práv k ochranné známce, je spis prostřednictvím administrativního pracovníka předán odboru administrativně správnímu k vyřízení. Chyby v údajích zaznamenaných v databázi Pokud odborný pracovník zjistí, že je v databázi chybně zaevidovaná položka či jiný údaj, postoupí spis pracovníku Úřadu, který tento chybný údaj do databáze zaznamenal, k jeho opravě. 5.4 Povinné zastoupení v řízení o námitkách a návrzích

Osoba, která nemá na území České republiky podnik, místo trvalého pobytu nebo sídlo, musí být v řízení o ochranných známkách zastoupena advokátem nebo patentovým zástupcem. Povinné zastoupení se nevztahuje na - fyzické osoby, které jsou státními příslušníky členského státu Evropské unie nebo státu, který je smluvní stranou smlouvy o Evropském hospodářském prostoru, a jsou usazeny na území České republiky anebo poskytují služby na území České republiky; - právnické osoby, které mají svou správu anebo sídlo své podnikatelské činnosti na území členského státu Evropské unie nebo státu, který je smluvní stranou smlouvy o Evropském hospodářském prostoru, a jsou usazeny na území České republiky anebo poskytují služby na území České republiky. Tyto osoby musí pro řízení před Úřadem uvést adresu v České republice, kam jí budou doručovány úřední písemnosti týkající se přihlášky či zapsané ochranné známky. Jestliže námitky nebo návrh podá sám účastník, který musí být podle shora uvedeného v řízení zastoupen, odborný pracovník jej vyzve, aby si zvolil zástupce. V tomto případě adresuje účastníku řízení výzvu k odstranění vad podání na zahraniční adresu v jazyce českém. To se netýká vlastníků ochranných známek zapsaných u WIPO, v tomto případě se zpráva Úřadu adresuje v jazyce francouzském nebo anglickém. 5.5 Překážky postupu řízení Podle ustanovení § 45 odst. 1 zákona č. 441/2003 Sb., nestanoví-li tento zákon jinak, platí pro řízení o ochranných známkách správní řád, s výjimkou ustanovení o ověřování plných mocí pro neurčitý počet řízení, o ověřování úředních razítek a podpisů na veřejných listinách vydaných orgány cizích států, o přerušení řízení, o lhůtách pro vydání rozhodnutí, o ochraně proti nečinnosti, ustanovení o složení rozkladové komise a o možném způsobu ukončení řízení o rozkladu a ustanovení o zákazu změny napadeného rozhodnutí z důvodu ztráty možnosti odvolat se. Přestože vzhledem k výše uvedenému nelze podle zákona č. 441/2003 Sb. přerušit řízení, je v určitých případech nutno vyčkat na výsledek jiného řízení, pokud by mohl mít podstatný dopad na předmětné řízení. Např. přihlášku ochranné známky nelze zamítnout na základě prioritně starší přihlášky, aniž by se nejprve vyčkalo výsledku řízení o ní, tj. dokud nedojde k jejímu zápisu do rejstříku (§ 3 písm. c) zákona). Je tedy nutno vyčkat na výsledky řízení o námitkách apod. Opačné řešení by nebylo v souladu se zásadou právní jistoty. Řízení závislá na výsledku řízení u prioritně starších namítaných přihlášek Rozhodnutí orgánu prvého stupně řízení je možno vydat až po právní moci rozhodnutí o namítaných prioritně starších přihláškách ochranných známek. Řízení závislá na výsledku řízení o zrušení namítané ochranné známky a řízení o prohlášení namítané ochranné známky za neplatnou u prioritně starších ochranných známek Rozhodnutí orgánu prvého stupně řízení je možno vydat až po právní moci rozhodnutí o návrhu na zrušení namítané ochranné známky nebo o prohlášení této ochranné známky za neplatnou. Řízení závislá na výsledcích řízení o mimořádných opravných prostředcích Rozhodnutí orgánu prvého stupně řízení je možno vydat až po právní moci rozhodnutí o mimořádném opravném prostředku pouze v odůvodněném případě. V ostatních případech je

možno vydat rozhodnutí orgánem prvého stupně řízení bez ohledu na výsledky řízení o mimořádných opravných prostředcích, neboť rozhodnutí napadená mimořádným opravným prostředkem jsou pravomocná a až do ukončení řízení o mimořádném opravném prostředku je nutno na ně takto nahlížet. Řízení závislá na výsledcích soudních řízení a) žaloby proti pravomocným rozhodnutím Úřadu Rozhodnutí orgánu prvého stupně řízení je možno vydat bez ohledu na to, zda soudní řízení bylo pravomocně ukončeno, neboť skutečnost, že bylo rozhodnutí napadeno žalobou, nemění nic na jeho právní moci a vykonatelnosti b) jiná soudní řízení Rozhodnutí orgánu prvého stupně řízení je možno v některých případech vydat z důvodu procesní ekonomiky bez ohledu na to, zda soudní řízení ohledně jiných druhů žalob bylo pravomocně ukončeno. V opačném případě by velké množství přihlášek ochranných známek nebylo vyřízeno, kdyby žádost přihlašovatele či třetí osoby čekala na výsledek soudního řízení, např. v případě nekalosoutěžních sporů.