1. MLÁDEŽ 26% 23% 29% 17%

STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA TELČE (PROFIL MĚSTA)

PŘÍLOHA Č.2: DOTAZNÍKOVÉ ŠETŘENÍ

verze - červen 2005

Strategický plán rozvoje města Telč

1.

Příloha č.2 Dotazníkové šetření

MLÁDEŽ

Průzkum mezi mládeží byl proveden v průběhu února a března 2004, a to formou dotazníků, jejichž obsah lze rozdělit do dvou částí. Úvodní část se týká základních charakteristik respondenta. Druhá sada otázek se týká hodnocení kvality života ve městě co do kulturního a sportovního vyžití a rovněž tak možností pro volnočasové aktivity. Celkový počet vyhodnocených dotazníků je 103 kusů. Dotazníkové šetření bylo provedeno v úzké spolupráci s Gymnáziem Otokara Březiny a Střední odbornou školou (SOŠ). Studenti gymnázia odevzdali 71 dotazníků, studenti SOŠ 32 dotazníků. Podmínkou šetření bylo trvalé bydliště studentů v Telči a věk 15 a více let. Dotazníkového šetření se účastnilo 31 mužů a 72 žen. Věková struktura respondentů se pohybuje v rozmezí 15 – 20 let s tím, že kategorie 15 a 20 let jsou zastoupeni okrajově, rovnoměrně jsou zastoupeni respondenti ve věku 16 – 19 let. Z celkového počtu obyvatel v Telči ve věku 15-20 se jich dotazníkového šetření zúčastnilo tedy cca 20%. Obr. 1.1: Věková struktura

26%

23%

29%

4% 15 let

© RRA Vysočina

16 let

17 let

17%

1% 18 let

19 let

20 let

2



3. Bydliště respondentů Obr. 1.2: Bydliště respondentů

43% 34%

14%

Podolí

Staré Město

9%

0%

Štěpnice

Vnitřní Město

Studnice

43% dotazníků vyplnili studenti z městské části Staré Město, 34 % dotazníků bylo vyplněno studenty s bydlištěm v městské části Štěpnice. Z místní části Studnice nebyl žádný respondent.

4. Spokojenost s kulturními zařízeními Obr. 1.3: Spokojenost s kulturními zařízeními

44%

39%

8%

9% ano

spíše ano

spíše ne

ne

Mapování názorů respondentů týkající se spokojenosti s kulturními zařízeními ve městě ukazuje mírnou převahu nespokojených respondentů (nespokojení a spíše nespokojení – 52%). Pokud uděláme hlubší rozbor, pak zjistíme, že svou spokojenost vyjádřilo 77% mužů (tj. 26% z celku), a ženy naopak v 57 % (tj. 44% ze všech odpovědí) vyjádřily svou nespokojenost. 71% dotazovaných svou odpověď konkretizovalo, z čehož

© RRA Vysočina

3



vzešlo že ve městě v nejvyšší míře postrádají kluby (hudební i výtvarné) – 30% odpovědí, divadlo (26% odpovědí), kvalitní kino (18 % odpovědí), kulturní dům (18% odpovědí), taneční sál a diskotéku (10% odpovědí). Jako negativum vidí i nevyužitou a chátrající Sokolovnu, rovněž tak technický stav místního kina.

5. Spokojenost s nabídkou a množstvím kulturních akcí Obr. 1.4: Spokojenost s nabídkou a množstvím kulturních akcí

37%

32%

16%

ano

15%

spíše ano

spíše ne

ne

Svou nespokojenost s nabídkou a množstvím kulturních akcí vyjádřilo 52 % respondentů, což odpovídá i předchozímu hodnocení kulturních zařízení. Rovněž i při hodnocení spokojenosti žen a mužů dochází ke shodě: 73 % mužů (tj. 24 % z celku) je spokojených, 60 % žen (tj. 41 % z celku) je nespokojených. Studenti, kteří odpověděli na otevřenou otázku (58 % respondentů) v 90 % postrádají koncerty (rokové, jazzové i popové) v průběhu celého roku (zejména však v zimě) a divadelní představení (33 % odpovědí). Zmiňovány rovněž byly festivaly, párty, diskotéky a taneční zábavy.

© RRA Vysočina

4



6. Spokojenost se sportovními zařízeními Obr. 1.5: Spokojenost se sportovními zařízeními 48%

23% 19% ano

spíše ano

10% spíše ne

ne

Spokojenost se sportovními zařízeními v Telči vyjádřila nadpoloviční většina respondentů (67 %), a to jak muži, tak i ženy. 72 % respondentů blíže rozvedlo svou odpověď, jaká sportovní zařízení v Telči postrádají. Nejčastěji uváděným nedostatkem, a to jak u spokojených, tak u nespokojených respondentů je neexistence bazénu (47 % odpovědí) a krytého zimního stadionu (19 % odpovědí). Respondentům dále chybí veřejně přístupná hřiště (19 % odpovědí), koupaliště (15 % odpovědí), dále tenisové kurty, hala na squash, fitness, bowling, střelnice, v zimě navíc sjezdovka (opakující se odpovědi).

7. Spokojenost s nabídkou a množstvím sportovních akcí Obr. 1.6: Spokojenost s nabídkou a množstvím sportovních akcí

48%

16%

29% ano

spíše ano

7% spíše ne

ne

77% respondentů (90% všech mužů, 73 % všech žen) vyjádřilo spokojenost s nabídkou i množstvím sportovních akcí. Z 36% odpovědí, které uváděly návrhy na zlepšení, by jak

© RRA Vysočina

5



nespokojení, tak spokojení respondenti rádi zvýšili možnost sportovního vyžití, a to v oblasti aerobicu, tance, míčových her, možnosti sportovních turnajů i pro širokou veřejnost, atletické olympiády, běžeckého lyžování apod. Respondentky vyjádřily jako nedostatek i málo možností ke sportovnímu vyžití pro dívky. Odpovědi byly pestré a příliš se neopakovaly. Z tohoto důvodu neuvádíme procentní zastoupení. Zmiňovány byly i netradiční sporty, jako např. softball, panitball, jóga, bojová umění, kriket, petanque, minigolf, golf, skateboarding.

8. Možnosti trávení volného času Obr. 1.7: Možnosti trávení volného času

44%

32%

10%

plně vyhov.

spíše vyhov.

14%

spíše nevyh.

zcela nevyh.

Možnosti trávení volného času jsou respondenty v 58% vnímány negativně. Zatímco 60% mužů vyjádřilo spokojenost, 67% žen bylo s možnostmi trávení volného času nespokojeno. 50% respondentů konkretizovalo důvody k nespokojenosti. Odpovědi stejně jako v předchozí otázce jsou široce pojaté, tudíž hodnocení četnosti by bylo vykazováno nízkými procenty. Volnočasové aktivity se prolínají jak se sportovními, tak kulturními možnostmi pro vyžití. Výčet uváděných nedostatků, a tudíž i možností k nápravě je následující: málo hřišť, kluboven, možností pro zimní sporty, málo kaváren a možností pro filmové fanoušky, chybějící čajovna. Zmíněny byly výtvarné kroužky, velký zájem je i o diskotéku a kluby.

© RRA Vysočina

6


9. Spokojenost s volnočasových akcí


nabídkou

a

množstvím

zájmových

kroužků

a

Obr. 1.8: Spokojenost s nabídkou a množstvím zájmových kroužků a volnočasových akcí

40%

45%

13%

2% ano

spíše ano

spíše ne

ne

Na rozdíl od předchozího hodnocení, respondenti hodnotí nabídku a množství kroužků a volnočasových akcí výrazně pozitivně (85%). Svou spokojenost vyjádřilo 97% mužů a 80% žen. Jako možné doplnění nabídky vidí např. v baletu, bojových umění, kurzech cizích jazyků, v létě pak v letních táborech. Rovněž jsou zde zmíněny aktivity pro dívky, konkrétně však nejsou specifikovány.

10. Spokojenost s volně přístupnými zařízeními pro volnočasové aktivity a sport Obr. 1.9: Spokojenost s volně přístupnými zařízeními pro volnočasové aktivity a sport

43%

20%

33% 4% plně vyhov.

spíše vyhov.

spíše nevyh.

zcela nevyh.

63% dotazovaných vyjádřilo nespokojenost s množstvím volně přístupných zařízení určeným pro volnočasové aktivity. Převaha nespokojených byla jak na straně mužů (61%), tak na straně žen (65%). Hlavním nedostatkem je absence bazénu a koupaliště, rovněž tak stav zimního stadionu. Zájem ze strany respondentů je i o veřejně přístupné kurty a hřiště (především pak hřiště pro rekreační sportovce).

© RRA Vysočina

7



Některým respondentům se zdají být i poplatky za pronájem hřišť a tělocvičen vysoké. Z odpovědí je patrné, že volnočasové aktivity jsou chápány především jako aktivity sportovní. 11. Odstěhovat se? Na otázku, zda by respondenti využili možnosti a odstěhovali se s rodiči z Telče odpovědělo 61% záporně, 39% respondentů kladně. Jako důvod k přestěhování nejčastěji uváděli nedostatek pracovních míst v Telči a okolí a dále pak, velikost města a malé možnosti kulturního vyžití. 12. Otevřené otázky týkající se života v Telči Odpovědi na otázky týkající se života v Telči lze shrnout následujícím způsobem: - silné stránky města: příroda (přírodní památky a čistý vzduch) a klidné prostředí v okolí města, historické centrum a atmosféra města (zejména náměstí), festival Prázdniny v Telči a pořádané koncerty, cizinecký ruch, maloměstské poměry (přátelé, známí, vzdálenosti), dobrá informovanost o dění ve městě. - slabé stránky města: málo společenských akcí (především v zimě) a prostor pro volnočasové aktivity mládeže, mnoho asijských obchodů, špatné místní komunikace, hustý automobilový provoz v centru města, neudržování čistoty ve městě (zejména ze strany majitelů psů), nedostatek pracovních příležitostí, krátká otvírací doba obchodů a kaváren a nedostatek klubů. Často se opakovala odpověď, že zde chybí „život“ mimo turistickou sezónu.

© RRA Vysočina

8


2.


OBYVATELÉ

Průzkum (dotazníkové šetření) mezi obyvateli města Telče probíhal v průběhu měsíce dubna 2004 formou přímého oslovení (dopis) cca 750 obyvatel města ve věku 18 a více let. Osloveno tedy bylo cca 16% obyvatel v této věkové kategorii). Průzkum probíhal v úzké spolupráci s MěÚ Telč. Respondenti byli vybráni a osloveni rovnoměrně v jednotlivých částech města dle počtu obyvatel zde žijících a zároveň byla snaha o maximální prostorové pokrytí města. Tab. 2.1: Vybrané části města a urbanistické obvody pro účely dotazníkového šetření Část obce Podrobnější členění – vybrané urbanistické obvody Podolí Podolí, U nádraží, Na Novoříšské cestě Štěpnice Štěpnice, Na Myslibořské cestě, Na Statku Staré město Na Žabinci, Za Staroměstským rybníkem Vnitřní město Studnice

Počet vyhodnocených (vrácených) dotazníků je 95, což představuje návratnost pouze cca 13%. Počet hodnocených dotazníků respektuje názory cca 2% obyvatel města starších 18 let. Nízká návratnost dotazníků poukazuje na malý zájem obyvatel města o dění ve městě a aktivní zapojení do rozvoje města. Mezi respondenty převažovali obyvatelé staršího věku (45% respondentů nad 60 let). Celkově výrazné zastoupení tvořili ekonomicky neaktivní obyvatelé (59%). Pouze cca 21% respondentů bylo ve věku 18–40 let.

A.

Základní charakteristiky respondentů

Dotazníkového šetření se účastnilo 39 (41%) mužů a 56 (59%) žen.

2. Věková struktura Obr. 2.1: Věková struktura

34%

45%

17% 4%

18-24

© RRA Vysočina

25-39

40-59

60 a víc

9



Dle věku patřilo nejvíce respondentů (45%) do věkové skupiny nad 60 let, a do skupiny 40 – 59 let (34%). Na mladší věkové kategorie (studenti) byl zaměřen samostatný průzkum, který byl proveden na Gymnáziu Otokara Březiny a Střední odborné škole.

3. Vzdělanostní struktura Obr. 2.2: Vzdělanostní struktura

37%

29%

2%

18%

1%

bez střední (bez maturity) vyšší odborné nebo bakalářské

13%

základní střední (s maturitou) vysokoškolské

Dle vzdělání převažovali respondenti středoškolsky vzdělaní s maturitou (37%). 50% vysokoškolsky vzdělaných respondentů náleželo do věkové kategorie 40 – 59 let, 33% pak do kategorie 25 – 39 let.

4. Ekonomická aktivita Obr. 2.3: Ekonomická aktivita 59% 2% 3%

11% 20%

5%

soukromý podnikatel zaměstnance v soukr. Firmě zaměstnanec ve státním sektoru zaměstnance v samosprávě nezaměstnaný ekonomicky neaktivní

59% dotazníků vyplnili osoby ekonomicky neaktivní, což odpovídá i tomu, že 49% respondentů jsou osoby nad 60 let. Početnou skupinou jsou osoby zaměstnané v soukromé

© RRA Vysočina

10



firmě (20%). 11% respondentů náleží do skupiny obyvatel, kteří jsou zaměstnaní ve státním sektoru. Pouze 2% respondentů byli nezaměstnaní.

5. Bydliště respondentů Obr. 2.4: Bydliště respondentů

22%

36% 37%

2%

Podolí

Staré Město

3%

Štěpnice

Vnitřní město

Studnice

Respondenti s trvalým bydlištěm v městské části Podolí a Štěpnice byli zastoupeni ve stejném poměru (resp. 36% a 37%). 2% respondentů měla trvalé bydliště v místní části Telče – ve Studnici.

B. Bydlení 6. Typ bydlení Obr. 2.5: Typ bydlení

39%

48%

7% vlastní dům

vlastní nebo družstevní byt

6%

nájemní byt

podnájem

Z výsledků průzkumu vyplynulo, že 48 % dotazovaných bydlí ve vlastních domech nebo bytech (39 %). Poměrně nízké procento respondentů řeší svou bytovou situaci nájmem (6 %) či podnájmem (7%).

© RRA Vysočina

11



7. Úroveň bydlení Obr. 2.6: Úroveň bydlení

2%

3%

31%

67%

plně vyhov.

spíše vyhov.

spíše nevyh.

zcela nevyhov.

Vysoká spokojenost (95 %) respondentů s úrovní bydlení je v souladu s výsledkem hodnocení „typu bydlení“, kdy 87 % dotazovaných bydlí ve vlastních prostorách. Respondenti, kteří hodnotili úroveň bydlení jako nevyhovující jsou především ti, kteří bydlí v nájmu či podnájmu.

8. Změny v řešení bytové situace Obr. 2.7: Změny v řešení bytové situace 63%

3%

22%

12% přestavba

výstavba

koupě bytu

neuvažuji o změně

63 % respondentů neuvažuje o zlepšení své bytové situace, se stávajícím stavem jsou plně spokojeni. 22 % by pro zlepšení upřednostnilo přestavbu domu či rekonstrukci bytu. Výstavbu domu by zvolilo 12 % dotazovaných, kteří v současné době bydlí v bytech či v nájmu.

© RRA Vysočina

12


C.


Kvalita života

9. Spokojenost se sítí obchodů ve městě Obr. 2.8: Spokojenost se sítí obchodů ve městě 47%

26%

22% 5% ano

spíše ano

spíše ne

ne

73 % respondentů je se sítí obchodů ve městě spokojeno. Naprostou nespokojenost vyslovilo 5 % dotazovaných. K vyšší spokojenosti by přispělo zavedení obchodu s českou konfekcí a kvalitními obleky (pánské i dámské). Tuto potřebu vidí 34 % dotázaných, kteří odpověděli na otevřenou otázku. Další obchody, které v Telči chybí jsou: kvalitní obuv, bytové textilie a doplňky, hobby, stavebniny. Co se týkalo potravin, pak 30 % z respondentů, kteří svou nespokojenost blíže rozvedli, chybí supermarket typu Penny nebo Lidl, či podobný obchodu JMB. Do opakujících se námětů na zlepšení pak patřil i obchod se zeleninou v centru města, rychlé občerstvení, mléčný bar (lahůdky).

10. Spokojenost se sítí služeb ve městě Obr. 2.9: Spokojenost se sítí služeb ve městě 53%

26% 21%

0% ano

spíše ano

spíše ne

ne

Spokojenost se sítí služeb ve městě vyjádřilo 79 % respondentů. Úplnou nespokojenost nevyjádřil nikdo. Z 86 respondentů, kteří na tuto otázku odpověděli 19 z nich, tj. 22 % zmínilo, že postrádají opravnu obuvi. Dále pak byla jako nedostatek zmiňována absence opravny elektrospotřebičů (ledniček, televizorů apod.), úklidové firmy a možnosti připojení k internetu.

© RRA Vysočina

13



11. Spokojenost se sítí zdravotní a sociální péče ve městě Obr. 2.10: Spokojenost se sítí zdravotní a sociální péče ve městě

51%

17%

25% 7% ano

spíše ano

spíše ne

ne

Hodnocení spokojenosti se sítí zdravotní a sociální péče je pozitivní (76 % z dotazovaných odpovědělo kladně, tj. ano, popř. spíše ano). 7 % dotázaných je naprosto nespokojených, 17 % spíše nespokojených. 51% dotázaných svou odpověď konkretizovalo a uvedlo, že v Telči postrádají lékařskou pohotovost (85 % !). Dále pak byla zmíněna potřeba lepší lékárny, a více obvodních lékařů. Respondenti hodnotili jako nedostatek dlouhé čekání v čekárnách obvodních lékařů, málo ordinačních hodin a vybavenost polikliniky.

12. Spokojenost se sítí mateřských škol ve městě Obr. 2.11: Spokojenost se sítí mateřských škol

50%

38%

0% ano

spíše ano

12% spíše ne

ne

Názor na spokojenost se sítí mateřských škol není jednoznačný (50 : 50). Bližší rozbor situace nebyl možný,neboť dotazovaní neodpověděli na otevřenou otázku, co konkrétně postrádají (resp. byla pouze jediná odpověď, která vyjadřovala potřebu lepší vybavenosti školky).

© RRA Vysočina

14



13. Spokojenost se sítí základních škol Obr. 2.12: Spokojenost se sítí základních škol

46%

16%

34% 4% ano

spíše ano

spíše ne

ne

Hodnocení sítě základních škol vyznívá sice celkově pozitivně (62%), avšak úplnou nespokojenost vyjádřilo 34 % respondentů. Svou odpověď, která by konkretizovala nedostatky, uvedlo pouze 8 respondentů. Nedostatky se týkaly jednak přístupu učitelů k žákům (3 odpovědi) a jednak zázemí/prostředí žáků (5 odpovědí - přeplněnost tříd, malé šatny, celkové vybavení, špatný stav oken a nábytku).

14. Spokojenost s kulturním vyžitím ve městě Obr. 2.13: Spokojenost s kulturním vyžitím ve městě 43%

27%

26% 4% ano

spíše ano

spíše ne

ne

S kulturním vyžitím ve městě je zcela nebo spíše spokojeno 70% dotazovaných. Hodnocení je pozitivní, přesto však respondentům ve městě chybí kulturní dům (22%), víceúčelový sál a divadlo. Lhostejný není respondentům ani současný stav Sokolovny. Jedna odpověď uváděla jako potřebu internetovou kavárnu a besedy se známými osobnostmi. Chvála byla vyslovena Klubu důchodců.

© RRA Vysočina

15



15. Spokojenost se sportovním vyžitím ve městě Obr. 2.13: Spokojenost s kulturním vyžitím ve městě

51%

\

28% 21%

0%

ano

spíše ano

spíše ne

ne

Dotazovaní hodnotí spokojenost s možností sportovního vyžití kladně (79%). Úplně nespokojený není žádný z respondentů. Nejčastěji uváděnou potřebou je vybudování bazénu (uvedlo 69 % respondentů, kteří nedostatky konkretizovaly, tj. 32 % ze všech respondentů). Dalším zařízením, které dotazovaní postrádají je koupaliště, příp. čisté rybníky (38 % konkretizovaných odpovědí). Z ostatních odpovědí pak vyznívá potřeba tenisových kurtů, sqashové haly, univerzálního hřiště. Na tomto místě byly zmiňovány i kuželky, bowling, minigolf, prostor pro skateboard, dráhy a branky na hřištích. Výstupy jsou velice podobné jako v rámci dotazníkového šetření u mládeže.

16. Možnosti volnočasového vyžití ve městě Obr. 2.14: Možnosti volnočasového vyžití ve městě

65%

25% 9%

1%

plně vyhovující

spíše vyhovující

spíše nevyhovující

zcela nevyhovující

Respondenti vyjádřili svou spokojenost s možnostmi využití volného času ve městě (74 % respondentů hodnotilo možnosti jako plně nebo spíše vyhovující). Pouze 20 % respondentů upřesnilo svou odpověď o to, co ve městě postrádají. V těchto odpovědích se opět objevuje potřeba kulturního sálu, dobře vybaveného fitness centra, bazénu, koupaliště, hřišť. Navíc je zde zmíněn nedostatek zimních akcí, besed a přednášek, cyklostezek, pěších tras.

© RRA Vysočina

16



17. Možnosti vyžití pro rodiny s dětmi Obr. 2.15: Možnosti vyžití pro rodiny s dětmi 5%

16%

47%

30% 2% plně vyhovující zcela nevyhovující

spíše vyhovující nedokáži se vyj.

spíše nevyhovující

Velké procento respondentů (47%) se k dané problematice nedokáže vyjádřit. Tento stav je způsoben tím, že nejvíce respondentů je důchodového věku, a proto neznají či nevnímají současné možnosti vyžití pro rodiny s dětmi. Z těch, kteří na otázku odpověděli, se 32 % respondentů zdají možnosti vyhovující (úplně vyhovující možnosti hodnotili pouze 2 % dotázaných). 9 odpovědí bylo podrobněji rozvedeno a jako hlavní nedostatky uvedeny: neudržované dětské hřiště, chybějící hrací dětské koutky s prolézačkami, pískoviště, hřiště, bazén, koupaliště, naučné stezky.

18. Hodnocení prostředí ve městě Respondenti hodnotili prostředí ve městě na základě hledisek uvedených v tab. 2.2. Procento zastoupení jednotlivých odpovědí je v tabulce rovněž uvedeno. Hodnota uvedená v kolonce „Průměr“ odpovídá průměrnému hodnocení a hovoří o míře hodnocení respondentů jednotlivého hlediska (pozn.: nejvyšší pozitivní hodnocení = 1, max. negativní hodnota = 4). Tab. 2.2: Hodnocení prostředí ve městě Hledisko

životní prostředí celkově estetický vzhled veřejných prostranství vzhled městské zástavby (budov) udržovaná zeleň ve městě udržování čistoty ve městě znečištění ovzduší exhalacemi a prachem veřejné osvětlení kvalita cest a chodníků v ulicích (komunikace) dostupnost města hromadnou autobusovou a železniční dopravou bezpečnostní situace ve městě (kriminalita) bezpečnost silničního provozu ve městě

Hodnocení spíše špatné špatné (3) (4)

dobré (1)

spíše dobré (2)

průměr

51% 24% 27% 32% 13% 35% 37%

42% 56% 54% 45% 47% 40% 41%

6% 14% 18% 21% 23% 19% 15%

1% 6% 1% 2% 17% 6% 7%

1,6 2,0 1,9 1,9 2,4 2,0 1,9

1%

10%

41%

48%

3,4

36%

52%

8%

3%

1,8

12% 8%

63% 41%

17% 36%

8% 15%

2,2 2,6

pozn.: průměr je počítán v intervalu hodnot 1 – 4

© RRA Vysočina

17



Obr. 2.16: Hodnocení prostředí ve městě

Hodnocení prostředí ve městě BESIP bezpečnost (kriminalita) dostupnost komunikace

Hlediska

osvětlení znečištění ovzduší čistota zeleň vzhled budov veř.prostranství ŽP

1,0

1,5

2,0

pozitivní hodnocení

2,5

3,0

Prům ěr

3,5

4,0

negativní hodnocení

Obyvatelé města negativně vnímají především kvalitu cest a chodníků v ulicích a dále bezpečnosti silničního provozu, popř. udržování čistoty a zeleně.

19. Technická infrastruktura

Hodnocení technické infrastruktury, resp. dodávky plynu, elektřiny, vody, odvozu odpadů, telekomunikací a dostupnosti parkovacích ploch uvádí tabulka a z ní vycházející graf. Tab. 2.3: Technická infrastruktura Oblast dobře (1)

spíše dobře (2)

Hodnocení spíše špatně (3)

dodávka plynu

94%

5%

0%

1%

1,1

dodávka elektřiny

92%

7%

1%

0%

1,1

dodávka vody

90%

9%

1%

0%

1,1

odvoz odpadů

80%

16%

4%

0%

1,2

telekomunikace

76%

21%

2%

1%

1,3

dostupnost parkovacích ploch

42%

31%

16%

11%

2,0

špatně (4)

průměr


Obr. 2.17: Technická infrastruktura

© RRA Vysočina

18



Technická infrastruktura parkování

Oblast

telekomunikace odpady voda elektřina plyn 1,0

1,5 dobré hodnocení

2,0

2,5

3,0

Prům ěr

3,5

4,0

špatné hodnocení

Technická infrastruktura je hodnocena jednoznačně pozitivně. Drobný výkyv se vyskytoval pouze v hodnocení možností parkování (11 % respondentů považuje dostupnost parkovacích míst za špatnou, 16 % za spíše špatnou), přesto však i tato odpověď vyzněla celkově kladně.

D.

Veřejná správa

20. Zkušenosti s jednáním na odborech MěÚ Telč Tab. 2.4: Zkušenosti s jednáním na odborech MěÚ Telč Odbor MěÚ Telč Zkušenosti s jednáním velmi spíše spíše velmi dobré dobré špatné špatné (1) (2) (3) (4) Odbor finanční 27% 26% 5% 2% Odbor rozvoje 12% 14% 8% 4% Odbor kultury 19% 24% 4% 1% Odbor vnitřních věcí 23% 18% 5% 3% Odbor sociální 32% 17% 4% 4% Stavební úřad 12% 22% 5% 12% Odbor životního prostředí 10% 13% 1% 5% Odbor dopravy 13% 19% 1% 3% Živnostenský úřad 18% 13% 5% 0%

žádné (-) 40% 62% 51% 52% 43% 49% 71% 64% 64%

průměr 1,7 2,1 1,7 1,7 1,6 2,3 2,0 1,8 1,6


Tabulka ukazuje, že řada respondentů je bez významnější zkušeností s jednáním na městské úřadu. Ti, kteří zkušenosti mají (59%), jsou s jednáním úředníků převážně spokojeni. Horší hodnocení (17 %) bylo zaznamenáno pouze v jednání se stavebním úřadem, přesto však i zde je celkové hodnocení kladné.

Obr. 2.18: Zkušenosti s jednáním na odborech MěÚ Telč © RRA Vysočina

19



Zkušenosti s jednáním na odborech MěÚ Telč Živnostenský úřad Odbor dopravy

Odbor

Odbor životního prostředí Stavební úřad Odbor sociální Odbor vnitřních věcí Odbor kultury Odbor rozvoje Odbor finanční

1,0

1,5

2,0

dobré zkušenosti

2,5

průměr

3,0

3,5

4,0

špatné zkušenosti

Průměr byl počítán pouze z dotazníků respondentů, kteří mají zkušenosti s prací jednotlivých odborů na městském úřadě. Průměr je počítán v intervalu hodnot 1 – 4.

21. Zkušenosti s jednáním se státními institucemi v Telči Tab. 2.5: Zkušenosti s jednáním se státními institucemi v Telči Instituce Zkušenosti s jednáním velmi spíše spíše velmi dobré dobré špatné špatné (1) (2) (3) (4) Finanční úřad 33% 37% 8% 1% Úřad práce 15% 15% 4% 5% OSSZ 28% 19% 4% 4% Katastrální úřad 26% 31% 4% 0% Policie ČR 8% 30% 8% 9%

žádné (-) 20% 60% 46% 40% 46%

průměr 1,7 2,0 1,7 1,6 2,3


Zkušenosti s alespoň jednou z vyjmenovaných státních institucí má 56 % respondentů. Hodnocení jednání zaměstnanců zmíněních institucí je převážně pozitivní (velmi dobré a spíše dobré). Hůře bylo hodnoceno jednání s Policií ČR, přesto však počet spokojených převažoval (viz tabulka a graf).

Obr. 2.18: Zkušenosti s jednáním se státními institucemi

© RRA Vysočina

20



Zkušenosti s jednáním se státními institucemi Policie ČR

Instituce

Katastrální úřad OSSZ Úřad práce Finanční úřad 1,0

1,5

2,0

dobré zkušenosti

2,5

průměr

3,0

3,5

4,0

špatné zkušenosti

22. Získávání informací o činnosti MěÚ Telč K zodpovězení této otázky mohli respondenti vybrat více možností. Obr. 2.16: Získávání informací o činnosti MěÚ Telč

60%

23%

Telčské listy internet

7%

7% 3% úřední deska veřejná zasedání zastupitelstva

jiné

Graf ukazuje, že nejvíce informací získají občané z vydávaného měsíčníku Telčské listy (60 % odpovědí). A dále pak z jiných zdrojů, bližší specifikace však chybí. Pouze 3 % respondentů navštívilo veřejná zasedání zastupitelstva.

© RRA Vysočina

21



23. Spokojenost s informovaností o práci městského úřadu a jeho akcích Obr. 2.17: Spokojenost s informovaností o práci MěÚ Telč 55%

15%

24% 6% určitě ano

spíše ano

spíše ne

určitě ne

Dotazníkové šetření ukázalo, že obyvatelstvo je s informovaností o práci MěÚ Telč z větší míry spokojeno (79%).

© RRA Vysočina

22


E.


Rozvoj města

24. Zkvalitnění a další rozvoj města Respondenti řadili oblasti podpory do pořadí dle důležitosti z vlastního pohledu na zkvalitnění a další rozvoj města a života v něm. Zastoupení četnosti jednotlivých odpovědí je patrné z následující tabulky: Tab. 2.5: Rozvoj města Pořadí Podmínky k Možnosti Dopravní Technická Vybavenost Upravenost, důležitos bydlení trávení infrastr. infrastr. města čistota ti volného službami města zlepšení času 1. 15% 3% 17% 2% 1% 3% 2. 21% 4% 23% 13% 6% 20% 3. 8% 15% 16% 16% 20% 13% 4. 14% 6% 16% 20% 20% 18% 5. 8% 15% 16% 15% 22% 20% 6. 19% 16% 9% 20% 19% 11% 7. 13% 41% 3% 13% 12% 15%

Nová pracovní místa 57% 13% 11% 5% 4% 7% 3%

Vzhledem k tomu, že ne všichni respondenti vytvořili řadu důležitosti ze všech 7 oblastí (ale např. označili pouze tři problematické okruhy), jako nejpalčivější problémy na které je potřeba se zaměřit a řešit byly brány ty, jenž byli umístěny na prvních třech místech (řazeno od nejdůležitějších sestupně): 1. Zvýšení počtu pracovních příležitostí ve městě 2. Dopravní infrastruktura (místní komunikace, chodníky, parkovací plochy, hromadná doprava) 3. Podmínky k bydlení Oblasti,které byly hodnoceny jako nejméně důležité z pohledu zkvalitnění a dalšího rozvoje jsou: 1. Možnosti trávení volného času 2. Vybavenost města službami 3. Technická infrastruktura (kanalizace zásobování pitnou vodou, plynofikace, zásobování elektrickou energií, odpadové hospodářství)

25. Vnímání života ve městě (co respondentům nejvíce vadí) V této otázce měli respondenti možnost volně popsat, co vnímají jako největší problémy života ve městě. Na tuto otázku odpovědělo 76% dotazovaných. Z tohoto množství vidí 40 % respondentů jako velký problém vysokou nezaměstnanost, 29 % čistotu města (zejména množství psích exkrementů), 21 % stav komunikací (zejména chodníků), dále se opakovaly odpovědi, kde bylo problémem parkování na náměstí a na chodnících v přilehlých ulicích, přetížení dopravy ve městě, zvyšující se kriminalita ve městě, tržnice v centru města (asijské obchody), neupravenost okrajových částí Telče, špatný posyp komunikací v zimě, málo stavebních parcel, malý sortiment služeb apod.

© RRA Vysočina

23



26. Konkretizace přednostních řešení Na tomto místě měli respondenti možnost určit prioritní oblast řešení problémů. Na otázku odpovědělo 66% respondentů. Pořadí vytvořené z otevřené otázky: - nezaměstnanost + výstavba nových provozů (37 %) - stav a čistota chodníků (21 %) - stav komunikací + obchvat města (17 %) - ostatní (podpora kultury a péče o děti a mládež, podpora podnikatelských aktivit, pohotovost, koupaliště, vytvoření městské policie, oprava zimního stadionu, nevyhovující domov důchodců, zvýšení poplatků za psy)

27. Odstěhovat se?

Na otázku, zda by respondenti využili možnosti a odstěhovali se z Telče odpovědělo 85 % záporně, 15 % respondentů kladně. Jako důvod k přestěhování nejčastěji uváděli nedostatek pracovních míst a bytová situace (nedostatek stavebních parcel, bydlení na sídlišti). Pro respondenty byl důvodem kvůli kterému by město opustili i pomalý rozvoj města, vysoké ceny služeb.

27. Připomínky Závěrečné místo v dotazníku bylo věnováno připomínkám a námětům k rozvoji města Telče. Zde se jako v předchozích otázkách opět objevovala témata jako: - zlepšení stavu místních komunikací (ale např. i úprava cesty ze Studnic do Doupě), chodníků a zeleně - nepořádek po různých akcích na náměstí, v odlehlých částech města – zde např. chybí odpadkové koše, chybí péče o zeleň, oprava laviček na náměstí - řešení nezaměstnanosti - zlepšení kvality rybníka Roštejn - lepší kontrola pořádku (bezpečnosti) v ulicích - lepší propagace regionu - zřízení pěší zóny na náměstí, omezení vjezdu aut na náměstí - zaměřit se na potřeby běžného občana, spíše než na turistický ruch - chybí parkoviště pro hřbitov - postavit kulturní dům na okraji města - špatná celková organizace prací ve městě (např. rozkopání nově opravených chodníků) - málo akcí o víkendech - málo hřišť - příliš vysoké ceny bytů - absence městského rozhlasu - využití školního statku formou ekofarmy k získání nových pracovních příležitostí.

© RRA Vysočina

24


3.


FIRMY

Pro účely průzkumu (dotazníkové šetření) bylo vybráno a přímo osloveno (dopis) 41 podnikatelských subjektů (významnější podnikatelé s min. 5 zaměstnanci). Průzkum probíhal v úzké spolupráci s MěÚ Telč. Zpět vyplněný dotazník zaslalo 14 subjektů, což představuje návratnost cca 34%. Tento ukazatel, obdobně jako u šetření mezi obyvateli, poukazuje na nižší zájem o aktivní zapojení do dění ve městě u místních podnikatelských subjektů.

A. Identifikační údaje 1. Velikost firmy podle počtu zaměstnanců Obr. 3.1: Velikost firmy dle počtu zaměstnanců 50%

21%

29%

10-25

25-50

ostatní

50 % respondentů (tj. podnikatelů), kteří podpořili dotazníkové šetření svými odpověďmi zastupují firmu s 10 – 25 zaměstnanci. 29 % respondentů je z firem, které zaměstnávají 25 – 25 zaměstnanců. Mezi ostatní (21 %) se řadí firma zaměstnávající do 10 zaměstnanců, firma s 50 – 100 zaměstnanci a firma se zaměstnanci v rozmezí 100 – 250.

2. Právní forma Obr. 3.2: Právní forma

44%

21% 21% 14%

fyzická osoba

© RRA Vysočina

s.r.o.

a.s.

družstvo

25



Na otázky dotazníkového šetření odpověděli respondenti ze všech hlavních skupin podniků dle právní formy: 44 % respondentů náleželo ke společnosti s ručeným omezeným, shodně (21 %) zastupovalo akciovou společnost a dále pak podniky ve vlastnictví fyzických osob, nejméně respondentů patřilo k právní formě družstvo.

3. Sídlo firmy

13 dotázaných firem (93 %) má sídlo v Telči, 1 mimo Telč.

4. Doba působení firmy v Telči Obr. 3.3: Doba působení firmy v Telči

50%

36%

14%

6-10 let

déle jak 10 let

ostatní

Polovina firem (respondentů) působí v Telči déle jak 10 let, což znamená, že jde o firmy dobře zavedené a s relativně dlouhou historií. 36% firem v Telči podniká 6 - 10 let. Kategorii ostatní představují 2 firmy s historií do 6ti let.

B.

Zaměstnanci

5. Profilové profese ve firmě Seznam profilových profesí u respondentů, kteří „hovořili“ za firmu: - prodavač, řidič, uklízečka, opravář - soustružník, brusič - zedník, klepíř, obkladač,pokrývač,obkladač, tesař, - prodavač-řidič, zkušený obchodník, účetní - svářeč, zámečník - technicko-obchodí specialisté - recepční, úklízečka - tesař, truhlář - ekonom, technik, účetní, údržbář - vedoucí výroby, mistrová - řidič, řidič-opravář, dělnické profese - zedník, dělník - lesní mechanizátor - kuchař, číšník,recepční, pokojská

© RRA Vysočina

26



6. Dlouhodobě postrádané profese Respondenti uváděli jako dlouhodobě postrádané profese následující: - soustružník - brusič - seřizovač - obkladač-zedník - svářeč - tesař - zedník-dlaždič - kvalifikovaný prodavač s praxí - technicko-obchodí specialisté - kuchař

7. Problematičnost získávání nových zaměstnanců Obr. 3.4: Problematičnost získávání nových zaměstnanců

Problematičnost získávání nových zaměstnanců

kvalifikace

nekvalifikované pracovní síly

kvalifikovaní dělníci

SŠ

VŠ

1,0

1,5 velká probl.

2,0

2,5 Prům ěr

3,0

3,5 malá probl.

4,0

Ze čtyřech nabízených kategorií kvalifikací je dle respondentů nejsnazší nábor středoškolsky kvalifikovaných pracovníků a nekvalifikované pracovní síly. Naopak nejsložitější je nalézt kvalifikované dělníky a řemeslníky a zaměstnance s vysokoškolským vzděláním.

8. Názory na největší problémy na trhu práce v Telči

Zaměstnavatelé či představitelé firem, kteří odpovídali na otázky dotazníku, jako problematické ve vazbě na trh práce a zaměstnanost vidí především: - rozpad nosných firem - absence průmyslu - riziko vlastních investic - práce na ,,černo'' - nezájem o práci - žádná kontrola pracovních smluv - zneužívání pracovní neschopnosti - slabá kupní síla - Telč - malé město

© RRA Vysočina

27



C. Podnikatelské prostředí 9. Faktory negativně ovlivňující činnost firmy Obr. 3.5: Intenzita faktorů negativně ovlivňující činnost firmy

Intenzita faktorů negativně ovlivňující činnost firmy umístění firmy bytová situace

faktory

komunikace s úřady finanční služby předpisy k ochraně ŽP kvalita pracovní síly dopravní infrastruktura prostory pro podnikání úroveň vybavení firmy

1,0

1,5

2,0

2,5

velká intenzita

3,0

Prům ěr

3,5

4,0

malá intenzita

Faktorem, který nejvíce ovlivňuje činnost firmy (v negativním smyslu) je kvalifikace a osobní vlastnosti zaměstnanců a předpisy k ochraně životního prostředí. Naopak nejméně negativně na chod firmy působí dostupnost a kvalita finančních služeb, spolupráce s úřady a orgány města a úroveň vybavení firmy.

10. Hodnocení poskytování služeb místní správy firmě Tab. 3.1: Hodnocení poskytování služeb místní správy Oblast dobře

spíše dobře

(1) (2)

Hodnocení spíše špatně špatně (4) (3)

neumí posoudit (-)

průměr

zásobování vodou

71%

14%

7%

0%

7%

1,3

kanalizace (napojení na ČOV)

79%

7%

0%

7%

7%

1,3

likvidace odpadů

64%

29%

0%

0%

7%

1,3

zásobování elektřinou

86%

14%

0%

0%

0%

1,1

požární ochrana

79%

7%

0%

0%

14%

1,1

údržba komunikací kolem firmy

43%

14%

36%

7%

0%

2,1


© RRA Vysočina

28



Obr. 3.6: Hodnocení služeb místní správy poskytované firmě

Hodnocení služeb místní správy poskytované firmě údržba komunikací

oblast

požární ochrana elektřina odpady kanalizace voda 1,0

1,5 2,0 dobré hodnocení

2,5

3,0 3,5 špatné hodnocení

4,0

Respondenti vyjádřili celkovou spokojenost se službami místní správy (s technickou infrastrukturou). Nejlépe byla hodnocena požární ochrana a stav zásobování el. energií. Údržba komunikací byla relativně nejhůře hodnocena (2/5 respondentů hodnotily údržbu jako spíše špatnou či špatnou), přesto však v intencích stále dobrého hodnocení.

11. Důležitost znát dění na MěÚ a ve městě

Všichni respondenti, kteří na otázku odpověděli (1 respondent nechal otázku bez odpovědi), odpověděli kladně, tj. pro jejich podnikání je důležité znát informace z městského úřadu i z města samotného.

12. Informace z místních zdrojů důležité pro podnikání Obr. 3.7: Existence dostatku informací důležitých pro podnikání z místních zdrojů (např. MěÚ) 43%

21% 36%

ano

v omezené míře

ne

43 % dotázaných je s dostatkem informací proudících z místních zdrojů, tedy především z městského úřadu spokojeno, 36 % v omezené míře spokojeno. Zbylá část dotázaných je se stavem informovanosti nespokojena. Žádný z respondentů nevyjádřil svou odpověď ve smyslu, že informace z místních zdrojů ke svému podnikání nepotřebuje vůbec. U negativních odpovědí či u těch, kde jsou informace jen v omezené míře je nedostatek spatřován především v chybějících informacích o možnostech podpory z fondů EU,

© RRA Vysočina

29



v neochotě úředníků poskytovat informace, návrhem je i rozesílání zápisů z jednání Rady města a Zastupitelstva města elektronickou poštou. Jako problém je vnímána i neinformovanost o přerušení dodávek elektrické energie a vody.

Veřejná správa 13. Zkušenosti s jednáním na odborech MěÚ Telč Tab. 3.2: Zkušenosti s odbory MěÚ Telč Odbor MěÚ Telč Zkušenosti s jednáním velmi spíše spíše velmi dobré dobré špatné špatné (1) (2) (3) (4) Odbor finanční 58% 25% 8% 0% Odbor rozvoje 50% 33% 0% 0% Odbor kultury 42% 17% 0% 0% Odbor vnitřních věcí 54% 8% 0% 8% Odbor sociální 33% 8% 8% 0% Stavební úřad 58% 17% 8% 8% Odbor životního prostředí 58% 17% 0% 0% Odbor dopravy 58% 8% 0% 8% Živnostenský úřad 62% 31% 0% 0%

žádné (-) 8% 17% 42% 31% 50% 8% 25% 25% 8%

průměr 1,5 1,4 1,3 1,4 1,5 1,6 1,2 1,4 1,3


Obr. 3.8: Zkušenosti s jednáním n odborech MěÚ Telč

Zkušenosti s jednáním na odborech MěÚ Telč Živnost. úřad dopravy

odbor

ŽP Stavební úřad sociální vnitřních věcí kultury rozvoje finanční 1,0

1,5

dobré hodnocení

2,0

2,5 Prům ěr

3,0

3,5

4,0

špatné hodnocení

Zkušenosti s odbory MěU Telč je respondenty hodnoceno pozitivně.

© RRA Vysočina

30



14. Zkušenosti s jednáním se státními institucemi v Telči Tab. 3.3: Zkušenosti se státními institucemi v Telči Instituce Zkušenosti s jednáním velmi dobré spíše dobré spíše špatné velmi špatné (1) (2) (3) (4) 0 % 0% Finanční úřad 57% 43% 0% 0% Úřad práce 57% 36% 0% 0% OSSZ 50% 21% 0% 0% Katastrální úřad 71% 29% 0% 0% Policie ČR 50% 50%

žádné (-) 0% 7% 29% 0% 0%


Tabulka ukazuje, že respondenti nemají žádné špatné zkušenosti s uvedenými institucemi (z tohoto důvodu nebyl tvořen graf, tak jak v předchozích případech). Největší spokojenost (71 % velmi spokojených respondentů) byla ve prospěch Katastrálního úřadu.

15. Ochota zapojit se podnikatelských aktivit

do

akcí

města

organizovaných

k podpoře

Obr. 3.9: Ochota zapojit se do akcí města

64%

36%

ano

dle okolností

Svou ochotu zapojit se do akcí města, které směřují k podpoře podnikatelských aktivit vyjádřilo 36 % respondentů, dle okolností pak 64 %. Žádný z respondentů neodpověděl záporně, ačkoliv i tato varianta v nabídce odpovědí figurovala.

© RRA Vysočina

31



16. Telč – dobré místo pro podnikání Obr. 3.10: Telč – dobré místo pro podnikání

57%

14%

29%

ano

s výhradami

spíše ne

Jako dobré místo k podnikání vidí Telč celkem 71 % respondentů, z toho s výhradami 57 %. Třetina odpovědí je negativních. Bližší specifikaci, toho co brání rozvoji podnikání, uvedli pouze 3 respondenti a jako problém vidí: omezení památkami UNESCO a dále pak málo příležitostí pro turistickou klientelu, k tomu, aby se ve městě déle zdržela.

17. Zaměření podpory podnikání

Úkolem respondentů bylo z vytvořené nabídky označit max. 3 možnosti, které reprezentují jejich názor a potřebu na podporu podnikání v Telči. Pořadí dle četnosti odpovědí ukazuje následující tabulka. Tab. 3.4: Vhodná podpora podnikání Zaměření podpory podnikání vytvořit podmínky a uskutečňovat aktivní kroky pro přilákání investorů poskytování grantové (finanční) podpory podnikatelům odbourávání byrokracie a administrativních průtahů úřadů vůči podnikatelům pomoc při navazování a zprostředkování obchodních kontaktů poskytování daňových úlev a úlev v oblasti poplatků pořádání odborných akcí (např. konferencí) pro podnikatelské subjekty zřizování a péče o rozvoj podnikatelských zón ve městě zlepšování dopravní infrastruktury

© RRA Vysočina

Odpovědi 31 % 17 % 11 % 8% 8% 8% 6% 6%

32



E. Vývojové trendy a záměry 18. Změna v počtu zaměstnanců do budoucna Obr. 3.7: Výhled zvýšení počtu zaměstnanců v horizontu 1-2 let

50%

7%

43%

mírný nárůst

beze změny

mírný pokles

Do budoucna (1-2 roky) předpokládá navýšení počtu zaměstnanců polovina dotázaných. U zbytku pak zůstane stav stabilní. Pouze jeden zaměstnavatel očekává pokles zaměstnanců.

19. Plány do budoucna Tab. 3.5: Plány do budoucna Plány do budoucna rozšíření výroby/služeb v rámci stávající činnosti rozšíření výroby/služeb do dalších oblastí podnikání (jiné činnosti) rozšíření působnosti firmy do dalších míst mimo Telč modernizovat/rekonstruovat současné objekty či zařízení zahájit výstavbu nových objektů či nákup nového zařízení nákup dalších nemovitostí pronajmout si další nemovitost přemístit firmu mimo Telč odprodat nepotřebné nemovitosti

ano ne nevím 57% 14% 29% 36% 29% 36% 36% 21% 43% 50% 14% 36% 7% 50% 43% 21% 43% 36% 7% 57% 36% 0% 64% 36% 7% 57% 36%

Vysoké procento odpovědí - respondentů (57%) uvažuje o rozšíření výroby (služeb) a o plánech k modernizaci objektů a zařízení (50%), což je pozitivní zjištění. Nikdo neuvažuje o přemístění firmy mimo Telč.

20. Využití nástrojů podpory podnikání v minulosti Z dotázaných využila nástrojů podpory podnikání (tj. dotace) pouze jedna firma – jednalo se o prostředky z Podpůrného garančního rolnického a lesnického fondu. Ostatní žádné prostředky nevyužili.

21. Využití oficiálních institucí pro získání podpory

Žádná z firem pro získání podpory nevyužila oficiálních institucí vytvářejících servis pro podniky (Hospodářská komora apod.).

© RRA Vysočina

33



22. Připravenost firmy na vstup ČR do EU Na vstup do EU se většina respondentů (84 %) cítila připravena.

23. Potřeba pomoci spojená s přípravou na vstup firmy do EU Celkově 2/3 respondentů nepotřebovali pomoci s přípravami na vstup firmy do EU.

24. Možné příležitosti a hrozby spojené se vstupem ČR do EU Příležitosti: - možnost získání podpory z EU - pestrost sortimentu - usnadnění dovozu zboží - větší návštěvnost Telče - volný pohyb kapitálu - propojení firem s Rakouskem Hrozby: - zvýšení cen (hl. v důsledku změny DPH) - snížení koupěschopnosti zákazníků - nesrozumitelnost směrnic a předpisů EU - změny zákonů a legislativní omezení - růst konkurenčního prostředí - větší byrokracie

© RRA Vysočina

34

1. MLÁDEŽ 26% 23% 29% 17%

Recommend Documents