Newsletter 2/2016
Advokáti / Lawyers / Rechtsanwälte Vážení, dovolte nám seznámit Vás se změnami v oblasti spotřebitelského práva, které přinesla nedávná novela zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů (dále jako „Zákon o ochraně spotřebitele“), a některých dalších zákonů s touto oblastí souvisejících provedená zákonem č. 378/2015 Sb., kterým se mění zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony (dále jako „Novela“), která nabyla účinnosti dne 1. února 2016.
1. Mimosoudní řešení sporů
§
Zřejmě nejvýznamnější změna, kterou Novela zavádí, je nová úprava mimosoudního řešení spotřebitelských sporů. Právní úprava před účinností Novely umožňovala využít především tyto možnosti mimosoudního řešení sporů: rozhodčí řízení; mediace; konciliace.
Rozhodčí řízení se v českém právním prostředí osvědčilo zejména v oblasti obchodních vztahů. Pro spory spotřebitelské, jejichž typovým znakem je slabší postavení jedné ze stran, se však rozhodčí řízení nejeví jako úplně vhodné. Mediační řízení, které je typické svou neformálností a osobou mediátora, jehož cílem je hledání kompromisu mezi stranami sporu, je v České republice stále ve fázi rozvoje a stranami prozatím není vyhledáváno ve větším měřítku. S konciliačním řízením, které je rovněž charakteristické svou neformálností, se v rámci české praxe řešení sporů setkáme spíše raritně. Všechny tyto typy mimosoudního řešení sporů jsou navíc spojeny s nezanedbatelnými finančními náklady a spotřebitel raději (spíše než aby uplatňoval svůj nárok s nejistým výsledkem) od řešení sporu zcela upustí.
Novela se tuto situaci snaží řešit zavedením dalšího způsobu mimosoudního řešení sporů, který by se uplatňoval právě ve spotřebitelských vztazích. Nové postupy při mimosoudním řešení se týkají spotřebitelských sporů vyplývajících z kupní smlouvy nebo ze smlouvy o poskytování služeb. Je třeba upozornit, že Novela nereguluje: smlouvy v oblasti zdravotních služeb poskytovaných pacientům zdravotnickými pracovníky za účelem poskytování zdravotní péče včetně vydávání a předepisování léků a zdravotnických prostředků; smlouvy v oblasti služeb obecného zájmu nehospodářské povahy;
smlouvy s veřejnými poskytovateli dalšího1 nebo vysokoškolského vzdělávání.
1 Další vzdělávání je zákonem č. 179/2006 Sb., o uznávání výsledků dalšího vzdělávání definováno jako vzdělávací aktivity, které nejsou součástí zejména vzdělávání v mateřských, základních, středních a vysokých školách, vyšších odborných školách a konzervatořích.
1.
Newsletter 2/2016 ”Decide with confidence” Advokáti / Lawyers / Rechtsanwälte Subjekty oprávněné rozhodovat spotřebitelské spory dle Novely Subjekty, na které se spotřebitel může obrátit, jsou: v oblasti finančních služeb finanční arbitr; v oblasti elektronických komunikací a poštovních služeb Český telekomunikační úřad; v oblasti elektroenergetiky, plynárenství a teplárenství Energetický regulační úřad; ve všech zbývajících případech Česká obchodní inspekce, případně jiný subjekt pověřený Ministerstvem průmyslu a obchodu. Poslední uvedený příklad zakotvuje možnost subjektů soukromého práva (nikoliv veřejných institucí) stát se rozhodujícím subjektem pro mimosoudní spotřebitelské spory. Zájemce o postavení rozhodujícího orgánů musí požádat Ministerstvo průmyslu a obchodu o pověření k vykonávání mimosoudního řešení sporů a splnit zejména tyto podmínky: musí jít o právnickou osobu založenou za účelem ochrany spotřebitele, případně profesní komoru s povinným členstvím; musí zajistit pro spotřebitele bezplatné mimosoudní řešení sporu; musí zajistit, aby fyzická osoba určená k provádění mimosoudního řešení spotřebitelských sporů měla dostatečné odborné znalosti2; musí splňovat zákonné podmínky týkající se ochrany osobních údajů.
Postup při mimosoudním řešení spotřebitelského sporu
§
Mimosoudní řešení spotřebitelského sporu se zahajuje na návrh spotřebitele. Tento návrh musí mimo jiné obsahovat i doklad o tom, že se spotřebiteli nepodařilo spor vyřešit s podnikatelem přímo. Takovýmito doklady mohou být například dokumenty prokazující uplatnění reklamace, snahu odstoupit od smlouvy apod. Zpravidla se bude jednat o e-mailovou a písemnou komunikaci. Návrh na zahájení spotřebitelského sporu lze poté podat těmito způsoby: písemně; ústně do protokolu; elektronicky prostřednictvím on-line formuláře na internetových stránkách České obchodní inspekce se zaručeným elektronickým podpisem, případně zaslaný prostřednictvím datové schránky.
Návrh může být ze strany spotřebitele podán ve lhůtě jednoho roku ode dne, kdy své právo, které je předmětem sporu, uplatnil u podnikatele poprvé. Zákon stanoví podnikateli povinnost úzce spolupracovat s Českou obchodní inspekcí (případně jiným pověřeným subjektem) a dále povinnost poskytovat nezbytnou součinnost3 k efektivnímu průběhu mimosoudního řešení sporu. Podnikatel se zároveň musí ve lhůtě 15 (patnácti) pracovních dnů od doručení vyrozumění o zahájení sporu vyjádřit ke skutečnostem uvedeným v návrhu. Neposkytnutí takovéhoto vyjádření či výše uvedené součinnosti je správním deliktem, za který hrozí udělení pokuty až do výše 1.000.000,- Kč (jednoho milionu korun českých). Tato částka je podstatně vyšší než výše pořádkové pokuty v rámci soudního řízení. Procesní pasivita také v soudním řízení není sankcionována udělením pokuty, pouze je brána v potaz při rozhodování o výsledku sporu.
2.
Newsletter 2/2016 ”Decide with confidence” Advokáti / Lawyers / Rechtsanwälte Mimosoudní řešení sporu musí být ukončeno do 90 (devadesáti) dnů od jeho zahájení, přičemž u zvláště složitých případů lze tuto lhůtu prodloužit, nejdéle však o dalších 90 (devadesát) dnů. Jedná se tedy o dobu podstatně kratší, než je průměrná délka soudního sporu v České republice. Mimosoudní řešení sporu není nijak zpoplatněno (neexistuje ekvivalent soudního nebo správního poplatku) a náklady spojené s vedením sporu si nese každá strana sporu sama, neexistuje tedy institut náhrady nákladů řízení. Důvodová zpráva k Novele výslovně hovoří o tom, že záměrem zákona je co nejméně formální řízení.
Informační povinnost podnikatelů V rámci nové úpravy mimosoudního řešení spotřebitelských sporů je dále nově stanovena informační povinnost podnikatelům. Podnikatelé mají nově povinnost informovat spotřebitele o tom, který subjekt je pro daný typ nabízeného výrobku nebo služby věcně příslušný k řešení spotřebitelských sporů. Informace musí zahrnovat rovněž internetovou adresu takovéhoto subjektu. Splnění této povinnosti je možno zajistit uvedením relevantních informací ve smlouvě, na faktuře, či na daňovém dokladu. Navíc, pokud smlouva uzavřená mezi podnikatelem a spotřebitelem odkazuje na obchodní podmínky, musí být tyto informace uvedeny i v nich. Všechny tyto informace musí být rovněž uvedeny i na internetových stránkách podnikatele, pokud podnikatel internetové stránky provozuje. Pokud podnikatel tyto informace neposkytne, dopustí se tak správního deliktu, za jehož spáchání hrozí udělení pokuty až do výše 1.000.000,- Kč (jednoho milionu korun českých). 2 Zákon zde vyžaduje vysokoškolské vzdělání v oboru právo a nezbytné znalosti a dovednosti v oblasti soudního nebo mimosoudního řešení sporů. 3 K této součinnosti uvádí Důvodová zpráva následující: Součinností ve smyslu tohoto ustanovení se rozumí povaze věci přiměřeně aktivní účast prodávajícího v mimosoudním řešení sporu. Za součinnost se tak považuje např. vyjadřování se k novým skutečnostem a novým návrhům. Na druhou stranu se nepředpokládá povinnost prodávajících opětovně se vyjadřovat ve věci, pokud spotřebitel neuvádí žádné nové skutečnosti nebo návrhy. V takovém případě by Česká obchodní inspekce neměla prodávajícího k opětovnému vyjádření ani vyzývat. Odůvodněné odmítnutí strany sporu se fyzicky účastnit mimosoudního řešení sporu by též nemělo být považováno za neposkytnutí součinnosti.
3.
Newsletter 2/2016 ”Decide with confidence” Advokáti / Lawyers / Rechtsanwälte
2. Agresivní obchodní praktiky Novela se rovněž snaží dále bojovat s problematikou tzv. „šmejdů“. Nově zavádí povinnost pro prodávající, kteří své výrobky nabízejí v rámci organizované akce, oznámit České obchodní inspekci kromě skutečností, které byly v zákoně uvedeny již dříve (datum a místo konání akce, identifikaci nabízených výrobků apod.), i cenu za kterou budou výrobky v rámci organizované akce spotřebitelům nabízeny. Podnikatel zároveň nesmí během organizované akce či ve lhůtě sedmi dnů od uzavření smlouvy se spotřebitelem od spotřebitele požadovat či přijmout plnění odpovídající kupní ceně výrobku nebo služby, zálohu na uhrazení kupní ceny nebo jakýkoliv jiný poplatek. Pokud by podnikatel takovéto plnění požadoval, jednalo by se o agresivní obchodní praktiku a hrozilo by mu udělení pokuty až do výše 2.000.000,- Kč (dvou milionů korun českých). Inspektorům České obchodní inspekce je také nově umožněno při provádění kontroly pořizovat zvukové a obrazové záznamy bez vědomí kontrolovaných osob. Z našeho pohledu se jedná o značný zásah do osobnostních práv osob, nelze tedy vyloučit, že uvedené bude z tohoto pohledu předmětem soudního přezkumu.
4.
Newsletter 2/2016 ”Decide with confidence” Advokáti / Lawyers / Rechtsanwälte
3. Klamavá opomenutí V zákoně o ochraně spotřebitele jsou kromě agresivních obchodních praktik vymezeny i tzv. nekalé obchodní praktiky a tzv. klamavá konání. Novela přináší zcela nově i úpravu tzv. klamavých opomenutí, přičemž za klamavé opomenutí se považuje zejména neuvedení (ať už opomenutím, úmyslným zatajením či nejasným popsáním) podstatné informace, kterou spotřebitel potřebuje pro rozhodnutí ohledně koupě. Takovýmito informacemi jsou zejména: hlavní znaky výrobku nebo služby; adresa a totožnost prodávajícího nebo osoby, která jedná jeho jménem; cena výrobku či služby, případně způsob jejího výpočtu;
§
ujednání o platebních podmínkách, dodání, plnění a vyřizování reklamací a stížností;
právo na odstoupení od smlouvy, pokud takové právo existuje, a podmínky jeho uplatnění.
Za klamavé opomenutí lze podobně jako za klamavé konání uložit podnikateli pokutu až do výše 5.000.000,- Kč (pěti milionů korun českých).
4. Informační databáze o bonitě a důvěryhodnosti spotřebitele
Novela rozšiřuje i možnosti podnikatelů, jak předcházet či omezovat problémy spojené s neplněním povinností spotřebitelů. Nástroje v Novele najdou využití zejména při uzavíraní smluv o úvěru s nebonitními či nedůvěryhodnými spotřebiteli. Mohou také pomoci eliminovat rizika spojená se spácháním trestného činnosti, neboť úmyslné přijetí finančních prostředků s vědomím, že není možné tyto řádně splatit, je optikou trestní judikatury považováno za trestný čin podvodu. Podnikatelé se rovněž nově mohou vzájemně informovat o platební morálce a důvěryhodnosti spotřebitelů prostřednictvím registru, který za tímto účelem vytvoří. Podmínky pro vytvoření registru stanoví Novela následovně:
do činnosti registru musí být zapojeno alespoň 10 podnikatelů, kteří jsou bankami, prodávajícími spotřebitelských úvěrů, platebními institucemi nebo poskytovateli platebních služeb malého rozsahu; provozovatelem registru může být jen právnická osoba, jejímž hlavním účelem není podnikání.
Zákon podnikatelům ukládá povinnost předem spotřebitele upozornit na skutečnost, že jeho údaje budou nebo by mohly být vedeny v registru. Podnikatel je oprávněn požadovat vydání informace z registru vždy jen v souvislosti s konkrétním obchodním případem a se souhlasem spotřebitele.
Spotřebitel je na druhé straně zároveň oprávněn požadovat po provozovateli výmaz všech údajů o jeho osobě a provozovatel je povinen takové písemné žádosti spotřebitele vyhovět. Jak však bude řešena situace, když provozovatel registru spotřebiteli nevyhoví, Novela neřeší. V takovém případě by se mohl výmazu domáhat spotřebitel soudně a po provozovateli registru požadovat náhradu škody, pokud mu neoprávněným uvedením do registru vznikla. Spotřebitel má také právo na výpis informací z registru.
5.
Newsletter 2/2016 ”Decide with confidence” Advokáti / Lawyers / Rechtsanwälte
Závěr Lze uvést, že Novela přináší rozsáhlé změny v oblasti spotřebitelského práva. Především spotřebitelům nově dává možnost řešit spory s podnikateli cestou, která pro ně nebude představovat riziko vzniku nezanedbatelných nákladů. Je také možno předpokládat, že spotřebitelé nebudou pro tyto spory vyhledávat právní zastoupení, což může paradoxně znamenat zhoršení jejich pozice oproti podnikatelům disponujícím např. vlastním právním oddělením. Podnikatelům na druhé straně v této souvislosti vznikají zejména povinnosti. Tyto se týkají především poskytování informací spotřebitelům o možnostech mimosoudního řešení sporů. Podnikatelé jsou rovněž povinni poskytovat v průběhu mimosoudního řešení nezbytnou součinnost. Rovněž se dále rozšiřují nároky kladené na podnikatele v souvislosti s informováním spotřebitelů o skutečnostech souvisejících s uzavíranými smlouvami. V neposlední řadě bude řada podnikatelů muset upravit své smluvní dokumenty, užívané obchodní podmínky a internetové stránky. Je proto tedy jistě vhodné věnovat těmto novým aspektům spotřebitelského práva patřičnou pozornost a předcházet tak případným zákonným sankcím.
V případě Vašich jakýchkoliv dotazů jsme Vám k dispozici. S pozdravem a přáním mnoha úspěchů v profesním životě Alice Kubíčková a tým LP Legal
LP Legal,
advokátní kancelář, s.r.o. Žitná 1575/49, Praha 1, 110 00 tel.: +420 224 240 760
[email protected] www.lplegal.cz
