1. Mimořádně nízká nabídková cena (poziční dokument - návrhy řešení)

FÓRUM VEŘEJNÉ ZAKÁZKY KVALITNĚ

Obsah: 1.

Mimořádně nízká nabídková cena (poziční dokument - návrhy řešení)

2.

Veřejné zakázky na inženýrské a projektové konzultační služby, architektonické soutěže (poziční dokument - návrhy řešení)

3.

Veřejné zakázky na stavební práce (poziční dokument - návrhy řešení)

15. října 2012

Strana 1 (celkem 23)

1. Mimořádně nízká nabídková cena (poziční dokument) – návrhy řešení


SHRNUTÍ Současná úprava  Zákon o veřejných zakázkách (ZVZ) pojem mimořádně nízké nabídkové ceny nijak nedefinuje, v ustanovení § 77 však upravuje postup hodnotící komise: „Při posouzení nabídek uchazečů posoudí hodnotící komise též výši nabídkových cen ve vztahu k předmětu veřejné zakázky.“ Nabídka, která obsahuje mimořádně nízkou nabídkovou cenu, je nabídkou nepřijatelnou a musí být podle § 77 odst. 6 ZVZ vyřazena. Možnost stanovení mimořádně nízké nabídkové ceny  ÚOHS ve své rozhodovací praxi uznal takový postup, kdy zadavatel v zadávací dokumentaci upozornil uchazeče na skutečnost, že v případě uvedení hodnoty menší než jím uvedené bude nutno tuto hodnotu zdůvodnit ve smyslu § 77 (mimořádně nízká nabídková cena). Tímto postupem není uchazečům či případným zájemcům bráněno, aby podali nabídkovou cenu menší, než byla zadavatelem uvedená hodnota v zadávací dokumentaci. Návrhy, doporučení  Doporučujeme využít možnosti orientačního vymezení mimořádně nízké nabídkové ceny přímo v zadávací dokumentaci. V případě potřeby lze rovněž doporučit zapojení znalce (technického odborníka), který se vyjádří k reálnosti ceny z pohledu předmětu veřejné zakázky, případně též využít možnosti podrobnějšího rozepsání ceny do kalkulací jednotlivých dílčích cen. Návrh nové směrnice o zadávání veřejných zakázek  V současné době je na půdě Evropského parlamentu projednáván návrh nové směrnice o zadávání veřejných zakázek1, která by měla být transponována do českého právního řádu pomocí nového zákona o veřejných zakázkách nejpozději do 30. 6. 2014. Nová právní úprava bude reflektovat nepsané pravidlo z praxe, kdy odchylka nabídkové ceny o více než 30% směrem dolů od průměru cen ostatních nabídek je považována za mimořádně nízkou.


1.

MIMOŘÁDNĚ NÍZKÁ NABÍDKOVÁ CENA a) Současná právní úprava 

Zákon o veřejných zakázkách (ZVZ) pojem mimořádně nízké nabídkové ceny nijak nedefinuje, v ustanovení § 77 však upravuje postup hodnotící komise: „Při posouzení nabídek uchazečů posoudí hodnotící komise též výši nabídkových cen ve vztahu k předmětu veřejné zakázky. Jestliže nabídka obsahuje mimořádně nízkou nabídkovou cenu ve vztahu k předmětu veřejné zakázky, musí si hodnotící komise vyžádat od uchazeče písemné zdůvodnění těch částí nabídky, které jsou pro výši nabídkové ceny podstatné. Hodnotící komise může vzít v úvahu zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny, jestliže je tato cena zdůvodněna výhradně objektivními příčinami“, které zákon dále demonstrativně uvádí, a to zejména:     



ekonomickými aspekty konstrukční metody či technologie, výrobního procesu nebo poskytovaných služeb, objevností technického řešení nebo výjimečně příznivými podmínkami, které má uchazeč k dispozici pro provedení stavebních prací nebo poskytnutí dodávek či služeb, originalitou stavebních prací, dodávek nebo služeb, souladem s předpisy týkajícími se ochrany zaměstnanců a pracovních podmínek, které jsou účinné v místě provádění stavebních prací, poskytování služeb nebo dodávek, nebo potenciální možností uchazeče získat veřejnou podporu.

Nabídka, která obsahuje mimořádně nízkou nabídkovou cenu, je nabídkou nepřijatelnou a musí být podle § 77 odst. 6 ZVZ vyřazena.

b) Rozhodovací praxe ÚOHS

2



ÚOHS uvádí, že z hlediska obsahové stránky je posouzení otázky mimořádně nízké nabídkové ceny věcí zadavatele a klade „pouze“ povinnost transparentně se s touto otázkou vypořádat v podkladech zadávacího řízení: „Samotné posouzení, zda nabídková cena, resp. její jednotlivé části, je či není reálná ve vztahu k předmětu veřejné zakázky a okolnostem a podmínkám, za kterých by byl předmět veřejné zakázky konkrétním uchazečem plněn, náleží hodnotící komisi. Úřad tak není oprávněn přezkoumávat samotný úsudek komise (její myšlenkové pochody), ale pouze formální (zda byl dodržen zákon) a obsahovou (zda komise svůj závěr zdůvodnila objektivními skutečnostmi) stránku tohoto posouzení.“ 2



ÚOHS uznal v souladu s § 6 ZVZ (zásady postupu zadavatele) takový postup, kdy zadavatel v zadávací dokumentaci upozornil uchazeče na skutečnost, že v případě uvedení hodnoty menší než jím uvedené bude nutno tuto

Rozhodnutí ÚOHS, sp. zn.: ÚOHS-S110/2011/VZ-10072/2011/520/Jma


hodnotu zdůvodnit ve smyslu § 77 (mimořádně nízká nabídková cena). Tímto postupem není uchazečům či případným zájemcům bráněno, aby podali nabídkovou cenu menší, než byla zadavatelem uvedená hodnota v zadávací dokumentaci3. c) Návrhy, doporučení 

Doporučujeme využít možnosti orientačního vymezení mimořádně nízké nabídkové ceny přímo v zadávací dokumentaci, např.: „Za mimořádně nízkou nabídkovou cenu bude hodnotící komise při posuzování výše nabídkových cen ve vztahu k předmětu veřejné zakázky považovat nabídkovou cenu v hodnotě nižší než ..........,- Kč bez DPH. V takovém případě bude hodnotící komise postupovat dle § 77 ZVZ“.



Obdobný postup je doporučován i ze strany EFCA (European Federation of Engineering Consultancy Associations) a CACE (Česká asociace konzultačních inženýrů): „ve vnitrostátním právu nebo ze strany zadavatele ve výzvě k podání nabídek bude stanoven limit, nabídky pod takovým limitem budou považovány za mimořádně nízké“.4



V případě potřeby lze rovněž doporučit zapojení znalce (technického odborníka), který se vyjádří k reálnosti ceny z pohledu předmětu veřejné zakázky, případně též využít možnosti podrobnějšího rozepsání ceny do kalkulací jednotlivých dílčích cen.



Považujeme za vhodné, aby zadavatelé v rámci zadávací dokumentace blíže nastínili případnou metodu zkoumání mimořádně nízké nabídkové ceny, např. v podobě následujících ustanovení: Zadavatel upozorňuje uchazeče, že hodnotící komise bude důsledně zkoumat případné otázky mimořádně nízké nabídkové ceny. Hodnotící komise pak může považovat cenu za mimořádně nízkou, a to i v případě, kdy uchazeč nebude schopen uspokojivě doložit racionální cenotvorbu byť i jediné položky tvořící jeho nabídkovou cenu. Zadavatel tak upozorňuje, že si hodnotící komise může vyžádat podrobné cenové kalkulace, a to ve vztahu k jakékoliv položce tvořící nabídkovou cenu. Hodnotící komise může cenu příslušné položky považovat za mimořádně nízkou zejména v níže uvedených případech: (1) uchazeč nebude schopen uspokojivě doložit, že cena za kterou položku nabízí je na trhu v daném místě a čase obvykle dostupná. K této věci si hodnotící komise vyhrazuje právo nechat zpracovat cenový znalecký posudek od soudního znalce. Pokud se jeho výsledky budou

Rozhodnutí ÚOHS ze dne 20. dubna 2012, č.j. ÚOHS-S534/2011/VZ-3496/2012/530/RNi Zadávání veřejných zakázek na inženýrské konzultační služby, Česká asociace konzultačních inženýrů, Praha, 2011 3 4


významnějším způsobem lišit od ceny navržené uchazečem (rozumí se rozdíl více než 20%), bude tuto cenu považovat za mimořádně nízkou; (2) uchazeč nebude schopen uspokojivě doložit, že při výrobě dané položky (resp. výstavbě) budou dodrženy všechny předepsané nebo obvykle doporučované výrobní a technologické postupy, a to včetně obvyklé časové náročnosti výroby. K tomu bude hodnotící komise složena minimálně z části z odborníků pro danou oblast nebo tito budou na jednání hodnotící komise přizváni; (3) uchazečem doložené mzdové náklady pracovníků podílejících se na výrobě dané položky (resp. výstavbě) se budou významnějším způsobem lišit od tržních poměrů v daném místě a čase. K této věci si hodnotící komise vyhrazuje právo nechat zpracovat cenový znalecký posudek od soudního znalce. Pokud se jeho výsledky budou významnějším způsobem lišit od ceny navržené uchazečem (rozumí se rozdíl více než 20%), bude tuto cenu považovat za mimořádně nízkou. d) Návrh nové směrnice o zadávání veřejných zakázek 







5 6

V současné době je na půdě Evropského parlamentu projednáván návrh nové směrnice o zadávání veřejných zakázek5, která by měla být transponována do českého právního řádu pomocí nového zákona o veřejných zakázkách nejpozději do 30. 6. 2014. Na rozdíl od stávající směrnice upravující zadávání veřejných zakázek6 návrh nové směrnice výslovně upravuje povinnost veřejných zadavatelů požadovat vysvětlení mimořádně nízké ceny, pokud bude o více než 50% nižší než průměrná cena ostatních nabídek. Pozměňovací návrh Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů dokonce počítá s tím, že zadavatelé budou povinni žádat si vysvětlení, pokud nabídková cena bude nižší o 30% než průměrná cena ostatních nabídek. Návrh nové směrnice o zadávání veřejných zakázek znamená návrat k předchozímu pojetí institutu mimořádně nízké nabídkové ceny, kdy již v zákoně. č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek byla mimořádně nízká nabídková cena odvíjena nabídkových cen ostatních uchazečů a nikoliv od ceny předmětu veřejné zakázky. Nová právní úprava by tedy měla reflektovat nepsané pravidlo z praxe, kdy právě odchylka nabídkové ceny o více než 30% od průměru cen ostatních nabídek je považována za mimořádně nízkou.

Dostupné např.: http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=COM:2011:0896:FIN:CS:PDF Dostupné např.: http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=DD:06:07:32004L0018:CS:PDF


2. Veřejné zakázky na inženýrské a projektové konzultační služby, architektonické soutěže (poziční dokument) – návrhy řešení


SHRNUTÍ Otázka kvality  Špatná kvalita konzultačních služeb má zpravidla pro zadavatele následky (škody), které svou hodnotou řádově překračují hodnotu samotné zakázky na realizaci předmětu služeb (např. stavby). Kvalifikace dodavatele nemůže být předmětem hodnotících kritérií podle současného zákona o veřejných zakázkách. V současné praxi tedy zadavatelé hodnotí kvalitu dodavatelů pomocí zpracování analýz souvisejících s předmětem veřejné zakázky. 

Řešení: Vyžadovat od uchazečů „metodiky spolupráce“ a/nebo „metodiky postupu“, stanovit minimální požadavky na kvalitu poskytovaných služeb, na základě metodik hodnotit kvalitu nabízeného plnění ve vztahu k nabízené ceně a vyžadovat dodržování metodik při plnění veřejné zakázky. Hodnotit kvalitu odborných služeb hodnocením zkušenosti uchazeče resp. jednotlivých členů odborného týmu.

Dvoukolové řízení  Vhodnost využívání dvoukolového řízení, kdy v prvním kole vyzývá neomezený počet dodavatelů k prokázání kvalifikace a teprve kvalifikované dodavatele (zájemce) vyzývá k podání nabídky. 

Výhody pro zadavatele: vlastní nabídku podává již kvalifikovaný dodavatel a zkoumá se pouze ekonomická výhodnost vlastní nabídky; zadavatel se vyhne účelovým námitkám, neboť v prvním kole dodavatelé disponují pouze kvalifikační dokumentací (nikoliv konkrétní zadávací dokumentací) a nabídku podává již kvalifikovaný dodavatel, v jehož zájmu obvykle není účelově napadat II. kolo; vyšší pravděpodobnost realizace výběrového řízení než u otevřeného řízení; umožňuje začít I. kolo výběrového řízení v době, kdy ještě není zcela ukončen proces schvalování předchozího stupně dokumentace (např. není získané územní rozhodnutí nebo schválený investiční záměr) a II. kolo vypsat bezprostředně po schválení předchozího stupně. Tímto vznikne časové úspora.

Architektonická soutěž – soutěž o návrh  postup zadavatele směřující k získání návrhu, projektu či plánu zejména v oblasti územního plánování, architektury či stavitelství. Na základě takto získaného plánu, projektu nebo návrhu poté zadavatel zadá vybranému účastníkovi (obvykle vítěznému týmu architektonické soutěže) veřejnou zakázku na služby na dopracování návrhu. 

Soutěž o návrh a navazující jednací řízení bez uveřejnění umožňují, aby se zpracovávala projektová dokumentace jako celek, kdy autor vítězného návrhu


zpracuje jak architektonickou studii, tak i následně projekt pro územní rozhodnutí, projekt pro stavební povolení a i dokumentaci pro provádění stavby. 

Od září 2012 je pro všechny stavby příslušnou dokumentací projektová dokumentace pro provádění stavby. Je nanejvýš účelné, aby se jednotlivé fáze projektování, které jsou zadávány zvlášť, spojily a výsledkem jedné zakázky byla až dokumentace pro provádění stavby jako povinná příloha zadávacích podkladů pro veřejnou zakázku na stavební práce.



Tato komplexní soutěž umožní zadavateli získat kvalitnější a zároveň levnější projekt než kdyby soutěžil jednotlivé části projektové dokumentace odděleně. V případě, že za celým projektem stojí jeden subjekt, jsou eliminována rizika porušení autorských práv či přenášení odpovědnosti mezi jednotlivými projektanty.

Nová směrnice o zadávání veřejných zakázek  Návrh nové směrnice o zadávání veřejných zakázek výslovně upravuje možnost zohlednit při hodnocení nabídek u zakázek na služby a zakázek zahrnujících projekt stavebních prací i kvalifikaci a zkušenosti pracovníků pověřených realizací dané zakázky.


2.1 ZADÁVÁNÍ VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK NA INŽENÝRSKÉ A PROJEKTOVÉ KONZULTAČNÍ SLUŽBY Specifičnost konzultačních služeb (typicky projektové a inženýrské služby) spočívá mimo jiné v nemožnosti zadavatele přesvědčit se ihned o kvalitě plnění a požadovat po dodavateli případné náhradní plnění nebo náhradu škod. V momentě, kdy zadavatel odhalí, že služby nebyly dodány v požadované kvalitě, tj. odborně, kompletně, včas, s ohledem na budoucí zájmy zadavatele atd., je již většinou pozdě na jakoukoliv nápravu a zadavateli již vznikly škody, které nelze sanovat ani dodatečnými finančními kompenzacemi, pokud by případně bylo na kom je vymáhat. Čím komplexnější je tedy plnění a čím obtížnější je předem stanovit jednoznačné měřitelné parametry kvality včetně reálně vymahatelných náhrad škody, tím důležitější je pro zadavatele vyhnout se riziku vadného plnění. Nejjednodušším způsobem, jak získat z hlediska kvality srovnatelné nabídky, je definovat požadavky na integritu a záruky na straně uchazečů – tedy definovat kvalifikaci nutnou pro eliminaci všech podstatných rizik nekvalitního plnění. Tento princip je shodný pro dodávky, služby a práce – čím složitější a obtížněji testovatelné je plnění, tím důležitější je předvýběr uchazečů dle jejich relevantně specifikované kvalifikace. Projektové a inženýrské služby mají ovšem kromě komplexnosti a nemožnosti ověřit kvalitu poskytovaného plnění v době, kdy je případné škody ještě možné nahradit, ještě jednu významnou vlastnost, která zvyšuje význam primární eliminace rizik stanovením kvalifikačních podmínek pro účast. Tou je skutečnost, že špatná kvalita konzultačních služeb má zpravidla pro zadavatele následky (škody), které svou hodnotou řádově překračují hodnotu samotné zakázky na realizaci předmětu služeb (např. stavby). Jestliže se nekvalitní práce projektanta projeví po několika letech obrovským prodražením ceny stavby, není možné se proti takové škodě jakkoliv smluvně zabezpečit a často ani dokázat, čí vinou se staly. Veřejný zadavatel je proto v těchto případech naprosto závislý na úspěchu „prvního pokusu“ zakázku zadat a musí se snažit eliminovat veškerá rizika, která mu výběrem nevhodné nabídky hrozí. Od září 2012 nabyla účinnosti vyhláška č. 230/2012 Sb., kterou se stanoví podrobnosti vymezení předmětu veřejné zakázky na stavební práce a rozsah soupisu stavebních prací, dodávek a služeb s výkazem výměr, která závazně stanovuje, že pro všechny stavby je příslušnou dokumentací projektová dokumentace pro provádění stavby. Rozsah a obsah dokumentace pro provádění stavby je závazný pro všechny veřejné zakázky na stavební práce bez ohledu na to, zda vyžadují stavební povolení nebo ohlášení. Zadavatel tedy před zahájením veřejné zakázky na stavební práce musí mít jako podklad dokumentaci pro provedení stavby. Je nanejvýš účelné, aby zadavatelé soutěžili projektanty tak, že výsledkem bude nikoliv dokumentace pro územní řízení či dokumentace pro stavební povolení, ale až dokumentace pro provádění stavby jako povinná příloha zadávacích podkladů pro veřejnou zakázku na stavební práce. Nižší kvalita konzultačních služeb, ať už se jedná o projektové práce, stavební dozor či řízení projektu, má vždy za následek vyšší náklady na stavbu nebo provoz, tj. vyšší náklady za životní cyklus projektu. Vezmeme-li v potaz, že náklady na konzultační služby činí zlomek celkových nákladů na stavbu a provoz projektu, je zřejmé,


že zadávání konzultačních služeb na základě nejnižší nabídkové ceny vede ke zvýšeným celkovým nákladům díla7. Výběr zhotovitelů a projektantů staveb je klíčový z hlediska dosažení optimálního poměru cena – přínos. Ne vždy je optimální výběr zhotovitele pouze na základě nejnižší ceny. Jako vhodné doporučení se jeví vybírat dodavatele služeb v oblasti architektury a inženýrských služeb striktně na základě optimálního poměru kvality a nabízené ceny (dominantní roli budou hrát veličiny, jako jsou náklady za dobu životnosti (life cycle cost), principy „zelených veřejných zakázek“8, či další parametry kvality – provozní, estetické, sociální, apod.). 2.2 OBECNĚ KE KVALIFIKACI UCHAZEČE A (NE)MOŽNOSTI JEJÍHO HODNOCENÍ Dle součastné právní úpravy - § 50 odst. 5 ZVZ: „Kvalifikace dodavatele nemůže být předmětem hodnotících kritérií“. Aktuální praxe zadavatelů využívá hodnocení uchazečů pomocí zpracování analýz souvisejících s předmětem veřejné zakázky. Obecně se tento postup nejeví jako příliš vhodný (nebezpečí zpracování jinou osobou – nulová vypovídací hodnota pro zadavatele - nutnost hodnocení analýzy odbornou osobou ze strany zadavatele, kterou zadavatel ve skutečnosti nemá), na straně druhé se jedná o jednu z mála možností zjištění míry kvalifikace budoucího dodavatele. V dané souvislosti lze využít možnost judikovanou NSS, vedoucí k výkladu § 50 odst. 5 ZVZ v tom smyslu, že toto ustanovení ZVZ samo o sobě nebrání hodnotit kvalitu odborných služeb hodnocením zkušenosti uchazeče resp. jednotlivých členů odborného týmu. Dle rozhodnutí NSS: „…je zcela v dispozici zadavatele stanovit kritéria hodnocení nabídek, mezi něž lze zahrnout i příslušnou odbornost. Znovu je však třeba zdůraznit, že odborností uchazeče nemůže být vymezen předmět veřejné zakázky, jak se pokoušel dovodit stěžovatel, ale hodnotící kritéria pro výběr vítězného uchazeče….. V souladu s uvedenými zásadami by byl postup zadavatele, kdyby vymezil předmět veřejné zakázky jako právní služby a v kritériích pro hodnocení nabídek zohlednil konkrétní služby, o které se mělo jednat, zejm. definováním odborné úrovně uchazečů…“ Rovněž lze vyžadovat od uchazečů „metodiky spolupráce“ a/nebo „metodiky postupu“, stanovit minimální požadavky na kvalitu poskytovaných služeb, na základě metodik hodnotit kvalitu nabízeného plnění ve vztahu k nabízené ceně a vyžadovat dodržování metodik při plnění veřejné zakázky. Z hlediska zadavatele je však rovněž nutné dodržování zásad 3E při zadání veřejné zakázky - smyslem zadání veřejné zakázky je zajistit statek, který zadavatel Stanovisko EFCA (European Federation of Engineering Consultancy Associations) k zadávání veřejných zakázek podle nejnižší nabídkové ceny 8 Obdobně viz např. koncept Dopravní politika ČR pro období 2014-2020 s výhledem do roku 2050, draft – verze č. 2. 7


skutečně potřebuje pro zajištění plnění svých úkolů tak, aby uspokojil jeho potřebu (účelnost) za co nejnižší cenu (hospodárnost), respektive za nejnižší cenu připadající na jednotku užitečnosti (efektivnost). Ve své podstatě se jedná o to, aby zadavatel se svěřenými prostředky ekonomicky a smysluplně nakládal. Zásady hospodárnost, efektivnost a účelnost jsou přímo promítnuty do ustanovení § 78 ZVZ. Zadavatel je povinen v případě volby základního hodnotícího kritéria ekonomická výhodnost, vždy také stanovit dílčí hodnotící kritéria tak, aby vyjadřovala vztah užitné hodnoty a ceny9 („použití samostatných dílčích hodnotících kritérií nabídková cena a provozní náklady (průměrné provozní náklady za rok) místo jednoho kritéria náklady životního cyklu předmětu plnění (nabídková cena plus současná hodnota provozních nákladů) je zásadním porušení principů 3E, konkrétně efektivnosti“10) 2.3 OBECNĚ K HODNOCENÍ NABÍDEK (CENA vs. KVALITA) Dle § 78 ZVZ je základním hodnotícím kritériem pro zadání veřejné zakázky: a) ekonomická výhodnost nabídky, nebo b) nejnižší nabídková cena. Rozhodne-li se zadavatel pro zadání veřejné zakázky podle základního hodnotícího kritéria ekonomické výhodnosti nabídky, stanoví vždy dílčí hodnotící kritéria tak, aby vyjadřovala vztah užitné hodnoty a ceny. Dílčí hodnotící kritéria se musí vztahovat k nabízenému plnění veřejné zakázky. Mohou jimi být zejména nabídková cena, kvalita, technická úroveň nabízeného plnění, estetické a funkční vlastnosti, vlastnosti plnění z hlediska vlivu na životní prostředí, vliv na zaměstnanost osob se zdravotním postižením, provozní náklady, návratnost nákladů, záruční a pozáruční servis, zabezpečení dodávek, dodací lhůta nebo lhůta pro dokončení. Dílčím hodnotícím kritériem nemohou být smluvní podmínky, jejichž účelem je zajištění povinností dodavatele, nebo platební podmínky. Základní rozdělení dílčích hodnotících kritérií a jejich možné příklady uvádí následující tabulka11 (jejich konkrétní vymezení však závisí na předmětu té které konkrétní zakázky): Typy hodnotících kritérií

Druhy dílčích kritérií Nákladová

Kvantitativní

Užitková Časová Estetické vlastnosti

Kvalitativní Kvalita

Příklady Nejnižší nabídková cena Provozní náklady Návratnost nákladů Technická úroveň řešení Technické parametry Vliv na životní prostředí Záruční a pozáruční servis Dodací lhůta Lhůta pro dokončení Estetický soulad projektu s historickým okolím Míra uspokojení s nabízenou kvalitou

Metodika zadávání veřejných zakázek, Ministerstvo pro místní rozvoj, právní stav k 15.7.2012 Viz např. Základní analýza problematiky veřejných zakázek z pohledu 3E, Ministerstvo pro místní rozvoj, metodické texty, Jan Pavel, Praha 2008 11 Zadávání, hodnocení a kontrola veřejných zakázek, František Ochrana, EKOPRESS, 2008 9

10


Výhodou kvantitativních kritérií je, že jsou přímo vyhodnotitelná. Abychom mohli stanovit, do jaké míry byla naplněna vlastnost kvality, musíme v případě kvalitativních kritérií nalézt způsob, jak danou kvalitativní vlastnost změřit. Toho lze docílit pomocí míry intenzity naplnění dané kvalitativní vlastnosti, např. pomocí bodové stupnice a při dalším hodnocení nabídky následně pracujeme se získanými hodnotami (počty bodů). Příkladem viz následující tabulka12: Počet bodů 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

Slovní hodnocení Kvalita zcela nevyhovuje Kvalita je mimořádně špatná Kvalita je velmi špatná Kvalita je špatná. Kvalita je splněna jen v základních charakteristikách. Kvalita je splněna jen s výhradami. Kvalita je splněna dobře. Kvalita je splněna velmi dobře. Kvalita je splněna téměř dokonale. Kvalita je splněna naprosto dokonale.

V souvislosti s kvalitativním hodnocením je rovněž vhodné uvažovat o využití profesionálů v pozici členů hodnotících komisí či přizvaných poradců v rámci procesu hodnocení nabídek z hlediska odborných dílčích hodnotících kritérií. 2.4 KVALIFIKACE UCHAZEČE A HODNOCENÍ NABÍDEK V PŘÍPADĚ KONZULTAČNÍCH SLUŽEB Pro přípravu výběrových řízení na konzultační služby - projektové práce staveb (dále jen „PD“) a výkon technického dozoru investora na stavbách (dále jen „TDI“) se jako vhodné jeví dvoukolové výběrové řízení. Dvoukolové výběrové řízení umožňuje zadavateli komplexních služeb eliminovat rizika nekvalitního plnění uplatněním vhodných kvalifikačních předpokladů a co nejvíce se tak přiblížit situaci, kdy nabízená plnění jsou stejná. Takové řešení eliminace rizik nekvalitního plnění je zcela transparentní, nediskriminační a umožňuje zadavateli zabránit nehospodárnému nakládání s veřejnými prostředky. V daném případě lze doporučit (mimo jiné s ohledem na aktuální nemožnost hodnocení kvalifikace uchazeče, jak byla uvedena shora) užší řízení dle 28 ZVZ, kdy žádost o účast může podat jakýkoli dodavatel, avšak pouze zájemci, kteří prokázali splnění kvalifikace, jsou vyzváni k předložení nabídky13, jednací řízení s uveřejněním dle § 29 ZVZ, které nejlépe simuluje výběr soukromého sektoru, a kde jednání Zadávání, hodnocení a kontrola veřejných zakázek, František Ochrana, EKOPRESS, 2008 Využití takového postupu vychází z doporučení odborných institucí a publikací jakými jsou zejména: (1) FIDIC, Guidelines for the Selection of Consultants, First Edition 2003; (2) Phare, Centrum pro regionální rozvoj ČR, Training 2000, Course on preparation of Tendr Dossiers and Offers; (3) Evropská komise, Zelená kniha o modernizaci politiky EU v oblasti zadávání veřejných zakázek Směrem k efektivnějšímu evropskému trhu veřejných zakázek, 01/2011; (4) CACE, EFCA, Award of consulting Eneginnering services, Guidelines for transposition of Directive 20204/18 to national legislativ, 02/2011; (5) European Commmunities, Practical Guide to Contract procedures for EU external actions, 11/2010. 12 13


s uchazeči umožňuje vylepšovat jejich nabídky, poznat odborný tým a získat tak i vyšší jistotu ohledně věcné stránky hodnocení, a v případě některých typů staveb rovněž soutěž o návrh – architektonickou soutěž. Podstatou užšího řízení je to, že nejprve zadavatel vyzývá neomezený počet dodavatelů k prokázání kvalifikace a teprve kvalifikované dodavatele (zájemce) vyzývá k podání nabídky. Oproti otevřenému řízení je odlišné tím, že samotnou nabídku mohou podat pouze ty osoby, které zadavatel vyzve na základě jejich žádosti o účast v užším řízení a úspěšném prokázání splnění kvalifikace. Po novele zákona o veřejných zakázkách účinné od 1. dubna 2012 již veřejný zadavatel nemůže omezit počet zájemců, které vyzve k podání nabídky, ale musí vyzvat všechny zájemce, kteří podali žádost o účast v užším řízení a prokázali splnění kvalifikace. Použití užšího řízení je po provedené novelizaci jednoznačně výhodnější u sektorového zadavatele, který může omezit počet zájemců. Sektorový zadavatel je zvýhodněn i tím, že si může stanovit požadavky na prokázání technické způsobilosti (např. certifikát řízení z hlediska ochrany životního prostředí). Mezi výhody užšího řízení patří: -

-

vlastní nabídku podává již kvalifikovaný dodavatel a zkoumá se pouze ekonomická výhodnost vlastní nabídky; zadavatel se vyhne účelovým námitkám, neboť v prvním kole dodavatelé disponují pouze kvalifikační dokumentací a textovou částí zadávací dokumentace (nemusí tedy disponovat komplexní zadávací dokumentací) a nabídku podává již kvalifikovaný dodavatel, v jehož zájmu obvykle není účelově napadat II. kolo; vyšší pravděpodobnost realizace výběrového řízení, než u otevřeného řízení.

Obdobný postup je v poslední době volen i jedním z největších zadavatelů těchto služeb v České republice – Ředitelstvím silnic a dálnic (ŘSD), které stanoví požadavek na výběr zhotovitele PD a TDI z nabídek technicky vyspělých, vysoce odborně kvalifikovaných zhotovitelů/konzultantů, kteří mu budou zárukou, že mohou zajistit provedení požadovaných prací na vysoké úrovni, za stanovených podmínek a ve sjednaném čase14. 2.5 ARCHITEKTONICKÁ SOUTĚŽ – SOUTĚŽ O NÁVRH V případě některých typů staveb lze k získání vhodného návrhu řešení doporučit vypsání architektonické soutěže (soutěž o návrh dle § 102 a násl. ZVZ), jedná se zejména o veřejné zakázky s vyššími investičními náklady a jiné významné veřejné stavby (knihovny, nádraží, apod.). Na rozdíl od běžné obchodní soutěže umožňuje architektonická soutěž zadavateli vybírat vítězný návrh nejen podle nákladů na pořízení projektu stavby, ale také podle Obdobný postup je plánován i v případě aktuálně chystané veřejné zakázky ŘSD na opravu dálnice D1: „Protože z publikovaných průzkumů vyplývá, že kvalita stavebních prací klesá s rostoucím tlakem na cenu, hodlá ŘSD nově vybírat dodavatele dvoukolovým systémem, přičemž v prvním kole bude zadavatel hodnotit pouze kvalifikační předpoklady uchazečů, a až ve druhém kole cenu.“ 14


samotných investičních nákladů stavby, budoucích provozních nákladů, účelnosti návrhu, udržitelnosti, estetické kvality, provozně dispoziční kvality a významu například pro obec. U architektonických soutěží tak může vítězit ekonomicky nejvýhodnější projekt (neboť započítává cenu projektu, stavby i provozu), nikoli pouze nejlevnější projekt bez znalosti výše následných investic a provozních nákladů15. Architektonické soutěže lze považovat za nejčistší a nejekonomičtější formu zadávání veřejných zakázek v oblasti architektury a urbanismu umožňující soutěžit desítkám ateliérů a návrhy hodnotit z hlediska kvality a nikoli pouze ceny. Pořízení návrhu stavby formou architektonické soutěže je v souladu se ZVZ a vyhlašovatel může následně vítězi zadat ke zpracování všechny fáze přípravy a realizace stavby: dokumentaci pro územní řízení, projektovou dokumentaci – projekt pro stavební povolení, projekt pro provádění stavby, tendrovou dokumentaci a autorský dozor. Soutěží o návrh se rozumí postup zadavatele směřující k získání návrhu, projektu či plánu zejména v oblasti územního plánování, architektury či stavitelství. Na základě takto získaného plánu, projektu nebo návrhu poté zadavatel zadá vybranému účastníkovi (obvykle vítěznému týmu architektonické soutěže) veřejnou zakázku na služby, pro jejíž zadání použije jednací řízení bez uveřejnění – JŘBU (dle § 23 odst. 6 ZVZ. Cílem soutěže o návrh je nalezení určitého návrhu (projektu) a jeho zpracovatele, cílem následného JŘBU je uzavření konkrétní smlouvy o dílo jednodušším a efektivnějším postupem. Tato komplexní soutěž umožní zadavateli získat kvalitnější a zároveň levnější projekt než kdyby soutěžil jednotlivé části projektové dokumentace odděleně. V případě, že za celým projektem stojí jeden subjekt, jsou eliminována rizika porušení autorských práv či přenášení odpovědnosti mezi jednotlivými projektanty. Rovněž s ohledem na výše uvedenou vyhlášku, která závazně stanovuje, že pro všechny stavby je příslušnou dokumentací projektová dokumentace pro provádění stavby, je velmi vhodné, aby architekt, který zpracoval architektonickou studii, svůj projekt dále rozpracovával až do podoby dokumentace pro provádění stavby. Hodnotící kritéria: „Už v samotné soutěži o návrh může zadavatel požadovat návrh ceny projektových prací. Pokud je soutěž dvoukolová, je výhodné též po účastnících druhého kola požadovat i propočet stavebních nákladů a provozních kvalit plánované stavby. V rámci následného jednacího řízení bez uveřejnění pak mohou být právě tyto ukazatele použity jako kritéria při rozhodování. Stejně tak je možné o ceně s vítězem i oceněnými ze soutěže o návrh dále jednat. V neposlední řadě je vhodné použít jako orientační nástroj Honorářový řád ČKA, který uvádí doporučené ceny projektových prací, jež garantují kvalitní práci.“16 2.6 NÁVRH NOVÉ SMĚRNICE O ZADÁVÁNÍ VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK Návrh nové směrnice o zadávání veřejných zakázek17 výslovně upravuje možnost zohlednit při hodnocení nabídek u zakázek na služby a zakázek zahrnujících projekt Viz např.: http://www.cka.cc/oficialni_informace/tiskove-zpravy/pevnejsi-zakotveni-architektonickychsoutezi-v-legislative 16 Viz např.: http://www.cka.cc/oficialni_informace/tiskove-zpravy/TZKAsoute_ploha.pdf 17 Dostupné např.: http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=COM:2011:0896:FIN:CS:PDF 15


stavebních prací i kvalifikaci a zkušenosti pracovníků pověřených realizací dané zakázky (článek 66 odst. 2 písm. b) návrhu směrnice). V takovém případě bude možné tyto pracovníky následně nahradit pouze se souhlasem zadavatele. Členské státy budou moci stanovit, že zadání určitých zakázek bude jen na základě hospodářsky nejvýhodnější nabídky (kvalita, vlastnosti, životní prostřední, inovační charakter, organizace, kvalifikace a zkušenosti pracovníků, poprodejní služby, datum dodání). Dle návrhu zprávy o návrhu směrnice o zadávání veřejných zakázek Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů ze dne 3.5.201218 „u zakázek na služby a zakázek zahrnující projekt stavebních prací musí být zohledněna organizace, kvalifikace a zkušenosti pracovníků pověřených realizací dané zakázky, což má za důsledek, že po zadání zakázky lze tyto pracovníky nahradit pouze se souhlasem veřejného zadavatele, který musí ověřit, že při nahrazení bude zajištěna rovnocenná organizace a kvalita“ (pozměňovací návrh 119 návrhu směrnice). Dle posledních návrhů nové směrnice o zadávání veřejných zakázek se tedy již nejedná o pouhou možnost, ale o povinnost využít kritéria hospodářsky nejvýhodnější nabídky a v případě některých veřejných zakázek povinnost zohlednit kvalifikaci a zkušenosti dodavatele. Transpozice směrnice o zadávání veřejných zakázek do Českého právního řádu bude muset být provedena nejpozději do 30.6.2014, lze tedy předpokládat přijetí zcela nového zákona o veřejných zakázkách. V souladu s těmito návrhy byla již v minulosti navrhována novelizace § 50 odst. 5 ZVZ a to např. v následujícím znění: „Kvalifikace dodavatele nemůže být předmětem hodnotících kritérií, nejde-li o veřejnou zakázku na služby, jejímž převažujícím předmětem je poskytování finančních, poradenských či konzultačních služeb„ (viz např. návrh zákona o veřejných zakázkách, sněmovní tisk 1076, IV. volební období, rovněž navrženo jako pozměňující návrh v rámci legislativního procesu poslední velké novely zákona o veřejných zakázkách), uvedené návrhy však nebyly nikdy přijaty.

Dostupné např.: http://www.europarl.europa.eu/sides/getDoc.do?pubRef=//EP//NONSGML+COMPARL+PE-483.468+01+DOC+PDF+V0//CS&language=CS 18


3. Veřejné zakázky na stavební práce (poziční dokument) – návrhy řešení


SHRNUTÍ ZVZ v platném znění zná dvě základní hodnotící kritéria, a to: a) ekonomickou výhodnost nabídky a b) nejnižší nabídkovou cenu. Rozhodne-li se zadavatel pro hodnocení nabídek na základě kritéria ekonomické výhodnosti, musí stanovit dílčí kritéria, která musí vyjadřovat vztah užitné hodnoty a ceny a vztahovat se k nabízenému plnění veřejné zakázky. Tato dílčí kritéria mohou být kvantitativní, tedy měřitelná a tak přímo vyhodnotitelná, a kvalitativní, u kterých musí být za účelem hodnotící nelezen způsob měření intenzity naplnění dané kvalitativní vlastnosti. Jako vhodný se jeví systém bodového hodnocení kvalitativních vlastností, který umožňuje následné přímé srovnání kvality nabídek. ZVZ v platném znění dovoluje vyloučení uchazeče z důvodu nesplnění kteréhokoliv z těchto požadavků. V této souvislosti lze doporučit, aby (přestože to stávající právní úprava dovoluje), nebyly vylučovány nabídky pouze z čistě formálních důvodů a naopak byl kladen důraz na materiální stránku nabídek. Výše uvedené může být vztaženo i k veřejným zakázkám na stavební práce. I zde může být zvoleno kritérium nabídková cena nebo ekonomická výhodnost nabídky se stanovením dílčích kritérií, jejichž demonstrativní výčet nabízí ZVZ. Dílčí hodnotící kritéria mají být předmětem odborné diskuse a zadavatel musí být schopen výběr jednotlivých dílčích kritérií v případě potřeby obhájit. Novelou zákona bylo od 1. dubna 2012 vyloučeno stanovení dílčích kritérií, jejichž cílem je zajištění povinnosti dodavatele nebo platební podmínky, čímž se myslí zejména smluvní pokuty nebo záruční doba. U zadávání stavebních prací je zanedbáno plnění role veřejného sektoru při kontrole kvality a množství prováděných staveb; dozor státu je často zužován jenom na oblast řádného průběhu zadávacího řízení, přičemž se již neřeší efektivita projektu, kvalita či potřebnost stavby samotné. Je třeba říci, že tzv. užší řízení může tvořit rovnocennou alternativu ve vztahu k tzv. otevřenému řízení a nabízí řadu pozitiv. Podstatou tohoto druhu řízení je výzva neomezeného počtu zájemců k prokázání kvalifikace a následné omezení počtu dodavatelů na ty, kteří kvalifikaci splní a jsou vyzvání k podání nabídek. Výše uvedená hodnotící kritéria mohou doznat změn, a to na základě navrhované nové směrnice EU o zadávání veřejných zakázek. Dle jejího návrhu mají zadavatelé použít pro hodnocení kritéria: a) hospodářsky nejvýhodnější nabídka nebo b) nejnižší náklady (nejnižší cena), přičemž je však navrhováno i vypuštění kritéria nejnižších nákladů a související povinnost použít kritérium hospodářsky nejvýhodnější nabídky.


3.1 VEŘEJNÉ ZAKÁZKY NA STAVEBNÍ PRÁCE Veřejné zakázky na stavební práce se svým způsobem od ostatních veřejných zakázek (na dodávky a na služby) v mnoha směrech odlišují, a to jak svojí návazností na další právní předpisy (zejména stavební zákon), tak celou řadou praktických otázek souvisejících s jejich přípravou, zadáváním a realizací. Nejen v České republice, ale i v ostatních státech Evropské unie představují navíc veřejné zakázky na stavební práce z hlediska svého finančního objemu nejvýznamnější druh veřejných zakázek. Jejich podíl na celkovém objemu veřejných zakázek se pohybuje okolo 50% (např. v roce 2009 byly v ČR zadány podlimitní a nadlimitní veřejné zakázky na stavební práce za 150,4 mld. Kč, což představuje přibližně 50,2% z celkového objemu 299,3 mld. Kč všech podlimitních a nadlimitních veřejných zakázek). Zatímco veřejné zakázky na dodávky a služby slouží spíše interní potřebě jednotlivých zadavatelů, prostřednictvím veřejných zakázek na stavební práce je realizována mimo jiné výstavba veřejné infrastruktury. Kvalita provedených prací a rovněž hospodárné vynakládání veřejných prostředků má v této oblasti proto více než jinde bezprostřední dopad na kvalitu života všech obyvatel. Často se jedná o projekty vyšší hodnoty, u kterých mají jakékoliv problémy či nedostatky velmi zásadní dopady. K tomu přistupuje navíc otázka jejich kofinancování z fondů Evropské unie, u něhož má správné zadání veřejné zakázky zásadní význam pro samotné získání těchto finančních prostředků. Specifický význam získaly tyto zakázky v souvislosti s finanční krizí a souvisejícím deficitem veřejných rozpočtů, který klade zvýšené požadavky na co nejkvalitnější zadávání veřejných zakázek s cílem dosáhnout finančních úspor při současném zachování kvality prováděných staveb.19 3.2 ZADÁVÁNÍ VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK NA STAVEBNÍ PRÁCE a)

Hodnocení zakázek na stavební práce Dle současné právní úpravy § 78 ZVZ je základním hodnotícím kritériem pro zadání veřejné zakázky: a) ekonomická výhodnost nabídky, nebo b) nejnižší nabídková cena. Rozhodne-li se zadavatel pro zadání veřejné zakázky podle základního hodnotícího kritéria ekonomické výhodnosti nabídky, stanoví vždy dílčí hodnotící kritéria tak, aby vyjadřovala vztah užitné hodnoty a ceny. Dílčí hodnotící kritéria se musí vztahovat k nabízenému plnění veřejné zakázky. Mohou jimi být zejména nabídková cena, kvalita, technická úroveň nabízeného plnění, estetické a funkční vlastnosti, vlastnosti plnění z hlediska vlivu na životní prostředí, vliv na zaměstnanost osob se zdravotním postižením, provozní náklady, návratnost nákladů, záruční a pozáruční servis, zabezpečení dodávek, dodací lhůta nebo lhůta pro dokončení. Dílčím hodnotícím kritériem nemohou být smluvní podmínky, jejichž účelem je zajištění povinností dodavatele, nebo platební podmínky.

19

Veřejné zakázky ve stavebnictví, David Dvořák, Petr Serafín, Linde Praha, 2011, 2. vydání


Základní rozdělení dílčích hodnotících kritérií a jejich možné příklady uvádí následující tabulka20 (jejich konkrétní vymezení však závisí na předmětu té které konkrétní zakázky): Typy hodnotících kritérií

Druhy dílčích kritérií Nákladová

Kvantitativní

Užitková Časová Estetické vlastnosti

Kvalitativní Kvalita

Příklady Nejnižší nabídková cena Provozní náklady Návratnost nákladů Technická úroveň řešení Technické parametry Vliv na životní prostředí Záruční a pozáruční servis Dodací lhůta Lhůta pro dokončení Estetický soulad projektu s historickým okolím Míra uspokojení s nabízenou kvalitou

Výhodou kvantitativních kritérií je, že jsou přímo vyhodnotitelná. Abychom mohli stanovit, do jaké míry byla naplněna vlastnost kvality, musíme v případě kvalitativních kritérií nalézt způsob, jak danou kvalitativní vlastnost změřit. Toho lze docílit pomocí míry intenzity naplnění dané kvalitativní vlastnosti, např. pomocí bodové stupnice a při dalším hodnocení nabídky následně pracujeme se získanými hodnotami (počty bodů). Příkladem viz následující tabulka21: Počet bodů 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

Slovní hodnocení Kvalita zcela nevyhovuje Kvalita je mimořádně špatná Kvalita je velmi špatná Kvalita je špatná. Kvalita je splněna jen v základních charakteristikách. Kvalita je splněna jen s výhradami. Kvalita je splněna dobře. Kvalita je splněna velmi dobře. Kvalita je splněna téměř dokonale. Kvalita je splněna naprosto dokonale.

V souvislosti s kvalitativním hodnocením je rovněž vhodné uvažovat o využití profesionálů v pozici členů hodnotících komisí či přizvaných poradců v rámci procesu hodnocení nabídek z hlediska odborných dílčích hodnotících kritérií. Dílčí hodnotící kritéria musí vyjadřovat vztah užitné hodnoty a ceny. To znamená, že zadavatel nesplní svoji zákonnou povinnost jen formalistickým stanovením 20 21

Zadávání, hodnocení a kontrola veřejných zakázek, František Ochrana, EKOPRESS, 2008 Zadávání, hodnocení a kontrola veřejných zakázek, František Ochrana, EKOPRESS, 2008


jakýchkoliv dílčích hodnotících kritérii, ale v případě potřeby musí být schopen obhájit a zdůvodnit, proč určitému kritériu přiřadil určitou váhu či proč použil daný výpočtový vzorec. Zákon přitom nestanoví povinnost uveřejnění tohoto zdůvodnění, lze ale doporučit, aby zadavatel pro účely budoucího přezkumu toto zdůvodnění zachytil písemně a učinil je součástí dokumentace o veřejné zakázce22. Dílčím hodnotícím kritériem nemohou být od 1. dubna 2012 smluvní podmínky, jejichž účelem je zajištění povinností dodavatele, nebo platební podmínky. Jedná se zejména o smluvní pokuty, záruční dobu apod. b) Návrhy, doporučení Jako nejvhodnější se pro veřejné zakázky na stavební práce jeví dvoukolové řízení (užší řízení dle 28 ZVZ, kdy žádost o účast může podat jakýkoli dodavatel, avšak pouze zájemci, kteří prokázali splnění kvalifikace, jsou vyzváni k předložení nabídky). Užší řízení je spolu s otevřeným řízením jedním ze dvou základních druhů zadávacího řízení a jeho použití je zcela rovnocenné s použitím otevřeného řízení. Podstatou užšího řízení je to, že nejprve zadavatel vyzývá neomezený počet dodavatelů k prokázání kvalifikace a teprve kvalifikované dodavatele (zájemce) vyzývá k podání nabídky. Oproti otevřenému řízení je odlišné tím, že samotnou nabídku mohou podat pouze ty osoby, které zadavatel vyzve na základě jejich žádosti o účast v užším řízení a úspěšném prokázání splnění kvalifikace. Po novele zákona o veřejných zakázkách účinné od 1. dubna 2012 již veřejný zadavatel nemůže omezit počet zájemců, které vyzve k podání nabídky, ale musí vyzvat všechny zájemce, kteří podali žádost o účast v užším řízení a prokázali splnění kvalifikace. Použití užšího řízení je po provedené novelizaci jednoznačně výhodnější u sektorového zadavatele, který může omezit počet zájemců. Sektorový zadavatel je zvýhodněn i tím, že si může stanovit požadavky na prokázání technické způsobilosti (např. certifikát řízení z hlediska ochrany životního prostředí). Mezi výhody užšího řízení patří: - vlastní nabídku podává již kvalifikovaný dodavatel a zkoumá se pouze ekonomická výhodnost vlastní nabídky; - zadavatel se vyhne účelovým námitkám, neboť v prvním kole dodavatelé disponují pouze kvalifikační dokumentací a textovou částí zadávací dokumentace (nemusí tedy disponovat komplexní zadávací dokumentací) a nabídku podává již kvalifikovaný dodavatel, v jehož zájmu obvykle není účelově napadat II. kolo; - vyšší pravděpodobnost realizace výběrového řízení, než u otevřeného řízení. Z hlediska zadavatele je však rovněž nutné dodržování zásad 3E při zadání veřejné zakázky - smyslem zadání veřejné zakázky je zajistit statek, který 22

DVOŘÁK, D., SERAFÍN, P.; Veřejné zakázky ve stavebnictví. 2. vydání, Linde: Praha, 2011. 204s


zadavatel skutečně potřebuje pro zajištění plnění svých úkolů tak, aby uspokojil jeho potřebu (účelnost) za co nejnižší cenu (hospodárnost), respektive za nejnižší cenu připadající na jednotku užitečnosti (efektivnost). Ve své podstatě se jedná o to, aby zadavatel se svěřenými prostředky ekonomicky a smysluplně nakládal. Zásady hospodárnost, efektivnost a účelnost jsou přímo promítnuty do ustanovení § 78 ZVZ. Zadavatel je povinen v případě volby základního hodnotícího kritéria ekonomická výhodnost, vždy také stanovit dílčí hodnotící kritéria tak, aby vyjadřovala vztah užitné hodnoty a ceny 23 („použití samostatných dílčích hodnotících kritérií nabídková cena a provozní náklady (průměrné provozní náklady za rok) místo jednoho kritéria náklady životního cyklu předmětu plnění (nabídková cena plus současná hodnota provozních nákladů) je zásadním porušení principů 3E, konkrétně efektivnosti“24) Jako vhodné se jeví požadovat pojištění a/nebo záruku za plnění, coby doklady „serióznosti“ dodavatele, resp. prokázání jeho stability a síly; a to před uzavřením smlouvy tak, aby v případě nepředložení měl zadavatel možnost obrátit se na dalšího možného uchazeče v pořadí, neztrácel dosavadní výsledek zadávacího řízení a celkově tak neprodlužoval výběr vhodného dodavatele. c) RÁMCOVÉ SMLOUVY Uzavření rámcové smlouvy – najde uplatnění u stavebních zakázek zejména v případě jednodušších stavebních prací, u kterých lze vymezit cenu za určitou měrnou jednotku bez nutnosti zahrnovat do nabídkové ceny další vedlejší náklady a za situace, kdy se jedná o opakující se stavební práce s obdobným předmětem plnění (zejména pokud jde o cenu a množství)25, s tím, že při výběru vhodného dodavatele mezi stranami rámcové smlouvy lze následně hodnotit již pouze na základě nejnižší nabídkové ceny (což je jedna z mála oblastí, kde lze doporučit hodnocení pouze na základě ceny). d) NÁVRH NOVÉ SMĚRNICE O ZADÁVÁNÍ VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK Dle návrhu nové směrnice o zadávání veřejných zakázek26 vycházejí zadavatelé při zadávání veřejných zakázek z jednoho z následujících kritérií: (a) hospodářsky nejvýhodnější nabídka, (b) nejnižší náklady (článek 66 odst. 1 návrhu směrnice). Dle návrhu zprávy o návrhu směrnice o zadávání veřejných zakázek Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů ze dne 3.5.201227, je vypuštěno hodnotící kritérium nejnižší náklady (nejnižší cena) a ponecháno pouze jediné hodnotící

Metodika zadávání veřejných zakázek, Ministerstvo pro místní rozvoj, právní stav k 15.7.2012 Viz např. Základní analýza problematiky veřejných zakázek z pohledu 3E, Ministerstvo pro místní rozvoj, metodické texty, Jan Pavel, Praha 2008 25 Obdobně viz např. DVOŘÁK, D., SERAFÍN, P.; Veřejné zakázky ve stavebnictví. 2. vydání, Linde: Praha, 2011. 74s 26 Dostupné např.: http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=COM:2011:0896:FIN:CS:PDF 27Dostupné např.: http://www.europarl.europa.eu/sides/getDoc.do?pubRef=//EP//NONSGML+COMPARL+PE-483.468+01+DOC+PDF+V0//CS&language=CS 23 24


kritérium – hospodářsky nejvýhodnější nabídka (pozměňovací návrh 114 návrhu směrnice). Dle posledních návrhů nové směrnice o zadávání veřejných zakázek se tedy již nejedná o pouhou možnost, ale o povinnost využít kritérium hospodářsky nejvýhodnější nabídky. Transpozice směrnice o zadávání veřejných zakázek do Českého právního řádu bude muset být provedena nejpozději do 30.6.2014, lze tedy předpokládat přijetí zcela nového zákona o veřejných zakázkách.


1. Mimořádně nízká nabídková cena (poziční dokument - návrhy řešení)

Recommend Documents