1, Liberec 4 Číslo zakázky zhotovitele: Číslo zakázky objednatele:

IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE Název díla:

Odůvodnění územního plánu Lázně Bělohrad

Stupeň - fáze:

Návrh

Objednatel

Město Lázně Bělohrad náměstí K. V. Raise 35, 507 81 Lázně Bělohrad

Pořizovatel:

Městský úřad Lázně Bělohrad náměstí K. V. Raise 35, 507 81 Lázně Bělohrad zastoupené: Ing. Vratislav Šedivý, G-business U Domoviny 491/1, 460 01 Liberec 4

Zhotovitel:

SAUL s.r.o. U Domoviny 491/1, 460 01 Liberec 4

Číslo zakázky zhotovitele:

008/2011

Číslo zakázky objednatele: Datum zpracování:

září 2013

AUTORSKÝ KOLEKTIV Vedoucí projektant

Ing. arch. Jiří Plašil

Zodpovědný projektant, urbanismus

Ing. arch. Zdeněk Bičík

Demografie

RNDr. Zdeněk Kadlas

Občanská vybavenost

Ing. Lucie Ježková

Historický vývoj obce, památky


Výroba, výrobní služby


Doprava a dopravní zařízení

Ing. Ladislav Křenek

Vodní hospodářství

Ing. Zdeněk Pilař

Energetika, informační systémy

Ing. Boleslav Jagiello

Přírodní podmínky, nerostné suroviny

Mgr. Pavel Kučírek

Životní prostředí, nakládání s odpady

Mgr. Pavel Kučírek

Ochrana přírody, ZPF, PÚPFL

Ing. Jan Hromek

Nelesní zeleň, ÚSES

Ing. Jan Hromek

Limity využití území


Civilní ochrana

Ing. Oldřich Lubojacký

Terénní průzkumy

Ing. arch. Zdeněk Bičík, Ing. Lucie Ježková, Helena Brandová, Zuzana Němcová, Romana Svobodová

Grafické práce

Romana Svobodová, Zuzana Němcová

Odůvodnění územního plánu Lázně Bělohrad – Návrh

OBSAH TEXTOVÉ ČÁSTI kapitola A A.1 A.2 A.3 A.4 A.5 A.6 B B.1 B.2 B.3 C D D.1 D.2 E E.1 E.2 E.3 E.4 E.5 E.6 E.7 E.8 E.9 E.10 F F.1 F.2 F.3 F.4 F.5 G G.1 G.2 H I J K L M N O

strana

Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů 8 Vymezení a vnitřní členění území 8 Poloha a postavení města 8 Přírodní vztahy a vazby 10 Socioekonomické vztahy a vazby 10 Dopravní vztahy a vazby 11 Technická infrastruktura 11 Vyhodnocení splnění požadavků zadání 12 Údaje o zadání 12 Vyhodnocení splnění požadavků zadání 12 Vyhodnocení souladu s požadavky na úpravu návrhu ÚP po společném jednání 15 Výčet záležitostí nadmístního významu, které nejsou řešeny v ZÚR KHK 21 Vyhodnocení účelného využití zastavěného území a vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch 22 Odůvodnění vymezení zastavěného území 22 Vyhodnocení účelného využití zastavěného území 22 Komplexní zdůvodnění Urbanistického řešení 23 Vyhodnocení souladu řešení s požadavky na ochranu hodnot v území 23 Odůvodnění urbanistické koncepce vč. vymezení ploch a koridorů územních rezerv 31 Odůvodnění koncepce veřejné infrastruktury 44 Odůvodnění koncepce uspořádání krajiny 68 Odůvodnění stanovení podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití 94 Odůvodnění vymezení VPS a VPO 107 Odůvodnění stanovení kompenzačních opatření 108 Odůvodnění ploch, ve kterých je podmínkou pro rozhodování dohoda o parcelaci 108 Odůvodnění Vymezení ploch a koridorů územních rezerv 108 Odůvodnění vymezení ploch a koridorů k prověření územní studií 108 Vyhodnocení důsledků řešení na složky půdního fondu (ZPF, PUPFL) 109 Souhrnné statistické údaje, způsob hodnocení 109 zařazení ploch s rozdílným způsobem využití 110 Vyhodnocení důsledků navrhovaného řešení na ZPF 110 Souhrnné a statistické údaje plošných požadavků návrhů urbanistického řešení na pozemky ZPF 115 Vyhodnocení důsledků navrhovaného řešení na PUPFL 115 Vyhodnocení souladu s PÚR a ÚPD vydanou krajem 116 Vyhodnocení souladu ÚP s PÚR ČR 116 Vyhodnocení souladu ÚP s požadavky ÚPD vydané krajem 117 Vyhodnocení souladu ÚP s cíli a úkoly územního plánování 122 Vyhodnocení souladu ÚP s požadavky stavebního zákona a jeho prováděcích předpisů 123 Vyhodnocení souladu ÚP s požadavky zvláštních právních předpisů a se stanovisky DO podle zvláštních předpisů, popř. výsledkem řešení rozporů 124 Informace o výsledcích vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území 125 Stanovisko krajského úřadu dle §50 odst. 5 včetně sdělení, jak bylo zohledněno 127 Rozhodnutí o námitkách a jejich odůvodnění 128 Vyhodnocení připomínek 129 Údaje o počtu listů a výkresů Odůvodnění ÚP 130

Kapitoly A – K zpracoval zhotovitel ÚP Kapitoly L – O zpracoval pořizovatel ÚP

4

SAUL s.r.o.

-

OBSAH GRAFICKÉ ČÁSTI číslo

název výkresu

měřítko

5

Koordinační výkres

1 : 5000

6

Výkres širších vztahů

1 : 50000

7

Výkres předpokládaných záborů půdního fondu

1 : 5000

SAUL s.r.o.

5


SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK AOPK ČR

- Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky

BC

- biocentrum (skladebná část ÚSES)

BK

- biokoridor (skladebná část ÚSES)

BPEJ

- bonitovaná půdně ekologická jednotka

CO

- civilní ochrana

CR

- cestovní ruch

CUP

- celková užitková plocha

ČHMÚ

- Český hydrometeorologický ústav

ČIŽP

- Česká inspekce životního prostředí

ČOV

- Čistírna odpadních vod

ČS

- čerpací stanice

ČSÚ

- Český statistický úřad

ČÚZK

- Český úřad zeměměřický a katastrální

EVL

- Evropsky významná lokalita

HZS

- hasičský záchranný sbor

CHLÚ

- chráněné ložiskové území

CHOPAV

- chráněná oblast přirozené akumulace vod

IÚ

- improvizované ukrytí

KES

- koeficient ekologické stability

KN

- katastr nemovitostí

KOP

- Krajská koncepce ochrany přírody a krajiny

k.ú.

- katastrální území

KÚ

- Krajský úřad

LČR, s.p.

- Lesy České republiky, státní podnik

LHP/LHO

- Lesní hospodářský plán/osnova

KHK

- Královéhradecký kraj

lvs

- lesní vegetační stupeň

MMR ČR

- Ministerstvo místního rozvoje ČR

MZe ČR

- Ministerstvo zemědělství České republiky

MŽP ČR

- Ministerstvo životního prostředí České republiky

MTK

- multifunkční turistický koridor

NN

- nízké napětí

NPP

- národní přírodní památka

NPR

- národní přírodní rezervace

NZP

- nezemědělská půda

OPRL

- Oblastní plán rozvoje lesů

PHO

- pásmo hygienické ochrany

PLO

- přírodní lesní oblast

6

SAUL s.r.o.

-

PP

- přírodní památka

PR

- přírodní rezervace

PUPFL

- pozemky určené k plnění funkcí lesa

RC

- biocentrum regionálního významu (skladebná část ÚSES)

RK

- biokoridor regionálního významu (skladebná část ÚSES)

RS

- regulační stanice

RÚSES

- regionální územní systém ekologické stability

ŘÚ

- řešené území

ř.ú.

- řešené území

ŘSD

- Ředitelství silnic a dálnic

SZÚ

- současně zastavěné území obce

SLT

- soubor lesních typů

TTP

- trvalé travní porosty luk a pastvin

ÚHUL

- Ústav pro hospodářskou úpravu lesa

ÚP

- územní plán

ÚPD

- územně plánovací dokumentace

ÚPNSÚ

- územní plán návrh sídelního útvaru

ÚPN VÚC

- územní plán velkého územního celku

ÚR

- územní rozhodnutí

ÚSES

- územní systém ekologické stability

ÚSOP

- Ústřední seznam ochrany přírody

ÚTP

- územně technické podklady

VKP

- významný krajinný prvek

VN

- vysoké napětí

VTL

- vysokotlaký

VÚC

- velký územní celek

VVN

- velmi vysoké napětí

ZCHÚ

- zvláště chráněné území

ZPF

- zemědělský půdní fond

ZÚR

- Zásady územního rozvoje

ZD

- zemědělské družstvo

SAUL s.r.o.

7


A

VYHODNOCENÍ KOORDINACE Z HLEDISKA ŠIRŠÍCH VZTAHŮ

A.1

VYMEZENÍ A VNITŘNÍ ČLENĚNÍ ÚZEMÍ

VYUŽÍVÁNÍ

ÚZEMÍ

Řešeným územím je správní území města Lázně Bělohrad (537094) tvořené 9 katastrálními územími. Tab.:

Názvy a číselné kódy katastrálních území.

katastrální území

číslo k.ú.

Brtev

679283

Dolní Javoří

601837

Dolní Nová Ves

679291

Horní Nová Ves

679305

Hřídelec

679313

Lány u Lázní Bělohradu

679321

Lázně Bělohrad

679330

Prostřední Nová Ves

679348

Uhlíře

601861

Zdroj:

ČUZK.

A.2

POLOHA A POSTAVENÍ MĚSTA POSTAVENÍ MĚSTA V RÁMCI KRAJE

Královéhradecký kraj je rozdělen do 5 okresů (Hradec Králové, Jičín, Náchod, Rychnov nad Kněžnou, Trutnov), které se dále člení na 448 obcí nejrůznější velikosti. V rámci nového uspořádání veřejné správy (vyhláška MV ČR č.388/2002 Sb.) je území Královéhradeckého kraje rozčleněno na 15 správních obvodů obcí s rozšířenou působností (ORP, obce III. stupně) a 35 správních obvodů obcí s pověřeným obecním úřadem (POU, obce II. stupně). Lázně Bělohrad leží ve východní části Královéhradeckého kraje, v severovýchodní části okresu Jičín, takřka uprostřed na severojižní spojnici měst Hořice, Nová Paka a východo-západní spojnici měst Dvůr Králové nad Labem, Jičín. V rámci územního členění veřejné správy je Město Lázně Bělohrad obcí s pověřeným obecním úřadem (POU, II. stupeň) náležející do správního obvodu obce s rozšířenou působností (ORP, III. stupeň) Jičín.

POSTAVENÍ MĚSTA V KONTEXTU OKOLNÍCH OBCÍ Město Lázně Bělohrad sousedí svými hranicemi na severu až severozápadě s městem Nová Paka, na severovýchodě s Peckou, na východě s obcemi Vřesník, Tetín, na jihu s obcemi Lukavec u Hořic a Šárovcova Lhota, na západě s obcemi Svatojánský Újezd, Choteč. Některé z okolních obcí k městu přirozeně spádují (Svatojánský Újezd, Choteč, Tetín, Mlázovice, Šárovcova Lhota). Vlastní správní území města je tvořené devíti katastrálními územími vycházející z historického rozmístění sídel na území města. Některá sídla s městem fakticky splynula (Dolní Nová Ves, Horní Nová Ves a Prostřední Nová Ves), další jsou dosud prostorově oddělená a k městu přiřazena administrativně (Brtev, Dolní Javoří, Hřídelec, Lány, Uhlíře). Velkou část území obce (2839 ha) zaujímají neobydlená území, zejména zemědělská (1728 ha = 60,9 %) a lesní půda (763 ha = 26,9%). Zastavěné území tvoří jen zlomek celkové rozlohy území (68 ha = 2,4 %).

8

SAUL s.r.o.

A.2 - Poloha a postavení města Obr: Mapa správních obvodů obcí s rozšířenou působností Královéhradeckého kraje.

Obr.: Mapa správního obvodu ORP Jičín.

Zdroj: obě mapy ÚAP SO ORP Jičín, dle ČSÚ.

SAUL s.r.o.

9


A.3

PŘÍRODNÍ VZTAHY A VAZBY GEOMORFOLOGIE A GEOLOGIE

Celé řešené území leží v geomorfologické provincii Česká vysočina. Jižní část území leží v soustavě Česká tabule, část území podél severovýchodní hranice pak spadá do soustavy Krkonošsko-jesenické. Území leží v oblasti české křídové tabule tvořené zejména mezozoickými pískovci a jílovci často překryté kvartérními sedimenty (hlíny, spraše, písky, štěrky). Podél severovýchodní hranice sousedí území s oblastí starších permokarbonských a paleozoických zčásti metamorfovaných vulkanických hornin.

HYDROLOGIE A KLIMATOLOGIE Území náleží k povodí Labe, kam jsou odváděny vody Javorky a Heřmanky řekou Cidlinou. Do území zasahuje CHOPAV Východočeská křída. Většina území spadá do hydrogeologického rajonu 4250 - Hořicko-miletínská křída, severní okrajsasahuje rajón 5151 - Podkrkonošský permokarbon. Dle Quittovy klasifikace z roku 1971 se území nachází v mírně teplé oblasti MT9. Tzn. převážně dlouhé léto, teplé a suché až mírně suché, přechodné období krátké s mírným až mírně teplým jarem a mírně teplým podzimem, zima krátká, suchá a mírná, s krátkým trváním sněhové pokrývky. Severně pak přechází do okrsku MT2.

OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY Území města je v širším kontextu součástí tzv. běžných krajinných typů. Dle ZÚR KHK je zařazeno do oblasti krajinného rázu (OKR) 3 – Podkrkonoší a 6 – Cidlinsko. Území náleží bioregionu 1.37 Podkrkonošskému a 1.9 Cidlinsko-Chrudimskému (Cidlinská část). Přes řešené území je vymezena část nadregionálního biokoridoru K35MB a biokoridorů regionálního významu RK735/1, RK H021, RK H 022. Biokoridory místního biogeografického významu je území Lázní Bělohrad propojeno s územím okolních obcí. V území se vyskytuje řada území s vyšší ochranou, ze kterých mají přesah do širšího okolí EVL CZ0523279 Lukavecký potok a EVL CZ0524048 Byšičky (dotýká se území).

A.4

SOCIOEKONOMICKÉ VZTAHY A VAZBY HOSPODÁŘSKÁ ZÁKLADNA

Poloha mezi Hořicemi, Novou Pakou a vcelku dobré spojení s okresním městem umožňuje obyvatelům města využívat hlavní funkce všech tří největších spádových středisek okresu Jičín. Město Lázně Bělohrad plní funkci přirozeného střediska venkovského mikroregionu v oblasti mezi Novou Pakou a Hořicemi. Spádový obvod města Lázně Bělohrad tak tvoří několik okolních obci - Svatojánský Újezd, Choteč, Tetín, Mlázovice, Šárovcova Lhota. Funkční význam města je přes trvalý mírný pokles obyvatelstva poměrně stabilní. Pracovní funkce přes pokles pracovních příležitostí, změnu vlastnických vztahů v podnicích a změnu výroby, nedoznala výrazného poklesu. Z hlediska stále se měnících pracovních vazeb se výrazně převažující vazba na Novou Paku přesouvá k vyjížďce do Jičína, význam Hořic je stabilní. Město má příznivé předpoklady pro cestovní ruch (lázeňství, pěší a cykloturistika).

VEŘEJNÉ OBČANSKÉ VYBAVENÍ Z hlediska širší veřejného občanského vybavení jsou nejvýznamnější vazby na Jičín, který plní správní funkci obce s rozšířenou působností (obec III. stupně) s umístěním úřadů a služeb vyššího významu. Jsou zde také sportovní a kulturní zařízení, zdravotnictví (včetně zdravotnické pohotovosti a rychlé záchranné služby), sociální péče, střední školství, policie aj.

10

SAUL s.r.o.

A.4 - Socioekonomické vztahy a vazby

BEZPEČNOST V širším okolí mohou vzniknout mimořádné události působením přírodních sil (požáry, přívalové deště, vichřice, lokální povodně,…) a antropogenní činností (rizika havárií na silnicích a železnici, přerušení komunikace a zásobení energiemi, …), která mohou mít dopad na vlastní řešené území. Město leží v blízkosti větších sídel (Nová Paka, Hořice) s více rozvinutou bezpečnostní infrastrukturou (profesionální požární stanice HZS, složky PČR aj.), která slouží i obyvatelům Lázní Bělohrad. V řešeném území ani širším okolí se nenacházejí objekty významné pro obranu státu.

A.5

DOPRAVNÍ VZTAHY A VAZBY

Lázně Bělohrad jsou na širší strukturu osídlení napojeny sítí silnic II. a III. třídy tvořenou silnicemi II/284, II/501 a III/28422, III/28423, III/28425, III/28427, III/28428, III/28439. Silnice II/284, Nová Paka - Lázně Bělohrad – Miletín, umožňuje dopravní vazby v severovýchodním směru z Nové Paky (silnice I/16) na Miletín (Dvůr Králové). Silnice II/501, křižovatka silnice I/16 – Lázně Bělohrad – Hořice (silnice I/35), v západojižním směru propojuje město Lázně Bělohrad ve směru na Jičín a správní centrum kraje Hradec Králové. Trasy silnic III. třídy doplňují síť silnic vyšší třídy a mají dopravně-obslužný význam pro spádové obce. Dopravně významnější je silnice III/28425 ve směru na Novou Paku. Napojení na železniční síť je zajištěno celostátní železniční tratí Chlumec nad Cidlinou - Trutnov (traťový úsek 040), která prochází řešeným územím a má zde stanice a zastávky. Nejbližší veřejné vnitrostátní letiště leží v Hořicích (LKHC), nejbližší veřejné mezinárodní letiště je v Pardubicích (LKPD) . Tab.: Dopravní vzdálenosti a orientační časy z města Lázně Bělohrad do dalších středisek osídlení. místo km min místo km min Miletín 8 9 Dvůr Králové n. L 21 22 Hořice 10 11 Hradec Králové 35 33 Nová Paka 12 14 Pardubice 60 52 Jičín 20 18 Praha 109 81 Zdroj:

www.mapy.cz, kilometrická vzdálenost z centra do centra, časová vzdálenost je pro jízdu automobilem.

Širší vazby v Podkrkonoší z hlediska turistiky zajišťují regionální cyklotrasy procházející řešeným územím přibližně v severojižním a západovýchodním směru i značené turistické stezky.

A.6

TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA

V řešeném území jsou zdroje pitné vody sloužící i pro zásobení vodou okolního území. Pro zásobování pitnou vodou jsou využívány západně zastavěného území dva vrty J-1, J-2 a vrt NL-5. Vzhledem k vysokým obsahům minerálů ve vodě je u vrtů J-1 a J-2 vybudována úpravna vody o celkové kapacitě 35 l/s. Voda z úpravny je čerpána do vodojemu Nová Ves a do Jičína. Území je napájeno v napěťové hladině 35 kV vrchním vedením č. 540 z transformovny TR 110/35 kV Nová Paka s možností zálohování vedením č. 390 z transformovny TR 110/35 kV Staré Místo a vedením č. 382 z transformovny TR 110/35 kV Dvůr Králové n. L. Katastrální území Dolní Nová Ves protíná vrchní vedení ZVN 400 kV, které propojuje transformovny TR 400/110 kV Neznášov a Bezděčín. Severozápadní částí řešeného území prochází VTL plynovod Konecchlumí – Bělá u Pecky. Z plynovodu je provedena odbočka pro zásobování dvou regulačních stanic na území města. Plynofikace je provedena STL a NTL plynovody.

SAUL s.r.o.

11


B

VYHODNOCENÍ SPLNĚNÍ POŽADAVKŮ ZADÁNÍ

B.1

ÚDAJE O ZADÁNÍ

Zpracování územního plánu (dále ÚP) pro město Lázně Bělohrad bylo zadáno projekční kanceláři SAUL s.r.o. Liberec smlouvou o dílo č. 008/2011 s termínem dokončení první etapy (Doplňkové průzkumy a rozbory pro ÚP) 31.12.2011. Na základě Zadání ÚP Lázně Bělohrad schváleného Zastupitelstvem města 13.6.2012 usnesením č. 9/144/2012/ZM je zpracován návrh ÚP s termínem dokončení 31.12.2012. Předmětem díla je vypracování Územního plánu Lázně Bělohrad s podrobnostmi a náležitostmi stanovenými stavebním zákonem č. 183/2006 Sb. a vyhláškami č. 500/2006 Sb. a 501/2006 Sb. Hlavním cílem pořízení územního plánu je získání závazného územně plánovacího dokumentu, jehož pomocí bude možno zásadně usměrňovat územní rozvoj města při očekávaných dílčích úpravách cca po 4 letech. Cílem územního řešení je dosáhnout při naplnění výchozích kvantitativních a kvalitativních podmínek žádoucích proporcí dílčích funkčních prvků, zejména obytných, výrobních a přírodních území a jejich provázanosti na kostru dopravy a technického vybavení.

B.2

VYHODNOCENÍ SPLNĚNÍ POŽADAVKŮ ZADÁNÍ

A POŽADAVKY VYPLÝVAJÍCÍ Z POLITIKY ÚZEMNÍHO ROZVOJE ČR, ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE VYDANÉ KRAJEM A Z DALŠÍCH ŠIRŠÍCH ÚZEMNÍCH VZTAHŮ splněno  byly zohledněny požadavky plynoucí z aktualizované PÚR ČR 2010, zejména obecné republikové priority územního plánování  byly zohledněny požadavky plynoucí ze schválených ZÚR KHK, zejm. jsou vytvořeny podmínky pro zajištění kvalitního bydlení, zajištění dodávek pitné vody a zpracování odpadních vod, ochrana prvků ÚSES, vymezeny koridory DS14 a DS51, zajištěn rozvoj cyklodopravy,...  při stanovování podmínek pro změny v území v ÚP byly zohledněny v souladu s charakterem území strategické rozvojové dokumentace Královéhradeckého kraje zejména Strategie rozvoje Královéhradeckého kraje 2007-2015 a Program rozvoje Královéhradeckého kraje 2011-2013,  byly respektovány další požadavky plynoucí z širších vztahů, zejm. ochrana a koordinace koridorů zásobení pitnou vodou, odvádění odpadních vod, elektrického vedení, VTL plynovodů, ÚSES, ochrana před povodněmi, rozvoj bezmotorové dopravy atd. B POŽADAVKY NA ŘEŠENÍ VYPLÝVAJÍCÍ Z ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ splněno  ÚP vychází z doplňkových průzkumů a rozborů (P+R) pro ÚP (12/2011, SAUL s.r.o.), které přímo vycházejí ze zpracovaných ÚAP SO ORP Jičín (11/2008, aktualizace 10/2010, MěÚ Jičín ve spolupráci DHV ČR spol s.r.o.), avšak jsou doplněny o nově zjištěné nebo aktualizované limity využití území (ÚSES, hranice mZCHÚ, platná ÚR aj.). v ÚP jsou zohledněny aktualizované limity využití území zjištěné v doplňkových průzkumech a rozborech (P+R) pro ÚP. C POŽADAVKY NA ROZVOJ ÚZEMÍ OBCE splněno  koncepční řešení ÚP Liberec vychází z globálních a strategických cílů stanovených v Zadání, jako podklad byl vzat v úvahu platný územní plán ÚPO Lázně Bělohrad, včetně jeho schválených Změn,  za základ pro stanovení výhledové potřeby bytů byl použit údaj 4000 trvale bydlících obyvatel. D POŽADAVKY NA PLOŠNÉ A PROSTOROVÉ USPOŘÁDÁNÍ ÚZEMÍ splněno 12

SAUL s.r.o.

B.2 - Vyhodnocení splnění požadavků zadání

jsou stanoveny podmínky pro využití území vymezením ploch s rozdílným způsobem využití rozdělené na plochy zastavitelné a nezastavitelné včetně stanovení regulativů pro využití území v těchto plochách  jako podklad pro zpracování návrhu ÚP Lázně Bělohrad byl vzat schválený územní plán ÚPO Lázně Bělohrad, včetně jeho schválených Změn,přehodnocen a prověřena možnost dalšího využití již stanovených ploch v ÚPO (zejména ploch pro výrobu, bydlení, rekreaci) E POŽADAVKY NA ŘEŠENÍ VEŘEJNÉ INFRASTRUKTURY 

splněno  je navržena klasifikace komunikační sítě na území města včetně vymístění silnic II. třídy mimo lázeňskou zónu, v rámci regulativů jsou vytvořeny podmínky pro bezpečnost provozu a zlepšení kvality dopravní obsluhy města  z hlediska inženýrských sítí byly posouzeny potřeby rozvoje jednotlivých systémů včetně napojení a zásobení návrhových ploch v rámci města vždy s ohledem na ekonomickou návratnost případné investice  byla posouzena potřeba rozvoje sítě zařízení občanského vybavení s ohledem na měnící se věkovou strukturu obyvatel, zajištění nových ploch pro lázeňství, sport, rekreaci a cestovní ruch F POŽADAVKY NA OCHRANU A ROZVOJ HODNOT ÚZEMÍ splněno  návrhem ploch a jejich regulativy je zabezpečena ochrana kulturních památek i dalších stavebně-kulturních hodnot,  jsou navrženy územní podmínky pro ochranu přírodních hodnot území, je navržena úprava hranic PP Bělohradská bažantnice odpovídající aktuálnímu stavu využívání území,  je vymezen aktualizovaný ÚSES vycházející ze schválených ZÚR a stavu v území,  základní podmínky ochrany krajinného rázu nejsou stanoveny jako součást podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití, jsou vztaženy k vymezeným místům krajinného rázu G POŽADAVKY NA VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÉ STAVBY, VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÁ OPATŘENÍ A ASANACE splněno je provedeno jmenovité vymezení ploch veřejně prospěšných staveb, opatření a asanací H DALŠÍ POŽADAVKY VYPLÝVAJÍCÍ ZE ZVLÁŠTNÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ 

 

I 

    

splněno je respektováno záplavové území Javorky, případné využití pozemků v tomto území je regulováno bylo koordinováno upřesnění prvků ÚSES včetně návaznosti na okolní obce Požadavky a pokyny pro řešení hlavních střetů zájmů a problémů splněno regulativy pro stavební činnosti v záplavových územích nejsou v ÚP upřesněny - jsou dostatečně stanoveny platnou legislativou, je navržen suchý poldr pro minimalizaci rizika záplav, jsou provedeny úpravy ve vymezení prvků ÚSES je minimalizován dopad řešení návrhu ÚP na půdy s I. a II. třídou ochrany, jsou řešeny dílčí přeložky VTL plynovodu v souvislosti s vedením přeložek silnic II/284 a spojky II/248 x II/501, variantní řešení hlavních dopravních tras není s ohledem na dobře územně prověřené invariantní řešení navrženo je navržena minimalizace či odstranění hlavních uvedených závad a problémů v území

SAUL s.r.o.

13


J POŽADAVKY NA VYMEZENÍ ZASTAVITELNÝCH PLOCH A PLOCH PŘESTAVBY S OHLEDEM NA OBNOVU A ROZVOJ SÍDELNÍ STRUKTURY A POLOHU OBCE V ROZVOJOVÉ OBLASTI NEBO ROZVOJOVÉ OSE splněno  v návrhu ÚP je provedena korekce ploch vymezených v platném ÚPO, jsou vytvořeny předpoklady pro intenzifikaci stabilizovaných ploch a rozvoj cestovního ruchu,  není připuštěn spontánní přístup k urbanizaci, není navrhován vznik nových sídel a samot K POŽADAVKY NA VYMEZENÍ PLOCH A KORIDORŮ, VE KTERÝCH BUDE ULOŽENO PROVĚŘENÍ ZMĚN JEJICH VYUŽITÍ ÚZEMNÍ STUDIÍ splněno  v návrhu jsou vymezeny plochy, ve kterých bude uloženo prověření změn jejich využití územní studií L POŽADAVKY NA VYMEZENÍ PLOCH A KORIDORŮ, PRO KTERÉ BUDOU PODMÍNKY PRO ROZHODOVÁNÍ O ZMĚNÁCH VYUŽITÍ STANOVENY REGULAČNÍM PLÁNEM nebylo požadováno M POŽADAVKY NA VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ splněno  Je zpracováno Vyhodnocení vlivů územního plánu na udržitelný rozvoj území N PŘÍPADNÝ POŽADAVEK NA ZPRACOVÁNÍ KONCEPTU, VČETNĚ POŽADAVKŮ NA ZPRACOVÁNÍ VARIANT nebylo požadováno O POŽADAVKY NA USPOŘÁDÁNÍ OBSAHU ÚZEMNÍHO PLÁNU 

14

splněno ÚP je zpracován v rozsahu a podrobnosti dle Zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb

SAUL s.r.o.

B.3 - Vyhodnocení souladu s požadavky na úpravu návrhu ÚP po společném jednání

B.3

VYHODNOCENÍ SOULADU S POŽADAVKY NA ÚPRAVU NÁVRHU ÚP PO SPOLEČNÉM JEDNÁNÍ MĚÚ JIČÍN, ODDĚLENÍ STÁTNÍ PAMÁTKOVÁ PÉČE

Z návrhu vyloučeny plochy N5, N6.

MĚÚ JIČÍN, ODBOR ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ Pro plochy Z2,Z3, Z4, Z5, Z16, Z17, Z28, Z29, Z39, Z40 byly doplněny podmínky pro výstavbu v kapitole C.2 výroku ÚP tak, aby byl omezen počet staveb hlavního využití na ploše nebo velikost pozemku Pro plochu Z15 byly doplněny podmínky pro výstavbu v kapitole C.2 výroku ÚP tak, aby byl zajištěn přístup ze stávajících komunikací. Plochy Z3, Z9, Z10, Z13, Z14, Z28, Z37, Z38, Z40 byly zmenšeny. Plochy Z11, N5, N6 byly z návrhu ÚP vypuštěny. Pro plochy Z32, Z33, Z34, Z35 byla do výroku ÚP doplněna podmínka zpracování územní studie. Plochy N1 – N3 byly ponechány vzhledem k jejich existenci již v platné ÚPD. Opraveny překlepy (Brtník > Brtev, Lázně Bohdaneč > Lázně Bělohrad) i faktické nesrovnalosti v kapitole vodní hospodářství Výroku i Odůvodnění ÚP.

KRAJSKÁ HYGIENICKÁ STANICE KRÁLOVÉHRADECKÉHO KRAJE Pro plochy, které mohou být ohroženy hlukem a vibracemi ze silniční dopravy (Z71, Z72, Z84, Z85, Z89, Z90) bylo přidáno stanovení podmínek pro výstavbu v kapitole C.2 výroku ÚP tak, aby byla zajištěno splnění hlukových limitů. Pro plochy, které mohou být ohroženy hlukem a vibracemi ze sousedních ploch výroby (Z2, Z26, Z43) bylo přidáno stanovení podmínek pro výstavbu v kapitole C.2 výroku ÚP tak, aby byla zajištěno splnění hlukových limitů.

KÚÚK, ODBOR DOPRAVY A SILNIČNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ Pro navrhované přeložky silnic byl změněn způsob vyznačení jejich ochranných koridorů v grafické části ÚP.

KÚÚK, ODBOR ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ A ZEMĚDĚLSTVÍ Ochrana zemědělského půdního fondu Na základě stanoviska z návrhu vypuštěny plochy Z30, Z57, Z45, Z47, Z48, N5, N6. Redukována plocha Z83. Ponechány a doplněna etapizace u Z91 Z92, Z69, Z70, Z71, Z72, N7-N21. V rozporu se stanoviskem ponechány a odůvodněny (kap. B.2.1 Odůvodnění) plochy: Z41, Z66. Tabulka vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na půdní fond byla doplněna o údaje o záborech BPEJ, byly doplněny všechny plochy i v zastavěném území, byl doplněno vyhodnocení záborů ÚSES. Regulativy ploch zeleně krajinné, lesních a přírodních doplněny o vyloučení trvalého oplocení. Ochrana přírody a krajiny Na základě stanoviska z návrhu vypuštěny plochy Z54, Z55, Z56, N5, N6. Změna hranice PP Bělohradská bažantnice je vzhledem k charakteru využívání části území této PP uvedeno jako doporučení pro další kroky dotčených orgánů. Není přímo navržena změna hranice. Posuzování vlivů na životní prostředí Doplněno vyhodnocení vlivů ÚP Lázně Bělohrad na životní prostředí o chybějící kapitoly dle přílohy stavebního zákona 1 a 11 a doplněno hodnocení záměrů z hlediska vlivů kumulativních a synergických. SAUL s.r.o.

15


KÚÚK, ODBOR ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ A STAVEBNÍHO ŘÁDU Opraven nesoulad mezi Výkresem veřejně prospěšných staveb, opatření a asanací a ostatními částmi dokumentace – sjednoceno pojetí koridorů dopravních staveb v grafické části ÚP. Prověřeno, případně odstraněno překrytí stabilizovaných ploch a ploch změn v grafické části dokumentace. Opraveny chyby v tabulkách Odůvodnění, kap. E2.6.

PŘIPOMÍNKY A NÁMITKY OBYVATEL p. Munzar - plocha Z6 ponechána v současném rozsahu. Šulc, Šulcová – plocha Z30 nerozšířena, naopak vypuštěna na základě požadavků DOSS. ing. Vik, pí Viková, Šulc, Šulcová – pozemky 246/118, 246/116 v k.ú. Lázně Bělohrad vyjmuty z ploch veřejných prostranství. BotySid s.r.o – plocha P4 zvětšena o potenciální parkování osobních vozidel. p. Imlauf – průběh ploch obchvatové komunikace P7 a Z73 upraven mimo budovu na p.p.č. 238/3 a pozemek 124/15.

POVODÍ LABE Pro plochy, které jsou dotčeny ochrannými pásmy podél toků (Z6, Z29, Z32-Z35, Z59, Z79) bylo přidáno stanovení podmínek pro výstavbu v kapitole C.2 výroku ÚP tak, aby byla zajištěna ochrana toků.

MINISTERSTVO ZDRAVOTNICTVÍ, OZD/2 – ČIL Po dohodě se zástupci lázeňství byly provedeny dílčí úpravy průběhu vnitřního lázeňského území ve prospěch rozvoje ochrany a rozvoje lázní.

16

SAUL s.r.o.

B.3 - Vyhodnocení souladu s požadavky na úpravu návrhu ÚP po společném jednání

Tab.: Souhrnný přehled návrhových ploch. Vysvětlivky: plocha vypuštěna plocha nově navržena

plocha

úprava po společném jednání

Z1 Z2

doplněna podmínka v tabulce kapitoly C.2

Z3

redukována, doplněna podmínka v tabulce kapitoly C.2

Z4


Z5


Z6 Z7 Z8 Z9

redukována

Z10

redukována

Z11

vypuštěna

Z12 Z13

redukována

Z14

redukována

Z15

doplněna podmínka v tabulce kapitoly C.2, dohoda o parcelaci

Z16


Z17

redukována, doplněna podmínka v tabulce kapitoly C.2, dohoda o parcelaci

Z18 Z19 Z20 Z21 Z22 Z23 Z24 Z25 Z26


Z28

redukce, doplněna podmínka v tabulce kapitoly C.2

Z29


Z30

vypuštěna

Z31 Z32

redukována (část již využita), doplněna podmínka v tabulce kapitoly C.2, doplněna podmínka ÚS

Z33

doplněna podmínka v tabulce kapitoly C.2, doplněna podmínka ÚS

Z34


Z35


Z36 Z37

redukována

Z38

redukována

Z39


Z40


SAUL s.r.o.

17

Odůvodnění územního plánu Lázně Bělohrad – Návrh plocha


Z41

redukována, doplněna podmínka v tabulce kapitoly C.2

Z42 Z43 Z44 Z45 Z46 Z47 Z48 Z49 Z50 Z51 Z52 Z53 Z54 Z55 Z56 Z57 Z58 Z59 Z60 Z61 Z62 Z63 Z64 Z65 Z66 Z67 Z68 Z69 Z70 Z71 Z72 Z73 Z75 Z76 Z77 Z78 Z79 Z80 Z81 Z82 Z83 Z84 Z85 Z86 Z87 Z88 Z89 Z90 Z91 Z92 Z93 Z94

18

vypuštěna vypuštěna vypuštěna

vypuštěna vypuštěna vypuštěna (nahražena N25)

přidána podmínka etapizace C.2 doplněna podmínka v tabulce kapitoly C.2 doplněna podmínka v tabulce kapitoly C.2 drobná úprava průběhu


redukována, přidána podmínka etapizace C.2 doplněna podmínka v tabulce kapitoly C.2 doplněna podmínka v tabulce kapitoly C.2

doplněna podmínka v tabulce kapitoly C.2 doplněna podmínka v tabulce kapitoly C.2 doplněna podmínka etapizace v tabulce kapitoly C.2 doplněna podmínka etapizace v tabulce kapitoly C.2

SAUL s.r.o.

B.3 - Vyhodnocení souladu s požadavky na úpravu návrhu ÚP po společném jednání plocha


Z95 P2 P3 P4 P5 P6 P7 N1 N2 N3 N4 N5 N6 N7 N8 N9 N10 N11 N12 N13 N14 N15 N16 N17 N18 N19 N20 N21 N22 N23 N24 N25

doplněna podmínka v tabulce kapitoly C.2 doplněna podmínka v tabulce kapitoly C.2

SAUL s.r.o.

mírně zvětšena

vypuštěna vypuštěna doplněna podmínka etapizace doplněna podmínka etapizace doplněna podmínka etapizace doplněna podmínka etapizace doplněna podmínka etapizace doplněna podmínka etapizace doplněna podmínka etapizace doplněna podmínka etapizace doplněna podmínka etapizace doplněna podmínka etapizace doplněna podmínka etapizace doplněna podmínka etapizace doplněna podmínka etapizace doplněna podmínka etapizace doplněna podmínka etapizace

v tabulce kapitoly C.2 v tabulce kapitoly C.2 v tabulce kapitoly C.2 v tabulce kapitoly C.2 v tabulce kapitoly C.2 v tabulce kapitoly C.2 v tabulce kapitoly C.2 v tabulce kapitoly C.2 v tabulce kapitoly C.2 v tabulce kapitoly C.2 v tabulce kapitoly C.2 v tabulce kapitoly C.2 v tabulce kapitoly C.2 v tabulce kapitoly C.2 v tabulce kapitoly C.2

nově navržena místo Z56

19


B.3.1 ODŮVODNĚNÍ PLOCH NERESPEKTUJÍCÍCH DOTČENÝCH ORGÁNŮ A DOPORUČENÍ „SEA“

STANOVISKA

Z13 (NESOUHLAS MĚÚ OŽP JIČÍN) Ponechání odůvodněno redukcí okolních návrhových zastavitelných ploch i redukcí původního rozsahu této plochy. Plocha je převzata z platného ÚP, vhodně vymezena v přímé návaznosti na zastavěné území, od volné krajiny oddělena elektrickým vedením, přímo napojena na uliční dopravní síť s možností uložení sítí technické infrastruktury. Dokumentace SEA vyhodnotila bez připomínek. Z14 (NESOUHLAS MĚÚ OŽP JIČÍN) Ponechání odůvodněno redukcí okolních návrhových zastavitelných ploch i redukcí původního rozsahu této plochy. Plocha je převzata z platného ÚP, vhodně vymezena v přímé návaznosti na zastavěné území, od volné krajiny oddělena elektrickým vedením, přímo napojena na uliční dopravní síť s možností uložení sítí technické infrastruktury. Dokumentace SEA vyhodnotila bez připomínek. Z38 (NESOUHLAS MĚÚ OŽP JIČÍN) Ponechání odůvodněno redukcí okolních návrhových zastavitelných ploch i redukcí původního této rozsahu plochy. Plocha je převzata z platného ÚP, vyplňuje úzkou proluku v zastavěném území, přímo napojena na uliční dopravní síť s možností uložení sítí technické infrastruktury. Dokumentace SEA vyhodnotila bez připomínek Z41 (NESOUHLAS KÚ KHK OŽP) Ponechání odůvodněno redukcí původního rozsahu plochy. Plocha vhodně vymezena v přímé návaznosti na zastavěné území, s předpokládaným napojením na uliční dopravní síť s možností uložení sítí technické infrastruktury přes stabilizované plochy smíšené obytné. Dokumentace SEA vyhodnotila bez připomínek N1-N4, Z66 (NESOUHLAS MĚÚ OŽP JIČÍN) Jedná se o dlouhodobě sledované, strategické plochy pro rozvoj sportovně-rekreačních aktivit (včetně účelové komunikace zajišťující prostupnost krajiny), představují posílení hospodářského pilíře města (lázeňská a rekreační funkce), vymezeny jako nezastavitelné v krajinném zázemí města přímo navázané na komunikační kostru. Plochy jsou součástí platného ÚPO (schváleny Změnou č.3). Dokumentace SEA vyhodnotila bez připomínek

20

SAUL s.r.o.

C - Výčet záležitostí nadmístního významu, které nejsou řešeny v ZÚR KHK

C

VÝČET ZÁLEŽITOSTÍ NADMÍSTNÍHO NEJSOU ŘEŠENY V ZÚR KHK

VÝZNAMU,

KTERÉ

Koncepce ÚP Lázně Bělohrad je v souladu se ZÚR KHK, nenavrhují se záležitosti nadmístního významu, které nejsou řešeny v ZÚR KHK.

SAUL s.r.o.

21


D

VYHODNOCENÍ ÚČELNÉHO VYUŽITÍ ZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ A VYHODNOCENÍ POTŘEBY VYMEZENÍ ZASTAVITELNÝCH PLOCH

D.1

ODŮVODNĚNÍ VYMEZENÍ ZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ

Zastavěné území pro Lázně Bělohrad bylo vymezeno v souladu se zákonem č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb k 30.10.2012 dle hranic intravilánu upřesněných nad DKM a doplněných o další plochy splňující podmínky k zařazení do zastavěného území terénním šetřením. Zastavěné území je zakresleno v Základním výkresu (1), Hlavním výkresu (2) Návrhu ÚP a Koordinačním výkresu (5) a Výkresu předpokládaných záborů půdního fondu (7) Odůvodnění ÚP.

D.2

VYHODNOCENÍ ÚČELNÉHO VYUŽITÍ ZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ

Využití zastavěného území pro město Lázně Bělohrad bylo vypočteno poměrem zastavěných ploch s rozdílným způsobem ku ploše zastavěného území. Využití činí dle jednotlivých sídel:  Brtev: 91%  Dolní Javoří: 97%  Hřídelec: 98%  Lány u Lázní Bělohradu: 95%  Lázně Bělohrad + Dolní Nová Ves + Prostřední Nová Ves + Horní Nová Ves: 90% (75%)*  Uhlíře: 80% Pozn.:

* Do zastavěného území jsou zahrnuty i nezastavěné plochy v PP Bělohradská bažantnice zahrnuté v intravilánu. Využití zastavěného území je v tomto případě hodnoceno bez těchto ploch (původní vyhodnocení uvedeno v závorce).

Využití vymezeného zastavěného území města Lázně Bělohrad činí průměrně 92%, kdy je třeba počítat s nutnými plochami sídelní zeleně, příp. plochami vodními. Lze konstatovat, že zastavěné území je účelně využito a pro další rozvoj je třeba navrhnout plochy mimo zastavěné území. Územní plán vychází z dosud platného ÚPO Lázně Bělohrad. Navrhuje plochy pro výstavbu především v prolukách stávajících zastavěných ploch, využívá opuštěných areálů (tzv. brownfields, které jsou součástí vymezeného zastavěného území), případně navrhuje plochy v těsné návaznosti na zastavěné území a stávající či navrženou dopravní síť v území. Cílem tohoto postupu je vytvoření kompaktních urbanizovaných celků v území. Podrobnější stanovení potřeb vymezení zastavitelných ploch s ohledem na rozvoj bydlení a ostatních funkcí města je uvedeno v kapitole E.2.

22

SAUL s.r.o.

E - Komplexní zdůvodnění Urbanistického řešení

E

KOMPLEXNÍ ZDŮVODNĚNÍ URBANISTICKÉHO ŘEŠENÍ

E.1

VYHODNOCENÍ SOULADU ŘEŠENÍ S POŽADAVKY NA OCHRANU HODNOT V ÚZEMÍ

E.1.1 KULTURNÍ A CIVILIZAČNÍ HODNOTY PAMÁTKOVÁ OCHRANA Na území města Lázně Bělohrad se nachází 19 historicky cenných objektů, které byly dle Zákona o státní památkové péči č. 20/1987 Sb., prohlášeny za kulturní památky a zapsány do Ústředního seznamu nemovitých a movitých kulturních památek. Výpis ze seznamu je dále uveden v tabulce. Ochranné pásmo má vymezen roubený dům čp.11. (11380/6-5946). Tab.: Nemovité kulturní památky na území obce zapsané do státního seznamu . číslo rejstříku část obce památka poznámka 35003 / 6-1230 Brtev kostel sv. Petra a Pavla Byšičky kaplička s kamenným sloupem se 102269 Brtev sochou sv. Jana Nepomuckého 11380 / 6-5946 Brtev venkovský dům čp. 11, horní část osady, vymezeno OP 19036 / 6-4676 Dolní Javoří venkovská usedlost čp. 13, severní okraj osady, naproti mlýnu 17103 / 6-4673 Dolní Javoří vodní mlýn čp. 17, severní okraj osady 24616 / 6-1231 Dolní Nová Ves krucifix v poli, cesta do Šárovcovy Lhoty 28746 / 6-1232 Dolní Nová Ves venkovská usedlost čp. 2, u kostela 25907 / 6-1233 Horní Nová Ves krucifix 23529 / 6-4674 Horní Nová Ves socha Fauna u domu čp. 136 10361 / 6-5651 Hřídelec kostel sv. Jiří JV od návsi 40594 / 6-1193 Hřídelec krucifix při domě čp. 69 36041 / 6-1225 Lázně Bělohrad

kostel Všech svatých s farou

19232 / 6-1229 Lázně Bělohrad 38994 / 6-1226 Lázně Bělohrad 13019 / 6-5797 Lázně Bělohrad

Raisovo nám. T. G. Masaryka čp. 1, 2, 5, Barákova čp. 3 čp. 191, Komenského ul.

20162 / 6-4389

čp. 201, U Bažantnice

23668 / 6-4677 15631 / 6-1234 22770 / 6-1421

sloup zámek muzeum Fričovo venkovský dům - Wagnerova Lázně Bělohrad chalupa městský dům - tzv. Vojtíškova tisLázně Bělohrad kárna Prostřední Nová Ves smírčí kříž sloup se sochou P. Marie Uhlíře Immaculaty

areál kostela Všech svatých: kostel na st.p. 73, fara na st.p. 72/1, pilíř se sochou sv. Václava na p.p. 106, pilíř se sochou sv. Blažeje na p.p. 105/1

čp. 206, Vojtíškova ul. přes silnici naproti domu čp. 1 okraj vsi pod lesem

Zdroj: ÚAP SO ORP Jičín, aktualizace dle databáze Národního památkového ústavu (http://www.npu.cz).

Z urbanistického hlediska jsou v nejvyšší možné míře chráněny kulturní hodnoty historického vývoje území a věnována odpovídající pozornost původním objektům lidové architektury, které spolu s přírodními prvky hrají důležitou roli v celkovém obraze krajiny. Při eventuálních zásazích a stavebních úpravách na památkově chráněných objektech je vždy nutný předchozí souhlas nadřízeného orgánu státní památkové péče.

ARCHEOLOGICKÁ NALEZIŠTĚ Celé řešené území leží na ÚAN III s výskytem lokalit ÚAN II a ÚAN I. Na kategorie území s archeologickými nálezy ÚAN I - III se vztahuje povinnost vyplývající z §21-24 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči v platném znění - respektovat §22 tohoto zákona, tj. stavebníci jsou již od přípravy stavby, tj. záměru provádět jakékoli zemní práce, při nichž může být objeven archeolo gický nález ve smyslu §23, povinni tento záměr oznámit Archeologickému ústavu AV ČR a umožnit jemu nebo organizaci oprávněné k archeologickým výzkumům provést na dotčeném území záchranný archeologický výzkum. Případné narušení archeologické situace při zemních pracích si vyžádá provedení záchranného archeologického výzkumu na náklad investora budouSAUL s.r.o.

23


cích staveb. Jako území s předpokladem pravděpodobného výskytu archeologických nálezů jsou klasifikována zejména území stávajících i zaniklých sídel a zřícenin hradů. Tab.: Území archeologických nálezů (ÚAN). poř. č. SAS název ÚAN typ ÚAN 03-43-14/9 Uhlíře - intravilán II 03-43-14/5 Dolní Javoří - intravilán II 03-43-20/5 Kulatý vrch I 03-43-19/8 03-43-19/7 03-43-19/2 03-43-19/2 03-43-19/9 03-43-19/1

I II I II II I

03-43-20/1 03-43-19/1

Hřídelec - intravilán Horní Nová Ves - intravilán Malá Horka Malá Horka Lány - intravilán tvrziště v poloze "Drážná", "Na drahách" tvrziště v poloze "Drážná", "Na drahách" Brtev - intravilán Lázně Bělohrad - intravilán

03-43-19/3 03-43-24/1

Koštofrank Intravilán.

I II

03-43-24/1 03-43-25/3 03-43-24/2 03-43-24/5

Hrádek ZSO Byšičky. Dvůr Ratenský. poloha "Rusko"

I I II I

03-43-19/1

II I I

katastrální území Uhlíře Dolní Javoří Horní Nová Ves Hřídelec Horní Nová Ves Hřídelec Hřídelec Lány u Lázní Bělohradu Horní Nová Ves, Prostřední Nová Ves Horní Nová Ves, Prostřední Nová Ves Brtev Prostřední Nová Ves, Lázně Bělohrad, Dolní Nová Ves Lázně Bělohrad Lázně Bělohrad, Dolní Nová Ves Dolní Nová Ves Brtev Dolní Nová Ves Dolní Nová Ves

popis intravilán obce intravilán obce jižní úpatí Kulatého vrchu - lom na výrobu žernovů intravilán obce intravilán obce údolí kopce Malá Horka údolí kopce Malá Horka intravilán obce jihovýchodní konec vsi, severně od čp. 92 na zahradě, u hranic k.ú. jihovýchodní konec vsi, severně od čp. 92 na zahradě, u hranic k.ú. intravilán obce intravilán obce

budova zámku

písková ostrožna u Šárovcovy Lhoty okolí kostela sv. Petra a Pavla okolí hospodářského dvora severně od osady Tikovy, částečně zasahuje do ř. ú.

Zdroj: ÚAP SO ORP Jičín.

VÁLEČNÉ PAMÁTNÍKY, HROBY A PIETNÍ MÍSTA Péči o válečné hroby upravuje Zákon č. 122/2004 Sb., o válečných hrobech a pietních místech. Zákon definuje válečný hrob jako místo, kde jsou pohřbeny ostatky osob, které zahynuly v důsledku aktivní účasti ve vojenské operaci nebo v důsledku válečného zajetí, anebo ostatky osob, které zahynuly v důsledku účasti v odboji nebo vojenské operaci v době války. Pietním místem se rozumí pamětní deska, pomník, památník nebo obdobný symbol připomínající válečné události a jejich oběti. Na území města Lázní Bělohrad se nachází 12 pietních míst a 1 válečný hrob s ostatky uvedených v „Seznamu válečných památníků, hrobů a pietních míst“ evidovaných dle zákona č. 122/2004 Sb. Tab.: Válečné památníky, hroby a pietní místa. identifikační popis číslo CZE-5207-04303 Pietní místo – objekt 15 osob českého původu - padli v boji (Jindřich Bartoníček, Josef Horák, František Hrnčíř, Josef Hrnčíř, Josef Jerie, Rudolf Kulhánek, Rudolf Mánek, Antonín Marek, Václav Merta, František Munzar, Josef Rejmont, Jan Sehnal, Václav Sehnal, František Tějásko, Bohumil Vagenknecht) CZE-5207-04304 Pietní místo – objekt osoby českého původu - 17 jmen (Jindřich Čeřovský, Jan Hátle, Josef Hátle, Josef Kraus, František Mádle, Filip Mitlener, Josef Muhl, Jan Nosek, Josef Peer, Ferdinand Pilař, Josef Pilař, Karel Pilař, Josef Špáta, Josef Štefan, Antonín Šubrt, Josef Vágenknecht, Antonín Vais) CZE-5207-04305 Pietní místo – objekt padlým hrdinům - počty padlých, jména – neuvedeno

24

zeměpisná katastrální poloha území 50°25'22,18"N Dolní Nová Ves 15°35'10,45"E

50°26'06,15"N Brtev 15°36'12,12"E

50°27'56,07"N Uhlíře 15°33'43,63"E

SAUL s.r.o.

E.1 - Vyhodnocení souladu řešení s požadavky na ochranu hodnot v území identifikační popis číslo CZE-5207-04306 Válečný hrob s ostatky obětem I. sv. války - jména neuvedena CZE-5207-04317 Pietní místo – deska deska na objektu Fričova muzea - 28 jmen osob českého původu - padli v boji (Hynek Lukeš, František Malý, Vilém Malý, Pavel Marweldl, František Mašek, Josef Materna, Josef Mindl, František Munzar, Josef Obešlo, Karel Paickr, Josef Pech, Karel Poner, Josef Sehnal, Ludvík Sehnal, Antonín Stuchlík, Jan Štefan, František Šulc, Josef Šulc, Antonín Vacek, Jan Vacek, Josef Vacek, Karel Vích, Oldřich Vích, Václav Vích, Josef Vinčálek, František Vokrouhlecký, Josef Vrba) CZE-5207-04318 Pietní místo – deska na objektu Fričova muzea - 28 jmen osob českého původu – padli v boji (Emil Antoš, Augustin Bechlold, Augustin Bernard, Václav Blíma, František Bubák, Antonín Cerman, František Cerman, František Čeřovský, Otakar Elrich, Oldřich Fejfar, Antonín Forman, Josef Forman, Václav Forman, Miloslav Hlaváč, František Houžvík, Josef Hrnčík, Antonín Kadavý, Adolf Kašpar, Václav Kitler, Jan Kodym, Věnceslav Koch, František Kracík, František Kulhánek, Karel Kuntoš, Odřich Kurka, Stanislav Lánský, Karel Lasík, Václav Lonér) CZE-5207-04319 Pietní místo – deska deska na objektu sokolovny PAMÁTCE BRATŘÍ A SESTER UMUČENÝCH NĚMCI V LETECH 1939 - 1945 - 14 osob českého původu – jiná úmrtí (Karel Drahokoupil, Karel Leverer, Oskar Schutz, Šimon Schutz, Pavlína Schutzová, František Šulc, Josef Varvařovský, Adolf Vojtíšek, Jan Vojtíšek, Jan Vojtíšek, Božena Vojtíšková, Krista Vojtíšková, Richard Wierer, Jana Wiererová) CZE-5207-04320 Pietní místo – ostatní (jména neuvedena) CZE-5207-04321 Pietní místo - deska Z tohoto domu byli 17. června 1942 německými násilníky odvlečení a v koncentračních táborech umučeni - 7 osob českého původu (Jaroslav Trojánek, Adolf Vojtíšek, Jan Vojtíšek, Jan Vojtíšek, Božena Vojtíšková, Božena Vojtíšková, Krystýna Vojtíšková) CZE-5207-04323 Pietní místo - objekt na památku posádky bombardéru B-17G, jehož trosky dopadly v okolí obce Hřídelec 14.2.1945 (jména neuvedena) CZE-5207-26505 Pietní místo - deska deska na Fričově muzeu – legionář padl v boji (Jan Beneš) CZE-5207-27556 Pietní místo – deska na památku plk. Bohumila Lišky, pilota RAF (Bohumil Liška) CZE-5207-29845 Pietní místo - deska Deska na objektu České Spořitelny, jiné úmrtí (Jiří Sehnal)

zeměpisná poloha 50°26'40,76"N 15°34'52,63"E 50°25'39,35"N 15°34'58,29"E

katastrální území Horní Nová Ves Lázně Bělohrad

50°25'39,35"N Lázně Bělohrad 15°34'58,29"E

50°25'45,18"N Lázně Bělohrad 15°35'14,81"E

50°26'34,81"N Horní Nová Ves 15°34'55,96"E 50°25'36,73"N Lázně Bělohrad 15°35'02,06"E

50°26'46,36"N Hřídelec 15°32'26,40"E 50°25'45,18"N 15°35'14,81"E 50°26'19,04"N 15°34'58,70"E 50°25'43,78"N 15°34'56,93"E

Lázně Bělohrad Prostřední Nová Ves Lázně Bělohrad

Zdroj: „Centrální evidence válečných hrobů“ vedená Ministerstvem obrany.

E.1.2 PŘÍRODNÍ HODNOTY OBECNÁ OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY Vymezení ploch přírodních (lesních i nelesních) v návrzích ÚP respektuje zájmy obecné ochrany přírody tvořené v území následujícími složkami: Územní systém ekologické stability tvořený jednotlivými vymezenými prvky nadregionálního, regionálního i místního významu – blíže viz kap. ÚSES. Krajinný ráz – blíže viz kap. Odůvodnění koncepce uspořádání krajiny. Systému sídelní a krajinné nelesní zeleně – viz dále samostatná kapitola. Významné krajinné prvky (v pojetí zákona č. 114/92 Sb. o ochraně přírody a krajiny) jsou „ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotné části krajiny, které utvářejí její vzhled nebo přispívají k udržení její stability“. V řešeném území jsou vymezeny významné krajinné prvky ze zákona (§3 zákona - nutnost ochrany těchto VKP vyplývá z legislativních ustanovení) – v pojetí zákona jsou jimi obecně „lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy“. Vodítkem pro lokalizaci SAUL s.r.o.

25


těchto VKP je mj. druh konkrétního pozemku, k čemuž obecně slouží jeho zatřídění v evidenci katastru nemovitostí (druh pozemku, příp. způsob využívání) – v případě nejasností či sporů rozhoduje místně příslušný orgán ochrany přírody. Pro posuzování příslušnosti konkrétních pozemků k tomuto limitujícímu aspektu slouží údaje KN, resp. zatřídění ploch v druzích (dle přílohy k vyhlášce č. 26/2007 Sb.), VKP ze zákona v podmínkách řešeného území je dle výsledků terénního šetření zpracovatele ÚP územní množina sestávající:  v případě „lesů“ obecně lesními pozemky (kód druhu pozemku dle vyhlášky 10), detailně dle plochového členění v LHP/LHO pouze tzv. porostní plochou (bezlesí nenaplňují tuto definici),  v případě vodních toků obecně vodními plochami (kód vyhlášky 11), detailně vodními toky přirozenými, v případě rybníků, jezer obecně vodními plochami (kód vyhlášky 11), detailně rybníky a vodními nádržemi přírodními - do tohoto VKP jsou zde zařazeny pouze prvky přírodní nebo přírodě blízkého charakteru (z množiny vodních ploch evidovaných v KN jsou vyřazeny zdejší pozemky charakteru otevřených příkopů odvodňovací svodné sítě, vodoteče v intravilánu města a sídel postrádající břehová společenstva, požární nádrže apod.),  v případě údolních niv se jedná o spojitá území obecně sestávající z vodních ploch (kód vyhlášky 11) - zamokřená plocha, zemědělských i nezemědělských pozemků diferencovaně tvořených v kódu BPEJ hlavními půdními jednotkami 56 až 59, 61, 67 a 68, tento druh VKP je tvořen většinou pozemky TTP, nárosty dřevin, dřevinnými doprovody vodotečí a na březích vodních ploch apod. (z lokalizace byla vyloučena orná půda a intenzivně využívané zemědělské pozemky v intravilánu města). Pro účely územního plánování, resp. pro posuzování případných změn druhů pozemků, jsou detailní údaje katastru nemovitostí vodítkem, avšak v případě posuzování některých konkrétních záměrů je nutné volit terénní šetření potvrzující příslušnost k VKP.  v území obce se nevyskytují rašeliniště (dle údajů typologických map serveru ÚHÚL),  některé vymezené VKP ze zákona jsou v územním překryvu s prvky zvláštní ochrany přírody (m-ZCHÚ),  v řešeném území nejsou aktuálně vymezené registrované VKP, ani při terénním šetření zpracovatele ÚP nebyl vytipován prvek vhodný pro tento stupeň vyšší ochrany.

ZVLÁŠTNÍ OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY Na území obce se nachází následující maloplošná zvláště chráněná území:  Přírodní rezervace (PR) – v části území obce je dle zákona č. 114/92 sb. o ochraně přírody a krajiny, části třetí, hlavy první, § 14, písm. d) je vyhlášena přírodní rezervace: Název: Kamenná Hůra Kód AOPK: 157 Obec: Lázně Bělohrad Celková výměra: 45,2340 ha* Vyhlásil: OkÚ Jičín, MK ČSR, MŽP ČR Příslušný orgán ochrany přírody: Předmět ochrany: Kategorie IUCN: Bioregion: Fytogeografické členění: Geomorfologická jednotka: CHOPAV: Klimatická oblast: PLO, podoblast: Zdroj: Pozn.:

26

Katastrální území: Horní Nová Ves Vyhlášeno (účinnost): 1.9.1998, 1.2.1999 Předpis: nařízení č. 4/1998 a 1/1999, výnos č, 14.200/88-SÚOP, vyhláška č. 395/1992 Sb. a 96/2007 Sb. KÚ Královéhradeckého kraje Ochrana zbytku bukového porostu na minerálně chudém podkladě pískovcových slepenců. řízená rezervace 1.37 Podkrkonošský 56b Jilemnické Podkrkonoší VIA8 Krkonošské podhůří 17 Východočeská křída MT2 mírně teplá 2 23 Podkrkonoší

AOPK ČR (ÚSOP). dle ÚSOP AOPK není vymezeno ochranné pásmo *) údaj zjištěn po upřesnění hranic PR, údaj v ÚSOP chybný!

SAUL s.r.o.

E.1 - Vyhodnocení souladu řešení s požadavky na ochranu hodnot v území 

Přírodní památky (PP) – v části území obce je dle zákona č. 114/92 sb. o ochraně přírody a krajiny, části třetí, hlavy první, § 14, písm. f) jsou vyhlášeny přírodní památky:

Název: Bělohradská bažantnice Kód AOPK: 1987 Obec: Lázně Bělohrad Celková výměra: 51,1937 ha* Vyhlásil: OkÚ Jičín Příslušný orgán ochrany přírody: Předmět a účel ochrany: Kategorie IUCN: Bioregion: Fytogeografické členění: Geomorfologická jednotka: CHOPAV: Klimatická oblast: PLO, podoblast: Zdroj: Pozn.:

Katastrální území: Lázně Bělohrad Vyhlášeno (účinnost): 1.9. 1998, 1.2.1999 Předpis: nařízení č. 1/1998, 3/1999 KÚ Královéhradeckého kraje Lázeňský park se smíšeným lesem a vlhkými loukami s výskytem chráněných a ohrožených druhů rostlin a živočichů. Účelem zřízení PP je ochrana lázeňského parku se smíšeným lesem, vlhkými loukami s výskytem chráněných a ohrožených druhů rostlin a živočichů, řízená rezervace 1.9 Cidlinsko-Chrudimský 57a Bělohradsko VIA2 Jičínská pahorkatina 17 Východočeská křída MT9 mírně teplá 9 23 Podkrkonoší

Nařízení OkÚ Jičín o zřízení přírodních památek č. 3/1999, AOPK ČR (ÚSOP) Dle ÚSOP AOPK ČR zde není vymezeno ochranné pásmo, dle poskytnutého podkladu ORP Jičín (vyhlašovací dokumentace z roku 1999) se zde ochranné pásmo nachází v rámci aktuálního vymezení PP, Na ploše PP se aktuálně nalézá část lázeňského lesoparku s důsledně odstraňovaným spodním patrem, intenzivně využívané louky a v ochranném pásmu PP i oplocený areál minigolfu - současné využívání části PP je v rozporu se stanoveným ochranným režimem! *) údaj převzat z Nařízení OkÚ Jičín o zřízení Přírodních památek č. 3/1999 i dle ÚSOP AOPK ČR

ÚP navrhuje iniciaci změny hranic této přírodní památky respektující aktuální a dlouhodobý stav využívání lokality, tzn. vyčlenění intenzivně využívaných pozemků v SZ okraji PP neslučitelných způsobů využívání s ochranným režimem m-ZCHÚ (pobytové louky podél obvodové cesty, areál minigolfu, část lázeňského lesoparku…). Název: Byšičky (v řešeném území část) Kód AOPK: 1986 Obec: Lázně Bělohrad (Lukavec, Vřesník) Celková výměra: 89,9693 ha, v ř.ú. 71,7995 ha Vyhlásil: OkÚ Jičín Příslušný orgán ochrany přírody: Předmět a účel ochrany: Překryv s jiným objektem ústředního seznamu: Kategorie IUCN: Bioregion: Fytogeografické členění: Geomorfologická jednotka: CHOPAV: Klimatická oblast: PLO, podoblast: Zdroj: Pozn.:

Katastrální území: Brtev (Lukavec u Hořic, Vřesník u Tetína) Vyhlášeno (účinnost): 1.9.1998, 1.2.1999 Předpis: nařízení č. 1/1998, 3/1999 KÚ Královéhradeckého kraje Ochrana příkladné ekologické diverzity krajiny s výskytem řady ohrožených druhů flóry a ochrana území jako důležité ornitologické lokality. Účelem zřízení PP je ochrana příkladné ekologické diverzity krajiny s výskytem řady ohrožených druhů flóry a ochrana území jako důležité ornitologické lokality. EVL Byšičky řízená rezervace 1.9 Cidlinsko-Chrudimský 57a Bělohradsko VIA2 Jičínská pahorkatina 17 Východočeská křída MT9 mírně teplá 9 23 Podkrkonoší

AOPK ČR (ÚSOP). Dle ÚSOP AOPK není vymezeno ochranné pásmo.

SAUL s.r.o.

27


Název: Hřídelecká Hůra Kód AOPK: 817 Obec: Lázně Bělohrad Celková výměra: 1.8614 ha* Vyhlásil: ONV Jičín, OkÚ Jičín, KÚ KHK Příslušný orgán ochrany přírody: Předmět ochrany:

Katastrální území: Hřídelec Vyhlášeno (účinnost): 26.6.1980, 1.2.1999, 10.4.2007 Předpis: usnesení č. 158/80, nařízení č. 2/1999, 2/2007 KÚ Královéhradeckého kraje Geologická lokalita s výskytem vzácnějších nerostů a přilehlých stepních luk s charakteristickou vegetací (zbytek třetihorní sopky s pseudokrasovými jeskyňkami). řízená rezervace 1.37 Podkrkonošský 57a Bělohradsko VIA8 Krkonošské podhůří 17 Východočeská křída MT9 mírně teplá 9 23 Podkrkonoší

Kategorie IUCN: Bioregion: Fytogeografické členění: Geomorfologická jednotka: CHOPAV: Klimatická oblast: PLO, podoblast: Zdroj: AOPK ČR (ÚSOP). Pozn.: Dle ÚSOP AOPK není vymezeno ochranné pásmo. *) údaj zjištěn po upřesnění hranic PR, údaj v ÚSOP chybný! Název: Údolí Javorky Kód AOPK: 1991 Obec: Lázně Bělohrad Celková výměra: 7,5651 ha* Vyhlásil: OkÚ Jičín Příslušný orgán ochrany přírody: Předmět a účel ochrany:

Katastrální území: Dolní Javoří, Horní Nová Ves, Uhlíře Vyhlášeno (účinnost): 1.9.1998, 1.2.1999 Předpis: nařízení č. 1/1998, 3/1999 KÚ Královéhradeckého kraje Slatinné louky u přirozeného toku Javorky s výskytem chráněných druhů rostlin a živočichů. Účelem zřízení PP je ochrana slatinných luk u přirozeného toku Javorky s výskytem chráněných druhů rostlin a živočichů. řízená rezervace 1.37 Podkrkonošský 57a Bělohradsko VIA8 Krkonošské podhůří 17 Východočeská křída MT2 mírně teplá 2 23 Podkrkonoší

Kategorie IUCN: Bioregion: Fytogeografické členění: Geomorfologická jednotka: CHOPAV: Klimatická oblast: PLO, podoblast: Zdroj: AOPK ČR (ÚSOP). Pozn.: Dle ÚSOP AOPK není vymezeno ochranné pásmo. *) údaj zjištěn po upřesnění hranic PR, údaj v ÚSOP chybný! Název: Lukavecký potok (v řešeném území část) Kód AOPK: 5695 Obec: Lázně Bělohrad Celková výměra v části ř.ú.: 0,1600 ha Vyhlásil: ONV Jičín, OkÚ Jičín, KÚ Královéhradeckého kraje Příslušný orgán ochrany přírody: Předmět ochrany:

Katastrální území: Dolní Nová Ves Vyhlášeno (účinnost): 12.3.2012, 31.12.2011 Předpis: nařízení KÚ Královéhradeckého kraje KÚ Královéhradeckého kraje Podpora a stabilizace populace evropsky významného a silně ohroženého živočišného druhu - velevruba tupého, včetně aktivní ochrany jeho biotopu; vhodnými formami ochrany vodního toku zajistit stabilitu biotopu a podpořit jeho další šíření na lokalitě. III – přírodní památka 1.6 Cidlinsko-Chrudimský 57a Bělohradsko VIA2B Bělohradská pahorkatina 17 Východočeská křída MT9 mírně teplá 9 23 Podkrkonoší

Kategorie IUCN: Bioregion: Fytogeografické členění: Geomorfologická jednotka: CHOPAV: Klimatická oblast: PLO, podoblast: Zdroj: AOPK ČR (ÚSOP). Pozn.: Dle ÚSOP AOPK není vymezeno ochranné pásmo. 28

SAUL s.r.o.

E.1 - Vyhodnocení souladu řešení s požadavky na ochranu hodnot v území

Památný strom: Na území obce se aktuálně vyskytují následující vyhlášené památné stromy. Dle ÚSOP nejsou pro tyto stromy vyhlášeny ochranná pásma, takže platí obecné ustanovení odst. 3, § 46 zákona č. 114/92 Sb., že každý strom má základní ochranné pásmo ve tvaru kruhu o poloměru desetinásobku průměru kmene měřeného ve výši 130 cm nad zemí. V tomto pásmu není dovolena žádná pro památný strom škodlivá činnost, například výstavba, terénní úpravy, odvodňování, chemizace. 

Název: Dub letní Kód AOPK: 104960 Obec: Lázně Bělohrad Typ objektu: Vyhlásil: OkÚ Jičín Popis:

Katastrální území: Brtev jednotlivý strom, buk lesní, Fagus sylvatica L. Předpis: rozhodnutí z 20.11.2002 Na hrázi rybníka Byšičky, cca 2,5 km východně od Lázní Bělohrad.

Zdroj: AOPK ČR (ÚSOP). Název: Bělohradský buk Kód AOPK: 105015 Obec: Lázně Bělohrad Typ objektu: Vyhlásil: OkÚ Jičín Popis:

Katastrální území: Lázně Bělohrad jednotlivý strom, dub letní, Quercus robur L. Předpis: rozhodnutí z 5.8.1996 Na okraji zámeckého parku mimo hlavní areál, mezi mateřskou školkou a zámkem. Výška 28 m, obvod 470 cm.

Zdroj: AOPK ČR (ÚSOP).

Na základě výsledků terénního šetření zpracovatele ÚP byl vytipován prvek vhodný k vyhlášení v kategorii památné stromořadí: Název: Stromořadí na hrázi rybníka Pardoubek Obec: Lázně Bělohrad Katastrální území: Brtev Typ objektu: stromořadí - 9 ks dub letního, výčetního obvodu cca 170-440 cm, Popis: - 2 ks jilm habrolistý, středního výčetního obvodu cca 155 cm. Dominantní letitá alej podél cesty na hrázi rybníka Pardoubek. Zdroj: Zpracovatel ÚP.

MEZINÁRODNÍ OCHRANA PŘÍRODY Na území obce se nachází části Evropsky významných lokalit (EVL) soustavy NATURA 2000: Název: EVL CZ0524048 Byšičky (v řešeném území část) Kód AOPK: 2091 Obec: Lázně Bělohrad (Lukavec u Hořic) Výměra v ř.ú.: 0.1823 ha Vyhlásil: Vláda ČR Předmět ochrany: Překryv s jiným objektem ústředního seznamu: Kategorie IUCN: Bioregion: Fytogeografické členění: Geomorfologická jednotka: CHOPAV: Klimatická oblast: PLO, podoblast:

Katastrální území: Brtev (Lukavec u Hořic) Vyhlášeno (účinnost): 22.12.2004 Předpis: nařízení vlády č.132/2005 Sb. lokalita kuňky ohnivé, hlízovce Loeselova PP Byšičky PS Dub letní nezadaná 1.9 Cidlinsko-Chrudimský 57a Bělohradsko VIA2 Jičínská pahorkatina 17 Východočeská křída MT9 mírně teplá 9 23 Podkrkonoší

Zdroj: ÚAP ORP, ÚSOP AOPK ČR (ÚSOP).

SAUL s.r.o.

29

Odůvodnění územního plánu Lázně Bělohrad – Návrh Název: EVL CZ0523279 Lukavecký potok (v řešeném území část) Kód AOPK: 2019 Obec: Lázně Bělohrad (Lukavec u Hořic, Šárovcova Lhota) Výměra v ř.ú.: 0,1600 ha Vyhlásil: Vláda ČR Předmět ochrany: Kategorie IUCN: Bioregion: Fytogeografické členění: Geomorfologická jednotka: CHOPAV: Klimatická oblast: PLO, podoblast:

Katastrální území: Dolní Nová Ves (Černín u Lukavce, Šárovcova Lhota) Vyhlášeno (účinnost): 22.12.2004 Předpis: nařízení vlády č.132/2005 Sb. lokalita velevruba tupého nezadaná 1.9 Cidlinsko-Chrudimský 57a Bělohradsko VIA2 Jičínská pahorkatina 17 Východočeská křída MT9 mírně teplá 9 23 Podkrkonoší

Zdroj: ÚAP ORP, ÚSOP AOPK ČR (ÚSOP). Obr.: Orientační znázornění diferencovaných zájmů ochrany přírody.

Zdroj: Zpracovatel ÚP na podkladech ÚAP SO ORP Jičín. 30

SAUL s.r.o.

E.2 - Odůvodnění urbanistické koncepce vč. vymezení ploch a koridorů územních rezerv

E.2

ODŮVODNĚNÍ URBANISTICKÉ KONCEPCE VČ. VYMEZENÍ PLOCH A KORIDORŮ ÚZEMNÍCH REZERV

E.2.1 ODŮVODNĚNÍ CELKOVÉHO USPOŘÁDÁNÍ ÚZEMÍ

PLOŠNÉHO

A PROSTOROVÉHO

Koncepce uspořádání území územním plánem vychází z následujícího uspořádání města a je odůvodněna následujícími skutečnostmi: Město Lázně Bělohrad představuje sídlo tvořené 4 sídelními jednotkami vzájemně propojenými Horní Nová Ves, Prostřední Nová Ves, Lázně Bělohrad a Dolní Nová Ves. Tato sídla tvoří jeden celek protažený ve směru sever - jih podél toku říčky Javorky a komunikace Hořice - Nová Paka. V místě křížení silnic II/284 a II/501 je zástavba protažena i ve směru západ – východ, ohraničuje ji ne zcela železniční trať a zcela park Bažantnice. Západně podél zástavby ve směru sever - jih prochází železniční trať s nádražím. Horní Nová Ves vstupující ze severních vyvýšených a zalesněných poloh do vcelku rovinaté krajiny města je tvořena zástavbou převážně rodinných domů. Jejím středem prochází silnice II. třídy od Nové Paky a říčka Javorka. Zástavba je souvislá bez větších proluk avšak s členitými okraji přecházejícími do zanedbaných ovocných sadů. Většina zástavby je rozložena západně od komunikace s tím, že volný prostor k železniční trati nelze považovat za do budoucna zastavitelnou proluku. Ve střední části Horní Nové Vsi jsou mezi komunikací a Javorkou umístěny provozovny podnikatelských aktivit rozdělené plochami občanského vybavení, které jsou rytmicky rozptýleny v obytné zástavbě podél komunikace dále k centru města. Na západním okraji navazuje fotbalové hřiště a dále u železniční trati hřbitov, na východním okraji zástavby je v mírně odsunuté poloze stagnující areál zemědělské výroby. Podél Javorky se směrem k centru uplatňuje nezastavěný parkový pás. Prostřední Nová Ves zaujímající krátký úsek podél obou stran komunikace a Javorky je tvořená rovněž zástavbou převážně rodinných domů. Na východní straně je areál provozoven podnikatelských aktivit, technického dvora města, západně od zástavby se v mírně odsunuté poloze nachází stagnující areál zemědělské výroby. V jižní části se železniční trať natolik přibližuje k zástavbě, že lze v souvislosti s potenciální přeložkou silnice II. třídy uvažovat o dostavbě proluky. Lázně Bělohrad jako jádrové sídlo rozprostírající se již zcela na rovině je tvořeno zástavbou izolovaných rodinných domů a vil v zahradách, řadových bytových i rodinných domů vytvářejících souvislé uliční fronty kompaktního centra i nízkopodlažními městskými formami sídlištní zástavby obytné domy do 4.NP. Kvalitní vilová zástavba je charakteristická zejména v lázeňském území, kde si západně od areálu lázní zachovala do značné míry původní charakter bez rušivých objektů drobné výroby, řemeslnických provozoven, objektů občanského vybavení náročných na dopravní obslužnost a skladovací plochy. V místě křížení hlavních komunikací se nachází hlavní městské náměstí ulicové formy s autobusovým nádražím na západní straně. Převážně obytná zástavba po obou stranách náměstí je doplňována občanským vybavením v přízemí objektů, část objektů je čistě nebytových využívaných plně pro občanské vybavení. Dominantním veřejným prostorem ve městě je zámecký park navazující na hlavní stavební solitéry centra města - zámek a lázeňský hotel, který odděluje park od náměstí. Dominantní aktivitou města je areál slatinných lázní, který se nachází na východním okraji města a navazuje na přírodní park Bažantnice. Areál zahrnuje historický kampus s novou lávkou provizorně řešící jeho předělení silnicí II. třídy, rozvojové území podél silnice na Miletín s novým lázeňským domem pod hrází rybníka Pardoubku, pobytovou louku pro rekreační aktivity na přechodu do parku Bažantnice a vlastní postupně revitalizovaný park Bažantnice se zachovanými tenisovými kurty, koncertním altánem a odstraněnou tradiční výletní restaurací. Na jihozápadní okraj parku navazuje sportovní areál s fotbalovým hřištěm, tenisovými a volejbalovými kurty, hernou stolního tenisu a novou tenisovou halou. Mezi nádražím a komunikací na Hořice navazuje na novodobé sídliště bytových domů na mírně vyvýšeném ostrohu nad nivou Javorky areál hřbitova a zóna škol s novým sportovním zázemím a SAUL s.r.o.

31


dominantními objekty kostela a základní školy. Nezastavěný parkový pás podél Javorky se daří udržet přiměřeně možnostem husté zástavby centra města. Západně nádraží je na severním úbočí vrchu Zhoř chaoticky promíšena zástavba rodinných, ubytovna s chatovým táborem, menší areály podnikatelských aktivit a přírodní naleziště léčivých zdrojů. Východně severního zhlaví nádraží se nachází nosný historický průmyslový areál města (DEPRAG CZ a. s.). V severní části se železniční trať natolik přibližuje k zástavbě, že lze v souvislosti s potenciální přeložkou silnice II. třídy uvažovat o celkové dostavbě proluky, v níž se v současnosti odehrává největší stavební aktivita města. Na druhé – východní straně je rozvoj centrální části města značně limitován areálem lázní a jeho přírodním zázemím a to včetně rozsáhlých mikroklimaticky příznivých jihozápadním směrem mírně nakloněných ploch zemědělské půdy, které po odříznutí přeložkou silnice II. třídy vytvoří rozsáhlou proluku. Dolní Nová Ves pokračuje jižním směrem podél komunikace na Hořice a Javorky zástavbou výhradně rodinných domů respektující více či méně nezastavěný parkový pás podél Javorky. Východně jižního zhlaví nádraží se rozprostírá výrobní areál soustřeďující spíše mimoměstské výrobní aktivity (Agropodnik a.s., ZEPO Bělohrad) a další menší provozovny. Zástavbu Dolní Nové Vsi uzavírá na jihu po obou stranách komunikace středisko zemědělské výroby, ČOV a rozvojový výrobní areál (ALUCON).Na tomto katastru se nachází také unikátní krajinářsko-architektonický útvar areálu Byšička s historickým statkem, rybníkem a kostelem v široce dominantní poloze na vysokém ostrohu s historickými sady na pozadí lesních masivů. Brtev je venkovské sídlo nacházející se východně od Lázní Bělohrad ve vzdálenosti cca 1 km ve velmi příznivé mikroklimatické poloze jihozápadního úbočí zalesněných svahů. Zástavba sídla tvořená výhradně rodinnými domy a rekreačními chalupami je protažena podél silnice III. třídy, která je zde ukončena. Na jižním okraji sídla se nachází rozvojové proluky a bývalé zemědělské středisko transformované na areál nezemědělských podnikatelských aktivit. V sídle není žádné občanské vybavení či jiná výroba, ačkoliv historické objekty bývalé školy, hostince a požární zbrojnice dokládají potenciál prosperity. Část je v území s doporučenou prostorovou ochranou. Lány jsou venkovské sídlo v rovinatém terénu západně od Lázní Bělohrad ve vzdálenosti cca 2 km. Středem obce prochází říčka Heřmanka a silnice III/28425. Zástavba rodinných domů, rekreačních chalup a usedlostí tvoří kompaktní celek s dílčími rozvojovými prolukami soustředěný kolem těžko čitelné návsi s prodejnou smíšeného zboží, požární zbrojnicí a kapličkou. Na křižovatce silnic III. třídy těsně navazuje na jižní okraj zástavby zemědělské středisko (ZEPO Lázně Bělohrad), ve kterém je dosud provozována rostlinná i živočišná výroba. Na severním okraji se nachází v mírně odsunuté poloze lesní hřiště. Hřídelec je venkovské sídlo nacházející se západně od Lán cca 4 km od Lázní Bělohrad. Hustá zástavba výhradně obytného a rekreačního charakteru je rozložena v členitém terénu při napojení silnic III. třídy. Střed sídla je tvořen nezřetelnou návsí s hostincem, navazujícím veřejným sportovně rekreačním prostranstvím a opraveným kostelem sv. Jiří v okrajové avšak lokálně dominantní poloze. Na západním okraj zástavby navazuje stagnující zemědělský areál (ZEPO Lázně Bělohrad). Dominantním prvkem členitého reliéfu sídla i obklopující krajiny je romantický přírodní útvar Hřídelecké horky přístupný přímo z okraje zástavby. Uhlíře jsou venkovské sídlo nacházející se při severní hranici správního území města v členité krajině stoupajícího údolí s potokem, který vtéká do Javorky. Zástavba převáženě rekreačních chalup a původních stavení je řídce rozložena podél silnice III. třídy od jejího napojení na II/284 v údolí Javorky až po lesní okraj na západě, odkud jsou výhledy na hrad Pecku. Podél silnice je řada proluk a to i v místě špatně čitelného středu s požární zbrojnicí, další rozvoj sídla je však těžko odůvodnitelný. V sídle nejsou žádné objekty občanského vybavení, zemědělské či jiné drobné výroby. Podél silnice prochází hranice CHOPAV. Dolní Javoří je venkovské sídlo s podobným charakterem jako Uhlíře, řídká zástavba rekreačních chalup (některé památkově chráněné) je rozmístěna v členitém terénu amfiteatrálně uspořádaného údolí. Sídlo je dopravně přístupné silnicí III. třídy, která zde končí na veřejném prostranství s požární nádrží. Kromě živořící malé zemědělské farmy a penzionu ve starém mlýně v odtržené poloze v sídle nejsou žádné objekty občanského vybavení, zemědělské či jiné drobné výroby, masivnější rozvoj sídla je s ohledem na památkovou ochranu těžko odůvodnitelný.

32

SAUL s.r.o.


E.2.2 ROZVOJ BYDLENÍ Výpočet potřeby ploch pro bydlení byl proveden na základě bilančních charakteristik území (odhad populačního vývoje, vývoj standardů bydlení,...). Tab.: Historický vývoj počtu obyvatel (přepočet na územní strukturu 2010). počet obyvatel ze sčítání v roce obec 1869 Lázně Bělohrad 4262 Zdroj: Pozn.:

1880

1890

1900

1910

1921

1930

1950

1961

1970

1980

1991

2001

4370

4481

4877

5269

4676

4734

3861

4013

3858

3974

3823

3796

ČSÚ, Historický lexikon - počet obyvatel a domů podle výsledků sčítání od roku 1869. 1869 - obyvatelstvo přítomné civilní, 1880 až 1950 - obyvatelstvo přítomné 1961 až 1991 - obyvatelstvo bydlící (tj. hlášené v obci k trvalému pobytu) 2001 - obyvatelstvo bydlící (osoby s trvalým nebo dlouhodobým pobytem)

Z přehledu historických sčítání obyvatel je do poloviny minulého století patrná rostoucí křivka počtu obyvatel výrazně přerušená zejména 2. světovou válkou. Populačního vrcholu (z hlediska počtu bydlících obyvatel) dosáhla obec na počátku 20. století. Od sedmdesátých let 20. století je počet obyvatel relativně stabilní, mírně pod čtyři tisíce. Tab.:

Vývoj trvale bydlícího obyvatelstva (TBO) v letech 1991-2009.

rok

SLBD 2001

Lázně 3796 Bělohrad Zdroj:

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

rozdíl 20102001

index 2010/ 2001

3779

3783

3744

3760

3768

3756

3756

3751

3727

3734

-45

0,99

SLBD2001; ostatní údaje ČSÚ (vdb.czso.cz). Počet obyvatel k 31.12., u SLBD stavy ke dni provedení SLDB.

Přírůstek obyvatelstva byl ve sledovaném období (20011 – 2010) mírně záporný (-45 obyvatel). Vývoj počtu obyvatel ovlivňuje jednak přirozená měna, jednak migrace. Do vývoje přirozené měny se promítá jednak negativní trend poklesu porodnosti v 90. letech a na přelomu století, jednak pozitivní vliv tzv. odložené porodnosti silných populačních ročníků z poloviny 70. let minulého století. V posledních letech převažuje nad přirozeným přírůstkem záporná migrace zejména odchodem mladých obyvatel do větších měst. Věková struktura obyvatelstva měřena indexem stáří vykazuje mírně negativní tendence (kopíruje vývoj za celou ČR). Počet obyvatel v produktivním věku (15 – 64 let) je zhruba stabilní s mírnými meziročními výkyvy, věková skupina do 14 let však dlouhodobě slábne na úkor skupiny nad 65 let. Tab.: Charakteristiky úrovně bydlení bytového fondu. průměrný počet v bytech celkem územní jednotka Lázně Bělohrad okres Jičín kraj Královéhradecký

osob na osob na byt obytnou místnost 2,74 0,93 2,70 0,93 2,66 0,98

celkové plochy na byt 84,20 83,25 78,42

obytné plochy na byt 55,53 54,54 51,18

obytné plochy na osobu 19,99 20,07 19,03

obytných místností na byt 2,98 2,93 2,75

Zdroj: SLDB 2001.

Ve srovnání s průměrem Královéhradeckého kraje jsou byty v obci Lázně Bělohrad větší co do plochy i počtu místností, vyšší je však i průměrná velikost bytové domácnosti (2,74 osob na byt). Na základě odborného odhadu vycházejícího z demografického hodnocení a z prorůstové strategie města byl do Zadání zapracován výhled populačního vývoje 4000 trvale bydlících obyvatel. Pro stanovení potřeby obytných ploch je dalším uvažovaným parametrem vývoj standardu bydlení. V úvahu je vzato, že bude zcela odstraněno tzv. nechtěné soužití a každá censovní domácnost (CD) bude mít vlastní byt (BJ), tedy 1 bytová domácnost = 1 CD, což je dosažení v tomto směru ideálního stavu a zároveň vytváří určitou rezervu v kapacitách bytového fondu. S vývojem bydlení úzce souvisí i stanovení budoucí velikosti censovní domácnosti (CD). Celkově lze očekávat další pokles velikosti CD na velikost 2,50 osob na CD (nyní v obci 2,74 osob/CD).

SAUL s.r.o.

33


Rozvoj zastavitelných ploch pro bydlení je odůvodněn následujícími předpoklady:  výhledová velikost: 4000 trvale bydlících obyvatel, tj. nárůst o cca 250 obyvatel.  odstranění nechtěného soužití: 1 BJ = 1 CD  snižování průměrné velikosti domácností (zvýšení standardu bydlení): ze současných 2,74 na 2,50 obyvatel na domácnost (BJ) Ze splnění uvedených předpokladů vyplynou následující potřeby realizace bytové výstavby:  potřeba bytů pro dosažení výhledové velikosti 4000 obyvatel (nárůst o 250 ob.) = 100 BJ K uvedeném hodnocení je třeba vzhledem k určitému podílu bytových domů na území města započítat tzv. odpad bytového fondu spočívající ve zvyšování plochy bytů a přestavby bytů v kategoriích se sníženou kvalitou na vyšší kategorii bez zvyšování objemu domů (spojování bytů).  potřeba bytů pro korekci tzv. odpadu bytového fondu = 20 BJ Celková potřeba bytového fondu, pro kterou by měl být ÚP dimenzován tak činí 120 bytů (BJ). Pro porovnání s touto hodnotou byla vypočtena teoretická maximální kapacita ploch navržených k bytové výstavbě v Návrhu ÚP.  teoretická maximální kapacita navržených ploch pro bydlení v ÚP = 470 BJ Pro stanovení reálné kapacity byla tato hodnota ponížena korekčními koeficienty:  koeficient realizace navržených ploch pro bydlení bude 70% (ne všechny plochy bude možné využít pro zástavbu např. z hlediska majetkových vztahů, investic do inž. sítí, apod.)  koeficient plošného využití navržených ploch pro bydlení bude 70% (v plochách je nutno počítat s pozemky pro veřejná prostranství, doprovodnou zeleň, apod.)  koeficient velikosti výpočtového pozemku je 70% (někteří stavebníci využijí větší než odhadovaný výpočtový pozemek) Po započítání korekčních koeficientů činí kapacita ploch v ÚP pro bytovou výstavbou 160 BJ (470BJ x 0,7 x 0,7x0,7). Návrh ÚP počítá s mírným nadhodnocením návrhových ploch pro bydlení (odhadovaná rezerva pro 40 BJ).

E.2.3 ROZVOJ EKONOMICKÝCH AKTIVIT Rozhodujícím předpokladem hospodářského vzestupu obce a všech jejích funkcí je rozvoj a úspěšnost podnikatelských aktivit jako zdroj příjmů obce, investičního kapitálu a nových pracovních příležitostí. Tyto zdroje pak mohou zabezpečit prostředky pro bytovou výstavbu, rozvoj a obnovu technické infrastruktury, rozvoj vybavenosti a souběžně i péči o zdravé životní prostředí. Rozvoj hospodářské základny je podmiňován vytvořením příznivého podnikatelského prostředí pro investory včetně přípravy ploch pro podnikatelské aktivity. Z vnějších vlivů je pro obec důležitá dynamika růstu HDP a reálných příjmů obyvatelstva. Dle SLDB 2001 je v Lázních Bělohrad evidováno 1951 ekonomicky aktivních obyvatel (EA, EAO). Podíl ekonomicky aktivních v priméru činil 6,2% a v sekundéru 45,2 %. Z hlediska převažující činnosti je nejvíce podnikatelských subjektů v odvětví služeb (obchod, prodej a opravy vozidel, spotřeb. zboží a pohostinství), dále pak v průmyslu a stavebnictví . Z pohledu právní formy převažují (stejně jako u většiny měst a obcí) fyzické osoby – podnikatelé (875 subjektů). Podle počtu zaměstnanců se jedná především o živnostníky – fyzické osoby bez zaměstnanců, drobné a malé podniky. Pouze 7 subjektů se řadí mezi střední podniky (mají více než 50 zaměstnanců), z nich 2 mezi 100 – 200 zaměstnanců. Tab.: Počet podnikatelských subjektů – dle převažující činnosti. Podle převažující činnosti Počet Obchod, podnika- Zemědělopravy Ostatní tel. sub- ství Stavebnic Doprava Průmysl vozidel a obchod-ní jektů lesnictví, tví a spoje pohostin- služby celkem rybolov ství 875 Zdroj: 34

34

154

130

26

289

107

Správa, obrana, povinné sociální pojištění 8

Ostatní Školství a veřejné, zdravot- sociální a nictví osobní služby 26

80

ČSÚ MOS (data k 31.12.2010). SAUL s.r.o.


Z hlediska nabídky pracovních příležitostí nejsou Lázně Bělohrad soběstačné, denní saldo dojížďky za prací je záporné (dojížďka do obce: 382 - vyjížďka mimo obec: 531 = saldo -149). Tab.: Bilance dojížďky - vyjížďky do zaměstnání a škol. Vyjíždějící do zaměstnání mimo obec Vyjíždějící do škol mimo obec Dojíždějící do zaměstnání do obce Dojíždějící do škol do obce Zdroj: SLDB 2001, Stav k 1.3.2001.

531 179 382 205

Saldo denní dojížďky do škol a učilišť je s ohledem na velikost města, nabídku vzdělávacích institucí a polohu a význam města v sídelní struktuře vyrovnané. K datu sčítání v roce 2001 z města denně vyjíždělo 179 žáků, studentů a učňů, do města dojíždělo 205 žáků, studentů a učňů. Vzdělanostní struktura obyvatelstva města je uvedena v následující tabulce. Tab.: Vzdělanost obyvatelstva. Podíl osob starších 14 let bez vzdělání a s nejvyšším dokončeným základním vzděláním (%) Podíl osob starších 14 let s dokončeným vysokoškolským vzděláním (%) Zdroj: SLDB 2001, Stav k 1.3.2001.

20,6 4,8

V evidenci Úřadu práce bylo k 31.11.2011 registrováno celkem 146 dosažitelných uchazečů o práci, míra nezaměstnanosti dosáhla úrovně 7,5 %. Vývoj nezaměstnanosti kopíruje vývoj v celé ČR, město je však stále lehce podprůměrné (lepší). Změny v nabídce pracovních příležitostí v minulých letech (transformace a rušení některých zaměstnavatelů, hospodářská krize) se město dokázalo vyrovnat. Přestože vývoj nezaměstnanosti kopíruje republikové trendy, má město stále podprůměrné (lepší) hodnoty. Po propadu v letech 2009 – 2010 na úroveň atakující 10 % se v současné době stabilizuje na relativně přijatelných 7%. Předmět činnosti podnikatelských subjektů ve městě je různorodý – od rodinné pekárny, strojírenství, elektro, spediční mezinárodní dopravu, zpracovávání dřeva, stavební firmy, opravy strojů až po dceřinné společnosti zahraničních subjektů, ve městě působí i jedna chráněná dílna. Mezi největší zaměstnavatelé ve městě patří Lázně Bělohrad a.s. s cca 300 pracovními místy, Filipa, s.r.o. (230 pracovních míst), DEPRAG CZ, a.s. (cca 140 pracovních míst), školství (MŠ, ZŠ, SOU - cca 130 pracovních míst), ALUCON s.r.o. (cca 70 míst) a ZEPO Bělohrad a.s. (cca 40 míst). V pohybu za prací mimo město převažuje vyjíždění do Jičína (Continental Teves, Ronal, AEG), Bakova nad Jizerou (Faurecia), Nové Paky (Lohmann & Rauscher, SQS), Hořic (Swell, Karbox, Hořické strojírny) a Hradce Králové. Plochy výroby jsou v řešeném území rozmístěny v celém řešeném území, kromě katastrálního území Uhlíře, Hřídelec (pouze budovy zemědělské výroby, které jsou často v havarijním stavu), jsou lokalizovány většinou podél komunikační kostry území. Na území města se vyskytuje několik funkčních provozů zemědělské výroby v Lánech, Horní i Dolní Nové Vsi. Některé původní provozy jsou nevyužité či přeměněné na jiné způsoby využívání (Hřídelec, Dolní Javoří,...). Hlavním zemědělským hospodářem v území je ZEPO Bělohrad a.s. Menší část lesů vlastnicky náleží Městu Lázní Bělohrad a obci Šárovcova Lhota, plošně nepatrnou část vlastní fyzické osoby. Hlavním lesním hospodářem je zde majoritní vlastník lesních pozemků LČR s.p., který rovněž jako město a obec praktickou činnost provádí dodavatelsky. Provozy pro lesnickou výrobu (pily, dřevosklady apod.) se vyskytují mimo území města. Nabídka komerčního občanského vybavení ve městě zahrnuje plochy obchodů přes řadu služeb, pohostinství, zařízení pro cestovní ruch (ubytování) a lázeňství. Většina těchto zařízení je lokalizována v centrální části obce. Kromě uvedených činností je území obce vzhledem ke struktuře půdního fondu diferencovaným prostorem pro lesnickou činnost a zpracovatelství (vč. myslivosti - volný chov zvěře i rybníkářství a rybářství), a pro zemědělskou prvovýrobu rostlinnou i živočišnou. Ve městě existuje potenciál pro rozvoj cestovního ruchu (cyklotrasy, blízkost atraktivního přírodního území aj.). Město i podnikatelé mají vytipované pozemky pro záměry na změny využití území pro výrobu, obchod a služby. Jejich možné využití bude nutno řešit v souladu s omezujícími limity využití území. SAUL s.r.o.

35


E.2.4 ROZVOJ REKREAČNÍCH AKTIVIT – CESTOVNÍ RUCH V současné době se průmysl cestovního ruchu (CR) se svojí dynamikou a ekonomickými parametry řadí celosvětově z hlediska významu na třetí místo za ropný a automobilový průmysl. Celosvětově generuje nejvíce pracovních příležitosti, které vytváří "ekonomika cestovního ruchu", tj. včetně efektů vyvolanými CR ve všech dalších odvětvích ekonomiky, kam patří např. doprava, prodej, služby pro cestující atd. Jeho velkou předností je, že poskytuje pracovní příležitosti v místech s velkou nezaměstnaností, protože turisticky atraktivní jsou oblasti málo zatížené průmyslovou výrobou. Z tohoto pohledu je pochopitelně rozvoj cestovního ruchu, včetně lázeňství perspektivním ekonomickým odvětvím i pro rozvoj Lázní Bělohrad. V současné době je území České republiky Českou centrálou cestovního ruchu rozděleno dle přírodních podmínek na 14 Marketingových turistických regionů. Základní územní jednotkou pro organizaci cestovního ruchu v Královéhradeckém kraji jsou zastupitelstvem schválená (červen 2007) "turisticky významná území" (TVÚ), která se částečně kryjí s turistickými oblastmi, které byly vymezeny ČCCR. Oddělení cestovního ruchu KÚ KHK rozlišuje pět TVÚ, mezi něž patří Krkonoše a Podkrkonoší, Český Ráj, Hradecko, Kladské pomezí, Orlické hory a Podorlicko. Na každém území působí organizace cestovního ruchu (OCR), jejímž úkolem je propagace, stimulace a koordinace rozvoje cestovního ruchu na daném území. Tab.: Organizace cestovního ruchu Královéhradeckého kraje – identifikační údaje. území destinační členové datum společnost sdružení založení/působnosti jako OCR Krkonoše a Svazek měst a obcí 38 obcí 20.9.2000 Podkrkonoší Krkonoše Sdružení Podzvičínsko, 29 obcí 8.6.2000 zájmové sdružení právnických osob

sídlo

Vrchlabí Lázně Bělohrad

Zdroj: Informační server českého soudnictví www.justice.cz

Na rozvoji cestovního ruchu dále podílejí především informační centra, poskytovatelé služeb a Klub českých turistů.

E.2.5 ROZVOJ SYSTÉMU SÍDELNÍ A KRAJINNÉ NELESNÍ ZELENĚ Území obce disponuje velkým množstvím prvků nelesní zeleně (dle zákona č. 114/92 Sb. o ochraně přírody a krajiny, § 3, písm. g - dřeviny rostoucí mimo les). Dřeviny rostoucí mimo les zahrnují jednotlivě rostoucí stromy, skupiny i stromořadí stromů, které rostou na nelesních pozemcích, tedy těch, které v katastru nemovitostí nemají uveden druh pozemku lesní pozemek. Nelesní zeleň je následně členěna na jednotlivé základní kategorie: VEŘEJNÁ ZELEŇ PARKŮ A UDRŽOVANÝCH PLOCH: Prvky této kategorie se v území vyskytují velmi často v mnoha různě velkých i významných lokalitách v centru města i v okrajových sídlech, což je dáno i historií lázeňského města, v neposlední řadě i ukázkovou péčí městských a lázeňských institucí. Tyto lokality jsou pečlivě udržované, jsou tvořeny cíleně založenou parkovou vzrostlou zelení na udržovaných trávnících. K nejvýznamnějším lokalitám patří:  Městský park v okolí památníku K. V. Raise (Raisovo muzeum): udržované travnaté plochy s chodníky a lavičkami, s množstvím kvalitní vzrostlé zeleně (DB, LP, BK, SM, ZV, KŠ, JS, SMP, JV, KL, HB, BŘ, DB cer, DBČ, JV bab, CYP, tis…), keřů (pěnišníky, svídy, rakytník…) a se záhony sezónních květin.  Lázeňský lesopark, Bažantnice (m-ZCHÚ) - východně od Dolní Nové Vsi: neudržovaná část charakteru živelných nárostů, využívaná a udržovaná část s chodníky, altány, tenisovými kurty, minigolfem, sociálním zařízením, a trávníky s množstvím vzrostlé kvalitní zeleně JS, LP, STŘ, DB, SM, HB, JV, KL, ZV, BK, OS, TPB, OL…  Okolí lázeňských budov v prostoru ulic Lázeňské, Nerudovy a Jínovy: parkové úpravy enkláv historické zástavby města a lázní - travnaté plochy se vzrostlou kvalitní zelení LP, KŠ, SM, ZV, BOČ, DB, OŘ, JS, KL, BK, BKČ, jedlovec, kleč…, s výsadbami jinanů dvoulaločných a metasekvojí čínských…

36

SAUL s.r.o.


Okolí kostela Sv. Petra a Pavla v Byšičkách: lokalita vyhlídkového bodu, začleněná do systému naučné stezky, na ploše SM, LP, ZV, OŘ…  Prostory podél potoka Javorka v zástavbě Dolní Nové Vsi, Lázní Bělohrad, Prostřední a Horní Nové Vsi: udržované enklávy mezi potokem a místními komunikacemi - travnaté plochy s chodníky, lavičkami…, s kvalitní vzrostlou zelení OL, TP, LP, BŘ, JS…  Prostor u požární nádrže v Brtvi: trávník s LP, BŘ, JS, TŘ, HR.  Množství drobných ploch a enkláv v zástavbě města: odpočinkové lokality s chodníky nebo v přímém sousedství silničních komunikací, s lavičkami…, s udržovanou zelení SM, SMP, ZV, CYP, DG, tis, kleč, živé ploty z HB… Kromě uvedených lokalit patří do této kategorie i zeleň hřbitovů (konifery, LP…) a zejména sídlištní zeleň okolí bytových domů (většinou mladší jehličnany, keře a travnaté plochy se záhony). 

LINIOVÁ ZELEŇ ALEJÍ A STROMOŘADÍ Tato subkategorie cíleně založené vzrostlé nelesní zeleně (z hlediska strukturového uspořádání) se v řešeném území vyskytuje poměrně často, nejčastěji podél silničních komunikací (veřejných i podél účelových), v několika případech se vyskytuje i podél hranic některých pozemků i v zástavbě. Podél silnic se často jedná o lesní dřeviny (DB, JS, KL, LP, JV, BŘ, JŘ, TP), podél hranic pozemků SM, BO, MD, BŘ… Podél hlavních silničních komunikací se často jedná o pouhé fragmenty původních silničních doprovodů, které byly časem likvidovány, a z nichž často zbyly pouhé solitérní stromy. V centru města podél komunikací a náměstí jsou časté aleje kulovitých javorů. Podél některých účelových cest a silnic ve volné krajině tvoří jejich doprovody i ovocné dřeviny (nejčastěji JB a ŠV), které jsou většinou nepěstěné a přestárlé. K nejvýznamnější linii patří stromořadí na hrázi rybníka Pardoubek, které je vhodné k vyšší ochraně v kategorii památné stromořadí. Břehové porosty, doprovody vodních toků a ploch: Jedná se většinou o oboustranné i jednostranné linie břehových porostů druhově odpovídající daným stanovištím a věkově v různých fázích, avšak většinou o vzrostlé a letité struktury, které jsou ve volné krajině významným krajinotvorným prvkem. Vyskytují se zde nejčastěji podél místních vodotečí ve volné krajině i v zástavbě, i při březích vodních ploch, místy nárosty tvoří údolní nivy. Podél toků se většinou se jedná o OL, TP, JS a VR s různými příměsemi (STŘ), u vodních ploch se vyskytují OL, JS, HB, DB… NÁROSTY STROMŮ A KEŘŮ: Tato zdejší nejčastější kategorie zahrnuje prvky zeleně bez ohledu na vlastnické vztahy, tzn. jak zeleň veřejnou, vyhrazenou i soukromou (v řešeném území však lze tyto prvky v naprosté většině výskytu považovat za zeleň veřejnosti přístupnou). Vyskytuje se zde v podobě různých struktur – méně od cíleně založených po většinou živelně vzniklé (v podmínkách řešeného území i jako výsledek probíhající sukcese na nevyužívaných pozemcích), je tvořena nárosty lesních dřevin a křovin, v druzích dle disponibilních stanovištních podmínek. Vyskytuje se zde v podobě hloučků, linií i ploch (místy i větších výměr) mozaikovitě v celém řešeném území, a to jak na tzv. ostatních plochách, podél některých komunikací a hranic pozemků, místy i na dlouhodobě nevyužívaných zemědělských pozemcích či i na vodou ovlivněných stanovištích. Prvky této kategorie přispívají ke krajinářské atraktivitě území, navyšují její ekologickou stabilitu, jsou přirozeným refugiem zde závislých organismů. Některé prvky této kategorie svým aktuálním stavem naplňují definici lesa, jsou tvořeny homogenními nárosty lesních dřevin náletového i cíleného charakteru, jejich dřevinné složení cca respektuje místní stanovištní podmínky - v budoucnosti bude možné místy jejich začlenění do lesních pozemků (předmět návrhů následného stupně ÚP). Výběr a lokalizace těchto prvků byl proveden na základě hustoty či sponu vyskytujících se dřevin – v případě plošných struktur od zakmenění cca 5, v případě hloučkovitého uspořádání byla směrodatná ucelenost plošně vymezitelné lokality. Prvky a lokality této kategorie jsou zde tvořeny zejména JS, JŘ, BŘ, OS, SM, OL, DB, méně BK, LP, STŘ…, ale i trnkou, hlohy, růží šípkovou, ostružiníky, bezy, místy sem zasahují fragmenty ostatních zplanělých ovocných dřevin (ŠV, TŘ…). VÝZNAMNÉ SOLITÉRY, JEJICH SKUPINY Prvky této kategorie jsou v podmínkách řešeného území velmi dominantní součástí zdejší krajiny, vyskytující se zde ve velkém množství i poměrně vysoké kvalitě. Vyskytují se zde jak v zástavbě města a sídel i ve volné krajině, často jsou pozůstatkem původních alejí. Do této kategorie náleží i oba zdejší památné stromy. Tyto krajinně dominantní prvky jsou tvořeny lesními dřevinami – nejčastěji LP, OL, JS, KŠ, BŘ, KL, BO, TP, VR, OŘ, DG, HR, PLAT, DB, BK, SM, MD aj. SAUL s.r.o.

37


URBANIZOVANÁ ZELEŇ V ZÁSTAVBĚ Prvky této kategorie jsou tvořeny skupinami, liniemi, hloučky, jsou zde i v podobě solitér (kromě prvků níže vymezené kategorie), jsou vesměs původu cíleně založené zeleně. Jsou sem řazeny struktury s výraznou ochrannou, hygienickou i rekreační funkcí vyskytující se v zástavbě i v jejím okolí na veřejnosti většinou. Jsou lokalizovány bez ohledu na vlastnické vztahy, vyskytují se zde jak na obecních a veřejnosti přístupných pozemcích, i na pozemcích zjevně soukromých, jsou i charakteru vyhrazené a veřejnosti nepřístupné zeleně v oplocených areálech (průmyslových, skladových a výrobních ploch, v okolí zdejších škol, institucí, zdravotnických zařízení apod.). Tuto kategorii místy doplňují i krajinářsky hodnotné lokality ploch zahrad a sadů s užitkovými ovocnými dřevinami i s okrasnými výsadbami ostatních druhů dřevin a keřů v obytné a rekreační zástavbě. K nejčastějším druhům této kategorie patří LP, KL, JV, BŘ, AK, MD, DG, BK, BO, SM, SMP…

Obr.: Orientační znázornění výskytu nelesní zeleně.

Zdroj: Zpracovatel ÚP na základě terénního šetření v X/2011.

38

SAUL s.r.o.


E.2.6 ODŮVODNĚNÍ VYMEZENÍ ZASTAVITELNÝCH PLOCH Zastavitelné plochy a plochy přestaveb jsou v návrhu ÚP navrženy na základě následujících podkladů:  Dosud nevyužité plochy platného ÚPO a jeho schválených Změn – minimální podíl těchto ploch nebyl do ÚP zařazen ze závažných koncepčních důvodů, v případech, kdy za posledních deset let od zařazení do platného ÚPO se na nich neprojevila investiční aktivita, dostaly se do střetu s novými limity využití území nebo zájmy DO, pokud pořizovatel ze své znalosti souvislostí neprojevil zájem na jejich zachování. Začlenění do původního ÚPO není primárním odůvodněním.  Plochy identifikované jako záměry jednotlivých subjektů na zařazení do zastavitelných ploch v Doplňkových průzkumech a rozborech – vybrané záměry byly zařazeny do ÚP po jejich konfrontaci s limity využití území, celkovou urbanistickou koncepcí města a výpočtem potřeby ploch.  Plochy dalších záměrů jednotlivých subjektů na zařazení do zastavitelných ploch shromažďované pořizovatelem ÚP - pouze omezeně zařazeny do konceptu ÚP po jejich konfrontaci s limity využití území, celkovou urbanistickou koncepcí města a výpočtem potřeby ploch.  Plochy vyplývající z vlastní urbanistické koncepce města zpracované dle Zadání. plocha

popis

pozn.

Z1

Hřídelec, doplnění stávajícího areálu pro výrobu a služby

převzata z ÚPO (ozn. B-H)

Z2

Hřídelec, doplnění zástavby na západním okraji pro bydlení

-

Z3

Hřídelec, doplnění severozápadního cípu mezi lesem a zástavby pro bydlení

převzata z ÚPO (ozn. A-H)

Z4

Hřídelec, plocha pro bydlení na severním okraji zástavby

-

Z5

Hřídelec, plocha pro bydlení na jižním okraji zástavby

-

Z6

Hřídelec, plocha pro bydlení na jižním okraji zástavby v mírném údolí Hřídeleckého potoka

-

Z7

Hřídelec, pohledově exponovanější plocha pro bydlení v blízkosti Hřídelecké horky

-

Z8

Lány, plocha pro rozšíření sportovního areálu na severním okraji Lán

převzata z ÚPO (ozn. Z2/1)

Z9

Lány, rozsáhlejší plocha pro bydlení na západním okraji Lán

převzata z ÚP (ozn. D-L a Z2/2)

Z10

Lány, rozsáhlejší plocha pro bydlení na západním okraji Lán

část převzata z ÚPO (ozn. B-L)

Z12

Lány, zarovnání okrajů výrobního areálu na jižním okraji zástavby

převzata z ÚPO (ozn. C-L)

Z13

Lány, doplnění východního okraje zástavby pro bydlení

převzata z ÚPO (ozn. F-L, E-L-1)

Z14


část převzata z ÚPO (ozn. E-L-2)

Z15


převzata z ÚPO (ozn. A-L)

Z16

Uhlíře, doplnění proluk pro bydlení na jižních svazích nad silnicí na Valdov

převzata z ÚPO (ozn. A-U)

Z17

Uhlíře, doplnění proluk pro bydlení na jižních svazích nad silnicí na Valdov

převzata z ÚPO (ozn. B-U)

Z18

Dolní Javoří, doplnění proluky pro bydlení

převzata z ÚPO (ozn. A-DJ)

Z19

Horní Nová Ves, doplnění západního okraje zástavby k bydlení

-

Z20



Z21

Horní Nová Ves, rozšíření hřiště na západního okraji zástavby


Z22


převzata z ÚPO (ozn. A-LB)

Z23

Horní Nová Ves, doplnění rozsáhlejší proluky uvnitř zástavby pro bydlení

převzata z ÚPO (ozn. B-LB)

Z24


-

Z25

Horní Nová Ves, doplnění proluky v zástavbě východního okraje k bydlení (poblíž E. M. Manufakturing)

-

SAUL s.r.o.

39


popis

pozn.

Z26

Horní Nová Ves, doplnění proluky na východním okraji zástavby pro bydlení

-

Z28

Brtev, rozsáhlejší plocha pro bydlení na mírně svažitém severním okraji sídla

část převzata z ÚPO (ozn. Z2/23)

Z29

Brtev, dokomponování jihozápadního okraje zástavby při silnici do Lázní Bělohrad plochami pro bydlení

část převzata z ÚPO (ozn. Z2/22)

Z31


převzata z ÚPO (ozn. C-B)

Z32



Z33



Z34


převzata z ÚPO (ozn. Z2/20, F-B)

Z35



Z36

Brtev, dokomponování jihozápadního okraje zástavby plochami pro bydlení převzata z ÚPO (ozn. Z1/7a)

Z37

Brtev, dokomponování jihovýchodního okraje zástavby plochami pro bydlení


Z38


část převzata z ÚPO (ozn. D-B)

Z39



Z40


-

Z41

Prostřední Nová Ves, doplnění východního okraje zástavby pro bydlení

Z42

Prostřední Nová Ves, doplnění rozsáhlejší proluky uvnitř zástavby pro byd- převzata z ÚPO (ozn. Z2/13) lení

Z43

Prostřední Nová Ves, doplnění východního okraje zástavby pro bydlení

Z44

Prostřední Nová Ves, rozšíření výrobního areálu (CZ Wood) na východním převzata z ÚPO (ozn. Z2/14b) okraji zástavby

Z46

Lázně Bělohrad, rozsáhlá plocha pro bydlení na severovýchodě mezi současnou zástavbou a navrhovaným obchvatem silnice II/248


Z49


převzata z ÚPO (ozn. F2-LB-1)

Z50


převzata z ÚPO (ozn. F2-LB-2)

Z51


převzata z ÚPO (ozn. F4-LB)

Z52

Lázně Bělohrad, plocha pro bydlení na východě území při rybníku Pardoubek

převzata z ÚPO (ozn. S-LB)

Z53

Lázně Bělohrad, plocha pro sportovní zázemí u rybníku Pardoubek

převzata z ÚPO (ozn. N-LB)

Z57

Lázně Bělohrad, plocha pro rozšíření funkcí souvisejících s lázeňstvím

-

Z58

Lázně Bělohrad, rozšíření stávajícího sportovního areálu


Z59

Lázně Bělohrad, rozšíření stávajícího sportovního areálu

převzata z ÚPO (ozn. CH-LB)

Z60

Lázně Bělohrad, využití volných ploch u sportovního areálu pro bydlení

převzata z ÚPO (ozn. M-LB)

Z61


převzata z ÚPO (ozn. I-LB-1)

Z62


-

Z63


část převzata z ÚPO (ozn. J-LB)

Z64



40

převzata z ÚPO (ozn. Z2/14a)

SAUL s.r.o.

E.2 - Odůvodnění urbanistické koncepce vč. vymezení ploch a koridorů územních rezerv plocha

popis

pozn.

Z65

Lázně Bělohrad, zpřístupnění návrhových ploch kolem sportovního areálu

převzata z ÚPO (ozn. I-LB-2)

Z66

Dolní Nová Ves,plocha pro výrobní funkci na jižním okraji zástavby mezi železniční tratí a silnicí II/501

Z67

Dolní Nová Ves,plocha pro výrobní funkci na jižním okraji zástavby při silni- převzata z ÚPO (ozn. L-LB) cí II/501

Z68

Dolní Nová Ves,plocha pro výrobní funkci na jihozápadě mezi železniční tratí a navrhovaným obchvatem silnice II/501

-

Z69

Dolní Nová Ves, plocha pro výrobní funkci na jihozápadě mezi železniční tratí a navrhovaným obchvatem silnice II/501

část převzata z ÚPO (ozn. K-LB)

Z70

Dolní Nová Ves, plocha pro výrobní funkci na jihozápadě mezi železniční tratí a navrhovaným obchvatem silnice II/501

-

Z71

Dolní Nová Ves, rozsáhlá plocha pro bydlení na jihozápadě mezi současnou zástavbou a navrhovaným obchvatem silnice II/501

-

Z72

Dolní Nová Ves, rozsáhlá plocha pro bydlení na jihozápadě mezi současnou zástavbou a navrhovaným obchvatem silnice II/501

část převzata z ÚPO (ozn. Z1/13 a C-LB)

Z73

Lázně Bělohrad, Dolní Nová Ves, část přeložky silnice II/501

-

Z75

Lázně Bělohrad, doplnění proluk a okrajů zástavby za nádražím pro bydlení

převzata z ÚPO (ozn. H-LB)

Z76


převzata z ÚPO (ozn. G-LB)

Z77


-

Z78


část převzata z ÚPO (ozn. T-LB)

Z79

Lázně Bělohrad, plocha pro autokemp na příjezdu od Jičína


Z80

Lázně Bělohrad, rozšíření a dokomponování výrobního areálu Deprag CZ

převzata z ÚPO (ozn. R-LB)

Z81

Lázně Bělohrad, Prostřední Nová Ves, část přeložky spojky silnic II/284 x II/501


Z82

Lázně Bělohrad, Prostřední Nová Ves, část přeložky silnice II/284

převzata z ÚPO (ozn. V-LB-2)

Z83

Lázně Bělohrad, rozšíření a dokomponování výrobního areálu pily a zahradnictví

-

Z84

Lázně Bělohrad, doplnění ploch pro bydlení na západním okraji sídla mezi zástavbou a návrhovým obchvatem silnice II/501

část převzata z ÚPO (ozn. E1-LB)

Z85



Z86

Lázně Bělohrad, doplnění ploch s výrobní funkcí na západním okraji sídla mezi zástavbou a návrhovým obchvatem silnice II/501

část převzata z ÚPO (ozn. D-LB)

Z87

Lázně Bělohrad, doplnění ploch s výrobní funkcí na západním okraji sídla mezi zástavbou a návrhovým obchvatem silnice II/501


Z88



Z89



Z90


převzata z ÚPO (ozn. Z1/4, Z1/5, Z1/6)

Z91

Prostřední Nová Ves, napojení území na severozápadní spojku II/284xII/501

-

Z92

Prostřední Nová Ves, úprava napojení místní komunikace na severozápadní obchvat

-

Z93

Lázně Bělohrad, kostra místních komunikací


Z94

Lázně Bělohrad, kostra místních komunikací


SAUL s.r.o.

41


popis

pozn.

Z95

Dolní Nová Ves, plocha pro rozšíření ČOV

-

E.2.7 ODŮVODNĚNÍ NÁVRHU PLOCH PŘESTAVBY Plochy přestavby vyplývají z vlastní celkové urbanistické koncepce obce zpracované na základě Zadání ÚP, přičemž pouhá obnova charakteru využití ploch a změna způsobu zástavby není považována za přestavbu. plocha P2 P3 P4 P5 P6

popis možnost využití ploch zahrádek při Javorce pro trvalé bydlení Lázně Bělohrad, zlepšení dopravní obsluhy ulice V Lukách Nový Dvůr, přestavba statku na obslužnou funkci golfového areálu Lázně Bělohrad, Prostřední Nová Ves, část přeložky spojky silnic II/284 a II/501 Lázně Bělohrad, Prostřední Nová Ves, část přeložky silnice II/284

P7

Dolní Nová Ves, část přeložky silnice II/501

převzata z ÚPO (ozn. Q-LB) převzata z ÚPO (ozn. Z3/4) převzata z ÚPO (ozn. V-LB-1 převzata z ÚPO (ozn. V-LB-2, Z2/11c) -

E.2.8 ODŮVODNĚNÍ NÁVRHU NEZASTAVITELNÝCH PLOCH Plochy nezastavitelné jsou v návrhu ÚP navrženy na základě následujících podkladů:  Dosud nevyužité plochy platného ÚPO a jeho schválených Změn – minimální podíl těchto ploch nebyl do ÚP zařazen ze závažných koncepčních důvodů, v případech, kdy za posledních deset let od zařazení do platného ÚPO se na nich neprojevila investiční aktivita, dostaly se do střetu s novými limity využití území nebo zájmy DO, pokud pořizovatel ze své znalosti souvislostí neprojevil zájem na jejich zachování. Začlenění do původního ÚPO není primárním odůvodněním.  Plochy identifikované jako záměry jednotlivých subjektů na zařazení do zastavitelných ploch v Doplňkových průzkumech a rozborech – vybrané záměry byly zařazeny do ÚP po jejich konfrontaci s limity využití území, celkovou urbanistickou koncepcí města a výpočtem potřeby ploch.  Plochy dalších záměrů jednotlivých subjektů na zařazení do zastavitelných ploch shromažďované pořizovatelem ÚP - pouze omezeně zařazeny do konceptu ÚP po jejich konfrontaci s limity využití území, celkovou urbanistickou koncepcí města a výpočtem potřeby ploch.  Plochy vyplývající z vlastní urbanistické koncepce města zpracované dle Zadání. plocha

popis

N1 N2 N3 N4 N7 N8 N9 N10 N11

Byšičky, Nový Dvůr, nový golfový areál Byšičky, Nový Dvůr, nový golfový areál Byšičky, Nový Dvůr, nový golfový areál Byšičky, Nový Dvůr, nový golfový areál Dolní Nová Ves, pásy ochranné zeleně podél přeložky silnice II/501 Dolní Nová Ves, pásy ochranné zeleně podél přeložky silnice II/501 Dolní Nová Ves, pásy ochranné zeleně podél přeložky silnice II/501 Dolní Nová Ves, pásy ochranné zeleně podél přeložky silnice II/501 Lázně Bělohrad, pásy ochranné zeleně podél přeložky spojky silnic III/284 a I/501 Lázně Bělohrad, pásy ochranné zeleně podél přeložky spojky silnic III/284 a I/501 Lázně Bělohrad, pásy ochranné zeleně podél přeložky spojky silnic III/284 a I/501

N12 N13

42

převzata z ÚPO (ozn. Z3/1) převzata z ÚPO (ozn. Z3/1) převzata z ÚPO (ozn. Z3/2) převzata z ÚPO (ozn. Z3/3) převzata z ÚPO (ozn. Z2/11a) převzata z ÚPO (ozn. Z2/11a) převzata z ÚPO (ozn. Z2/11a)

SAUL s.r.o.

E.2 - Odůvodnění urbanistické koncepce vč. vymezení ploch a koridorů územních rezerv plocha

popis

N14

Lázně Bělohrad, pásy ochranné zeleně podél přeložky spojky silnic III/284 a I/501 Lázně Bělohrad, pásy ochranné zeleně podél přeložky silnice III/284 Lázně Bělohrad, pásy ochranné zeleně podél přeložky silnice III/284 Lázně Bělohrad, pásy ochranné zeleně podél přeložky silnice III/284 Lázně Bělohrad, pásy ochranné zeleně podél přeložky silnice III/284 Lázně Bělohrad, pásy ochranné zeleně podél přeložky silnice III/284 Lázně Bělohrad, pásy ochranné zeleně podél přeložky silnice III/284 Lázně Bělohrad, pásy ochranné zeleně podél přeložky silnice III/284 Dolní Nová Ves, plocha pro založení biocentra v regionálním ÚSES Dolní Nová Ves, plocha pro založení biocentra v regionálním ÚSES Dolní Nová Ves, plocha pro založení biocentra v regionálním ÚSES Lázně Bělohrad, plocha pro rozšíření funkcí souvisejících s lázeňstvím

N15 N16 N17 N18 N19 N20 N21 N22 N23 N24 N25

SAUL s.r.o.

převzata z ÚPO (ozn. Z2/11a) převzata z ÚPO (ozn. Z2/17-1)

43


E.3

ODŮVODNĚNÍ KONCEPCE VEŘEJNÉ INFRASTRUKTURY

E.3.1 ODŮVODNĚNÍ NÁVRHU DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY Návrh koncepce dopravní infrastruktury je odůvodněn existencí následujících podmínek vztahujících se k této problematice:

SILNICE II. TŘÍDY VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA Řešeným územím města Lázně Bělohrad procházejí silnice II/284 a II/501. Silnice II/284, Nová Paka - Lázně Bělohrad – Miletín, umožňuje dopravní vazby v severovýchodním směru z Nové Paky (silnice I/16) na Miletín (Dvůr Králové). Kategorie silnice S 7,5/60 (Nová Paka) a S 6,5/60 (Miletín). Silnice II/501, křižovatka silnice I/16 – Lázně Bělohrad – Hořice (silnice I/35), v západojižním směru propojuje město Lázně Bělohrad ve směru na Jičín a správní centrum kraje Hradec Králové. Kategorie silnice S 7,5/60, v řadě úseků bez zpevněné čísti krajnice. Oba silniční tahy procházejí zastavěnou částí města a působí značné dopravní problémy především v centru a při průchodu lázeňským územím. Celostátní sčítání silniční dopravy, zajišťované Ředitelstvím silnic a dálnic Praha, se uskutečnilo v roce 2010. Sčítací stanoviště byla situována na extravilánových úsecích silnic II284 a II/501. Ve srovnání s rokem 2005 byl zaznamenán pokles intenzit dopravy o 5 % (úsek Lázně Bělohrad – Miletín) až 40 % (úsek Jičín – Lázně Bělohrad). Tab.: Silnice II. tříd - celodenní intenzity dopravy. silnice úsek silnice II/284 N. Paka – L. Bělohrad L. Bělohrad – Miletín silnice II/501 Jičín – L. Bělohrad L. Bělohrad – Hořice

2005 celkem/podíl NA 2 029/366 2 365/533 3 079/500 1 937/304

2010 celkem/podíl NA 1 770/310 2 240/315 1 850/250 1 670/275

Zdroj: ŘSD Praha, 2010.

Z přehledu je zřejmé, že podíly nákladní dopravy se pohybují mezi 14 – 18%. Silněji zatížené směry jsou v západovýchodním směru (Jičín – Miletín), nejvyšší četnost dopravy je zaznamenána ve směru na Miletín a nejmenší intenzity dopravy jsou ve směru na Hořice. V řešeném území je situována jediná čerpací stanice pohonných hmot firmy EUROOIL a to ve vzdálenosti 1,5 km od náměstí K. V. Raise ve směru na Novou Paku v části Prostřední Nová Ves. V nabídce jsou dva druhy benzínů a motorová nafta. Dále jsou ve městě poskytovány drobné motoristické služby. Ochranné pásmo silnic II. třídy - 15 m od osy vozovky.

SILNICE III. TŘÍDY VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA Do základní silniční sítě jsou zařazeny silnice II/284, II/501 a silnice III. třídy, jejichž trasy doplňují síť silnic vyšší třídy a mají dopravně-obslužný význam pro přidružené části obce. Dopravně významnější je silnice III/28425 ve směru na Novou Paku. Silnice III/28422 je vedena z křižovatky se silnicí II/284 západním směre přes část Uhlíře do obce Valdov. Kategorie silnice S 5/40. Silnice III/28423 dopravně zpřístupňuje, z křižovatky se silnicí II/284, místní část Dolní Javoří, kategorie silnice S 4/30. Silnice III/28425 tvoří, s trasou silnice II/284, duplicitní spojení měst Lázně Bělohrad a Nová Paka přes obec Valdov a místně dopravně zpřístupňuje části Lány a Hřídelec. Kategorie silnice S 6/50 Silnice III/28427 umožňuje dopravní propojení mezi obcemi Valdov a Choteč (silnice II/501) přes část Hřídelec. Kategorie silnice S 5/40. Silnice III/28428 tvoří místní spojení mezi částmi Lány a Hřídelec, kategorie silnice S 5/40. Silnice III/28439 zpřístupňuje z Lázní Bělohrad místní část Brtev. Kategorie silnice S 5/40.

44

SAUL s.r.o.

E.3 - Odůvodnění koncepce veřejné infrastruktury

Z hlediska celostátního sčítání silniční dopravy v roce 2010 nebylo na těchto silnicích lokalizováno žádné sčítací stanoviště a denní intenzity dopravy se pohybují okolo do 300 vozidel. Ochranné pásmo silnic III. třídy - 15 m od osy vozovky. Tab.: silnice III. tříd - uspořádání silniční sítě. číslo silnice směr III/28422 Uhlíře – Valdov III/28423 Dolní Javoří III/28425 L. Bělohrad – Valdov III/28427 Valdov – Choteč III/28428 Lány – Hřídelec III/28439 L. Bělohrad – Brtev

délka v km 1,85 0,65 3,30 1,90 1,80 2,00

Zdroj: ŘSD Praha, 2010.

MÍSTNÍ A ÚČELOVÉ KOMUNIKACE V rozsahu městského území Lázní Bělohrad mají vybrané komunikace dopravně-sběrný nebo dopravně-obslužný význam podle dopravních vazeb, přenášených intenzit dopravy nebo šířkového uspořádání. Funkci sběrných komunikací plní ve městě ulice T. G. Masaryka, Komenského, Harantova a Lázeňská, které jsou průtahy silnic II/501 a II/284. Jejich dopravní zatížení je vyšší, maximální intenzity okol 4 000 vozidel/24 hodin jsou dosahovány v kontaktu s náměstím K. V. Raise. Kategorie komunikací jsou v rozsahu MS2 14/8/50 až MS2 10/7/50. V ulicích T. G. Masaryka a Lázeňská jsou omezeny jízdní rychlosti na 30 km/hod. z důvodů školního zařízení a lázeňského území. Význam obslužných komunikací je v obsluze vymezené lokality s omezeným počtem vozidel, která jen projíždějí. V Lázních Bělohrad Boru jsou mezi hlavní obslužné komunikace zařazeny ulice Nádražní, Zámecká, Štefánikova, Karla Moora, III:strana. Macharova, Tyršova, Jínova, Husova, Jiráskovo nábřeží a Vachkova. V Horní Nové Vsi je to ulice Družstevní a komunikace zpřístupňující železniční zastávku. Dopravně významné jsou ulice Nádražní, III. strana, Jiráskovo nábřeží Vachkova v obsluze železniční stanice, zastavěného území na východním břehu říčky Javorky a sportovního areálu. Kategorie komunikací MO2 12/7/50 – MO2k -/5,5/40. Obslužnou funkci pro okolní zastavěné části Lány, Hřídelec, Uhlíře nebo Brtev plní silnice III. třídy. Zbylé místní komunikace mají charakter účelových spojek, které přímo navazují na přístupy k objektům ze silnic nebo místních komunikací. Jejich povrch je zpevněný nebo upravený rostlý terén.

ŽELEZNIČNÍ DRÁHA CELOSTÁTNÍ VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA Železniční trať (traťový úsek 040) Chlumec nad Cidlinou - Trutnov vstupuje do řešeného území od obce Šárovcova Lhota a tvoří západní tangentu ve vztahu k zastavěnému území města Lázně Bělohrad. Trať, v celkové délce 102 km a dobou jízdy 150 minut mezi koncovými stanicemi, je zařazena do sítě celostátních drah. Železniční stanice má v rámci města celkem výhodnou polohu, dojížďkové doby do Nové Paky nebo Ostroměře jsou 12 minut. Ve vymezeném území je ještě situována železniční zastávka Horní Nová Ves ve vzdálenosti 3 km od železniční stanice Lázně Bělohrad ve směru na Novou Paku. Návrhová rychlost tratě v kontaktním úseku je 75 km/hod.,denní průměrný počet 32 vlaků. Železniční stanice Lázně Bělohrad je vzdálena 550 m z centra města, jedná se stanici průjezdnou se smíšenou povahou práce, s následným počtem 2 kolejí dopravních, 2 kolejí manipulačních a 2 kolejí vlečkových. Pěší spojení z centra města zprostředkovávají ulice T. G. Masaryka a Zámecká. Přednádražní prostor je částečně stavebně upraven pro možnost odstavování osobních vozidel. Výpravní budova je ze začátku minulého století s omezenou vybaveností pro cestující veřejnost (čekárna, WC) a v době 21.20 - 04.30 hod. se uzavírá. Rozhodujícím směrem v dojížďce je Nová Paka. Celkově projíždí železniční stanicí okolo 32 vlaků denně, z toho 30 osobních. Z hlediska nakládky a vykládky dominují dřevo a hnojiva s měsíčním obratem cca 30 vagónů. Dopravní závadou je úrovňový železniční přejezdem na průtahu silnice II/501 (ulice Kotykova alej – T. G. Masaryka) s průjezdem cca 2 vlakové soupravy za 60 minut (špičková hodina). Ochranné pásmo dráhy – 60 m od osy koleje. SAUL s.r.o.

45


LETIŠTĚ Jižní část území je zasaženo ochrannými pásmy letiště Hořice. Jev je zakreslen v grafické části dokumentace.

CYKLOSTEZKA, CYKLOTRASA, HIPOSTEZKA A TURISTICKÁ STEZKA Regionální cyklotrasy i značené turistické stezky procházejí řešeným územím v rozsahu vazeb v Podkrkonoší. V dnešní době nejsou ještě vybudovány značené segregované cyklostezky v takové míře jaké si toto dynamicky se rozvíjející sportovní odvětví zasluhuje. Cyklistická doprava je ve velké míře součástí běžného silničního provozu. Vymezeným územím procházejí regionální cyklotrasy v propojeních :  č.4096, Šárovcova Lhota – Lázně Bělohrad – Nová Paka – Horní Brusnice  č.4135, Boháňka – Byšičky – Lázně Bělohrad – Pecka - Mostek Pro cyklotrasy jsou většinou využity trasy silnic III. třídy a spojení místních a účelových komunikací s nízkou intenzitou provozu. Problematické je částečné vyznačení v trasách silnic II/284 a II/501 v centrální zóně města. Z pohledu pěší turistiky je řešené území protkáno relativně hustou sítí značených tras, které mají vazbu na město Lázně Bělohrad a okolní přírodní i historické zajímavosti. Nejvýznamnější jsou:  „červená“, Cesta K. J. Erbena (Miletín – Hřídelec)  „žlutá“, Raisova cesta (Hořice – Zvičina) Ve vztahu k počtu obyvatel Lázní Bělohrad dosahuje ve městě pěší doprava vyšších intenzit. Hlavní pěší tahy jsou vedeny radiálně v souběhu s hlavními městskými komunikacemi (průtahy silnic II/284 a II/501), ulicemi T. G. Masaryka, Harantova, Lázeňská a Komenského. Těžištěm pěších tahů je centrální náměstí K. V. Raise. Nejvýznamnější je západní propojení centra s vlakovým a autobusovým nádražím, výrobními i ostatními aktivitami v této zóně a východní propojení do lázeňského komplexu a sportovně-rekreačních areálů. Pěší trasy v ostatních místních částech jsou vedeny v souběhu s průtahy silnic III. třídy nebo využívají spojovací funkce místních a účelových komunikacích. Jsou tak zpřístupněny vzdálenější lokality obytné zástavby, autobusové stanice a centra se službami. Jinak je pěší doprava součástí silničního provozu a chodec si musí počínat v souladu s platnými pravidly silničního provozu.

AUTOBUSOVÁ DOPRAVA Lázně Bělohrad jsou, také ve vztahu k Anenským slatinným lázním, velmi výhodně obsluhovány dálkovými autobusovými linkami, které jsou vedeny po silnicích II/284 a II/501 ze směrů Jičín, Nová Paka, Dvůr Králové a Hořice s dojížďkovými dobami do těchto měst 17 – 30 minut. Spojení na Prahu je zajištěno linkami z Trutnova nebo Špindlerova Mlýna za cca 75 minut. Místní regionální linky obsluhují přilehlé obce a jsou vedeny po silnicích III. třídy ve směrech na Lány a Hřídelec. Nejzatíženějšími linkami (30 denních spojů) jsou místní spojení na Novou Paku a Hořice s dojížďkovou dobou do 20 minut, což odpovídá spádové oblasti. Obecně počty spojů v běžném pracovním dni pokrývají především potřeby v dojížďce za prací a do škol. Hlavní autobusové stanoviště je situováno na náměstí K. V. Raise má dobrou polohu i ve vazbě na vlakové nádraží vzdálené 550 m. Plocha je rozdělena na 4 podélná nástupní stanoviště a 2 odstavná stanoviště část. Ve vazbě na souběžný chodník je situován krytý přístřešek pro cestující veřejnost. Celkové uspořádání, včetně režimu pohybu vozidel ve vazbě na průtah silnice II/284 a pěší přístupnost, je kolizní z hlediska bezpečnosti silničního provozu. V řešeném území jsou situované autobusové zastávky většinou s přístřešky pro cestující veřejnost. U řady zastávek chybí základní vybavenost a přístřešky mají rozdílnou architektonickou i technickou úroveň. Autobusové zastávky na silnici II/284 (směr Nová Paka) nemají dostatečně dimenzované zálivy pro vozidla. Převážná část zástavby ve městě i přidružených obcí se nachází v přijatelné docházkové vzdálenosti 400 m (5 minut).

46

SAUL s.r.o.


ODSTAVNÉ PLOCHY Nabídka v možnosti odstavování vozidel v blízkosti centra města nebo jednotlivých aktivit na jeho území, zásadním způsobem ovlivňuje jejich atraktivitu. Hlavní veřejné odstavné plochy jsou situovány v centrální části města převážně a v prostoru areálu Anenských slatinných lázní v dopravní vazbě na průtahy silnic II/284 a II/501 (městské sběrné komunikace). V kontaktu se zástavbou vícepodlažních bytových objektů jsou vozidla odstavována na přilehlých komunikacích i v případech, kdy to šířkové uspořádání neumožňuje a dochází tam obecně k ohrožení bezpečnosti silničního provozu. Tab.: Kapacity hlavních parkovacích a odstavných stání. lokalita náměstí K. V. Raise areál lázní nádraží ČD sportovní areál

počet stání 90 100 (obsluha) 15 40

Zdroj: terénní průzkum zpracovatele, 2011.

Kapacitní odstavné plochy jsou situovány v západním sektoru a jsou součástí výrobních ploch. Okrajová zástavba rodinných domů vytváří předpoklady pro bezkolizní odstavování vozidel obyvatel města a přilehlých částí. Garáže jsou součástí objektů nebo samostatné na přilehlých pozemcích. Větší komplexy řadových garáží jsou při ulicích Kostelní – 81 boxů, Karla Moora – 22 boxů a Barákova – 11 boxů.

VYMEZENÍ HLUKEM OHROŽENÉHO ÚZEMÍ Metodika stanovení úrovně hluku je dána „Novelou metodiky pro výpočet hluku ze silniční dopravy“ a „Metodickými pokyny pro výpočet hladin hluku z dopravy“. Hluk ve vnějším prostředí je posuzován na základě Nařízení vlády č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací. Pro zástavbu podél silnic II. třídy lze použít korekci :  základní hladina hluku 40 dB (A)  korekce +10 dB (A)  ---------------------------------------------------- max. přípustná hladina Laeq 50 dB (A), noc Z výpočtu a vynesení izofony 50 dB (A) do situace je zřejmé, že hladinou vyšší je případně ohrožena zástavba v území podél tras silnic II/284 a II/501 a v souběhu se železniční tratí Chlumec nad Cidlinou - Trutnov. Podél průtahů silnic III. třídy se negativní účinky hluku projeví jen u bezprostřední zástavby podél komunikací.

CELKOVÁ CHARAKTERISTIKA INFRASTRUKTURY

ÚZEMÍ

Z HLEDISKA

DOPRAVNÍ

Silnice II/284 a II/501 procházejí vymezeným územím v severo-východním a západo-jižním směru. Umožňují dobré dopravní vazby města Lázně Bělohrad na správní a obchodní centra Královéhradeckého kraje. Vyšší dopravní zatížení vykazuje silnice II/284v úseku Lázně Bělohrad – Miletín a silnice II/501 v úseku Lázně Bělohrad – Jičín. Trasa silnice II/284 prochází centrální částí města přes náměstí K. V. Raise a vymezeným lázeňským územím. Síť silnic III. třídy je poměrně hustá. Trasy silnic dopravně zpřístupňují vzdálenější sídla Uhlíře, Hřídelec, Lány nebo Brtev, které jsou mimo dosah tras silnic II. třídy. Dopravně nejvýznamnější je jako duplicitní propojení na Novou Paku s obslužnou funkcí pro Lány a Hřídelec. Komunikační závady jsou v šířkovém a směrovém uspořádání. Místní obslužné komunikace zpřístupňují okrajové části města nebo přidružených sídlech, vzdálenější lokality obytné nebo smíšené zástavby a sportovní areál v územních segmentech mimo dosah průtahů silnic II. a III. třídy. Jejich šířkové uspořádání je většinou dostatečné a jen výjimečně se jedná o obousměrné jednopruhové komunikace.

SAUL s.r.o.

47


Celostátní železniční trať Chlumec nad Cidlinou - Trutnov (traťový úsek 040) má stabilizovanou územní polohu při průchodu sídelní útvarem Lázně Bělohrad. Železniční stanice je situována ve smíšené zóně (výrobní plochy, dopravní plochy, služby) v docházkové vzdálenosti 0,55 km z centra města (atraktivnost železničního spojení). Regionální cyklotrasy procházejí řešeným územím v západo-východním směru a využívají především, mimo vedení cyklotrasy 4096 v trase silnice II/501, méně dopravně zatížené trasy silnic III. tříd nebo trasy místních a účelových komunikací. Propojují místní rekreačně-krajinářsky zajímavá území a prvky, z pohledu širších vazeb také Lázně Bělohrad s městy Hořice, Nová Paka a Dvůr Králové.

Obr.:

Schéma návrhu dopravní sítě.

Zdroj: Zpracovatel ÚP na podkladech ÚAP ORP Jičín.

48

SAUL s.r.o.


E.3.2 ODŮVODNĚNÍ NÁVRHU TECHNICKÉ INFRASTRUKTURY VČETNĚ NAKLÁDÁNÍ S ODPADY Návrh koncepce technické infrastruktury a nakládání s odpady je odůvodněn existencí následujících podmínek vztahujících se k této problematice:

ENERGETIKA Řešené území je závislé na přívodu energií, zejména elektrické energie a plynu. Pouze velmi malou část spotřeby elektrické energie lze pokrýt z místní kogenerační jednotky a fotovoltaických zdrojů. Systém zásobování elektrickou energií umožňuje napájení rozvodů 35 kV ze tří transformoven. Stávající síť trafostanic VN/NN je stabilizovaná a odpovídá současným požadavkům. Společnost ČEZ distribuce, a.s. nepřipravuje investice do rozvodů VN a stavby transformoven. Plošná plynofikace je provedena pouze v centrální části řešeného území – v Horní Nové Vsi, Prostřední Nové Vsi, v Lázních Bělohrad a v Dolní Nové Vsi. Pro Hřídelec, Lány u Lázní Bělohrad a Brtev se nově navrhuje plynofikace. Uhlíře a Dolní Javoří nebudou plynofikovány. Zde se nová výstavba neobejde využití elektrické energie, případně tepelných čerpadel, využití biomasy, pelet a pod. ZDROJE ELEKTRICKÉ ENERGIE V řešeném území se vyskytují menší zdroje elektrické energie. Jedná se o kogenerační jednotku 150kWe v Lázních Bělohrad a malé fotovoltaické zdroje s celkovým příkonem do 85 kW. Tab.: Přehled stávajících zdrojů elektrické energie. č. katastrální území pozemek typ jednotky 1 Lázně Bělohrad p.č. 163/1 kogenerační plynová 2 Brtev st. 93/1,4,5 fotovoltaická 3 Dolní Nová Ves st. 31 fotovoltaická 4 Brtev p.č. 38 fotovoltaická 5 Prostřední Nová Ves st.198 fotovoltaická 6 Dolní Nová Ves st.227 fotovoltaická

el. výkon (kW) 150 60 10 5 3 5

provozovatel Anenské slatinné lázně a.s. Ing. Jiří Wagenknecht Petr Kněžourek Libor Suchý Stanislav Balihar Radko Hanzl

OBNOVITELNÉ ZDROJE ENERGIE Rozvoj obnovitelných zdrojů bude závislý na politice dotačních programů a vývoji cen energií ze stávajících zdrojů. V případě zastavení výroby elektrické energie v jaderných elektrárnách, o kterém uvažují některé země EU, lze očekávat zvýšení poptávky a následný růst cen. Za těchto předpokladů se využití energie z obnovitelných zdrojů může stát více ekonomickým. Možnosti využití solární energie:  pasivní – využití prosklených architektonických prvků (prosklené fasády, zimní zahrady – zejména u novostaveb), orientace staveb na jižní stranu  výroba tepla solárními kolektory (sezónní ohřev TUV a bazénové vody)  výroba elektrické energie – ke stavbě fotovoltaických zdrojů elektrické energie docházelo v posledním období na základě vytvoření ekonomicky výhodných podmínek z hlediska výkupu vyrobené energie. V současné době je stavba fotovoltaických zdrojů značně omezena. Instalace fotovoltaických panelů na budovách se považuje za technické zařízení budov. Biomasou se rozumí dřevo, složky rostlin, odpadní produkty živočišného původu vč. čistírenských kalů, a pod. Energii biomasy lze využívat různými technologiemi - spalováním, zplynováním, fermentací s produkcí etanolu nebo vyhníváním, při kterém vzniká bioplyn. MOŽNOSTI ÚSPOR ENERGIE Opatření ke snížení spotřeby energie ve stávajících budovách – zvýšení provozní účinnosti vytápěcích soustav, využití tepelných zisků, zateplení objektů, utěsnění, repase a výměna oken. U novostaveb podporovat výstavbu nízkoenergetických a pasivních domů. V objektech používat osvětlovací soustavy s vysokou účinnosti a energeticky úsporné spořebiče.

SAUL s.r.o.

49


ELEKTRICKÁ ENERGIE Katastrální území Dolní Nová Ves protíná vrchní vedení ZVN 400 kV, které propojuje transformovny TR 400/110 kV Neznášov a Bezděčín. Provozovatelem vedení ZVN 400 kV je společnost ČEPS, a.s. Distribuci elektrické energie v řešeném území zajišťuje společnost ČEZ distribuce, a.s. Elektrická energie je přiváděna vrchním vedením č. 540 z transformovny TR 110/35 kV v Nové Pace s možností zálohování vedením č. 390 z transformovny TR 110/35 kV ve Starém Místě nebo vedením č.382 z transformovny TR 110/35 kV ve Dvoře Králové nad Labem. Stávající rozvody VN 35 kV jsou řešeny převážně vrchním vedením, v menším rozsahu podzemními kabely. V řešeném území je 39 trafostanic VN/NN. Tab.: Přehled stávajících trafostanic. č. katastrální území označení T1 Lány u Lázní Bělohradu TS 264 T2 Lány u Lázní Bělohradu TS 433 T3 Hřídelec TS 260 T4 Uhlíře TS 241 T5 Dolní Javoří TS 620 T6 Horní Nová Ves TS 242 T7 Horní Nová Ves TS 243 T8 Horní Nová Ves TS 244 T9 Horní Nová Ves TS 506 T10 Horní Nová Ves TS 528 T11 Prostřední Nová Ves TS 756 T12 Prostřední Nová Ves TS 245 T13 Prostřední Nová Ves TS 844 T14 Prostřední Nová Ves TS 246 T15 Brtev TS 690 T16 Brtev TS 248 T17 Brtev TS 408 T18 Brtev TS 596 T19 Lázně Bělohrad TS 239 T20 Lázně Bělohrad TS 573 T21 Lázně Bělohrad TS 518 T22 Lázně Bělohrad TS 687 T23 Lázně Bělohrad TS 263 T24 Lázně Bělohrad TS 261 T25 Lázně Bělohrad TS 564 T26 Lázně Bělohrad TS 262 T27 Lázně Bělohrad TS 246 T28 Lázně Bělohrad TS 247 T29 Lázně Bělohrad TS 238 T30 Lázně Bělohrad TS 448 T31 Lázně Bělohrad TS 579 T32 Dolní Nová Ves TS 477 T33 Dolní Nová Ves TS 514 T34 Dolní Nová Ves TS 730 T35 Dolní Nová Ves TS 267 T36 Dolní Nová Ves TS 745 T37 Dolní Nová Ves TS 409 T38 Dolní Nová Ves TS 285 T39 Dolní Nová Ves

název Lány JZD Hřídelec-obec Uhlíře Dolní Javoří U Šolců Kremlička Lázně Bělohrad-Horní Nová Ves JZD Horní Nová Ves I Horní Nová Ves-u bytových jednotek Prostřední Nová Ves-penzion Prostřední Nová Ves Lázně Bělohrad – Strom života Lázně Bělohrad-Bohumila Brtev-horní II Brtev-dolní Brdík Nový Dvůr ZEPO Lázně Bělohrad-u sálů Lázně Bělohrad-učiliště ZOU Vodárna Lázně Bělohrad-zahradnictví Lesy Lázně Bělohrad-na lepším Lázně Bělohrad-u ČSAD DEPRAG CZ Lázně Bělohrad-hotel Pardoubek Lázně Bělohrad-II-u lázní Lázně Bělohrad-u hřiště Lázně Bělohrad-u kostela Lázně Bělohrad-sídliště Lázně Bělohrad-u nádraží-JZD ACHP Dolní Nová Ves-v lukách Dolní Nová Ves-obec HOLTAB Dolní Nová Ves-bývalá Mileta ZEPO+ČOV ALUCON

provedení DTS věžová VO stožárová DTS stožárová DTS stožárová DTS stožárová DTS věžová VO betonová DTS stožárová DTS stožárová DTS stožárová DTS stožárová DTS věžová DTS kabelová DTS stožárová DTS stožárová DTS stožárová DTS stožárová VO stožárová DTS stožárová DTS stožárová VO betonová DTS stožárová VO betonová DTS věžová DTS stožárová VO zděná DTS stožárová DTS věžová DTS stožárová DTS stožárová DTS stožárová DTS stožárová VO stožárová DTS stožárová DTS věžová VO VO VO betonová VO

Zdroj: ÚAP SO ORP Jičín, 2010.

50

SAUL s.r.o.


Realizací navržených zastavitelných ploch dojde k navýšení odběru elektrické energie celkem o 5,850 MW za předpokladu, že bude provedena navržená plynofikace. Pro jednu bytovou jednotku s plynofikací se odhaduje požadovaný příkon 3 kW, pro neplynofikovanou 10 kW. V případě průmyslových areálů je odhad požadovaného příkonu velmi obtížný. Vypočtený příkon odpovídá plnému využití zástavbových ploch. Navýšení odběru elektrické energie dle jednotlivých katastrálních území:  Hřídelec 186 kW  Lány u Lázní Bělohrad 153 kW  Uhlíře 50 kW  Dolní Javoří 10 kW  Horní Nová Ves 118 kW  Brtev 189 kW  Prostřední Nová Ves 247 kW  Lázně Bělohrad 2769 kW  Dolní Nová Ves 2128 kW Nové lokality budou připojeny ze stávajících rozvodů NN po jejich posílení a z nově navržených trafostanic. Rozmístění nových trafostanic a jejich napojení na rozvody VN bude upřesněno v časový harmonogram probíhající zástavby. Nové rozvody VN a NN v zastavěné části území budou provedeny podzemními kabely. Nově se navrhuje 13 nových trafostanic – v Hřídelci - 1, v Prostřední Nové Vsi - 1, v Lázních Bělohrad – 4 a v Dolní Nové Vsi – 7. Ochranná pásma Energetický zákon č. 458/2000 Sb. stanoví v §46 ochranná pásma následovně:  u nadzemního vedení s napětím nad 1 kV do 35 kV včetně - pro vodiče bez izolace je ochranné pásmo 7 m od krajního vodiče na obě strany  u nadzemního vedení s napětím nad 35 kV do 110 kV včetně je ochranné pásmo 12 m od krajního vodiče na obě strany  u nadzemního vedení s napětím nad 220 kV do 400 kV včetně je ochranné pásmo 20 m od krajního vodiče na obě strany  u podzemního vedení s napětím do 110 kV včetně je ochranné pásmo 1 m po obou stranách krajního kabelu. Ochranné pásmo elektrické stanice je vymezeno svislými rovinami:  u stožárových stanic s převodem napětí z úrovně nad 1 kV a menší než 52 kV na úroveň nízkého napětí je ochranné pásmo 7 m  u kompaktních zděných stanic s převodem napětí z úrovně nad 1 kV a menší než 52 kV na úroveň nízkého napětí je ochranné pásmo 2 m  u vestavných elektrických stanic je ochranné pásmo 1 m od obestavění. U zařízení vybudovaných před účinností zákona č.458/2000 Sb. zůstávají zachována ochranná pásma podle dříve platných předpisů (Vládní nařízení č. 80/1957 a Vyhláška MPE č.153/1961):  u nadzemního vedení VN je ochranné pásmo 10 m (v lesních průsecích 7 m) na každou stranu od krajního vodiče  u stožárových trafostanic VN/NN se stanoví šířka ochranného pásma jako u vedení VN  u nadzemního vedení od 60 do 110 kV včetně je ochranné pásmo 15 m na každou stranu od krajního vodiče  u nadzemního vedení od 220 do 400 kV včetně je ochranné pásmo 25 m na každou stranu od krajního vodiče  u kabelového vedení všech napětí je ochranné pásmo 1 m na každou stranu.

SAUL s.r.o.

51


PLYN Severozápadní části řešeného území prochází VTL plynovod Konecchlumí – Bělá u Pecky. Z plynovodu je provedena odbočka pro zásobování dvou regulačních stanic na území města. Plynofikace je provedena STL a NTL plynovody. NTL plynovody jsou postupně nahrazovány středotlakými. Plynovody provozuje distribuční společnost VCP Net, s.r.o. Seznam VTL regulačních stanic plynu:  Lázně Bělohrad I, Kokytova alej 1200/2/2 – využita ze 70%  Lázně Bělohrad II, Mašínové 3000/2/1 – využita ze 20%. Tab.:Plynofikace dle katastrálních území. č.


plynofikace

1

Lány u Lázní Bělohradu

Není plynofikace, prochází VTL, ÚP navrhuje plynofikaci.

2

Hřídelec

Není plynofikace, prochází VTL, ÚP navrhuje plynofikaci

3

Uhlíře

Není plynofikace, prochází VTL.

4

Dolní Javoří

Není plynofikace, prochází VTL.

5

Horní Nová Ves

V centrální části STL plynovody.

6

Prostřední Nová Ves

V centrální části STL a NTL plynovody.

7

Brtev

Není plynofikace, ÚP navrhuje plynofikaci.

8

Lázně Bělohrad

V centrální části STL a NTL plynovody.

9

Dolní Nová Ves

V centrální části STL plynovody.


Realizací nově navržených zastavitelných ploch dojde k navýšení odběru plynu o 8,62 MW. Navýšení odběru bylo vypočteno pro plné využití ploch navržených k zástavbě, požadavek pro plynofikovanou bytovou jednotku – 10 kW. Navýšení odběru plynu dle jednotlivých katastrálních území:  Hřídelec 220 kW  Lány u Lázní Bělohrad 420 kW  Horní Nová Ves 380 kW  Brtev 630 kW  Prostřední Nová Ves 510 kW  Lázně Bělohrad 3800 kW  Dolní Nová Ves 2660 kW Nově je navržena plynofikace pomocí STL plynovodů v lokalitách Hřídelec, Lány u Lázní Bělohrad a Brtev. Uhlíře a Dolní Javoří nebudou plynofikovány. Na území Horní Nové Vsi, Prostřední Nové Vsi, Lázní Bělohrad a Dolní Nové Vsi budou rozšířeny stávající plynovody k nově navrženým lokalitám. V návaznosti na průběh přeložky spojky silnic II/284 x II/501 jsou navrženy dvě menší přeložky VTL plynovodu. Ochranná a bezpečnostní pásma Podle Energetického zákona č.458/2000 Sb. §68 jsou ochranná pásma:  u středotlakých s nízkotlakých plynovodů a přípojek v zastavěném území obce 1 m na obě strany od půdorysu  u ostatních plynovodů a přípojek 4 m na obě strany od půdorysu  u technologických objektů 4 m na všechny strany od půdorysu. Bezpečnostní pásma:  regulační stanice vysokotlaké - 10 m  vysokotlaké plynovody do DN 100 - 15 m  vysokotlaké plynovody do DN 250 - 20 m  vysokotlaké plynovody nad DN 250 - 40 m.

52

SAUL s.r.o.


Tab.: plocha

Návrh řešení zásobování energiemi. výměra kapacita odhad potřeby náplň [m²] RD elektřiny (kW)

odhad potřeby plynu (kW)

způsob zásobení

Z1

V

6717

150

100

TN1, rozšíření STL

Z2

SO

4674 2

6

20

rozšíření STL

Z3

SO

3016 2

6

20

rozšíření STL

Z4

SO

1250 1

3

10

rozšíření STL

Z5

SO

4670 2

6

20

rozšíření STL

Z6

SO]

1947 1

3

10

rozšíření STL

Z7

SO

1023 1

3

10

rozšíření STL

Z8

OS

7295

10

Z9

SO

15063 12

39

120

rozšíření STL

Z10

SO

16253 15

45

150

rozšíření STL

Z12

V

1770

3

10

rozšíření STL

Z13

SO

4050 5

15

50

rozšíření STL

Z14

SO

2793 4

12

40

rozšíření STL

Z15

SO

5484 3

9

30

rozšíření STL

Z16

SO

2485 1

10

Z17

SO

7265 3

30

Z18

SO

2334 1

10

Z19

SO

10531 7

21

70

Z20

SO

2105 1

3

10

Z21

OS

1136

5

Z22

SO

3561 2

6

20

Z23

SO

12187 8

24

80

Z24

SO

998 1

10

Z25

SO

7248 4

16

40

Z26

SO

6674 4

16

40

Z28

SO

10734 9

27

90

rozšíření STL

Z29

SO

12806 8

24

80

rozšíření STL

Z31

SO

2034 1

3

10

rozšíření STL

Z32

SO

6321 5

15

50

rozšíření STL

Z33

SO

5468 3

9

30

rozšíření STL

Z34

SO

15149 10

30

100

rozšíření STL

Z35

SO

689 1

3

10

rozšíření STL

Z36

SO

1895 1

3

10

rozšíření STL

Z37

SO

2477 6

18

60

rozšíření STL

Z38

SO

2042 6

18

60

rozšíření STL

Z39

SO

4134 3

9

30

rozšíření STL

Z40

SO

3062 2

6

20

rozšíření STL

Z41

SO

3957 2

6

20

rozšíření STL

Z42

SO

24078 16

48

160

rozšíření STL

Z43

SO

3687 2

6

20

Z44

V

2890

15

20

Z46

SO

37137 24

72

240

Z49

B

8206 5

15

50

Z50

B

10601 7

21

70

Z51

B

27599 18

54

180

Z52

B

8883 5

15

50

Z53

OS

4954

10

10

Z57

OL

38480

400

400

SAUL s.r.o.

rozšíření STL

rozšíření STL




53

Odůvodnění územního plánu Lázně Bělohrad – Návrh výměra kapacita odhad potřeby [m²] RD elektřiny (kW)

odhad potřeby plynu (kW)

způsob zásobení

24

80

rozšíření STL

15

50

rozšíření STL

7954 5

18

60

rozšíření STL

13123 8

16

40

rozšíření STL

3

10

rozšíření STL

2315 1

20

30

5246

200

200


33167

300

300


14580

200

200


V

37309

400

400


V

60078

1000

1000


SO

14438 9

27

90


SO

100482 66

198

660


5791 3

9

30

rozšíření STL

3158 2

6

20

rozšíření STL

SO

4877 3

9

30

SO

4402 2

6

20

5683 3

9

30

plocha

náplň

Z61

OS

2569

Z60

OS

20058

Z62

SO

Z63

SO

Z64

SO

9170 6

Z65

SO

6153 4

Z58

SO

Z59

P

Z66

P

5754

Z67

V

Z68

V

Z69 Z70 Z71 Z72 Z73

DS

Z74

SO

Z75

SO

Z76 Z77 Z78

SO

Z79

OS

Z80

V

Z81

DS

13138

Z82

DS

15062

Z83

V

14070

Z84

SO

5994 3

Z85

SO

Z86 Z87

10525

38080

5

7115

60

60

400

400

9

30

34458 22

66

220

V

13999

150

150

rozšíření STL

V

34877

600

400


Z88

V

8462

100

50

Z89

SO

18755 12

36

120

rozšíření STL

Z90

SO

21264 14

42

140


Z91

P

2071

Z92

P

579

Z93

P

2126

Z94

P

1499

Z95

I

1664 5216

7440

CELKEM Pozn.:

54

5216

TN11

Kapacita RD je vypočtená teoretická maximální kapacita plochy při jejím plném využití daná modelovou velikostí pozemků. Je uvedená pouze pro účely výpočtu kapacit inž. sítí.

SAUL s.r.o.


TECHNOLOGICKÝ OBJEKT ZÁSOBOVÁNÍ TEPLEM V řešeném území se nevyskytuje soustava centralizovaného zásobování teplem. Tab.: Seznam středních zdrojů tepla. č.

provozovatel

1

ALUCON s.r.o.

2

Anenské slatinné lázně

3

kotel

výkon (kW)

palivo

575

ZP

Buderus 2x175

350

ZP


VC INT 8x20-29

211

ZP

4


Vitoplex 200

1950

ZP

5


VK 156/7-2E (2x154)

308

ZP

6


Tedom Cento T150 CPE

226

ZP

7


THP 1500 IN

3920

ZP

8

DEPRAG

Malá kotelna Viadrus G100L

105

ZP

9

DEPRAG

Malá kotelna Viadrus G100L

105

ZP

10

DEPRAG

Velká kotelna Viadrus G500 – K1

550

ZP

11

DEPRAG


470

ZP

12

DEPRAG


470

ZP

Zdroj: ČHMÚ.

Podle Energetického zákona č. 458/2000 Sb. jsou zařízení pro výrobu tepelné energie chráněná ochranným pásmem do vzdálenosti 2,5 m.

SPOJE V řešeném území se vyskytují elektronická komunikační zařízení dle následující tabulky. Jejich poloha je zakreslena na výkrese technické infrastruktury. ÚAP neobsahují informace o ochranných pásmech elektronických komunikačních zařízení. č.

provozovatel


pozemek

ZS1

Telefónica O2

Lázně Bělohrad

st. 793

ZS2

Telefónica O2

Lázně Bělohrad

st. 670

ZS3

Telefónica O2

Lázně Bělohrad

st. 137/1

ZS4

T-mobile

Lázně Bělohrad

st. 289/1

ZS5

Vodafone

Lázně Bělohrad

p.č. 313/25

ZS6

České Radiokomunikace

Lázně Bělohrad

st. 748


Provozovatelem veřejné telekomunikační sítě v řešeném území je Telefónica O2 a.s. Tato společnost neumožnila rozlišení hlavních dálkových optických kabelů od místních méně významných metalických kabelů. Územně analytické podklady neobsahují informace o dalších provozovatelích podzemních komunikačních vedení. V území jsou radioreléové trasy, které provozuje společnost České radiokomunikace a T-Mobile. Územně analytické podklady neobsahují informace o ochranných pásmech uvedených tras. V řešeném území se vyskytuje ochranný prostor VUSS Pardubice. Územně analytické podklady neobsahují informace o radioreléových trasách a MW spojích společností Telefónica O2 a Vodafone. Jsou respektovány radioreléové trasy, MW spoje a sdělovací kabely vč. ochranných pásem. Ochranná pásma Zákon o telekomunikacích č.151/2000 Sb. v §92 stanoví ochranná pásma podzemních telekomunikačních vedení do vzdálenosti 1,5 m po stranách krajního vedení. Podle Zákona o telekomunikacích č.151/2000 Sb. §92 platí ochranná pásma pro ostatní telekomunikační zařízení (kromě podzemních telekomunikačních vedení), pokud na ně bylo vydáno územní rozhodnutí.

SAUL s.r.o.

55


VODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ VODNÍ TOKY A VODNÍ NÁDRŽE Řešené území leží v povodí Labe a v CHOPAV Východočeská křída. Významným prvkem povrchové vody je řeka Javorka, protékající Lázněmi Bělohrad a říčka Heřmanka protékající lokalitou Lány. Nalézá se zde také několik vodních ploch (rybníky, rybníčky), z nichž nejvýznamnější jsou rybníky Pardoubek, Byšička a Hluboký rybník. Na správu vodních toků a nádrží se vztahují ustanovení zákona č. 254/2001 Sb. o vodách (vodní zákon). Je nutno respektovat stávající recipienty a nádrže a provádět jejich správu v souladu s platnou legislativou. Dále je nutno respektovat vyhlášené záplavové území (vyhlášeno Krajským úřadem dne 28.4.2010, č.j. 5373/ZP/2006) a veškeré činnosti v tomto území je nutno přizpůsobit podmínkám stanoveným ve vyhlášce.

ZÁSOBOVÁNÍ PITNOU VODOU Zásobování pitnou vodou je u nových lokalit navrženo napojením na stávající nebo navržené vodovodní řady, v případě lokalit vzdálených od vodovodu je navrženo zásobování vodou z individuálních zdrojů v souladu s platným PRVKÚK. Zajištění zásobování pitnou vodou u navržených lokalit vyvolává nárůst potřeby vody v rámci skupinového vodovodu Jičín – Lázně Bělohrad a v rámci vodovodu Hřídelec. Hodnota tohoto nárůstu je závislá na tom, zda v nově navržených lokalitách budou vždy noví obyvatelé, nebo dojde k přesunu již napojených obyvatel. Nárůst potřeby vody je vyčíslen hodnotou potřeby vody 150 l/os.den s tím, že uvažované počty RD v lokalitách bydlení jsou převzaty z urbanistického návrhu a u ostatních ploch jsou potřeby vody stanoveny odhadem. Nárůstem potřeby vody nedojde ke změně koncepce zásobení obce pitnou vodou. Celkové navýšení potřeby vody (za předpokladu, že v nově navržených lokalitách budou vždy noví obyvatelé) je vyčísleno na cca 290 m3/den, což je 3,35 l/s, z toho individuální zdroje představují cca 2,6 m3/den. Na vodovodu Hřídelec je předpokládané navýšení o 4,65 m3/den (což je 0,05 l/s), ostatní navýšení pak je na skupinovém vodovodu Jičín – Lázně Bělohrad. Není nutno uvažovat se změnou celkové koncepce zásobování vodou. Zvýšené nároky na potřebu vody budou projednávány s vlastníkem a provozovatelem vodovodu postupně s časovou posloupností dle rozvoje lokalit. Tlakové poměry bude nutno individuálně přepočítat k nově řešeným, zvláště výše položeným a okrajovým lokalitám, kde budou případně navrženy automatické tlakové stanice pro zvýšení tlaku. Do grafické části jsou zakresleny stávající vodovodní řady včetně uvažované výstavby (propojení na lokalitu Brtev, v současnosti vydáno stavební povolení) a dále je místně navrženo nové rozšíření uliční vodovodní sítě. V místech, kde lze předpokládat na základě konfigurace terénu nízký tlak ve vodovodní síti jsou navrženy automatické tlakové stanice. U návrhu vodovodu je respektována zpracovaná projektová dokumentace na rozšíření vodovodní sítě do lokality Brtev, prodloužení vodovodních řadů se pak dotýká jak vodovodu Lázně Bělohrad (součást skupinového vodovodu Jičín – Lázně Bělohrad), tak vodovodu Hřídelec. Návrh řešení zásobování vodou jednotlivých lokalit a nárůst potřeby vody je uveden v následující tabulce. Předpoklad jsou 2,5 EO na 1 RD. Tab.: plocha Z1 Z2 Z3 Z4 Z5 Z6 Z7 Z8 Z9 Z10

56

Návrh řešení zásobování pitnou vodou. ná- výměra kapacita počet potřeba vody plň [m²] RD EO Q (m³/den) způsob napojení na vodovod V 6717 1 0,15 napojení na prodloužený vodovodní řad Hřídelec – návrh SO 4674 2 5 0,75 napojení na prodloužený vodovodní řad Hřídelec – návrh SO 3016 2 5 0,75 napojení na prodloužený vodovodní řad Hřídelec – návrh SO 1250 1 2,5 0,38 napojení na prodloužený vodovodní řad Hřídelec – návrh SO 4670 2 5 0,75 napojení na prodloužený vodovodní řad Hřídelec – návrh SO 1947 1 2,5 0,38 napojení na prodloužený vodovodní řad Hřídelec – návrh SO 1023 1 2,5 0,38 napojení na prodloužený vodovodní řad Hřídelec – návrh OS 7295 2 0,30 napojení na prodloužený vodovodní řad – návrh SO 15063 12 30 4,50 napojení na prodloužený vodovodní řad – návrh SO 16253 15 37,5 5,63 napojení na prodloužený vodovodní řad – návrh

SAUL s.r.o.


plocha Z12 Z13 Z14 Z15 Z16 Z17 Z18 Z19 Z20 Z21 Z22 Z23 Z24 Z25 Z26 Z28 Z29 Z31 Z32 Z33 Z34 Z35 Z36 Z37 Z38 Z39 Z40 Z41 Z42 Z43 Z44 Z46 Z49 Z50 Z51 Z52 Z53 Z57 Z58 Z59 Z60 Z61 Z62 Z63 Z64 Z65 Z66 Z67 Z68 Z69 Z70 Z71 Z72

náplň V SO SO SO SO SO SO SO SO OS SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO V SO B B B B OS OL OS OS SO SO SO SO SO P P V V V V SO SO

SAUL s.r.o.

výměra kapacita počet potřeba vody [m²] RD EO Q (m³/den) způsob napojení na vodovod 1770 1 0,15 napojení na prodloužený vodovodní řad – návrh 4050 5 12,5 1,88 napojení na prodloužený vodovodní řad – návrh 2793 4 10 1,50 napojení na prodloužený vodovodní řad – návrh 5484 3 7,5 1,13 napojení na prodloužený vodovodní řad – návrh 2485 1 2,5 0,38 individuální zásobování vodou 7265 3 7,5 1,13 individuální zásobování vodou 2334 1 2,5 0,38 individuální zásobování vodou 10531 7 17,5 2,63 napojení na prodloužený vodovodní řad – návrh 2105 1 2,5 0,38 napojení na prodloužený vodovodní řad – návrh 1136 1 0,15 napojení na stávající vodovodní řad 3561 2 5 0,75 napojení na stávající vodovodní řad 12187 8 20 3,00 napojení na prodloužený vodovodní řad – návrh 998 1 2,5 0,38 individuální zásobování vodou 7248 4 10 1,50 napojení na stávající vodovodní řad 6674 4 10 1,50 napojení na prodloužený vodovodní řad – návrh 10734 9 22,5 3,38 napojení na projektovaný vodovod LB - Brtev 12806 8 20 3,00 napojení na projektovaný vodovod LB - Brtev 2034 1 2,5 0,38 napojení na projektovaný vodovod LB - Brtev 6321 5 12,5 1,88 napojení na prodloužený vodovodní řad – návrh 5468 3 7,5 1,13 napojení na projektovaný vodovod LB - Brtev 15149 10 25 3,75 napojení na projektovaný vodovod LB - Brtev 689 1 2,5 0,38 napojení na projektovaný vodovod LB - Brtev 1895 1 2,5 0,38 napojení na projektovaný vodovod LB - Brtev 2477 6 15 2,25 napojení na projektovaný vodovod LB - Brtev 2042 6 15 2,25 napojení na projektovaný vodovod LB - Brtev 4134 3 7,5 1,13 napojení na projektovaný vodovod LB - Brtev 3062 2 5 0,75 napojení na projektovaný vodovod LB - Brtev 3957 2 5 0,75 napojení na prodloužený vodovodní řad – návrh 24078 16 40 6,00 napojení na prodloužený vodovodní řad – návrh 3687 2 5 0,75 napojení na prodloužený vodovodní řad – návrh 2890 3 0,45 napojení na prodloužený vodovodní řad – návrh 37137 24 60 9,00 napojení na prodloužený vodovodní řad – návrh 8206 5 12,5 1,88 napojení na stávající vodovodní řad 10601 7 17,5 2,63 napojení na stávající vodovodní řad 27599 18 45 6,75 napojení na stávající vodovodní řad 8883 5 12,5 1,88 napojení na stávající vodovodní řad 4954 1 0,15 napojení na projektovaný vodovod LB - Brtev 38480 350 52,50 napojení na prodloužený vodovodní řad – návrh 2569 1 0,15 napojení na stávající vodovodní řad 20058 5 0,75 napojení na prodloužený vodovodní řad – návrh 7954 5 12,5 1,88 napojení na prodloužený vodovodní řad – návrh 13123 8 20 3,00 napojení na prodloužený vodovodní řad – návrh 9170 6 15 2,25 napojení na prodloužený vodovodní řad – návrh 6153 4 10 1,50 napojení na stávající vodovodní řad 2315 1 2,5 0,38 napojení na stávající vodovodní řad 5246 0 0,00 bez nároku na zásobování vodou 5754 0 0,00 bez nároku na zásobování vodou 33167 5 0,75 napojení na prodloužený vodovodní řad – návrh 14580 2 0,30 napojení na stávající vodovodní řad 37309 5 0,75 napojení na prodloužený vodovodní řad – návrh 60078 10 1,50 napojení na prodloužený vodovodní řad – návrh 14438 9 22,5 3,38 napojení na prodloužený vodovodní řad – návrh 100482 66 165 24,75 napojení na prodloužený vodovodní řad – návrh

57


plocha Z73 Z74 Z75 Z76 Z77 Z78 Z79 Z80 Z81 Z82 Z83 Z84 Z85 Z86 Z87 Z88 Z89 Z90 Z91 Z92 Z93 Z94 Z95 P2 P3 P4 P5 P6 P7 CELKEM Pozn.:

náplň DS SO SO SO SO SO OS V DS DS V SO SO V V V SO SO P P P P I SO P SC DS DS DS

výměra kapacita počet potřeba vody [m²] RD EO Q (m³/den) způsob napojení na vodovod 10525 0 0,00 bez nároku na zásobování vodou 5791 3 7,5 1,13 napojení na prodloužený vodovodní řad – návrh 3158 2 5 0,75 napojení na prodloužený vodovodní řad – návrh 4877 3 7,5 1,13 napojení na stávající vodovodní řad 4402 2 5 0,75 napojení na prodloužený vodovodní řad – návrh 5683 3 7,5 1,13 napojení na stávající vodovodní řad 38080 2 0,30 napojení na prodloužený vodovodní řad – návrh 7115 1 0,15 napojení na stávající vodovodní řad 13138 0 0,00 bez nároku na zásobování vodou 15062 0 0,00 bez nároku na zásobování vodou 14070 3 0,45 napojení na stávající vodovodní řad 5994 3 7,5 1,13 napojení na stávající vodovodní řad 34458 22 55 8,25 napojení na prodloužený vodovodní řad – návrh 13999 2 0,30 napojení na prodloužený vodovodní řad – návrh 34877 5 0,75 napojení na prodloužený vodovodní řad – návrh 8462 1 0,15 napojení na prodloužený vodovodní řad – návrh 18755 12 30 4,50 napojení na prodloužený vodovodní řad – návrh 21264 14 35 5,25 napojení na prodloužený vodovodní řad – návrh 2071 0 0,00 bez nároku na zásobování vodou 579 0 0,00 bez nároku na zásobování vodou 2126 0 0,00 bez nároku na zásobování vodou 1499 0 0,00 bez nároku na zásobování vodou 1664 0 0,00 bez nároku na zásobování vodou 6505 4 10 1,50 napojení na stávající vodovodní řad 388 0 0,00 bez nároku na zásobování vodou 8123 5 0,75 napojení na prodloužený vodovodní řad – návrh 1862 0 0,00 bez nároku na zásobování vodou 2354 0 0,00 bez nároku na zásobování vodou 9222 0 0,00 bez nároku na zásobování vodou 203,78

Kapacita RD a počet EO (ekvivalentních obyvatel) je vypočtená teoretická maximální kapacita plochy při jejím plném využití daná modelovou velikostí pozemků. Je uvedená pouze pro účely výpočtu kapacit inž. sítí.

DOPORUČENÍ ÚP řeší pouze způsob zásobení navržených lokalit pitnou vodou, jednotlivé lokality je třeba podrobně řešit z hlediska kapacit, tlakových poměrů a dimenze sítě v dalších stupních projektové dokumentace. OCHRANNÁ PÁSMA VODNÍCH ZDROJŮ Lokality navržené v ÚP nebudou a nesmí mít negativní vliv na stávající ochranná pásma vodních zdrojů. Jedná se především o zajištění režimu hospodaření v ochranných pásmech vodních zdrojů dle podmínek zapracovaných v jejich vyhlášení.

ODVEDENÍ A ČIŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD Návrh obsažený v ÚP nevyvolává požadavek na změnu základní koncepce odvádění a čištění odpadních vod na území obce. V Lázních Bělohrad je vybudována jednotná stoková síť, jedná se o lokality Lázně Bělohrad, Dolní Nová Ves, Prostřední Nová Ves a Horní Nová Ves. V Lánech je vybudována splašková kanalizace s přečerpáváním do stokové sítě města Lázně Bělohrad. V lokalitě Brtev je připravována výstavba splaškové kanalizace, taktéž s napojením do kanalizace Lázní Bělohrad. Kanalizace je ve vlastnictví Vodohospodářské a obchodní společnosti a.s. Jičín a Města Lázně Bělohrad. Provozovatelem je Vodohospodářská a obchodní společnost a.s. Jičín. Páteřní stoka jednotné kanalizace je položena v souběhu s řekou Javorkou, jež protéká severojižním směrem městem. Do páteřní stoky o dimenzi 250 až 1000 mm jsou zaústěny ostatní stoky (převážně dimenze 250 – 500 mm), 58

SAUL s.r.o.


délka jednotné kanalizace celkem je téměř 23 km. Na jednotné kanalizaci je vybudováno 13 odlehčovacích komor s vyústěním odlehčovacích stok do Javorky. Kanalizace je zakončena ČOV, která byla uvedena do provozu v roce 1994. Jedná se o čistírnu Hydrovit-500S (2ks), která byla dvakrát intenzifikována. První intenzifikace proběhla v letech 2005/2006 a zahrnovala úpravu vstupní čerpací stanice, úpravu aktivačních nádrží, vybudování nového objektu pro zahušťování a odvodňování kalů a zrušení kalových polí. Druhá intenzifikace proběhla v letech 2008/2009 v rámci projektu „Cidlina“ a zahrnovala zrušení upravené čerpací stanice, výstavbu nového objektu mechanického předčištění a čerpací stanice, vybaveného lapákem štěrku, samočistícími česlemi s ostřikem shrabků a lisem, dešťovou zdrží s oddělením přebytečných dešťových vod a zařízením na skladování a dávkování síranu železitého do procesu čištění Dále byla provedena výměna technologického zařízení dosazovacích nádrží, zrušení funkce kalojemů v obou linkách a jejich přestavba na denitrifikaci I a denitrifikaci II a instalace nového lapáku písku včetně pračky písku. Provedené intenzifikace navýšily kapacity stávající ČOV až na 4000 EO. Množství odpadních vod Qd = 839,6 m3/den, QV, max, denní = 1133,0 m3/den. Nátok na ČOV v současnosti odpovídá cca 3500 EO. Mechanicko-biologická ČOV je s mechanickým čistěním vč. lapáku písku, následně denitrifikací I a II, aktivací v prstencových nádržích, dosazovacích nádržích se stíraným dnem a odtokem vyčištěných vod do recipientu. Kalové hospodářství je tvořeno strojním nebo gravitačním zahuštěním kalů ve venkovní zahušťovací a uskladňovací nádrži a jejich odvodněním na sítopásovém lisu. V rámci rozvoje kanalizační sítě je v současnosti vydáno stavební povolení na splaškovou kanalizaci do lokality Brtev, která napojí Brtev na kanalizační síť Města Lázně Bělohrad a umožní čistění odpadních vod na městské ČOV. Navržená kanalizace je znázorněna v grafické části ÚP. Odkanalizování je u nových lokalit navrženo napojením na stávající nebo navržené stoky jednotné či splaškové kanalizace, v případě lokalit vzdálených od kanalizační sítě je navrženo odkanalizování a likvidace odpadních vod individuálně v souladu s platným PRVKÚK. V souladu s platným PRVKÚK je také rezervován koridor pro budoucí výstavbu splaškové kanalizační sítě v lokalitě Hřídelec a její napojení na kanalizační síť v Lázních Bělohrad. U návrhu kanalizace je respektováno navržené prodloužení kanalizačních řadů na základě zpracované projektové dokumentace (zejména napojení lokality Brtev). Zajištění odkanalizování splaškových odpadních vod u navržených lokalit vyvolává nárůst produkce splašků kanalizace Lázně Bělohrad. Hodnota tohoto nárůstu je závislá na tom, zda v nově navržených lokalitách budou vždy noví obyvatelé, nebo dojde k přesunu již napojených obyvatel. Nárůst je vyčíslen hodnotou produkce splašků 150 l/os.den s tím, že uvažované počty RD v lokalitách bydlení jsou převzaty z urbanistického návrhu a u ostatních ploch jsou potřeby vody stanoveny odhadem. Nárůstem produkce splaškových vod nedojde ke změně koncepce odkanalizování obce, s částí lokalit a nárůstu odkanalizovaných EO již bylo počítáno v projektech výstavby dalších částí kanalizace i v intenzifikacích ČOV. Celkové navýšení produkce splašků (za předpokladu, že v nově navržených lokalitách budou vždy noví obyvatelé a firmy) je vyčísleno na cca 290 m3/den, což je 3,35 l/s, přitom na ČOV by přitékalo o cca 290 m3/den víc než v současnosti (ostatní jsou lokality s individuální likvidací odpadních vod). Při stávající kapacitě ČOV jsou rezervy v množství nátoku 293 m3/den a v zatížení cca 500 EO. Navýšení zatížení je o 1884 EO, z toho 670 EO je předpokládáno z rozvoje Anenských slatinných lázní. Stávající ČOV tak při postupném zastavění a rozvoji navržených lokalit nebude kapacitně vyhovovat a bude nutné provést její rozšíření nebo intenzifikaci. Postupné napojování lokalit na kanalizační síť bude projednáváno s vlastníkem a provozovatelem kanalizace postupně s časovou posloupností dle rozvoje lokalit. U některých lokalit se dle místních podmínek předpokládá čerpání splašků do navržených stok. Do grafické části jsou zakresleny stávající stoky kanalizace splaškové, dešťové i jednotné, vyprojektovaná kanalizace do lokality Brtev a místní navržené nové rozšíření splaškových stok. Individuální likvidace odpadních vod bude v lokalitách Dolní Javoří a Uhlíře a do doby výstavby splaškové kanalizace též v lokalitě Hřídelec a Brtev. Individuální likvidace odpadních vod bude v čistících zařízeních odpadních vod nebo budou odpadní vody jímány v bezodtokých jímkách s odSAUL s.r.o.

59


vozem odpadních vod na ČOV Lázně Bělohrad (viz tabulka Návrh napojení na kanalizaci a likvidace odpadních vod). Výstavba na ostatních plochách je podmíněna zajištěním centrálního odkanalizování těchto ploch a čištění odpadních vod na centrální ČOV Lázně Bělohrad. Likvidace odpadních vod bude řešena v souladu se zákonem č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů a v souladu se zákonem č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích) ve znění pozdějších předpisů. Odpadní vody budou z důvodu zajištění obecné ochrany podzemních vod (viz návrh pásem hygienické ochrany) likvidovány následujícím způsobem:  v sídle Hřídelec do doby vybudování splaškové kanalizace budou odpadní vody z navržených ploch čištěny v čistících zařízeních s vypouéténím do vod povrchovch nebo jímány v bezodtokovch jímkách s vvozem na cOV Lázné Bélohrad.  v sídle Brtev do doby vybudování splaškové kanalizace budou odpadní vody z navržených ploch (lokalit) jímány v bezodtokových jímkách s vývozem na ČOV Lázně Bělohrad.  v sídle Lány budou odpadní vody z navržené plochy (lokality) Z8 jímány v bezodtokových jímkách s vývozem na ČOV Lázně Bělohrad. Z ostatních ploch (lokalit) budou odpadní vody odváděny kanalizací a čištěny v ČOV Lázně Bělohrad. Výstavba v těchto plochách (lokalitách) je podmíněná zajištěním centrálního odkanalizování těchto ploch (lokalit).  v sídlech Uhlíře a Dolní Javoří budou odpadní vody v navržených plochách (lokalitách) čištěny v čistících zařízeních a vypouštěny v souladu s platnou legislativou nebo jímány v bezodtokových jímkách s vývozem na ČOV Lázně Bělohrad.  v sídlech Horní Nová Ves, Prostřední Nová Ves, Lázně Bělohrad a Dolní Nová Ves budou odpadní vody z navržených ploch (lokalit) odváděny kanalizací a čištěny v ČOV Lázně Bělohrad. Výstavba na těchto plochách (lokalitách) je podmíněna zajištěním centrálního odkanalizování těchto ploch (lokalit). Odpadní vody z navržené plochy (lokality) P4 budou jímány v bezodtokových jímkách s vývozem na ČOV Lázně Bělohrad nebo čištěny v čistících zařízeních a vypouštěny do vod povrchových. Tab.: plocha Z1 Z2 Z3 Z4 Z5 Z6 Z7 Z8 Z9 Z10 Z12 Z13 Z14 Z15 Z16 Z17 Z18 Z19 Z20 Z21 Z22 Z23 Z24 Z25 Z26

60

Návrh napojení na kanalizaci a likvidace odpadních vod. výměra kapacita počet produkce splašků napojení na kanalizaci náplň [m²] RD EO Q (m3/den) likvidace odpadních vod V 6717 1 0,15 individuální likvidace odpadních vod SO 4674 2 5 0,75 individuální likvidace odpadních vod SO 3016 2 5 0,75 individuální likvidace odpadních vod SO 1250 1 2,5 0,38 individuální likvidace odpadních vod SO 4670 2 5 0,75 individuální likvidace odpadních vod SO 1947 1 2,5 0,38 individuální likvidace odpadních vod SO 1023 1 2,5 0,38 individuální likvidace odpadních vod OS 7295 2 0,3 individuální likvidace odpadních vod SO 15063 12 30 4,5 napojení na prodlouženou kanalizaci – návrh SO 16253 15 37,5 5,63 napojení na stávající kanalizaci V 1770 1 0,15 napojení na stávající kanalizaci SO 4050 5 12,5 1,88 napojení na prodlouženou kanalizaci – návrh SO 2793 4 10 1,5 napojení na prodlouženou kanalizaci – návrh SO 5484 3 7,5 1,13 napojení na stávající kanalizaci SO 2485 1 2,5 0,38 individuální likvidace odpadních vod SO 7265 3 7,5 1,13 individuální likvidace odpadních vod SO 2334 1 2,5 0,38 individuální likvidace odpadních vod SO 10531 7 17,5 2,63 napojení na prodlouženou kanalizaci – návrh SO 2105 1 2,5 0,38 napojení na prodlouženou kanalizaci – návrh OS 1136 1 0,15 napojení na stávající kanalizaci SO 3561 2 5 0,75 napojení na stávající kanalizaci SO 12187 8 20 3 napojení na stávající kanalizaci SO 998 1 2,5 0,38 napojení na stávající / prodlouženou kanalizaci SO 7248 4 10 1,5 napojení na stávající kanalizaci SO 6674 4 10 1,5 napojení na prodlouženou kanalizaci – návrh

SAUL s.r.o.


plocha Z28 Z29 Z31 Z32 Z33 Z34 Z35 Z36 Z37 Z38 Z39 Z40 Z41 Z42 Z43 Z44 Z46 Z49 Z50 Z51 Z52 Z53 Z57 Z58 Z59 Z60 Z61 Z62 Z63 Z64 Z65 Z66 Z67 Z68 Z69 Z70 Z71 Z72 Z73 Z74 Z75 Z76 Z77 Z78 Z79 Z80 Z81 Z82 Z83 Z84 Z85 Z86 Z87

SAUL s.r.o.

výměra kapacita počet produkce splašků náplň [m²] RD EO Q (m3/den) SO 10734 9 22,5 3,38 SO 12806 8 20 3 SO 2034 1 2,5 0,38 SO 6321 5 12,5 1,88 SO 5468 3 7,5 1,13 SO 15149 10 25 3,75 SO 689 1 2,5 0,38 SO 1895 1 2,5 0,38 SO 2477 6 15 2,25 SO 2042 6 15 2,25 SO 4134 3 7,5 1,13 SO 3062 2 5 0,75 SO 3957 2 5 0,75 SO 24078 16 40 6 SO 3687 2 5 0,75 V 2890 3 0,45 SO 37137 24 60 9 B 8206 5 12,5 1,88 B 10601 7 17,5 2,63 B 27599 18 45 6,75 B 8883 5 12,5 1,88 OS 4954 1 0,15 OL 38480 350 52,5 OS 2569 1 0,15 OS 20058 5 0,75 SO 7954 5 12,5 1,88 SO 13123 8 20 3 SO 9170 6 15 2,25 SO 6153 4 10 1,5 SO 2315 1 2,5 0,38 P 5246 00 P 5754 00 V 33167 5 0,75 V 14580 2 0,3 V 37309 5 0,75 V 60078 10 1,5 SO 14438 9 22,5 3,38 SO 100482 66 165 24,75 DS 10525 00 SO 5791 3 7,5 1,13 SO 3158 2 5 0,75 SO 4877 3 7,5 1,13 SO 4402 2 5 0,75 SO 5683 3 7,5 1,13 OS 38080 2 0,3 V 7115 1 0,15 DS 13138 00 DS 15062 00 V 14070 3 0,45 SO 5994 3 7,5 1,13 SO 34458 22 55 8,25 V 13999 2 0,3 V 34877 5 0,75

napojení na kanalizaci likvidace odpadních vod napojení na projektovanou kanalizaci LB - Brtev napojení na projektovanou kanalizaci LB - Brtev napojení na projektovanou kanalizaci LB - Brtev napojení na projektovanou kanalizaci LB - Brtev napojení na projektovanou kanalizaci LB - Brtev napojení na projektovanou kanalizaci LB - Brtev napojení na projektovanou kanalizaci LB - Brtev napojení na projektovanou kanalizaci LB - Brtev napojení na projektovanou kanalizaci LB - Brtev napojení na projektovanou kanalizaci LB - Brtev napojení na projektovanou kanalizaci LB - Brtev napojení na projektovanou kanalizaci LB - Brtev napojení na stávající kanalizaci napojení na prodlouženou kanalizaci – návrh napojení na prodlouženou kanalizaci – návrh napojení na prodlouženou kanalizaci – návrh napojení na stávající kanalizaci napojení na stávající kanalizaci napojení na stávající kanalizaci napojení na prodlouženou kanalizaci – návrh napojení na projektovanou kanalizaci LB - Brtev napojení na projektovanou kanalizaci LB - Brtev napojení na prodlouženou kanalizaci – návrh napojení na stávající kanalizaci napojení na prodlouženou kanalizaci – návrh napojení na prodlouženou kanalizaci – návrh napojení na prodlouženou kanalizaci – návrh napojení na prodlouženou kanalizaci – návrh napojení na prodlouženou kanalizaci – návrh napojení na prodlouženou kanalizaci – návrh bez nároku na likvidaci odpadních vod bez nároku na likvidaci odpadních vod napojení na prodlouženou kanalizaci – návrh napojení na stávající kanalizaci napojení na prodlouženou kanalizaci – návrh napojení na prodlouženou kanalizaci – návrh napojení na prodlouženou kanalizaci – návrh napojení na prodlouženou kanalizaci – návrh bez nároku na likvidaci odpadních vod napojení na stávající kanalizaci napojení na prodlouženou kanalizaci – návrh napojení na prodlouženou kanalizaci – návrh napojení na prodlouženou kanalizaci – návrh napojení na prodlouženou kanalizaci – návrh napojení na prodlouženou kanalizaci – návrh napojení na stávající kanalizaci bez nároku na likvidaci odpadních vod bez nároku na likvidaci odpadních vod napojení na prodlouženou kanalizaci – návrh napojení na stávající kanalizaci napojení na stávající kanalizaci napojení na prodlouženou kanalizaci – návrh napojení na prodlouženou kanalizaci – návrh

61


plocha Z88 Z89 Z90 Z91 Z92 Z93 Z94 Z95 P2 P3

náplň V SO SO P P P P I SO P

P4 P5 P6 P7 CELKEM

SC DS DS DS

Pozn.:

výměra kapacita počet produkce splašků [m²] RD EO Q (m3/den) 8462 1 0,15 18755 12 30 4,5 21264 14 35 5,25 2071 00 579 00 2126 00 1499 00 1664 00 6505 4 10 1,5 388 00

8123 1862 2354 9222

5 0 0 0

0,75 0 0 0 203,78

napojení na kanalizaci likvidace odpadních vod napojení na prodlouženou kanalizaci – návrh napojení na prodlouženou kanalizaci – návrh napojení na prodlouženou kanalizaci – návrh bez nároku na likvidaci odpadních vod bez nároku na likvidaci odpadních vod bez nároku na likvidaci odpadních vod bez nároku na likvidaci odpadních vod ČOV napojení na stávající kanalizaci bez nároku na likvidaci odpadních vod napojení na prodlouženou kanalizaci – návrh nebo individuální likvidace odpadních vod s vypouštěním přečištěných odpadních vod do vod povrchových bez nároku na likvidaci odpadních vod bez nároku na likvidaci odpadních vod bez nároku na likvidaci odpadních vod

Kapacita RD a počet EO (ekvivalentních obyvatel) je vypočtená teoretická maximální kapacita plochy při jejím plném využití daná modelovou velikostí pozemků. Je uvedená pouze pro účely výpočtu kapacit inž. sítí.

Nárůst počtu připojených obyvatel a nárůst produkce splaškových vod koresponduje s vyčísleným nárůstem potřeby vody – tedy maximálně cca 290 m3/den. Přitom lokality s napojením na stávající nebo rozšířenou kanalizaci a tedy na stávající ČOV představují cca 280 m 3/den. Na tento nárůst by bylo třeba počítat i s kapacitou ČOV. Hodnota nárůstu bude záviset na tom, zda v nově navržených lokalitách budou vždy noví obyvatelé (subjekty, provozy) nebo zda dojde k přesunu již napojených obyvatel (subjektů, provozů). Po realizaci kanalizační sítě v navržených lokalitách budou stavby, ve kterých vznikají odpadní vody napojeny na kanalizaci napřímo (budou vyřazeny čistící zařízení a bezodtokové jímky na vyvážení). DOPORUČENÍ Při zastavování navržených lokalit sledovat nárůst zatížení na ČOV a zavčas zajistit její rozšíření či intenzifikaci, při plném využití navrhovaných ploch (včetně lázeňských) by bylo vhodné uvažovat s navýšením kapacity o cca 1500 – 2000 EO.

ODPADY Nakládání s odpady je v řešeném území stanoveno Obecně závaznou vyhláškou města č. 3/2010 „o stanovení systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů a nakládání se stavebním odpadem na území města Lázně Bělohrad“. V obci je odpad tříděn na sběrový papír, sběrové sklo, kovový odpad, objemný odpad, plasty, textil, nebezpečný odpad, směsný odpad a stavební odpad. Papír, sklo a plasty jsou shromažďovány do zvláštních sběrných nádob umístěných na určených stanovištích v obci, kovový odpad je shromažďován 1x ročně v předem oznámeném termínu na určených místech. Objemný odpad, textil a nebezpečný odpad je shromažďován ve sběrném dvoře. Stavební odpad je odstraňován objednáním kontejneru nebo odvozem na řízenou skládku vlastními prostředky. Sběrný dvůr je v Prostřední Nové Vsi, kde lze uložit uvedené odpady v souladu s provozním řádem sběrného dvora. Pro nakládání se směsným odpadem jsou k dispozici sběrné nádoby o objemu 110 - 120, 240, 1100 litrů, igelitové pytle a odpadkové koše (pro drobný směsný odpad). V místech těžko přístupných svozové technice je odpad ukládán do společných kontejnerů. Oprávněná osoba provádí svoz odpadu 1 x za týden, 1 x za 14 dní či 1x za měsíc dle počtu obyvatel v nemovitosti. Svoz odpadů ze sběrného dvora provádí oprávněná osoba dle provozního řádu sběrného dvora.

62

SAUL s.r.o.


DOBÝVÁNÍ NEROSTŮ Celé řešené území leží v geomorfologické provincii Česká vysočina. Jižní část území leží v soustavě Česká tabule, část území podél severovýchodní hranice pak spadá do soustavy Krkonošsko-jesenické. V území se vyskytuje jediné nevýhradní ložisko nerostů v Horní Nové Vsi, CHLÚ nejsou vymezena. Je evidováno několik poddolovaných a sesuvných území, základové podmínky jsou dobré. Tab.: Ložiska nevyhrazených nerostů. SubČíslo Název Identifikační Organizace registr ložiska číslo D 5231000 Horní Nová 523100000 Kamenolom Ves - Javorka Javorka s.r.o., Lázně Bělohrad

Surovina Kámen pro hrubou a ušlechtilou kamenickou výrobu (pískovec)

Způsob Signatury těžby současná povrchová

Zdroj: ÚAP SO ORP Jičín. Tab.: Poddolovaná území Klíč Název 3214 Brtev 3196 Horní Nová Ves

Surovina neznámá neznámá

Rozsah ojedinělá ojedinělá

Rok záznamu 1983 1983

Stáří do 19. století před r. 1945

Signatury

Rok záznamu 1963 1963 1963 1963 1963 1963

Aktualizace 1979 1979 1980 1979 1979 1979

Signatury

Zdroj: ÚAP SO ORP Jičín. Tab.: Sesuvná území. Klíč Lokalita 1664 Hřídelec 1663 Hřídelec 4217 Uhlíře 1660 Valdov 1659 Valdov 1658 Valdov

Klasifikace sesuv sesuv sesuv sesuv sesuv sesuv

Stupeň aktivity aktivní potenciální potenciální aktivní aktivní aktivní

Zdroj: ÚAP SO ORP Jičín.

SAUL s.r.o.

63


E.3.3 ODŮVODNĚNÍ NÁVRHU INFRASTRUKTURY

OBČANSKÉHO

VYBAVENÍ

VEŘEJNÉ

VEŘEJNÉ OBČANSKÉ VYBAVENÍ Součástí veřejného sektoru občanské vybavenosti s významným vztahem k územním nárokům - z hlediska plošných nároků a také umístění v území - jsou především zařízení pro předškolní a školní výchovu, pro přípravu na povolání a pro sociální péči a zdravotnictví, sloužící také převážně určitým věkovým skupinám obyvatel. Pro potřebu a kapacitu těchto zařízení bude potřeba určovat vývoj věkové a sociální struktury obyvatel. SPRÁVA Městský úřad se nachází na náměstí K. V. Raise. Lázně Bělohrad jsou sídlem matriky, stavebního úřadu, úřadu práce (SSP Lázně Bělohrad), pošty, jsou zde objekty kulturního života (např. Fričovo muzeum, barokní zámek, knihovna) a další sálové prostory vhodné pro kulturní účely. Tato zařízení dodávají území jeho význam a městský charakter a zároveň představují stále významnější zdroj zaměstnanosti. Většina těchto zařízení je lokalizována na katastrálním území Lázně Bělohrad. Nejbližší obvodní oddělení Policie České republiky se nachází v Nové Pace, v Lázních Bělohrad je zřízena pouze služební místnost. VZDĚLÁVÁNÍ Vývoj počtu, ale zejména vývoj věkové struktury obyvatelstva se stále výrazněji promítá do využití, resp. využitelnosti a tím také i kapacit zařízení pro předškolní a školní výchovu. Zařízení pro předškolní výchovu V současné době je na území obce jedna mateřská škola - Bělohradská mateřská škola, která vznikla sloučením Mateřské školy Lázně Bělohrad s Mateřskou školou Horní Nová Ves. Mateřská škola se sídlem v Horní Nové Vsi má odloučené pracoviště na katastrálním území Lázně Bělohrad. Pracoviště MŠ v Horní Nové Vsi (T. G. Masaryka) má dvě třídy s celkovou kapacitou 40 míst. Pracoviště MŠ v Lázních Bělohrad má 5 heterogenních tříd s celkovou kapacitou 120 míst. K dispozici je i jedna speciální třída, která má speciální zaměření (logopedické) a umožňuje speciálně pedagogický přístup. Do třídy bývají zařazovány i děti vyžadující zvláštní péči, tedy i s jinými druhy vývojových obtíží. Tato třída je naplňována maximálně do počtu 15 dětí. Školka neuvádí žádné rozvojové záměry. Na obou pracovištích je vlastní moderní školní kuchyň. V Horní Nové Vsi s kapacitou 65 jídel, v Lázních Bělohrad cca 165 jídel. Dle možností vaří i pro seniory a cizí strávníky. Mateřskou školu navštěvují děti od tří do šesti let. Převážná většina dětí je místních – tzn. z Horní Nové Vsi, Prostřední Nové Vsi, Dolní Nové Vsi a Lázní Bělohrad. Menší část dojíždí z okolních sídel – Brtve, Lán, Hřídelce, Šárovcovy Lhoty, Černína, Lukavce, Vřesníku, Tetína, Hořic. Současná kapacita mateřských škol zřizovaných Městem Lázně Bělohrad je vyhovující. Soukromé mateřské školky, na základě dostupných informací, se v řešeném území nenacházejí. Základní školy Na území města se nachází základní škola K. V. Raise a základní škola při dětské léčebně. ZŠ K. V. Raise se nachází v ulici Komenského, jejím zřizovatelem je město Lázně Bělohrad. Jedná se o úplnou základní školu, kterou v současné době navštěvuje 362 žáků. Celková kapacita školy je 500 žáků. Tab.: Základní údaje o základní škole – školní rok 2011 / 2012. ZŠ K.V. Raise počet žáků celkem 362 počet tříd (1. – 5. třída) 10 počet tříd (6. – 9. třída) 7 žáků na třídu (prům.) 21 celková kapacita 500 využití kapacity (%) 72,4 Zdroj : ZŠ K.V.Raise, 2012

64

SAUL s.r.o.


V ZŠ je k dispozici herna pro žáky a žákovská klubovna pro volný čas žáků. Škola má k dispozici vlastní tělocvičnu, pro žáky druhého stupně je pronajímána sportovní hala sousedního SOU. V jarních a podzimních měsících škola využívá školní atletický stadion v prostoru za školou. Dle dostupných informací do základní školy ve městě dojíždí cca 50 žáků, převážně ze spádového okolí a okolních obcí (Mlázovice, Černín, Choteč, Svatojanský Újezd, Šárovcova Lhota, Miletín) Základní škola při dětské léčebně je součástí společnosti Lázně Bělohrad a.s. Jedná se o příspěvkovou organizaci, zřizovatelem je Královéhradecký kraj. Škola vzdělává výhradně žáky z Léčebny dětí a dorostu v Lázních Bělohradu, žáci navštěvují tuto školu během pobytu v lázeňském zařízení několik týdnů. Úkolem této školy je mimo jiné i co nejvíce pomáhat dětem překonat odloučení od svých rodin, kamarádů a známého prostředí. Kapacita této školy je maximálně 66 žáků, rozdělení do tříd je závislé na momentálních potřebách dětí v lázních. V současné době tato základní škola neuvádí žádné rozvojové záměry. Specifikum této školy je, že obě budovy školy se nacházejí v areálu lázní a zároveň jsou v majetku města. Žádné záměry ohledně školství nejsou známy. Zájmové kroužky Základní škola pronajímá v budově školy místnosti pro ZUŠ Nová Paka a ZUŠ Hořice, dále jsou k dispozici zájmové kroužky: flétna, keramika, atletika, ruční práce, rybářský, šachový kroužek... Zařízení pro přípravu na povolání Mezi tato zařízení patří v Lázních Bělohrad pouze Střední odborné učiliště Lázně Bělohrad, které se nachází na katastrálním území Lázně Bělohrad. Učební obory jsou: Kuchař - číšník, Obráběč kovů, Opravář zemědělských strojů, Ošetřovatel, Provoz služeb, Zedník a nástavbové studium obor Podnikání. Od roku 2001 je zřizovatelem středních odborných škol Krajský úřad v Hradci Králové a další vývoj bude ovlivňovat populační vývoj a situace na trhu práce. Současná kapacita učiliště je, dle údajů vedení školy, cca 320 žáků, ve školním roce 2011/2012 je zapsáno 250 studentů, z čehož vyplývá, že kapacita je využita z 78%. SOU Lázně Bělohrad poskytuje ubytování pro své studenty ze vzdálenějších částí v Domově mládeže, jehož kapacita činí 37 studentů, v současné je zde ubytováno 36 studentů. Dále na území města má Střední škola gastronomie a služeb z Nové Paky k dispozici budovu, ve které probíhá odborný výcvik v oboru truhlář. Zařízení pro sociální péči a zdravotnictví Stále rostoucí a důležitější součástí veřejného sektoru je péče o okrajové, handicapované a sociálně slabé skupiny obyvatel. Vedle výstavby malometrážních bytů a poskytování specializovaných informačních a poradenských služeb těmto skupinám bude potřebné se mnohem více zaměřit na podporu a vytváření podmínek pro aktivní využívání jejich volného času. S tím by také měla souviset činnost a nabídka kulturních, sportovních, vzdělávacích, zdravotnických a dalších institucí / subjektů s využitím finanční a jiné podpory ze strany města. Nabídka - rozsah a dostupnost - základních zdravotnických služeb je na uspokojivé úrovni. Ze zdravotnických zařízení je na území města k dispozici lékař pro děti a dorost, dvě ordinace praktických lékařů, dvě ordinace stomatologie a 2x týdně je k dispozici interní ordinace. K dispozici 1x týdně je i gynekologická ambulance. Lékařská služba první pomoci je k dispozici v Nové Pace a v Jičíně. Nejbližší nemocnice a vyšší odborná péče je v Jičíně (bližší Městská nemocnice Hořice má pouze omezený provoz). Na území města Lázně Bělohrad poskytuje sociální služby Pečovatelská služba Lázně Bělohrad a k dispozici je Dům s pečovatelskou službou. V současné době je v Domě s pečovatelskou službou (dva objekty, z toho jeden objekt bez výtahu) k dispozici 21 lůžek, což je vyhovující. Klienti jsou přijímáni na základě současného zdravotního stavu a většina postupně odchází do Domova důchodců. Celkově lze říci, že sociální péče poskytovaná na území města Lázní Bělohrad a okolních obcí je na dobré úrovni a kapacity jsou dostatečné. V souvislosti se změnou životního stylu narůstá zájem o rehabilitační, masážní, kondiční a podobné služby, které jsou nebo mohou být také vhodným doplňkem nabídky území pro využití volného času, sport, rekreaci a cestovní ruch.

SAUL s.r.o.

65


LÁZNĚ Bohatá ložiska rašeliny dala základ vzniku slatinných lázní. Lázně Bělohrad a.s. s více než stodvacetiletou tradicí, jsou dnes zmodernizovány a poskytují dospělým i dětem procedury, které příznivě působí na všechna onemocnění pohybového ústrojí - revmatické choroby, bolesti páteře, Bechtěrevovu chorobu, artrózu, stavy po úrazech a ortopedických operacích, kořenové syndromy při onemocnění páteře a chabé periferní obrny. Další indikací je léčba deformujících jizev po úrazech a popáleninách a dětská gynekologie. Vedle klasických léčebných pobytů jsou k dispozici také pobyty rekondiční a speciálně zaměřené. Lázně mají skvělé renomé doma i za hranicemi naší vlasti. Lázně disponují třemi lázeňskými hotely, dvěma depandanci a penzionem Lázeňský hotel Grand - postaven v roce 1936 a později propojen s rehabilitační klinikou, jejíž součástí jsou ordinace lékařů a komplexní lázeňský provoz. Bezbariérový přístup je výhodou pro hůře pohyblivé pacienty. V hotelu Grand se nachází jídelna. Hosté zde mohou navštívit také dvě kavárny a venkovní terasu. Na hotel Grand přímo navazuje 20timetrový krytý, vyhřívaný bazén. Celková kapacita hotelu Grand činí 87 lůžek (jednolůžkové a dvoulůžkové pokoje). Hotel Anna Marie - uveden do provozu v roce 1995. Je pojmenován po zakladatelce lázní, pruské šlechtičně Anně z Assenburgu. Celková kapacita hotelu Anna Marie: 110 lůžek (jednolůžkové a dvoulůžkové pokoje, prostorné apartmány). Hotel Janeček - kompletně zrekonstruován v roce 2002. Celková kapacita je 65 lůžek (jednolůžkové a dvoulůžkové pokoje). Depandance Vila Karluška - v původním stylu zrekonstruovaná vila na okraji parku Bažantnice, 50 metrů od léčebného pavilonu. Celková kapacita vily činí 8 lůžek (jedno a dvoulůžkové pokoje). Depandance Vila Stefanie - vila, která svým vybavením a zázemím plně odpovídá těm nejvyšším požadavkům. Je situována přímo proti hotelu Grand. Celková kapacita vily Stefanie je 14 lůžek Penzion Věžička – penzion vzdálený cca 200 m od lázní směrem do centra Lázní Bělohrad. Celková kapacita je 21 lůžek (jedno a dvoulůžkové pokoje). V lázních je dále dětská léčebna s 50 lůžky s vlastní jídelnou, kuchyní, učebnami ZŠ, rehabilitací. Spa resort Tree of Life - lázeňský resort s 5-ti hvězdičkovým ubytováním, který je převážně zaměřen na welness pobyty. Celková kapacita Spa resortu Tree of Life činí 146 lůžek. Sportovně zaměřeným hostům lázně nabízejí tenis (park Bažantnice), minigolf, pétanque, bazén, saunu, půjčovnu horských kol a další. KULTURA Na území města Lázní Bělohrad se nalézají další významná zařízení občanské vybavenosti sloužící jak obyvatelům města, tak i obyvatelům jiných obcí a návštěvníkům území. Především tato zařízení dodávají území jeho význam a městský charakter a zároveň představují stále významnější zdroj zaměstnanosti. Níže jsou uvedena jen některá zařízení, která by měla zůstat v území zachována:  památník K. V. Raise  knihovna  Fričovo muzeum,  Městské informační středisko,  kino  lázeňský areál Většina těchto zařízení je umístěna na katastrálním území Lázní Bělohrad. V ostatních částech města je tento druh vybavenosti zastoupena zcela výjimečně, popř. vůbec. Ve městě je činných několik spolků – Dechová hudba Javorka, Národopisný folklórní soubor písní a tanců Hořeňák, dětský soubor Hořeňáček a Hořeníček, Spolek Frič, SDH Lány, SDH Lázně Bělohrad, SDH Horní Nová Ves, SDH Hřídelec, SDH Dolní Nová Ves, ZO českého svazu včelařů, Klub důchodců, Český zahrádkářský svaz Lázně Bělohrad. Ze sportovních klubů je zde činná tělovýchovná jednota (fotbal, tenis, házená), Sokol a skautský oddíl.

66

SAUL s.r.o.


TĚLOVÝCHOVA A SPORT Významnou součástí veřejného sektoru občanské vybavenosti jsou plochy, zařízení a aktivity pro sport a tělovýchovu. V současné době roste význam sportovních a tělovýchovných aktivit, a jedním z důležitých úkolů územně plánovací dokumentace je prověřit a zajistit na území města dostatek tomu odpovídajících vhodných ploch a zařízení. Zvláštní význam přitom zasluhují veřejně přístupné plochy a zařízení určená především pro tzv. neorganizované aktivity. Významnou úlohu zde mohou a mají sehrát školy a jejich zázemí pro sport a tělovýchovu, ale i tě lovýchovné jednoty a sportovní kluby se svou nabídkou zařízení, kapacit a aktivit. Pro sportovní vyžití ve městě je k dispozici například sportovní hala při SOU, krytá tenisová hala, víceúčelové hřiště (volejbal, fotbal, atletický okruh), sokolovna. Pro základní školu a organizované skupiny je k dispozici tělocvična při ZŠ. Většina těchto ploch je přístupná i široké veřejnosti. V Lázních Bělohrad se nachází nejmodernější minigolfové hřiště v ČR, které umožňuje pořádání významných turnajů. Plochy sportu jsou lokalizovány převážně na katastrálním území Lázní Bělohrad, popř. v Horní Nové Vsi. V ostatních částech města jsou plochy sportu zastoupeny zcela výjimečně, popř. nejsou vůbec k dispozici (na k.ú. Lány se nachází menší hřiště, na k.ú. Brtev se např. jedná o využívání rybníku Pardoubek s pláží, hřiště s dětskými prolézačkami se nachází za restaurací v části Hřídelec). Plochy sportu jsou zakresleny v grafické části dokumentace.

E.3.4 ODŮVODNĚNÍ NÁVRHU VEŘEJNÝCH PROSTRANSTVÍ Za veřejná prostranství jsou v souladu s §34 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích považována všechna náměstí, ulice, tržiště, chodníky, veřejná zeleň, parky a další prostory přístupné každému bez omezení, tedy sloužící obecnému užívání, a to bez ohledu na vlastnictví k tomuto prostoru. V ÚP je kostra veřejných prostranství tvořena zejména plochami veřejných prostranství (VP), které v sobě zahrnují komunikace místní obslužné, komunikace ostatní i komunikace pěší, dále pak plochami zeleně sídelní, které kromě ochranné a doprovodné zeleně obsahují i plochy vhodné pro parkové úpravy. Veřejná prostranství již existují a mohou i v budoucnu vznikat dle místních podmínek i na jiných plochách s rozdílným způsobem využití v souladu s regulativy jednotlivých ploch, neboť vznik veřejných prostranství je pro obec žádoucí.

E.3.5 ODŮVODNĚNÍ NÁVRHU ŘEŠENÍ POŽADAVKŮ CIVILNÍ OCHRANY V ÚP jsou respektovány požadavky vyplývající ze zájmů obrany státu a ochrany obyvatelstva dle zákona č. 222/1999 Sb., zákona č. 239/2000 Sb. a vyhlášky MV č. 380/2002 Sb. v platném znění. Pro správní území města Lázně Bělohrad není v současné době žádné omezení, vyplývající z obecně právních předpisů nebo z pravomocných správních rozhodnutí na úseku civilní ochrany.

SAUL s.r.o.

67


E.4

ODŮVODNĚNÍ KONCEPCE USPOŘÁDÁNÍ KRAJINY

E.4.1 KRAJINÁŘSKÉ ČLENĚNÍ ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ – KRAJINNÁ TYPOLOGIE Dle Typologie české krajiny (Löw a spol., s.r.o., MŽP) jsou ve zdejší krajině zastoupeny základní krajinné typy 3M2, 3M5 a 3Z2:  z hlediska osídlení (1. místo kódu): 3 vrcholně středověká sídelní krajina Hercynica  z hlediska způsobů využití (2. místo kódu): M lesozemědělské krajiny Z zemědělské krajiny  z hlediska reliéfu (3. místo kódu): 2 krajiny vrchovin Hercynica 5 krajiny rozřezaných tabulí Krajina obce patří k běžným krajinným typům, nejsou zde zastoupené typy význačné ani unikátní. Hlavní charakteristiky jednotek krajinářského členění – Základní krajinné typy dle způsobů využití: Lesozemědělské krajiny (M) Základní V území obce plošně významný krajinný typ (heterogenní, přechodový), tvořený mozaikou lesních pocharakteristiky zemků drobných až středně velkých komplexů lesa, zemědělské půdy a ostatní druhy pozemků (vč. sídel zde netvořících plošně významná homogenní urbanizovaná území – do tohoto typu jsou zařazena i zastavěná území města a sídel). Typ je pro řešené území charakteristický, je vymezený bez ohledu na reliéf terénu. Vymezený prostor poskytuje obyvatelstvu (návštěvníkům) velmi široké spektrum využití - ryze výnosové (hospodářské činnosti využívající ZPF a PUPFL, výroba a služby v sídlech…), bydlení i rekreaci a oddech. Ke krajinářsky nejcennějším aspektům patří zejména reliéf terénu s dominantními prvky, existence přírodních a přírodě blízkých struktur, pestrost kultur, jejich střídání a členitost, existence nelesní vzrostlé zeleně, ale i urbanizované prvky (zástavba historická, sakrální, i novodobá). Cílem veškerých činností ve vymezeném prostoru je vytvoření územně i fakticky vyváženého poměru mezi zájmy uživatelů krajiny specifikovanými mimoprodukčními funkcemi, a hospodářskými činnostmi specifikovanými produkčními funkcemi složek půdního fondu. Možná ohrožení zástavba mimo zastavěná a zastavitelná území vyžadující plošné požadavky na ZPF a PUPFL, necitlivé způsoby zástavby vč. krajinně cizorodých, nadměrných a architektonicky nevhodných prvků vč. vnášení nových krajinných dominant, zanedbávání ploch a probíhající sukcese na pozemcích nevyužívaných a opuštěných, nerespektování zájmů ochrany přírody a krajiny Zemědělské krajiny (Z) Základní Základní matricí krajinného typu jsou ucelené kulturní partie s převahou zemědělských pozemků charakteristiky často s nejúrodnějšími půdami o nejvyšší ochraně ZPF, z převážné části tvořené orně využívanou půdou. Součástí krajinného typu je zástavba města a sídel (bydlení, výroba vč. zemědělskovýrobní infrastruktury, lázeňství, soustava komunikací silničních i železničních…) historická i novodobá. Z krajinářského hlediska se jedná o nejfádnější výraz krajiny se značným výskytem nadměrných scelených honů zemědělských pozemků, s vysokým stupněm zainvestovanosti provedených melioračních opatření. Reliéf terénu je tvořen krajinami plošin, rovin a rovinatých depresí. Ke kladným aspektům patří výskyt prvků nelesní zeleně a pohledové rozčleňovací linie dřevinných doprovodů zdejších vodotečí a komunikací. Prostor patří k výrazně kulturním aspektům, poskytuje zejména obživu obyvatel v místním i širším územním měřítku. Možná ohrožení Přetrvávající velkoplošná druhová unifikace zemědělských pozemků, setrvávání na velkoplošných způsobech hospodaření, likvidace nelesní zeleně. Zábory zemědělských pozemků pro investiční i obytnou výstavbu, umísťování velkoobjemových staveb a zařízení necitlivých k místnímu krajinnému rázu, narušení charakteru lázeňského areálu, případně opouštění zemědělského hospodaření.

E.4.2 KRAJINÁŘSKÉ ČLENĚNÍ ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ – BIOREGIONÁLNÍ Krajina v území je dle „Typologie České krajiny“ (Löw a spol.) součástí následujících bioregionů:  bioregion 1.37 Podkrkonošský: Je tvořen monotónní pahorkatinou na permu s ochuzenou podhorskou hercynskou biotou odpovídající v převažující míře 4. bukovému vegetačnímu stupni. Potenciální vegetaci tvoří bikové bučiny, na jižním okraji též acidofilní doubravy s ostrovy květnatých bučin. Aktuálně převažuje orná půda a kulturní smrčiny. Bioregion je na území obce tvořen biochorami: biochora 3BW 4BS 4BL 4VW

68

vegetační stupeň dubobukový (dubojehličnatý) bukový bukový bukový

typ reliéfu, skupiny půdotvorných substrátů pahorkatiny s plošinami, (kyselé kvádrové) pískovce pahorkatiny s plošinami, kyselé metamorfity pahorkatiny s plošinami, neutrální perm (a permské sedimenty) vrchoviny, (kyselé kvádrové) pískovce

SAUL s.r.o.

E.4 - Odůvodnění koncepce uspořádání krajiny

bioregion 1.9 Cidlinsko-Chrudimský (Cidlinská část): Je tvořen křídovou tabulí a je typickým přechodem 2. bukodubového vegetačního stupně do 3. dubobukového stupně. Dominuje zde teplejší varianta hájové bioty. V depresích se vyskytují acidofilní druhy doubrav a lipové březiny. Netypické části bioregionu jsou bučiny, které tvoří přechod do okolních vrchovin. V současné době zde převažuje orná půda a lesy s velkým zastoupením dubů a kulturních smrčin. Bioregion je na území obce tvořen biochorami: 

biochora 3RE 3RB 3PB 3Db

vegetační stupeň dubobukový (dubojehličnatý) dubobukový (dubojehličnatý) dubobukový (dubojehličnatý) dubobukový (dubojehličnatý)

typ reliéfu, skupiny půdotvorných substrátů plošiny (roviny), spraše (a sprašové hlíny) plošiny (roviny), erodované plošiny na slínech (a vápnitých jílech) pahorkatiny, erodované plošiny na slínech (a vápnitých jílech) rovinné deprese (sníženiny), bazické podmáčené sedimenty

Obr.: Orientační znázornění krajinářského členění.

Zdroj: Typologie České krajiny - Löw a spol.

SAUL s.r.o.

69


E.4.3 KRAJINÁŘSKÉ ČLENĚNÍ ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ – KRAJINNÝ RÁZ Krajinmý ráz je významnou hodnotou dochovalého přírodního a kulturního prostředí a je proto chráněn před znehodnocením. Je dán specifickými rysy a znaky, které vytvářejí její rázovitost - odlišnost a jedinečnost. Ráz krajiny vyjadřuje nejenom přítomnost pozitivních jevů a znaků, ale též kulturní a duchovní dimenzi krajiny.

OBLASTI KRAJINNÉHO RÁZU (OKR) Dle publikace Krajinný ráz (Löw, Míchal, 2006): Oblast krajinného rázu je „území se stejným či velmi podobným souborem typických znaků, odrážejících jeho stav a vývoj“. Řešené území má historicky utvořený a zachovalý krajinný prostor s množstvím přírodních a přírodě blízkých krajinně dominantních prvků, s centry osídlení s venkovskou zástavbou i se zástavbou městského typu. K významným krajinným prvkům místního významu patří reliéf terénu, dále nivy vodotečí s vodními plochami, k atraktivitě území přispívá i lesnatost soustředěná v ucelenějších celcích, i výskyt prvků a ploch nelesní zeleně, která dokumentuje historický vývoj v území. ZÚR Královéhradeckého kraje vymezují na území města oblasti krajinného rázu (OKR), nevymezují podoblasti krajinného rázu. Hranice jsou v souladu se ZÚR KHK podrobně upřesněny dle aktuálního stavu v terénu z výsledků terénního šetření zpracovatele ÚP: 3 - PODKRKONOŠÍ: V širším pojetí se tato oblast rozprostírá na poměrně velkém území. Osou území, které charakterizuje převážně lesozemědělská krajina, je řeka Labe. Přibližně v jižní a v centrální části je krajina zemědělská a lesní. V severní části se rozprostírá Podkrkonošská pahorkatina, lze zde nalézt vlivy krkonošské oblasti. Půdy jsou zde průměrné až podprůměrné kvality, a proto na těchto půdách převažují louky a pastviny. Jižní část oblasti kolem údolí Labe u Dvora Králové nad Labem je převážně zastoupena zemědělskou půdou. V minulosti došlo k poměrně velkému zásahu do krajiny intenzivním obhospodařováním a vytvořením velkých obhospodařovaných celků. Zánikem remízků a liniových prvků zeleně v krajině se změnilo vnímání krajiny. Na území OKR se vyskytuje lesozemědělský krajinný typ. 6 - CIDLINSKO: V širším pojetí OKR zaujímá poměrně velké území kraje. Krajinné typy jsou zastoupeny lesozemědělskou a zemědělskou krajinou, nachází se zde i lesní krajina a na jihu území i krajina s výrazným zastoupením vodních ploch. Hlavními toky Cidlinska je Cidlina a Chrudimka. Dostatek vláhových podmínek a poměrně kvalitních půd předurčil území pro zemědělství. Oblast je tvořena zkulturněnou krajinou orných půd, lesní porosty jsou situovány na menších plochách. Na území OKR je dominantní krajinný typ zemědělský, při jeho okrajích typ lesozemědělský.

MÍSTA KRAJINNÉHO RÁZU (MKR) Dle publikace Krajinný ráz (Löw, Míchal, 2006): Místo krajinného rázu je „individuální, pohledově související krajinný prostor - území, které může být pohledově dotčeno realizací určitého záměru“. ÚP navrhuje členění území města na jednotlivá místa krajinného rázu (dle aktuálního stavu v terénu a výsledků podrobného terénního šetření zpracovatele ÚP) v kontextu řešení ZÚR KHK: OKR 3 - Podkrkonoší, MKR 3.1 Komplexy lesů: Téměř homogenní a dominantní komplex lesů, v enklávách při okrajích se zastoupením zemědělských pozemků, terén tvořen místními vrcholy, hřebeny a mírnými svahy. Nejvyšším vrcholem je Čihadlo při východní hranici území, ve východní části část komplexu lesa tvoří přírodní rezervace Kamenná Hůra, komplex lesa je ve střední části dělen linií nivy toku Javorky s přírodní památkou Údolí Javorky, v západní části je bezejmenný vrcholek kóty 448,5 s přilehlými svahy, v západní části je komplex lesa dělen údolím potoka Heřmanky s místní silnicí Valdov - Horní Lány, souběžně s touto linií je ve svahu linie železniční trati. Výhledy do okolí jsou umožněny od okrajů lesa. MKR je aktuálně tvořeno zejména plochami lesními, přírodními lesními i nelesními, dále plochami veřejných prostranství, krajinné zeleně, těžby, dopravní infrastruktury drážní i silniční, smíšenými obytnými, sportu, i zemědělskými. 70

SAUL s.r.o.


V návrzích urbanistického řešení je charakter krajinného prostoru v max. míře zachován, je doplněn pouze o plochu sportu. Cíl ochrany KR: zachování současného charakteru MKR, homogennost prostoru lesních porostů bez rušivých zásahů obnovnými prvky v pohledově dominantních partiích a svazích, kvalitní porostní pláště okrajů lesa (realizace jsou mimo účinnost ÚP). OKR 3 - PODKRKONOŠÍ, MKR 3.2 UHLÍŘSKO - DOLNOJAVOŘICKO: MKR je tvořeno pestrou mozaikou různorodých pozemků lesozemědělské krajiny - většinou ve střídání drobných lesů na svazích, luk a pastvin a rozvolněné zástavby obou zdejších sídel s množstvím prvků nelesní zeleně. Uhlíře jsou rozvolněnou zástavbou rodinných domů ve svazích a podél místní komunikace, kde nejcennějšími objekty jsou některé roubené chalupy. Dolní Javoří je ucelenou a oddělenou svéráznou lokalitou vesměs rozvolněné a většinou rekreační zástavby v údolí jednoho z přítoků Javorky a na svazích. U náhonu se nachází rekreační objekt Javorský mlýn, v sídle se nachází i objekt bývalého kravína. MKR je aktuálně tvořeno plochami lesními, zčásti plochami přírodními nelesními, krajinné zeleně, plochami vodními a vodohospodářskými, smíšenými obytnými, veřejných prostranství, dopravní infrastruktury silnic, zemědělskými, výroby a skladování. V návrzích urbanistického řešení je krajinný prostor doplněn o plochy smíšené obytné. Cíl ochrany KR: zachování současného charakteru MKR – rázovité zástavby v několika místních centrech, ve způsobech využívání pozemků ZPF, v druhové pestrosti a ve střídání pozemků, se zastoupením prvků nelesní zeleně. OKR 6 - CIDLINSKO, MKR 6.1 CENTRUM MĚSTA: Centrum města tvořené vesměs sevřenou zástavbou pro bydlení, obchodních aktivit, drobné výroby i sídel institucí (úřadů, škol, zdravotnických zařízení…), s množstvím veřejných komunikací a s množstvím prvků většinou veřejné nelesní zeleně. Okrajové části jsou tvořené rodinnými domy se zahradami, průmyslovými a výrobními areály (vč. nádraží a jeho okolí), a z hlediska specifiky města lázeňskými objekty s parkově upraveným a využívaným okolím. Ke krajinářsky nejhodnotnějším prvkům patří stavební objekty lázeňských provozů (vč. okolních parků), několik evidovaných architektonicky cenných městských domů a evidovaná významná stavební dominanta kostela Všech svatých, dále městský park u muzea K. V. Raise (vč. památného Bělohradského buku v jeho blízkosti) a veškeré prvky nelesní zeleně (zde i časté aleje kulovitých forem podél městských ulic) nejčastěji charakteru zeleně veřejné i vyhrazené. Ke krajinářsky záporným aspektům patří areál nádraží a jeho nevzhledné okolí. MKR je aktuálně tvořeno plochami bydlení, lázeňství, občanského vybavení i hřbitovů, sídelní zeleně, smíšenými centrálními, smíšenými obytnými, plochami dopravní infrastruktury silniční, drážní i vybavení, veřejných prostranství, plochami vodními a vodohospodářskými, sportu, výroby a skladování, plochami zemědělskými. V návrzích urbanistického řešení je krajinný prostor doplněn o plochy bydlení, lázeňství, smíšené obytné, sportu, výroby a skladování, dopravní infrastruktury silnic. Cíl ochrany KR: zachování současného charakteru MKR a zkvalitnění prostoru – způsobů zástavby s prolukami veřejných ploch, se zastoupením lázeňských objektů a areálů, se sanací nevzhledných partií okolí nádraží. OKR 6 - CIDLINSKO, MKR 6.2 HŘÍDELECKO: Cca ucelená část krajiny tvořené mělkým údolím a přilehlými svahy, od severu lemovaná okraji lesního komplexu, k západu, jihu a východu přechází do otevřené zemědělské krajiny. Centrem území je sídlo Hřídelec s většinou rozvolněnou zástavbou novodobějších rodinných domů v zahradách, v západní části s provozem zemědělské výroby, při východním okraji zástavby se nachází krajinně dominantní geologický útvar Hřídelecká Hůra (přírodní památka), kde jeho vrchol patří k významným vyhlídkovým bodům. U křižovatky silnic a cest je na příjezdu od Lán pomník americkým letcům z 2. sv. války. V jižním okraji se nachází evidovaná významná stavební dominanta kostela Sv. Jiří. Okolí zástavby je tvořeno intenzivně využívanou zemědělskou půdou - ornou, loukami, při okrajích zástavby ovocnými sady a zahradami, jižní část je využívaná pastvinářsky. SAUL s.r.o.

71


MKR je aktuálně tvořeno plochami zemědělskými, smíšenými obytnými, technické infrastruktury, veřejných prostranství, vodními a vodohospodářskými, výroby a skladování, přírodními nelesními, občanského vybavení hřbitovů, dopravní infrastruktury silniční, V návrzích urbanistického řešení je krajinný prostor doplněn o plochy zemědělské, smíšené obytné, výroby a skladování. Cíl ochrany KR: zachování současného charakteru MKR – rázovité zástavby v místním centru, ve způsobech využívání pozemků ZPF, v druhové pestrosti a ve střídání pozemků, se zastoupením prvků nelesní zeleně. OKR 6 - CIDLINSKO, MKR 6.3 LÁNSKO: Část otevřené krajiny v okolí mělkého údolí potoka Heřmanka, kde civilizačním centrem je sídlo Lány tvořené zástavbou novodobějších rodinných domů s okolními zahradami a sady většinou při místních komunikacích, v jižní části zástavby je zemědělský výrobní areál. V centru zástavby je evidovaná architektonicky hodnotná roubená chalupa. Od východně sousedícího MKR je území odděleno dominantní trasou železniční trati, jižní hranice je tvořená dominantní letitou alejí podél příjezdové silnice od Jičína. Základní matricí jsou zemědělské pozemky tvořené intenzivně využívanou ornou půdou scelenou ve velkých honech (vč. zorněných evidovaných TTP), v širší nivě potoka Heřmanka v jižní části se nachází větší louka, podél potoka jsou krajinářsky hodnotné břehové porosty (dominantní linie TP) a rozsáhlejší plochy nárostů na vodou ovlivněných a dlouhodobě nevyužívaných partiích. V JV okraji území u křižovatky hlavních silnic se nachází menší vodní nádrž. MKR je aktuálně tvořeno plochami zemědělskými, lesními, přírodními nelesními, plochami krajinné zeleně, smíšenými obytnými, technické infrastruktury, veřejných prostranství, vodními a vodohospodářskými, výroby a skladování, sídelní zeleně, dopravní infrastruktury drážní i silnic, výroby a skladování. V návrzích urbanistického řešení je krajinný prostor doplněn o plochy zemědělské a smíšené obytné. Cíl ochrany KR: zachování současného charakteru MKR – způsobů zemědělského využívání pozemků, zástavby v centru, v druhové pestrosti a ve střídání pozemků, se zastoupením prvků nelesní zeleně (zejména linií břehových porostů). OKR 6 - CIDLINSKO, MKR 6.4 HORNOVESKO: Územně užší pás tvořený liniovou zástavbou části města podél hlavní silnice a mělké nivy potoka Javorka a přilehlými zemědělskými pozemky. Západní okraj vymezeného území tvoří linie železniční tratě, severní hranice je tvořená okrajem lesního komplexu sousedící MKR, východní hranici tvoří agregovaný okraj zástavby a okrajových zahrad. V zástavbě (bydlení, výroba i průmysl) se nachází množství evidovaných architektonických staveb roubených chalup a stavení, ale i několik zemědělských a výrobních areálů. Okrajová zemědělská půda je většinou využívaná orně, při okrajích zástavby jsou enklávy využívaných luk a zahrádek. Krajinně dominantním prvkem je místní hřbitov na mírném návrší u železniční trati, ve vymezeném prostoru se nachází několik ploch parkově udržované veřejné zeleně (nejčastěji v centru zástavby mezi potokem a komunikacemi). MKR je aktuálně tvořeno plochami zemědělskými, lesními, krajinné i sídelní zeleně, smíšenými centrálními, smíšenými obytnými, sportu, technické infrastruktury, veřejných prostranství, občanského vybavení, dopravní infrastruktury silniční, vodními a vodohospodářskými, výroby a skladování. V návrzích urbanistického řešení je krajinný prostor doplněn o plochy smíšené obytné, výroby a skladování. Cíl ochrany KR: zachování současného charakteru MKR – způsobů většinou liniové zástavby, ve způsobech využívání pozemků ZPF, v druhové pestrosti a ve střídání pozemků, se zastoupením prvků nelesní zeleně.

72

SAUL s.r.o.


OKR 6 - CIDLINSKO, MKR 6.5 BRTEVSKO: Vymezené území tvoří část otevřené krajiny na mírných svazích mezi komplexy lesů a okrajem zástavby města. Matricí zde je intenzivně využívaná orná půda (zčásti vč. zatravněných evidovaných TTP) scelená do velkých honů, travní porosty se nacházejí spíše v horních partiích svahů pod lesem. Dominantním krajinným prvkem jsou i ovocné sady na svazích pod lesem, a za okrajem lázeňské zástavby města i rybník Pardoubek. Výhledy do okolí jsou umožněny od okrajů lesa podél SV hranice MKR. Civilizačním prvkem je osada Brtev tvořená liniovou zástavbou rodinných domů a individuálních rekreačních objektů podél místní komunikace, v osadě je evidováno několik hodnotných architektonických staveb roubených chalup. Na území se vyskytuje několik otevřených příkopů odvodňovací soustavy, z nichž několik z nich disponuje i břehovými porosty, které opticky rozčleňují zdejší krajinu. MKR je aktuálně tvořeno plochami zemědělskými, lesními, dopravní infrastruktury silnic i vybavení, plochami krajinné i sídelní zeleně, smíšenými obytnými, plochami veřejných prostranství, vodními a vodohospodářskými, plochami výroby a skladování. V návrzích urbanistického řešení je krajinný prostor doplněn o plochy lázeňství, rekreace, smíšené obytné. Cíl ochrany KR: zachování současného charakteru MKR – rázovité zástavby centru sídla, ve způsobech využívání pozemků ZPF, v druhové pestrosti a ve střídání pozemků, se zastoupením prvků nelesní zeleně. OKR 6 - CIDLINSKO, MKR 6.6 DOLNOVESKO: Část otevřené rovinaté krajiny s přechodem do mírných svahů ve východní části, v západní části pak terén sestupuje do údolí Heřmanky. Centrem území v S-J směru protéká Javorka zčásti zastavěným územím této části města, v jižní části před soutokem s Lukaveckým potokem tvoří velmi mělkou nivu. Matricí je zde intenzivně využívaná orná půda (vč. zorněných evidovaných TTP) scelená do velkých honů místy dělených liniemi břehových porostů podél potoka Dubovec a svodných příkopů odvodňovací soustavy. V území se ve svažitějších partiích vyskytují drobné lesy, v partiích více ovlivněných vodou i louky. Zástavba je soustředěná liniově podél silnice a potoka Javorka, je tvořená rodinnými domy se zahradami i výrobními a průmyslovými areály, u Hasičské zbrojnice je v nivě Javorky pás veřejné zeleně. Dominantním prvkem zde je ve V části kostel Sv. Petra a Pavla na návrší (lokalita umožňující výhled na město a okolí), v SZ části rozsáhlejší niva Bělohradské bažantnice (přírodní památka) s množstvím dřevinných nárostů charakteru vzrostlého lesa, zčásti využívaná jako lesopark u sousedících lázní, ve V části se nachází rybník Byšička s památným dubem. Ke kladným prvkům patří rovněž linie dřevinných doprovodů otevřených příkopů, které opticky rozčleňují tuto část krajiny. MKR je aktuálně tvořeno plochami zemědělskými, lesními, přírodními lesními i nelesními, dopravní infrastruktury drážní, silnic i vybavení, lázeňství, občanského vybavení, rekreace, plochami sídelní i krajinné zeleně, smíšenými obytnými, sportu, plochami technické infrastruktury, veřejných prostranství, vodními a vodohospodářskými, výroby a skladování. V návrzích urbanistického řešení je krajinný prostor doplněn o plochy lázeňství, plochy smíšené centrální, smíšené obytné a smíšené specifické nezastavitelné, plochami sportu, výroby a skladování. Cíl ochrany KR: zachování současného charakteru MKR – většinou liniové zástavby podél silnice, ve způsobech využívání pozemků ZPF, v druhové pestrosti a ve střídání pozemků, se zastoupením prvků nelesní zeleně, vodních ploch a toků, a kvalitních přírodních struktur ZCHÚ.

SAUL s.r.o.

73


OKR 6 - CIDLINSKO, MKR 6.7 NAD RYBNÍKY: Okrajová a morfologicky členitější část území města, tvořená dvěma menšími komplexy lesa (jižní část Bulice je částí přírodní památky Byšičky), mezi oběma komplexy lesů a při SV hranici území se nachází niva potoka Dubovec se zemědělskou půdou (TTP i orná půda) a několika samotami, v trase potoka se nachází Hluboký rybník, poblíž lokality U hájenky jsou nevyužívané trávníky na evidované ostatní ploše. MKR je aktuálně tvořeno plochami lesními, přírodními lesními i nelesními, smíšenými obytnými, zemědělskými, dopravní infrastruktury silnic, veřejných prostranství, vodními a vodohospodářskými. Návrhy urbanistického řešení zde tento krajinný prostor nedoplňují. Cíl ochrany KR: zachování současného charakteru MKR – homogennost prostoru lesních porostů bez rušivých zásahů obnovnými prvky v pohledově dominantních partiích a svazích, kvalitní porostní pláště okrajů lesa (realizace jsou mimo účinnost ÚP), se zastoupením kvalitních přírodních ploch ZCHÚ, se zachováním bezlesé enklávy. Ochrana krajinného rázu v rámci jeho vymezených jednotek (OKR, MKR) je v návrzích ÚP konkretizována v regulativech jednotlivých ploch rozdílného funkčního využití. Je cílena na zachování jeho současného charakteru s důrazem na eliminaci negativních vlivů na dochovaný, kvalitní a atraktivní krajinný ráz. ÚAP ORP Jičín vymezují místa krajinného rázu nedostatečně (vymezení nepokrývá celé území města) a nereprezentativně, vymezení nenavazuje ani na ZÚR KHK. Pro ochranu krajinného rázu obecně existuje množství způsobů a zásad, které se vymykají účinnosti územního plánování (dodržování těchto obecných zásad je v kompetenci orgánů státní správy, zejména lesů a ochrany přírody a krajiny):  náležité lesnické hospodaření, spočívající v postupné změně dřevinného složení na struktury dle stanovištních poměrů (ke zvýšení pestrosti a stability lesních porostů), v uvážlivém umísťování obnovných prvků v pohledově exponovaných partiích (hřebenů, svahů…), v ochraně porostních plášťů v okrajích lesa a jejich členitost, v zachování nelesních enkláv přírodě blízkého charakteru,  využívání zemědělských pozemků dle druhového členění (se sezónními odlišnostmi dle podnikatelských záměrů hospodáře), pečlivé udržování ploch TTP pro zamezení sukcese a ruderalizace,  ochrana niv vodotečí (VKP údolní niva), ochrana a péče o břehová přírodní a přírodě blízká společenstva, náležitá údržba zemědělských pozemků,  v rámci vymezených ploch neumísťování nových dominantních technických prvků a jiných objektů, opravy a rekonstrukce stavebních objektů provádět s cílem obnovy současného charakteru včetně typických přírodních materiálů a barevnosti (nepoužívání výrazných barev omítek)…

KRAJINNÉ DOMINANTY, VYHLÍDKOVÉ BODY Vzhledem většinou k rovinatému charakteru území, a k lesnatosti případných místních vrcholů a hřebenů neumožňující rozhled do krajiny, je v území málo míst, které výhledy umožňují. K těmto místům patří místní dominanty:  vrcholek a okolí Hřídelecké Hůry (přírodní památka), prostor bez technické vybavenosti,  prostor okolí kostela Sv. Petra a Pavla, výhledy jsou umožněny z přístupové cesty a od hřbitova (lavičky),  prostor účelové cesty v lokalitě Za humny při okrajem lesa, bez technické vybavenosti.

74

SAUL s.r.o.


E.4.4 PROSTUPNOST KRAJINY Prostupnost krajiny je nutná pro zajištění přímého komunikačního propojení sídel v krajině, pro zajištění hospodárného využívání a údržby dílčích částí krajiny, ale i pro zachování vztahu obyvatel ke krajinnému prostředí bez ohledu na vlastnické vztahy. Veškerá činnost ve zdejší krajině (vyplývající z podnikatelských záměrů vlastníků pozemků či jejich nájemců) je v podmínkách podstatné části řešeného území obecně podřízena zájmům ochrany přírody a krajiny, kdy způsoby využívání složek půdního fondu podléhají podmínkám platné legislativy. Výjimky a odlišnosti využívání podléhají souhlasům a stanoveným podmínkám orgánů ochrany přírody a krajiny, kdy jedním z atributů je dodržení zásad udržitelného rozvoje. Pro zachování rázu „volné krajiny“ a pro její údržbu a prostupnost jsou prakticky relevantním zejména způsoby a intenzita lesnického hospodaření a údržby pozemků ZPF. Prostupnost krajiny (včetně prostupnosti optické) je kompromisem mezi zájmy vlastníků pozemků (danými jejich podnikatelskými záměry a používanými technologiemi), zájmy veřejnosti a státu, a podmínkami ochrany přírody a krajiny. Prostupnost krajiny pro zvěř (migrační trasy pro velké savce) je v řešeném území umožněna druhovou dislokací vhodných pozemků, je umožněna i trasami ÚSES, kdy jeden z hlavních migračních koridorů (dle AOPK ČR – EVERNIA, s.r.o., 2010) je cca totožný s trasou nadregionálního biokoridoru K35. V podkladech ÚAP ORP je plošně významná severní část řešeného území součástí tzv. „migračně významného území“ – tento údaj není však uveden ve výše uvedené dokumentaci AOPK. Zachování prostupnosti krajiny v navrhovaném rozsáhlém golfovém areálu pro veřejnost je obecnou nutností, areál nesmí být překážkou volnému pohybu po krajině (pro pěší, cyklisty, i pro obslužnou mechanizaci zemědělských a lesních hospodářů) ve stávajících, zvykových i nově budovaných komunikacích.

E.4.5 ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY Územní systém ekologické stability (dále ÚSES) je podle § 3 písmene a) zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny je vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu. Hlavním smyslem ÚSES je posílit ekologickou stabilitu krajiny zachováním nebo obnovením stabilních ekosystémů a jejich vzájemných vazeb. Vytváření územního systému ekologické stability je podle § 4 odst. (1) zákona veřejným zájmem, na kterém se podílejí vlastníci pozemků, obce i stát.

ZÁKLADNÍ ÚDAJE Návrh územního systému ekologické stability (dále ÚSES, systém) vychází z následujících dokumentací, jejichž řešení spolu navzájem naprosto nekorespondují:  Územně technické podklady nadregionálního a regionálního ÚSES (ÚTP NR a R ÚSES), MMR a MŽP ČR, 1996 – Společnost pro životní prostředí Brno,  ZÚR Královéhradeckého kraje, 2011,  Územně analytické podklady ORP Jičín,  Územní plán obce Lázně Bělohrad, 2002 – dle Generelů ÚSES: SMS, územní pracoviště Jičín, 1993, a Ateliér sadové a krajinné tvorby Pardubice, 1997,1998).

KOEFICIENT EKOLOGICKÉ STABILITY Na základě příslušného podílu jednotlivých druhů ploch zastoupených a evidovaných v řešeném území, tj. porovnáním ploch relativně stabilních s výměrou ploch ekologicky nestabilních, činí koeficient ekologické stability (KES) následující hodnoty: kód obce / obec

hodnota KES

typ krajiny dle KES

573094 / Lázně Bělohrad

0,99

B - typ krajiny harmonické

Zdroj: Výpočet zpracovatele ÚP dle podkladů ČSÚ. KES =

SAUL s.r.o.

výměra lesní půdy + vodních ploch + luk + pastvin výměra orné půdy + zastavěných ploch

75


Pro ekologickou stabilitu tento relativně příznivý stav je dán zastoupením zejména evidovaných lesních pozemků, vodních ploch a trvalých travních porostů (luk a pastvin) v porovnání s výměrou orné půdy a zastavěných ploch. Tento teoretický vztah však vychází pouze z údajů katastru nemovitostí, nikoliv z aktuálního a skutečného druhu pozemků a jejich způsobu a intenzity využívání – do vztahu tak není zahrnuta výměra některých plošně významnějších pozemků tzv. ostatních ploch, které jsou často charakteru vznikajícího lesa, či jiných pozemků o aktuálně vyšším stupni ekologické stability (př. zatravněná orná půda), v tom případě by KES byl patrně v rámci typu krajiny harmonické vyšší.

ZPŮSOB VYMEZENÍ PRVKŮ SYSTÉMU V ŘEŠENÉM ÚZEMÍ Vzhledem ke značné zastaralosti vymezení (stav dle Generelu ÚSES, 1994) a z důvodu odstranění značných závad a nedostatků ve vymezenosti systému (viz předchozí stupeň ÚP – vzájemné nesoulady řešení uvedenými dokumentacemi a nedodržení metodických požadavků na prvky systému) byl systém zpracovatelem ÚP revidován a aktualizován. Funkčnost systému byla odborně vyhodnocena, byly porovnány prostorové parametry prvků vůči metodickým požadavkům, vymezení prvků bylo provedeno dle významově nadřazených dokumentací a dle aktuálního stavu v terénu, prvky byly upřesněny dle parcelního členění KN a jednotek prostorového rozdělení lesa platných LHP/LHO. Výsledkem je návrh místy nového vymezení prvků, které je oproti předchozímu ÚP provedeno odborným posouzením praktických možností (funkčnost prvků apod.). Systém je vymezen na celém řešeném území a plně navazuje na území sousedící (dle ÚAP ORP Jičín). Vymezený systém nadregionálního a regionálního biogeografického významu vč. napojení na systém místní vychází z řešení dle ZÚR KHK (2011). Označení jednotlivých prvků systému na území města (v kompetenci orgánu ochrany přírody ORP Jičín) je jedinečné a číselně posloupné, a nekoresponduje s původním označením Generelu ÚSES. Označení biocenter regionálního významu je doplněno v číselné posloupnosti dle ZÚR KHK, označení nadregionálních a regionálních tras biokoridorů je převzato opět dle ZÚR KHK s tím, že označení jednotlivých úseků těchto biokoridorů (i BK místního významu) je provedeno zlomkem znázorňující čísla propojovaných biocenter (označení „0“ znázorňuje sousedící území).  Pozn.:

    

 

PRVKY SYSTÉMU NADREGIONÁLNÍHO BIOGEOGRAFICKÉHO VÝZNAMU trasa K35MB: úseky 1/4, 4/0, 0/5, 5/0, 1/6, 6/7, 7/8, 8/9, 9/10, 10/11, 11/0, a vložená místní biocentra 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10, 11 Řešené území tvoří část ochranného pásma nadregionálního BK (2 km oboustranně od osy biokoridoru), zahrnující i část zastavěného území obce – v pojetí „Návodu na užívání ÚTP NR a R ÚSES ČR (MMR ČR, ÚÚR ČR)“ je v tomto koridoru nutno chápat všechny prvky ÚSES a společenstva vyšších stupňů ekologické stability jako součást nadregionálního biokoridoru.

PRVKY SYSTÉMU REGIONÁLNÍHO VÝZNAMU biocentra: 1/RC1202, 2/RC H050 část, 3/RC H051 biokoridory: - trasa RK 735/1: úseky 1/12, 12/13, 13/14, 14/15, 15/2, a vložená místní biocentra 12, 13, 14 část, 15 - trasa RK H021: úsek 2/3 - trasa RK H022: úseky 3/16, 0/17 část, a vložená místní biocentra 16, 17 část PRVKY SYSTÉMU MÍSTNÍHO VÝZNAMU, V SYSTÉMU MÍSTNÍHO VÝZNAMU - biocentra: 19, 20, 21, 22 - biokoridory: 0/20/21 část, 2/14 část, 11/0, 11/19, 19/20, 20/21 část, 21/0 část, 22/0 část

SNÍMEK TABULEK PRVKŮ SYSTÉMU V ŘEŠENÉM ÚZEMÍ V následujících tabulkách prvků jsou uvedeny údaje nutné pro identifikaci prvků systému a stručné údaje uzpůsobené potřebám územního plánování. Identifikace prvku dle LHP je uvedena z důvodu orientace při případné změně kategorizace lesa z titulu ÚSES (zařazením do příslušné subkategorie lesa zvláštního určení), uvedené druhy pozemků jsou určeny z aktuálních digitalizovaných map katastru nemovitostí. Názvy prvků systému jsou určeny dle místních názvů SMO a dle znalosti zpracovatele. Prvky systému jsou následně řazeny dle číselné posloupnosti bez ohledu na jejich biogeografický význam. Bližší popis prvků viz podkladové dokumentace ÚSES. 76

SAUL s.r.o.


BIOCENTRA: Biotop, nebo centrum biotopů v krajině, který svým stavem a velikostí umožňuje trvalou existenci přirozeného či pozměněného, avšak přírodě blízkého ekosystému. 1-RC1202 biogeografický význam, „název“ způsob vymezení výměra [m2] překryv s ostatními kategoriemi ochrany přírody funkčnost identifikace prvku dle OPRL v ř.ú. druh dotčeného pozemku dle KN 2-RC H050 biogeografický význam, „název“ způsob vymezení výměra [m2] překryv s ostatními kategoriemi ochrany přírody funkčnost identifikace prvku dle OPRL v ř.ú. druh dotčeného pozemku dle KN 3-RC H051 biogeografický význam, „název“ způsob vymezení výměra [m2] překryv s ostatními kategoriemi ochrany přírody funkčnost druh dotčeného pozemku dle KN

regionální, „Kamenná Hůra“ ideové umístění převzato z předchozího ÚP, upřesněno dle parcelního členění KN, jednotek prostorového rozdělení lesa platného LHP a hranic PR 440469 PR Kamenná Hůra VKP ze zákona funkční – rozsáhlá plocha se skupinovitě různověkými lesními porosty v různých fázích obnovy – od kultur a mlazin po zralé kmenoviny směsí SM, BK, BO s vtr. VJ, DB, BŘ, MD… 523 B,C,D, 524 A,B lesní pozemky regionální, „Byšičky“ ideové umístění převzato z předchozího ÚP, upřesněno dle parcelního členění KN, jednotek prostorového rozdělení lesa platného LHP a hranic PP, za využití stanovištních poměrů a přírodních hodnot 717915 PP Byšičky VKP ze zákona funkční – věkově i druhově heterogenní lesní porosty s výskytem ohrožených druhů flóry, důležitá ornitologická lokalita. 530 C,D, 531 A,B,E,F,G,H lesní pozemky, vodní plochy, TTP, ostatní plochy regionální, „Bělohradská bažantnice“ ideové umístění převzato z předchozího ÚP, upřesněno dle parcelního členění KN, jednotek prostorového rozdělení lesa platného LHP a hranic PP, za využití stanovištních poměrů a přírodních hodnot – z původní plochy vyčleněno území části lázeňského lesoparku s udržovanými loukami a technickými zařízeními 458234 PP Bělohradská bažantnice VKP ze zákona funkční – skupiny a plochy vzrostlých nárosty olšin (TP, jíva…) na podmáčených lokalitách a podél vodotečí, na ostatních plochách i dlouhodobě nevyužívaných TTP, nevyužívané TTP a travní plochy na ostatních druzích pozemků ostatní plochy, vodní plochy, TTP

4 biogeografický význam, „název“ způsob vymezení výměra [m2] překryv s ostatními kategoriemi ochrany přírody funkčnost identifikace prvku dle OPRL v ř.ú. druh dotčeného pozemku dle KN

místní, vložené v trase K35MB, „Malá Obižka“ nově vymezeno z nutnosti zabezpečení trasy K35MB, upřesněno dle parcelního členění KN, jednotek prostorového rozdělení lesa platného LHP, za využití stanovištních poměrů a přírodních hodnot 62355 VKP ze zákona funkčnost snížena vlivem nepůvodní dřevinné skladby – převaha SM porostů od kultur po dozrávající kmenoviny 521 G lesní pozemky

5 biogeografický význam, „název“ způsob vymezení výměra [m2] překryv s ostatními kategoriemi ochrany přírody funkčnost identifikace prvku dle OPRL v ř.ú. druh dotčeného pozemku dle KN

SAUL s.r.o.

místní, vložené v trase K35MB, „Bahna“ nově vymezeno z nutnosti zabezpečení trasy K35MB, upřesněno dle parcelního členění KN, jednotek prostorového rozdělení lesa platného LHP, za využití stanovištních poměrů a přírodních hodnot 52655 VKP ze zákona funkčnost snížená vlivem nepůvodní dřevinné skladby – drobný izolovaný les převahy SM struktur, v J části úžlabí 521 A lesní pozemky, ostatní plochy

77

Odůvodnění územního plánu Lázně Bělohrad – Návrh 6 biogeografický význam, „název“ způsob vymezení výměra [m2] překryv s ostatními kategoriemi ochrany přírody funkčnost identifikace prvku dle OPRL v ř.ú. druh dotčeného pozemku dle KN 7 biogeografický význam, „název“ způsob vymezení výměra [m2] překryv s ostatními kategoriemi ochrany přírody funkčnost identifikace prvku dle OPRL v ř.ú. druh dotčeného pozemku dle KN 8 biogeografický význam, „název“ způsob vymezení výměra [m2] překryv s ostatními kategoriemi ochrany přírody funkčnost identifikace prvku dle OPRL v ř.ú. druh dotčeného pozemku dle KN 9 biogeografický význam, „název“ způsob vymezení výměra [m2] překryv s ostatními kategoriemi ochrany přírody funkčnost identifikace prvku dle OPRL v ř.ú. druh dotčeného pozemku dle KN 10 biogeografický význam, „název“ způsob vymezení výměra [m2] překryv s ostatními kategoriemi ochrany přírody funkčnost identifikace prvku dle OPRL v ř.ú. druh dotčeného pozemku dle KN

78

místní, vložené v trase K35MB, „Kobyla“ nově vymezeno z důvodu zabezpečení K35MB, hranice upřesněny dle parcelního členění KN, jednotek prostorového rozdělení lesa platného LHP, za využití stanovištních poměrů a přírodních hodnot 76474 VKP ze zákona funkčnost snížená vlivem nepůvodní dřevinné skladby – plocha ve svahu, v S části slabá BO kmenovina, v J části slabá SM kmenovina s příměsí BK a vtr. VJ, hojné zmlazení BK 522 C lesní pozemky místní, vložené v trase K35MB, „Údolí Javorky“, „Na koutech“ ideové umístění převzato z předchozího ÚP, upřesněno dle parcelního členění KN, za využití stanovištních poměrů a přírodních hodnot 48823 PP Údolí Javorky VKP ze zákona funkční – nivní partie toku Javorky s břehovými porosty olšin, s nárosty přirozených olšin na ostatních plochách a dlouhodobě nevyužívaných TTP, plochy nevyužívaných TTP 520 D lesní pozemky, vodní plochy, TTO, ostatní plochy místní, vložené v trase K35MB, „Ke skalám“ ideové umístění převzato v trase K35MB z předchozího ÚP, upřesněno dle parcelního členění KN, jednotek prostorového rozdělení lesa platného LHP, za využití stanovištních poměrů a přírodních hodnot 48257 VKP ze zákona funkčnost snížená vlivem nepůvodní dřevinné skladby – zralá kmenovina směsi BO, SM, MD s příměsí BK a DB, a oplocený obnovný prvek s DB kulturou, v porostním plášti okraje lesa linie DB (pozůstatek z minulého obmýtí) 519 E lesní pozemky místní, vložené v trase K35MB, „Nad pouštěmi“ ideové umístění převzato z předchozího ÚP, upřesněno dle parcelního členění KN, jednotek prostorového rozdělení lesa platného LHP, za využití stanovištních poměrů a přírodních hodnot 72654 VKP ze zákona funkčnost snížená vlivem nepůvodní dřevinné skladby – dozrávající až zralé SM kmenoviny s příměsí MD a BK, pásové obnovné prvky s BK mlazinou a SM kulturami, v porostním plášti okraje lesa linie DB (pozůstatek z minulého obmýtí) 518 C lesní pozemky místní, vložené v trase K35MB, „Nad Adomovou roklí“ ideové umístění převzato z předchozího ÚP, upřesněno dle parcelního členění KN, jednotek prostorového rozdělení lesa platného LHP, za využití stanovištních poměrů a přírodních hodnot 55552 VKP ze zákona funkčnost snížená vlivem nepůvodní dřevinné skladby – skupinovitě různověké (od slabých po dozrávající kmenoviny, směsi SM, BK, BO, BŘ, MD…) 514 D lesní pozemky

SAUL s.r.o.

E.4 - Odůvodnění koncepce uspořádání krajiny 11 biogeografický význam, „název“ způsob vymezení výměra [m2] překryv s ostatními kategoriemi ochrany přírody funkčnost identifikace prvku dle OPRL v ř.ú. druh dotčeného pozemku dle KN 12 biogeografický význam, „název“ způsob vymezení výměra [m2] překryv s ostatními kategoriemi ochrany přírody funkčnost identifikace prvku dle OPRL v ř.ú. druh dotčeného pozemku dle KN 13 biogeografický význam, „název“ způsob vymezení výměra [m2] překryv s ostatními kategoriemi ochrany přírody funkčnost identifikace prvku dle OPRL v ř.ú. druh dotčeného pozemku dle KN 14 (V řešeném území část) biogeografický význam, „název“ způsob vymezení výměra v části ř.ú. [m2] překryv s ostatními kategoriemi ochrany přírody funkčnost identifikace prvku dle OPRL v ř.ú. druh dotčeného pozemku dle KN 15 biogeografický význam, „název“ způsob vymezení výměra [m2] překryv s ostatními kategoriemi ochrany přírody funkčnost identifikace prvku dle OPRL v ř.ú. druh dotčeného pozemku dle KN

SAUL s.r.o.

místní, vložené v trase K35MB, „Nad Heřmankou“ ideové umístění převzato z předchozího ÚP, upřesněno dle parcelního členění KN, jednotek prostorového rozdělení lesa platného LHP, za využití stanovištních poměrů a přírodních hodnot 80818 VKP ze zákona funkční – většinou dozrávající kmenovina ve velmi členitém terénu se skalnatými výchozy a roklemi, v S části údolní partie, rokle a svahy potoka Heřmanky se SM kmenovinami, na ploše heterogenní směsi BO, SM, DB, BK, vtr. VJ, BŘ, MD s hloučky podrostu SM, BŘ, DB, JŘ… 516 B lesní pozemky, vodní plochy místní, vložené v trase RK 735/1, „Hůra“ ideové umístění převzato z předchozího ÚP, upřesněno dle parcelního členění KN, jednotek prostorového rozdělení lesa platného LHP, za využití stanovištních poměrů a přírodních hodnot 75147 VKP ze zákona funkčnost snížená vlivem nepůvodní dřevinné skladby – většinou dozrávající až zralá SM kmenovina směsi SM a BK, místy SM i BO monokultury, místy slabé kmenoviny, na svazích příměs MD, ojedinělé zmlazení SM 525 E lesní pozemky, ostatní plochy místní, vložené v trase RK 735/1, „Betlém“ ideové umístění převzato z předchozího ÚP, upřesněno dle parcelního členění KN, jednotek prostorového rozdělení lesa platného LHP, za využití stanovištních poměrů a přírodních hodnot 56375 VKP ze zákona funkčnost snížená vlivem nepůvodní dřevinné skladby – dozrávající SM kmenovina s vtr. BK, v SV části rozvolněný zápoj s podsadbami SM a oplocený kotlík s JD kulturou 528 C lesní pozemky místní, vložené v trase RK 735/1, „Dubovec“ ideové umístění převzato z předchozího ÚP, upřesněno dle parcelního členění KN, jednotek prostorového rozdělení lesa platného LHP, za využití stanovištních poměrů a přírodních hodnot 7069 VKP ze zákona funkční – přirozené olšiny v nivní poloze toku Dubovce není zařazeno v systému LHP lesní pozemky (orná půda) místní, vložené v trase RK 735/1, „Mlaka“ ideové umístění převzato z předchozího ÚP, upřesněno dle parcelního členění KN, jednotek prostorového rozdělení lesa platného LHP, za využití stanovištních poměrů a přírodních hodnot v ekotonové poloze okraje lesa 90898 VKP ze zákona funkční – okrajové partie lesního komplexu, směs listnáčů (DB, s příměsí JS, OS, MD…), při okraji lesa pás keřů (trnka, růže šípková…) 529 A lesní pozemky

79

Odůvodnění územního plánu Lázně Bělohrad – Návrh 16 biogeografický význam, „název“ způsob vymezení výměra [m2] překryv s ostatními kategoriemi ochrany přírody funkčnost druh dotčeného pozemku dle KN návrh opatření 17 (V řešeném území část) biogeografický význam, „název“ způsob vymezení výměra v části ř.ú. [m2] překryv s ostatními kategoriemi ochrany přírody funkčnost identifikace prvku dle OPRL v ř.ú. druh dotčeného pozemku dle KN návrh opatření 18 (v řešeném území část) biogeografický význam, „název“ způsob vymezení výměra v části ř.ú. [m2] překryv s ostatními kategoriemi ochrany přírody funkčnost identifikace prvku dle OPRL v ř.ú. druh dotčeného pozemku dle KN 19 biogeografický význam, „název“ způsob vymezení výměra [m2] překryv s ostatními kategoriemi ochrany přírody funkčnost identifikace prvku dle OPRL v ř.ú. druh dotčeného pozemku dle KN 20 biogeografický význam, „název“ způsob vymezení výměra [m2] překryv s ostatními kategoriemi ochrany přírody funkčnost druh dotčeného pozemku dle KN

80

místní, vložené v trase RK H022, „Na Úlehlích u Dubovce“ vymezeno nově z důvodu zkrácení původní nadlimitní délky úseku biokoridoru začleněného do RK H022 - funkční část 3180 - nefunkční část navržená k založení 47301 zčásti VKP ze zákona celkově nefunkční (na využívané orné půdě), Z okraj tvořen vodním tokem s linií břehových porostů TP orná půda, vodní plochy založení části biocentra (návrhová lokalita N22 plocha přírodní lesní) podél toku Dubovce s břehovými porosty, zatravněním orné půdy a založení remízů vyšší víceetážové zeleně místní, vložené v trase RK H022, „Lukavecký potok, Dubovec“ vymezeno nově z důvodu zkrácení původní nadlimitní délky úseku biokoridoru začleněného do RK H022 - funkční část 4303 - nefunkční část navržená k založení 8448 zčásti VKP ze zákona celkově nefunkční (na využívané orné půdě), S okraj tvořen vodním tokem s linií břehových porostů TP orná půda, vodní plochy založení části biocentra (návrhová lokalita N23 plocha přírodní lesní) podél linie vodoteče s břehovými porosty, zatravněním orné půdy a založení remízů vyšší víceetážové zeleně místní, v systému místního významu, „U Hřídelce“ ideové umístění převzato z předchozího ÚP, upřesněno dle parcelního členění KN 17595 VKP ze zákona funkčnost snížená vlivem nepůvodní dřevinné skladby – dozrávající BO kmenovina místy s podrostem DB, BŘ a SM, a SM kmenovina s příměsí BO a vtr. MD, prostor charakteru selského lesa není začleněno v systému LHP lesní pozemky místní, v systému místního významu, „Heřmanka“ ideové umístění převzato z předchozího ÚP, upřesněno dle parcelního členění KN, za využití stanovištních poměrů a přírodních hodnot 39411 VKP ze zákona funkční – úsek toku Heřmanky s drobnými vodními plochami, s olšinami na ostatních plochách a nevyužívaných TTP, na svazích SM kmenoviny není začleněno v systému LHP lesní pozemky, vodní plochy, TTP, ostatní plochy místní, v systému místního významu, „Niva Heřmanky“ ideové umístění převzato z předchozího ÚP, upřesněno dle parcelního členění KN, za využití stanovištních poměrů a přírodních hodnot 98735 VKP ze zákona funkční – niva Heřmanky s břehovými porosty (TP), plochy nárostů dřevin, většinou nevyužívané podmáčené louky, mokřady, součástí BC je i vodní plochy v JV části pod silnicemi vodní plochy, TTP

SAUL s.r.o.

E.4 - Odůvodnění koncepce uspořádání krajiny 21 biogeografický význam, „název“ způsob vymezení výměra [m2] překryv s ostatními kategoriemi ochrany přírody funkčnost identifikace prvku dle OPRL v ř.ú. druh dotčeného pozemku dle KN 22 biogeografický význam, „název“ způsob vymezení výměra [m2] překryv s ostatními kategoriemi ochrany přírody funkčnost druh dotčeného pozemku dle KN návrh opatření

místní, v systému místního významu, „Slívkův háj“ ideové umístění převzato z předchozího ÚP, upřesněno dle parcelního členění KN, jednotek prostorového rozdělení lesa platného LHP, za využití stanovištních poměrů a přírodních hodnot 47310 VKP ze zákona funkčnost snížená vlivem nepůvodní dřevinné skladby – tyčoviny až dozrávající kmenoviny na svahu, podél toku Heřmanky břehové porosty olšin 351 G lesní pozemky místní, v systému místního významu, „U Javorky od tratí“ ideové umístění převzato z předchozího ÚP, upřesněno dle parcelního členění KN, za využití stanovištních poměrů a přírodních hodnot - funkční část 21538 - nefunkční část navržená k založení 20612 zčásti VKP ze zákona celkově nefunkční (na využívané orné půdě), S okraj tvořen funkční plochou skupinových nárostů přirozených olšin (JS+) a rákosin orná půda, TTP, vodní plochy založení části biocentra (návrhová lokalita N24 plocha přírodní lesní) zatravněním orné půdy a založení remízů vyšší víceetážové zeleně

BIOKORIDORY: Území, které neumožňuje rozhodující části organismů trvalou dlouhodobou existenci, avšak umožňuje jejich migraci mezi biocentry a tím vytváří z oddělených biocenter síť. 0/5 biogeografický význam, „název“ způsob vymezení délka [m] překryv s ostatními kategoriemi ochrany přírody funkčnost druh dotčeného pozemku dle KN 0/17 (V řešeném území část) biogeografický význam, „název“ způsob vymezení délka v části ř.ú. [m] překryv s ostatními kategoriemi ochrany přírody funkčnost druh dotčeného pozemku dle KN návrh opatření 0/20/21 (V řešeném území část) biogeografický význam, „název“ způsob vymezení délka v části ř.ú. [m] překryv s ostatními kategoriemi ochrany přírody funkčnost druh dotčeného pozemku dle KN

SAUL s.r.o.

nadregionální, úsek K35MB, „K Bahnům“ ideově převzato ze ZÚR, nově vymezeno dle parcelního členění, jednotek prostorového rozdělení lesa LHP a aktuálního stavu v terénu, v trase K35MB dle ZÚR 260 zčásti VKP ze zákona funkční – funkčnost snížena vlivem nepůvodní dřevinné skladby, souvislost lesní trasy narušena mezerami využívaných TTP v metodicky „překročitelných“ vzdálenostech lesní pozemky, TTP regionální, úsek trasy RK H022, „Javorka, Lukavecký potok“ ideově převzato z předchozího ÚP, upřesněno dle parcelního členění a aktuálního stavu v terénu v trase RK H022 dle ZÚR 582 PP Lukavecký potok zčásti VKP ze zákona celkově nefunkční (částečnou funkci zajišťuje vodní toky s břehovými porosty TP, OL, JS), prostor mezi vodotečemi na intenzivně využívané orné půdě je nefunkční vodní plochy, orná půda založení plochy BK v prostoru mezi oběma vodotečemi (o výměře 18079 m2) zatravněním orné půdy a založením remízů vyšší víceetážové zeleně místní, „Zhoř, Hřídelecký potok“ ideově převzato z předchozího ÚP, upřesněno dle parcelního členění, jednotek prostorového rozdělení lesa LHP a aktuálního stavu v terénu 560 VKP ze zákona funkční – potok s břehovými porosty nárostů OL, JS…, rybník lemovaný vzrostlým lesem s převahou SM vodní plochy, TTP

81

Odůvodnění územního plánu Lázně Bělohrad – Návrh 1/4 biogeografický význam, „název“ způsob vymezení délka [m] překryv s ostatními kategoriemi ochrany přírody funkčnost druh dotčeného pozemku dle KN 1/6 biogeografický význam, „název“ způsob vymezení délka [m] překryv s ostatními kategoriemi ochrany přírody funkčnost druh dotčeného pozemku dle KN 1/12 biogeografický význam, „název“ způsob vymezení délka [m] překryv s ostatními kategoriemi ochrany přírody funkčnost druh dotčeného pozemku dle KN 2/3 biogeografický význam, „název“ způsob vymezení délka [m] překryv s ostatními kategoriemi ochrany přírody funkčnost druh dotčeného pozemku dle KN

návrh opatření

2/14 (V řešeném území část) biogeografický význam, „název“ způsob vymezení délka [m] překryv s ostatními kategoriemi ochrany přírody funkčnost druh dotčeného pozemku dle KN

82

nadregionální, úsek K35MB, „Pod Kulatým vrchem“ ideově převzato dle ZÚR nově vymezeno dle parcelního členění, jednotek prostorového rozdělení lesa LHP a aktuálního stavu v terénu, v trase K35MB 320 VKP ze zákona funkční – dozrávající kmenovina lesní pozemky nadregionální, úsek K35MB, „V lomech“ ideově převzato z předchozího ÚP, upřesněno dle parcelního členění, jednotek prostorového rozdělení lesa LHP a aktuálního stavu v terénu využívající ekotonovou polohu okraje lesa, v trase K35MB dle ZÚR 290 VKP ze zákona funkční – dozrávající kmenovina směsi BK a SM s příměsí MD a BO lesní pozemky regionální, úsek RK 735/1, „Ke Kamenné Hůře“ ideově převzato z předchozího ÚP, upřesněno dle parcelního členění, jednotek prostorového rozdělení lesa LHP a aktuálního stavu v terénu v trase RK735/1 dle ZÚR 525 PR Kamenná Hůra VKP ze zákona funkční – trasa ve svahu nad průsekem, dozrávající kmenoviny směsi BK a SM s vtr. MD, v SZ části skupina BK (HB+) ve slabé kmenovině a SM tyčovina lesní pozemky regionální, úsek RK H021, „Rybník Byšička“, „U Nového dvora“, „Dubovec“ ideově převzato z předchozího ÚP, upřesněno dle parcelního členění a aktuálního stavu v terénu, v trase RK H021 dle ZÚR 720 (z praktických důvodů nutně tolerovatelná délková odchylka) VKP ze zákona celkově nefunkční – funkčnost částečně plní vodní tok s úseky břehových porostů olšin (VR, JS), pás nevyužívané louky pod statkem a vodní plocha rybníku Byšička, ostatní prostor biokoridoru je aktuálně tvořen intenzivně využívanými loukami zčásti na evidované orné půdě vodní plochy, TTP - založení části biokoridoru podél linie vodoteče s břehovými porosty, zatravněním prostoru podél vodoteče se založením remízů vyšší víceetážové zeleně v zatravněném prostoru a v prostoru mezi vodotečí a statkem, o celkové min. šířce 40 m, - západní část trasy přetíná navrhovaný golfový areál (tento úsek je z areálu vyjmut) místní, „Pod Mlakou“ ideově převzato z předchozího ÚP, upřesněno dle parcelního členění, jednotek prostorového rozdělení lesa LHP a aktuálního stavu v terénu 1310 zčásti VKP ze zákona funkční – trasa horního toku Dubovce s břehovými nárosty OL, tvořená okolními loukami TTP

SAUL s.r.o.

E.4 - Odůvodnění koncepce uspořádání krajiny 3/16 biogeografický význam, „název“ způsob vymezení délka [m] překryv s ostatními kategoriemi ochrany přírody funkčnost druh dotčeného pozemku dle KN návrh opatření 4/0 biogeografický význam, „název“ způsob vymezení délka [m] překryv s ostatními kategoriemi ochrany přírody funkčnost druh dotčeného pozemku dle KN 5/0 biogeografický význam, „název“ způsob vymezení délka [m] překryv s ostatními kategoriemi ochrany přírody funkčnost druh dotčeného pozemku dle KN návrh opatření 6/7 biogeografický význam, „název“ způsob vymezení délka [m] překryv s ostatními kategoriemi ochrany přírody funkčnost druh dotčeného pozemku dle KN 7/8 biogeografický význam, „název“ způsob vymezení délka [m] překryv s ostatními kategoriemi ochrany přírody funkčnost druh dotčeného pozemku dle KN 8/9 biogeografický význam, „název“ způsob vymezení délka [m] překryv s ostatními kategoriemi ochrany přírody funkčnost druh dotčeného pozemku dle KN

SAUL s.r.o.

regionální, úsek RK H022, „Dubovec“ ideově převzato z předchozího ÚP, upřesněno dle parcelního členění a aktuálního stavu v terénu v trase RK K022 dle ZÚR 470 zčásti VKP ze zákona celkově nefunkční – částečnou funkčnost zajišťuje vodní tok s břehovými porosty TP a nárosty OL vodní plochy, TTP, orná půda založení části biokoridoru podél linie vodoteče s břehovými porosty, zatravněním prostoru podél vodoteče se založením remízů vyšší víceetážové zeleně, o min. celkové šířce 40 m nadregionální, úsek K35MB, „Malá Obižka“ ideově převzato dle ZÚR v trase K35MB, nově vymezeno dle parcelního členění, jednotek prostorového rozdělení lesa LHP a aktuálního stavu v terénu 550 VKP ze zákona funkční – trasa zčásti tvořena občasným lesním potokem s okolními olšinami a ve svahu se SM dozrávající kmenovinou lesní pozemky nadregionální, úsek K35MB, „K Bahnům“ ideově převzato dle ZÚR v trase K35MB, nově vymezeno dle parcelního členění a aktuálního stavu v terénu 105 0 nefunkční – aktuálně intenzivně využívané TTP orná půda založení remízů vyšší víceetážové zeleně na současné louce, o min. celkové šířce 40 m nadregionální, úsek K35MB, „Ke Kobyle“ ideově převzato z předchozího ÚP, upřesněno dle aktuální situace v terénu a jednotek prostorového rozdělení lesa LHP v trase K35MB dle ZÚR 180 VKP ze zákona funkční – SM dozrávající kmenovina a tyčovina ve svahu lesní pozemky, ostatní plochy nadregionální, úsek K35MB, „Nad kouty“ ideově převzato z předchozího ÚP, upřesněno dle aktuální situace v terénu (do trasy zahrnut i JD kotlík) a jednotek prostorového rozdělení lesa LHP v trase K35MB dle ZÚR 300 VKP ze zákona funkční – svahové partie s dozrávající SM kmenovinami, v trase oplocený kotlík s JD kulturou, , v horní části SM tyčovina, při okraji lesa nárost OS, BŘ lesní pozemky, ostatní plochy nadregionální, úsek K35MB, „Okraj lesa“ ideově převzato z předchozího ÚP, upřesněno dle parcelního členění a jednotek prostorového rozdělení lesa LHP v trase K35MB dle ZÚR 690 VKP ze zákona funkční – okraj lesa s DB kmenovinami, v trase různověké porosty směsi DB, SM, BO, MD, BŘ, od tyčovin po zralé kmenoviny, v porostním plášti okraje lesa linie DB z minulého obmýtí lesní pozemky, ostatní plochy

83

Odůvodnění územního plánu Lázně Bělohrad – Návrh 9/10 biogeografický význam, „název“ způsob vymezení délka [m] překryv s ostatními kategoriemi ochrany přírody funkčnost druh dotčeného pozemku dle KN 10/11 biogeografický význam, „název“ způsob vymezení délka [m] překryv s ostatními kategoriemi ochrany přírody funkčnost druh dotčeného pozemku dle KN 11/0 biogeografický význam, „název“ způsob vymezení délka v části ř.ú. [m] překryv s ostatními kategoriemi ochrany přírody funkčnost druh dotčeného pozemku dle KN návrh opatření 11/19 biogeografický význam, „název“ způsob vymezení délka [m] překryv s ostatními kategoriemi ochrany přírody funkčnost druh dotčeného pozemku dle KN 12/13 biogeografický význam, „název“ způsob vymezení délka [m] překryv s ostatními kategoriemi ochrany přírody funkčnost druh dotčeného pozemku dle KN 13/14 (V řešeném území část) biogeografický význam, „název“ způsob vymezení délka v části ř.ú. [m] překryv s ostatními kategoriemi ochrany přírody funkčnost druh dotčeného pozemku dle KN

84

nadregionální, úsek K35MB, „Hrubá Obižka“ ideově převzato z ÚPO, upřesněno dle parcelního členění, jednotek prostorového rozdělení lesa LHP a dle situace v terénu, v trase K35MB dle ZÚR 545 VKP ze zákona funkční – dozrávající kmenoviny směsi SM a BK s vtr. BO, MD, VJ, v Z části SM kmenovina, s obnovnými prvky pásů se SM kulturou a mlazinou směsi SM, MD, BŘ lesní pozemky nadregionální, úsek K35MB, „U trati“ ideově převzato z předchozího ÚP, upřesněno dle aktuální situace v terénu a jednotek prostorového rozdělení lesa LHP v trase K35MB dle ZÚR – trasa členěna železniční tratí celková vč. přerušení 425 VKP ze zákona funkčnost snížená vlivem nepůvodní dřevinné skladby – svahové partie se SM kmenovinami lesní pozemky, ostatní plochy místní, „Skleník“ ideově převzato zÚPO, upřesněno dle parcelního členění a jednotek prostorového rozdělení lesa LHP v trase K35MB dle ZÚR (nutnost vymezení části BK i v sousedícím území) funkční část 310 nefunkční část navržená k založení 185 zčásti VKP ze zákona na lesních pozemcích funkční (okraj lesa s dozrávající kmenovinou směsi SM, MD, DB místy s podrostem BŘ, DB, v porostním plášti okraje lesa linie DB z minulého obmýtí, ve V části skupina SM mlaziny), na orné půdě nefunkční lesní pozemky, orná půda založení části úseku na orné půdě jejím zatravněním a založením remízů vyšší víceetážové zeleně o celkové min. šířce BK 40 m místní, „Heřmanka I.“ převzato z ÚPO, upřesněno dle parcelního členění a situace v terénu 570 VKP ze zákona funkční – vodoteč a drobná vodní plochy, pás olšin v lesních partiích, v zástavbě potok bez břehových nárostů, zde v okolí louky vodní plochy, lesní pozemky, ostatní plochy, zahrady regionální, úsek RK 735/1, „U Betléma“ ideově převzato z předchozího ÚP, upřesněno dle parcelního členění, jednotek prostorového rozdělení lesa LHP a aktuálního stavu v terénu v trase RK 735/1 dle ZÚR 415 VKP ze zákona funkční – dozrávající kmenovina směsi SM, BK s vtr. MD, místy zmlazení BK, v SZ části v kmenovině převaha BK lesní pozemky, ostatní plochy regionální, úsek RK 735/1, „U buku“ ideově převzato z předchozího ÚP, upřesněno dle aktuální situace v terénu a jednotek prostorového rozdělení lesa LHP v trase RK 735/1 dle ZÚR 500 VKP ze zákona funkční – funkčnost snížená vlivem nesouvislosti lesní trasy dělené ornou půdou a TTP v metodicky „překročitelných“ vzdálenostech lesní pozemky, ostatní plochy, orná půda

SAUL s.r.o.

E.4 - Odůvodnění koncepce uspořádání krajiny 14/15 (V řešeném území část) biogeografický význam, „název“ způsob vymezení délka v části ř.ú. [m] překryv s ostatními kategoriemi ochrany přírody funkčnost druh dotčeného pozemku dle KN 15/2 biogeografický význam, „název“ způsob vymezení délka [m] překryv s ostatními kategoriemi ochrany přírody funkčnost druh dotčeného pozemku dle KN 18/0 biogeografický význam, „název“ způsob vymezení délka [m] překryv s ostatními kategoriemi ochrany přírody funkčnost druh dotčeného pozemku dle KN 19/20 biogeografický význam, „název“ způsob vymezení délka [m] překryv s ostatními kategoriemi ochrany přírody funkčnost druh dotčeného pozemku dle KN 20/21 (V řešeném území část) biogeografický význam, „název“ způsob vymezení délka [m] překryv s ostatními kategoriemi ochrany přírody funkčnost druh dotčeného pozemku dle KN 21/0 (V řešeném území část) biogeografický význam, „název“ způsob vymezení délka [m] překryv s ostatními kategoriemi ochrany přírody funkčnost druh dotčeného pozemku dle KN 22/0 (V řešeném území část) biogeografický význam, „název“ způsob vymezení délka v části ř.ú. [m] překryv s ostatními kategoriemi ochrany přírody funkčnost druh dotčeného pozemku dle KN

SAUL s.r.o.

regionální, úsek RK 735/1, „Na horce“ ideově převzato z předchozího ÚP, upřesněno dle aktuální situace v terénu a jednotek prostorového rozdělení lesa LHP v trase RK 735/1 dle ZÚR 305 VKP ze zákona funkční – drobná vodoteč s okolními olšinami a část přilehlého lesa lesní pozemky, ostatní plochy, TTP regionální, úsek RK 735/1, „U Brdíku“ ideově převzato z předchozího ÚP, upřesněno dle parcelního členění, jednotek prostorového rozdělení lesa LHP a aktuálního stavu v terénu v trase K35MB dle ZÚR 150 VKP ze zákona funkční – směs listnáčů (DB s příměsí KL, SM, MD…) ve slabé kmenovině, rozděleno frekventovanou silnicí lesní pozemky, ostatní plochy místní, „Pod křižovatkou“ nově vymezeno při hranici ř.ú. z důvodu minimalizace navrhované části BK k založení 230 VKP ze zákona funkčnost snížená vlivem nepůvodní dřevinné skladby – většinou SM kmenoviny s příměsí BO, MD lesní pozemky místní, „Heřmanka II.“ ideově převzato z předchozího ÚP, upřesněno dle aktuální situace v a parcelního členění KN 1905 zčásti VKP ze zákona funkční – funkčnost snížená v intravilánu zástavby Lán (interakční funkci přejímají okolní louky a zahrady), v otevřené krajině břehové olšiny s JS vodní plochy, TTP, zahrady, orná půda, ostatní plochy místní, „Heřmanka III.“ ideově převzato z předchozího ÚP, upřesněno dle aktuální situace v a parcelního členění KN 790 VKP ze zákona funkční – většinou hodnotné břehové porosty OL (JS) vodní plochy, TTP, orná půda, ostatní plochy místní, „Heřmanka IV.“ ideově převzato z předchozího ÚP, upřesněno dle aktuální situace v a parcelního členění KN 610 VKP ze zákona funkční – většinou hodnotné břehové porosty OL (JS) a okolní luční niva TTP místní, „Javorka“ ideově převzato z předchozího ÚP, upřesněno dle aktuální situace v a parcelního členění KN 40 VKP ze zákona funkční – v ř.ú. územní fragment části toku Javorky s břehovými porosty TP, OL vodní plocha

85


VYMEZENÍ A FUNKČNOST ÚSES, ZÁVĚRY Jak výše uvedeno, vymezený systém doznal oproti předchozím verzím podstatných změn, a to jak ve vymezenosti jednotlivých prvků, tak i v jejich biogeografickém významu. Důvodem je jednak nutnost vymezení prvků systému vyšších biogeografických významů vč. zabezpečení tras biokoridorů soustavou místních biocenter dle nadřazených dokumentací (ZÚR KHK, ÚTP NR a R ÚSES), jednak dodržení nutných prostorových parametrů daných metodikou vymezování ÚSES, jednak nutností upřesnění prvků systému dle parcelního členění KN a jednotek prostorového rozdělení lesa, v neposlední řadě i pokrytí řešeného území prvky ÚSES v rámci daných biochor za využití disponibilních možností dle aktuálních stanovištních poměrů v terénu. Vymezený systém pokrývá řešené území v dostatečné hustotě, využívá zdejší reprezentativní i unikátní společenstva v rámci vymezených biochor. Funkčnost jednotlivých prvků je ovlivněna zastoupením přírodních a přírodě blízkých složek, a aktuálními způsoby a intenzitami využívání (hospodaření). Funkčnost jednotlivých prvků systému vymezených na lesních pozemcích je často ovlivněna aktuální dřevinnou skladbou (při porovnání se skladbou přirozenou dle stanovištních poměrů), kdy náprava stavu je dlouhodobá a v kompetenci lesního hospodářství. Funkčnost prvků vymezených na ostatních druzích pozemků je ovlivněna způsoby jejich využívání (či nevyužívání) a rovněž podílem přirozených složek. Celková funkčnost systému je ovlivněna existencí nefunkčních prvků či jejich částí, které jsou v návrhu uvedeny jako prvky k založení (rekapitulace návrhů opatření výše uvedených tabulek prvků):  16: nefunkční část vloženého místního BC v trase RK H022 (záborová lokalita N22, plocha přírodní nelesní, výměra navrhované části k založení = 47301 m2), s nutností dodržení délky úseků trasy, t.č. na využívané orné půdě – založení části biocentra podél linie vodoteče s břehovými porosty, zatravněním orné půdy a založení remízů vyšší víceetážové zeleně,  17 část: nefunkční část vloženého místního BC v trase RK H022 (záborová lokalita N23, plocha přírodní nelesní, výměra navrhované části k založení = 8448 m2), s nutností dodržení délky úseků trasy, t.č. na využívané orné půdě – založení části biocentra podél linie vodoteče s břehovými porosty, zatravněním orné půdy a založení remízů vyšší víceetážové zeleně,  22 část: nefunkční část BC v systému místního významu (záborová lokalita N24, plocha přírodní nelesní, výměra navrhované části k založení = 20612 m2), t.č. na využívané orné půdě – založení části biocentra zatravněním orné půdy a založení remízů vyšší víceetážové zeleně,  0/17 část: nefunkční část úseku RK H022, t.č. na využívané orné půdě – založení části biokoridoru v prostoru mezi vodotečemi s břehovými porosty, zatravněním orné půdy a založení remízů vyšší víceetážové zeleně,  2/3: nefunkční úsek RK H021 v t.č. využívaných i nevyužívaných TTP – založení části biokoridoru podél linie vodoteče s břehovými porosty, zatravněním prostoru podél vodoteče se založením remízů vyšší víceetážové zeleně v zatravněném prostoru a v prostoru mezi vodotečí a statkem,  3/16: nefunkční úsek RK H021 v t.č. využívaných TTP – založení části biokoridoru podél vodoteče s břehovými porosty, zatravněním orné půdy a založení remízů vyšší víceetážové zeleně,  5/0: nefunkční úsek K35MB v t.č. na využívaných TTP – založení části biokoridoru založením remízů vyšší víceetážové zeleně,  11/0: nefunkční část úseku K35MB na orné půdě jejím zatravněním a založení remízů vyšší víceetážové zeleně. Navrhované části nefunkčních či chybějících prvků ÚSES nejsou (dle metodiky „Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na ZPF v územním plánu“, OOÚP MMR…, 2011) předmětem hodnocení v kap. Vyhodnocení důsledků řešení na složky půdního fondu. Vzhledem k dosud neupřesněnému systému v sousedících územích je zde nutné upřesnění či vymezení prvků, které v tvoří v ř.ú. pouhé části, nebo které se v trasách propojení v sousedství ř.ú. dosud nenacházejí:  v trase K35MB nutno vymezit místní vložené biocentrum na lesních pozemcích na území Horního Javoří v lokalitě Sekyra v odd. 521 B, 86

SAUL s.r.o.

E.4 - Odůvodnění koncepce uspořádání krajiny         

na území Horního Javoří pokračování trasy K35MB vymezením úseku BK, na území Vřesníku vymezit (upřesnit hranice) místní vložené biocentrum v trase RK 735/1, na území Lukavce vymezit část trasy biokoridoru RK H022, vč. místního vloženého biocentra, na území Šárovcovy Lhoty vymezit pokračování BC 17 a část trasy RK H022 napojením na BK 0/17, na území Šárovcovy Lhoty vymezit biokoridor v toku Javorky v pokračování BK 22/0, na území Svatojánského Újezdu upřesnění části BK 21/0 v trase Heřmanky, a 0/20/21 podél přítoku do rybníka Zhoř, na území Pusté Proseče upřesnit pokračování BC 18 na lesních pozemcích v odd. 332 F, na území Pusté Proseče vymezit pokračování biokoridoru 11/0 trasy K35MB, vč. pokračování BK 11/0 toku Heřmanky v místě napojení na hranici ř.ú., na území Valdova v lokalitě Skleník vymezit část trasy nadregionálního biokoridoru K35MB v pokračování úseku 11/0 na ploše vzrostlých nárostů dřevin, a za hranicí ř.ú. vymezit místní vložené biocentrum na lesních pozemcích v odd. 332 E.

Obr.: Orientační znázornění návrhu vymezení ÚSES.

Zdroj: Návrh zpracovatele ÚP.

SAUL s.r.o.

87


ZÁSADY VYUŽÍVÁNÍ PLOCH A KORIDORŮ ÚSES V řešeném území nejsou dosud v platných LHP/LHO kategorizovány lesy tvořící plošné segmenty ÚSES (biocentra) v náležité subkategorii lesa zvláštního určení (viz dále). Pro stabilizaci zájmů ochrany přírody v prvcích ÚSES (biocentra) je vhodné při obnově LHP/LHO provést změnu kategorizace dotčených lesů přeřazením z lesa hospodářského do příslušné subkategorie lesa zvláštního určení. Hospodaření v lesích tvořících prvky ÚSES podléhá podmínkám zájmů obecné ochrany přírody (zásadám rámcově stanoveným v podrobných dokumentacích ÚSES, promítnutých do předpisů platných LHP/LHO), se zaměřením především na ochranu před devastací a na maximální snahu o vytvoření a zachování přírodních ekosystémů, např.:  v zastoupení dřevin se dle možností přiblížit přirozené skladbě,  v zákazu introdukce a podpory cizích dřevin (s výjimkou odůvodněné příměsi modřínu),  v časovém situování obmýtí a obnovné doby cílových dřevin na horní hranici modelu příslušného hospodářského souboru (při rekonstrukci i nižší),  s omezením těžké mechanizace, koncentrace výroby i chemizace,  výchovu podle možností přizpůsobit stabilizační funkci (skladba, výstavba, struktura), s podporou věkové a prostorové diferenciace,  ve zjemnění forem hospodářského způsobu, s preferencí podrostního a výběrného, popř. násečných forem (v porostech se silně změněnou skladbou), při běžném hospodaření s vyloučením holosečí,  v obnově uplatňovat postup přihlížející na zachování původnosti přírodního prostředí; maximálně uplatňovat clonné seče a přirozenou obnovu,  s přizpůsobením hospodaření výskytu ohrožených druhů rostlin a živočichů,  s ponecháváním doupných stromů a vybraných jedinců až do jejich rozpadu.

ODŮVODNĚNÍ NÁVRHŮ Návrh na důsledné dodržování obnovných cílů v prvcích ÚSES vymezených na lesních pozemcích se týká zejména návrhů LHP/LHO (mj. i kontrolou orgánů ochrany přírody nad formulacemi navrhovaných opatření). Návrh na náležité využívání skladebných částí ÚSES se týká i údržby travních porostů na nelesních pozemcích – důvodem je snaha o zachování, spíše však navýšení interakční funkce prvků, zamezení nežádoucí sukcese… Prvky ÚSES tvoří celkový vzájemně propojený systém, kdy pro jeho funkčnost musí zůstat zachovány a chráněny před změnami vedoucími k snížení jejich ekologické stability. Veškeré změny v prvcích systému mohou být cíleny pouze na zachování či navýšení jejich určujících atributů. Severní polovina území tvoří ochranné pásmo nadregionálního biokoridoru K7 (oboustranně 2 km od jeho osy), zahrnující i podstatnou část zastavěného území. V pojetí „Návodu na užívání ÚTP NR a R ÚSES ČR (MMR ČR, ÚÚR ČR)“ je v tomto pásmu nutno chápat všechny prvky ÚSES a společenstva vyšších stupňů ekologické stability jako součást nadregionálního biokoridoru. ÚP tuto skutečnost zohledňuje kompromisem mezi striktními požadavky ochrany biokoridoru a rozvojovými potřebami města tak, aby nedocházelo k negativnímu ovlivnění funkčnosti biokoridoru.

E.4.6 ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND Tab.: Struktura druhů pozemků ZPF [ha, %]: z toho ZPF Σ kód obce / obec: orná půda

TTP (louky, pastviny) zahrady

ovocné sady


1729

1170

427

102

30

% zastoupení v obec

60,9

41,2

15

3,6

1,1

% zastoupení v ZPF

100,0

67,7 (=„zornění“)

24,7

5,9

1,7

Zdroj: Pozn.:

88

ČSÚ, stav k X/2011. Struktura druhů pozemků je uvedena dle stavu katastru nemovitostí, nikoliv dle skutečného stavu v terénu důvodem je nutnost vyhodnocování záborů složek půdního fondu v následném stupni ÚP dle stavu KN. „Zornění“ je výpočtem procentického podílu evidované orné půdy vůči celkové výměře pozemků ZPF. Druh pozemku vinice a chmelnice nejsou v řešeném území evidovány.

SAUL s.r.o.


POPIS A ZHODNOCENÍ SOUČASNÉHO VYUŽÍVÁNÍ ZPF Při terénním šetření předchozího stupně ÚP byly pracovně vyhodnoceny v KN evidované druhy pozemků ZPF i jejich způsoby využívání. Bylo zjištěno, že část pozemků ZPF v druzích pozemků a způsobech jejich využívání neodpovídá evidenčnímu stavu. Důvodem dále uvedených rozporů jsou většinou podnikatelské záměry vlastníků pozemků, méně nedávno proběhlé administrativní změny v majetkoprávních vztazích a změny způsobené restrukturalizací oboru. K nejvýznamnějším uvedeným nesrovnalostem v řešeném území patří zejména:  některé pozemky evidované orné půdy jsou již zatravněny (patrně nejčastěji sezónně, vč. pěstování jetelotravních směsí), v některých ojedinělých případech některé menší pozemky jeví znaky ladem ležící půdy,  některé pozemky evidovaných TTP jsou naopak zorněny (většinou přiřazeny a začleněny k sousedícím honům orné půdy),  množství evidovaných drobných TTP je již charakteru zahrad (užitkových i okrasných, nejčastěji v okrajích ucelené zástavby sídel). Zdejší orná půda je ukázkově využívána, vč. zorněných evidovaných pozemků TTP. Území obce náleží k zemědělské řepařské a obilnářské výrobní oblasti, pěstuje se zde cukrovka, obilniny, kukuřice…, ale i sezónně vojtěška a jetelotravní směsi. Pozemky TTP jsou využívány jako zdroj píce (vč. zatravněné orné půdy) i pro pastvení. Zdejší zahrady a ovocné sady se vyskytují většinou v okrajích sídel, naprosto zde převládá drobná soukromá držba, jsou většinou řádně využívány drobnými soukromými pěstiteli zeleniny a ovoce, v případě zahrad u rekreačních objektů i nové zástavby jsou přetvořeny v okrasné zahrady s výskytem i okrasných druhů dřevin a keřů. Téměř všechny evidované pozemky orné půdy a TTP jsou sceleny do větších ucelených technologických částí, kdy původní parcelní členění je aktuálně nezřetelné. Výskyt nevyužívaných pozemků je v území minimální, vzhledem k rozsáhlejšímu odvodnění se zde nevyskytují větší komplexy vodou ovlivněných a pro mechanizaci neúnosných pozemků, plošně nevýznamnou výjimkou jsou některé nevyužívané pozemky patrně z důvodů neujasněných vlastnických vztahů. Dle NV ČR č. 75/2007 Sb. jsou katastrální území Dolní Javoří a Uhlíře zařazeny do tzv. pro zemědělství méně příznivých oblastí (LFA), kde je předpokládán útlum zemědělské prvovýroby, a současný i další očekávaný trend opouštění zemědělské půdy ve prospěch jiných činností a funkcí.

BONITOVANÁ PŮDNĚ EKOLOGICKÁ JEDNOTKA (BPEJ) Vymezení BPEJ je převzato z ÚAP, kdy v kódu BPEJ znamená (dle zdejších zastoupených BPEJ): 1. číslo klimatický region (na podkladu E. Quitta - Geografický ústav ČSAV, 1975) – charakteristika klimatických regionů ČR kód symbol

charakteristika klimatického regionu

Σ teploty 100 C+

Ø roční teplota

Ø Σ roční srážky mm

suchá veg. ob- vláhová dobí jistota

5

MT 2

mírně teplý, mírně vlhký

2200-2500

7-8

550-650 (700)

15-30

4-10

7

MT 4

mírně teplý, vlhký

2200-2400

6-7

650-750

5-15

nad 10

2 a 3. číslo hlavní půdní jednotka (základní charakteristiky viz dále) 4. číslo kombinaci sklonitosti a expozice kód

charakteristika

0

0-3°, úplná rovina se všesměrnou expozicí

1

3-7°, mírný sklon se všesměrnou expozicí

4

7-12°, střední sklon, J (JZ až JV)

5

7-12°, střední sklon, S (SZ až SV)

6

12-17°, výrazný sklon, J (JZ až JV)

7

12-17°, výrazný sklon, S (SZ až SV)

8

17-25°, příkrý sklon až sráz, J (JZ až JV)

SAUL s.r.o.

89


5. číslo kombinaci skeletovitosti a hloubky půdy kód

charakteristika

0

bezskeletovitá, s příměsí do 10 %, půda hluboká větší než 60 cm

1

bezskeletovitá s příměsí, až slabě skeletovitá do 25 %, půda středně hluboká až hluboká 30-60 cm

2

slabě skeletovitá 10-25 %, půda hluboká větší než 60 cm

3

středně skeletovitá 25-50 %, půda hluboká větší než 60 cm

4

středně skeletovitá 25-50 %, půda středně hluboká až hluboká 30-60 cm

6

středně skeletovitá 25-50 %, půda mělká do 30 cm

7

bezskeletovitá s příměsí, až slabě skeletovitá do 25 %, půda středně hluboká až hluboká 30-60 cm

8

středně až silně skeletovitá 25 až nad 50 %, hluboká, středně hluboká, mělká

9

bezskeletovitá až silně skeletovitá, hluboká, středně hluboká, mělká

Zemědělské pozemky v ř. ú. jsou tvořeny BPEJ: 5.11.00, 5.20.41, 5.31.41, 5.56.00, 7.30.44, 7.41.78,

5.11.10, 5.14.00, 5.14.10, 5.14.40, 5.14.50, 5.15.12, 5.19.01, 5.20.51, 5.22.12, 5.22.53, 5.25.01, 5.25.44, 5.30.01, 5.30.11, 5.31.54, 5.40.67, 5.46.00, 5.46.10, 5.47.00, 5.47.02, 5.47.10, 5.57.00, 5.59.00, 5.61.00, 5.67.01, 5.68.11, 7.15.12, 7.28.04, 7.30.51, 7.30.54, 7.31.11, 7.31.14, 7.31.44, 7.31.54, 7.37.56, 7.41.89, 7.50.11, 7.56.00, 7.58.00, 7.68.11, a 7.77.69.

5.19.11, 5.31.04, 5.47.12, 7.28.44, 7.40.68,

5.20.01, 5.31.11, 5.47.13, 7.30.11, 7.40.78,

5.20.11, 5.31.14, 5.54.11, 7.30.14, 7.41.68,

Tyto jednotky mají pro územní plánování mj. význam pro ochranu pozemků ZPF. Řešené území je výskytem a střídáním jednotlivých BPEJ velmi pestré. Klimatické podmínky, sklonitost a expozice, jakož i skeletovitost, jsou dány přírodními podmínkami, reliéfem terénu a půdními vlastnostmi, které se do současné podoby vyvíjely milióny let, tudíž se nepředpokládá výraznější změna v hodnotícím období.

OCHRANA ZPF Následné údaje jsou získatelné z kódu BPEJ a příslušných legislativních předpisů, poskytují základní orientaci zejména pro uvažované změny využívání pozemků ZPF s ohledem na jeho ochranu. Ochrana ZPF je stanovena legislativně, tudíž není do budoucnosti vyloučena změna některých kritérií (detailní úpravy probíhají operativně a průběžně). Ochrana (a relativní kvalita) zemědělského půdního fondu je následně vyjádřena třídami ochrany jednotlivých BPEJ zastoupených v řešeném území. Charakteristiky a údaje o ochraně ZPF jsou převzaty z oborové Vyhlášky MZe ČR č. 48 z 22.2.2011 o stanovení tříd ochrany. Ochrana ZPF dle jednotlivých BPEJ zastoupených v řešeném území (BPEJ - třída ochrany ZPF): 5.11.00 - I. 5.22.12 - IV. 5.46.10 - III. 5.68.11 - V. 7.31.54 - V. 5.11.10 - I. 5.22.53 - V. 5.47.00 - II. 7.15.12 - IV. 7.37.56 - V. 5.14.00 - I. 5.25.01 - I. 5.47.02 - IV. 7.28.04 - II. 7.40.68 - V. 5.14.10 - II. 5.25.44 - IV. 5.47.10 - III. 7.28.44 - V. 7.40.78 - V. 5.14.40 - III. 5.30.01 - II. 5.47.12 - IV. 7.30.11 - I. 7.41.68 - V. 5.14.50 - III. 5.30.11 - III. 5.47.13 - V. 7.30.14 - III. 7.41.78 - V. 5.15.12 - III. 5.31.04 - V. 5.54.11 - IV. 7.30.44 - V. 7.41.89 - V. 5.19.01 - III. 5.31.11 - IV. 5.56.00 - I. 7.30.51 - IV. 7.50.11 - III. 5.19.11 - III. 5.31.14 - V. 5.57.00 - I. 7.30.54 - V. 7.56.00 - I. 5.20.01 - III. 5.31.41 - V. 5.59.00 - II. 7.31.11 - III. 7.58.00 - II. 5.20.11 - III. 5.31.54 - V. 5.61.00 - I. 7.31.14 - IV. 7.68.11 - V. 5.20.41 - IV. 5.40.67 - V. 5.67.01 - V. 7.31.44 - V. 7.77.69 - V. 5.20.51 - IV. 5.46.00 - II. Zdroj: ÚAP SO ORP Jičín, Vyhláška MZe ČR č. 48 z 22.2.2011 o stanovení tříd ochrany.

INVESTICE DO PŮDY ZA ÚČELEM ZLEPŠENÍ PŮDNÍ ÚRODNOSTI Dle podkladů ÚAP bylo v řešeném území provedeno plošné drenážní odvodnění na celkové rozloze cca 398,67 ha (tj. 23,1 % z celkové výměry evidovaných pozemků ZPF). Tyto základní investiční prostředky byly realizovány v letech 1964, 1972, 1973, 1974, 1977, 1980, 1981, 1983, 1984, 1986, 1987, a 1998. Dle stáří těchto základních investičních prostředků a teoretické funkčnosti (cca 40 let), a i sporadické údržbě těchto zařízení lze usuzovat, že odvodněné plochy

90

SAUL s.r.o.


v letech 1964 až 1981 mají již funkčnost sníženou, avšak z aktuálního charakteru dotčených pozemků a intenzitě jejich využívání lze ale usuzovat, že většina těchto zařízení je funkční plně. Kromě odvodněných ploch se v území vyskytuje velké množství otevřených příkopů svodné sítě včetně směrově upravených recipientů. Některá tato liniová zařízení disponují dřevinnými či keřovými doprovody a jsou takto místním krajinotvorným prvkem v otevřené krajině.

PŮDNÍ CHARAKTERISTIKY ZEMĚDĚLSKÝCH PŮD Údaje získané z kódu BPEJ a následného vyhodnocení poskytují základní orientaci v problematice a jsou určeny pro odborné pracovníky rozhodující o změnách využívání ZPF a pro řešení využívání opuštěné zemědělské půdy apod. V řešeném území se na evidovaných zemědělských pozemcích vyskytují následné základní skupiny půd (dle charakteristik hlavních půdních jednotek – HPJ, tj. 2. a 3. číslo kódu BPEJ): Tab.: Základní skupiny půd v území dle hlavních půdních jednotek. HPJ Charakteristika Hnědozemě modální včetně slabě oglejených na sprašových a soliflukčních hlínách (prachovicích), středně 11 těžké s těžší spodinou, bez skeletu, s příznivými vlhkostními poměry. Luvizemě modální, hnědozemě luvické včetně slabě oglejených na sprašových hlínách (prachovicích) nebo 14 svahových (polygenetických) hlínách s výraznou eolickou příměsí, středně těžké s těžkou spodinou, až středně skeletovité, s příznivými vláhovými poměry nebo vláhově příznivé pouze s krátkodobým převlhčením. Pararendziny modální, kambické i vyluhované na opukách a tvrdých slínovcích nebo vápnitých svahových hlí19 nách, středně těžké až těžké, slabě až středně skeletovité, s dobrým vláhovým režimem až krátkodobě převlhčené. Pelozemě modální, vyluhované a melanické, regozemě pelické, kambizemě pelické i pararendziny pelické, 20 vždy na velmi těžkých substrátech, jílech, slínech, flyši, tercierních sedimentech a podobně, půdy s malou vodopropustností, převážně bez skeletu, ale i středně skeletovité, často i slabě oglejené. Půdy arenického subtypu, regozemě, pararendziny, kambizemě, na mírně těžších substrátech typu hlinitý pí22 sek nebo písčitá hlína s vodním režimem poněkud příznivějším. Kambizemě modální a vyluhované, eubazické až mezobazické, výjimečně i kambizemě pelické na opukách a 25, 28, tvrdých slínovcích, litické, modální, rankerové a rankery modální, na bazických a ultrabazických horninách a 30, 31, jejich tufech, středně těžkém flyši, na svahovinách sedimentárních hornin (pískovce, permokarbon), křídových 37 opukách, středně těžké, bez skeletu až středně skeletovité, půdy s dobrou vodní kapacitou i výsušné závislé na srážkách, středně hluboké Půdy se sklonitostí vyšší než 120, kambizemě, rendziny, pararendziny, rankery, regozemě, černozemě, hně40,41 dozemě a další, zrnitostně středně i velmi těžké, lehčí až lehké, s různou skeletovitostí, vláhově závislé na klimatu a expozici. Hnědozemě luvické oglejené, luvizemě oglejené na svahových (polygenetických) hlínách, středně těžké, ve 46 spodině těžší, bez skeletu až středně skeletovité, se sklonem k dočasnému zamokření. Pseudogleje modální, pseudogleje luvické, kambizemě oglejené na svahových (polygenetických) hlínách, 47 středně těžké, ve spodině těžší až středně skeletovité, se sklonem k dočasnému zamokření. Kambizemě oglejené a pseudogleje modální na žulách, rulách a jiných pevných horninách, středně těžké 50 lehčí až středně těžké, slabě až středně skeletovité, se sklonem k dočasnému zamokření. Pseudogleje pelické, pelozemě oglejené, pelozemě vyluhované oglejené, kambizemě pelické oglejené, pararendziny pelické oglejené na slínech, jílech mořského neogenu a flyše a jílovitých sedimentech limnického ter54 cieru (sladkovodní svrchnokřídové a tercierní uloženiny), těžké až velmi těžké, s velmi nepříznivými fyzikálními vlastnostmi. Fluvizemě modální eubazické až mezobazické, fluvizemě kambické, koluvizemě modální a glejové na nivních 56, 57, uloženinách, popřípadě s podložím teras, pelické a kambické eubazické až mezobazické na těžkých nivních 58, 59 uloženinách, často s podložím teras, středně těžké lehčí až velmi těžké, zpravidla bez skeletu, nebo slabě skeletovité, vláhově příznivé až zamokřené. Černice pelické i černice pelické karbonátové na nivních uloženinách, sprašových hlínách, spraších, jílech i slí61 nech, těžké i velmi těžké, bez skeletu, sklon k převlhčení Gleje modální na různých substrátech často vrstevnatě uložených, i modální zrašelinělé, gleje histické, černice glejové zrašelinělé na nivních uloženinách v okolí menších vodních toků, půdy úzkých depresí včetně svahů, v 67, 68 polohách širokých depresí a rovinných celků, středně těžké až velmi těžké, při vodních tocích závislé na výšce hladiny toku, zaplavované, těžko odvodnitelné s nepříznivým vodním režimem. Mělké strže do hloubky 3 m s výskytem koluvizemí, regozemí, kambizemí a dalších, s erozními smyvy ornic, 77 různé zrnitosti, bezskeletovité až silně skeletovité, pro zemědělské využití málo vhodné. Zdroj:

Vyhláška č. 546 z 12.12.2002, kterou se mění vyhláška č.327/1998 Sb., kterou jsou stanoveny charakteristiky bonitovaných půdně ekologických jednotek a postup pro jejich vedení a aktualizaci, ÚAP SO ORP Jičín.

SAUL s.r.o.

91


E.4.7 POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCÍ LESA PŘÍRODNÍ LESNÍ OBLASTI (PLO) Zdejší lesy, dle kategorizace "Přírodních lesních oblastí" (OPRL), dle údajů typologických map platného LHP, a charakteristik OPRL, náleží do 23. přírodní lesní oblasti Podkrkonoší. Tab.: Základní charakteristiky PLO Podkrkonoší. pahorkatina - heterogenní Typ oblasti: Podoblasti:

c) křídový obvod

Povodí:

Labe (Severní moře)

Květena:

Boreo-hercynicum

Klima:

převážně (S část) B10, B8, B6; JV část B5, B3

Podloží:

křídové pískovce, spraš

Zdroj: Internetový server ÚHÚL, typologický systém ÚHÚL.

Podkrkonoší je oblast pahorkatin, které zaujímají rozsáhlou sníženinu, lemovanou na jihu a jihozápadě Kozákovským hřbetem. Do oblasti zasahuje v malé míře podél severovýchodní hranice a ve východním výběžku. Převládají zemědělské půdy, lesy byly vytlačeny na svažité terény. Z vegetačních stupňů dominuje 3. dubobukový lesní vegetační stupeň, ve vyšších polohách je zastoupen 4. bukový stupeň. V přirozené skladbě lesů převládá buk. Správní území obce z celostátního i krajského pohledu statisticky disponuje mírně podprůměrnou lesnatostí (26,9 %), lesy zde dle podkladů veřejné databáze ČSÚ zaujímají 763 ha.

KATEGORIZACE LESŮ V ŘEŠENÉM ÚZEMÍ Kategorizace lesů se v rámci katastrovaných lesních pozemků týká dle plochového členění LHP pouze tzv. porostní plochy (nikoliv tzv. bezlesí), tzn. že sumární plošné údaje jednotlivých kategorií lesů jsou odlišné od celkové výměry lesních pozemků dle evidence katastru nemovitostí. Podrobnější údaje o subkategoriích - viz platné LHP/LHO. Lesy zvláštního určení (dle lesního zákona č. 289/95 Sb. o lesích…, § 8 - lesy zvláštního určení): Celková výměra lesů zvláštního určení = 465,55 ha, tj. 61,1 % z celkové výměry porostní plochy v ř.ú. (tento vysoký podíl způsobují zejména subkategorie lesů lázeňských a v ochranných pásmech přírodních léčivých vod). Lesy hospodářské (dle lesního zákona č. 289/95 Sb. o lesích…, § 9 - lesy hospodářské, lesy, které nejsou zařazeny v kategorii lesů ochranných nebo lesů zvláštního určení): Celková výměra lesů hospodářských = 296,45 ha, tj. 38,9 % celkové výměry porostní plochy v ř.ú.

PŮDNÍ CHARAKTERISTIKY LESNÍCH PŮD Řešené území, vlivem reliéfu terénu a velmi pestrých stanovištních poměrů, se dle údajů typologických map platných Oblastních plánů rozvoje lesa nachází v 0. borovém lesním vegetačním stupni (lvs), 1. dubovém, 2. bukodubovém, 3. dubobukovém a 4. bukovém lvs. Půdní vlastnosti lesních pozemků jsou v hodnotícím období relativně neměnné. Ve zdejších lesích se vyskytují následné základní skupiny půd, kdy pro potřeby lesnického hospodaření jsou tyto skutečnosti dostatečně dostupné v platných LHP/LHO: Tab.: Základní skupiny půd dle charakteristik lesních typů. ŘADA OBOHACENÁ HUMUSEM suťové nebo kamenité půdy s nitrofilní vegetací na příkrých a stinných svazích nebo hřezákladní kategorie „J“ benech a v okolí vrcholových a skalnatých ostrohů, ochranný charakter lesa, vesměs suťová hnědý ranker až mozaika nevyvinutých půd skalnatých výchozů hornin - zde SLT: 3J přechodová kategorie „A“ kamenité (acerózní) nevyvinuté půdy na zahliněných sutích méně extrémních poloh, na svazích, hřebenech, i v roklích a stržích, nevyvinutá hnědozem až hnědý ranker nebo kamenitá rendzina – zde SLT: 3A přechodová kategorie „D“ humusem obohacená hlinitá deluvia vodou vesměs neovlivněná, s bohatou účastí nitrofilních druhů, nejčastěji na bázích svahů, mělkých úžlabinách, nebo na krátkých svazích hlinitá zářezů vodotečí, příznivá humifikace, hluboké hlinité půdy, mezo-eutrofní hnědozemě, ojediněle se slabým oglejením - zde SLT: 2D, 3D 92

SAUL s.r.o.

E.4 - Odůvodnění koncepce uspořádání krajiny ŘADA KYSELÁ základní kategorie „K“ kyselá

oligotrofní hnědozemě v průměrné poloze na kyselém podloží, horší vodní režim (menší zadržování vody a vysychání) – zde SLT: 0K, 3K, 4K

vedlejší kategorie „I“ uléhavá

uléhavá (illimerizovaná) varianta K kategorie, illimerizované půdy mírně oglejené až oligotrofní hnědozemě, sklon k degradaci - zde SLT:2I, 3I, 4I

vedlejší kategorie „N“ kamenitá

kamenité, nevyvinuté půdy oligotrofních hnědozemí - zde SLT: 3N, 4N

přechodová kategorie „M“ nejchudší stanoviště hospodářských lesů s podprůměrnou produkcí v kyselé řadě, přechod do extrémní řady Z - zde SLT: 0M, 3M chudá ŘADA ŽIVNÁ

vedlejší kategorie „H“ hlinitá

mezotrofní hnědozemě, mírně štěrkovité, v průměrných polohách na středně bohatých a bohatých zvětralinách, půdy geneticky plně vyvinuté, dobře provzdušněné, s příznivou vlhkostí i dobrou humifikací - zde SLT: 2B, 3B, 4B hlinitá varianta kategorie B na hlínách i spraších, znakem je mírná uléhavost a sklon k degradaci, často s náznakem oglejení a přechodem k hnědozemím - zde SLT: 2H, 3H

vedlejší kategorie „F“ svěží

kapradinová varianta řady B na vesměs exponovaném reliéfu stinných svahů, roklí a strží s kamenitými půdami, s příznivou vlhkostí i s zhoršenou humifikací - zde SLT: 3F, 4F

základní kategorie „B“ bohatá

vysýchavé, bohaté a středně bohaté exponovanější stanoviště ohrožené suchem a hnilobami, mezotrofní hnědozemě, většinou dosti štěrkovité, většinou na podloží bazických hornin – zde SLT: 2C, 3C přechodová kategorie „S“ tvoří přechod mezi živnou a kyselou řadou - přechod mezotrofní až oligotrofní hnědozemě, nejčastější humusová forma moder – zde SLT: 3S, 4S středně bohatá vedlejší kategorie „C“ vysýchavá

ŘADA OBOHACENÁ VODOU růstově příznivé aluviální náplavy s výraznými lužními společenstvy, naplavené hnědozákladní kategorie „L“ zemní půdy a semigleje, popř. hnědé gleje - zde SLT: 2L, 3L lužní polohy úžlabin obohacené vodou a humusem, aluvia a kamenité báze svahů, dna vedlejší kategorie „U“ mělkých úžlabin, vyvýšené terasy, apod. – zde SLT: 3U údolní přechodová kategorie „V“ vodou obohacené, podmáčené a bohaté půdy vesměs na oglejených táhlých podsvahových deluviích a bázích příkrých svahů i v okolí pramenišť – zde SLT: 2V, 3V vlhká ŘADA OGLEJENÁ základní kategorie „P“ pseudoglej

pseudogleje až gleje, semigleje, glejové podzoly na labilních stanovištích - zde SLT: 0P

přechodová kategorie „O“ oglejená stanoviště většinou na přechodu do příznivějších forem do typu oglejené hnědozemě díky střídání půdní vlhkosti – zde SLT: 2O, 3O středně bohatá ŘADA PODMÁČENÁ základní kategorie „G“ středně bohatá

trvalý a vysoký stav spodní vody vytváří zde glejové horizonty - pravý, hnědý, rašelinný, podzolový glej, semiglej, minerálně středně bohaté, mírně kyselé půdy zamokřované nestagnující a mírně prosakující vodou (většinou v mělkých prohlubních), typická humusová forma moder – zde SLT: 1G

Zdroj: Internetový server ÚHÚL, typologický systém ÚHÚL.

OCHRANNÉ PÁSMO LESA Dle „lesního“ zákona č. 289/1995 Sb., § 14, odst. 2, je vzdálenost 50 m od okraje lesa limitní pro dotčení lesních pozemků jakýmikoliv záměry. V praktickém rozhodování o umísťování staveb může být odsouhlasením orgánu státní správy lesů tato vzdálenost zkrácena na délku střední výšky sousedícího porostu v mýtném věku. Jev je graficky vyhodnocen ve výkresu č. 2 - Výkres limitů využití území.

E.4.8 OHROŽENÍ PŮD EROZÍ Zpracovatel ÚP při terénním šetření neodhalil lokality erozně ohrožené, ani nezaznamenal výskyt v budoucnu takto potencionálně ohrožených lokalit – z tohoto důvodu není tento aspekt přílišným důvodem pro změnu využívání pozemků, neboť orně využívaná půda se zde nevyskytuje ve svažitějších terénech. Pro eliminaci eroze na lesních pozemcích jsou při obnově lesů důležité k půdě šetrné způsoby vyklizování a přibližování dřevní hmoty, zejména na svažitých pozemcích.

SAUL s.r.o.

93


E.5

ODŮVODNĚNÍ STANOVENÍ PODMÍNEK S ROZDÍLNÝM ZPŮSOBEM VYUŽITÍ

PRO

VYUŽITÍ

PLOCH

Kategorie a podmínky pro využití ploch s rozdílným způsobem využití jsou navrženy na podkladě nového stavebního zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území. Jednotlivé kategorie jsou upraveny nebo děleny na podrobnější s upřesněnými podmínkami využití odpovídajícími funkčnímu členění řešeného území v souladu s požadavky pořizovatele Užívané pojmy jsou buďto v souladu se zněním zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu a vyhlášek č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, pokud není uvedeno jinak, nebo definovány v územním plánu. Jednotlivá ustanovení definic využívají citací ze zákona a vyhlášek, bez nichž by jejich upřesnění pro specifické potřeby ÚP nebylo srozumitelné.

E.5.1 DEFINICE Přístřešky v nezastavěných a nezastavitelných plochách jsou definovány v souladu se stavebním zákonem, jmenovitá nepřípustnost trvalého bydlení nebo rodinné rekreace vyplývá z přetrvávající snahy stavebníků pronikat s tímto využitím do nezastavitelného území pod záminkou budování přístřešků pro údržbu krajiny. Dům smíšené funkce je definován za účelem zajištění polyfunkčnosti využití příslušných smíšených ploch, kde je žádoucí zachovat určitý podíl trvalého bydlení, zajistit atraktivitu parteru a přitom umožnit potenciálnímu vlastníku širokou škálu možného dalšího využití, vždy se předpokládá plnění hygienických podmínek. Parter je definován jako nadzemní podlaží stavby, které bezprostředně navazuje na veřejné prostranství, protože v podmínkách členitého řešeného území to není vždy přízemí. Rodinná farma je definována za účelem zajištění možnosti rozvoje zemědělské činnosti včetně údržby krajiny při zachování určitého podílu trvalého bydlení a přitom umožnit potenciálnímu vlastníku širokou škálu možného dalšího využití vázaného na venkovský prostor, vždy se předpokládá plnění hygienických podmínek. Integrovaná stavba je definována za účelem rozlišení přípustnosti činností na samostatných pozemcích v rámci příslušných ploch od činností začleněných do staveb hlavního využití. Nerušící výroba je definována na základě § 8 Hlavy II, Části druhé, vyhlášky č. 501/2006 Sb. jako taková výrobní činnost, která svým provozováním a technickým zařízením nenaruší užívání staveb a zařízení ve svém okolí a nesníží kvalitu prostředí resp. pohodu bydlení souvisejícího území a svým charakterem a kapacitou nezvýší dopravní zátěž území. Pohoda bydlení - viz nález Nejvyššího správního soudu č.j. 2 As 44/2005-116 - je atmosféra kvalitního prostředí pro bydlení příznivá pro všechny skupiny jeho uživatelů, je souhrnem činitelů a vlivů přispívajících ke zdravému bydlení:  standard bydlení s přiměřeným množstvím zejména veřejné infrastruktury, rekreační zeleně a veřejných prostranství přispívajících k utužování sousedského společenství,  kvalita složek životního prostředí - zejména nízká intenzita hluku z dopravy, výroby i zábavních aktivit, nízké emisemi prachu a pachů, dobré osluněním a osvětlení aj. Oplocení je definováno mimo dočasně zřizovaných oplocenek na PUPFL a ohradníků ploch pro chov hospodářských zvířat nebo koní dle požadavku DO za účelem umožnění ochrany nezastavěných a nezastavitelných ploch, které principiálně oplocovat nelze. Základní vybavenost je definována s cílem zjednodušení práce s regulativy, kdy řada staveb, zařízení, úprav, kultur a činností je obecně (podmíněně) přípustná ve všech zastavěných a zastavitelných resp. nezastavěných a nezastavitelných plochách. Věcným účelem je, aby na všech plochách s rozdílným způsobem využití mohly být bez změny ÚP umisťovány dílčí pozemky odlišné funkce bezprostředně související s hlavním využitím dané plo-

94

SAUL s.r.o.

E.5 - Odůvodnění stanovení podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití

chy, které nelze vzhledem k jejich rozsahu, stupni poznání a podrobnosti používané pro zpracování ÚP územně stabilizovat jako samostatné plochy s rozdílným způsobem využití. Zakončující podlaží je definováno jako zobecnění pojmu klasického podkroví umožňující umisťovat současné stavby například s ustupujícím posledním podlažím s různě tvarovanou střechou v tradičních lokalitách (venkovský prostor), kde prosté zakončení plochou střechou není žádoucí.

E.5.2 FUNKČNÍ VYUŽITÍ ROZLIŠENÍ PLOCH PODLE ZASTAVITELNOSTI Definice zastavěných ploch, nezastavěných ploch a nezastavitelných ploch doplňuje pojmy, které zpracovatel ÚP postrádá ve stavebním zákoně vedle „zastavitelných ploch“, „zastavěných pozemků“ a „nezastavitelných pozemků“ pro další systémové vymezování ploch přestavby a kategorií ploch s rozdílným způsobem využití a pro srozumitelné vztažení funkčních a prostorových regulativů ke stabilizovaným plochám.

ROZLIŠENÍ PLOCH PODLE CHARAKTERU ZMĚN VYUŽITÍ Za plochy přestavby jsou považovány změny navržené na plochách již zastavěných tam, kde bude s ohledem k narušení urbanistické struktury dosavadním způsobem využití znehodnoceného území změněn dosavadní charakter využití ploch (změna funkce). Změna způsobu zástavby není považována za přestavbu ve smyslu územního plánu, protože náhled na znehodnocení prostorové struktury je ve srovnání s ostatními kritérii územního plánu velmi individuální. Plochy územních rezerv nejsou definovány, protože se v návrhu ÚP nevymezují.

ROZLIŠENÍ VYUŽITÍ PODLE PŘÍPUSTNOSTI Přípustnost dočasného zachování stávajícího využití na plochách změn na jedné straně umožňuje vlastníkům nemovitostí odložit provedení předepsaných změn na dobu vhodnou z hlediska ekonomického i strategického za podmínky nenarušení veřejných zájmů, na druhé straně touto možností zvýší projednatelnost navržených změn. V souladu s požadavky novelizované vyhlášky č. 500/2006 Sb. je stanoveno hlavní, přípustné, podmíněně přípustné a nepřípustné využití. Minimálně 50% podíl hlavního využití ploch na jedné straně zajišťuje odpovídající využití ploch, na druhé straně umožňuje dostatečné uplatnění podmíněně přípustného využití. Zastavitelné plochy a plochy přestavby obecně mohou zasahovat do ochranných a bezpečnostních pásem především dopravní a technické infrastruktury, protože vyčlenění ploch zasažených OP by neodpovídalo stupni poznání a podrobnosti používané pro zpracování ÚP. Přitom úhrada za opatření proti nepříznivým účinkům tohoto zásahu může být pro majitele těchto pozemků i pro intenzifikaci zastavěného území výhodnější než jejich nevyužívání. Při překryvu více ploch s rozdílným způsobem využití (při křížení) je na základě zvážení zpracovatele v Hlavním výkresu (2) a Koordinačním výkresu (6) zobrazeno využití, které je primárně určeno pro pobyt uživatele území (obyvatele obce). Toto zobrazení nevylučuje spojitý průběh liniových prvků (např. vodní toky, dopravní infrastruktura) překrytých plochami jiného využití.

SAUL s.r.o.

95


E.5.3 KATEGORIE PLOCH S ROZDÍLNÝM ZPŮSOBEM VYUŽITÍ Odůvodnění vymezení ploch s rozdílným způsobem využití a stanovení podmínek pro využití:

PLOCHY ZASTAVĚNÉ A ZASTAVITELNÉ B

PLOCHY BYDLENÍ:

odpovídají kategorii plochy bydlení dle vyhlášky č. 501/2006 Sb, plochy pro individuální i kolektivní bydlení ve spojení se základním občanským vybavením,  umožňují nerušený a bezpečný pobyt, dostupnost veřejných prostranství a občanského vybavení, péči o příměstskou krajinu,  umisťované v kvalitním prostředí navazujícím na centrum města a na okraji zastavěného území navazující na krajinné zázemí města. Vymezené pouze na plochách kapacitního bydlení městského charakteru a individuálních forem bydlení v blízkosti lázní. Ostatní plochy bydlení zařazeny do ploch smíšených obytných (SO).  

SO

PLOCHY SMÍŠENÉ OBYTNÉ:

odpovídají kategorii plochy smíšené obytné dle vyhlášky č. 501/2006 Sb, plochy pro individuální bydlení ve spojení se základním občanským vybavením, rozmanitými ekonomickými aktivitami i rodinnou rekreací,  umožňují nerušený a bezpečný pobyt, ekonomické aktivity obyvatel vymezené plochy slučitelné s bydlením, každodenní i sezónní rekreaci a relaxaci obyvatel, dostupnost veřejných prostranství a občanského vybavení, péči o příměstskou krajinu,  umisťované v kvalitním prostředí navazujícím na centrum města a uzlové prostory lokálních center a na okrajích zastavěného území navazujících na krajinné zázemí města. Vymezení ploch smíšených obytných umožní flexibilitu rozvoje, posílení různorodosti, územní vyváženosti a dostupnosti občanského vybavení a posílení životaschopnosti ekonomických aktivit. Plochy jsou rozlišeny z hlediska prostorového regulativy, z hlediska možnosti umístění ekonomických aktivit podmínkami hygienickými a pohody bydlení a dalšími specifickými podmínkami (návaznost na zemědělskou půdu pro zemědělskou výrobu,…).  

SC  

 

PLOCHY SMÍŠENÉ CENTRÁLNÍ:

jsou zvláštním případem ploch smíšených obytných, umisťované v atraktivním prostředí centra města, při dopravně zatížených veřejných prostranstvích, kde s ohledem na charakter zástavby, její urbanistickou strukturu a způsob dosavadního využití není účelné členit území na plochy bydlení a občanského vybavení, vždy přístupné z kapacitně dostačujících ploch dopravní infrastruktury. plochy pro hygienicky a esteticky přijatelné a společensky žádoucí promíšení převážně kolektivního bydlení a vyšších obslužných funkcí v městském centru, umožňují nerušený a bezpečný pobyt, dostupnost veřejných prostranství a vyššího občanského vybavení a ekonomické aktivity, které nesnižují kvalitu prostředí a pohodu bydlení a vytvářejí atraktivitu centra,

OV

PLOCHY OBČANSKÉHO VYBAVENÍ - VEŘEJNÁ INFRASTRUKTURA:

jsou zvláštním případem ploch občanského vybavení dle vyhlášky č. 501/2006 Sb, plochy významných zařízení základních i vyšších obslužných funkcí zřizované a užívané ve veřejném zájmu, sloužící obecnému užívání bez ohledu na vlastnictví,  umožňují nerušený a bezpečný pobyt, dostupnost veřejných prostranství a občanského vybavení, stabilizaci umístění významných prvků celoměstské struktury,  umisťované v atraktivních spádových polohách lokálních center nebo ve specifickém prostředí odpovídajícím jejich účelu, vždy přístupné z kapacitně dostačujících ploch veřejných prostranství, Kapacitní obchodní zařízení nejsou na plochách občanské vybavení žádoucí s ohledem na vyvolanou dopravní zátěž, specifický význam vymezených ploch občanského vybavení ve funkční struktuře města a budoucí problémy při případné revitalizaci specifických stavebních fondů, které tato zařízení vyžadují. Tato zařízení lépe situovat do dobře dopravně napojených ploch smíšených aktivit, příp. ploch výroby a skladování.  

96

SAUL s.r.o.


V centru města mohou být zařízení občanského vybavení součástí ploch smíšených městských (SM), zařízení občanského vybavení, která nemají centrotvorný charakter mohou být nedílnou součástí ostatních ploch s rozdílným způsobem využití, zejména ploch smíšených obytných (SO).

OH  

 

PLOCHY OBČANSKÉHO VYBAVENÍ - HŘBITOVY:

jsou zvláštním případem ploch občanského vybavení dle vyhlášky č. 501/2006 Sb, plochy veřejných pohřebišť s ohledem na specifický charakter vyčleněné z ploch občanského vybavení, zřizované a užívané ve veřejném zájmu, sloužící obecnému užívání bez ohledu na vlastnictví, umožňují nerušený a bezpečný pobyt, umístění veřejných prostranství a dostupnost pietních funkcí, umisťované v atraktivním specifickém prostředí tradičních lokalit nebo přírodního zázemí odpovídajícím jejich účelu, vždy přístupné z kapacitně dostačujících ploch veřejných prostranství.

OS

PLOCHY OBČANSKÉHO VYBAVENÍ - SPORT:

jsou zvláštním případem ploch občanského vybavení dle vyhlášky č. 501/2006 Sb, plochy pro tělovýchovu a sport s ohledem na specifický charakter jsou vyčleněné z ploch občanského vybavení, zřizované a užívané ve veřejném zájmu i na komerční bázi ve spojení s plochami rekreace, pro vlastní potřebu obyvatel města i pro využití jeho rekreačního potenciálu,  umožňují nerušený a bezpečný pobyt, umístění veřejných prostranství a dostupnost sportovních, tělovýchovných a rekreačních funkcí,  umisťované v atraktivním specifickém prostředí odpovídajícím jejich účelu, přístupné z kapacitně dostačujících ploch dopravní infrastruktury, Vymezeny včetně zařízení cestovního ruchu sloužící primárně specifickým formám rekreace (autokempy apod.).  

OL  

 

PLOCHY OBČANSKÉHO VYBAVENÍ - LÁZEŇSTVÍ:

jsou zvláštním případem ploch občanského vybavení dle vyhlášky č. 501/2006 Sb, plochy zahrnují zejména funkce pro lázeňství, s ohledem na specifický charakter jsou vyčleněné z ploch občanského vybavení, zřizované a užívané ve veřejném zájmu i na komerční bázi ve spojení s přírodním zázemím, pro využití rekreačního potenciálu města, umožňují nerušený a bezpečný pobyt, umístění veřejných prostranství a dostupnost lázeňských a rekreačních funkcí, umisťované v atraktivním specifickém prostředí odpovídajícím jejich účelu, přístupné z kapacitně dostačujících ploch dopravní infrastruktury,

RZ

PLOCHY REKREACE - ZAHRÁDKOVÉ OSADY:

odpovídají kategorii plochy rekreace dle vyhlášky č. 501/2006 Sb, plochy pro rodinnou rekreaci zřizované a užívané pro vlastní potřebu obyvatel města i pro využití jeho rekreačního potenciálu,  umožňují nerušený a bezpečný pobyt, umístění veřejných prostranství a dostupnost sportovních, tělovýchovných a rekreačních funkcí,  umisťované v atraktivním specifickém prostředí odpovídajícím jejich účelu. Jako stabilizované jsou vymezené pro zahrádkářské osady (nikoliv jednotlivé zahrádky), kde byl doložen společný zájem a které nejsou v kolizi s limity využití území. Jednotlivé plochy rodinné rekreace promíšené s plochami pro bydlení (jednotlivé zahrádky) a chatové osady zůstaly zařazeny do ploch smíšených obytných v duchu předpokladu, že rekreace je nedílnou součástí bydlení tedy i polyfunkčních ploch pro bydlení, obě funkce jsou zde možné, rekreace není určena k vymístění.  

V dosavadních plochách zahrádek převedením do ploch bydlení nedochází ke změně stávající zástavby ani k obnově nebo opětovnému využití znehodnoceného území, nejedná se tedy o plochy přestavby dle § 43 odst. 1 stavebního zákona.

SAUL s.r.o.

97


V  





I  

 

 

 

PLOCHY TĚŽBY NEROSTŮ:

odpovídají kategorii plochy těžby nerostů dle vyhlášky č. 501/2006 Sb, plochy soustředěných pozemků pro těžební činnost a úpravu nerostů, u kterých nelze vyloučit negativní vliv na kvalitu prostředí za hranicí těchto pozemků, což je vylučuje ze začlenění do ploch jiného způsobu využití, zajišťují podmínky pro hospodárné využívání nerostů a pro ochranu životního prostředí při těžební činnosti a úpravě nerostů, umisťované ve specifickém prostředí ve vazbě na ložiska nerostů, vždy přístupné z kapacitně dostačujících ploch dopravní infrastruktury.

DS  

PLOCHY TECHNICKÉ INFRASTRUKTURY:

odpovídají kategorii plochy technické infrastruktury dle vyhlášky č. 501/2006 Sb, plochy technické infrastruktury, u nichž rozsah jednotlivých zařízení, intenzita činností a potenciální vliv na kvalitu prostředí za hranicí těchto pozemků vylučuje jejich začlenění do ploch jiného způsobu využití a jiné využití těchto pozemků není možné, umožňují obsluhu území města i širšího území technickou infrastrukturou, umisťované ve specifických polohách odpovídajících jejich účelu, funkci v celkovém systému infrastruktury a obsluhovaném území.

T  

PLOCHY VÝROBY A SKLADOVÁNÍ:

odpovídají kategorii plochy výroby a skladování dle vyhlášky č. 501/2006 Sb, plochy pro hygienicky přijatelné promíšení produkčních ekonomických aktivit, kapacitních zařízení občanského vybavení neprodukčního charakteru (obchodní prodej, služby, věda, výzkum,…) a dopravního vybavení, u kterých nelze vyloučit negativní vliv za hranicí pozemků, což je vylučuje ze začlenění do ploch jiného způsobu využití, umožňují dostupnost veřejných prostranství a kapacitních ekonomických aktivit různého typu vzhledem k očekávaným přesunům těžiště hospodářské základny města od sekundárního k terciárnímu a kvarternímu sektoru, umisťované v soustředěných zónách na okraji zastavěného území nebo ve specifickém prostředí odpovídajícím jejich účelu a vlivu na kvalitu prostředí, kde není s ohledem na charakter území a umisťovaných aktivit účelné členění na plochy výroby a skladování, plochy občanského vybavení, plochy dopravní a technické infrastruktury, vždy přístupné z kapacitně dostačujících ploch dopravní infrastruktury.

PLOCHY DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY - SILNIČNÍ:

odpovídají podkategorii ploch dopravní infrastruktury dle vyhlášky č. 501/2006 Sb, plochy dopravní infrastruktury, u nichž rozsah dopravních staveb a zařízení, intenzita dopravy a potenciální vliv na kvalitu prostředí vylučuje jejich začlenění do ploch jiného způsobu využití a jiné využití těchto pozemků není možné, umožňují dopravní přístupnost ploch s jiným způsobem využití v obci i širším území, umisťované ve specifických polohách odpovídajících jejich účelu, funkci v celkovém systému dopravy a obsluhovaném území.

DV

PLOCHY DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY - VYBAVENÍ:

jsou zvláštním případem ploch dopravní infrastruktury dle vyhlášky č. 501/2006 Sb, plochy dopravní infrastruktury, u nichž rozsah dopravních staveb a doplňkových zařízení, intenzita vyvolané dopravy a potenciální vliv na kvalitu prostředí vylučuje jejich začlenění do ploch jiného způsobu využití a jiné využití těchto pozemků není možné,  umožňují dopravní obsluhu (odstavování případně servis vozidel IAD i VDO) v rámci celého města i širším území,  umisťované ve specifických polohách odpovídajících jejich účelu, funkci v celkovém systému dopravy a obsluhovaném území. Plochy dopravní infrastruktury - vybavení jsou vymezeny pro zajištění pozemků, staveb a zařízení celoměstského významu (parkovací plochy, obslužné plochy silniční sítě), přičemž dílčí pozemky dopravního vybavení pro odstavení vozidel jsou součástí všech zastavitelných ploch bez podrobnějšího členění.  

98

SAUL s.r.o.


DD  

 

P  





PLOCHY DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY - DRÁŽNÍ:

odpovídají podkategorii ploch dopravní infrastruktury dle vyhlášky č. 501/2006 Sb, plochy dopravní infrastruktury, u nichž rozsah dopravních staveb a zařízení, intenzita dopravy a potenciální vliv na kvalitu prostředí vylučuje jejich začlenění do ploch jiného způsobu využití a jiné využití těchto pozemků není možné, umožňují dopravní přístupnost ploch s jiným způsobem využití v obci i širším území, umisťované ve specifických polohách odpovídajících jejich účelu, funkci v celkovém systému dopravy a obsluhovaném území.

PLOCHY VEŘEJNÝCH PROSTRANSTVÍ:

odpovídají kategorii plochy veřejných prostranství dle vyhlášky č. 501/2006 Sb, plochy veřejných prostranství, u nichž využití pozemků, malá intenzita dopravy a vliv na kvalitu prostředí nevylučuje jejich začlenění do ploch jiného způsobu využití, avšak jiné využití těchto pozemků není možné, umožňují dostupnost veřejných prostranství, zajištění dopravní přístupnosti ploch s jiným způsobem využití v jejich okolí, stabilizaci prostorové kostry města - ulice, náměstí, na níž veškeré činnosti směřují k bezúplatnému využívání veřejností pro každodenní rekreaci a relaxaci, běžné i slavnostní shromažďování, umisťované po celém území města v rozsahu a polohách odpovídajících jejich účelu, funkci v celkovém systému veřejných prostranství a obsluhovaném území.

PLOCHY NEZASTAVĚNÉ A NEZASTAVITELNÉ W  

 

PLOCHY VODNÍ A VODOHOSPODÁŘSKÉ:

odpovídají kategorii plochy vodní a vodohospodářské dle vyhlášky č. 501/2006 Sb, plochy pro nakládání s vodami, ochranu před jejich škodlivými účinky a suchem, regulaci vodního režimu území a plnění dalších účelů stanovených právními předpisy, jejichž rozsah a charakter vylučuje jejich začlenění do ploch jiného způsobu využití a jiné využití těchto pozemků není možné, umožňují stabilizaci a ochranu vodních ploch, koryt vodních toků a jiných pozemků určených pro převažující vodohospodářské využití, umisťované po celém území města v rozsahu a polohách odpovídajících přirozenému utváření krajiny i jejich specifickému účelu.

K

PLOCHY KRAJINNÉ ZELENĚ:

jsou zvláštním případem ploch smíšených nezastavěného území dle vyhlášky č. 501/2006 Sb,  plochy pro převažující hospodářské, ale i rekreační využití zemědělské půdy, jejichž rozsah a charakter vylučuje jejich začlenění do ploch jiného způsobu využití a jiné využití těchto pozemků není možné,  umožňují stabilizaci a ochranu zemědělského půdního fondu, jeho transformaci podle pozemkových úprav i umístění liniových prvků ÚSES (biokoridory),  umisťované po celém území města v rozsahu a polohách odpovídajících přirozenému utváření krajiny i jejich specifickému účelu. Plochy zeleně krajinné jsou vymezeny na zemědělsky využívaných pozemcích spolu s doprovodnou vyšší zelení, jejichž případné vzájemné rozlišení by posouvalo ÚP do přílišného detailu. Toto vymezení umožňuje širokou škálu využití nezastavěné a nezalesněné příměstské krajiny převážně pro zemědělské využití. Pozemky staveb a zařízení pro zemědělství jsou součástí ploch výroby a skladování, kapacitně méně náročná zařízení součástí ploch smíšených obytných. 

SAUL s.r.o.

99


L

PLOCHY LESNÍ:

odpovídají kategorii plochy lesní dle vyhlášky č. 501/2006 Sb. plochy pro převažující hospodářské, ale i rekreační využití lesa, jejichž rozsah a charakter vylučuje jejich začlenění do ploch jiného způsobu využití a jiné využití těchto pozemků není možné,  umožňují stabilizaci a ochranu pozemků určených k plnění funkcí lesa i umístění liniových prvků ÚSES (biokoridory),  umisťované po celém území města v rozsahu a polohách odpovídajících přirozenému utváření krajiny i jejich specifickému účelu. Vymezeny mimo zájmy ochrany přírody (plochy přírodní lesní). Pozemky staveb a zařízení pro lesní hospodářství jsou součástí ploch výroby a skladování, kapacitně méně náročná zařízení součástí ploch smíšených obytných.  

PL/PNPLOCHY PŘÍRODNÍ (LESNÍ / NELESNÍ): odpovídají kategorii plochy přírodní dle vyhlášky č. 501/2006 Sb, plochy pro ochranu přírody a krajiny, jejichž rozsah a charakter vylučuje jejich začlenění do ploch jiného způsobu využití a jiné využití těchto pozemků není možné,  umožňují stabilizaci pozemků dotčených ochranou přírody a krajiny,  umisťované po celém území města v rozsahu a polohách odpovídajících přirozenému utváření krajiny i jejich specifickému účelu - ochraně ploch tvořících biocentra všech biogeografických významů, maloplošně chráněná území (přírodní rezervace), velkoplošně chráněná území (I. a II. zóny odstupňované ochrany přírody CHKO, národní park), území pod mezinárodní ochranou přírody soustavy NATURA 2000, Zastavěné plochy a plochy vodní a vodohospodářské, i když jsou součástí území splňujících výše uvedené vymezení ploch přírodních, si ponechávají základní označení svého způsobu využití.  

Z

PLOCHY ZELENĚ SÍDELNÍ:

jsou nově definovanou funkční kategorií, protože nesplňují charakteristiku ani ploch veřejných prostranství ani ploch smíšených nezastavěného území, přičemž tvoří plošně i funkčně podstatnou složku území města,  plochy veřejných prostranství, vyhrazené i soukromé zeleně, u nichž plnění funkce městské zeleně, malá intenzita provozu a pozitivní vliv na kvalitu prostředí nevylučuje jejich začlenění do ploch jiného způsobu využití, avšak jiné využití těchto pozemků není možné,  umožňují umístění veřejných prostranství vč. komunikací, nezastavitelných soukromých pozemků zajišťujících ekologické, estetické, mikroklimatické, prostorotvorné funkce systému městské zeleně, stabilizaci prostorové kostry města,  veškeré činnosti na nich směřují k využívání veřejností pro prostupnost městské krajiny, běžné i slavnostní shromažďování, specifické činnosti související s každodenní i sezónní rekreací v přírodním prostředí,  umisťované po celém zastavěném území v rozsahu a polohách odpovídajících dosavadnímu utváření urbanistické struktury města, jejich účelu, funkci v celkovém systému sídelní zeleně a obsluhovaném území. Plochy sídelní zeleně jsou vymezeny na plochách městských parků, drobnějších enkláv veřejné zeleně, ale i jako ochranná a izolační zeleň uvnitř městského prostoru, která neodpovídá zařazení do ploch krajinné zeleně (K). 

100

SAUL s.r.o.


E.5.4 PROSTOROVÉ USPOŘÁDÁNÍ Úkolem ÚP je stanovení základní koncepce rozvoje území obce, ochrany jeho hodnot, jeho plošného a prostorového uspořádání (urbanistická koncepce) - z hlediska prostorového uspořádání území se jedná o regulaci intenzity využití stavebních pozemků a výškové hladiny zástavby v plochách, nikoliv o regulaci staveb. Regulace samotné zástavby bude předmětem následujících fází projektové přípravy jednotlivých konkrétních staveb nebo jejich souborů. Kódy byly přiřazeny návrhovým plochám v podrobném členění za účelem jednoznačné identifikace základních charakteristik ploch ze samotné grafické části dokumentace. Přiřazení kódů i stabilizovaným plochám má za cíl i pro tyto plochy stanovit základní charakteristiky a tím umožnit využití jejich rozvojového potenciálu při zajištění ochrany zájmů jejich stávajících obyvatel. Definice výškové hladiny zástavby je kompromisem mezi jednoduchostí a použitelností regulativu pro územní plán a složitostí možných řešení v morfologicky členitém území obce. Hladina zástavby stanovená v metrech i podlažích zahrnuje vlivy osazení do sklonitého terénu. Hlavním atributem není římsa, protože ne všechny typy domů jí mají, ani vztah k veřejnému prostranství, protože ten není vždy rozhodující pro uplatnění objemu k nejbližším sousedům ani k širšímu okolí. Definice stávající výškové hladiny zástavby je kompromisem mezi jednoduchostí a uchopitelností regulativu pro územní plán a složitostí možných řešení v morfologicky i stavebně členitém území obce, definice směřuje k přiměřené ochraně prostředí původní zástavby. Podmíněná přípustnost výškových dominant nad rámec stanoveného prostorového regulativu je motivována zachováním možnosti podrobnějšího prověření prostorové koncepce dílčích lokalit, které může přinést kvalitní řešení. Definice Kn (koeficient zastavění nadzemními stavbami) zajišťuje umístění přiměřeného podílu hmot stavební struktury na pozemku, čímž zajišťuje minimální rozsah pobytových případně parkovacích ploch na terénu, zároveň však nemůže zamezit spekulativnímu skrývání částí objemu staveb pod upravený terén. Definice Kz (koeficient zeleně) zajišťuje zachování přiměřeného podílu „zelených“ ploch na pozemku, s ohledem na nepřijetí koeficientu podzemních staveb je umožněno umístit „zelené“ plochy na střechách podzemních objektů a Kz tak nevypovídá např. o způsobu zasakování povrchových vod nebo o možnosti výsadby dřevin na těchto plochách. Přesto přijatá definice zeleně zajistí její funkčnost bez ohledu na stav podloží. Shodné uplatňování Kn a Kz pro stanovení intenzity využití stavebních pozemků při dělení zastavěných a zastavitelných ploch zabrání diskriminaci pozemků zastavovaných v pozdějších etapách, přiměřené uplatňování zajistí přihlédnutí ke specifické funkci pozemků (veřejná prostranství, dopravní a technická infrastruktura,…) a umístění na ploše (centrum, okraj,…). Hodnoty Kn mohou být sníženy v dalších fázích projektové přípravy na základě vyhodnocení vlivu limitů využití území, které objektivně neumožní využití jejich maximální hodnoty, ale i odůvodněným subjektivním rozhodnutím příslušného DO. V případech, kdy je v odůvodněném zájmu dosažení ověřené prostorové struktury území, může v dalších fázích projektové přípravy příslušný DO naopak vyžadovat naplnění předepsaných hodnot Kn. Přípustnost zachování prostorového uspořádání stávajících staveb překračujícího regulační podmínky stanovené pro danou plochu s rozdílným způsobem využití na jedné straně umožňuje vlastníkům nemovitostí odložit provedení předepsaných změn na dobu vhodnou z hlediska ekonomického i strategického, na druhé straně touto možností zvýší projednatelnost navržených regulativů. Odchylka mezi vymezováním hranic ploch a linií v ÚP a v následujících stupních projektové dokumentace je důsledkem rozdílného způsobu tvorby katastrálních map a geodetických zaměření.

SAUL s.r.o.

101


E.5.5 OMEZENÍ VE VYUŽÍVÁNÍ PLOCH LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ Limity využití území vylučují, omezují, případně podmiňují umisťování staveb a jiné využití území včetně různých opatření v území. Limity určují nepřekročitelnou hranici, hodnotu, nebo rozpětí pro využití a uspořádání předmětného území za účelem zajištění funkčnosti jeho systémů, bezpečnosti, ochrany přírody a zdravého životního prostředí. Dotčení částí ploch s rozdílným způsobem využití limity využití území nevylučuje využívání těchto ploch jako celku v souladu se stanovenými funkčními regulativy při respektování příslušných limitů. Koncepce územního plánu respektuje limity vyplývající z ustanovení obecně závazných právních předpisů, norem a správních rozhodnutí identifikované v průběžně aktualizovaných ÚAP SO ORP Jičín a, pokud je to z hlediska jejich charakteru a grafických možností účelné, zakreslené v Koordinačním výkresu (6). Podrobnější popis limitů je uveden v příslušných kapitolách Odůvodnění. Tab: Limity využití území. limity využití území doprava ochranná pásma železničních tratí a vleček ochranná pásma silnic II. a III. třídy ochranná pásma letiště vodní hospodářství ochranná pásma vodních zdrojů všech stupňů ochranná pásma vodovodních sítí a objektů ochranná pásma kanalizačních sítí a objektů ochranné pásmo ČOV energetika, informační systémy ochranná pásma nadzemních elektrických vedení 110 kV, 35 kV a transformoven ochranná pásma zemních elektrických vedení a zařízení ochranná pásma STL a VTL plynovodů ochranná pásma regulačních stanic bezpečnostní pásma VTL plynovodů a zařízení ochranná pásma anodového uzemnění plynovodů ochranná pásma spojových vedení ochranná pásma vysílačů a koridorů pro radioreleové a mikrovlnné spojení způsob využití území vnitřní lázeňské území vnější lázeňské území kulturní hodnoty a památková péče nemovité kulturní památky ochranná pásma nemovitých kulturních památek území s archeologickými nálezy válečné hroby a pietní místa ochranná pásma veřejných pohřebišť a krematoria geologie ložiska nerostných surovin registrovaná poddolovaná území sesuvná území hydrologie, klimatologie CHOPAV zranitelná oblast stanovená záplavová území včetně aktivních zón manipulační pásma kolem vodních toků a nádrží ochranná pásma přírodních léčivých zdrojů půdní fond zařízení soustav plošného odvodnění ochranné pásma 50 m od okraje lesa pozemky zařazené ve vyšších třídách ochrany ZPF (I. a II. třída) ochrana přírody a krajiny VKP ze zákona ÚSES (bez ohledu na biogeografický význam) včetně ochranných pásem maloplošná zvláště chráněná území (NPR,PR, PP) včetně ochranných pásem evropsky významné lokality památné stromy

102

zakresleno ANO ANO ANO ANO NE(měřítko) NE(měřítko) ANO ANO NE (měřítko) NE (měřítko) NE (měřítko) ANO ANO NE (měřítko) ANO ANO NE (celé ř.ú.) ANO ANO ANO ANO ANO ANO ANO ANO ANO NE (celé ř.ú.) ANO NE (měřítko) ANO ANO ANO ANO ANO ANO ANO ANO ANO

SAUL s.r.o.


KONFRONTACE NÁVRHOVÝCH PLOCH S LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ. Vysvětlivky k následující tabulce: X označuje střet s limitem využití území, tj. plocha do něj alespoň částečně zasahuje OP SIL ochranné pásmo silnic OP ŽEL ochranné pásmo železniční dráhy OP LET ochranná pásma letiště OP ELE ochranné pásmo vedení elektrizační soustavy BP PLYN bezpečnostní pásmo vysokotlakého plynovodu OP ELK ochranné pásmo elektronických komunikačních zařízení a tras OP VZ ochranné pásmo vodního zdroje VLU vnitřní lázeňské území NKP nemovitá kulturní památka včetně ochranného pásma UAN území s archeologickými nálezy typu I a II OP HŘBITochranné pásmo hřbitova SESUV sesuvné území ZAPL stanovené záplavové území OP PLZ ochranné pásmo přírodních léčivých zdrojů MELIOR plochy odvodněné meliorací OP LES ochranné pásmo (50 m od okraje) lesa ÚSES územní systém ekologické stability MZCHU maloplošné zvláště chráněné území včetně ochranného pásma EVL Evropsky významná lokalita

Z1

X

Z2

X

X

Z3

X

X

X

X

X

Z4 Z5 Z6

X X

Z7

X

X

X

X

X

X

X

EVL

MZCHU X

Z8

X

Z9 Z10

ÚSES

OP LES

MELIOR

OP PLZ

ZAPL

SESUV

OP HŘBIT

UAN

NKP

VLU

OP VZ

OP ELK

BP PLYN

PLOCHA

OP ELE

Souhrnný přehled dotčených limitů plochami zastavitelnými. OP LET

Tab.:

OP ŽEL

Nejedná se o úplný výčet dotčených limitů využití území, ale pouze o ty, které mají územní význam při rozhodování o vymezení ploch (neuvedeny např. ty, které pokrývají celé řešené území).

OP SIL

Pozn.:

X

X

X

X

X

Z12

X

Z13

X

X

Z14

X

X

X

X

X

X

Z15

X

Z16

X

Z17

X

X

X

X

X X

X

Z18 Z19

X

X

Z20

X

X

Z21

X

X

SAUL s.r.o.

103

X

X

X

X

X

X

X

Z25

X

X

Z26

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

Z31

X

X

X

X

Z32

X

X

X

X

Z33

X

X X

Z35

X

X

Z36

X

X

Z37

X

Z38

X

Z39

X

X

Z40

X

X

Z41

X

Z42

X

X

Z43

X

X

Z44

X

X

Z46

X

Z49 Z50

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

Z52

X

X

X

X

X

X

Z53

X

X

X

X

Z57

X

X

X

X

Z58

X

Z59

X

Z60

X

X

Z61

X

X

Z62

X

X

Z63

X

X

Z64

X

Z65

X

X

Z66

X

X

X

X

X

X

Z68

X

X

EVL

X

X

X X X X

X X

X

X

X

X

X

X X

X

X X X

Z69

X

X

Z70

X

X

X

Z71

X

X

X

X

Z72

X

X

X

X

104

MZCHU

X

Z51

X

ÚSES

X

Z34

X

X

X

Z29

Z67

OP LES

X X

Z28

MELIOR

OP PLZ

ZAPL

SESUV

OP HŘBIT

UAN

NKP

VLU

X

OP VZ

Z24

OP ELK

X

X

BP PLYN

OP ELE

X

Z23

OP ŽEL

Z22

PLOCHA

OP SIL

OP LET


X

X X

SAUL s.r.o.

Z75

X

X

Z76

X

X

Z77

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

Z79 Z80 Z81

X

Z82

X

Z83

X

X

X

X

X

X

X

Z84

X

X

Z85

X

X

X

X

X

X

X

X

X

Z88

X

X

X

Z89

X

Z90

X

X

Z91

X

X

Z92

X

Z87

X

X X

X

X

X

X

X

X

X X

X

X

X

Z94

X

X

X

X

X

X

X X

X X

X

ÚSES

MZCHU

EVL

ÚSES

MZCHU

EVL

MELIOR

OP PLZ

OP HŘBIT

SESUV

X X

P5

X

X

P6

X

X

X

P7

X

X

X

X

OP LES

X

X

OP LES

P4

X

X

X

X

X

X X

X

MELIOR

X

X

OP PLZ

P3

X

ZAPL

X

UAN

NKP

VLU

OP VZ

OP ELK

BP PLYN

OP ELE

X

OP LET

P2

OP ŽEL

OP SIL

Souhrnný přehled dotčených limitů plochami přestavby.

PLOCHA

OP HŘBIT

OP ELK

X

X

X

X

N4

X

X

X

X

X

X

N7

X

X

X

X

N8

X

X

X

X

SAUL s.r.o.

ZAPL

X

SESUV

N3

UAN

X

NKP

N2

VLU

X

OP VZ

X

OP ŽEL

N1

PLOCHA

OP SIL

OP ELE

BP PLYN

Souhrnný přehled dotčených limitů plochami nezastavitelnými. OP LET

Tab.:

X X

X

Tab.:

EVL

X X

Z93 Z95

X

X

X

Z86

MZCHU

X

X

ÚSES

MELIOR

X

OP LES

OP PLZ

ZAPL

SESUV

OP HŘBIT

UAN

NKP

VLU

OP VZ

OP ELK

X

BP PLYN

X X

Z78

X

OP ELE

X

Z74

OP LET

Z73

OP ŽEL

PLOCHA

OP SIL


X X

X X X

105

N13

X

X

X

X

N14

X

N15

X

X

X X

N16

X

X

X

X

N17

X

X

X

X

N18

X

X

N19

X

X

N20

X

X

X

N21

X

X

X

X X

X

N22

X

N23

X

X

X

X

X

X

N24 N25

X X

X

EVL

X

MZCHU

X

ÚSES

X

OP LES

X

X

OP PLZ

X

N12

ZAPL

X

SESUV

X

UAN

X

N11

NKP

X

X

VLU

X

N10

OP VZ

X

N9

MELIOR

OP HŘBIT

OP ELK

OP ELE X

X

OP ŽEL

X

PLOCHA

OP SIL

OP LET

BP PLYN


X

X

X

KORIDORY TECHNICKÉ INFRASTRUKTURY Stanovení nových omezení využívání území vyplývá z umístění navržených prvků technické infrastruktury, ke kterým se vážou limity využití území vyplývající z ustanovení obecně závazných právních předpisů, norem a správních rozhodnutí.

KORIDORY DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY Navržené plochy veřejných prostranství (místní komunikace) a pozemní komunikace jsou navrženy jako plochy s rozdílným způsobem využití s reálným vymezením. Přesto je třeba uvažovat s určitou mírou upřesnění v dalších stupních projektové přípravy při zohlednění majetkoprávních, geologických, finančních a dalších podmínek a ochránit širší přilehlý prostor formou ochranného koridoru při zamezení zbytečného omezování stanoveného nestavebního využití navazujících ploch. Obdobný princip je uplatněn pro stabilizované pozemní komunikace, kde se ÚP snaží vytvořit územní podmínky pro žádoucí rozšiřování stávajících komunikací resp. veřejných prostranství, přičemž by bylo zavádějící na základě stupně poznání a podrobnosti používané pro zpracování ÚP rozšíření komunikací územně stabilizovat vymezením návrhových ploch minimálního rozsahu a obrovského počtu. Realizace těchto úprav pak bude zejména u ploch, které nepatří do základní dopravní kostry, závislá na dohodě s vlastníky dotčených pozemků a jejich pochopení, že se nejedná pouze o jejich soukromý zájem.

HYGIENICKÉ A BEZPEČNOSTNÍ VLIVY Stávající provozovny v území nemají stanovena žádná ochranná pásma. Hluk z výrobních provozů nesmí překročit za hranicemi vlastního pozemku provozoven požadované hlukové limity.

106

SAUL s.r.o.

E.6 - Odůvodnění vymezení VPS a VPO

E.6

ODŮVODNĚNÍ VYMEZENÍ VPS A VPO

Realizace změn využití území v jednotlivých lokalitách bude prováděna při maximálním možném respektování vlastnických vztahů na základě standardních kupních smluv, smluv o společném podnikání apod. Změny funkčního využití nevyvolají automaticky zásah do stavebních fondů. Koncepce ÚP usiluje o co nejmenší zásah do stabilizovaných fondů, přesto se nelze z důvodu optimalizace ekonomie využití území, napravení předchozího nekoncepčního vývoje území a dosažení technicky a provozně odpovídajících řešení vyhnout případným záborům soukromých pozemků pro veřejné účely vč. demolic. Z tohoto důvodu jsou plochy některých pro město významných staveb zařazeny do kategorie veřejně prospěšných staveb (VPS), resp. veřejně prospěšných opatření (VPO). Pokud nebude možno řešení majetkoprávních vztahů dosáhnout dohodou nebo jiným způsobem, lze pozemky, stavby a práva k nim potřebné pro uskutečnění těchto VPS a VPO vyvlastnit podle stavebního zákona nebo práva omezit rozhodnutím stavebního úřadu.

E.6.1 VPS A VPO, PRO KTERÁ LZE PRÁVA K POZEMKŮM A STAVBÁM VYVLASTNIT Do veřejně prospěšných staveb, pro která lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit jsou zařazeny plochy pro zajištění realizovatelnosti dopravní kostry města. Zahrnují všechny nově navržené úseky hlavní komunikační kostry města bez ohledu na to, jak zasahují do vlastnických vztahů dotčeného území, protože jedině realizací všech těchto úseků lze dosáhnout optimální funkce komunikační kostry. Do veřejně prospěšných staveb jsou zařazeny i koridory cyklostezek a plochy veřejných parkovišť. Veřejně prospěšné stavby pro doplnění celoměstských systémů inženýrských sítí zahrnují všechny nově navržená zařízení navržená na kanalizačních řadech, doplnění sítě VN/NN trafostanic. Konkrétní návrhy veřejně prospěšných staveb a opatření, pro které lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit jsou odůvodněny:  Z63, Z66, Z91, Z92, Z93, Z94, P3 – jsou vymezeny pro umístění ploch veřejných prostranství k zajištění zlepšení nedostatečné dopravní obsluhy navazujícího území,  Z73, Z81, Z82, P5, P6, P7 – jsou vymezeny pro trasu nadmístního významu přeložek silnic II/284, II/501 a jejich propojky sloužící převedení tranzitní dopravy mimo centrum města,  Z95 je plocha pro potenciální rozšíření ČOV Lázně Bělohrad z důvodu očekávaného nárůstu objemu splaškových vod,  TN1-TN13 – jsou vymezeny pro zajištění napojení navržených zastavitelných ploch na elektrickou energii  ATS1-ATS3 – jsou vymezeny pro umístění tlakových stanic navrženého rozšíření veřejného vodovodu, vlastní vodovodní řady jsou vedeny veřejnými komunikacemi, není potřebné jejich zařazení do VPS  VTL1, VTL2 – jsou vymezeny pro zajištění zásobení území plynem, jedná se o dílčí přeložky VTL plynovodu na úsecích v křížení s přeložkou propojky silnic II/284 x II/501  16, 17, 22, 0/17, 2/3, 3/16, 5/0, 11/0 – jsou vymezeny k založení nefunkčních biocenter a úseků tras biokoridorů místního významu pro zajištění jejich funkce a účelu

E.6.2 ASANAČNÍ ÚPRAVY Přestože koncepce ÚP usiluje o co nejmenší zásah do stabilizovaných fondů, nelze se z důvodu optimalizace ekonomie využití území, napravení předchozího nekoncepčního vývoje území a dosažení technicky a provozně odpovídajících řešení vyhnout demolicím (asanacím území) zejména pro rozšíření uličních profilů za účelem umístění úseků základní komunikační kostry s parametry odpovídajícími očekávaným zátěžím. Realizace změn využití území v jednotlivých lokalitách principiálně nezakládá potřebu asanací stavebních fondů, a to ani v případech ploch přestavby spojených se změnou charakteru zástavby

SAUL s.r.o.

107


území s urbanistickou strukturou znehodnocenou dosavadním způsobem využití. Asanace vyznačené ve Výkresu veřejně prospěšných staveb, opatření a asanací (5) představují stavební fondy potenciálně ohrožené. Tabulkový přehled asanací v textové části ÚP obsahuje všechny objekty hlavní funkce na příslušné ploše potenciálně zasažené změnou její funkce, zvýrazněny jsou asanace pro VPS, které budou muset být realizovány vzhledem k charakteru zejména dopravních ploch.

E.7

ODŮVODNĚNÍ STANOVENÍ KOMPENZAČNÍCH OPATŘENÍ

Kompenzační opatření se v ÚP nestanovují.

E.8

ODŮVODNĚNÍ PLOCH, VE KTERÝCH ROZHODOVÁNÍ DOHODA O PARCELACI

JE

PODMÍNKOU

PRO

Plochy, ve kterých je rozhodování o změnách v území podmíněno smlouvou s vlastníky pozemků a staveb, které jsou dotčeny navrhovaným záměrem, jejímž obsahem musí být souhlas s tímto záměrem a souhlas s rozdělením nákladů a prospěchů spojených s jeho realizací (dohoda o parcelaci), se v ÚP nevymezují.

E.9

ODŮVODNĚNÍ VYMEZENÍ PLOCH A KORIDORŮ ÚZEMNÍCH REZERV

Plochy a koridory územních rezerv nejsou vymezeny.

E.10

ODŮVODNĚNÍ VYMEZENÍ ÚZEMNÍ STUDIÍ

PLOCH

A KORIDORŮ

K PROVĚŘENÍ

Metodika ÚP požaduje nedělit ucelené plochy s rozdílným způsobem využití na jednotlivé parcely, připouští na těchto plochách předem nespecifikované členění veřejnými prostranstvími s umístěním veřejné zeleně, přístupových komunikací a inženýrských sítí. To však může vést při nekoordinovaném postupu výstavby k znehodnocení případně úplnému zablokování využití větších ploch. Proto je návrh lokalit s výměrou 1 ha a více podmíněn zpracováním podrobnější dokumentace formou územní studie. Prověření územní studií je navrhováno pro větší lokality bydlení, které nemusí být realizovány jedním investorem v jedné časově soustředěné etapě. Územní plán, ačkoliv je zpracovaný včetně základních prostorových regulativů, nemůže stanovit dostatečně podrobný prostorový rámec pro další rozvoj těchto lokalit, nezajišťuje parcelaci pozemků ani územní stabilizaci vnitřních ploch pro dopravní obsluhu a technickou infrastrukturu, bez nichž zde nelze povolit první ani následné stavby.

108

SAUL s.r.o.

F - Vyhodnocení důsledků řešení na složky půdního fondu (ZPF, PUPFL)

F

VYHODNOCENÍ DŮSLEDKŮ ŘEŠENÍ NA SLOŽKY PŮDNÍHO FONDU (ZPF, PUPFL)

F.1

SOUHRNNÉ STATISTICKÉ ÚDAJE, ZPŮSOB HODNOCENÍ

Tab.: Souhrnné statistické údaje o základních druzích pozemků [ha, %]. celková lesní vodní ZPF kód obce / obec: výměra pozemky plochy

ostatní plochy

zastavěné plochy


2839

1729

763

39

240

68

% zastoupení Σ

100,0

60,9

26,9

1,4

8,4

2,4

Zdroj: P+R ÚP, ČSÚ, stav k 09/2011 Tab.: Pozemky zemědělského půdního fondu [ha, %]: kód obce / obec: ZPF z toho orná půda 573094 / Lázně Bělohrad

1729

1170

TTP zahrady (louky, pastviny) 427 102

% zastoupení obec

60,9

41,2

15

% zastoupení ZPF

100,0

67,7*(= teoretické 24,7 zornění)

Zdroj: Pozn.:

ovocné sady

3,6

1,1

5,9

1,7

30

ČSÚ, stav k 09/2011 chmelnice a vinice nejsou v ř.ú. evidovány *) údaj o zornění vychází z evidovaného stavu dle ČSÚ – aktuální stav je však odlišný, neboť značná část evidované orné půdy je aktuálně zatravněna

Lokality, určené návrhy urbanistického řešení území k záborům půdního fondu (tzn. ke změně druhu pozemku, či způsobu jeho využití) jsou s průběžným označením graficky znázorněny v příslušné mapové příloze. Záměry nevyžadující zábory půdního fondu zde nejsou dále uvedeny jedná se zejména o zkvalitnění či úpravy současných zařízení a pozemků, bez plošných požadavků na uvedené změny (tyto zde dále neuvedené lokality se svým funkčním zařazením mohou vymykat i uvedenému výčtu – viz ostatní části dokumentace). Záměry na zemědělské půdě vyžadují tzv. „zábory zemědělského půdního fondu“, ostatní záměry týkající se změny využití a druhu pozemku se nacházejí na nezemědělské půdě (tyto nejsou záborem ve výše uvedeném pojetí, avšak pro úplnost jsou uvedeny v následujících bilancích). Záměry urbanistického řešení se netýkají lesních pozemků. Údaje jsou převzaty z evidovaného stavu dle údajů katastru nemovitostí, nikoliv dle současného druhu a způsobu využívání dotčených pozemků, jsou uvedeny v [ha]. Předmětem následného vyhodnocení nejsou (v intencích metodického doporučení „Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na ZPF v územním plánu“, MMR, MŽP a ÚÚR, 7/2011):  lokality ploch a koridorů územních rezerv,  plošné požadavky pozemků ZPF na nutnou realizaci ÚSES (viz kapitola ÚSES) – jedná se o lokality N22 (BC 16), N23 (BC 17) a N24 (BC 22) v rámci vymezené funkční skupiny ploch přírodních nelesních, začleněné do tzv. veřejně prospěšných opatření (předmětem navrhovaných lokalit nejsou plochy navržené k založení částí biokoridorů),  plochy smíšené obytné s převládající funkcí bydlení v zastavěných územích (Z16, Z23, Z26, Z31, Z78 a P2). Předmětem vyhodnocení jsou i bilance záměrů na meliorovaných plochách s členěním dle příslušných časových realizací (uvedené údaje se týkají pouze v KN evidovaných pozemků ZPF). Předmětem hodnocení dotčených meliorovaných pozemků nejsou lokality vyčleněné z hodnocení z výše uvedených důvodů (př. Z26). Uvedené výměry návrhů ploch dopravní infrastruktury silniční a ploch veřejných prostranství se týkají celé plochy vymezených koridorů.

SAUL s.r.o.

109


F.2

ZAŘAZENÍ PLOCH S ROZDÍLNÝM ZPŮSOBEM VYUŽITÍ

Záborové lokality jsou uvedeny v posloupnosti a označeny zkratkou rozdílného způsobu využití: Tab.: kód B SO OL OS V I DS P

Plochy zastavitelné s plochy přestavby: název Plochy bydlení Plochy smíšené obytné Plochy občanského vybavení - lázeňství Plochy občanského vybavení - sportu Plochy výroby a skladování Plochy technické infrastruktury Plochy dopravní infrastruktury silniční Plochy veřejných prostranství

Tab.: kód Z NX PN

Plochy nezastavitelné: název Plochy zeleně sídelní Plochy nezastavitelné specifické Plochy přírodní nelesní

F.3

VYHODNOCENÍ DŮSLEDKŮ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ NA ZPF

Tab.:

Plochy zastavitelné. celk. zábory

zábory ZPF

z toho

zábory ZPF podle tříd ochrany ZPF

kód

Z1

V

0,6717

0,6717

0,6717

0

0

0

0

0

0

0,6717

0

0

5.14.40

0

Z2

SO

0,4674

0,4154

0

0,4154

0

0

0,0520

0

0

0,4154

0

0

5.14.40

0

Z3

SO

0,3016

0,2897

0

0

0

0,2897

0,0119

0

0

0,2897

0

0

5.14.40

0

Z4

SO

0,1250

0,1000

0

0,1000

0

0

0,0250

0

0

0,1000

0

0

5.46.10

0

5.14.00 0,4342/1987 5.14.40

Z5

SO

0,4670

Z6

SO

0,1947

Z7

SO

0,1023

Z8

OS

0,7295

Z9

SO

1,5063

Z10

SO

1,6253

orná půda

NZP

meliorace výměra/rok

lok.

ovocné zahrady TTP sady

I. třída

II. třída

III. třída IV. třída V. třída

BPEJ

0,4651

0,4651

0

0

0

0,0019

0,4519

0

0,0132

0

0

0,0604

0,0604

0

0

0

0

0

0

0,0604

0

0

0,1343

0

0

0

0,1343

0

0,0098

0

0,0825

0

0,0420

0,0958

0,0958

0

0

0

0,0065

0

0

0,0958

0

0

5.14.40

0

0,6995

0

0

0

0,6995

0,0300

0

0,6995

0

0

0

5.14.10

0

0,9760

0,9760

0

0

0

0,0984

0

0,9760

0

0

0

5.14.10

0,4319

0

0

0

0,4319

0

0

0,4319

0

0

0

5.14.10

0,3688

0,3688

0

0

0

0

0,0675

0,3014

0

0

0

0,7921

0

0

0,7921

0

0

0,2109

0,5812

0

0

0

0,4644

0

0,4644

0

0

0

0

0,4644

0

0

0

5.14.00 5.14.40 0,0221/1987 5.14.10 5.68.11

0

5.14.00 5.14.10

0

Z12

V

0,1770

0,1670

0,1670

0

0

0

0,0100

0

0,1670

0

0

0

5.14.10

0

Z13

SO

0,4050

0,4050

0,4050

0

0

0

0

0,3737

0,0314

0

0

0

5.61.00 5.14.10

0

Z14

SO

0,2793

0,2793

0,2793

0

0

0

0

0,2793

0

0

0

0

5.61.00

0

Z15

SO

0,5484

0,5484

0,5484

0

0

0

0

0,5484

0

0

0

0

5.57.00

0

0,2054

0

0

0

0,2054

0

0

0

0

0

0,2054

0,0431

0

0,0431

0

0

0

0

0

0

0

0,0431

7.41.89

0

Z16

SO

0,2485

Z17

SO

0,7265

0,7265

0

0

0

0,7265

0

0

0

0

0

0,7265

7.41.89

0

Z18

SO

0,2334

0,2334

0

0

0

0,2334

0

0

0

0

0

0,2334

7.40.78

0

Z19

SO

1,0531

1,0531

0,7299

0

0,3232

0

0

0

1,0531

0

0

0

5.47.00

0

Z20

SO

0,2105

0,1874

0,1874

0

0

0

0,0231

0

0,1874

0

0

0

5.47.00

0

Z21

OS

0,1136

0,0962

0,0962

0

0

0

0,0174

0

0,0962

0

0

0

5.47.00

0 0

Z22

SO

0,3561

0,3561

0,3561

0

0

0

0

0

0,3561

0

0

0

5.47.00 5.30.01

Z23

SO

1,2187

1,2187

1,2187

0

0

0

0

0

0,3589

0,8598

0

0

5.30.11 5.30.01

0

Z24

SO

0,0998

0,0998

0,0998

0

0

0

0

0

0

0,0998

0

0

5.30.11

0

Z25

SO

0,7248

0,7248

0,7248

0

0

0

0

0,0318

0

0,6930

0

0

5.20.11

0

Z26

SO

0,6674

0,6493

0

0

0

0,6493

0,0181

0,6493

0

0

0

0

5.56.00 0,2789/1964

Z28

SO

1,0734

1,0734

1,0734

0

0

0

0

0

0

1,0734

0

0

5.30.11

0

1,0081

0

0

0

1,0081

0,0158

0

0

0,8549

0

0,1532

0,2567

0

0

0,2567

0

0

0

0

0,2567

0

0

5.30.11 5.31.41

0

0,2034

0

0,2034

0

0

0

0

0

0

0,2034

0

5.47.12

0

Z29

SO

1,2806

Z31

SO

0,2034

110

SAUL s.r.o.

F.3 - Vyhodnocení důsledků navrhovaného řešení na ZPF

lok.

kód

Z32

SO

celk. zábory 0,6321

zábory ZPF 0,5751

z toho


orná půda

NZP

ovocné zahrady TTP sady 0

0

0

0,5751

I. třída

0,0570

II. třída 0

III. třída IV. třída V. třída 0

0

0,5751

BPEJ


0

5.47.12

0 0

Z33

SO

0,5468

0,5468

0

0

0

0,5468

0

0,2426

0

0

0,3042

0

5.47.12 5.57.00

Z34

SO

1,5149

1,5149

0

0

0

1,5149

0

1,2496

0

0,1033

0,1594

0

5.47.12 5.57.00 5.20.01

0

Z35

SO

0,0689

0,0689

0

0

0

0,0689

0

0,0689

0

0

0

0

5.57.00

0

Z36

SO

0,1895

0,1895

0,1895

0

0

0

0

0

0

0,1895

0

0

5.20.01

0

Z37

SO

0,2477

0,2477

0,2477

0

0

0

0

0

0

0,2477

0

0

5.20.11 0,0380/1977

Z38

SO

0,2042

0,2042

0

0

0

0,2042

0

0

0

0,2042

0

0

5.20.01

0

Z39

SO

0,4134

0,4134

0,4134

0

0

0

0

0

0

0,4134

0

0

5.20.11

0

Z40

SO

0,3062

0,3062

0,3062

0

0

0

0

0

0

0,3062

0

0

5.20.01 5.20.11

0

Z41

SO

0,3957

0,3698

0,3698

0

0

0

0

0,3698

0

0

0

0

0,0259

0

0

0

0,0259

0

0,0259

0

0

0

0

Z42

SO

2,4078

2,2072

2,2072

0

0

0

0

1,7792

0

0,4280

0

0

0,2006

0

0

0

0,2006

0

0,2006

0

0

0

0

5.56.00 5.20.11

0

Z43

SO

0,3687

0,3687

0,3687

0

0

0

0

0

0

0,3687

0

0

5.20.01

0

Z44

V

0,2890

0,2890

0,2890

0

0

0

0

0

0

0,2890

0

0

5.20.01

0

Z46

SO

3,7137

3,7137

3,2071

0,2053

0,2291

0,0722

0

3,7137

0

0

0

0

5.56.00

0

0,7153

0,7153

0

0

0

0

0,0504

0

0,6649

0

0

0,1053

0

0,1053

0

0

0

0,1039

0

0,0014

0

0

5.20.01 5.56.00

0

1,0601

1,0601

0

0

0

0

0

0

1,0601

0

0

5.20.01

0

5.20.01 5.59.00

0

5.20.01 5.59.00

0

5.57.00 5.20.01 5.68.11

0

Z49

B

0,8206

Z50

B

1,0601

Z51

B

2,7599

Z52

B

0,8883

Z53

OS

0,4954

Z57

OL

Z58

OS

2,7599

2,7599

0

0,2091

0

0,6450

0

0,1848

5.56.00 0,0316/1964

0

0

0

0

0

2,7509

0

0,0090

0,2091

0

0

0,0342

0

0

0,1863

0

0,0228

0

0,6450

0

0

0

0

0,5184

0

0,1266

0,1848

0

0

0

0

0,0133

0

0,1357

0

0,0358

0,3106

0

0

0

0,3106

0

0,0479

0

0

0

0

3,8480

3,8480

3,8480

0

0

0

0

0

3,1164

0,0008

0

0,7308

5.47.00 5.68.11

0

0,2569

0,2331

0,1849

0,0482

0

0

0,0238

0,2331

0

0

0

0

5.57.00

0

1,1942

1,1942

0

0

0

0

1,0271

0,1671

0

0

0

0,8116

0

0

0

0,8116

0

0

0,8116

0

0

0

5.57.00 5.59.00

0

Z59

OS

2,0058

Z60

SO

0,7954

0,7954

0,7954

0

0

0

0

0,7954

0

0

0

0

5.57.00

0

Z61

SO

1,3123

1,3123

1,0365

0,2758

0

0

0

1,3123

0

0

0

0

5.57.00

0

Z62

SO

0,9170

0,9170

0,9170

0

0

0

0

0,9170

0

0

0

0

5.57.00

0

Z63

SO

0,6153

0,6153

0,2962

0,2943

0

0,0248

0

0,6153

0

0

0

0

5.57.00

0

Z64

SO

0,2315

0,2315

0,2315

0

0

0

0

0,2315

0

0

0

0

5.57.00

0

0,2314

0,2314

0

0

0

0,1672

0,2309

0,0005

0

0

0

0,1260

0

0,1260

0

0

0

0,1260

0

0

0

0

5.57.00 5.59.00

0

Z65

P

0,5246

Z66

P

0,5754

0,5705

0,5705

0

0

0

0,0049

0,1307

0

0,4398

0

0

0,0660/1977

Z67

V

3,3167

3,3167

3,3167

0

0

0

0

3,3167

0

0

0

0

5.14.00 3,0233/1973

Z68

V

1,4580

1,4580

1,4580

0

0

0

0

1,4580

0

0

0

0

5.57.00 0,6299/1973 5.14.00

Z69

V

3,7309

3,7309

3,4347

0

0,2962

0

0

3,7309

0

0

0

0

5.57.00 5.14.00

Z70

V

6,0078

6,0078

6,0078

0

0

0

0

6,0078

0

0

0

0

5.57.00 0,6328/1981 5.14.00

Z71

SO

1,4438

1,4438

1,4438

0

0

0

0

1,4438

0

0

0

0

5.57.00

5.57.00 4,8141/1981 5.14.00

Z72

SO

10,0482

Z73

DS

1,0525

Z74

SO

0,5791

10,0084 10,0084

0

0

0

0,0398 10,0084

0

0

0

0

0,9187

0

0

0

0

0,9198

0,9198

0

0

0

0,1093

0,0234

0

0

0,0234

0

0

0,3180

0,3180

0

0

0

0

0

0,0132

0

0

0,3048

0,0965

0

0,0965

0

0

0

0

0

0

0

0,0965

0,1646

0

0

0

0,1646

0

0,0076

0,0388

0

0

0

0

5.57.00 0,1733/1981 5.14.00 0

0,1182

5.31.14 5.30.01 5.14.00

Z75

SO

0,3158

0,3158

0,3158

0

0

0

0

0

0

0

0

0,3158

5.31.14

0

Z76

SO

0,4877

0,4877

0,4877

0

0

0

0

0

0

0

0

0,4877

5.31.14

0

Z77

SO

0,4402

0,4402

0,4402

0

0

0

0

0

0

0

0

0,4402

5.31.14

0

0,0733

0,0733

0

0

0

0

0

0,0219

0

0

0,0515

0,3418

0

0,3418

0

0

0

0,0804

0

0

0

0,2614

0

0,1532

0

0

0

0,1532

0

0

0

0

0

0,1532

5.31.14 5.59.00 5.11.00

3,7901

1,2528

0

0

2,5373

0,0179

0

3,7901

0

0

0

Z78

Z79

SO

OS

SAUL s.r.o.

0,5683

3,8080

5.59.00 0,0848/1981 5.31.14 2,8711/1987

111


lok.

kód

Z80

V

Z81

Z82

DS

DS

celk. zábory 0,7115 1,3138

zábory ZPF

z toho


orná půda

NZP


I. třída

II. třída



BPEJ

0,7115

0,7115

0

0

0

0

0

0,7115

0

0

0

5.11.00

0

0,9324

0,9324

0

0

0

0,2728

0,2429

0,5952

0,0943

0

0

0,0870

0

0

0,0870

0

0

0

0,0870

0

0

0

0

0,0216

0

0

0

0,0216

0

0

0,0216

0

0

0

5.11.00 5.30.01 5.30.11

1,0411

1,0411

0

0

0

0,0321

0,0853

0

0,8985

0,0573

0

0

0,4330

0

0

0

0,4330

0

0,3533

0

0,0579

0

0,0218

5.20.01 5.47.12 5.57.00 5.68.11 5.20.01

1,5062

Z83

V

1,4070

1,2574

1,2574

0

0

0

0,1496

1,2574

0

0

0

0

5.11.00

0

Z84

SO

0,5994

0,5994

0,5994

0

0

0

0

0,5994

0

0

0

0

5.11.00

0

5.11.00 5.30.01

0

5.11.00 5.30.01

0

Z85

SO

3,4458

3,4458

3,4458

0

0

0

0

2,2647

1,1811

0

0

0

1,0163

1,0163

0

0

0

0

0,2100

0,8063

0

0

0

0,3836

0

0

0

0,3836

0

0

0,3836

0

0

0

0

0

1,2503

1,4450

0,7924

0

0

5.11.00 5.30.01 5.30.11

0 0

Z86

V

1,3999

Z87

V

3,4877

3,4877

3,4877

0

0

Z88

V

0,8462

0,8462

0,8462

0

0

0

0

0

0,8462

0

0

0

5.30.01

Z89

SO

1,8755

0,8349

0,5983

0

0

0,2366

1,0406

0

0,8349

0

0

0

5.30.01 0,1608/1981

Z90

SO

2,1264

2,1264

2,1264

0

0

0

0

0

2,1264

0

0

0

5.30.01

0 0

Z91

P

0,2071

0,2071

0,2071

0

0

0

0

0,0816

0,1255

0

0

0

5.11.00 5.30.01

Z92

P

0,0579

0,0579

0,0579

0

0

0

0

0

0

0,0579

0

0

5.20.01

0

Z93

P

0,2126

0,2126

0,2126

0

0

0

0

0

0

0,2126

0

0

5.20.01

0

Z94

P

0,1499

0,1499

0,1499

0

0

0

0

0,0081

0

0,1413

0

0,0005

5.20.01 5.59.00

0

Z95

I

0,1664

0,1664

0

0

0

0,1664

0

0,1664

0

0

0

0

5.57.00 0,0563/1973

4,5802

0,0967/1694 3,7095/1973 0,1040/1977 5,9221/1981 3,3274/1987

zastavitelné celkem

96,9857

94,7264 76,3151

2,9286

2,6527 12,8300

2,2593 49,5994 22,8284 16,1295

1,2994

Pozn.: Číslování ploch není spojité vzhledem k vypuštění některých ploch v průběhu zpracování ÚP.

Tab.: lok. kód

Plochy přestaveb. celk. zábory

zábory ZPF

z toho


orná půda

zahrady

P2

SO

0,6505

0,6505

0

0,6505

0

P3

SO

0,0388

0,0185

0,0185

0

P4

P

1,0696

0,1537

0

0

P5

DS

0,1862

0,0882

0

P6

DS

0,2354

0,0054

0

P7

DS

přestavby celkem

NZP

ovocné TTP sady

I. třída

II. třída



BPEJ

0

0

0

5.57.00 5.14.00

0

0

0

0

0

5.14.00

0

0

0,1537

0

0

5.20.01

0

0

0,0882

0

0

0

5.30.01

0

0

0,0054

0

0

0

5.56.00

0

5.14.00 5.11.00

0

0

0

0,6505

0

0

0

0,0203

0,0185

0

0,1537

0,9159

0

0,0882

0

0

0,0980

0,0054

0

0

0,2300

0,9256

0,0297

0,0297

0

0

0

0,8959

0,0297

0

0

0

0

3,1061

0,9460

0,0482

0,7441

0

0,1537

2,1601

0,6987

0,0936

0,1537

0

0

0


112

SAUL s.r.o.

F.3 - Vyhodnocení důsledků navrhovaného řešení na ZPF

Tab.: lok. kód

Plochy nezastavitelné. celk. zábory

N1

NX

1,8635

N2

NX

5,9820

N3

NX

7,2183

N4

NX

75,1905

N7

Z

N8

Z

N9

z toho

zábory ZPF


orná půda

NZP


I. třída

II. třída


BPEJ


0,8232

0,8232

0

0

0

0

0,6725

0

0,1507

0

0

1,0403

0

0

0

1,0403

0

0,1643

0,8510

0,0227

0

0

5.59.00 5.57.00 5.20.01

0

5,9820

5,9820

0

0

0

0

0

5,9820

0

0

0

5.47.00

0

5.20.01 5.20.11 5.59.00

0

6,5315

0

0

6,5315

0,6868

0,3864

0

6,1451

0

0

55,2313 55,2313 18,8754

0

0

0

1,0838

0,5114

0 54,7199

0

0

0

18,8754

0

0

0 18,8754

0

0

0,9157

0,9157

0,9157

0

0

0

0,9157

0

0

0

0

5.14.00 5.57.00

0,2532/1981

1,0312

1,0297

1,0297

0

0

0,0015

1,0297

0

0

0

0

5.14.00 5.57.00

0,2730/1981

0,4068

0,4068

0

0

0

0,4068

0

0

0

0

0,0352

0

0

0

0

0,0352

0

0

0

0

5.14.00 5.57.00

0

0,4560

0,4560

0

0

0,1222

0,4560

0

0

0

0

0,0343

0

0

0

0

0,0343

0

0

0

0

5.57.00

0

5.20.01 5.20.11 17,5663/1977 5.57.00

Z

0,4420

N10 Z

0,6126

N11 Z

1,1954

1,1556

1,1556

0

0

0,0398

0,5468

0,3939

0,2149

0

0

5.11.00 5.30.11 5.30.01

0

N12 Z

0,8233

0,7837

0,7837

0

0

0,0396

0,5732

0,1352

0,0753

0

0

5.11.00 5.30.11 5.30.01

0

N13 Z

0,7976

0,7976

0,7976

0

0

0

0

0,1813

0,6163

0

0

0

5.11.00 5.30.01

0

N14 Z

0,0534

0,0534

0,0534

0

0

0

0

0

0,0534

0

0

0

5.30.01

0

N15 Z

0,2805

0,2669

0,0892

0

0

0,1777

0,0136

0

0

0,2669

0

0

5.20.01

0

N16 Z

0,7540

0,7540

0,7540

0

0

0

0

0

0

0,7330

0,0210

0

5.20.01 5.47.12

0

N17 Z

1,2414

1,0935

1,0935

0

0

0

0,0192

0

0

0,9452

0,1483

0

0,1287

0

0

0

0,1287

0

0

0

0,1287

0

0

5.20.01 5.47.12

0

N18 Z

0,5558

0,1820

0,1820

0

0

0

0,0087

0,1043

0

0,0777

0

0

0,3651

0

0

0

0,3651

0

0,2934

0

0

0

0,0717

5.20.01 5.57.00 5.68.11

0

N19 Z

0,6141

0,2501

0,2501

0

0

0

0,0093

0

0

0,0913

0,1588

0

0,3547

0

0

0

0,3547

0

0,3547

0

0

0

0

5.20.01 5.57.00 5.68.11

0

N20 Z

0,4353

0,4091

0,4091

0

0

0

0,0059

0

0

0,4091

0

0

0,0203

0

0

0

0,0203

0

0

0

0,0189

0

0,0014

5.20.01 5.47.00

0

N21 Z

0,6257

0,6186

0,4558

0

0

0,1628

0,0071

0

0

0,6186

0

0

5.20.01

0

N22 PN

4,5424

4,5424

4,5424

0

0

0

0

3,0920

1,4488

0

0

0

5.57.00 5.20.01

3,3300/1977

N23 PN

0,8422

0,8422

0,8422

0

0

0

0

0,8422

0

0

0

0

5.57.00

0,8422/1973

N24 PN

2,1086

2,1086

2,1086

0

0

0

0

2,1086

0

0

0

0

5.57.00

2,1086/1973

N25 NX

2,0746

0

0

0

0

0

2,0746

0

0

0

0

0

-

0

110,2001 106,0879 78,3619

0

9,4806 83,4934

0,3281

0,0731

nezastavitelné celkem

0,0352 0,0343

0,0695 27,6565

4,1121 12,7088

17,5663/1977 0,5262/1981


SAUL s.r.o.

113


CELKEM HODNOCENÉ ZÁBORY Tab.:

Celkem plochy zastavitelné.

funkce

celk. zábory

zábory ZPF

celkem B

5,5289

z toho

zábory ZPF podle tříd ochrany ZPF I. třída

II. třída

III. třída

IV. třída

V. třída


0,0342

0,1543

0

5,1820

0

0,1584

0

7,4664

1,3901

28,5487

8,9581

7,1556

1,2421

3,6329

0,0967/1964 0,0380/1977 5,0312/1981 0,4563/1987

0

0

0

0

3,1164

0,0008

0

0,7308

0

0,0482

0

4,3590

0,0891

1,3214

5,5645

0,1357

0

0,0358

0,0848/1981 2,8711/1987

22,6640

0

0,2962

0,3836

0,1596

17,2311

4,3596

1,7531

0

0

3,6532/1973 0,6328/1981

orná půda

ovocné zahrady sady

TTP

5,4947

4,5353

0,3144

0,6450

0

celkem SO 50,9298

49,5397

38,0322

2,4400

1,6011

celkem OL 3,8480

3,8480

3,8480

0

celkem OS 7,4092

7,3201

2,9129

celkem V

23,5034

23,3438

celkem I

NZP

0,1664

0,1664

0

0

0

0,1664

0

0,1664

0

0

0

0

0,0563/1973

celkem DS 3,8725

3,4583

2,8933

0

0,1104

0,4546

0,4142

1,6002

0,7038

1,0507

0,0573

0,0218

0,1733/1981

celkem P

1,5554

1,4294

0,1260

0

0

0,1721

0,5773

0,1260

0,8516

0

0,0005

0,0660/1977

zastavitelné celkem

1,7275

96,9857

94,7264

76,3151

2,9286

Tab.:

Celkem plochy přestavby.

funkce

celk. zábory

zábory ZPF

2,6527

12,8300

2,2593

z toho

49,5994

22,8284

16,1295

1,2994

4,5802


orná půda


NZP

TTP

I. třída

II. třída

III. třída

IV. třída

0,0967/1694 3,7095/1973 0,1040/1977 5,9221/1981 3,3274/1987


V. třída

celkem SO

0,6893

0,6690

0,0185

0,6505

0

0

0,0203

0,6690

0

0

0

0

0

celkem DS

1,35

0,12

0,03

0,09

0

0

1,22

0,03

0,09

0

0

0

0

celkem P

1,07

0,15

0

0

0

0,15

0,92

0

0

0,15

0

0

0

3,1061

0,9460

0,0482

0,7441

0

0,1537

2,1601

0,6987

0,0936

0,1537

0

0

0

přestavby celkem

Tab.:

Celkem plochy nezastavitelné.

funkce

celk. zábory

zábory ZPF

celkem Z

10,3780

celkem PN

7,4932

celkem NX

92,3289

nezastavitelné celkem

z toho

zábory ZPF podle tříd ochrany ZPF I. třída

II. třída

III. třída

IV. třída

V. třída


0,2669

4,9314

1,1988

3,5796

0,3281

0,0731

0,5262/1981

0

6,0428

1,4488

0

0

0

26,4472

3,8452

1,7346

6,8330

79,9138

0

0

17,5663/1977

27,6565

4,1121

12,7088

9,4806

83,4934

0,3281

0,0731

17,5663/1977 0,5262/1981

orná půda


TTP

10,1110

8,8322

0

0,0695

1,2093

7,4932

7,4932

0

0

0

88,4837

62,0365

0

0

110,2001 106,0879 78,3619

0

0,0695

NZP

Tab.: Celkem hodnocené zábory ploch zastavitelných, přestaveb a nezastavitelných. funkce

celk. zábory

zábory ZPF

z toho


orná půda


TTP

NZP

I. třída

II. třída

III. třída


IV. třída V. třída

96,9857

94,7264

76,3151

2,9286

2,6527

12,8300

2,2593

49,5994

22,8284

16,1295

1,2994

4,5802

0,0967/1694 3,7095/1973 0,1040/1977 5,9221/1981 3,3274/1987

3,1061

0,9460

0

0,7441

0

0,1537

2,1601

0,6987

0,0936

0,1537

0

0

0

nezastavi110,2001 106,0879 telné celkem

78,3619

0

0,0695

27,6565

4,1121

12,7088

9,4806

83,4934

0,3281

0,0731

17,5663/1977 0,5262/1981

4,6533

0,0967/1964 3,7095/1973 17,6733/1977 6,4483/1981 3,3274/1987

zastavitelné celkem přestavby celkem

celkem

114

210,2919 201,7603 154,6770

3,6727

2,7222

40,6402

8,5315

63,0069

32,4026

99,7766

1,6275

SAUL s.r.o.

F.4 - Souhrnné a statistické údaje plošných požadavků návrhů urbanistického řešení na pozemky ZPF

F.4

SOUHRNNÉ A STATISTICKÉ ÚDAJE PLOŠNÝCH POŽADAVKŮ NÁVRHŮ URBANISTICKÉHO ŘEŠENÍ NA POZEMKY ZPF REKAPITULACE DLE ZÁKLADNÍCH DRUHŮ POZEMKŮ ZPF [HA, %] celkové zábory

celkem zastavitelné

z toho

zábory ZPF

orná půda

zahrady

ovocné sady

TTP

96,9857

94,7264

76,3151

2,9286

2,6527

3,1061

0,9460

0

0,7441

0

0,1537

celkem nezastavitelné

110,2001

106,0879

78,3619

0

0,0695

27,6565

celkem

210,2919

201,7603

154,6770

3,6727

2,7222

40,6402

100,00%

76,66%

1,82%

1,35%

20,14%

celkem přestavby

podíl záborů ZPF dle kultur

12,8300

REKAPITULACE DLE TŘÍD OCHRANY ZPF [HA, %] zábory ZPF dle tříd ochrany ZPF

zábory ZPF celkem zastavitelné

I. třída

II. třída

III. třída

IV. třída

V. třída

94,7264

49,5994

22,8284

16,1295

1,2994

0,9460

0,6987

0,0936

0,1537

0

0

celkem nezastavitelné

106,0879

12,7088

9,4806

83,4934

0,3281

0,0731

celkem

201,7603

63,0069

32,4026

99,7766

1,6275

4,6533

podíly z celkového záboru ZPF

100,00%

31,23%

16,06%

49,45%

0,81%

celkem přestavby

47,29%

4,5802

2,31% 52,57%

Ochrana ZPF vyplývá z legislativních ustanovení, avšak vzhledem k zařazení k. ú. Dolní Javoří a Uhlíře do LFA lze očekávat útlum zemědělské prvovýroby a současný i očekávaný trend opouštění zemědělské půdy ve prospěch jiných činností a funkcí. Ochrana pozemků ZPF je rovněž mnohdy velmi iluzorní vzhledem ke stavu katastru nemovitostí, resp. k pomístním nesouladům aktuálních druhů pozemků s jejich druhovým evidenčním zatříděním. V katastru nemovitostí jsou často v zemědělských pozemcích evidovány již jiné druhy pozemků vymykající se zemědělskému využívání, a to současnému i potencionálnímu. I přes tyto skutečnosti je tento limitující prvek v návrzích urbanistického řešení patřičně zohledněn.

REKAPITULACE ZÁBORŮ ZPF MELIOROVANÝCH [HA, %] meliorované pozemky drenážním odvodněním celkem zastavitelné celkem přestavby celkem nezastavitelné celkem podíl % Pozn.:

13,1597 0,0030 18,0925 31,2552 tj. 7,8 % z celkem odvodněných pozemků

Uvedené údaje se týkají meliorovaných pozemků na evidovaném ZPF, V bilancích není uvedena meliorovaná plocha lokality Z26 (0,2786 ha, rok realizace 1964), neboť dle výše uvedeného metodického doporučení není tato lokalita předmětem hodnocení, a vzhledem ke stáří tohoto zařízení (48 let) lze předpokládat, že jeho funkčnost je již za svým zenitem.

SOUHRNNÉ STATISTICKÉ ÚDAJE ZÁBORŮ PŮDNÍHO FONDU [HA, %] CELKEM ZÁBORY 210,2919 tj. 100,00 % plochy záborů zemědělské půdy 201,7603 95,94% plochy záborů na nezemědělské 8,5316 4,06% půdě ZÁBORY ZPF CELKEM z toho orná půda z toho zahrady z toho ovocné sady z toho TTP

F.5

201,7603 154,6770 3,6727 2,7222 40,6402

7,41% 7,11%

z Σ výměry řeš. území z Σ výměry řeš. území

0,30%

z Σ výměry řeš. území

tj.

z Σ výměry ř.ú. z Σ výměry ZPF

100,00 % 76,66% 1,82% 1,35% 20,14%

7,11% 5,45% 0,13% 0,10% 1,43%

11,67% 8,95% 0,21% 0,16% 2,35%

13,22% 3,60% 9,07% 9,52%

z Σ výměry orné půdy z Σ výměry zahrad z Σ výměry ovoc. sadů z Σ výměry TTP

VYHODNOCENÍ DŮSLEDKŮ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ NA PUPFL

Návrhy urbanistického řešení konkretizované jednotlivými návrhovými lokalitami (plochami) se netýkají lesních pozemků, tzn. že nedochází k jejich záborům.

SAUL s.r.o.

115


G

VYHODNOCENÍ SOULADU S PÚR A ÚPD VYDANOU KRAJEM

G.1

VYHODNOCENÍ SOULADU ÚP S PÚR ČR

Aktualizovaná Politika územního rozvoje České republiky 2008 (PÚR ČR 2008) byla schválena 20.7.2009 usnesením vlády ČR č. 929. PÚR ČR slouží ke koordinaci ostatních odvětvových koncepcí a strategií z hlediska udržitelného rozvoje území. PÚR ČR je jedním z nástrojů k dosažení souladu rozvojových záměrů, vyjádřených mj. v Národním rozvojovém plánu a Strategii regionálního rozvoje ČR, s možnostmi a předpoklady území. S ohledem na ně stanovuje rámcové podmínky pro umístění rozvojových záměrů ve vymezených oblastech, osách, koridorech a plochách a tím umožňuje zvyšovat přínosy lokalizace těchto záměrů a minimalizovat jejich negativní dopady. Přitom respektuje Strategii udržitelného rozvoje, Strategii hospodářského růstu a ochranu území evropsky významných lokalit a ptačích oblastí soustavy Natura 2000. V Aktualizované PÚR ČR 2008 nejsou Lázně Bělohrad součástí žádné rozvojové oblasti ani osy ani jejím územím neprobíhají žádné koridory republikového významu. Města se tak dotýkají zejména následující obecné republikové priority vymezené v PÚR:  bránit upadání venkovské krajiny …  vytvářet předpoklady pro polyfunkční využívání opuštěných areálů a ploch, tzv. brownfields …  podporovat rozvoj cestovního ruchu …  koncipovat dodávku vody a zpracování odpadních vod pro zajištění vysoké kvality života PÚR ČR je územně plánovacím nástrojem, který řeší v republikovém kontextu územní záležitosti přesahující svým významem území kraje. PÚR ČR je nadřazenou územněplánovací dokumentací krajským Zásadám územního rozvoje a nemá tak přímý vztah k územnímu plánu obce. Obr:

PÚR ČR 2008 – souhrnné schéma.

Zdroj: PÚR ČR 2008.

116

SAUL s.r.o.

G.2 - Vyhodnocení souladu ÚP s požadavky ÚPD vydané krajem

G.2

VYHODNOCENÍ SOULADU ÚP S POŽADAVKY ÚPD VYDANÉ KRAJEM

G.2.1 ZÁSADY ÚZEMNÍHO ROZVOJE KRÁLOVÉHRADECKÉHO KRAJE (ZÚR KHK) Zadání územního plánu velkého územního celku Královéhradeckého kraje schválené Zastupitelstvem Královéhradeckého kraje na konci roku 2006 se stalo, podle ustanovení §187 odst. 6 Zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), zadáním Zásad územního rozvoje Královéhradeckého kraje. Projednané a dohodnuté Zadání bylo schváleno usnesením č. ZK/17/1039/2006 na 17. zasedání Zastupitelstva Královéhradeckého kraje dne 24. října 2006. Následně byly zpracovány Zásady územního rozvoje Královéhradeckého kraje (ZÚR KHK) (SURPMO, a.s., projektové středisko Hradec Králové, 2008-2010) včetně odůvodnění a Vyhodnocení vlivů ZÚR KHK na udržitelný rozvoj území. Proces pořizování ZÚR KHK pokračoval společným jednáním o návrhu ZÚR KHK a Vyhodnocení vlivů ZÚR KHK na URÚ s dotčenými orgány, ministerstvy a sousedními kraji. Veřejné projednání upraveného návrhu ZÚR KHK a Vyhodnocení vlivů ZÚR KHK na URÚ se konalo 1.2.2011. ZUR KHK byly vydány usnesením ZK/22/1564/2011 zastupitelstvem KHK na 22. zasedání dne 8.9.2011. ZÚR KHK stanovuje v kapitole a) priority územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území: Zastupitelstvo Královéhradeckého kraje stanoví k dosažení vyváženého vztahu územních podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území ve vazbě na priority stanovené Politikou územního rozvoje ČR 2008 (dále jen „PÚR ČR“) priority územního plánování na území Královéhradeckého kraje. Priority územního plánování kraje jsou určeny ke konkretizaci cílů a úkolů územního plánování a požadavků na udržitelný rozvoj území v územně plánovací činnosti měst a obcí, kterými jsou stanovovány podmínky pro změny v konkrétních plochách:  1) tvorba územních podmínek pro rozvoj ekonomického potenciálu, zejména v území vymezených rozvojových oblastí a rozvojových os,  2) tvorba územních podmínek pro rozvoj občanského vybavení nadmístního významu podporujícího ekonomickou prosperitu kraje,  3) tvorba územních podmínek pro rozvoj dopravní infrastruktury nadmístního významu potřebné pro zajištění optimální dostupnosti území kraje z území sousedních krajů a Polské republiky včetně jeho vnitřní prostupnosti,  4) tvorba územních podmínek pro rozvoj technické infrastruktury nadmístního významu potřebné pro zajištění optimálního napojení rozvojových oblastí a ploch na tyto systémy,  5) vytváření územních podmínek pro zajištění kvalitního bydlení, včetně zajištění dodávky vody a zpracování odpadních vod v obcích nad 500 ekvivalentních obyvatel (splňujících požadavky na vysokou kvalitu života v současnosti i v budoucnosti) na celém území kraje a zlepšení vzhledu měst a obcí odpovídajícího charakteristickým podmínkám konkrétních částí historicky rostlé sídelní struktury,  6) navrhování územních řešení směřujících k prevenci nežádoucí míry prostorové sociální segregace s negativními vlivy na sociální soudržnost obyvatel,  7) vytváření územních podmínek pro doplnění občanského vybavení na venkově (zdravotních, sociálních a kulturních služeb),  8) ochrana územních podmínek pro zachování potenciálu zemědělství a lesního hospodářství,  9) vytváření územních podmínek pro zlepšení dopravní prostupnosti a zabezpečení optimální dopravní obslužnosti s cílem zajištění dostupnosti pracovních příležitostí a občanského vybavení včetně rekreace,  10) přednostní nové využití nevyužívaných výrobních a skladových areálů, míst opuštěných armádou a ploch vyžadujících asanaci a rekultivaci (brownfields),  11) územní podpora rozvoje aktivit vedoucích k dalšímu využívání odpadů jako surovin,  12) vytváření územních podmínek pro rozvoj a využití předpokladů území pro nadmístní turistické a rekreační aktivity odpovídající podmínkám turisticky významných území kraje,

SAUL s.r.o.

117


13) tvorba územních podmínek zejména v oblasti dopravní infrastruktury pro rozvoj cestovního ruchu využívajícího charakteristických podmínek jednotlivých turisticky významných území kraje,  14) vymezování zastavitelných ploch a stanovování podmínek jejich využití v záplavových územích jen ve zcela výjimečných a zvlášť zdůvodněných případech,  15) stanovování požadavků na budoucí využití území s ohledem na preventivní ochranu území a obyvatelstva před potenciálními riziky a přírodními katastrofami v území (záplavy, sesuvy půdy, eroze atd.) s cílem minimalizovat rozsah případných škod, zajišťování územní ochrany ploch potřebných pro umisťování staveb a opatření na ochranu před povodněmi a pro vymezení území určených k rozlivům povodní,  16) podpora protierozních opatření, akumulace a zvyšování přirozené retence srážkových vod v území, zachycování a regulovaného odvodu přívalových vod (protipovodňová opatření) včetně revitalizací říčních systémů a přírodě blízkých protipovodňových opatření,  17) péče o zemědělský půdní fond (dále jen „ZPF“) a pozemky určené pro funkci lesa (dále jen „PUPFL“) jako jednu z hlavních složek životního prostředí,  18) ochrana území s podzemními a povrchovými zdroji pitné vody pro zajištění dlouhodobého optimálního zásobování území kraje,  19) ochrana území prvků územního systému ekologické stability nadregionálního a regionálního významu a zlepšování biologické prostupnosti krajiny, zejména známých a potenciálních migračních tras živočichů,  20) ochrana kulturního dědictví spočívajícího v polycentrické sídelní struktuře, hodnotách zachovalých urbanistických celků včetně architektonických a archeologických památek. Kromě těchto priorit platných pro celé území Královéhradeckého kraje vyplývají konkrétně pro řešené území města Lázně Bělohrad následující výstupy: 

Z hlediska vymezení rozvojových oblastí a rozvojových os a specifických oblastí dle kapitol b) a c) ZÚR KHK není město Lázně Bělohrad součástí žádné rozvojové a specifické oblasti, ani se nenachází na rozvojové ose. V kapitole d) je stanoveno zpřesnění vymezení ploch a koridorů vymezených v politice územního rozvoje a vymezení ploch a koridorů nadmístního významu, ovlivňujících území více obcí, včetně ploch a koridorů veřejné infrastruktury, územního systému ekologické stability a územních rezerv: Silniční doprava - návrh  silnice II/284 – v prostoru Lázní Bělohrad (DS14)  silnice II/501 – v prostoru Lázní Bělohrad (DS51) Úkoly pro územní plánování:  koordinovat upřesnění koridorů s ostatními zájmy nadmístního významu v území,  koordinovat návaznosti koridorů a ploch na hranicích obcí,  zpřesnění ploch a koridorů, bude prováděno s ohledem na eliminaci negativních důsledků dopravy (hluk, imise z ovzduší) na životní prostředí a veřejné zdraví. Vymezení územního systému ekologické stability  K 35 MB (NBK)  1202 Novoveská hůra (RBC)  H050 Byšičky (RBC)  H051 Bělohradská bažantnice (RBC)  RK 735/1 (RBK)  RK 735/2 (RBK)  RK H021 (RBK)  RK H022 (RBK) Úkoly pro územní plánování:  respektovat plochy a koridory pro prvky ÚSES na regionální a nadregionální úrovni jako nezastavitelné s využitím pro zvýšení biodiverzity a ekologické stability krajiny,  plochy vymezených biocenter a biokoridorů v případě, že jejich současný stav odpovídá cílovému, všestranně chránit. V případě, že neodpovídá, podporovat urychlenou realizaci,

118

SAUL s.r.o.

G.2 - Vyhodnocení souladu ÚP s požadavky ÚPD vydané krajem  















 





při zpřesňování vymezení skladebných částí nadregionálního a regionálního významu budou respektována následující základní pravidla: u nadregionálních biocenter (NRBC) je třeba dbát především na zachování reprezentativnosti z pohledu zastoupených stanovišť a cílových ekosystémů pro příslušný bioregion a na zachování alespoň minimální požadované výměry; u os nadregionálních biokoridorů (NRBK) je třeba v maximální možné míře preferovat trasování stanovišti odpovídajícími danému typu osy a dbát na zachování maximální přípustné délky jednotlivých úseků nepřerušených vloženými regionálními biocentry (RBC), a alespoň minimální požadované šířky, s výjimkami úseků, kde reálné podmínky využití území vymezení v této šířce a případně ani dodržení maximální přípustné délky neumožňují (zejm. u úseků nivních os NRBK v zastavěných územích sídel); u RBC vložených do os NRBK je třeba dbát především na zachování reprezentativnosti z pohledu zastoupených stanovišť a cílových ekosystémů pro příslušné typy os NRBK a biochor a na zachování alespoň minimální požadované výměry (stanovené individuálně podle reprezentativnosti pro typy biochor a týkající se plochy cílových ekosystémů); u ostatních RBC je třeba dbát především na zachování reprezentativnosti z pohledu zastoupených stanovišť a cílových ekosystémů pro příslušné typy větve regionálního ÚSES a biochor a na zachování alespoň minimální požadované výměry (stanovené individuálně podle reprezentativnosti pro typy biochor a týkající se plochy cílových ekosystémů); u RBK je třeba v maximální možné míře preferovat trasování stanovišti odpovídajícími danému typu větve regionálního ÚSES a dbát na zachování maximální přípustné délky a alespoň minimální požadované šířky, s výjimkami úseků, kde reálné podmínky využití území vymezení v této šířce a případně ani dodržení maximální přípustné délky neumožňují (zejm. u úseků regionálních biokoridorů (RBK) v zastavěných územích sídel); do os NRBK a RBK je třeba vložit biocentra lokálního významu tak, aby jednotlivé úseky os NRBK a RBK nepřerušené biocentry pokud možno nepřesáhly maximální přípustnou délku; v případech zásadnějších změn polohy a vymezení jednotlivých skladebných částí nadregionálního a regionálního významu či jejich navazujících souborů důsledně zvážit vlivy na fungování systému jako celku; v případech střetů s jinými zájmy na využití území, individuálně odborně posoudit vlivy eventuálních ústupků ve vymezení ÚSES na celkovou funkčnost systému, i na funkčnost jeho jednotlivých skladebných částí; dbát na zachování návaznosti místní úrovně ÚSES na regionální a nadregionální úroveň. ani přechodně nelze do nefunkčních nebo částečně funkčních skladebných částí ÚSES umisťovat funkce, které by znemožnily jejich pozdější realizaci či zabránily uvedení plochy do požadovaného cílového stavu; všechny (i přechodné) zásahy do vymezených ploch skladebných částí ÚSES lze provádět pouze na základě odborného posouzení a souhlasu příslušného orgánu ochrany přírody, stavby dopravní a technické infrastruktury v plochách a koridorech pro biocentra a biokoridory ÚSES připouštět v nezbytných případech za podmínky, že nedojde k významnému snížení schopnosti ekosystému odolávat znečištění, erozi či jiné fyzikální nebo chemické zátěži prostředí a zároveň nedojde k podstatnému snížení schopnosti bez dalších opatření plnit stabilizující funkce v krajině, skladebné části ÚSES je nutno prioritně stanovovat mimo plochy zjištěných a předpokládaných ložisek nerostů vzhledem k jejich nepřemístitelnosti; tam, kde to nebude výjimečně možné, respektovat při vymezování částí ÚSES na ložiscích stanovené dobývací prostory a dočasně stanovit části ÚSES s podmínkami rekultivace pro jejich finální vytvoření po ukončení těžby,

SAUL s.r.o.

119


střety mezi ložisky nerostných zdrojů a stávajícím ÚSES řešit v rámci zohlednění vzájemných potřeb využití území a zákonitostí, a to jak pro ÚSES, tak i pro těžbu, při kvalifikovaném zpracování postupu rekultivace území po ukončení těžby v rámci povolení hornické činnosti nebo plánu dobývaní; plochy po těžbě nerostných surovin v území určeném pro vybudování ÚSES rekultivovat prioritně v souladu se zájmy ochrany přírody a krajiny; vymezení skladebných částí ÚSES v území ložisek tudíž není překážkou k případnému využití ložiska za podmínky, že pokud budou funkce ÚSES využitím ložiska nerostů dočasně omezeny, budou po ukončení těžby obnoveny v potřebném rozsahu,  při řešení střetů (překryvů) ochrany nerostných surovin se skladebnými částmi ÚSES, tj. s obecnou ochranou přírody a krajiny, zohlednit tuto podmínku: akceptovat charakter částí ÚSES a podporovat jeho funkce v cílovém stavu, a to jak při samotné těžbě, tak i při ukončování těžby a rekultivaci těžknou dotčeného území ve prospěch ÚSES. V kapitole e) je vymezeno upřesnění územních podmínek koncepce ochrany a rozvoje přírodních, kulturních a civilizačních hodnot území kraje. Z této kapitoly nevyplývají pro území města kromě společných požadavků pro území kraje další specifické požadavky. 

Dle vymezení cílových charakteristik krajiny v kapitole f) je území města Lázně Bělohrad zařazeno do následujících oblastí a podoblastí krajinného rázu: Kód

Oblast krajinného rázu

Podoblast krajinného rázu Zasahuje do území obcí

3

Podkrkonoší

…, Lázně Bělohrad, …

6

Cidlinsko

…, Lázně Bělohrad, …

V kapitole g) je uvedeno vymezení veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření, staveb a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu a vymezení asanačních území nadmístního významu, pro které lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit. Pro město Lázně Bělohrad je vymezení následující: Kód obce Název obce

573094

120

Územní Dopravní příslušnost infrastruktura Lázně Bělohrad UVRP DS14, DS51

Technická Rozvojové infrastruktu- plochy ra -

Protipovodňová ochrana -

Územní systém ekologické stability K35MB, 202 Novoveská hůra, H050 Byšičky, H051 Bělohradská bažantnice, RK735/1, RK735/2, RKH021, RKH022

SAUL s.r.o.

G.2 - Vyhodnocení souladu ÚP s požadavky ÚPD vydané krajem Obr:

Odůvodnění ZÚR KHK – výřez z výkresu II.2.a. (koordinační výkres).

Zdroj: ZÚR KHK

G.2.2 ÚZEMNÍ PLÁN VELKÉHO ÚZEMNÍHO CELKU (ÚP VÚC) OKRESU JIČÍN ÚP VÚC okresu Jičín byl zpracován ve fázi konceptu (SURPMO a.s., projektové středisko Hradec Králové, červenec 2005) a řešil podstatnou část území okresu Jičín včetně území města Lázně Bělohrad. Koncept řešení ÚP VÚC okresu Jičín vychází ze Zadání schváleného Zastupitelstvem Královéhradeckého kraje dne 24. června 2004. ÚP VÚC okresu Jičín nebyl schválen. Závazné část ÚP VÚC okresu Jičín (neschválená) stanovovala pro řešené území města Lázně Bělohrad požadavky na ochranu koridorů a ploch: označení, název, popis D15 - stavba přeložky silnice II/501 – Lázně Bělohrad (severozápadní obchvat) D16 - stavba přeložky silnice II/284 – Lázně Bělohrad (severovýchodní úsek) V3 - rozšíření skup. vodovodu Jičín – Lázně Bělohrad I. V8 - rozšíření skup. vodovodu Jičín – Lázně Bělohrad II. K1 - rozšíření kanalizace města Lázně Bělohrad K35 mezofilní, bučinná a borová (43 Příhrazské skály – 45 Les království) – biokoridor nadregionálního významu

1202 - Hůra – biocentrum regionálního významu RK 735 (389 Miletínská bažantnice - 1202 Hůra) – biokoridor regionálního významu

dotčená katastrální území Lázně Bělohrad, Prostřední Nová Ves Lázně Bělohrad, Prostřední Nová Ves, Brtev Jičín, Podhradí u Jičína, Čejkovice u Jičína Jičíněves, Nemyčeves, Vitiněves, Popovice u Jičína Horní Nová Ves, Lány u Lázní Bělohradu, Hřídelec, Brtev Dobšice, Rytířova Lhota, Malechovice, Roveň u Sobotky, Mladějov v Čechách, Střeleč, Zámostí, Pařezská Lhota, Horní Lochov, Prachov, Brada, Podůlší, Zámezí, Kyje u Jičína, Bradlecká Lhota, Lháň, Zboží u Nové Paky, Úbislavice, Dřevěnice, Lužany u Jičína, Radim u Jičína, Choteč u Lázní Bělohradu, Valdov, Pustá Proseč, Hřídelec, Lány u Lázní Bělohradu, Uhlíře, Dolní Javoří, Horní Nová Ves, Bělá u Pecky, Horní Javoří, Pecka, Stupná, Lhota u Pecky, Staňkov u Pecky,… Horní Nová ves Červená Třemešná, Dobeš, Tetín, Lukavec u Hořic, Brtev, Vřesník u Tetína, Horní Nová Ves, Bukovina u Pecky

Zdroj: ÚP VÚC okresu Jičín - koncept (SURPMO a.s., projektové středisko Hradec Králové, červenec 2005).

Byly stanoveny zásady uspořádání území spolu s vymezením limitů nadmístního významu. ÚP VÚC okresu Jičín nebyl schválen, vybrané zásady pro uspořádání území spolu s vybranými plochami a koridory nadmístního významu byly tranformovány do ZUR KHK. SAUL s.r.o.

121


H

VYHODNOCENÍ SOULADU ÚP S CÍLI A ÚKOLY ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ

ÚP Lázně Bělohrad vytváří předpoklady pro výstavbu a pro udržitelný rozvoj území, který spočívá ve vyváženém vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území, a který uspokojuje potřeby současné generace, aniž by ohrožoval podmínky života generací budoucích:  Zajišťuje předpoklady pro udržitelný rozvoj území soustavným a komplexním řešením účelného využití a prostorového uspořádání území s cílem dosažení obecně prospěšného souladu veřejných a soukromých zájmů na rozvoji území. Za tímto účelem sleduje společenský a hospodářský potenciál rozvoje.  Koordinuje veřejné i soukromé záměry změn v území, výstavbu a jiné činnosti ovlivňující rozvoj území a konkretizuje ochranu veřejných zájmů vyplývajících ze zvláštních právních předpisů.  Ve veřejném zájmu chrání a rozvíjí přírodní, kulturní a civilizační hodnoty území včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví. Přitom chrání krajinu jako podstatnou složku prostředí života obyvatel a základ jejich totožnosti. S ohledem na to určuje podmínky pro hospodárné využívání zastavěného území a zajišťuje ochranu nezastavěného území a nezastavitelných pozemků. Zastavitelné plochy se vymezují s ohledem na potenciál rozvoje území a míru využití zastavěného území.  V nezastavěném území připouští v souladu s jeho charakterem umisťování staveb, zařízení a jiných opatření pouze pro zemědělství, lesnictví, vodní hospodářství, pro ochranu přírody a krajiny, pro veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu, pro snižování nebezpečí ekologických a přírodních katastrof a pro odstraňování jejich důsledků, a dále taková technická opatření a stavby, které zlepší podmínky pro jeho využití pro účely rekreace a cestovního ruchu, například cyklistické stezky, naučné stezky.  Na nezastavitelných pozemcích umožňuje výjimečně umístit technickou infrastrukturu způsobem, který neznemožní jejich dosavadní užívání.  Návrh rozvoje území respektuje ochranu lokalit v předmětech zájmů zvláštní i obecné ochrany přírody a krajiny.  Upřesněné vymezení prvků ÚSES zajistí podmínky pro funkčnost ÚSES.

122

SAUL s.r.o.

I - Vyhodnocení souladu ÚP s požadavky stavebního zákona a jeho prováděcích předpisů

I

VYHODNOCENÍ SOULADU ÚP S POŽADAVKY STAVEBNÍHO ZÁKONA A JEHO PROVÁDĚCÍCH PŘEDPISŮ

ÚP Lázně Bělohrad je zpracován v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu a § 12 - 13 a přílohou č. 7 vyhlášky č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentací a způsobu evidence územně plánovací činnosti a vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území v jejich aktuálním znění. Obsah ÚP je v souladu s přílohou č. 7 vyhlášky č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentací a způsobu evidence územně plánovací činnosti v platném znění (I. obsah územního plánu a II. obsah odůvodnění územního plánu).

SAUL s.r.o.

123


J

VYHODNOCENÍ SOULADU ÚP S POŽADAVKY ZVLÁŠTNÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ A SE STANOVISKY DO PODLE ZVLÁŠTNÍCH PŘEDPISŮ, POPŘ. VÝSLEDKEM ŘEŠENÍ ROZPORŮ

Požadavky dotčených orgánů chránící zájmy podle zvláštních právních předpisů, v platném znění, uplatněné k návrhu Zadání územního plánu Lázně Bělohrad, byly zapracovány. Rozpory ve smyslu ustanovení § 4 odst. 7 stavebního zákona, v platném znění a ustanovení § 136 odst. 6 správního řádu, v platném znění, nebyly řešeny. Návrh ÚP Lázně Bělohrad je v souladu s požadavky zvláštních právních předpisů.

124

SAUL s.r.o.

K - Informace o výsledcích vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území

K

INFORMACE O VÝSLEDCÍCH UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ

VYHODNOCENÍ

VLIVŮ

NA

Krajský úřad Královéhradeckého kraje v souladu §47 odst. 3 stavebního zákona uplatnil ve svém stanovisku k návrhu Zadání ÚP Lázně Bělohrad požadavek na posouzení ÚP z hlediska vlivů na životní prostředí. Zpracovatelem této dokumentace je firma E-AUDIT, RNDr. Irena Dvořáková, Slezská 549, 537 05 Chrudim autorizovaná dle §19 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Vyhodnocení vlivů ÚP Lázně Bělohrad na udržitelný rozvoj území je zpracováno dle požadavků zákona č. 183/2006 Sb., v platném znění, s respektováním požadavků vyhlášky č. 500/2006 Sb., v platném znění, zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění a dalších relevantních právních předpisů. Součástí je posouzení vlivů na životní prostředí a posouzení vlivu na evropsky významnou lokalitu nebo ptačí oblast (tzv. lokality systému NATURA 2000) - orgán ochrany přírody svým stanoviskem takový vliv nevyloučil. Hodnocení vlivu koncepce dle §45i (NATURA 2000) konstatuje, že: Jako potenciálně ovlivněné lokality soustavy NATURA 2000 byly identifikovány EVL Lukavecký potok (CZ0523279), kde je jediným předmětem ochrany velevrub tupý, a EVL Byšičky, kde jsou předměty ochrany dva - hlízovec Loeselův a kuňka ohnivá. Obě EVL se nachází v okrajových částech správního území města Lázně Bělohrad. Valná většina návrhových ploch z návrhu ÚP byla vyhodnocena v kategorii nulového vlivu, jelikož se nachází zcela mimo jakýkoliv kontakt s územím obou EVL, které nemohou ze své podstaty nijak ovlivnit ani nepřímo. Jedinou návrhovou plochou s dopadem na území EVL Lukavecký potok je plocha N23. Ta představuje plochu pro založení biocentra v regionálním ÚSES. Vliv této plochy byl vyhodnocen v kategorii mírně pozitivního vlivu, jelikož založení biocentra na pozemcích orné půdy sníží negativní dopad intenzivního zemědělství v okolí toku na jeho ekosystém, a potažmo také na populaci velevruba tupého. V případě EVL Byšičky byly identifikovány dvě návrhové plochy, které představují z pohledu dobrého stavu jejich předmětů ochrany problém. Jedná se o plochy N5 a N6, které jsou součástí plánovaného golfového areálu a těsně se přimykají k hranicím EVL Byšičky. Na pozemcích se dnes nachází udržované kulturní louky. Obě plochy se svažují a odvodňují směrem do prostoru EVL, čímž vyvstává riziko možné kontaminace EVL polutanty podzemní vodou. Používání těchto rizikových látek (herbicidní a fungicidní přípravy, průmyslová hnojiva) se předpokládá při údržbě založených golfových trávníků. Z tohoto důvodů je doporučeno plochy N5 a N6 z návrhu ÚP vypustit. Jedině tak bude možno konstatovat, že daná koncepce - Územní plán Lázně Bělohrad nebude mít významný negativní vliv na příznivý stav předmětů ochrany lokalit soustavy NATURA 2000, ani na jejich celistvost. Vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území v kapitole F – Shrnutí konstatuje, že: Udržitelný rozvoj je rámcem strategie civilizačního rozvoje. Vychází z klasické a široce přijaté definice Komise OSN pro životní prostředí a rozvoj z roku 1987, která považuje rozvoj za udržitelný tehdy, naplní-li potřeby současné generace, aniž by ohrozil možnosti naplnit potřeby generací příštích. Podstatou udržitelnosti je naplnění tří základních cílů :  sociální rozvoj, který respektuje potřeby všech  účinná ochrana životního prostředí a šetrné využívání přírodních zdrojů  udržení vysoké a stabilní úrovně ekonomického růstu a zaměstnanosti Územní plán byl podroben hodnocení a predikci možných environmentálních i dalších vlivů. Navržený ÚP splňuje požadavky Zadání, umožňuje rozvoj území města při respektování jeho historických, kulturních a přírodních hodnot a je tedy důležitým příspěvkem pro za-

SAUL s.r.o.

125


jištění trvale udržitelného rozvoje města. Významným předpokladem je realizace přeložek silnic II. třídy a zachování ochrany lázeňství včetně podpory navazujících služeb. Územní plán Lázně Bělohrad vytváří podmínky pro ochranu životního prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území a jejich soulad. Vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území bylo před veřejným projednáním doplněno dle novelizovaných znění právních předpisů (dle stanoviska Krajského úřadu KHK zn. 7605/ZP/2013 ze dne 24.4.2013 bylo v září 2013 doplněno o chybějící kapitoly dle přílohy stavebního zákona 1 a 11 a doplněno hodnocení záměrů z hlediska vlivů kumulativních a synergických). Z hlediska hodnocení SEA problematické plochy pro golf N5 a N6 jsou na základě negativních stanovisek dotčených orgánů vypuštěny z návrhu ÚP, Vyhodnocení však není v tomto smyslu upravováno, neboť vypuštěním ploch (případně redukcí rozsahu u dalších ploch) nedochází k dalším negativnímu zatížení území z hlediska vlivu na udržitelný rozvoj a není třeba další posouzení.

126

SAUL s.r.o.

L - Stanovisko krajského úřadu dle §50 odst. 5 včetně sdělení, jak bylo zohledněno

L

STANOVISKO KRAJSKÉHO ÚŘADU DLE VČETNĚ SDĚLENÍ, JAK BYLO ZOHLEDNĚNO

§50

ODST. 5

Bude doplněno pořizovatelem po společném projednání.

SAUL s.r.o.

127


M

ROZHODNUTÍ O NÁMITKÁCH A JEJICH ODŮVODNĚNÍ

Bude doplněno pořizovatelem po veřejném projednání.

128

SAUL s.r.o.

N - Vyhodnocení připomínek

N

VYHODNOCENÍ PŘIPOMÍNEK

Bude doplněno pořizovatelem po společném projednání.

SAUL s.r.o.

129


O

ÚDAJE O POČTU LISTŮ A VÝKRESŮ ODŮVODNĚNÍ ÚP

Textová část Odůvodnění územního plánu Lázně Bělohrad obsahuje 130 stran textu a 1 přílohu. Grafická část Odůvodnění územního plánu Lázně Bělohrad obsahuje 2 výkresy v měřítku 1:5000 o velikosti formátu 1680x1680mm (resp. 2x 891x1680 mm):  Koordinační výkres (5),  Výkres předpokládaných záborů půdního fondu (7), a 1 výkres v měřítku 1:50000 o velikosti formátu A2:  Výkres širších vztahů (6).

Liberec, 30. září 2013

130


SAUL s.r.o.

1, Liberec 4 Číslo zakázky zhotovitele: Číslo zakázky objednatele:

Recommend Documents