1-2. Letošní zima byla celkem skoupá na sníh, ale aspoň mrzlo, až praštělo. Takhle se bruslilo na rybníčku u statku. leden - - únor 2009

1-2 leden - únor 2009

Ročník XVIII Cena 5,- Kč

Letošní zima byla celkem skoupá na sníh, ale aspoň mrzlo, až praštělo. Takhle se bruslilo na rybníčku u statku.

Čerčanský zpravodaj 1-2/2009

Vážení spoluobčané, jistě jste si všimli, že na čerčanském nádraží s přicházejícím předjařím začíná stavební ruch, koridor po zimním spánku ožívá. Letošní rok bude v porovnání s léty předcházejícími pro nás Čerčaňáky nejhorší. Bude se pracovat přímo na přestavbě čerčanského nádraží. Je plánována výstavba ostrovního nástupiště, podchodu, nástupiště pro směr Kácov a bude se rekonstruovat dvoukolejný most přes Sázavu. Stávající konstrukce mostu – vždy v jednom směru - bude snesena, upraveny pilíře, na ně osazeny ocelové nosníky, na kterých bude ležet betonová vana s průběžným štěrkovým ložem. Ocelová konstrukce mostu, po které se jezdí dnes, je dělená – pro každý směr je samostatný most. Nový most bude stavěn stejným způsobem, to znamená, že vždy bude sjízdná jedna kolej. Kromě několika totálních krátkodobých výluk nám nehrozí ježdění autobusy do Senohrab a Benešova. Most bude postaven v rámci dlouhodobých výluk vždy jedné traťové koleje mezi Senohraby a Strančicemi (směr na Prahu), v opačném směru mezi Strančicemi a výhybnou Mirošovice (směr na Benešov). Po sousední traťové koleji se bude jezdit. Lávka na stávajícím mostě bude ale uzavřena od března do listopadu. Od 17. března do 14. července budou na čerčanském nádraží z provozu vyloučeny koleje liché skupiny – to v řeči cestujícího znamená kolej č. 3 a další směrem od výpravní budovy. Bude vybudováno nové ostrovní nástupiště, na které ale zatím nebude postaven podchod. Znamená to, že k vlakům do Benešova budeme chodit po provizorních stezkách a v blátě. Současně bude vyloučen provoz v oblouku z Pyšelky do Čerčan a do 31. 3. bude výluka provozu směr Týnec. Doprava bude zajišťována autobusy. 21. července začíná výluka kolejí sudé skupiny – to znamená 1. a 2. kolej čerčanského nádraží. Tato výluka končí 19. listopadu. Ve dnech 21. července až 4. srpna bude autobusy zajišťována doprava směr Kácov. Současně bude vyloučen provoz v oblouku z Čerčan na Pyšelku. V rámci těchto výluk se bude pracovat na rekonstrukci zbývajících úseků ze Senohrab do Strančic (směr na Prahu) a ze Strančic na výhybnu Mirošovice (směr Benešov). Výhybna Mirošovice bude likvidována ve dnech 15. až 27.10. Ing. Jan Tupý

PROČ SE V OBCI PŘIHLÁSIT K TRVALÉMU POBYTU? Zásadní dopad pro obec přináší skutečnost, že se počet nově přistěhovalých obyvatel nehlásí v nové obci k trvalému bydlišti. Nejcitelněji se tento fakt projevuje v rozpočtu obce, a to jak na straně příjmů, tak na straně výdajů. Příjmy do obecního rozpočtu tvoří daňové, nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a dotace. Více než polovina objemu financí se do rozpočtu obcí v současné době dostává prostřednictvím daňových příjmů. Stát se s obcemi a kraji dělí o výnos některých daní, přičemž systém rozpočtového určení daní je v současnosti založen na zásadním významu počtu obyvatel v obci podle evidence Českého statistického úřadu. Počet trvale přihlášených osob přitom v rozpočtovém určení daní hraje pro obec roli hned několikrát. Stát například ponechává 30 % z výnosů daně z podnikání fyzických osob (tj. daně z příjmů fyzických osob ze samostatné výdělečné činnosti) obci podle trvalého bydliště podnikatele. Mezi nově příchozími do suburbálních lokalit je řada podnikatelů, kteří si však většinou z důvodu značné administrativní náročnosti trvalé bydliště nechávají v původním místě bydliště. Připravují tak obec o značný příjem. Počet obyvatel obce vstupuje do výpočtu podílu na celostátním výnosu sdílených daní ve trojí podobě: ¾ počet obyvatel – čím více obyvatel obec má, tím vyšší dostává fin. prostředky ¾ 3% váha prostého počtu obyvatel ¾ podoba koeficientu – ty jsou obcím přiřazeny podle populační velikostní kategorie. Se zvyšujícím se počtem obyvatel koeficient velikostních kategorií roste, což v důsledku znamená vyšší příděl na obyvatele z výnosu sdílených daní do obecního rozpočtu. Zda se obec dostane do kategorie s vyšším koeficientem často závisí na několika osobách, přičemž v některých obcích není přihlášeno k trvalému pobytu 20-30 % obyvatel. Nejenže nepřihlášení obyvatelé připravují obec o příjmy, ale svou faktickou přítomností a žitím v obci kladou zvýšené nároky na výdajovou stránku jejího rozpočtu. Příkladem může být využívání technické (kanalizace, svoz odpadu), dopravní (místní komunikace) i sociální (mateřská školka, škola) infrastruktury, jejíž provoz a údržbu hradí obec ze svého rozpočtu. Bohužel obce nemají žádné oficiální pravomoci, jak nové rezidenty donutit přihlásit se k trvalému bydlišti v obci, ve které bydlí. Často ale právě tito noví rezidenti požadují po obci například veřejné osvětlení, vybudování komunikace, nebo si stěžují na nedostatečnou kapacitu mateřské školky. V ten moment může obec argumentovat nedostatkem finančních prostředků právě v důsledku nepřihlášení osob k trvalému bydlišti a apelovat na uskutečnění nápravy. Velmi důležité je, vysvětlit občanům co trvalý pobyt pro rozpočet obce znamená, protože většina obyvatel tuto spojitost nezná. Přihlášení k trvalému pobytu by, mimo jiné, mělo být vyjádřením pocitu občanské sounáležitosti k obci, ve které žijeme. (čerpáno z knihy suburbanizace.cz od Martina Ouředníčka a Kol. (Suburbanizace = nekontrolovatelný, překotný rozvoj lokalit za hranicemi stávajících zastavěných území.))

Ing. Dana Tomášková, Ing. Jitka Pawingerová

-2-


DOTACE NA ÚSPORY TEPLA PRO DOMY NA BYDLENÍ ANEB: CO JE DOMA, TO SE POČÍTÁ! Tak je to tady! Konečně dotace pro lidi – na bydlení a úspory tepla! I tak by se dala zjednodušit podstata chystaných dotací z resortu ministra životního prostředí Martina Bursíka, respektive Státního fondu životního prostředí ČR (SFŽP). Ano, po rozptýlení okouzlujícího oparu dotací z EU, se Česká republika postavila na vlastní nohy a rozhodla se řešit velmi neuspokojivý stav kvality ovzduší českých vesnic i měst a nedostatečnou podporu výstavby energeticky úsporných budov. Z nevýhody průmyslu - producentů vysokých imisních zátěží, kteří ať tak či onak budou muset zefektivnit produkci a snížit zátěž ovzduší – se stává výhoda pro povzbuzení ekologických investic pro majitele bytových objektů - za peníze, které získá ČR z prodeje emisních povolenek (tzv. jednotek AAU), které jsou fakticky rozdílem kjótského závazku ČR a reálného poklesu českých skleníkových emisí oproti roku 1990. Efektem bude, kromě úspor občanů za platby za energie, především významná úspora emisí skleníkových plynů a dalších znečišťujících látek do ovzduší.

Co je za dotace v současnosti? Tedy do konce března 2009?

Dotace na zateplování fasád, střech a výměnu výplní otvorů, tj. oken, dveří – NEJSOU. Resp. jsou jen pro nesoukromníky. Tedy pro veřejný sektor (obce, kraje, školy, …) a pro neziskový sektor (církve, občanská sdružení…). Z evropských peněz – z Operačního programu Životní prostředí – také ze Státního fondu životního prostředí CR. Ale od dubna budou i na bydlení! Dotace na ZDROJE TEPLA: jsou. Na výměnu kotle, solární panely na vodu a tepelná čerpadla. Z národních peněz – ze SFŽP ČR. Pro fyzické osoby = majitele rodinných domů (soukromníky (podporované zařízení musí být určeno pouze pro domácnosti, nikoliv pro firmu či živnost!) je zatím k dispozici dotace na JIŽ hotové úpravy a zařízení, tedy ZPĚTNĚ: A. Investiční podpora environmentálně šetrných způsobů vytápění a/nebo ohřevu teplé vody (TV) pro byty a rodinné domy pro fyzické osoby. • Jde výhradně o systémy, které využívají sluneční energii, energii biomasy nebo energii prostředí a zajišťují dodávku tepla a/nebo teplé vody pro fyzické osoby. • Podpora bude poskytována pouze na již ukončené akce v závislosti na objemu finančních prostředků Fondu vyčleněných pro rok 2009. • Podmínkou získání podpory je splnění stanovených podmínek (dle přílohy k dotaci - č. II. 3). • Environmentálně šetrným způsobem vytápění se rozumí vytápění prostřednictvím moderních technologií využívajících obnovitelné zdroje energie (=OZE). • Obnovitelnými zdroji se rozumí obnovitelné nefosilní přírodní zdroje energie, jimiž jsou: energie slunečního záření, geotermální energie, energie půdy, energie vzduchu a energie biomasy. • Žadatel může požádat o podporu na instalovaný systém, který je prokazatelně v trvalém provozu, maximálně však do 18 měsíců od data uvedení do trvalého provozu. • Za termín dokončení stavby se považuje den, kdy je na stavbu vydán kolaudační souhlas podle příslušných ustanovení stavebního zákona v platném znění, resp. datum z předávacího protokolu o uvedení zařízení do trvalého provozu. Tedy v bodech: • Pouze na již ukončené akce (tj. na již instalovaná a do provozu uvedená zařízení). • Termín podání žádosti – žádost o podporu lze podat do 18 měsíců po uvedení zařízení do trvalého provozu, do 31. 3. 2009. • Podpora se vztahuje pouze na akce, jejichž realizace a financování byly zahájeny po 1. 1. 2006. -3-


• Podporu lze žádat maximálně do 18 měsíců po uvedení zařízení do trvalého provozu. Trvalý provoz – začíná dnem předání díla od dodavatele do trvalého provozu - protokolem od dodavatelské firmy. V případě instalace svépomocí uvede zařízení do provozu firma podnikající v daném oboru. U novostaveb, pokud při předložení žádosti nejsou zapsány v katastru nemovitostí, je třeba doložit také vyjádření stavebního úřadu podle zákona č. 183/2006 Sb., že objekt slouží k trvalému bydlení (např. kolaudační rozhodnutí). • Objekt, ve kterém je zařízení instalováno = rodinné domy a byty v nich umístěné, nikoliv např. objekty určené k individuální rekreaci nebo průmyslové objekty, a to i v případě, že zde má žadatel trvalé bydliště! • Rodinným domem - se rozumí objekt, ve kterém více než polovina podlahové plochy odpovídá požadavkům na trvalé rodinné bydlení a je k tomu účelu určena, v níž jsou nejvýše tři samostatné byty a má nejvýše dvě nadzemní a jedno podzemní podlaží a podkroví. • Nelze podpořit zařízení (ani např. jeho rozšíření nebo rekonstrukci), které již bylo podpořeno z Fondu = SFZP ČR dříve. • Předmětem podpory u všech těchto opatření nejsou investice do otopného systému (rozvody tepla/teplé vody v objektu a topná tělesa), projektové, režijní, kompletační a další práce nesouvisející s instalací obnovitelného zdroje v daném objektu. Definice objektu je uvedena níže. • Fakturace (úhrada nákladů) - potvrzení zaplacení předmětu realizace (originály nebo ověřené kopie faktur ověřené KP) vystavená výhradně na jméno žadatele o podporu, a doklady o jejich úhradách. • Přímá finanční podpora na realizaci opatření může pro fyzické osoby (typ E; podporované zařízení je určeno pouze pro domácnosti) dosáhnout maximální hranice dotace v procentech ze základu pro výpočet podpory a zároveň absolutní výše podpory (maximální částky) uvedené v tabulce podle typu: Tab. č. 1 Výše podpory Komentář: To znamená: na kotel na dřevo – lze dostat max. 55 000 Kč (nebo 50% z uznatelných nákladů). Taktéž na teplovodní solární kolektory na teplou vodu, pokud se tím i přitápí – tak 65 000 Kč. Na tepelná čerpadla je více, ale nároky na kvalitu a účinnost čerpadel jsou hodně vysoké (viz níže)! Podrobnější podmínky na jednotlivé typy vytápění. 1.A.a Kotle na biomasu. Jde výhradně o lokální systémy, napojené na otopnou soustavu objektu, které využívají energii biomasy a zajišťují dodávku tepla a případně i teplé vody pro fyzické osoby. Předmětem podpory je i automatizovaný systém podávání paliva ze skladiště paliva do kotle. Předmětem podpory nejsou instalace krbových kamen, kachlových kamen a krbových vložek, jejichž součástí není teplovodní výměník a neslouží jako jediný zdroj vytápění objektu a kombinovaných kotlů umožňujících podle údajů výrobce spalování biomasy i fosilních paliv. Komentář: NELZE dostat dotaci na kotel kombinovaný na uhlí a dřevo! Jen na dřevo. Podmínkou získání podpory v rámci podprogramu je splnění těchto kritérií: • předmětem podpory může být pouze zařízení na biomasu včetně příslušenství, • v případě instalace zařízení na biomasu do novostaveb výpočet energetické náročnosti budovy musí prokázat, že měrná potřeba energie na vytápění je menší než 50 kWh/m2.rok, Komentář: Pokud nemáte opravdu dobře zateplený dům tepelnou izolací, nebo máte nový objekt ze standardních bloků či tvarovek běžně používaných pro výstavbu, je téměř jisté, že parametr nesplníte. Museli byste mít objekt vyprojektován opravdu v kategorii vyšších normových požadavků „nízkoenergetická stavba“. • u novostaveb je třeba doložit, že objekt není možno připojit na rozvod zemního plynu nebo CZT (= centrální zásobování teplem), Komentář: Pokud vám jde ulicí podle domu plyn, a i když nemáte přípojku k domu, tak pro novostavbu podporu na kotel na dřevo nedostanete. • u stávajících staveb bude podporován pouze přechod z vytápění tuhými fosilními palivy na vytápění biomasou, Komentář: Starý kotel musí opravdu skončit ve šrotu. Nový kotel nemůže být jako náhradní. Pokud topíte dnes plynem, podporu nezískáte. • čestné prohlášení investora o likvidaci původního zařízení pro vytápění, toto prohlášení se netýká novostaveb, • předložení hodnocení podle Příl. č.II.5,(viz níže) • montáž zařízení musí být provedena odbornou firmou (zák. č.455/1991,Sb, Příl. č.1, část A), • použití certifikovaných komponentů systému splňující platné normy a předpisy, Komentář: Domácí ani necertifikované výrobky podivného původu dotovat nelze. • závazek provozovatele provozovat zařízení po dobu nejméně 10 let, • doklad o tom, že zařízení splňuje mezní hodnoty emisí pro třídu 3 podle ČSN EN 303-5, tabulky 7. Komentář: To jsou poměrně přísné požadavky – podpora je jen na opravdu kvalitní výrobky s nízkými emisemi! 1.A.b Solární systémy na celoroční ohřev teplé vody. 1.A.c Solární systémy na přitápění a na celoroční ohřev teplé vody. = Tzv. teplovodní panely, nikoliv fotovoltaické panely k produkci elektřiny. Jde výhradně o solární systémy určené pro přitápění a celoroční ohřev TV (program 1.A.c) nebo pouze pro celoroční ohřev TV (program 1.A.b). Podmínkou získání podpory v rámci podprogramu je splnění těchto kritérií: • předmětem podpory může být pouze solární systém včetně příslušenství, • předložení hodnocení podle Příl.č.II.5, -4-


• použití certifikovaných komponentů systému splňujících platné normy a předpisy, Komentář: Domácí kutilské ani necertifikované výrobky velmi podivného původu (např. z Číny) dotovat nelze. • použití technologie se solárními kolektory a zásobníky vhodnými pro celoroční provoz, bez nutnosti instalace elektrické ochrany proti zamrzání, • závazek provozovatele provozovat zařízení po dobu nejméně 10 let. 4.A Tepelná čerpadla. Jde výhradně o podporu na instalaci tepelného čerpadla pro samostatné vytápění rodinných domů a bytů v nich umístěných ve vlastnictví fyzických osob. Uznatelnými náklady pro výpočet podpory jsou náklady na pořízení tepelného čerpadla a jeho instalaci. Předmětem podpory nejsou vyvolané investice, např. pořízení nové nebo rekonstrukce stávající elektropřípojky, pořízení nového nebo úpravy stávajícího topného systému apod. Podmínkou získání podpory v rámci podprogramu je splnění těchto kritérií: • předmětem podpory může být pouze tepelné čerpadlo včetně příslušenství, • v případě instalace tepelného čerpadla do novostaveb výpočet energetické náročnosti budovy musí prokázat, že měrná potřeba energie na vytápění je menší než 50 kWh/m2.rok, Komentář: Pokud nemáte opravdu dobře zateplený dům tepelnou izolací, nebo máte nový objekt ze standardních bloků či tvarovek běžně používaných pro výstavbu, je téměř jisté, že parametr nesplníte. Museli byste mít objekt vyprojektován opravdu v kategorii vyšších normových požadavků „nízkoenergetická stavba“. • u novostaveb je třeba doložit, že objekt není možno připojit na rozvod zemního plynu nebo CZT, Komentář: Pokud vám jde ulicí podle domu plyn, a i když nemáte přípojku k domu, tak pro novostavbu podporu na tepelné čerpadlo nedostanete. • u stávajících staveb bude podporován pouze přechod z vytápění tuhými fosilními palivy na vytápění tepelným čerpadlem, Komentář: Pokud topíte dnes plynem, podporu nezískáte. • použité tepelné čerpadlo neobsahuje látky, uvedené v odstavcích 1 a 2 § 23 zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší, • montáž tepelného čerpadla musí být provedena odbornou firmou (zák. č. 455/1991 Sb, Příl. č.1, část A), • otopná soustava objektu vytápěného tepelným čerpadlem musí být vybavena prostorovým regulátorem teploty, • závazek provozovatele provozovat zařízení po dobu nejméně 10 let, • použití certifikovaných komponentů systému splňujících platné normy a předpisy, Komentář: Podezřelá čerpadla (second-hand z ciziny ani necertifikované výrobky velmi podivného původu (např. z Číny) dotovat nelze. • čestné prohlášení investora o likvidaci původního zařízení pro vytápění (toto prohlášení se netýká novostaveb), • použití technologie s garantovanými parametry a minimálním průměrným ročním topným faktorem podle použitého systému potvrzeným v odborném posudku (jiné systémy než níže uvedené nejsou podporovány): - země – voda 4,3 při parametrech S0/W35 - vzduch – voda 3,2 při parametrech A2//W35 - voda – voda 5,0 při parametrech W10/W35 Komentář: Tyto parametry pro účinnost tepelných čerpadel jsou VELMI přísné…Splní je jen ta nejlepší…. PŘÍLOHY: Ale to není ještě zdaleka všechno, k žádosti jsou třeba ještě přílohy…. A různé, dle typu projektu. Opět platí, že největší přísnost je na tepelná čerpadla – pro ta je nutné např. dokládat „Protokol k energetickému štítku obálky budovy“, který smí zpracovávat jen osoby se speciální akreditací (není totožná s energetickými auditory ani autorizací stavebních inženýrů!). Z povinných příloh vyjímám jen pro názornost výčtu některé: • Doklad dle platné legislativy, že podporované zařízení smí být uvedeno na trh v ČR (certifikát, protokol o zkoušce typu, resp. prohlášení o shodě apod.), • Dokumentace - zákres zapojení, popř. zákres umístění obnovitelného zdroje, pokud toto není zřejmé z fotodokumentace, • Předávací protokol o uvedení zařízení dodavatelskou firmou do trvalého provozu a u novostaveb pak vyjádření stavebního úřadu podle zákona č. 183/2007 Sb., že objekt slouží k trvalému bydlení (např. kolaudační rozhodnutí), • U programů 1.A.a a 4.A kopii ŽL odborné firmy, která provedla montáž zařízení, • U programů 1.A.a a 4.A čestné prohlášení o likvidaci původního zařízení (netýká se novostaveb), • U programu 1A.a a 4.A - potvrzení obecního úřadu k následujícím bodům (netýká se realizací uvedených do trvalého provozu před 05/2008): - lokalita není zasíťovaná STL rozvodem plynu, - neuvažuje se s napojením objektu na centrální zdroj tepla. • Odborný posudek pro účely programů 1.A a 4.A (netýká se instalace tepelných čerpadel a zdrojů na biomasu v novostavbách, kde je zpracován průkaz energetické náročnosti budovy viz část II. níže) Posudky mohou zpracovat odborně způsobilé a nezávislé fyzické osoby, zapsané do seznamu energetických auditorů u MPO a autorizovaní inženýři nebo technici v oborech pozemní stavby, technika prostředí staveb a technologická zařízení staveb. Při zpracování posudku bude dodržena stanovená osnova. Posudek nesmi zpracovávat pracovník firmy, která zařízení instalovala a dále též osoba, která má vůči fyzické osobě, pro níž se zpracovává posudek, postavení, které by mohlo ovlivnit její činnost jako zpracovatele posudku. • Průkaz energetické náročnosti budovy - Hodnocení energetické a environmentální kvality akce v případě instalace zařízení využívající OZE do nové stavby. K prokázání požadovaných parametrů se použije postup stanovený vyhl.č.148/2007S., o energetické náročnosti budov. Výsledky hodnocení budou zpracovány formou průkazu energetické náročnosti budovy podle Příl. č. 4 vyhlášky. Podrobnosti viz: www.sfzp.cz, http://www.sfzp.cz/clanek/256/780/40-milionu-korun-na-cistsi-vzduch-a-ekologictejsivytapeni-v-domacnostech/ -5-


26.6.2008 schválila poslanecká sněmovna novelu zákona o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů. Výnos z jejich prodeje bude příjmem Státního fondu životního prostředí, takže v důsledku pomůže desítkám tisíc domácností zateplit své domy a byty a nahradit staré kotle na uhlí moderním vytápěním obnovitelnými zdroji. Následně bylo naplánováno předložit vládě návrh Programu zelených investic (Green Investment Scheme - GIS), který bude řešit, kam budou konkrétně finanční prostředky směřovat. Návrhem MŽP bude podpořit především domácnosti, které není možné podporovat z Operačního programu Životní prostředí. Podpora bude směřovat především do náhrady uhlí vytápěním s využitím obnovitelných zdrojů (biomasa, tepelná čerpadla, solární kolektory) a energetické úspory (zateplování domů, výměna oken, apod.). Na základě již uzavřených smluv o prodeji povolenek na emise skleníkových plynů bude možné spustit i program grantů pro domácnosti. Celkový výnos z prodeje přebytku je nyní odhadován řádově v rozmezí 10 - 25 miliard Kč (v závislosti na tržní ceně), což dává dobrou šanci desítkám tisíc domácností. (Původní zpráva na http://www.sfzp.cz/clanek/256/593/miliardy-za-usetrene-emise-pomohou-domacnostem-s-vytapenim-a-usporamienergie/) Takže od dubna bude již funkční nový, rozsahem unikátní dotační program pro domácnosti, pro který bude již v roce 2009 k dispozici téměř deset miliard korun, který bude zaměřený jak na obnovitelné zdroje, tak na energetické úspory při rekonstrukcích, ale i v novostavbách. V rámci tohoto nového a podstatně rozšířeného programu dotací bude podporováno kvalitní zateplování rodinných domů, náhrada neekologického výtápění za velmi kvalitní nízkoemisní kotle na biomasu a velmi účinná tepelná čerpadla, instalace těchto zdrojů do nízkoenergetických novostaveb a také nová výstavba v pasivním energetickém standardu. Podmínky programu v oblasti obnovitelných zdrojů navážou na tento dočasný program do března, jen u kotlů na biomasu budou podporovány zdroje s ještě příznivějšími (tedy přísnějšími) emisními charakteristikami než doposud. O dotace z nového programu nebude možno žádat zpětně na akce zrealizované před jeho vyhlášením. Podrobné podmínky programu budou k dispozici AŽ v březnu. Připravuje se také program dotací pro nepanelové bytové domy s obdobnými parametry. Podrobnosti budou zveřejněny taktéž v březnu tohoto roku. Zateplování panelových domů podporují programy program „PANEL“ z Ministerstva pro místní rozvoj ČR. V součinnosti s vedením obce Čerčany vás budeme informovat a podporovat vaše úsilí i zlepšení stavu ovzduší v Čerčanech. Pokračování příště Ing. Jana Tywoniaková

LETOŠNÍ ZMĚNY „V ODPADECH“- NEPŘEHLÉDNĚTE! Vzhledem k neustále narůstajícím nákladům na likvidaci odpadů dochází v roce 2009 k následujícím opatřením: 1. „Poplatek za odpady“ v obci je stanoven ve výši 500,- Kč na fyzickou osobu, která má v obci trvalý pobyt – rozumí se tím platba poplatku za popelnici standardního objemu 110 – 120 l. Popelnici tohoto objemu označenou známkou na r. 2009 bude smluvní firma bez problémů nadále vyvážet. Vlastníci popelnic o objemu 240 l však musí platební podmínky za odvoz těchto popelnic řešit individuálně na OÚ Čerčany. 2. Druhá známka na popelnice o objemu 110 - 120 l v r. 2009 v obci Čerčany bude vydávána pouze v případě, že v dané nemovitosti bude trvale hlášeno více než pět osob s trvalým pobytem v obci Čerčany. 3. Majitelé rekreačních objektů v katastru obce Čerčany bez trvalého pobytu v obci a objektů k bydlení, kde není nikdo hlášen k trvalému pobytu, musí v souhlasu s platnou vyhláškou od počátku letošního roku k likvidaci komunálního odpadu bezpodmínečně využívat jen typizovaných sběrných nádob - kontejnerů pro komunální odpad o objemu 1100 l (dále jen kontejnerů), umístěných na určených stanovištích v osadách Vysoká Lhota, Nové Městečko i v samotných Čerčanech. To znamená, že již neobdrží při platbě poplatku za odpady známku na popelnici a popelnice jim smluvní firma nebude nadále vyvážet. Náklady na likvidaci odpadu tímto způsobem (s využitím kontejnerů) jsou pro obec 5x nižší než s použitím popelnic. Jedná se tedy o nezanedbatelnou úsporu finančních prostředků pro obec. Věříme proto, že toto opatření bude přijato s pochopením. Pro snažší orientaci přikládáme seznam stanovišť s kontejnery na komunální odpad. Tyto kontejnery jsou určeny výhradně pro majitele výše uvedených objektů v katastru obce Čerčany, kteří zde nemají trvalý pobyt. Samozřejmě, že mimo určených kontejnerů na komunální odpad mohou jako poplatníci použít v obci kontejnery na separovaný odpad rozmístěné na území obce (plasty, sklo, papír) a sběrný dvůr v průmyslové zóně. Poplatek za likvidaci komunálního odpadu za r. 2009 pro rekreační objekt (a objekt k bydlení bez hlášeného trvalého pobytu) v obci Čerčany je stejný jako v minulém roce tj. 500,-Kč a je splatný do 31.3.2009. Stanoviště kontejnerů na komunální odpad pro majitele rekreačních objektů bez trvalého bydliště v katastru obce Čerčany: Čerčany - 1x kontejner Na Návsi (nově od začátku roku !!!), 1x kontejner křižovatka ulic Zahradní – U Trati (ul. Na Okraji, u železničního přejezdu – nově od začátku roku !!!) Vysoká Lhota - 2x kontejner ul. Brigádníků (naproti trafice), 1x kontejner ul. Pod Statkem (u Jarolímků), 2x kontejner v Jerichu Nové Městečko - 1x kontejner ul. Za Mostem (vpravo nad p. Mickou), 3x kontejner ul. Poříčská, 3x kontejner „u hřiště“ (u Synků) Dále připomínáme, že kontejnery na komunální odpad u bytových domů (ul. K Vodárně, Havlíčkova, Družstevní, Palachova a Mlynářská) jsou určeny pouze pro občany bydlící v těchto domech, nikoliv pro majitele ostatních nemovitostí v Čerčanech. Nádoby (kontejnery) na tříděný odpad jsou určeny pro všechny obyvatele Čerčan a jejich správné využívání, mimo ekologického přínosu, pomáhá snižovat už tak dost vysoké náklady na likvidaci odpadu. Odpad proto dle možností důsledně třiďte. Jestliže se potřebujete zbavit velkoobjemového odpadu, využívejte sběrný dvůr -6-


v průmyslové zóně! Do konce března je zde otevřeno každou sobotu od 10 do 12 hod. Od začátku března pak každou středu (14-18 hod.) a sobotu (9-12, 13-17). Všechna uvedená opatření mají jeden cíl – minimalizovat co nejvíce ohromné částky, které obec musí každoročně doplácet za likvidaci odpadů. Jako důkaz naprostého nepochopení některých občanů přikládáme foto obsahu kontejneru, určeného pro „chataře“, který je umístěný na návsi. Jedná se totiž jednoznačně o velkoobjemový odpad, který skutečně patří do sběrného dvora.

„MÁ TO SMYSL, TŘIĎME ODPAD“ 7. díl – Skládka odpadů

Vychází v rámci projektu Středočeského kraje a společností EKO-KOM, a.s., a ASEKOL s.r.o. Přestože je tento seriál věnován zejména třídění odpadů, považujeme za vhodné seznámit vás i s „klasickými metodami“ nakládání s domovním odpadem. Produkce odpadů a potřeba jejich odstraňování je úzce spjata se sdružováním člověka do skupin. Již z pravěku jsou známy odpadní jámy, které člověku sloužily pro odkládání odpadu, zejména organické povahy. Současná skládka je vlastně také odpadní jáma, i když funguje podle jiných pravidel. Princip skládkování je tedy znám již několik desítek tisíc let. Současné skládky jsou ale moderními zařízeními, jejichž provoz podléhá přísným legislativním a technickým normám. Z hlediska zákona o odpadech jsou skládky zařízením na odstraňování odpadů a slouží k ukládání odpadů, které již není možné využít. Skládky jsou budovány nejčastěji v přirozených prohlubních, vytěžených pískovnách, kamenolomech apod. Kapacita prostor vhodných pro skládkování je omezená. Ve Středočeském kraji bylo v roce 2006 provozováno přibližně 30 skládek vhodných pro ukládání komunálního odpadu. Protože je ve Středočeském kraji výběr vhodných lokalit pro nové skládky v současné době vyčerpán a další skládky nebudou zřizovány, měly by na skládkách skončit jen ty odpady, jejichž využití jako druhotných surovin není možné. Veškerý ostatní odpad by měl být důsledně tříděn. Kvůli ochraně půdy a podzemních vod musí být těleso skládky dobře izolováno od podloží pomocí silné fólie a musí obsahovat drenážní vrstvu, která odvádí z tělesa skládky vodu do záchytných jímek. Ukládání odpadu do skládky podléhá určitému režimu, každý druh odpadu má své určené místo a skládka se zaplňuje postupně, v tzv. kazetách. Odpad se na skládce překrývá vrstvami inertního materiálu, např. zeminou, a zhutňuje buldozerem tak, aby lehké odpady ze skládky neulétávaly a prostor byl lépe využit. Rozkladem odpadu dochází ke vzniku skládkového plynu, který je využíván a spalován v kogeneračních jednotkách vyrábějících elektrickou energii. Aby byla zajištěna bezpečnost životního prostředí, je provozovatel skládku povinen po její rekultivaci a uzavření ještě třicet let monitorovat a garantovat její bezpečnost. Všechna popsaná přísná ekologická opatření se samozřejmě promítají do celkových nákladů na skládkování odpadů a potažmo i do ceny služby za odvoz komunálních odpadů. Tříděním odpadů nešetříte jen přírodu, ale šetříte vaší obci či vašemu městu i peníze. Zájemci o bližší informace mohou navštívit webové stránky www.stredoceske-odpady.cz a www.jaktridit.cz, své náměty a připomínky můžete prezentovat na e-mailové adrese: [email protected]

GENERÁLNÍ OPRAVA KLAVÍRU Vážení občané Čerčan a okolí. S velikou radostí Vám oznamujeme, že v polovině roku 2008 byla úspěšně provedená generální oprava klavíru, v sále kulturního domu. Nástroj se již několik let nacházel v žalostném stavu a pravidelně odmítal spolupráci. Tak se při jednom z koncertů Podblanického festivalu stalo, že mistr klavírista byl donucen změnit na místě repertoár, aby se koncert vůbec mohl uskutečnit. O to hůř se hrálo naším žákům, kteří byli těžce konfrontování tímto stavem. Nástroj se choval nevypočitatelně a každý dostal co proto. Naši žáci se s touto skutečností vyrovnávali jen stěží. Po domluvě s panem starostou a zastupitelstvem obce bylo rozhodnuto nechat nástroj opravit. Po schválení finančních prostředků ze strany obce se nástroj asi na dobu půl roku odvezl do dílny. Nechci Vás zatěžovat výčtem všeho, co se muselo udělat. Dovolím si poznamenat jen dvě drobnosti, abyste si mohli udělat vlastní obraz o stavu nástroje. Vše, co se dalo z nástroje "odnést", bylo již dávno odneseno. Co nešlo odnést, tak se alespoň zničilo. Je pravda, že nejdelší dobu trvala výroba koleček. Ta stará, žel dosloužila, a výroba nových potrápila německou firmu Jahn a to tak, že kvůli třem kolečkům musela přenastavit dočasně svůj výrobní počítačový program. -7-


Dobrá věc se nakonec podařila a nástroj se povedlo rekonstruovat do původní podoby. Aby se situace neopakovala a takto opravený nástroj nepřišel hned k újmě, vyrobila se bedna, do které se nástroj uschová. Toto opatření se jeví jako strategicky výborná investice a ZUŠ rozhodně nemusí litovat prostředků, které investovala. Závěrem chci poděkovat starostovi obce a zastupitelstvu. Velké díky Vám všem, kteří jste se podíleli na tom, že obec Čerčany má zase standardní nástroj, který na straně jedné slouží a na té druhé reprezentuje. Poslední dík patří panu Zdeňku Nováčkovi, který se o nástroj dlouhá léta staral. Anton Masnica

CO JE TO, KDYŽ SE ŘEKNE KOMUNITNÍ DŮM Po uvedení čerčanského hospice do provozu (v září 2008) byl prostor před hospicem oplocen a na drátěném pletivu podél silnice se objevila cedule s nápisem Komunitní dům. Předně se omlouváme všem obyvatelům Čerčan, že ve víru starostí s rozjezdem hospice jsme nepřinesli podrobnější informace o dalších úmyslech v rámci plánovaného prostoru. Slovo „komunita“ je odvozeno od slova „komuna“ = sdružení lidí se společným vlastnictvím. Latinský základ commune (obec, obecná věc) resp. communis (společný, obecný) nacházíme v mnoha dalších českých slovech (komunální, komunikace, komunismus). V současné době je slovo „komunitní“ spojeno s věcmi a hodnotami, které jsou společné větší skupině lidí, které dotčený předmět nějakým způsobem spojuje. A jak je to tedy s komunitním domem v Čerčanech? Dosud se mluvilo o tom, že v návaznosti na hospic se bude stavět kostel (s jeho plánováním se začalo již v r. 1991). Postupem času (i v souvislosti s diskuzí o plánech na využití pole pod sídlištěm) se většina obyvatel ztotožnila s tím, že součástí centra každé obce (náměstí) bývá kostel. Husitský sbor sice tvoří zajímavou dominantu, od Čerčan je však značně odtržen. Realizace samostatného kostela se ukázala značně problematická. Farnost Poříčí nad Sázavou, kam Čerčany dle správního rozdělení pražské arcidiecéze spadají, disponují dvěma unikátními románskými kostely. Co však chybí jsou prostory, které by nesloužily čistě bohoslužebným účelům, ale kde by se mohly setkávat menší skupinky lidí za různými účely – podrobněji se ještě zmíním. Samozřejmě, že podobu a využití objektu značně ovlivní návazný objekt hospice. Projekt „kostela“ byl od samého počátku připravován s tím, že součástí stavby musejí být kromě vlastního bohoslužebného prostoru i další místnosti (sál, učebny), které by sloužily i jiným církvím než katolické (která byla původně vlastníkem pozemku a investorem), zejména pak širší veřejnosti. Veškeré prostory by byly samozřejmě přístupné pro personál a zejména pacienty hospice. Proto v průběhu r. 2008 došlo k dohodě s Arcibiskupstvím pražským o postoupení smlouvy na realizaci stavby z katolické církve na občanské sdružení TŘI a zároveň s tím i o převodu pozemku pod kostelem. V té souvislosti se označení stavby jako „kostel“ změnilo na „komunitní dům“, což mnohem lépe vystihuje účel a předpokládané využití celého objektu. Co by tedy měl tento „společný dům“ nabízet? V přízemí (na stejné úrovni s hospicem) je navržen vlastní kostel - bohoslužebný prostor s kapacitou pro 60 sedících osob a 10 pacientů na lůžku (pro ty je uvažováno se samostatným balkonem, který by jim zajistil určitou míru soukromí). Kromě zakristie a potřebného sociálního zázemí se zde nachází ještě kancelář a učebna. Pro komunitní využití je plánován zejména suterén. Zde je navržen sál o půdorysných rozměrech 10x18 m, který pojme až 150 lidí. Je však zamýšlen spíše pro menší akce (20-50 osob), pro které v Čerčanech ani v okolí nejsou vhodné prostory a které se dosud konaly buď ve zbytečně velkém sále v kulturním domě nebo ve stísněných prostorách infocentra nebo stacionáře hospice. Na základě diskuze o možném využití tohoto sálu (resp. učebny v přízemí) se nabízejí tyto možnosti: ¾ hudební programy: koncert pro menší okruh posluchačů (přehrávky ZUŠ apod.); ¾ duchovní programy: modlitební setkání, duchovní formace, kurzy Alfa, biblické hodiny, příprava ke svátostem; ¾ kulturní programy: besedy, promítání filmů, přednášky, představení výsledků činnosti žáků Základní školy a Základní umělecké školy Čerčany apod.; ¾ sociálně zdravotní a vzdělávací programy (zejména ve vazbě na hospic): vzdělávací kursy a poradny pro veřejnost, pro příbuzné pacientů nebo zaměstnance hospice, vzdělávací akce pro odborníky (zejm. paliativní medicína a onkologie); ¾ setkání u příležitosti rodinných výročí či slavností (křtiny, svatby, pohřby, životní výročí apod.). Těmto potřebám je samozřejmě podřízeno technické řešení sálu i celého suterénu. Jeho provoz bude zcela samostatný, oddělený od přízemí, které je určeno především pro bohoslužby. Přístup bude ze strany silnice. Suterén je vybaven samostatným sociálním zázemím a malou kuchyňkou. S hospicem je propojen (stejně jako ostatní patra) přes spojovací stěnu na schodiště a výtah hospice. Ve vlastním sále je počítáno s jednoduchým podiem, možností zatemnění, rozvodem počítačové sítě a dalším vybavením nutným pro jeho víceúčelové využití. V prvním patře komunitního domu je ve spojovací části navržen dvoupokojový byt (pro faráře nebo správce objektu), ve druhém patře dvě garsoniéry (pro dobrovolníky, stážisty příp. zaměstnance hospice nebo pro starší kněze, kteří by mohli i při případných zdravotních problémech pomáhat místnímu faráři službou v hospici i v kostele). -8-


Součástí každého kostela bývá samozřejmě věž. Nejinak je tomu i v případě tohoto komunitního domu. Věž je navržena trochu netradičně jako trojboká – kostel by měl být zasvěcen Nejsvětější Trojici, symbolikou čísla 3 je ostatně poznamenáno celé sdružení. Na věži nesmějí chybět hodiny a zvon. Kromě toho pan architekt Klang počítá s tím, že na vnější stěně věže by se mohly ve spolupráci se známým zvonařem panem Manouškem postupně zavěšovat menší zvonky, které by vytvořily zajímavou a atraktivní zvonkohru (zde ovšem narážíme na značný problém jejího financování). Realizace komunitního domu nepůjde takovým tempem jako stavba hospice. Investiční prostředky na takovýto druh stavby se shánějí velice obtížně. Protože nepůjde o žádné komerční využití, je nutné hledat zdroje u organizací, které jsou ochotné investovat do staveb, které nepřinášejí žádný hmotný užitek a přitom si tyto organizace uvědomují, že zamýšlené aktivity patří k základním životní potřebám naší společnosti. Kdo by si chtěl udělat lepší představu o podobě celého objektu, může si prohlédnout model, některé výkresy a vizualizace interiéru, které jsou v současné době vystavené v přízemí hospice (vlevo za vrátnicí na budoucí spojovací chodbě s kostelem). Ing. Jiří Pech

HOSPIC Když jsem si připravovala, co Vám napíši do dalšího Zpravodaje o tom, co jsme všechno udělali od konce listopadu, kdy jsme se „viděli“ naposledy, sumírovala přehled akcí, aktivit, novinek… najednou mne napadlo, že takový přehled příliš neříká o tom, co v hospici prožíváme, získáváme, ztrácíme. Že po pěti měsících fungování je to živý organismus, který má své příběhy, zážitky, stále sílící počet lidí, kteří pečují, pomáhají, navštěvují nás… A tak jsem se dnes rozhodla ukázat Vám hospic pohledem lidí, kteří nás navštívili třeba jen na pár hodin, pracují u nás či nám chodí pomáhat od našeho otevření anebo s námi sdílejí naší cestu už dlouhé roky… „Do Hospice Dobrého Pastýře jsem vstoupila poprvé pracovně. Se štábem České televize jsme tam jeli natočit reportáž pro pořad Barvy života. Běžná záležitost, podobná zařízení navštěvujeme poměrně často. Pocit, který se mne hned po vstupu chopil (a už se mne nepustil), ale už tak běžný nebyl. Klid, jistota, bezpečí, opravdová atmosféra domova. Zní to skoro neuvěřitelně, ale ozývá se tu i smích! U lůžka maminky se sešly k oslavě narozenin tři její děti. Léta na sebe nenašly čas, míjely se a spěchaly, až teď a tady si toho mají tolik co povědět. A dohnat, co zameškali.“ (Marie Retková, Česká televize) „Myslím, že to bude právě rok, co jsem si uvědomila, jak krásný a klidný život mám a že je možná načase začít to nějakým způsobem vracet. Často jsem tou dobou jezdila kolem rozestavěného hospicu a jednoho dne mě napadlo, že to by mohla být cesta, že to by mohlo být místo, kde můžu skutečně pomoci, být užitečná, dávat, aniž bych tím druhým komplikovala život a uváděla je do rozpaků. Nikdy třeba nezapomenu na "svou" první paní, přišla jsem s rozpaky a ostychem, ale ona mi přikázala uvařit oběma kávu, že si zrovna poslala pro zákusky, a dvě hodiny nezavřela pusu. Bylo to tak osvobozující. Jednou jsem u jejího lůžka seděla skoro tři hodiny, to už vůbec nekomunikovala, nevnímala. Nedokážu to vysvětlit, ale nešlo odejít, jen jsem s ní tedy tiše byla a držela ji za ruku. A když jsem se pak zvedla s pocitem, že ten den jsem v hospicu byla naprosto zbytečná, otočila hlavu a řekla: "Zůstaňte se mnou ještě chvíli, prosím." Obrečela jsem to. Často na ni myslím a jsem přesvědčená, že ty tři hodiny patří mezi ty nejdůležitější v mém životě. O měsíc později se ten silný pocit, že nesmím odejít, zopakoval u lůžka tatínka mého muže a on tak nezemřel v nemocnici opuštěný.“ (Profesorka na střední škole, dobrovolnice) „Na každém oddělení v nemocnicích umírají lidé, ale k nám jdou opravdu umřít zpravidla všichni. Proto jsou zdravotníci pečlivě vybíráni tak, aby byli na výši nejen po odborné stránce, ale také po stránce lidské. Sestřičky a ošetřovatelé doprovázejí v umírání nejen pacienta, ale jsou oporou také rodinám. Jsme s příbuznými v pravidelném kontaktu i po smrti pacientů. Jsou lidé, kteří jsou rádi, že jsme nezapomněli a třeba se přijdou podívat na nás jen tak. Všichni se učíme mluvit s pacienty o smrti. Není to vůbec jednoduché. Nebyli jsme na to v minulých letech zvyklí a nikdo z nás se to ve škole neučil. A to je ten cit, který naše sestřičky a ošetřovatelé musí mít a mají. Nemáme v hospici žádnou věkovou hranici hospitalizovaných pacientů a o to je to náročnější. Našimi pacienty jsou nejen onkologicky nemocní a staří pacienti, ale také miminka.“ (Vlasta Chaloupecká, vrchní sestra) „Je paradoxem, že mi právě "neziskové" občanské sdružení umožnilo vytvořit ucelenou sérii značek (nebo chcete-li piktogramů, které označují jeho jednotlivé aktivity), neboť něco podobného jsem pro jiného svého zákazníka nikdy neměl možnost navrhnout. Většina těchto i dalších výtvarných prací proběhla v době, kdy na ploše dnešního hospice bylo zaseto a kdy mnozí zcela jistě nevěřili, že se dílo takového rozsahu a poslání může vůbec na tomto místě zrealizovat. Těší mne, že to celé "nesklouzlo", jak to často bývá, cestou menšího odporu a tak je čerčanský hospic významným počinem nejen svým posláním, ale i nepřehlédnutelnou architekturou, která se po dokončení kostela stane zcela jistě dominantou města.“ (Petr Lukáš Racek, výtvarník) „Co bych popřál čerčanskému hospici? Já bych raději popřál nám všem, abychom našli ve Vaší práci inspiraci a sílu vnímat smrt jako neoddělitelnou součást lidského života a abychom neutíkali před tímto tématem. Popřál bych nám, abychom všichni mohli opustit tento svět tam, kde jsme svůj život prožili, tedy doma mezi svými blízkými. Ale protože jsem realista a vím, že to není ve všech případech možné a také proto, že mezi námi žijí též ti, jimž nebylo dopřáno vybudovat si vlastní rodinu, přál bych nám všem více zařízení jako je Váš hospic. Budováním hospiců budujeme dílo lidské lásky a úcty k člověku.“ (Pavel Vošalík, velvyslanec České republiky u Svatého stolce) Rádi Vám poskytneme další zprávy a informace o dění v Hospici Dobrého Pastýře – ty opravdu souborné si můžete přečíst v Katolickém týdeníku, který vyjde 10.2. a jehož čtyřstránkový přebal je věnován pouze našemu hospici! A samozřejmě Vás zveme k návštěvě – ať již bezbariérové nekuřácké restaurace, mateřského centra Rybička, nově otevřeného kadeřnictví, pravidelných Alfa kursů pro dospělé, bohoslužeb v kapli Dobrého Pastýře… Mgr. Jarmila Neumannová, komunikace a marketing, tel. 731 648 977, [email protected] -9-


NEKUŘÁCKÁ RESTAURACE KONEČNĚ V ČERČANECH Čas od času si člověk rád vyjde „na jedno“ s přáteli do hospody či restaurace. Pokud je ale ten člověk nekuřák, neměl ještě donedávna v Čerčanech na růžích ustláno. Doslova neměl kam jít. V každé hospodě se kouří. Legrační fakt, že bude mít význam nekuřácká místnost s dveřmi dokořán do zakouřeného prostoru hospody, těžko někdo může brát vážně. Někde jsem četla příměr, že je to asi tak, jako když v jedné polovině bazénu je zakázáno čurat do vody a ve druhé polovině téhož bazénu je to povoleno. Ač člověk sám nekouřil, načichl během i krátkého pobytu tak, že doma musel větrat svršky na balkoně. Dokonce i v Čerčanech se konečně blýsklo na lepší časy. Objevila se restaurace, kde se nekouří! A nejen to, točí se tam opravdu dobré pivo Kout z jednoho malého šumavského pivovaru. A do třetice všeho dobrého tam ještě i dobře vaří. Mluvím o Restauraci „U Kostela“, která je od prosince otevřena v hospicu Dobrého pastýře. Renata Frídová

Redakce Čerčanského zpravodaje doporučuje navštívit v naší obci první

NEKUŘÁCKOU RESTAURACI

v příjemném a klidném prostředí v objektu hospice Dobrého pastýře - otevřeno denně 11.30 - 22 h. - výborné světlé i tmavé točené pivo z minipivovaru Kout na Šumavě - široký sortiment teplých i studených jídel a nápojů

JEŠTĚ K TÉMATU „NÁMĚSTÍ“ V posledním čísle Čerčanského zpravodaje z roku 2008 vyšlo několik článků, týkajících se diskusního večera k problematice sportovního hřiště v Družstevní ulici. Mám pocit, že jejich autoři, snad nevědomky, posouvají spor do stále nebezpečnější roviny. Chtěl bych proto uvést věci zpátky do souvislostí. Mým cílem není ještě více rozdmýchat rozbouřenou atmosféru kolem celé věci, naopak přispět k smysluplnému řešení. Zastupitelstvo obce na svém listopadovém zasedání schválilo záměr místostarostky Ing. Tomáškové k zadání studie na celkové urbanistické zpracování prostoru mezi hospicem a ulicí Družstevní odborníkem. Cílem studie by mělo být posouzení, zda na uvedený pozemek je možné a z urbanistického i architektonického hlediska i vhodné, umístit hřiště i náměstí. Hlasoval jsem pro a nebráním se ani rozšíření této studie na celé Čerčany, aby byly posouzeny jiné možnosti vzniku centra obce. V ideálním případě by studie měla rozsoudit oba sporné tábory zastánců a odpůrců hřiště. A já prohlašuji, že jsem připraven výsledek studie respektovat. Na diskusním večeru jsem řekl, že pokud Čerčany během několika let nebudou mít náměstí, tak zaniknou. Tím jsem samozřejmě nemyslel, že budou lidé vystěhováni a buldozery srovnají obec se zemí, ale myslel jsem tím zánik Čerčan jako centra, střediska, jako toho, kdo o věcech rozhoduje, pro širokou oblast této části Posázaví. Podíváme-li se na toto území s nadhledem, máme před sebou poměrně úzké údolí řeky Sázavy, které se najednou u Javorníka a za Hradištěm otevírá, břehy pozvolna ustupují do krajiny. Vidíme Lštění, Čtyřkoly, Čerčany, Vysokou Lhotu, Nové Městečko, Poříčí n.S., Borovou Lhotu, Městečko, Nespeky a na severu to celé uzavírají Pyšely. Doporučuji všem čtenářům podívat se na nějakou současnou mapu této krajiny, třeba na www.mapy.cz. Za posledních 20 – 30 let se všechny tyto obce prakticky propojily a v posledních deseti letech jsme svědky nevídaného stavebního rozvoje, způsobeného úprkem Pražáků z paneláků v Praze do blízkého okolí na venkov. Všichni vidíme, jak se k nám neúprosně blíží satelitní městečka, bující kolem Prahy. Často teď ale slyšíme, že je přece krize, nikdo nic stavět nebude. Jenže krize nejpozději za rok skončí a jako každá, bude následována naopak prudkým nárůstem právě všemožné výstavby – nakonec, nějak se ty miliardy, utopené na řešení krize, utratit musí… Až dosud byly Čerčany centrem celé této oblasti, díky výhodné poloze uprostřed, ale hlavně díky železniční křižovatce významných tratí. Kolem obce vede významná silnice R3, která spojuje jižní Čechy s Prahou. Budou ale mít Čerčany tuto dominantní úlohu i v budoucnu? Tam už to tak jednoznačně nevypadá. Železnice už nyní nemá takovou sílu, jak dříve, její význam zvolna ale nezadržitelně klesá. Všimněme si, kolik občanů jezdí do práce vlakem a kolik autem. Stoupněte si ve všední den na silniční most mezi 16 a 18 hodinou a spočítejte auta, vracející se domů z práce. Je to téměř nepřetržitá řada. Začíná se budovat dálnice D3, která povede někde za Týncem nad Sázavou a logicky odsaje značnou část komerčních aktivit k sobě. Těžiště oblasti se může posunout do Poříčí a z R3 se může stát okreska. Čerčany mají z tohoto pohledu ještě další slabé stránky. Především slabý patriotismus svých občanů. Bohužel, u velké části obyvatel jsou Čerčany jen noclehárnou Prahy. Kromě pár stovek starousedlíků jsou v obci samé „naplaveniny“, které mnohdy ke své obci vztah nemají. A jak by ho také mohly mít, když Čerčanům chybí dva základní atributy vesnice nebo města - kostel a náměstí. Bez nich jsou Čerčany pouhým shlukem domů, náhodně vyrostlým na svahu nad nádražím. - 10 -


Narodil a vyrůstal jsem v Benešově a když jsem byl v pubertě, chodívali jsme odpoledne na náměstí, chodili dokola nebo seděli na lavičce a koukali na holky. Tam se začínaly první vzájemné kontakty a přeskakovaly první jiskry. Na benešovském náměstí jsem prožil lampionové průvody i pohnuté dny srpna 1968. Na Štědrý večer bylo nemyslitelné, abychom se nesešli a nešli na Karlov do kostela na „půlnoční“, kde někteří z nás dělali pěkný bordel, až nás někdo z dospělých popadl za ucho a vyvedl z kostelního předsálí. To jsou zážitky, které se vryjí do srdce a navždy člověka spojí s těmito místy. Kde mají čerčanští puberťáci onu dívčí „burzu“? A na půlnoční chodí dělat kravál do Poříčí… Ano, Čerčany mají školu, mateřskou školku, kulturní dům, kino – které je z tohoto pohledu jednou z nejvýznamnějších veličin, utvářejících postoj občanů ke své obci – tam padají první polibky… Nyní dokonce konečně bude v Čerčanech i ten zpropadený katolický kostel. Tak už zbývá jen ta nejdůležitější věc, náměstí. Přesto jsem přesvědčen, že středisko regionu zůstane v Čerčanech. Jen je potřeba pro to něco udělat. Pokud nic neuděláme, pokud nezměníme postoj obyvatel ke své obci, pak se může stát, že v budoucnu zanikne výsadní postavení Čerčan v regionu, dokonce se může stát okrajovou částí většího a mocnějšího (třeba) Poříčí. Je zjevné, že sousední obce, zejména právě Poříčí nebo Pyšely velmi usilují o dominanci regionu a cílevědomě na tom pracují. A právě v tomto smyslu jsem na diskusním večeru hovořil o zániku. V Čerčanech bydlím již třicet let, v roce 1985 jsme se nastěhovali do právě dokončených paneláků na svahu k husitskému kostelu. Samozřejmě jsme se spolu s ostatními nájemníky brzy zajímali, co bude s tím polem, přes které chodíme nakupovat do „Pramenu“. Tehdy se mluvilo o dalších panelácích, chvíli o rodinných domcích. Ale brzy po listopadu 89 se rozkřiklo, že na tomto poli mezi ulicí Družstevní a garážemi vznikne budoucí centrum obce. Téměř patnáct let tento záměr leží na stole a vlastně nikdo jej nezpochybňoval, byl občany všeobecně přijat. Teprve později se objevil záměr postavit na severním okraji hospic s kostelem, což jsem přivítal jako vhodný doplněk budoucího náměstí, vždyť co je to za náměstí bez kostela. Když chodím se psem na procházku, často projdu kolem Benďáku nahoru a pak podél křoví nad Holosínem k břízkám, kde jsme dříve pekli buřty a pod kostelem zpátky k sídlišti. Seshora je krásný pohled na Čerčany a je odtamtud jasně vidět, že pozemek mezi hospicem a Družstevní ulicí je opravdu téměř v centru obce (úplným středem obce je asi škola, možná bychom jí mohli nechat zbourat…). Do Čerčan totiž patří i Nové Městečko, Vysoká Lhota a Jericho. Tento pozemek je opravdu ideální pro budoucí náměstí s novou radnicí, zdravotním střediskem, policií atd. Osou obce se bude stále více stávat silniční most přes řeku a toto místo je v jeho blízkosti. Patnáct let máme tedy vybráno místo, které je vyčleněno z ostatní plochy na velký, nesnadný úkol, který bude realizován tehdy, až uzraje čas, až se sejdou okolnosti tak, že jej bude možné nějakou formou uskutečnit. Jak čas postupoval, obec začala s přípravnými kroky, například zorganizovala na toto téma architektonickou soutěž pro studenty ČVUT. Čas jeho realizace se asi velmi přiblížil a bude určitě velmi těžký oříšek najít na tuto akci investora. Začátkem roku 2007 se zčistajasna objevil záměr postavit na jižní straně, přiléhající k Družstevní ulici, hřiště s parametry stadionu. Zcela chápu motivy a důvody iniciátorů výstavby školního hřiště. Také jsem přesvědčen, že škola potřebuje školní hřiště. Současný návrh se mi však jeví jako příliš ambiciózní, závislý zcela na státních dotacích, které také nemusejí přijít. Jak dlouho bude škola čekat na přiklepnutí nějakých deseti milionů korun státních dotací, zvláště v nynější ekonomické krizi, kdy stát utrácí peníze na pomoc podnikům? Již nyní čeká dva roky. Jako vhodnější bych považoval vybudování menšího – skutečně školního – hřiště v místě současného školního pozemku podél Družstevní ulice, možná mírně rozšířeného o zarovnání do obdélníku. Dalo by se postavit čistě z prostředků obce a vlastně už mohlo být dávno hotové. Pan Tomek ve svém článku vyzývá odpůrce hřiště, aby předložili stejně propracované financování výstavby náměstí, jako je propracováno financování hřiště jeho příznivci a odhaduje, že stavba náměstí bude stát asi padesát milionů korun. Já si myslím, že to bude nejméně dvakrát tolik, ale o to přece nejde. Na náměstí projekt samozřejmě neexistuje, nejsme ve fázi projektování konkrétních staveb. Zatím jsem rozuměl postoji obhájců hřiště tak, že tvrdí, že hřiště nebrání výstavbě náměstí, že obě stavby mohou být vedle sebe a i oni podporují i náměstí. Náš spor je od začátku o to, zda se na daný pozemek vejdou (a budou ufinancovatelné) obě stavby. Z článku pana Tomka je zřetelný posun na postoj - buď hřiště nebo náměstí. Takové vyhrocení sporu považuji za velmi nešťastné a mohlo by vést k tomu, že by si oba tábory vzájemně zablokovaly jakékoliv řešení. Právě proto jsem uvítal iniciativu Ing. D. Tomáškové k vypracování nezávislé studie, která by měla posoudit, zda na tomto pozemku lze postavit hřiště i náměstí dohromady, či nikoliv. Pokud studie vyzní v tom smyslu, že na pozemku mezi Družstevní ulicí a hospicem hřiště i náměstí mohou stát vedle sebe a velikost plochy stačí na alespoň částečné financování výstavby náměstí, pak veřejně prohlásím, že jsem se mýlil a hřiště rád podpořím. Jestliže však studie dopadne tak, že obě stavby na daném pozemku nejsou vhodné, ať už z jakéhokoliv hlediska, pak předpokládám stejný postoj i u příznivců hřiště. Tedy, že uznají svůj omyl, pozemek zůstane určen na náměstí a hřiště se postaví buď menší nebo jinde. Pevně věřím, že studie ukončí náš nešťastný spor a přinese tolik potřebné konečné rozhodnutí, abychom se mohli soustředit na vlastní realizaci obou těchto plánů, ať už v jakékoliv podobě. Určitě tím pomůžeme Čerčanům udržet a posílit dominantní postavení v regionu středního Posázaví. Jiří Bláha

Z ČINNOSTI SBORU DOBROVOLNÝCH HASIČŮ ČERČANY Sbor dobrovolných hasičů má v současné době 54 členů, z toho 29 mužů, 14 žen a 11 dětí. Základ činnosti sboru je tvořen zásahy u požárů a jiných událostí a výcvikem zásahové jednotky. V loňském roce jsme 13x zasahovali u požárů, z nichž nejrozsáhlejší byl požár tržnice v pražské Libuši, 2x u živelných pohrom a 2x u dopravních nehod, což celkem činilo 289 hodin. Družstva mužů i žen se zúčastnila okrskové soutěže a okrskového taktického cvičení, družstvo zásahové jednotky se zúčastnilo okresního taktického cvičení. Smíšené družstvo členů nad 50 let již tradičně změřilo síly se svými kolegy na Seniorském jaru. Velitelé, strojníci a nositelé dýchací techniky absolvovali školení pořádaná Hasičským záchranným sborem. Průběžně během roku jsme zajišťovali údržbu výzbroje, výstroje a hasičské zbrojnice a zahrady, kdy jsme odpracovali 544 hodin. - 11 -


Celoročně jsme se věnovali práci s dětmi a družstvo mladých hasičů se zúčastnilo obou kol hry Plamen. Z kulturních akcí jsme v březnu uspořádali tradiční Hasičský ples, v dubnu jsme se sešli při pálení čarodějnic a v prosinci navštívil Svatý otec se svojí družinou besídku pro mateřskou školku v Alexandře a ve večerních hodinách obešli i mnoho rodin v obci. Ve spolupráci s Pohostinstvím Na Benďáku jsme 16.8. pořádali Letní slavnost pro děti i dospělé na návsi. Byly zde připraveny soutěže a ukázky pro děti i dospělé, k tanci a poslechu hrály skupiny Poprask a Beneton Rock a přišel i kouzelník. Přes silný a vytrvalý déšť byli ti co vydrželi spokojeni. 23. 8. jsme technicky zajišťovali Free Style. Naši zástupci se zúčastnili na oslavách výročí SDH Přestavlky, SDH Soběhrdy a SDH Pyšely. Činnost sboru byla zhodnocena na výroční valné hromadě 20. prosince, kde jsme přivítali i zástupce obecního úřadu a hasičského záchranného sboru. JS

POLICIE INFORMUJE Policie v České republice prochází reorganizací a od 1.1.2009 došlo k výrazným změnám. V rámci celé republiky zanikla okresní ředitelství a místo nich vznikly nové územní odbory. V souvislosti s touto změnou skončily i funkce ředitelů okresních ředitelství a jeho zástupců. Na Benešovsku se tedy jedná o zánik Okresního ředitelství Benešov. Místo něj nově vznikly dva územní odbory, které nadále spadají pod Krajské ředitelství policie Středočeského kraje (dříve správa Středočeského kraje) se sídlem na Zbraslavi a zaujímají stejný celek jako v minulosti. Jedná se o "územní odbor služby kriminální policie a vyšetřování", jde o neuniformovanou policii a "územní odbor vnější služby", což je uniformovaná policie, tedy pořádková a dopravní policie. V čele každého odboru stojí vedoucí pracovník. Odbor skupiny kriminální policie a vyšetřování zůstává dál beze změny a i nadále ho budou tvořit dvě oddělení – oddělení obecné kriminality a oddělení hospodářské kriminality. Některé ze služeb policie již v současnosti nejsou řízeny okresem, jak tomu bylo dříve, ale spadají přímo pod Krajské ředitelství Policie Středočeského kraje. Změny se týkají například krizového řízení, utajovaných skutečností, ekonomického oddělení, operačních středisek i preventivně informačních skupin. Pro sdělovací prostředky budou i nadále k dispozici na všech bývalých okresech tiskoví mluvčí, kteří zde budou mít detašovaná pracoviště preventivně informačního oddělení Krajského ředitelství Policie Středočeského kraje. Tato pracoviště byla postupně posílena, takže je tvoří jeden tiskový mluvčí a jeden preventista. Pro občany jsou samozřejmě zachovány všechny služby v místech a rozsahu, na jaký jsou zvyklí, struktura obvodních oddělení se nezměnila. Policisté kontrolovali rekreační chaty na Čerčansku I když venkovní teploměr ukazoval 12. ledna kolem šesté hodiny ranní teplotu téměř dvacet stupňů pod nulou, přesto čerčanští policisté vyrazili do terénu na plánovanou kontrolu rekreačních chat. Co všechno taková obchůzka v mrazivém počasí obnáší, si na vlastní kůži vyzkoušel i redaktor Benešovského deníku Ladislav Jerie v doprovodu benešovské tiskové mluvčí a její nové kolegyně. Všichni se nejprve služební fábií a felícií přesunuli do Pyšel. Tam za svitu měsíce a křupajícím sněhem pod nohama prošli a zkontrolovali chatovou osadu Závrací. Poté jejich cesta pokračovala do sousední oblasti Na košíku. Zde policisty upoutala chata s nedovřenými okenicemi a neuzamčenou vstupní brankou. Vstoupili proto na pozemek, aby stavbu zkontrolovali. Mezitím se uvnitř rozštěkal pes a po chvíli se ve dveřích objevil rozespalý a překvapený majitel. Hlídka mu vysvětlila svoji přítomnost, rozloučila se a pokračovala dál. Služebním autem pak přejela do další chatové osady, a to do Zlenic. Osadu policisté prošli a zjišťovali, zda některých z objektů není narušen. Na pozemku jedné chaty je však upoutaly čerstvé lidské stopy. Velitel hlídky a jeho kolega chatu obešli a prohlédli, třetí členka hlídky mezitím zkontrolovala zámek řetězu na vjezdové bráně. Nakonec se ukázalo, že je chata v pořádku. Teploměr umístěný na její zdi v tu chvíli ukazoval devatenáct stupňů pod bodem mrazu. Pořádně promrzlí a prokřehlí policisté se se svým doprovodem přemístili na čerčanskou služebnu. Tam se ohřáli teplým čajem a kávou, a pak v započaté kontrole, už za denního světla, pokračovali. Jejich cesta tentokrát vedla k Přestavlkám, do chatové osady Borka. I zde brali za kliky dveří chat a kontrolovali okenice. Prohlédli i dvě neobydlené chaty, ve kterých občas přespávají různá individua. A jako poslední prošli Potočiny. Před osadou Lštění, u zasněžené polní cesty, ještě nalezli zdemolovaný vrak červené škodovky. Prohlédli ji a domluvili se, že se k ní odpoledne vrátí a pokusí se zjistit komu patří. Před jedenáctou hodinou dopolední policisté obchůzku ukončili a vrátili se na své služebny. Redaktor Benešovského deníku pak zasedl za svůj psací stůl, aby se mohl s osmi kilometry ve sněhulích a svými zážitky z policejní služby podělit se svými čtenáři. nprap. Zuzana Stránská Policie sjednotila i webové stránky V rámci reorganizace Policie ČR došlo i k nepatrným změnám webových stránek. Vzhledem k tomu, že zanikla okresní ředitelství a staly se z nich územní odbory spadající pod Krajské ředitelství policie Středočeského kraje, i webové stránky těchto bývalých okresů jsou nově součástí stránek Krajského ředitelství. Jejich vyhledání však není složité, stačí se připojit na adresu: http://www.policie.cz/krajske-reditelstvi-stredoceskeho-kraje.aspx, kde jsou všechny aktuální informace z celých Středních Čech. Všechny potřebné informace o Územním odboru Benešov pak najdete v oddělení ODKAZY v části kontakty. Takto se veškeré informace o policejních útvarech a územních odborech Středočeského kraje sjednotily a nyní jsou pro vás přehlednější. nprap. Denisa Malá, Preventivně informační skupina Benešov Respektujte pravidla Většina řidičů se domnívá, že má silniční pravidla v malíku. Každý den se ale mnozí z nás přesvědčují, že tomu tak není. Mnoho řidičů právě touto špatnou domněnkou ohrožuje nejen svůj život a zdraví, ale i životy a zdraví jiných. - 12 -


Jedním z mnoha nesprávně prováděných úkonů na našich vozovkách je tažení motorového vozidla. Převážná většina těchto účastníků provozu má u taženého vozidla zapnuta „varovná světla“. To je ovšem chyba. Pojďme si zopakovat základní ustanovení pro vlečení motorových vozidel podle § 34 zákona o provozu na pozemních komunikacích. Při vlečení motorového vozidla nesmíte jet rychlostí vyšší než 60 km/h. Motorové vozidlo smíte vléci na laně pouze v případě, že má bez závad řízení a účinné brzdy. Lano musí být označeno červeným praporkem nebo štítkem o rozměru nejméně 300x300 mm. Vzdálenost mezi vozidly nesmí být kratší než 2,5 metru a delší než 6 metrů. Motorové vozidlo smíte vléci na tyči pouze v případě, že má bez závad řízení a jeho okamžitá hmotnost není větší než okamžitá hmotnost vlečného vozidla. Tyč musí být zřetelně označena červenými a bílými pruhy o šířce 75 mm. Vzdálenost mezi vozidly nesmí být kratší než 1 metr a delší než 6 metrů. Řidiči jsou povinni si před jízdou domluvit způsob dorozumívání během jízdy. POZOR, dle § 7 řidič nesmí držet v ruce nebo jiným způsobem telefonní přístroj nebo jiné hovorové nebo záznamové zařízení. Vlečení více než jednoho motorového vozidla nebo motorového vozidla s přívěsem je zakázáno. Může se však vléci motorové vozidlo s návěsem. Za motorovým vozidlem s přívěsem se nesmí vléci žádné motorové vozidlo. Nesmíte vléci motocykl bez postranního vozíku nebo moped a ani je nesmíte užít jako vlečná vozidla. Autobus nebo motorové vozidlo vlečené pomocí zvláštního zařízení se smí vléci jen bez přepravovaných osob. Vlečné vozidlo musí mít rozsvícena obrysová a potkávací světla. Za snížené viditelnosti musí být u vlečeného vozidla rozsvícena obrysová nebo potkávací světla. Při jejich poruše musí být vozidlo osvětleno na straně ke středu vozovky vpředu neoslňujícím bílým světlem a vzadu alespoň jedním červeným světlem; tato světla musí být dobře viditelná a nesmějí být umístěna dále než 400 mm od bočního obrysu vozidla. Vlečené vozidlo musí být viditelně označeno VÝSTRAŽNÝM TROJÚHELNÍKEM. (za sklem vozidla, na zadním čele korby, atd.) Nesmí být označeno zapnutým výstražným světelným označením, jeho užití vymezuje § 31. Toto označení vám totiž brání v užití směrových světel a další účastníci dopravního provozu nejsou tedy informováni o vašem případném úmyslu změny směru jízdy. Dbejte nejen na sebe, ale mějte ohledy i k jiným. Chovejte se na silnici bezpečně a předcházejte tak dopravním nehodám. nprap. Denisa Malá, Preventivně informační skupina Benešov

JAK NA NEHODY Začátek roku 2009 s sebou přinesl řadu změn. Jednou z nich je i způsob řešení dopravní nehody. Hranice výše škody vzniklé při dopravní nehodě se z 50.000,- Kč zvýšila na 100.000,- Kč, což by mělo ulehčit jak dopravním policistům, tak i účastníkům dopravní nehody. Policisté nebudou muset vyjíždět k banálním nehodám a budou vytížení pro nehody závažné a ty, které splňují podmínky stanovené zákonem č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů (úplné znění vyhlášeno pod č. 465/2006 Sb.). Dopravní nehoda je událost v provozu na pozemních komunikacích, například havárie nebo srážka, která se stala nebo byla započata na pozemní komunikaci, při níž dojde ke škodě na majetku v přímé souvislosti s provozem vozidla v pohybu a nebo k usmrcení nebo zranění osoby. Řidič, který má účast na dopravní nehodě, je povinen • neprodleně zastavil vozidlo, • pokud došlo ke zranění poskytnout v rámci svých možností první pomoc, • přivolat zdravotnickou pomoc, • označit místo dopravní nehody ( výstražný trojúhelník, reflexní vesta) • učinit vhodná opatření, aby nebyl ohrožen provoz na pozemní komunikaci v místě dopravní nehody, vyžadují-li to okolnosti je oprávněn zastavovat i jiná vozidla • oznámit dopravní nehodu Policii ČR a to v případech, kdy: • dojde ke zranění či usmrcení osob • dojde ke hmotné škodě vyšší než 100.000,- Kč • dojde ke hmotné škodě na majetku třetí osoby, s výjimkou škody na vozidle, jehož řidič má účast na dopravní nehodě nebo škody na věci přepravované v tomto vozidle • dojde k poškození nebo zničení součásti nebo příslušenství pozemní komunikace podle zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, • účastníci dopravní nehody nemohou sami bez vynaložení nepřiměřeného úsilí zabezpečit obnovení plynulosti provozu na pozemních komunikacích. • zdržet se požití alkoholického nápoje a jiných návykových látek po nehodě po dobu, do kdy by to bylo na újmu zjištění, zda před jízdou nebo během jízdy požil alkoholický nápoj nebo návykovou látku, vždy však do doby příjezdu policisty • spolupracovat při zjišťování skutkového stavu. • neprodleně ohlásit policii poškození pozemní komunikace, obecně prospěšného zařízení nebo životního prostředí, pokud k němu při dopravní nehodě došlo, • setrvat na místě dopravní nehody až do příchodu policisty nebo se na toto místo neprodleně vrátit po poskytnutí nebo přivolání pomoci nebo ohlášení dopravní nehody • prokázat si na požádání navzájem svou totožnost a sdělit údaje o vozidle, které mělo účast na dopravní nehodě. • v případech, kdy nevznikne povinnost oznámit dopravní nehodu policii, sepsat společný záznam o dopravní nehodě, který podepíší a neprodleně předají pojistiteli; tento záznam musí obsahovat identifikaci místa a času dopravní nehody, jejích účastníků a vozidel, její příčiny, průběhu a následků. Tento formulář je k dispozici na všech pojišťovnách a nebo ke stažení na stránkách ministerstva dopravy - 13 -


Řidič u sebe musí mít: • řidičský průkaz, • osvědčení o registraci vozidla, • doklad prokazující pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, • doklad o zdravotní způsobilosti, jde-li o řidiče podle § 87 odst. 3 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, • průkaz profesní způsobilosti řidiče pro příslušnou skupinu nebo podskupinu, jde-li o řidiče podle § 6 odst. 9 a 10 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Nevznikne-li povinnost oznámit dopravní nehodu policii, jste oprávněni řešit situaci sami přímo na místě dopravní nehody. Pokud se potřebujete dozvědět více informací, obraťte se na Ministerstvo dopravy, Policii ČR, příslušné krajské úřady, příslušné obecní úřady, obce s rozšířenou působností, resp. magistráty měst. prap. Denisa Malá, Preventivně informační skupina Benešov

POSÁZAVSKÝ PACIFIK V loňském roce jsme si o víkendu 27. – 28. září akcí „Parní víkend v Posázaví“ připomněli malé výročí – 10 let činnosti občanského sdružení Posázavský Pacifik. Akce si dávala za cíl představit široké veřejnosti naši činnost, úspěchy a také problémy, s kterými se potýkáme. Toto první období by se dalo charakterizovat snahou o záchranu technických a stavebních památek „na poslední chvíli“. Podařilo se nám komplikovaně odkoupit historickou vodárenskou věž „ U Sekalů“, která měla již letos ustoupit výstavbě koridoru. Díky pochopení a vstřícnosti architekta se povedlo najít kompromisní řešení, kdy nové ostrovní nástupiště bude na konci mírně zúženo a koleje, které měly zasahovat do stavby, tak budou posunuty. Zároveň pevně věříme, že díky Stavba pomalu pokračuje vstřícnému jednání hlavního investora přestavby čerčanského nádraží bude zachráněno i stavědlo č. 1 (lidově hradlová věž ) na benešovském zhlaví. Zde by mělo v budoucnu vzniknout malé železniční muzeum zabezpečovací techniky s původním vybavením a s neopakovatelným pohledem na železniční stanici, který byl umožněn pouze signalistům. V nedávné době se nám konečně podařilo též odkoupit torzo výtopny v Ledečku. Škoda jen, že tato překrásná a pro celé Posázaví významná industriální stavba musela skoro celá spadnout, aby bylo možno ji získat. Snad se nám ji podaří ještě zachránit a ve spolupráci se sponzory a nadšenými lidmi vrátit do původního stavu. V oblasti historických kolejových vozidel se náš vozový park rozšířil o tři motorové lokomotivy ze šedesátých let minulého století a o několik vzácných osobních i nákladních vozů. Převážná většina jich ovšem čeká na celkovou rekonstrukci v odborných dílnách, což je úkol na několik dalších let a možná i generací. Výtopna Ledečko - zachráníme ji? Finanční prostředky se snažíme získat vlastní činností, a to především pronájmem lokomotiv a pracemi při výstavbě železničních koridorů. Naše „Hektory“ můžete spatřit nejen v Praze na hlavním nádraží, ale i na Plzeňsku, nebo přímo zde u nás. Samozřejmě že tyto peníze nám nemohou stačit a proto si velmi vážíme pomoci naší obce, která nám v tomto roce přislíbila finanční příspěvek na rekonstrukci vodárny. Letošní rok bude pro nás v této oblasti rozhodující, neboť musíme rekonstrukční práce zkoordinovat s výstavbou nového nádraží. Držte nám, prosím, palce, ať vše zvládneme. Také se budeme těšit na setkání s vámi při různých akcích, zvláště při nostalgických jízdách našimi vlaky do Posázaví a nově například ve spěšném vlaku "Bezděz", kterým se v letní sezóně můžete svézt za koupáním na Máchovo jezero do Doks. Lumír Běhal – jednatel sdružení

DRÁČE Milí čtenáři, ráda bych Vám tímto článkem zprostředkovala návštěvu v občanském sdružení Dráče. Protože jsem se loni nemohla účastnit pravidelných akcí tak často, jako když jsem byla doma se svým synem, poprosila jsem Janku Ambrožovou (J), aby se se mnou podělila o své zážitky z Dračích akcí. O aktuálním dění v Dráčeti jsme si pěkně popovídaly, výsledkem čehož je tento rozhovor. V: Jak ses s Dráčetem seznámila? J: O Dráčeti jsem se dozvěděla z vývěsky na dětském hřišti u obecního úřadu. Přes kamarádky jsem pak vyzvěděla víc, hlavně jaké akce Dráče organizuje, pro koho jsou určeny a jak se jim tam líbí. Bylo to někdy na jaře roku 2007, kdy jsem se se svou zhruba dvouletou dcerou Annou rozhlížela po nějakých pěkných aktivitách pro malé děti a maminky. V: Kdy a jakou akci jsi s Dráčetem absolvovala poprvé? J: Jako první jsme navštívily úterní dopolední akci pro předškolkové děti a maminky. Šla jsem tam tak trochu - 14 -


s nejistotou, protože Andulka nebyla moc komunikativní typ, takže jsem si nebyla jistá, jak zareaguje. Vlastně i proto jsem tam s ní šla. Moje nejistota se však záhy rozplynula. Naše účast, ale i celé Dračí dopoledne proběhlo hladce, nenásilně a přirozeně, a to je to, co se mi na Dráčeti nejvíc líbí. Hned poté, co se všichni sejdou, může každý všem kolem vyprávět, co v posledních dnech zažil, děti se mohou podělit o své veselé, ale i smutné zážitky....Je to takový Janin (Jana Kalinová, jedna ze zakladatelek Dráčete-pozn. aut.) rituální začátek - široký úsměv a věta: „Víte, co se mi, děti, přihodilo?“ A kdokoli další se může anebo nemusí k vyprávění přidat. V: Když jsem Dračí dopoledne navštěvovala, tak se účastnily maminky s dětmi, ale i samotné děti bez maminek. Je tomu tak i teď? J: Ano, ale vzhledem k věku dětí jsou u většiny dětí maminky přítomny. Program je dobře připraven, aktivity jsou nenucené a přirozené, a prostředí příjemné, že se i tyto malé děti časem osmělí a maminku pustí třeba na nákup. Vše je spontánní a uvolněné, i proto se zde maminky a děti cítí tak dobře. V: Jak takové dopoledne probíhá? J: V případě, že se na chvilku uvolní tělocvična, tak se do ní děti přesunou. Líbí se mi, že je zde zábava pro děti nejdříve organizována. Děti se protáhnou, zatančí, zahází míči a pak je jim ponechán čas na volný pohyb za dozoru organizátorek a maminek. Každé dítě si tak může najít to svoje a pěkně se vyřádit. V nejlepším je ale třeba přestat, a tak se děti přesunou do klubovny, kde se zklidní u svačiny. Pak je na řadě výtvarná část, kdy se děti pokouší něco vytvořit - obrázek, postavičku či ozdobu z různých přírodních materiálů. Tvoření je často inspirováno právě probíhajícím ročním obdobím. Na konci se zpívá za doprovodu Lenčiny (Lenka Sobotková, jedna ze zakladatelek Dráčete - pozn.aut.) - kytary nebo flétny. Děti dostanou různé hudební nástroje a hlasově i rytmicky se „vyřádí“. Někdy hraje Jana divadýlko. V: Které další Dračí akce navštěvuješ, nebo navštěvujete, myslím celou vaši rodinu, a proč? J: Jedna z mnoha akcí, kterou jsem navštívila, byla předvánoční dílna „Udělej si svého anděla“. Nevěděla jsem, co mne čeká a kdo se zúčastní, ale moc mne lákalo téma. Tak jsem to zkusila a byla jsem nadšená. Sešli se fajn lidé, atmosféra byla uvolněná. Bylo to příjemné předvánoční zklidnění. Před Vánoci se ještě pravidelně účastníme akce „Probouzení Ježíška“, kam chodíme celá rodina. Dopoledne jdeme spolu s ostatními nazdobit stromeček pro zvířátka a večer pro změnu putujeme cestou osvětlenou svíčkami k ozdobenému stromečku znovu. Děti pošlou Ježíškovi svá přání, rozdají se drobné dárečky, všichni si společně zazpívají koledy, ochutnají si navzájem cukroví, popřejí si hodně zdraví a spokojeně se vydají na zpáteční cestu domů. To je taky jedna z věcí, která se mi na Dráčeti moc líbí. Akce nejsou pořádány jenom pro maminky s dětmi, ale pro celé rodiny. A pak taky to, že jsou do celoročního Dračího programu zahrnuty naopak akce jenom pro maminky – výtvarné dílny. Je to výborný způsob relaxace. Pro tvořivé, ale i pro ty, co moc zručné nejsou.....každá se zde něco nového naučí. V: To se mi na Dráčeti taky moc líbí. Mně ale Dráče taky pomohlo začlenit se. Našla jsem zde spoustu báječných lidí a mnozí z nich se stali mými dobrými přáteli, ale i s těmi, s kterými mám možnost se vídat jen zřídka, mám velmi hezký vztah. Myslíš, že to tak cítí i ostatní? J: Já jsem chtěla vlastně říci něco podobného. Napadla mne v tom ohledu taková metafora. My nejsme rodilí Čerčaňáci. Přistěhovali jsme se sem a hezky se nám tu žilo. Byla jsem jako takový stromek, co pěkně roste, má pár známých ve svém okolí, nicméně až díky Dráčeti a lidem, kteří se na jeho akcích schází, jsem začala mít pocit, že tu zapouštíme kořeny do hloubky. Do Dráčete chodí stále nové a nové maminky, zatímco ty, kterým děti odrůstají, se účastní třeba již jen těch nepravidelných akcí. Je pěkné, že i když „staré“ maminky tak dobře neznají ty „mladé“, pěkné vztahy mezi starými a novými přetrvávají. Do Dráčete se dá vrátit kdykoli a vždycky tě čeká příjemně strávený čas s příjemnými lidmi. V: Jedna z dalších nepravidelných akcí jsou hory. Byli jste letos? J: Na horách jsme byli. Jezdíme v zimě i v létě. Vlastně je to tip jedné z maminek – chata, kde jste uprostřed přírody, odkázáni na to, co si s sebou přivezete a nakonec donesete z dva kilometry vzdálené příjezdové cesty. I přes to, anebo právě proto, že jde o prostě vybavenou chatu, kde lišky dávají dobrou noc, si to všichni a hlavně děti užívají. V létě je trošku volnější program, kdy si každý může naplánovat svůj výlet, ale pak se zase pro všechny děti zorganizuje například společné hledání pokladu, večer se posedí u ohně... Prostě dle gusta každého zúčastněného. Další akce, která se mi moc líbila, bylo vynášení Morany. Líbí se mi, že se Dráče snaží oživit tradice. V: Tady ale musím vyzdvihnout Renatu Frídovou a Evu Masopustovou z Infocentra, které čerčanské vynášení Morany vymyslely. Ony vůbec vymýšlejí spoustu pěkných kulturních akcí. Pak ale Renatu napadlo, že kolem Dráčete je mnohem více lidí - rodin s dětmi, kterým by se taková akce mohla líbit, a tak se nás zeptala, jestli by si jí Dráče nechtělo zkusit společně s Infocentrem zorganizovat. První společné ukončení zimy se zdařilo a od té doby je vynášení Morany každý rok v programu nepravidelných akcí Dráčete. J: Ještě bych chtěla povědět něco o nočním čtení pro děti, kterého jsme se zrovna v lednu zúčastnili. Pro děti je velkým zážitkem, když mohou společně přespat na karimatkách v jedné místnosti. Tentokrát se konalo na faře v Poříčí. Většina dětí je zde bez rodičů, to jsou ti starší nebo otrlejší jedinci. Ti, kteří chtějí, si hledání čtené knížky, určené na ten který večer a její následné čtení, užívají v doprovodu rodičů. Co se mi vlastně líbí na všech akcích, je to, že se v Dráčeti přistupuje ke všem dětem stejně, nikdo není vyzdvihován, nikdo nezůstává stranou. V: Doteď to byla jen samá chvála. Určitě ale také najdeš něco, co bys udělala jinak nebo co ti v nabídce Dráčete chybí. J: Moc toho není, ale co se mi opravdu nelíbí, to je prostředí, ve kterém se konají pravidelné akce. Vzhledem k tomu, že akce navštěvuje velké množství rodičů a dětí, tak by si opravdu zasloužilo vylepšit. Sociální zázemí bylo v loňském roce v žalostném stavu. V: V tomto případě tě snad potěším informací, že TJ Slavoj se velmi snaží o vylepšení celkového stavu tělocvičny, která má od tohoto roku nového správce a ten se pokouší dát vše do pořádku. Zatím se zdá, že se mu to velmi dobře daří. Navíc v loňském roce došlo k dohodě s TJ Slavoj ohledně rekonstrukce a následného využívání klubovny v tělocvičně. Dráče zažádalo o dotaci a bylo úspěšné. V tomto roce by se tedy situace měla výrazně vylepšit. A co bys ještě vylepšila? - 15 -


J: Myslím si, že občanskému sdružení Dráče chybí webové stránky, na kterých by se každý mohl dozvědět, jaká akce se zrovna chystá, kam může s Dráčkem o víkendu vyrazit s dětmi, kde odreagovat maminku či zda se i letos chystá tábor pro nejmladší děti. V: Snahy o vybudování webových stránek byly, ale bohužel nemáme v naší dobrovolnické základně nikoho, kdo by to uměl, takže stránky nejsou. A tak využiji toho, že ses o tom zmínila a zeptám se všech čtenářů: neměl byste někdo chuť pomoci nám s webovou prezentací občanského sdružení Dráče? Nic dalšího negativního jsme s Jankou na Dráčeti nenašly. Jak sama říká, navštěvuje akce pravidelně, protože se jí líbí, dobře se na nich cítí, setkává se s fajn lidmi, takže asi není tou pravou osobou na kritiku. Ráda si pochopitelně poslechnu i další názory a návrhy na to, co případným účastníkům Dračích aktivit chybí či co by udělali jinak, lépe. A můžeme se tomu věnovat třeba v příštím čísle. Věra Ziková (V)

ZPRÁVY Z MATEŘSKÉ ŠKOLY Poděkování Nový rok 2009 v naší HRAVÉ ŠKOLCE začal, po emocemi nabitých Vánocích, pozvolna a klidně. Děti i paní učitelky se daly opět s novou energií do práce, aby ta druhá polovina školního roku proběhla stejně příjemně, jako ta první. K tomu, aby se děti cítily v mateřské školce co nejlépe, potřebují mimo péče, lásky a porozumění od paní učitelek také příjemné okolní prostředí. Proto bychom rádi poděkovali p.Povolnému, který nechal před vchodem do školky upravit terén a jeho spolupracovníci do vzniklého travnatého prostoru umístili krásného, dřevěného, prolézacího vlka. Je to jedna z dalších věcí, která dětem i rodičům zpříjemňuje příchod i odchod ze školky. Leden uběhl jako voda a je tu doba důležitá hlavně pro předškoláky, kteří se s nadšením, ale i s obavami, připravují k zápisu do 1.třídy. Společně si hrajeme „Na školu“ a děti chodí ráno do školky se školními aktovkami, aby si je navzájem prohlédly. Také jsme byli v ZŠ u prvňáčků, kteří nám ukázali, jak už umí pěkně číst i počítat a my jsme jim na oplátku zahráli na harmoničky. Všem předškolákům držíme palce, aby se s úspěchem zapsali do 1. třídy základní školy. Informace k žádosti o přijetí do mateřské školy Do základní školy mělo odejít 38 předškoláčků. To znamená, že pro školní rok 2009/10 by v naší mateřské škole mělo být 38 volných míst pro nové zájemce o umístění. Po zkušenostech z předešlých zápisů, kdy se nám nepodařilo všechny zájemce o umístění do mateřské školy uspokojit, došlo po dohodě s OÚ Čerčany k úpravě kritérií k přijímání a k vymezení pojmu trvalé bydliště. Trvalým bydlištěm v Čerčanech se rozumí: trvalé bydliště dítěte a trvalé bydliště jednoho z rodičů. Kritéria stanovená pro školní rok 2009/10: - Děti předškolní a děti s odloženou školní docházkou s trvalým bydlištěm v Čerčanech a obcí hradících 100% neinvestičních nákladů na provoz. - Děti zaměstnaných rodičů s trvalým bydlištěm v Čerčanech. - Děti zaměstnaných rodičů z obcí hradících část neinvestičních nákladů na provoz. - Děti 3-4 leté zaměstnaných rodičů v souladu s vyhláškou o státní sociální podpoře s trvalým bydlištěm v Čerčanech. - Děti 3-4 leté zaměstnaných rodičů v souladu s vyhláškou o státní sociální podpoře z obcí hradících část neinvestičních nákladů na provoz. - Děti rodiče pobírajícího rodičovský příspěvek na druhé dítě s trvalým pobytem v Čerčanech - Děti rodiče pobírajícího rodičovský příspěvek na druhé dítě z obcí hradících část neinvestičních nákladů na provoz.

POZVÁNÍ DO MATEŘSKÉ ŠKOLY: Ve čtvrtek 26. 3. 2009 od 13.00 do 17.00 hodin je možné si v Mateřské škole Čerčany vyzvednout žádost o přijetí do mateřské školy pro školní rok 2009/10.

Jako žádost poslouží Přihláška do mateřské školy, kterou obdrží zákonný zástupce ve výše stanovenou dobu. Tuto přihlášku, opatřenou potvrzením dětského lékaře o zdravotním stavu dítěte a potvrzením o zaměstnání rodičů, bude nutno odevzdat do mateřské školy nejdéle do pátku 13.4.2009. Od tohoto dne poběží 30ti denní lhůta přijímacího řízení. Přijďte si společně se svými dětmi prohlédnout naši školku, pohrát si a popovídat o tom, co můžeme vašim dětem nabídnout a také ochutnat něco ze zdravých dobrot, které připravují dětem naše paní kuchařky. Těšíme se na vás v naší HRAVÉ ŠKOLCE. Eva Kočová, ředitelka

ZPRÁVY ZE ZÁKLADNÍ UMĚLECKÉ ŠKOLY Ve 2. pololetí školního roku nás opět čekají veřejné koncerty žáků, učitelů, soutěže, festivaly, výstava prací žáků výtvarného oboru. Nejbližší plánované akce naší školy: 4.3.2009 - Koncert učitelů a jejich hostů, 11.3.2009 - Koncert účastníků okresního kola soutěže. Začátek je vždy v 18.00 hodin Jak jsme již informovali v Čerčanském zpravodaji na začátku školního roku, žáci naší školy se zúčastní okresního kola soutěže žáků ve hře na dechové nástroje, v sólovém a komorním zpěvu. - 16 -


Školní kolo se konalo 21. a 23. ledna a do okresního kola postupuje 11 žáků ve hře na zobcovou flétnu, 1 žákyně ve hře na příčnou flétnu a 5 žákyň ve zpěvu. Popřejme našim žákům mnoho úspěchů v soutěži a těšíme se na setkání s vámi při akcích naší školy. Ludmila Žvejkalová

KNIHOVNA ČERČANY INFORMUJE Otevírací doba: Pondělí: 9.00 – 12.00 13.00 – 16.00 Úterý: zavřeno 13.00 – 19.00 Středa: zavřeno Čtvrtek: 9.00 – 12.00 13.00 – 16.00 Pátek: 9.00 – 13.00 Adresa: Obecní knihovna, Sokolská 28, 257 22 Čerčany, tel: 317 776 154, e-mail: [email protected] • Informace o knihovně, nových knížkách, akcích, ale i odkazy na některé další webové stránky najdete na internetové adrese www.knihovnacercany.wz.cz. • V knihovně se scházejí členové Čerčanského čtenářského klubu (ČČK). Setkáváme se každou středu od 14.00 a čteme si společně z předem vybrané knížky. Děti si mohou vyluštit tajenku a jsou přednostně seznamovány s novými knížkami v naší knihovně. Klub je určen dětem asi od třetích tříd. Uvítáme rádi mezi sebou nové členy! • 25.3.2009 v 18 hodin pořádá knihovna přednášku PhDr. Jakuba Pavlíka – Dějiny písma - Počátky písma jako komunikačního nástroje a jeho rozvoj. Typy písma. • Ve škole proběhl pod vedením pana učitele Pošty Počítačový kurz pro začátečníky

NOVÉ KNIHY V ČERČANSKÉ KNIHOVNĚ prosinec Beletrie:

Alvtegen, Karin – Nezvěstná Androniková, Hana - Zvuk slunečních hodin Bach, Richard – Jonathan Livingston Racek Bondy, Egon – Hry Corneille, Pierre – Cid Coulter, Catherine – Nežádoucí nevěsta Coulter, Catherine – Past na ovečku Cristen, Gabriele Marie – Marie Terezie. Mezi trůnem a láskou Deghelt, Frédérique – Život té druhé DeLillo, Don – Padající muž Dousková, Irena – O bílých slonech Forsyth, Frederick – Žoldáci Garwood, Julie – Nevěsty Claybornů. Růžový květ Garwood, Julie – Nevěsty Claybornů. Bílý květ Garwood, Julie – Nevěsty Claybornů. Rudý květ Harris, Joanne – Krysařovy střevíce Havel, Václav & Janouch, František – Korespondence 1978 – 2001 Howard, Linda – Bludný kruh Chase, Věra – Maso a pomeranče Javořická, Vlasta – Šla léta Karonová, Jan – Domů do Holly Springs Koomson, Dorothy – Bonbony k snídani Kuras, Benjamin – Evropa snů a skutečností Kvačková, Radka – Očima tchyně Lessing, Doris – Puklina Lustig, Arnošt – Zloděj kufrů

Moliére - Lakomec Moliére – Misantrop Olsson, Linda – Astrid a Veronika Palahniuk, Chuck – Program pro přeživší Pechová, Jaroslava – Zpáteční lístek do posledního ráje Oty Pavla Plaidy, Jean – Vzdorující královna Robinson, Marilynne – Ztrácení Satrapi, Marjane – Šitíčko Shaw, George Bernard – Pygmalión Šimon, Jiří – Ukradený domov Tropper, Jonathan – Jak hovořit s vdovcem Urban, Miloš – Mrtvý holky Větvička, Václav – Herbář pod polštář Walls, Jeannette – Skleněný zámek Waltari, Mika – Bosá královna

Naučná literatura:

Baláček, Václav – Česká a světová literatura k maturitě Davis, Biton – Účesy Francis, Alison R. – Vaše vodní zahrada Gunn, Richard – Superautomobily Jirák, Jan & Köpplová, Barbara – Média a společnost Kyselová, Lucie – Dekorování textilu Móda v proměnách času Toulky minulostí světa 10 Trávníček, Jiří – Čteme? Trélaün, Béatrice – Překonávání konfliktů v rodině Weigert, Vivian – Všechno o kojení

Beletrie pro děti a mládež:

Denková, Melita – Kluk, před kterým tě máma varovala (jenže je boží) Francková, Zuzana – Nejtěžší překážka Gaston, chlapeček, který se pořád ptal Harvey zasahuje Hauenschild, Lydia – Středověk Havel, Jiří – Proč se papoušek nebojí kočky? Hawking, Lucy & Stephen – Jirkův tajný klíč k vesmíru Kahoun, Jiří – O mašinkách Kessel, Carola von – Čarodějky z jezdecké školy. Vzhůru na slet čarodějnic! Lenk, Fabian – Zrada v aréně Pavlát, Leo – Osm světel Schröder, Patricia – Spolek holek lékorek. Lea a protivy protivné Toby a jehňátka Vánoce na Starém statku Wilson, Jacqueline – Polibek

Naučná literatura pro děti a mládež:

Beaumont, Émilie – Obrázky povolání Deary, Terry – Čarodějnice Deary, Terry – Neskuteční Inkové Deary, Terry – Tupí tyrani Deary, Terry – Válečníci Deary, Terry – Zločinci Deary, Terry – Zuřiví Aztékové Kirkwood, John – Oceloví giganti Pantzer, Peter – Samurajové

leden Beletrie:

Austen, Jane - Rozum a cit Buxbaum, Julie – Strach milovat Deveraux, Jude – Tajnosti Formánek, Josef – Mluviti pravdu Gill, Michael Gates – Jak mi Starbucks zachránil život Gordon, Barbara – Tančím tak rychle, jak dokážu Gordon, Noah – Katalánec Hart, John – Dole u řeky Higgins Clark, Mary – Tvrdohlavá sestřička Hosseini, Khaled – Tisíce planoucích sluncí Howell, Hannah – Ženich z Vysočiny Hruška, Petr – Auta vjíždějí do lodí Chaplin, Patricia – Tajuplné město Christie, Agatha – V hotelu Bertram Kopta, Josef – Hlídač č. 47 Kuras, Benjamin – Je na Marxu život? Kuras, Benjamin – Slepování střepů

Kuras, Benjamin – Klestění zarostlého chodníčku Littell, Jonathan – Laskavé bohyně Muchamore, Robert – Pravda O čem ženy píší Oktábcová, Simona – Dětství před kamerami Peroutka, Ferdinand & Urzidil, Johannes – O české a německé kultuře Plaidy, Jean – Válka královen Roberts, Nora – Síla ohně Roberts, Nora – Sluneční drahokamy Rodriguez, Deborah – Kábulská škola krásy Soehnlein, K.M. – Svět normálních kluků Trollope, Joanna – Děti těch druhých

Fogle, Bruce – Všechno o výcviku psa Foršt, Jaroslav – Kapesní biolexikon Gray, John – Mars a Venuše ve stresu Janouchová, Kateřina – Život dítěte Pavličová, Šárka – Sama doma Přehledná anglická gramatika Velké civilizace

Naučná literatura:


Angličtina – Otázky a odpovědi Člověk David, Petr & Soukup, Vladimír & Thoma, Zdeněk – Skvosty hradů

- 17 -

Beletrie pro děti a mládež:

Allison, Jennifer – Pátračka Gilda a Jezerní panny Nesvadba, Michal – Michal doma s mámou Rowling, J.K. – Harry Potter a kámen mudrců Rowling, J.K. – Bajky barda Beedleho Průšová, Jana – S Biáčkem na ekostatku aneb jak se rodí BIO První tisíc anglických slov Velká kniha pro malé


únor (knihy jsou z výměnného fondu benešovské knihovny) Beletrie

13. komnata Bešťáková, Eva – Svatební zvonění Beverley, Jo – Nebezpečná vášeň Black, Benjamin – Kdo je bez viny Bradford, Barbara Taylor – Nástrahy osudu Brown, Sandra – Adamův pád Brown, Sandra – Alibi Canfield, Jack & Hansen, Mark Victor – Slepičí polévka pro matku a dceru Cartland, Barbara – Útěk do lásky Casella, Carol – Oxygen Coetzee, John Maxwell – Deník špatného roku Connolly, John – Neodpočívej v pokoji Creasey, John – Smrt číhá za rohem Dahl, Roald – To sladké tajemství života Dragomán, György – Bílý král Dreyer, Eileen – Anděl smrti Dückers, Tanja – Nejdelší den v roce Edwards, Kim – Strom v srdci Enquist, Anna – Návrat domů Erickson, Carolly – Poslední manželka Jindřicha VIII. Evanovich, Janet - Za všechny prachy Fabian, Pavol – Co se přihodilo zvěrolékaři Fousek, Josef – Cesty za nadějí Francková, Julia – Polednice Fuchsová, Irena – Když žena prosí o potrat Garlock, Dorothy – Rozmarná řeka Germain, Alain – Královská nevěsta Greene, Graham – Kapitán a nepřítel. Třetí muž. Poražený bere vše Gressor, Megan – Opravdové lásky Gruen, Sara – Voda pro slony Haran, Elizabeth – Vyprahlé srdce Hewson, David – Vila mystérií Hill, Susan – Dobrý motiv pro vraždu Hilliges, Ilona Maria – Hvězdy nad Afrikou Hůlová, Petra – Stanice Tajga Hurley, Graham – Pohřešovaný Christie, Agatha – Sloni mají paměť Kalogridis, Jeanne – Krvavá královna Kessler, Leo – Montyho utajené vítězství King, Stephen – Ostrov Duma Key Kinsella, Sophie – Báječné nakupování do kočárku Kohout, Pavel – Smyčka Lanczová, Lenka – Potížistka Martín, Esteban – Gaudího klíč McClure, Ken – Obětní beránek McEwan, Ian – Cizinci ve městě Murakami, Haruki – Konec světa & Hardboiled Wonderland Nahai, Gina B. – Kaspický déšť O´Flynn, Catherine – Co se ztratilo Patterson, James – Nedostatek důkazů Patterson, James – Šestý cíl Plaidy, Jean – Růže bez trnů Plaidy, Jean – Válka královen

Pylcyn, Alexandr V. – Trestný prapor útočí Roberts, Nora – Sluneční drahokamy Roth, Philip – Duch odchází Steel, Danielle – Sestry Svěrák, Zdeněk - Povídky Updike, John – Terorista Vaňková, Ludmila – Kdo na kamenný trůn Vondruška, Vlastimil – Román o růži Wood, Barbara – Plamen duše Wu, Emily – Peříčko v bouři Zemančíková, Alena – Bez otce Zmeškal, Tomáš – Milostný dopis klínovým písmem

Naučná literatura

Atkinson, Mary – Masáže vlastníma rukama Audy, Marek – Brány do ztraceného světa Ayres, Charlie – Životy slavných umělců Bee, Peta – Každodenní fitness Bertinet, Richard – Domácí pečivo Brodek, Ayako – Šperky origami Froydová, Maria & Lyer, Jiří – Fit rodinka Grayling, A.C. – Obklopeni mrtvými městy Harris, Warren G. – Clark Gable Heiney, Paul – Jak kočky předou? Horne, Richard – 101 věcí, které potřebuješ vědět ….a nebo taky ne! Irwin. Terri – Steve & já Ivens, Sarah – Rande jak má být Johnson, Paul – Hrdinové Kamüller, Inge – Babiččina domácí apatyka Keleová,Ľudmila & Kele, František – Řeka padající z nebe Kovařík, Jiří – Sňatky se smrtí Kraupa-Tuskany, Herta – Boxer Macintyre, Ben – Dvojitý agent Mareš, Jaroslav – Smrt ve sloní trávě Oliver, Dan – Internet Pitro, Martin & Vokáč, Petr – Země v srdci Evropy Skopová, Kamila – Dětské hrátky půlstoletí zpátky Šmíd, Jan – Obrázky z Provence podruhé Toušlová, Iveta – Toulavá kamera 7 Toušlová, Iveta – Toulavá kuchařka Vostrý, Jaroslav – Petr Čepek Vše o nízkoenergetickém domě Zahradní květiny Zvelebil, Jan – Na vandru s Reflexem II.

Beletrie pro děti a mládež

Allison, Jennifer – Pátračka Gilda Asquith, Ros – Budu spisovatelkou Boehmel, Julia – Pirátské příhody Brezina, Thomas – Máma, mistr trapasů Brycz, Pavel – Dětský zvěřinec Buckley, Michael – Sestry Grimmovy Butcher, Nancy – Léto po maturitě Carvani, Eva – W.I.T.C.H. Expedice

Cassidy, Cathy – Scarlett Cutler, Tom – 211 věcí, které zvládne každý bystrý chlapec Daniels, Lucy – Zatoulané štěně Disney – Medvídek Pú. Kouzelné slůvko Disney – Medvídek Pú. Proč musí pršet Friedrich, Joachim – Správná trojka s papouškem honí záhadného lupiče Futová, Gabriela – Naše máma je bosorka! Gordon, Roderick & Williams, Brian – Hlouběji do podzemí Holasová, Zuzana – Kůň jménem Zázrak Jínová, Šárka – Za tvou lásku díky! Kessel, Carola von – Boj o hlavní roli Kratochvíl, Miloš – Čaroděj z nafukovacího stromu Lamková, Hana – Káťa a Škubánek se neztratí Lobato, Arcadio – Největší poklad Morris – Lucky Luke. Kaňon Apačů Nezvaní hosté Niehaus, Alisha – Piráti, poklady, dobrodružství Řeháčková, Věra – Potíže s Klárkou Řeháčková, Věra – S Klárkou za dobrodružstvím Scott, Michael – Čaroděj Snicket, Lemony – Předposlední utkání Steklač, Vojtěch – To nejlepší z Boříkových lapálií Šrut, Pavel – Lichožrouti Štíplová, Ljuba & Němeček, Jaroslav – Úžasné příběhy Čtyřlístku Thilo - Příběhy rytířů a jejich hradů Vaculík, Ludvík – Petr má medvěda nebo co Vávrová, Iva – O Čarodějce, která zaspala století Velká kniha říkadel Wich, Henriette – Podvod při castingu Zapletalová, Marta – Klára a Jákob Žiška, Pavel – Neříkejte teleti


Clements, J.M. – Vikingové Deary, Terry – Bídní Viktoriáni Dinosauři Egypt Fischer, Torsten – Ryby Haag, Holger – Ptáci kolem nás Kubeš, Vladimír – Knížka poslední záchrany Originální náramky z korálků Pech, Jaroslav – Schůzky s češtinou Reeve, Philip – Horatio Nelson a jeho vítězství Peschke, Hans Peter von – Hrady Poskitt, Kjartan – Kouzelné spodky Schneiderová, Eva – Kuna nese nanuk Simon, Philippe – Římané Velikánská kniha o kreslení a malování Whitehead, Sarah – Jak mluvit kočičí řečí

INFOCENTRUM ČERČANY INFORMUJE Otevírací doba Infocentra : Pondělí: 9.00 - 12.00 Úterý: 9.00 - 12.00 Středa: zavřeno Čtvrtek: 9.00 - 12.00 Pátek: 9.00 - 12.00

13.00 – 17.00 13.00 – 17.00 13.00 – 17.00 13.00 – 16.00

Mimo otevírací dobu je Infocentrum pro veřejnost uzavřeno. Adresa: Knihovna-Infocentrum Čerčany, Sokolská 28, tel. 317776154 E-mail infocentra: [email protected] (Eva Masopustová) www.cercany.cz

AKTIVITY INFOCENTRA Vánoční výstava

Vánoční výstava proběhla od 8.12. do 19.12.2008. Tato výstava je již v Infocentru tradiční a bývá hojně navštěvována. Tuto výstavu si prohlédlo celkem 309 lidí. Ukázky vánočního aranžování pod vedením profesionální aranžérky Jitky Dvořáčkové proběhly 5.12.2008 a zúčastnilo se jich 21 lidí. Kolem takové výstavy je vždycky hodně práce a proto bychom rádi poděkovali všem, kteří přiložili ruku k dílu: Jitka Dvořáčková, Martin Macháček, Anežka Macháčková, Blanka Škvorová, Eva a Jiří Masopustovi, Hana Kronovetrová, Klára Masnicová, Simona Střihavková a Eliška Havlíčková. - 18 -


A kdo vlastně vystavoval? Záboj Kučera, Hanka Stehlíková, Tereza Stehlíková, Anežka Macháčková, Jarka Macháčková, Steiglerová Marcela, Lenka Šetková, Jana Chlistovská, Ivana Chlistovská, Alena Fraitová, pí Cestrová, Lenka Semínová, pí Dolejšová, Ivana Srbová, Věra Ziková, Markéta Šustová, Markéta Ovsíková, Lenka Šenková, Jitka Dvořáčková. Již teď vás srdečně zveme na letošní ukázky velikonočního aranžování, které budou 26.3.2009 od 17.30 hod. v Infocentru. Velikonoční výstavu si pak můžete prohlédnout od 30.3. do 10.4.2009. Infocentrum Čerčany pořádá velikonoční soutěž s názvem

DĚTI A MAMINKY MALUJÍ VAJÍČKA

Může být použita jakákoliv technika-škrábání, batikování, sláma, netradiční techniky. Vajíčka musí být připravena na zavěšení nebo jako zápich do květináče. Své výrobky můžete nosit do Infocentru do 27.3.2009. Od 30.3.2009 budou vystaveny na Velikonoční výstavě. Bližší informace: 317 776 154 (Eva Masopustová)

Zruč nad Sázavou ve fotografii

Výstavní činnost v Infocentru Čerčany byla v roce 2009 zahájena výstavou fotografií Bedřicha Procházky ze Zruče nad Sázavou. Od 7. do 31.1. jste si mohli prohlédnout fotografie tohoto fotoamatéra, který byl od roku 1990 členem Fotoklubu Litvínov a od roku 1994 členem fotoklubu Zruč nad Sázavou. Své fotografie vystavuje na různých místech regionu od r. 2003. Z jeho fotografií bylo vidět, jak je okouzlen městem, ve kterém žije a toto okouzlení se snaží předat i divákům. -rf-

Zajímavá informace: vyšla kniha R.Duška „Ze staré Vlašimě“. Pod tímto názvem vydaly na přelomu roku

Český svaz ochránců přírody Vlašim a Muzeum Podblanicka reprint tisků s původními kolorovanými linoryty vlašimského učitele a výtvarníka Richarda Duška (1910-1977). Knihu lze zakoupit např. v Ekoobchůdku Podblanického ekocentra ČSOP Vlašim naproti Vlašimské bráně..

UPOZORNĚNÍ: na léto plánuje Infocentrum výstavu historických domácích potřeb. Na půdách se jistě najde

spousta předmětů a nářadí, která např. dnešní děti už asi neznají a možná je už ani jejich rodiče nedokážou pojmenovat - různé kuchyňské nádobí, staré pánve, moždíře, žehličky na dřevěné uhlí, stará rádia, promítačky, foťáky, hračky, kočárky apod. Proč by se na tyto věci mělo na půdě prášit, když se můžou vystavit. Zájemci, kteří budou ochotni tyto předměty na výstavu zapůjčit, můžete se hlásit už teď v Infocentru u pí Evy Masopustové (tel. 317 776 154, [email protected]).

TIPY NA KULTURNÍ A SPORTOVNÍ AKCE: Kulturní akce Čerčany: 5.2. - 2.3.2009 Projekty čerčanské 3 čili Coby kdyby u nádraží v Čerčanech… pohledem studentů ČVUT i architektů. Studie, vizualizace a projektové dokumentace. Zóna „u statku“ - supermarket, zóna ZŠ - projekt stadionu/hřiště, nástavba tělocvičny na ZŠ, žel. lávka přes Sázavu atd.Dernisáž bude v pátek 27.2.2009 - v 17.00 hod.-setkání občanů s autory vystavených studií a vedením obce. 21.2.2009 4. jezdecký country-disko ples JK Atrej. KD Čerčany, ve 20.00 hod. Vstupné: 80,-Kč, hrají Bessoni a Hroch. 26.3.2009 Ukázky velikonočního aranžování - od 17.30 hod. v Infocentru. 30.3. - 10.4.2009 Velikonoční výstava - Infocentrum Čerčany. Kulturní akce Benešov: 14.2.2009 Valentýnský ples - Městské divadlo Na Poště 21.2.2009 Ples ODS Benešov - Městské divadlo Na Poště, ve 20.00 hod., vstupné: 150,-Kč. 9.2. - 27.2.2009 Malba - Eugenie Němcová - Městská výstavní síň na Malém nám.. 25.2.2009 Příroda pod Araratem - Pavel Špryňar, přednáška v prostorách VOŠ a SZeŠ, od 18.00 hod. 26.2.2009 České duchovní osobnosti ve filmových dokumentech - přednáška s filmy v Muzeu umění, v 19.00 hod. 28.2.2009 Ples OA Benešov - Kulturní centrum Karlov. 2.3. - 31.3.2009 Malba - Jan Veselý, Michal Ruml - krajiny, zátiší. Vernisáž bude 3.3. v 17.00 hod. Městská výstavní síň na Malém nám.. 7.3.2009 Ples Gymnázia Sedlčany - Kulturní centrum Karlov Benešov.. 11.3.2009 Nilské putování Egyptem - Jana Zmeškalová st., přednáška v prostorách VOŠ a SZeŠ, od 18.00 hod. 25.3.2009 Za krajany do Brazílie - Eva Horčičková, přednáška v prostorách VOŠ a SZeŠ, od 18.00 hod. do 30.3.2009 Krajina 06 - Jolana Havelková - audiovizuální projekce minimalistické fotografie. Kabinet fotografie v Muzeu umění. - 19 -


3.4. - 30.4.2009 1.4.2009 8.4.2009 do 15.4.2009

Malba a Poezie v krajce-krajka v poezii - Lenka Útratová - malby a venkovské tradiční odívání. Městská výstavní síň na Malém nám.. Havajské ostrovy - velkoplošná panoramatická live-diashow Leoše Šimánka se sedmi projektory. Městské divadlo, v 16.00 a 19.30 hod., www.leossimanek.czS Povídání o Černé hoře - Vít Peřestý, přednáška v prostorách VOŠ a SZeŠ, od 18.00 hod. Životaběh - Miloslav Moucha - výstava v Síni L.Šímy v Muzeu umění.

Kulturní akce Benešovsko: 14.2.2009 Vranov: Tradiční hasičský ples - sál OÚ, ve 20.00 hod., hraje V.A.T. 14.2.2009 Pyšely: Povídání o Venezuele - Jindry Pařízkové v hasičské zbrojnici. V 17.30 hod. 14.2.2009 Týnec n.S.: Hasičský ples, hraje skupina Coda, info.: 731 217 218 (R.Hudrlík). 14.2.2009 Říčany: Ples roku 2009, 20.00 hod., MěKS Říčany 15.2.2009 Štiřín: Josef Suk uvádí mladé talenty - 17.00 hod., zámek Štiřín 17.2.2009 Vlašim: Staré mapy - přednáška prof.Ing. Bohuslava Veverky,DrSc. o nejstarších mapových památkách a historických dílech našich kartografů. Ekocentrum Vlašim, od 17.30 hod. 18.2.2009 Říčany: Žalman a spol. - koncert, 20.00 hod., MěKS Říčany. 21.2.2009 Žíňany: Masopustní průvod masek - sraz v 10.00 hod. v Číňanech, hraje Vranovanka. 21.2.2009 Kamenice: Kamenický ples - 20.00 hod., Kulturní dům Kamenice 22.2.2009 Říčany: Říčanský pohár - 32.ročník soutěže ve standardních a latinskoamerických tancích. 9.00 hod., MěKS Říčany. 24.2.2009 Vlašim: Patagonia - vandr grande - diashow Evy Vorlové z Benešova o tříměsíční cestě Jižní Amerikou, Ekocentrum Vlašim, od 17.30 hod. 26.2. - 12.4.2009 Vlašim: Svět lastur - výstava ze sbírky Josefa Podhájského, vystaveny budou lastury, korály, ježovky, hlavonožci, Muzeum Podblanicka, vernisáž je 26.2. v 17.00 hod. 28.2.2009 Pyšely: Sokolské šibřinky - v pyšelské sokolovně, ve 20.00 hod. 28.2.2009 Týnec n.S.: 6.školní ples, info.: 775 255 949 (A.Bursová), vstupné: 150,-Kč. 1.3.2009 Pyšely: Dětský karneval - v pyšelské sokolovně, ve 14.00 hod. 12.3. - 31.3.2009 Vlašim: Podpisy slavných - výstava autogramů slavných osobností ze sbírky Vlasty Kubalové z Čechtic. Přednáškový sál Podblanického ekocentra Vlašim. 13.3.2009 Týnec n.S.: Rybářský ples - hraje skupina Horváth Band, info.: 737 306 035 (Z.Urban). 14.3.2009 Kamenice: Reprezentační ples podnikatelů a přátel tance - Kulturní centrum Kamenice, ve 20.00 hod., hraje kapela Horváth Band, vstupné: 200,-Kč. 18.3.2009 Kamenice: Na kus řeči - Miroslav Donutil a host - Kulturní centrum Kamenice, v 19.30 hod., vstupné: 300,-Kč. 21.3.2009 Pyšely: Záskok (Cimrman/Smoljak/Svěrák) - představení divadelního spolku HROB z Hrobce, 19.30 hod. 21.3.2009 Týnec n.S.: Maškarní ples sportovců - hraje skupina Horváth Band, vstupné: 120,-Kč, info.: 721 355 969 (S.Janda). 27.3.2009 Pyšely: 5.ples ochotníků - v pyšelské sokolovně, ve 20.00 hod. 28.3.2009 Týnec n.S.: Odemykání řeky Sázavy - v 10.30 hod. u Bisportu. 7.4.2009 Kamenice: Michal Pavlíček a Friends s předkapelou Abraxas - Kulturní centrum kamenice, v 19.30 hod., vstupné: 250,-Kč. každá 3. středa Štiřín: Větvičkova poradna - poradna pro veřejnost s ředitelem pražské botanické zahrady každou třetí středu v měsíci od 15.00 - 18.00, Dům Atis zámek Štiřín Kulturní akce v Praze: 29.1. - 5.4.2009 Andy Warhol: Motión Picture - výstava v Galerii Rudolfinum. Nezapomeňte navštívit webové stránky obce www.cercany.cz. Užitečné informace získáte také na adrese www.posazavi.com Občanské sdružení Tři - www.centrum-cercany.cz, http://cercanyhospic.hospice.cz Občanské sdružení Posázavský pacifik - www.posazavsky-pacifik.cz Oddíl dětí a mládeže ČDOPBVVT- www.cdopbvvt.zde.cz ZŠ Čerčany – www.zscercany.wz.cz ZUŠ Čerčany - http://home.tiscali.cz/zus.cercany/ Ochotnický divadelní spolek Nula Morčat - www.cu.wz.cz Čerčanský hokejový tým Alexandra - www.hpl.cz/hcalexandra Hudební kapela Klub - www.sweb.cz/kapelaklub Country kapela Bessoni - www.bessoni.wz.cz Husův sbor Čerčany - www.sborcercany.blog.cz Sdružení Tři - www.centrum-cercany.cz SHŠ Mračtí (šermíři) - www.mracti.cz Mezihoří - www.mezihori.cz, www.sweb.cz/dc.mezihori Sportovně kulturní centrum Ondřejov (SKC) - www.obecondrejov.cz/skcentrum Další: www.stirin.cz, www.blanicti-rytiri.cz, www.zborenykostelec.cz, www.parnijizdy.xf.cz, www.sdruzeni-ledce.cz, www.laduvkraj.cz, www.csopvlasim.cz, www.mestotynec.cz, www.pysely.cz, www.mrac.cz, www.poricinadsazavou.cz, www.ctyrkoly.cz, www.lsteni-zlenice.cz www.muzeum-umeni-benesov.cz, www.ddmbenesov.com, Sdružení Pod Rybníčkem, o.s. - Pod Rybníčkem 124, 257 22 Čerčany www.sdruzenipodrybnickem.unas.cz. - 20 -


Obec Čerčany, infocentrum Čerčany a Sdružení Chlum Čerčany Vás srdečně zvou na další

VÝSTAVU PROJEKTŮ: "PROJEKTY ČERČANSKÉ 3 čili

COBY KDYBY U NÁDRAŽÍ V ČERČANECH" tj. několik studií, vizualizací a projektových dokumentací k záměrům, projektům a realizacím na katastru obce Čerčany. Půjde především o centrum obce. Opět pohledem studentů ČVUT, ale i pohledem graduovaných architektů a inženýrů. Bude k vidění: zóna u nádraží – "u statku", kde jsou řešeny varianty zástavby nového supermarketu a dalších objektů možné občanské vybavenosti; bývalá (?) zástavba plánovanými nízkoenergetickými domy v ulici Palachově; opět zóna u základní školy – projekt stadionu/hřiště; nová studie nástavby tělocvičny na ZŠ; nové úpravy železniční lávky přes Sázavu; úpravy zastávky na Pyšelce; regulační plán Plzákova ulice; projekt rekonstrukce ploch veřejné zeleně v Čerčanech... a ještě možná něco! Výstava se koná v Infocentru Čerčany (KD – 1.patro) 5.2. – 2.3.2009 v otvírací době IC Pozor! Bude zase DERNISÁŽ v pátek 27.2.2008 v 17.00 h v IC – v KD = Setkání občanů Čerčan nad vystavenými studiemi s jejich autory – studenty ČVUT, jejich pedagogy i s vedením obce. Studenti budou prezentovat svá řešení + vedení obce bude informovat o svých záměrech a aktivitách – a občané se budou moci dotazovat... Všichni zájemci o dění v obci jsou vítáni!

JAK JSME SI (NE)VZPOMNĚLI NA VÝROČÍ KINA O tom, že čerčanské „širokoúhlé“ kino má v historii obce zcela ojedinělou tradici, není pochyb. O to více mne zamrzel fakt, že si na jeho poměrně významné výročí nikdo nevzpomněl. Vždyť právě připomínání určitých historických mezníků a událostí je to, co dotváří mozaiku celkového obrazu o významu obce nejen pro její obyvatele, ale i například pro turistickou a kulturní atraktivnost. A otevřeně si přiznejme, že naše obec ve své podstatě nic jiného z oblasti kultury, pokud nepočítám některé akce v nepříliš šťastně koncipovaném sále kulturního domu sousedícím s poměrně hlučnou částí restaurace, nemůže nabídnout. Zde připomenu fakt, že je také škoda, že relativně klidné a příjemné prostředí sálu našeho kina není zatím využíváno i pro jiné komornější kulturní účely, i když by se to po určitých technických úpravách nabízelo, ale to je jiná kapitola, která si samozřejmě žádá i nějaké investice. Za mých mladých let (mám na mysli léta osmdesátá) jsme byli na naše kino náležitě hrdi. Kde jsou ty časy, kdy se na lístky stály dlouhé fronty, fungoval předprodej vstupenek v krámku se smíšeným zbožím u návsi a kdy se stávalo, že pokud jste se nedostali na film od 17.30 nebo 20 hodin, hrálo se ještě navíc od 15 a i od 22 hodin. A to tehdy byla obsazenost kina proti dnešku téměř dvojnásobná (223 míst a přístavky). Kde jsou ty časy, kdy do kina chodily celé party a skupiny lidí, které se spolu chtěly podělit o ten neopakovatelný kulturní a společenský zážitek, který doma i u sebevětších televizních obrazovek se sebelepším zvukem prostě nikdy nezažijete. Ale vrátím se k tomu, proč jsem se rozhodl napsat tento článek. Před 50ti lety, ve dnech 12. a 13. prosince roku 1958 (shodou okolností to byl také pátek a sobota jako v roce 2008), se v našem kině uskutečnilo historicky první „širokoúhlé“ představení (první z nich bylo neveřejné, jen pro pozvané hosty). Po náročné rekonstrukci, díky níž kino získalo dodnes používaný název ŠIROKOÚHLÉ KINO ČERČANY, se pro veřejnost uskutečnilo předání kina s projekcí filmu „Nad námi je jedno nebe“. Ať už právě toto datum a film byly vybrány účelově z jakýchkoliv historických důvodů (přečtěte si to v publikaci o Čerčanech), je to historický fakt, který nikdo nevymaže. Historický fakt, který by neměl zůstat v zapomnění. Za padesát let od svého významného „znovuzrození“ kino prodělalo velmi mnoho změn. Padly rekordy v počtu návštěvnosti, kino bylo vybráno jako nejlepší na okrese, ale také s postupem doby a s rozmachem nových audiovizuálních technologií (televize, videa apod.) prodělávalo i těžší chvíle a určitý útlum. I přesto si ale až do počátku nového tisíciletí drželo stále vysokou úroveň, a to zásluhou člověka, který zde udělal neuvěřitelný kus poctivé profesionální práce a který kinu věnoval podstatnou část svého života, pana Antonína Povolného. Vždyť právě profesionalita a zapálení pro věc byly základem úspěšného fungování a příčinou toho, že se naše kino, na rozdíl od mnoha jiných kin v blízkém i vzdálenějším okolí, udrželo až do dnešní doby. A to je věc, které bychom si měli vážit a ocenit ji. Na závěr bych také chtěl poděkovat všem zastupitelům, kteří si kulturní význam našeho kina uvědomují a svými kladnými rozhodnutími umožňují, aby tato organizační složka obce i v nelehké finanční době mohla dále ve své drobné, byť významné, činnosti pokračovat. Měli bychom se snažit, aby si v záplavě všemožného kulturního vyžití do našeho malého kinosálu našlo svou cestu více diváků. Protože „Širokoúhlé kino Čerčany“ je, a to mi nikdo nevymluví, součást kulturního dědictví naší obce. Daniel Frída - 21 -


ŠIROKOÚHLÉ KINO ČERČANY MOBIL: 723 756 257

ÚNOR

2009

TEL: 317 777 280

www.cercany.cz / >infocentrum / >program kina 14.2. sobota

Psychologický historický

ČR,SR,Ukrajina 114 min. mládeži do 12 let nepřístupno

19.00 h.

ANGLICKÉ JAHODY

Vstupné 69 + 1 Kč Příběh lásky, která si vybrala špatný čas a špatné místo. 19.2. čtvrtek DĚTSKÉ PŘEDSTAVENÍ ČR 63 min., mládeži přístupno

10.00 h. Vstupné 30 Kč

O PRINCEZNĚ, KTERÁ VŠECHNO VĚDĚLA 6 pohádek pro nejmenší.

FPNF - Filmové pátky nekomerčních filmů - KINOKLUB

20.2. pátek

Psychologické drama

19.00 h. SESTRA

ČR 70 min. mládeži do 15 let nepřístupno

Film na motivy románu Jáchyma Topola Vstupné 69 + 1 Kč s hudbou Psích vojáků. 21.2. sobota

Romantické drama

19.00 h.

AUSTRALIE

USA 170 min. mládeži přístupno

Epické drama přináší příběh o nenávisti a lásce, o přátelství Vstupné 69 + 1 Kč a intrikách, poznání sebe sama a vůli změnit svůj život. 28.2. sobota Muzikál v českém znění USA 112 min. mládeži přístupno

19.00 h.

MUZIKÁL ZE STŘEDNÍ 3: MATURITNÍ ROČNÍK

Mladík Troy zažívá krizi identity, jeho přítelkyni Gabriellu zase Vstupné 69 + 1 Kč trápí, že kvůli vysoké škole musí všechny opustit. ZMĚNA PROGRAMU VYHRAZENA ! Předprodej vstupenek na vybraná představení u pokladny kina. Pokladna kina je otevřena 1 hodinu před zahájením každého představení. Večerní představení jsou mládeži přístupná pouze v doprovodu rodičů.

(PROGRAM NA MĚSÍC BŘEZEN 2009 NEBYL DO DATA UZÁVĚRKY DODÁN)

POZVÁNKA DO KINA

FPNF - Filmové pátky nekomerčních filmů - KINOKLUB pátek 20.2. od 19:00 hod.

SESTRA

Experimentální film na motivy stejnojmenného románu Jáchyma Topola líčí příběh výtvarníka Potoka, třicátníka, který neví, co se životem. Jeho bezcílné tápání se změní v momentě, kdy potká dívku, která si říká Černá. Zamilovaná dvojice uniká z města na venkov, kde však znovu naráží na lidskou vypočítavost a nesnášenlivost. Potok se propadne do dřívější skepse, která má za následek rozpad jejich vztahu. Ačkoli po přečtení předchozích řádků by se mohlo zdát, že celovečerní prvotina animátora a tvůrce videoklipů Víta Pancíře je nějakou lacinou romancí se špatným koncem, Sestra je netradičním počinem, zcela se vymykajícím současné české filmové produkci. Nejedná se o snímek, jehož scény na sebe logicky navazují, ale spíše o sled obrazů odehrávajících se v blíže neupřesněné době a volně pospojovaných nejrůznějšími asociacemi. Z Topolova románu, který se vyznačuje velmi bohatým jazykem plným symbolů, si volně vypůjčuje jednotlivé motivy. Ty převádí na plátno neotřelou kamerou a jejich atmosféru dotváří hudbou legendární skupiny Psí vojáci. Počet postav Pancíř zredukoval prakticky jen na ústřední dvojici, kterou ztvárnil režisérův spolužák Jakub Zich a makedonská herečka Verica Nedeska.

INFORMACE Z VALNÉ HROMADY TJ SLAVOJ POŘÁDANÉ DNE 15.1.2009 Valné hromady, která byla řádně předem svolána, oznámena na vývěsce obce, na webových stránkách obce a v Čerčanském zpravodaji, se zúčastnilo 36 členů TJ. Z důvodu konce platnosti volebního období hlavního výboru byly na programu kromě obvyklých bodů také volby do hlavního výboru a revizní komise. Jedním z podstatných bodů bylo také hlasování o odprodeji rekreační chaty ve Smržovce. Valnou hromadu řídil jednatel TJ Ing.Ľubomír Kysela. Zprávu o činnosti přednesl předseda TJ Jan Dvořák. Ve své zprávě shrnul, co vše se ve Slavoji událo během posledních tří let. Došlo k vybudování nových - 22 -


víceúčelových hřišť pod tělocvičnou, byli jsme postiženi rozsáhlými povodněmi, dokázali jsme jejich následky odstranit a sportoviště dát do pořádku. Za několik posledních let se povedlo zlepšit komunikaci s obcí a obec pravidelně přispívá dotací na provoz sportovních zařízení. Povedlo se dokončit plynofikaci tělocvičny, což výrazně zvýšilo komfort využití tělocvičny v zimním období. Dále shrnul hlavní cíle valné hromady, volbu nového hlavního výboru a rozhodnutí – po dobrém uvážení – o osudu rekreační chaty na Smržovce. Z důvodu přetrvávajícího stavu, který nepřináší žádné příjmy, ba spíš TJ musí částečně dotovat za cílem zachování alespoň nějakého stavu této nemovitosti, se výbor po zralé úvaze rozhodl přednést valné hromadě návrh k odprodeji této nemovitosti. Jednatel výboru upřesnil využití prostředků získaných případným úspěšným prodejem. Stávající výbor na svých jednáních navrhnul přednostně úhradu dluhů za plynofikaci tělocvičny 320.454,-Kč a většinu zbylé částky použít na výstavbu nového zázemí pro největší oddíl TJ, oddíl kopané, za vodou, u fotbalového hřiště. Na zázemí je vypracována studie, která počítá s etapizací tak, aby bylo možno na základě prostředků dokončit ucelenou etapu. Další včetně diskuze bylo probráno v samostatném bodě. Byly předneseny zprávy o činnosti jednotlivých oddílů. Zde stručný výtah z těchto zpráv: Kopaná – zprávu podali pánové Rublič a Řezníček – mládež se spojila s oddílem z Nespek – větší základna, 4 přípravky, ml. žáci, st. žáci, dorost, 12 trenérů, žáci hrají „A“ krajskou třídu, výborná činnost. „A“ mužstvo dospělých postoupilo do okresního přeboru, jsou na 5 místě. Volejbal – Ing. David Šenk - 2 tréninkové dny, středa a pátek. Hrají okresní pohár smíšených družstev i mužů. Každoročně pořádají Čerčanskou šavli, letos rozšířili členskou základnu o nové žáky. Tenis – František Vnouček – jako jediné družstvo na okrese máme všechny žákovské kategorie i dospělé a dorostence, nejlepší hráč David Lukáš je 7. hráč kraje v dorostu, v žácích máme členy kolem 15. místa v kraji. ASPV- Ing. Jana Proskovcová, čl. základna cca 100 lidí, děti, dívky, ženy a dívky, zdravotní cvičení, muži fotbal a florbal. Po zprávách o hospodaření a zprávě revizní komise se přistoupilo k upřesňující diskuzi o možném prodeji chaty ve Smržovce. Předseda TJ pan Jan Dvořák seznámil přítomné se situací kolem rekreačního zařízení ve Smržovce. Smržovka nepřináší TJ ani korunu zisku, ČSTV Fotbalový svaz nutí TJ k vybudování zázemí na hřišti, všechny ostatní oddíly mají své zázemí a fotbalový oddíl toto u hřiště nemá. V hlavním výboru se hovořilo dlouho o způsobech získání peněz na výstavbu tohoto zázemí. Pokoušeli jsme se získat dotaci, tam je situace složitá a zatím se nic nepovedlo, dalším způsobem je svépomoc, což je v dnešní době nerealizovatelné. Smržovka by potřebovala injekci cca 2 miliony korun, aby byla provozuschopná. Během posledních 9 let jsme měli 3 nájemce bez finančního zisku, poslední nájemce pan Adámek letošní sezonu neotevřel vůbec. Proto se hlavní výbor rozhodl požádat členy na valné hromadě o rozhodnutí eventuálního prodeje Smržovky a peníze investovat do zázemí, alespoň toho nejnutnějšího, pro hřiště. Výbor to vidí jako důležitější než investovat peníze do neprosperujícího zařízení. Rozpočet celé studie je ve výši cca. 15 mil. Kč. Na základě předběžného dotazu realitní kanceláři se může pohybovat cena za prodej chaty a pozemků cca. 4 mil. Kč. Součásti prodeje by byly i pozemky. Jedná se o louky v ceně cca 10,-Kč za m2. Po následující bouřlivé diskuzi o výši ceny bylo dohodnuto znění otázky tak, aby nebylo možné prodat objekt za cenu nižší než odhadní. Hlasováním se odsouhlasilo, že o prodeji je možno rozhodnout i bez předem provedeného odhadu, který navíc nemusí odpovídat tržní ceně. Pro přesnost zde dále uvádím přesné znění otázky, o které valná hromada hlasovala. HLASOVÁNÍ – valná hromada schvaluje prodej objektu Smržovky včetně pozemků s tím, že příjem bude použit na úhradu dluhu z plynofikace tělocvičny a výstavby zázemí na fotbalovém hřišti za nejvyšší možnou cenu nikoliv pod cenu odhadní. Hlasování dopadlo nerozhodně, tudíž prodej chaty nebyl odsouhlasen (PRO: 16, PROTI: 16, ZDRŽEL SE: 4). Může se zdát paradoxem, že neodsouhlasení prodeje bylo zapříčiněno zejména hlasy členů oddílu kopané, pro které měl být výnos z prodeje především použit. V následujících volbách do hlavního výboru bylo nakonec potřeba ke zvolení sedmi členů hlavního výboru čtyř kol voleb (v prvních třech kolech nezískali všichni potřebnou nadpoloviční většinu). Hlasování se zřejmě prodloužilo i proto, že po prvním kole odstoupil a zřekl se všech funkcí v TJ dosavadní předseda Jan Dvořák – i když byl zvolen do hlavního výboru třetím největším počtem hlasů už v prvním kole. Před hlasováním ve druhém kole se vzdal kandidatury další dosavadní aktivní člen výboru Svatopluk Řezníček. Oba odstoupivší členové se ve stávajícím výboru a za oddíl kopané nejvíc zasadili o zajištění studie, vypracování návrhů, rozpočtů a zajištění případných dotací na výstavbu zázemí pro oddíl kopané. Oba také velice aktivně pracují s mládeží. Po volebním kolotoči nakonec byl nový hlavní výbor zvolen ve složení: Mgr. Miroslav Klenovec, Ing. Regina Židlíková, Miloslav Klauz, Ing. Ľubomír Kysela, VladimíraVeselá, Ing. David Šenk a Michal Horčička. Do revizní komise byli zvoleni Ing. Jana Proskovcová, Jana Barková a Jiří Trojánek. Tolik oficiálně k průběhu valné hromady. Teď si dovolím osobní poznámku jako autor tohoto článku a účastník jednání. Pro mne to byla velká škola demokracie. Na malém vzorku 36 lidí, což je necelá pětina členů TJ, se dalo pozorovat, jak probíhá demokratická volba. Co rozhoduje, které otázky jsou pro které členy podstatné, jaké jsou důvody rozhodování jednotlivců, jak ovlivní kolektiv, případně výrazná osobnost jejich rozhodování. V podstatě z důvodu nejednotnosti oddílu kopané (a to měli na valné hromadě jasnou většinu) došlo k zablokování určitě velice potřebných aktivit vedení oddílu kopané pro vytvoření vlastního kvalitního zázemí. Kritici svých zástupců ve výboru navíc nebyli natolik silní, aby zcela nahradili jejich pozice, takže svoji volbou jenom oslabili vlastní postavení v rámci TJ. Já si myslím, že je to v podstatě dobře. Myslím, že několik mladých sportovců už k příští volbě přistoupí trochu jinak. Že si uvědomí, jak velkou odpovědnost má každý za svoje rozhodnutí, a tato zkušenost není pro nikoho z nás k zahození. Tolik nejživější informace. Další informace určitě příště. LUKY

PĚSTITELSKÉ OKÉNKO

Fénix (CAC) Odrůdu vyšlechtil Petr Kumšta z Votic ve Vlastišově na Podblanicku (okr. BN) vznikla křížením Floriny a Šampionu. Je povolena k množení v kategorii CAC. Plody jsou nadprůměrné velikosti kulovitého tvaru. Stopka je krátká až středně dlouhá, silnější až středně silná. Slupka hladká, silnější, základní barvu má zelenožlutou překrytou tmavou červení ve formě rozmytého líčka nejméně na ¾ povrchu plodu. Tmavá červeň získává na loži - 23 -


světlejší vzhledný odstín. Dužnina je krémové barvy, středně šťavnatá, středně pevná. Chuť navinule sladká až nasládlá, aromatická, velmi dobrá. Růst je nadprůměrný, koruny vytváří vzpřímené později rozložité, středně husté. Plodnost raná dosti vysoká, pravidelná. Sklizeň se provádí koncem září, konzumně dozrává koncem října, skladovat ji lze do února. Odolnost proti napadení strupovitostí je střední až vyšší, proti napadení padlím jabloňovým střední. Podnože lze použít velmi zakrslé až polozakrslé. Pěstitelské tvary Šv, Z, ČK. Požadavky – středně náročná na polohu, půdy vyžaduje dobře zásobené živinami a vláhou. Plody jsou chutné, atraktivního vzhledu, vhodné pro přímý konzum i zpracování. Odrůdu lze pěstovat ve všech polohách vhodných pro jabloně. Pokud ještě není zamrzlá půda, nezapomeňte na závlahu stále zelených dřevin a jehličnanů. Dřevinám v zimním období uškodí spíše sucho než mráz. U jehličnanů probíhá odpařování vody i v zimě. Rostliny tím ztrácejí vodu, kterou získávají kořeny ze zásob v půdě. To je možné ale pouze v případě, že je půda dostatečně zásobená vláhou. Stejné pravidlo platí i pro mladé a nově zasazené ovocné stromy. U pokojových květin, které jsme přemístili do bytu, je nutná pravidelná kontrola zdravotního stavu. V teplém prostředí se totiž výborně daří škůdcům, především sviluškám, červcům a mšicím. Při zjištění prvního výskytu je nutné zasáhnout vhodným postřikem. Pokud ale nechceme v bytě používat chemický prostředek, je možné sáhnout po bio-přípravku BIOOL a nebo si provizorně doma namíchat tekuté mýdlo se stolním olejem v poměru 1:1.Tuto směs aplikujeme v koncentraci 2 až 4% roztok. Rostliny v květináči postavíme na vhodné místo, nejlépe do vany, a důkladně je pokryjeme doporučovaným přípravkem. Tuto ochranu je vhodné za jeden až dva týdny zopakovat. Zálivku pokojových květin udržujeme na minimu. Hnojení úplně vypustíme. Rostliny přezimující v chladu občas kontrolujeme a nezapomeneme odstranit zasychající listy či odumřelé výhony. Pozor na výskyt chorob a škůdců. Před napadením většího množství sněhu je nutné svázat jehličnany sloupovitého tvaru. Lépe tak odolávají náporu mokrého těžkého sněhu a nebudou se rozvalovat a rozlamovat. Velmi choulostivé jsou především sloupovité kultivary jalovce obecného. Ke svazování se používá pevný provázek nebo drát a postupuje se od spodních větví ke špičce. Dojde-li jednou k rozvalení rostliny sněhem, větve se již většinou nevrátí do původní vzpřímené polohy a stromek musí zůstat trvale svázaný. Jmelí bílé je poloparazitická stálezelená dřevina rostoucí v korunách stromů. Tento nezaměnitelný symbol Vánoc může napáchat i značné škody. Jako poloparazit prorůstá svými kořeny do cévních svazků hostitelské rostliny a odebírá jí vláhu i živiny. To působí nemalé problémy především listnatým dřevinám v zimním období a v období sucha. Odstraňujeme starou borku (odumřelou kůru), mechy a lišejníky z kmenů a kosterních větví ovocných i okrasných dřevin. Odhazujeme sníh z cest pod koruny stromů a tím chráníme kořeny před silnými mrazy a zároveň doplňujeme stromům vláhu. Kontrolujeme pravidelně stav oplocení, popřípadě opravíme chrániče na kmíncích, abychom zabránili poškození zvěří. V teplejších slunných dnech odebíráme rouby ze zdravých stromů. Na zmrzlé dřevo nesaháme v žádném případě holou rukou. Odebrané rouby označíme jmenovkou a zakládáme do chladného sklepa na severní stranu budovy nebo v mikrotenovém sáčku do chladničky. V tom případě je však pravidelně vlhčíme, aby nevyschly. Můžeme začít s průklestem starších stromů jabloní a hrušní nebo je připravit zmlazovacím řezem k přeroubování v pozdějším období za kůru. U stromů, které vykazují větší přírůstky než 40 centimetrů ponecháme řez na měsíc duben. Všechny peckoviny řežeme zásadně za vegetace a to ve druhé polovině dubna až první polovině května a dle potřeby během léta. Větší řezné rány začistíme ostrým nožem a ošetříme např. stromovým balzámem. Řez vinné révy provádíme během února až první poloviny března. Ve skleníku provádíme řez během prosince až ledna. Na keři ponecháváme vždy malý počet plodných oček (asi 15 až 25) dle odrůdy a kondice keře. Plodné dřevo je to, které narostlo v předchozí vegetaci, pouze to je schopno plodit. Poradenství v oblasti ovocnářství, pěstování vinné révy a rostlin pro zdraví: Petr Kumšta, tel.: 317 814 354 (ve večerních hodinách). Nabízí sazenice rakytníku řešetlákového, kiwi, kustovnice čínské a jinanu dvoulaločného (Gingo biloba). Petr Kumšta

KAM ZMIZEL FIŠTRÓN? Aneb, hlupáci bez hranic!

Fejeton

Že to malé země nemají na světě jednoduché, ví leckterý z nás. Že jim nedá také nikdo nic zadarmo, ví aspoň převážná část. Tedy alespoň ti, kteří si občas něco solidního přečtou. Dějiny naší země jsou toho jasným důkazem! Poučit se z dějin naší země by se mohl každý. Hlupáků, kterým kdejaký tlučhuba nažvaní kdeco, oni pak se slzami dojetí všemu uvěří, je u nás také dost! Různé volby a hlavně zachránci všeho a všech, co z nich vzejdou, a pak svým voličům vytřou zrak, jsou také všeobecně známí! Nikde v naší malé zemičce není taková fronta na práci, jako ucházet se o zaměstnání v politice. Je vskutku dojemné, když vidím kandidátky různých stran a seskupení plné jmen, deroucích se za každou cenu pomáhat druhým. Neznalý cizinec by došel k přesvědčení, že co Čech, to polobůh se svatozáří, mající na zřeteli jen blaho ostatních. Leč pravda je jiná, spíše si myslím, že se řítíme svojí naivní hloupostí do katastrofy! A vůbec nezáleží na tom, že jsme národ malý. Jsou země ještě menší než my a vedou si dobře. Asi mají menší počet nadutých hlupáků. To ovšem neznamená, že nutně musíme podléhat skepsi, či pocitu malosti a ustrašenosti, ne-li být přímo - 24 -


podělaní! To případnému zahraničnímu nepřejícníkovi nesmírně hraje do karet. V jeho plánech do budoucna je taková zemička přímo božím požehnáním! O to více se může potrhat radostí, když má u nás poměrně početnou skupinu dobrovolných informátorů z přesvědčení. Také ovšem skupinu profesionálů, za peníze! Ti první, ti si snad ani svoji blbost neuvědomují. Ti druzí jsou horší, ti moc dobře vědí, co dělají! Koneckonců, se to o nás říkalo už za Rakouska: „V Čechách se nic neutají, tam se všechno hned vykecá!“ Potenciální nebo známý zahraniční nepřejícník, který dobře ví, jak to tady chodí, musí být přímo na vrcholu blaha! Když se tu a tam naše vrcholná politická garnitura pochlapí a projeví alespoň trochu toho ustrašeného hrdinství, naštvaně a nahlas zadupe, když ne jako český lev, tak alespoň jako český králík! To pak náš „bratr nejvěrnější- přítel z nejpřátelštějších“, nemůže „vydejchat“ a hned chce namířit pár raket. Prý preventivně, dokud se zase nesrovnáme do poslušného stáda podle jeho představ. Pohrozí zároveň, že v případě dalšího „dupání“, jež by bylo pro něho neúnosné, nás rozstřílí jako fajfku na střelnici. Užitečných hlupáků, o kterých dobře ví, že mu v tom pomohou, tady má taky dost! Jednou hrozí rachejtlema, podruhé, když je zase jednou v zimě mráz jen to praští, se začne ausgerechnet kočkovat o kohouty od plynu s ještě bližším bráchou. Tak šlápne jako omylem na záklopku a teče místo plynu do naší ustrašený zamrzlý zemičky tak akorát h….! „Tranzgázisti“ marně „čučej“ do roury, kroutí hlavou, že z ní fičí místo plynu tak akorát sibiřský mráz! Výše zmínění odborníci se diví, co že se to děje, když mají s tak spolehlivým partnerem smlouvy na věčné časy a nikdy jinak? Že nám východní brácha už několikátou zimu brnká na nervy zrovna když mrzne a ne v parném létě, si snad uvědomují i zanícení bratromilové. Jenže se asi bojí kápnout božskou a říci si do vlastních očí pravdu! Ještěže se před lety našlo v parlamentu pár zbylých fištrónů a nechali natáhnout rouru s plynem z prohnilého západu, který nám ho dnes v mrazech posílá alespoň dvacet procent, až z Norska! Že zatáhne za „šlajfy“ „náš bratr z nejbratrovatějších“ takhle natvrdo, to nečekal nikdo! A že několik našich východních sousedů z nedostatku plynu šlo rovnou do kolen, bylo vskutku nesmírně kruté a necitlivé! Ještěže jsme mohli našim slovenským sousedům vypomoci ze svých zásob a ukázat jim, že jsme pro ně bližší „vrabec v hrsti“ než bratr medvěd na střeše! Slovenští sousedé to kvitovali s povděkem…! Koneckonců, člověk by to měl pochopit, že dva „dlouháni“, co kočírují velkou bratrskou říši, se musejí občas předvést, aby neztratili glanc. Zvláště, když velí na půl roku rozhádaný Češi rozhádaný Evropě! Že nás mají rádi jak vosinu v zadnici, o tom nelze ani pochybovat! Že se nám snaží naše velení znepříjemnit, je zcela evidentní. To je pak nabíledni, že si najdou příležitost, jak předvést světu, kdo je vlastně v Evropě pánem! Podotýkám ale, že bratrští bratři nečiní dobře! Měli by více používat mozek a nepodléhat velikášskému komplexu. Moc věrných přátel na světě nemají a tohle, co udělali, se jim muže vrátit jako bumerang zpátky. Ekonomická krize, která postihla celý svět a ceny ropy jdou valem dolů a Bratrsko je na prodeji surovin doslova závislé! Mohou mít brzo velké problémy i na domácí půdě! Ti, co jim zůstali jakžtakž věrni, mají nahou zadnici a nastavují k nim tak akorát holou dlaň - dejte! Na druhou stranu, co se týče naší země z pohledu bratrských bratrů, bychom se zase neměli ani moc divit! Jak mi před pár dny řekl v Praze jeden můj známý bratrský novinář na volné noze, dopisovatel jednoho časopisu. Mimo jiné velmi vzdělaný a chytrý člověk s názory, že by se lecjaký náš levicový potentát divil! Tak pravil: „ Vy Češi nejste špatný lidi, to rozhodně ne, nesmírně si vás vážím. Ale máte - 25 -


jednu smůlu. Nedokážete v tomto drsném světě táhnout za jeden provaz, hádáte se pro prkotiny mezi sebou a na důležitá řešení vám pak nezbývá čas! Ještě dlouho budete muset na svém politickém orloji měnit apoštoly, než najdete toho pravého, který bude respektován doma i v zahraničí. Zatím máte bohužel smůlu!“ A na co Vitalij Ivanovič, který u nás žije více jak deset roků, nejvíce poukázal? Že dáme slovo nebo podepíšeme smlouvu, a pak se k tomu jaksi nechceme ani hlásit! Tím si ve světě nesmírně škodíme. Potenciální protivník všechno registruje a pak toho mistrně využije v pravý čas. „Třeba i moje rodné Bratrsko!“ podotkl Vitalij. S Vitalijem jsem si velice dobře popovídal a než jsme se rozešli, tak mě uklidnil slovy: „Josif, nebojsja, gaz poteče, Bratrsko potřebuje peníze, a co se týče raket? To je jenom strašák na lidi. Proč by sem Bratři stříleli rakety a rozstříleli si svoje Karle Varle? Kam by se pak sjížděli mafiáni? Horší je Jozif, že se vaši potentáti sami chystají prodat pražské letiště právě Aeroflotu, který je velice úzce propojen s bratrskou mírotvornou armádou. To pak sem nemusí rakety ani mířit a rovnou si je sem přivezou, protože letiště bude jejich a mohou si sem vozit co chtějí. Na „amíky“, se kterýma jste v paktu a podepsali jste s nimi smlouvu o pomoci, jste v Brdech vystrčili holej zadek! Naší slavnou bratrskou armádu, kterou jste před lety právem poslali domů, tak ta se vám sem teď potichu a tajně nakvartýruje zpátky! Tomu Josif opravdu nerozumím“! Dopili jsme kávu, jelikož Vitalij pospíchal na bohoslužbu do pravoslavného kostela a já to měl tak akorát na nejbližší vlak domů. Rozloučili jsme se a rozešli… Celou cestu vlakem z Prahy jsem přemýšlel o slovech svého známého. Musel jsem mu dát ve většině jeho postřehů za pravdu. To už staří Římané věděli, jak jednat se zeměmi náchylným ke korupcí a bezcharakternosti a jak s národem statečným. Až budeme zase volit, zkusme volebním hlasem nehandlovat různé partaje, ale vyměnit hloupé žvanily v politice za lidi chytré a pravdomluvné. Nevolit ty, kteří jen slibují. Ale takové, co už ve svém životě pro lidi něco dobrého udělali! Takových se v naší společnosti také pár najde! A nemusejí být zrovna z politických kruhů! Josef Šimánek

NA SKOK DO JINÉHO SVĚTA Překročíš práh a vykročíš pravou nohou s báglem na zádech z domova na nejbližší vlak. Najednou se ucítíš svobodným a nezávislým, vždyť máš na zádech to, co v přírodě potřebuješ; proviant, postel, jídlo na pár dní, teplej spacák a karimatku, když už je zima a sám to znáš za těch hezkejch pár desítek let. Když se utáboříš někde pod převisem v Českým ráji nebo v Jizerkách. Vůbec ti nevadí, že jsi vyrazil sám, les a okolní přírodu vnímáš líp, jak v partě. Vlezeš pod skálu, tam už nechumelí, sundáš ranec na známým fleku, kde jsi byl poprvé před čtyřiceti lety pod převisem na campu U Kamenné žáby. Pár kroků pod skálou teče nepatrnej potůček a na břehu vévodí asi pětitunovej pískovcovej balvan v podobě obrovský žáby. Nabereš vodu na vaření, nasbíráš chrastí a dříví na oheň. Ohniště zůstalo stejné, jak jsi ho před rokem opustil, pěkně přikryto balvany. I část dříví, které jsi schoval pod skálu pro případ děště, tu zůstalo. Je to místo dál od lidí, žádné chaty a hlavně dál od cesty proti nezvanejm hostům. Když se člověk zastaví na Bačově v hospůdce a pak v noci kráčí luční cestou přes Kozákov a dolů pod skálou, tak to je pěkně krkolomná štreka. K tomu je potřeba perfektní baterka a hlavně, aby neměl nakoupíno. Jednou zde se mnou byla jedna pražská osada „T.O.P. Jezevec“. Uklohnili jsme si řádnou večeři, hodně papriky a česneku udělalo svoje. A tak rada starších rozhodla jít na pivní mok na Bačov. Rance jsme si dali o něco výš, do takové malé jeskyňky. No byly trochu vidět, ale vsadili jsme všichni na to, že už se stmívá a nakonec, kdo by sem chodil, když by se nakonec o ty balvany okolo ležící přizabil. No, šlo se nám dobře bez báglů do toho krpálu. V hospůdce bylo veselo, pívečko chutnalo. No jo, ale přišla chvíle, abychom pamatovali na ,,navrátila.“ A tak po zaplacení a rozloučení se naše sestava vydala na noční přesun. No, můžu říct, že to bylo velice zajímavé. Nemít s sebou dobrý baterky, tak chrápem někde na louce v kravinci. Všechno ale dobře dopadlo, sešli jsme i tu poslední krkolomnou stezku a naše rance byly tam, kam jsme si je dali. Na tuto příhodu si člověk vzpomene rád, obvzlášť, když se nachází zas na tom starým místě, kde to zůstává jako dřív. Žádná dálnice tudy nevede a jsou zde místa, kam se ani autem nedostaneš. Sedíš pod převisem a všude kolem vládne paní zima, sleduješ mihotání ohně na skále, jehož plameny ti promítají vůbec první film, co v dávnověku viděl už první lovec a zároveň si uvědomil, že oheň je život. Proto, když zapaluješ oheň, tak měj před ním úctu, ať je to slavnostní táborák a nebo jen malej ohýnek na vaření. Zapaluj ho vždy jen přírodním materiálem, suchým smrkovým chrastím, březovou kůrou, která chytne i když je mokrá, pryskyřnicí z jehličnanů, ale nikdy ne papírem, to je pro oheň potupa. Vždy si vzpomeň na prvního lovce. Uběhnou dva dny a dvě noci, třeba jsi tábořil každej večer jinde, to vůbec nevadí. Hlavní je, že jsi byl na skok v jiném světě, který nám stále více uniká! Rudi Kaiser - 26 -


S BOMBOU NA PALUBĚ A S JEŠTĚREM V PRALESE Let do Indonésie byl nejdelší a také nejdramatičtější ze všech mých cest po světě. Trval s mezipřistáním v indické Kalkatě dvacet hodin. A právě o tom mezipřistání v Indii se chci zmínit. Měli jsme zde stát asi půl hodiny, jen pokud letadlo nenatankuje další palivo. Ale když ani po hodině se nic nedělo, vyhledal jsem kapitána našeho stroje a ptal se, proč tu tak dlouho stojíme. Kapitán řekl, abych se uklidnil, že za chvíli uvidím důvod našeho zdržení. A skutečně, byli jsme vyzváni, abychom se z tranzitního prostoru dostavili k letadlu, ze kterého již byly vyvezeny všechny kufry a další zavazadla. Každý cestující z našeho letadla si musel vzít svou bagáž a s ní se vrátit do letištní haly. Když se tak stalo, na ploše zbyl jediný kufr; pro něj si po chvíli přijel obrněný transportér, pyrotechnik ho naložil a na okraji letiště ho odpálil. V kufru byla totiž bomba, která měla zlikvidovat náš stroj ve vzduchu po startu. Jak mi později vysvětlil náš kapitán, anonymní telefonát při přistání v Kalkatě byl tentokrát pravdivý a zachránil nás od zničení. Našemu pilotovi jsem se omluvil a jak jsem létal vždy nerad, od té chvíle jsem cesty letadlem vysloveně nenáviděl. Bohužel jsem se jim ani v budoucnu nevyhnul. Po ubytování v rezidenčním areálu našeho velvyslanectví v Jakartě, jsem vyrazil na obhlídku této desetimilionové metropole. První dojmy byly fantastické: na jedné straně hlavní třídy města krásné mrakodrapy, samý lesknoucí se kov a sklo, na druhé straně páchnoucí stoka, do které si chodili odlehčit místní obyvatelé a kromě toho si v ní hrály otrhané a ušmudlané děti. Navštívil jsem i velký obchodní dům, pyšnící se naleštěnými mramorovými podlahami. Mezi pulty a stojany s módou světových značek se procházely vypasené různobarevné kočky. Tak tomu bylo před dvaceti lety, dnes už je to asi jiné. V ubytovacím zařízení našeho velvyslanectví jsem se setkal se dvěma zajímavými Čechy. Byl to známý fotbalista J. Masopust, který v té době vedl národní fotbalový tým Indonésie. Ač fotbalu vůbec nerozumím, dobře jsme si s tímto slavným sportovcem rozuměli. Zajímavé byly i rozhovory s panem Dejdarem, otcem pozdějšího našeho slavného herce, Dejdar senior zde byl již druhým rokem hospodářem na našem zastupitelském úřadě. Nezapomenutelným zážitkem bylo i pozvání na večeři od náměstkyně ministra stavebnictví. Tato pražská rodačka, provdaná za indonéského studenta, který v Praze navštěvoval lékařskou fakultu Univerzity Karlovy, se mi v důvěrném rozhovoru přiznala, jak se jí občas stýská po rodné zemi, zejména po Praze. Ta večeře byla pro našince něco nepředstavitelného. V obrovské hale bylo prostřeno pro cca 20 pozvaných hostů. Servírovaly se vybrané pokrmy. Nosili je sluhové v bílozlatých livrejích, nad námi létali různobarevní papoušci, z přilehlé tropické zahrady se ozývala tradiční hudba indonéského orchestru. O posledním víkendu mého tamního měsíčního pobytu mě lidé z velvyslanectví pozvali na výlet k moři. Projeli jsme čínskou čtvrť, v přístavu viděli řadu obrovských parníků a malých plachetnic, ale i zchátralých džunek, na nichž bydleli zdejší chudáci i chudí přistěhovalí Číňané. Pak jsme nasedli na rychlý člun a za půl hodiny se vylodili na pláži jakéhosi tropického ostrova. Žel, koupání zde nebylo příliš příjemné, na pláži se povalovalo mnoho odpadků, ve vodě byly ropné skvrny, zřejmě sem zanesené z mohutné ropné plošiny tyčící se nedaleko v moři. Zdál se mi zajímavější prales, který pláž obklopoval. Vydal jsem se na obhlídku, ale asi po dvou stech metrech jsem se rychle vracel. Z hustého porostu se vynořil zle vypadající ještěr, velký jako doga. Já na něj hleděl vyděšeně, on na mne právě tak. Asi tady ještě žádného Čecha nepotkal. Pak jsem celý den raději ležel na pláži a plaval v ropném moři. Bylo to zřejmě lepší než pokoušet podivnou faunu v místním pralese.

-eP-

HRAD PIRKŠTEJN, ZÁMEK RATAJE, HRAD TALMBERK AJ. Z Čerčan budeme cestovat vlakem podle Sázavy po železniční trati č. 212 směrem ne Světlou nad Sázavou přes Ledečko a vystoupíme v Ratajích nad Sázavou zastávka (28 km). Přístup je společný na hrad Pirkštejn i zámek Rataje od zastávky Rataje nad Sázavou po silnici kolem budovy nádraží Rataje na trati do Kolína a po zelené turistické značce, pak stoupající stezkou (asi 1 km, tj. blízko od vlaku). Hrad Pirkštejn stojí ne skalnatém ostrohu obtékaném Živným potokem. Stručná historie: byl postaven v 1. polovině 14. století Jindřichem z Lipé a Dubé, pojmenován Pirkštejn r. 1366 na paměť původního rodového sídla pánů z Lipé a Dubé. V 1. polovině 15. století byl v držení významného politika pana Hynka Ptáčka z Pirkštejna, nositele různých funkcí a hodností, např. nejvyšší hofmistr a mincmistr Království českého a mnoha dalších. Koncem 15. a v průběhu 16. století byl v držení pánů ze Švamberka a Malešických z Černožic. Zpustošen selským povstáním v r. 1627. Od r. 1636 v majetku pánů z nedalekého hradu Talmberka. Pustý hrad přeměnil počátkem 18. století hrabě Václav Oktavián Kinský na faru r. 1724 (bývalý hradní palác) a hradní věž na zvonici s dřevěným patrovým bedněním. Jako církevní objekty slouží dosud. Hrad Pirkštejn je příkladem opevnění se zdí plášťovou, zachovanou téměř v celém rozsahu. Proti městečku stojící válcová věž (zdi tlusté 4 m), trojprostorový patrový palác se zaoblenými rohy je v jižní části hradu, na konci skalního ostrohu je parkán s hradbou a střílnami. - Pozůstatky hradu Pirkštejna jsou celoročně volně přístupné k vnější prohlídce. - Po prohlídce projdeme brankou a dále po stezce na náměstí v Ratajích a k zámku. Rataje nad Sázavou (383 m n.m.). Původně ves ratajů (oráčů), r. 1291 připomínaná již trhová ves, pak opevněné městečko na skalnatém hřbetě, zvané Rataje Hrazené, se dvěma hrady: dolní, tzv. zadní hrad Pirkštejn, horní tzv. přední hrad, později přebudovaný na zámek. Od městečka byl zámek oddělen příkopem s padacím mostem a bránou zbořenou r. 1825. V r. 1866 byla v zámku pruská vojenská nemocnice - po válce prusko-rakouské. Kostel sv. Matouše je v dolní části náměstí, byl dokončen v r 1691 podle návrhu stavitele Ondřeje de Quarde. Jeho zařízení je raně barokní a má portálové oltáře. Na náměstí je škola, radnice, hotel s restaurací, obnovený renesanční dům se sgrafity. Zbytky městských hradeb ze 14.století aj. Zámek Rataje - na místě horního gotického hradu ze 14. století byl v 16. století vybudován zámek v renesančním slohu. V r. 1675 přestavěl zámek pan František Maxmilián z Talmberka za účasti stavitele Ondřeje de Quarde. V r. 1709 - 1760 patřilo panství Kinským z Vchanic a Tetova, od r. 1764 vévodkyni Savojské. V r. 1772 - 1934 náležel zámek Lichtensteinům, potom obci Rataje. Zámek Rataje je trojkřídlá budova na půdorysu písmene U. Jižní křídlo bylo původně gotické, pak přestavěné renesančně s pavlačí v patře; má obnovenou sgrafitovou fasádu z r. 1960. Západní a severní křídlo zámku je raně barokní s arkádovým nádvořím, Nad průjezdem v západním křídle je erb pánů z Talmberka, na střeše věžička s lucernou. V arkádě přízemí severního křídla byla zazděna dvě úzká gotická lomená okénka z původního hradu. Před západním průčelím zámku stojí trojkřídlá budova bývalého renesančního pivovaru. - 27 -


Zámecký areál je dosti využívaný - obecní úřad, pošta, škola. Je zde též umístěno Muzeum středního Posázaví. Zpřístupněny jsou jen některé místnosti zámku, obvykle v sobotu a v neděli, v letním období ve větším rozsahu. Prodloužení putování v blízkém okolí -na Ratajskou vyhlídku půjdeme z náměstí po zelené turistické značce upravenou pěšinou ve stráni nad meandry řeky Sázavy - z vrcholu skály nad mlýnem Kuchelníkem jsou úchvatné výhledy do skalní hlubiny a na kraj podle Sázavy, k Ondřejovu atd. Další putování vede na malou zříceninu hradu Talmberk ve vsi stejného jména po červené turistické značce (5 km), která je ve výšce 345 m n.m. Na nízkém skalnatém ostrohu nad vsí jsou pozůstatky zříceniny gotického hradu Talmberk, podle kterého se psal panský rod z Talmberka. Za přímého předka se považuje Hroznata z Úžic, zeť Záviše z Falkenštejna, uváděný v r. 1284 - 1286 jako purkrabí hradu Pražského. Hrad Talmberk postavil asi jeho syn Arnošt. V r. 1533 se již uvádí hrad jako pustý. Zbytek hradní věže dosahuje jen do výšky prvního patra (původně byla věž třípatrová). Ze čtvercového paláce zůstaly jen zbytky zdí, z rozebraného materiálu byly postaveny vesnické domky. Poslední velká destrukce hradu nastala po r. 1933, kdy se vylomila část věže a kvůli bezpečnosti byla stržena též část zbytků paláce aj. Přístup ke zřícenině hradu Talmberk je celoročně volný, z návsi po silnici ke vsi Úžice, na okraji zástavby vzhůru zpět pěšinkou k bývalé hlavní bráně a k věži. Naše turistické putování si můžeme dále prodloužit po červené turistické značce třeba až do města Sázavy nebo opačným směrem proti proudu řeky k Českému Šternberku. Koupání v řece Sázavě - např. u železničního mostu aj., písčité a kamenité dno, místy hloubka 2,5 m. Ing. Jaroslav Šidák, CSc. vedoucí turistického oddílu Klubu českých turistů

MOŽNOST PLACENÉ INZERCE V ČERČANSKÉM ZPRAVODAJI Místní tiskovina „Čerčanský zpravodaj“ vychází v nákladu cca 500-650 výtisků jedenkrát za 2 měsíce a je distribuována ve správním obvodu OÚ Čerčany. Reklamu je možné otisknout jednorázově v jednom čísle Čerčanského zpravodaje nebo může být otištěna opakovaně v několika dohodnutých číslech, které budou vycházet v průběhu kalendářního roku. Podklady k tisku je možné předat vydavateli nejlépe v digitální podobě - na disketě nebo e-mailem na adresu: [email protected], nebo i v podobě psané či tištěné předlohy k tisku, kterou však bude nutné pro tisk redakčně zpracovat a převést do digitální podoby za smluvní poplatek. Řádková inzerce (max. 2 řádky) za 50,-Kč. Rozsah - plocha pro tisk reklamy:

170 x 250 mm A4 2 cca 425 cm

170 x 125 mm A5 2 cca 212 cm

85 x 125 mm A6 2 cca 106 cm

Smluvní cena při jednorázovém otištění inzerátu: 1400 Kč 800 Kč 500 Kč Smluvní cena při opakovaném otištění inzerátu (cena za jedno zveřejnění): 1200 Kč 650 Kč 400 Kč

PRAVIDELNÉ

BOHOSLUŽBY

62 x 85 mm A7 2 cca 52 cm 250 Kč 200 Kč

CÍRKVÍ

Kaple Hospice Dobrého pastýře v Čerčanech: Mše svatá Církve římskokatolické středa a sobota Římskokatolická církev - farnost Poříčí nad Sázavou: Kostel sv. Havla, Poříčí nad Sázavou: neděle a svátky Českobratrská církev evangelická: Toleranční kostel, Soběhrdy neděle a svátky Farní sbor v Benešově neděle a svátky Církev československá husitská - náb. obec Čerčany: nedělní bohoslužby ve velkém sále Posezení nad Biblí ve farní kanceláři čtvrtek Společná modlitební/biblická chvíle středa Křesťanské sbory Pyšely nedělní bohoslužba s besídkou pro děti, každou sudou kalendářní neděli v přízemí Obecního úřadu Pyšely, Masarykovo nám. 4

17.00 hod 8.30 hod. 10.00 hod. 10.00 hod. 10.00 hod. 18.00 hod. 19.00 hod. 9.30 hod.

Redakční uzávěrka příštího čísla 3 - 4: pondělí 30. března 2009, 18:00 hod. Distribuce: středa 8. dubna 2009 ČERČANSKÝ ZPRAVODAJ - LEDEN - ÚNOR 2009 ČÍSLO 1-2 ROČNÍK XVIII

Vydavatel: Obec Čerčany. IČO: 231584. Registrační ev. číslo MK ČR E 10754. Vydáno 11.2.2009 Odpovědná redaktorka: Mgr. Renata Frídová. Adresa redakce: Infocentrum Čerčany, Sokolská 28, 257 22 Čerčany. Tel: 317 776 154, e-mail: [email protected]; Náklad 520 výtisků. Nevyžádané materiály se nevracejí. Pokud není uvedeno jinak, jsou příspěvky otištěny v původní podobě bez stylistických a obsahových úprav. Příspěvky nemusí odpovídat stanoviskům redakce a zavazují jen autory. Distribuce: Prádelna a mandl (Sokolská ul. - KD), Minimarket K+K, Obchodní středisko K+K (potraviny + bufet), Restaurace "U Škvorů", Knihovna - Infocentrum, Železniční stanice Čerčany (pokladna), trafika na Vysoké Lhotě, Obecní úřad Čerčany - 28 -

1-2. Letošní zima byla celkem skoupá na sníh, ale aspoň mrzlo, až praštělo. Takhle se bruslilo na rybníčku u statku. leden - - únor 2009

Recommend Documents