Obecnický ZPRAVODAJ LEDEN 2009 Vydává Obecní úřad Obecnice (☎ 318 614 056) • Redakce Bohouš Svoboda (☎ 318 614 079) • www.obecnice.eu
Přes brdské kopce přeběhlo několik dědečků mrazíků a odcupitalo se svým mrazivým spřežením kamsi na východ. Byli to určitě nějací zvědové, kteří zjišovali odolnost evropských lidiček. Poté tam někde blízko Urálu napráskali, že nic nevydrží a tím pádem stačí přitáhnout trochu kohoutek. Hned je páka na evropánky. No jo, čert ví jak to vlastně bylo. Psychologové a psychiatři budou mít te hodně práce a díky hospodářské krizi budou nejspíš jediní. Nenasytní hamouni z bankovního sektoru nacpali bříška výživnými výdělky a zisky. Možná své zasloužené milióny jen inteligentně čmajzli. Stejně když je někdo kopne do zadku, ústa si nerozbijí. Mají kvalitní padák, proto na dno neklesají. Ono pořád něco klesá, že? Te zrovna koruna a u některých z nás imunita. A obyčejní lidé? Ti se nějak uživí, vždycky se nějak uživili. Možná to nevíte, ale zjistil jsem, že správce naší obecnické rezervace je v Čechách velmi populární. Nejenom, když se setká s pražským primátorem, že mu tyká, ale te podle něj nazvali nový poradní orgán premiéra, NERV tzv. Národní ekonomickou radu vlády. Ale dosti bylo mystifikací. Na ty jsme my Češi vyloženě Goliáši, no spíš Davidové. Te mě napadlo, čím větší trapas, tím větší popularita. Asi mi docházejí témata pro úvodník,
že tady tak plácám. Holt jsem koukal na zpravodajství v televizi. A také jsem nesoustředěný, protože do psaní mi „kecá“ náš kocour Šiška. Vyškrábal se mi po židli na rameno, pak seskočil na stůl, rozplácl se do papírů a bručí si pod fousky. Tlapkou schválně zmáčkne některou z kláves, abych se ho všiml. Toho si všimnete, když vám skáčí po obrazovce blbosti. Dostal jednu, zalezl za monitor a je klid. Tedy než jsem se tam podíval. Kousal mamlas kabely. Domluvil jsem mu, pochopil situaci lehl si na klávesnici a vrnivým způsobem komentoval situaci v obci. Co který kocour kde provedl, která kočka je povolnější, kde se dá zadarmo nažrat aj. Rozpovídal se, dával mi hádanky, jestli vím, zda kočky vidí potmě. Prý ano, ale blbě se jim drží baterka. Jo, a když už píšu o Bečánovském nugetu, jestli vím že kočky jsou chytřejší než psi. Těžko prý najdu ve světě kočku, která by tahala sáně. Je to prostě chytrej kocour, bu to má z toho, jak pořád čučí se mnou na internet a nebo proto, že ho máme od starostů. Přátelé takové lednové mňau od bs a kocoura Šišky
Vážení spoluobčané,
❄
čas již ukrojil téměř první měsíc z roku 2009. Přesto mi dovolte, abych vám popřál do nového roku hodně zdraví, štěstí a pohody. Všude se dočítáme a slyšíme, že to bude rok, kdy na nás v plné síle dolehne hospodářská krize, která prochází celým světem. Prognózy předpovídají snížení hospodářského růstu a s tím spojený nárůst nezaměstnanosti. Přesto najděme si mezi tím vším i věci, které přinesou pro náš osobní život cosi pozitivního, něco krásného, něco na co se těšíme a co nám přinese i trochu radosti. Přeji vám, aby se vám v novém roce dařilo co možná nejlépe a abyste všechny ty těžkosti, které jsou předpovídány, a které se každého z nás dotknou, více či měně přečkali bez větších obtíží. Josef Karas, starosta obce
❅
❆ ❄ ❆ ❅ ❄ ❆ ❅ ❄ ❆ ❅ ❄ ❆ ❅ ❄ ❆ ❅
ZIMA Nejkrásnějším ročním obdobím je pro mě zima. Fouká studený vítr, teplota zkouší teploměr a klesá pod bod mrazu. Šedivé mraky sypou sněhové vločky různých velikostí a tvarů na zem. Přichází paní Zima. Sníh pokrývá střechy domů, koruny stromů, pole i louky. Vzbuzuje ve mně harmonický pocit a radost z bílé čistoty. Rampouchy visí ze střech, nabývají na síle a třpytí se v záblesku slabého slunečního svitu, který se prodírá nafouknutými mraky. Království ledových skřítků. Zima na mě působí jako třpytící se klenot v královské koruně. Slunce pomáhá rozehrát ledové krystalky všemi duhovými barvami. Zasněžená krajina je bílá, čistá a voňavá jako právě vyprané prádlo. Nikdo nevidí nepořádek ukrytý pod bílou sněhovou peřinkou. Tak už to zkrátka je. Zima je malíř, který přebarví obraz na plátně podle svého. Radka Červenková - MZŠ
2
OBECNICKÝ ZPRAVODAJ / Leden 2009
A N K E T A • VĚTRNÉ ELEKTRÁRNY • A N K E T A Na obecní úřad Obecnice se obrátila firma KEŠAM, která se zabývá výstavbou větrných elektráren, se žádostí o souhlas s výstavbou 2 ks tohoto zařízení na katastru obce Obecnice. Výška každého stožáru má být 100 m a délka listu vrtule je 48 metrů. Případná výstavba by se měla realizovat východně od Obecnice na rozhraní katastrů obcí Obecnice, Drahlín a Lhota v místě bývalého polního letiště. V případě realizace by obec obdržela od provozovatele finanční podporu ve výši asi 300 tis.
korun ročně. Vzhledem k tomu, že se jedná o významný zásah do krajiny, rozhodlo zastupitelstvo obce o vyhlášení ankety, kde by se občané mohli vyjádřit, zda souhlasí s výstavbou větrných elektráren či nikoliv. Každý občan, který se bude chtít vyjádřit, může tak učinit v úřední dny na obecním úřadu v Obecnici či na webových stránkách obce www.obecnice.eu . Případné dotazy zodpovíme na obecním úřadu. Josef Karas
Z OBECNÍCH KRONIK A ARCHIVŮ OSEČSKÁ HISTORIE / VII. Spolky v Oseči a zvyky. V roce 1920 byl založen Sbor dobrovolných hasičů. Prvním předsedou byl Josef Nachtman, hutník, čp.7. Dalším spolkem byla Místní osvětová komise, jejími členy byli Nachtman Josef, Vávra Stanislav, horník, čp. 28, Koudela Alois, rolník, čp. 5, Hojden Sylvestr, horník, čp.24, Oktábec Eduard, domkář, čp. 23. Ze starých zvyků jsou v kronice uvedeny svatby, jak se konaly do roku 1914. Cituji: Svatbí, tj. ženich s nevěstou mládenec s družičkou jako sloužící, vezli se k oddavkám do kostela ponejvíce v takzvaných bryčkách, později v kočárech. Ostatní pak svatebčané ponejvíce z řad příbuzných , vezli se na vozech žebřinových , opatřených košatinami z vrbového proutí a ozdobených fábory pestrých barev. Na vozech takto ozdobených byla připevněna prkna k sezení. Koně měli všechny postroje čerstvě nalakované, hřívy propleteny pestrými pentlemi. Takovýto průvod svatební byl ponejvíce z žen. Po ukončení obřadu v kostele, při návratu domů, byly žena poděleny sladkým vínem a návrat tento doprovázen až do domu nevěsty veselými svatebními písněmi. Při obědě, který byl dle poměrů rodičů nevěstiných bohatý a hojný, házeli svatebčané po sobě drobným, k tomuto veselí zvláště koupeným cukrovím,. Že hlavním cílem veselí tohoto byli novomanželé s družičkou a družbou bylo samozřejmé. K dovršení svatebního veselí byl k večeru stanoven takzvaný „očepák“, kterého se účastnily pouze ženy a při kterém veselí nebralo konce. Účastníci takového očepáku byli častováni kávou, čajem nebo vínem a na ukončení tohoto podávána výslužka. K ukončení takové svatby konala se v hostinci zábava provázená hudbou a zpěvy svatebními, ve které středem pozornosti bývali novomanželé. Svatba takováto se arci neobešla bez zatahování průvodu svatebního, ubírajícího se k domovu povozy ověnčenými pestrými fábory, při kterém se svatbí muselo vykupovati. V čase, kdy kronikář zapisoval, uvádí, že svatby takovéto vymizely pro jejich nákladné pořádání. Druhým takovým zvykem bylo pořádání věnečků za starodávna zvaných bálů mládeneckých, zástěrkových, později dívčích, nejčastěji selských. Tyto selské věnečky (bály) bývaly zpestřeny starými českými selskými kroji. Radostná podívaná na tyto mladé selské dvojice. Starou dlouho udržovanou tradicí byla o půlnoci večeře společná, která sestávala se z vařených brambor, jež musela každá selka svému sedláku oloupati a k nim sůl připraviti. Škoda takových starých družných a veselých zábav. Při hospodaření na polích a lukách se hnojilo mrvou. Nejvíce se pěstovalo žito, pšenice, ječmen, oves a brambory. Obilí se odvádělo do hospodářských družtev( obilních
nákupen). Z chovu dobytka, ponejvíce českého původu, převládal dle barvy červeně strakatý. V roce 1935 bylo v Oseči čtyřicet sedm krav, deset koní, sedmdesát tři kusů koz. V době asi před šedesáti lety v obci chovali i ovce. Posledním pastýřem ovcí byl pan Fiřt, který pásl ovce celé dědině. Mlácení obilí se asi do roku 1860 provádělo cepy, později se objevily v obci ruční mláticí stroje. Kolem roku 1870 se používalo mlácení žentoury (pozn. – zařízení, které přenáší energii např. zvířat ke hnaní stroje. Používal se např. v hornictví k vytahování rud, v zemědělství a k dalším pracím. Žentour převádí tažnou sílu do nepřetržitého pohybu, zvířata chodí v kruhu o průměru 3,5 m a více a otáčejí kolem, ze kterého se energie dále převádí a zužitkovává ve stroji). Na obr. ilustrační foto.
Po roce 1926 se začalo mlátit obilí parní nebo benzínovou mlátičkou. Prvním majitelem mlátičky poháněné benzínovým motorem a opatřené přístrojem na čištění obilí, byl Alois Koudela čp. 5. Z řemesel bylo v obci prováděno pouze obuvnictví, které provozoval Pelikán František, válečný invalida. Jeho úmrtím bylo řemeslo v Oseči ukončeno. Obuv se kupovala převážně z Baových prodejen, kde i správky prováděli levně a kvalitně. Ubytování chudých osob bývalo zdarma v obecní pastoušce. Chudí byli částečně zaměstnáváni obcí, ale jen v nejnutnějších případech. Žebroty se v obci následkem nezaměstnanosti a hospodářské krize nikdo nedopustil. Kronikář Josef Rada v roce 1935 v kronice vypsal z pozemkových knih změny majetku v Oseči od roku 1825. (pokračování na str. 3)
3
OBECNICKÝ ZPRAVODAJ / Leden 2009
OSEČSKÁ HISTORIE / VII.
STARÉ POHLEDNICE
(dokončení ze str. 2)
V roce 2007 vydal kolektiv autorů Brožek, Prášil, Martinovský, knihu Příbramsko na starých pohlednicích. Kniha obsahuje mnoho nádherných pohlednic a také dvaadvacet z Obecnice i Oseče. Dnes vám představuji jednu z nejznámějších oblíbených budov naší obce. Staročeská hospoda „U Zelenků“ čp. 126 pohled z roku 1910. Druhý pohled je z roku 1932. Knihu si můžete půjčit i v Obecní knihovně v Obecnici nebo objednat na tel. 318 692 322 (p. Ungrová - KS Jince) - cena 399 Kč. bs
Čp. 1 – 1828 Biskup František předal v roce 1856 Janu Biskupovi, ten v roce 1892 asi synovi Janu Biskupovi, poté koupila v roce 1918 Marie Řezáčová a od ní v roce 1921 Emanuel Kříž. Čp. 2 – 1836 Pekárek Jan přechází v r.1861 na Františka Pekárka za něhož bylo čp.zbouráno a pozemky předány v r.1898 na Aloise Pekárka čp. 5. Čp. 3 a 4 – 1859 Emanuel Pekárek v roce 1903 převod na Josefa Pekárka a jeho manželku Alžbětu Čp. 5 – 1848 Pekárek František v r. 1862 převod na Josefa Pekárka, v r. 1897 na Aloise Pekárka, v r. 1918 na Aloise Koudelu Čp. 6 a 7 – 1845 František Novotný, v r. 1881 na Emanuela Novotného, r. 1914 na Bohumila Novotného, v r. 1932 na Josefa Matějovského Čp. 8 – 1831 Kříž Matěj od něj koupil Novotný František, od něj r.1882 Pekárek František, ten předal 1908 Josefu Pekárkovi od něj v r. 1924 kuopil Falc Augustín. Čp. 9 – 1930 Jokl František převedl nar. 1888 na Františka a Annu Joklových Čp. 10 – 1841 Vlk František r. 1884 koupil Kříž František od něj r. 1908 Saidl Václav Čp. 11 – 1832 Soukup Jakub, vr. 1884 koupil Jůza Vojtěch, ten převedl r. 1910 na Oktábce Linharta, r. 1926 Oktábec Eduard. Čp. 12 – 1832 Hlinková Kateřina, př. r. 1860 na Jůzu Vojtěcha, dále r.1890 Feterle Augustin, převedl na Velemana Františka. Čp. 13 – 1830 Kubal Josef od něj koupil Pekárek František, dále koup. r. 1878 Falc Josef r. 1896 předal manželům Aloisovi a Marii Falcovým. Čp. 14 – 1829 Koudela František předal r. 1861 Koudelovi Janovi ten r. 1885 Koudelovi Vojtěchovi, r. 1922 převzal Šeber František a od něj koupil r. 1929 Milec Josef Čp. 15 – Vedeno od nepaměti jako obecní domek Pokračování příště. Podle kroniky obce Oseč – bs INZERCE
Obecní úřad v Obecnici a Divadelní soubor Skalka pořádá
v pátek 27. února 2009 5. ročník
PYŽAMOVÝ PLES Staročeská hospoda v Obecnici Začátek ve 20 hodin Doprovázet po celý večer bude skupina A JE TO! Proběhne vyhodnocení MISS PYŽAMO 2009 žena a muž! Oblečte si pyžamo a přijte se s námi pobavit. Těšíme se na Vás!
4
OBECNICKÝ ZPRAVODAJ / Leden 2009
MASARYKOVA ZÁKLADNÍ ŠKOLA v Obecnici PROSINEC VE ŠKOLE
BRAZÍLIE
Předvánoční čas byl pro žáky Masarykovy základní školy Obecnice nabitý událostmi a akcemi. Přípravy na třídní besídky, nacvičování programu pro školní vystoupení, návštěvy výstavy betlémů a lední revue byly rozjezdem pro samotný vánoční program.
V prosinci navštívili žáci druhého stupně v příbramském kině výukový pořad z cyklu PLANETA ZEMĚ 3000 tiskové agentury MEDIAPRO, který byl tentokrát zaměřen na Brazílii . Zajímavou formou jsme se seznámili se životem v této zemi, s její kulturou, přírodou a zvláštnostmi. Během programu se střídaly filmové a fotografické záběry, které byly doprovázené mluveným slovem a hudbou. Moderátoři pořadu měli téma dobře zpracované, sami zemi navštívili a vše tedy vysvětlili z vlastní zkušenosti. rz
Olympiáda v českém jazyce V prosinci proběhl 35. ročník OČJ, školní kolo pro 1. kategorii (žáci VIII. a IX. třídy). Vítězem se stal Jan Danda, 2. místo obsadila Květa Čapková a na třetí příčce se umístila Tereza Bredlová. Blahopřejeme k úspěšnému řešení.
Jan Lopata o hrdinovi knihy Tajemný ostrov, Enid Blynton Poslední den před prázdninami jsme si vyzkoušeli dílny s vánoční tématikou, ve kterých jsme se učili vyrábět ozdoby z pedigu, korálků, slaného těsta, péct perníčky a vizovické pečivo, vytvořit polaz, prostřít vánoční stůl, vytvořit papírový betlém a další činnosti. Součástí týdne byla samozřejmě školní besídka pořádaná ve spolupráci se ZUŠ J.J. Ryby Rožmitál pod Třemšínem a tradiční zpívání koled na schodech. rz
Milý Jacku Trente, touhle dobou čtu dobrodružnou a napínavou knížku, ve které se s Tebou každý den setkávám. Tedy každý den, kdy mám chu a náladu dozvědět se o Tobě mnohem více, než vím te. Vybavuji si Tvou pihovatou tvář, kvůli které Ti přezdívají „Pihoune“, a zrzavé vlasy, jež zdobí Tvoji hlavu. Ze vzhledu si nic neděláš, protože víš, že důležitější je, jak se chováš. To je od Tebe moudré a já s Tebou souhlasím. Vlastníš stejnou postavu jako průměrný čtrnáctiletý kluk. Nejvíce každého zaujme Tvé rameno. Ne že by bylo nějak zvláštní, ale sedí Ti na něm skoro pořád nádherný papoušek kakadu. Kiki, jak jsi ho pojmenoval, každého překvapí svou „ukecaností“. Říká vtipné fráze a někdy překvapí i zvláštním příkazem, např. „Umej si nohy!“ Je nečekaně chytrý a inteligentní. Umí napodobit všelijaké zvuky, jako třeba smích nebo kašel. Kdo by takového kamaráda nechtěl? Jacku, chováš se moc hezky. Právě proto Tě považuji za svého kamaráda. Jsi hodný a dobromyslný, ale také odvážný. Od pohledu jsi milý a sympatický. Nejsi výbušný ani hádavý typ. Netrpíš náladovostí a co znamená urážlivost, to snad ani netušíš. Na rozdíl ode mne. Já to totiž vím moc dobře. Vyhledáváš, stejně jako já, dobrodružství. A to, že jsi blázen do ptactva a všeho, co vlastní křídla a létá, mi vůbec nevadí. Já jsem zase blázen do zábavních parků. No a co, my za to nemůžeme. Komu se to nelíbí, a si „trhne nohou“. I když už jsem téměř na konci knihy, nemusíme se rozloučit. Mám totiž další díl a po něm si seženu pokračování. Určitě se ještě setkáme. Jsem velice rád, že jsem Tě mohl poznat. Zdraví Tě Honza Lopata
Pověst o Černé skále V brdských lesích, nedaleko od Kloboučku, je hluboký a temný les. Dříve byl uprostřed na jednom místě zelený palouk. Na něm se po setmění každý večer objevovali čerti. Tu jeden přišel, tu jich pár přiletělo, ostatní se prostě jen tak zjevovali. Co tam dělali, nikdo neví, ale čas od času se v lese dokonce ztratil nějaký vesničan. (pokračování na str. 5)
5
OBECNICKÝ ZPRAVODAJ / Leden 2009
Pověst o Černé skále (dokončení ze str. 5)
Říkalo se, že kdo čerty vyrušil z jejich zábavy, musel za trest splnit těžký úkol. Úkol byl vždy tak těžký, že se nikomu nepodařilo ho splnit. Ztracení lidé tak museli sloužit v pekle. Jednoho dne na lesní palouk zabloudila mladá dívka. Čerti už dlouho nejedli. Kromě toho, že byli hladoví, byli také pěkně mlsní. Dali dívce za úkol uvařit takové jídlo, které ještě nikdy nejedli a které jim bude náramně chutnat. Dívka se nebála a v pekle připravila takový pokrm, kterým všechny čerty uspokojila. Byly to ábelské tousty. Protože dívka splnila svůj úkol, museli jí čerti na oplátku splnit jedno přání. Dívka byla chytrá a přála si: „Už nikdy na tento palouk nechote, vy čerti!“ Strašně je to rozzlobilo, ale slib je slib. Ten musí splnit i čert. Palouk opouštěli ve vzteku, a tak na místě palouku ze msty zanechali skálu. Od té doby jí nikdo neřekl jinak než Černá skála. To proto, aby si všichni pamatovali, že ji vytvořili pekelníci. Dodnes je tam podivné ticho a na člověka sedá tíseň. Veronika Krůtová
STROM Na stromě najdete skoro vše, od ovoce po listy a větve. V létě se strom začne plnit ovocem jako nákupní vozík v obchodě. Je ladný a barevný svými třešněmi, meruňkami i jablky. Lidé k němu chodí načerpat sílu a svěřit se se svými problémy. Nastává podzim, strom se začne vybarvovat trochu jinými barvami než v létě. Je barevný jako plátno malíře. Listí z něj pomalu opadává, jako když prší dukáty. Až bude strom holý, bude mít přikryté kořeny listím. Vypadá to jako deka. Aby nenastydl. Tímto způsobem se ukládá náš strom k spánku jako medvěd. Je zima. Krajinou táhne studený vítr, na strom začínají padat vločky sněhu, jako když maminka vysype mouku. Až sníh dopadá, strom bude mít bílou čepici. Vítr fouká, opírá se do stromu, jako by ho chtěl vyvrátit. Konečně přichází jaro. Ptáci přilétají na strom a pěkně se na něm usadí. Začnou stavět svá hnízda. Strom pomalu rozkvétá a nabírá sílu. Objevují se na něm první lístečky. Vypadají jako čerstvé květiny ve váze. Strom se mění jako chameleon. Mám k němu vztah jako ke své oblíbené hračce. Je moc krásný a já se s ním cítím silný. Martin Polák
Příběh čaje Byl jednou jeden čaj. Do velké místnosti jménem hrnek šoupli vězně, který měl hrůzostrašnou přezdívku „Sáček ovocného čaje“. Ani pořádně nevěděl, proč „sedí“. Řetěz mu nechali viset přes okraj hrnku. Mohl v nepozorovaném okamžiku „vzít roha“. Sáček byl ale příliš slabý, než aby se vyšplhal nahoru. Byl to zkrátka jen takový „čajíček“. Najednou začalo na Sáček pršet. Byl to horký déš. Měl vězně utopit. Sáček ovocného čaje však plaval a plaval, vznášel se a bojoval ze všech sil. Pouštěl kolem sebe barvu
a snažil se přežít příval horké vody. Když už byl úplně vymáčený, konečně se dostal až tak vysoko, že mohl být na svobodě, zasáhla Ruka prozřetelnosti. Vzala Sáček a vysvobodila ho z vody. Zaradoval se. Předčasně! Jeden pohyb Ruky a bylo po naději. Tentokrát se ocitl v odpadkovém koši. Byl znovu vězněm. Adam Kratochvíl
HEMENEX Potkali se u pánve Olej se Šunkou. Po chvilce povídání ucítili teplo. Řekli si, že prozkoumají situaci. Než se stačili rozkoukat, už se slunili na pánvi. Místa měli dost. Najednou k nim skočila dvě rozklepnutá Vejce, a to tak prudce, že zaplácla i Olej se Šunkou. Olej se nedal, probojoval se k vítězství a Vejce usmažil. Náhle se v pánvi ocitlo něco štiplavého a něco, co připomínala svou vůní moře. Byl to Pepř se svou věrnou kamarádkou Mořskou Solí. Místa moc nebylo, Olej přestalo bavit pořád s někým bojovat, a tak se všichni skamarádili. Vytvořili pevnou partu. Společně opustili pánev v pevném objetí, týmu dali jméno Hemenx a skončili na talíři. Kristýna Strmisková
Jak uvařit vtipnou kaši? Zajímá vás, jak si uvěřit vtipnou kaši? To není nic složitého. Připravte si krupici, mléko, sušený vtip a trochu tekutého vtipu, velký hrnec a metlu na šlehání.Tři lžíce krupice vařte v půl litru mléka. Přidejte jeden sušený vtip. Dejte pozor, a vám hrnec nevybouchne smíchy. Po chvilce přilijte tekutý vtip. Po uvaření servírujte na talíř s velkým úsměvem. Nechte si chutnat a očekávejte, jak vtipná kaše bude působit. Tereza Bredlová
OÚ Obecnice a ÈZS poøádá
DÌTSKÉ MAŠKARNÍ ODPOLEDNE v
nedìli 22. února 2009
od 14 hodin ve Staroèeské hospodì v Obecnici ¡ a na závìr Pro dìti jsou pøipravené soutìze probìhne vyhodnocení „Nejlepší maska“
Srdeènì Vás zvou poøadatelé!
Obecní úřad Obecnice a školní družina MZŠ pořádá
DĚTSKÝ PYŽAMOVÝ PLES v pátek 27. února 2009 od 13 hodin ve Staročeské hospodě v Obecnici Děti, vezměte si pyžamo a přijte si zatancovat a zasoutěžit!!! Těšíme se na Vás!
6
OBECNICKÝ ZPRAVODAJ / Leden 2009
Lékař a my • RHONCHOPATIE RHONCHOPATIE je odborný název pro chrápání, které patří mezi nejčastější poruchy spánku. Tedy oni ti chrápající, zdá se, spí docela dobře a poruchu spaní mají právě ti, kteří s nimi sdílejí společnou ložnici. V populaci chrápe asi 25% mužů a 15% žen, ale po šedesátce už je to 60% mužů a 40% žen.. Medicínsky se chrápání řadí mezi poruchy dýchání při spánku a bylo dříve chápáno jen jako okolí rušící jev. Vždy takový chrápající přeborník vyprodukuje zvuk o hlasitosti až 90 decibelů. Nejčastěji se jim to daří v poloze na zádech a chrápání může být jev přechodný – při nachlazení, nebo dlouhodobý např. u osob s krátkým krkem. Okolí s chrápajícími bojuje různě, někdo si zvykne, někdo má na noc ucpávky do uší, někdo oddělené ložnice. Problémy mohou být v rodině, při hospitalizaci na pokoji s ostatními pacienty, ale třeba i při hlídání vnoučat a společné dovolené. Navíc se zjistilo, že chrápání může mít i vážné zdravotní důsledky. Je možné pokusit se zbavit chrápání několika způsoby, ale s velmi různou účinností a často bez trvalého efektu. Lze vyzkoušet míček pod záda, abychom nemohli ležet na zádech, zvláštní zubní rovnátka, polštářek, který se připevňuje zpředu na krk, eukalyptové kapky na polštář… Krom neprůchodného nosu při nachlazení, je příčinou chrápání ve většině případů vibrace měkkého patra a to je také místo, kde se provádí jednoduchý operační zákrok, ale se chrápání odstranilo. Důvodem k takovému zákroku může být typ chrápání, který je spojen s přestávkami v dýchání. Tento stav se označuje jako „apnoická pausa“ a přestávka dýchání může trvat desítky vteřin až i několik minut. Dochází při ní k poklesu kyslíku v krvi, který musí být korigován zrychlenou srdeční činností. Zvyšuje se tak krevní tlak, zvyšují se nároky na srdeční sval a důsledkem toho mohou být cévní mozkové příhody nebo infarkt během spánku. Mírné následky pak mohou vypadat jako ranní bolesti hlavy, pocit nevyspání, neúměrná potřeba spánku během dne, poruchy koncentrace, paměti… Případný zákrok v oblasti měkkého patra je doporučen odborníkem v oblasti krčního lékařství po vyšetření v tzv. spánkové laboratoři, protože není vhodný pro každého pacienta. Jedná se o krátký ambulantní výkon laserem a přináší úlevu až 90% chrápajících. Problémy s chrápáním mohou mít i děti. Příčina může být v malém napětí patrových, hltanových a jazykových svalů, které udržují volné dýchací cesty během nádechu, zvětšená patrová nebo nosohltanová mandle, nadměrně velký jazyk, cysty v oblasti hrtanu, ale i obezita, kdy problémy vyvolává velké množství tukové tkáně v oblasti krku. Stejně jako u dospělých mohou děti s touto poruchou spánku být přes den unavené, ospalé ale i podrížděné a nesoustředěné. V noci pak mohou mít děsivé sny, přílišné pocení, někdy je s poruchami spánku spojeno i noční pomočování. Jako komplikace dlouhodobého chrápání se může objevit porucha skusu, deformity hrudníku, zvýšený tlak, zvětšení srdíčka, celkové neprospívání – menší vzrůst a nižší hmotnost, pro nesoustředěnost a únavu i problémy ve škole. Léčba závisí na příčině, tak jak byly uvedeny výše. Někdy stačí snížit váhu, jindy odstranit zvětšené mandle. V každém případě dlouhodobé chrápání každou noc s opakovaným buzením a apnoickými pausami je potřeba vyšetřit a léčit. (Upraveno podle časopisů Máma a já a Moje zdraví.) Proti chrápání můžete použít i náramek, který reaguje na zvuk. Začnete-li chrápat, baterie vyšle elektrický impuls do vaší ruky, na chvilku procitnete, otočíte se do jiné polohy a je po chrápání. Úžasná věc s malou vadou na kráse. Když chrápe váš partner, náramek reaguje i na něj, ránu dostáváte vy, on slastně spí a vy nezaDrsvo mhouříte oka. ☺
SLAVOJ OBECNICE
Stolní tenis Oddíl stolního tenisu Slavoje pořádal 27. 12. 2008 tradiční turnaje neregistrovaných hráčů, kterého se účastnili ženy a muži i z okolních obcí.
Turnaj neregistrovaných žen a dívek V tomto turnaji bojovalo statečně o nejlepší umístění dvanáct neregistrovaných tenistek. První místo získala Romana Kadlecová z Obecnice, druhé Olina Nohová z Drahlína, třetí místo Žaneta Jelínková též z Drahlína. Další místa obsadily hráčky z Obecnice čtvrtá Petra Zapletalová, pátá Jana Karasová, šestá Jaroslava Pešlová.
Turnaj neregistrovaných mužů nad 30 let V turnaji bylo vidět několik velmi úporných zápasů, kterých se účastnilo dvanáct borců. Jak už to bývá u chlapů, nejde o to zvítězit, ale hlavně o to vyhrát, že? Po velikém úsilí nakonec vyhrál Václav Pinc ze Lhoty, druhý se umístil Zdeněk Smrček z Obecnice a třetí Jirka Vyšín ze Šachty (Obecnice). O další místa se rozdělili čtvrtý Petr Kříž ze Lhoty, pátý Kamil Matuška z Obecnice a šestý Martin Sirotek z Obecnice. Pořadatelé děkují paní Věře Steinerové za zajištění kantýny při obou turnajích. Dále patří poděkování Martinovi Sirotkovi a školníkovi Jirkovi Stočesovi za jejich úsilí při opravě osvětlení v tělocvičně školy. Umístění mužstev Slavoje v tabulkách v polovině soutěže Okr. přebor I - Slavoj Obecnice A druhé místo. Okr. přebor III - Slavoj Obecnice B první místo. Okr. přebor III - Slavoj Obecnice C osmé místo. 12345678901234567890123456789012123456789012345678901234567890121234567890123 12345678901234567890123456789012123456789012345678901234567890121234567890123 12345678901234567890123456789012123456789012345678901234567890121234567890123 12345678901234567890123456789012123456789012345678901234567890121234567890123 12345678901234567890123456789012123456789012345678901234567890121234567890123 12345678901234567890123456789012123456789012345678901234567890121234567890123 12345678901234567890123456789012123456789012345678901234567890121234567890123 12345678901234567890123456789012123456789012345678901234567890121234567890123 12345678901234567890123456789012123456789012345678901234567890121234567890123 12345678901234567890123456789012123456789012345678901234567890121234567890123 12345678901234567890123456789012123456789012345678901234567890121234567890123 do tělocvičny v Obecnici 12345678901234567890123456789012123456789012345678901234567890121234567890123 12345678901234567890123456789012123456789012345678901234567890121234567890123 12345678901234567890123456789012123456789012345678901234567890121234567890123 12345678901234567890123456789012123456789012345678901234567890121234567890123 12345678901234567890123456789012123456789012345678901234567890121234567890123 12345678901234567890123456789012123456789012345678901234567890121234567890123 Zápasy od 9 hodin Sehaz, 12345678901234567890123456789012123456789012345678901234567890121234567890123 12345678901234567890123456789012123456789012345678901234567890121234567890123 12345678901234567890123456789012123456789012345678901234567890121234567890123 12345678901234567890123456789012123456789012345678901234567890121234567890123 12345678901234567890123456789012123456789012345678901234567890121234567890123 od 13 hodin bude bojovat Obecnice A o první místo 12345678901234567890123456789012123456789012345678901234567890121234567890123 12345678901234567890123456789012123456789012345678901234567890121234567890123 12345678901234567890123456789012123456789012345678901234567890121234567890123 s Čenkovem. 12345678901234567890123456789012123456789012345678901234567890121234567890123 12345678901234567890123456789012123456789012345678901234567890121234567890123 12345678901234567890123456789012123456789012345678901234567890121234567890123
POZVÁNKA PRO DIVÁKY na 31. ledna 2009
7
OBECNICKÝ ZPRAVODAJ / Leden 2009
Z VÁNOČNÍHO KONCERTU GINEVRY Vánoční koncerty známé skupiny Ginevry, kterou vede v Obecnici známý Vašek Plecitý, mají již takový věhlas, že i my účinkující máme problémy sehnat pro své přátele vstupenky. Tři vánoční koncerty bývají beznadějně vyprodány. Letos se poslední koncert promítal živě na plátno na přední straně Divadla Antonína Dvořáka.
Hosté večera Ginevry byli z Rokycan. Dětský folklorní soubor Sluníčko doprovázela Malá muzika Rokytka a dětská muzika Sluníčka. Nádherný zážitek pro diváky. Nadchly všechny přítomné krásným zpravováním vánočních témat Anděl páně i Jak jsme jeli do Betléma. Rokytka také byla skvělá. Neodolal jsem a koupil jejich cédéčko. Ginevra svými písničkami potěší vždy, přiznám se, že při písnič-
kách Do rána bílého a Podívej se mi tají dech a vlhnou oči, i když jsem je slyšel mnohokrát. Asi to je tou hezkou a pohodovou atmosférou při jejich koncertech. Dalším tradičním hostem večera bylo i naše obecnické Bohoušovo dívadlo. Letošní scénku obohatil i skvělý Jarda Zapletal v roli hajného Robátka. Jeho postava jednoznačně odpovídala pojmenování ztvárněné divadelní postavy. Vnučka Bedřiška v podání Pepíka Hudečka Bédy obohatila scénku svým úžasným zpěvem koledy Nesem vám noviny. Jarda Krejčí, coby dědek Jára, předvedl neuvěřitelného dědka s poučnýma hláškama a fajfkou. Všem nakukal, že pokud se na Štědrý večer pořádně nadlábnou, uvidí bílého jelena se zlatými parohy, který nosí štěstí.. Nadlábnutí předvedla hvězda našeho dívadla bába Zdenka jinak Zdeněk Procházka. Stačil pouhý vstup na scénu a bylo jasno. Publikum ho pomalu ani nenechalo mluvit. Když už práskám, musím i na bábu. Zdeněk se s krásným slastným výrazem ve tváři na scéně tak zabral do jídla, že zapomněl, kde je a přestal hrát. Až po hlasitém upozornění od hajného se vztyčil s pusou celou od salátu a pokračoval. Jenže to vypadalo, že on svou roli zvládá na jedničku a my jsme zapomněli text. Sebe bych měl asi také pomluvit. V roli jelena ze zlatými parohy, když mi ostatní zdobili parohy místo vánočního stromku, jsem se snažil olíznout známé děvče v první řadě. Málem jsem spadl z jeviště mezi diváky. Doufám, že scénka zapůsobila i poučila a příští rok bude český národ dodržovat nový zvyk: „Kdo se na Štědrý den pořádně napere, určitě uvidí bílého jelena se zlatými parohy, a ten mu po celý rok bude nosit štěstí“. Stejně to tak většinou už děláme, že? bs
Zajímavosti v našem okolí / ZÁMEK HLUBOŠ Původně středověká tvrz, v současné době pozdně barokní zámek s pseudorenesanční přestavbou. Po roce 1989 byl zámek ve velmi špatném stavu vrácen v restituci zpět původním majitelům, potomkům příbramského továrníka Josefa Kolaříka, kteří jej v posledních letech opravují a od roku 2001 postupně zpřístupňují veřejnosti. V roce 1920 byl zámek letním sídlem prezidenta T.G.Masaryka. Pobyt prezidenta a jeho rodiny na Hluboši i historii zámku přibližuje expozice ve středním traktu, kde je možno shlédnout bývalou Masarykovu pracovnu, která navazuje na salonek věnovaný paní Charlottě Garrigue Masarykové, její rodině, životu a dílu, se zvláštním důrazem na její vztah k hudebnímu skladateli Bedřichu Smetanovi. Následuje velká jídelna s výstavou „TGM a Československé legie“ a dále si návštěvníci mohou prohlédnout velký koncertní sál se dvěma zachovalými barokními krby a lovecký salonek s historií hlubošské myslivosti. V chodbě podél velkého sálu je zmapována histo-
rie Hluboše od 10. století až do současnosti. V horním křídle zámku bylo otevřeno apartmá posledního majitele zámku - továrníka Josefa Kolaříka, které sestává z malé jídelny, společenského salonku, ložnice, čajové kuchyňky a šicího pokojíčku. Zde a v přilehlé chodbě je instalována heraldická expozice „Úvod do světa erbů“ s kopií erbovního sálu z hradu Lauf v Německu, kde Karel IV. nechal instalovat erby českých šlechtických rodů a konečně je zde výstava „Česká panovnická a státní symbolika“. V areálu zámku probíhá po celý rok bohatý kulturní program. Je využíván i filmaři (seriál Pojišovna štěstí). Bohužel přes zimu bývá uzavřen. Je otevřen duben, květen, červen, září, říjen: denně mimo pondělí od 10 - 15 hodin, červenec, srpen: denně mimo pondělí 10 - 17 hodin. Jindy po předchozí dohodě. (Z internetu) bs
8
OBECNICKÝ ZPRAVODAJ / Leden 2009
MATEŘSKÁ ŠKOLA Zprávičky ze školky Po vánočních prázdninách jsme se sešli zase ve školce. Užíváme si naplno sněhu, jezdíme na lopatách a na bobech. A když nás mráz přemůže, zahřejeme se při hrách na skákacím hradu. 15. 1. proběhlo v MŠ vyhodnocení výtvarné soutěže České pošty. Na prvním místě se umístil Vladimír Bára s počtem 16 hlasů, na druhém místě Antonín Matějka s počtem 10 hlasů a na třetím Zdeněk Vondrák s 6 hlasy. Gratulujeme! Mateřská škola se účastní výtvarné soutěže na téma: „Naše dětské hřiště“. Soutěžní obrázky najdete na internetové adrese: www.junglegym.cz. Zde můžete dětem dávat hlasy. Obrázek, který dostane nejvíc hlasů vyhraje pro svou školku dřevěné hřiště s barevnou skluzavkou. (Vyhodnocení soutěže je již v únoru!!!! Své hlasy posílejte co nejdříve!!!!) I přes pokročilé datum v kalendáři Ježíšek, o kterém psal pan Juříček v prosincovém zpravodaji, do školky nedorazil. Snad se jen někde zatoulal. Přejeme všem hodně zdraví, štěstí a radosti v roce 2009!
E Jubilea v lednu
D
Přátelé dobré zábavy a krásné brdské přírody, rok se s rokem sešel a máme zde 29. ročník Zlatého nugetu Bečánova. Věříme, že za uplynulý rok jste jako psovodi natrénovali, jako psi byli vykrmeni nebo jste vymysleli exotické oblečení či sáně. Pokud ano, čeká na vás milovaný kopec Třemošná, možná trochu sněhu, spousta přátel a dobrých lidí. Jako vždy tradiční tra, posádka tříčlenná, vybavena saněmi, sekerou, pilou. Saně dvě skluznice, minimální váha 8 kg bez vybavení. Po protestech organizátoři rozhodli, že saně které se umístí na předních místech a nebudou mít předepsanou váhu, dostanou časovou penalizaci. Všechny saně, které projedou do cíle mohou být převáženy. Závod se běží za každého počasí. Ubytování nejsme schopni zajistit. Večeře si můžete objednat s přihláškou. Večer v saloonu při vyhodnocení hraje skupina „ Bonanza “. Rozhodujícím pro přijetí posádky je vyhlášený stopstav 80 posádek nebo termín 1. února 2009. Posádky, které se přihlásí po vyhlášení stopstavu, budou informovány, přihláška jim bude vrácena nebo mohou běžet mimo závod, ale nebudou hodnoceny a do sálu se nedostanou (omezená kapacita sálu). Stopstav bude vyhlášen na internet. stránkách ww.obecnice.eu v rubrice akce v obci - ZNB. PROGRAM • 11.00 - 13.30 hod. – prezentace, 13.30 hod. – výklad trati, 13.50 hod. – řazení na start, 14.00 hod. – Start závodu, 16.30 hod. – ukončení závodu, 16.00 hod. – otevření saloonu, 18.00 hod. – občerstvení (večeře), 19.30 hod. – vyhodnocení, 23.00 hod. – konec 29. ročníku ZNB.
Startovné a přihlášky k závodu zasílejte na adresu Pavel Kadlec, Obecnice 335, psč 262 21. Přihláška nebude přijata, pokud nebude zaplacena. Pokud jste ji neobdrželi, najdete ji na stránkách Obecnice www.obecnice.eu nebo pošleme emailem. (
[email protected], tel. 724 006 139). Startovné činí 50,- Kč tj. 150,- Kč za spřežení. Pokud chcete večeři, podbrdský guláš a knedlík, zaplate za každou 60,- Kč spolu se startovným. Všechny vás zvou pořadatelé Pavel, Petr a Bohouš
27. Příbramský huntík – Malá scéna Příbramského divadla v sobotu 24. ledna 2009.
slavili a slaví
Příbramský huntík je festivalem folkové, trampské, country, bluesové a podobné muziky. Organizátor Zdeněk Hejkrlík poslal i program, a tak si ve 13 hodin můžete poslechnout Martina Hejnáka, poté Ježkovy voči – bluegrass, Jakub & Katka – blues. Od 14 hodin folkové Maděrky, poté dvojice Dvořáková & Roušar, také M-band. Od 15 hodin Martin Hejnák, bluegrassová New Pauza, dále Marek Jonáš a také Maděra, v 16 hodin pokračuje Jir-Ka, bluegrassoví Blue Stones a od 17 hodin skupina Hola hoj, poté Pavel Šilhavý a pokračuje folková skupina Toman a lesní panna. V 18 hodin se na scéně objeví Franta Vlček, (moje krásná milá sluníčka) blovický Přelet M. S., a dále v 18.40 tradiční organizátoři a podbrdští hudební bardi Jana & Zdeněk Hejkrlíkovi a 27. Příbramský huntík ukončí skupina Dřeváci. bs
Jana Jindráková 60 let Vladimíra Vaníková 55 let Jiřina Křivánková 80 let Květuše Andělová 85 let Marie Černohorská 80 let Jan Kočí 65 let Petr Kryl 60 let Miroslav Hotový 90 let
Jubilea v únoru budou slavit
25. ledna 2009 oslaví paní Marie Černohorská z Obecnice své 80. narozeniny.
Přejeme vše nejlepší, hodně zdraví, radosti a životního optimismu.
E
Marie Němčáková 60 let Jiřina Havelková 85 let Marie Ježková 60 let Miroslava Valtová 60 let Jaroslav Krejčí 55 let Josef Zelenka 70 let
Za celou rodinu Eva, Romana a Jaroslav s rodinami
D
OBECNICKÝ ZPRAVODAJ • Vydává OÚ Obecnice • Uzávěrka vždy 13. v měsíci • Grafická úprava Katka Stejskalová • Tisk Příbramská tiskárna
