1. 2. června Jeffrey Coleman Ředitel pro region jižní Anglie BAAF

Prezentace asociace BAAF

Systém pěstounské péče ve Velké Británii – historické souvislosti a současné tendence včetně různých druhů pěstounské péče KONFERENCE „DÍTĚ V PĚSTOUNSKÉ PÉČI“ © British Association for Adoption & Fostering 2006 Přejete-li si tento materiál reprodukovat, upravovat nebo veřejně použít, spojte se prosím s oddělením Marketing & Communications, BAAF, Saffron House 6-10 Kirby Street Londýn EC1N 8TS. Email [email protected]

1. – 2. června 2010 Jeffrey Coleman Ředitel pro region jižní Anglie BAAF

Registrační číslo 275689

© British Agencies for Adoption and Fostering 2001

Anglie  Ke dni 31. března 2009 žilo v náhradní péči 60.900 dětí.  Více než tři čtvrtiny dětí, které nežijí se svou rodinou (44.200 neboli 78 %), bylo svěřeno do péče pěstounů.  V Anglii je přibližně 37.000 pěstounských rodin. Fostering Network (Pěstounská síť) http://www.fostering.net/aboutfostering/statistics-looked-after-children 2010 Sinclair a Wilson (2009), kapitola 7 v Příručce náhradní péče (BAAF)

Poměr dětí v pěstounské péči k celkovému počtu dětí v náhradní péči 60 000 55 000 50 000 45 000 40 000 35 000

© British Association for Adoption & Fostering 2009

Celkový počet dětí v náhradní péči Počet dětí v pěstounské péči

Proč jsou děti umisťovány do náhradní péče a jak dlouho v ní zůstávají?

 Téměř dvě třetiny (62 %) dětí v systému vyrůstá v náhradní péči proto, že jim hrozí závažné emocionální, fyzické nebo sexuální zneužití nebo zanedbání.  Mnohé z dětí, které jsou umístěny do náhradní péče, se do vlastní rodiny vrací poměrně rychle – necelá polovina opouští náhradní péči do jednoho roku od umístění do ní a zpravidla se vrací do vlastní rodiny. Sinclair a kol. ( 2007), Fostering Network (Pěstounská síť) http://www.fostering.net/about-fostering/statistics-looked-after-children 2010 Sinclair a Wilson (2009), kapitola 7 v Příručce náhradní péče (BAAF)


11 Years

18 Years

60% lead to adoption or placements focussed on care and up-bringing

43%

Young Entrants Abuse and Neglect ++

Systém péče v Anglii v roce 2007 Ian Sinclair & John Simmonds

40% of 16+’s had placements which lasted more than 2 years 33% had lasted for less than a year

Adolescent Graduates Abuse and Neglect ++ Difficulties at School + Challenging Behaviour +

49% had placements which lasted less than 6 months

26%

Abused Adolescents Abuse and Neglect ++ Challenging Behaviour ++ Difficulties at School ++

9%

60% had placements which had lasted less than 6 months

Adolescent Entrants Relationships at Home - Challenging Behaviour ++ Difficulties at School ++

14%

40% had placements which had lasted less than 6 months

Young People Seeking Asylum

5%

Behaviour ++ School ++

Disabled Children Challenging Behaviour ++

3%

11 let

Systém péče v Anglii v roce 2007 Ian Sinclair & John Simmonds

Nově umisťovaní mladí lidé Zneužívání a zanedbání ++

U 60 % dojde k adopci nebo umístění do péče se zaměřením na péči a výchovu

18 let

40 % mladých lidí starších 16 let žilo v náhradní péči více než 2 roky 33 % žilo v náhradní péči méně než 1 rok

Umístění adolescenti Zneužívání a zanedbání ++ Problémy ve škole + Problémové chování + 49 % bylo umístěno do náhradní péče, ve které žili po dobu kratší než 6 měsíců

Zneužívaní adolescenti Zneužívání a zanedbání ++ Problémové chování ++ Problémy ve škole ++

60 % bylo umístěno do náhradní péče, ve které žili po dobu kratší než 6 měsíců

Nově umisťovaní adolescenti Vztahy doma - Problémové chování ++ Problémy ve škole ++

40 % bylo umístěno do náhradní péče, ve které žili po dobu kratší než 6 měsíců

Mladí lidé žádající o azyl Chování ++ Škola ++

Postižené děti Problémové chování ++

Druhy pěstounské péče  krátkodobá: náhlé mimořádné události, hodnocení, vazba, „střecha nad hlavou“  sdílená péče: pravidelné „krátké pauzy“  střednědobá (zaměřená na určitý úkol): léčba, přechodná umístění, příprava na podporované bydlení, samostatný život nebo adopci  dlouhodobá: výchova  péče přátel a rodiny  umístění matek společně s dětmi  terapeutická pěstounská péče


Postupná profesionalizace pěstounské péče 





Pěstouni už nejsou vnímání jako standard „výchovy cizích dětí jako vlastních“ – tím se zvýšila očekávání sociálních pracovníků i píle a snažení pěstounů. Pěstouni obecně sami sebe vnímají jako důležité partnery v odborné práci, na níž se podílí celá řada osob. Plní velmi náročnou profesionální úlohu, což se projevuje na úrovni jejich odměny, vzdělávání a postavení. Klíčovými faktory při poskytování zodpovědných a efektivních služeb jsou vztahy vzájemné podpory mezi sociálními pracovníky a pěstouny, které by se neobešly bez vzájemné úcty, konzultací a školení.

Kate Wilson, Adopce a pěstounství 2006, Triseliotis a kol. 2000; Farmer 2004

Pěstounství – dříve dobrovolná práce, nyní náročné povolání  Z pěstounství, které dříve bývalo do značné míry dobrovolnou rolí, se rychle stává plnohodnotné povolání.  Pěstouni si musejí osvojit širokou škálu dovedností, aby mohli pracovat s dětmi, které na samém počátku svého života zažily trauma nebo které vykazují problémové chování.  Pěstounství je jedinečnou kombinací rodinného a profesního života – je do něj zapojena celá rodina pěstouna, avšak pěstoun musí zároveň spolupracovat s celým odborným týmem složeným z lidí různých profesí. Fostering Network, květen 2010


Měnící se podoba pěstounské péče  Více problémových dětí – chování, fyzické a duševní postižení  Více vzájemně se lišících případů a dětí různého etnického původu, např. děti žádající o azyl bez doprovodu dospělé osoby  Více specializovaných úkolů, např. „intenzivní péče“  Více různorodých forem pomoci, např. programy rychlé pomoci rodině v krizové situaci (tzv. IFP)  Více možných řešení, např. péče příbuzných nebo speciální opatrovnictví  Větší povědomí o situaci v zahraničí/ o různých modelech, např. sociální pedagogika Gillian Schofield 2009

Silné stránky pěstounského systému ve Velké Británii  Pěstounská péče je skvělou formou zaopatření dětí a mladých lidí.  Pěstouni se starají o velice odlišné děti, z nichž některé vykazují velmi problémové chování.  Většina dětí svěřených do pěstounské péče si svých pěstounů velice váží.  Většina pěstounů je dětem, o něž se stará, a své práci velmi oddána. Sinclair a Wilson (2009), kapitola 7 v Příručce náhradní péče (BAAF)


Jak se stát pěstounem – kroky 1 až 3 1. Spojte se se svou místní pěstounskou organizací – zašle vám bližší informace o možnosti stát se jejím pěstounem a pomocí několika otázek si ověří, zda se pro roli pěstouna hodíte. 2. Pěstounská organizace vás pozve na informační schůzku nebo vám nabídne, že člen jejího týmu navštíví vás a všechny další členy vaší domácnosti. 3. Jakmile shromáždíte více informací, měli byste se rozhodnout, zda u vámi zvolené pěstounské organizace podáte oficiální žádost o pěstounství. http://www.couldyoufoster.org.uk/applying

Jak se stát pěstounem – kroky 4 až 6 4. Pěstounská organizace přijme vaši žádost a přidělí vám sociálního pracovníka, který vás bude podporovat po celou dobu procesu hodnocení a schvalování a který rovněž provede podrobné hodnocení vás a celé vaší domácnosti. 5. Zcela zásadním předpokladem k tomu, abyste se mohli stát pěstouny, je účast na školení, které probíhá ještě před vašim schválením jakožto pěstounů. Všichni pěstouni absolvují intenzivní kurz, zpravidla „Přípravu k pěstounství“, který připraví vás a další členy vaší domácnosti na práci pěstounů. 6. Součástí vašeho hodnocení budou taktéž důkladné kontroly vašeho trestního rejstříku, kontroly místního úřadu a prověřování osob, které poskytly osobní a odborné reference. http://www.couldyoufoster.org.uk/applying


Jak se stát pěstounem – kroky 7 až 9 7. Jakmile bude vaše hodnocení dokončeno, váš sociální pracovník předá podrobnou zprávu o něm pěstounské porotě, která posoudí vaši způsobilost stát se pěstounem. Pěstounská porota doporučí pěstounské organizaci vaše schválení jakožto pěstouna. 8. Pěstounská organizace přijme závěrečné rozhodnutí o tom, zda vás schválí jako pěstouna, a informuje vás písemně, zda jste byli úspěšní. Zároveň vám také sdělí podmínky, za jakých můžete poskytovat pěstounskou péči. 9. Někdy to může chvíli trvat, než je do vaší péče umístěno první dítě. Je totiž důležité, aby se pěstounská organizace ujistila, že jste tím pravým pěstounem pro konkrétní dítě nebo děti. Nalezení toho nejlepšího pěstouna pro určité dítě je základem a předpokladem úspěchu. http://www.couldyoufoster.org.uk/applying


Jak se stát pěstounem – krok 10

10. Po celou vaši pěstounskou kariéru se vám bude dostávat podpory od vaší pěstounské organizace, která pro vás bude také neustále zajišťovat supervizi a průběžně vám nabízet další vzdělávání a umožňovat další rozvoj. Jednou ročně bude pěstounská organizace prověřovat vaši způsobilost být pěstounem. http://www.couldyoufoster.org.uk/applying


Názory dětí  [Pěstounská

péče] – to jsou pořád jiná pravidla, nikdy jsem nevěděl, na čem jsem … bez možnosti rozhodovat si o svém životě – všichni vždycky rozhodovali beze mě. (chlapec vyrůstající v pěstounské péči)

 Jsem šťastná, že žiju se svými pěstouny, protože jsou skoro jako moje opravdová rodina. Mám je moc ráda. (dívka žijící v pěstounské péči) Příručka náhradní péče, Sinclair a Wilson (2009) BAAF

Co si děti žijící v pěstounské péči přejí?  Normální život  Aby byly považovány za součást rodiny  Vědomí, že je respektován jejich původ, jejich biologická rodina, chtějí mít možnost se k nim svobodně hlásit  Možnost rozhodovat o sobě  Příležitosti

Normální život – v čem je rozdíl  „Jak mám asi vědět, jak funguje normální rodina? Tohle prostě není normální rodina. Tohle je maminka-pěstounka, tatínek-pěstoun a děti, o které se starají pěstouni.“  „Jsem šťastná, že žiju s těmito pěstouny, protože jsou jako moje opravdová rodina. Mám je moc ráda.“  „Tvrdí, že jsi moje máma napořád, ale chtějí, abych o tobě vyplnil formulář.“  Hodnocení dětí svěřených do péče? Škola? Lékař? Stigma života v náhradní péči?

Být považován za součást rodiny – patřit do rodiny, být zaopatřen a milován  Při poskytování péče je nutné spojit „běžnou“ rodičovskou starost s „terapeutickou“ péčí.  „Rodičovská starost“ v krátkodobé a dlouhodobé péči: – o malé děti – o děti předškolního a školního věku – o adolescenty (nově umisťované a již žijící v náhradní péči)  Otázky „zdraví a spokojenosti“, „stability“ a „dostupnosti“ – vzájemně se tyto oblasti překrývají, ale každá je sama o sobě důležitá

Vědomí, že je respektován původ dětí a jejich biologická rodina, možnost se k nim svobodně hlásit  Nenutit dítě, aby přestalo myslet na biologickou rodinu a cítilo se jen součástí pěstounské rodiny – vyrovnávání se se smíšenými pocity  Pomoci dítěti/ dívce či chlapci vytvořit si jasný, přesný a smysluplný obrázek o své minulosti  Spolupráce pěstounů a biologických rodičů  Kontakt – posoudit, jak přispívá k vývoji dítěte/ pocitu stability?  Vliv na záznamy/ dospělé osoby, které žily v pěstounské péči

Rozhodování o sobě (vliv/ konzultace?)  Možnost vyjádřit se k tomu, co se děje, např. k životu v pěstounské rodině – Morální význam – práva dětí – Psychologický význam – sebeúcta a vlastní hodnota – Praktický význam – rozhodnutí budou lépe fungovat

 Ale jak to zařídit? Hodnocení dětí svěřených do péče? Role nezávislých hodnotitelů?  Právo nezapojit se?  Mají mít děti žijící v pěstounské péči možnost rozhodovat se o sobě v míře odlišné než ostatní děti v jejich okolí?

Příležitosti  Na péči záleží (2007) – děti využívající naplno svůj potenciál  Vzdělání  Úspěšné pěstounské rodiny/ výborné vyhlídky pro děti žijící v dlouhodobé pěstounské péči – život plný aktivity  Podporování vytrvalosti – aktivní pěstounská péče

Posouzení, podpora a hodnocení pěstounů  Vlastnosti pěstounů jsou klíčem k úspěchu – vnímavost a zaměření se na dítě  Strukturovaná hodnocení vycházející z konkrétních podkladů  Poskytování ucelených odborných informací, skupinová příprava, zapojení pěstounů do vzdělávání jejich kolegů a pečlivé a důsledné ověřování skutečností  Požadována jsou doporučení pěstounské poroty  Podpora (finanční, osobní), hodnocení, školení a další rozvoj (rada CWDC), kontroly


Brighton & Hove, hodnocení, část 8 Hodnocení případných adoptivních rodičů „ … žádná zkouška není dost složitá a nejde dostatečně pod povrch věcí a žádná otázka není dost zvídavá, jde-li o důvěryhodnost, spolehlivost a čestnost osob, které se chtějí stát adoptivními rodiči.“

Alyson Leslie, 2001

© British Association for Adoption and Fostering 2002

Co nesmějí postrádat „bezpeční“ dospělí  Schopnost akceptovat pozitivní i negativní zkušenosti  Schopnost reflektovat skutečnosti a předkládat své názory  Schopnost utřídit si a pochopit události a skutečnosti  Schopnost zpracovat trauma a ztrátu  Vztahy s blízkými lidmi založené na vzájemné důvěře  Podpůrné sítě


Získávání podkladů zajištění bezpečného základu Schopnosti a zkušenosti Rodinné zázemí

BEZPEČNÝ ZÁKLAD

Spolupráce

Citlivost

Přijetí a uznání Schofield & Beek (2006) UEA

©

Schopnost zvládat různé pocity

Schopnost rozpoznat širokou škálu pocitů v sobě samém a být u nich Doklady o smyslu pro bezpečí Doklady o schopnosti vnímat a přijímat emoce u sebe samého a u ostatních


Vypořádávání se se ztrátou Uznání a přijetí Schopnost rozlišit a oddělit pocity svázané s minulostí od současných přání Přeměnění intenzivních negativních pocitů v pocity smutku/ lítosti Nalezení pozitivního v utrpěné ztrátě Farnfield 2007


Hodí se/ nehodí se? Lidé, kteří se sami dosud nevypořádali s pocity spojenými s jejich vlastní ztrátou nebo traumatem, budou zřejmě v situacích, kdy děti dávají najevo svůj žal nebo zlost, zcela zaskočeni a ochromeni a budou se bránit (budou reagovat přehnaně nebo naopak nebudou schopni žádné reakce). Kaniuk (2005)


Jak zkvalitnit systém péče?  Nejdůležitějším úkolem je najít a udržet si pěstouny, kteří mají náležité vlastnosti a dovednosti, a vyhnout se těm, kteří nutné předpoklady nesplňují  Kontroly v oblasti pěstounství se příliš omezují jen na organizační záležitosti. Místo toho by se měly soustředit na systémy, které mají agentury zavedeny k hodnocení kvality svých pěstounů a na zajištění toho, aby u nich pracovali jen ti nejvhodnější lidé. Sinclair a Wilson (2009), kapitola 7 v Příručce náhradní péče (BAAF)

Zvyšování „dostupnosti“  Dostupnost služeb závisí z části na zvýšení účinnosti podpory poskytované [biologickým rodinám] komunitou, v níž rodiny žijí.  Dříve a přesněji určit, u kterých rodin nebude péče komunity fungovat.  Ochota přijímat občas razantní opatření, je-li to nutné. Sinclair a Wilson (2009), kapitola 7 v Příručce náhradní péče (BAAF)

Jak by si Pěstounská síť přála, aby děti vnímaly „dlouhodobou pěstounskou péči“ – Způsob náhradní péče, kdy děti cítí, že jsou na správném místě, a zažívají pocit, že do rodiny patří. – Forma péče, díky níž dovedou děti budovat vztahy, které by mohly – podle všech zúčastněných – trvat i poté, kdy se děti přestěhují jinam. – Umístění do pěstounské péče bylo výsledkem pozitivního rozhodnutí přijatého v pravou chvíli a po důkladném zvážení a maximálně vyhovuje potřebám dítěte. – Aktivní zapojení dítěte nebo dívky či chlapce do procesu rozhodování. – Stabilní prostředí, ve kterém mohou děti a mladí lidé žít v bezpečí a s vědomím, že toto je jejich domov a jejich domovem zůstane až do chvíle, kdy budou připraveni přesunout se jinam.

Zlepšování procesu umisťování dětí do pěstounské péče  Průběh pobytu dítěte u pěstounů je ovlivněn tím, jak jsou děti do péče umisťovány.  Důležité je mít dostatek času na konzultace s dětmi a pěstouny před umístěním dětí.  U umístění, která proběhnou ve spěchu a bez toho, že by byly pěstounům poskytnuty všechny dostupné informace, je více pravděpodobné, že nebudou úspěšná.  U umístění, kdy nejsou v potaz vzaty preference pěstounů (např. vychovávat dívku), je pravděpodobnější, že skončí předčasně.

Správná podpora pěstounské péče vysoké kvality Přiměřená odměna Supervize náležité kvality Zlepšení komunikace Náležitá psychologická podpora Zlepšení dalšího vzdělávání Lepší respitní péče a podpora mimo pracovní dobu Zkvalitnění školení Lepší praktická podpora Lepší postup k nakládání s obviněními.


Vzkaz biologických rodičů sociálním pracovníkům  „Nezapomínejte na to, čím procházejí rodiče, když přicházejí o své děti, a na bolest, která s tím souvisí. Nejsme z kamene, nikdo z nás není z kamene.“ Citováno ve Schofieldovi, 2009

Problémy v budoucnu – hrozící krize – Pěstounská síť 20. 5. 2010  Pěstouni stárnou, dvě třetiny se přibližují důchodovému věku, zatímco počet dětí v pěstounské péči v posledních dvou letech rostl a stále se zvyšuje.  Nedostatek pěstounů znamená, že více dětí se bude možná muset stěhovat daleko od své rodiny, kamarádů, spolužáků a sourozenců.  Znamená to ovšem také, že příliš mnoho dětí může být svěřeno do péče pěstounů, kteří pro ně nemusejí být těmi nejvhodnějšími a kteří nemusejí mít dovednosti a zkušenosti nutné k tomu, aby byly naplňovány potřeby dětí.


1. 2. června Jeffrey Coleman Ředitel pro region jižní Anglie BAAF

Recommend Documents