09

K 075 / 09

9. funkční období

K 075 / 09

Zpráva Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů Barcelonské cíle: Rozvoj zařízení péče o děti předškolního věku v Evropě v zájmu trvalého růstu podporujícího začlenění (30. týden)

2013

PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY SENÁT 9. FUNKČNÍ OBDOBÍ VÝBOR PRO ZÁLEŽITOSTI EVROPSKÉ UNIE 120. USNESENÍ z 13. schůze, konané dne 19. června 2013 k doporučení předsedy výboru zabývat se návrhy některých legislativních aktů EU Na návrh předsedy výboru senátora Miroslava Krejči a po rozpravě VÝBOR I.

bere bez projednání na vědomí návrhy legislativních aktů EU uvedené v příloze č. 1 tohoto usnesení;

II.

projedná návrhy legislativních aktů a komunikačních dokumentů EU uvedené v příloze č. 2 tohoto usnesení;

III.

žádá Výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu o stanovisko k dokumentu EU uvedenému v příloze č. 2 pod bodem 4;

IV.

pověřuje předsedu výboru senátora Miroslava Krejču, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu Parlamentu ČR.

Miroslav Krejča v.r. předseda výboru

Luděk Jeništa v.r. ověřovatel výboru

Příloha č. 1 k usnesení č. 120 z 13. schůze VEU 19.6.2013 Seznam návrhů legislativních aktů EU, které bere Výbor pro záležitosti Evropské unie Senátu PČR bez projednání na vědomí

27. týden 1. 9783/13 z 22. 5. 2013 COM(2013) 288 z 16. 5. 2013 Návrh NAŘÍZENÍ(cs) Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU) č. 528/2012 o dodávání biocidních přípravků na trh a jejich používání, pokud jde o určité podmínky přístupu na trh 2. 9559/13 z 15. 5. 2013 JOIN(2013) 16 z 15. 5. 2013 Společný návrh NAŘÍZENÍ(cs) Rady, kterým se mění nařízení (EU) č. 204/2011 o omezujících opatřeních s ohledem na situaci v Libyi 3. 9684/13 z 21. 5. 2013 JOIN(2013) 17 ze 17. 5. 2013 Společný návrh NAŘÍZENÍ(cs) Rady, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 1183/2005, kterým se ukládají některá zvláštní omezující opatření namířená proti osobám, které porušují zbrojní embargo vůči Konžské demokratické republice 4. 9583/13 z 22. 5. 2013 COM(2013) 274 z 13. 5. 2013 Návrh NAŘÍZENÍ(cs) Rady, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 866/2004 o režimu podle článku 2 protokolu č. 10 k aktu o přistoupení, pokud jde o zboží, které je odváženo z území, nad nimiž vláda Kyperské republiky vykonává skutečnou kontrolu, a přiváženo zpět na tato území přes území, nad nimiž vláda Kyperské republiky skutečnou kontrolu nevykonává 5. 9654/13 z 17. 5. 2013 COM(2013) 251 z 6. 5. 2013 Návrh NAŘÍZENÍ(cs) Rady, kterým se stanoví koeficienty použitelné od 1. července 2011 do 30. června 2012 a koeficienty použitelné od 1. července 2012 na odměny úředníků a dočasných a smluvních zaměstnanců Evropské unie vykonávajících služební povinnosti ve třetích zemích 6. 9994/13 z 24. 5. 2013 COM(2013) 291 z 15. 5. 2013 Návrh ROZHODNUTÍ(en) Evropského parlamentu a Rady o mobilizaci prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci podle bodu 28 interinstitucionální dohody ze dne 17. května 2006 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení (EGF/2013/000 TA 2013 – technická pomoc z podnětu Komise)

28. týden

7. 10154/13 z 28. 5. 2013 COM(2013) 296 z 23. 5. 2013 Návrh NAŘÍZENÍ(en) Evropského Parlamentu a Rady zavádějící rámec pro přístup na trh s přístavními služby a finanční transparentnost přístavů 8. 10201/13 z 28. 5. 2013 COM(2013) 329 z 27. 5. 2013 Pozměněný návrh NAŘÍZENÍ(en) Evropského parlamentu a Rady o hlavních směrech pro rozvoj transevropských telekomunikačních sítí a o zrušení Rozhodnutí č. 1336/97/EC 9. 10149/13 z 28. 5. 2013 COM(2013) 302 z 28. 5. 2013 Návrh ROZHODNUTÍ(cs) Rady o postoji, který se má zaujmout jménem Evropské unie v příslušných výborech při Evropské hospodářské komisi Organizace spojených národů, pokud jde o přizpůsobení předpisů č. 13, 13H, 16, 29, 44, 53, 79, 94, 95, 96, 117 a 130 technickému pokroku a pokud jde o přijetí návrhu celosvětového technického předpisu o vozidlech na vodíkový pohon a na palivové články a o přizpůsobení celosvětových technických předpisů Evropské hospodářské komise Organizace spojených národů č. 2 a 12 technickému pokroku 10. 10296/13 z 30. 5. 2013 COM(2013) 320 z 24. 5. 2013 Návrh prováděcího ROZHODNUTÍ(en) Rady, kterým se mění rozhodnutí 2011/77/EU o poskytnutí finanční pomoci Unie Irsku

prováděcí

11. 10108/13 z 27. 5. 2013 COM(2013) 330 z 24. 5. 2013 Návrh prováděcího ROZHODNUTÍ(en) Rady, kterým se mění prováděcí rozhodnutí 2011/344/EU o poskytnutí finanční pomoci Unie Portugalsku 12. 10120/13 z 29. 5. 2013 COM(2013) 300 z 21. 5. 2013 Návrh ROZHODNUTÍ(cs) Rady, jímž se stanoví postoj, který má zaujmout v rámci HELCOM a IMO v souvislosti s vymezením Baltského moře jako kontrolní oblasti emisí oxidu dusíku (NECA) 13. 10272/13 z 29. 5. 2013 COM(2013) 293 z 23. 5. 2013 Návrh ROZHODNUTÍ(cs) Evropského parlamentu a Rady o poskytnutí záruky EU za případné ztráty Evropské investiční banky z finančních operací na podporu investičních projektů mimo Unii

14. 9706/13 z 29. 5. 2013 COM(2013) 289 z 15. 5. 2013 Návrh ROZHODNUTÍ(cs) Rady o podpisu jménem Evropské unie a prozatímním uplatňování Dohody o přidružení mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a Ukrajinou na straně druhé 15. 10069/13 z 27. 5. 2013 COM(2013) 309 z 27. 5. 2013 Návrh ROZHODNUTÍ(cs) Rady o postoji Evropské unie v Radě pro TRIPS Světové obchodní organizace k žádosti o prodloužení přechodného období pro nejméně rozvinuté země podle čl. 66 odst. 1 Dohody TRIPS

29. týden 16. 10435/13 z 3. 6. 2013 JOIN(2013) 18 z 30. 5. 2013 Společný návrh NAŘÍZENÍ(cs) Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 329/2007 o omezujících opatřeních vůči Korejské lidově demokratické republice 17. 10556/13 z 6. 6. 2013 JOIN(2013) 20 z 6. 6. 2013 Společný návrh NAŘÍZENÍ(en), kterým se po sto devadesáté třetí mění nařízení Rady (ES) č. 881/2002 o zavedení některých zvláštních omezujících opatření namířených proti některým osobám a subjektům spojeným se sítí Al-Kajdá 18. 10266/13 z 3. 6. 2013 COM(2013) 340 z 3. 6. 2013 Návrh ROZHODNUTÍ(cs) Rady o postoji, který se má zaujmout jménem Evropské unie ve Smíšeném výboru EHP ke změně Protokolu 31 k Dohodě o EHP o spolupráci v některých oblastech mimo čtyři svobody 19. 10545/13 z 5. 6. 2013 COM(2013) 390 z 29. 5. 2013 Návrh ROZHODNUTÍ(en) Rady o existenci nadměrného schodku na Maltě 20. 10462/13 z 3. 6. 2013 COM(2013) 325 z 31. 5. 2013 Návrh ROZHODNUTÍ(cs) Rady o podpisu Minamatské úmluvy o rtuti jménem Evropské unie

21. 10496/13 z 4. 6. 2013 COM(2013) 276 z 14. 5. 2013 Návrh ROZHODNUTÍ(en) Rady o postoji, který má být jménem Evropské unie přijat k návrhu na změnu Celní úmluvy o mezinárodní přepravě zboží na podkladě karnetů TIR (Úmluvy TIR z roku 1975) 22. 10537/13 z 4. 6. 2013 JOIN(2013) 14 z 21. 5. 2013 Společný návrh ROZHODNUTÍ(cs) Rady o postoji Unie v rámci Rady přidružení zřízené Evropsko-středomořskou dohodou zakládající přidružení mezi Evropským společenstvím a jeho členskými státy na jedné straně a Libanonskou republikou na straně druhé k přijetí doporučení o provádění druhého akčního plánu evropské politiky sousedství EU – Libanon 23. 10257/13 z 31. 5. 2013 COM(2013) 335 z 31. 5. 2013 Návrh ROZHODNUTÍ(en) Rady o postoji, který má zaujmout jménem Evropské unie Smíšený výbor EHP, kterým se mění Protokol 30 k Dohodě o EHP o zvláštních ustanoveních o organizaci spolupráce v oblasti statistiky 24. 10261/13 z 31. 5. 2013 COM(2013) 313 z 31. 5. 2013 Doručeno Senátu: 3. 6. 2013 Návrh ROZHODNUTÍ(cs) Rady o postoji, který má Evropská unie zaujmout ve Smíšeném výboru EHP ke změně přílohy XXI Dohody o EHP

30.týden 25. 10726/13 z 10. 6. 2013 COM(2013) 327 ze 7. 6. 2013 Návrh NAŘÍZENÍ(cs) Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví pravidla pro řízení výdajů v oblasti potravinového řetězce, zdraví a dobrých životních podmínek zvířat a zdraví rostlin a rozmnožovacího materiálu rostlin, kterým se mění směrnice Rady 98/56/ES, 2000/29/ES a 2008/90/ES, nařízení (ES) č. 178/2002, (ES) č. 882/2004 a (ES) č. 396/2005, směrnice 2009/128/ES a nařízení (ES) č. 1107/2009 a kterým se zrušují rozhodnutí Rady 66/399/EHS, 76/894/EHS a 2009/470/ES 26. 10471/13 z 11. 6. 2013 COM(2013) 311 z 31. 5. 2013 Návrh SMĚRNICE(cs) Evropského parlamentu a Rady o navracení kulturních statků neoprávněně vyvezených z území členského státu

27. 10715/13 z 7. 6. 2013 COM(2013) 337 z 6. 5. 2013 Návrh NAŘÍZENÍ(cs) Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 974/98, pokud jde o zavedení eura v Lotyšsku 28. 10759/13 z 10. 6. 2013 JOIN(2013) 21 z 10. 6. 2013 Společný návrh NAŘÍZENÍ(cs) Rady, kterým se mění nařízení (EU) č. 36/2012 o omezujících opatřeních vzhledem k situaci v Sýrii 29. 10748/13 z 11. 6. 2013 COM(2013) 338 z 6. 6. 2013 Návrh ROZHODNUTÍ(cs) Rady, kterým se Rakousko a Malta zmocňují, aby v zájmu Evropské unie přistoupily k Haagské úmluvě ze dne 15. listopadu 1965 o doručování soudních a mimosoudních písemností v cizině ve věcech občanských a obchodních 30. 10713/13 z 7. 6. 2013 COM(2013) 345 z 6. 5. 2013 Návrh ROZHODNUTÍ(cs) Rady o přijetí eura Lotyšskem ke dni 1. ledna 2014 31. 10765/13 z 11. 6. 2013 COM(2013) 347 z 11. 6. 2013 Návrh ROZHODNUTÍ(cs) Rady o finančních příspěvcích členských států určených pro financování Evropského rozvojového fondu v roce 2013, včetně druhé splátky na rok 2013 32. 9856/13 z 10. 6. 2013 COM(2013) 290 z 23. 5. 2013 Návrh ROZHODNUTÍ(cs) Rady o uzavření Dohody o přidružení mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a Ukrajinou na straně druhé 33. 10828/13 z 11. 6. 2013 COM(2013) 344 z 11. 6. 2013 Návrh ROZHODNUTÍ(cs) Rady o postoji, který má Evropská unie zaujmout ve Smíšeném výboru EHP ke změně přílohy XIII Dohody o EHP

Příloha č. 2 k usnesení č. 120 z 13. schůze VEU 19.6.2013 Seznam návrhů legislativních aktů a komunikačních dokumentů EU, kterými se bude Výbor pro záležitosti Evropské unie Senátu PČR zabývat

27. týden 1. 9788/13 z 22. 5. 2013 COM(2013) 266 z 13. 5. 2013 Návrh SMĚRNICE(cs) Evropského parlamentu a Rady o porovnatelnosti poplatků souvisejících s platebními účty, změně platebního účtu a přístupu k platebním účtům se základními prvky Zpravodaj výboru: senátor Zdeněk Besta

28. týden 2. 10148/13 z 28. 5. 2013 COM(2013) 301 z 21. 5. 2013 Návrh NAŘÍZENÍ(cs) Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 1083/2006, pokud jde o některá ustanovení týkající se finančního řízení pro některé členské státy, jejichž finanční stabilita je postižena či ohrožena závažnými obtížemi, a pravidel pro zrušení závazku pro některé členské státy Zpravodaj výboru: senátor Luděk Jeništa 3. 10275/13 z 29. 5. 2013 COM(2013) 312 z 29. 5. 2013 Návrh NAŘÍZENÍ(en) Evropské parlamentu a Rady o zavedení programu Copernicus a o zrušení nařízení (EU) č. 911/2010 Zpravodaj výboru: senátor Miroslav Krejča

29. týden 4. 10063/13 z 5. 6. 2013 COM(2013) 353 z 31. 5. 2013 Doporučení pro DOPORUČENÍ(cs) Rady k národnímu programu reforem České republiky na rok 2013 a stanovisko Rady ke konvergenčnímu programu České republiky na období 2012–2016 Zpravodaj výboru: senátor Josef Táborský

30. týden 5. 10925/13 z 12. 6. 2013 COM(2013) 322 z 29. 5. 2013 ZPRÁVA(cs) Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů Barcelonské cíle: Rozvoj zařízení péče o děti předškolního věku v Evropě v zájmu trvalého růstu podporujícího začlenění Zpravodaj výboru: senátor Miroslav Krejča 6. 10900/13 z 14. 6. 2013 COM(2013) 407 z 12. 5. 2013 SDĚLENÍ(en) Komise Evropskému parlamentu, Radě a Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů - Akční plán pro konkurenceschopný a udržitelný ocelářský průmysl v Evropě Zpravodaj výboru: senátor Antonín Maštalíř

RADA EVROPSKÉ UNIE

Brusel 12. června 2013 (14.06) (OR. en) 10925/13

SOC 468

PRŮVODNÍ POZNÁMKA Odesílatel: Jordi AYET PUIGARNAU, ředitel, za generální tajemnici Evropské komise Datum přijetí: 29. května 2013 Příjemce: Uwe CORSEPIUS, generální tajemník Rady Evropské unie Č. dok. Komise: COM(2013) 322 final Předmět: Zpráva Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů Barcelonské cíle: Rozvoj zařízení péče o děti předškolního věku v Evropě v zájmu trvalého růstu podporujícího začlenění Delegace naleznou v příloze dokument Komise COM(2013) 322 final.

Příloha: COM(2013) 322 final

10925/13

rk DG B 4A

CS

EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 29.5.2013 COM(2013) 322 final

ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ Barcelonské cíle Rozvoj zařízení péče o děti předškolního věku v Evropě v zájmu trvalého růstu podporujícího začlenění {SWD(2013) 192 final}

CS

CS

OBSAH

CS

1.

Úvod ............................................................................................................................. 2

2.

Splnění barcelonských cílů je nutné ............................................................................. 3

3.

Přehled stavu ................................................................................................................ 4

4.

Kvalita stále není v Evropě všude stejná .................................................................... 11

5.

Splnění barcelonský cílů je závazek převzatý ve strategii Evropa 2020 .................... 14

2

CS

1.

ÚVOD

Existence kvalitních a finančně dostupných zařízení péče o děti od narození až do věku zahájení povinné školní docházky1 představuje pro Evropskou unii prioritu. Tato zařízení zahrnují kolektivní jesle nebo jiná střediska denní péče včetně rodinných školek, profesionálních certifikovaných pečovatelů o děti, zařízení předškolního vzdělávání nebo obdobných služeb, povinné školní docházky a rovněž zařízení mimoškolní péče o děti. Na svém zasedání v Barceloně v roce 2002 stanovila Evropská rada v této oblasti následující cíle: „(…) členské státy by měly odstranit překážky účasti žen na trhu práce a s přihlédnutím k poptávce po zařízeních péče o děti a struktuře nabídky těchto služeb na vnitrostátní úrovni usilovat o to, aby do roku 2010 byly schopny poskytovat péči pro nejméně 90 % dětí ve věku od tří let do věku povinné školní docházky a pro nejméně 33 % dětí mladších tří let2.“ Poté se dosažení „barcelonských cílů“ stalo jádrem Lisabonské strategie a následně strategie Evropa 20203. Schopnost členských států zvýšit výrazným a trvalým způsobem míru zaměstnanosti totiž závisí mimo jiné na možnosti žen a mužů sladit soukromý a pracovní život. V tomto ohledu je dostupnost zařízení péče o nejmenší děti rozhodující. Spolu s nabídkou flexibilních pracovních úvazků a zdostupněním odpovídajícího systému dovolených z rodinných důvodů tvoří kombinaci opatření ke sladění pracovního a soukromého života, jež je podporováno na evropské úrovni. Představuje také základní investici do rozvoje dětí, boje proti předčasnému ukončování školní docházky a proti přenosu znevýhodnění z generace na generaci4. Ačkoliv se od roku 2002 dosáhlo určitého pokroku a přes závazek členských států v podobě dvou po sobě následujících evropských paktů pro rovnost žen a mužů5, není na úrovni EU v roce 2010 nabídka zařízení péče o děti stále v souladu s těmito cíli. Navíc se v roce 2011 stav v případě některých členských států zřejmě spíše zhoršil. Ukazuje se jako nutné oživit diskusi o tomto schodku a jeho příčinách a zároveň navrhnout řešení a politické směrování k dosažení těchto cílů. Tento třetí evropský semestr představuje politickou příležitost k opětovnému zdůraznění významu zařízení péče o děti a jejich příspěvku k cílům Evropské unie. V těchto souvislostech a v podobě stanovené ve Strategii pro rovnost žen a mužů 2010–20156 předkládá tato zpráva přehled stavu provádění barcelonských cílů v členských státech. Vymezuje překážky a výzvy, jimž členské státy musí čelit při rozvoji zařízení péče o děti v raném věku. Zdůrazňuje nutnost opětovného potvrzení těchto cílů a připomíná závazky Evropské komise, pokud jde o podporu členských států. Spolu s ostatními nedávnými a doplňkovými iniciativami Komise, jako je návrh směrnice o zlepšení genderové vyváženosti mezi členy dozorčí rady7, představuje tato zpráva skutečný příspěvek Komise k dosažení cílů strategie Evropa 2020 a k podpoře rovnosti žen a mužů.

1 2 3 4 5 6 7

CS

Pojmy „zařízení pro hlídání dětí“, „zařízení péče o děti“ a „zařízení péče o děti v raném věku a jejich vzdělávání“ jsou v této zprávě používány vzájemně zaměnitelným způsobem. http://www.consilium.europa.eu/uedocs/cms_data/docs/pressdata/en/ec/71025.pdf KOM(2010) 2020. COM(2013) 83. 2011/C 155/02. KOM(2010) 491. COM(2012) 614.

3

CS

2.

SPLNĚNÍ BARCELONSKÝCH CÍLŮ JE NUTNÉ

… pro dosažení cílů strategie Evropa 2020 Cíl v podobě míry zaměstnanosti ve výši 75 % nebude do roku 2020 bez přispění žen dosažen8. Pro zaměstnanost žen jsou politiky sladění soukromého a pracovního života zásadní. Obr. . 1 - Míra zaměstnanosti (žen a mužů ve věku od 20 do 64 let) v členských státech EU 90,0 Muži 2010

Ženy 2010

Muži 2011

Ženy 2011

80,0 70,0 60,0 50,0 40,0 30,0 20,0 10,0 0,0

EL HU ES RO SK PL IE CZ BE BG LU UE FR LV LT PT EE SI UK CY DE AT NL 27 Zdroj: Eurostat LFS 2010–2011 Pozn.: přerušení časových řad u NL v roce 2010 a u PT v roce 2011 MT IT

FI DK SE

HR

Hlavním faktorem, který má vliv na účast žen na trhu práce, je zejména přístup k zařízením péče o nejmenší děti. Zvýšení veřejných výdajů na tyto služby je spojeno se zvýšením počtu míst na plný pracovní úvazek obsazených ženami9. Zlepšení přístupu žen na trh práce znamená nárůst a rozrůznění nabídky kompetencí, a tím pro podniky možnost získat lepší zdroje a zvýšit svou konkurenceschopnost, zatímco pro členské státy to znamená zajištění návratnosti investic do vzdělání. Politiky sladění soukromého a pracovního života obecně a zejména nabídka služeb péče o děti umožňují ženám a mužům dosáhnout hospodářské nezávislosti a přispívají k dosažení dalšího předního cíle strategie Evropa 2020: uchránit nejméně 20 milionů osob před rizikem chudoby a sociálního vyloučení. Zvýšená účast rodičů, a zejména pak žen, na trhu práce snižuje riziko chudoby po celý životní cyklus, umožňuje sociální začlenění všech rodinných příslušníků a zlepšuje vyhlídky dětí10. To je mimořádně důležité u zranitelných skupin (neúplné rodiny, Romové, migrující osoby). Investovat do kvalitních zařízení péče o děti v raném věku znamená rovněž investovat do tvorby lidského kapitálu zítřka. Znamená to totiž umožnit každému dítěti lepší vstup do života a položit základy jeho úspěchu v oblasti vzdělání, sociálního začlenění, osobního rozvoje a následně zaměstnatelnosti11. Jedná se o společenskou investici s vysokým potenciálem.

8 9 10 11

CS

V období 1998–2008 vzrostla zaměstnanost žen (ve věku od 20 do 64 let) o 7,2 procentního bodu oproti 2,4 procentního bodu u mužů. OECD (2012) „Closing the Gender Gap: Act Now“ (Nerovnost žen a mužů: je čas jednat). COM(2013) 778. KOM(2011) 66.

4

CS

Jak potvrdila také Rada Evropské unie12, patří poskytování kvalitní služby a všeobecný přístup ke kvalitnímu předškolnímu vzdělávání k preventivním strategiím proti předčasnému ukončení školní docházky13. … pro dosažení cíle rovnosti žen a mužů Účast žen na výdělečné pracovní činnosti je spojena s rozdělením rodinných odpovědností mezi pohlavími. V případě narození dětí právě ženy i nadále přizpůsobují svůj výkon pracovní činnosti tím, že odejdou na dovolenou, přejdou na částečný pracovní úvazek nebo se z trhu práce stáhnou. Tato skutečnost má dopad na jejich výdělek a důchodové dávky. Rozdíl mezi odměnami žen a mužů zůstává v Evropské unii nepřijatelně vysoký (v průměru ve výši 16,2 % za hodinu14). Nejvýraznější rozdíly existují v zemích, v nichž je nabídka zařízení péče o děti v raném věku na nízké úrovni15. Nedostatečná podpora politik sladění soukromého a pracovního života obecně a zejména nedostatek zařízení péče o děti představují hlavní překážku pro hospodářskou nezávislost žen a jejich postup k odpovědným funkcím16. … pro řešení demografické výzvy Vzhledem ke zpomalení demografického růstu, které Evropa zažívá, podporuje dostupnost zařízení péče o děti také realizaci plánů na založení rodiny. Ukazuje se totiž, že členské státy, v nichž je v současné době nejvyšší plodnost, jsou zároveň těmi státy, které usnadnily sladění pracovního a soukromého života a které vykazují vysokou míru zaměstnanosti žen. 3.

PŘEHLED STAVU

První přehled stavu17 v roce 2008 prokázal, že poptávka po formálních systémech péče o děti není zdaleka uspokojena, a to zejména pokud jde o děti do věku 3 let. Upozornil na vysoké náklady pro rodiče a na nedostatečnou provozní dobu zařízení péče o děti, která není slučitelná s výdělečnou pracovní činností na plný úvazek. Přes výrazné zlepšení zůstávají o pět let později tyto výzvy platné v plné míře.

12 13 14 15 16 17

CS

2011/C 191/01. KOM(2011) 18. Eurostat, 2011 tsdsc340. OECD (2012) „Closing the Gender Gap: Act Now“ (Nerovnost žen a mužů: je čas jednat). COM(2012) 615. KOM(2008) 638.

5

CS

Pokud jde o dostupnost zařízení péče o děti do věku 3 let, je i nadále nutno vyvinout značné úsilí … … Podle evropských údajů18 dosáhlo v roce 2010 barcelonského cíle pro děti do věku 3 let pouze 10 členských států (DK, SE, NL, FR, ES, PT, SI, BE, LU a UK). Pod hranicí 25 % zůstává 15 členských států (obr. 2). Dostupnost zařízení je velmi nízká zejména v Polsku, České republice a na Slovensku, kde míra hlídaných dětí nedosahuje 5 %. Ve většině zemí k tomu existuje jasný rozdíl mezi městskými a spíše venkovskými oblastmi a/nebo mezi jednotlivými regiony (např. v Německu a Itálii). Obr. 2: Procentní podíl dětí do věku 3 let hlídaných v zařízeních formálních systémů (a pro informaci podle délky pobytu za týden) 2010–2011

90

+ 30 hod.

80

1 až 29 hod.

70

celkem 2011

60 50 40

33 %

30 20 10

IS NO

CH

HR

NL SE DK

SI ES FR

PT

BE LU

FI IE UK

IT CY EU 27

LV DE EE

M T LT

EL AT HU

SK BG RO

PL

CZ

0 Zdroj: Eurostat – EU-SILC 2010–2011 Určitý počet údajů byl získán na základě malých vzorků a není statisticky spolehlivý: v případě celkových údajů se jedná o AT, BG, CY, CZ, EL, HR, LT, M,T, PL, RO, SK.

V období 2006–2010 se míra hlídaných dětí do věku 3 let mírně zvýšila, … … a to v celoevropském průměru z 26 % na 29 %19. V některých členských státech došlo přitom k výraznému vývoji, jako např. ve Francii, kde se míra hlídaných dětí zvýšila z 31 % v roce 2006 na 43 % v roce 2010. Tento nárůst bude zřejmě pokračovat, protože byl přijat rozsáhlý plán rozvoje nabídky, jehož cílem je v období 2009–2012 vytvořit 200 000 nových možností pro hlídání dětí. K zaznamenáníhodnému vývoji dochází také ve Slovinsku (+ 8 procentních bodů), a to zřejmě v souvislosti s pozměňovacím návrhem z roku 2008 k zákonu o mateřských školkách, kterým se zavádí převzetí nákladů na hlídání státem počínaje druhým dítětem.

18 19

CS

Ukazatel měří podíl dětí, o která se starají formální zařízení uvedená v úvodu. EU 25, v roce 2011 dosáhla míra hlídaných dětí v EU 25 a EU 27 v průměru 30 %.

6

CS

Francouzský systém hlídání dětí je diverzifikovaný a decentralizovaný. Zahrnuje jak individuální, tak kolektivní péči o děti od narození do věku 3 let. Převažuje péče poskytovaná kvalifikovanými pečovatelkami (pečovateli) o děti. Tento způsob péče o děti byl zaveden v roce 1991 a týká se přibližně jedné třetiny dětí do 3 let, jejichž oba rodiče pracují. Rodiče, kteří si zvolí tento způsob hlídání, dostávají měsíční příspěvek, jehož výše se liší podle statusu a odměny kvalifikované pečovatelky, věku dítěte a rodinného příjmu. U povolání kvalifikované pečovatelky či pečovatele došlo během let ke značnému vývoji. Povinný počet hodin odborné přípravy se zdvojnásobil a uzavření pracovní smlouvy s rodiči je dnes povinné. Pravidelně jsou prováděny hygienické a bezpečnostní kontroly. Přesto přetrvávají problémy, které je nutno vyřešit: povolání pečovatelky či pečovatele o děti se netěší velké vážnosti a rodiny s nízkými příjmy občas váhají tento způsob hlídání dětí využít. Kromě toho značný počet kvalifikovaných pečovatelek a pečovatelů odejde v nadcházejících rocích do důchodu.

Počet míst v roce 2010 Hlídání v kolektivních a rodinných zařízeních

Kolektivní jesle

86 767

z toho závodních Zařízení pro hlídání dětí na zkrácenou dobu

8 315 30 484

Mateřské školky

8 030

Víceúčelová zařízení Rodinné školky

Kvalifikované pečovatelky a pečovatelé

177 984 59 060 855 400*

* : teoretický počet míst - zdroj: DREES 2012

Francouzské veřejné orgány již několik let podněcují soukromé podniky k tomu, aby financovaly závodní jesle. Tato zařízení jsou také nazývána „podnikové jesle“ a zakládají je veřejné nebo soukromé podniky či nemocnice pro děti svých zaměstnanců.

Využívání zařízení péče o děti roste s jejich věkem … V kategorii dětí od 3 let do věku zahájení povinné školní docházky20 dosáhlo v roce 2010 cíle ve výši 90 % jedenáct členských států (BE, ES, FR, SE, DE, EE, NL, SI, IE, DK a UK), a to bez ohledu na počet hodin strávených v zařízení. V roce 2011 tohoto cíle dosáhla také Itálie. Míra hlídání dětí naopak vykázala výrazné snížení v Nizozemsku, Španělsku a Irsku a dostala se pod cílovou hranici 90 %. 13 členských států se nachází pod mírou ve výši 80 % a musí ještě vynaložit značné úsilí. Polsko a Chorvatsko vykazují míru pod 50 %. (Obrázek 3)

20

CS

V závislosti na členském státu je věk zahájení povinné školní docházky stanoven na 4, 5, 6 nebo 7 let.

7

CS

Obr. 3: Procentní podíl dětí od 3 let do věku povinné školní docházky hlídaných v zařízeních formálních systémů (a pro informaci podle délky pobytu za týden) 2010–2011

120

+ 30 hod. 1 až 29 hod.

100

celkem 2011

90 %

80

60

40

20

IS

NO

CH

HR

BE

SE ES

EE FR

IE NL SI DE

IT UK DK

A EU T 27

CY

PT

LU

FI HU

SK M T

EL CZ

LV RO LT

PL BG

0

Zdroj: Eurostat – EU-SILC 2010–2011

Míra hlídaných dětí u věkové skupiny od 3 let do věku zahájení povinné školní docházky zůstala prakticky stejná … … a v EU se zvýšila z 84 % v roce 2006 na 86 % v roce 201021. Za tímto velmi mírným průměrným růstem se skrývají výraznější odchylky v zemích, které zavedly kombinaci opatření. Lucembursko (+ 22 procentních bodů) zavedlo v roce 2005 „domy hlídání dětí“, v roce 2009 provedlo reorganizaci vzdělávacího systému (do prvního cyklu základního vzdělávání byl zahrnut ročník tříletých, který nadále zůstává dobrovolný) a v roce 2009 zavedlo poukázky na vzdělávací péči o děti. Rakousko (+ 13 procentních bodů) zavedlo federální příspěvek na zvýšení počtu míst v jeslích (tj. nových 24 500 míst pro děti od narození do věku 6 let v období od roku 2008 do roku 2010). K tomu mohlo mít pozitivní vliv na míru dětí navštěvujících zařízení předškolní péče převzetí nákladů na hlídání dětí do 20 hodin týdně, které bylo zavedeno v roce 2009. Mezi rokem 2010 a rokem 2011 došlo k výraznému zhoršení míry hlídání dětí v několika zemích, a to zejména v Rumunsku (-25 procentních bodů), Španělsku (-9 procentních bodů), na Kypru (-8 procentních bodů) a v Irsku (-8 procentních bodů). Systém poukázek na hlídání dětí („système du chèque-service accueil“ – CSA) zavedlo v Lucembursku dne 1. března 2009 ministerstvo rodiny a integrace ve spolupráci s obcemi. Systém poskytuje nárok na tři hodiny vzdělávací péče o děti za týden. Za zbývajících 21 hodin vzdělávací péče platí rodiče výrazně sníženou sazbu ve výši maximálně 3 EUR za hodinu. Výpočet této sazby se liší podle příjmu rodiny a pořadí dítěte mezi sourozenci. Systém se uplatňuje tak, aby poskytoval největší užitek dětem, kterým hrozí chudoba nebo které žijí na hranici sociálního vyloučení. Systém těmto dětem během školního roku a školních prázdnin poskytuje více hodin doučování za týden. V lednu roku 2011 bylo do tohoto systému zapsáno 69,27 % dětí od narození do věku 12 let22. Tuto politiku provází stálý růst počtu míst pro hlídání dětí, a to včetně míst v zařízeních péče o děti ve školním věku až do stáří 12 let.

21 22

CS

EU 25. V roce 2011 byla míra hlídaných dětí v EU 25 v průměru 86 % a v EU 27 dosahovala v průměru 83 %. Ministère de l'égalité des chances (ministerstvo rovných příležitostí), 2011.

8

CS

Stručný přehled stavu členských států z hlediska barcelonských cílů v roce 2011 …    

Obou cílů dosáhlo 6 členských států: Švédsko, Belgie, Francie, Slovinsko, Dánsko a Spojené království. Další kategorie zahrnuje 7 členských států, které dosáhly jednoho z cílů. U první věkové skupiny se jedná o Portugalsko, Španělsko, Nizozemsko a Lucembursko a u nejstarších dětí o Německo, Itálii a Estonsko. Jednoho z cílů se téměř podařilo dosáhnout 3 členským státům: Finsko vykazuje míru účasti ve vzdělávání nad 25 % u první věkové skupiny, Irsko a Rakousko zase u druhé věkové skupiny míru přesahující 80 %. 11 členských států musí ještě vyvinout značné úsilí, a to zejména Polsko, Bulharsko, Řecko, Rumunsko, Slovensko, Česká republika a Chorvatsko. 100

FR UK

DE

EE 10

20

AT

30

Barcelonský cíl pro druhou věkovou skupinu: dosažen

SE

SI

90 0

DK

Dosaženy oba cíle

BE

IT

40

50

NL

60

70

80

ES

90

100

% dětí do věku 3 let

Dosažen jeden z cílů IE Jeden z cílů téměř dosažen

80

PT

FI SK CZ

HU MT

EL LV

CY

LU 70

Barcelonský cíl pro první věkovou skupinu: dosažen LT Nedosažen žádný z cílů 60

HR

50

% dětí od 3 let do věku povinné školní docházky

BG

Zařízení péče o děti podle věkové skupiny - 2011

PL RO

Děti navštěvující zařízení péče v poměru k dětem stejné věkové skupiny 40

30

Návštěvnost zařízení je téměř výlučně na zkrácenou dobu … … v některých zemích, které cíle dosáhly. Délka návštěvnosti zařízení na hlídání dětí se podle jednotlivých zemí výrazně liší. V několika zemích jsou tato zařízení využívána na zkrácenou dobu a pobyt v nich nepokrývá celou délku pracovního týdne. Ve Spojeném království, Nizozemsku a Irsku jsou využívána převážně na zkrácenou dobu, a to bez ohledu na věkovou skupinu. Je třeba poznamenat, že v některých případech doba pobytu zdaleka nedosahuje 30 hodin za týden. Například ve Spojeném království existuje značný počet míst pro nejmenší děti s délkou pobytu kratší než 20 hodin. Je zřejmě důležité zjistit, zda je využívání zařízení péče o děti na zkrácenou dobu výsledkem volby nebo nutnosti. V druhém případě by nedostatek zařízení s péčí na plnou dobu mohl působit jako překážka pro zaměstnání na plný úvazek, a to zejména v případě samoživitelek. Alternativní strategie pro hlídání dětí …

CS

9

CS

… mohou existovat. Poměrně nízká míra návštěvnosti zařízení péče o děti v některých zemích proto nemusí být nutně spojena s jejich nedostatkem. Například nárok na dovolenou z rodinných důvodů tak může mít vliv na poptávku po zařízeních péče o nejmenší děti. Ve skandinávských zemích a ve Slovinsku dochází často k tomu, že se o dítě během jeho prvního roku starají rodiče, a dítě má potom nárok na přijetí do kolektivního zařízení. V jiných zemích je poskytovaná dovolená z rodinných důvodů mnohem delší a ve spojení s nedostatkem zařízení péče o děti se může projevit jako škodlivá pro účast žen na trhu práce. Ukazuje se proto jako zásadní, aby kromě poskytování služeb v oblasti péče o děti navazujících na mateřskou dovolenou měli otcové možnost vzít si dovolenou z rodinných důvodů. Obr. 5: Mateřská dovolená, otcovská dovolená a rodičovská dovolená s proplácením nejméně 2/3 platu Celková délka dovolené v měsících - 2010 30 25 20 15 10

0

LT HU RO EE SE DE BG LV SI DK FI PT CZ SK IE PL IT ES FR CY BE EL LU NL AT MT UK

5

Zdroj: Odborná skupina Evropské komise pro rovnost pohlaví a zaměstnanost (EGGE) - 2010

Využívání neformálního hlídání23 (zajišťovaného převážně prarodiči) je značně rozšířené u obou věkových skupin. Ve většině případů se ale jedná jen o dočasné hlídání, které nemůže představovat uspokojivé řešení, jež by umožňovalo rodičům pracovat na plný úvazek. Tendence k prodlužování aktivního života by navíc mohla možnost prarodičovské výpomoci ztížit. Ve většině zemí se postoje mění podle věku dítěte … … Jesle a jiná formální zařízení jsou obvykle považována za pozitivní pro „starší děti“ a méně pro nejmenší děti, a to přesto, že přínos kvalitních zařízení péče o děti k rozvoji dětí (především těch pocházejících ze sociálně znevýhodněného prostředí) byl jasně prokázán24. Obrázek č. 6 vykazuje existenci určité vzájemné vazby mezi mírou souhlasu se skutečností, že ženy s malými dětmi pracují na plný pracovní úvazek na jedné straně a mírou hlídání dětí do věku 3 let v zařízeních péče o děti a mírou zaměstnanosti matek na straně druhé. DK, FI, SE a SI kombinují vysokou míru souhlasu s vysokou mírou hlídání dětí v zařízeních péče o děti a vysokou mírou zaměstnanosti žen. Obrázek č. 6 dokládá také v případě Nizozemska, Rakouska a Estonska míru nesouhlasu přesahující 50 %. Ačkoliv v zemích, jako je Polsko a Kypr, obecně převládá souhlas s prací matek malých dětí na plný úvazek, musí tyto země 23

24

CS

Jedná se o hlídání dětí pečovatelkou (která není pod kontrolou organizované struktury) v domově dítěte nebo u ní, hlídání dětí prarodiči, jinými členy rodiny (kromě rodičů), jinými příbuznými, přáteli nebo sousedy. OCDE (2012) Starting strong III.

10

CS

zvýšit dostupnost zařízení péče o děti, aby matkám umožnily realizovat jejich záměry na trhu práce. Obr. 6 - (Ne)souhlas se skutečností, že žena s dítětem ve věku do 3 let pracuje na plný pracovní úvazek 100% Souhlas

90%

Bez názoru

80%

Nesouhlas

70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% EE DE AT GB HU SK BG IE NL EU FR PT ES SE SI PL BE CY FI DK

CH NO

Zdroj: Evropský společenský průzkum 2006/07 Pozn.: EU zde vyjadřuje průměr 20 členských států.

Náklady představují pro řadu rodičů překážku … Formální zařízení péče o děti předškolního věku představují pro rodiče způsob, jak vstoupit a/nebo zůstat na trhu práce, pouze za podmínky, že jsou finančně dostupná. 53 % matek, které prohlašují, že nepracují nebo že pracují na částečný pracovní úvazek z důvodů spojených s formálními zařízeními péče o děti25, ale považuje cenu za překážku. Tento údaj přesahuje 70 % v Irsku, Nizozemsku, Rumunsku a Spojeném království. Vlády většiny členských států formální zařízení péče o děti dotují (ve formě přímých dotací, rodičovských přídavků, jejichž výše je závislá na příjmech rodiny, snížení daní, poukázek). Obrázek č. 7 ukazuje, že výdaje, které připadají na rodiny, zůstávají vysoké, a to zejména ve Spojeném království a Irsku, kde představují více než 41 % čistého příjmu domácnosti, v níž oba rodiče pracují. Na náklady spojené s těmito zařízeními je navíc nutno pohlížet ve spojení s ostatními daňovými a sociálními politikami, které mají také vliv na příjmy rodiny, protože i v případě vysoce dotovaných zařízení péče o děti mohou mít rodiče, a to zejména druhý živitel, menší zájem pracovat, pokud práce podléhá vysokému zdanění.

25

CS

Zdroj: modul ad hoc zjišťování pracovních sil 2010 „Slaďování pracovního a rodinného života“: 23 % matek, jejichž nejmladší dítě nedosáhlo věku 3 let, a 18 % matek, jejichž nejmladší dítě je ve věku mezi 3 lety a věkem zahájení povinné školní docházky, pracuje na částečný pracovní úvazek nebo nepracuje vůbec z důvodů spojených s hlídáním dětí.

11

CS

Obr. 7 - Náklady na hlídání dětí, které připadají na rodiče, v % průměrného platu 2008

Náklady a služby spojené s hlídáním dětí, % prům. platu

80 70

Cena hlídání

Služby spojené s hlídáním

Snížení daní

60

Jiné služby

Čisté náklady

% čistého rodinného příjmu

50 40 30 20 10 0

-10 -20 -30 -40 -50

Zdroj OECD (2011), Doing Better for Families, obr. 4.A2.1 A .

CH

NO

IS

IE

SI

UK

OCDE-30

AT

FR

NL

DE

FI

CZ

DK

LU

ES

PT

SK

SE

PL

EE

HU

BE

EL

-60

Náklady spojené s hlídáním dětí nemají stejný dopad na domácnosti s vysokými a nízkými příjmy … … a rozdíl je zarážející. Například ve Francii využívá zařízení péče o děti 64 % domácností z horního kvintilu příjmů a pouze 15 % z dolního kvintilu. Podobný stav existuje v dalších zemích, v nichž je míra hlídání dětí vysoká, jako je Belgie, Finsko a Irsko, ale také v zemích, v nichž je míra hlídání dětí nižší. V Dánsku je naopak míra hlídání dětí velmi vysoká u domácností z dolního kvintilu, zatímco ve Švédsku, Slovinsku a Německu je využívání zařízení péče o děti stejné u všech domácností26. Barcelonských cílů se nedosáhne bez dostupnosti, mimo jiné finanční, zařízení péče o děti pro všechny sociální skupiny. Prioritní kritéria mohou být také překážkou … … v případě nedostatečné nabídky, a to zejména pro nepracující nebo nezaměstnané rodiče, pokud jsou upřednostňováni zaměstnaní rodiče a především rodiny s dvěma příjmy, čímž se brání návratu do práce druhého živitele. V Belgii (vlámská část) převyšuje poptávka po zařízeních péče o děti nabídku. Na úrovni Vlámského společenství byla přijata strukturální opatření s cílem zvýšit dostupnost těchto služeb. Na jedné straně byl zaveden systém finančního přispívání rodičů (PFP) podle příjmů pro (ne)dotovaná kolektivní a rodinná zařízení péče o děti, který již existoval v dotovaném sektoru. Na druhé straně byl ve strukturách péče o děti, které pracují se systémem PFP, vytvořen oficiální systém upřednostňování: 20 % míst musí být vyhrazeno pro neúplné rodiny a rodiny s nízkými příjmy (v obou případech se jedná o nezaměstnané nebo osoby v procesu zapojování do profesního života atd.).

4.

KVALITA STÁLE NENÍ V EVROPĚ VŠUDE STEJNÁ

V rozhodování rodičů hraje hlavní úlohu vnímaná kvalita, … … ačkoliv se neobjevuje na prvním místě mezi faktory, které odrazují rodiče od využití formálních zařízení péče o děti předškolního věku. Jako potíž se jeví v průměru 27 % osob

26

CS

Statistiky příjmů a životních podmínek EU (EU-SILC), 2010.

12

CS

v Evropě, daleko za náklady (59 %), dostupností (58 %) a přístupem/vzdáleností či provozní dobou (41 %)27. Měření kvality je předmětem rozsáhlého zkoumání … Četné práce jsou v současné době věnovány kvalitě zařízení péče o děti v raném věku a jejich vzdělávání v EU. 28

Ve svém sdělení o kvalitním systému předškolního vzdělávání a péče Evropská komise opětovně zdůraznila nutnost nadále zlepšovat přístup a nabízet všeobecné služby. Vyjmenovala klíčové oblasti z hlediska kvality, jako jsou studijní programy, pracovníci, řízení a financování, v nichž by politická spolupráce na evropské úrovni 29 mohla zlepšit dostupnost a kvalitu zařízení péče o děti. Na základě výzvy ministrů školství Komise nedávno vytvořila v rámci otevřené metody koordinace tematickou pracovní skupinu složenou z tvůrců politik, vysokoškolských učitelů a pracovníků péče o děti v raném věku a jejich vzdělávání s cílem stanovit evropský rámec kvality systému předškolního vzdělávání a péče.

Pokud jde o strukturální rysy péče, velikost skupiny dětí se v průměru pohybuje od 10 do 14 dětí u věkové skupiny od narození do 3 let a od 20 do 25 dětí u věkové skupiny od 3 do 6 let30 a při předškolním vzdělávání je ve většině členských států poměr mezi počtem dětí a pečovatelů okolo 15 ku 1, přičemž se pohybuje od poměru 6 ku 1 v Estonsku až po 21,5 ku 1 ve Francii31. V odvětví stále pracuje řada nekvalifikovaných osob … Úroveň vzdělání osob pracujících v zařízeních péče o děti v raném věku a jejich vzdělávání se od jedné země k druhé výrazně liší a na požadavky na kompetence pomocných sil a asistentů (kteří představují téměř 40 až 50 % pracovníků) se často příliš nehledí, ačkoliv výzkum a mezinárodní politické dokumenty doporučují, aby alespoň 60 % zaměstnanců mělo tříleté vysokoškolské vzdělání32. Asistenti (kteří mají často na starost péči a kontakt s rodiči) mohou mít nedostatečnou nebo vůbec žádnou výchozí odbornou přípravu a omezený přístup k celoživotnímu vzdělávání, zatímco vychovatelé s často vysokou kvalifikací (kteří mají na starost práci s dětmi) těchto příležitostí využívají33. Pracovní podmínky v odvětví zůstávají nejisté … … ve většině zemí. Vysoké míry fluktuace z důvodu netypických pracovních smluv nebo smluv na částečný pracovní úvazek jsou časté a mají negativní dopad na kvalitu služeb. Možnosti pracovní kariéry jsou k tomu velmi omezené a odvětví nemá pověst, že poskytuje kvalitní zaměstnání34. Pro odvětví je příznačná převažující feminizace … … s 2 až 3 % mužských zaměstnanců s výjimkou Dánska (8 %). Odborníci se shodují, že počet mužů pracujících v tomto odvětví by měl dosahovat 10 %, aby bylo možno bojovat proti stereotypům v oblasti rovnosti žen a mužů35.

27 28 29 30 31 32 33 34 35

CS

3. Evropský průzkum kvality života provedený Evropskou nadací pro zlepšení životních a pracovních podmínek (Eurofound), 2012. KOM(2011) 66. (2011/C 175/03). Odborná skupina Evropské komise pro rovnost pohlaví a zaměstnanost (EGGE) 2009. SWD(2012) 373. Mezinárodní klasifikace typů vzdělání úrovně 5. Klíčová studie pro GŘ EAC Evropské komise, 2011. Eurofound 2012. Klíčová studie pro GŘ EAC Evropské komise, 2011.

13

CS

Dánsko, kde jsou zařízení péče o děti v raném věku a jejich vzdělávání integrována do systému sociálního zabezpečení, je průkopníkem v oblasti rozvoje kompetencí pracovníků v odvětví (pædagoguddannelsen). Generický přístup36 (který poskytuje studentům kvalifikaci k práci v celé řadě výchovných situací, a tím umožňuje větší profesní mobilitu) a uznávání předchozí zkušenosti přispěly k tomu, že ve srovnání s ostatními členskými státy EU přitahuje v Dánsku oblast péče o děti a jejich vzdělávání více mužů.

Přímé veřejné financování zařízení umožňuje účinnější řízení … … ze strany orgánů veřejné správy, úspory z rozsahu, lepší kvalitu na vnitrostátní úrovni, účinnější odbornou přípravu vychovatelů a spravedlivější přístup než systémy založené na vyplácení podpor rodičům37. Obr. 8: Veřejné výdaje na péči o děti v raném věku a jejich vzdělávání v procentech HDP v roce 2009 1,8 1,6 1,4

Výdaje na předškolní vzdělávání v % HDP (≈ 3–6 let) Výdaje na péči o děti v raném věku v % HDP (≈ 0–3 roky)

1,2 1,0 0,8 0,6 0,4

IS NO CH

0,0

DK SE UK FR FI NL BG RO BE HU IT LV LT ES SI DE MT IE LU CZ AT PT EE SK CY PL EL

0,2

Zdroj: OECD Family database, Indicator PF3.1 (2009) Pozn. 1: CY odkazuje pouze na jižní část Kypru. Pozn. 2: Údaje pro Španělsko nelze rozdělit podle úrovně vzdělávání. Pozn. 3: Výdaje na předšk. vzdělávání v % HDP nejsou dostupné pro Řecko a Lucembursko.

Veřejné výdaje na zařízení péče o děti v raném věku a jejich vzdělávání zahrnují veškerou veřejnou finanční podporu (v hotovosti, ve formě věcných příspěvků nebo prostřednictvím daňového systému) rodinám s dětmi, které navštěvují formálních zařízení denní péče (např. jesle, zařízení denní péče a rodinná zařízení denní péče pro děti do věku 3 let) a zařízení předškolního vzdělávání (včetně mateřských školek a zařízení denní péče, která obvykle poskytují jak vzdělávání, tak obvyklou péči pro děti ve věku od 3 do 5 let včetně).

V roce 2009 byl podíl výdajů vynaložených na péči o děti v raném věku a jejich vzdělávání vyjádřený v procentech HDP mimořádně vysoký v Dánsku, Švédsku, Spojeném království a Francii, kde přesáhl hranici 1 %, již odborníci doporučují38. Forma těchto výdajů se však liší a jejich dopad na rozvoj a kvalitu služeb není totožný. Integrované systémy zřejmě poskytují větší soulad … … mezi strukturami péče o děti a zbývající částí vzdělávacího systému, více zdrojů pro děti do tří let a lepší odbornou přípravu zaměstnanců39. Rozdělený model, v němž jsou péče o děti v raném věku (do tří let) a předškolní vzdělávání od sebe odděleny, je v Evropě nejběžnější. V dalších státech tvůrci politik prošli vývojem k systému, v němž je nabídka pro děti v raném věku zahrnuta do systému školství, jako je tomu v Lotyšsku, Slovinsku, Anglii, Skotsku 36

37 38 39

CS

Na rozdíl od specializovaného přístupu, v jehož rámci získávají pracovníci odbornou přípravu a kvalifikaci k práci se specifickými věkovými skupinami v některých strukturách (např. jeslích, školkách atd.). Klíčová studie pro GŘ EAC Evropské komise, 2011. OECD 2011 „Doing Better for Families “ (Zlepšit životní podmínky rodin). Síť Evropské komise pro péči o děti 1996 – Kvalita zařízení péče o děti v raném věku. Kaga Y., Bennett J. a Moss P. (2010), Caring and Learning Together, A Cross-national Study of Integration of Early Childhood Care and Education within Education, Paris, UNESCO.

14

CS

a Švédsku, nebo k širšímu „pedagogickému systému“, jako je tomu ve Finsku. Pouze v několika zemích existují oba tyto systémy vedle sebe (Dánsko, Řecko, Španělsko, Kypr a Litva). Předpokladem integrace zařízení péče o děti do širšího celku je jednotná struktura a sdílený přístup, pokud jde o dostupnost, dotace, programy a zaměstnance. Uvedené vede k větší finanční účinnosti40. Za účelem uspokojení všech potřeb (kognitivních, sociálních, citových a tělesných) se podpora vzájemného působení mezi péčí o děti a jejich vzděláváním, a to i v rozděleném systému, jeví jako nutná41. Odpovědnost za vypracování politik péče o děti a jejich vzdělávání je rozdělena … … v řadě zemí mezi vládu a místní samosprávy. Jedním z pozitivních důsledků decentralizace byla integrace zařízení péče o děti v raném věku a jejich vzdělávání na místní úrovni a také lepší zohlednění místních potřeb. Decentralizace ale může vést rovněž k určitým rizikům. Přenesení pravomocí a odpovědností může zvýraznit rozdíly v dostupnosti a kvalitě mezi regiony42. Je proto nutno přijmout obecný a integrovanější přístup k zařízením péče o děti v raném věku a jejich vzdělávání na místní, regionální a vnitrostátní úrovni zapojením všech zúčastněných stran včetně rodin a postupovat v rámci úzké spolupráce mezi jednotlivými odvětvími v různých oblastech politiky, jako je školství, kultura, sociální záležitosti, zaměstnanost, zdravotnictví a spravedlnost43. 5.

SPLNĚNÍ BARCELONSKÝ CÍLŮ JE ZÁVAZEK PŘEVZATÝ VE STRATEGII EVROPA 2020

Více než deset let od jejich přijetí většina členských států barcelonské cíle nesplnila. V řadě členských států se stav navíc zhoršuje. K dosažení uspokojivé úrovně v dostupnosti péče, zejména v případě dětí do tří let, bude nutno vynaložit značné úsilí. Cena za tyto služby k tomu představuje pro rodiče výraznou překážku, stejně jako provozní doba zařízení, která není vždy v souladu s jejich pracovními povinnostmi. Je nutno pokračovat v investicích do kvalitních, všeobecných a všem dostupných zařízení péče o děti a jejich vzdělávání. Toto úsilí musí být ve velké míře vynakládáno na úrovni členských států. Komise toto úsilí podporuje v několika oblastech. Rozvoj zařízení péče o děti je v rámci evropského semestru sledován … Usnadnění účasti na trhu práce a přístupu k zaměstnání druhého živitele rodiny díky vhodným pobídkám v oblasti daní a vytvoření kvalitních a finančně dostupných zařízení péče o děti jsou prioritou uvedenou v ročním přezkumu hospodářského růstu44. V roce 2012 obdrželo devět členských států (AT, CZ, DE, HU, IT, MT, PL, SK, UK) ohledně zaměstnanosti žen a dostupnosti a kvality zařízení péče o děti doporučení. Sedm z těchto zemí obdrželo doporučení již v roce 2011, zatímco Malta a Slovensko ho v roce 2012 dostaly poprvé. Strukturální fondy představují důležitou hybnou páku … Odhaduje se, že z Evropského sociálního fondu se v období 2007–2013 věnuje částka 2,6 miliardy EUR na opatření na podporu zaměstnanosti a trvalé účasti žen na trhu práce a na sladění soukromého a pracovního života, a to včetně opatření na usnadnění přístupu k zařízením péče o závislé osoby. Kromě toho mají členské státy mezi rokem 2007 a rokem 2013 k dispozici přibližně 616 milionů EUR z Evropského fondu pro regionální rozvoj na 40

41 42 43 44

CS

Tackling Social and Cultural Inequalities through Early Childhood Education and Care in Europe, Eurydice 2009 (Potlačení kulturních a sociálních nerovností prostřednictvím péče o děti v raném věku a jejich vzdělávání v Evropě). KOM(2011) 66. OECD, „Starting strong II“. Závěry Rady o systému předškolního vzdělávání a péče: 2011/C 175/03. COM(2012) 750.

15

CS

financování infrastruktury péče o děti45. Téměř všechny členské státy přidělily prostředky na zařízení péče o děti. Celkové výdaje se ale podle jednotlivých členských států výrazně liší v závislosti na dostupném rozpočtu v rámci strukturálních fondů a současném stavu nabídky zařízení péče o děti. ESF hraje důležitou roli při zakládání a provozu institucionálních služeb péče o děti v Polsku v rámci operačního programu „Lidský potenciál“. Od roku 2012 umožňuje opatření s rozpočtem ve výši 46 milionů EUR spolufinancování (na úrovni 85 %) projektů, jenž spočívají v: - podpoře zakládání a provozu jeslí a dětských klubů včetně pokrytí nákladů na hlídání dětí do 3 let, pokud se alespoň jeden z rodičů vrátí na trh práce po přestávce způsobené porodem nebo výchovou dítěte; - podpoře služeb poskytovaných kvalifikovanou pečovatelkou / kvalifikovaným pečovatelem. První výzva k předkládání projektů umožní vznik 171 jeslí, 23 dětských klubů a 7 smluv na poskytování služeb kvalifikovanou pečovatelkou / kvalifikovaným pečovatelem. Toto opatření je zahrnuto do širší iniciativy legislativní reformy a rozšíření typu a množství nabídky služeb hlídání dětí (program „Maluch“). Podobné opatření existuje pro spolufinancování projektů v oblasti předškolního vzdělávání dětí od 3 do 5 let s rozpočtem ve výši 369 milionů EUR.

Komise pokračuje ve spolupráci se sociálními partnery, … … kteří hrají klíčovou úlohu v oblasti sladění soukromého a pracovního života, a to jako doplněk činnosti veřejných orgánů. Komise rovněž posílí spolupráci mezi svými útvary, … … které mají na starost politiky důležité pro péči o děti v raném věku a jejich vzdělávání (jako je spravedlnost, základní práva a občanství, vzdělávání a kultura, zaměstnanost a sociální politiky, zdraví atd.). Komise bude i nadále napomáhat plnění barcelonských cílů … … tím, že pomůže členským státům rozvíjet jejich statistické kapacity lepším shromažďováním údajů a přesnějším měřením využívání zařízení péče o děti v rámci šetření EU SILC, a to zejména shromažďováním srovnatelných informací o překážkách přístupu k těmto službám (náklady, neuspokojená poptávka atd.). Komise bude nadále poskytovat členským státům podporu …  

Pokaždé, kdy to bude nutné, bude Komise nadále během evropských semestrů přijímat zvláštní doporučení vyzývající členské státy k realizaci barcelonských cílů a k zachování veřejných investic bez ohledu na hospodářskou krizi. Při plánování v rámci evropských fondů bude Komise pracovat ruku v ruce s členskými státy na plném využití možností spolufinancování, které nabízejí strukturální fondy a další programy Společenství, jako je program „Erasmus pro všechny“, a to včetně budoucího programového období, za účelem rozvoje služeb péče o děti v raném věku a jejich vzdělávání a péče o další závislé osoby, rozvoje odborné přípravy pracovníků a zlepšení kvality služeb.

Pouhé rozvíjení služeb péče o děti v předškolním věku nestačí k tomu, aby ženy a muži mohli svobodně rozhodovat o způsobu, jakým sladí svůj soukromý a pracovní život, a nezohledňuje potíže, se kterými se setkávají v různých stádiích života. Komise musí proto: 

45

CS

podporovat kombinace slaďovacích opatření sestávajících z flexibilních způsobů práce, systému dovolených z rodinných důvodů a nabídky kvalitních a finančně dostupných služeb péče nejenom o děti v předškolním věku, ale také o děti mladšího školního věku během doby mimo vyučování, a péče o jiné závislé osoby; Na konci roku 2011 bylo 74 % tohoto rozpočtu přiděleno na vybrané projekty.

16

CS



a rovněž členské státy podněcovat k odstranění překážek (včetně daňových) pracovní činnosti žen a podněcováním mužů k většímu převzetí rodinných povinností, a to zejména tím, že si budou vybírat dovolenou z rodinných důvodů stejně jako ženy.

Tato zpráva svědčí o závazku Komise podporovat v rámci svých pravomocí plnění barcelonských cílů a rozvoj finančně dostupných, přístupných a kvalitních zařízení péče o děti s cílem odstranit překážky zaměstnanosti rodičů, napomáhat sociálnímu začleňování a podporovat rovnost žen a mužů.

CS

17

CS